Bydlení a možnosti podpory života seniorů doma a v komunitě Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Konference Podpora seniorů na úrovni obcí a měst, 24. května 2016 , Microsoft, Praha 4, Brumlovka
Základní trendy a výzvy • Rostoucí diverzita a nerovnosti • Zlepšování zdraví i potřeba dlouhodobé péče • Rostoucí počet seniorů ohroţených chudobou, zadluţením (exekuce) • Regionální rozdíly v distribuci sluţeb a kvality ţivota • Rozvoj pobytových sluţeb na úkor podpory ţivota v komunitě (ageing in place) • Negativní image stárnutí, stereotypizace, nekoordinovanost sluţeb
Poptávka po seniorském bydlení a dlouhodobé péči • Růst počtu nejstarších seniorů s vyšší rizikem sníţení soběstačnosti (disability, frailty) • Růst incidence neurodenenerativních onemocnění • Včasná diagnóza a delší přeţívání u chronických nemocí • Zdravotní stav populace, dostupnost vhodných sluţeb (geriatrie, ergoterapie, fyzioterapie) • Dostupnost péče rodiny (?)
Bydlení
53
68%
Sociální služby
48
62%
Zdravotní péče 36
46%
Volný čas
34
44%
Zaměstnanost
32
41%
Ostatní
15
19%
Vzdělávání
11
14%
Robert L. Kane, MD. A New Long-Term Care Manifesto. The Gerontologist, 2015, Vol. 00, No. 00, 1–6
Nejpravděpodobnější způsob péče a preferovaný způsob péče
ZDROJ: PhDr. Hana Geissler, data EUROPEAN COMMISSION 2012 ZNĚNÍ OTÁZEK: Existují různé způsoby jak získat výpomoc, když se člověk stane závislým na ostatních a potřebuje pravidelnou pomoc a dlouhodobou péči. Řekněte mi prosím, kterým z následujících způsobů by se o Vás nejpravděpodobněji pečovalo, kdybyste takovou pomoc potřeboval(a)? A kterým způsobem byste chtěl(a), aby se o Vás pečovalo?
Zdroj: PhDr. Hana Geissler et al. Výstupní analytická zpráva o současné situaci a potřebách pečujících osob a bariérách pro poskytování neformální péče v ČR. Fond dalšího vzdělávání, Srpen 2015, nepublikováno
Kde by lidé chtěli umírat
ZDROJ: PhDr. Hana Geissler , data HOSPICOVÉ OBČANSKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ 2014a ZNĚNÍ OTÁZEK: V jakém prostředí by pro Vás bylo nejpřijatelnější umírat. Kde byste chtěl/a umřít Vy osobně? V jakém prostředí byste rozhodně nechtěli umírat?
Zdroj: PhDr. Hana Geissler et al. Výstupní analytická zpráva o současné situaci a potřebách pečujících osob a bariérách pro poskytování neformální péče v ČR. Fond dalšího vzdělávání, Srpen 2015, nepublikováno
Bytová a sociální politika • Municipalizace a subsidiarita – mylné pojetí, rozdíly, nekoncepčnost • Resortismus – bytová politika nezahrnuje sociální aspekty a není součástí sociální politiky • Nedoceněná oblast sociální politiky • Bytová (ne)politika jako zdroj sociálních problémů • Redukce na náklady místo prevence a inkluze (neefektivní)
Dodatkový protokol Evropské sociální charty - Článek 4, Odst. 2 • .….umožnit starým osobám, aby si svobodně zvolily způsob života a vedly, jak dlouho chtějí a mohou, nezávislý život v jim známém prostředí poskytnutím: a) bydlení přiměřeného jejich potřebám a jejich zdravotnímu stavu nebo poskytnutím dostatečné podpory na přizpůsobení jejich bydlení;…
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením • …respektování přirozené důstojnosti, osobní nezávislosti, zahrnující také svobodu volby, a samostatnosti osob; (článek 3) • ….právo na zajištění přístupu osob se zdravotním postižením k programům sociálního bydlení; (Článek 28)
Zásady OSN pro seniory (přijaty Valným shromážděním OSN v roce 1991) • Nezávislost: Starší lidé by měli… ▫ žít v prostředí, které je bezpečné a přizpůsobitelné osobním preferencím a měnícím se schopnostem; ▫ žít ve svém domově, jak nejdéle je to možné.
