CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Michaela Kroulíková
Olomouc 2015
CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Návrh projektu vytvořený na základě potřeb lidí s postižením, kteří opouštějí Základní školu speciální Lanškroun
Michaela Kroulíková Vedoucí práce: Ing. Ester Danihelková
Olomouc 2015
Čestné prohlášení „Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu.“ V Olomouci, dne ………………………………………….
Poděkování „Děkuji Ing. Ester Danihelkové za odborné vedení a cenné rady a připomínky poskytnuté při vedení mé absolventské práce. Také bych chtěla poděkovat mým nejbliţším za podporu při psaní práce a při studiu.“
Obsah Úvod ........................................................................................................................ 7 1
2
3
Člověk se zdravotním postižením .................................................................. 9 1.1
Charakteristika postiţení ........................................................................... 9
1.2
Druhy zdravotního postiţení ................................................................... 10
1.3
Nabídka sluţeb lidem s postiţením ......................................................... 12
1.4
Vzdělávání a rozvoj osob s konkrétním typem postiţením..................... 14
1.5
Rodina pečující o člena s postiţením ...................................................... 15
1.6
Specifické potřeby lidí s postiţením ....................................................... 17
Současná situace lidí s postižením na Lanškrounsku ................................ 18 2.1
Analýza poskytovaných sluţeb v regionu ............................................... 19
2.2
Potřeby lidí s postiţením v regionu ......................................................... 22
Projektová část .............................................................................................. 28 3.1
Nositel a realizátor projektu .................................................................... 28
3.2
Právní forma a název organizace ............................................................ 29
3.3
Odůvodnění a přínos projektu ................................................................. 30
3.4
Poslání a cíle............................................................................................ 31
3.5
Lokalizace projektu ................................................................................. 32
3.6
Analýzy ................................................................................................... 33
3.6.1 SWOT analýza ..................................................................................... 33 3.6.2 Analýza zainteresovaných skupin ........................................................ 35 3.7
Popis plánovaných aktivit projektu ......................................................... 36
3.8
Personální zajištění sluţby ...................................................................... 39
3.9
Zajištění financování a rozpočet projektu ............................................... 42
3.10 Fundraising a Public relations – vztahy s veřejností ............................... 46 3.11 Udrţitelnost sluţby do budoucna a moţná rizika.................................... 47 3.12 Doporučení .............................................................................................. 48 Závěr ..................................................................................................................... 49 Seznam použitých zdrojů .................................................................................... 51 Seznam tabulek .................................................................................................... 54
Anotace ................................................................................................................. 55 Příloha .................................................................................................................. 56
Úvod Lidé s postiţením se v kaţdodenním ţivotě potýkají s řadou znevýhodnění. Jejich postavení ve společnosti prochází neustálým vývojem. V současné době se společnost snaţí nabídnout lidem s postiţením různé druhy sluţeb, které ukotvuje zákon o sociálních sluţbách a skrze které mohou uspokojit jejich potřeby jako například osobní asistence, stacionář, chráněné bydlení a další. Rozvoj sociálních sluţeb je znatelný hlavně ve velkých městech, ale v menších městech je jich stále nedostatek. Ve své absolventské práci bych se chtěla věnovat takovému tématu, jehoţ závěry by mohly být ku prospěchu dalším organizacím nebo lidem pracujícím v sociální oblasti v Lanškrouně, mém rodném městě. Město sčítá okolo 10 000 obyvatel a v současnosti zde není denní zařízení pro děti, které ukončily docházku v Základní škole speciální Lanškroun, i pro dospělé lidi s postiţením. O dalším zařízení, které by mohli vyuţívat absolventi této školy, se ve městě diskutuje uţ delší dobu. Bylo definováno několik představ v rámci komunitního plánování sociálních sluţeb ve městě zejména ze strany rodičů dětí s postiţením. Město je ochotné nové zařízení podpořit, nabídnout například prostoty, ale zatím se nikdo nechopil organizace nové sluţby. Cílem mé práce bude navrhnout projekt pro lidi s postiţením, který bude svým charakterem navazovat na Základní školu speciální Lanškroun a který poslouţí jako podklad pro realizaci další sluţby ve městě. Při zpracování návrhu projektu budu vycházet hlavně z představ rodičů dětí s postiţením, které byly zjišťovány v rámci mé bakalářské práce s názvem Potřeby rodičů pečujících o dítě se zdravotním postiţením v regionu Lanškrounsko, která je zatím neobhájena. Dalším podkladem budou výstupy z komunitního plánování sociálních sluţeb města Lanškroun a Strategického plánu města Lanškroun. Hlavním podnětem pro zpracování tohoto tématu je tedy absence denní sluţby pro lidi s postiţením v regionu Lanškrounsko. Motiv pro navrhnutí projektu je také osobní, jelikoţ bych zde v budoucnu ráda pracovala s touto cílovou skupinou. Věnování se tomuto tématu mi pomůţe lépe pochopit situaci lidí s postiţením v regionu a současně moţná také zlepšit jejich situaci. Na projektu bych se mohla dále podílet i po zpracování této absolventské práce a mohla bych pomoci s jeho realizací. Z diskuzí s místními odborníky v této oblasti vyplynulo, ţe zařízení bude zřízeno pod Rodinným centrem Dětský svět jako pobočný spolek. Do budoucna se nabízí
7
moţnost transformace spolku na sociální sluţbu či jinou další formou, kde by byla poskytována pomoc a podpora této cílové skupině. Pobočný spolek bude slouţit jako klub pro lidi s postiţením. Jeho činnost pomůţe objasnit, zda je forma pobočného spolku pro poskytování této sluţby vyhovující, nebo by bylo vhodné působit samostatně. V první polovině práce je teoreticky vymezena problematika postiţení, vzdělávání a rozvoj lidí s postiţením, specifické potřeby těchto lidí a potřeby této cílové skupiny na Lanškrounsku. Dále je popsána současná situace lidí s postiţením na Lanškrounsku a nabídka poskytovaných sluţeb pro tuto cílovou skupinu. V některých kapitolách první poloviny práce byly pouţity fragmentární části z mé bakalářské práce, která se věnovala Potřebám rodičů pečujících o dítě se zdravotním postiţením v regionu Lanškrounsko. Zde jiţ byla popsána problematika lidí s postiţením obecně a zároveň konkrétně v daném regionu. Druhá část práce je zaměřena na samostatný návrh projektu. Je zde popsán zřizovatel a realizátor projektu, vize, poslání a cíle organizace, přínos projektu, související analýzy. Vypsány jsou také aktivity nového zařízení, moţnosti financování, personální zajištění, rozpočet a vztahy zařízení s veřejností a donátory. V závěru projektové části jsou uvedena doporučení pro zřízení projektu, je popsána udrţitelnost projektu do budoucna a rizika projektu, které by mohly při realizaci nastat. Projektová část bude slouţit jako podklad pro realizaci další sluţby pro lidi s postiţením v Lanškrouně. Během psaní práce byly podstatné části konzultovány s vedením Rodinného centra Dětský svět, se zástupci města a městského úřadu a s rodiči dětí s postiţením. Práce bude poskytnuta zainteresovaným osobám v této oblasti, které ji budou moci vyuţít pro další zpracování a budoucí realizaci projektu.
8
1
Člověk se zdravotním postižením Tématice lidí s postiţením se dnes uţ věnuje řada autorů a odborných publikací.
Na postiţení se dá nahlíţet pohledem několika oborů: medicíny, psychologie, sociální práce a další, z hlediska historického, výchovného nebo sociálního. Mnoho publikací podrobně popisuje pouze jeden typ postiţení. Navrhovaný projekt je určen pro lidi s postiţením, proto se tato kapitola bude věnovat charakteristice a klasifikaci postiţení, jaké jsou moţnosti sluţeb a podpory pro lidi s postiţením, bude zde popsáno vzdělávání a rozvoj této cílové skupiny, rodina pečující o člena s postiţením a specifické potřeby lidí s postiţením.
1.1 Charakteristika postižení Pojmem postiţení se zabývá mnoho disciplín. Jeho význam však můţe být chápan různě, hlavně kvůli poměrně značné terminologické nejednotnosti v České republice i v zahraničí. (Jankovský, 2006, s. 36) Přesné definování pojmu je problematické, neboť kaţdý obor se na postiţení dívá z jiného pohledu. Jedná-li se u daného jedince o postiţení, můţe určit míra psychického nebo fyzického postiţení. V současnosti se můţeme setkat také s pojmem sociální postiţení ve smyslu znevýhodnění společností, ve které jedinec ţije. Člověka s postiţením vnímá jinak široká veřejnost, jinak bliţší okolí a jinak rodina, se kterou se denně stýká. (Šelner, 2012, s. 34) Zdravotní postiţení a jeho význam definují různí autoři odlišně. Podle Slowíka (2007, s. 27) postiţení znamená: „omezení nebo ztrátu schopností vykonávat činnost způsobem nebo v rozsahu, který je pro člověka povaţován za normální.“ Dunovský (1999, s. 159) říká, ţe zdravotním postiţením nazýváme všechna postiţení, vedoucí k omezení pohybové zdatnosti, funkcí smyslových orgánů, mentálních a jiných funkcí. Definici zdravotního postiţení také najdeme v Úmluvě o právech osob se zdravotním postiţením: „Osoby se zdravotním postiţením zahrnují osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postiţení, které v interakci s různými překáţkami můţe bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními.“ (Předpis č. 10/2010 Sb. m. s.) Příčiny postiţení jsou různé a není moţné je vţdy jasně určit. Mohou být způsobeny kombinací hned několika příčin. Mnoho postiţení má několik faktorů, které 9
mohou být vnější (exogenní) a vnitřní (endogenní). Mezi vnější faktory řadíme negativní a rizikové okolnosti od početí do porodu (v prenatálním období), při porodu nebo krátce po narození dítěte (v perinatálním období) a po narození (v postnatálním období). Mezi vnitřní faktory patří faktory genetické (poškození chromozomální výbavy) a genové mutace a ostatní (můţe souviset s dědičnými dispozicemi, změnou citlivosti na běţné podněty, problémy imunity). (Slowík, 2007, s. 46 - 47)
1.2 Druhy zdravotního postižení Sluţby pro lidi s postiţením se liší typem postiţení. Setkat se můţeme s různými typy zdravotního postiţení. Druh zdravotního postiţení nejčastěji rozlišujeme podle převládajícího postiţení. Postiţení můţe být tělesné, mentální (i postiţení duševní a poruchy autistického spektra), zrakové, sluchové, či řečové (narušením komunikační schopnosti). Mimo skupin převládajícího postiţení existuje také postiţení kombinované (kombinace jednotlivých postiţení, např. hluchoslepota) a lidé nemocní civilizačními chorobami. (Michalík, 2001, s. 34) Zákon o sociálních sluţbách vymezuje zdravotní postiţení dle § 3 jako tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postiţení. Dopady postiţení činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. Zákon dále definuje v § 8 čtyři stupně závislosti na péči jiné fyzické osoby, které hodnotí podle schopnosti zvládat základní ţivotní potřeby, kterými se dle § 9 rozumí: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost (nehodnotí se u osob mladších 18 let). Podle stupně závislosti je pak přiřazena výše příspěvku na péči, kterou zákon dále definuje. Příspěvek na péči dále popsán v kapitole 1.3 Nabídka sluţeb lidem s postiţením. (Zákon č. 108/2006 Sb.) Klasifikovat vady a poruchy můţeme podle příčin (resp. podle doby vzniku) vrozené a získané, podle typu – orgánové, či funkční anebo podle intenzity – lehké, střední a těţké. (Slowík, 2007, s. 26)
Existuje tedy několik typů zdravotního postiţení, pro potřeby práce budou nyní přiblíţeny pouze některé. Projekt se zaměřuje na osoby s postiţením, které opouštějí základní školu speciální. Podle školského zákona § 48 se v základní škole speciální 10
mohou vzdělávat ţáci se středně těţkým a těţkým mentálním postiţením, se souběţným postiţením více vadami a s autismem. (Zákon č. 561/2004 Sb.) Nyní budou blíţe popsány tyto typy postiţení.
