Penzijní připojištění / Doplňkové penzijní spoř. Penzijní připojištění / Doplňkové penzijní spoření – III. pilíř Penzijní připojištění dává svým účastníkům možnost finančního zabezpečení na důchodový věk. Na penzijní připojištění může přispívat i zaměstnavatel. V důchodu pak není nutné se spoléhat výhradně na státní systém důchodového zabezpečení, který bude již v blízké budoucnosti čelit závažným problémům. Připojištěním získáte navíc státní příspěvek.
Základní údaje:
trvá minimálně do věku 60 let. musí trvat minimálně 5 let (penzijní připojištění) a 2 roky u doplňkového spoření. účastníkem penzijního připojištění může být každá osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR penzijní připojištění není důchodové pojištění přechod mezi penzijními fondy (penzijní společnosti) již není možný
Státní podpora a daňové úlevy: Státní příspěvek k penzijnímu připojištění se pohybuje od 90 Kč do 230 Kč podle výše vkladu.
Státní příspěvek k penzijnímu připojištění platný od 1. 1. 2013 Příspěvek účastníka (měsíčně, v Kč)
Výše státního příspěvku (měsíčně)
100 – 299
0 Kč
300 – 399
90 Kč + 20% z částky na 300Kč
400 – 499
110 Kč + 20% z částky na 400Kč
500 – 599
130 Kč + 20% z částky na 500Kč
600 – 699
150 Kč + 20% z částky na 600Kč
700 – 799
170 Kč + 20% z částky na 700Kč
800 – 899
190 Kč + 20% z částky na 800Kč
900 – 999
210 Kč + 20% z částky na 900Kč
1000 a více
230 Kč
Možnost daňových odpisů: Při vkladech nad 1000 Kč měsíčně vzniká nárok na daňovou úlevu. Daňově uznatelná částka – v daném roce vložená částka do PP, která převyšuje hranici 12 000 Kč, maximálně však 12 000 za rok. To co je zaplaceno nad 12 000 Kč je potom možné odečíst od základu daně. Možnosti výběru:
Starobní penze – stěžejní dávka penzijního připojištění je vyplácena doživotně účastníkovi nejdříve při dosažení věku 60 let, za předpokladu, že splnil pojištěnou dobu 5 let.
Invalidní penze - tato penze je vyplácena účastníkovi po přiznání plného invalidního důchodu ze zákonného důchodového pojištění. Doba pojištění nutná k získání nároku jsou 3 roky. Způsob vyplácení invalidní penze je stanoven penzijním plánem. Pozůstalostní penze - je vyplácena fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě o penzijním připojištění. Nárok na dávku vznikne pouze v případě, že připojištěný platil příspěvky do penzijního fondu po dobu 3 – 5 let. Rozhodnutí o délce pojištěné doby, stejně jako o způsobu výplaty dávky je ponecháno na penzijním fondu nebo na dohodě s účastníkem. Výsluhová penze - je dávka, která umožňuje účastníkovi vybrat si část prostředků fondu ještě před vznikem nároku na starobní penzi. Nárok na ni vznikne po patnácti letech spoření. (výnos daněn 15%) Jednorázové vyrovnání - umožňuje vybrat naspořené prostředky najednou a ne formou vyplácené penze. Podmínkou je získání nároku na danou penzi. Jednorázové vyrovnání náleží výhradně účastníkovi – nevztahuje se proto na pozůstalostní penzi. Odbytné - náleží účastníkovi, který platil příspěvky alespoň 12 měsíců, nevznikl mu nárok na penzi a rozhodl se zcela ukončit penzijní připojištění. Nárok na odbytné mají dále oprávněné osoby (nebo dědici) určené ve smlouvě v případě, že účastník zemřel, aniž by získal penzi a nevznikl nárok na pozůstalostní penzi. Součástí odbytného není státní příspěvek ani výnos ze státního příspěvku, které se vrací do státního rozpočtu. (výnos daněn 25%)
Rozdělení zisku penzijního fondu:
Penzijní fond rozděluje zisk tak, že nejméně 5 % připadá do rezervního fondu a nejvíce 10 % se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady. Zbylá část zisku se použije ve prospěch účastníků a osob, jejichž penzijní připojištění zaniklo v roce, za který se zisk rozděluje. Skončí-li hospodaření penzijního fondu ztrátou, použije se ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond a další fondy tvořené ze zisku. Pokud ani tyto zdroje nestačí, musí být ztráta kryta snížením základního jmění. Jeho hodnota však nesmí klesnout pod 50 milionů korun. Penzijní fond musí přerozdělit mezi své účastníky minimálně 85 % zisku fondu. Výnos nesmí být záporný, pokud by se fond dostal do ztráty.
Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR Výnosy penzijních fondů v roce 2011 Penzijní fond
Výnos v %
AEGON PF
1,60
Allianz PF
2,69
AXA PF
1,47
ČSOB PF Progres
1,71
ČSOB PF Stabilita
1,71
Generali PF
0,30
ING PF
2,10
PF České pojišťovny
1,50
PF České spořitelny
2,07
PF Komerční banky
2,00
Rozdíly mezi penzijním připojištěním a doplňkovým penzijním spořením:
Nezáporné zhodnocení – u penzijního připojištění platí garance nezáporného zhodnocení, zato u doplňkového penzijního spoření tato garance již není. Garance umožňuje investovat jen do konzervativních fondů. U doplňkového penzijního spoření si můžete vybrat z několika účastnických fondů a zvolit si tak vlastní investiční strategii a tedy i míru rizika i výnosu. Výsluhová penze – je možná u penzijního připojištění. U doplňkového penzijního spoření již nelze tuto možnost využít. Předdůchody – nová možnost výběru prostředků u doplňkového penzijního spoření. Jejím cílem je usnadnit lidem těsně před důchodem potíže se sháněním a udržením zaměstnání v pokročilém věku. Podmínkou pro výplatu je: spořit min. 60 měsíců, naspořit dost na to, aby splátka předdůchodu dosáhla 30% průměrné mzdy a čerpání po dobu dvou až pěti let před odchodem do důchodu. Převod – převod z původních penzijních fondů je možný, návrat do nich už však ne.
