Důležitost zpracování analýzy stavu a potřeb před zahájením tvorby školního vzdělávacího programu

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ

Důležitost zpracování analýzy stavu a potřeb před zahájením tvorby školního vzdělávacího programu

Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

PaedDr. Pavel Konupčík

Ing. Jiří Charvát

Brno 2010

„Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracoval samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“ ........................ podpis

Poděkování Děkuji panu PaedDr. Pavlovi Konupčíkovi za metodickou pomoc, cenné rady, připomínky a ochotu, kterou mi poskytl při zpracování této bakalářské práce.

OBSAH 1. Úvod .......................................................................................................................6 2. Rámec školské reformy.......................................................................................7 3. Rámcové vzdělávací programy ........................................................................7 3.1. Struktura RVP......................................................................................................9 3.2. Cíle středního odborného vzdělávání.................................................................10 3.3. Klíčové kompetence v RVP středního odborného vzdělávání...........................11

4. Školní vzdělávací programy.............................................................................13 4.1. Struktura Školního vzdělávacího programu…………………………… ….13 4.2. Profil absolventa ................................................................................... …….14

5. Spolupráce se sociálními partnery..................................................................16 5.1. Legislativní podpora zapojování sociálních partnerů............................... ….18 5.2. Mechanizmy zapojování sociálních partnerů ................................................ 19 5.3. Oborové skupiny ........................................................................................... 20

6. Vlastní organizace tvorby ŠVP Obráběč kovů............................................21 6.1. Naše posouzení RVP Obráběč kovů ............................................................. 21 6.2. Můj návrh spolupráce se sociálními partnery v regionu ............................... 22 6.3. Nastavení spolupráce..................................................................................... 23 6.4. Přístup k tvorbě Analýzy stavu a potřeb ....................................................... 24

7. Návrhy tří ŠVP pro obory Obráběč kovů......................................................28 7.1. Celkové pojetí vzdělání v daných Školních vzdělávacích programech ........ 29 7.2. Charakteristiky tří vytvořených školních vzdělávacích programů.................29 7.2.1. Obráběč kovů – brusič..........................................................................29 7.2.2. Obráběč kovů – frézař..........................................................................30 7.2.3. Obráběč kovů – soustruţník.................................................................31 7.3. Návrh učebního plánu společného ŠVP… .................................................... 32 7.4. Odborný předmět Technologie...................................................................... 33 7.5. Učební osnovy předmětu Odborný výcvik pro všechny tři ŠVP .................. 33 7.5.1. Cíl odborného výcviku.........................................................................33 7.5.2. Charakteristika učiva............................................................................33 7.5.3. Náplň učiva...........................................................................................34

8. Dotazníkové šetření............................................................................................39 8.1. Cíl dotazníkového šetření ............................................................................. .39 8.2. Dotazník ........................................................................................................ 39 8.3. Oslovení dotazovaných škol.......................................................................... 40 8.4. Výsledky dotazníkového šetření v grafech ................................................... 41 8.5. Shrnutí odpovědí dotazníkového šetření. ..................................................... 53

9. Závěr a výsledky vyplývající z mé bakalářské práce ..............................55 Pouţitá literatura......................................................................................................57 Abstrakt......................................................................................................................59 Klíčová slova............................................................................................................59 Seznam příloh...........................................................................................................60 Přílohy

1. ÚVOD Důvodem, proč jsem si zvolil za téma své bakalářské práce „Důleţitost analýzy stavu a potřeb“ před samotnou tvorbou ŠVP je osobní zkušenost z přípravy a tvorby školních vzdělávacích programů.. A to jak v pilotní části zpracovávání, kde jsme jako škola v rámci projektu PILOT S připravovali ŠVP pro obor Strojní mechanik, tak také z další – běţné fáze, kdy jsem se podílel na tvorbě dalších ŠVP. Tady jsem si uvědomil, ţe je rozdíl mezi tvorbou v rámci projektu, kdy je na vše vytvořen časový prostor a řízen sled činností oproti tvorbě za běţných podmínek. Uvědomuji si, ţe podcenění fáze spolupráce se sociálními partnery a dalšími subjekty vstupujícími do přípravy vzdělávacích programů můţe vést k degradaci celé práce, ale také k nevyuţití moţnosti zrevidovat způsob, metody a obsah dosavadní výuky v oborech, kde se stále novější technikou a technologiemi stoupají nároky na výuku a také na nás učitele. Protoţe jedním z hlavních cílů reformy ve vzdělání je dosaţení kvalitnější přípravy našich absolventů pro vstup na trh práce, coţ ovšem škola nemůţe dokázat sama bez vnějších vstupů. Nutnost spolupráce zpracovatelů ŠVP se sociálními partnery nutně musí přijít na řadu ihned po vydání RVP pro daný obor vzdělání. Protoţe pokud by školy opravdu pouze upravily dosavadní osnovy výuky tak, ţe je pouze nazvou školními vzdělávacími programy, dají jim elektronickou podobu, pro kterou vyuţijí některý ze softwarových nástrojů, tak vlastně bychom v takovém případě ani nemohli hovořit o nějaké reformě, či zkvalitňování výuky. Ve své bakalářské práci se pokusím popsat konkrétní důvody pro provádění analýzy potřeb trhu práce. Dále také popsat způsoby navázání a způsob spolupráce se sociálními partnery pro navrţení, tvorbu a posuzování podkladů pro tvorbu vzdělávacích programů ještě před zahájením tvorby samotné.

2.

RÁMEC ŠKOLSKÉ REFORMY Od roku 2004 probíhá v České republice školská reforma. Reformě předcházelo

schválení zásadních zákonů, bez nichţ by reforma nebyla realizovatelná. Prvním z řady to byl zákon č.109/2002, o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. Pro uvedení školské reformy do praxe však byly zcela zásadní zejména zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a dále zákon č. 563/2004, o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Národní program vzdělávání v České republice, tzv. Bílá kniha, a Zákon č. 561/2004 (školský zákon) zavádějí do vzdělávací soustavy nový systém vzdělávacích programů a dvoustupňovou tvorbu kurikulárních dokumentů. Kurikulární dokumenty jsou tvořeny na dvou úrovních: státní v podobě Národního programu vzdělávání a rámcových vzdělávacích programů (RVP) a školní - v podobě školních vzdělávacích programů (ŠVP), podle kterých se uskutečňuje 1

vzdělávání v konkrétní škole.

Funkce státního programu vzdělávání ,,Státní program vzdělávání je klíčovým realizačním dokumentem kurikulární politiky státu, který definuje obecné vzdělávací hodnoty, cílové a obsahové zaměření ve vzdělávání dětí, žáků a studentů a vymezuje základní vztahy a podmínky tvorby nižších kurikulárních dokumentů. Na něj navazují rámcové vzdělávací programy.“ [Stejskalová, P., Čadílek, M., 2003, 13]

3. RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY RVP pro střední odborné vzdělávání jsou: státem stanovené a schválené pedagogické dokumenty, které vymezují závazné poţadavky na vzdělávání v jednotlivých stupních a oborech vzdělání, tzn. zejména výsledky vzdělávání, kterých má ţák v závěru studia dosáhnout, obsah vzdělávání, základní podmínky realizace vzdělávání a pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů; 1

Semrád a kol., Materiály ke studiu koordinátorů, Modul - Koncepční a legislativní východiska systému kurikulární reformy

závazným dokumentem pro všechny školy poskytující střední odborné vzdělávání, které jsou povinny jej respektovat a rozpracovat do svých školních vzdělávacích programů; veřejně přístupným dokumentem pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost; otevřeným dokumentem, který bude po určitém období platnosti nebo podle potřeby inovován

RVP pro střední odborné školy usilují o: vytvoření pluralitního vzdělávacího prostředí a podporu pedagogické autonomie škol, a proto vymezují pouze výsledné kvality osobnosti ţáka (výsledky vzdělávání) a nezbytné prostředky pro vytvoření těchto kvalit, zatímco způsob realizace vymezených poţadavků ponechávají na školách; lepší uplatnění absolventů středního odborného vzdělávání na trhu práce a jejich připravenost dále se vzdělávat, popřípadě se bezproblémově rekvalifikovat, a vést kvalitní osobní i občanský ţivot. Proto kladou důraz na rozvoj kompetencí ţáků, zvláště obecně přenositelných, tzv. klíčových kompetencí, a na zkvalitnění všeobecněvzdělávacích vědomostí a dovedností absolventů; zvýšení kvality a účinnosti středního odborného vzdělávání, uplatnění takového pojetí kurikula, které není zaloţeno pouze, či především, na osvojování co největšího objemu faktů, ale je tvořeno vyváţeným systémem základních pojmů a vztahů, který umoţňuje zařazovat informace do smysluplného kontextu vědění i praxe; proto kladou důraz na cíle a výsledky vzdělávání nikoli na obsah vzdělávání. (učivo). U nás v současnosti vrcholí příprava nových kurikulárních dokumentů – rámcových vzdělávacích programů (RVP). Jak už název napovídá, jsou to rámcové programové dokumenty, jejichž

záměrem je „vymezit výsledky vzdělávání a soubor učiva k jejich

dosažení, které je škola povinna zařadit do svých školních vzdělávacích programů a nabídnout je k osvojení všem žákům jako závazné“ [Skalková, 2007].

3.1.

Struktura rámcových vzdělávacích programů

Rámcové vzdělávací programy obsahují 11 kapitol, které jsou rozděleny do dvou na sebe navazujících částí - A a B – společné pro všechny RVP. Část A: charakterizuje RVP a jejich postavení v systému kurikulárních dokumentů (odpovídá na otázku, co jsou RVP); vymezuje cíle středního odborného vzdělávání v daném oboru vzdělání, poţadavky na rozvoj občanských, klíčových a odborných (profesních) kompetencí ţáků1; stanoví v souladu se školským zákonem délku, formy a organizační uspořádání vzdělávání v daném oboru vzdělání, podmínky pro přijetí ke studiu, moţnosti uplatnění absolventů, vazbu RVP na profesní profil, způsob a podmínky ukončování vzdělání; vymezuje kurikulární rámce všeobecného a odborného vzdělávání, v nichţ je stanoven obsah a poţadované výsledky vzdělávání. Kurikulární rámce jsou strukturovány podle vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů a integrují teoretické i praktické vzdělávání. stanoví formou časového rozvrţení obsahu vzdělávání závazné minimální podíly a časové dotace jednotlivých oblastí a obsahových okruhů vzdělávání, vymezených v kurikulárních rámcích, a celkové počty vyučovacích hodin. Část B: stanoví zásady pro tvorbu ŠVP a jejich strukturu; vymezuje základní materiální, personální, pedagogicko-organizační, hygienické a jiné podmínky pro uskutečňování vzdělávání; charakterizuje přístupy ke vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně ţáků mimořádně nadaných, a moţnosti jejich integrace do standardního vzdělávání i specifické přístupy ke vzdělávání dospělých; vymezuje témata, která jsou v současné době povaţována z výchovně-vzdělávacího hlediska za společensky významná, a proto by měla funkčně prolínat celým vzdělávacím programem a vyučovacím procesem. Jedná se o průřezová témata Občan v demokratické společnosti, Člověk a ţivotní prostředí, Informační a komunikační technologie a Člověk a svět práce;2 2

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY,Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 23 – 51 – H/01 Strojní mechanik a strojník

3.2.

Cíle středního odborného vzdělávání

„Cíl – souhrn předpokládaných a žádoucích vlastností žáka, kterých má být dosaženo prostřednictvím vyučování.“ [Šimoník, 2003, s. 11]

Záměrem středního odborného vzdělávání je připravit ţáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní ţivot v podmínkách měnícího se světa, tzn.: a) Učit se poznávat, tj. osvojit si nástroje pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, prohloubit si v návaznosti na základní vzdělání poznatky o světě a dále je rozšiřovat. b) Učit se pracovat a jednat, tj. naučit se tvořivě zasahovat do prostředí, které ţáky obklopuje, vyrovnávat se s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech, být schopen vykonávat povolání a pracovní činnosti, pro které byl připravován. c) Učit se být, tj. porozumět vlastní rozvíjející se osobnosti a jejímu utváření v souladu s obecně přijímanými morálními hodnotami, jednat s větší autonomií, samostatným úsudkem a osobní zodpovědností. d) Učit se žít společně, učit se ţít s ostatními, tj. umět spolupracovat s ostatními, být schopen podílet se na ţivotě společnosti a nalézt v ní své místo. 3

„Obsah vyučování je strukturovaný a funkčně uspořádaný výběr poznatků a činností, reflektující systém hodnot, idejí a sociálních vzorců chování, kulturní tradice, poznání vědecké a umělecké, potřeby sociopolitické a ekonomické.“ [(Průcha, 2001]

3

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY,Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 23 – 51 – H/01 Strojní mechanik a strojník

3.3.

