7.12.2012
BIOLOGIE KAPRA
Chov kapra I
• Čeleď kaprovité (Cyprinidae) nejrozšířenější skupina ve vodách ČR • • • •
Původ: původním domovem kapra je povodí Černého moře, Kaspického a Aralského jezera. V období třetihor se dostal do povodí Dunaje a tedy i k nám. Jednalo se o původní formu tzv. „říčního kapra – sazana“.
• Teplota vody: • Kapr je ryba eurytermní (dobře přizpůsobivá různé teplotě). Optimum pro chov je 18 – 24 °C.
• Náročnost na O2: • optimální hranice je 6 – 7 mg/l O2. Bezpečně ale snáší koncentrace 3 – 4 mg/l.
BIOLOGIE KAPRA Potrava: je označován za nedravého všežravce - vhodné v chovu Růst: u nás je poměrně rychlý. Závisí na podmínkách prostředí. Orientační průměrné hodnoty růstu: Kapr jednoletý 25 – 100 g (50 – 120 mm) Kapr dvouletý 250 – 700 g (200 – 350 mm) Kapr tříletý 1000 – 1800 g (400 – 500 mm) Rekordní úlovky jsou přes 20 kg. Pohlavní dospělost: v průběhu 3. a 4. roku života podle pohlaví. Plodnost: 5-70 ml mlíčí (10-25mil/ml), 150 – 250 000 jiker na 1 kg živé váhy. Velikost jiker: 1,3 – 1,8 mm. Jikry jsou lepkavé. Kapr je ryba fytofilní. Výtěr: v jarních měsících (duben, květen) při teplotě vody nad 18 °C.
PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V chovu jsou podle šupinného pokryvu čtyři morfologické skupiny (tzv. morfotypy - fenotypy): Cíleným výběrem z šupinatých kaprů. Ošupení určeno dvěma geny. 1) Odpovědný za šupinatost „S“ 2) Odpovědný za hladkost „N“ kombinace alel „NN“ je letální a plůdek hyne!!! Kapr šupinatý (SSnn, Ssnn) – celé tělo je kryto šupinami (hlava, ploutve) Lysec-řádkový (SxNn) – šupiny jsou u základů ploutví, jednoduchá či zdvojená řada na postranní čáře. Kapr lysec (ssnn)– šupiny ostrůvkovitě roztroušené, připomíná lysce řádkového Kapr hladký (ssNn) – silná redukce šupin, pouze podpůrné šupiny u báze ploutví, které mohou také chybět.
PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE
Kapr šupinatý SSnn, Ssnn
Lysec řádkový SSNn, SsNn,
Kapr lysec ssnn
• Šlechtitelská práce v chovu kapra je zajišťována VÚRH Vodňany, SR-Tábor (středisko Milevsko). Zde jsou testovací stanice. Rozmnožovací chovy – Blatná, Třeboň, Hodonín. • Pokyny k organizaci práce a testování užitkovosti a k vedení evidence obsahuje zákon č. 16/2004 Sb. • Vyhláška 136/2004 Sb. pak popisuje způsoby značení a evidenci hospodářských zvířat, drůbeže, ryb a včel. Odběr krve
Značení čipem
Značení dusíkem
Kapr hladký ssNn
1
7.12.2012
Amurský sazan - dunajský šupináč (AS)
Výpis z ústřední evidence Plemenných ryb 2003 Plemeno (název - zkratka)
Rok
2001
Rok
Počet plemen. ryb
2002
Počet plemen. ryb
Rok
2003
Počet plemen. ryb
jikernaček
mlíčáků
jikernaček
mlíčáků
jikernaček
C 434
16
12
23
18
24
16
C 435
93
116
123
125
84
110
9
18
28
34
7
12
65
70
130
119
148
132
401
226
356
222
912
852
12
2
252
260
262
150
Pohořelický lysec - PoL
197
120
127
120
90
112
Telčský lysec - Te
241
162
154
146
206
233
Jihočeský lysec - BV Jihočeský kapr šupinatý C73 Mariánskolázeňský kapr šupinatý - ML Milevský lysec - MV
mlíčáků
Třeboňský šupináč - TŠ
69
46
143
66
123
73
Žďárský šupináč - Žď-Š
318
147
258
102
212
181
Žďárský lysec - Žď-L
319
198
281
150
187
208
Ropšinský kapr šupinatý (ROP) Vyšlechtěn: v Rusku v 30. letech 20. století, Kde: Kursko a Novgorod, Základ: amurský sazan a kapr haličský, Chován: v náročných podmínkách, vysoká vitalita Proč k nám importován: pro účely hybridizace.