Stavební spoření Stavební spoření v České republice vzniklo za účelem podpory řešení bytové situace občanů. Jeho využití je však mnohem širší, je to i velice výhodný spořící produkt. Jedná se o komplexní finanční produkt poskytovaný stavebními spořitelnami. V jeho rámci můžete spořit, požádat o úvěr ze stavebního spoření nebo o překlenovací úvěr a můžete také využívat státem poskytované podpory stavebního spoření. Stavební spoření je účelové spoření spočívající:
v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, v poskytování příspěvku fyzickým osobám (státní podpory) účastníkům stavebního spoření.
Účastníkem stavebního spoření může být fyzická osoba a právnická osoba. Státní podporu může získat:
občan České republiky občan Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky.
Právnické osoby nemají nárok na státní podporu.
Stavební spoření jako spořící produkt:
státní podpora 10 % z naspořené částky ročně, max. z částky 20 000Kč (tedy maximální státní podpora za rok činí 2000Kč) úročení vkladů až 2 % p.a., záleží na volbě tarifu a nabídce spořitelny průměrné úročení při využití státní podpory je přes 5% ročně, v době trvání na 6 let minimální doba spoření při využití státní podpory je 6 let, maximální doba spoření není omezena spoření není omezeno věkem, každý člen rodiny může spořit a získat státní podporu lze uzavřít několik smluv o stavebním spoření vklady jsou pojištěné stejně jako všechny bankovní vklady nakládání s naspořenými penězi, včetně statní podpory, není po ukončení smlouvy jakkoliv omezeno
Během fáze spoření lze provádět změny smlouvy o stavebním spoření (výše cílové částky, varianty atd.), pokud se v průběhu spoření změní představy a potřeby účastníka. Tyto změny i celé stavební spoření účastníka podrobně upravují Všeobecné obchodní podmínky a uzavřená smlouva o stavebním spoření.
Cílová částka – je dnes často diskutována a většina poradců se nemůže shodnout na její ideální výši. Je to způsobeno hlavně tím, že nejvíce záleží na preferencích klienta a nelze tedy určit ideální cílovou částku. Pokud se rozhodnu spořit 10 000,- ročně a po 6 letech chci peníze vybrat, tak nepotřebuji cílovou částku vyšší než 80 000,- Pokud se v průběhu smlouvy rozhodnu své preference změnit, tak si ji můžu kdykoli zvýšit. Obecně lze doporučit spíše nižší cílovou částku a v případě potřeby cílovou částku zvýšit.
Stavební spoření jako úvěrový produkt:
možnost kdykoliv po 2 letech čerpat levný úvěr při čerpání úvěru stavebního spoření a překlenovacího úvěru je možné odepsat zaplacené úroky ze základu daně z příjmu nízký úrok z úvěru ze stavebního spoření alternativa k hypotečnímu úvěru možnost překlenovacího úvěru
Pokud člověk nesplní některou z podmínek nutných pro poskytnutí řádného úvěru ze stavebního spoření (např. spoří méně než dva roky, nevložil na účet dostatečný procentní podíl cílové částky nebo nedosáhl potřebné výše hodnotícího čísla), může požádat o překlenovací úvěr.
Překlenovací úvěr (meziúvěr)- slouží především k rychlému získání finančních prostředků a k překonání doby mezi uzavřením smlouvy a získáním nároku na řádný úvěr ze stavebního spoření. Může být vhodnou alternativou k hypotečnímu úvěru - bývá přidělen poměrně rychle a může být čerpán i ve vysokých částkách. Nicméně, na poskytnutí překlenovacího úvěru neexistuje žádný právní nárok a klient musí pro jeho získání splnit podmínky stanovené spořitelnou. Překlenovací úvěr běží paralelně s původní smlouvou o stavebním spoření, na kterou musí účastník případně dále spořit (v případě pokud ještě nenaspořil požadovanou částku), a trvá do okamžiku, kdy účastník splňuje všechny podmínky pro přidělení "klasického" úvěru ze stavebního spoření. Úvěr ze stavebního spoření - po skončení spořící fáze a po splnění následujících podmínek přechází stavební spoření do druhé - úvěrové fáze, kdy má účastník spoření nárok na úvěr ze stavebního spoření s nízkou úrokovou sazbou. Ve většině případů jsou v ČR úvěry ze stavebního spoření úročeny 3 až 6 % p.a. Podmínky pro získání úvěru ze stavebního spoření:
smlouva o stavebním spoření trvá již alespoň 24 měsíců účastník naspořil částku požadovanou stavební spořitelnou (v ČR 40% nebo 50% cílové částky) účastník získá tzv. hodnotící parametr vyžadovaný stavební spořitelnou.
Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebného spoření na financování bytových potřeb při splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou ve Všeobecných obchodních podmínkách a po prokázání schopnosti úvěr splatit (zajištění, bonita). Úvěr ze stavebního spoření lze poskytnout pouze na financování bytových potřeb účastníka. Financováním bytových potřeb účastníka se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou se pro tyto účely považuje příbuzný v řadě přímé sourozenec a manžel. Bytové potřeby účastníka jsou definovány zákonem a rozumí se jimi: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
získání bytu, výstavba nebo koupě stavby pro bydlení, získání stavebního pozemku za účelem výstavby stavby pro bydlení nebo stavebního pozemku, na kterém se nachází stavba pro bydlení, změna, modernizace a údržba bytu, stavby pro bydlení nebo její části, včetně úhrady případného podílu na úpravách společných částí, stavební úprava nebytového prostoru na byt, úhrada závazků souvisejících s výše uvedenými účely s výjimkou pokut a dalších sankcí uložených účastníkovi za porušení jeho povinností při řešení jeho bytových potřeb.