Klíčové kompetence v RVP středního odborného vzdělání (RVP oborů vzdělání)

Na úrovni celkové koncepce českého vzdělávacího systému byly poţadavky na rozvoj klíčových kompetencí poprvé explicitně vyjádřeny v Bílé knize – Národním programu rozvoje vzdělávání v České republice. V oblasti s odborného vzdělávání byly formulovány v souvislosti s potřebou podpory zaměstnatelnosti mladých lidí v průběhu celého ţivota: „Schopnost najít si zaměstnání v průběhu celého ţivota závisí nejenom na tom, zda člověk získá odpovídající kvalifikaci, ale především na tom, zda je vybaven dostatečně širokým všeobecným a obecně odborným základem vzdělání a klíčovými kompetencemi, které jsou nezbytné pro pracovní uplatnění a které umoţňují snadnější rekvalifikace.“ Dále je zde podrobněji pojednáno o klíčových kompetencích jako o všeobecně pouţitelných kompetencích, které „Zahrnují schopnosti, dovednosti, postoje, hodnoty a další charakteristiky osobnosti, které umoţňují člověku jednat adekvátně a efektivně v různých pracovních a ţivotních situacích. K podpoře jejich rozvoje by měla přispět také změna stylu výuky ve školách, protoţe kompetence jsou zaloţeny na aktivitách, nikoli pouze na vědomostech. Patří k nim např.: komunikace, rozvoj schopnosti učit se, sociální kompetence, řešení problémů, práce s informačními technologiemi.“ A konečně je zde poprvé také nastíněn způsob začlenění klíčových kompetencí do kurikulárních dokumentů: „…Státní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy určí na úrovni státu poţadovanou úroveň klíčových kompetencí, všeobecný základ vzdělání a v odborném vzdělávání také obecně odborný základ vzdělání. Tím budou dána pravidla a obsahový rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů…. Školy budou v tomto rámci autonomní při tvorbě vlastních vzdělávacích programů“. Bílá kniha také pojednává o vztahu klíčových kompetencí k tzv. funkční gramotnosti, a to v rámci výzkumů funkční gramotnosti, které poukazují na poměrně nízkou úroveň všeobecných kompetencí u absolventů zejména učebních oborů. Vymezení klíčových kompetencí v RVP odborného vzdělávání tedy vychází z výše uvedených poţadavků Bílé knihy a opírá se o srovnání konceptů klíčových kompetencí ve vybraných systémech odborného vzdělávání v zahraničí.

Klíčové kompetence jsou v RVP oborů vzdělání vymezeny jako relativně samostatná kategorie kompetencí v kontextu s odbornými kompetencemi.Je zde uplatňována nadpředmětová koncepce klíčových kompetencí. Jejich rozvoj je provázán se vzdělávacími obsahy vyučovacích předmětů či vzdělávacích modulů obecně i odborně zaměřených. Také je zdůrazňována orientace na činnostně zaměřené pojetí výuky, modernizaci vzdělávacích metod a forem práce a celkového výchovného a vzdělávacího působení středních odborných škol. Vzhledem k profesionalizační funkci odborného vzdělávání je zdůrazněn poţadavek na to, aby rozvoj těchto kompetencí, obecně uplatnitelných na trhu práce, posiloval celkovou schopnost člověka být perspektivně dlouhodobě zaměstnán. Aţ do roku 2006 vymezoval model klíčových kompetencí v pracovních verzích RVP oborů vzdělání 7 oblastí kompetencí, u kaţdé z nich je podrobněji popsáno, co mají absolventi v jejich rámci zvládat. Šlo o: 1. Komunikativní kompetence 2. Personální kompetence 3. Sociální kompetence 4. Kompetence řešit samostatně běţné pracovní i mimopracovní problémy 5. Kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně pracovat s informacemi 6. Kompetence aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úkolů 7. Kompetence k pracovnímu uplatnění. V letech 2006-2007 došlo k porovnání konceptu klíčových kompetencí v RVP oborů vzdělání s pojetím a vymezením klíčových kompetencí v RVP základního a gymnaziálního vzdělání (RVP ZV, návrh RVP GV) a také k porovnání s jeho pojetím v evropských dokumentech, coţ vedlo ke vzniku inovované koncepce klíčových kompetencí, která je nyní uplatňována v RVP středního odborného vzdělání. 3

3

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY,Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 23 – 51 – H/01 Strojní mechanik a strojník

4.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY Samostatná tvorba ŠVP není ani jednoduchá a ani rychlá. Jedná se o dlouhodobý

proces, který povede k celkovým změnám pojetí a stylu práce nejen školy, ale i kaţdého pedagoga. Samozřejmě je zaloţena na týmové práci pedagogického sboru. Jsou kladeny nové nároky na způsob výuky. Také je ovlivněna práce managementu školy, pedagogického sboru i kaţdého z jednotlivých vyučujících. Do dvou let od platnosti RVP pro daný obor vzdělání je škola povinna zahájit výuku dle zpracovaného ŠVP.

Školní vzdělávací program (ŠVP) je stěžejním pedagogickým dokumentem školy, na jehoţ základě škola realizuje vzdělávání v daném oboru vzdělání. Je povinnou součástí dokumentace školy. Tvorba ŠVP je plně v kompetenci ředitele školy, který je odpovědný jak za kvalitu ŠVP, tak za úroveň jeho realizace. ŠVP musí být zpřístupněn veřejnosti. Pro kaţdou formu vzdělávání (denní, dálkové, kombinované, distanční vzdělávání) bude zpracován ŠVP, a to buď jako samostatný ŠVP, nebo v rámci ŠVP pro jinou formu vzdělávání v daném oboru vzdělání. Školní vzdělávací program můţe být zpracován jako standardní (klasický), tj. na základě vyučovacích předmětů a učebních osnov, nebo můţe být pojat modulově. Škola zváţí, který způsob zpracování ŠVP je pro ni vhodnější. Uţití modulů je vhodné zejména tehdy, pokud škola chce přispět k individualizaci vzdělávací cesty ţáků a nabízet různé formy a moţnosti vzdělávání.

4.1.

STRUKTURA ŠVP

Při vlastní tvorbě ŠVP škola vychází ze struktury ŠVP uvedené v RVP oboru vzdělání. Jednotlivé části struktury ŠVP na sebe navazují a vymezují poţadovaný obsah dokumentu, který škola rozpracuje podle svých podmínek a koncepčních záměrů svého rozvoje. Struktura ŠVP: úvodní identifikační údaje (uvedené na titulním listu);

profil absolventa; charakteristika vzdělávacího programu; učební plán; učební osnovy nebo vzdělávací moduly; popis způsobu rozvoje klíčových kompetencí a začleňování průřezových témat a návrh, popř. i ukázka ţákovského projektu na podporu rozvoje klíčových kompetencí; popis materiálního zajištění výuky v daném ŠVP a oboru vzdělání; charakteristika spolupráce se sociálními partnery při realizaci daného ŠVP. [Metodika tvorby ŠVP, Praha 2005]

4.2.

PROFIL ABSOLVENTA

Profil absolventa (PA): je součástí školního vzdělávacího programu (ŠVP) poskytuje informace o kompetencích absolventa (odborných a osobnostních kvalitách absolventa a pracovních činnostech, pro které bude připravován) vně školského systému: na vstupu (zájemcům o studium, institucím profesního poradenství, rodičům, aj.) a na výstupu (zaměstnavatelům, úřadům práce, aj. zájemcům) tvoří výchozí část ŠVP, od níţ se odvíjí celková koncepce a obsah ŠVP specifikuje kompetence absolventa a výsledky vzdělávání vymezené v RVP z hlediska záměrů školy deklaruje, co by všechno „měl umět“ absolvent po úspěšném ukončení studia příslušného vzdělávacího programu (ŠVP), k čemu ho škola vede, jaké má kompetence (znalosti, dovednosti, postoje), které ho předurčují k vykonávání určitých činností (určité profese)

Zdroje pro tvorbu PA při tvorbě PA se vychází z RVP příslušného oboru vzdělání, vyuţívají se k tomu zejména odborné kompetence a klíčové kompetence, ale i kompetence občanské uvedené v RVP (profil absolventa je nástroj vzdělávání, vychováváme občana, nejen odborníka !! – rozdíl oproti profesnímu profilu) poţadavky trhu práce v regionu – zástupců sociálních partnerů rovněţ lze vyuţívat profesní profil vypracovaný pro daný obor vzdělání (profesní profil – viz prezentace na semináři k sociálnímu partnerství) případně lze nahlédnout do ISTP (www. istp.cz), KTP/katalog typových pozic, kde jsou popisy jednotlivých povolání/ typových pozic pro jednotlivá odvětví

Struktura profilu absolventa Identifikační údaje – název instituce, název ŠVP, kód a název oboru vzdělání, dosaţený stupeň vzdělání, délka a forma studia Pracovní uplatnění absolventa – jaké má kompetence („co umí dělat“), kde se můţe uplatnit, jaké povolání, případně typovou pozici můţe zastávat, jaké navazující studium můţe zvolit pro zvyšování své kvalifikace či svůj odborný růst Výsledky vzdělání – cíle všeobecného a odborného vzdělání, klíčové a profesní kompetence (z RVP a profesního profilu - obecněji pojaté, případně specifikované k podstatě ŠVP), začíná se odbornými kompetencemi, pak teprve obecněji pojaté kompetence, které jsou uváděny jako předpoklady pro další vývoj - viz ukázka; oblast postojová a citová se nedá posuzovat objektivně, nicméně vzdělávání a výchova k ní směřuje a je tudíţ cílem, ke kterému škola ţáky vede, ale nemůţe zaručit výsledek (jen snaha) Způsob ukončení vzdělání, certifikace a moţnosti dalšího vzdělávání - v souladu s legislativou4

4

Projekt Pilot S, Aktivita 2 – Sociální partnerství

5. SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY Jedním z předpokladů, pro dobře fungující odborné vzdělávaní, je vytvoření funkčních vazeb školy s okolním sociálním a pracovním prostředím. Školský zákon zvýrazňuje tuto potřebu v ustanoveních, která umoţňují tzv. sociálním partnerům ovlivňovat cíle a obsah vzdělávání nejen na národní úrovni (při tvorbě a schvalování Národního programu vzdělávaní a RVP), ale (a to zejména) na úrovni regionální při přípravě a realizaci ŠVP ve spolupráci s dalšími partnery školy (orgány místní správy, občanskými sdruţeními, společenskými organizacemi apod.). „V této souvislosti je zdůrazňována potřeba spolupráce státu (MŠMT, MPSV, MPO atd.), krajů a sociálních partnerů při řešení problému existujících mezi systémem vzdělávání a trhem práce“ [Festová, 2006, s. 5]. Pro proces sociálního partnerství jsou v odborném vzdělávání důleţití zejména představitelé podniků a jiných organizací, ve kterých je moţné a vhodné realizovat praktickou odbornou přípravu v daných oborech vzdělání a ve kterých mohou absolventi školy najít pracovní uplatnění. Spolupráce školy s místními a regionálními sociálními partnery by měla probíhat hned od samého začátku tvorby ŠVP.

Co má být výsledkem sociálního partnerství? Monitorování a analýza potřeb regionálního trhu práce a moţnosti uplatnění absolventů. Formulace požadavků regionálních sociálních partnerů a regionálního trhu práce na kompetence absolventů daných oborů vzdělání. Podpora realizace ŠVP regionálními sociálními partnery: např. zajištěním praktické odborné přípravy – zejména odborné praxe a odborného výcviku – v reálném pracovním prostředí, odborných přednášek a exkurzí, zapojením do projektů a podnikových soutěţí, účasti sociálních partnerů na výstupním hodnocení výsledků vzdělávání v daném ŠVP, pomoc při zajišťovaní materiálních podmínek výuky a DVPP školy, podněty pro aktualizaci ŠVP.

Co je potřebné udělat před zahájením a v průběhu práce na ŠVP? Vypracovat analýzu rozhodujících faktorů regionálního trhu práce (příp. v celostátním i evropském kontextu) ve školou nabízených (nebo plánovaných) oborech vzděláni. Poţádat o stanoviska expertů – sociálních partnerů školy k navrhovaným oborům, k východiskům ŠVP a podmínkám i moţnostem uplatnění absolventů. Navrhnout konkrétní moţnosti a postupy spoluúčasti sociálních partnerů při přípravě ŠVP a při praktické realizaci ŠVP (zejména při zajištění praktické přípravy v reálném pracovním prostředí, účast na přípravě a průběhu závěrečných zkoušek i profilující části maturitních zkoušek). Zpracovat do ŠVP popis spolupráce při realizaci ŠVP. Souhrnným výsledkem analýzy sociálního partnerství a trhu práce je Analytická studie o sociálním partnerství (ASSP), která se stane spolu s následně vypracovaným ŠVP základním dokumentem školy.

Jak by měla být ASSP zpracována? Analytická studie o sociálním partnerství školy by měla poskytnout přehlednou informaci o stávající i perspektivní situaci (vzdělávací poptávce a nabídce) v daných oborech vzdělání na regionální, popř. i širší úrovni. Nejde přitom o zpracování rozsáhle sociologické studie s mnoţstvím statistických údajů, ale věcného a přehledného materiálu s jasně a jednoznačně formulovanými závěry. Doporučena struktura ASSP Vzdělávací nabídka školy a její srovnání se vzdělávací poptávkou (výsledky monitorování a analýzy situace na trhu práce ve vztahu k vybraným oborům vzdělání, moţnosti uplatnění absolventů). Poţadavky sociálních partnerů na kompetence absolventů a návrh na jejich zpracování v ŠVP. Popis způsobů a postupů konkrétní spolupráce školy se sociálními partnery při realizaci ŠVP. Příklady

dosavadní

spolupráce

s

partnery

(vyjádření

sociálních

partnerů,

dokumentace). [Metodika tvorby, NUOV, 2007]

5.1.

Legislativní podpora zapojování sociálních partnerů

V České republice je legislativně zakotveno vytváření tří typů standardů, coţ je plně v souladu s evropským konceptem celoţivotního učení: Profesní standardy V podobě tzv. kvalifikačních standardů

Vzdělávací standardy V podobě tzv. rámcových vzdělávacích programů jako kurikulárních standardů

Hodnotící standardy V podobě tzv. hodnotících standardů

podle zákona č. 179/2006 Sb. podle zákona č. 561/2004 Sb. podle zákona č.179/2006 Sb. i č. 561/2004 Sb. Školský zákon, účinný od ledna 2005, posílil úlohu zaměstnavatelů při koncipování obsahu a cílů odborného vzdělávání a evaluaci jeho výsledků. Odborník z praxe se podle zákona stává členem zkušební komise u závěrečných zkoušek v oborech vzdělání, v nichţ se dosahuje středního vzdělání s výučním listem (ISCED 3C). Ze zákona vyplývá také změna rozdělení kompetencí a odpovědností za obsah vzdělávání mezi centrem a jednotlivými školami. Centrální úroveň představují tzv. rámcové vzdělávací programy. (odkaz na RVP) Rámcové vzdělávací programy vymezují i rámec pro návrh učebních plánů a formulují pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy. Za školní vzdělávací programy je odpovědný ředitel školy. To školám umožňuje rozhodování o konkrétní podobě vzdělávání ve vazbě na požadavky trhu práce i na konkrétní potřeby žáků. Posílení role sociálních partnerů - mohou ovlivňovat cíle a obsah vzdělávání nejen na národní úrovni - prostřednictvím rámcových vzdělávacích programů, ale téţ na úrovni regionální či místní (díky nutné spolupráci na přípravě i realizaci školních vzdělávacích programů). Vytváření a vyuţívání Národní soustavy kvalifikací by mělo významně podpořit dosahování souladu vzdělávací nabídky a potřeb trhu práce. 1 1

http://www.nuov.cz/legislativni-podpora-zapojovani-socialnich-partenru

5.2.

