Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
Radek Halámka
Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice šk. rok 2003/2004, zimní semestr přechodový ročník (obor DI-EZD) Halámka Radek 16. 11. 2003 Název práce: Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
Prohlášení: Prohlašuji, že předložená práce je naším původním autorským dílem, které jsme vypracovali samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsme při zpracování čerpali, v práci řádně cituji. Anotace: Tato semestrální práce se zabývá v širší souvislosti nahrazením fosilních paliv (benzín, nafta, zemní plyn aj.) ekologickým palivem na bázi vodíku. Jsou zde uvedeny jak základní charakteristiky vodíku, tak i jeho využití v dopravě. Klíčová slova: ADR, RID, transformátorový olej, třídy nebezpečných látek, silniční doprava, železniční doprava
Strana 1/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
Radek Halámka
OBSAH 1.
ÚVOD ........................................................................................................................................................... 3
2.
SILNIČNÍ PŘEPRAVA .............................................................................................................................. 4 2.1. EVROPSKÁ DOHODA ADR ......................................................................................................................... 4 2.2. OBECNÝ ÚVOD .......................................................................................................................................... 4 2.3. TŘÍDĚNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK A PŘEDMĚTŮ ........................................................................................... 5 2.4. DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY ........................................................................................................................... 5 2.4.1. Technické požadavky na vozidla ..................................................................................................... 5 2.4.2. Schvalování technické způsobilosti vozidel pro přepravu nebezpečného nákladu .......................... 6 2.4.3. Označování vozidel přepravujících nebezpečný náklad .................................................................. 6 2.5. TECHNOLOGIE PŘEPRAVY A PROVOZU ....................................................................................................... 7 2.5.1. Osádka vozidla a její kvalifikace..................................................................................................... 7 2.5.2. Poslední fáze výroby - balení .......................................................................................................... 7 2.5.3. Nakládka, manipulace a vykládka................................................................................................... 7 2.5.4. Doklady pro provoz vozidla ............................................................................................................ 8 2.5.5. Provoz vozidel na pozemních komunikacích ................................................................................... 8 2.5.6. Postup při nehodě ........................................................................................................................... 8 2.5.7. Písemné pokyny pro případ nehody ................................................................................................ 8 2.6. VNITROSTÁTNÍ PŘEPRAVA ......................................................................................................................... 9
3.
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ....................................................................................................................... 10 3.1. ÚLOHA ŽELEZNICE................................................................................................................................... 10 3.2. NEBEZPEČNÉ ZBOŽÍ NA ŽELEZNICI ........................................................................................................... 10 3.3. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA NEBEZPEČNÉHO ZBOŽÍ................................................................................ 11 3.3.1. Třídy nebezpečného zboží.............................................................................................................. 11 3.3.2. Přepravce odpadu, tedy odesilatel je povinen odpad: .................................................................. 12 3.3.3. Odesilatel nebezpečného odpadu (původce) povinen: .................................................................. 12 3.3.4. Přepravním dokladem při přepravě nebezpečných zásilek a odpadů jsou:................................... 12 3.4. PRO PŘEPRAVU ŽELEZNIČNÍ PLATÍ V ČESKÉ REPUBLICE TOTO:................................................................ 13 3.4.1. Pro mezinárodní přepravu ............................................................................................................ 13 3.4.2. Pro vnitrostátní přepravu.............................................................................................................. 13 3.5. ORIENTACE V RID................................................................................................................................... 14
4. ROZDÍLY MEZI PŘEDPISY PRO PŘEPRAVY NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ PO ŽELEZNICI A SILNICI ........................................................................................................................................................... 15 5.
TRANSFORMÁTOROVÝ OJEL............................................................................................................ 16
6.
ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 17
7.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................................................... 18
Strana 2/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
1.
Radek Halámka
ÚVOD
K přepravě ropných produktů, tedy i transformátorového oleje lze použít hnedka několika druhů dopravy. Nejčastěji se však setkáme s dopravou silniční a železniční. Z důsledku stálého zrychlování, zkvalitňování a především zajištění větší spolehlivosti přepravy nebezpečných látek. Proto byla během mezistátních dohod, smluv, norem a vyhlášek, vztahujících se k této problematice druhé poloviny 20. století postupně vypracována a zdokonalována celá soustava národních norem. Proces zdokonalování těchto pravidel představuje velmi důležitou činnost a neměl by pokračovat ve svém zdokonalování. Pečlivé dodržování všech předpisů, počínaje koncovým stupněm výroby a vybalením u příjemce konče, přináší značné snížení nebezpečí vzniku krizových situací a je proto velmi důležité. Pokud z nějakých příčin, ať už vlivem nedodržení všech nařízení nebo shodou nepříznivých okolností, dojde k havárii spojené s únikem nebezpečných látek, usnadňují tyto předpisy likvidaci jejích následků.
Strana 3/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
2.
2.1.
Radek Halámka
SILNIČNÍ PŘEPRAVA
EVROPSKÁ DOHODA ADR
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných látek (dohoda ADR) byla sepsána v roce 1957 v Ženevě a určila základní podmínky bezpečnosti dopravy těchto věcí na cestách. Bývalé Československo přistoupilo k této dohodě v roce 1986 a po jejím rozdělení na ČR a SR v roce 1993 se obě tyto republiky taktéž staly jejími platnými členy. Jejím hlavním cílem je, aby přeprava nebezpečných látek silničních dopravou byla uskutečňována na základě jednotných předem známých podmínek a za jednotných stanovených způsobů balení, jednotných požadavků na vybavení dopravních a přepravních prostředků a předepsaných zkoušek a osvědčení. Jde tedy o zabezpečení základních podmínek bezpečnosti při přepravě látek, které svojí povahou můžou ohrozit zvýšenou mírou bezpečnost osob a majetku nebo narušit životní prostředí. Součástí dohody ADR jsou přílohy A a B jejichž český překlad překládáme ve znění platném od 1.1.1988. Přílohy obsahují podrobné podmínky, za kterých můžou být přepravované nebezpečné látky v mezinárodní silniční přepravě mezi členskými státy dohody ADR. 2.2.