Minimální doba pro poskytnutí peněžních prostředků z úvěru ze stavebního spoření nesmí být podle zákona kratší než 24 měsíců od počátku spoření. Další podmínky jsou upraveny stavební spořitelnou ve Všeobecných obchodních podmínkách.
Životní pojištění Život sebou přináší celou řadu rizik. A právě proto mají komerční pojišťovny produkty životního pojištění, které pomáhají zmírnit důsledky nepříjemných situací. Hlavním cílem životního pojištění je udržení životní úrovně své a také svých blízkých v krizových obdobích života, které by měli výrazný negativní finanční dopad na rodinu nebo pojištěného samotného. Sekundární nástroj, spoření spojené s daňovými úlevami, se vztahuje zejména na období důchodového věku, kdy se již vytratí pravidelné příjmy ze zaměstnání nebo podnikání a je nezbytné udržet si standardní životní úroveň. Podívejme se, jak si vybrat dobré životní pojištění, jaké jsou možnosti a jak ušetřit na daních.
Proč životní pojištění? Uzavření životního pojištění je velice důležitým rozhodnutím, které není radno činit bez předchozího dobrého uvážení. Má-li totiž životní pojištění krýt vybraná životní rizika v dostatečné výši, nebývá mnohdy levnou záležitostí. Špatně zvolené životní pojištění pak nejenže neplní funkci, kterou plnit má, ale stane se také neefektivním vyhazováním peněz.
Kdy je pro mne nezbytné? Jelikož primárním cílem životního pojištění je finančně zajistit osoby blízké (manželku, děti) v případě vaší smrti, je určeno osobám, které potřebují pokrýt riziko vlastní smrti. Pokud je rodina na mně finančně závislá, plánuji pořídit si vlastní bydlení na hypotéku, chystám se využít leasing či čerpat úvěr, pak uzavření životního pojištění určitě stojí za zvážení.
Kdy dochází k výplatě prostředků? Životní pojištění chrání především před rizikovými situacemi a kryje především riziko smrti. V případě této nepříjemné události tedy vyplácí pojišťovna pojistné plnění oprávněným osobám. Ovšem smrt není vždy podmínkou. Smlouva je sjednávána i pro případ dožití, kdy po uplynutí sjednané doby dochází k výplatě peněžních prostředků, a to buď jednorázově, nebo v pravidelných splátkách. Výše plnění vždy záleží na podmínkách sjednaných v pojistné smlouvě.
Postoj lidí v ČR k finančnímu zabezpečení na stáří se vyznačuje paradoxy. Většina lidí se domnívá, že současný státní penzijní systém má potíže, které ještě porostou. Přesto ale očekávají, že se stát o ně v důchodovém věku dostatečně finančně postará. Z toho vyplývá i další paradox, podíl lidí, kteří mají uzavřené životní pojištění nebo penzijní připojištění je v Česku velmi vysoký, ale v porovnání s jinými vyspělými státy jsou částky, jež si Češi na důchod pravidelně spoří, abnormálně nízké, a to 450 Kč, v USA je to v přepočtu více než 12 000 Kč. Více peněz na důchod než v ČR si ukládají i Poláci, Maďaři nebo Slováci, i když je v těchto zemích HDP na jednoho obyvatele menší než v ČR.
Druhy životního pojištění:
Rizikové ŽP – kryje pouze riziko smrti, nespoří se Kapitálové ŽP – kryje smrt, spoří se rezerva Investiční ŽP – kryje smrt, tvoří rezervu investicemi do fondů
Rizikové životní pojištění Rizikové životní pojištění je pojištěním pro případ smrti. Pojistnou událostí je smrt pojištěného z jakékoliv příčiny v době platnosti pojistné smlouvy. Po jejím uplynutí pojištění bez náhrady zaniká. Bez náhrady, až na výjimky, zaniká pojištění i v případě jeho vypovězení. Protože tento produkt zcela postrádá spořící složku, lze jeho pomocí dosáhnout příznivějšího poměru ceny a výkonu, pokud je cílem výlučně zajištění pro případ smrti. Pojistné ovšem nelze v žádném případě odečíst od daňového základu. Můžete si sjednat buď rizikové pojištění s pevnou pojistnou částkou, nebo s klesající pojistnou částkou. Pojištění s pevnou pojistnou částkou se používá při potřebě dosáhnout stále stejně vysoké pojistné ochrany (např. zajištění finančně závislých osob). Produkty s klesající pojistnou částkou se často označují jako úvěrová životní pojištění a jsou určena k
pojištění osob splácejících úvěr (v případě pojistné události pojišťovna většinou přímo bance, někdy oprávněné osobě, uhradí nesplacenou část úvěru, výše pojistné částky by měla odpovídat nesplacené části úvěru).
Výhody a nevýhody rizikového ŽP:
garantovaná pojistná částka pro případ smrti rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění sjednání pevné nebo klesající pojistné částky sjednání pojištění již na dobu 1 roku neobsahuje spořící složku nesplňuje zákonné podmínky pro daňovou uznatelnost, daňový odpočet se totiž aplikuje jen na produkty se spořící složkou životního pojištění
Kapitálové životní pojištění
Kapitálové životní pojištění obsahuje spořící složku, je to tedy tzv. smíšené životní pojištění - pojištění pro případ smrti nebo dožití. Toto pojištění je známé především historicky. Obsahuje garantované zhodnocení, technickou úrokovou míru (TÚM), jejíž maximální výši určuje Ministerstvo financí ČR. Klient nemá možnost určovat míru a rizikovost zhodnocování jeho spořící složky. Vše jde na vrub pojišťovny. Dnes existují i moderní druhy kapitálových životních pojištění, které jsou variabilní a umožňují přizpůsobovat pojištění aktuálním potřebám bez nutnosti smlouvu zrušit a uzavřít novou. Vyznačují se tím, že neobsahují pojistnou částku pro případ dožití. Tato částka je dána aktuální výší kapitálové hodnoty. Kryje vždy riziko smrti a dožití, tzn. že při dožití se konce pojištění je vyplacena pojistná částka pro případ dožití, v případě smrti pojištěného se vyplácí pojistná částka pro případ smrti a výnosy z rezerv pojistného.