Mechanismy zapojování sociálních partnerů

Rámec oborových skupin zahrnuje více úrovní - od celostátní, dané koncepční skupinou MŠMT tvořenou zástupci ministerstev, krajských orgánů a sociálních partnerů, po regionální, danou moţností vytvářet regionální pracovní skupiny, ve kterých se mohou angaţovat zástupci místních firem, podnikatelé, regionální a místní úřady atd. Aktivity, spojené s popisem poţadavků světa práce, by navíc měly vytvořit a ověřit některé nové formy spolupráce mezi sférou vzdělávání a sociálními partnery, např. modifikaci zahraničního modelu sektorových (odvětvových) rad. Zapojování sociálních partnerů do rozvoje odborného vzdělávání probíhá také na projektové bázi v rámci různých programů. Zvláště významné jsou velké systémové projekty řešené v kompetenci MŠMT nebo MPSV. Zásadní význam má dvojice projektů zaměřených na vytvoření : Národní soustavy kvalifikací (zahájen 2005, podporován Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy), Národní soustavy povolání (zahájen 2007, podporován Ministerstvem práce a sociálních věcí). Díky dalším systémovým projektům (např. UNIV, PILOT S, Kvalita I) tak jsou sociální partneři zapojeni do všech částí řetězce: 1.

2.

3.

4.

SOUSTAVA POVOLÁNÍ

SOUSTAVA KVALIFIKACÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY

ZKOUŠKY A HODNOCENÍ

Motivační faktor: možnost reálně ovlivňovat cíle a obsah vzdělávacích programů počátečního i dalšího odborného vzdělávání. Na regionální či místní úrovni : dobré výsledky vzájemné spolupráce místních zaměstnavatelů a škol. 2

http://www.nuov.cz/mechanismy-zapojovani-socialnich-partneru

2

5.3.

Oborové skupiny

Oborové skupiny jsou skupiny externích odborníků, kteří s Národním ústavem odborného vzdělávání spolupracují při tvorbě programů odborného vzdělávání. Oborové skupiny byly ustaveny s cílem aktivně podporovat kvalitu vytvářených vzdělávacích

programů

a

jejich

soulad

s poţadavky

sféry

výkonu

Práci oborových skupin podporuje Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Schéma aktuální struktury oborových skupin

3

http://www.nuov.cz/oborove-skupiny-2

3

práce.

6. VLASTNÍ ORGANIZACE TVORBY ŠVP OBRÁBĚČ KOVŮ 6.1.

Naše posouzení RVP Obráběč kovů Obrovská diskuse se rozpoutala v našem pedagogickém sboru poté, co jsme obdrţeli

rámcové vzdělávací programy oboru Obráběč kovů. Ten byl postavený na úplně jiné filozofii, neţ jak se na naší škole po několik desítek let učilo. Klíčový rozdíl tkvěl v tom, ţe doposud jsme byli zvyklí učit Obráběče kovů oborově, kdeţto RVP hovořila o univerzálním obráběči. V RVP, v části Uplatnění absolventa se píše: Absolventi se uplatní v povoláních ve strojírenství, ve výrobních a opravárenských provozech. Uplatní se jako univerzální obráběč, soustružník, frézař, brusič, vrtař nebo při obsluze číslicově řízených obráběcích strojů apod. Jsou také připraveni pro vykonávání odborných činností spojených s ošetřováním a běžnou údržbou obráběcích strojů. V našem dosavadním pojetí byl první ročník společný, ve druhém a třetím byla společná teoretická část výuky s výjimkou technologie a odborné praxe. V obou se jiţ profilovalo na soustruţníka, frézaře či brusiče. V tomto případě, snad ještě více neţ kdekoliv jindy, bylo nutné (a to mnozí kantoři nemohli pochopit) opravdu začít práci zpracováním Analytické studie ještě před tím, neţ se začne cokoliv jiného chystat či zpracovávat. Tady byl vlastně zrod námětu na téma bakalářské práce. K němuţ přispělo, ţe se zástupce ředitele pro odborný výcvik jednoznačně a rozhodně postavil „davu“ s tvrzením, ţe pokud se nezačne analýzou, tak jako v projektu PILOT S, tak nemáme vůbec ţádnou šanci k vytvoření kvalitního vzdělávacího programu, který by reagoval na reálné poţadavky trhu práce. Nakonec ani těm největším odpůrcům (práce) nezbylo, neţ aby si opravdu počkali aţ jiní, ti poctivější (je zvláštní ţe jsou to pořád jedni a titíţ) připraví půdu pro práci všech. To znamená, ţe udělají sběr a zpracování informací a pak je přesvědčí o správnosti směru a způsobu další společné práce. Opravdu mnozí chtěli (spíše nic, ale kdyţ uţ) pouze přepsat své desítky let staré dvoubarevnou propiskou psané osnovy do elektronického nástroje, čímţ by měli splněno. Uţ uţ aspoň chtěli postavit Učební plán, coţ znamená urvat potřebný počet hodin pro sebe. To, ţe vlastně i toto je klíčové rozhodnutí aţ po zpracování studie byl také oříšek – vysvětlit, ţe disponibilní hodiny budou rozdělovány aţ podle vyplývajících poţadavků. Mimo poţadavků trhu práce nás neméně zajímala odpověď na otázku, zda učit či neučit Obráběče kovů oborového, nebo univerzálního.

6.2. Můj návrh spolupráce se sociálními partnery v regionu Jako sociální partneři pro tento projekt byly vybrány významné firmy našeho regionu, které mají zkušenosti v regionálním, celonárodním, ale i evropském trhu. Zároveň zaměstnávají pracovníky ve stejném, ale i v příbuzných oborech. Mají rovněţ zkušenosti s absolventy naší školy a s našimi ţáky, kteří jsou u nich na praxi ve třetím ročníku u učeních oborů a ve čtvrtém ročníku u maturitních oborů. Také se zúčastňují maturitních zkoušek u čtyřletých oborů a závěrečných zkoušek u tříletých oborů. Následující tabulka ukazuje rozdělení 149 ţáků v tomto školním roce do 49 firem, které dlouhodobě úzce spolupracují s naší školou. Jedná se o ty firmy, které na celý školní rok, ne pouze na 14ti denní stáţe jako u některých jiných škol našeho typu, berou ţáky k nim na praxi. Dokonce jim vyplácejí i mzdu, která asi ve třech čtvrtinách případů je vyšší neţ brigádnická mzda. Ţáci jsou rozdělováni do firem podle oboru který studují. Jsou to buď polygrafické obory – knihař, tiskař a reprodukční grafik pro média, nebo strojařské obory – mechanik seřizovač, strojní mechanik a obráběč kovů (soustruţník, frézař, brusič). Z elektro oborů se jedná o elektromechanika a mechanika elektronika. Další obory jsou zpracování plastů, pryţe a usní.

obor učební i maturitní polygrafie strojírenství elektro obory zpracování plastů, pryţe a usní

smluvní firmy (sociální partneři školy) 17 22 2 8

počet žáků v šk. roce 2009 - 2010 19 38 12 80

Sociální partneři potvrdili, že cítí potřebu zapojit se do tvorby a realizace ŠVP Chápou to jako promítnutí potřeb trhu práce do přípravy absolventů - zaměstnanců Zjišťují si znalosti a vlastnosti ţáků jiţ v průběhu studia Na praxi mohou profilovat absolventy dle potřeby Mohou nabídnout zaměstnání bez rizika • pro firmu • pro našeho ţáka – jejich zaměstnance

Sociální partneři ve spolupráci s naší školou zajišťují ve třetím ročníku odbornou praxi ţáků. Spolupráce je zajištěna na základě dohody o spolupráci mezi školou a sociálním partnerem. Součástí dohody je časové rozvrţení praxe ţáků, způsob zajištění jejich bezpečnosti na pracovištích, odpovědní pracovníci obou smluvních stran, kteří o ţáky pečují a způsob odměňování za produktivní práci, kterou ţáci u sociálních partnerů vykonávají. Dohody se smluvními partnery zajišťují pověření pracovníci školy, kteří jsou současně pověřeni kontrolní činností nad dodrţováním ujednaných podmínek. Sociální partneři se školou spolupracují i formou podpory při vybavování moderními výukovými prostředky, nářadím i strojním vybavením. Poskytují škole moţnost exkurzí na moderních technologiích, které zavádějí na svých pracovištích. Tato spolupráce dává škole příleţitost poskytovat ţákům aktuální informace o nejmodernějších trendech ve výrobní praxi. Řada firem poskytuje ţákům některých nedostatkovým profesí na trhu práce stipendia, které vyplácejí většinou dvakrát ročně a motivují ţáky k zájmu o pracovní uplatnění na jejich pracovištích.

6.3.

Moje nastavení spolupráce Z mých dosavadních zkušeností se spoluprácí s kýmkoliv „zvenku“, ať se jednalo o

tvorbu, nebo i o pouhé připomínkování různých návrhů či textů, vím, ţe ne kaţdý z oslovených umí, nebo má podmínky vytvořit dokument. Proto jsem se rozhodl připravit a „naservírovat“ maximální moţné, ale přehledné mnoţství informací a podkladů. Oslovit s nimi sociální partnery, poţádat je o prostudování, posouzení, připomínkování a doplnění jiţ „předchystaných“ verzí. Dokumenty předané sociálním partnerům: 1)

Osnovy, podle které jsme vedli dosud výuku v učebních obore „Obráběč kovů (soustruţník, frézař a brusič),“

2)

Vydaný Rámcový vzdělávací program.

3)

Náš návrh Školního vzdělávacího programu,

4)

Návrh Profilu absolventa,

5)

Návrh pracovního uplatnění absolventa.

Toto se ukázalo jako správné. Všichni, beze zbytku se okamţitě orientovali v problematice, znali výchozí stav a poţadovaný formát výstupu. Stačilo promítnout svoje zkušenosti, poznatky, popřípadě potřeby do vznikajících materiálů a dostatek podkladů pro koncepční práci na tvorbě dokumentů byl na světě. Dokonce i celkem krátké termíny na zpracování problematiky byly dostatečné a pohodlně umoţňovaly všechny podklady získat, analyzovat a postupně zpracovávat.

6.4.

Přístup k tvorbě analýzy stavu a potřeb K samotné analýze jsme přistoupili tak, ţe v první rovině se prováděla analýza

současného stavu tj. posuzovali jsme my a hlavně také naši sociální partneři dosavadní učební osnovy námi vyučovaného oboru. Jejich platnost, potřebnost a účelnost. Dále jsme SP nechali prosoudit také vydané RVP pro daný obor vzdělání. Ve druhé rovině jsme posuzovali potřeby kladené vstupem moderní doby nejenom do profese, ale i do ţivota ve třetím tisíciletí. Nejvíce se však podle našeho očekávání vyjadřovali sociální partneři, neboť si uvědomovali a sami mohli nejlépe posoudit, v čem trh práce klade největší poţadavky na kvalitní přípravu jiţ při studiu na budoucí povolání. Výsledkem obou rovin pojetí analýzy byly podklady pro tvorbu Profilu absolventa i samotné ŠVP. Viz. schéma.

Dvě roviny pojetí této studie:

Analýza stavu

Analýza potřeb

Podklady pro tvorbu ŠVP

Jiţ jsem zmiňoval „předchystané“ předkládané materiály. Jejich obrovskou výhodou jsou víceméně formálně jednotné odezvy – posouzení a poţadavky, se kterými se dobře pracuje, jsou přehledné a porovnatelné. Oslovili jsme celkem čtyři sociální partnery. Vybírali jsme je samozřejmě podle toho, jestli zaměstnávají pracovníky v tomto oboru, dále jestli naši ţáci chodí do jejich firem na praxi a tím pádem mohou být jejich dosud získané vědomosti a návyky posuzovány. Další logické hledisko bylo i to, jestli mají o tento druh spolupráce zájem a někoho, kdo by na studium předkládaných materiálů měl dostatek času a nadhledu pro vidění věcí v souvislostech a nejenom z pohledu aktuálních potřeb jejich firmy. Pro ilustraci přikládám text jednoho ze zúčastněných sociálních partnerů, ve kterém se vyjadřuje k otázkám a k dokumentům: Vyjádření k situaci na regionálním trhu práce: Region Zlína je velmi silným strojírenským regionem a v dnešní době cítíme nedostatek kvalitních pracovních sil vyučených (a schopných) v tomto oboru. Ať uţ se jedná o kvalifikované strojní zámečníky – opraváře strojů a výrobních linek (včetně pracovišť generálních oprav), pracovníky pro montáţ nových strojů a linek, tak i strojní zámečníky při výrobě (svařování) ocelových konstrukcí stojů a linek. Také vzhledem k dosavadnímu vývoji průmyslu v ČR (opětný růst průmyslové výroby v ČR) a prognózám na další roky bude uplatnění těchto absolventů bezproblémové, řekl bych, ţe se budeme potýkat i s nedostatkem těchto absolventů Naším záměrem bylo (naše spolupráce s SPŠP - COP Zlín probíhá jiţ 6 let) a do budoucna je získávat budoucí absolventy pro praxi v posledních ročnících, zjistit si jejich odborné a všeobecné znalosti a v případě zájmu z obou stran nabídnout jim u nás zaměstnání bez velkého rizika v počátku (absolvent a jeho znalosti a vlastnosti jsou jiţ známy, daný absolvent naopak zná jiţ naši firmu, orientuje se v ní a zná strukturu). Z toho tak profituje nejen naše firma , ale i absolvent. Rád tudíţ vítám moţnost spolupodílet se na tvorbě tohoto projektu, mít moţnost přenést naše poţadavky jiţ do výuky a tím profilovat absolventy na potřeby naší firmy.

