BYDLENÍ SPECIFICKÝCH SKUPIN OBYVATEL

Nauka o stavbách II

HISTORIE Archetypy Kořeny institucionálních forem péče Ústavy

BYDLENÍ SPECIFICKÝCH SKUPIN OBYVATEL

PŘEROD OD SPECIÁLNÍCH POTŘEB K PRINCIPŮM ZAČLENĚNÍ Generace 1 Odložení do ústavů Generace 2 Péče s nemocničního charakteru Generace 3 Bydlení, vnímání individuálních potřeb Generace 4 Struktura rodiny Sociální začlenění

prof. Ing. arch. Irena Šestáková_24. 4. 2015


PŘEROD OD SPECIÁLNÍCH POTŘEB K PRINCIPŮM ZAČLENĚNÍ Generace 1 Odložení do ústavů Generace 2 Péče s nemocničními provozy

Klášter Cluny, Francie, 981- 1089

STŘEDOVĚK • péči o potřebné přebírá církev • stavby a instituce církevních řádů, které vznikaly jako součásti klášterů - zařízení komplexnějšího charakteru, která sloužila jako útočiště pro všechny potřebné (první předchůdci staveb pro sociální služby)

Generace 3 Bydlení, vnímání individuálních potřeb Generace 4 Struktura rodiny Sociální začlenění

15.-16.STOLETÍ, RENESANCE A REFORMACE • v péči o jedince se dělí stát a církev • dochází k zásadním změnám v chápání světa a v myšlení lidí • sociální potřeby člověka jsou odsouvány do pozadí, dominuje spíše péče o ducha a krásné tělo • mění se vztah člověka k Bohu, klesá autorita církve • starobince a nalezince se oddělují od nemocnic


PŘEROD OD SPECIÁLNÍCH POTŘEB K PRINCIPŮM ZAČLENĚNÍ Generace 1 Odložení do ústavů Generace 2 Péče s nemocničními provozy Generace 3 Bydlení, vnímání individuálních potřeb

Ospedale degli Innocenti, Florencie, Itálie, 1419-1445

• Ferdinand I. (1526-1564) vydává předpisy o domovském právu, obce mají povinnost se postarat o své staré a chudé lidi, jsou zakládány obecní ústavy pro zchudlé a staré občany

Generace 4 Struktura rodiny Sociální začlenění

18.STOLETÍ • osvícenectví, racionalismus, utopické sociální projekty reagující na hierarchické uspořádání společnosti a nelidské životní poměry dělníků • počátek průmyslové revoluce, zvětšování, anonymita a bída městských a průmyslových aglomerací – instituce plnily pozitivní poslání, umožňovaly koncentraci prostředků a služeb a zajištění potřeb lidí v nezvykle vysokém standardu prostředí


PŘEROD OD SPECIÁLNÍCH POTŘEB K PRINCIPŮM ZAČLENĚNÍ Generace 1 Odložení do ústavů Generace 2 Péče s nemocničními provozy Dům kolektivního bydlení - falanstéra Charles Fourier,1822 - vyobrazení autorovy představy

Falanstéra - rozsáhlé družstvo (dům kolektivního bydlení) pro 1500-1600 osob různého věku, zájmů a vědomostí; toto družstvo představuje jednotku výrobní i spotřební, bydlení v rozsáhlé budově se vším pohodlím, se společnou kuchyní, jídelnou, zábavními místnostmi, knihovnami, mateřskými školami, atd. Na každou čtvereční míli bude postavena jedna soběstačná falanstéra. Práce je rozdělena, střídá se a nevysiluje, nýbrž baví asi jako sport.




familistréna Jean-Baptiste Godin, Guise, Francie, 1850


Komplexy ústavů a psychiatrických léčeben připomínají zámecké stavby, ale své sociální a formální kořeny mají ve falanstérách.


PŘEROD OD SPECIÁLNÍCH POTŘEB K PRINCIPŮM ZAČLENĚNÍ Generace 1 Odložení do ústavů Generace 2 Péče s nemocničními provozy Generace 3 Bydlení, vnímání individuálních potřeb Generace 4 Struktura rodiny Sociální začlenění