Výhody a nevýhody kapitálového ŽP:
garantovaná pojistná částka pro případ smrti nebo dožití garantované minimální zhodnocení finančních prostředků (TÚM) rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění daňová uznatelnost zaplaceného pojistného (až 12 000 ročně) nelze libovolně měnit nastavení pojištění nelze aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění
Investiční životní pojištění Investiční životní pojištění je pojištění, u kterého je výše plnění vázána na hodnotu podílových jednotek. Na rozdíl od kapitálového životního pojištění, v jehož případě se pojišťovna při podpisu smlouvy zavazuje k vyplacení konkrétní částky při dožití se konce pojištění, u IŽP žádnou takovou garanci nemáte. Můžete tak za stejně peněz dostat více či méně než u KŽP. Záleží na tom, jak se povede právě vámi zvolenému investičnímu portfoliu. Investiční riziko tedy v případě IŽP nesete vy, nikoliv pojišťovna jako je tomu u KŽP. Uzavřete-li si IŽP, pojišťovna vám povede individuální účet tvořený investičními podílovými jednotkami. Podílové jednotky pojišťovna nakupuje za celé nebo část od vás přijatého pojistného. Hodnota pojistného plnění v případě dožití je vázána na hodnotu vašeho podílového účtu k datu pojistné události. Z podílového účtu si také pojišťovna strhává správní poplatky a pojistné pro případ smrti. Standardem je přitom možnost změnit poměr finančních prostředků mezi pojistnou ochranou a zhodnocením finančních prostředků v závislosti na volbě výše pojistné částky a výše pojistného. V průběhu doby trvání pojištění lze také měnit rozložení finančních prostředků mezi vybrané fondy. Pro maximalizaci zhodnocení a omezení investičního rizika je minimální doporučená doba trvání pojištění 10 let a více. Kratší doba pojištění může vzhledem ke kolísání kapitálového trhu negativně ovlivnit výši zhodnocení.
Výhody a nevýhody investičního ŽP:
možnost měnit nastavení pojištění a rozsah pojistné ochrany rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění
možnost aktivně měnit investiční strategii během trvání pojištění možnost vkládat a čerpat finanční prostředky v průběhu trvání pojištění daňová uznatelnost zaplaceného pojistného (až 12 000 ročně) není garantována výše zhodnocení není garantována pojistná částka při dožití
Úspora na daních
Nespornou výhodou životního pojištění je daňová uznatelnost zaplaceného pojistného. Zákon umožňuje odepisovat ze základu daně z příjmů příspěvek na životní pojištění, když maximální odečitatelná částka činí 12.000 Kč ročně. Pokud uzavřete více pojistných smluv, částky pro odpočet se sčítají, stále však platí maximální dvanáctitisícová částka.
Abyste tak mohli učinit, musí být splněny zákonem stanovené podmínky:
pojištění je uzavřeno minimálně do 60 let pojištění je uzavřeno alespoň na 5 let osoba pojištěného je shodná s osobou plátce pojištění a plátce daně z příjmu
Úrazové pojištění Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a úrazy se nevyhýbají nikomu - ať už je to v zaměstnání, při sportu nebo při jiných činnostech v běžném životě. Zejména vážný úraz s trvalými následky, znamená podstatný zásah do života jedince i jeho rodiny. Může totiž omezit zraněného na dlouhé měsíce i roky, nehledě na to, že následky poranění mohou být i trvalé. S úrazem bývá také často spojena pracovní neschopnost, která se projeví především v rodinném rozpočtu. Proto není na škodu mít sjednáno úrazové pojištění. Podívejme se, jak úrazové pojištění funguje, co všechno kryje a co naopak ne.
Proč úrazové pojištění? Jak již samotný název vypovídá, úrazové pojištění je pojistný produkt, který kryje rizika úrazu. Neochrání Vás před upadnutím na ledu nebo při úrazu z automobilové nehody, ale pomůže vám zmírnit finanční důsledky, které by mohly zhoršit vaši životní situaci. Ačkoli nejčastějšími "účastníky" úrazů jsou starší občané a děti, úrazové pojištění bývá využíváno hlavně u dospělých, u nichž může úraz zkomplikovat život kvůli poklesu příjmu v době léčby úrazu.
Komu je úrazové pojištění určeno? Úrazové pojištění si může sjednat každý, kdo má o ně zájem. Pojistit lze jednotlivce, rodinu i skupinu osob (zaměstnanci firmy, zájmová organizace, skupina dětí,...)
Může se pojistit skutečně každý? Některé pojišťovny mají stanovený minimální a maximální věk pojištěnce. Snadno naleznete pojišťovnu, která pojistí vaše děti od narození, pojišťovnu, která pojistí osoby starší 75 let naleznete jen stěží.
Typy úrazového pojištění Úrazové pojištění je značně variabilní a můžete si jej sjednat pro různá rizika. Funkci hlavního pojištění zpravidla má tzv. smrt úrazem, ostatní druhy jsou vedené jako připojištění.
