Ročník 9.
Záboří 9. 10. 2015
číslo 3/2015
Co je nového – informace z obecního úřadu Jsou toho plné noviny, televizní zprávy … dotace z Evropské unie si mohou najít cestu i do té nejmenší vísky – jsou výhodné, štědré, ale na druhou stranu přísně kontrolované a administrativa (papírování) kolem nich je skoro neuvěřitelně rozsáhlá nejen po dobu realizace, ale většinou po dalších několik let stanovených dobou tzv. udržitelnosti projektu (většinou dalších 5 let). Pustit se do něčeho takového chce opravdu dobrý projekt, kvalitní zhotovitele a dodavatele a především zodpovědný pečlivý pracovní tým na straně žadatele. I z hlediska komplikovaného financování (uvolňování prostředků z dotace) se není lehké rozhodnout, zda žádat či nikoliv. Naše obec si již prošla jednou zkušeností s dotací z Operačního programu Životního prostředí, a to v roce 2013 při zateplování budovy mateřské školy. Právě úspory na spotřebě zemního plynu se ukázaly jako zásadní. Vynaložené prostředky na zateplení se díky podílu z rozpočtu obce ve výši 10 % z celkových nákladů jeví již po dvou letech jako návratné a tedy zhodnocené. Právě tyto závěry vedly obecní zastupitelstvo i v letošním roce k rozhodnutí podat další žádost, a to do stejného operačního programu, tentokrát na kompletní zateplení budovy základní školy, sportovní haly a školní jídelny. Žádost byla v dubnu 2015 Státním fondem životního prostředí akceptována s celkovými náklady 16 242 452 Kč (podíl dotace je stanovena opět 90 %). Podmínkou programu je samozřejmě zpracování projektové dokumentace, položkových rozpočtů a provedení výběru zhotovitele dle platných zákonných předpisů. V září proběhlo výběrové řízení na dodavatele celé akce, vítězem se stala firma MIRAS Plzeň. Vzhledem k tomu, že podmínky dotace rovněž stanoví termín dokončení prací, budou stavební práce prováděny v podzimních a zimních měsících, čemuž samozřejmě musí být přizpůsobeno vyučování i provoz jednotlivých budov. Věříme, že pracovníci školy, žáci i rodiče tyto skutečnosti s ohledem na předchozí komplikace s vytápěním pochopí, změny uvítají a omezení budou respektována a přijata s maximálním pochopením. Od celé akce zateplení budov očekáváme nejen přínos estetický a funkční (zlepšení vzhledu díky nové fasádě a izolačních vlastností nových oken), ale především přínos ve snížení nákladů na vytápění. Samozřejmě změna vytápění se bude týkat i bytu ve sportovní hale, kde nyní dochází k velkým tepelným únikům kvůli stavu a délce rozvodů, bude nainstalován samostatný elektrokotel pro tento byt a nebude se tedy vytápět z hlavní plynové kotelny. Čeká nás tedy opravdu velká investiční akce, ale máme za sebou i spoustu malých, nutných prací a akcí, za které se sluší všem, kteří jsou ochotni jakkoliv pomoci, poděkovat. Obec zajistila nové očíslování hrobů na místním hřbitově, každé hrobové místo je nyní označeno číslem, které souhlasí s evidencí na OÚ, vlastně tím byla provedena inventura hrobových míst. Se hřbitovem souvisí i problematická situace kolem zásobování vodou na zalévání – právě v letošním horkém létě jsme se setkali s velkým nepochopením možností zajistit její dostatek. Posílení dodávky vody vyřešil pan Václav Běle st., ke stávající studni byla napojena druhá, která se nachází na obecním pozemku vedle čističky - není sice úplně dostatečně vydatná, ale jiné řešení zatím není reálné. Pan Václav Běle st. rovněž provedl opravy v elektroinstalaci související s revizí místního rozhlasu. Ostatní práce (výměnu 3 hlásičů, kompletní kontrolu a revizi) provedla v červenci firma SOFT RADIO, která před dvěma lety bezdrátový rozhlas instalovala. Vzhledem k tomu, že byla oslovena obecním úřadem ještě před ukončením dvouleté záruční doby, opravy a revize byly provedeny zdarma. V neposledním bych rád upozornil na obnovu zděné autobusové zastávky, fasádu opravil a nabarvil pan J. Mlíčko s rodinou. Díky jejich vstřícnosti byla již před poutí „jako nová“. Jak dlouho to vydrží, je věc jiná, i v Záboří se najdou vandalové, kteří se potřebují zvěčnit třeba jen otiskem boty od bláta, nejlépe u stropu. Je smutné, že někteří nepochopí, že zastávka je útočištěm všem v době špatného počasí, především má pak sloužit k vyčkání dalšího autobusového spoje, nikoliv k prezentaci vzkazů a výtvarných počinů (či spíše k projevům nevychovanosti?). Děkuji tedy i všem, kteří se nechovají přezíravě…. Na závěr mi ještě dovolte ocenit všechny členy Sboru dobrovolných hasičů Záboří za jejich osobní přístup a aktivní nasazení, které prokázali v letošním mimořádně horkém létě, kdy celou republiku sužovalo velké množství požárů. Zábořští hasiči předvedli svoji disciplinovanost, připravenost a schopnost vždy zvládnout zásah v denních i nočních hodinách. Stali se tak rovnocenným partnerem a obrovským pomocníkem profesionálních hasičů Hasičského záchranného sboru a přispěli tak k hašení požárů, ochraně životů, zdraví, majetku občanů a životního prostředí. Neměl bych zapomenout na účast zábořských hasičů na soutěžích v okolních obcích, při kterých se jim letos mimořádně dařilo. Vážím si toho, že se v dnešní velmi uspěchané době dokážou domluvit, sejít se a připravit se nejen na soutěže, ale i na reálné zásahy. Tady opět vidíme, že vše záleží na nás – na lidech. Ing. Václav Kurz, starosta obce
Číslo 3/2015
Strana 2
Cestování do vzpomínek aneb jak byl na půdě Umělecko-průmyslového muzea v Praze objeven odlitek zábořského zvonu
Z hlediska památkové péče se jedná o velmi významný nález, zvony bývaly nedílnou součástí života každé obce, dělily den jakožto oznamovatelé času, hlásaly svátky, svatby, pohřby, útoky vojsk, bouře, požáry. Po sto letech se nám do Záboří vrátí tedy nejen kus sádry, ale právě i kus historie.