Palata, domov pro zrakově postižené, Praha, konec 19. století

HISTORIE

DLOUHODOBÉ BYDLENÍ SPECIFICKÝCH SKUPIN OBYVATEL

Archetypy Kořeny institucionálních forem péče Ústavy



PŘEROD OD SPECIÁLNÍCH POTŘEB K PRINCIPŮM ZAČLENĚNÍ Generace 1 Odložení do ústavů Generace 2 Péče s nemocničními provozy Generace 3 Bydlení, vnímání individuálních potřeb Generace 4 Struktura rodiny Sociální začlenění separace

separace

integrace

inkluze

SOCIÁLNÍ ASPEKTY INTEGRACE HANDICAPOVANÝCH DO SPOLEČNOSTI HISTORIE Archetypy Kořeny institucionálních forem péče Ústavy

PŘEROD OD SPECIÁLNÍCH POTŘEB K PRINCIPŮM ZAČLENĚNÍ Generace 1 Odložení do ústavů Generace 2 Péče s nemocničními provozy Generace 3 Bydlení, vnímání individuálních potřeb Ústavy sociální péče, Vejprty


KOMPLEXNÍ ZAŘÍZENÍ



St.Nikolaus-Haus, Neumarkt, Rakousko



PŘEROD OD SPECIÁLNÍCH POTŘEB K PRINCIPŮM ZAČLENĚNÍ Generace 1 Odložení do ústavů Generace 2 Péče s nemocničními provozy Generace 3 Bydlení, vnímání individuálních potřeb Generace 4 Struktura rodiny Sociální začlenění Domov pro seniory - Seniorenwohnheim Elbe - Flämming Rosslau, Německo



PŘEROD OD SPECIÁLNÍCH POTŘEB K PRINCIPŮM ZAČLENĚNÍ Generace 1 Odložení do ústavů Generace 2 Péče s nemocničními provozy Generace 3 Bydlení, vnímání individuálních potřeb Generace 4 Struktura rodiny Sociální začlenění Altenwohnheim, Salzburg, Rakousko




Residencia en Puigcerdà, Puigcerdà, Španělsko



PŘEROD OD SPECIÁLNÍCH POTŘEB K PRINCIPŮM ZAČLENĚNÍ Generace 1 Odložení do ústavů Generace 2 Péče s nemocničními provozy Generace 3 Bydlení, vnímání individuálních potřeb Generace 4 Struktura rodiny Sociální začlenění Domov Sue Ryder, Praha




Résidence Jours Heureux – bydlení pro osoby s mentálním postižením, Paris, Francie

HISTORIE KOMPLEXNÍ ZAŘÍZENÍ






Domov pro seniory, Vysoké Mýto

-

St.Nikolaus-Haus, Neumarkt, Rakousko

+

SAMOSTATNÉ BYDLENÍ



SAMOSTATNÉ BYDLENÍ



Altenpflegeheim, Dinklage, Německo


BYDLENÍ V MALÝCH SKUPINOVÝCH SPOLEČENSTVÍCH



HISTORIE BYDLENÍ V MALÝCH SKUPINOVÝCH SPOLEČENSTVÍCH



BYDLENÍ V MALÝCH SKUPINOVÝCH SPOLEČENSTVÍCH



Gradman Haus – bydlení pro osoby s mentálním postižením, Stuttgart Kaltental, Německo



každý člověk se během dne a týdne pohybuje na různých místech, v různých prostředích


setkává se s různými lidmi










HISTORIE Archetypy Kořeny institucionálních forem péče

princip sociálního začlenění = žít v běžném prostředí být tam, kde žijí ostatní lidé

Ústavy




zařízení sociálních služeb

sociální vyloučení


BYDLENÍ VE SKUPINOVÝCH DOMÁCNOSTECH



BYDLENÍ VE SKUPINOVÝCH DOMÁCNOSTECH


PŘEROD OD SPECIÁLNÍCH POTŘEB K PRINCIPŮM ZAČLENĚNÍ Generace 1 Odložení do ústavů Generace 2 Péče s nemocničními provozy Generace 3 Bydlení, vnímání individuálních potřeb Generace 4 Struktura rodiny Sociální začlenění Skupinová domácnost, Vídeň, Rakousko

HISTORIE Archetypy BYDLENÍ VE SKUPINOVÝCH DOMÁCNOSTECH

Kořeny institucionálních forem péče Ústavy

PŘEROD OD SPECIÁLNÍCH POTŘEB K PRINCIPŮM ZAČLENĚNÍ Generace 1 Odložení do ústavů Generace 2 Péče s nemocničními provozy Generace 3 Bydlení, vnímání individuálních potřeb Skupinová domácnost, Vídeň, Rakousko