Smrt úrazem Trvalé následky úrazu Denní odškodné při úrazu Tělesné poškození při úrazu Pobyt v nemocnici v důsledku úrazu
K úrazovému pojištění někdo mylně řadí i soukromé zdravotní pojištění. Tento typ považujeme za odlišný, protože se vztahuje na různá onemocnění a s úrazem nemá nic společného. Jediné produkty, které úrazové pojištění a soukromé zdravotní pojištění propojuje, jsou pojištění denního odškodného a v některých případech i pojištění pobytu v nemocnici. Ty totiž lze uzavřít jak pro případ úrazu, tak pro všechny případy pracovní neschopnosti.
Následky úrazu: Co je a co není úraz?
Za úraz pojišťovny obecně považují "neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly anebo neočekávané a nepřerušované působení vysokých nebo nízkých vnějších teplot, plynů, par, záření, jedů, s výjimkou jedů mikrobiálních a látek imunotoxických, kterým bylo pojištěnému během trvání pojištění způsobeno tělesné poškození anebo smrt". Kromě tohoto obecného vymezení úrazu se úrazové pojištění často vztahuje i na několik událostí, které také pojišťovna za úraz považuje. Nejčastějšími případy jsou utonutí, popálení, vymknutí končetin, natažení svalů, vzteklina nebo tetanus.
Pojistné podmínky ale naopak také vyjmenovávají příčiny a okolnosti, kdy pojišťovna nemusí plnit vůbec nebo jen omezeně. Mezi nejčastější výluky patří sebepoškození, úrazy v souvislosti s válečnými událostmi, aktivní účastí na vnitrostátních nepokojích, působením jaderného záření a provozováním extrémních sportů (některé úrazové pojištění umožňuje připojistit rizikové sporty). Za úraz se nepovažují nemoci (infarkt, mrtvice, neurózy, nádory apod. a to i když se dostavily jako následky úrazu). Pojistná ochrana se logicky nevztahuje na úrazy, které jste prodělali v minulosti nebo trpíte jejich důsledky v současné době. Výluk je spousta, čtěte proto pozorně.
Smrt následkem úrazu V případě smrti pojištěného následkem úrazu vyplatí pojišťovna osobám blízkým (oprávněné osobě) sjednanou pojistnou částku pro případ smrti následkem úrazu. Pokud máte sjednané životní pojištění na správnou částku, platili byste si riziko smrti zbytečně dvakrát. Úrazové pojištění nemusíte sjednávat celé kompletně. Většina produktů dovoluje sjednání jen některých vybraných rizik. Ovšem u jiných je pojištění proti smrti úrazu podmínkou.
Trvalé následky úrazu O plnění pro trvalé následky musí pojištěný zažádat, a to většinou po uplynutí určité lhůty ode dne způsobení úrazu. Na základě posouzení zdravotního stavu lékařem jsou pojištěnému uznána určitá procenta trvalých následků, podle nichž vyplatí pojišťovna pojistné plnění. Největší vliv na konečnou sumu má posouzení lékaře. Pojišťovny mají své smluvní lékaře, kteří úraz hodnotí individuálně případ od případu. Hodnotí se zdravotní stav při uznávání trvalých následků (po dvou, třech letech), nehodnotí se stav bezprostředně po úraze, na to je určeno pojištění tělesného poškození způsobené úrazem. Pojištěný si může při sjednávání pojištění zvolit násobek pojistné částky. Některé pojišťovny umožňují výběr násobků pojistné částky na dvojnásobek až desetinásobek, jiné umožňují volbu mezi lineárním a progresivním plněním. Trvalé následky s progresivním plněním - stanovené plnění pojišťovny se progresivně zvyšuje v závislosti na rozsahu trvalých následků. Progresivní plnění znásobuje pojistnou částku. Znásobení používají pojišťovny odlišně a nepřipisují progresi menším úrazům. Takže v případě vyšších trvalých následků je plnění pojišťovny daleko vyšší než při plnění více menších úrazů.
Tělesné poškození: Denní odškodné a tělesné poškození Abyste dostali od pojišťovny plnění tedy bolestné či odškodnění za úraz v době úrazu či bezprostředně po úrazu, musíte si sjednat úrazové pojištění typu tělesné poškození nebo pojištění denního odškodného. Pojišťovny poskytují většinou jen jeden z těchto typů. Rozdíl spočívá ve způsobu posouzení:
U tělesného poškození je důležité procento poškození, které uzná lékař. Dojde-li k úrazu pojištěného, vyplácí pojišťovny plnění ve výši procentuálního podílu ze sjednané pojistné částky pro případ tělesného poškození stanoveného podle oceňovacích tabulek pro příslušné tělesné poškození platné v době vzniku úrazu.
U denního odškodného je rozhodující počet dnů nutných k léčbě. Většinou jde o počet dnů pracovní neschopnosti. Pojišťovny si stanovují maximální délku léčby, tedy pokud se zraněný léčí déle než je maximální limit, pojišťovna mu vyplatí dávky jen za maximální limit. Který z těchto produktů je vhodnější nelze jednoznačně posoudit. Při denním odškodném musí zraněný setrvat v pracovní neschopnosti, a v tomto případě platí: "Čím déle, tím lépe". Někomu delší pracovní neschopnost nevyhovuje, proto by měl zvolit spíše pojištění tělesného poškození. Pokud se vám pojištění denního odškodného při léčbě úrazu nevyplatí, bude pro vás vhodnější uzavřít pojištění denního odškodného při pracovní neschopnosti, které se vztahuje jak na nemoc, tak i na úraz. Tento produkt je sice dražší, ale jeho využití je vzhledem k jeho šíři krytí rizik častější.
Pobyt v nemocnici v důsledku úrazu Denní odškodné lze sjednat také pro pobyt v nemocnici při léčbě úrazu. Za každý den pobytu v nemocnici v důsledku úrazu vyplatí pojišťovna pojistné plnění ve výši součinu sjednané denní dávky a počtu dní strávených v nemocnici počínaje n-tým dnem pobytu v nemocnici, tento den si stanovují pojišťovny odlišně, jde o tzv. čekací dobu. Rovněž pojištění pobytu v nemocnici lze uzavřít jak pro případ úrazu, tak pro případ nemoci. Obě dvě rizika jsou zahrnuta v soukromém zdravotním pojištění. Tento produkt poskytuje jen několik pojišťoven, zatímco pojištění pobytu v nemocnici pro léčbu úrazu bývá v nabídce téměř každé pojišťovny v rámci úrazového pojištění.
