Biogeografický průzkum realizovaných biokoridorů u Vracova a Křižanovic Martin VEČEŘA Studijní program: Geografie a kartografie
Obor: Fyzická geografie
Vedoucí práce: RNDr. Martin Culek, Ph.D.
Oponent: Mgr. Petr Halas, Ph.D.
Brno, 15. 11. 2012
Územní systém ekologické stability • hierarchicky členěná soustava vzájemně propojených přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu krajiny (dle zákona č. 114/1992 Sb.)
• Biokoridory – skladebné prvky ÚSES (+ BC, IP) liniový tvar, různá společenstva (lesní, křovinná, mokřadní ad.), prostorové vazby a migrace bioty + prostor pro trvalou existenci některých druhů stabilizační působení na okolní krajinu (často plochy orné půdy) úkryt, potrava a další zdroje pro živočichy propojení biocenter v ucelenou síť ~ zakládání biokoridorů
Jak by to ideálně mohlo vypadat: interakční prvky biocentrum biocentrum
biokoridor
Biogeografický průzkum realizovaných biokoridorů u Vracova a Křižanovic
Cíle práce 1. ověřit, nakolik zkoumané biokoridory poskytují vhodné podmínky pro výskyt a šíření rostlin a živočichů
2. zjistit, zda se v biokoridorech formují společenstva blízká lesním fytocenózám 3. zhodnotit antropogenní vliv na biokoridory 4. vzájemně porovnat studované lokality
LBK Křižanovice
Studované lokality • biokoridory lokálního významu • založeny 1990-1991 • výsadba na orné půdě • cílová společenstva: lesní
LBK Vracov
KV R46 • 3 segmenty (2 + IP)
• nenapojeno na biocentrum!
KZ
KS Křižanovice
Vracov
VS
• 2 segmenty • napojeno na biocentrum • přerušení silnicí I. třídy, železnicí a cyklostezkou
VJ
Metody 1. terénní průzkumy – fytocenologické snímky, pozorování živočichů, jejich pobytových znaků; mapování antropogenních prvků 2. srovnání bylinného patra biokoridorů a lesních biotopů – podobnostní indexy 3. hodnocení vývoje druhové skladby bylin (90. léta + 2011) vzhledem k vybraným ekologickým faktorům – EIH
4. hodnocení vhodnosti dřevinné skladby vzhledem ke stanovištním podmínkám – srovnání s literaturou
Podobnostní indexy Bylinné patro BK
vs. Potenciální bylinné patro referenčních biotopů (Katalog biotopů) Jaccardův index (1/0)
A – počet druhů přítomných na lokalitě A; B – počet druhů přítomných na lokalitě B; C – počet druhů společných
Bylinné patro BK
vs. Reálné bylinné patro referenčních FS (ČNFD)
Morisitův-Hornův index (i abundance) SAi – počet jedinců druhu „i“ na lokalitě A; SBi – počet jedinců druhu „i“ na lokalitě B; n – celkový počet jedinců všech druhů na lokalitě A; m – celkový počet jedinců všech druhů na lokalitě B
Hodnocení vývoje druhové skladby bylinného patra vzhledem k vybraným ekol. faktorům •
FS agregované po segmentech biokoridorů (2011) + floristické inventarizace biokoridorů (1992-1996)
•
EIH druhů pro světlo, půdní reakci, zásobení živinami (škála 1–9)
•
četnosti druhů v jednotlivých kategoriích EIH dle segmentů biokoridorů a jednotlivých období
Ukázka výsledků biotop tvrdé luhy nížinných řek hercynské dubohabřiny karpatské dubohabřiny panonské dubohabřiny suťové lesy perialpidské bazifilní teplomilné doubravy panonské teplomilné doubravy na spraši panonské teplomilné doubravy na písku
středoevropské bazifilní teplomilné doubravy acidofilní teplomilné doubravy suché acidofilní doubravy vlhké acidofilní doubravy acidofilní doubravy na písku
zkratka Tluh HerDH KarDH PanDH Sut PalpBTD PanTD-spr PanTD-pis StevBTD AcTD SuchAcD VlhAcD AcD-pis
vizualizace Jaccardova indexu (NMDS)
Vracov-jih – půdní reakce
VJ R 1992 EIH abs % 9 0,00 8 5 8,77 7 17 29,82 6 5 8,77 5 3 5,26 4 0,00 3 1 1,75 2 0,00 1 0,00 x 26 45,61 1-3 1 1,75 4-6 8 14,04 7-9 22 38,60 sum 57 100,00
1993 1994 abs % abs % 0,00 6 9,52 19 30,16 6 9,52 4 6,35 1 1,59 chybí 0,00 data 1 1,59 0,00 26 41,27 1 1,59 11 17,46 25 39,68 63 100,00
léto 1995 abs % 1 1,10 13 14,29 25 27,47 7 7,69 5 5,49 1 1,10 1 1,10 1 1,10 0,00 37 40,66 2 2,20 13 14,29 39 42,86 91 100,00
1996 abs 1 12 28 9 6 1 1 2 40 3 16 41 100
% 1,00 12,00 28,00 9,00 6,00 1,00 1,00 2,00 0,00 40,00 3,00 16,00 41,00 100,00
abs 4 13 3 2 1 26 1 5 17 49
2011 % 0,00 8,16 26,53 6,12 4,08 0,00 2,04 0,00 0,00 53,06 2,04 10,20 34,69 100,00
Hlavní závěry • skladba bylinného patra biokoridorů z podstatné části neodpovídá skladbě cílové
• dřevinná skladba stanovištní podmínky víceméně respektuje • lesní fytocenózy se zde dosud nevyvinuly • hlavně druhy plevelné a ruderální s vazbou na přísun živin z okolních ploch, lesní druhy se objevují ojediněle • abioticky se v biokoridorech lesní prostředí formuje (úbytek světlomilných, výskyt některých stínomilných druhů) • ve většině segmentů se mírně zvyšuje podíl druhů méně úživných stanovišť
Hlavní závěry II • biokoridory jsou vhodným prostředím pro existenci a pohyb některých živočichů (zejména ptáci, hmyz, drobní savci)
• pro migraci velkých savců jsou v současném stavu málo vhodné • převážně negativní antropogenní vliv (fragmentace, skládky odpadu, tlak orné půdy, absence managementu) • zásadní problém: biokoridory nejsou napojeny na zdrojová biocentra s cílovými druhy, které se jimi tudíž dosud nešíří
• možné úspěšné šíření dokládá např. borovice lesní, bez černý, třtina křovištní
Děkuji za pozornost
