BAŤÁK. Studentský časopis SPŠ Zlín. Dvouměsíčník březen, duben 2014 Vychází 14. dubna Mgr. Oldřiška Taláková

BAŤÁK Studentský časopis SPŠ Zlín Dvouměsíčník – březen, duben 2014 Vychází 14. dubna 2013 Ročník IV. Redakce Michal Řihák, 3. G e-mail: [email protected], web. archiv: spszl.cz Grafická úprava: Michal Řihák

Redakční rada Mgr. Oldřiška Taláková Mgr. Ivona Stuchlíková Mgr. Jitka Kadlečíková Eva Martincová

Vážení čtenáři, milí přátelé! Nacházíme se v poslední čtvrtině školního roku 2013/2014. To pravé (a mnohými očekávané) jaro je opravdu v plném proudu. Vždyť také přicházíme s bohatou náloží nejrůznějších zpráv, které každého provedou událostmi minulými, aktuálními i těmi očekávanými. Přečíst si můžete o našich soutěžích, čtenářském měsíci, školním plese a přinášíme i jeden cestovatelský tip. V pravidelné rubrice Mapa školy pak představujeme obor velmi mladý – totiž informační technologie. Přejeme sluníčkem prosvícené čtení, které, jak doufáme, přinese spoustu radosti! Úvodní text Michal Řihák; úvodní fotografie Dominik Řihák

Mapa školy V našem časopise si pravidelně můžete prohlížet rubriku Mapa školy. Podle tohoto pomyslného plánku Vás navigujeme na důležitá, ale někdy i nenápadná místa na naší škole. Kdo by neznal pocit frustrace, když se vám učení informatiky ve škole zdá jako zbytečná kopa nezajímavých dat, které nemají nic společného s vaším skutečným životem a vašimi současnými potřebami a znalostmi počítačových aplikací? Pokusme se odstranit bariéry nepochopení, možná porozumíme, možná objasníme i obtížnější souvislosti. K tomu směřuje naše dnešní počáteční „mapování“ obsáhlého tématu Informatika na naší škole. Kukátko do historie Počátky výuky informatiky ve škole zažil Ing. Ladislav Svoboda, který zde působí od roku 1985. Společně s ním se do počátečních příprav k výuce informatiky zapojil Ing. Miroslav Mikulík (léta působení 1977 až 2003). To byla éra ředitelů Ing. Františka Hrnčíře a Ing. Jaroslava Lednického. Informační technologie jsou oborem mladým, a to jak ve všech oblastech, kde se využívají, tak ve školství a na naší škole. Na zlínské průmyslovce se dějiny informatiky začaly psát ve školním roce 1985/1986, kdy byla studentům nabídnuta jako nepovinný předmět. Ing. Ladislav Svoboda tehdy využíval kabinet v budově A a pro práci ve zmíněných hodinách sloužily počítače TNS, které vyrábělo slušovické JZD. Následovalo období, kdy se pozornost informatiků zaměřila na dnešní sklad školního bufetu. Tam se nacházel kabinet Ing. Ladislava Svobody, kterému v letech 1996 až 2001 asistoval Mgr. Miroslav Lednický. V sousední učebně bylo několik počítačů s připojením k Internetu. V této fázi se pracovalo na platformě Linux se síťovým klientem Novell. Ve školním roce 1994/1995 došlo ke zlomové události. Koaxiálním kabelem byly propojeny počítače v budově A s těmi v budově D. V roce následujícím došlo k obnovení techniky – do provozu byly zařazeny počítače s procesory o taktu 66 MHz a 100 MHz.

Hlavní školní switch se strukturovanou kabeláží

Posledním milníkem, který přivedl školní síť do stavu, který vidíme dnes, byla přístavba čtvrtého nadzemního podlaží u budov C, D, a E. Během ní byl vybudován kabinet D308 a propojení počítačů pomocí strukturované kabeláže. Následujícímu vývoji napomáhal také Mgr. Jiří Volf (na SPŠ Zlín v letech 2001 až 2003). V současnosti provozuje škola servery na platformách Linux Debian, Windows Server 2008 R2 a Novell.

Jaká je správná hranice mezi tím, co je třeba se naučit a tím, co studenty skutečně zajímá? O nových postupech ve výuce rychle se vyvíjejícího předmětu, o osobních zkušenostech z doby studentské a o dění v současném počítačovém světě jsme si povídali s Ing. Petrem Vilímkem.