Zdravotní dotazník Zkoumání zdravotního stavu Před samotným uzavřením pojistné smlouvy pojišťovna zkoumá zdravotní stav svých potenciálních klientů. V některých případech se může stát, že s vámi pojišťovna kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu smlouvu odmítne uzavřít, anebo v lepším případě ji uzavře, ale budete platit vyšší pojistné než "běžní" pojištění za stejných podmínek. Zdravotní stav se zkoumá na základě zdravotního dotazníku, který vyplňuje klient při sepisování návrhu smlouvy. Pokud je zdravotní stav komplikovanější, přikládá se k návrhu smlouvy i lékařská zpráva či výpis ze zdravotní karty. Pojišťovna při sepisování smlouvy nezkoumá pouze váš aktuální zdravotní stav, ale rovněž se přihlíží k celkovému zdravotnímu stavu v minulosti. Pozor: NELZE POJISTIT osobu, která je momentálně v pracovní neschopnosti !
Rizikové skupiny: Úrazové pojištění rozděluje pojištěné osoby podle povolání a zájmové činnosti do různých rizikových skupin. Obecně platí, že čím vyšší riziková skupina, tím vyšší riziko pro pojišťovnu, a proto platí klient vyšší pojistné. V některých případech je uzavření smlouvy pro rizikovost nemožné, tj. klienta nelze pojistit vůbec (např. vyznavače adrenalinových a extrémních sportů). Jelikož každá pojišťovna má vlastní rozdělení a jednotlivé skupiny se liší, nelze dané skupiny přesně definovat. O zařazení klientů do rizikových skupin rozhoduje pojistitel, tj. většinou osoba, která sjednává s klientem smlouvu. I. riziková skupina Veškerá povolání v nevýrobní oblasti nebo ve výrobní oblasti, kde převažuje duševní činnost, popř. činnost s malým podílem manuálních prací. II. riziková skupina Všechna povolání ve výrobní oblasti a v oblasti s převažujícím podílem manuální práce, popř. se zvýšeným rizikem úrazu. III. riziková skupina Zaměstnání, sportovní nebo jiná zájmová činnost s velmi vysokým, extrémním rizikem úrazu, vysokým stupněm ohrožení zdraví a vybraná sportovní činnost vykovávaná profesionálně nebo za úplatu.
Pojištění majetku Promáčený strop, zničené podlahy nebo nevítaná návštěva zloděje. To jsou některé z nezáviděníhodných situací. Ovšem i s běžným provozem domácnosti je spojena celá řada rizik. Další neočekávané problémy mohou přinést přírodní živly a katastrofy. Proto není od věci uzavřít odpovídající pojištění. Pojištění majetku nemůže zabránit případným škodám, ale pomůže zmírnit finanční ztráty, které v důsledku škod mohou vzniknout. Kategorie pojištění majetku občanů lze rozdělit na movitý majetek (vybavení domácnosti) a nemovitý majetek (byty, rodinné domy, chaty).
Pojištění nemovitosti Žádná budova není pro zloděje nedobytná, žádná neodolá rozběsněným živlům. Proto je rozumné uzavřít si takový druh pojištění, který tato rizika eliminuje.
Pojišťovny jej nabízí zejména pro nemovitosti určené k bydlení, tedy:
rodinné domy včetně vedlejších objektů typu kolen, atd. byty a bytové domy rekreační objekty, tj. chaty a chalupy objekty ve výstavbě
U rozsáhlejších souborů staveb, zejména těch, které neslouží k bydlení nebo odpočinku, pojišťovny často nabízí individuální pojištění, jehož parametry se domlouvají přímo pro konkrétní smlouvu.
Základní pojistná nebezpečí:
požár, výbuch, přímý a nepřímý úder blesku, pád letadla
Doplňková poj. nebezpečí:
povodeň, záplava, zemětřesení, vichřice, krupobití, sesuv půdy, sesuv skal, hornin a zemin, zřícení nebo sesuv lavin, tíha sněhu nebo námrazy, pád stromů a stožárů, náraz vozidla, aerodynamický třesk, kouř, přepětí
Možnosti pojištění – časová nebo nová hodnota
pojištění stavby na novou hodnotu – pojišťovna uhradí takovou částku, za níž by bylo zničenou pojištěnou stavbu znovu postavit (eventuelně poškozenou stavbu opravit). Pojištěný by tak měl dostat částku, za níž by si mohl nechat postavit stejnou stavbu a ve stejné kvalitě, jako byla ta předchozí. pojištění na časovou hodnotu – pojišťovna zohlední při výplatě pojistného plnění také opotřebení pojištěného objektu, pojistné je nižší než na hodnotu novou
Dříve než podepíšete pojistnou smlouvu, podrobně se seznamte s pojistnými podmínkami. Pojištění totiž může obsahovat řadu důležitých výjimek, které lze snadno přehlédnout, a o kterých mnohdy neví ani samotní zaměstnanci pojišťoven. Zaměřte se proto především na odstavec „Výluky z pojištění“ a „Předmět pojištění“.
Pojištění domácnosti Pojištění domácnosti představuje produkt, který chrání domácnost proti nejrůznějším negativním vlivům, jako jsou živelné pohromy, havárie, úmyslná poškození nebo krádeže. Spektrum pojistného krytí je relativně široké a cena za tuto službu nebývá vysoká.
