Cenový výzkum Nelze zapomínat na využívání cenové pružnosti cenových strategiích a taktikách
Zkoumání vznikajících efektů při cenových změnách
Substituční efekt Veblenův efekt Guttenbergův efekt Atraktivní efekt Spekulační efekt
Prožívání cen Ceny jsou vnímány i z hlediska psychologického. METODY přístupu k prožívání ceny: Westendorpova metoda NSS Do určité úrovně - cena nízká, vyvolává nedůvěru Do určité úrovně – cena nízká, relativně výhodná, pozitivní Do určité úrovně – cena relativně vysoká, ale přijatelná Do určité úrovně – cena vysoká, nepřijatelná zákazníkem Počet výrobků Q
a
b
c
a … cena nepřijatelně nízká b … cena relativně nízká c … cena relativně vysoká d … cena nepřijatelně vysoká
d
cena
Prožívání cen Batzova konfigurační frekvenční analýza Hodnocení výrobku reprezentativním vzorkem osob a jsou dotazováni na postoj k ceně, která se postuopně navyšuje od zvoleného minima. Četnost přijímání ceny Dotazovanými
100%
50%
0%
1. práh
2.práh
3.práh
předpokládaná cena v %
Cenová statistika
sleduje vývoj cen a cenové hladiny řady cenových okruhů index spotřebitelských cen – důležitým indikátorem cenového vývoje měří v časovém vývoji relativní změny konečných spotřebitelských cen zboží a služeb
Rodinné účty zdroj sociálních informací o vývoji a struktuře konečné soukromé spotřeby, poskytovanými pravidelně souborem vybraných domácností. Primární údaje (terénní výzkum) – zpravodajské deníky v domácnostech Zahrnuje více než 3000 domácností podle sčítání lidu 1 – 2 % vybírány nahodilým výběrem Repre znaky: - sociálně společenská skupina domácnosti dělnicko zaměstnanecká, zemědělská, podnikatelská, důchodecká. - příjmová skupina domácností - počet nezaopatřených dětí. Doba setrvání v souboru respondentních domácností je minimálně 1 rok.
Rodinné účty - příjmy Příjmy se sledují měsíčně a člení se: − − − −
příjmy z hlavního zaměstnání v nezemědělských oborech příjmy z pracovní činnosti v zemědělství příjmy z vlastního soukromého podnikání ostatní příjmy - rovněž ve výše uvedeném členění příjmy z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení důchody, nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, přídavky na děti a ostatní dávky z nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti, dávky sociální potřebnosti až do výše životního minima, státní dávky sociální péče, příspěvek na nájemné
− jiné peněžní příjmy prodej zemědělských výrobků, pojistné náhrady, podpory od nestátních organizací, peněžité dary, příjmy z prodeje a pronájmu movitých a nemovitých věcí, alimenty, stipendia, zděděné finanční částky, stravné za služební cesty, odměny za pracovní výročí, výhry, odměny za dárcovství, služné a ostatní peněžní příjmy
vybrané úspory, výpůjčky − výnosy z cenných papírů − naturální příjmy
Rodinné účty - výdaje Výdaje se sledují měsíčně a člení se: 1. 2. 3.
4.
5. 6. 7. 8.
vydání za potraviny, nápoje a společné stravování (58 třímístných podskupin) vydání za nepotravinářské zboží vč. tabáku a tabákových výrobků (73 podskupin) vydání za nájemné a komunální služby, dopravu a spoje, opravy a zakázkové práce, osobní služby, vzdělávání, kulturní a sportovní služby, rekreaci, léčebnou péči a dětská zařízení a ostatní služby, zejména za provoz automobilů a finanční služby (47 podskupin) daně, poplatky notářské, správní, soudní, místní a celní, pokuty a penále, pojištění osobní a věcná, příspěvky organizacím, sázky, losy a hry, dary příbuzným a ostatní platby jako dědické vyrovnání, alimenty, dobročinné dary apod. (19 podskupin) vklady, půjčky, úvěry, obligace, akcie, připojištění (8 podskupin) jiná vydání jako jsou koupě nemovitostí, hospodářské a pěstitelské potřeby, vydání na domácí zvířata, ztráta peněz apod. (4 podskupiny) vydání na soukromé podnikání převedené z rozpočtu domácností na soukr. podnikání (2 podskupiny) naturální osobní spotřeba, naturální vydání, naturální dary (27 podskupin)
Rodinné účty – využití, výhody Obecné využití statistiky rodinných účtů:
Pro přímou aplikaci v celostátním, odvětvovém, makroekonomickém měřítku V průřezových analýzách V časových a prostorových řadách Při marketingovém řízení V sociální politice.