HISTORIE Archetypy BYDLENÍ VE SKUPINOVÝCH DOMÁCNOSTECH

Kořeny institucionálních forem péče Ústavy

PŘEROD OD SPECIÁLNÍCH POTŘEB K PRINCIPŮM ZAČLENĚNÍ Generace 1 Odložení do ústavů Generace 2 Péče s nemocničními provozy

Domov v chráněné domácnosti, Slapy


SPOLUBYDLENÍ

VÍCEGENERAČNÍ BYDLENÍ



OBJEKTY PRO VÍCE OBYVATEL

PRINCIPY Základní východiska CHODBY Uspořádání chodeb Členění chodeb Vodící prvky

JÍDELNY A POBYTOVÁ MÍSTA Umístění

BYDLENÍ SPECIFICKÝCH SKUPIN OBYVATEL

Prostorové dělení Vstupy Prostorové ohnisko OBYTNÉ POKOJE Upořádání a řazení pokojů Pokoje Koupelny u pokojů NÁVAZNOST VOLNÉHO PROSTORU

PRINCIPY SNADNÉ ORIENTACE

PRINCIPY oční kontakt

Základní východiska CHODBY Uspořádání chodeb

po cestě

Členění chodeb Vodící prvky

JÍDELNY A POBYTOVÁ MÍSTA Umístění od cíle k cíli

Prostorové dělení Vstupy Prostorové ohnisko OBYTNÉ POKOJE

kognitivní mapa v hlavě

Upořádání a řazení pokojů Pokoje Koupelny u pokojů

Orientace v prostředí – způsob cesty k cíli

NÁVAZNOST VOLNÉHO PROSTORU


• klienti již nejsou schopni se něco naučit, musíme

vycházet z toho, co umí • je třeba vždy zachovat přehled • omezit nutnost rozhodnout se • architektura by měla být čitelná (velikost, proporce, funkce) • zachovat rituál

JÍDELNY A POBYTOVÁ MÍSTA Umístění Prostorové dělení Vstupy Prostorové ohnisko OBYTNÉ POKOJE Upořádání a řazení pokojů Pokoje Koupelny u pokojů NÁVAZNOST VOLNÉHO PROSTORU

Uspořádání chodeb Uspořádání chodeb má významný vliv na orientační možnosti obyvatel. 1. Přímá chodba • začátek i konec chodby jsou zřetelně viditelné • celý prostor chodby je přehlédnutelný


2. Změna směru chodby • změna směru chodby vyžaduje více po sobě následujících směrových podnětů • avizovaný cíl není možno dosáhnou jediným pohledem a může dojít k tomu, že vlastní záměr (např. najít vlastní pokoj) může být mezitím zapomenut • je důležité, aby místo změny směru bylo zřetelně označeno tak, aby bylo možno změnu směru předvídat

JÍDELNY A POBYTOVÁ MÍSTA Umístění Prostorové dělení Vstupy Prostorové ohnisko OBYTNÉ POKOJE

3. Obvodové (čtvercové) cesty • mají více směrových změn a proto ztěžují orientační proces •„nekonečná chodba“- prostorová situaci, která neumožňuje využívat osvědčené orientační postupy • cesta přes čtyři místa směrové změny vyžaduje užití rozličných prvků značení na vhodných místech • příslušná místa obytného prostoru leží mimo zrakový dosah

Upořádání a řazení pokojů Pokoje Koupelny u pokojů NÁVAZNOST VOLNÉHO PROSTORU

1. Chodba s prosklenou fasádou • klienti mají často omezené zrakové vnímání, které jim znemožňuje správně vyhodnotit určité prostorové situace (např. dobře interpretovat protilehlé prosklené fasády) • stařecké ztráty vidění (zraková paměť) přispívají k chybnému zrakovému vyhodnocení • klienti si nemohou vytvořit strategii, jak se z přímé zrakové osy dostat k cíli oklikou s více směrovými změnami 2. Zalomená chodba • zalomení chodby ve spojení se změnami prostoru omezuje orientaci, obyvatelé nepoznají, zda jde o výklenek (niku) nebo o změnu směru na konci chodby


JÍDELNY A POBYTOVÁ MÍSTA Umístění Prostorové dělení

3. Oblouková chodba • omezuje zrakový dosah, je viditelná vždy jen část prostoru • určení vlastní pozice je obtížné, protože neexistuje vztah mezi počátečním a koncovým bodem

Vstupy Prostorové ohnisko OBYTNÉ POKOJE

4. Chodba s komplikovaným půdorysem • chodba s těžko pochopitelnou geometrií může klienty na základě jejich poznávacích nedostatků ještě více omezovat • klient si obtížně vybírá z velkého množství možností pohybu v uvedeném prostoru ten správný a volí strategii cíleného pohybu v určitém místě