Cena pojištění je závislá nejen na výši a rozsahu pojistného krytí a zvolené spoluúčasti, ale též na lokalitě, ve které se domácnost nachází. Nejdražší pojistné zaplatí obyvatelé Prahy a nákladné bývá také pojištění domácnosti, která se nachází na samotě.
Nejčastější pojištěná rizika:
odcizení věci krádeží, vloupáním nebo loupeží úmyslným poškozením nebo úmyslným zničením vodou z vodovodního zařízení (např. praskne trubka) povodní nebo záplavou úderem blesku, výbuchem, požárem, pádem či nárazem letadla vichřicí, krupobitím, sesuvem nebo sesedáním půdy, sesouváním nebo zřícením lavin, pádem stromů nebo stožárů, tíhou sněhu nebo námrazy, zemětřesením
Každá pojišťovna si ve svých pojistných podmínkách určuje, která rizika jsou pojištěna. Pojistné plnění je vyplaceno pouze v případě, že k poškození, zničení nebo odcizení věci došlo způsobem uvedeným v pojistné smlouvě. Je třeba zvážit, která rizika jsou pro vás nejdůležitější. Pojistit lze i jen vybraná rizika.
Pojistná částka V případě nízké pojistné částky (podpojištění) klient pojišťovny při pojistné události neobdrží náhradu do výše pojistné částky, ale pouze poměrnou část k hodnotě domácnosti. Tedy pokud pojistí domácnost v hodnotě 1 mil. Kč na 100 tis. Kč a při pojistné události utrpí škodu 100 tis. Kč, náhradou dostane 10 tis. Kč. V případě vyšší pojistné částky má nárok na plnění pouze do výše hodnoty domácnosti. Tedy pokud má domácnost hodnotu 1 mil. Kč, je pojištěna na 2 mil. Kč a dojde k jejímu úplnému zničení, obdrží klient 1 mil. Kč. Je-li pojištěn u více pojišťoven, smí přijmout náhradu škody jen jednou. V opačném případě se dopouští pojistného podvodu a podstupuje riziko trestního stíhání.
Pojištění vozidel Každý majitel či uživatel motorového vozidla musí být ze zákona pojištěn. Existuje však více druhů pojištění vozidel. Na rozdíl od povinného ručení, správně zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, které je povinné a vozidlo bez platné pojistky nesmí na silnici, je rozhodnutí o uzavření havarijního pojištění plně na vůli majitele vozidla. Jak se pojištění liší, si pojďme nyní ukázat.
Povinné ručení
Povinné ručení rozhodně nepatří k oblíbeným slovům, ale přiznejme si - stačí prožít jedinou havárii. Pak je už každý rád, že povinné ručení (neboli pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) existuje. Toto pojištění je povinen sjednat každý vlastník motorového vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, chce-li provozovat své vozidlo na veřejně přístupné pozemní komunikaci. Chrání pojištěného před možným nepříznivým finančním dopadem nároků poškozeného v případě škody, způsobené provozem vozidla.
Co vše pojistka pokrývá (základní pojistná rizika):
škoda na životě a na zdraví škoda na věci jiná majetková škoda
Povinné ručení pokrývá všechny škody způsobené provozem motorového vozidla druhé osobě do výše sjednaného limitu. Nikdy vám ale neuhradí škodu na vašem vozidle. Škodu pojišťovna uhradí poškozenému vždy, ale pokud jste například řídili pod vlivem alkoholu nebo drog, vozidlo nebylo technicky způsobilé k provozu, měli jste zákaz řízení nebo jste škodu způsobili úmyslně, bude po vás pojišťovna vyplacenou částku vymáhat (a spor bezpochyby vyhraje).
Limit plnění – minimální výše je stanovena ze zákona na 35 mil. Kč pro škodu na zdraví na každého zraněného či usmrceného a 35 mil. Kč pro škodu na majetku bez ohledu na počet poškozených, pojišťovny nabízí více limitů plnění, tzv. i vyšší
Výše pojistného – se odvíjí hlavně od limitů pojistného plnění, od územní působnosti a stáří vozidla, od věku pojistníka a výkonu vozidla
Doplňková připojištění Jako u většiny pojištění existují u povinného ručení různé připojištění:
pojištění čelního skla úraz osob přepravovaných na sedadlech zavazadla náhradní vozidlo právní ochrana asistenční služby
Havarijní pojištění
Počet vozidel na silnicích rok od roku stoupá. Automobil se pro mnohé stal prostředkem, bez něhož se jen stěží obejdou. Jeho užívání však přináší nejen užitek v podobě pohodlí a úspory času, ale i nezanedbatelná rizika. Motorová vozidla, ať již vlastní nebo pořízená formou finančního leasingu, patří do kategorie majetku, který je ohrožován poměrně častými škodami. Ovšem nejen nehoda může postihnout Váš vůz. Proto není na škodu uzavřít havarijní pojištění.
Co vše pojistka pokrývá (základní pojistná rizika):
havárie odcizení živel vandalismus
Způsobit dopravní nehodu může každý, i když se většina řidičů snaží jezdit bezpečně. Škoda pak dosahuje řádů desetitisíců až statisíců (u luxusních automobilů i milionů). Pokud není automobil pojištěný, veškeré náklady na opravu nebo pořízení nového vozu musí uhradit majitel. Pokud však automobil havarijně pojištěný je, jeho vlastník zaplatí náklady pouze do výše spoluúčasti.
Možnosti pojištění – na jakou cenu můžete mít pojištěné auto: cena nová – pojišťovna vyplatí cenu na nové auto cena časová – pojišťovna vyplatí hodnotu vozidla s přihlédnutím k jeho stáří a opotřebení cena obecná – pojišťovna vyplatí hodnotu odpovídajícího podobnému vozu pořízenému v autobazaru
Výše pojistného – se odvíjí hlavně od pojistné ochrany, výše spoluúčasti, stáří a typu vozidla, dále na zvoleném riziku pojištění (havárie, odcizení,..) a zabezpečení vozidla
Doplňková připojištění Jsou stejná jako u povinného ručení, ovšem vždy záleží na nabídce pojišťovny.