Mentální postižení O mentálním postiţení hovoříme u jedinců, u nichţ dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Míra a hloubka postiţení je u kaţdého jedince individuální. Mentální postiţení je diagnostikováno tehdy, jsou-li trvale sníţeny rozumové schopnosti v důsledku poškození mozku. Podle vývojového období, ve kterém k postiţení dochází, rozlišujeme oligofrenii (opoţdění duševního vývoje v období prenatální, perinatálním a časně postnatálním) a demenci (poškození mozku jiţ v průběhu ţivota jedince). (Švarcová, 2006, s. 28) Šelner (2012, s. 36) definuje člověka s mentálním postiţením jako: „osobu, která je na základě určité odchylky od populace dané kultury v oblasti řeči, myšlení, pohybové koordinace nebo sociálního chování natolik omezena, ţe není schopna být úplně nebo částečně soběstačná (autonomní).“ Michalík (2011, s. 115) popisuje mentální postiţení jako: „vývojovou duševní poruchu se sníţenou inteligencí, demonstrující se především sníţením kognitivních (tj. poznávacích), řečových, pohybových a sociálních schopností.“ V současné době se také pouţívá termín mentální retardace, mentální postiţení je širší termín pro jedince s IQ pod 85. (Michalík 2011) Mentální postiţení lze členit podle hloubky postiţení na čtyři stupně, přičemţ kritériem dělení je výše inteligenčního kvocientu (IQ): lehká mentální retardace (IQ 69 50), středně těţká mentální retardace (IQ 49 - 35), těţká mentální retardace (IQ 34 20), hluboká mentální retardace (IQ 19 a méně), dále také jiná mentální retardace a nespecifikovaná mentální retardace. (Bendová, Zikl, 2011, s. 11)
Autismus Autismus řadíme mezi poruchy psychického vývoje a poruchy chování a emocí, konkrétně je to pervazivní vývojová porucha. V současné době se stále častěji uţívá
11
označení PAS (porucha autistického spektra). V 75 % případů je porucha kombinovaná s mentálním postiţením. (Michalík, 2011, s. 167) Autismus ovlivňuje všechny vývojové oblasti. Dítě s autismem nerozumí neverbálnímu chování a neví, jak ho pouţívat. Také řeč se vyvíjí odlišným způsobem neţ u dětí zdravých, můţe být zpoţděná, nesprávná, nebo monotónní. Tyto jedinci si vytvářejí stereotypní vzorce chování a mají opakující se motorické manýry (plácání rukama, tleskání, kolébání, poklepávání a další). Poruchou trpí 10 – 15 dětí z tisíce. Autismus je častější u chlapců neţ u dívek a jeho etologie je zatím nejasná. První symptomy se projevují před 13 měsícem dítěte. V průběhu let se můţe diagnóza měnit, stejně jako terapeutické přístupy a hloubka postiţení. Většina lidí má však tuto diagnózu po celý ţivot. (Richmanová, 2006)
Kombinované postižení Zřídka se dnes setkáme s projevem jednoho typu postiţení a stále více se objevuje tzv. multikombinace více postiţení. (Šelner, 2012) Při kombinaci postiţení je současně narušeno několik funkcí (systémů). Léčba (rehabilitace), sociální péče a edukace se odvíjí od postiţení, které dítě znevýhodňuje nejvíce. Důleţité jsou však zejména mentální dispozice jedince. (Jankovský, 2006, s. 54 – 55)
1.3 Nabídka služeb lidem s postižením Situaci lidí s postiţením dnes upravuje především stát, snaţí se o jejich podporu skrze sociální sluţby a také finanční příspěvky v podobě dávek. Moderním a perspektivním řešením péče se musí stát podpora zdravotně znevýhodněného jedince, podpora rodin s postiţenými dětmi a podpora rozvoje speciálních sluţeb. Klient sociálních sluţeb zná nejlépe své moţnosti a individuální omezení a volí takové sluţby, které mu nejlépe vyhovují z hlediska praktického i z hlediska lidské důstojnosti. (Novosad, 2009, s. 75) Nejdůleţitějším příspěvkem, kterým se stát snaţí podílet na zajištění sociálních sluţeb, nebo jiných forem pomoci při zvládání kaţdodenních potřeb lidí s postiţením, je příspěvek na péči, který upravuje zákon o sociálních sluţbách. Nárok na příspěvek má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné
12
fyzické osoby při zvládání základních ţivotních potřeb. Výše příspěvku se rozlišuje podle stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby, jak bylo popsáno v kapitole 1.2 Druhy zdravotního postiţení a také podle věku osoby (příspěvek rozlišuje osoby mladší 18 let a starší 18 let). U osob do 18 let je výše příspěvku 3 000 Kč u I. stupně - lehká závislost, 6 000 Kč u II. stupně - středně těţká závislost, 9 000 Kč u III. stupně - těţká závislost a 12 000 Kč u IV. stupně - úplná závislost. U osob nad 18 let je výše příspěvku 800 Kč u I. stupně - lehká závislost, 4 000 Kč u II. stupně - středně těţká závislost, 8 000 Kč u III. stupně - těţká závislost a 12 000 Kč u IV. stupně - úplná závislost. (Zákon 108/2006 Sb.) Sluţby, které pro osoby s postiţením nabízí český právní systém, definuje zákon o sociálních sluţbách v § 32 - 70. Sluţby jsou rozděleny na sociální poradenství, sluţby sociální prevence a sluţby sociální péče. Mezi sluţby sociální prevence, které jsou určeny osobám s postiţením, řadíme sociálně terapeutické dílny, sociální aktivizační sluţby a sociální rehabilitaci. Mezi sluţby sociální péče pro lidi s postiţením patří sluţby: centra denních sluţeb, denní a týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postiţením, domovy se zvláštním reţimem, chráněné bydlení, pečovatelská sluţba, podpora samostatného bydlení, průvodcovské a předčitatelské sluţby, osobní asistence a odlehčovací sluţby. (Zákon č.108/2006 Sb.) Novosad (2009, s. 68) popisuje takové sluţby, které u osob s postiţením podporují ţivot v domácích podmínkách. Zmiňuje domácí péči, osobní asistenci, pečovatelskou sluţbu, podporované a chráněné bydlení, ranou péči a respitní péči. Při domácí péči dochází ošetřovatel/ka do klientovy domácnosti, pomáhá mu s hygienou, aplikací léčiv, převazy, rehabilituje s ním i celkově sleduje jeho zdravotní stav. Sluţba osobní asistence má zjednodušeně pomáhat při kompenzaci takových činností, které klient nemůţe vykonávat sám a omezují jej v ţivotě, v uspokojování osobních potřeb, při vzdělání, nebo v zaměstnání, prostřednictvím osobního asistenta. Pečovatelská služba umoţňuje klientům ţít ve vlastním domácím prostředí, její pracovníci pomáhají při chodu domácností, stravováním, sebeobsluze, zprostředkováním kontaktu, pomáhá při prosazování práv a zájmů, poskytuje informace. Sluţba podporované a chráněné bydlení chce podpořit člověka, aby mohl vést běţný způsob ţivota ve svém vlastním, nájemním nebo organizací poskytnutém bytě. Podporované bydlení má spíše startovací charakter, aby klienti mohli po čase přejít do samostatného ţivota, chráněné bydlení mohou uţivatelé vyuţívat neomezeně. Raná péče napomáhá zabránit sociálnímu 13
vyloučení a řešit obtíţnou ţivotní situaci. Sluţba podporuje celou rodinu a podporuje také vývoj dítěte. Sluţby respitní péče vychází z předpokladu, ţe člověk pečující o osobu s postiţením, potřebuje čas na odpočinek, volný čas a běţné záleţitosti. Proto je třeba, aby byl takový člověk ve výkonu péče zastoupen. Kromě výše zmíněných sluţeb mohou lidé s postiţením dále vyuţívat poradenská centra pro zdravotně postiţené, která jsou zřizována jako nestátní organizace, či svépomocné skupiny, které vyuţívají často i rodiče a celé rodiny pečující o dítě s postiţením. (Matoušek, 2007, s. 99) Nejen sluţby, ale i nestátní neziskové organizace jsou přínosem pro lidi s postiţením. Zapříčinily se o postupné překonávání mnoha bariér a vytvářejí podmínky pro integraci lidé se zdravotním postiţením ve společnosti. Tyto organizace nepostrádají tolik potřebný lidský rozměr poskytované péče jako sluţby státní a například i účinně spolupracují s celou rodinou. (Jankovský, 2006, s. 97)
1.4 Vzdělávání a rozvoj osob s konkrétním typem postižením Celoţivotní učení a trvalý osobnostní rozvoj se týká handicapovaných lidí stejně jako všech ostatních. Disciplínou, která je orientována na výchovu, vzdělávání a celkový osobnostní rozvoj znevýhodněného člověka, je speciální pedagogika. Ta má za cíl dosáhnout co moţná nejvyšší míry sociální integrace člověka se znevýhodněním. (Slowík, 2007, s. 15) Pokud se speciální pedagogika věnuje osobám dospělým a seniorům, pouţívají se termíny speciální andragogika a speciální gerontagogika. (Jesenský 2000, dle Slowík 2007, s. 15) Sovák (dle Slowík, 2007, s. 18) rozdělil speciální pedagogiku na jednotlivé oblasti (pedie) podle druhů postiţení jedince. Mezi obory speciální pedagogiky patří somatopedie (tělesná postiţení, dlouhodobá onemocnění), tyflopedie (zrakové postiţení), surdopedie (sluchové postiţení), psychopedie (mentální postiţení), logopedie (narušení komunikační schopnost), etopedie (poruchy chování a sociální deviace), speciální pedagogika osob s dílčími nedostatky (specifické poruchy učení, projevy LMD) a speciální pedagogika osob s kombinovaným postiţením (s více vadami, kombinace dvou a více druhů postiţení). V souvislosti se vzděláváním a rozvojem osob s postiţením je důleţité zmínit pojem sociální rehabilitace. Podle zákona o sociálních sluţbách § 70 je sociální 14
rehabilitace: „soubor specifických činností směřujících k dosaţení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běţných, pro samostatný ţivot nezbytných činností alternativním způsobem vyuţívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí.“ (Zákon č.108/2006 Sb.) Sociální rehabilitace můţe být terénní nebo ambulantní a poskytuje základní činnosti, mezi které patří nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Sluţba pomáhá klientům při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí. Sluţba můţe být také pobytová a mimo výše zmíněné základní činnosti poskytuje ubytování, stravu a pomoc při osobní hygieně. (Zákon č.108/2006 Sb.) Rehabilitaci také definovala světová zdravotnická organizace (WHO dle Jankovského, 2006) jako: „proces, který osobám s disabilitou pomáhá rozvinout nebo posílit fyzické, mentální a sociální dovednosti.“ Projekt sice nevzniká jako sluţba zaměřující se na rehabilitaci, nicméně v poskytovaných aktivitách pobočného spolku se budou objevovat podobné činnosti, které sociální rehabilitace nabízí.
1.5 Rodina pečující o člena s postižením Chceme-li podpořit, aby lidé s postiţením ţili v domácím prostředí co nejdéle, musíme se také soustředit na rodinu, která o člověka s postiţením pečuje. Současný trend deinstitucionalizace sociálních sluţeb svědčí o tom, ţe také stát chce podporovat ţivot lidí s postiţením v přirozeném prostředí. Vávrová (2010, s. 73 - 75) v časopise Sociální práce/Sociálna práca popisuje proces transformace pobytových sociálních sluţeb. Proces by měl směřovat k takovým sluţbám, které by reflektovaly individuální potřeby člověka v jeho přirozeném sociálním prostředí. Jiţ od dětství bychom měli přistupovat k podpoře začleňování osob se zdravotním postiţením do běţného kaţdodenního ţivota, aby nedocházelo k sociálnímu vylučování ze společnosti. Lidé se zdravotním postiţením tak mohou vyuţívat sluţeb denních nebo týdenních stacionářů, chráněných bydlení nebo osobní asistence, pečovatelské sluţby, odlehčovacích sluţeb, 15
sluţeb denních center apod. Síť alternativních sociálních sluţeb však není doposud dostatečně vybudovaná na všech místech naší republiky. Rodina by měla poskytovat základ v procesu integrace dětí i dospělých se zdravotním handicapem. Péči o člověka s postiţením doprovází stres a psychická i fyzická zátěţ, proto je nutné kaţdou pečující rodinu podpořit nejen ekonomicky, ale především jí umoţnit odbornou zdravotnickou a speciálně pedagogickou péči i relevantní psychologický servis. K podpoře rodiny také patří různé druhy dávek a sluţeb sociální péče. (Novosad, 2009, s. 35) Funkční rodinné prostředí má pro člověka s postiţením mimořádný význam hlavně z hlediska rozvoje osobnosti a vytváření vlastní identity, kvality ţivota a zajištění uspokojení vztahových a emocionálních potřeb. (Slowík, 2007, s. 35) Dostupná literatura se častěji zaměřuje na rodinu a dítě s postiţením, neţ na člověka jakéhokoli věku. Například Michalík (2013, s. 6) popisuje, ţe rodina má nejlepší předpoklady pro výchovu budoucí generace, a to i pro děti se zdravotním postiţením. Je pro kaţdé dítě nejdůleţitější sociální skupinou, ve které se dítě můţe seberealizovat. Proto je nutné poskytnout rodinám co nejvyšší právní ochranu. Šelner (2012, s. 145) také uvádí důleţitost vztahu rodiny a dítěte obecně. Říká, ţe rodina je pro dítě první společnost, která mu poskytuje ochranu, klid a pocit bezpečí. Rodiče dítěti předávají zkušenosti a vývoj dítěte je ovlivněn postoji a pocity rodičů.
Pobyt dítěte s postiţením v harmonickém rodinném prostředí má výrazné psychoterapeutické, osobnost rozvíjející a motivační účinky. Společnost často rodiny s těmito dětmi nedoceňuje. Jak dále píše Novosad (2009, s. 34): „Rodiče nemají ţádné pracovní úlevy a moţnosti jejich profesně-kariérového růstu i odborného uplatnění mohou být omezeny. Rodina je ekonomicky oslabená a jejich okolí bývá skoupé na úctu a porozumění.“ Rodina, která se dozví o zdravotním postiţení dítěte v raném dětství, nebo je situace způsobena následkem úrazu, těţkým onemocněním, nebo zanedbáním zdravotní péče, není na takovouto situaci připravena. Je nucena zásadně změnit svůj ţivotní styl a průběţně musí řešit řadu problémů. V první řadě řeší otázku, kterou si pokládají téměř všichni rodiče dětí s postiţením: zda o dítě budou pečovat doma, nebo ho umístí do rezidenční péče, coţ není jednoduché rozhodnutí a výsledek rozhodne o celém dalším osudu dítěte i rodiny. (Novosad 2009, s. 74)
16
Aby rodiny mohly pečovat o dítě či dospělého s postiţením, je nutné jim poskytnout takové sluţby, které by je při péči podporovaly a někdy nahradily celodenní péči rodičů. Takovou sluţbou je i projekt, popsaný v kapitole 3 Projektová část.
1.6 Specifické potřeby lidí s postižením Mají vůbec lidé s postiţením odlišné potřeby neţ lidé bez postiţení? Novosad (2009, s. 27 - 28) odpovídá na tuto otázku tak, ţe osoby s postiţením mají tytéţ potřeby jako ostatní lidé. Rozdíl je však v tom, jakým způsobem jich mohou dosahovat a uspokojovat je. Překáţky a nemoţnost realizovat samozřejmé, běţné lidské potřeby mohou narušovat harmonický vývoj osobnosti, negativně ovlivňovat integritu jedince, a vedou k frustraci, či deprivaci. Člověk s jakýmkoliv zdravotním znevýhodněním tedy můţe potřebovat určitou pomoc, podporu či kompenzaci při uspokojování samozřejmých lidských potřeb. Pomoc není nějaká „zvláštní“ potřeba, spíše soubor opatření, která pomohou jedinci realizovat a naplňovat přirozené lidské potřeby. Bendová a Zikl (2011, s. 18) píší, ţe je však třeba zohledňovat určitá specifika. Například lze aplikovat pravidlo, ţe čím těţší stupeň mentálního postiţení je u dítěte, tím více je u něho narušen proces myšlení, vnímání, paměti, řeči a další. Mezi základní potřeby dětí obecně řadíme biologické, psychické, sociální a vývojové potřeby. Tyto potřeby vyţadují plné uspokojení, aby nebyl další vývoj dítěte narušen. K biologickým potřebám patří dodávka potravy, hygienické poţadavky, dostatek adekvátních stimulů podněcujících a rozvíjejících funkce organizmu a další. Uspokojování psychických potřeb umoţňuje dítěti se rozvíjet v oblasti intelektu citu a vůle, chování, chápání sebe, okolí, společenských hodnot a i celého prostředí. Řadíme sem potřeby náleţitého přívodu podnětů, potřeba smysluplnosti světa, potřeba jistoty v citových vztazích, vědomí vlastní identity a společenské hodnoty a potřebu otevřené budoucnosti nebo také ţivotní perspektivy (mít výhled do budoucna, těšit se na něco). Sociální potřeby jsou dominující pro člověka coby tvora společenského, hlavně pro optimální socializaci. Mezi nejvýznamnějšími je potřeba lásky a bezpečí, potřeba přijetí dítěte a zabezpečení všech moţností k rozvinutí všech jeho sil a schopností. Vývojové potřeby se neustále mění a jejich hlavní funkcí je udrţovat jiţ dříve dosaţenou úroveň ţivota dítěte v optimálním stavu. Tyto potřeby vedou k činnostem, kterými se člověk sám rozvíjí. (Dunovský, 1999, s. 50 – 52) 17
2
Současná situace lidí s postižením na Lanškrounsku Problematice lidí s postiţením se v současné době věnuje nejen řada publikací, ale
i právní systémy států a nadnárodní organizace. Trendem je deinstitucionalizace sluţeb pro lidi s postiţením, aby mohli ţít v přirozeném rodinném prostředí co nejdéle. Pro podporu tohoto trendu se vytváří řada nových sociálních sluţeb nebo neziskových organizací, které pomáhají lidem vést ţivot doma a které byly více popsány v kapitole 1.3 Nabídka sluţeb lidem s postiţením. Před vytvořením projektu je vhodné si ujasnit sociodemografické údaje v daném regionu. K 1. 1. 2013 ţilo v Lanškrouně podle českého statistického úřadu 10 124 obyvatel. Lanškroun je správním centrem regionu Lanškrounsko, v jehoţ správním obvodu se nachází celkem 22 obcí a k 31. 12. 2013 se zde nacházelo 23 185 obyvatel.1 Nelze však s přesností určit, kolik lidí s postiţením v regionu ţije. Jak píše Michalík a kol. (2011, s. 94), o těchto údajích se nevedou ţádné statistiky. Přibliţný počet můţeme odhadovat podle nejběţnější dávky - příspěvku na péči, který pobírají jedinci, kteří jsou závislí na pomoci jiné fyzické osoby. Michalík (2011, s. 40) znázornil počty osob s postiţením podle ČSÚ: Výsledky výběrového šetření zdravotně postiţených osob za rok 2007. Pro účely této práce byly vybrány takové údaje o typu postiţení a věkové kategorii, které jsou pro tuto práci relevantní. V České republice bylo v roce 2007 kolem 1 015 548 osob s jakýmkoliv typem postiţení, z toho 106 699 osob s mentálním postiţením a 550 408 s tělesným postiţením. Dále například ve věkové kategorii 15 - 29 let bylo 22 964 osob s mentálním postiţením a 25 710 s tělesným. Ve věkové kategorii 30 - 44 let bylo 19 306 lidí s mentálním postiţením a 43 107 s tělesným postiţením. Výsledky dále ukázaly, ţe na 10 tisíc obyvatel (coţ odpovídá velikosti města Lanškroun) ţije v naší republice 286 lidí s mentálním postiţením anebo 33 lidí na invalidním vozíku. Bylo také prokázáno, ţe míra postiţení je ovlivněná věkem a se stoupajícím věkem roste počet osob s postiţením. (ČSÚ: Výsledky výběrového šetření zdravotně postiţených osob za rok 2007, dle Michalíka, 2011)
1
Český statistický úřad [hlavní webová stránka úřadu, ústřední orgán státní správy České republiky]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/130054-14-r_2014-08000 [posl. akt. 20. 12. 2014] [cit. 10. 4. 2015].