Když jsme pro číslo 1/2015 ve spolupráci s panem Mgr. Vladimírem Červenkou připravovali článek o zábořských zvonech, tedy především o těch současných, které Vás ráno probouzejí, měli jsme potvrzeno, že v muzeu v Blatné se nachází sádrový odlitek zvonu původního z roku 1751, který Odlitek zábořského zvonu přelil ze zvonu pocházejícího z roku 1612 (pravděpodobně puknutého) zvonař Jan Dietrich z Nového Města pražského. Právě nyní jednáme o možnosti bezplatného darování tohoto odlitku naší obci, bohužel není možné jej umístit ve zvonici s ohledem na klimatické podmínky, a tak je trochu problém – kam s ním. Spodní průměr odlitku je totiž 930 mm – s úsměvem lze konstatovat, že jeho velikost tedy jistě odpovídá výši jeho historické hodnoty. Možná vás bude zajímat i několik informací o tomto vzácném nálezu a zároveň Vám přinášíme fotografii ze současné instalace v Blatné. Jak se tedy vše doopravdy seběhlo? V listopadu 2010 byl na půdě Umělecko-průmyslového muzea v Praze při přípravách na stěhování depozitáře nalezen sádrový odlitek, poškozený, ale odlomená část se naštěstí dochovala. Neměl žádné inventární číslo a zůstal v kategorii dokumentačního materiálu. Do UPM se dostal pravděpodobně již za 1. světové války, a to zřejmě mezi rokem 19161918. To, že se jedná o odlitek zvonu ze Záboří u Blatné, bylo zjištěno podle nápisu uvedeného na části odlitku. Následně bylo na základě odborných článků Antonína Podlahy (časopis Památky archeologické a místopisné/1917) a Josefa Siblíka (článek Příspěvky ku zvonařství z okresů Blatenského a Březnického/1897) doloženo, že zvon je opravdu ze Záboří a byl v roce 1916 zabaven a odvezen k účelům válečným. Rovněž bylo potvrzeno, že originál již bohužel neexistuje a byl roztaven, ale díky tehdejší Památkové komisi byl právě pořízen tento dnes velmi cenný odlitek.
Text Jitka Říhová, foto Taťána Fryštáková, kurátorka historických sbírek, muzeolog, Centrum kultury a vzdělávání Blatná Znak a vlajka pro Záboří Ve čtvrtek 10. září 2015 byly oficiálně uděleny obci Záboří znak a vlajka. Pan starosta Ing. Václav Kurz s paní místostarostkou Marií Antonyovou převzali přímo z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, pana Jana Hamáčka, rozhodnutí o udělení znaků a vlajek společně s dalšími 35 obcemi, městysy a městy. Bohužel právě z tohoto důvodu mohli býti do prostor Poslanecké sněmovny za každou obec pozváni pouze dva zástupci. Od tohoto dne bude užíván obcí znak – „polcený štít, v pravém zeleném poli kosmo postavený stříbrný gotický klíč, šikmo podložený vztyčeným stříbrným mečem se zlatým jílcem, levé pole červeno-stříbrně čtvrcené“ a vlajka – „list tvoří dva svislé pruhy, zelený a červeno – bíle čtvrcený. V zeleném pruhu kosmo gotický klíč zuby dolů a k dolnímu okraji listu, šikmo podložený stříbrným mečem se zlatým jílcem hrotem k hornímu okraji listu, přičemž poměr k délce listu je 2:3“.
Nový zábořský znak s vlajkou Návrh obecních symbolů připravil Mgr. Vladimír Červenka, vycházel z atributů sv. Petra a Pavla (klíč a meč), z krajiny okolo Záboří (symbolika zeleného pole jako zalesněné zelené přírody) a z barevnosti erbu Oldřicha ze Záboří (1426), současně byly rovněž stříbrná a červená barva ve znaku kláštera benediktek u sv. Jiří na Pražském hradě, jež byl ve 13. století prvním známým vlastníkem Záboří. Právě panu Mgr. Vladimíru Červenkovi patří poděkování za přípravu podkladů a administraci žádosti, díky jeho pečlivému přístupu a nadšení pro heraldiku disponuje nyní obec Záboří odpovídajícími vlastními obecními symboly.