OBECNÝ ÚVOD
Nákladní silniční doprava představuje v současné době nejrychleji rozvíjející se odvětví dopravy. Je atraktivní svou operativností, snadnou dostupností (jen málo nových podniků má svou vlečku) a flexibilitou. Nákladní silniční doprava v součastné době uskutečňuje přepravy prakticky všech druhů nákladů, tj. plynných, kapalných a pevných, a to neživých i živých. Z hlediska druhů používaných dopravních prostředků je možno je rozdělit do dvou základních skupin, a to universálních a specializovaných. Universálními vozidly, kterými je možno přepravovat prakticky všechny druhy nákladů pro přepravu patřičně upravenými, zejména umístěnými v přepravních obalech (např. valníkovými nákladními automobily, přívěsy a návěsy). Přepravy některých druhů nákladů, např. plynných, kapalných a sypkých, je však možno realizovat ekonomičtěji, jako volně ložených v příslušně technicky upravených silničních vozidlech (např. sklápěcích, cisternových). Tato vozidla je pak třeba považovat za specializovaná pro určitý druh přepravy (např. cisterny na mléko, volně ložený cement, chladicí a mrazicí vozidla, skříňová pro přepravu nábytku). Vedle těchto druhů přeprav, na něž se vztahují všeobecně platné technické, provozní a další předpisy, ještě existují přepravy, na jejichž realizaci se vztahují zvláštní předpisy. Jsou to přepravy realizované silniční dopravou, které mají s hlediska svého vlivu na bezpečnost silničního provozu a životní prostředí, na ohrožování lidského zdraví a životů a případně i dalších živých tvorů, svými důsledky podstatný vliv. Na tyto silniční přepravy se pak vztahují výslovná ustanovení obecně závazných základních právních předpisů a norem a na některé z nich i samostatné zvláštní vnitrostátní a mezinárodní předpisy, které mají formu mezinárodních vládních dohod, převážně mnohostranných. Tyto přepravy, jejichž technická, provozní, bezpečnostní, hygienická a ekologická pravidla jsou takto legislativně upravena, je možno nazvat zvláštními druhy přepravy. Patří sem zejména přeprava osob na nákladních silničních vozidlech, přeprava živých zvířat, přeprava hmotnostně a rozměrově nadlimitních nákladů, přeprava zkazitelných potravin a přeprava nebezpečných věcí. I když tento druh přepravy na celkovém objemu přepravy silniční nákladní dopravy nepředstavují veliký podíl, jsou pro své společenské důsledky velice důležité. Nedodržení předepsaných podmínek Strana 4/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
Radek Halámka
vytváří riziko v případě nehody někdy katastrofických následků nebo alespoň citelného postihu dopravce a přepravce při jejich zjištění sankcemi, uloženými příslušným kontrolním státním orgánem. 2.3.
TŘÍDĚNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK A PŘEDMĚTŮ
V zahraničí je předmět této přepravy definován jako „nebezpečné zboží“, u nás běžně vžitý pojem tvoří „nebezpečný náklad“, oficiální překlad dále uvedené dohody ADR do češtiny jej označujeme jako „nebezpečné věci“ a v konkrétních předpisech se používá pojem „nebezpečné látky a předměty“. Zatím byl tedy použit termín z oficiálně vydaného překlady dohody ADR do češtiny. Jsou to látky a předměty, u nichž při nesprávném zacházení s nimi, příp. při nehodách a mimořádných událostech mohou vzniknout různá nebezpečí, jako např. výbuch, hoření nebo vzplanutí, samozápal, vývin zápalných (hořlavých) plynů, únik radioaktivity, infekce (nakažení), otravy, poleptání atd. Řada nebezpečných látek pak může představovat přímé ohrožení kvality vod a životního prostředí. V naší technicky orientované společnosti je využití nebezpečných látek a předmětů rozsáhlé a život bez nich si již lze jen stěží představit. Třídění nebezpečných látek a předmětů je celosvětově unifikováno, neboť předpisy všech druhů doprav převzaly toto třídění z jejich seznamu vypracovaného skupinou expertů pro dopravu nebezpečných věcí OSN v New Yorku. Nebezpečné látky a předměty jsou řazeny do těchto tříd. Třída 1 2 3 4.1 4.2 4.3 5.1 5.2 6.1 6.2 7 8 9
Látky a předměty Výbušné látky a předměty Plyny Zápalné kapalné látky Zápalné pevné látky Samozápalné látky Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny Látky podporující hoření (působící oxidačně) Organické peroxidy Jedovaté látky Látky způsobilé vyvolat nákazu Radioaktivní látky Žíravé látky Různé nebezpečné látky a předměty
2.4.
DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY
2.4.1.