Vyjádření sociálního partnera k námi navrženému Profilu absolventa: Daný, jiţ vytvořený profil absolventa je z mého pohledu dostatečný a není potřeba jej upravovat (je správně nastavený z pohledu potřeby a uplatnění absolventa po skončení studia) Vyjádření k Rámcovému vzdělávacímu programu Po prostudování rámcového vzdělávacího programu a mého posouzení potřeb firmy mohu jen říci, ţe RVP je nastaven dobře. Vyzdvihnout bych chtěl definované odborné kompetence. Dle mého názoru jsou dobře definované a nemám k nim ţádné připomínky. Vyjádření k Školnímu vzdělávacímu programu Tento program by bylo z mého pohledu dobré doplnit o následující okruhy: -

teoretická příprava: - zvýšit, pokud moţno počet hodin výuky cizího jazyka (jako zahraniční firma je to pro nás důleţitý prvek) - zvýšit počet hodin výuky výpočetní techniky (stále více strojů a zařízení je vybaveno řídícími systémy, základní ovládání PC je dnes jiţ nutností)

-

praktická příprava:

- větší část výuky zaměřit na práci s CNC obráběcími

stroji, neboť mnohé firmy mají uţ nyní z větší části strojový park postavených právě na CNC technice. Konec citace jednoho ze sociálních partnerů naší školy. Z uvedeného textu vyplývá názor sociálního partnera k předkládaným materiálům i k celkovému pojetí změn přicházejících do systému. Zároveň můţeme celkem přehledně identifikovat poţadavky a názory ke zkvalitnění výuky. Tyto názory jsou samozřejmě velice širokospektrální a kaţdá firma – sociální partner, má trochu jiný názor. Je to dáno většinou jiným zaměřením výroby, velikostí firmy, organizací provozu atd. Jsou však názory a poţadavky, které se mohou objevovat u všech posouzení. A to nejen od sociálních partnerů, ale i například od Úřadu práce, Krajského úřadu atd. Proto je

potřeba Analytickou studii pojmout „zeširoka“ a nevycházet pouze z poţadavků, nebo názorů jednoho subjektu. Názory a hlavně poţadavky, které jsme po následných vzájemných konzultacích posoudili jako opodstatněné, jsme se snaţili promítnout do připravovaných ŠVP. Toto ale také nemusí být vţdy jednoduché. Pro některé poţadavky na odborný výcvik, jako je třeba montáţ a demontáţ strojních součástí a skupin, pneumatické a hydraulické obvody, práce na lisech, 3D laserová kontrola apod. nemá škola prostory nebo strojní a další technické vybavení. Ty pak nejdou řešit jinak, neţ zahrnout je do odborného výcviku prováděném u takových sociálních partnerů, kteří na rozdíl od školy mají k tomu podmínky. V tom případě se musí zvolit takový systém kontroly tzv. provozní praxe, který zaručí naplňování bodů osnovy. V oblasti teoretického vyučování je také na zváţenou, jestli zvýšení o jednu hodinu cizího jazyka týdně je zárukou výrazně lepší připravenosti absolventů v této oblasti. Coţ je důsledek niţší úrovně ţáků devátých tříd přicházejících do učebních oborů. Se všemi těmito poţadavky je potřeba dál pracovat, analyzovat je a hledat řešení pro jejich zapracování do ŠVP. Proto před samotnou Tvorbou školních vzdělávacích programů (ŠVP) je zařazena Evaluace práce školy – příprava na zamýšlenou změnu.

Pro tvorbu Analytické studie, Profilu absolventa a ŠVP jsme využívali zdroje: • dokumenty NÚOV - Tvorba a ověřování ŠVP - Metodika tvorby ŠVP - RVP Obráběč kovů • Pracovní profil tohoto a příbuzných oborů • Http://ktp.istp.cz - Trexima • www.gwo.cz - Průvodce světem povolání • Zpráva oborové skupiny - Sledování vývojových trendů ve skupinách příbuzných povolání – Strojírenství, hutnictví

a slévárenství (Ing. Miroslav Janků)• Poznatky regionálního trhu

práce – podklady od Sociálních partnerů • Vyţádané podklady Úřadu práce Zlín • Vyţádané podklady Krajského úřadu Zlín

7.

NÁVRHY TŘÍ ŠVP PRO OBORY OBRÁBĚČ KOVŮ

Kromě čtyř jiţ výše zmiňovaných partnerů, kteří posuzovali dokumenty jsem postupně oslovil buď osobně, nebo prostřednictvím učitele odborného výcviku majícího na starost ţáky na provozních pracovištích i další firmy podnikající ve strojírenství. Tady jsem dostal odpovědi na klíčovou otázku, kterou bylo to, jestli připravovat ţáky oboru Obráběč kovů tak jako dosud – oborově, nebo tak jak je koncipován RVP tzn. univerzální obráběč kovů. Přibliţně 30% firem by bez problémů uvítalo univerzálního obráběče, který má ovšem rozšířenou výuku v oblasti CNC obráběcích strojů, jelikoţ s ním počítají jako s obsluhou CNC obráběcích strojů. Mnohem větší část – 70% firem by ale uvítalo oborového obráběče. Sice taky by tam s největší části působili jako obsluhy CNC strojů, ale firmy jsou stále (a jinak to nepůjde ani v budoucnosti) vybaveny stroji klasickými – konvenčními, které jsou pro spoustu jednotlivých – kusových operací nezbytností. Tyto firmy zastávají názor, ţe zapracovat kvalitního obráběče na CNC je věc přeškolení, ale soustruţník musí umět především soustruţit a frézař frézovat atd. Pod zjednodušením, ţe ten, který se má naučit všechno, obvykle neumí pořádně nic, by si radši přáli profesně zaměřeného obráběče kovů – soustruţníka, obráběče kovů – frézaře a obráběče kovů – brusiče. To podle toho, v čem tkví těţiště výroby dané firmy. Ovšem také s dodatkem – rozšířit výuku v oblasti CNC obráběcích strojů. Samozřejmě jsme si byli vědomi toho ţe obecně pro zpracování ŠVP platí ţe: Na základě jednoho RVP může škola zpracovat několik ŠVP, např. pro různá odborná zaměření. Odborné zaměření je chápáno ve smyslu profilace vzdělávání v daném oboru směrem k určitému okruhu pracovních činností nebo typové pozici apod.; toto zaměření lze uvádět na vysvědčení.

1

Takţe podklady pro analýzu byly zpracovány. Navrhli jsme 3 ŠVP, kde bude teoretická část stejná. Výjimku bude tvořit pouze předmět Technologie. Ta bude dělená – profilová. Zbývaly zapracovat ještě další poţadavky. V teorii vyučování hodina cizího jazyku navíc.V odborném výcviku to ovšem bylo horší. Jelikoţ téměř od všech sociálních partnerů logicky přicházel poţadavek na rozšíření výuky v oblast číslicového řízení obráběcích strojů, nezbývalo, neţ uskutečnit odbornou diskuzi na správné pojetí tohoto tématu a jeho zapracování do výuky. 1

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY,Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 23-56-H/01 Obráběč kovů

7.1. Celkové pojetí vzdělání v daném Školním vzdělávacím programu

Závěry plynoucí ze zpracované analytické studie jsme promítli do připravovaných ŠVP, do navrhovaného profilu absolventa a do pracovního uplatnění absolventa. Předloţeno firmám k posouzení(viz výše). Tudíţ můţu dále v následujících statích uvádět ty části RVP a 3x z ŠVP tak, aby bylo vidět výsledné řešení, které vlastně bylo výsledkem poţadavků sociálních partnerů. Tito jsou přesvědčeni o tom, ţe v tomto strojírenském regionu budou takto připravení absolventi snáze vstupovat na trh práce. Uţ pouhým náhledem jde vidět, ţe rozdíly v získaných kompetencích jednotlivých obráběcích specializací jsou markantní a těţko by absolvent univerzálního obráběče se mohl tomuto přiblíţit, i kdyby byl vzdělávací program sestaven sebelépe. Tady cítím podcenění ze strany Národního ústavu odborného výcviku, který se zřejmě snaţil dle zadání sníţit počet vzdělávacích oborů v našem středním školství.

7.2. Charakteristiky tří vytvořených školních vzdělávacích programů 7.2.1 Obráběč kovů - brusič IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV ŠVP: Obráběč kovů – brusič s rozšířenou výukou CNC KÓD A NÁZEV OBORU: 23-56-H/01 Obráběč kovů DÉLKA A FORMA STUDIA: 3 roky denní studium STUPEŇ VZDĚLÁNÍ: střední vzdělání s výučním listem DATUM PLATNOSTI ŠVP: Vzdělávání v oboru obráběč kovů je členěno podle profese, kterou ţák bude po absolvování vykonávat ve třech samostatných školních vzdělávacích programech. Pracovní uplatnění po absolvování studia Absolvent tohoto oboru získá kvalitní odborné vzdělání potřebné pro vykonávání povolání ve velkých, středně velkých i malých výrobních firmách a opravárenských podnicích, veřejných sluţbách a ve sféře ţivnostenského podnikání v pozici zaměstnance i podnikatele.

Po ukončení přípravy, úspěšném vykonání závěrečné zkoušky a po příslušné praxi je absolvent schopen samostatně provádět nastavení, obsluhu a údrţbu základních druhů obráběcích strojů (soustruh, frézka, bruska, vrtačka, apod.), obsluhovat a řídit proces obrábění popř. provádět korekce a vytvářet jednoduché programy na obráběcích strojích s číslicovým řízením. Dále pak kontrolovat a měřit obrobky a ošetřovat běţné pracovní nástroje. Absolvent, jehoţ vědomosti a dovednosti jsou směrovány k broušení, ovládá základní operace - frézování, soustruţení, vrtání, broušení a ruční zpracování kovů. V náročné kusové i sériové výrobě je zaměřen především na broušení kovů na brusce rovinné, hrotové a brusce otvorů, kde provádí konečnou úpravu povrchu, geometrického tvaru a rozměrů v mikrometrech. Taktéţ dokáţe slícovat součást dle předepsaných druhů uloţení. Má přehled o dalších typech speciálních brousících strojů, nástrojů a měřidel a broušení některých druhů nástrojů. Je schopen výkonu prací na číslicově řízených strojích, obráběcích centrech apod.

7.2.2 Obráběč kovů - frézař IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV ŠVP: Obráběč kovů – frézař s rozšířenou výukou CNC KÓD A NÁZEV OBORU: 23-56-H/01 Obráběč kovů DÉLKA A FORMA STUDIA: 3 roky, denní studium STUPEŇ VZDĚLÁNÍ: střední vzdělání s výučním listem DATUM PLATNOSTI ŠVP: Vzdělávání v oboru obráběč kovů je členěno podle profese, kterou ţák bude po absolvování vykonávat ve třech samostatných školních vzdělávacích programech. Pracovní uplatnění po absolvování studia Absolvent tohoto oboru získá kvalitní odborné vzdělání potřebné pro vykonávání povolání ve velkých, středně velkých i malých výrobních firmách a opravárenských podnicích, veřejných sluţbách a ve sféře ţivnostenského podnikání v pozici zaměstnance i podnikatele.

Po ukončení přípravy, úspěšném vykonání závěrečné zkoušky a po příslušné praxi je absolvent schopen samostatně provádět nastavení, obsluhu a údrţbu základních druhů obráběcích strojů (soustruh, frézka, bruska, vrtačka, apod.), obsluhovat a řídit proces obrábění popř. provádět korekce a vytvářet jednoduché programy na obráběcích strojích s číslicovým řízením. Dále pak kontrolovat a měřit obrobky a ošetřovat běţné pracovní nástroje. Absolvent, jehoţ vědomosti a dovednosti jsou směrovány k frézování, ovládá základní operace - frézování, soustruţení, frézování, vrtání, broušení a ruční zpracování kovů a dále umí vykonávat práce na různých druzích a typech frézek horizontálních a vertikálních v náročné kusové výrobě, kde náročnost je daná poţadavkem pouţívání přídavného zařízení pro upínání obrobků (např. otočné stoly), sloţitějšího způsobů dělení v dělicím přístroji (diferenciální dělení, nestejné rozteče ap.), frézování tvarově sloţitějších obrobků s přepínáním při dodrţení předepsaných úchylek tvaru a polohy nebo dodrţení roztečí o vyšším stupni přesnosti. Je schopen výkonu prací na číslicově řízených strojích, obráběcích centrech apod.

7.2.3 Obráběč kovů - soustružník IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV ŠVP: Obráběč kovů – soustruţník s rozšířenou výukou CNC KÓD A NÁZEV OBORU: 23-56-H/01 Obráběč kovů DÉLKA A FORMA STUDIA: 3 roky, denní studium STUPEŇ VZDĚLÁNÍ: střední vzdělání s výučním listem DATUM PLATNOSTI ŠVP: Vzdělávání v oboru obráběč kovů je členěno podle profese, kterou ţák bude po absolvování vykonávat ve třech samostatných školních vzdělávacích programech. Pracovní uplatnění po absolvování studia Absolvent tohoto oboru získá kvalitní odborné vzdělání potřebné pro vykonávání povolání ve velkých, středně velkých i malých výrobních firmách a opravárenských podnicích, veřejných sluţbách a ve sféře ţivnostenského podnikání v pozici zaměstnance i podnikatele.