Text: Jitka Říhová, symboly: Mgr. Vladimír Červenka
Číslo 3/2015
„Duševní souznění“ pobavilo i v Záboří Že každý den je šťastný den, skoro stohlavé publikum v Záboří přesvědčovali skvěle nastudovaným komediálním představením ochotníci z Blatné. Divadelní hra pro čtyřčlenné obsazení z pera estonského herce, dramatika a slavného písničkáře Jaana Tätta nabízí totiž jakousi svéráznou „léčbu“ manželské nudy a jednotvárnosti, kterou ne každý „zkousne“ bez rozjitření vlastních vztahových emocí. Tedy přestože většina přítomných na bigamii ani ve snu nepomýšlí, nejedna z přítomných vdaných paní si možná s potěšením představila zděšený výraz ve tváři svého manžela, kdyby mu domů přivedla ještě jednoho nového muže, byť jen pro duševní souznění. A třeba i pánové s mírným stresem zapochybovali, zda by jejich vlastní ženy něco tak odvážného vůbec mohlo napadnout!
Jakub Čadek a Kateřina Malečková Každý se v tom najde! Shoduje se jednomyslně partička, která s nadšením hru nastudovala. Jak by ne, jde o příběh ze života, i když !? Aneta v podání Káči Malečkové je roztomile přímá a je jí pořád plné jeviště, manžel Jarda alias Jakub „Hlava“ Čadek s notnou dávkou tolerance představuje českého praktického Jardu, Pepa “Lozy“ Kohout pro změnu ochlupatěného nýmanda Jaroslava – objekt zájmu vědy i Anety. Nakonec však s ním nepohrdne naivně rozpolcená Anna, platonicky zamilovaná do Jardy, kterou vystřihla na jedničku Mirka Nová. Stojí za to – nechat se pobavit na lechtivé téma a od srdce se zasmát tomu, čemu by Vás ve skutečnosti ani nenapadlo – možná v sobě objevíte potencionální vražedkyni (taky Váš muž „mejká“ v ranní kávě lžičkou – že byste ho zabila?) nebo si odpovíte na otázku, zda také čekáte, že něco přijde, a ono to nikdy nepřijde a vaše duše umře dřív než vaše tělo!!!! Pojďme si pro změnu ještě popovídat o tom, co jsme neviděli my z hlediště, ale o tom, jak vidí herci nás – diváky. Snad Vás bude zajímat, jak vnímají výbuchy smíchu, jak se vypořádávají s nepochopením či naopak s reakcí, která rozesměje je samotné. Ptám se tedy Anety neboli Káči Malečkové, představitelky hlavní role:
Strana 3
Jaké publikum vás nabíjí a jaké tedy v porovnání s přáním bylo reálné publikum v Záboří? Publikum v Záboří bylo skvělé. Je vždy příjemné, když diváci reagují od začátku, nebojí se zasmát nahlas. To mě osobně vždy pomůže zbavit se počáteční trémy. Hrajete raději doma, v Blatné, kde se všichni jdou podívat na známé tváře, nebo se pořádně vyřádíte právě „venku“? Lépe se hraje v Blatné, ale není to vždy pouze o divácích. Je to také o pódiu. V Blatné máme prostor zažitý. Víme, jak moc se můžeme rozmáchnout např. při našich tanečkách. Je pro vás důležitý oční kontakt s divákem? Určitě srdečné nadšení či naopak viditelná letargie diváka dokáže namotivovat herce k improvizaci – nemýlím se? Zažili jsme představení, kde se téměř do půlky nikdo nezasmál, nezatleskal. To mě osobně velmi znejistí a nehraje se mi dobře. Úžasná byla taneční čísla, vždy jsou diváci tak konsternováni z toho, co dokážete předvést? Je tedy v této hře nějaké místo, kdy máte jistotu reakce publika? Na tomto představení je úžasné, že téměř na každém představení reagují diváci odlišně, a to na repliky i na tance. Je milé, když zatleskají během hry. To nás vždy potěší a trošku více se pak uvolníme a improvizujeme. Tanečky zabírají, ale také ne vždy. V jedné z verzí tohoto představení exceluje Bára Hrzánová, byla vám vzorem, ale přesto jste úplně jiní, žádné přesné kopírování. Je na místě zeptat se, kde se vzal vlastně Jarda a Jaroslav – blatenská verze? Představení jsme si vybrali po zhlédnutí právě příbramského divadla v hlavní roli s Bárou Hrzánovou. S příbramským originálem se v žádném případě nemůžeme srovnávat. Francouzština hlavní hrdinky vtipně zapadá do jejich hry. Jelikož já umím pouze rusky, tak jsme museli přizpůsobit hru našim možnostem. A nějak nám připadlo vtipnější přejmenovat Manfreda a Freda na Jardu a Jaroslava. Chcete ještě něco vzkázat závěrem? Před představením si vždy nadáváme, proč jsme se na tento koníček dali. Nervozita je na nás při prvních větách znát, ale jakmile se povedou, je to alespoň pro mě stav, který nedokážu jasně popsat. Jako kdybych chvíli byla někým jiným. A potlesk, radost a euforii umocní. Při zkoušení současného představení jsem byla prvním, kdo avizoval, že se jedná o moje poslední divadlo. Teď už mám roupy. Je nám spolu dobře, sedli jsme si, určitě by se mi po kamarádech stýskalo. Za upřímný rozhovor velký dík. U nás v Záboří jste byli prostě skvělí, všichni od osvětlovače přes nápovědu a hlavní role až po doprovod (i ten psí). Ego masáží není nikdy dost, zasloužíte si chválu a uznání, a my - nadšení diváci - se máme od vás do budoucna zcela určitě na co těšit!!!