Seniorské bydlení • Neujasněnost pojmů • Speciální bydlení x „mainstreamové“ bydlení odpovídající specifikům stáří / disability • Vztah, kontinuita a vymezení seniorského bydlení a sociálních sluţeb • Preference setrvání ve vlastním bytě x preference komunitního nebo sdíleného bydlení • Spotřebitelská očekávání
Koncept celoživotního domova a sousedství základem britské Národní strategie bydlení ve stárnoucí společnosti ====== Lifetime Homes, Lifetime Neighbourhoods: A National Strategy for Housing in an Ageing Society (UK Department of Health; Department of Work and Pensions, 2008). Viz http://www.communities.gov.uk/p ublications/housing/lifetimehome sneighbourhoods, http://www.lifetimehomes.org.uk/
Principy celoživotního domova (Lifetime Homes Principles) • Princip 1: Inkluzivita (Inclusivity) – různorodé potřeby bez ohledu na věk, pohlaví, disabilitu • Princip 2: Přístupnost (Accessibility) – různé typy postiţení, propojenost s okolím • Princip 3: Adaptabilita (Adaptability) – snadná a nenákladná přizpůsobitelnost měnícím se potřebám • Princip 4: Udrţitelnost (Sustainability) - reakce na budoucí potřeby, začlenění do komunity a sluţeb • Princip 5: Ekonomičnost (Good Value) – nenákladnost designu pro stavitele a investory
Kritéria celoživotního domova 1. Šířka pro parkování 2. Přesun z parkovacího místa do domu 3. Přístup do domu 4. Vchody, vstupy 5. Společné schody a výtahy 6. Dveře a chodby 7. Prostor se otočit a pohybovat 8. Obývací prostor
9. Pohodlné místo na spaní 10. Přístupné WC a potenciální sprchový kout 11. Koupelnové stěny 12. Pohyb nahoru po schodech moţnost schodišťového výtahu a budoucího výtahu 13. Pohyb (přesun) mezi loţnicí a koupelnou - potenciální zvedák 14. Rozloţení koupelny 15. Okna 16. Zásuvky, vypínače atd.
Pozitivní stárnutí „matters“ • Pozitivní myšlení o stárnutí prodlužuje život o sedm a půl let, coţ je více, neţ prodlouţení ţivota v důsledku nízkého krevního tlaku nebo obsahu cholesterolu, nebo udrţování zdravé tělesné hmotnosti, abstinence od kouření a pravidelné cvičení. Dr. R. Levy, Yale University The sample consisted of 660 individuals aged 50 and older who participated in a community-based survey, the Ohio Longitudinal Study of Aging and Retirement (OLSAR) Zdroj: Longevity Increased by Positive Self-Perceptions of Aging
Jeanne Louise Calment (21.2.1875-4.8.1997)
Oproti počtu 123 stoletých v roce 2013 by jich v roce 2050 mělo být v Praze více neţ 3 a půl tisíce. Jen 15 procent z nich však bude starších 105 let (Burcin – Z. Čermák – T. Kučera – L. Šídlo: Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy a odhadů náhradové migrace na období do roku 2050)
Ţila do vysokého věku aktivně, pěstovala šerm a do sta let jezdila na kole. Pouţívala hodně olivového oleje jak do pokrmů, tak i na potírání kůţe. Pila portské víno, jedla hodně čokolády (údajně aţ jeden kilogram týdně) a nevyhýbala se ani cigaretám. Kouřila do svých 117 let, ale nikdy ne víc než 2 cigarety denně. (Zdroj: wikipedie)
http://www.topito.com/top-doyens-humanite-fuck-yeah-jeanne-calment
Město seniorům.cz
Informace a poradenství Zdraví a pohoda
Ekonomická aktivita a občanské zapojení
Doprava
Seniorům přátelská samospráva
Vnější prostory a bydlení
Respekt a sociální inkluze
Sociální participace
Bydlení a komunita
Deficit-based (versus) Asset-based approach