Konkrétní využití statistiky rodinných účtů:
Rychlé hodnocení vývoje a struktury příjmů pro vládu V soustavě národních účtů – zdrojem potřeby domácností Možnost kontroly a dopočtu maloobchodního obratu Pro poměrová, strukturní data sociální statistiky pro vybrané skupiny a soubory domácností Podklad pro revizi vahových schémat indexu spotřebitelských cen Pro výpočet indexu spotřebitelských cen na běžných (aktuálních) vahach.
VÝHODY Věrohodnost a úplnost primárních dat ve zpravodajských denících domácností Dobrovolnost zápisů do deníků předpokládá vyšší míru přesnosti zápisů NEVÝHODY Obtížnost zabezpečení reprezentativnosti souborů podle kvótních kritérií Růst nákladů na primární výzkum, respondenty,….
Rodinné účty – harmonizace s EU Harmonizační kroky zemí Evropské unie:
uplatnění místo kvótních výběrů - princip náhodného výběru Přejít z měsíční periodicity šetření na podstatně delší frekvenci šetření Sladit dobu zápisu jednotlivých skupin výrobků Rozsah výběru (počet domácností) se liší v jednotlivých zemích EU.
Koordinaci harmonizačního procesu v EU zabezpečuje EUROSTAT
Index spotřebitelských cen LASPAYRESŮV CENOVÝ INDEX srovnává hodnotu produkce (prodej,vydání,spotřebu) základního období oceněnou cenami běžného období s hodnotou téže produkce vyjádřenou cenami základního období. Růst hodnoty produkce v důsledku cen za předpokladu, že prodané (spotřebované) množství výrobků zůstane na úrovni základního období. Index spotřebitelských cen je měsíčně počítán na stálých vahách základního období.
Index spotřebitelských cen PAASCHEÚV CENOVÝ INDEX srovnává hodnotu produkce (prodej,vydání,spotřebu) běžného období s hodnotou téže produkce v cenách základního období. Informuje o růstu hodnoty produkce v důsledku změny cen za předpokladu, že vyrobené množství jednotlivých výrobků volíme z běžného období. DŮVODY PROVÁDĚNÍ REVIZÍ INDEXNÍHO SCHÉMATU: Změny ve struktuře a sezónnosti spotřeby Výrazná diverzifikace sortimentu spotřebního zboží a služeb Požadavek na vyšší míru mezinárodní srovnatelnosti výsledků na bázi metodických doporučení EUROSTATu
Index spotřebitelských cen VAHOVÝ SYSTÉM PRO VÝPOČET INDEXU SPOTŘEBITELSKÝCH CEN Základem vahového systému je statistika rodinných účtů běžně používaná v EU. Existence 238 skupin třímístných statistických znaků.
Základem vahového systému je na cca 1200 podskupin pětimístných statistických znaků – velmi podrobné členění výdajů na 1 člena domácnosti. Soustava indexů spotřebitelských cen 1. Úhrnný index spotřebitelských cen 2. Domácností zaměstnanců celkem 3. Domácností důchodců celkem 4. Domácností zaměstnanců s dětmi 5. Domácností žijící v hlavním městě Praha Rozdíly ve vahových schématech mezi jednotl. sociálními skupinami zaměstnanců a důchodců vyplývají z rozdílných ekonomických a životních podmínek, které se promítají do do diferencovaných struktur výdajů domácností-
Výběr cenových reprezentantů Podílejí se významně na: celkovém objemu spotřeby (tržeb, maloobchodního obratu) uspokojování specifické potřeby – reprezentují specifickou užitnou hodnotu
Pro výběr reprezentantů je přihlížení k jeho vahovému podílu k : stálosti na trhu snadné zaměnitelnosti v budoucnosti výrobky různých cenových poloh výrobky tuzemské i zahraniční provenience výrobky I. jakosti Minimalizace místních, prostorových a časových odlišností v poptávce a nabídce – konkrétními varietami výrobků a služeb. Varieta je konkretizována: 1. 2. 3.
Obchodní značkou nebo konkrétním dodavatelem Konkrétní hmotností nebo jiným kvantitativním znakem Přípustnou kvalitativní odchylkou od standardu
Výběr reprezentantů pro spotřební koš Výběr reprezentantů pro spotřební koš je prováděn metodou záměrného výběru. UMOŽŇUJE PROVĚŘIT ÚČELNOST ČI NEÚČELNOST PONECHÁNÍ TĚCH REPREZENTANTŮ, JEJICHŽ PODÍL NA SPOTŘEBĚ ZŮSTÁVÁ VÝZNAMNÝ OBMĚNA SPOTŘEBNÍHO KOŠE JE ZPRAVIDLA NÍZKÁ –
– ZÁLEŽÍ NA FAKTORECH: inovaci a diverzifikaci sortimentu spotřebního zboží nové pojetí spotřebního koše rozšíření sortimentu dovozem
Spotřební koš je členěn do 12 oddílů spotřebního zboží a služeb (str. 210, Obchodní nauka, 2004/2005)
K minimalizaci v rozdílnostech nabídky spotřebního zboží jsou zpracovány konkrétní popisy výrobků a služeb s přihlédnutím k místní nabídce !!!
