Děti se starostou Okříšek v klokaní kůži

Děti se starostou Okříšek v klokaní kůži

Hráči SK Huhtamaki Okříšky na hřišti v Londýně, po vítězném zápase 3:0 nad výběrem hráčů Etiopie žijících ve Velké Británii 26.června 2011

1

Zprávy z matriky Narození: Dominik Nestr Julie Fialová Denisa Pryclová Natalie Kűhtreiberová Úmtrí: Marie Zvěřinová Lubomír Dvořák Připravila L. Smejkalová

Zastupitelé v čele se starostou Zdeňkem Ryšavým vzpomenuli 66. výročí ukončení II. světové války položením věnců u Památníku obětí světových válek a Památníku osvobození.

2

Slovo starosty Váţení čtenáři, nevím, jak to Karel Dokulil dělá, ale připadá mi, ţe jsem sotva dopsal články do jednoho čísla Zpravodaje a uţ po mně chce další. Moţná je to ale spíš hektickou dobou a přehršlí akcí, jednání a úkolů, které se valí ze všech stran. Čas utíká nějak strašně rychle a jednotlivé záleţitosti splývají jako běţící filmová políčka do jedné rozmazané čmouhy ... Vyuţiji proto nyní příleţitosti k malému ohlédnutí za uplynulými třemi měsíci. Hned začátkem dubna jsme se mohli radovat z velkého úspěchu – po sedmi letech jsme získali podruhé Zlatý erb za nejlepší webovou stránku v kategorii obcí. Kdyţ jsem cenu na pódiu kongresového centra Aldis v Hradci Králové za městys přebíral, přiznám se, ţe to byl skvělý pocit. Ve Zlatém erbu ovšem nejde jen o umístění, vnímám ho především jako ocenění našeho dlouholetého úsilí o maximální otevřenost a informovanost veřejnosti. Na druhé straně, v jaké jiné oblasti můţeme říct, ţe jsou Okříšky nejlepší v České republice? Informační kvalitu webové stránky městyse nám potom potvrdilo i vynikající umístění v Infolize společnosti Otevřete.cz, kde jsme na pátém místě se zdaleka nejvyšším hodnocením mezi obcemi a před většinou měst a krajů. Ale pojďme z virtuálního světa do toho skutečného, plného zajímavých akcí. Jednou z nich byl první ročník Okříšského folklórního festiválku, který připravil soubor Okřešánek. Podle počtu diváků a jejich výborné nálady to byla trefa do černého. Letos se představily tři soubory, ale jiţ na příští rok mají pořadatelé mnohem odváţnější plány. Věřím, ţe při jejich nadšení se podaří vytvořit hezkou novou tradici. Staronovou akcí byl naopak Dětský den, jehoţ obnovení si po několika letech vzala na triko komise společenského ţivota ve spolupráci s Kamarády cest, fotbalistkami z SK a hasiči. I kdyţ si počasí nejprve s organizátory i návštěvníky trochu zalaškovalo, nakonec z toho bylo perfektní odpoledne plné nadšených dětí a snad i rodičů. Komise společenského ţivota se ale aktivně vrhá i do dalších aktivit a především usilovně pracuje na přípravě oslav 640. výročí první písemné zmínky o Okříškách a srazu rodáků. Musím říct, ţe mě obzvláště potěšilo dění v oblasti ţivotního prostředí. Také zde je velmi aktivní obnovená komise, která ve spolupráci s ochránci přírody z Kněţic a Chaloupek např. připravuje revitalizaci území tzv. Mrchoviště. Společně zorganizovali také zajímavou přírodovědnou vycházku po okolí Okříšek. I letos jsme, tak jako kaţdý rok, uklízeli v rámci akce Čistá Vysočina příkopy okolo krajských silnic, zde byl ovšem zájem veřejnosti slabší. Zato bordelářů za volantem jako by spíš přibývalo. Abych jen nechválil, jsou i věci, které trochu zamrzí. Třeba nezájem veřejnosti a bohuţel i většiny zastupitelů o připomínku výročí osvobození. Chápu, ţe díky minulému reţimu má řada lidí k oficiálním oslavám nechuť, ale moţná bychom se měli zamyslet nad událostmi starými sedm desetiletí, nad tím, ţe kdyby II. světová válka dopadla jinak, asi bychom zde dnes nebyli ... Věnovat jednou za rok několik minut poloţení věnců a vzpomínce na ty, kteří umírali pro naši svobodu, je to nejmenší, co můţeme udělat, aby se tragické události jiţ nikdy neopakovaly. Říká se, ţe národ bez historické paměti si musí svoji historii proţít znovu – věřím, ţe to by si nikdo z nás nepřál. A teď zase zpátky k tomu radostnějšímu. Vedle jiţ jmenovaných akcí se totiţ udála řada dalších – Vydry vyháněly před Velikonocemi temné síly ze Staré osady, Okřešánek prošel celé Okříšky a vynášel Moranu, sportovci opět uspořádali na hřišti čarodějnice, letos netradičně o den dříve, svoje soutěţe hráli fotbalisté, florbalisté, tenisté, dalšími disciplínami pokračoval Okříšský univerzál – zkrátka kaţdý víkend se něco dělo. A to je dobře, znamená to, ţe Okříšky ţijí! Dnešní úvodník jsem věnoval hlavně společenskému ţivotu a uţ se mi nedostalo místa na další důleţité věci, jako byla třeba setkání zastupitelů s občany, nástup nového náčelníka

3

obvodního oddělení policie, úpravy na hřbitově, příprava různých projektů atd. O většině z nich se ale určitě dočtete na dalších stránkách Zpravodaje. Mně jiţ nezbývá neţ popřát krásné prázdniny nebo dovolenou a pokud moţno stále dobrou náladu. Letní dny plné sluníčka a pohody přeje Zdeněk Ryšavý

Slovo hejtmana Před rokem mě potěšila zpráva, ţe byla zpřístupněna evidence válečných hrobů umístěných v kraji Vysočina a dále v celé České republice i v zahraničí. Tato evidence zahrnuje nejen místa, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, ale i pomníky a pamětní desky nebo jiné symboly připomínající válečné události. V kraji Vysočina je nejvíce evidovaných válečných hrobů a pietních míst na Jihlavsku (713), dále pak na Třebíčsku (295), na Havlíčkobrodsku (256), na Ţďársku (255) a na Pelhřimovsku (193). Vzpomněl jsem si na to, kdyţ jsme začátkem května u mnoha památníků a pomníků i v našem kraji uctívali památku obětí druhé světové války – jedné z nejstrašlivějších událostí v historii lidstva. V této souvislosti bych se rád vyjádřil k diskusi nad poválečnými násilnostmi proti civilnímu německému obyvatelstvu – například i v našem kraji v Dobroníně. Tyto násilnosti včetně mnoha vraţd bezbranných Němců jsou neomluvitelné a jejich iniciátory byli nejednou ti, kteří měli určitý sadismus v sobě a vyuţili příleţitosti k jeho vybití. Můj táta se aktivně zúčastnil v Praze květnového povstání proti okupantům, v němţ zahynulo mnoho českých vlastenců. Ale zaţil taky ty „bojovníky“, kteří se zapojili aţ do represí těch bezbranných ve chvílích, kdy uţ jim nic nehrozilo. A pak si za „zásluhy“ obsadili byty po Němcích a úspěšně se hlásili o odbojářský důchod a výhodná místa ve státních sluţbách. Kdyţ to můj otec viděl, obojí odmítl. Často ovšem tyto excesy vznikly také jako výbuch chvíle, nashromáţděného hněvu a dlouhodobého ţivota pod tlakem a ve strachu. Je třeba vnímat tyto časové souvislosti. Nebyly to za okupace jen ty viditelné šílené akce jako bylo vyhlazení Lidic. Za více neţ šest let okupace byli Češi v protektorátu svědky krutého tyranského zacházení s jednotlivci i skupinami svých spoluobčanů, kteří končili v koncentrácích nebo pod katovou sekyrou. To bohuţel za mlčení nebo dokonce nadšeného přitakání velké většiny německé komunity. A ještě jen pár dní před koncem války museli čeští občané přihlíţet nemilosrdným masakrům, které nevznikly ze zloby a letité křivdy, ale z chladné hlavy a rozpálených samopalů esesáků a nejednou i jejich civilních německých pomahačů. Desítky mrtvých z konce války v Třešti nebo Velkém Meziříčí jsou jednou z těch posledních připomínek nesmyslného vraţdění. Kaţdá krutá smrt jakéhokoliv nevinného člověka je odsouzeníhodná. Ale je nutné vidět i tyto věci v kontextu doby vyváţeně a ne podle dobových tendencí preferovat jen jednu stránku historie. A to ve všech směrech a v kaţdé době. Je nutné, abychom vnímali příčiny a důsledky, souvislosti dějů. Abychom nenahrazovali jedno zjednodušení historie zase zkreslením opačným. A konkrétně je jednoznačné, kdo druhou světovou válku rozpoutal a kdo byl tedy viníkem miliónů zmařených ţivotů. Poválečné útrapy civilních občanů německé národnosti byly někdy zbytečné, mnohdy nespravedlivé, ale byly přímým důsledkem dřívějších fašistických zvěrstev. Uţ řecká bohyně spravedlnosti Diké drţela mimo jiné v levé ruce váhy. Jako symbol nutnosti pečlivého váţení viny a neviny – i té rovnováhy pohledů na činy. Nic se nedá hodnotit bez vyváţenosti posuzování. Ještě jeden příklad ze současnosti. Příznivci Usáma bin Ládina lkají nad jeho koncem, dokonce se rozhořčují nad způsobem jeho pohřbu. A co ty tisíce nevinných lidí, co

4

šli do práce v newyorských mrakodrapech, jeli vlakem na nádraţí v Madridu nebo autobusem v Londýně? I tady jsou ty váhy silně nachýlené na jednu stranu. „On si začal,“ ţalují děti. V jejich pojetí spravedlnosti je to důleţité. U dospělých je vše trochu sloţitější, ale i zde hraje prvotní příčina pro další děje podstatnou roli. Jiří Běhounek, hejtman Vysočiny

Po sedmi letech náš web opět zvítězil ve Zlatém erbu! V roce 2004 získaly webové stránky Okříšek první místo v soutěţi Zlatý erb jako nejlepší obecní web v České republice. Od té doby uspěly ještě několikrát, dvakrát se umístily jako druhé a jednou třetí. Aţ letos se podařilo dosáhnout na metu nejvyšší a v pondělí 4. dubna převzít v Hradci Králové ocenění Zlatý erb v celostátním finále.

O tom, ţe jsme postoupili na finálový večer, který je tradičně součástí mezinárodní konference ISSS v Hradci Králové, jsme se dozvěděli aţ na poslední chvíli – v pátek po vyhlášení výsledků krajského kola, ve kterém jsme zvítězili popáté. Proto se nakonec předávání cen zúčastnil pouze starosta Zdeněk Ryšavý, který za Okříšky převzal z rukou předsedy SMO Oldřicha Vlasáka Zlatý erb společně s primátorem Hradce Králové, který zvítězil mezi městy, a primátorem Mostu, který nabídl nejlepší elektronickou sluţbu. Jsme rádi, ţe jsme na konferenci dobře reprezentovali kraj Vysočina, vítězství nás těší a potvrzuje, ţe cesta, kterou jsme se před lety vydali při tvorbě webové stránky, byla správná. Důleţitější neţ diplom za první místo je ale to, ţe stránky plní svoji úlohu a jsou pro vás důleţitým zdrojem informací, o čemţ svědčí 600 – 700 přístupů denně. Více informací najdete na stránkách soutěţe Zlatý erb.