18
V regionu Lanškrounsko je několik sluţeb a institucí pro lidi s postiţením. Pro tuto cílovou skupinu je důleţité, ţe ve městě Lanškroun fungují dvě základní školy zřízené Pardubickým krajem, které mohou navštěvovat ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Základní škola Lanškroun, nám. A. Jiráska, je určena pro ţáky s lehkým mentálním postiţením. Druhou školou je Základní škola speciální Lanškroun (dříve pomocná škola), kde se mohou ţáci vzdělávat od roku 1995. (Strategický plán rozvoje města Lanškroun, 2010, s. 10) Podle školského zákona § 48 se v základní škole speciální mohou vzdělávat ţáci se středně těţkým a těţkým mentálním postiţením, se souběţným postiţením více vadami a s autismem. (Zákon č. 561/2004 Sb.) Ve městě však chybí další zařízení nebo sluţba, kterou by mohli tito ţáci po absolvování základní školy denně navštěvovat. Mohou sice vyuţívat pečovatelské sluţby a volnočasové aktivity pro lidi s postiţením, které budou blíţe v následující kapitole. Ty jim ale nezajistí takovou integraci mezi vrstevníky a celkovou společnost jako zařízení denního typu. V následujících kapitolách budou popsány moţnosti sluţeb pro lidi s postiţením, nejprve pohledem českého prostředí a poté bude následovat nabídka sluţeb v regionu Lanškrounsko.
2.1 Analýza poskytovaných služeb v regionu V této kapitole jsou uvedeny sluţby, které jsou v regionu Lanškrounsko pro osoby se zdravotním postiţením k dispozici. Jsou vyjmenovány především ty, které by zdravotně postiţení mohli vyuţívat denně (ambulantně) nebo terénně, aby mohli nadále zůstat ve svém domácím prostředí, a které územně patří do regionu Lanškrounsko. Hlavním zdrojem pro popsání místních sluţeb byl Katalog sociálních sluţeb a pomoci v Pardubickém kraji – Lanškrounsko z roku 2012. Na Lanškrounsku fungují dvě pečovatelské sluţby určené pro seniory nebo osoby se zdravotním postiţením. Sluţby jsou poskytovány v domácím prostředí a vzájemně se doplňují. Sice podporují ţivot v domácím prostředí, ale nepokryjí potřebu socializovat se a stýkat se s dalšími lidmi a participovat se ve společnosti. Charitní pečovatelská služba Lanškroun je terénní pečovatelská sluţba pro osoby se zdravotním postiţením a seniory. Poskytovatelem je Oblastní charita Ústí nad Orlicí. Sluţba je pro věkovou skupinu od 19 let a poskytuje odbornou péči v domácím 19
prostředí lidí. Vzájemně se doplňuje s městskou pečovatelskou sluţbou. Dojíţdějí i do okolních obcí. Sluţba je poskytována za úhradu. (Katalog sociálních sluţeb a pomoci v Pardubickém kraji – Lanškrounsko, 2012, s. 63) Sociální služby Lanškroun – pečovatelská služba je sluţba ambulantní a terénní, která poskytuje pečovatelské sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením od 27 let. Sluţba je příspěvkovou organizací s regionální působností, zřízenou Městem Lanškroun. Sluţba je pro osoby se sníţenou soběstačností, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci, a situace vyţaduje pomoc jiné fyzické osoby. Poskytuje takovou podporu a pomoc v domácnostech nebo ve středisku osobní hygieny, aby klienti sluţby mohli co nejdéle zůstat ve svém přirozeném prostředí. Sluţba je poskytována za úhradu. (Katalog sociálních sluţeb a pomoci v Pardubickém kraji – Lanškrounsko, 2012, s. 64) V Lanškrouně je také moţnost vyuţívat několik souvisejících sluţeb (jsou mimo zákon o sociálních sluţbách). Občanské sdružení Rodinné centrum Dětský svět (dále jen Rodinné centrum) je související sluţba (je mimo zákon o sociálních sluţbách). Cílovou skupinou jsou děti s poruchou autistického spektra (dále jen PAS), jejich rodiny a rodiny s dětmi do věku šesti let. Sluţba poskytuje odborné poradenství, sociálně aktivizační sluţby pro rodiče s dětmi a seniory, provozuje rodinné centrum jako zařízení komunitního a integračního centra. (Katalog sociálních sluţeb a pomoci v Pardubickém kraji – Lanškrounsko, 2012, s. 60) Rodinné centrum nabízí několik aktivit, které jsou určeny pro děti s PAS a jejich rodiče. Od října roku 2011 existuje svépomocná Rodičovská skupina pro rodiče dětí s PAS. Skupina rodičů se schází 1x měsíčně. Sezení probíhají buď formou povídání u kávy o tom, co rodiče tíţí, s čím by potřebovali pomoci, jiná sezení jsou na odborná témata týkající se sociálních dávek, výchovy dětí, vzdělání apod. Pokud rodiče potřebují, je moţné zajistit v době konání rodičovské skupiny hlídání dětí. Ve školním roce 2014/2015 se začaly konat také Sportovní hry pro děti předškolního a mladšího školního věku s PAS, kde je cílem zapojit děti s PAS do dění ve společnosti a umoţnit jim kontakt s vrstevníky. Ve skupině je maximálně 7 dětí a lekce probíhají kaţdý týden pod vedením jedné lektorky a tří asistentek. Další aktivitou Rodinného centra je Herna pro děti s PAS (jednou za 14 dní). Herna pro děti s PAS je určena dětem s poruchou autistického spektra a jejich rodičům pro společné setkávání a aktivní trávení volného
20
času. Děti mají moţnost vyzkoušet si hračky a pomůcky v rodinném centru, podle zájmu můţe být pro děti připravena tvořivá aktivita. Rodiče mají moţnost se setkat s dalšími rodiči a společně sdílet kaţdodenní radosti i starosti a vzájemně si vyměňovat zkušenosti. Rodinné centrum dále poskytuje logopedickou poradnu, krouţek Mluvíš, mluvím, mluvíme, zaměřený na logopedickou prevenci a další. 2 Svaz tělesně postižených v ČR – Místní organizace Lanškroun je poskytovatel související sluţby (je mimo zákon o sociálních sluţbách). Cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním postiţením. Sluţba poskytuje odborné poradenství, sociálně aktivizační sluţby pro osoby zdravotně postiţené. (Katalog sociálních sluţeb a pomoci v Pardubickém kraji – Lanškrounsko, 2012, s. 80) Koruna – sdružení rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v Lanškrouně je související sluţba (je mimo zákon o sociálních sluţbách). Cílovou skupinou jsou děti se zdravotním postiţením a jejich rodiče. (Katalog sociálních sluţeb a pomoci v Pardubickém kraji – Lanškrounsko, 2012, s. 59) Z diskuzí s organizátory vyplynulo, ţe činnost Koruny je v současnosti pozastavena a o jejich dalších aktivitách se diskutuje. V regionu Lanškrounsko existuje několik sluţeb, které mohou osoby se zdravotním postiţením vyuţívat. Zcela zde však chybí zařízení, kam by mohli denně docházet absolventi Základní školy speciální a nehrozilo by u nich tak vyloučení ze společnosti. Vznik takového zařízení by pomohl jak lidem s postiţením v jejich rozvoji a zachování společenského prostředí, tak i osobám, které o ně pečují. Po absolvování základní školy speciální musí pečující osoby v tomto regionu vykovávat celodenní péči, coţ je náročné jak po stránce fyzické, tak psychické a zaslouţí si, aby měli podporu v podobě poskytované sluţby. V sousedních regionech sice existují denní či týdenní stacionáře, ale z předchozích výzkumů vyplynul názor rodičů dětí s postiţením, ţe tyto sluţby jsou jiţ hodně vzdálené a je náročné jak finančně tak časově děti vozit kaţdý den. (Kroulíková, 2015, s. 57) Realizace nové sluţby pro lidi s postiţením je tedy důleţitá pro lidi s postiţením, pro jejich rodiny, ale také pro zkvalitnění sociálních sluţeb ve městě, aby region mohl nabídnout svým občanům takové sluţby, které vnímají jako nedostačující.
2
Občanské sdruţení Rodinné centrum Dětský svět [hlavní webová stránka sdruţení]. Dostupné z: http://www.rclanskroun.cz/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 10. 4. 2015].
21
2.2 Potřeby lidí s postižením v regionu Potřeby lidí s postiţením v regionu Lanškrounsko lze definovat pomocí několika dostupných zdrojů. Důleţitými podklady jsou Strategický plán rozvoje města Lanškroun, schválený v roce 2010, a Plán rozvoje sociálních a souvisejících veřejných sluţeb ve městě Lanškroun pro období 2010 – 2013. Novější komunitní plán doposud nebyl schválen městským zastupitelstvem. Dalším podkladem je výzkum, který se konal mezi rodiči dětí s postiţením a který byl zveřejnět v rámci bakalářské práce spolu s kvalitativním výzkumem potřeb rodičů pečujících o dítě s postiţením v regionu Lanškrounsko.
Plán rozvoje sociálních a souvisejících veřejných služeb ve městě Lanškroun Plán rozvoje sociálních a souvisejících veřejných sluţeb města Lanškroun v období 2010 - 2013 je výstup procesu komunitního plánování sociálních sluţeb. Během plánování proběhlo v roce 2007 dotazníkové šetření, které mělo zmonitorovat informovanost veřejnosti o sociálních sluţbách v Lanškrouně a potřeby a přání občanů, které by vypovídaly o tom, jaké sluţby z pohledu občanů ve městě chybí. „Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, ţe lidem ve městě chybí sluţby pro seniory a zdravotně postiţené občany a sluţby poskytované v domácnosti (pečovatelky, asistenti). Dále by občané města uvítali zvýšit informovanost o poskytovaných sluţbách a vytvoření více odpočinkových zón ve městě, napojení cyklostezek do okolí a více veřejných sportovišť a dětských hřišť.“ V rámci plánování byla vytvořena pracovní skupina, která řešila problematiku seniorů, osob se zdravotním postiţením a osob sociálně vyloučených. Z jednání v rámci procesu komunitního plánování sociálních sluţeb vzešly základní cíle, které skupina povaţuje za důleţité. Dále jsou vypsány ty, které se týkají osob se zdravotním postiţením: vytvoření navazujících sluţeb pro osoby se zdravotním postiţením, zajištění sluţeb osobní asistence, podpora a rozvoj pečovatelské sluţby, podporovat zaměstnavatele k vytvoření chráněných pracovních míst/ chráněných dílen. (Plán rozvoje sociálních a souvisejících veřejných sluţeb ve městě Lanškroun, období 20102013, s. 28-29) V plánu bylo dále navrţeno několik opatření směřující ke zlepšení situace. Dále budou vypsány jen opatření, která se týkají lidí se zdravotním s postiţením po skončení 22
základní školy speciální a podporují integraci a rozvoj osob s postiţením. Mezi opatřeními směřujícími k vytvoření navazujících sluţeb pro osoby se zdravotním postiţením je zmapovaní potřebnosti těchto sluţeb (pro účely zjištění údajů o kapacitě zařízení a z ní vyplývajících nároků na zajištění sluţby), zřízení denního stacionáře nebo klubu pro osoby se zdravotním postiţením (zařízení by poskytovanými sluţbami navazovalo na ZŠ speciální, která vzdělává tuto cílovou skupinu), zajistit prostory pro provozování sluţeb, podpora zařízení a finanční spoluúčast města Lanškroun na jeho provozu a podporovat soběstačnost osob se zdravotním postiţením vytvořením podmínek pro chráněné bydlení. Mezi opatřeními směřujícími k zajištění sluţeb osobní asistence je zjistit poptávku po sluţbě, oslovit potenciální poskytovatele sociální sluţby nebo registrovat sluţbu příspěvkovou organizací Sociální sluţby Lanškroun, podpora rozvoje sluţby a zajištění podmínek pro její poskytování. Mezi opatřeními směřujícími k podpoře zaměstnavatelů k vytvoření chráněných pracovních míst/ chráněných dílen je informovat zaměstnavatele o moţnosti zřízení chráněné dílny/pracovního místa, získat dotace v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, podporovat vznik nových chráněných dílen/pracovních míst. (Plán rozvoje sociálních a souvisejících veřejných sluţeb ve městě Lanškroun, období 2010-2013, s. 28 - 29) Další komunitní plán byl v minulých letech připravován podobně, ale doposud nebyl schválen. Z rozhovorů s aktivními účastníky komunitního plánování vyplývá, ţe tento proces ve městě nefunguje tak efektivně, jak v jeho začátcích očekávali. Některé stanovené cíle jsou napsané pouze formálně a nikdo se nesnaţí o jejich naplňování. Pracovní skupina, která řešila problematiku seniorů, osob se zdravotním postiţením a osob sociálně vyloučených, tak vyslovila potřeby cílové skupiny lidí s postiţením. Popsala potřebu vytvořit navazující sluţbu pro osoby se zdravotním postiţením, konkrétně zřídit denní stacionář nebo klub pro osoby se zdravotním postiţením. Dle rozhovorů se členy komunitního plánování se na dosaţení tohoto cíle doposud nezačalo pracovat. Tato potřeba je tak důleţitým podnětem pro vytvoření návrhu projektu, který bude zpracovaný v následující kapitole 3 Projektová část.