Mariánskolázeňský kapr šupinatý (ML) Selekce: proběhla v záp. Čechách v letech 1970-79, Realizoval to: Ing. J. Ryšavý, Chovatel: ČR- Mariánské Lázně, Vlastnosti: plastičnost v růstu, vyrovnané produkční výsledky, dobrý zdravotní stav.
• 1983 - Importován do ČR z Ukrajiny • Původní populace divokého kapra z Amurské oblasti • Přirozený hromadný výtěr bez selekčních zásahů • Udržení a oživení genofondu kulturních plemen
Jihočeský kapr šupinatý (C 73) Šupinatý kapr chovaný v jižních Čechách, Selekce koncem 60. let ing. Smíškem ve VÚRH, Je to homozygotní linie určená k ověřování, Chov: Vodňanské a milevské rybníky.
Žďárský šupináč (Žď. Š.) Vznik: Kinského rybářství v roce 1990, Záměr: zvýšit odolnost šupinatého kapra chovaného ve vyšších geografických polohách, Chován : Českomoravská vysočina.
2
7.12.2012
Jihočeský lysec (BV) Základ: vodňanský a blatenský lysec – Selekce: v 60. a 70. letech 20. století, Chován: ve Vodňanech a Milevsku, Určení: pro selekci s výběrem ryb typického exteriéru.
Telčský lysec (Te)
Milevský lysec (MV) Vznik: polovina 70. let, Základ: Vodňanský lysec a importovaná linie M2, Cíl: zlepšení vlastností původního lysce, Chován: Táborské rybníky a většina a. s. v ČR, Chovatel: Stanice Milevsko – J. Pejša junior.
Telčský lysec (Te) • Původ linie: • Milevsko 1985-91, • Charakteristika: vyrovnané produkční výsledky, • Určení: vhodný do normálních obsádek, • Areál chovu: Táborsko a Telč.
Požadované vlastnosti kladené na chovaného kapra Z hlediska chovatele: • Co největší růstová schopnost • Odolnost proti nemocem, parazitům, manipulaci aj. • Dobrá schopnost rozmnožování • Růstová vyrovnanost Z hlediska spotřebitele: • Kusová hmotnost • Zmasilost • Jakost masa • Přítomnost pohlavních produktů
Který kapr vyhovuje těmto požadavkům? ŽÁDNÝ!!! Proto je důležitá seriózní plemenářská práce. Vytváření čistokrevných linií + využívání tzv. „heterozního efektu“. Starší postupy: • Výběr plemenných ryb ze směsi ryb, které vyrůstaly za nestejných podmínek • Posuzovaly se pouze zevní znaky Nyní: • Pečlivá realizace tzv. negativního (pozitivního) výběru • hromadný výběr – (velké množství ryb na plachtě) • Individuální výběr – podle určitých kriterií
3
7.12.2012
PROHLÍDKA A VÝBĚR
Měření, zjišťování hmotnosti
• Hlava – rypec, oči, skřele, žábry • Ploutve – všechny (anomálie, chybějící paprsky, zvlnění, propadnutí, absence apod.) • Močopohlavní papila – normální, vyhřezlá, zanícená • Postranní čára – pravidelná, zvlněná, rozvětvená, přerušená • Forma těla – pozor! Nápadná vysokohřbetost • Vzhled, barva a lesk – defekty, zranění • Ošupení – prohlížíme obě strany těla
• Ukazatel (index) vysokohřbetosti H (délka těla : výšce těla) – nejvyšší 2,7, zavádí se 2,5 až 2,6. • Ukazatel (index) širokohřbetosti Š ((šířka těla x 100 ku délce těla – v %), Relativní výšce odpovídá relativní šířka cca 20 %. • Obvodový index – OI (délka těla v cm : obvod těla v cm), ryby s menší hodnotou než 1 jsou kvalitnější, hodnoty nad 1 vypovídají, že kapři nedosáhli hmotnosti, která by odpovídala jejich velikosti. • Koeficient zmasilosti - podle Fultona (hmotnost ryby v g x 100 : třetí mocnina délky těla ryby v cm). Důležité u plůdku – u nás by to mělo být asi 3,3 před komorováním. • Vážíme ryby v plachetkách.