Po ukončení přípravy, úspěšném vykonání závěrečné zkoušky a po příslušné praxi je absolvent schopen samostatně provádět nastavení, obsluhu a údrţbu základních druhů obráběcích strojů (soustruh, frézka, bruska, vrtačka, apod.), obsluhovat a řídit proces obrábění popř. provádět korekce a vytvářet jednoduché programy na obráběcích strojích s číslicovým řízením. Dále pak kontrolovat a měřit obrobky a ošetřovat běţné pracovní nástroje. Absolvent, jehoţ vědomosti a dovednosti jsou směrovány k soustruţení, ovládá základní operace - soustruţení, frézování, vrtání, broušení a ruční zpracování kovů. Dále umí vykonávat práce na různých druzích a typech soustruhů jako jsou univerzální hrotové a revolverové v náročné kusové a sériové výrobě. Pouţívá sloţitých upínacích postupů. Ovládá soustruţení sloţitějších obrobků s přepínáním a výkresovým poţadavkem dodrţení odchylek polohy, obrábění sloţitějších tvarových ploch včetně kulových, vzájemné slícovávání součástí při renovaci dílů apod. Má přehled o dalších typech soustruţnických strojů např. karuselových. Je schopen výkonu prací na číslicově řízených soustruzích, obráběcích centrech apod.

7.3.

Návrh učebního plánu společného ŠVP

V učebním plánu zpracovaném pro tyto tři obory se odráţí poţadavky uvedené v RVP, dále také poţadavky vyplývající z názorů vyučujících na potřebu celkových a kompletních znalostí problematiky u ţáků. Pro tuto práci není důleţité zmiňovat rozsah teoretické všeobecné přípravy, ale pouze odborného vzdělávání. Společné předměty, které jsou v tomto oboru vyučovány bez ohledu na profilaci jsou Strojírenská technologie, Strojnictví, Technická dokumentace. Odborný předmět Technologie se rozděluje a vyučuje podle vybrané specializace a je vyučován jako dělený předmět. Tento předmět popisuji v práci v další stati. Odborný výcvik, který dále také šířeji popisuji je vyučován dle vlastní profilace jako dělený předmět.

7.4.

Odborný předmět TECHNOLOGIE

Cílem tohoto předmětu je poskytnout ţákům vědomosti o ručním zpracování materiálů, o nástrojích a měřidlech. Seznámit ţáky se základními druhy strojního obrábění - soustruţení, frézování, broušení, vrtání a vyvrtávání a okrajově s ostatními způsoby obrábění a tváření materiálů. V dané profesi obrábění – podle zvoleného druhu specializace – Soustruţník, Frézař nebo Brusič ve II. a III. ročníku, se seznámit podrobně s jednotlivými druhy strojů, moţnostmi obrábění. Seznámí se také detailně s nástroji, jejich volbou, upínáním, volbou řezných podmínek. Obeznámí se s upínáním obrobků a se základními i specielními operacemi daného druhu obrábění. Obeznámí se se stavbou technologického postupu, jakoţ i s novými metodami obrábění – zejména na CNC včetně zásad tvorby programu pro CNC obráběcí stroj. Cílem této teoretické přípravy je také zvládnutí kontroly hotových obrobků.

7.5.

Učební osnovy předmětu Odborný výcvik pro všechny tři

zpracovávané školní vzdělávací programy 7.5.1.

Cíl odborného výcviku

Vytvořit u ţáků znalosti, schopnosti a dovednosti potřebné k získání daných odborných kompetencí.

7.5.2.

Charakteristika učiva

Ţák postupuje logicky od základních a nejjednodušších činností aţ po odborné, specifické činnosti v daném oboru specializace. V prvním ročníku (společném) je zařazena výuka bezpečnosti práce, pouţívání ochranných prostředků, základy měření, rozsáhlý rukodělný výcvik. Následuje základní strojní výcvik vrtání, soustruţení, frézování a broušení. Ve druhém a třetím ročníku jsou cíle kladeny na prohlubování a zdokonalování strojního výcviku podle zaměření daného oboru vzdělání. Současně je také prováděna výuka na CNC strojích, kde je důraz na technologickou část, programování, seřizování a obsluhu CNC stroje ve všech jeho reţimech – ručním, automatickém, editačním a ruční předvolbě. Ve druhém ročníku na CNC soustruhu a ve třetím ročníku na CNC frézce.

7.5.3.

Náplň učiva

Tab. 1 Náplň učiva ODBORNÉHO VÝCVIKU I. ročníku obor Obráběč kovů – Společný pro OK Brusič, Soustružník a Frézař.

1. ročník, 12 + 3 h týdně, povinný učební blok Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Orýsování a měření, plošné i prostorové Dělení materiálů, stříhání sekání, řezání Ruční obrábění, pilování – rovinné, tvarové Ošetřování nástrojů a nářadí Pájení Nýtování Vrtařský výcvik - navrtávání, vrtání, sráţení hran, zahlubování, závity Soustruţnický výcvik - čela, průměry, osazení, vrtání, závity Frézařský výcvik – základní rozměry, šikmé plochy, pravoúhlá vybrání Brusičský výcvik – rovinné, nakulato, Ochrana proti korozi Tepelné zpracování ocelí

dotace 12 20 36 46 12 6 6 90 90 90 90 6 6

Tab. 2 Náplň učiva ODBORNÉHO VÝCVIKU II. a III. ročníku obor Obráběč kovů – frézař s rozšířenou výukou CNC 2. ročník 13 1/2 + 4 h týdně, povinný učební blok Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

dotace 4

Frézování pravoúhlých vybrání Frézování šikmých ploch Řezání kovů na frézce

14 14 7

Frézování tvarových ploch Frézování dráţek

28 35

Dělící přístroje

21

Procvičování probraných témat na cvičné, nebo produktivní práci Souborná kontrolní práce Exkurze Organizace provozu na CNC

318 28 7 2

3. ročník 13 1/2 + 4 h týdně, povinný učební blok dotace Bezpečnost a ochrana zdraví při 4 práci Opakování témat II. ročníku 42 Dělící přístroj 49 frézování při sloţitém upínání 7 obrobku Frézování ozubených kol 7 seznámení s pokrokovými 6 metodami Praxe na pracovištích sociálních 150 partnerů Procvičování probraných témat na 151 cvičné, nebo produktivní práci Frézování na speciálních frézkách 7 Souborná kontrolní práce 21 frézování ozubených řemenů 21

pracovišti Úvod do problematiky CNC techniky

5

Konstrukce číslicově řízených strojů Technologická příprava výroby Programování Simulační program obrábění Obsluha CNC soustruhu

3 4 20 7 7

Obrábění v ručním reţimu

7

Seřizování CNC stroje Vytváření CNC programů + odlaďování Kontrolní práce na CNC

14 43 7

Organizace provozu na CNC pracovišti Opakování látky II. ročníku Frézování jednoduchých tvarů Lineární a kruhová interpolace Seřízení stroje - příprava práce Programování a obsluha simulátoru obrábění Obsluha CNC frézky a obrábění v ručním reţimu Pevné cykly Příprava technické dokumentace pro obrábění Souborná kontrolní práce

2 7 30 14 7 6 7 27 5 7

Tab. 3 Náplň učiva ODBORNÉHO VÝCVIKU II. a III. ročníku obor Obráběč kovů – brusič s rozšířenou výukou CNC 2. ročník 13 1/2 + 4 h týdně, povinný učební blok Broušení -OBP, organizace pracoviště

dotace 4

Jednotlivé typy brusek a jejich obsluha

14

Praktické určení a nastavení řezných podmínek

5

Brusné kotouče, jejich upínání a orovnávání Speciální druhy měřidel a zásady správného měření Broušení rovinných ploch a úkosů Broušení vnějších a vnitřních válcových ploch Broušení osazených válcových ploch

7

Broušení sloţitějších a odstupňovaných ploch rovinných, Broušení sloţitých vnějších válcových ploch Broušení sloţitých vnitřních válcových ploch Exkurze Souborná kontrolní práce - broušení Organizace provozu na CNC pracovišti

14 72 90 60 75 50 50 14 21 2

3. ročník 13 1/2 + 4 h týdně, povinný učební blok dotace Broušení - opakování témat II. 180 ročníku Broušení dráţek a zápichů na 75 bruskách hrotových a otvorových Broušení dlouhých hřídelí pomocí 30 lunet na bruskách hrotových a otvorových Broušení vnitřních a vnějších 82 kuţelových ploch Strojní ostření nástrojů 30 Tvarové broušení Broušení v dělícím přístroji a na otočném stole a hrotovém přístroji Jemné broušení, honování, lapování a superfinišování Broušení závitů,

30 7

Exkurze - klasické brusky, tvarové broušení Souborná kontrolní práce - broušení

7

4 9

11

Úvod do problematiky CNC techniky

5

Konstrukce číslicově řízených strojů Technologická příprava výroby Programování Simulační program obrábění Obsluha CNC soustruhu

3 4 20 7 7

Obrábění v ručním reţimu

7

Seřizování CNC stroje Vytváření CNC programů + odlaďování Kontrolní práce na CNC

14 43 7

Organizace provozu na CNC pracovišti Opakování látky II. ročníku Frézování jednoduchých tvarů Lineární a kruhová interpolace Seřízení stroje - příprava práce Programování a obsluha simulátoru obrábění Obsluha CNC frézky a obrábění v ručním reţimu Pevné cykly Příprava technické dokumentace pro obrábění Souborná kontrolní práce

2 7 30 14 7 6 7 27 5 7

Tab. 4 Náplň učiva ODBORNÉHO VÝCVIKU II. a III. ročníku obor Obráběč kovů – soustružník s rozšířenou výukou CNC 2. ročník 13 1/2 + 4 h týdně, povinný učební blok Opakování I. ročníku Dokončovací práce na soustruhu Soustruţení tvarových ploch Soustruţení na trnech Vypichování Soustruţení vnitřních a vnějších kuţelových ploch Soustruţení ostrých závitů noţem Soustruţení lichoběţníkových, speciálních a vícechodých závitů Soustruţení v lícní desce Soustruţení na úhelníku Soustruţení na opěrkách. Pevná a pohyblivá., Soustruţení výstředných součástí

28 28 28 42

3. ročník 13 1/2 + 4 h týdně, povinný učební blok dotace OBP - soustruţení 7 Opakování témat II. ročníku 49 cvičná práce Revolverový soustruh 42 Ostré závity 42 Procvičování na produktivní práci 50 Lichoběţníkové a vícechodé závity 49

49 42

Vnitřní a vnější kuţelové plochy Soustruţení v lícní desce a úhelníku

42 36

28 28 21

Soustruţení v opěrkách Soustruţení výstředných součástí Tvarové plochy

36 42 42

49

Souborná kontrolní práce soustruţení

28

Souborná kontrolní práce Organizace provozu na CNC pracovišti Úvod do problematiky CNC techniky

28 2 2

Konstrukce číslicově řízených strojů Technologická příprava výroby Programování Simulační program obrábění

3 4 20 7

Organizace provozu na CNC pracovišti Opakování látky II. ročníku Frézování jednoduchých tvarů Lineární a kruhová interpolace Seřízení stroje - příprava práce

dotace 84 21

5

7 30 14 7

Obsluha CNC soustruhu

7

Obrábění v ručním reţimu

7

Seřizování CNC stroje Vytváření CNC programů + odlaďování Kontrolní práce na CNC

14 43 7

Programování a obsluha simulátoru obrábění Obsluha CNC frézky a obrábění v ručním reţimu Pevné cykly Příprava technické dokumentace pro obrábění Souborná kontrolní práce

6 7 27 5 7

Po zapracování reálných poţadavků a sestavení učebního plánu daní vyučují pokračovali v krocích vedoucích k naplnění a sestavení výše uváděných třech ŠVP na základě jednoho RVP. Poté jsme s touto pro nás „finální“ verzí opět kontaktovali sociální partnery a ţádali je o jejich stanoviska. Všechny tři vzdělávací programy byly přijaty a posouzeny velice kladně a v některých případech aţ nadšeně. Pokud se jednalo o výtky a jmenované nedostatky, tak se jednalo pouze o drobnosti, které nebylo problém odstranit, nebo právě naopak o zásadní poţadavky na rozšíření výuky takového rázu, ţe nebylo pro školu reálné z finančních důvodů na takovéto poţadavky ani pomýšlet. Jednalo se například o poţadavek na zavedení do výuky praktické činnosti na 3D měřících CNC zařízeních a přístrojích. Naše škola v oblasti CNC techniky za poslední dva roky získala prostředky za více neţ 4 miliony korun. Některé prostředky byly z investičních prostředků, jeden stroj byl bezúplatným převodem nevyuţitelného majetku z jiné školy. Nejmodernější a nejdraţší CNC obráběcí centrum bylo poskytnuto za 1 Kč od významné regionální společnosti TAJMAC – ZPS. Také nástroje a nástrojové drţáky v řádech desítek tisíc korun jsou hrazeny našimi sociálními partnery. Takţe nákup CNC měřícího přístroje asi bude muset několik let počkat. Ale uţ nyní víme, kam bychom ho do oblasti odborného výcviku zařadili a jakou by měla výuka náplň a rozsah. Zatím ale nezbývá, neţ aby se s touto problematikou seznamovali ţáci v rámci praxí ve firmách našich sociálních partnerů. Jelikoţ to není úplně obvyklá záleţitost, kterou mají na všech pracovištích a také ne v kaţdé firmě by se k tomuto zařízení náš ţák dostal, tak toto jsme v současnosti ani nemohli dávat do osnov pro odborný výcvik ţáků na provozních pracovištích.