Text Jitka Říhová, foto Ivana Kurzová
Číslo 3/2015
Z jednání obecního zastupitelstva Vážení spoluobčané, od posledního čísla Zábořského zpravodaje proběhly tři schůze obecního zastupitelstva v Záboří, s jejichž průběhem bychom Vás rádi seznámili. 6. 8. 2015 – projednávané body: 1. OZ stanovilo členy hodnotící komise pro zhotovitele veřejné zakázky na stavební práce – akce: „Zateplení ZŠ, sportovní haly a školní jídelny Záboří“. 2. OZ stanovilo hodnotící komisi pro otevírání obálek s nabídkami, posouzení kvalifikace a posouzení hodnocení nabídek ve složení: Ing. Václava Kurz, Marie Antonyová, Roman Říha, Monika Kohoutová a Ilona Zůzová (náhradní člen komise: Čestmír Jirmus a Gabriela Marvánková) dle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. 3. OZ stanovilo doplnit Marii Antonyovou jako 3. člena kontrolní komise. 4. OZ bere na vědomí rozpočtové změny č. 7/2015. 20. 8. 2015 – projednávané body: 1. OZ schválilo návrh hodnotící komise na zhotovitele veřejné zakázky na stavební práce – akce: Zateplení ZŠ, sportovní haly a školní jídelny Záboří. Návrhová hodnotící komise vybrala nejvhodnější nabídku od firmy ASARKO s.r.o., Jivno 101, 373 71 Jivno, IČ: 26074443, DIČ: CZ26074443, která obsahuje nejnižší nabídkovou cenu z hodnocených firem, a to ve výši 10 336 813,89 Kč včetně propagace bez DPH a bez 5% rozpočtové rezervy. Zbylí uchazeči podali nabídku s vyšší cenou, než jakou podala vítězná firma. 2. Starosta obce informoval členy OZ o rozšíření o další dva body veřejného zasedání. Schválení vydání územního plánu a rozpočtovou změnu č.8/2015. a. Schválení vydání územního plánu: − OZ Záboří bere na vědomí důvodnou zprávu pořizovatele o pořizování Územního plánu Záboří. − OZ Záboří bere na vědomí, že k návrhu Územního plánu Záboří byly podány námitky dle §52 odst. (2) a (3) stavebního zákona a rozhoduje o podaných námitkách takto: − Námitce Krajského úřadu – Jihočeského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství – oddělení pro územní samosprávu a státní správu v dopravě vyhovuje. − Námitce p. Petra Bašty vyhovuje. − Znění námitek a rozhodnutí o námitkách včetně vlastního odůvodnění je součástí odůvodnění opatření obecné povahy – Územní plán Záboří. − OZ souhlasí s předloženým Územním plánem Záboří a přijímá usnesení, v souladu s § 6 odst. (5) písm. c), §54 odst. (2) stavebního zákona a s § 171-174 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, kterým vydává Územní plán Záboří jako opatření obecné povahy po předchozím ověření jeho souladu se stanovisky dotčených orgánů, stano-
Strana 4
viskem krajského úřadu, politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. b. OZ bere na vědomí rozpočtovou změnu č. 8/2015. 18. 9. 2015 – projednávané body: 1. OZ schválilo zrušení bodu č. 1 v usnesení z veřejného zasedání OZ obce Záboří č. 6/2015 ze dne 20. 8. 2015 a přijalo návrh hodnotící komise a rozhodlo uzavřít smlouvu o dílo na akci Zateplení ZŠ, sportovní haly a školní jídelny Záboří s firmou MIRAS – stavitelství a sanace s.r.o., o.z. Plzeň, V Úhlu 37/11, 321 00 Plzeň – Litice, která nabídla nejnižší nabídkovou cenu – ve výši 10 194 509,97,- Kč včetně propagace bez DPH. OZ pověřilo starostu podpisem smlouvy o dílo. 2. OZ schválilo zrušení bodu č. 10 v usnesení z veřejného zasedání OZ obce Záboří č. 3/2015 ze dne 11. 5. 2015 a nově schvaluje výsledek hospodaření a účetní závěrku k rozvahovému dni 31. 12. 2014 – příspěvková organizace ZŠ a MŠ Záboří – hospodářský výsledek: 10 895,64,- Kč. Hospodářský výsledek byl převeden do rezervního fondu. 3. OZ schválilo smlouvu o pronájmu tělocvičny a provozní řád tělocvičny Záboří. 4. OZ bere na vědomí rozpočtovou změnu č. 9/2015.