Přístup založený na deficitech a nedostatcích (objekt péče) a přístup založený na zdrojích a potenciálu (silných stránkách) Přístup založený na deficitech
Přístup založených na potenciálu
Začíná s nedostatky a potřebami
Začíná se zdroji v komunitě
Reaguje na problémy
Identifikuje příležitosti a silné stránky
Poskytuje služby uživatelům
Investuje do lidí jako občanů
Zdůrazňuje roli organizací
Zdůrazňuje roli občanské společnosti
Zaměřuje se na jednotlivce
Zaměřuje se na komunity a sousedství
Vnímá lidi jako klienty a uživatele služeb
Vnímá lidi jako občany a spolutvůrce, kteří mají co nabídnout
Jedná s lidmi jako s pasivními a objekty
Pomáhá lidem převzít kontrolu nad svými životy
„Napravuje lidi“
Podporuje lidi, aby rozvinuli svůj potenciál
Ke staţení na stránkách MPSV - http://www.mpsv.cz/files/clanky/23616/1_Metodika_akcni_plany.pdf
Počet obcí v jednotlivých velikostních skupinách obcí (SLDB 2011) nad 100 tis.
6
50 až 99 tis.
12
2 až 50 tis.
649
do 2 tis.
5 584
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
Zdroj: ČSÚ Počet obcí a obyvatel v jednotlivých velikostních skupinách obcí
6 000
Počet obyvatel v jednotlivých velikostních skupinách obcí (SLDB 2011) 22%
100 tis. a více 10%
50 až 100 tis.
12%
20 až 50 tis.
30%
2 až 20 tis. 27%
do 2 tis. 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
Zdroj: ČSÚ Počet obcí a obyvatel v jednotlivých velikostních skupinách obcí podle výsledků sčítání lidu v letech 1921–2011
Obce s rozšířenou působností (ORP) • • • •
205 ORP - průměrný počet obyvatel 23 tis. Celkem 4,7 mil. (bez Prahy) SO ORP - průměrný počet obyvatel 45 tis. Celkem – 9,3 mil. (bez Prahy)
Východiska Systému Integrovaných Podpůrných Sluţeb v obcích = SIPS
obec
poskytovatelé
rodina
neziskové organizace, dobrovolníci
koordinátor podpory
úřady a instituce
praktický lékař
domácí péče, paliativní péče, rehab., fyzioterapie
pečovatelská služba, tísňová péče
respitní a pobytové sociální služby
koordinátor
podpory
zdravotnická zařízení (nemocnice, LDN)
(obec) příspěvek na péči, finanční pomoc
praktický lékař, sestra poradenství, pečující, rodina
Kompetence koordinátora • Doprovázení a poradenství (pečující, rodina atd.) • Hodnocení potřeb (Carers' assessments, person-centered planning atd.) • Zprostředkování sluţeb, pomoci - dávky, pomůcky, bydlení atd. • Karta základních informací v případě zhoršení zdravotního stavu • Komunikace s praktickým lékařem a sluţbami – podněty pro depistáţ • Předávání informací mezi aktéry a poskytovateli • Aktivní vyhledávání a monitoring rizikových osob • Podněty pro plánování integrovaných sluţeb (SIPS) atd.
dustojnestarnuti.cz
Závěr • Diverzita populace, potřeb, preferencí a osobností Spektrum nabídky a dostupnosti pro různé skupiny • Bydlení adaptované na starší populaci je v kontextu demografického vývoje klíčové „mainstreamové“ téma s dlouhodobými dopady na kvalitu ţivota • Silná role a odpovědnost místních samospráv • Role státu je nastavení základních pravidel • Spolupráce veřejné správy, samosprávy, odborníků a soukromého sektoru…. • Jak má vypadat bydlení a město, aby posilovalo komunity, inkluzi, lidský kontakt a dostupnost péče?
Děkuji Vám za pozornost! Institut důstojného stárnutí Diakonie ČCE Belgická 22, 120 00 Praha 2 E-mail:
[email protected] Web: www.dustojnestarnuti.cz