V následujícím uvádím citaci jednoho z našich sociálních partnerů k posouzení „finální“ verze návrhu vzdělávacího programu denního studia oboru vzdělání Obráběč kovů – frézař: Citace jednoho ze sociálních partnerů školy:

Posouzení Školního vzdělávacího programu Frézař s rozšířenou výukou CNC Naše společnost vyrábí velmi precizní a vysoce výkonné vstřikovací formy. Z toho vyplývá i charakter výroby dílů pro tyto formy. Jedná se o kusovou a malosériovou výrobu tvarově sloţitých a velmi přesných dílů na CNC – i konvenčních strojích. Na pracovníky je kladen především důraz na odbornost, zodpovědnost a samostatnost. Na základě takto získaných zkušeností a potřeb naší společnosti jsem také na tento vzdělávací program při prostudování nahlíţel. Musím konstatovat: Učební plán je logicky sestaven, jednotlivá témata na sebe navazují. Odborná

část

(strojírenská

technologie,

strojnictví,

technická

dokumentace,

technologie a odborný výcvik) dle mého názoru tvoří kompaktní celek logicky sestavený od základních jednoduchých témat a postupně přechází k náročnějším a specializovanějším tématům. Daná odborná témata se plně kryjí s představou a poţadavky na odborné vzdělání absolventa / uchazeče. Velmi oceňuji a vítám rozšíření a navýšení výuky o CNC technologii, jelikoţ ca. 70% objemu výroby dílů v naší společnosti je vyráběno právě na CNC strojích a v dnešní době je to jeden z našich základních poţadavků na uchazeče o zaměstnání. Konec citace

8. 8.1.

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Cíl dotazníkového šetření Popudem pro rozhodnutí provedení dotazníkového průzkumu na dalších středních

odborných školách byl nejenom můj zájem, ale i zájem mých kolegů, se kterými jsem spolupracoval na tvorbě vzdělávacích programů. Jelikoţ nás zaráţelo, ţe i naší škole, kde jsme měli moţnost tvorby ŠVP v rámci projektu PILOT S a kde jsme dosáhli úspěchu ve formě zpracování vzdělávacího programu přesně podle metodiky a kde spolupráce se SP na vzdělávacích programech byla prokazatelně přínosná, se při zpracovávání dalších ŠVP našly názory a tlaky z řad pedagogů tuto část jaksi opomenout a vynechat ji. Jak jsem jiţ zmiňoval, prostě si rozebrat hodiny, překlopit svoje staré tématické plány do nového ŠVP a hotovo. Nastaly tedy otázky, jak to teda dělají na jiných školách? Mají nastavenou spolupráci se SP aspoň na té úrovni jako my? Povaţují názory SP za důleţité? Zohledňují je před samotnou tvorbou, nebo aţ pak? Nebo snad vůbec? Pokud Vytvořím dotazník a rozešlu jej, odpoví? Pokud ano, budou odpovědi relevantní a pravdivé, nebo takové, aby snad v nich nevypadali špatně?

8.2.

Dotazník Vytvořený dotazník (příloha č. 1) s výše uvedeným oslovením jsem zaslal na

celkem 216 středních škol, negymnaziálního typu, které vyučují učební a maturitní technické obory. V plánu jsem měl oslovit 30 škol které tvořily ŠVP v rámci projektu PILOT S a 30 škol které tvořily své programy bez této účasti. Nicméně vlaţná odezva od dotazovaných mne znervóznila natolik, ţe jsem rozeslal nakonec celkem 216 dotazníků. Vrátilo se mi 47 vyplněných dotazníků, coţ je uţ pro porovnání dostatečný počet. Jako zdroj pro získání emailových adres jsem vyuţil www.stredniskoly.cz. (příloha č. 2). Seznam emailových adres s doručenými vyplněnými dotazníky uvádím v příloze č. 3 .

8.3.

Oslovení dotazovaných škol

Dobrý den, Obracím se na Vás s ţádostí. Můj email je určen především pro koordinátory tvorby ŠVP na vaší škole. Jelikoţ z projektu PILOT S mám kontakty u některých škol jen na ředitele nebo ředitelky a ne přímo na koordinátory, poprosil bych o předání tohoto mailu jim. To ale neznamená, ţe by krátké vyplnění uvedených pár otázek ředitelem/kou nebylo vítáno, naopak. Na naší škole Střední průmyslové škole polytechnické Zlín (dříve ISŠT – COP Zlín) jsme také zpracovávali ŠVP v rámci projektu PILOT S. Já jsem měl na starosti aktivitu 2 – spolupráce se sociálními partnery. Po ukončení projektu jsme dále zpracovávali i další ŠVP uţ mimo projekt. Stejně tak asi jako na vaší škole. Ale je pravdou, ţe další zpracovávání uţ nebylo striktně podle Metodiky tvorby ŠVP kterou se řídilo zpracovávání v rámci projektu PILOT S. Vedlo mne to k zamyšlení, jak toto vidí i ostatní školy. Jaká je vlastně realita, ve které ţijeme a učíme. V reále se asi nedají tvořit ŠVP dva a půl roku jako u projektu a taky je netvoří jen schopní dobrovolníci kteří se přihlásí, ale víceméně všichni pedagogové. Jak se vlastně na tvorbu ŠVP díváme a jaké k tomu máme podmínky? Studuji specializaci v pedagogice na Masarykově univerzitě v Brně a zahájil jsem svou disertační práci právě na toto téma. Dovolil jsem si teda vytvořit opravdu krátký dotazník, který nezabere více neţ 4 -6 minut. Je zcela anonymní a bude slouţit pouze k tomu, aby byly odpovědi po shrnutí všech příchozích promítnuty do grafů. A pak vyvozovány obecné závěry. Oslovuji 30 škol zúčastněných na projektu PILOT S a 30 škol, které tvořily ŠVP bez účasti na projektu. Odpovědi nebudou nikde spojovány ani se školou a ani s osobou, která odpovídala! Děkuji Vám za pochopení a velmi vás prosím o vyplnění a zaslání zpět v co moţná nejkratším termínu. Ing. Charvát Jiří učitel ODV SPŠP – COP Zlín Nad Ovčírnou 2528 Zlín 760 01 Tel: 604 798 394 [email protected]

8.4.

Výsledky dotazníkového šetření v grafech

1. Zpracovávali jste ŠVP v rámci projektu PILOT S ?

ANO; 13

ANO NE

NE; 34

Z grafu č.1 vyplývá, ţe zpracovatelů ŠVP v rámci projektu PILOT S je 13 z celkového počtu 47 obdrţených dotazníků. Zbylých 34 zpracovatelů tvořilo ŠVP přímo, tzn. dle zpracované Metodiky, školení a popř. dle Příkladů dobré praxe zpracované v rámci PILOTU S.

2. Má vaše škola navázanou spolupráci se sociálními partnery podle Vás na dostatečné úrovni? 20

17

15 11 10 5 0

počet odpovědí

7

6

5 0

1

0 vůbec

1

2

3

4

5

6 plně

0

1

5

11

6

17

7

Z grafu č. 2 můţeme posoudit, názor zástupce dané školy na nastavenou spolupráci se SP. Je potěšitelné, ţe z většiny odpovědí je moţno usuzovat, ţe školy mají dobře nastavenou spolupráci. Celkem 17 škol si myslí, ţe mají nastavenou spolupráci téměř maximální.

3. Pokračovali jste při tvorbě dalších ŠVP jako při projektu PILOT S (aktivity 1 až 6, zvláště aktivita 2 - Spolupráce se soc. partnery)? 7 6

6

5

5

4 3

3

3

3

2

2 1

1

0

2

1

1

0

0

účastníci PILOT S nově tvořící

3

0

0

vůbec

1

2

3

4

5

účastníci PILOT S

1

1

0

5

0

3

6 3

plně

nově tvořící

6

0

3

2

3

2

1

Z grafu č. 3 vyplývá, nakolik se drţeli (ikdyţ netvořili prvotně v PILOTU S) zpracované Metodiky pro tvorbu ŠVP a příkladů dobré praxe vyplývající z PILOTU S. Jde jasně vidět, ţe nejvíce odpovědí u nově tvořících je VŮBEC ! Dokonce našla se i jedna škola, která ikdyţ tvořila v PILOTU S, při zpracování dalších se jiţ ve spolupráci se SP nepokračovala.

4. Mají podle Vás vaši SP zájem o spolupráci na vzdělávacích dokumentech? 14 12

12

12

10

10

8

6 5 4

4 3 2

1 0 počet odpovědí

0

vůbec

1

2

3

4

5

5

12

10

12

3

4

6

plně 1

Z grafu č. 4 vyplývá, ţe zástupci škol vnímají zájem sociálních partnerů o spolupráci na vzdělávacích dokumentech spíše jako malý. Coţ neodpovídá mým zkušenostem s celou řadou našich SP.

5. Považujete spolupráci se SP na tvorbě nových ŠVP za důležitou? 12 11 10

10

10

10

8

6 5

4

2 1

0 počet odpovědí

0 0

vůbec

1

2

3

4

5

0

1

5

10

11

10

6

plně 10

Z grafu č. 5 jednoznačně vyplývá, ţe školy povaţují spolupráci se SP na tvorbě školních vzdělávacích programů za hodně důleţitou.

6. Ve které fázi tvorby ŠVP je z Vašeho hlediska nejúčinnější spolupráce se SP?

c) pro konečné odsouhlasení

6

b) v průběhu tvorby

15

a) před zahájením

26

0

počet odpovědí

5

10

15

20

25

a) před zahájením

b) v průběhu tvorby

c) pro konečné odsouhlasení

26

15

6

30

Z grafu č. 6 vyplývá, ţe školy povaţují při tvorbě ŠVP za nejdůleţitější fázi spolupráce se SP tu „před zahájením“. Coţ je zajímavé v kontextu s odpověďmi na následující dvě otázky.

7. Před zahájením tvorby ŠVP, prováděli jste zhodnocení celkové vhodnosti PŮVODNÍ osnovy výuky u soc. partnerů? 14 13 12

10 8

8

8

8

6

6

4 2

2

1 0

0

počet odpovědí

vůbec

1

2

3

4

5

13

6

8

8

2

8

6

plně 1

Graf č. 7 nám ukazuje, ţe většina oslovených škol neprováděla u SP zhodnocení osnov, podle kterých do té doby učila!

8. Před zahájením tvorby ŠVP, konzultovali jste obdržené RVP od NÚOV se SP? 20 18

18 16 14

13

12 10 8

7

6 4

3

3

2 0 počet odpovědí

1 0

1

vůbec

1

2

3

4

5

18

13

3

3

1

7

6

plně 1

Graf č. 8 nám ukazuje, ţe většina oslovených škol nekonzultovala u SP vydané rámcové vzdělávací programy. Vlastně své SP neinformovali o chystaných změnách.

9. Jaké byly požadavky od SP na zapracování do osnov? 12

10

10 9

8 7

7

6 5

4 3 2

2

0

0

počet odpovědí

vůbec

1

2

3

4

5

9

7

10

7

3

5

6

plně 2

Z grafu č. 9 vyplývá, ţe poţadavky SP pro zapracování do vznikajících osnov školy vyhodnotily jako nízké.

10. Jsou podle Vás požadavky SP na změnu reálné? 12 11 10

10

8 7 6

6

4 3

3

3

vůbec

1

2

3

4

5

6

3

3

11

7

10

2

0 počet odpovědí

0

6

plně 3

Z grafu č. 10 usuzujeme, ţe tyto poţadavky jsou školami povaţovány za reálně poţadované.

11. Byli jste schopni jejich požadavky zapracovat? 12

10

10

10

10

8

6

6

4

4

2

2

0

0

počet odpovědí

2

vůbec

1

2

3

4

5

2

4

2

10

10

10

6

plně 6

Z grafu č. 11 vyplývá, ţe školy neměly většinou problémy se zapracováním poţadavků SP do vytvářených programů. 12. Při další tvorbě ŠVP budete chtít úlohu SP spíše:

c)

větší

b)

stejnou

a)

14

29

menší

4

0

5 a)

počet odpovědí

10 menší 4

15

20 b)

stejnou 29

25

30 c)

35

větší 14

Z grafu č. 12 vyplývá, ţe školy by pro další tvorbu uvítaly spolupráci SP stejnou, popřípadě větší.

13. Měli jste dostatek času na zpracování ŠVP? 12

10

10

9 8

8

8

6

6

4

4

2

2

0

0

počet odpovědí

vůbec

1

2

3

4

5

2

10

4

8

9

8

6

plně 6

Graf č. 13 naznačuje názor zástupců jednotlivých škol na dobu kterou měli na zpracování jednotlivých ŠVP.

14. Byli učitelé dostatečně proškoleni pro jejich úkoly na tvorbě ŠVP? 14 12

12

12

10 8

8

6 5

5

4 3 2

2

0 počet odpovědí

0

vůbec

1

2

3

4

5

2

5

5

12

12

8

6

plně 3

Graf č. 14 ukazuje, ţe učitelé byli víceméně dostatečně proškoleni pro tvorbu programů.

15. Považujete zpracovávání ŠVP v rámci kurikulární reformy za kvalitativní přínos do výuky? 12 11

10 9 8

8

7 6

6

4

4

2

2

0

0

počet odpovědí

vůbec

1

2

3

4

5

6

11

9

8

4

7

6

plně 2

Graf č. 15 naznačuje názor oslovených škol na kvalitativní přínos do výuky. Těţiště odpovědí je ve spektru velmi nízkého kvalitativního přínosu.

16. Jak byste hodnotil/la schopnost učitelů pracovat na vzdělávacích dokumentech? (práce na PC, orientace v kurikulární reformě, znalost nových pojmů - kompetence, výsledky vzdělávání, učební modul...) 16 14

14 12

11

10

9

8

7

6 4

3

2 0 počet odpovědí

1 0 0

vůbec

1

2

3

4

5

0

3

9

14

11

7

6

plně 1

Graf č. 16 ukazuje, ţe schopnost učitelů pro práci na vzdělávacích dokumentech je spíše průměrná.

17. Pochopili učitelé popř. mistři význam a smysl? Byli ochotni podílet se na tvorbě ŠVP? 14 13 12 10

10

9 8

8

6 4

4

2 1 0 počet odpovědí

0 0

vůbec

1

2

3

4

5

0

4

8

13

10

9

6

plně 1

Graf č. 17 ukazuje, ţe pedagogové spíše průměrně byli ochotni podílet se na tvorbě nových vzdělávacích programů.

18.