Sněm Svazu měst a obcí očima starosty Ve dnech 26. a 27. května proběhl v novém kongresovém centru ve Zlíně jiţ XII. sněm Svazu měst a obcí. Jednání více neţ šesti set primátorů a starostů zvolilo mimo jiné novou radu svazu. Okres Třebíč v ní zastupuje starosta Třebíče MVDr. Pavel Heřman, jeho náhradníkem se stal starosta Okříšek Zdeněk Ryšavý. A jak hodnotí výsledky dvoudenního jednání? Jednání sněmu Svazu měst a obcí jsem se zúčastnil poprvé a moje dojmy jsou trochu rozporuplné. Především mě zklamal – a podle ohlasů i většinu kolegů starostů – nezájem nejvyšších představitelů České republiky o vrcholné setkání zástupců samospráv. Přijet alespoň na zahájení se zdravicí nepovaţoval za nutné ani pan prezident, ani premiér nebo předsedkyně

5

poslanecké sněmovny. Jediný, kdo se zúčastnil, byl předseda Senátu Milan Štěch. Bohuţel to myslím přesně odpovídá pohledu centra na problémy občanů této země. Pracovní část sněmu se věnovala nejprve věcem vnitřního fungování. Byla schválena zpráva o činnosti svazu od posledního sněmu, potom některé technické změny stanov, které vedou k lepší usnášeníschopnosti sněmu. V rámci stanov také byly městyse převedeny z komory měst do komory obcí, coţ je vzhledem k velikosti určitě logičtější. V další části byla diskutována témata, která pálí starosty – aktuální i dlouhodobá. Nejvíce příspěvků zaznělo k rozpočtovému určení daní, které diskriminuje především menší města a obce. I kdyţ před volbami slibovala TOP 09, ţe změna zákona a zvýšení daňových výnosů pro obce bude první věcí, kterou připraví ke schválení, zatím s ním pan ministr Kalousek příliš nepohnul. Zdá se, ţe dřív neţ v roce 2013 se změny nedočkáme, a navíc vůbec není jisté reálné zvýšení příjmů. Pro nás jako obec na dně tzv. U-křivky (obce mezi 1 – 10 tisíci obyvatel) je pozitivní příslib „zarovnání“ dna, které by mělo znamenat zvýšení minimálního příjmu z daní na obyvatele 7 600 korun. V porovnání s dnešním výnosem z daní cca 6 800 korun by to znamenalo od příštího roku posílení rozpočtu městyse o cca 1,7 milionu. Vzhledem ke končícímu finančnímu období EU se sněm věnoval postoji k prioritám pro čerpání evropských peněz v následujících letech. Města a obce podporují menší počet operačních programů, zjednodušení čerpání a méně byrokracie, smysluplnější zacílení programů v souladu s potřebami samospráv. Svaz bude také usilovat o zefektivnění a provázání systému kontroly nakládání s veřejnými prostředky tak, aby nedocházelo k opakovaným, administrativně náročným kontrolám jednoho projektu několika kontrolními institucemi. Svaz měst a obcí nesouhlasí s rozšířením kompetencí NKÚ směrem ke kontrole rozhodnutí v samosprávné působnosti, které by v praxi znamenalo omezení ústavního práva na samosprávu. Velké výhrady zazněly ke snahám státu o centralizaci veřejné správy a odnímání kompetencí obecním a městským úřadům na úkor vytváření nových „superúřadů“. Svazu především vadí nekoncepčnost těchto snah u jednotlivých ministerstev a chybějící koordinace ze strany ministerstva vnitra. Negativně je vnímána i skutečnost, ţe po deseti letech budování společného modelu veřejné správy se najednou obracíme o 180 stupňů. Stejně tak zazněly váţné výhrady a nesouhlas s připravovanou tzv. sociální reformou, především pak s tím, ţe vůbec není diskutována se zástupci samospráv. V oblasti školství chce svaz prosazovat úpravy školského zákona a školské legislativy, které změní způsob jmenování a odvolávání ředitelů škol a přinesou obcím pozitivní změny ve financování a v úhradě neinvestičních výdajů mezi obcemi. Přestoţe členy svazu jsou i velká města včetně Prahy, nezapomíná ani na rozvoj venkova, který řadí mezi své priority včetně finančního zajištění. To by se mělo odrazit i v budoucím nastavení čerpání finančních prostředků z evropských fondů. V závěru sněmu se diskutovala mediálně velmi populární přímá volba starostů. Ukázalo se, ţe návrhy ministerstva vnitra nemají podporu svazu ani většiny starostů, protoţe jsou v rozporu s ústavou (rozdílný způsob volby v obcích s radou a bez rady), vytváří riziko nefunkčnosti obce v případě sporů starosta vs. zastupitelstvo, problémem jsou změny pravomocí a jejich kumulace v rukou jednoho člověka atd. V hlasování účastníci sněmu jednoznačně konstatovali, ţe v současné době nepovaţují zavedení přímé volby starostů za vhodné. Zároveň ale doporučují posílení většinových prvků volebního systému, aby se ve sloţení zastupitelstev lépe projevila vůle veřejnosti. Odjíţděl jsem ze Zlína s pocitem, ţe na úrovni místních samospráv dokáţeme přes rozdílnou velikost měst a obcí i různou politickou orientaci najít společnou řeč a táhnout za jeden provaz ve prospěch našich občanů. Mohla by si z toho vzít příklad i naše nejvyšší politická garnitura, to by ovšem musela najít čas a místo nahrávání se, řešení ţabomyších sporů a korupčních kauz mezi starosty přijet ... Zdeněk Ryšavý

6

Spuštění pilotního běhu online platformy „Váš názor“ elektronické služby určené občanům Od ledna roku 2010 je kraj Vysočina zapojen do mezinárodního projektu eCitizen II (program INTERREG IVC), jehoţ hlavním cílem je výměna zkušeností mezi regiony a městy EU v oblasti sluţeb tzv. e-participace, neboli zapojování občanů do rozhodovacích procesů místních samospráv pomocí informačních technologií. Pomáhat tomu mají různé online sluţby v sítí internet, která se dnes jiţ stává kaţdodenní součástí ţivota běţného občana i v prostředí kraje Vysočina. Celoevropským výstupem projektu by měl být tzv. Panevropský manuál nejlepších aktivit a doporučení v této oblasti s příklady několika konkrétních pilotních projektů, ovšem jiţ nyní účast Vysočiny v projektu přináší své první hmatatelné výsledky. V březnu roku 2011 bude spuštěna pilotní verze nové elektronické sluţby „Váš názor“, která umoţňuje občanům vyjadřovat se z pohodlí svých domovů k aktuálním tématům jejich obce. Do pilotního provozu se zatím přihlásilo 7 obcí Vysočiny – Telč, Třebíč, Velké Meziříčí, Nové Město na Moravě, Náměšť nad Oslavou, Okříšky a Humpolec, jejichţ občané tak mají příleţitost vyjadřovat se k aktuálně projednávaným tématům. Zároveň mají moţnost ovlivnit výslednou podobu sluţby tak, aby co nejvíce vyhovovala jejich potřebám. Princip sluţby „Váš názor“ je zaloţen na konceptu systému VALMA finského města Tampere, který umoţňuje jeho občanům sledovat a vyjadřovat se k rozhodnutím, dokumentům či plánům místní radnice. Kraj Vysočina se v rámci projektu eCitizen II rozhodl spustit sluţbu přizpůsobenou místním podmínkám a určenou ke snadnému vyuţití všemi obcemi Vysočiny, které o sluţbu projeví zájem. Kaţdá obec v rámci platformy získá svou vlastní verzi sluţby, která se můţe od ostatních např. graficky odlišovat, ovšem samotný systém je pro všechny obce jednotný a je zatím provozován na krajských serverech, coţ významně sniţuje celkové náklady na provoz. V rámci pilotního testování si kaţdá ze zapojených obcí vybrala několik aktuálních témat, ke kterým se jejich občané mohou v daném časovém období vyjadřovat. Jejich názory budou zpracovány a pouţity při samotném procesu rozhodování zastupitelstva města či městyse. Například prostřednictvím sluţby „Váš názor“ mohou občané v Třebíči ovlivnit budoucí vyuţití bývalého kina Moravia. Jedním z témat pro diskuzi s veřejnosti v Telči je problematika rozmístění nádob pro sběr separovaného odpadu, v Okříškách se zase mohou občané vyjadřovat k návrhům na dopravní řešení centra městyse. Diskusní témata v ostatních obcích najdete na www.vas-nazor.cz I kdyţ byla sluţba „Váš názor“ inspirována finským modelem, její vlastní technické i metodické řešení je zcela původní a je výsledkem intenzivní spolupráce členů projektového týmu, zástupců kraje Vysočina, IT expertů zapojených obcí a jejich politických představitelů. Od počátku bylo zřejmé, ţe se sluţba bude odlišovat od poměrně běţných obecních webových diskusních fór, a to především svou seriózností, která je zaručena především pečlivým zvolením tématu a poskytnutím doplňujících informaci k němu, zaručenou zpětnou vazbou registrovaným přispěvatelům a reálným dopadem na rozhodovací proces zastupitelstva. Namísto běţných anketních témat, na která občané reagují nejčastěji stylem ANO-NE, budou v rámci sluţby diskutovány komplexnější problémy, které povedou uţivatele k vyjádření postoje ve stylu „jak bych problém řešil já jako občan obce.“ Všichni občané zapojených obcí jsou srdečně zváni k účasti na pilotním testování sluţby „Váš názor“. Více informaci o projektu eCitizen II najdete na webu kraje Vysočina, http://www.krvysocina.cz/ecitizen-ii/ds-301512/p1=38699.

7

Zasedací místnost firmy Fraenkische se zaplnila podnikateli Ve čtvrtek 24. března proběhlo další tradiční setkání zastupitelů, tentokrát s místními podnikateli. Po firmách Gelso a Servis chlazení nabídl letos firemní prostory jako hostitel ing. Jiří Novotný, ředitel firmy Fraenkische. Zájem byl opravdu velký a překonal očekávání radních. Do Fraenkische našlo cestu 21 podnikatelů a zástupců firem a s nimi 10 členů zastupitelstva, někteří v dvojjediné roli. Setkání zahájil starosta Zdeněk Ryšavý, který úvodem poděkoval panu řediteli Novotnému za nabídku prostor a za připravené pohoštění. Poté představil nové členy rady a pokračoval informacemi o plánech městyse na letošní rok. Shrnul závazky z minulého volebního období, stav rozpočtu a roční výši splátek úvěrů, z čehoţ plyne sloţitá situace v oblasti investic. Přesto má rada městyse vedle velkých akcí, jako je zateplení obou škol, i další priority v oblasti bezpečnosti dopravy, upravenosti městyse atd. Program pokračoval „kolečkem“ zástupců všech firem, kteří informovali o své situaci a plánech. Hostitelská firma Fraenkische během roku zvýšila počet zaměstnanců na dvojnásobek, tedy 400 zaměstnanců. Připravuje novou halu pro cca 350 lidí, vedle dělnických profesí se rozšiřují i např. o projekční činnost pro celý koncern. Dále se představila nová firma K-stav Třebíč, která koupila a rekonstruuje areál staviv, kam by chtěla v polovině roku přenést sídlo firmy. Firma počítá se zachováním prodeje stavebnin, uvaţuje o zámečnické dílně a také o úpravě prostranství před vjezdem do areálu. Následovaly menší firmy a ţivnostníci - Malířství L. Příhoda, hospoda Na hřišti a Tipsport, autoopravna pana Valíka, rybářství A. Vávrová, DAR s.r.o., pan Petr Račák – nápojové a potravinové automaty, realitní kancelář, K+V Topenářství, autodoprava pana Lukeše a Květinka paní Havelkové. Další velkou firmou je Stavoizola, podle majitele ing.Pavla Bulanta se zatím i přes krizi firmě celkem daří. Podnikatelským subjektem jsou i Technické sluţby Okříšky s.r.o., o jejichţ činnosti a také nabídce sluţeb mluvil pan Kolář. I další zastupitelé jsou zároveň podnikateli – MVDr. Komárek zastupuje Komvet, který patří mezi 3 největší firmy v ČR v oblasti veterinárních léčiv a ing. Dosedla hovořil o Hotelu Okříšky jako nejstarší firmě, protoţe funguje od roku 1929. Své aktivity rozšiřuje Servis chlazení pana Kostky, obrat zvyšuje i Gelso a vstupuje na nové trhy. Zajímavostí je, ţe úspěšně čerpá peníze z evropských fondů na modernizaci technologického vybavení. Závěr kolečka patřil Klempířství pana Jeţka, firmě Wotan forest, Bazaru M. Havelky, jemuţ krize spíše přivádí zákazníky, a Potravinám paní Belkové. Poté setkání pokračovalo diskuzí nad potřebami Okříšek a naopak co by městys mohl udělat pro podnikatele. Dotazy byly např. na stav místního rozhlasu, starosta vysvětlil špatný stav zařízení, uvaţuje se spíše o vyuţití systému kabelové televize po rekonstrukci pro bezdrátový rozhlas. Podnikatele zaujala myšlenka kamerových systémů provozovaných v rámci kabelové televize. Diskutovalo se i o stavu hasičské zbrojnice a záměru rekonstrukce prostor pro zásahovou jednotku.