PRINCIPY Základní východiska

Zalomená chodba • je špatně ověřitelné, zda se chodba lomí • pohledový vztah mezi jednotlivými úseky chodby přes atrium a celkovou prostorovou situací neumožňuje správné vyhodnocení

CHODBY Uspořádání chodeb Členění chodeb Vodící prvky



Oblouková chodba • vždy viditelná jen část chodby • prostory navazující na chodbu (jídelna, pobytový prostor) jsou mimo bezprostřední zrakový dosah • umístění vlastní osoby do prostoru je obtížné - chybí počáteční koncový bod



PRINCIPY Základní východiska 1. Chodba s posunem stěn • „odskoky“ stěn rozdělují sice dlouhou chodbu, avšak omezují prostorovou orientaci obyvatel • vzniká geometricky komplikovaný a nepřehledný prostor chodby, který mohou obyvatelé zpracovat (zvládnout) jen omezeně 2. Chodba s mezičlánky • mezičlánky (prvky) v chodbě přerušují jejich délku a tak méně omezují orientaci • u těchto prvků je důležité, aby měly dobře pochopitelnou a k bydlení relevantní funkci (musí vzbudit zájem obyvatel) • mezičlánek by měl být do chodby zařazen tak, aby měl symetrický půdorys a nebyl zaměnitelný s jiným úseky chodby


JÍDELNY A POBYTOVÁ MÍSTA Umístění Prostorové dělení Vstupy Prostorové ohnisko

3. Zakončení chodby • problematické jsou „slepé uličky“, které jsou na konci chodby bez osvětlení, pro obyvatele je těžké se obrátit a pokračovat v pohybu • konce chodby mohou být navrženy jako „obrátka“ • místo je nutno dimenzovat tak, aby poskytovalo dostatečný prostor pro pohyb, případně pro nějakou aktivitu - např. police s různým předměty, sofa u chodbové stěny – nabízí potřebný mentální obrat pro samostatné vnímání okolního prostoru

OBYTNÉ POKOJE Upořádání a řazení pokojů Pokoje Koupelny u pokojů NÁVAZNOST VOLNÉHO PROSTORU

PRINCIPY

Mezičlánky • rostlina, voliéra apod. v centru

obytného prostoru = zajímavý a dobře zapamatovatelný prvek orientační bod • tento prvek však neuzavírá prostor a umožňuje zrakový i zvukový kontakt mezi jednotlivými oddělenými prostory

Základní východiska CHODBY Uspořádání chodeb Členění chodeb Vodící prvky


Zakončení chodby jako obrátka • konec chodby může být navržen např. jako obrátka s pohovkou a s policí na knihy nebo jiné drobnosti • světlo přichází bočně oknem a tlumí stropní osvětlení • čelní stěna na konci chodby může být barevná s výraznými prvky, které mohou být zřetelně vnímány také z větší vzdálenosti




JÍDELNY A POBYTOVÁ MÍSTA Umístění Prostorové dělení Vstupy Prostorové ohnisko nejméně jedna strana chodby by měla mít zrakový a hmatový vodící prvek – přímou linie stěny s kontrastním madlo • protější stěna chodby může být přerušena nikami pro pobyt apod.

•

OBYTNÉ POKOJE Upořádání a řazení pokojů • madlo vede obyvatele mimo „nesprávné“ dveře, tyto dveře mají stejnou barvu jako stěna • na „správné“ dveře je upozorněno odlišnou intenzivní barvou

Pokoje Koupelny u pokojů NÁVAZNOST VOLNÉHO PROSTORU



Umístění společných pobytových prostorů 1. Jednostranné uspořádání pokojů, přímá chodba • vhodné je umístění mimo střed - vytvoří zajímavý meziprostor v chodbě • chodby svou rozdílnou délkou umožňují prostorovou diferenciaci 2. Jednostranné uspořádání pokojů, zalomená chodba • vhodné je umístění v místě změny směru chodby 3. Oboustranné uspořádání pokojů, více společných prostorů • umístění více prostor ztěžuje orientaci, způsobuje těžkosti a redukuje možnost samostatně nalézt příslušné místo


JÍDELNY A POBYTOVÁ MÍSTA Umístění Prostorové dělení Vstupy

4. Oboustranné uspořádání pokojů, jeden společný prostor • umístění představuje zjednodušení funkce a významu, stejně tak definuje prostorové hranice a stanovuje obyvatelům jedinečný záchytný