S jakými znalostmi a dovednostmi přicházejí žáci ze základní školy na naši průmyslovku v oblasti počítačové techniky? Musím říct, že na výjimky je to poměrně bída. Informatika se na základních školách vyučuje někdy už v šesté třídě a tím to končí! Někteří žáci se pak s informatikou setkají už jen v rámci volitelného předmětu. Základní ovládání počítače dnes zvládá každý žák, ale například vytvořit slušně vypadající dokument ve Wordu, s tím už má hodně žáků problém. Vyhledat informaci na Internetu v dnešní době dokáže i malé dítě, ale efektivně už málokdo. O hardwarové vybavení počítače se zajímá jen

zlomek žáků. Znalosti a dovednosti žáků jsou tedy velmi povrchní. Najdou se však výjimky. Máte pocit, že u současných studentů naší školy jsou vyučovací předměty týkající se informatiky dominantní nebo dokonce nejdůležitější? (z hlediska posuzování jednotlivých předmětů) Takový pocit nemám. Mezi nejdůležitější předměty stále patří předměty všeobecné, jako je matematika, cizí jazyky, fyzika a pak předměty odborné. V technickém lyceu se zaměřením na informační technologie jsou pak předměty týkající se informatiky těmi nejdůležitějšími.

Škoda, že nemáme na škole i samostatný obor se zaměřením na informační technologie. Mám dojem, že neexistuje jednoznačně uznávaná kvalitní učebnice, která by učitele metodicky dobře vedla jak v praktické, tak v teoretické výuce. Jak jste si s tímto problémem poradil vy? Máte pravdu. Taková učebnice opravdu neexistuje. Možná je to proto, že tím jak jde vývoj v této oblasti rychle dopředu, nevyplatí se autorům takovou učebnici vytvořit. Každá škola používá různý software na jednotlivé oblasti informatiky, a to je další problém pro vytvoření jednotné učebnice. Nezbývá mi nic jiného, než sledovat, co se v jednotlivých oblastech děje a vytvářet si své vlastní výukové materiály a příklady, které pak žákům předkládám v elektronické podobě prostřednictvím e-learningového portálu Moodle. Díky tomuto systému pak lépe komunikuji s žáky a žáci mají všechny potřebné výukové materiály na jednom místě a díky Internetu jsou přístupné odkudkoliv a kdykoliv přes libovolné komunikační zařízení. Každý nový nástroj ověření znalostí žáka v informatice se mi dnes jeví jako přínosný. Podle mě například didaktické testy s výběrem odpovědí nemohou studenta prověřit v praktických dovednostech. Co považujete za optimální systém hodnocení? Jako optimální systém hodnocení mi přijde kombinace všech druhů hodnocení. I didaktické testy mají svůj význam. Hodnocením by měli učitelé, tak i žáci získat zpětnou vazbu. Mělo by žáky motivovat a sloužit jako podklad o momentálním prospěchu a úrovni znalostí a vědomostí žáka. Ve své výuce používám pro hodnocení bodový systém. Považuji tento systém za spravedlivější, lepší a kvalitnější. Bodový systém na rozdíl od běžných známek má žáky více motivovat. Žák každým úkolem prokazuje své vědomosti a znalosti a čím více jich je, tím více bodů získává. Má tedy možnost nasbírat určitý počet bodů a na základě toho dostane na konci pololetí známku. Žák musí být stále ve střehu a snažit se „urvat“ co nejvíce

bodů. Bodový systém přináší pro žáka i učitele celou řadu výhod a vylepší oproti běžnému známkování. Pro žáka je příjemnější dostat 1 bod než pětku! Učitel nemusí například řešit, jestli za prokázané znalosti dát ještě jedničku nebo by bylo spravedlivější dát už dvojku. Každý úkol je za určitý počet bodů a ty buď žák získá anebo ne.

Do hodin kterého předmětu se více těšíte („obyčejná“ informatika nebo odbornější programování či stavba mikropočítačů)? No, tak to je opravdu složitá otázka. Většinou se těším do každé hodiny. Nerozlišuji tedy, jestli jde o obyčejnou informatiku, nebo programování. Důležitější je, s jakým pocitem odcházím z hodiny.

Máte mezi svými studenty také schopné „samouky“, tedy žáky s velkými znalostmi z digitálního světa? Co je nejvíce zajímá? Ano, mám i takové žáky. To co mohu já ve svých hodinách žákům předat, jsou jen základní informace a poznatky z oblasti informačních technologií. Učiva je hodně a vyučovacích hodin je jen určitý omezený počet. Proto se každý z žáků může nadchnout něčím jiným a může se tomu věnovat ve svém volném čase. Máme ve škole žáky, které chytne programování a makají na sobě. Jiní se věnují počítačové grafice, tvorbě webových stránek, a nebo se zajímají o komunikační zařízení, jako jsou tablety apod. Jsou i takoví žáci, kteří většinu svého volného času promrhají hraním počítačových her nebo vysedáváním na Facebooku.