Nepořádek u kontejnerů aneb všechno je o nás - o lidech Žijeme v uspěchané době. Nebo jsme se prostě jen rozhodli žít rychle a možná naivně bezodkladně i bezohledně? Samozřejmě je pravdou, že volba tempa je na každém z nás, je ale i pravdou, že většinou všechny naše „neodkladné priority“ zabrzdí nemoc či vážné starosti - nenahraditelných jsou plné hřbitovy. A všichni to víme - a všichni až když zpomalíme, všímáme si věcí, které jsme třeba nezaznamenali jako důležité. Co má takové zamyšlení společného s tříděním odpadu, říkáte si! Možná pramálo, možná právě to, že jak rychle žijeme, tak rychle přistupujeme k likvidaci věcí, které už nepotřebujeme – odhodí se, netřídí se, nevšímáme si. Plné kontejnery jsou jen němými svědky a ti, co kolem nich denně prochází anebo v jejich blízkosti žijí, se trápí tím, proč neustále přetékají, proč se kolem válí igelitky s papíry a plasty pospolu, proč je to všem jedno. Opravdu je to jedno i Vám? Všechno je o nás, o lidech. Možná se stejně jako já děsíte plných košů po vytřídění jednoho velkého nákupu, obal prodává a dnes i ukrývá, naddimenzované krabice budí dojem výhodné ceny, plastové košíky chrání ovoce a zeleninu. S tím toho moc nenaděláme, ale s tím, jak se k odpadkům postavíme, ano. Věřím, že většina z Vás nad nepořádkem u kontejnerů nevěřícně kroutí hlavou. Za ty, kteří hlavou nekroutí, bude díky obecnímu úřadu pravidelně prováděn kolem kontejnerů úklid. A přitom by stačilo tak málo, nemyslíte? Třeba najít si čas, uklidit si po svém nákupu nejen ve svém domě? Text Jitka Říhová
Číslo 3/2015
Aktuality ze školních škamen Zážitky z opravdu horkých prázdnin ještě nestačily ani zestárnout a žáci ZŠ Záboří opět zasedli do školních lavic před své učitele. Poprvé do školy našlo cestu sedm nových prvňáčků, doufejme, že se jim zde bude líbit. Změny nastaly i ve sboru učitelském, do důchodu odešla p. učitelka Marie Vokrojová, její místo zaujala navrátivší se p. učitelka Dana Princová. Na mateřskou dovolenou odešla i uklízečka Jana Majerová, nahradila ji Dana Dumská. Tentokráte Vám nepřinášíme zprávu z loučení dětí z MŠ a žáků 9. ročníku na obecním úřadě, dostatečný prostor byl této slavnostní události dopřán ve Zpravodaji Blatensko SOBě, ale zavzpomínáme na konec školního roku prostřednictvím školního výletu 1. stupně. Již v září měli žáci možnost ulevit si od sezení ve třídě a zúčastnili se přírodovědné exkurze. Na závěr popřejme žákům i učitelům úspěšný školní rok 2015/2016. Školní výlet do zážitkového parku „Zeměráj“ u Kovářova Žáci 1. stupně naší zábořské školy se vydali 25. června na svůj letošní školní výlet do Kovářova u Orlíku. Zde se totiž nachází velký zážitkový park „Zeměráj“. Je plný her zábavných i naučných. Ve středověké slovanské vesničce, jež je vystavěna podle vzoru osad z 10. a 11. století, nás přivítala paní, oblečená v dobových šatech, která nás provedla jednotlivými domy. Vysvětlila a ukázala nám, jak lidé v té době žili, čím se živili, jaká zvířata chovali. Za domy byly maličké zahrádky s plodinami, jimiž se lidé živili či je používali na výrobu oblečení. Bylo nám podrobně předvedeno, jak se mlelo zrní, obdělávalo pole, jak lidé lovili ryby, předli vlnu, tkali látky na ručním stavu, vyráběli na hrnčířském kruhu nádobí, pekli chleba a např. pletli slaměné úly včelkám. V další části areálu jsme se dozvěděli, jak Slované pochovávali své mrtvé a v archeologickém nalezišti jsme hledali ukryté předměty, např. záušnice (ozdoby žen kolem ucha), korálky, střepy z nádob, kosti a peníze. Proběhli jsme také bludištěm ze špalků a nikdo se neztratil, navíc jsme v něm objevovali ztracené myšky. Dalším zážitkem byla tvorba hliněných slovanských amuletů. Ty jsme pak na závěr naší výpravy pověsili na strom u jednoho z bohů s tajným přáním, které by se
Strana 5