Prostorové ohnisko OBYTNÉ POKOJE Upořádání a řazení pokojů

5. Oboustranné uspořádání pokojů, jeden společný prostor • v případě velkého počtu obyvatel je nutné prostorově rozdělit jídelnu či „obývací pokoj“ nebo protilehlé prostory oddělit

Pokoje Koupelny u pokojů NÁVAZNOST VOLNÉHO PROSTORU

PRINCIPY • hranice jednotlivých úseků společného prostoru musí být jasně definovány a mohou být vytvořeny jinými prvky než jsou stěny • ohraničení vymezuje samostatný, funkčně i významově odlišný úsek • přístup musí být jasně definován a geometrie prostorové situace musí být jasně pochopitelná




Vstupy do společných pobytových prostorů


JÍDELNY A POBYTOVÁ MÍSTA Umístění Prostorové dělení Vstupy Prostorové ohnisko OBYTNÉ POKOJE • dveře i okno jsou vnímány současně a jsou obtížně rozlišitelné a ztěžují tak přístup

• okno i dveře jsou snadno rozlišitelné


Prostorová blízkost kuchyně, služebního pokoje, přístupu do volného prostoru tvoří intenzivně využívané místo - ohnisko, které je obyvatelům blízké a snadno ho nacházejí.



Uspořádání pokojů Zda jsou pokoje uspořádány po jedné nebo obou stranách chodby, nemá v zásadě na orientaci obyvatel žádný význam. 1. Jednostranné uspořádání • do chodby přichází více světla, možnost bohatých zrakových vjemů z venkovního prostoru • dlouhé cesty mezi funkčními místy obytného prostoru 2. Oboustranné uspořádání • kratší chodby, ale vnitřní prostor je bez přirozeného světla, málo podnětů z vnějšku, denní a sezónní orientace je omezena



3. Smíšená forma - pokoje + prostory pro „potkávání“ • podporuje prostorovou orientaci i vnější smyslové podněty • chodba je opakovaně přerušována otevřenými úseky • vzniklé otevřené prostory slouží ke vzájemné komunikaci (posezení)

Prostorové dělení Vstupy Prostorové ohnisko OBYTNÉ POKOJE

4. Smíšená forma – pokoje + společné obytné prostory + prostory pro „potkávání“ • vzniklé otevřené prostory slouží ke vzájemné komunikaci (posezení) nebo jako „výhybka“ • místa jsou využívána v případě, pokud je mezi nimi umožněn zrakový i sluchový kontakt


PRINCIPY

Jednostranné uspořádání



Oboustranné uspořádání

Smíšená forma

Prostorové dělení Vstupy Prostorové ohnisko OBYTNÉ POKOJE Upořádání a řazení pokojů Pokoje Koupelny u pokojů NÁVAZNOST VOLNÉHO PROSTORU

Dispoziční uspořádání skupin pokojů • přímočarý, přehledný a tím snadno pochopitelný prostor chodeb • ne příliš mnoho rozdílných prostorových situací v uspořádání skupin pokojů • zrakové vztahy z pokojů k dalším obyvatelům a pečovatelům jsou pro ležící obyvatele velmi důležité, neboť jim umožňují sledovat dění v obytném prostoru • vlastní označení dveří – možnosti nalezení pokoje spočívají ve výbavě dveří



Umístění koupelny 1. Koupelna přístupná z pokoje • orientaci výrazně pomáhá přímý zrakový dosah • posuvné dveře vylučují zranění o otevřené křídlo dveří 2. Koupelna přístupná z předsíně • příjemné (důvěrné) prostředí vzniká vytvořením předsíně, která má charakter bytové chodby 3. Společná koupelna pro dva pokoje přístupná z předsíně • známá prostorová skladba • uzavřená předsíň může množstvím dveří znesnadňovat nalezení žádaného prostoru



Návaznost venkovního prostoru • volný prostor by měl být přístupný přes centrální, obyvateli i pečovateli intenzivně využívané místo (udrží se zrakový i sluchový kontakt s ostatními osobami, obyvatelé se vzdálí v individuálně přiměřeném míře) • podstatná je viditelnost mezizóny (např. terasy), která je sice součástí volného prostoru, ale je prostorově úzce, přímo a ve stejné úrovni přičleněna k obytnému prostoru



BYDLENÍ SPECIFICKÝCH SKUPIN OBYVATEL

Recommend Documents