Strategický plán rozvoje města Lanškroun Ze strategického plánu rozvoje města Lanškroun, který byl schválen v roce 2010, vypsalo zastupitelstvo vize města do roku 2030. V sociální oblasti chce město věnovat 23
trvalou pozornost maximálnímu rozvoji sociálních sluţeb. V plánu je uvedeno několik kritických oblastí, ke kterým je vţdy vypsán zásobník projektů, které město hodlá řešit. V záměru Řešení krizových situací občanů je cílem vybudovat systém sociální pomoci. Cílové skupiny osob se zdravotním postiţením, či pečujících osob se týkají projekty Sociálně terapeutická dílna, Odborné poradenství a Osobní asistence. V rámci Sociálně terapeutické dílny má město vizi vytvořit kavárnu, kde by mohli najít pracovní uplatnění jak ţáci zdejší Základní školy speciální po ukončení povinné školní docházky, tak i další handicapovaní občané města, kterým nelze najít uplatnění na běţném trhu práce. Dále je popisováno, ţe ve městě chybí poradny – rodinné, manţelské, pro handicapované občany, které by poskytovaly sociálně-právní poradenství, preventivní aktivity, technické poradenství – např. u kompenzačních pomůcek pro sluchově postiţené. Za účelem zachování péče o občany v jejich přirozeném prostředí by město chtělo rozvinout poskytování pečovatelské sluţby v terénní formě a zavést sluţbu osobní asistence. (Strategický plán rozvoje města Lanškroun, 2010, s. 28) Z tohoto dokumentu vyplývá potřeba sociálně terapeutické dílny, poradenství a sluţby osobní asistence. I v plánu rozvoje města se tedy podobně jako při komunitním plánování objevuje fakt, ţe chybí sluţba pro ţáky Základní školy speciální po ukončení školní docházky. Město se spíše zabývá moţností pracovním uplatněním podobně sociálně terapeutické dílny.
Dotazníkové šetření mezi rodiči dětí ze ZŠ speciální v Lanškrouně V roce 2014 zorganizovali někteří rodiče dětí ze Základní školy speciální Lanškroun spolu s pedagogy školy dotazníkové šetření. Dotazníky byly rozdány mezi rodiče dětí, které školu navštěvují, a za pomocí učitelek se dotazníky dostaly i k rodinám, jejichţ dítě uţ školní docházku ukončilo. Cílem šetření bylo zjistit, kolik rodičů by uvítalo moţnost chráněného klubu, kam by jejich děti mohly docházet po zakončení základní školy speciální, kolik dní v týdnu by sluţby vyuţívali, jakou finanční částku by byli ochotni měsíčně zaplatit a zda by se sami podíleli na chodu, úklidu, sponzorování, atd. Se souhlasem jedné z hlavních realizátorek šetření byly výsledky tohoto šetření prezentovány v rámci bakalářské práce Potřeby rodičů
24
pečujících o dítě se zdravotním postiţením v regionu Lanškrounsko, do té doby nebyly oficiálně publikovány, ani jinak zpracovány. Celkem 17 rodičů vyjádřilo souhlas se zavedením chráněného klubu pro své dítě vyplněním formuláře. „Na otázku jak často by sluţby klubu vyuţívali, odpověděli rodiče následovně (výsledky jsou řazeny sestupně podle počtu hodin, během kterých by rodiče chtěli sluţby vyuţívat): -
4 z rodičů by sluţbu chtěli vyuţívat 5x týdně od 8 – 16 hodin
-
3 z rodičů by sluţbu chtěli vyuţívat 5x týdně od 8 – 12 hodin
-
4 z rodičů by sluţbu chtěli vyuţívat 2x týdně od 8 – 16 hodin
-
1 z rodičů by sluţbu chtěl vyuţívat 2x týdně od 8 – 14 hodin
-
3 z rodičů by sluţbu chtěli vyuţívat 2x týdně od 8 – 12 hodin
-
1 z rodičů by sluţbu chtěl vyuţívat 1x týdně od 8 – 16 hodin
-
1 z rodičů by sluţbu chtěl vyuţívat 1x týdně od 8 – 12 hodin
Sluţbu by tedy chtělo vyuţívat 7 rodičů po celý týden, 8 rodičů pouze dvakrát týdně a 2 z rodičů pouze jeden den v týdnu.“ (Kroulíková, 2015, s. 29) Šetřením se dále chtělo zjistit, zda jsou rodiče ochotni zapojit se do chodu sluţby. „Zde 13 rodičů uvedlo, ţe by byli ochotni zapojit se do organizování sluţby, pomoci s dozorem, či s úklidem. Jeden rodič uvedl, ţe by mohl pomoci sluţbu sponzorovat. Jeden rodič uvedl, ţe nyní neví, zda by se do chodu sluţby zapojil. Dva z rodičů by se do chodu sluţby nezapojili.“ (Kroulíková, 2015, s. 29) Poslední část se zaměřovala na finance: „Kolik by byli rodiče ochotni měsíčně za sluţby klubu platit. Následující výsledky jsou seřazeny podle nejniţší ceny: -
1 z rodičů je ochoten měsíčně platit 1000 Kč.
-
1 z rodičů je ochoten měsíčně platit 1000 – 2000 Kč.
-
6 z rodičů je ochotno měsíčně platit 2000 Kč.
-
2 z rodičů jsou ochotni měsíčně platit 2000 – 3000 Kč.
-
2 z rodičů jsou ochotni měsíčně platit 3000 Kč.
-
4 rodiče jsou ochotni měsíčně platit 4000 Kč.
-
1 z rodičů je ochoten měsíčně platit více neţ 4000 Kč.
Z výsledku je patrné, ţe nejvíce rodičů by za sluţbu bylo ochotno platit 2000 Kč. U tohoto výsledku je nutné podotknout, ţe cena, kterou rodiče uvedli, bude přímo souviset s tím, kolikrát týdně by sluţbu chtěli navštěvovat. Aby byla získána přesnější 25
data, otázka by se musela ptát na to, kolik jsou rodiče ochotní platit denně.“ (Kroulíková, 2015, s. 29) Dotazník vyplňovali i rodiče, kteří by sluţby klubu vyuţívali aţ v budoucnu, tedy v době, kdy jejich dítě dokončí základní školu speciální. Na tomto dotazníkovém šetření je znatelná potřeba nového zařízení ze strany rodin pečujících o dítě s postiţením. Rodiče sami projevili aktivitu a chtěli zmatovat zájem o novou sluţbu. Podpořili je i rodiče dětí, kteří tuto potřebu zatím nemají, neboť jejich dítě stále ještě dochází do základní školy, ale uvědomují si sloţitost situace do budoucna.
Potřeby rodičů pečujících o dítě se zdravotním postižením v regionu Lanškrounsko Ve své bakalářské práci jsem mapovala potřeby rodičů, kteří vychovávají dítě se zdravotním postiţením. Určité závěry tohoto výzkumu se přímo týkají potřeby dalšího zařízení či sluţby. Dotazováno bylo osm respondentů. Všechny byly ţeny, které vychovávají dítě, které navštěvuje Základní školu speciální Lanškroun, nebo jí jiţ dokončilo. Názory rodičů jsou důleţité, chceme-li, aby lidé s postiţením mohli ţít co nejdéle v rodinném prostředí a nemuseli navštěvovat pobytové zařízení. Jak sami rodiče uvádějí, během let výchovy znají potřeby svých dětí dobře a dokáţou je popsat. Potřeba dalšího zařízení či sluţby patřila mezi nejvýznamnější potřeby rodičů. Uvědomují si, ţe jejich dítě by po skončení základní školy pravděpodobně bylo doma, setkávalo by se se stále stejnými lidmi a prostředím a chyběli by mu podněty pro rozvíjení se. Rodiče chtějí, aby se jejich dítě mohlo setkávat se společností, s vrstevníky a mělo další moţnosti pro zachování či rozvoj svých dosavadních znalostí. Rodiče popsali formu sluţby, jaké aktivity by sluţba měla poskytovat, jak často a za jakých podmínek by sluţbu vyuţívali. Nejčastěji zmiňované formy nové sluţby podle rodičů byly stacionář, školička nebo klub. Konkrétní forma však nehrála důleţitou roli. Někteří rodiče by byli však pro volnější formu a tudíţ by například nechtěli přímo stacionář, který podle nich má jako sociální sluţba spoustu striktních pravidel. „Rodiče se spíše přikláněli k moţnosti, kdyby sluţbu mohli vyuţívat kaţdodenně, nicméně dodávali, ţe by jim stačili alespoň některé dny. Jako další sluţbu uváděli rodiče chráněnou dílnu, nebo mluvili o
26
nedostatku volnočasových krouţků a uvítali by jejich rozšíření. Tyto formy sluţeb by však nemohli vyuţívat všichni lidi s postiţením.“ (Kroulíková, 2015, s. 75) „Polovina z dotazovaných rodičů by byla ochotná se podílet na organizaci či chodu sluţby. Jedna respondentka v tomto směru dodala, ţe mezi rodiči není taková osoba, která by se chopila organizace, koordinovala spolupráci rodičů a podávala instrukce. Kdyby se taková našla, rodiče by jistě pomohli s dalším organizováním. Všechny respondentky si jsou vědomy, ţe by sluţba byla placená a ţádná z nich nestanovila měsíční limit pro financování sluţby. Objevil se zde také poţadavek na profesionalitu poskytovaných sluţeb, v nichţ by se dětem měli věnovat zkušení pracovníci. Vyjmenovány byly také různé aktivity, které by sluţba měla poskytovat. Především to byly aktivity směřující k rozvoji, aby děti nezapomněly znalosti ze školy, v některých případech aktivity vedoucí k samostatnosti anebo i manuálním činnostem.“ (Kroulíková, 2015, s. 75 – 76) Tento výzkum poskytl výčet cenných názorů rodičů a jejich představu o novém zařízení, které by chtěli vyuţívat. Rodiče popsali, za jakých podmínek by sluţbu vyuţívali a co by podle nich měla sluţba poskytovat a jaké aktivity by měla nabízet.
Výše zmíněné zdroje poskytují přehled o předchozích šetřeních a mapováních potřeb lidí s postiţením v regionu Lanškrounsko. Ze všech vyplývá, ţe pro tuto cílovou skupinu je v současnosti nejdůleţitější zřídit novou sluţbu či zařízení, které by bylo především pro ţáky základní školy speciální po skončení základní školní docházky. Na základě těchto potřeb je v následující kapitole vytvořen návrh projektu pro takovou sluţbu či zařízení.
27
3
Projektová část Cílem absolventské práce je navrhnout projekt vytvořený na základě potřeb lidí
s postiţením, kteří opouštějí Základní školu speciální Lanškroun. Osnova projektu je obecná, případně bude upravena podle hlavního donátora projektu, protoţe poţadavky na strukturu projektu si stanoví kaţdý donátor dle svých potřeb.
3.1 Nositel a realizátor projektu Nositelem tohoto projektu bude Rodinné centrum Dětský svět (dále jen Rodinné centrum) sídlící v Lanškrouně. Rodinné centrum se od 1. 1. 2014 podle nového občanského zákona § 3045 povaţuje za spolek, nicméně své současné stanovy mají povinnost přizpůsobit novému zákonu aţ do 1. 1. 2017. (Zákon č. 89/2012 Sb.) V nynějších stanovách tak stále najdeme Rodinné centrum Dětský svět jako občanské sdruţení. Posláním Rodinného centra je posílení role rodiny a rodičovské výchovy ve společnosti. Cílovou skupinou, na kterou se sdruţení zaměřuje, jsou těhotné ţeny, matky, otcové, děti do věku 6 let a jejich sourozenci, prarodiče a ostatní rodinný příslušníci. Hlavním cílem činnosti sdruţení pro naplňování poslání je provozování Rodinného centra jako zařízení komunitního a integračního centra a dále jako zařízení prevence sociálního vyloučení rodičů pečujících o děti do 6 let. (Stanovy Rodinného centra, 2010) Jak bylo popsáno v kapitole 2.1 Analýza poskytovaných sluţeb v Lanškrouně, Rodinné centrum nabízí spektrum různorodých aktivit kaţdý den. Například dopolední aktivity pro kojence, batolata a malé děti před jejich vstupem do školních zařízení. Činností se účastní také rodiče, kteří mohou aktivně trávit dopoledne se svým dítětem a zároveň si vyměňovat zkušenosti s dalšími rodiči. Můţeme zde mluvit o svépomocných skupinách rodičů. Dále se zde děti mohou učit angličtinu, účastnit se pohybových a hudebních kurzů, výtvarných aktivit a také krouţky logopedické prevence. Nabízeny jsou také aktivity pro dospělé, jako je jóga, angličtina, přednášky, kavárnička a další. Dalším okruhem aktivit jsou sluţby pro rodiny dětí s poruchou autistického spektra (dále jen PAS), které byly podrobně popsány v kapitole 2.1 Analýza poskytovaných
28
sluţeb v Lanškrouně.
3
Aktivit pro děti s PAS přibývá, chystá se letní tábor pro děti a
také projekt nabízející hlídání dětí. Na základě diskuzí se zainteresovanými osobami v této oblasti je moţno konstatovat, ţe v současnosti bude nejvýhodnější pokusit se tento projekt realizovat jako pobočný spolek Rodinného centra. Výhodou je, ţe spolek Rodinné centrum Dětský svět je jiţ existující organizací, která dobře funguje, a ve městě o ní mají lidé povědomí. Nemusí se tedy zakládat zcela nová nezisková organizace. Spolek je dle § 214 nového občanského zákona samosprávný a dobrovolný svazek členů a slouţí za účelem spolčování se v něm. (Zákon č. 89/2012 Sb.) O pobočném spolku a tedy i o právní formě projetu bude pojednáno v následující kapitole. Realizátorem projektu bude tým lidí sloţený ze zájemců o tuto problematiku. Mezi realizátory by ideálně měl být zástupce spolku Rodinné centrum Dětský svět, zástupce z řad rodičů dětí s postiţením, které by novou sluţbu navštěvovaly, a případně další lidé zajímající se o tuto problematiku.
3.2 Právní forma a název organizace V této kapitole jsou vysvětleny důleţité informace o pobočných spolcích, tak jak je upravuje občanský zákoník. Pobočný spolek se podle § 228 - 231 odvozuje od právní osobnosti hlavního spolku. Pobočný spolek můţe mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeném stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku. Návrh na zápis pobočného spolku do veřejného rejstříku podává hlavní spolek a pobočný spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. (Zákon č. 89/2012 Sb.) Název pobočného spolku podle § 228 musí obsahovat příznačný prvek názvu hlavního spolku a vyjádřit vlastnost pobočného spolku. (Zákon č. 89/2012 Sb.) Jelikoţ název spolku je Rodinné centrum Dětský svět, pro pobočný spolek navrhuji oficiální název Chráněný klub Rodinného centra Lanškroun. Název je podloţen nápadem rodičů dětí, navštěvujících Základní školu speciální Lanškroun, kteří jiţ v roce 2014 zrealizovali výzkum popsaný v kapitole 2.2 Potřeby lidí s postiţením v regionu. Dotazníkem zjišťovali, zda by byl zájem o Chráněný klub pro děti s postiţením, které skončily své studium na základní škole speciální. Jméno organizace má vystihnout její 3
Občanské sdruţení Rodinné centrum Dětský svět [hlavní webová stránka sdruţení]. Dostupné z: http://www.rclanskroun.cz/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 10. 4. 2015].