Technické požadavky na vozidla
Pro přepravu nebezpečných látek a předmětů smějí být používána pouze vozidla ve správném technickém stavu, tj. musí splňovat ustanovení všeobecně platných technických předpisů v zemi registrace, což je vyhláška FMD o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích č. 41/1984 Sb. Kromě toho musí splňovat zvláštní požadavky na tato vozidla plynoucí se zvýšeného ohrožení bezpečnosti silničního provozu a zvýšeného obecného ohrožení při přepravě nebezpečných věcí. Tyto zvláštní požadavky jsou definovány ve formě technických požadavků na konstrukci, provedení, příslušenství a vybavení silničních vozidel, dále na způsob ověřování těchto požadavků předepsanými zkouškami a periodickými
Strana 5/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
Radek Halámka
technickými prohlídkami a jejich schválení pro přepravu nebezpečných věcí vydáním s prodlužováním vydaného osvědčení příslušným orgánem. a) b) c) d)
Technické požadavky tvoří: Všeobecné požadavky na cisternová vozidla Zvláštní požadavky na vozidla Požadavky na příslušenství vozidel Požadavky na výbavu vozidel
Mezinárodní předpisy z hlediska ekonomické efektivnosti silniční dopravy připouštějí přepravu volně ložených nebezpečných látek v cisternách, avšak takto přepravované látky znamenají zvýšené riziko. Z těchto důvodů je věnována zvláštní pozornost konstrukci cisteren a cisternových vozidel předepsáním podrobných, přísných a zvýšených konstrukčních požadavků. Všeobecně platná ustanovení o cisternách určených pro přepravu látek všech tříd jsou doplněna zvláštními požadavky na cisterny pro přepravu látek podle jednotlivých tříd nebezpečných látek, které přepravují. Zvláštní požadavky na vozidla pro přepravu látek a předmětů jednotlivých tříd se týkají i valníkových skříňových atd. Jsou to požadavky na provedení kabiny řidiče, nástavby vozidla, motoru, palivové nádrže a potrubí, výfuku atd. Zvláštní část tvoří požadavky na elektrické příslušenství, které podléhají častým periodickým, zejména však zpřísňujícím změnám. Týkají se hlavně elektrické instalace, akumulátorových baterií, odpojovačů atd. Toto elektrické zařízení je nutné v pravidelných intervalech kontrolovat. Požadavky na vybavení vozidel se týkají především hasicích přístrojů, nářadí, zakládacích klínů, oranžových svítilen a při přepravě některých látek osobních ochranných pomůcek a výstražných tabulí. 2.4.2.
Schvalování technické způsobilosti vozidel pro přepravu nebezpečného nákladu
Cisternová vozidla, nosná vozidla snímatelných cisteren nebo baterií nádob, vozidla určená k přepravě cisternových kontejnerů o vnitřním objemu větším než 3 000 litrů a vozidla typu III určené pro přepravu výbušnin třídy 1 se musí podrobit v zemi registrace technické kontrole, zda vyhovují požadavkům dohody ADR s obecným předpisům platným v této zemi. V případě jejího kladného výsledku vydá příslušný orgán osvědčení technické způsobilosti vozidla pro přepravu látek dané třídy. Toto osvědčení se vystavuje i pro přívěsy a návěsy. Vydává se v jazyce vydávající země a pokud to není úřední jazyk Evropské unie, tj. anglický, francouzský nebo německý, ještě v jednom z těchto jazyků. Platnost tohoto osvědčení končí nejpozději jeden rok ode dne technické prohlídky předcházející vydání osvědčení. Vzor tohoto osvědčení uvedený v příloze B dohody ADR je formát A4 (210 x 297 mm) bílé barvy s úhlopříčným pruhem v růžové barvě. Toto osvědčení musí být vždy během přepravy ve vozidle, aby bylo možno provést kontrolními orgány kontrolu vozidla. 2.4.3.
Označování vozidel přepravujících nebezpečný náklad
Dopravní jednotky (vozidla, návěsy) přepravující nebezpečné látky musí být opatřeny dvěma oranžovými tabulkami o základně 40 cm a výšce nejméně 30 cm s černým okrajem maximálně 15 mm širokým. Tyto tabulky musí být umístěny ve svislé rovině jedna na přední a druhá na zadní straně dopravní jednotky obě kolmo k podélné ose vozidla a musí být dobře viditelné (tj. nesmí být zašpiněné nebo zakryté). Souřadnice barevnosti a koeficient odrazivosti jsou dohodou ADR přesně předepsány. Kromě toho cisternová vozidla s obsahem větším než 3 000 litrů přepravující vyjmenované látky musí mít oranžové tabulky umístěné Strana 6/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
Radek Halámka
na obou bočních stranách. Všechny oranžové tabulky na cisternových vozidlech musí být rozděleny horizontálně dělicí černou čarou síly 15 mm a v horní části této tabulky musí být uvedeno identifikační číslo nebezpečnosti a v dolní části identifikační číslo přepravované látky. Tato čísla tvoří černé arabské číslice o výšce 100 mm a tloušťce čar 15 mm. Čísla musí být nesmazatelná a zůstat čitelná i po 15 minutách přímého působení ohně. Kromě toho cisternová vozidla, vozidla se snímatelnými cisternami a cisternové kontejnery musí být na obou bočních stranách a na zadní straně opatřena bezpečnostními značkami příslušnými třídě přepravované látky. Dohoda ADR umístění těchto bezpečnostních značek předepisuje téměř u všech tříd látek. 2.5.
TECHNOLOGIE PŘEPRAVY A PROVOZU
2.5.1.
Osádka vozidla a její kvalifikace
Základním předpokladem pro zajištění maximální bezpečnosti přepravy nebezpečných věcí je výběr vhodného vozidla a vhodné osádky. Osádku vozidla tvoří řidič a u některých přeprav závozník, eventuálně osoba doprovázející náklad. Závozník musí být na dopravní jednotce přepravující výbušniny třídy 1 a musí být schopen řidiče vystřídat (prakticky druhy řidič). Řidič musí mít nejméně schopnosti a zkušenosti řidiče mezinárodní kamionové dopravy. Řidiči cisternových vozidel o vnitřním objemu větším než 3 000 litrů a řidiči cisternových vozidel o celkové hmotnosti přesahující 3 500 kg kategorií C a F uvedených v příloze 6 Úmluvy o silničním provozu (1968) musí absolvovat zvláštní školení a mít o jeho úspěšném absolvování osvědčení příslušného orgánu. Po každých pěti letech se musí prokázat potvrzením o absolvování zdokonalovacího kursu. Pokud svou činnost prováděl nepřetržitě po vydání osvědčení, může řidič požádat o prominutí absolvování tohoto kursu. Obsah školení je předepsán dohodou ADR. 2.5.2.