Metodiky zjišťování cen Ve vybraných prodejnách a provozovnách služeb odbornými pracovníky ČSÚ. Měsíčně je šetřeno cca 90 – 100 tisíc konkrétních cen Zpravodajské jednotky – významná centra prodeje či poskytování služeb Provozovny různých majitelů a právních forem s rozdílným sortimentem Reprezentanti se šetří 1 x měsíčně (1.-20. kalendářního dne /měsíc) Regulované a jednotné státní ceny se sledují centrálně podle věstníků MF cena elektrická energie, ceny zemního plynu, ceny lehkého topného oleje, …
Cenová statistika INFLACE trvalejší růst cen, vyjadřovaný % nárůstem všeobecné cenové úrovně za jednotku času
DEFLACE trvalejší pokles všeobecné cenové úrovně, vyjadřovaný tempem poklesu cenové úrovně za jednotku času.
Podstata nerovnovážný vývoj základních ekonomických veličin (nabídky a poptávky, investic a spotřeby)
Podstata inflačního vývoje Podstata inflačního vývoje 1. 2.
3. 4. 5. 6.
7. 8.
růst cen výrobců, cen zahraničního obchodu a spotřebitelských cen předbíhá růst výroby; spotřeby a reálných mezd nadměrná poptávka, která má za následek růst cen (poptávková inflace) nebo promítání vyšších cen vstupů (mzdových nákladů, cen surovin, energií, technologií apod.) do cen výrobků (nákladová inflace); růst peněžních výdajů v hospodářství a to v důsledku růstu peněžní zásoby nebo v důsledku zrychlení oběhu peněz; nadměrná emise peněz, která vede k jejich znehodnocení; z hlediska měnového: jako inflační vývoj se posuzuje zrychlení dynamiky růstu peněžní zásoby před dynamikou výroby; z hlediska důchodového: jako inflační vývoj se posuzuje zrychlení dynamiky peněžních důchodů před růstem hrubého domácího produktu ve stálých cenách; z hlediska vztahu poptávky a nabídky: jako inflační vývoj se posuzuje rychlejší růst poptávky před nabídkou; růst cenové hladiny a souběžný pokles kupní síly měny.
Faktory inflačního vývoje Faktory inflačního vývoje
neúměrný podíl hrubé tvorby kapitálu na hrubém domácím produktu, kterému neodpovídá dostatečná tvorba úspor; když tento podíl vzrůstá, relativně se omezuje prostor pro růst výroby spotřebního zboží a prostor pro rozvoj služeb, takže vzniká napětí na spotřebitelském trhu; stagnace resp. pomalý růst společenské produktivity práce jako celku, v podnicích spotřebního a potravinářského průmyslu a služeb zvláště; zhoršování podmínek při vývozu zboží do zahraničí a převaha dovozu nad vývozem; výkyvy v zemědělské výrobě; pokles zemědělské výroby omezuje nabídku potravinářského zboží a tím vyvolává napětí na trhu spotřebních předmětů; nesoulad ve vývoji produktivity práce mezi odvětvími a obory prvovýroby na jedné straně a odvětvími a obory vyrábějícími spotřební předměty vede k disproporcím mezi poptávkou a nabídkou na trhu spotřebního zboží; neúměrná výše výdajů na obranu a bezpečnost a na tzv. veřejnou spotřebu.
Cenová statistika Index spotřebitelských cen měří průměrnou změnu cenové hladiny spotřebního zboží a služeb. Základním východiskem je sledování cen (cenové hladiny) ve zpravodajské síti prodejen a provozoven. Podstatný není růst cen jednotlivých výrobků nebo služeb, ale růst cen agregovaných podskupin, skupin, oddílů a agregovaného úhrnu zboží a služeb. Jako míra inflace je index spotřebitelských cen široce využíván prakticky ve všech zemích.
Je vyjádřen roční procentní změnou znehodnocení měny.
Vyjadřování míry inflace Vyjadřování míry inflace 1/ z hlediska časového:
- krátkodobou míru inflace - dlouhodobou míru inflace
2/ z hlediska prostorového:
- celostátní (republikovou) míru inflace - regionální míru inflace
3/ z hlediska sortimentního :
- úhrnnou míru inflace - dílčí míry inflace
4/ z hlediska sociální stratifikace společnosti: 5/ z hlediska metodického:
- úhrnnou míru inflace - dílčí míry inflace
- průměrnou míru inflace - koncovou (bodovou, kumulativní) míru inflace
Vyjadřování míry inflace Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k průměru vybraného roku (např. průměr roku 1994 = 100). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen. Průměrný index spotřebitelských cen. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (prosinec 1999 = 100).