8

Závěr setkání patřil předsedovi komise společenského ţivota panu Příhodovi, který informoval o přípravách oslav 640. výročí první písemné zmínky o Okříškách. Zajímavé pro radu byly především názory na moţnost vydání publikace o městysi a na její prodejnost. Některé z firem by ji vyuţily i jako propagační předmět. Po více neţ dvou hodinách končilo jednání volnou diskuzí, po níţ se účastníci postupně rozcházeli. Karel Dokulil

Čištění studny na hřbitově Problémy s vodou na místním hřbitově dlouhodobě trápí především starší spoluobčany. Proto rada městyse rozhodla o vyčištění studny, na jejíţ funkčnost padají opakovaně stíţnosti. Ve čtvrtek 7. dubna přijeli na hřbitov pracovníci firmy Zámečnictví Beneš z Třebíče, aby studnu vyčistili a prohloubili zhruba o jeden metr. Po celý den s nimi spolupracovaly naše Technické sluţby, především při odčerpání vody a odvozu vytěţených nánosů. Těch bylo ve studni asi šedesát centimetrů a zdá se, ţe měly výrazný podíl na problémech, protoţe po vyčištění studna začala rychle natékat. Podle pana Beneše je pramen dostatečně silný a měl by zajistit potřeby hřbitova. Druhý záměr, prohloubení studny, se nepodařilo realizovat, protoţe dno je na skalním masívu. Ale současných devět metrů se zdá po vyčištění studny dostatečnou hloubkou. S napětím budeme očekávat, zda odvedená práce přispěje občanům ke spokojenosti. Milan Kolář

Úpravy na Mrchovišti začaly Pracovníci Technických sluţeb zde v minulém týdnu provedli úpravy terénu mezi horní a spodní částí lokality. Cílem bylo vybudování dvou průlehů, které odvedou vodu, stékající při dešti po udusané půdě a vymílající koryta ve svahu. Průlehy vodu nasměrují do borového lesíka, kde se na větší ploše snáze vsákne a nebude působit škodu. Zároveň naši zaměstnanci zasypali hluboké koryto, které voda vytvořila na vnitřním svahu, a upravili ho také pouze do mělké podoby, která neohroţuje kompaktnost svahu. Milan .Kolář

9

Vítání nových občánků Okříšek V neděli 29. května proběhla v obřadní síni úřadu městyse malá slavnost – vítání nejmenších občánků. Pozváno bylo 8 rodičů s dětmi, na úřad přišlo všech osm rodin: Eva a Tomáš Tallovi s dcerou Alţbětou, Jaroslava Kříţová a Petr Zeman s dcerou Annou a synem Adamem, Miloslava a Marek Pečtovi s dcerou Terezou, Jitka Stuchlíková a Pavel Šoukal s dcerou Petrou, Šárka a Andrzeij Kolodziejovi se synem Ondřejem, Ludmila a Jaromír Fialovi s dcerou Julií, Renata a Petr Vrtalovi se synem Petrem, Martina Březnová a Aleš Prycl s dcerou Denisou, Iveta a Ladislav Nestrovi se synem Dominikem. V zámecké obřadní síní je přivítal starosta Zdeněk Ryšavý a místostarostka ing. Jana Dvořáková. Kulturní program připravily pod vedením svých paní učitelek děti z mateřské školy.

Rodiče malých Okříšáčků se také zapsali do pamětní knihy a na závěr dostaly děti malý dáreček a maminky kytičku. Karel Dokulil

Úřední deska bude informovat i v centru městyse Maximální otevřenost a informovanost občanů je jednou z priorit zastupitelstva městyse. Po přestěhování radnice na zámek se řešilo i umístění úřední desky.

Hlavní je umístěna v areálu zámku, konkrétně v průchodu na nádvoří. Protoţe však zámek leţí mimo centrum Okříšek a pro mnohé občany je lidově řečeno "trochu z ruky", navrhla rada městyse zakoupení ještě jedné dvojice skříněk a její umístění do centra, kde je největší pohyb lidí. Po schválení v zastupitelstvu v rámci programu výstavby vyuţil úřad městyse nabídkových akcí a pořídil druhou úřední desku s výraznou slevou. Po Velikonocích ji pracovníci Technických sluţeb instalovali na ulici Boţeny Němcové naproti budově České spořitelny vedle plakátovací stěny. Věříme, ţe přispěje k větší informovanosti veřejnosti o činnosti samosprávy. Jana Dvořáková

10

Malé povídání o velkých vizích Jedním z bodů projednávaných na posledním zasedání zastupitelstva byly hlavní úkoly městyse na volební období 2010-2014. V diskuzi zaznělo, ţe jednotlivé úkoly jsou nekonkrétní, ţe neobsahují ţádné velké akce a ţe na rozdíl od bývalého starosty nemám ţádnou vizi rozvoje Okříšek. Protoţe to nebylo poprvé, je potřeba na podobné řeči reagovat. Úkoly na čtyřleté období musí být logicky šířeji nastavené, protoţe určují především hlavní oblasti, kterým se bude zastupitelstvo věnovat. Konkrétní realizace závisí na vývoji rozpočtu městyse, získaných dotacích a dalších okolnostech. Nicméně jiţ nyní jsou zde nejdůleţitější akce navrţeny – nový územní plán, dopravní řešení centra městyse, chodníky okolo silnic z Cihelny a na Tovární, nové komunikace v Boroví, modernizace infrastruktury městyse (VO, kabelová televize, kanalizace), zateplení škol, víceúčelové hřiště, další dětské hřiště, rekonstrukce kulturního objektu (hasičárna nebo sokolovna), příprava rekreačního areálu, modernizace vybavení Technických sluţeb, nová zásahová cisterna pro SDH, údrţba hřbitova – to vše jsou akce v součtu za desítky milionů korun. Ale tak jako nejsou peníze to nejdůleţitější pro ţivot, tak ani stavby nestačí samy o sobě ke spokojenému ţivotu občanů. Peníze jsou v ţivotě potřeba, ale měly by být pouze prostředkem ke šťastnému ţivotu, který se neobejde bez rodinné pohody, lásky, přátelství, práce, zdraví ... Stejně tak pro fungování městyse jsou stavby pouze prostředkem k zajištění bezpečí, sluţeb, školství, zdravotnictví, sportovního a kulturního vyţití. Ano, moje vize budoucnosti Okříšek se od té předchozí liší. Nechci jen stavět, stavět a stavět. Musíme jiţ postavené také udrţovat a modernizovat, abychom zajistili občanům kvalitní sluţby – proto si přece platí daně. Za důleţité povaţuji podporovat školy, protoţe učí a vychovávají naše děti, naši budoucnost, ale také místní spolky, které nabízí kvalitní trávení volného času. Chci, abychom si váţili našeho ţivotního prostředí a chránili ho, aby se zlepšovaly mezilidské vztahy, aby se Okříšky staly opravdu dobrou adresou, jak jsme to měli v našem volebním programu. Mojí vizí jsou Okříšky s aktivními občany, kteří se podílejí na plánování investic a řešení konkrétních problémů. Ne jen jeden starosta nebo patnáct zastupitelů, ale co nejvíce obyvatel spolurozhodujících o rozvoji svého městyse. Moţná se někomu taková vize můţe zdát nicotná, ale podle výsledků voleb se s ní ztotoţňuje hodně Okříšáků. Potvrdila nám to setkání s občany, která jsme absolvovali v minulých týdnech, potvrzují to i další ohlasy. Nedávno mi např. volal pan ing architekt Skála a velmi ocenil naši snahu zachránit a vyuţít objekt č.p. 5, tzv. „parlament“, který postavil jeho otec. Ocenil snahu, ale navíc nabídl pomoc, a to potěší mnohem víc. Hlavní úkoly jsme schválili, nyní máme čtyři roky na jejich plnění. Potom přijde čas hodnocení, vysvědčení nám vystaví voliči. Potom uvidíme, jestli byla naše vize správná, nebo jsme jen měli velké oči. Já věřím v to první, protoţe věřím v zájem, aktivitu a šikovnost mnoha svých spoluobčanů, jejíţ výsledky vidím dnes a denně okolo sebe. Zdeněk Ryšavý, starosta

11

Z HISTORIE OBCE

Pohled na Trţiště z ulice Jihlavská dříve a nyní

12

Šachy v Okříškách- pokračování z minulého čísla Šachy jsou zvláštní sport, jiný neţ ostatní. Hrají proti sobě hráči bez rozdílu věku či pohlaví – děti proti juniorům, seniorům, šachovým veteránům. Šachy se hrají na všech úrovních, doma, v klubech, ale i na mistrovství Evropy či mistrovství světa. Můţe je hrát kdokoliv a kdekoliv na zeměkouli, ze svého domova, korespondenčně, po telefonu, přes počítač nebo si můţete zahrát proti počítači, kdyţ nemáte ţivého spoluhráče. Okříšští šachisté po třech letech sbírání zkušeností v soutěţích a turnajích, kdy velkým přínosem byl korespondenční šach a zápasy seniorů s mládeţí, za sebou nakonec nechali i šachové velmoce okresu – Náměšť, Třebíč, Jemnici. V roce 1988/89 se dostavil velký úspěch, kdy naši ţáci vyhráli „Šachovou ligu ţáků“. Pořadí v soutěţi druţstev: 1. Okříšky 78 bodů 6. Předín 62 2. Náměšť n. Oslavou 77,5 7. Budišov 59 3. Třebíč MDPM 74 8. Rouchovany 57,5 4. Jemnice 70,5 9. Borovina 55,5 5. M. Budějovice 67

Nezaháleli však ani senioři, kteří od roku 1985 hráli okresní přebor se střídavými úspěchy. Kaţdoročně se hrál celoroční oddílový přebor, kterého se zúčastňovalo kolem 15 šachistů. V sezoně 1992/93 dokázalo druţstvo Okříšek okresní přebor pětičlenných druţstev vyhrát. Soupiska šachového druţstva Okříšek: Matoušek Jiří, Rojka Miloš, Pacholík Miroslav, Nevrkla Zdeněk, Rojka Miloslav, Pavlík Petr, Rojková Edita, Kočí Jan, Horák Jan, Vavroušek Jiří, Novák Stanislav, Nevrkla Petr Konečná tabulka: 1. Okříšky 12 bodů 22:13 5. Mohelno 5 17:18 2. Rouchovany 12 21:14 6. Opatov 4 15,5:19,5 3. M.Budějovice 10 20:15 7. Třebíč E 3 16:19 4. Kněţice 8 19:16 8. Předín 2 9,5:25,5

13

Vítězství v okresním přeboru a právo postupu do oblastního přeboru si vybojovali hráči Okříšek. O úspěch se zaslouţili: ing. Matoušek – 5/7, Rojka ml. - 4/7, Pacholík - 3/7, Rojka st. – 4,5/6, Pavlík – 3,5/5, Horák – 1/2 a Kočí – 1/1. V následujícím roce se naše druţstvo zúčastnilo Oblastního přeboru 1994/95 A2, kde skončilo na pěkném 6. místě z deseti druţstev. V dalším ročníku jsme se zúčastnili Okresního přeboru 1995/96. Do přeboru se přihlásil rekordní počet 12 druţstev, coţ v historii okresní soutěţe ještě nebylo. Nebylo to na úkor kvality, ale právě naopak. Moravsko-slezský šachový svaz uvolnil pravidla o volných hráčích. To znamená, ţe hráči oblastních soutěţí mohou hrát i okresní přebor. Tak se stalo, ţe na soupiskách 12 druţstev ze sta šachistů je 40 na soupiskách v oblastní soutěţi. Z 12 druţstev okresního přeboru je pět kandidátů na 1. místo. Došlo k značnému vyrovnání okresního přeboru s oblastní soutěţí. Zůstal jen rozdíl v nákladech, které jsou v okresním přeboru 3x-4x menší proti nákladům oblastního přeboru. A to vzhledem k vylosování. Takţe i ekonomická stránka byla jedním z důvodů odstoupení Okříšek z oblastního přeboru. I přes výrazné zkvalitnění okresního přeboru se Okříšky neztratily. Dokonce postavily 2 druţstva, aby si zahrálo více šachistů. Obě druţstva hrála o přední umístění. Závěrem bych řekl, ţe nebyly ani tak důleţité výsledky, ale důleţitější bylo, ţe se hrálo. Hrálo se v 50. letech, hrálo se v 90. letech a věřím, ţe se šachy do Okříšek vrátí a nebude to snad trvat tak dlouho jako posledně. Miloslav Rojka