Poslední fáze výroby - balení
Je potřeba věnovat pozornost předpisům ADR u látek a předmětů této dohodě podléhajících již v závěrečné fázi jejich výroby, neboť příloha A této dohody předepisuje druhy obalů, materiál, z něhož smějí být vyrobeny, druhy zkoušek obalů, jejich značení bezpečnostními značkami a nápisy, zákaz společné nakládky atd. Tyto předpisy jsou prakticky shodné pro železniční i silniční dopravu. Požadavky na balení jsou zpracovány pro každou třídu nebezpečných látek a předmětů v členění všeobecné požadavky na balení, požadavky na balení jednotlivých látek a předmětů a podmínky společného balení. Použitelné obaly jsou rozděleny podle druhu, materiálu, z něhož byly vyrobeny, a typu a podle nich takto označovány kódem tvořeným arabskou číslicí označujícím druh obalu, písmenem (u kombinovaného obalu dvěma písmeny) označujícím použitý materiál a další arabskou číslicí označující konstrukční typ obalu. Tato označení jsou předepsána dohodami ADR, RID i IMDG-Code a DGR-IATA. 2.5.3.
Nakládka, manipulace a vykládka
Provádění všech manipulací je předepsáno jednak obecně pro všechny třídy látek a předmětů a jednak specificky pro každou třídu. Předpisy se týkají způsobu nakládky, uložení na vozidle, místa ložných operací, omezení hmotnosti nákladu, stupně plnění cisteren, plnicích tlaků cisteren, uzavření nebo odvětrávání atd.
Strana 7/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje 2.5.4.
Radek Halámka
Doklady pro provoz vozidla
Každé vozidlo nebo souprava přepravující nebezpečné látky a předměty podle dohody ADR musí být kromě dokladů vyžadovaných platnými vnitrostátními předpisy (řidičský průkaz, osvědčení o technickém průkazu atd.) vybaveno těmito doklady: a) b) c) d) 2.5.5.
Přepravním dokladem (nákladní list) Písemnými pokyny pro případ nehody Osvědčením o schválení vozidla Povolením k provedení přeprav Provoz vozidel na pozemních komunikacích
Způsob jízdy (tj. rychlost, trasa, přestávky atd.) není dohodou ADR předepsán. Pouze vozidla nebo jízdní dopravy přepravující výbušniny třídy 1 jedoucí v koloně musí dodržovat vzdálenost mezi jednotlivými vozidly nejméně 50 m. Příslušné orgány mohou stanovit pořadí jednotlivých vozidel v koloně. Zastavení a stání vozidel je velice různorodé a záleží na jednotlivých vozidlech a je předepsáno tak, že některé smějí stát na veřejném prostranství, jiná nikoli, některé smí stát v zastavěném území a jiné nikoli. V noci nebo při snížené viditelnosti při vadných světlech musí se umístit na komunikaci jedno oranžové světlo před vozidlo a druhé oranžové světlo za vozidlo obě ve vzdálenosti asi 10 m od vozidla. Zastavení a stání tam, kde je dohodou ADR zakázáno, může být povoleno nebo prodlouženo pouze souhlasem příslušného orgánu (policie). Před průjezdem celnicí musí vozidla nebo kolona přepravující výbušniny třídy 1 zastavit ve vzdálenosti nejméně 50 m a závozník informovat celní orgány o charakteru přepravovaného zboží. Dohoda ADR též předepisuje, kde se smí parkovat a kdy je při něm nutný dozor nad vozidly. 2.5.6.
Postup při nehodě
V případě nehody postupuje řidič podle písemných pokynů, které musí mít u sebe, a podle znalostí, které získal školením. V současné době se u nás připravuje havarijní informační systém, který má zajistit operativní, kvalifikovaný a rychlý příjezd zásahových jednotek na místo nehody ať již z mobilního nebo stabilního zdroje nebezpečí.
2.5.7.
Písemné pokyny pro případ nehody
Tyto písemné pokyny vyhotoví výrobce nebo odesílatel. Musí být sepsány v jazyce země odeslání, zemí tranzitu a země příjemce. Dopravci musí být předány nejpozději s objednávkou přepravy, který musí učinit všechna opatření, aby se osádka vozidla s nimi seznámila a byla jich schopna náležitě použít. Řidiči musí být předány písemně a musí být během přepravy ve vozidle přepravy. V těchto písemných pokynech musí být uvedeny a) Povaha nebezpečí a opatření k jeho odvrácení b) Opatření první pomoci osobám, které se dostaly do styku s unikajícími přepravovanými náklady c) Opatření pro případ požáru a použitelné hasicí přístroje d) Opatření při rozlití nebo rozsypání přepravované látky po silniční komunikaci
Strana 8/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
Radek Halámka
e) V případě přepravy v cisternách o vnitřním objemu větším než 3 000 litrů látek uvedených v dodatku B 5 přílohy B dohody ADR též třídu, číslici, písmeno, identifikační číslo nebezpečnosti a identifikační číslo látky 2.6.