29
činnost a poslání, musí být formulováno stručně a v názvu by mělo být uvedené místo působnosti. (Mludek, 2015) Pro jednoduchost tak bude pro účely této práce uţíván název Chráněný klub Lanškroun.
3.3 Odůvodnění a přínos projektu Zdůvodnění potřebnosti projektu je důleţité hlavně v případech, chceme-li ţádat o podporu fondu Evropské Unie. (Marek, Kantor, 2007, s. 79) Vysvětlení důvodu a přínosu projektu vyţadují i další donoři. Důvodem, proč se má tento projekt zrealizovat, je absence zařízení nebo sluţby pro lidi s postiţením, kteří ukončují Základní školu speciální Lanškroun. O realizaci podobného projektu se však ve městě diskutuje jiţ několik let. Jak bylo popsáno v kapitole 2.2 Potřeby lidí s postiţením v regionu, jiţ komunitní plánování sociálních sluţeb z let 2010 – 2013 si kladlo za cíl zřídit novou sluţbu, která by svých charakterem navazovala na základní školu speciální. Stejně tak Strategický plán rozvoje města popsal absenci sluţby, ve které by našli uplatnění absolventi základní školy speciální, a navrhl zřízení sociálně terapeutické dílny v podobě kavárny. Doposud se však ţádný z těchto plánů nezačal realizovat. Potřebnost tohoto zařízení potvrdily i dva výzkumy zmíněné v kapitole 2.2 Potřeby lidí s postiţením v regionu. Dotazníkové šetření mezi rodiči dětí základní školy speciální ukázalo, ţe celkem 17 rodičů dětí s postiţením by chtělo zřídit Chráněný klub pro lidi s postiţením. Více jak polovina respondentů by sluţbu vyuţívala aţ v budoucnosti, jelikoţ jejich dítě je stále ještě ţákem základní školy speciální. Druhý výzkum podrobněji popsal díky osmi respondentům, jakou sluţbu by rodiče pro své děti chtěli a jaké podmínky by měla sluţba splňovat. Tento projekt nové sluţby přináší lidem s postiţením společenství vrstevníků, různé aktivity podporující rozvoj a vzdělávání, aktivity vedoucí k zachování dosavadních znalostí, aktivní trávení času a další. Sluţba je velkým přínosem také pro osoby celodenně pečující o lidi s postiţením. Pečující osoby budou mít čas na své vlastní zájmy, potřeby a záleţitosti a budou si moci odpočinout od celodenní péče. Také pro město Lanškroun je sluţba velkým přínosem, neboť skrze ni budou moci být naplňovány potřeby občanů města s postiţením a občanům, kteří pečují o člověka s postiţením. 30
3.4 Poslání a cíle Pro všechny organizace je důleţité si jasně stanovit poslání, se kterým by měli být ztotoţněni zaměstnanci a veřejnost ho musí chápat a rozumět mu. Poslání má být jednoduché, stručné, srozumitelné, motivační, mělo by vymezovat jedinečnost organizace a vyjadřovat, co, pro koho a kde organizace dělá. Výstiţná formulace poslání je potřeba z několika důvodů: informuje veřejnost a podporovatele organizace o jejím přínosu, motivuje zaměstnance, dobrovolníky a podporovatele, určuje tvář a image organizace, reaguje na společenskou potřebu a další. (Šedivý, Medlíková, 2009, s. 22 – 23) Posláním nově zřízeného pobočného spolku je přecházet sociálnímu vyloučení u skupiny lidí s postiţením v regionu Lanškrounsko, poskytnout prostor lidem s postiţením pro setkávání se se společností, pro rozvoj a zachování znalostí, respektovat jejich individuální potřeby, poskytovat poradenství jim i jejich rodinným příslušníkům a podporovat rozvoj schopností a nezávislosti uţivatelů. Sluţbu poskytovat alespoň třikrát týdně během dopoledních hodin ve městě Lanškroun pro skupinu 8 lidí se zdravotním postiţením, kteří ukončili základní školní docházku a kteří neţijí v pobytovém zařízení. Při tvorbě kaţdého plánu bychom si měli být schopni odpovědět, proč jej děláme a k čemu plán směřuje. Jedním z prvních kroků plánování je popis cílů projektu. (Němec, 2002, s. 76) Abychom mohli dobře vyhodnotit, zda jsou cíle naplňovány, je výhodné pouţít metodu SMART. Cíle mají být: Specifické (musejí mít konkrétní a jasné zadání) Měřitelné (potřebují kritéria, způsob, jak můţeme zjistit, ţe cíle byly splněny) Akceptovatelné (přijatelné, pracovník je zná a je ochoten je vykonávat), Reálné (dosaţitelné v daném čase a moţnostech lidí) Termínované (mají koncový termín, se kterým jsou všichni srozuměni). (Šedivý, Medlíková, 2009, s. 45 – 46) Hlavním cílem činnosti tohoto centra je provozování Chráněného klubu Lanškroun určeného především absolventům Základní školy speciální Lanškroun a slouţícího jako prevence sociálního vyloučení lidí s mentálním a kombinovaným postiţením a autismem. Mezi specifické cíle můţeme zařadit:
31
-
Poskytovat společenství lidem se zdravotním postiţením po ukončení základní školní docházky.
-
Poskytovat sluţbu Chráněného klubu Lanškroun alespoň třikrát týdně během dopoledních hodin ve městě Lanškroun pro skupinu 8 lidí se zdravotním postiţením, kteří ukončili základní školní docházku a kteří neţijí v pobytovém zařízení.
-
Podporovat všestranný rozvoj, vzdělávání a nezávislost osob se zdravotním postiţením.
-
Respektovat individualitu lidí s postiţením, zvyšovat kvalitu jejich ţivota a podporovat dodrţování jejich práv.
-
Poskytovat poradenství lidem s postiţením a jejich rodinám v oblasti legislativní a výchovné.
Cíle projektu jsou popsány také v logickém rámci, který je zařazen v Příloze.
3.5 Lokalizace projektu Chráněný klub Lanškroun bude umístěn přímo ve městě Lanškroun. Tento poţadavek potvrdilo všech osm respondentek z výzkumu Potřeb rodičů pečujících o dítě s postiţením v regionu Lanškrounsko. (Kroulíková, 2015) Město je snadno dostupné díky autobusovým linkám pro všechny spádové vesnice. Respondentky, jejichţ děti dojíţdějí, si také chválily současnou moţnost svozu, který je poskytován pro ţáky Základní školy speciální Lanškroun. Vyjádřily se, ţe by svoz uvítaly i v případě nové sluţby, nicméně to pro ně není podmínkou a dítě do sluţby mohou dováţet samy. Umístění sluţby ve městě Lanškroun je také vhodné pro snadnou návaznost sluţby na Základní školu speciální, která sídlí také v Lanškrouně. Konkrétní prostory, kde by sluţba mohla působit, zatím nejsou určeny. Zřizovatel Rodinné centrum Dětský svět nemá moţnost dalších volných a vhodných prostorů pro tuto sluţbu. Je nutné najít prostor bezbariérový a ideálně také se zahradou, nebo jiným venkovním prostorem. U zdatnějších jedinců by se mohla na zahradě podporovat manuální dovednosti při pěstování ovoce a zeleniny a další práce na zahradě.
32
3.6
Analýzy Během přípravy projektů se provádí různé analýzy. V kapitole 2.1 jiţ byla
provedena Analýza poskytovaných sluţeb v regionu a v kapitole 2.2 byly z různých zdrojů popsány Potřeby lidí s postiţením v regionu. Dále byly vybrány dvě analýzy: SWOT analýza a analýza zainteresovaných skupin.
3.6.1
SWOT analýza SWOT analýza je účinnou pomůckou při přípravě projektu. Tato metoda můţe
efektivně napomoci zejména v počáteční fázi projektové přípravy. SWOT je zkratka čtyř anglických výrazů: Strenght – silné stránky Weaknesses – slabé stránky Opportunities – příleţitosti Threats – rizika. Analýza se soustředí na vnitřní a vnější faktory a posuzuje jejich pozitivní a negativní aspekty. (Marek, Kantor, 2007, s. 69) Analyzují se tedy silné a slabé stránky organizace, které popisují vnitřní prostředí, a následně probíhá analýza vnějšího prostředí, která definuje příleţitosti a ohroţení nebo rizika organizace. (Šedivý, Medlíková, 2009, s. 29) SWOT analýza této konkrétní organizace je popsána v následující tabulce: Silné stránky -
Slabé stránky
Poptávka po sluţbě ze strany cílové skupiny Dostupnost pro cílovou skupinu Návaznost sluţby na ZŠ speciální Jedinečnost sluţby v regionu Příležitosti
- Různé věkové kategorie lidí s postiţením - Vícezdrojové financování – finanční nejistota
V regionu není podobné zařízení vykonávající denní sluţbu Pomoc jak lidem s postiţením, tak osobám o ně pečující jako respitní péče Integrace osob se zdravotním postiţením Moţnost rozšíření aktivit nabízených sluţbou
- Nedostatečná podpora ze strany města Lanškroun a Pardubického kraje - Politické a legislativní změny - Nedostatek specializovaných pracovníků - Nemoţnost zajištění prostor pro realizaci - Nedostatek financí pro provoz sluţby
Rizika
33
Tabulka 1: SWOT analýza, zdroj: vlastní, podle Bárta J. Strategické plánování, Praha:NROS , 1997.
Mezi silné stránky, které Chráněný klub Lanškroun má, patří poptávka po sluţbě a potřeba sluţby, která byla definována v kapitole 2.2 Potřeby lidí s postiţením v regionu. Sluţba je dostupná cílové skupině, protoţe sídlí v Lanškrouně, kam je moţnost autobusových spojů ze všech okolních vesnic. Sluţba svým charakterem navazuje na základní školu speciální, která rovněţ sídlí v Lanškrouně a mohou tak blíţe spolupracovat. Sluţba je jedinečná, neboť v regionu Lanškrounsko se nenachází podobná sluţba. Sluţby tohoto typu jsou dostupné aţ ve vzdálenějších městech, coţ působí rodinám pečujícím o člena s postiţením potíţe s dojíţděním. Do slabých stránek sluţby můţeme zařadit způsob financování, které je typické pro všechny neziskové organizace. Často se ţádá o finanční podporu a granty na dobu jednoho roku a není tak jisté, zda se nám i další rok podaří získat dostatek financí. Slabou stránkou můţe být také rozmanitost věkového rozmezí lidí s postiţením v regionu. Sluţba je sice určitě pro lidi, kteří mají jiţ ukončenou základní školní docházku a neţijí v pobytovém zařízení, nicméně lidí s postiţením splňující tuto podmínku můţe být několik, od 15 let aţ do pokročilejšího věku. Primárně je sluţba určena absolventům. V případě velkého zájmu klientů se můţe sluţba rozšířit, jak je dále popisováno v části příleţitosti organizace. Příleţitostí Chráněného klubu Lanškroun je několik. Protoţe v regionu není dostatek sluţeb pro lidi s postiţením, kam by mohli pouze docházet, je moţnost rozšiřovat nabízené denní aktivity, například uzpůsobit je různým věkovým skupinám, různému typu postiţení, se zdatnějšími se snaţit zdokonalovat manuální činnost a další. Nemusí se však zůstat pouze u denních sluţeb, ale pokud bude poptávka, můţe se dále nabízet sluţba chráněného bydlení, chráněné dílny a další. Velkou příleţitostí je, ţe cílovou skupinou této sluţby nejsou pouze lidé s postiţením, ale také osoby, které o ně v domácím prostředí pečují. Pracovat se tak musí s celou rodinou. Sluţba se snaţí o integraci osob se zdravotním postiţením a zabránění sociálnímu vyloučení, coţ podporuje také český právní systém. Poskytování sluţby sebou nese některá rizika. Můţe nastat situace, kdy podpora ze strany města Lanškroun nebo z Pardubického kraje nebude dostatečná na provoz zařízení. V kapitole 2.2 Potřeby lidí s postiţením v regionu bylo zmíněno, ţe Plán rozvoje sociálních sluţeb očekává jistou finanční podporu pro provoz sluţby. Není však 34
jasně dáno, jaká forma podpory to bude. Město či kraj by například mohly poskytnout prostory pro provoz sluţby, nebo by se mohly finančně podílet na placení podnájmu či energií. Rizikem mohou být také politické a legislativní změny. Protoţe sektor sociálních sluţeb se snaţí o modernizaci a pravidelně se aktualizují zákony týkající se sociálního odvětví, je moţné, ţe před zavedením sluţby do chodu by náhlé změny mohly působit potíţe s realizací. Můţe také nastat situace, kdy nebudeme mít dostatek specializovaných pracovníků, jako speciální pedagog nebo sociální pracovník, kteří by chtěli pracovat v této organizaci na částečný úvazek, protoţe sluţba nebude poskytována kaţdý den. Sloţitá můţe být situace i se zajištěním vhodných prostor pro provoz zařízení. Jak bylo zmíněno ve slabých stránkách organizace, můţe také nastat situace, kdy nebudeme mít dostatek financí na provoz zařízení.
3.6.2
Analýza zainteresovaných skupin Projektant by si měl vytyčit zainteresované skupiny, které by se mohly podílet na
realizaci či podpoře projektu, a osoby, pro které je projekt určen. Důleţité je si přesně určit cílovou skupinu organizace a její podporovatele. Čím konkrétněji zanalyzujeme tyto skupiny, tím lépe pro ně připravíme nabídku, projekt bude úspěšnější a dokáţeme uspokojit jejich potřeby. (Šedivý, Medlíková, 2009, s. 35) Cílovou skupinu je nutno pojmenovat a popsat, co pro ni bude organizace znamenat. Pokud je to moţné, je také vhodné uvést velikost cílové skupiny. (Marek, Kantor, 2007, s. 96)
Cílová skupina Přímou cílovou skupinou jsou v tomto případě lidé s postiţením, kteří opouštějí Základní školu speciální Lanškroun a kteří nevyuţívají pobytové sluţby. Škola funguje od roku 1995 a v současné době se zde vzdělává 30 dětí. (Strategický plán rozvoje města Lanškroun, 2010) Základní škola speciální nabízí vzdělávání ţákům se středně těţkou a těţkou mentální retardací, poruchou pozornosti s hyperaktivitou, kombinovaným postiţením a autismem ve věku 5 aţ 20 let.4 Věkové rozmezí cílové skupiny není moţné jasně určit, neboť věk lidí při nástupu a po skončení základní školy speciální je různý. Primárně však bude sluţba Chráněného klubu Lanškroun určena pro
4
Základní škola sociální Lanškroun [hlavní webová stránka http://www.skolaradost.cz/o-skole [posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2015].