každému mělo splnit. Největším zážitkem se ale stala více než kilometrová cesta naboso, kterou každému doporučujeme. Půjdete po kamínkách ostrých i oblých, šiškách smrkových i borových, čerstvých větvičkách ze smrku i klacíkách suchých, pískem, blátem, vodou, trávou, po udusané hlíně, nahoru, dolů, přes překážky, po dřevěných překlápěcích houpačkách, no prostě zážitek! A všude kolem samé zajímavé skrýše se soutěžemi zaměřené na poznávání obyvatel lesa. Nakonec jsme si vyzkoušeli střelbu z luku do terče a zakusili hry v přírodním areálu s hlavolamy, hrami bystřícími tělo, postřeh i chytrost. Někteří z nás se jistě do Kovářova vrátí někdy příště. Láká nás hra „Cesta za pokladem“, kterou jsme v rámci školního výletu nehráli, neboť je určena hlavně pro malé skupinky či rodiny v letním prázdninovém zastavení. Tento „Zeměráj“ vyhrál v loňském roce 1. místo v soutěži DestinaCZe agentury Czech Tourism v kategorii Zážitek na 1000 % pro celou rodinu. A my teď víme proč! Žáci a učitelé 1. stupně ZŠ Záboří Kroužkování ptáků - Rybník Jeřabinec Dne 21. září jsme si udělali výlet na rybník Jeřabinec, který se nachází u Ražic. Jeli jsme tam v půl osmé ráno autobusem Vohrybus. Když jsme dorazili na místo, začali jsme koužkovat ptáky, které hned ráno chytil pan doktor Pecl. Ten nám řekl vše, co k tomu patří. Prohlédli jsme si několik velikostí kroužků na různé druhy ptáků. Dále jsme vylezli na rozhlednu, kde jsme pozorovali dalekohledem rybník a vše okolo. Viděli jsme nejen kachny, ale dokonce i volavku, která se na rybníce parádila. Odnesli jsme si odtud hodně znalostí a jsme zase o něco chytřejší. Výlet se nám všem moc líbil.
Žáci naslouchají p. doktoru Peclovi Děkujeme paní učitelkám Stejskalové, Bradáčové a Dubské, které tam s námi byly, a také panu řediteli Špatnému, protože on tento výlet zařídil. Žákyně 9. třídy Monika Poláková
Číslo 3/2015
Strana 6
(Ne)známý Písek a jeho okolí aneb Zábořáci opět na cestách Příznivci turistiky ani v parném létě nezaháleli. Spolu s několika našimi přáteli z oddílu vysokohorské turistiky Jablonec nad Nisou, souputníky z Lažánek a Blatné, jsme letošní letní turistický výšlap zaměřili na Písek a jeho přilehlé zajímavosti. Když se řekne Písek, představuje si většinou každý z nás pouze místa okolo náměstí, starý kamenný most, obchody či hostince kolem. My zamířili ale o kousek dál – do Píseckých hor. Překvapila nás krása a dojemnost „cesty bolestných kamenů“, která vede z Písku od lokality U Vodáka vzhůru na vrchol kopce Jarník. Tato nová a moderně pojatá Křížová cesta nám ukázala smutné poselství bolestných kamenů. Čtrnáct mohutných balvanů posazených v lese v blízkosti cesty, to je čtrnáct symbolů, které nutí každého k tichému rozjímání. Nedostatek lásky, Rozpad rodiny a vztahů, Nemoc …. To jsou jména některých zastavení na překrásné strmé cestě k rozhledně. Poslední kámen nese název Naděje. Ta skutečně zůstává každému z nás po všech bolestech a utrpeních, které život přináší. Tento úsek cesty je výsledkem projektu žáků Obchodní akademie a Jazykové školy města Písku, kteří také shromažďovali příběhy lidí z domovů důchodců, věznic, hospiců i dětských domovů. Patrony projektu jsou Marta Kubišová a prof. Tomáš Halík. Na cestu bolestných kamenů volně navazuje vyhlídka píseckých lesníků pečujících o lesy přírodního parku Písecké hory. Odtud je to už jen kousek k rozhledně na Jarníku, kde nás čekal překrásný výhled po širokém okolí Písku. Každému, kdo na rozhlednu vylezl, se tak naskytla ideální příležitost ověřit si dovednosti čtení z mapy při dohadech, který kopec, obec či město je vlastně vidět. Zpátky dolů do Písku už to byla volná procházka, která vedla i kolem obory s volně pobíhajícími daňky. Počasí nám opravdu přálo. Po návratu z cesty jsme se také dozvěděli, že žijí v Záboří odrostlí „chlapci“, kteří si v těchto místech odkroutili v mládí svoji vojenskou základní službu. Ti mají jistě vzpomínky zcela jiné. Pár kilometrů za Pískem nás přivítala obec Albrechtice nad Vltavou s jejím široko známým kapličkovým hřbitovem. Kdo viděl tuto pamětihodnost poprvé, nechtěl věřit svým očím. Celá hřbitovní zeď okolo kostela sv. Petra a Pavla je vyzdobena vyklenutými kapličkami hrobů, nad nimiž jsou barevnou lidovou malbou vyvedeny krásné výjevy, doplněné veršováním charakterizujícím zpravidla život toho zemřelého, který pod tímto obrazem spí svůj poslední dlouhý spánek.