VNITROSTÁTNÍ PŘEPRAVA
Vnitrostátní přeprava nebezpečných látek a předmětů v podstatě musí plnit požadavky mezinárodní dohody ADR, neboť otázka bezpečnosti je stejně důležitá, ať vozidlo přijíždí ze zdroje přepravy na našem území nebo ze zahraničí. Vyhláška FMD č. 84/1992 Sb. Upravující a novelizující vyhlášku FMD č. 122/1979 Sb. Však stanoví některé drobné odlišnosti vztahující se na vnitrostátní dopravu, z níž nejdůležitější je ustanovení jejího § 8. Podle tohoto ustanovení se vyžaduje povolení orgánu státní správy pro silniční dopravu některých nebezpečných věcí tříd 1,2,3, 5.1, 5.2, 6.1 a 8 vyjmenovaných v příloze k této vyhlášce, pokud jejich přepravované množství přesahuje v této příloze uvedené limitní hmotnosti. Povolení se též vyžaduje při přepravě nebezpečných věcí vyloučených z přepravy po železnici a při přepravách prováděných odchylně od ustanovení této vyhlášky nebo železničních předpisů. Ustanovení § 7 vyhlášky č. 84/1992 Sb. Předepisuje umístění trojího vyhotovení pokynů na vozidle pro případ nehody, a to jedno musí být uloženo v kabině řidiče a další vyhotovení v neuzamčených pouzdrech na zadní straně předepsaných oranžových tabulek. Uvedená vyhláška povoluje možnost zmenšení rozměru oranžových výstražných tabulek až do rozměru základny 300 mm, výšky 120 mm a šířky okraje nejméně 10 mm, pokud to vyžaduje tvar a rozměry vozidla o celkové hmotnosti nejvýše 2 000 kg. Toto ustanovení je v souladu s návrhem změny obdobného ustanovení dohody ADR, které má vstoupit v platnost v roce 1993.
Strana 9/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
3.
3.1.
Radek Halámka
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
ÚLOHA ŽELEZNICE
Železnice má v dopravním systému nezastupitelnou úlohu. Má potřebné kapacity pro bezproblémovou a rychlou dopravu bezpečným, ekologicky šetrným a efektivním způsobem. Podporuje naši hospodářskou spolupráci s okolním světem (dvě třetiny nákladní přepravy Českých drah představuje doprava mezinárodní), je životně důležitá nejen pro velké průmyslové podniky s velkými objemy hromadných přeprav, ale i pro střední a malé podniky všech oborů hospodářství rozmístěné v celé České republice, zajišťuje při využívání různých typů vlaků osobní dopravu meziměstskou, regionální i příměstskou v aglomeracích velkých měst, která bývá často propojena s dopravou hromadnou v daném městě (např. Praha) a ve spádových oblastech těchto měst. Železnice je součástí dopravního systému, v němž se musí v maximálně možné míře uplatňovat principy tržního hospodářství, což je v dopravě, na rozdíl od většiny jiných národohospodářských odvětví, velice specifický a složitý problém s ohledem na specifika dopravní infrastruktury, bezpečnosti, vlivů na životní prostředí apod. Základním úkolem státu je vytvářet harmonizované prostředí dopravního trhu, na němž všichni dopravci různých dopravních oborů mají stejné výchozí podmínky (zejména ve srovnatelném zahrnování nákladů za užívání infrastruktury, na bezpečnost a řízení provozu a za zatěžování životního prostředí) a uplatňují se na základě svých podnikatelských schopností. Z těchto důvodů stát dotuje hromadnou dopravu, aby došlo k jejímu preferování před dopravou individuální. Pro organizaci železnic z toho vyplývá jeden zvláště obtížný úkol. Musí překonat dědictví minulosti, zatěžující železnice na celém světě a v postkomunistických zemích zvlášť. Toto dědictví spočívá v tom, že státy považovaly své státní železnice za jeden z nástrojů své hospodářské a sociální politiky a nechávaly je nést náklady, které by obchodnímu subjektu nikdy nepříslušely (např. náklady na investice a provozování infrastruktury přístupné jiným subjektům, financování společensky potřebné, ale ztrátové osobní dopravy apod.). Takové přístupy zcela ochromovaly podnikatelské chování státních železnic a jsou neslučitelné s principy tržního hospodářství.
3.2.
NEBEZPEČNÉ ZBOŽÍ NA ŽELEZNICI
Zlepšení bezpečnosti přepravy a neohrožování stávajícího životního prostředí jsou důležitými snahami dopravní politiky železnic Evropy, jakož i Českých drah při přepravách nebezpečného zboží. Veškerá naše snažení jsou proto soustředěna tímto směrem, tj. zabránit vzniku nehod a mimořádných události. A v případě jejich vzniku, jejich následky minimalizovat. Pro přepravu nebezpečného zboží byly proto vytvořeny mezinárodní předpisy, za jejichž pomoci je zajišťována bezpečná přeprava tohoto nebezpečného zboží. Tyto předpisy se vlivem nových poznatků ve vědě, výzkumu a díky pokroku techniky neustále prověřují, vyvíjejí a zdokonaluji tak, aby byla zajištěna maximální bezpečnost. V případě železniční přepravy dochází ke změnám předpisu v 2-letém cyklu (poslední změna v roce 2003, následující se připravuje pro rok 2005 atd.). Zvláštní pozornost je přitom věnována zejména: a) Klasifikaci (zatřídění) nebezpečných látek a předmětů b) Balení a použití vhodných obalů Strana 10/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
Radek Halámka
c) Označování kusů, vozů, kontejnerů s nebezpečným zbožím stavbě (konstrukci), vybavení a kontrole nádob (cisteren) kotlových vozů (cisteren) a nádržkových kontejnerů d) Školení zúčastněných na přepravním procesu
3.3.
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA NEBEZPEČNÉHO ZBOŽÍ
3.3.1.