školy].
Dostupné
z:
35
děti, které skončily ZŠ speciální a mladé dospělé do věku 30 – 40 let. Sluţba je určena pro 8 klientů, aby se ke kaţdému zvlášť mohlo přistupovat individuálně. Pokud se ukáţe velký zájem ze strany cílové skupiny, sluţba můţe v budoucnu navýšit svoji kapacitu.
Další zainteresované skupiny, podporovatelé Další zainteresovanou skupinou jsou rodiče lidí s postiţením a další pečující osoby. I oni jsou svým způsobem cílovou skupinou této sluţby, protoţe díky sluţbě se budou moci věnovat svým potřebám a povinnostem. Pohledem pečujících osob tak má tato sluţba odlehčující nebo respitní charakter. Skupina, která můţe mít na Chráněný klub Lanškroun vliv, je také Základní škola speciální Lanškroun. Tyto dvě instituce spolu budou úzce spjaty, navzájem by se měly podporovat a klub by měl na školu navazovat. Ideální by bylo, kdyby škola poskytla klubu individuální spisy jednotlivých ţáků, kteří odcházejí ze školy a chtějí jít do klubu. Pracovníci klubu tak budou mít přehled o získaných dovednostech a schopnostech dítěte. Mezi podporovatele řadíme místní zastupitelstvo města Lanškroun. Jejich zájmem je spokojenost občanů, o coţ se snaţí i tato sluţba, byť se zaměřuje jen na konkrétní cílovou skupinu. Město by tedy mělo sluţbu podporovat v činnosti, stejně tak by ji mohlo podporovat finančně. Zainteresovanou skupinou jsou zástupci dalších sluţeb v regionu. Sluţby byly popsány v kapitole 2.1 Analýza poskytovaných sluţeb v regionu. Sluţeb není mnoho jako ve velikých městech a netvoří tak konkurenci, naopak se vzájemně doplňují. Pro ostatní místní sluţby je výhodné mít další sluţbu, se kterou mohou spolupracovat a navzájem si pomáhat.
3.7 Popis plánovaných aktivit projektu V této kapitole budou popsány klíčové aktivity vedoucí k zaloţení pobočného spolku Chráněný klub Lanškroun a k realizaci tohoto projektu. Aktivity jsou také dále zpracovány v logickém rámci, který je v příloze. Logický rámec znázorňuje ucelený přehled o tom, co je smyslem a cílem projektu, jaké jsou vize, účel a klíčové úkoly. 36
Rámec dále popisuje indikátory, kterými si můţeme změřit, zda jsme dosáhli cíle, zdroje dat a rizika, která by mohla při realizaci projektu nastat. (Dvořák, 2008, s. 30) První aktivitou je vytvoření pobočného spolku Chráněný klub Lanškroun ve spolupráci s Rodinným centrem Dětský svět. Jak bylo řečeno v kapitole 3.3 Právní forma a název organizace, pobočný spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku a návrh na zápis pobočného spolku do veřejného rejstříku podává hlavní spolek. Na přípravě zápisu do veřejného rejstříku by se měl podílet tým lidí, mezi kterými by měl být zástupce Rodinného centra Dětský svět, zástupce budoucího uţivatele - člověka s postiţením po absolvování ZŠ speciální, tedy pečující osoba a případně další osoba například budoucí zaměstnanec spolku. Následně se musí získat sponzoři, či zaţádat o granty a dotace, aby byla organizace finančně zajištěna. Teprve po zabezpečení dostatečného mnoţství financí nebo sponzorů na zajištění sluţby můţeme podnikat další aktivity. Dalším krokem je zajistit prostory, kde bude sluţba poskytována. Jak bylo popsáno v kapitole 3.5 Lokalizace projektu, je nutné zajistit bezbariérové prostory a upravit je tak, aby odpovídaly specifikům cílové skupiny. Také je nutné nakoupit potřebné vybavení do místností a odpovídající specifické pomůcky pro bezpečí, rozvoj a vzdělávání lidí s postiţením, aby sluţba byla poskytována kvalitně. Paralelně se zajištěním prostor se bude připravovat personální obsazení organizace. Personál musí být vybrán z řad vyškolených pracovníků v oblasti speciální pedagogiky a měl by být motivován pro práci s lidmi s postiţením. S vybranými pracovníky bude sepsána pracovní smlouva. O personálním zajištění sluţby pojednává následující kapitola 3.8, kde bude tato aktivita blíţe rozepsána. Zajištění prostorů a personálu by mělo trvat do půl roku od registrace pobočného spolku. Po této přípravě bude sluţba slavnostně otevřena za účasti zástupců města a sponzorů. Po otevření bude zahájen provoz sluţby pro pilotní skupinu uţivatelů. Sepsány budou standardy poskytování sluţby, individuální plány klientů a harmonogram plánovaných aktivit a činností při setkávání. Také budou vypracovány propagační materiály, logo pobočného spolku, webové stránky a další materiály, které pomohou informovat okolí a potencionální sponzory o nové sluţbě.
37
Chráněný klub Lanškroun bude průběţně doplňovat a upravovat své sluţby podle potřeb klientů i jeho rodiny tak, aby respektoval jedinečnost a potřeby kaţdého uţivatele. Pokud by byl velký zájem klientů o sluţbu, lze do budoucna uvaţovat o rozšíření kapacity o další skupinu lidí. Stejně tak si budoucí situace můţe vyţádat osamostatnění se pobočného spolku od Rodinného centra Dětský svět, pokud by to pro sluţbu bylo výhodnější. Konkrétní aktivity Konkrétní aktivity byly nastíněny v předchozích kapitolách při definování cílů nebo lokalizace sluţby. Definovaly je také respondentky výzkumu Potřeby rodičů pečujících o dítě s postiţením v regionu Lanškrounsko. (Kroulíková, 2015) Sluţba má podle nich poskytovat takové aktivity, které by děti podporovaly v rozvíjení, rozvoji motorických dovedností, výtvarné činnosti, procházky, kulturní akce, ale třeba i nácvik počítání či poznávání písmen. Zajištění stravy během sluţby nezmínil nikdo z rodičů jako potřebu nezbytnou, sluţba by mohla být poskytována pouze dopoledne do oběda. Respondentky zmínily, ţe by uvítaly i moţnosti rehabilitačních cvičení a prostor k případnému odpočinku pro děti, které se lehce unaví. U některých uţivatelů bude důleţitá pomalá adaptace na sluţbu, jelikoţ to bude nové prostředí a budou si na sluţbu muset zvykat postupně. Proto by do sluţby mohli docházet také rodiče pečující o dítě s postiţením, kteří by pomohli usnadnit adaptaci. Sluţba by mohla dále poskytovat rozvoj motorických dovedností při práci na zahradě pro zdatnější klienty, nebo by mohla pomáhat získat chráněná pracovní místa svým klientům. Tyto představy vyvstaly z diskuze se zástupkyní Rodinného centra Dětský svět. Inspirací pro rozšiřování sluţeb a poskytování komplexní zdravotní péče je čerpána po vzoru Arkadie, o.p.s. z Ústí nad Orlicí, která poskytuje sociální sluţby jako poradenství, odlehčovací sluţby, denní stacionáře, terapeutické dílny, podporu samostatného bydlení, dále základní a praktickou školu, chráněné dílny a zajišťuje léčebnou rehabilitaci.5 Následně budou vyjmenovány odborné publikace, ze kterých bude moţno čerpat inspiraci při sestavování konkrétních aktivit v rámci chodu sluţby. Řadu cenných 5
38
Arkadie, o.p.s. [hlavní webová organizace]. Dostupné z: http://www.arkadie.cz/o-nas/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2015].
podnětů pro výchovu a rozvoj lidí s postiţením sepsala Newmenová (2004) v knize Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postiţením. Popisuje, ţe kaţdý jedinec s postiţením má individuální vývoj, někteří potřebují více času na vykonání určitých činností a pro zapamatování vyţadují neustálé a trpělivé opakování. V knize shrnuje, jak by mělo vypadat vhodné prostředí pro aktivity a dále popisuje jednotlivé činnosti v různých oblastech vývoje: vývoj kognitivní, vývoj řeči, pohybový, smyslový, sociální a citový vývoj. Z této knihy je moţné čerpat inspiraci pro kaţdodenní aktivity s dětmi v Chráněném klubu. Kolektiv autorů vytvořil metodiku zaměřenou na podporu sociálních dovedností pro lidi s mentálním postiţením. I zde můţeme nalézt podněty k přípravě konkrétních cvičení během práce s lidmi v Chráněném klubu. Metodika radí, jak připravit jednotlivé hodiny. Zaměřuje se na cvičení, které vedou klienty k pochopení, co jsou vlastně sociální dovednosti, jak dodrţovat pravidla, jak si říct o pomoc, učí je základy fungující komunikace a komunikaci těla, jak se představit, jak vést rozhovor a naslouchat druhému. Dále jak učit klienty sebeprezentaci, sebeprosazování, zaměřuje se na vztahy klienta s okolím a na nebezpečné situace, ve kterých se klient můţe ocitnout. I tato publikace je vhodná pro přípravu konkrétních aktivit s klienty v klubu, nicméně je nutné přizpůsobit aktivity individuálním potřebám našich klientů. (Blaţková, Charvátová, Kaňková, Nedělková, Plíšková, Nováková, Stoklasová, Kalfus, Eisner, 2011)
3.8 Personální zajištění služby Pro sluţbu Chráněný klub Lanškroun je důleţité naplánovat personální zajištění organizace. Dobré naplánování personálního obsazení by mělo zajistit správné lidi (s odpovídajícími znalosti, schopnostmi a dovednostmi), ve správný čas, na správném místě, ve správném mnoţství, za správné náklady. (Mádlová, 2012, s. 11) S lidmi s postiţením můţe pracovat celá řada pracovníků. Po vzoru Dětského centra ARPIDA z Českých Budějovic popsal Jankovský (2006, s. 136 – 137) tzv. kruhovou péči. Péči zde nezaměřují pouze na jedince s postiţením, ale i na jeho rodinu, aby byla péče co nejefektivnější. Uprostřed kruhu je člověk s postiţením, nejblíţ k němu jeho rodina a psycholog a po obvodu kruhu jsou dále další odborníci jako speciální pedagog, sociální pracovník, ergoterapeut, odborný lékař nebo fyzioterapeut,
39
případně další specialisté. Kruh značí, ţe komunikace mezi všemi účastníky by měla probíhat všemi směry a to vţdy v zájmu jedince. Chráněný klub Lanškroun bude poskytován alespoň tři dny v týdnu a to dopoledne. Není tedy nutné zaměstnat někoho z personálu na plný úvazek. Úvazek bude buď částečný, nebo bude sjednána dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr, do kterých řadíme dohodu o provedení činnosti a dohodu o provedení práce. V tomto případě bychom uzavřeli dohodu o pracovní činnosti, která podle § 76 zákoníku práce smí přesahovat 300 hodin ročně a je vykonávána v rozsahu poloviny průměrné týdenní pracovní doby. (Zákon č. 262/2006 Sb.) Pro práci v Chráněném klubu Lanškroun je nejdůleţitější pozice speciálního pedagoga, který bude ve sluţbě přítomen kaţdé setkání a bude připravovat aktivity pro skupinu i individuálně pro jedince. Nápomocný mu bude asistent pedagoga, aby byl věnován dostatečný dohled nad všemi klienty, hlavně v případě ţe se pedagog na určitou dobu zaměří na práci s jedním klientem. Při dozoru budou pomáhat také dobrovolníci, především z řad rodičů klientů. Podle výzkumů zmíněných v kapitole 2.2 Potřeby lidí s postiţením v regionu se několik rodičů vyjádřilo, ţe jsou ochotni se dobrovolně zapojit do sluţby a pomoci s dozorem. Vhodné bude sestrojit plán střídání dobrovolníků ve sluţbě tak, aby kaţdý den byl alespoň někdo z dobrovolníků ve sluţbě přítomen a ostatní by měli potřebné volno. Všichni tito pracovníci by pracovali tři dny, v době fungování sluţby v časovém rozmezí od 8 – 12 hodin. Na další pracovní pozici je vedoucí pracovník. Tímto pracovníkem bude člověk, který bude koordinovat sluţbu, zajišťovat sponzory a finance, zastupovat sluţbu navenek. Je pravděpodobné, ţe by tato pozice byla doplněna i o pozici sociálního pracovníka. Sociální pracovník bude poskytovat rodinám poradenství zejména v oblasti legislativy, bude zajišťovat chráněná pracovní místa pro své klienty. Ideálně by měl zastávat roli fundraisera a komunikovat s potenciálními dárci. Pracovník povede veškerou potřebnou dokumentaci sluţby. S organizací bude dále spolupracovat fyzioterapeut a psycholog. Nebudou mít stálou pracovní pozici, ale budou poskytovat své sluţby klientům, či rodinám, kteří o ně budou mít zájem. Chráněný klub Lanškroun tak pouze zprostředkuje kontakt, případně poskytne prostory. Je také potřeba spolupracovat s ekonomem zaměřujícím se na
40
účetnictví. Financování těchto pracovníků podpoří klub pouze určitou částkou, jelikoţ to budou externí pracovníci. Dobrovolníci z řad rodičů také projevili zájem, ţe jsou ochotni pomáhat s úklidem sluţby, jak popisuje výzkum z kapitoly 2.2 Potřeby lidí s postiţením v regionu. Opět se sestaví plán, v němţ se dobrovolníci přihlásí k úklidu kaţdý den, kdy bude sluţba v provozu.
41
V následující tabulce je přehled personálu Chráněného klubu Lanškroun: Personál
Úvazek / Pracovní poměr
Požadované vzdělání
Vedoucí pracovník
Částečný/ DPČ
VŠ
Soc. pracovník
Částečný/ DPČ
VŠ, praxe s cílovou skupinou
Speciální pedagog
Částečný/ DPČ
VŠ, praxe v oboru
Asistent pedagoga
Částečný/ DPČ
VŠ
Ekonom/Účetní
Externí pracovník
VOŠ/ VŠ
Fyzioterapeut
Externí pracovník
VOŠ/ VŠ
Psycholog
Externí pracovník
VŠ, praxe s cílovou skupinou
Pomocný dozor
Dobrovolníci
Úklid
Dobrovolníci Tabulka 2: Personální zajištění Chráněného klubu Lanškroun, zdroj: vlastní.
Se všemi pracovníky je nutné sepsat smlouvy, poskytnout školení a zajistit i následné vzdělávání. Protoţe pracovní pozice speciálního pedagoga, asistenta, vedoucího pracovníka a sociálního pracovníka nejsou na plný úvazek, jsou vhodné pro maminky na mateřské dovolené, které mají poţadované vzdělání. Nebo také můţe tentýţ člověk zastávat dvě pracovní pozice zároveň (ne však v případě speciálního pedagoga v kombinaci s asistentem).