Další Vaše případné názory, které by mohli pomoci dokreslit si názor v této problematice:

Tuto otázku jsem samozřejmě nemohl graficky vyjádřit, pro zde cituji několik typických názorů, které vystihují i mnohé další uveřejnitelné názory, popřípadě komentáře, které přišly v těchto anonymních dotaznících. Podotýkám, ţe se jedná o doslovné citace, které nemusí korespondovat s mými názory a závěry vyplývající z této práce! 1. názor respondenta k problematice tvorby ŠVP Největší problém, se kterým jsme se potýkaly, byla nechuť k tvorbě, nezájem, neschopnost práce na PC a vůbec neschopnost pochopení nových pojmů. Jediné na co někteří učitelé slyší je osobní ohodnocení. Jen malá část učitelů plnila úkoly svědomitě a včas. Většina je navíc přesvědčena, ţe nová kurikulární reforma školství je zbytečná a moderní vyučovací metody a formy jsou přeţitek. Je velmi pravděpodobné, ţe tyto problémy souvisí s věkovou skladbou

našeho pedagogického sboru – většina lidí má kolem 50-ti let. Není však u všech pravidlem, ţe starší pedagog znamená nepřizpůsobivý. Spíše jde o chuť a nechuť učit a dále se vzdělávat. 2. názor respondenta k problematice tvorby ŠVP -

včasné zajišťování školení koordinátorů hrazené z projektů (viz. školení Koordinátor S1)

-

v rámci ŠVP – méně poţadavků na úvodní statě: „jak budeme realizovat kompetence, jaké jsou materiální a personální podmínky…“

-

příliš svazující je přesná „osnova“ ŠVP – charakteristika školy, charakteristika ŠVP, organizace, způsob hodnocení….

-

časová náročnost, nemoţnost finančního ohodnocení

3. názor respondenta k problematice tvorby ŠVP Mám asi menšinový konzervativní názor. Jediným kladem RVP, dá-li se to tak nazvat, je tlak na učitele, aby cílem hodiny bylo, ţe se ţák něčemu naučil, zatímco (jak jsem s údivem po letech zjistil) bylo pro řadu z nich cílem, aby vyloţili látku (doslova jako vagón…). V reformě je počítáno s aktivní spoluprací ţáků, váţný problém ale je, ţe příliš velké mnoţství ţáků se ničemu naučit nechce, chtějí bezpracnou čtyřku. Inu to je výsledek názoru z let 1989-90, ţe hlavní je vydělat peníze s kapitálem lhostejno jak nabytým. Domnívám se, ţe jinak se jedná z 90 % o formální záleţitost, která zůstane jen na papíře, veškerá zodpovědnost je alibisticky shozena na školy, které budou následně tepány za to, ţe „nepochopily reformu“, aţ logicky propadneme v mezinárodních testech díky totálně antivzdělávacímu klimatu ve společnosti. Některé formulace v ŠVP publikovaných na webech jsou úděsné. Učitel, který na sobě chce pracovat, by na sobě pracoval i bez ŠVP, učitel, v jehoţ silách to není, potřebuje pomoc a vedení jiného typu. Chybí moderní učebnice a učební pomůcky, chybí prostředky na obnovu vybavení a důkladné DVPP, chybí inovativní metodická podpora zejména odborné výuky ze strany výzkumu a VŠ. Poslední odborná publikace na téma didaktika výuky odborných strojírenských předmětů je z r. 1983. Finanční prostředky se utápějí v tzv. reformě včetně maturit, kdy je cílem, aby po neuvěřitelně logisticky sloţitém a nejistém procesu měl maturitu kdekdo. Učitel není brán v tomto státě jako člověk, který má určité poslání a jiný systém hodnot neţ bankéř, ale jako někdo, kdo není schopen zbohatnout. Většině dětí opouštějících ZŠ chybí vzdělání ve smyslu základních znalostí, pracovitosti, soustředění, zvídavosti, vůle. K tomu se těţko přidává nějaká „přidaná

hodnota“, tvořivý učitel je nucen přeţvýkávat stohy tzv. „kompetencí“, místo aby připravoval skutečnou reálnou (a realistickou) vlastní výuku. Učitel nemá většinu své nepřímé pedagogické činnosti strávit amatérskou tvorbou koncepcí, ale profesionální přípravou výuky, hodnocením výuky, sebevzděláváním a rozvojem své osobnosti. Jinak vzniká ţivná půda pro tlučhuby a formalisty všeho druhu.

4. názor respondenta k problematice tvorby ŠVP Nejaktivněji přistupovali k tvorbě ŠVP odborní učitelé a učitelé odborného výcviku. Nejvíce problémů bylo při zpracování všeobecně vzdělávacích předmětů (cizí jazyk, ČJ, ON) 5. názor respondenta k problematice tvorby ŠVP Podle mého mínění nebyla tato akce dostatečně připravena. Na tvorbu nebyl dostatek času. Na 3 rozdílné ŠVP jsme měli 1,5 roku bez proškolení, vysvětlení nových pojmů apod. Školení se zúčastňovali jen vybraní pracovníci (v některých školách jen ředitelé) a nepředávali další informace podřízeným. Učitelé vytvářeli ŚVP podle metodiky podle svého nejlepšího svědomí ve volném čase. 6. názor respondenta k problematice tvorby ŠVP -

reálné firmy nemají o spolupráci na ŠVP velký zájem – mají svých starostí dost

-

RVP pro obory s více zaměřením jsou zpracovány špatně – neodráţí rozdílná zaměření

v oboru -

průřezové téma „informační a komunikační technologie“ nelze promítnout do všech

předmětů – škola nemá finanční prostředky a od kraje ani od ministerstva je nedostane -

ŠVP nás spíše omezili – obrovská finanční zátěţ školy, málo zaplacená práce

učitelům, neshody kolegů při tvorbě, sníţení hodin na odborné předměty – nevýhody pro odborné školy, obrovský nárůst administrativy ve škole (při tvorbě) -

kritika od starších kolegů – tento systém uţ tu jednou fungoval a odstoupilo se od něj /

-

proč se tedy znovu oprášil, kdyţ to původní fungovalo

7. názor respondenta k problematice tvorby ŠVP -

SP ani tak nejde o dokumenty, ale o výsledky;

-

poţadavek SP v oblasti obchodu (aby ţáci byli na pracovišti celé směny) vedl k navýšení hodinové dotace;

-

SP by rádi, aby ţáci (kovoobory, dřevoobory) byli navyklí na staré i nové stroje;

-

spoluúčast je ţádoucí, ovšem někteří SP dnes nedokáţí určit, zda tady za 3 roky budou;

-

proškolení k tvorbě prakticky nebylo, na jaře (únor-duben) 2008 zástupce ředitele + 1 učitel 4 dny - předávali zkušenosti ředitel a jeho zástupkyně ze školy, která tvořila ŠVP v rámci projektu, teprve na sklonku května 2009 (kdyţ uţ jsou ŠVP těsně před dokončením) také 4 dny (2xpátek+sobota) ti dva uţ trochu vyškolení+další dvě kolegyně – přednášel ředitel ZŠ a ředitel obchodní akademie částečně teoretické věci a východiska+vlastní zkušenosti (i oni ale byli překvapeni a takřka zděšeni, ţe na SOU mnohdy tvoří podstatnou část ŠVP oboru, tu odbornou, jeden člověk), dle názoru všech přítomných toto školení měli absolvovat všichni učitelé tak před dvěma lety, pak by přístup většiny z nich a hlavně kvalita vytvořených ŠVP byla na úplně jiné úrovni;

-

postoj ke smyslu ŠVP převaţuje takový: MŠMT potaţmo jím zřízené organizace pod záminkou „profilace“ škol přehodilo svoje povinnosti na někoho jiného, aniţ by také přehodilo finance. Mě osobně to celé připomíná součást občanské výchovy s hrdým názvem „Výchova nového socialistického člověka“. Vykazovalo se ledacos, ale výsledek pořád nějak ne a ne. ŠVP je totéţ v bledě(nevím jakou barvu napsat, aby se ţádná strana necítila dotčena). Velmi výstiţné bylo přirovnání k výkrmu prasat (diskuse na www.ceskaskola.cz) kde se konstatovalo v podstatě to, ţe přejmenováním váhové stupnice ještě ţádné prase nepřibralo ani deko;

-

k vyuţití PC – kolegové v podstatě na existující témaťáky (došlo jen ke korekcím) napasovali jakţ takţ cíle z RVP, já to přehazuji do programu SMILE a snaţím se doplnit, co nepostihli. Drsně vyjádřeno jsou naše první verze ŠVP napsány tak, aby se školní inspekce naţrala a škola zůstala celá. Jestli a kdy je v budoucnu přepracujeme, to je ve hvězdách, uvidíme, v jakém stavu dorazí ţáci ze ZŠ. Vzhledem k tomu, ţe gymnázia berou i trojkaře, obávám se, ţe na naše SOU zbudou takřka negramotní ţáci ovšem s fůrou kompetencí.

8. názor respondenta k problematice tvorby ŠVP Jsme pilotní škola, takţe ochota pracovat byla zvýšena finanční odměnou. ŠVP jiţ inovujeme v rámci projektu, tedy opět za peníze. Ţádné další ŠVP (mimo PILOT S) jsme nezpracovávali. SP neměli skoro ţádné připomínky ke stávajícím dokumentům, takţe jejich poţadavky na ŠVP byly minimální.

Význam tvorby ŠVP je spíše v intenzívnější komunikaci mezi učiteli, neţ ţe by ŠVP přinesly převratné novinky. Kdo učil dobře, učí dobře nadále. Kdo není dobrý kantor, ţádné ŠVP mu nepomůţe, pokud sám nebude chtít.

8.5.

Shrnutí odpovědí dotazníkového šetření Z předešlých grafů, které byly zpracovány podle odpovědí zástupců jednotlivých škol

na otázky poloţené v anonymních dotaznících, vyplývá hodně informací, které je nutno vyhodnotit. První graf nám ukazuje kolik tvůrců vzdělávacích programů pracovalo jiţ v programu PILOT S, tudíţ mělo dostatek času, rozčlenění objemu činností do stanovených aktivit a prodělali různé školení v této problematice. Oproti většině dotazníků, které se zaslali zástupci škol tvořící vzdělávací programy poprvé. Druhý graf reprezentuje názory zástupců daných škol na nastavenou spolupráci se SP. Je potěšitelné, ţe z většiny odpovědí je moţno usuzovat, ţe školy mají dobře nastavenou spolupráci. Z dalších komentářů, které přišli s dotazníky vyplývá, ţe se středními odbornými školami firmy většinou rády a ochotně spolupracují. A to zejména při poskytování odborných praxí. Také pro příští zpracovávání by si školy přály úroveň spolupráce stejnou, nebo jen trochu větší – jak vyplývá z grafu č. 12. Třetí graf nám dává odpověď na otázku - Pokračovali jste při tvorbě dalších ŠVP jako při projektu PILOT S (aktivity 1 aţ 6, zvláště aktivita 2 - Spolupráce se soc. partnery)? Z odpovědí vyplývá, nakolik se zpracovatelé vzdělávacích programů drţeli (ikdyţ netvořili prvotně v PILOTU S) zpracované Metodiky pro tvorbu ŠVP a příkladů dobré praxe vyplývající z PILOTU S. U této otázky bylo nutné oddělit tyto dvě skupiny zpracovatelů od sebe, abychom získali jasný přehled, jak která skupina odpovídala. Jde jasně vidět, ţe nejvíce odpovědí u nově tvořících je VŮBEC ! Čtvrtý graf nám ukazuje, ţe zástupci škol vnímají zájem sociálních partnerů o spolupráci na vzdělávacích dokumentech spíše jako malý. Tady bych chtěl odkázat na předešlou část této práce – Spolupráce se sociálními partnery. Kde píši jak s nimi spolupracovat právě v této oblasti. Pátá otázka - Povaţujete spolupráci se SP na tvorbě nových ŠVP za důleţitou?

Z grafu č. 5 vyplývá, ţe školy povaţují spolupráci se SP na tvorbě školních vzdělávacích programů za hodně důleţitou. Coţ je trochu zaráţející, jestli tedy nemohou přesvědčit SP ke spolupráci na tvorbě ŠVP více, neţ uvádí v předešlém grafu. Na otázku „Ve které fázi tvorby ŠVP je z Vašeho hlediska nejúčinnější spolupráce se SP?“ jsme dostali většinu odpovědí, ţe školy povaţují při tvorbě ŠVP za nejdůleţitější fázi spolupráce se SP tu „před zahájením“. Coţ je velice zvláštní v kontextu s odpověďmi na sedmou a osmou otázku ve kterých se ptám, zdali před samotnou tvorbou si nechali od sociálních partnerů zhodnotit dosavadní osnovy, podle kterých vlastně do té doby vedly výuku a také posoudit RVP, ze kterých jejich další práce – zpracování ŠVP bude vycházet. Protoţe tady je těţiště odpovědí drtivě na straně VŮBEC. Jediným vysvětlením by mohlo být zpětné zjištění, ţe nejdůleţitější by byla spolupráce ještě před samým začátkem. Z odpovědí promítnutých do grafů 9, 10 a 11 vyplývá, ţe samotné poţadavky soc. partnerů pro zapracování do vzdělávacích programů byly spíše niţší a reálnější a školám nečinilo větší potíţe je zapracovat. Graf č. 14 ukazuje, ţe učitelé byli víceméně dostatečně proškoleni pro tvorbu programů. Ikdyţ toto je asi velmi problematická otázka, jelikoţ k ní mi přišlo s dotazníky asi nejvíce komentářů. Některé příkladu cituji níţe. Stejně tak to je i s odpověďmi na další 15tou otázku, zda povaţují zpracovávání ŠVP v rámci kurikulární reformy za kvalitativní přínos do výuky. Grafy č. 15 a 16 nám dávají odpovědi na otázky „Jak byste hodnotil/la schopnost učitelů pracovat na vzdělávacích dokumentech? (práce na PC, orientace v kurikulární reformě, znalost nových pojmů - kompetence, výsledky vzdělávání, učební modul...)“ a zda-li „Pochopili učitelé popř. mistři význam a smysl? Byli ochotni podílet se na tvorbě ŠVP?“ Odpovědí je, ţe pedagogové pochopili význam, ale ochota byla průměrná. Stejně jako k předešlým otázkám bylo i k této spousta komentářů, viz výše uvedené komentáře.