Třídy nebezpečného zboží
Jsou to látky a předměty, u nichž při nesprávném zacházení s nimi, příp. při nehodách a mimořádných událostech mohou vzniknout různá nebezpečí, jako např. výbuch, hoření nebo vzplanutí, samozápal, vývin zápalných (hořlavých) plynů, únik radioaktivity, infekce (nakažení), otravy, poleptání atd. Řada nebezpečných látek pak může představovat přímé ohrožení kvality vod a životního prostředí. V naší technicky orientované společnosti je využití nebezpečných látek a předmětů rozsáhlé a život bez nich si již lze jen stěží představit. Třídění nebezpečných látek a předmětů je celosvětově unifikováno, neboť předpisy všech druhů doprav převzaly toto třídění z jejich seznamu vypracovaného skupinou expertů pro dopravu nebezpečných věcí OSN v New Yorku. Nebezpečné látky a předměty jsou řazeny do těchto tříd. Třída 1 2 3 4.1 4.2 4.3 5.1 5.2 6.1 6.2 7 8 9
Látky a předměty Výbušné látky a předměty Plyny Zápalné kapalné látky Zápalné pevné látky Samozápalné látky Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny Látky podporující hoření (působící oxidačně) Organické peroxidy Jedovaté látky Látky způsobilé vyvolat nákazu Radioaktivní látky Žíravé látky Různé nebezpečné látky a předměty
Za to, zda zboží podléhá podmínkám Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (dále jen RID) či nikoliv, vždy zodpovídá odesílatel zásilky, který podle vlastností látky nebo předmětu tyto zařadí (klasifikuje) do příslušné třídy a v té pak podle podmínek uváděných na úvod každé třídy do příslušné číslice, příp. skupiny (vyjma tříd 1 a 7). V každé třídě jsou v RID vyjmenovány látky a předměty, které do této třídy patří. Po železnici lze přepravovat pouze látky a předměty, které vyhovují podmínkám přepravy dle RID. Nebezpečné látky a předměty mohou být přepravovány pouze jako vozová zásilka a za určitých podmínek jako spěšnina. V RID jsou rovněž uvedeny přesné podmínky přepravy nebezpečné látky, např. zda se smí látka přepravovat pouze v zahřátém stavu, zda může přijít do styku a s jakými látkami, jak musí být nebezpečné zboží baleno, jak musí být označeno atd. Při nakládce a vykládce nebezpečného zboží (odpadů) je nutné rovněž respektovat opatření obecně platných předpisů ochrany životního prostředí, opatření předpisu Strana 11/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
Radek Halámka
ČD M32 - Směrnice k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami, dodržovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci a protipožární opatření. 3.3.2.
Přepravce odpadu, tedy odesilatel je povinen odpad:
a)
Zařadit do druhu a kategorie odpadu ve smyslu katalogu odpadů (vyhláška MŽP č.337/1997 Sb.) a u nebezpečných odpadů určit jeho nebezpečné vlastnosti b) Odpad zařadit do třídy RID a zabezpečit splnění všech podmínek RID
3.3.3.
Odesilatel nebezpečného odpadu (původce) povinen:
a) Přiložit k zásilce nebezpečného odpadu vyplněný evidenční list - vyplňuje se v sedmi průpisech. Odesilatel si ponechá dopravcem potvrzený list č. 1 pro svou evidenci. b) Zašle vyplněný evidenční list č. 2 okresnímu úřadu příslušnému dle místa přepravy do 10 dnů od zahájení přepravy. c) Musí informovat okresní úřad příslušný podle místa zahájení přepravy a Českou inspekci životního prostředí v případě, že do 20 dnů od odeslání odpadu neobdrží od příjemce potvrzený evidenční list o převzetí odpadu. d) Při přepravě nebezpečného odpadu podléhající zpřísněnému režimu musí informovat okresní úřad nejpozději v den zahájení přepravy. e) Dopravce převezme list 3-7 spolu s odpadem. f) Příjemce odpadu potvrdí převzetí zásilky od dopravce a zašle list č. 3 okresnímu úřadu příslušnému podle místa zahájení přepravy a list č. 4 zašle odesilateli odpadu a to do 10-ti dnů od převzetí odpadu. g) List č. 7 si ponechá pro svou evidenci příjemce odpadu, listy č. 5 a 6 si ponechají dopravci. Odesilatel nebezpečného zboží taktéž plně odpovídá za způsob a účinnost provedeného protipožárního opatření loženého odpadu, lehce zápalných obalů atd. Pokud nelze podle kriterií jednotlivých tříd RID jednoznačně určit zásilku, odesilatel musí zajistit u akreditované laboratoře provedení rozboru zásilky ke stanovení vlastností a příslušností ke třídě RID. Důležitým aspektem a mnohdy první nejcennější informací při přepravě nebezpečných zásilek a odpadů je označení zásilky. Zásilky jsou označeny oranžovou obdélníkovou nálepkou přesně daných rozměrů a parametrů, kde je uvedeno číslo nebezpečného zboží a číslice nebezpečnosti. U některého zboží je nařízeno ještě doplnit označení zásilky nálepkou označující nebezpečí - např. hořlavá látka, radioaktivní látka atd. Označení zásilky je velice důležité pro první identifikaci např. při haváriích, kdy nelze označení vyčíst ihned z přepravního dokladu a kdy záleží na velmi rychlém rozhodnutí, jak danou havárii odstranit. 3.3.4.