ŠKOLSTVÍ A KULTURA Sokolovna patřila dětem v maskách Velký sál místní sokolovny a přilehlé prostory zněly v sobotu 26. března odpoledne písničkami, křikem a smíchem dětí. Učitelky a další pracovnice mateřské školky pro ně připravily populární dětský karneval. V takřka tříhodinovém programu si děti zatancovaly, zasoutěţily a zamlsaly, protoţe odměnou v soutěţích byly bonbóny a jiné sladkosti. Začátek ovšem patřil průvodu masek, které do kola pozvala paní ředitelka Mahelová. A bylo se na co dívat, protoţe jich bylo více neţ sto – od tradičních princezen, čarodějnic, vodníků přes indiány, piráty a různá zvířátka aţ po moderní masky Spidermana nebo policisty. Program, který skvěle moderovala beruška Kačenka, zpestřila vystoupení folklorního souboru Okřešánek a taneční skupiny děvčat ze ZUŠ. Jako na správném karnevalu nemohla chybět bohatá tombola, za kterou mateřská školka děkuje všem sponzorům. Velkým lákadlem pro děti byla také nabídka zvířátek z nafukovacích balonků, které na místě tvaroval podle přání kouzelník Merlin. Není divu, ţe se dětem ze sokolovny vůbec nechtělo. Jana Mahelová – ředitelka MŠ

14

Školka v novém kabátě! Zdá se mi to jako chvilka, kdy jsme na začátku školního roku dávaly s paní učitelkou Dostálovou do zpravodaje článek o školce. Popsali jsme vám, jak ve školce ţijeme, jaké máme pro děti připravené krouţky a akce, co nás čeká ve školním roce 2010/2011. A najednou je červen a my se pomalu připravujeme na nový školní rok. K zápisu do školky přišlo celkem 28 dětí a došlo k tomu, ţe 9 dětí jsme nemohly přijmout pro nedostatečnou kapacitu školky. Všem těmto dětem budou 3 roky aţ po novém roce. Protoţe je školka „školské zařízení“ a ne zařízení sociální, měly by mít i v tomto věku rovnou moţnost pobývat ve školce jak děti maminek zaměstnaných, tak i nezaměstnaných. Věřím, ţe společně s radou městyse se nám podaří situaci zvládnout tak, aby se nemohlo stát, ţe maminky dětí nebudou moci nastoupit do zaměstnání jenom proto, ţe pro jejich děti není ve školce místo. Neţ však ukončíme letošní a zahájíme příští školní rok, čeká nás ještě - tak dlouho očekávaná - rekonstrukce střechy, zateplení celého objektu a výměna oken. Bude to akce náročná nejen finančně, ale i organizačně. Od 1. června nastoupí firma Keltex Brno, která zvítězila ve výběrovém řízení, a zahájí práce na opravě střechy. Ta nás zlobí uţ minimálně 20 let! To jsem opravdu ráda, ţe uţ nebudeme sledovat zprávy o počasí se strachem, ţe nám do školky naprší! Část zahrady bude vymezena pracovníkům, kteří budou rekonstrukci provádět, coţ by pobyt dětí na zbývající části zahrady nemělo vůbec ovlivnit. Důleţité pro nás je zajistit především bezpečnost dětí. Od 1. do 31. července bude školka zavřená. Dojde k výměně všech oken a dveří. Důleţitá bude dobrá domluva

s dodavatelem a koordinace prací tak, abychom zvládli zajistit provoz alespoň kuchyně a jedné třídy od 1. srpna. Bylo by také dobré, aby v srpnu dávaly do školky děti opravdu jenom ty maminky, které to nutně potřebují. Celý srpen se bude provádět zateplení budovy. Na úklidu budou pracovat všichni zaměstnanci školky a doufám, ţe v září přivítáme děti sice ve starých prostorách, ale s novou střechou, novými okny a novým „kabátem“. Je to tak trošku symbolické, protoţe v září letošního roku uplyne právě 30 let od zahájení provozu v této budově. Jsem vlastně jediná z mateřské školy, která otevření v roce 1981 pamatuje. Ostatní zaměstnanci, kteří zde v té době pracovali, buďto změnili pracoviště nebo uţ si uţívají zaslouţeného důchodu. Já se na září moc těším, a to hlavně proto, ţe na takové zásadní opravy jiţ čekáme dlouhou dobu a taky proto, ţe - jak doufám - bude školka řadu dalších let dobrým zázemím pro naše nejmladší. Tak nám všichni drţte palce, ať se práce neprodlouţí a ať 1. září můţeme s radostí zahájit nový školní rok 2011/2012! Jana Mahelová – ředitelka MŠ

15

Velikonoční soutěž zná vítězky Městys Okříšky a knihovna vyhlásily soutěţ o nejhezčí výrobky s velikonoční tématikou. Do knihovny se jich sešlo hodně, a tak měla porota z čeho vybírat. Vyhlášení výsledků proběhlo v pondělí 18. dubna v knihovně. Mezi dospělými nejvíce zaujal perníkový košíček naplněný zdobenými perníčky Blanky Neumannové. O druhé místo se podělily malované kraslice Mirky Svobodové se škrábanými Marie Uhrové. Také třetí místo bylo dělené, kdyţ porota stejně ohodnotila Zdeňku Brabencovou za háčkovaná vajíčka a Janu Jeţkovou za háčkované ozdoby. Velká účast byla i mezi dětmi, kde byli drobnými dárky oceněni všichni účastníci: Lenka Stuchlíková, Leona Wasserbauerová, Radka Kučerová, Pavla Vávrová, Mirka Noţičková, Petra Noţičková, sourozenci Hálovi, Tomáš Hála, Věra Hálová, celé 1. a 2. třídy základní školy a všechny tři třídy z mateřské školky. Organizátoři děkují všem účastníkům naší velikonoční soutěţe a výstavy, kteří přispěli svými výrobky. Hodnocení výrobků nebylo vůbec jednoduché, protoţe všechny byly moc pěkné. Je vidět, ţe lidská tvořivost a ruční práce ještě z našich domovů nevymizely. Radka Malá

Z prvňáčků se stali malí čtenáři Ve středu 25. května 2011 dopoledne proběhla v knihovně tradiční akce - ve spolupráci s městysem a základní školou připravila knihovnice Radka Malá pasování prvňáčků na čtenáře. Jako hosty pozvala předškoláčky z mateřské školy, aby děti viděly, co je za rok čeká, dále paní ředitelku Marii Böhmovou a starostu Zdeňka Ryšavého s místostarostkou Janou Dvořákovou. Po přivítání a úvodním slovu paní ředitelky následovalo pásmo písniček, říkanek a hrané pohádky, které s prvňáčky připravily paní učitelky. Na závěr byly děti pasovány na nové čtenáře, od paní knihovnice obdrţely svoje vlastní průkazky do knihovny a jako dárek krásně ilustrované pohádkové kníţky, které jim předali zástupci městyse a školy. A nebyly by to děti, kdyby v kníţce hned na místě nadšeně nelistovaly a nezkoušely svoje nedávno nabyté znalosti čtení. Nabízela se proto otázka: stanou se z nich věrní návštěvníci knihovny? Doufejme, ţe ano, ţe si oblíbí četbu a knihy jim budou vyplňovat volné chvíle po celý ţivot. Radka Malá

16

Pálení čarodějnic o den dřív Sportovní klub dal tentokrát na předpověď počasí a uskutečnil pálení čarodějnic o den dříve. A vyšlo to, velký oheň přilákal na pět stovek účastníků. Dvacátý devátý duben na fotbalovém stadionu byl večerem plným zábavy, dobrého jídla a pití. Od odpoledne vyhrávala hudba, opékala se dvě prasátka, voněly grilované párky a kuřata, chybět samozřejmě nemohlo ani dobré pivo nebo i něco tvrdšího pro zahřátí, aţ se ochladí. Areál fotbalového stadionu se pozvolna zaplňoval dětmi i dospělými, pořadatelé vyhlíţeli především děvčata v maskách čarodějnic.

Těch se nakonec sešlo dvanáct, resp. jedenáct, protoţe pod jednou maskou se skrýval klukčernokněţník. Bylo pro ně připraveno několik disciplín jako promenáda, slalom na koštěti či trefení branky míčem. Všechny odváţné masky si nakonec odnesly sladkou odměnu, letecký diplom a spolu s dalšími dětmi netrpělivě čekaly, aţ se setmí. S přicházejícím setměním totiţ

pořadatelé zapalují vatru. Ta letošní stála za to, měřila více neţ tři metry a její plameny byly vidět pořádně daleko. Ovšem ani oheň nebyl posledním překvapením večera, to přišlo okolo desáté hodiny, kdy byl odpálený velký ohňostroj. Hvězdičky všech barev na obloze se odráţely v rozzářených dětských očích… není se co divit, ţe se prckům potom vůbec nechtělo do postýlek. Veselá zábava, hlavně uţ pro dospělé, potom pokračovala ještě přes půlnoc. Karel Dokulil

17

Sokolské tábory Opatov 2011 V letošním roce připravujeme pro děti od šesti do patnácti let jiţ 29. ročník sokolského tábora v Opatově. První turnus tábora povede od 3. do 16. července jako hlavní vedoucí Iva Tomšíčková. Pro děti je připravena hra „ Po stopách indiánského kmene“. K indiánské tématice není co dodat. Objevování tajemství přírody, poznávání zvyklostí a tradic indiánů - to vše je zárukou dobré prázdninové zábavy. Druhý turnus povede od 31. 7. do 13. 8 2011 Tereza Petráková a celotáborová hra má název „Proti proudu Missouri“. Děti budou objevovat krásy přírody podobně jako ti, kteří v 19. století hledali cestu z východu na západ Severní Ameriky. Formou her se budou učit sebedůvěře, samostatnosti, budou poznávat své vlastní moţnosti. Rozšíří si své znalosti v oblasti pobytu v přírodě, ochrany přírody a turistiky. Připravili jsme pro ně velké mnoţství aktivit a činností souvisejících s motivačním programem, zpěv, koupání, hry a výlety. Děti proţijí čtrnáct dnů v podmínkách,

které jsou dnes jiţ neobvyklé, voní dobrodruţstvím a romantikou. Na palouku uprostřed lesa, bez elektřiny, mobilů a počítačů. Zpočátku mají děti jistě pocit, ţe se to snad ani nedá přeţít!!! Ţe to bude nuda a otrava. Netrvá jim to však většinou dlouho a přijdou na to, jak je úţasné budovat přehrady na potoce, zpívat si večer u táboráku, koupat se v „lesní“ koupelně, objevovat a přímo si osahat kolem sebe to, co velmi dobře znají - ale jen z televize. A to napětí, kdyţ zjistí, ţe po nich nikdo nic neuklidí, nenachystá jim věci na hromádku, myčka ani maminka neumyje nádobí. Spát v noci ve stanu ve spacáku, s baterkou a pocitem, ţe statečnost vyţaduje i dojít po tmě na kadibudku. Lehce se můţe stát i to, ţe kdyţ sluţba včas nezásobí táborovou kuchyni topivem a vodou - nebude ani včas uvařeno. Kdyţ si nenanosíme klestí nemůţe být večer táborák. Kaţdý zná své povinnosti, má svou odpovědnost nejen vůči sobě, ale i vůči svým kamarádům. Důleţité pro všechny je, aby byla zajištěna bezpečnost dětí - na táboře tedy

18

musí být zodpovědní a kvalifikovaní vedoucí, zdravotník a noční hlídač, musí být zajištěna hodnotná strava minimálně 5x denně i celodenní pitný reţim a především spousta zajímavých činností a her. Tábor je hlášený na Krajské hygienické stanici a její pracovníci kaţdoročně přijedou na kontrolu, zda je tábor zajištěn tak, aby neohroţoval zdraví a bezpečnost dětí. Jistě je nás víc, kteří vzpomínáme na loňský tábor. Byl motivován postavou

Robinsona Crusoe. Děti si vyzkoušely, jak se dojí koza, jak chutná její mléko, pokusily se vyrobit si hliněné nádobí, ušít si jednoduchou halenu. Zkusili jsme si vyrobit prak, luk a šípy. Vyřezali jsme si lţíci, kterou jsme opravdu jedli, protoţe kde by se na opuštěném ostrově vzal kovový příbor? Ve staré máselnici po babičce jsme vyrobili máslo a řeknu vám, ţe takový krajíček opatovského chleba s domácím máslem je pochoutkou, na jakou budeme ještě dlouho vzpomínat. Na tábor uţ se moc těší nejen děti, ale i my, kteří pomáháme provoz tábora zajistit. Není to právě jednoduché postarat se v době své dovolené o zábavu a bezpečí třiceti dětí, ale stojí to za to. Je nás ještě mnoho, kteří dodnes vzpomínáme s láskou na tábory, které pro nás organizovala sestra Bohuška Hekrlová. Snaţíme se jít v jejích stopách a předávat dalším to, co dávala ona nám. Víru v cenu přátelství mezi lidmi, naději v lepší a krásnější budoucnost pro naše děti a lásku člověka k přírodě i člověku samotnému.