3.9 Zajištění financování a rozpočet projektu Neziskové organizace jsou charakteristické svým vícezdrojovým financováním. Tyto organizace jsou při svém financování závislé na dotacích, grantech a darech sponzorů, neţ na své výdělečné činnosti z prodeje produktů. Nelze předvídat, jaká bude finanční situace za rok, jak mohou firmy ziskové. Na to, jaké jsou zrovna dotace, granty a dary pro neziskové organizace mají dopad vnější vlivy, které nelze ovlivnit – politika, změny v rozhodování dárců, změny nařízení úřadů, působení konkurenčních organizací apod. Při plánování je důleţité sestavit celkový rozpočet, který se skládá z nákladů a zdrojového rozpočtu. (Šedivý, Medlíková, 2009, s. 85) Rozpočet je stěţejní součást kaţdého projektu, který chce ţádat o krajské, evropské a další dotace, či grant. O jeho podobě rozhoduje sám donátor, který si přesně
42
stanoví jeho podobu, tabulky nákladů a výnosů, a neziskové organizace jej přikládají jako přílohu při ţádosti o grant či dotaci.
Výnosy Mezi zdroje příjmů pro tento projekt budou patřit hlavně dotace. Jedním z největších donátorů budou Evropské strukturální a investiční fondy, prostřednictvím kterých se rozdělují finanční prostředky určené ke sniţování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy Evropské unie a jejich regiony. Mezi lety 2014 – 2020 je nabízeno několik programů, na které EU přispívá a na které je moţno podat projektovou ţádost. Pro tento projekt se nabízejí dva programy a to Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, řízený Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy a Operační program Zaměstnanost, řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí. Peníze z dotace budou potřeba především na nákup vybavení organizace a specifických pomůcek, aby Chráněný klub Lanškroun mohl poskytovat co nejkvalitnější sluţby. 6 Další dotace, které vyuţijeme, jsou dotace MPSV, nebo Pardubického kraje. I ty podporují neziskové organizace, ale je nutné sledovat, na kterou oblast se zrovna zaměřují. Například Pardubický kraj má pro rok 2015 vyhlášen grantový program na podporu sociálního podnikání a rozvoje neziskového sektoru.7 Dotace poskytne také město Lanškroun. V ideálním případě by město mohlo projekt podpořit například zajištěním prostor pro realizaci organizace, za které by poţadovalo niţší nájem. Podstatnou poloţkou výnosu budou poplatky za službu. Jak vyplynulo z výzkumu, který byl popsán v kapitole 2.2 Potřeby lidí s postiţením v regionu, rodiny se členem s postiţením jsou ochotny sluţby platit. Ze 17 dotazovaných rodin se objevovala nejčastější varianta, ţe jsou ochotni za sluţbu platit 2000 – 3000 Kč měsíčně. Poplatky za sluţbu, ze kterých se bude financovat výplata zaměstnanců a část
6
Evropské strukturální a investiční fondy [hlavní webová stránka]. Dostupné z: http://www.strukturalni-
fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy [posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2015]. 7
Pardubický kraj [hlavní webová stránka Krajského úřadu Pardubického kraje]. Dostupné z:
http://www.pardubickykraj.cz/granty-probihajici-v-oblasti-socialni-politiky/80603/
[posl.
akt.
neuvedeno] [cit. 20. 4. 2015].
43
financí na nájem a energie, zaručí Chráněnému klubu Lanškroun udrţitelnost do budoucna. Dále jsou tu moţnosti financování díky fundraisingovým aktivitám, jako například pořádání veřejných sbírek, benefičních akcí, koncertů a další. Část příjmů tak budou zastávat dárci, podnikatelé, kteří budou chtít podpořit náš projekt. Fundraising bude více popsán v následující kapitole. Výnosy mohou být také z vedlejší činnosti spolku. Podle § 217 občanského zákoníku můţe spolek vedle hlavní činnosti, která vede k uspokojování zájmů spolku a nesmí být výdělečná, vyvíjet téţ vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti. Peníze z vedlejší činnosti musí poté jít na činnost hlavní. (Zákon č. 89/2012 Sb.) V případě tohoto projektu to můţe být například prodej výrobků, které lidé s postiţením budou v organizaci vyrábět. Do výnosů můţeme zařadit také členské příspěvky členů spolku. Finanční podporu dále poskytnou pojišťovny, například na nákup speciálních pomůcek pro lidi se zdravotním postiţením nebo nadace. Opomenout bychom neměli daňová zvýhodnění, kterým stát podporuje neziskové organizace.
Náklady Náklady organizace se zpravidla uvádějí na dobu jednoho roku, tedy na stejnou dobu, jako bývají poskytnuty granty. Pro účely této práce byla pouţita tabulka ze ţádosti o grant od Pardubického kraje na podporu sociálního podnikání a rozvoje neziskového sektoru pro rok 2015 a byla přizpůsobena tomuto konkrétnímu projektu.8 Náklady jsou pouze orientační, jejich výše se projedná a upraví s realizátory projektu. Náklady jsou vypsány pro dobu jednoho roku.
8
44
Pardubický kraj [hlavní webová stránka Krajského úřadu Pardubického kraje]. Dostupné z: http://www.pardubickykraj.cz/granty-probihajici-v-oblasti-socialni-politiky/80603/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2015].
Náklady na projekt
Částka
1. Osobní náklady celkem
z toho:
1.1. Pracovní smlouvy 1.2. Dohody o pracovní činnosti
576.000 Kč
1.3. Dohody o provedení práce
144.000 Kč
12.000 Kč/měs., 4 pracovníci s DPČ 4.000 Kč/měs., 3 externí pracovníci
-
2. Provozní náklady celkem 2.1. Potraviny
135.000 Kč 5.000 Kč
2.2. Kancelářské potřeby
Vybavení do kuchyňky na přípravu nápojů
10.000 Kč
2.3. Pohonné hmoty 2.4. Jiné spotřebované nákupy 2.5. Sluţby
z toho:
720.000 Kč -
1.4. Jiné osobní náklady
3.
Komentář
-
Není potřeba
5.000 Kč
Hygienické prostředky
115.000 Kč
2.6.1. Energie
20.000 Kč
2.6.2. Telefony, internet, poštovné, ostatní spoje 2.6.3. Nájemné
10.000 Kč
2.6.4. Právní a ekonomické sluţby
-
30.000 Kč
2.6.5. Školení a kurzy
15.000 Kč
2.6.6. Opravy a udrţování
20.000 Kč
2.6.7. Cestovní náklady
10.000 Kč
2.6.8. Jiné (jiné ostatní sluţby)
10.000 Kč
Náklady na vybavení
400.000 Kč
Vybavení společných prostor
300.000 Kč
V případě, ţe by majitelem prostor bylo město Zajistí externí pracovník
Náklady na výlety s lidmi s postiţením Propagace sluţby
Společná místnost, kuchyňka, toaleta
Specifické pomůcky pro práci 100.000 Kč a rozvoj lidí se zdravotním postiţením CELKEM 1.255.000 Kč Tabulka 3: Náklady organizace na dobu jednoho roku, zdroj: vlastní.
45
3.10 Fundraising a Public relations – vztahy s veřejností Pro neziskové organizace jsou vztahy s veřejností podstatné, zejména pro získání sponzorů. Jak bylo znázorněno v předchozí kapitole, financování neziskových organizací je vícezdrojové a pro organizace je nutné zajistit si více zdrojů, aby nebyly závislý pouze na jednom donátoru. Kaţdá úspěšná nezisková organizace by měla mít svého fundraisera. (Šedivý, Medlíková, 2009, s. 66) Fundraising je komunikační proces, skrze který komunikuje organizace s dárci (donátory). Na jeho úspěšnosti při rozšiřování zdrojů financování závisí často i samotná existence organizace. Kromě finančních darů lze fundraisingem získat hmotné dary, zajistit si dobré jméno organizace, dostatek dobrovolníků, prostory a zázemí pro provozování sluţby. Mezi dárci se objevují skupiny soukromých osob (individuální dárci), neformální občanské skupiny (sbírka oblečení, knih, atd.), jiné neziskové organizace (vzájemná podpora), podnikatelé, filantropické instituce (nadace, církve, dobrovolnické organizace) a orgány veřejné správy. (Bačuvčík, 2011, s. 108 – 109) Bačuvčík (2011) popisuje několik aktivit, které mohou neziskové organizace dělat pro získání dárců. Ze zmíněných byly vybrány ty, které Chráněný klub Lanškroun vyuţije k získání dárců. Organizace uspořádá veřejnou sbírku, skrze kterou osloví individuální dárce. Protoţe se ve městě pořádá několik velkých akcí, například Lanškrounská kopa, Majáles, kde účinkují známé české kapely, můţeme vytvořením stánku na této akci a prodejem drobných reklamních předmětů oslovit více individuálních dárců zároveň. Lanškroun je město, kde sídlí mnoho firem zaměřených na průmysl a výrobu. Firmy oslovíme, aby naši organizaci podpořily například nákupem vybavení společných prostor nebo speciálních pomůcek pro práci s lidmi s postiţením. Stejně tak můţeme oslovit fundace zaměřující se na lidi s postiţením, které by mohly zafinancovat speciální pomůcky pro cílovou skupinu. Se všemi dárci bude nutno uzavřít darovací smlouvy podle nového Občanského zákoníku. Public relations je s fundraisingem úzce spjato. Pojem je překládán jako budování a řízení vztahů s veřejností. (Bačuvčík, 2011, s. 94) Cílem public relations je budování značky organizace a posilování její důvěryhodnosti a transparentnosti. Jde o takové aktivity, které vytváří organizaci dobrou pověst. Mezi aktivity řadíme: posilování firemní kultury (poslání a líce organizace, logo, interní vztahy, komunikace uvnitř
46
organizace), provoz webových stránek, vydávání tištěných materiálů, pořádání akcí, komunikace s důleţitými partnery (donátory) a komunikace s médii. Kaţdý zaměstnanec a dobrovolník je reprezentantem organizace a je důleţité, aby se i jemu v organizaci líbilo, dobře pracovalo a aby ji pak kladně prezentovali na veřejnosti. Mludek (2015) uvádí, ţe grafika loga, webových stránek a dalších tištěných materiálů má být stále stejná, aby se dostala do povědomí veřejnosti. Logo je grafickým znázorněním organizace a bude nás provázet v kaţdé aktivitě a na všech materiálech. Vhodné je poţádat zkušeného grafika, aby kvalitní logo stvořil. V případě této organizace má mít logo podobný prvek jako logo hlavního spolku Rodinného centra Dětský svět.
3.11 Udržitelnost služby do budoucna a možná rizika Zajistit udrţitelnost projektu do budoucna je klíčová podmínka pro všechny organizace. Udrţitelností se myslí zachování aktivit, které byly projektem započaty, i po jeho ukončení. Projekty, které jsou dotované Evropskou unií, jsou poskytovány na omezenou dobu projektu a do ukončení tohoto financování si musí organizace zajistit finanční soběstačnost. Udrţitelností projektů do budoucna se musíme zabývat jiţ při přípravě projektu. (Marek, Kantor, 2007, s. 136 – 138) Pro udrţitelnost sluţby je důleţitá propagace sluţby hned v prvních fázích realizace projektu a vytvoření dobrého jména sluţby u zainteresovaných skupin. Sluţba musí být poskytována kvalitně a s ohledem na potřeby cílové skupiny. Organizace je v regionu Lanškrounsko jedinečná a proto lze předpokládat, ţe bude do budoucna rozšiřovat své sluţby a zvyšovat svoji kapacitu. Rizikem však můţe být vznik konkurenčního zařízení. Organizace má předpoklady být do budoucna soběstačná. Jelikoţ sluţby organizace budou zpoplatněny a mají potenciál se rozšiřovat, bude se moci touto cestou částečně financovat provoz sluţby. Při rozšiřování organizace o novou sluţbu můţeme také ţádat o financování tohoto nového projektu. Pokud například vznikne v budoucnu sluţba chráněná dílna, můţe výtěţek z prodeje produktů rovněţ napomoci soběstačnosti organizace. Pro udrţitelnost sluţby je nutné poskytovat kvalitní sluţby a mít spokojené klienty. 47
Při přípravě projektu musí projektant myslet na moţná rizika, která mohou při realizaci nastat. V tomto případě je největším rizikem nedostatek financí na zajištění sluţby, s čímţ souvisí také riziko nedostatečné podpory ze strany města Lanškroun nebo z Pardubického kraje. Můţe se objevit nezájem klientů o sluţbu a nezájem sponzorů organizaci podpořit. Problémem můţe také být nemoţnost zajištění odpovídajících prostor pro realizaci projektu, nebo nedostatek specializovaných pracovníků, kteří by byli ochotni pracovat na částečný úvazek.
3.12 Doporučení Před realizací projektu je na místě několik doporučení, hlavně pro Rodinné centrum Dětský svět. Jelikoţ ve svých stanovách má Rodinné centrum vypsané cílové skupiny, bylo by vhodné je doplnit o skupinu lidí se zdravotním postiţením. Pobočný spolek můţe mít práva a povinnosti jako spolek hlavní a nabývat je v rozsahu určeném stanovami hlavního spolku a protoţe pobočný spolek bude zaměřen na cílovou skupinu lidí se zdravotním postiţením, bude vhodné mít tuto cílovou skupinu definovanou i u spolku hlavního. Toto doplnění můţe Rodinné centrum učinit při přizpůsobení svých stanov novému zákonu č.89/2012 Sb. Rodinné centrum by mohlo také zváţit transformaci na jinou formu neziskové organizace, například na ústav. Spolek slouţí hlavně ke spolčování lidí se stejným zájmem na rozdíl od ústavu, který vzniká za účelem provozování činnosti uţitečné společensky nebo hospodářsky s vyuţitím své osobní a majetkové sloţky dle § 402 občanského zákoníku. (Zákon č. 89/2012 Sb.) Rodinné centrum sice v současnosti nabízí aktivity, které spadají do kompetencí spolku, ale začínají své činnosti rozšiřovat, minimálně plánovaným vznikem Chráněného klubu Lanškroun. Transformace Rodinného centra však nemusí být nutná. Bude-li realizace Chráněného klubu Lanškroun úspěšná a bude rozšiřovat nabídku svých sluţeb, mohl by se v budoucnu od Rodinného centra osamostatnit a být tak samostatnou právnickou osobou.