Investice Investování je kupování takových aktiv, která se časem zhodnocují nebo která přinášejí majiteli pravidelný důchod. Aktivum je cokoliv, co má nějakou hodnotu. Investování v řeči ekonomické můžeme popsat jako proces, kdy dochází k omezení současné spotřeby na úkor budoucích výnosů.
Rozdělení aktiv
Finanční aktiva: akcie, dluhopisy, podílové listy, směnky Nefinanční aktiva: nemovitosti, umělecké předměty či komodity (jako ropa, zlato nebo kakao)
Každé z těchto aktiv má tři základní vlastnosti
Výnos – to co aktivum vydělá Likvidita – schopnost daného aktiva být rychle a s nízkými náklady přeměněno na peníze Riziko – nebezpečí, že aktivum nezajistí takový výnos, jaký očekáváme
Mezi výnosem, rizikem a likviditou existují vazby - čím je například aktivum potenciálně výnosnější, tím je také rizikovější. Čím je aktivum likvidnější, tím je méně rizikové a tudíž i méně výnosné. Investor musí vědět, co od svého aktiva očekává, a podle toho najít svůj optimální poměr mezi těmito třemi vlastnostmi.
Podílové fondy Podílový fond je prostředek kolektivního investování. Jeho základní princip spočívá v tom, že více investorů svěří své prostředky profesionálnímu správci (investiční společnosti), který je za odměnu spravuje a zhodnocuje. Podílové fondy mohou zaujmout především výnosy, které ve srovnání s jinými bankovními produkty můžou dosahovat poměrně vysokých čísel.
Rozdělení fondů
Otevřené podílové fondy - správce otevřeného podílového fondu je povinen kdykoli od Vás odkoupit podílový list Uzavřené podílové fondy - podílové listy uzavřených podílových fondů můžete prodat pouze na burzovním trhu
V dnešní době se popularitě těší především podílové fondy otevřené. Tyto fondy se zakládají na principu shromažďování menších peněžních prostředků od drobných investorů, které se pak kumulativně používají za účelem investování do různých fondů za účelem zhodnocení. Investuje však správce fondu, ne jednotliví účastníci. Na rozdíl od jiných finančních produktů Vám podílové fondy nabídnou výhodu v rozložení rizika a možnost přenechání operací s prostředky na profesionálních manažerech, kteří se zabývají hledáním vhodných investičních příležitostí. Od výsledku těchto investic se následně odvíjí hodnota podílového fondu jako celku, a tím pádem i hodnotu podílových listů, které jsou drženy individuálními klienty.
Druhy fondů
Fondy peněžních trhů – nízké riziko, nízký výnos Dluhopisové fondy – stále nízké riziko, malý výnos Smíšené fondy – kombinace ostatních fondů Akciové fondy – velmi vysoké riziko, nejziskovější, vhodné na dlouhodobé investice (min. 5 let)
Riziko:
Horizont:
Kurz:
Výnos:
minimální
do roku
stabilní
1% až 2%
malé
1-3roky
stř. kolísavý
0% až 4%
Smíšené fondy
střední
3-5let
kolísavý
"-5% až 10%"
Akciové fondy
vysoké
5 a více
velké změny
"-20 až +60%"
Peněžní trh Dl. fondy
Předchozí výkonnost fondu nezaručuje budoucí!
Úvěry Úvěr je formou dočasného postoupení zboží nebo peněžních prostředků (půjčka) věřitelem, na principu návratnosti, dlužníkovi, který je ochoten za tuto půjčku po uplynutí nebo v průběhu doby splatnosti zaplatit určitý úrok ve formě peněžité prémie.
Peněžní úvěry – skutečné poskytnutí peněz, i když nejčastěji v bezhotovostní podobě. Kontokorentní úvěr Podnikatelský úvěr: Investiční úvěr, Provozní úvěr Hypotéční úvěr Spotřební úvěr
Alternativní formy financování – klient získává finanční prostředky za určitých specifických podmínek
Leasing
Kontokorentní úvěr - je bankovní služba sjednaná k běžnému účtu, která klientovi dovoluje čerpat z účtu peníze i v případě, že na účtu nemá dostatečnou hotovost. Banka tedy klientovi v takovém případě operativně potřebné finanční prostředky půjčí a klient smí „jít do mínusu“. Podnikatelský úvěr - je zpravidla používán pro financování investic. Věřitel půjčuje na základě investičního záměru a další projektové dokumentace a údajů. U větších investic k nim patří zejména studie proveditelnosti, doložení bonity a historie žadatele a další.
Investiční úvěr - je určen k financování pořízení investičního majetku – hmotného i nehmotného. Provozní úvěr - je určen k financování provozních potřeb podnikatele, jako je nákup zboží, materiálu, menšího investičního majetku, k financování pohledávek a podobně.
Hypotéční úvěr - je úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti. Nejčastěji je využit k nákupu nemovitosti za účelem bydlení či pronájmu. Méně běžné je poskytnutí nemovitosti jako záruky za půjčku neúčelovou, často označovanou jako americká hypotéka.
Spotřební úvěr – poskytují banky v různých podobách klientům na řešení jejich finančních potřeb. Slouží především k nákupu spotřebního zboží, k financování různých služeb (školné, dovolená) a mohou také sloužit k financování nákupu či rekonstrukci nemovitostí. Leasing - je forma podnikání, jehož podstatou je pronájem movitých i nemovitých věcí. Jedná se o obchodní operaci leasingového pronajímatele a leasingového nájemce zajistit pořízení majetkové hodnoty pronajímatelem podle potřeb a požadavků nájemce po určité období za úplatu s možností jejího přechodu do vlastnictví nájemce po ukončení doby trvání leasingové smlouvy.