Jana Mahelová, vedoucí oddílu pobytu v přírodě TJ Sokol Okříšky

Holé zdi se mění v galerii Holé zdi v nových prostorách zámku se v těchto dnech mění v malou galerii. Pracovníci Technických sluţeb převezli z bývalého OÚ a postupně věší v kancelářích letecké snímky, obrazy, pamětní plakety od našich přátel ze San Pier d´Isonzo nebo diplomy za umístění v soutěţi Zlatý erb. Hlavní chodbu potom zkrášlila výstava fotografií ze světa hmyzu – zvětšeniny brouků, pavouků či kudlanky náboţné stojí za zhlédnutí. Zapůjčení snímků od jejich autora, pana ing. Pavla Vosátky z odboru ţivotního prostředí třebíčského městského úřadu, domluvila místostarostka Jana Dvořáková. Její úsilí určitě ocení všichni návštěvníci úřadu.

Přijďte se podívat, fotografie se vám určitě budou líbit! Karel Dokulil

19

Premiéra Okříšského folklórního festiválku Novinkou v nabídce kulturních akcí se v letošním roce stal Okříšský folklórní festiválek. Po letech povídání o tom, ţe by nějaká větší akce festivalového typu byla pro Okříšky přínosem, vzaly nápad do rukou dámy ze souboru Okřešánek a festival připravily. Jak se jim to podařilo, mohly posoudit v neděli 29. května dvě stovky návštěvníků.

Okřešánek v průběhu festivalu ukázal svá nejlepší taneční pásma. V podání mladších členů souboru se jednalo o pásmo „Ševcovská“, se staršími dětmi pak „Námluvy“, „Košťatová“ a „Na senách“. Na parketu za hasičskou zbrojnicí se představili ale také hosté - Rouchováček z Rouchovan a Dřeváček z Jihlavy. Rouchováček se pochlubil svým pásmem říkadel, škádlivek, tanců a písní s názvem „Na róchovské lóce“, Dřeváček zaujal nejvíce svými tanečky „Dřeváčky“ a „Kalamajka“. Tance a písničky z Horácka a Podhorácka přinášely návštěvníkům radost a dobrou náladu. Při závěrečném defilé všech účinkujících mohla proto spokojená vedoucí Okřešánku Ilona Mikešová poděkovat za vlídné přijetí a zároveň všechny pozvat za rok na druhý ročník. A protoţe v příštím roce oslaví Okřešánek desáté výročí, chtěl by druhý ročník festivalu připravit ve větším rozsahu a přivést na parket více souborů. Jak známe nadšení děvčat ze souboru, určitě se jim to podaří.

Počasí se po dvou propršených dnech umoudřilo a sluníčko se na nás po celý den pěkně usmívalo. Celé dopoledne věnoval soubor přípravám – maminky pekly koláčky a preclíky, děvčata mazala bagety na občerstvení, chlapi nosily lavice, vedoucí souboru zdobila areál. V 15.00 hod. se provizorní hlediště zaplnilo diváky a samotný festival mohl začít. Úvod byl trochu netradiční – hned na začátku zazněl známý song z filmu „Slunce, seno, jahody“ a „Keliška“ vběhla na plac i s píšťalkou, aby svolala ostatní baby na drby a protoţe začíná „babský bál“, co jiného mohli diváci vidět neţ taneček v podání „bab“–„TRNKY, BRNKY“. Jako první vystoupily sestry Bartíkovy, nadějné budoucí zpěvačky, s lidovými písněmi. Pak ovládla taneční plochu muţská síla Okřešánku, kde chlapci v nových krojích s holí v ruce zatancovali tanec „Muzikanti, hrejte“.

A tak nezbývá neţ poděkovat Okřešánku za krásnou akci a popřát hodně úspěchů do toho jubilejního roku existence souboru! Zdeněk Ryšavý

20

Neděle 5.června patřila dětem Díky aktivitě komise společenského ţivota se po několika letech konal v Okříškách opět Dětský den. Komise ho připravila na neděli 5. června a uţ před druhou hodinou se na prostranství za hasičskou zbrojnicí trousili první

Soutěţit se začalo přesně ve dvě hodiny, ale během několika minut se spustil déšť a průtrţ mračen zahnala všechny do nitra hasičárny. Naštěstí se některé disciplíny daly dělat i uvnitř a déšť se také po půl hodině umoudřil, takţe dětský den mohl pokračovat. Po zbytek odpoledne uţ se na děti usmívalo sluníčko, které vysušilo i oba skákací hrady a ty byly brzy obsypané kluky a děvčaty. A kdo zrovna neskákal, ten si mohl vyzkoušet chůzi na chůdách, střelbu z paintballové pušky, louskání ořechů, skákání v pytli, házení míčkem na terč a další soutěţe. A kdo obešel všechna stanoviště, ten si za vyplněnou startovní kartičku mohl vybrat plyšáka, míč nebo jinou odměnu. Mezi soutěţemi došlo i na

návštěvníci. Organizátoři pro ně připravili dvanáct soutěţních stanovišť, dva skákací hrady, hudbu a samozřejmě i spoustu sladkostí a hraček jako odměny. Všechny přítomné celým odpolednem provázela s profesionálním výkonem u mikrofonu moderátorka Silva Široká.

kulturu, tu obstarala děvčata ze skupiny Action girls, jejich moderní vystoupení se velmi líbilo a bylo odměněno zaslouţeným potleskem. Na závěr se všechny děti vyfotily s velkým klokanem, v jehoţ kůţi se skrýval sám starosta. Nejvíce asi organizátory překvapil zájem dětí a rodičů, který překonal všechna očekávání. Odhadem se za hasičskou zbrojnicí během tří hodin vystřídaly a

21

vyblbly na dvě stovky dětí, rodiče si zatím mohli dát pivo nebo limonádu a poklábosit si. Účastníci mohli přispět i dobrovolným vstupným, výtěţek bude pouţitý na nátěr prvků na dětském hřišti ve Staré osadě. Výsledek je potěšující, vybralo se 1 120, korun. O perfektní přípravu Dětského dne se postarala komise společenského ţivota, fotbalistky z SK Huhtamaki, členové PS

Kamarádi cest a hasiči, kteří zajistili občerstvení. Všem patří poděkování stejně jako sponzorům – Skupině ČEZ, kraji Vysočina, firmě Fraenkische, Potravinám Belková a prodejně Albert za odměny pro děti, skákací hrady zapůjčily Česká strana sociálně demokratická a skupina ČEZ. Karel Dokulil

SPORT „Jankovy koule" putují do Třebíče O velikonoční neděli proběhl na fotbalovém hřišti jiţ tradiční turnaj v petanque „Jankovy koule“. Krásné počasí a bohaté občerstvení včetně grilovaného prasátka přilákaly rekordní počet soutěţících – ve 28 tříčlenných druţstvech byli zastoupeni nejen domácí, ale i hráči z Třebíče a Znojma. Základní část turnaje se hrála v pěti skupinách, následně se postupným vyřazováním došlo aţ do finále. Na třetím místě se v celkovém pořadí umístilo rodinné druţstvo AJETO z Okříšek pod vedením Vladimíra Dočkala.

O první a druhé místo se utkala aţ v pozdních večerních hodinách za umělého osvětlení druţstva Profíků z Třebíče s týmem Čefka, který tvořil Čenda Heralecký, Eva Hnízdilová a Karolína Pavelková. Po urputném boji nakonec vyhráli putovní pohár hráči z Třebíče. Nejlepším hráčem turnaje byla vyhlášena Karolína Pavelková. Všem startujícím se turnaj velice líbil, i kdyţ pohodovou atmosféru trochu pokazila dešťová a kroupová přeháňka. Po skončení turnaje si někteří účastníci ještě zazpívali v hospůdce za doprovodu Pavla Bruzla a Jiřího Všetečky na kytary. Karel Dokulil

22

Plot kolem stadionu v klubových barvách Plot oddělující fotbalové hřiště od ulice U Stadionu dostává po mnoha letech nový nátěr – modrá pole a bílé sloupky. Stylově tedy prací - oslavili hráči "A" muţstva a činovníci Sportovního klubu Okříšky Svátek práce 1. máj. Po vítězném zápase v Havlíčkově Brodě se borci popasovali i s drátěnými kartáči a štětci a pod odborným dohledem mistra malíře Ladislava Příhody, který zajišťuje vrchní nátěr, vyuţili neděli k čištění a nátěru plotu kolem hřiště. Při vstupu do areálu vás nyní uvítá znak Okříšek a znak sportovního klubu, který zde namaloval známý výtvarník Ladislav Ţampa. Karel Dokulil

Univerzál O krále zeleného stolu Poté, co počasí nedovolilo uspořádat závod v běhu na lyţích, stal se třetí disciplínou Okříšského univerzála turnaj ve stolním tenisu nazvaný O krále zeleného stolu. V ţákovských kategoriích startovalo po osmi borcích. Mezi děvčaty prošla turnajem suverénně Anhelina Midyanka a bez prohry si odnesla ceny za vítězství. Druhá skončila Zuzana Křivánková a třetí Lucie Jahodová. Také kategorii chlapců ovládl vítěz bez jediné poráţky a stal se jím Radim Novotný, který dokonce neztratil ani jediný set. Za ním ovšem byly boje vyrovnané a o dalších místech na stupních vítězů rozhodl vzájemný zápas, v němţ Ondřej Jeřábek porazil Leoše Trojana. Do turnaje se přihlásilo 19 ţen, které se rozlosovaly do čtyř skupin. Jednotlivé skupiny vyhrály Iveta Ryglová, Denisa Dobrovolná, Lenka Palátová a Lenka Vrtalová. V prvním kole pavouka se ale ukázala zkušenost Milady Brabcové a Ivety Jahodové, které se probojovaly do semifinále, Milada potom aţ do finále.

23

V něm se zopakoval souboj ze základní skupiny, ve kterém našla Milada po třech letech přemoţitelku a Iveta Ryglová si při své premiéře v Univerzálovi hned připsala prvenství. Třetí příčku vybojovala mladá Denisa Dobrovolná. Pořadí v kategorii dam nad 35 let kopírovalo to celkové, pouze na bronzovou příčku se za Ivetu Ryglovou a Miladu Brabcovou zařadila Iveta Jahodová. Stejně jako u ţen, tak i v kategorii muţů zaznamenali organizátoři rekordní počet - 41 startujících. A také mezi muţi zvítězil nováček mezi univerzály – mladý

Petr Palát z Třebíče. A do třetice, také mezi muţi neobhájil trojnásobné prvenství Petr Nevrkla, který poprvé v historii turnaje O krále zeleného stolu našel přemoţitele, a to dokonce hned dvakrát. Ten potom suverénně postupoval aţ do finále, kde se utkal s dalším suverénem, Petrem Palátem. Bronzovou příčku obsadil další nováček, Leoš Stejskal z Brtnice. A rekordní byla i účast mezi seniory nad 40 let, kde si Zdeněk Nevrkla připsal čtvrtou výhru v řadě před Leošem Stejskalem a překvapením turnaje Jindřichem Krejčím.

Univerzálovy koule Počtvrté se letos sešli účastníci Okříšského univerzála v neděli 8. května na turnaji v petanque O univerzálovy koule. Na start se postavil zatím historicky nejvyšší počet závodníků v této disciplíně. I kdyţ se hrálo na osmi hřištích, turnaj se řádně protáhl. O to větší radost ovšem potom měli ti nejlepší ze svého umístění. Letos největší a historicky druhé nejpočetnější startovní pole přinesla kategorie dívek. Deset děvčat se utkalo nejprve ve dvou skupinách a potom v playoff. Los rozhodl o tom, ţe silnější byla skupina „A“, z níţ se nakonec tři účastnice postavily na stupně vítězů. Ve finále ovšem Lenka Lindušková vrátila vítězce skupiny Leoně Brabcové poráţku ze základní části a odnesla si diplom a cenu za vítězství. Anhelina Midyanka letos poprvé nezvítězila a stejně jako ve skupině skončila třetí. Ani chlapci se tentokrát nedali zahanbit a také jich se na startu objevilo letos nejvíce. Na rozdíl od děvčat se zde silnější sestava sešla ve skupině „B“, také její účastníci obsadili všechna tři místa na stupních vítězů, ovšem Pavel Linduška jr. potvrdil svoji suverenitu ze skupiny i ve finále. Ţeny zaznamenaly nejen letošní, ale i historický účastnický rekord – startovala jich rovná dvacítka! Z nasazených závodnic podle loňského pořadí dokázala vyhrát jednu ze čtyř základních skupin pouze Eva Hnízdilová, v dalších třech slavily úspěch Kamila Zelená, Hedvika Mokrá a Lenka

Vrtalová. První tři jmenované si ve stejném pořadí rozdělily i místa na stupních vítězů a Eva Hnízdilová tak bez jediného zakolísání obhájila loňské prvenství.