9.

ZÁVĚR A VÝSLEDKY VYPLÝVAJÍCÍ Z MÉ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Neţ začnu formulovat závěr své bakalářské práce, vrátím se k cíli, který jsem si dal a který jsem při zpracovávání této práce sledoval. Cílem bylo potvrdit opravdovou nutnost zpracování Analýzy (stavu a potřeb) před samotným zahájením tvorby vlastního školního vzdělávacího programu. Tato analýza má vycházet z nejuţší vazby na správně nastavenou spolupráci se sociálními partnery. Ve své práci jsem se snaţil poukázat na fakt, ţe bez kvalitní spolupráce se SP by ţádná reforma nemohla mít správný dopad na zkvalitnění výuky. Protoţe pouze u SP se škola má moţnost získat reálné informace o nových poţadavcích na trhu práce, do kterých se promítá zejména inovace strojních zařízení, obrovský nárůst nových technologií, nové trendy ve strojírenství a to jak v moderních nástrojích, tak v řídících systémech strojů. Na všechny tyto podněty je nutno reagovat i při vedení výuky. Zvláště vhodná doba pro tento krok je právě nyní, při zpracování ŠVP. Promarnit tuto šanci znamená neudělat kýţený kvalitativní krok. V našem případě by to znamenalo vytvořit ŠVP podle nastavení v RVP, tzn. učit univerzálního obráběče. Ale zpracovaná Analýza potřeb nám jednoznačně ukázala, ţe potřeby trhu jsou jiné (aspoň tedy v našem regionu) – je poptávka po oborově specializovaném obráběči kovů – brusiči, frézaři a soustruţníkovi. Ale zároveň s rozšířenou výukou na CNC. Snaţil jsem se také ukázat správnou posloupnost při začátku tvorby ŠVP poté, co pro obor vzdělání, kterého se to týká „vyjde“ Rámcový vzdělávací program. Také jsem nastínil způsob spolupráce se SP, který se mi stále osvědčuje, tzn. ţe nepoţaduji, aby něco samostatně tvořili, ale „předchystám“ jim verze dokumentů k doplnění a připomínkování. Proto také nemám ţádné negativní ohlasy, nebo odmítavé postoje i k takovým věcem, jako je podíl na tvorbě vzdělávacích dokumentů. Z citací posudků našich SP které v této práci uvádím jasně vyplývá, ţe nejenom rádi spolupracují, ale dokonce v tom vidí velký přínos pro své firmy. Také jsem rád, ţe v dotazníkovém šetření se mi vrátil dostatečný počet vyplněných dotazníků. Mohl jsem takto odpovědi vyhodnotit a zobecnit závěry. Jde vidět, ţe spolupráce na mnohých školách je zřejmě nastavena dobře. Takţe otázkou zůstává, jestli ji školy umí dostatečně dobře vyuţívat a také jestli ji vyuţívají. Nejrozporuplnější odpovědi jsou ty, kdy na jednu stranu se většina dotázaných vyjádřila, ţe za nejdůleţitější fázi spolupráce se SP při tvorbě ŠVP povaţuje „tu počáteční“, ale v dalších odpovědích uvádí, ţe dosavadní osnovy podle kterých dosud učí jim nepředkládali a co je podle mne úplně zaráţející, ani jim

nepředloţili obdrţené RVP, ze kterých mají při tvorbě ŠVP vycházet. Otázka je – v čem je pro ně ta spolupráce na začátku nejdůleţitější? Jak tedy spolupracovali, na čem? Pravdou je, ţe podobný celkový výsledek jsem očekával. Bylo mi totiţ divné, ţe by to jinde šlo samo od sebe, kdyţ nás to stojí tolik úsilí. Praktický přínos své práce vidím v její moţné pouţitelnosti, která vyplývá ze současného ţhavého tématu - problematiky tvorby školních vzdělávacích programů. Do kterého jsem se snaţil touto cestou přinést osobní zkušenosti, názory a postřehy, které jsem získal při zpracovávání několika ŠVP v různých jejích částech, zejména zpracování osnov odborného výcviku a technologie. Také jsem se podílel na tvorbě a ověřování programů dalšího vzdělávání dospělých. Vţdy jsem si ale před začátkem tvorby ve spolupráci se SP vytvořil Analýzu současného stavu a potřeb. O tu jsem se pak já a ostatní spolutvůrci při další práci opírali. I z této mojí bakalářské práce vyplývá, ţe se jedná o správný a nezbytný krok. Některé závěry a zjištění uvedené v této práci mohou poslouţit i jako inspirace nebo námět pro moji další práci, popřípadě pro inspiraci při práci mých kolegů.

Použitá literatura ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003. 91s. ISBN 80-86633-04-7 PRŮCHA, J. , et al. Pedagogický slovník. 1. vydání. Praha: Portál, 2001. 322 s. ISBN 80-7178-579-2. FESTOVÁ J.,VOJTĚCH, J. 2006. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY, Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 23 – 51 – H/01 Strojní mechanik a strojník DOC. PHDR. JIŘÍ SEMRÁD a kol., Materiály ke studiu koordinátorů, Modul Koncepční a legislativní východiska systému kurikulární reformy, Olomouc 2008, STEJSKALOVÁ P., ČADÍLEK M.: Didaktika praktického výučování II. Cerm, 2003. JANA KAŠPAROVÁ a kol.,Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU, 1. vyd. Praha 2007, Národní ustav odborného vzdělávaní, ISBN 978-80-85118-12-4 NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU, Pracovní verze k ověřování v projektu PILOT S, Praha 2005 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY, Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 23-56-H/01 Obráběč kovů, Praha, 2008, čj. 6 907/2008-23. STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ – COP Zlín, Školní vzdělávací program pro obor 23-56-H/01 Obráběč kovů – brusič s rozšířenou výukou CNC, Zlín, 2009.

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ – COP Zlín, Školní vzdělávací program pro obor 23-56-H/01 Obráběč kovů – soustruţník s rozšířenou výukou CNC, Zlín, 2009. STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ – COP Zlín, Školní vzdělávací program pro obor 23-56-H/01 Obráběč kovů – frézař s rozšířenou výukou CNC, Zlín, 2009. http://www.nuov.cz/legislativni-podpora-zapojovani-socialnich-partenru http://www.nuov.cz/mechanismy-zapojovani-socialnich-partneru http://www.nuov.cz/oborove-skupiny-2

Dalšími zdroji pro zpracování byly vyţádaná vyjádření našich sociálních partnerů k předkládaným materiálům.

Abstrakt Cílem bakalářské práce bylo vyzdvihnout nutnost vypracování Analytické studie stavu a potřeb před samotnou tvorbou školního vzdělávacího programu. Vystihnout nejdůleţitější kroky při správně nastavené spolupráci se sociálními partnery školy. Poukázat na fakt, ţe pokud vyplyne nutnost profilovat v oboru, lze poměrně snadno vytvořit i více ŠVP na základě jednoho RVP. V práci jsem také názorně popsal východiska a také zdroje, literaturu a závazné dokumenty, ze kterých je potřeba při tvorbě ŠVP vycházet.

Abstrakt The aim of this final thesis was to highlight the needs to work out Analytical studies of situation and need´s analyses before start preparing school educational programme.

To

describe the most important steps for accurately working cooperation between school and its social partners. To refer to the fact that it is possible to make more SEP based on one FEP. In this my work I clearly described information sources, literature, mandatory statutes from wich is necessary start to create school educational programme.

Klíčová slova Rámcový vzdělávací program, RVP, školní vzdělávací program, ŠVP, kompetence, analytická studie, spolupráce, sociální partner, SP, tvorba, zpracování, trh práce, pracovní uplatnění, výuka, profilace, obor vzdělání, dotazník, dotazníkové šetření.

Key words: Frame educational programme, FEP, School educational programme, SEP, competention, analytical study, cooperation, social partner, creation, processing/elaboration, labour market, education, classwork, field of education, questionnaire, resources, working possibility, profilling, questionnaire , questionnaire research.

Seznam příloh Příloha č. 1

- Dotazník

Příloha č. 2

- Seznam oslovených škol (obeslaných dotazníkem)

Příloha č. 3

- Seznam emailových adres s navrácenými dotazníky

Příloha č. 1

Dotazník zpracovávání školních vzdělávacích programů 1. Zpracovávali jste ŠVP v rámci projektu PILOT S? Ano

Ne

2. Má vaše škola navázanou spolupráci se sociálními partnery podle Vás na dostatečné úrovni? 0

1

2

3

4

5

Vůbec

6 Plně

3. Pokračovali jste při tvorbě dalších ŠVP jako při projektu PILOT S?(aktivity 1 až 6, zvláště pak aktivita 2 – spolupráce se soc. partnery)? 0

1

2

3

4

5

Vůbec

6 Plně

4. Mají podle Vás vaši SP zájem spolupráce na vzdělávacích dokumentech? 0

1

2

3

4

5

Vůbec

6 Plně

5. Považujete spolupráci SP na tvorbě nových ŠVP za důležitou? 0

1

2

3

Vůbec

4

5

6 Plně

6. Ve které fázi tvorby ŠVP je z Vašeho hlediska nejúčinnější spolupráce se SP? a) před zahájením b) v průběhu tvorby c) pro konečné odsouhlasení vaší tvorby

7. Před zahájením tvorby ŠVP, prováděli jste zhodnocení celkové vhodnosti původní osnovy výuky u sociálních partnerů? 0 1 2 3 4 5 6 Vůbec

Plně

8. Před zahájením tvorby ŠVP, konzultovali jste obdržené RVP od NÚOV se sociálními partnery? 0 1 2 3 4 5 6 Vůbec

Plně

9. Jaké byly požadavky od SP na zapracování do osnov? 0

1

2

3

4

5

Vůbec

6 Plně

10. Jsou podle Vás požadavky SP na změnu ŠVP reálné? 0

1

2

3

4

5

Vůbec

6 Plně

11. Byli jste schopni jejich požadavky zapracovat? 0

1

2

3

4

5

Vůbec

6 Plně

12. Při další tvorbě ŠVP budete chtít úlohu SP a) Menší b) Stejnou c) Větší

13. Měli jste dostatek času na zpracování ŠVP ? 0 Vůbec

1

2

3

4

5

6 Plně

14. Byli učitelé dostatečně proškoleni pro jejich úkoly na tvorbě ŠVP? 0

1

2

3

4

5

Vůbec

6 Plně

15. Považujete zpracovávání ŠVP v rámci kurikulární reformy za kvalitativní přínos do výuky? 0

1

2

3

4

5

Vůbec

6 Plně

16. Jak by jste ohodnotil/la schopnost učitelů pracovat na vzdělávacích dokumentech? (práce na PC, orientace v kurikulární reformě, znalost nových pojmů – kompetence, výsledky vzdělávání, učební modul...) 0 1 2 3 4 5 6 Vůbec

Plně

17. Pochopili učitelé popř. mistři význam a smysl. Byli ochotni podílet se na tvorbě ŠVP? 0

1

2

3

4

5

Vůbec

6 Plně

18. Další Vaše případné názory, které by mohli pomoci dokreslit si názor v této problematice:

Děkuji Vám za Váš čas při vyplňování tohoto anonymního dotazníku.

Příloha č. 2

ŠKOLY OSLOVENÉ PRO VYPLNĚNÍ DOTAZNÍKU. Zdrojem pro získání emailových adres jednotlivých školy byl web: www.stredniskoly.cz Zlínský kraj [email protected], [email protected], reditelpszl.cz, [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], vedeni(@)sosluhac.cz, [email protected], [email protected], [email protected] Vysočina [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected] , [email protected], [email protected], [email protected], [email protected] , [email protected], [email protected] , [email protected] , [email protected] , [email protected], [email protected], Olomoucký kraj [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], Jihomoravský kraj [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], oslejsek

soubce.cz, [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected] < [email protected]>, [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], , [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected] Pardubický kraj [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], Liberecký kraj [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], Karlovarský kraj [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], info @ szes-dalovice.cz, [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], Plzeňský kraj [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], skolazavináčsoudom.cz, [email protected], [email protected], [email protected], [email protected],

[email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], Moravskoslezský kraj [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected],

Příloha č. 3

- Seznam emailových adres s navrácenými dotazníky

Seznam přijatých emailů s vyplněnými dotazníky 1. Ing. Petr Hajný 2. Ing. Václav Mikulka 3. [email protected] 4. Stanislav Zedníček 5. Kučera Boris Ing. 6. Nataša Kuţníková 7. Pavel Dvořáček <[email protected]> 8. Jirka Kohout 9. Ing. Milan Chylík (ISŠA Brno) 10. Hájek Jiří 11. Hnilicová Eva 12. Josef Gruber 13. Bohuslava Krupicova 14. Marie.Reslova <[email protected]> 15. Ing. Jiří Huráň 16. Mgr. Mojmír Pokluda <[email protected]> 17. Jana Krylová 18. Renáta 19. [email protected] 20. [email protected] 21. [email protected] 22. Vesely Jaromir 23. Ing. Vítězslav Doleţí <[email protected]> 24. Marta Šípová <[email protected]> 25. Ing. Věra Kašparová 26. Sylva Sedláčlová <[email protected]> 27. Eva Mouchová <[email protected]> 28. Blanka Švecová RNDr. <[email protected]> 29. Jarmila Prášilová <[email protected]> 30. Procházka František

31. Pavla Havelková 32. Vondra Jiří 33. Danuše Švyhnosová <[email protected]> 34. Květa Vondráková 35. [email protected] <[email protected]> 36. Ing. Milena Michalíková <[email protected]> 37. Pracovní 38. Antonín Hubáček 39. [email protected] 40. Irena Pavlíčková <[email protected]> 41. Lenka Dohnalova 42. František Lufinka 43. Pavla Bauerová <[email protected]> 44. Dana Haviarova 45. Dana Votrubcova 46. ing. Vratislav Kšica 47. Norbert Hanzlík