Zastavení v Putimi už mělo příchuť veselejšího vzpomínání na příběhy vojáka Švejka, který to tu neměl s tím „vachmajstrem“ lehké. Nyní už tady jen ve dne i v noci „vartuje“ u putimského mostu s nedalekou památnou strážnicí, ale také příjemnou hospůdkou. Tu jsme samozřejmě nemohli přehlédnout ani minout. Na závěr nás na návrší nedaleko Sudoměře přivítal 16 metrů vysoký památník připomínající vítěznou bitvu Jana Žižky, která se zde odehrála v roce 1420. Naše historie i hezká česká krajina mají stále co ukazovat. Podobně jako na našich dřívějších cestách, bylo i tentokrát stále o čem povídat. Těšíme se už na další cestování. Přidáte se také k nám? Text a foto Ing. Bohumil Beneš Posvícení v Záboří Dočetla jsem se, že podle legendy slavil "posvícení" již král Šalamoun, když světil svůj chrám v Jeruzalémě. Každý rok v ten stejný den pak uspořádal hostinu pro své přátele na počest vysvěcení svého chrámu. Posvícení patřilo k nejoblíbenějším svátkům, při kterých venkované oslavovali nejen vysvěcení kostela, ale i ukončení polních prací. V tomto období byl už nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky, vajec, zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba na pořádnou hostinu a oslavu ve vsi. Navíc se blížil advent a s ním spojený dlouhý půst, takže si naši předkové při posvícení užívali všeho, čeho měli málo za celý zbylý rok. K této slávě neodmyslitelně patří „hnětynky“, které jsou v našem regionu dlouholetou tradicí. Jejich chuť a zdobnost jsou chloubou jihočeských hospodyněk. Bez nich se dříve neobešla žádná posvícenská zábava. Tehdy děvčata dávala chlapcům sladké, bohatě zdobené hnětynky za to, že s nimi celý rok tancovali. Recepty jsou mnohdy od našich babiček, které je mají od svých maminek, můžeme tedy říci, ze se předávají z generace na generaci. I já mám posvícení spojené s dětstvím. Pamatuji si, že jsem se každý rok nemohla dočkat, až budeme s babičkou ve světnici péct „hnětynky“. Vytvořené těsto jsme nalévali do typických plechových forem kulatého tvaru a po upečení polévali cukrovou nebo čokoládovou polevou a nakonec je ozdobili cukrovými ozdůbkami. Díky tomu se z nich stávala umělecká díla. Samozřejmě jsou i vykrajované „hnětynky“, ale pro mě jsou klasické ty z formiček. Rozhodli jsme se tedy oživit tuto tradici i v naší vesnici, a to tím, že společně s členy tělovýchovné jednoty v Záboří uspořádáme posvícenskou zábavu v Kulturním domě v Záboří. Pro oživení vyhlašujeme soutěž o nejkrásnější „hnětynku“, zúčastnit se může každý. Jedinou podmínkou je zachování malého klasického tvaru hnětynky pečené ve formičce nebo vykrajované. Všichni jste srdečně zváni a doufám, že se zúčastníte. Těšíme se na Vás. VŠ
Číslo 3/2015
Strana 7
Z činnosti TJ ZD Záboří Letošní léto sportovcům opravdu přálo. Nebylo nutné hledat útočiště před deštěm, teplé oblečení mohlo zůstat celé prázdniny uzamčené ve skříních. Tradiční sportovní prázdninové akce tak proběhly v nádherném počasí. Toto číslo se věnuje především bílému sportu, ale ani další sportovci rozhodně nezaháleli. Turistickému oddílu se věnujeme v obsáhlém materiálu, ženy předvedly s velkým úspěchem své taneční vystoupení na zábořské pouti a fotbalisté se zúčastnili v Lažanech turnaje v malé kopané. Volejbalisté uspořádali další ročník turnaje smíšených týmů „Zábořská smeč“, bohužel jejich loňské třetí místo letos zůstalo v nedohlednu, po nepřesvědčivých výkonech obsadila domácí družstva 5. a 6. příčku ze sedmi účastníků. V současné době již volejbalisté společně se stolními tenisty zahájili další ročníky okresních přeborů, popřejme jim, ať se jim letos daří. Na závěr bych chtěl pozvat všechny příznivce sportu na posvícenskou taneční zábavu, kterou TJ ZD Záboří pořádá společně se slečnou Veronikou Škodovou. Všichni jste srdečně zváni! MG
Babka. Prvně jmenovaný pár po vítězství 6:4 vyzval ve finále duo Vokatý, Slavík, které porazilo v druhém semifinále Fialu s Vykopalem v poměru 6:2. Závěrečný zápas posléze ovládl místní nestor Josef Slavík, který společně s Václavem Vokatým povolil svému soupeři pouze jednu hru. Po několika letech se tedy podařilo triumfovat domácímu tenistovi. Poděkování za zdařilý průběh turnaje patří sponzorům (Duotip s.r.o, R. Šimsa, Strojírna ČZ Strakonice, Jatky Hradský, M. Augustin, J. Slavík), ale i O. Mertové, M. Petráškové a V. Škodové za zajištění občerstvení během celého turnaje. Obrovský dík patří rovněž ZD Záboří, které zajistilo navezení vody do studny, ze které byly kurty zavlažovány. Bez této pomoci by v letošním suchém létě memoriál zřejmě ani neproběhl. Josef Slavík, MG
Tenisté v krajském přeboru Tenisové družstvo TJ ZD Záboří bojovalo už šestou sezonu v krajském přeboru smíšených družstev dospělých v jihočeské části. Letošní ročník byl plný očekávání. Do soutěže se zapojila dvě družstva dospělých. B-tým skončil na osmém místě v krajském přeboru páté třídy – z deseti přihlášených týmů. Očekávalo se lepší umístění.