24

Prvního vítězství v kategorii dam se dočkala Radka Ryšavá, za ní skončily na druhém místě Irena Doleţalová a na třetím Lenka Vrtalová. Jedinou kategorii, kde nepadaly účastnické rekordy, byla ta muţská, ovšem 27 startujících je také slušná účast. První místa ve skupinách vybojovali Zdeněk Ryšavý jr., Pavel Brabec, Jan Kruţík, Jiří Zelený, Zdeněk Svoboda, Karel Houzír, Pavel Rous a Radek Lukeš. Zajímavostí je, ţe s výjimkou Karla Houzíra všichni potvrdili své prvenství i postupem do čtvrtfinále. Asi nejzajímavějším soubojem

bylo utkání Zdeňků Ryšavých otce a syna, mladší nakonec ve vyrovnaném souboji zvítězil nejtěsnějším rozdílem. Další cestu turnajovým pavoukem absolvoval Pavel Rous, který ve finálovém souboji porazil jmenovce Pavla Brabce. V utkání o třetí místo jeden z pěti startujících Svobodů – Zdeněk, zdolal Jiřího Zeleného. Seniorů startovalo devět, nejlepší mezi nimi byl samozřejmě Pavel Rous, který dosáhl double. Za ním skončili na medailových pozicích Jiří Zelený a Zdeněk Ryšavý.

Marcela Kavická vyhrála Zlatou diabolku s nejlepším nástřelem historie Na rozdíl od předchozích let vítalo letos účastníky páté disciplíny Okříšského univerzála na střelnici v Cihelně sluníčko. Střelba byla jiţ třetí disciplínou za sebou, v níţ padl účastnický rekord! Tradičně se střílelo 10 ran na vzdálenost 10 m, u ţen a muţů se pak ještě pět a deset nejlepších utkalo ve finále na 5 výstřelů. Děvčat závodilo stejně jako před rokem osm, největší zlepšení zaznamenala Lenka Lindušková, která z loňského 7. místo vyskočila aţ na stupeň nejvyšší. Druhé místo obhájila Anhelina Midyanka a třetí skončila Barbora Doleţalová. Chlapců bylo tentokrát dokonce víc neţ děvčat, coţ je dobrým znamením a navíc zaznamenali letošní rekordní účast – rovných deset. Palmu vítězství si odnesl Michal Hvězda, který na druhé místo odsunul obhájce Tomáše Kývalu. Ten ve vyrovnaném souboji o jeden bod porazil třetího Oldřicha Hobzu. Ţeny potřetí v řadě zlepšily účastnický rekord, kdyţ se jich na start postavilo 23. Početné startovní pole znamenalo i kvalitu a ve finále jsme se dočkali fantastického souboje. Ze základní části nastupovala s nejlepším nástřelem 92 bodů vítězka z roku 2008 a velká favoritka Milada Nováčková. Kdyţ nastřílela ve finálovém rozstřelu skvělých 45 bodů, zdálo se vše jasné. Jenţe její největší soupeřka Marcela Kavická (v základní části o dva body méně) dokázala do terče umístit 5 desítek a absolutním rekordem Zlaté diabolky 140

bodů zvítězila! Bronzovou příčku jiţ s odstupem získala obhájkyně prvenství Lenka Vrtalová, aţ za ní skončila nejlepší ţena mladší 35 let, Silvie Široká.

Startujících 29 muţů je letošní druhé nejvyšší číslo, také výkonnost byla velmi vysoká. Boj o finálovou desítku byl velmi vyrovnaný, o posledním postupujícím rozhodoval nakonec rozstřel jednou diabolkou, kdy Jiří Zelený jr. dal sedmičku a vyřadil Zdeňka Piláta se čtyřkou. Základní kolo vyhrál Jiří Zelený o bod před Pavlem Rousem, ten ale ve finále nastřílel o dva body víc a navázal tak na svá prvenství z let 2006 a 2007 a dosáhl hattricku. Navíc to znamenalo druhé vítězství v letošním ročníku za sebou, coţ bývá v kategorii muţů naprosto ojedinělé. Za Jiřím Zeleným, který skončil stříbrný druhý rok po sobě,

25

následovali další kněţičtí reprezentanti – třetí Ladislav Štefan a čtvrtý Radek Zelený. Velké poděkování organizačního týmu náleţí Sportovnímu střeleckému klubu Okříšky, který zapůjčil střelnici a vzduchovky a jeho členové zajišťovali

bezpečnost závodu vyhodnocování terčů.

a

především

Zdeněk Ryšavý

Nemůžu, jdu na zumbu …. Tato věta je slyšet i v Okříškách poměrně často. Fenomén doby, zumba, zasáhl i Okříšky. Pro ty, kteří neví, co to snad zumba je, moţná poslouţí následující řádky. Zumba je důkazem toho, ţe nejlepší věci vznikají náhodou. V polovině devadesátých let si kolumbijský tanečník, choreograf a instruktor aerobiku Alberto Perez, dnes známý jako Beto, zapomněl hudbu na svoji hodinu ve fitness centru. Aby ji nemusel odvolat, vzal si ze svého auta kazetu s latinsko-americkými rytmy a hodinu doplnil o taneční kroky salsy a merengue. Neboť tyto tance mají Jihoameričané v krvi, měla netypická hodina velký úspěch. Beto pokračoval ve svých lekcích jiţ záměrně dál, ale jiţ pod názvem zumba. Po úspěchu v Jiţní Americe Beto přestavil zumbu i v USA, kde sice nebyla okamţitě přijata, ale nakonec se i tam stala nejrozšířenějším fitness programem a šíří se dál. V České republice se první instruktoři objevili konce roku 2008 a počátkem roku 2009 uţ bylo moţné přijít na lekci zumby. O několik měsíců později to jiţ to ale tak snadné nebylo. Podmanivá latinskoamerická hudba ve spojení spolu s aerobními pohyby a tanci, jako jsou salsa, reaggeton, cha-cha, bachata, samba a další, zaplnila tělocvičny i těmi, kteří se jim doposavad vyhýbali obloukem. Rytmické, dynamické, zábavné a v podstatě jednoduché cvičení o rok později zaplavilo Třebíč …a odtud je do Okříšek jen kousek. Zumba v Okříškách se tančí pod taktovkou Taneční školy Aura (firmy Vysočiny v kategorii sluţeb pro rok 2010). I tomu pomohla náhoda. Začalo to loni nenápadným plakátkem na nástěnce třebíčské stavební školy, který zval ţeny a dívky na lekce latinsko-amerických tanců, následovaly lekce salsy, zumby..no a protoţe jsem nikde nemohla chybět, začaly se mi hodiny značně prodraţovat a zvolila jsem jinou taktiku…a zbytek uţ znáte. Komu síly stačí, můţe se „vyřádit“, vylepšit si postavu a moţná i zhubnout v tělocvičně pod vedením profesionálního tanečníka ing. Jiřího Bánovského z Taneční školy Aura. Článek o zumbě měl podle mne napsat přímo pan Jiří Bánovský, kterému se do toho moc nechtělo. Tak jsem alespoň upozornila, ţe kdyţ článek napíšu já, zakončím ho větou: „ Nezhubla jsem ani deko. No, moţná to bude i tím, ţe zumba byla záminkou, proč vyplenit lednici“. Odpověď byla rychlá. „Tak to otočte. Napište - nepřibrala jsem ani deko a ještě jsem se dobře najedla!“. Tak si vyberte. Ale hlavně – neseďte doma, pojďte s námi na zumbu! Jana Dvořáková

26

SK Huhtamaki Okříšky – starší přípravka Starší přípravka spolu hraje jiţ od roku 2006 ve stejném obsazení. V kádru pro letošní sezónu je 15 hráčů, z toho 2 dívky. Většina hráčů - 10 - je ročník 2000. St. přípravka v sezóně 2010/2011 hraje Okresní přebor st. přípravek 7+1 a po základní části skončila na 2. místě za týmem z Mor .Budějovic. V současné době probíhá nástavbová část o konečné umístění, kde jsme obsadili opět 2. místo za celkem z Mor. Budějovic. Náš hráč Pavel Kourek byl 3x za sebou vyhlášen nejlepším střelcem v soutěţích, ve kterých jsme hráli. Hráči st. přípravky kromě svých utkání okresního přeboru hrají ještě téměř ve stejném sloţení krajskou soutěţ 1. třídu - ml.ţáků, kde je doplňují 4 starší hráči. V této soutěţi je vidět věkový rozdíl, kdyţ nastupují proti hráčům o 2 – 3 roky starším. V podzimní části se hráči seznamovali s touto soutěţí a skončili na posledním místě. Na jaře dokázali na hřišti prodat, co se v zimní přestávce naučili, a dostavily se výsledky, kdyţ dvakrát zvítězili a v dalších utkáních hráli vyrovnanou partii, a proto skončili na 9. místě. Na druhou stranu je krajská soutěţ daleko kvalitnější a naši hráči získávají herní praxi a návyky. Od doby, kdy hrajeme 2 soutěţe, je na hráčích vidět výkonnostní růst. V posledním utkání základní části 1. třídy proti muţstvu Radostína nastoupili 3 hráči st. přípravky z důvodu nedostatku hráčů za starší ţáky. V tomto utkání se mezi hráči ročníku 1996 neztratili a podali výtečný výkon. Kádr: Brankář - Tomáš Kývala Obránci – Vojta Němec, Lukáš Mareček, Libor Láník, Tomáš Kremláček, Milan Zeman, Jan Novotný, Edita Jahodová Útočníci – Pavel Kourek, Filip Koreš, Vojta Krejčí, Marek Nováček, Michal Jeţek, Jakub Hroch, Adriana Vybíralová Trenéři: Pavel Maruš, Josef Novotný, Dušan Koreš, Petr Kremláček

27

ZAJÍMAVOSTI Jarní hrkání vyčistilo Okříšky od nečistých sil Na Velký pátek 22. dubna se sešly děti z oddílu Vydry se svými vedoucími, aby přivítali jaro a pomocí hrkaček vyhnali z našeho městyse vše nedobré. Začátek jiţ tradičního jarního hrkání se odehrál u kostela, kde se postupně všichni sešli. Odtud vyrazili k zámku a potom pokračovali do Staré osady, kolem Dolňáku aţ nahoru na Skalku. Cestou hrkáním na malé i velké hrkačky a klepačky, které si děti většinou samy vyrobily, vyháněli nečisté síly, které by se chtěly v této části Okříšek usídlit a páchat nedobrotu. Nahoře na vyhlídce nad lomem se potom po dobře vykonané práci všichni svalili do trávy a uţívali si prvních jarních paprsků. Děkujeme Vydrám a věříme, ţe se nám zlo bude vyhýbat po celý rok! Z.Ryšavý

Okolí Okříšek je zase o trochu hezčí V rámci akce Čistá Vysočina se o to přičinili jednak děti a učitelé ze základní školy a jednak zastupitelé a občané při sobotní brigádě. V sobotu 9. dubna se před firmou Fraenkische sešlo celkem dvanáct brigádníků, z toho devět dospělých a tři děti. Tak jako kaţdý rok vyrazili kolem krajských silnic směrem nad Okříšky k Zašovicím a od benzinky směrem k Petrovicím. Za dvouhodinové úsilí, kdy čistili především příkopy, popř. přilehlé pozemky, jim bylo „odměnou“ více neţ dvacet pytlů plných odpadků a hlavně dobrý pocit z uţitečné práce ve prospěch ţivotního prostředí. Je to aţ neuvěřitelné, co všechno dokáţí lidé vyhodit do příkopu, do lesa (nalezeno bylo i několik větších černých skládek, které budou muset uklidit Technické sluţby) apod. Zaráţející je to zvláště v okolí čerpací stanice, kde jsou k dispozici odpadkové koše jak uvnitř, tak venku, a přesto jsou příkopy a svahy pod benzinkou plné plastových kelímků, PET lahví a obalů od různých