48
Závěr Sluţeb pro lidi se zdravotním postiţením je dnes mnoho, jak terénních a ambulantních, tak pobytových. Mnohem větší četnost sluţeb najdeme ve velkých městech, naopak v menších městech se pak můţeme setkat s naprostou absencí některých druhů sluţeb. Například město Lanškroun nabízí pečovatelské sluţby a volnočasové aktivity pro tuto cílovou skupinu, ale není zde ţádná další sluţba, kam by mohli dál denně docházet absolventi Základní školy speciální Lanškroun. První část práce je zaměřena na problematiku lidí se zdravotním postiţením. Postiţení se dnes věnuje řada oborů, je sepsáno mnoţství literatury zaměřující se na jednotlivé typy znevýhodnění. Proto byla popsána stručně charakteristika postiţení, druhy postiţení, nabídka sluţeb, moţnosti vzdělávání a rozvoje, specifické potřeby lidí s postiţením a rodina pečující o člena s postiţním. Další kapitola byla zaměřena na popis současné situace lidí s postiţením v regionu Lanškrounsko. Zmíněny byly potřeby lidí, které jsou podloţeny dotazníky, výzkumy a plánovanými aktivitami. Z těchto výzkumů jiţ vyplývá, jaké jsou nejdiskutovanější potřeby této cílové skupiny. Všechny výsledky se shodují na tom, ţe je zapotřebí zřídit ve městě takovou sluţbu, která by lidem s postiţením po ukončení Základní školy speciální Lanškroun nabízela moţnost setkávání se, rozvíjení či zachování dosavadních aktivit, popřípadě i uplatnění v rámci chráněných pracovních místech. Cílem mé práce bylo navrhnout projekt pro lidi s postiţením, který bude svým charakterem navazovat na Základní školu speciální Lanškroun a který poslouţí jako reálný podklad pro realizaci další sluţby ve městě. Domnívám se, ţe cíl byl naplněn a to v třetí kapitole, která předkládá návrhu projektu. Byla navrţena právní forma nové organizace a to pobočný spolek, který bude zřízený pod Rodinným centrem Dětský svět. Jméno organizace je Chráněný klub Rodinného centra Lanškroun. Název Chráněný klub je návrhem rodičů a název pobočného spolku by měl obsahovat prvek ze jména hlavního spolku, proto Rodinného centra. Podle Mludka (2015) by měl být název jednoduchý, krátký a výstiţný, proto se bude o názvu ještě diskutovat se zřizovatelem. Posláním této organizace je přecházet sociálnímu vyloučení u skupiny lidí s postiţením v regionu Lanškrounsko, poskytnout prostor lidem s postiţením pro setkávání se se společností, pro rozvoj a zachování znalostí, respektovat jejich individuální potřeby, poskytovat poradenství jim i jejich rodinným příslušníkům a 49
podporovat rozvoj schopností a nezávislosti uţivatelů. Sluţbu poskytovat alespoň třikrát týdně během dopoledních hodin ve městě Lanškroun pro skupinu 8 lidí se zdravotním postiţením, kteří ukončili základní školní docházku a kteří neţijí v pobytovém zařízení. Hlavním cílem činnosti tohoto centra je provozování Chráněného klubu Lanškroun určeného především absolventům Základní školy speciální Lanškroun a slouţícího jako prevence sociálního vyloučení lidí s mentálním a kombinovaným postiţením a autismem. V dalších kapitolách projektové části práce je uveden návrh lokalizace projektu, popis plánovaných aktivit, personální zajištění sluţby, náklady za sluţbu a zdroje financování a navrhované fundraisingové aktivity. Jelikoţ se projekty, které ţádají o dotace, musí snaţit o udrţitelnost sluţby, byly popsány kroky, které budou vést k udrţitelnosti sluţby v následujících letech. Nakonec byla zmíněna rizika, která mohou při realizaci projektu nastat a která by ţádný projektant neměl opomíjet. Návrh tohoto projektu bude předloţen Rodinnému centru Dětský svět, stejně tak zástupcům rodičů dětí ze Základní školy speciální Lanškroun, jakoţto osobám, které by měly být realizátory projektu. Návrh napomůţe k uskutečnění Chráněného klubu Lanškroun a jeho části mohou být pouţity pro podání ţádosti o dotaci či grant. Doufám v brzkou a úspěšnou realizaci.
50
Seznam použitých zdrojů Odborná literatura 1. BAČUVČÍK, R. (2001). Marketing neziskových organizací. Zlín: VeRBuM. 2. BENDOVÁ, P., ZIKL, P. (2011). Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada Publishing, a.s. 3. BLAŢKOVÁ, CHARVÁTOVÁ, KAŇKOVÁ, NEDĚLKOVÁ, PLÍŠKOVÁ, NOVÁKOVÁ, STOKLASOVÁ, KALFUS, EISNER (2011). Metodika podpory sociálních dovedností. Praha: Společnost pro podporu lidí s mentálním postiţením v České republice, o.s. 4. DUNOVSKÝ, J. (1999). Sociální pediatrie. Praha: Grada Publishing, a.s. 5. DVOŘÁK, D. (2008). Řízení projektů. Brno: Computer Press, a.s. 6. JANKOVSKÝ, J. (2006). Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením. Praha: Triton. 7. KROULÍKOVÁ, M. (2015). Potřeby rodičů pečujících o dítě se zdravotním postižením v regionu Lanškrounsko. Bakalářská práce, zatím neobhájena. Olomouc: Univerzita Palackého, Cyrilometodějská teologická fakulta, Katedra křesťanské sociální práce. 8. MÁDLOVÁ, D. (2012). Řízení lidských zdrojů. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně. 9. MAREK, D., KANTOR, T. (2007). Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Brno: Barrister and Principal. 10. MATOUŠEK, O. a kol. (2007). Sociální služby. Praha: Portál. 11. MICHALÍK, J. (2013). Rodiče a dítě se zdravotním postižením (nejen) na základní škole. Pardubice: Studio Press s.r.o. pro Společnost pro MPS. 12. MICHALÍK, J., KRHUTOVÁ, L., MLČÁKOVÁ, R., NOVOSAD, L., POTMĚŠIL, M., VALENTA, M. (2011). Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha: Portál. 13. NEWMEN, S. (2004). Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postižením. Praha: Portál. 14. NĚMEC, V., (2002). Projektový management. Praha: Grada Publishing a.s. 15. NOVOSAD, L. (2009). Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním: základy a předpoklady dobré poradenské praxe. Praha: Portál. 16. SLOWÍK, J. (2007). Speciální pedagogika. Praha: Grada Publishing, a.s. 51
17. Stanovy Rodinného centra Dětský svět z roku 2010. Vnitřní dokumenty organizace. 18. Strategický
plán
rozvoje
města
Lanškroun
(2010).
Dostupné
z:
http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/storage/dokumenty/12814344231 .pdf [cit. 2. 3. 2015]. 19. ŠEDIVÝ, M., MEDLÍKOVÁ, O. (2009). Úspěšná nezisková organizace. Praha: Grada Publishing a.s. 20. ŠELNER, I. (2012). Fenomén člověk s postižením. Olomouc: Caritas - Vyšší odborná škola sociální Olomouc. 21. ŠVARCOVÁ, I. (2006). Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Praha: Portál. 22. Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Pardubického kraje (2012). Katalog sociálních služeb a pomoci v Pardubickém kraji – Lanškrounsko. Pardubice: Pardubický kraj. 23. RICHMAN, S. (2008). Výchova dětí s autismem: aplikovaná behaviorální analýza. Praha: Portál, s.r.o. 24. VÁVROVÁ, S. (2010). Institucionalizace jako překáţka sociální inkluze osob se zdravotním postiţením. Sociální práce/Sociálna práca, 4/2010, s. 67 – 75. Legislativní zdroje 1. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Předpis 10/2010 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o právech osob se zdravotním postiţením v účinném znění ke dni 10. 4. 2015. 2. Zákon o sociálních službách. Zákon č. 108/2006 Sb. v účinném znění ke dni 12. 4. 2015. 3. Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Zákon č. 561/2004 Sb. v účinném znění ke dni 12. 4. 2015. 4. Zákon občanský zákoník. Zákon č. 89/2012 Sb. v účinném znění ke dni 14. 4. 2015. 5. Zákon zákoník práce. Zákon č. 262/2006 Sb. v účinném znění ke dni 20. 4. 2015
Internetové zdroje
52
1. Občanské sdruţení Rodinné centrum Dětský svět [hlavní webová stránka sdruţení]. Dostupné z: http://www.rclanskroun.cz [posl. akt. neuvedeno] [cit. 10. 4. 2015]. 2. Český statistický úřad [hlavní webová stránka úřadu, ústřední orgán státní správy České republiky]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/130054-14-r_201408000 [posl. akt. 20. 12. 2014] [cit. 10. 4. 2015]. 3. Základní škola sociální Lanškroun [hlavní webová stránka školy]. Dostupné z: http://www.skolaradost.cz/o-skole [posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2015]. 4. Arkadie, o.p.s. [hlavní webová organizace]. Dostupné z: http://www.arkadie.cz/onas/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2015]. 5. Evropské strukturální a investiční fondy [hlavní webová stránka]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy [posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2015]. 6. Pardubický kraj [hlavní webová stránka Krajského úřadu Pardubického kraje]. Dostupné z: http://www.pardubickykraj.cz/granty-probihajici-v-oblasti-socialnipolitiky/80603/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2015].
Jiné materiály Mludek, I. (2015). Public relations pro organizace, působící v oblasti sociální práce. Učební text pro studenty CARITAS – Vyšší odborné školy sociální Olomouc. Nepublikováno.
53
Seznam tabulek Tabulka 1: SWOT analýza …………………………………………...……………… 33 Tabulka 2: Personální zajištění Chráněného klubu Lanškroun ……...………………. 41 Tabulka 4: Náklady organizace na dobu jednoho roku………………………………. 44
54
Anotace Tato práce má za cíl vytvořit návrh projektu na základě potřeb lidí s postiţením, kteří opouštějí Základní školu speciální Lanškroun. Hlavním podnětem pro zpracování návrhu projektu je absence denní sluţby pro lidi s postiţením v regionu Lanškrounsko. Teoretická část práce obsahuje problematiku lidí s postiţením, nabídku sluţeb pro tuto cílovou skupinu, specifické potřeby lidí s postiţením. Dále je popsána situace lidí s postiţením v regionu Lanškrounsko, kde jsou vypsány sluţby poskytované pro lidi s postiţením v regionu Lanškrounsko a potřeby lidí s postiţením v tomto regionu. V druhé části práce je vypracován návrh projektu. Navrţen byl pobočný spolek Rodinného centra Dětský svět, který má za cíl přecházet sociálnímu vyloučení lidí s postiţením v regionu Lanškrounsko, poskytnout prostor lidem s postiţením pro setkávání se se společností, pro rozvoj a zachování znalostí, respektovat jejich individuální potřeby, poskytovat poradenství jim i jejich rodinným příslušníkům a podporovat rozvoj schopností a nezávislosti uţivatelů. Návrh poslouţí jako podklad pro realizaci další sluţby ve městě.
This graduate work aims to create design of the project based on needs of people with disabilities, who leave Special primary school of Lanškroun. The main incentive for the drafting of the project is the absence of day services for people with disabilities in the region of Lanškroun. The theoretical part includes issue of people with disabilities, offer of services for this target group, specific needs of people with disabilities. The following part describes the situation of people with disabilities in the region of Lanškroun, there are listed services for people with disabilities in the region of Lanškroun and needs of people with disabilities in the region. In the second part is design of the project. Designed was secondary office association of Family Centre association, which aims to prevent social exclusion of people with disabilities in the region of Lanškroun, to provide space for people with disabilities to meet with a society, to develop and maintain their knowledge, to respect their individual needs, to advise them and their family members and to promote development of abilities and independence of users. The design will serve as a base for the realization of other services in the city.
55
Příloha Logický rámec pobočného spolku Chráněná dílna Rodinného centra Lanškroun Logická posloupnost kroků Záměr
Cíle projektu
Výstupy
Zdroje k ověření
Poskytování denní sluţby lidem s postiţením, kteří opouštějí Základní školu speciální Lanškroun
Dokumentace sluţby o počtu uţivatelů, evaluace uţivatelů a jejich rodin
1. Během půl roku byl zajištěn prostor a vybavení pro realizaci sluţby, personální zajištěni sluţby a připravená evidence uţivatelů
2. Vytvoření sluţby, která by aspoň třikrát týdně nabízela lidem s postiţením prostor pro setkávání se, pro rozvoj a vzdělávání
2. Během půl roku byla vytvořena sluţba, která třikrát týdně poskytuje dopolední program pro lidi s postiţením
1. Smlouvy o pronájmu či koupi, účtenky, pracovní smlouvy zaměstnanců, evidence dokumentů a kartotéky klientů
1. Nová sluţba v regionu Lanškrounsko
1. Zajištěno 8 míst pro lidi s postiţením opouštějící základní školu speciální
3. Zajištěno personální obsazení 4. Započato poskytování sluţby pro lidi s postiţením 5. Zpracovány standardy poskytování sluţby a výroční zprávy 6. Vytvoření propagačních materiálů
2. Vytvořena 4 nová pracovní místa 3. Pronajata či koupena stavba pro zprovoznění poradny 4. Nakoupeno vybavení sluţby 5. Vytvořily propagační materiály
Předpoklady a rizika (klíčové externí faktory ovlivňující průběh a úspěšnost projektu)
Předcházet sociálnímu vyloučení u cílové skupiny lidí s postiţením, kteří opouštějí Základní školu speciální Lanškroun 1. Zaloţení pobočného spolku Chráněný klub Lanškroun, jehoţ zřizovatelem je Rodinné centrum Dětský svět
2. Sluţba byla zprovozněna
56
Objektivně ověřitelné indikátory
2. Manuály pro poskytování sluţby, individuální plány klientů 1. Dokumentace projektu 2. Nájemní nebo kupní smlouva objektu 3. Účtenky od nákupu vybavení 4. Pracovní smlouvy zaměstnanců 5. provozní řád a pravidla chodu organizace 6. evidence klientů a osobní spisy klientů 7. sepsané standardy a propagační materiály
1. Předpokladem je, ţe klienti budou sluţbu vyuţívat 2. Předpokladem je potřebnost sluţby a zájem ze strany klientů 3. Rizikem je nezájem ze strany klientů či ze strany sponzorů 4. Rizikem je nedostatek financí na zajištění sluţby 1. Předpokladem je vhodné a dostupné místo pro poskytování sluţby 2. Předpokladem je zajištění kvalitního personálu 3. Předpokladem je potřebnost sluţby a zájem ze strany klientů 4. Rizikem je nenalezení vhodných zaměstnanců a odpovídajících prostor, nezájem o sluţbu
Aktivity
1. Registrace pobočného spolku 2. Získávání financí, sponzorů a dotací 3. Zajištění prostorů a personálu (výběrové řízení)
Prostředky 1. Evropské strukturální a investiční fondy
6. Vypracování standardů a dalších metodik, tvorba propagačních materiálů
1.255.000 Kč
1. Předpokladem je získání finančních prostředků
2. Dotace MPSV
2. Předpokladem je podpora ze strany města a kraje
3. Dotace Pardubického kraje
3. Předpokladem je zajištění personálu
4. Nákup vybavení 5. Úprava prostor a zavedení vybavení
Rozpočet
4. Dotace města Lanškroun 5. Poplatky za sluţbu 6. Fundraisingové aktivity
7. Slavnostní otevření
7. Vedlejší činnosti spolku
8. Provoz sluţby pro pilotní skupinu
8. Příspěvky nadací
4. Předpokladem je dostatečné zapojení rodičů, zřizovatelů a dalších zainteresovaných osob při realizaci projektu 5. Předpokladem je zájem o sluţbu 6. Rizikem jsou moţné legislativní změny
9. Doplňování sluţeb podle potřeb klientů, evaluace
Výchozí podmínky 1. Schválení záměru zřizovatelem 2. Potřebnost sluţby a zájem o sluţbu ze strany klientů
57