Memoriál Miroslava Petráška a Františka Škody v tenisu V sobotu 8. srpna se na sluncem vyhřátých tenisových kurtech v Záboří uskutečnil již 12. ročník memoriálu Miroslava Petráška, který již pět let slouží i jako vzpomínka na Františka Škodu. Ačkoli počasí svádělo spíše v polehávání u vody, zúčastnil se ho rekordní počet 14 tenisových párů. Hráči se sjeli tradičně z nedalekého okolí, ale také ze Sušice, Prahy či Mostu.
Horní řada zleva: Petr Šimon, Tomáš Fiala, Irena Fialová, Dušan Soukup, Ondřej Černo. Dole: Vladimír Babka a Miloslav Bálek. Chybí: Blanka Chmielová a Martina Samcová.
Vítězný pár Václav Vokatý, Josef Slavík Vzhledem k tak velkému počtu účastníků se na perfektně připravených hřištích odehrálo 45 jednosetových zápasů. Po bojích v základních skupinách se v prvním semifinále utkaly dvojice Švejda, Machovec - Bálek,
Áčko letos po loňském postupu hrálo další vyšší soutěž – KP II. Během posledních pěti let třikrát postupovalo. Po pěti odehraných kolech tým uzavíral tabulku na osmém místě, soutěž byla kvalitní a díky silným soupeřům v úvodních kolech se Zábořským nedařilo proměňovat zápasy v celková vítězství. Zato závěr dopadl nad očekávání. Tenisté ze Záboří poslední tři kola vyhráli nad svými soupeři výrazným rozdílem a díky těmto vítězstvím skončili na celkově čtvrtém místě. Cíl pro letošní sezonu byl tedy splněn nad očekávání. Miloslav Bálek
Číslo 3/2015
Strana 8
Kamenná svatba v Záboří Kamenná svatba – to je 65 let společného života. Není mnoho šťastlivců, kteří mohou takovou událost v životě oslavit. Manželé Linhartovi ze Záboří mezi ty šťastné patří. Dvacátého třetího září tomu bylo právě 65 let, kdy měli svatbu. Poznali se – jak jinak než u muziky v hospodě u Říhů v Záboří, kde se tehdy pan Bohumil z Kladrub zakoukal do své budoucí manželky Růženky. Chodili spolu dva roky, v roce 1950 se vzali, měli dvě děti, syna a dceru. Syn žije v Kladrubech a dceru mají ve Střelských Hošticích. Těší se ze čtyř vnoučat a sedmi pravnoučat. Paní Růžena pracovala v JZD Záboří jako ošetřovatelka dojnic až do odchodu do důchodu v r. 1985. Je vyhlášenou kuchařkou a pekařkou a její chloubou je zahrádka plná kytiček. Jejím velkým koníčkem je čtení, četla by pořád, ale oči už trochu zlobí.
Významného výročí se dožívají Říjen Listopad Prosinec
Veselá Věra Herzig Zdeněk Klugner Václav Ungrová Marie
83 let 65 let 93 let 75 let
Obec Záboří přeje všem jubilantům pevné zdraví!
Svoz nebezpečného odpadu Svoz nebezpečného odpadu se uskuteční v sobotu 14. listopadu 2015 od 8.00 do 11.00 hod. Kontejnery budou přistaveny na dvou místech: · na návsi „U Louže“ · v areálu čistírny odpadních vod
Pan Bohumil pracoval ve strakonické Teplárně celých 35 let až do důchodu, do kterého odešel v roce 1988. Donedávna včelařil, ale včelstvo mu uhynulo a další už nezřizoval. Koníčkem mu prý byla vždy práce a poslední dobou i „holky“, jak říká kozám. Teď už chová jen jednu, ale stará se ještě o králíky, slepice a pejska. Společná životní cesta manželů Linhartových jistě nebyla vždy jen procházkou růžovým sadem, i oni museli jistě překonat mnoho překážek a těžkostí, které život přináší. Nešlo by to však bez úcty jednoho k druhému, vzájemné tolerance a porozumění. Do dalších společných let jim přejeme hlavně hodně zdraví, spokojenosti a radosti z pravnoučat.
Text a foto Jaroslava Vodičková Na celkových finančních nákladech tohoto vydání zábořského zpravodaje se podílela firma:
Čtvrtletník vydávaný Obcí Záboří. Redakční rada: Jaroslava Vodičková, Jitka Říhová, Jaroslav Vorba, Pavel Marek, Michal Gutwirth. Náklad: 200 výtisků. Adresa: Obec Záboří, Záboří 88, 387 34 Záboří, tel. 383 494 333, e-mail OÚ:
[email protected], redakce:
[email protected]. Tisk: Blatenská tiskárna, s.r.o. Povoleno MK ČR E 17553 Uzávěrka příštího čísla: 1. 12. 2015