28

přípravků pro dobrý chod automobilů. Zajímavé by bylo, jak by reagovali tito řidiči, kdyby jim někdo vysypal kbelík odpadků na jejich čtyřkolového miláčka. Do akce istá Vysočina se zapojila i základní škola, která vyrazila do přírody v pátek. Děti uklízely např. ve Ţlíbkách, okolo místní silnice mezi Okříškami a Petrovicemi nebo kolem silnice na Heraltice a okolo Okříšského potoka. Výsledkem jejich práce je více neţ 35 pytlů s odpadem. Všem aktivním účastníkům - dětem i dospělým - děkujeme za jejich přístup a tlumočíme i poděkování od zkrásnělé přírody :-) Jana Dvořáková

Menší supermarket v Okříškách

V květnu byla v prostorách u Oberreiterů otevřena nová prodejna, která zaujme hlavně velkým sortimentem zboţí. Nakoupit zde můţete vše od potravin, drogerie, papírnictví, obuvi, koţeného zboţí, oděvů aţ po elektroniku. Sortiment je přehledně umístěn ve všech spodních prostorách a roubené stropy tomu dodávají zvláštní atmosféru. Návštěva v této prodejně s milým přivítáním usmívající se, příjemnou paní vedoucí určitě stojí za to. Karel Dokulil

Přírodovědné vycházce přálo počasí Na neděli 22. května připravil Český svaz ochránců přírody z Kněţic ve spolupráci s městysem Okříšky přírodovědnou vycházku po přírodních zajímavostech okolí Okříšek. Hlavním cílem měla být lokalita Mrchoviště, ale ukázalo se, ţe zajímavých míst je zde mnohem víc. Na místě srazu u ţelezničního přejezdu se sešla dvacítka zájemců z řad dospělých i dětí – ten nejmenší byl ještě v kočárku. Pod vedením zkušeného přírodovědce pana Křivana vyrazili okolo nádraţí a protipovodňového poldru směrem na Hora. Cesta byla přerušována častými zastávkami s výkladem a ukázkami rostlin, hmyzu i ptáků. Většího přerušení se výpravě dostalo u borovice nad Okříškami, kde si účastníci prohlédli zlatohlávky a hlavně se mohli pokochat výhledem na Okříšky i okolí. Našla se chvíle i na debatu nad současnými trendy zemědělství a ochranou krajiny. Další zastávkou s podrobnějším výkladem bylo jiţ zmíněné Mrchoviště, jehoţ rekultivaci se chtějí ochránci přírody věnovat. Cílem je obnovit zde původní teplomilné společenstvo, které bylo

29

z velké části zničené při skládkování zeminy před několika lety. Pan Křivan popsal postup obnovy původních travin a dalších rostlin, v budoucnu by zde mohlo být místo pro vycházky obyvatel Okříšek i turistů. Závěr vycházky potom vedl z Mrchoviště pod lesem k poldru a zpátky do Okříšek. A protoţe výpravě mimořádně přálo počasí a sluníčko se usmívalo celé dopoledne, určitě nikdo z účastníků nelitoval, ţe na vycházku vyrazil. Zdeněk Ryšavý

Nově otevřená vinotéka v sázkové kanceláři Tipsportu. Zde jsou kohoutky, kterými se stáčí víno z nerezových sudů, které jsou skladovány ve sklepě pod řeznictvím, kde je moţnost si sednout a ochutnávat prodávaná vína. Vína dodává p. Trávník, který tato vína pěstuje ve vinařské oblasti MUTĚNICE Nabídka sudových vín: Veltlinské zelené, Rulandské šedé, Modrý portugal Vína v lahvích 0,75 l. Mutěnice: veltlín, ruland, tramín, portugal, zwetler rose. Dále vína od společnosti Znovín Znojmo, Templářské sklepy a jiných. Otevírací doba stejná jako v Tipsportu Po – pá 9,30 – 12,00 13,00 – 17,00 So – ne 9,30 – 12,00 Karel Dokulil

Kam letos na dovolenou Právě nám začínají prázdniny, a tak jsme se zeptali zástupců cestovní kanceláře TIPATOUR, co nám pro letošní rok připravili. Jako první se ptám vedoucí zahraničních zájezdů Kamily z pobočky Praha, co je pro letošní rok hitem v zahraničí? Cenová pecka, leťte do Turecka! Nabízíme letecké pobytové zájezdy, poznávací zájezdy a pro tak zvané „akční lenochy“ i zájezdy kombinované s cenou jiţ od 6.970,- Kč. V těchto kombinovaných zájezdech nabízíme výlety do antického město Myra, plavbu lodí k ostrovu Kekova, kde můţete sledovat pozůstatky

30

zatopeného antického města Simena i hroby Lýků. Dále je v programu zájezdu i návštěva vápencových teras Pamukkale - jedná se o unikátní místo plné sněhobílých jezírek, jeţ po tisíciletí vznikaly vyvěráním termální minerální vody na povrch. Celým areálem je moţné procházet po chodnících a lávkách, nebo se vykoupat v bazénu s termální vodou. V sousedství lze navštívit pozůstatky města Hierapolis z 2. stol. př. n. l. Ubytování je pak v hotelu s termálními bazény. Součástí programu je i prohlídka jedné z místních tkalcoven s moţností na vlastní oči vidět, jak vzniká koberec od samotného začátku aţ po konečný produkt. Navštěvuje se i manufaktura se zlatými šperky a manufaktura s koţenými výrobky, kde lze za výhodné ceny nakoupit kvalitní koţené zboţí. Jak se zde domlouvá a co se dá zakoupit? Starší generace se v Turecku domluví rusky a německy, mladší anglicky. U některých prodejců, kde se o ceně smlouvá, se dá jiţ domluvit i česky. Jaká je zde strava? V Turecku bude chutnat určitě všem! Místní kuchyně nabízí kromě klasického masa i velký výběr ryb, ale především pak nepřeberné mnoţství zeleniny, ať uţ čerstvé nebo tepelně zpracované. Na své si přijdou i milovníci sladkostí, protoţe místní zákusky jsou proslulé i za hranicemi Turecka. Pobytové zájezdy mají v ceně zahrnuto stravování formou all inclusive, tj. plná penze, vč. různého občerstvení během dne a hlavně včetně nápojů, a to jak nealkoholických, tak alkoholických! Poznávací a kombinované zájezdy pak zahrnují polopenzi formou švédských stolů, ale i zde se dá stravování all inclusive přikoupit. Tipatour je ovšem nejvíce známý pobyty v Chorvatsku, které zajišťuje pobočka v Třebíči. Ptám se tedy Markéty, která je zaměřena na tuto destinaci. Připravujete na letošní sezonu nějakou novinku? Jak jistě jiţ většina turistů ví, je Chorvatsko zemí křišťálově čistého moře, stovek ostrůvků, romantických pláţí, vzácných historických památek a překrásné horské přírody. Těţko budete hledat druhou takovou zemi, která je tak zaslíbená turismu. Pro nás má tu výhodu, ţe je zemí se srozumitelným jazykem a dostupnou vzdáleností. Nabízíme letoviska po celém pobřeţí i na ostrovech. Pro zájemce z Okříšek nabízíme odjezd a příjezd autobusem přímo v Okříškách. Na letošní sezonu jsme připravili pro naše zákazníky moře slev pro rodiny s dětmi a seniory. Podrobnosti o nabídkách si můţete přečíst v našem katalogu, který je zdarma k dispozici v TIPSPORTU v Okříškách. A co dalšího nám můžete nabídnout? Na tuto otázku mi odpovídá Hana z pobočky Třebíč. Můţeme vám nabídnout zájezdy do celého světa, pobytové, poznávací nebo se sportovním zaměřením. Širokou nabídku leteckých zájezdů máme během celého roku. V létě je menší zájem o vzdálené exotické destinace jako Dominikánská republika, Mexiko, Kuba…, ale o to více zákazníci vyhledávají spíše země s bliţší letovou vzdáleností od 2 do 4 hodin letu, nebo se vyuţívá autokarová a vlastní doprava. Mezi tyto nabídky patří pobyty v Bulharsku, Řecku, Tunisku, Kypru, Španělsku a dalších zemích. Upozornila bych také na Maďarsko, a to jak na termální lázně s vysokou úrovní sluţeb, tak pro mladší generaci moţná neznámý Balaton. Dovolenou pořídíte za výhodné ceny a vzhledem ke kurzu forintu Vás nezatíţí ani místní utrácení. Zvýšila se nám i poptávka po Baltském moři, které má také svoji neopakovatelnou atmosféru, starší generace určitě zná Warnemunde a Binz, mladší to můţe vyzkoušet. V Tipatouru jsme schopni splnit jakékoliv dovolenkové přání. Pro příznivce kultury jiţ máme nachystán velký výběr muzikálů od října do prosince, budou-li nás zákazníci kontaktovat na e-mailové adrese [email protected], rádi jim budeme aktuální letáky s nabídkou zájezdů za kulturou průběţně zasílat. Pokud jste u nás ještě nebyli, zastavte se v Tipatouru, rádi vám Vaše přání splníme. Karel Dokulil

31

DOPISY ČTENÁŘŮ Rtěnka Jedna střední ekonomická škola z Litomyšle se potýkala s velmi unikátním problémem. Mnoho dívek začalo pouţívat novou rtěnku zn. AVON a chodily si malovat ústa na WC. To bylo v pořádku, ale po nanesení rtěnky přitiskávaly ústa na zrcadla, nechávajíce tak na něm desítky otisků rtů. Nakonec se ředitelka školy, paní ing. J. N., odhodlala s tím něco udělat. Svolala postupně všechny dívky na školní záchodky ve 2.patře a setkala se tam s nimi spolu s panem školníkem a uklízečkou. Vysvětlila jim, ţe jejich

rtěnkové otisky způsobují při uklízení velké trápení, neboť pak se musí kaţdý večer zrcadla náročně čistit. Aby názorně demonstrovala, jak NÁROČNÉ je ono čištění, poţádala pana školníka, aby s asistencí paní uklízečky jedno zrcadlo umyli tak, jak to dělají kaţdý večer. Školník vzal stěrku na dlouhé násadě, namočil ji v záchodové míse a setřel s ní zrcadlo. Od té doby se na zrcadle neobjevil jediný otisk rtu. Někteří učitelé učí, ale jen někdo je učitel... Čtenářka zpravodaje

Mikroregion Černé lesy má nové vedení V pondělí 21. března se na brtnické radnici sešlo 14 starostů a zástupců obcí sdruţených v mikroregionu Černé lesy na valné hromadě, aby zvolili nové orgány mikroregionu a schválili důleţité dokumenty. V úvodu provedl pan Stanislav Jirků, starosta města Brtnice a dosavadní předseda mikroregionu, prezenci. Z 18 členských obcí se zúčastnili jednání zástupci 14, valná hromada tedy byla usnášeníschopná. Vzhledem ke změnám v zastupitelstvech řady obcí po loňských komunálních volbách volila valná hromada nové vedení. Předsedou mikroregionu bude i nadále Stanislav Jirků (Brtnice), místopředsedou Roman Vrbka (Přibyslavice). Dalšími členy mikroregionu byli zvoleni: Zdeněk Ryšavý (Okříšky), Lenka Štočková (Opatov) a Roman Diviš

(Kněţice). Novou předsedkyní kontrolní komise se stala Jana Fialová (Bransouze), členy Věra Kudrnová (Radonín) a Jiří Hrabánek (Nová Ves). Následovalo schválení rozpočtu na rok 2011 a rozpočtového výhledu na roky 201213 dle předloţeného návrhu. Široká diskuze se rozproudila o moţnosti vyuţití grantových programů z operačních programů a ministerstev, které představila brtnická místostarostka paní Švaříčková, a krajských, o nich hovořil okříšský starosta pan Ryšavý. Zájem mezi kolegy je především o dotace na opravy komunikací a chodníků, na dětská hřiště, na nákup techniky pro údrţbu veřejných prostranství a nakládání s bioodpady. Heraltický starosta pan Málek navrhl společný nákup pódia a velkého stanu pro pořádání kulturních akcí. Zdeněk Ryšavý

Realita dneška Ryba, jídlo ţebráků, se stala lahůdkou. Kvalitní vodu z vodovodu jsme vyměnili za

sladké přesycené břečky. Rohlíky se scvrkly o polovinu, kyselé mléko se nedá doma