Přepravním dokladem při přepravě nebezpečných zásilek a odpadů jsou:
a) Nákladní list pro vnitrostátní přepravu, nebo nákladní list pro mezinárodní přepravu CIM. Pokud se jedná o přepravu dle RID, musí být toto v nákladním listu uvedeno a musí být přesné uvedení dle RID (v RID uvedeno kurzívou). b) Při přepravě odpadů, které jsou nebezpečné identifikační list nebezpečného odpadu c) Při vnitrostátní dopravě odpadů evidenční list pro přepravu nebezpečných odpadů po území ČR d) Při dovozu, vývozu nebo tranzitu odpadů evidenční list podle přílohy č. 7 vyhlášky MŽP č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
Strana 12/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
Radek Halámka
Nebezpečné zásilky se přepravují po běžných trasách. Pouze u některých druhů zásilek (např. radioaktivní vyhořelé palivo) se stanoví zvláštní podmínky a trasy pro přepravu. Tyto zásilky jsou poté předem instradovány a sledovány (např. kontrola trasy, uzavření určitých úseku atd.). Velice důležitým okamžikem při přepravě nebezpečných zásilek je přejímka zásilky od odesilatele. Při přejímce je nutné především: a) Zkontrolovat, zda je zboží připuštěno k přepravě podle podmínek RID b) Zda obal zásilky vyhovuje podmínkám c) Zda je řádně vyplněn přepravní doklad a obsahuje všechny přílohy, zda je v něm uvedeno přesné označení zboží dle RID d) Zda je zboží označeno všemi předepsanými nálepkami a zda vůz není jinak poškozen a vyhovuje přepravě Při přepravě zejména nebezpečných látek a odpadů, jejichž likvidace vyžaduje vysoké finanční náklady značně převyšující částku dovozného hrozí skutečnost, že odesilatel záměrně uvede nesprávné označení odpadu, nebo vystupuje jako fiktivní firma. Takovýchto případů se již na síti ČD stalo několik. Na tuto skutečnost v současné době již pamatují smluvní přepravní podmínky pro veřejnou drážní dopravu, kde je zakotvena povinnost odesilatele předložit při objednávání přepravy výpis z obchodního rejstříku, popřípadě živnostenský list s úředním ověřením ne starším než 3 měsíce. V současné době je možné konstatovat, že v přepravě nebezpečných zásilek, zabezpečení přepravy a dodržování souvisejících předpisů při přepravě na ČD dochází ke zlepšování. Velký důraz je kladen na pravidelné školení zaměstnanců ČD přicházejících do styku s přepravou nebezpečných zásilek a současně se upravují vnější i vnitřní předpisy ČD tak, aby podmínky vyhovovali plně legislativě EU. 3.4.
PRO PŘEPRAVU ŽELEZNIČNÍ PLATÍ V ČESKÉ REPUBLICE TOTO:
3.4.1.
Pro mezinárodní přepravu
Příloha I k Jednotným právním předpisům pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID). Vydavatelem RID v ČR je MDS ČR, odbor drah a železniční dopravy. Řád RID je používán na železnicích 39 členských států (Albánie, Alžírsko, Belgie, Bosna-Hercegovina, Bulharsko, ČR, Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irák, Irán, Irsko, Itálie, Libanon, Lichtenštejnsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Maroko, Monako, SRN, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Sýrie, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tunisko, Turecko), 3.4.2.
Pro vnitrostátní přepravu
Platí podmínky platné pro přepravu nebezpečných věcí v mezinárodní přepravě (platí od 1.7.2000 na základě Nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu). Tyto podmínky platí jak na dráze celostátní, tak i na drahách regionálních v ČR. Poslední novelizace RID je v současnosti prováděna a to Změna č. 3, která platí od 1. července 2000. Řád RID byl rovněž publikován ve Sbírce zákonů, částce 25 jako Sdělení Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 60/1999 Sb., z 23. dubna 1999.
Strana 13/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje 3.5.
Radek Halámka
ORIENTACE V RID Současný RID je rozdělen do tří částí na:
a) Třídy b) Přípojky c) Dodatek Jak již bylo dříve uvedeno, nebezpečné látky a předměty jsou (shodně s ADR) zařazeny do 13 tříd. Tyto třídy jsou rozděleny na třídy výlučné a volné. Látky a předměty, které patří do třídy 1 (výbušné látky a předměty) a třídy 7 (radioaktivní látky) jsou vyloučeny z přepravy (třídy výlučné), s výhradou látek a předmětů, které jsou v těchto třídách vyjmenované (ty lze přepravovat). Látky a předměty vyjmenované v ostatních třídách nebo látky a předměty spadající pod souhrnné označení v těchto třídách (třídy 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9) je dovoleno přepravovat jen tehdy, vyhovují-li podmínkám stanoveným v příslušných třídách. Jedná se tudíž o třídy volné. Ostatní látky a předměty patřící pod pojem těchto tříd jsou připuštěny k přepravě bez zvláštních podmínek. Přípojků je v RID celkem 11 a slouží např. pro určení vlastností nebezpečných látek a předmětů (přípojky I až III, VII), pro stanovení možných obalů (přípojky V a VI), pro stanovení podmínek pro označování (přípojky VIII a IX) a pro stanovení podmínek přeprav v nádržkových kontejnerech (přípojek X) a kotlových/cisternových vozech (přípojek XI), jakož i obsahují seznamy nebezpečných látek a předmětů (přípojek VIII). Dodatek mezinárodní obsahuje multilaterální ujednání přeprav, které stávající podmínky neřeší a které si mohou jednotlivé státy, příp. železnice, dohodnout mezi s sebou.
Strana 14/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
4. ROZDÍLY MEZI PŘEDPISY ODPADŮ PO ŽELEZNICI A SILNICI
PRO PŘEPRAVY
Radek Halámka
NEBEZPEČNÝCH
Řád RID je v podstatě shodný s Evropskou dohodou o mezinárodní přepravě nebezpečného zboží po silnici (zkráceně ADR). RID a ADR se odlišují pouze v částech specifických pro tyto druhy dopravy. Proto lze například pro klasifikaci, pojmenování, balení látek atd. použít ustanovení RID i pro silniční dopravu (náhradou za ADR) a samozřejmě i opačně. RID odchylně od ADR pouze nedovoluje přepravovat: a) Výbušné látky skupiny snášenlivosti A (třída 1, bod 2101, číslice 01, klasifikační kód 1.1 A ADR) b) Látky samovolně se rozkládající, které vyžadují kontrolu teploty (třída 4.1, bod 2401, číslice 41 až 50, čísel k označení látky 3231 až 3240 ADR) c) Organické peroxidy, které vyžadují kontrolu teploty (třída 5.2, bod 2551, číslice 11 až 20, čísel k označení látky 3111 až 3120 ADR) d) 1829 oxid sírový se stupněm čistoty nejméně 99,95 %, který je přepravován v cisternách bez inhibitorů (třída 8, bod 2801, číslice 1a ADR)
Strana 15/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
5.