MĚŘENÍ KAPRA
Výsledky měření u prošlechtěných linií ve Vodňanech Stáří kapra Ukazatel
METODY KONTROLY PLEMENNÉ ČISTOTY CHOVU Genetické
metody
Alozymová analýza (současně uznaná) Analýza mikrosatelitů (zaváděná)
Geometrická morfometrie Princip Získání údajů Zpracování údajů
K1
K2
K3
vysokohřbetost
2,2 – 2,4
2,2 – 2,4
2,3 – 2,5
širokohřbetost v %
21 - 23
21 - 24
20 - 23
vyživenost
3,2 - 3,5
3,2 – 3,7
3,5 – 4,0
% obsah tuku
3-4
4-8
6 - 10
PŘIROZENÝ VÝTĚR • Hromadný, tzv. „staročeská metoda“ velmi jednoduchá (6–12 g ks na ha), 1F: 2M • Skupinový, v Dubraviových rybníčcích (výhodou je možnost selekce, úprava optimálních podmínek aj. Poměr pohlaví 2M:3F nebo 3M:5F (vždy ve prospěch jikernaček). 5 ryb 100m2 • Oplozenost jiker: 70–90 %. Inkubační doba: 60–80 denních stupňů (denní stupeň = průměrná denní teplota násobená počtem dnů). • POZOR ! Pokles teploty vody pod 12 °C nebo vzestup nad 25 °C vyvolává poruchy při líhnutí. • Po vykulení nastává trávení žloutkového váčku, pak postupný přechod na exogenní výživu. Dále za 2–3 dny po vykulení odlov tzv. „třeboňskými lžícemi“ a vysazování embryonek do výtažníků I. řádu.
4
7.12.2012
Dubraviovy rybníčky
Umělý výtěr Provádí se od 60. let dvacátého století. VÚRH rozpracoval metodu na základě maďarských, rumunských a ruských zkušeností. Důležitou fází výtěru je odlepkování jiker. • Maďarská metoda – pomocí mastku (talku – křemičitan hořečnatý), doba odlepkování je 5-6 hod. • Rumunská metoda – pomocí roztoku močoviny a kuchyňské soli. Pak následuje koupel v taninu. • Ruská metoda – pomocí zředěného kravského mléka – tato metoda je přirozená a jednoduchá. Je také nejkratší.
Inkubace jiker se provádí v tzv. Zugských lahvích. Zde také probíhá kulení plůdku. Rozkrmování se potom realizuje na žlabech.
Hormonální stimulace • • • • • • •
Synchronizace 24-36 h před výtěrem Hypofýza 3-5mg/1kg Dvě dávky 1/8-1/10 Zbytek cca 12 h před výtěrem GnRH 10-20 ug/kg
ReprodukceGrowth
Reprodukce
Environmentální regulace Ryba Prostředí Sezónní světelný profil Sezónní teplotní profil Množství potravy Kontaminanty Ostatní
Mozek Hypofýza LH FSH Vitellogenin
játra
Gonády Vývoj gonád
Steroidní hormony •androgeny •estrogeny* •progesterony
Reprodukce
Hormony, které kontrolují uvolnění gamet
Indukce výtěru
Mozek dopamin
LHRH
+
LHRH = GnRH
Hypo Progest. LH
Gonáda Progest.
Gamety R.W. Rottmann et al. 1991
5
7.12.2012
UMĚLÝ VÝTĚR
Reprodukce
Indukce výtěru
• Výtěr jikernaček – video
Progest.
hCG = lidský chorionický gonadotropin
• Výtěr mlíčáků - video
R.W. Rottmann et al. 1991
Inkubace • • • • •
Kvalitní voda 5-7mg O2/l Zugské lahve Malachitová zeleň 30min (0,20mg/l) Kulení, snížit průtok Strávení žloutkového váčku
Citlivost jiker a embryí • • •
Při rozmnožování-citlivost na obsah solí ve vodě pH uhličitany
Hospodářský cyklus - kategorie Ko – embryonka kapra těsně po vylíhnutí až do stáří 4-6 týdnů a velikosti cca 4,5 cm nasazovaná do výtažníků I. řádu nebo plůdkových rybníků. 500-600 tis/ha Kr – kapřík o velikosti od 4,5 cm a 5-10 g nasazovaný do výtažníků II. řádu a lovený na podzim jako K1. K1 – plůdek kapra ve stáří půl až jeden rok lovený na podzim či na jaře, (25-100 g, 50-100 mm). 100-150 tis/ha K2 – násada (věk 11/2 až 2 roky) vysazovaná do násadových rybníků, (250-700 g, 200-350 mm). K3 - tříletý (tzv. tržní) kapr určený k dodání na trh o celkové hmotnosti asi 1 200–1 800 g a velikosti 400-500 mm odchovaný v tzv. hlavním rybníku. K4 – čtyřletý, tržní kapr odchovaný v hlavním „dvouhorkovém“ rybníku o hmotnosti zpravidla nad 2 500 g (výběr). Kg – generační nebo též remontní kapr určený k reprodukci. Nejvyšší plemenné hodnoty dosahují Kg ve stáří 7-8 roků.
6
7.12.2012
•DĚKUJI ZA POZORNOST
7