32

vyrobit, protoţe vznikne jedna smradlavá, odporně zapáchající tekutina, kterou neudrţíte v ústech. Všechno, co bylo kdysi opravdu dobré, co mělo svou hodnotu - tradici, jsme vlastně vyměnili za šmejdy v drahém obalu. Jsou i dobré věci. Jen je jich čím dál méně a je třeba je pořádně hledat. Hledat, přemýšlet, číst nečitelné návody a obsahy, které nemáme šanci vidět, pokud jsme si nepřibalili lupu. Ulice se nám zaplnily obyvateli z Číny, Taiwanu či Vietnamu. Přes reklamy si nevidíme špičku nosu. Chodníky a přechody jsou plné stojících aut. Ţijeme v pomyslném blahobytu. Máme dva i tři telefony, internet, televizi, domácí kino, DVD, PC, a stále nám něco chybí. Zákazy, příkazy, nařízení, poučení, kterým uţ člověk přestává rozumět, a vyznat se v nich je přímo nemoţné. Kamery nás sledují na kaţdém kroku. Kdekoliv se hneme, jsme pod kontrolou. Všechno je evidované, zaznamenané a všechno pro naši "bezpečnost." Kaţdá zpráva, kaţdá pošta, kaţdý telefonát, kaţdá platba, kaţdý mail, kaţdý, někdy velmi soukromý pohyb, je pod organizovaným dohledem. Kdykoliv se dá vybrat z archívu jako zbraň, která je připravená na okamţité pouţití proti nám. Zajímavé je, ţe i při takovémto špiclování dochází k trestným činům, o jakých jsem neměl v minulosti ani potuchy. Drogy, přepady, násilí, vydírání, vraţdy se staly běţným průvodním jevem této svobodné doby. Zbavujeme se vlastní identity, protoţe souhlasíme se vším, co po nás různé instituce jako banky, mobilní operátoři a pod. poţadují. Můţeme vidět oči bezdomovce, který se určitě na ulici nenarodil. Můţeme vidět ţebráky, kterým trčí nohy z kontejneru, aby se natáhli za prázdnou láhví, či noblesní hotely pro psy i s vlastní www stránkou, lékařem a kadeřníkem. Můţeme sledovat sloţité operace svých psích miláčků přímo na internetu. A pokud se nám náhodou náš drahý psík ztratí, okamţitě se o něj postarají v útulku i s lékařskou pomocí. Kdyţ se však

ocitne na ulici člověk, nezakopne o něj ani pes. Stáváme se číslem daňového úřadu či sociální pojišťovny. Kam se poděly hodnoty, kde je vlastní podstata člověčenstva? Kde je něco víc, neţ jen strohé konstatování? Hrůza, co se tu událo za těch dvacet roků. Vytratila se láska, porozumění, lidskost, tolerance, teplo rukou, sklon před šedinami. Neznáme souseda, nevíme, jaký plat má vlastní ţena či muţ. Nesmíme dát na zadek vlastnímu dítěti, pokud nechceme mít problém s úřady. Sledujeme stupidní, nehodnotné televizní stanice, kde seriály bez konce nahrazují kulturní vyţití určité skupině nevědomých a moţná i nevidomých lidí. Ale co ta druhá polovina? Nemá šanci fungovat důstojně, bez toho, aby jí byly podsouvané podobné stupidnosti? Pokud je toho málo, můţeme zhlédnout Superstar a tam nás pošlou veřejně do řiti i s posměšným komentářem. Nádhera a díky za ten kulturní a hodnotný záţitek, který nám za laciný peníz podsouvají jako duševním mrzákům některé televize. Kupujeme cigarety, které nám zakázali kouřit tam, kde se kouřit vţdy mohly. Okrádají nás jako malé děti na písečku a z kaţdé prodané krabičky nám jednu - dvě vytáhnou uţ před prodejem. K lékaři chodíme s platební kartou či s peněţenkou v ruce, bavíme se jako roboti, kdyţ jeden vypráví o ţivotě a druhý hledí do počítače. Formulky, nacvičené fráze, které nemají s naším skutečným lidským nitrem a přesvědčením nic společného. Letáky, kterými jsou ucpané schránky našich domovů, nás lákají do obchodů. Dobře nás neprosí, abychom nakoupili právě u nich. Kdyţ jsme však zaplatili, "u nich", nestačíme se divit, jak musíme kmitat a házet svůj nákup do tašky. Hned je jasné, kdo je tu pánem a kde jejich zdvořilost skončila. Můţeme říkat svůj názor. Svobodně, demokraticky se /občas/ vyjádřit. No, k čemu to je, kdyţ nám to není stejně nic platné.

33

Ţijeme v neustálém stresu a napětí. Nikdo z nás si není jistý zítřkem. Nejsem sám, komu to všechno uţ začalo vadit. Někde se stala chyba - velká chyba, které náprava bude trvat dlouho. Onemocněl nám svět a my, ve snaze uplatnit se, jsme onemocněli s ním! Socializmus nebyl dobrý, ale takováto demokracie není o nic lepší. Moţná aţ nástup duševních chorob, depresí, sebevraţd nastartuje proces třídění, který nás poloţí na kolena, kdyţ to uţ přestaneme zvládat. A co dál? Mám dost svobody tohoto typu, svobody, která se svobodou nemá nic společného. Svobody, kterou si nedokáţeme uţívat, protoţe je víc proti nám, neţ pro nás. Je tak okleštěná zákony a zároveň otevřená nepravosti, zločinu, podvodům, ţe její existence mi připadá jako aura. Kdesi je, ale nevidím ji. Je mimo mě. No a závěrem? Nechybí mi uţ reklama, která mě v té západní civilizaci tak okouzlila. Nechybí mi ani západ, po kterého ideách jsem tolik touţil, chybí mi jen jedno:

chci ještě potkat člověka - přítele. Chci se ráno probudit a celým srdcem se těšit novému dni. Chci mít kolem sebe upřímné lidi, jak tomu bylo dříve. Chci potkat kamaráda, kterého první otázka nebude směřovat k materiálním věcem, ale bez falše mě poplácá po zádech: Jak se máš? Jak ţiješ? Zajdeme si sednout? Kamaráda, kterého v polovině debaty nevyruší zvonění mobilu a bude muset odejít. „Víš, tento telefonát byl tak důleţitý, ţe pokud bych ho nevzal, mohlo by mě to stát práci.“ Ne! Věřím, ţe ne! Ale ovládl nás strach a v tom strachu ţijeme svoje kaţdodenní ţivoty. To je fakt a skutečná realita tohoto novodobého, pokaţeného světa. Nemluvím o listopadu, ten přijít musel, ale o tom, co všechno sem s listopadem vkĺouzlo. Dalšího pokusu, který přijde, kdyţ se to celé nebude dát udrţet, se chvála Bohu nedoţiju. Dokdy bude člověk hledat své místo? Převzato z internetu

Pranostiky Červenec V červenci volá na poli křepelka ţence: Pojďte ţít, pojďte ţít! Deště o ţních trest je boţí. Je-li na svatého Jakuba slunečno, říká se, ţe kvete sníh. Svatý biskup Apolí kropí ţence na poli. Svatý Eliáš přichází s deštěm nebo s bouřkou. Srpen Srpnové slunce je jiţ k zimě zahleděno. O svatém Augustinu odpočívej jen ve stínu. Tři hlavní srpnové starosti - ţně, orba a otavy. Suchý srpen - suché víno, deštivý srpen - vodnaté víno. Srpnové velké rosy oznamují pěkné časy. Září Září hrozny sbírá, broskve a houby mívá. Je-li na svatého Václava slunečno, bude i dva týdny po něm. Je-li teplé září, dobře se ovoce zdaří. Bouřka v září zvěstuje mnoho sněhu o Vánocích. Svatá Teklička doslazuje jablíčka.

34

Konečně moudrá blondýnka Muţ se dostane do letadla a zjistí, ţe byl posazen vedle roztomilé blondýnky. Okamţitě se k ní otočí a udělá „první krok“. „Víte“, říká, „slyšel jsem, ţe let lépe utíká, pokud se dáte do hovoru se společným pasaţérem. Pojďme si tedy povídat.“ Blondýna, která si zrovna otevřela knihu, ji pomalu zavře a řekne muţi: „O čem byste se chtěl bavit?“ „Hmm, nevím,“ řekne muţ. „Coţ takhle nukleární energie?“ „OK,“ řekne blondýnka, „to by mohlo být zajímavé téma.

A nejdřív mi dovolte se na něco zeptat jako první. Kůň, kráva i jelen jedí to samé trávu. Nicméně jelen vyloučí malé kuličky, kráva velkou mokrou placku a kůň skoro suchou koblihu. Proč si myslíte, ţe to tak je?“ Muţ je ohromen. Aţ nakonec odpoví: „Nemám nejmenší tušení.“ „Tak mi tedy řekněte,“ odvětí blondýna, „jak je moţné, ţe se cítíte na debatu o nukleární energii, kdyţ nerozumíte ani hovnu!“

Věřte - nevěřte Proč jsme o tom ještě neslyšeli??!! Já si vţdycky pustím na spáleninu studenou vodu z kohoutku. Zkušenost jedné ţeny se spáleninami. Před nějakou dobou jsem vařila kukuřičné klasy a píchla jsem vidličkou do vařící vody, abych zjistila, jestli je kukuřice hotová. Minula jsem ale kukuřici a má ruka se ponořila do vařící vody. Můj kamarád, který je vietnamský veterán, k nám přišel právě v okamţiku, kdy jsem skučela bolestí. Zeptal se, jestli někde nemám trochu obyčejné mouky. Vytáhla jsem ze spíţe pytlík mouky a on mi do něj strčil popálenou ruku. Řekl, abych ruku v mouce nechala deset minut, coţ jsem udělala. Řekl, ţe ve Vietnamu jeden voják začal hořet a oni, v panice, na něj vysypali pytel mouky, aby uhasili

plameny. Jenomţe se jim podařilo nejen uhasit plameny, ale ten voják na sobě pak neměl ani jediný puchýř!!!! Ve zkratce, konec tohoto příběhu nechala jsem ruku v mouce deset minut, pak jsem ji vytáhla a ruka nebyla červená, nebyl na ní puchýř a já jsem necítila ţádnou bolest. Po této zkušenosti mám v ledničce stále pytlík mouky a kdykoli se popálím, studená mouka je ještě lepší neţ mouka v pokojové teplotě. Od té doby jsem neměla ani jednou puchýř a dokonce ani červenou skvrnu! Zkus to a vyzkoušej zázrak! Měj stále v ledničce pytlík mouky a jednou tomu budeš ráda! Mimochodem, nedávej ruku pod kohoutek s tekoucí studenou vodou, strč ji na deset minut přímo do mouky. Převzato z tisku

Heslo týdne Neříkej hop, ani když jsi přeskočil. Nejdřív se podívej, do čeho jsi skočil. 35

INZERCE

Půjčky pro domácnost Půjčky do domácnosti již od 4 000,- Kč Vyřídím do 24 hodin Marie Vítková - Kněžice č. 275 Telefon: 723 373 262

Masáže Přijďte relaxovat, uvolnit se, doplnit ţivotní energii, zbavit se bolesti zad a šíje. Nabízíme klasickou, sportovní a rekondiční masáţ na uvolnění těla, havajskou masáţ LOMI LOMI, masáţ lávovými kameny HOT STONES a doplnění ţivotní energie pomocí REIKI. Budu se Vám věnovat kdykoliv od 15 hodin, vše dle domluvy.

Monika Ošmerová Tovární 404 - Oříšky, tel.: 737 527 588, [email protected]

Hlídání dětí Potřebujete pohlídat, odvést či vyzvednout dítě ze školky? Ráda Vaše dítě / děti pohlídám. Jsem na rodičovské dovolené a mohu hlídat kdykoliv v dopoledních hodinách, večer, přes noc, o víkendu, …. Vše záleží na domluvě. Budu se dětem maximálně věnovat (procházky, čtení, tvůrčí činnost,…) máme i zahradu s dětským koutkem. Monika Ošmerová Tovární 404 - Oříšky, tel.: 737 527 588, [email protected] 36

Nabídka nových služeb v Okříškách

Nově otevřené služby vás zvou do svých prostor na adrese: Okříšky - Nádražní 118,

Renáta Bendová, tel. 721 892 174

Stanislava Kuthanová, tel. 724 752 104 37

Vítání nových občánků Okříšek – 29.5.2011

38