Radek Halámka
TRANSFORMÁTOROVÝ OJEL
Transformátorový olej plní ve stroji v podstatě dvě funkce: a) izoluje b) odvádí teplo vzniklé ze ztrát v železe a mědi. Většina transformátorů je plněna minerálním olejem BTS dodávaným podle ČSN 65 6845, tj. s elektrickou pevností i přes 300 kV.cm-1 (po vysušení). Vlivem vysokých teplot v transformátoru, dále stykem oleje s kyslíkem a působením holých kovů, zvláště mědi, dochází ke stárnutí transformátorového oleje. To se projevuje vzrůstem kyselosti a tvorbou kalů, jež se usazují na nejteplejších místech ve stroji, hlavně ve vinutí a ucpávají olejové kanály. Teplota ve stroji se tak dále zvyšuje a stárnutí izolačních materiálů se urychluje. Proto ČSN 34 32700 uvádí, že neutralizační číslo oleje udávající počet miligramů KOH potřebných k neutralizaci veškerých kysele reagujících látek v 1 g oleje nemá překročit 0,3 mg. Při větším čísle se již doporučují regenerace oleje rafinací kyselinou sírovou a louhováním-nebo obarvovacími hlinkami (např. floridinová moučka). V poslední době se plní transformátory minerálním olejem obsahujícím antioxidační přísadu, zpomalující jeho stárnutí. Množství inhibitoru pak ovlivňuje dobu stárnutí oleje. Předpokládá se, že doba životnosti inhibovaného oleje bude asi stejná jako vlastního transformátoru. Největším nepřítelem transformátoru je vysoká teplota a místa lokálního oteplení vinutí. Druhým činitelem urychlujícím stárnutí oleje a tím i stroje je styk oleje s vnějším vzduchem. Kyslík pomáhá urychlovat stoupání kyselosti olej, a proto je žádoucí zabránit styku oleje s vlhkým vzduchem. Z těchto důvodů se v dilatační nádobě (konzervátoru) prostor nad hladinou oleje vysouší vysoušečem vzduchu se silikagelem a blaugelem, pohlcujícím ze vzduchu vlhkost. Jiná cesta je použití dusíkového polštáře nad hladinou oleje. Nebo metody vysoušení vzduchu, např. pomocí dehydrátorů pracujících na principu Peltierova jevu, kdy se vlhkost vymrazí z vnikajícího a vycházejícího vzduchu v dilatační nádobě a je pak rozptýlena periodickým ohřívacím cyklem. V souvislosti s funkcí transformátorového oleje stojí za zmínku metody plynové chromatografie. Je to analýza plynu, které jsou v určité míře rozpustné v oleji a jež nám mohou prozradit, že se ve stroji něco děje. Přehřátí stroje, vnitřní výboje a jisté formy znehodnocování izolace způsobují vývin plynů, jež se rozpouštějí ve větší nebo menší míře v oleji. Včasným zásahem lze pak odstranit nebo zpomalit nebezpečí poruchy transformátoru. Tak nadměrné množství vodíku, metanu a etanu ukazuje na přítomnost korony v oleji. Kysličníky CO a CO2 prozrazují, že ve stroji dochází k rozkladu pevné izolace. Srovnáváním analýzy vzorků oleje odebíraných v určitých časových intervalech za provozu transformátoru lze usuzovat podle složení plynu na nějakou chybu nebo proces urychleného stárnutí oleje. U transformátorů, kde je požadavek nehořlavosti, používá se místo minerálního oleje náplň syntetických kapalin-askarelů. Jsou to v podstatě deriváty difenylu, obsahující chlór. Tyto kapaliny se vyznačují větší permitivitou, takže z hlediska dielektrického namáhání jsou askarely výhodnější než minerální olej. Jejich většímu rozšíření však brání vysoká cena, dráždivost pokožky při práci s nimi, jakož i nutnost používat v transformátoru jen určité izolační materiály, které askarely nerozkládají. Neleze například použít tvrzené papíry, izolační materiály na bázi fenolu (bakelit) nejsou-li dostatečně polymerizovány, určité druhy těsnících materiálů apod.
Strana 16/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
6.
Radek Halámka
ZÁVĚR
Z výše uvedených údajů vyplívá, že transformátorový olej je potřeba stále, během doby životnosti transformátoru, kontrolovat. A pokud dojde ke zjištěním, že olej neodpovídá svou kvalitou provozu, je potřeba jej vyměnit, či regenerovat. Výměna probíhá klasickým způsobem přečerpání oleje do cisterny nákladního automobilu nebo do cisterny vlaku. Přečerpání a přeprava transformátorového oleje podléhá všem zmiňovaným mezinárodním předpisům. Tato přeprava skrývá rizika, proto je potřeba dodržet veškerá bezpečnostní opatření, aby se toto riziko bylo minimální.
Strana 17/18
Důvody výměny a přeprava transformátorového oleje
7. [1] [2] [3] [4]
Radek Halámka
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ARD [on-line]. New York a Ženeva 2001, platná od 1. července 2001.
ČD [on-line]. Aktualizace RID.
DORA, L., ELSTNER, J.: Přeprava nebezpečných materiálů a řešení krizových situací. 2001. HEŘMAN, J. A KOLEKTIV: Příručka silnoproudé elektrotechniky. Praha, SNTL, 1984.
Připomínky: • Ne kysličníky, ale oxidy. • Nevhodné formulace (Největším nepřítelem transformátoru je vysoká teplota ...) • Práce obsahuje pravopisné chyby (vyplívá). • Citace zdrojů není podle ISO 690. • Askarel patří mezi synteticke kapaliny na bazi PCB - v práci vůbec není reflektováno. Celkové hodnocení: nezveřejňuje se 2. 2. 2004 JM
Strana 18/18