Na co ze střední školy rád vzpomínáte? Studoval jsem na elektro průmyslovce v Rožnově pod Radhoštěm obor Elektronické počítačové systémy. Tento obor byl hodně podobný našemu oboru elektro. Nejraději vzpomínám na intr, ve kterém jsem bydlel. Byli jsme tam dobrá parta a zažili spoustu legrace. Rád vzpomínám taky na učitele, kteří mě učili. Je pravdou, že

Co by mohlo být pro mne přitažlivé na moderním programování? Jak mě nalákáte, když víte, že jsem jen pasívní uživatel všemožných aplikací? Jak to může být přínosné pro každodenní život? Porozumím pak lépe problematice informatiky? Jsou lidé, kteří aplikace vyvíjejí a ti, kteří je využívají. Programování není vhodné pro každého. Programátor je osoba, na kterou jsou kladeny vysoké nároky a požadavky. Jedná se o zaměstnání, které je psychicky hodně náročné a myslím si, že se nedá dělat celý život. Na druhou stranu je to zaměstnání zajímavé a perspektivní. Programováním určitě dokonale porozumíte informatice. Je to ale „řehole“, pro kterou se musíte nadchnout. Tu pravou přitažlivost v něm najdou jen někteří a ty není třeba lákat.

tehdy jsem neměl všechny v oblibě. Postupem času si uvědomuji, jak i ti „nároční a přísní“ byli pro mne důležití a potřební. Máte (v informatice) raději „staré dobré“ nebo „hudbu budoucnosti“? V informatice nebo spíše v informačních technologiích mám raději novinky. Rád je poznávám a rád se s nimi setkávám. Nepatřím mezi ty, kteří neradi opouštějí své naučené postupy. Těším se na nové technologie i užitečné programy.

daly masivněji používat. Na základních školách je tato situace o něco lepší. Dobrou pomůckou je tablet pro vyhledávání informací a ke komunikaci a spolupráci mezi žáky a učiteli.

Jaké jsou další způsoby objevování, zachytávání, vytváření a předávání znalostí ve výuce našich učitelů v oboru informačních technologií, vám popíšeme v dalším čísle našeho časopisu.

Co je podle vás nejdůležitější pro výběr vysoké školy? Co radíte studentům? Důležité je, vybrat si obor, který má uplatnění a dá se předpokládat, že i v budoucnu jej bude mít. Dnešní nabídka je široká a existuje spousta oborů, které jsou prakticky k ničemu. Existují školy, které jsou prestižnější a jiné méně. Uplatnění na trhu práce hledají stejně všichni. Nejde jen o to školu vystudovat, ale taky být v tom oboru dobrý. No a dobrý může být jen ten, koho ta oblast, kterou studuje, baví a věnuje se jí naplno. Takový absolvent vysoké školy má pak snazší uplatnění. Studentům bych poradil toto: vyber si to, co tě baví a čemu se chceš naplno věnovat. Jak moc vás pohltily nové technologie? Budete mít chůvičku pro děti v noci u postýlky, naprogramovanou na přehrávání ukolébavek? Jak už jsem říkal, nové technologie mám rád. Baví mě a rád je poznávám. Má to však své hranice . Chůvička asi nebude! Pro uspávání bych zvolil lidštější postupy. Ještě nevím, jaké přesně, ale určitě s manželkou na něco přijdeme. Stejně ty dětské hračky s písničkami vydávají někdy dost divné zvuky. Jaký máte názor na výuku pomocí tabletů? Existují pilotní školy, kde výuka probíhá bez učebnic a sešitů a používají se pouze tablety. Uvidíme, k jakým závěrům tyto pilotní školy dojdou. Já bych se tak silného nasazení trochu obával. Na druhou stranu, tablety své místo ve výuce určitě mají. Do některých předmětů se hodí více, do jiných méně. V současné době neexistuje dostatek didaktických aplikací pro střední školy, aby se

Na otázky elektronicky odpovídal Ing. Petr Vilímek. Článek /historie/ vznikl na základě rozhovoru s Ing. Ladislavem Svobodou. Text a fotografie: MA, Michal Řihák, archiv SPŠ Zlín. Koláž na pozadí: Michal Řihák s využitím archivu SPŠ Zlín a Icon Archive - dostupné na webu .

Březen – měsíc čtenářů Názory a komentáře

Žijeme v poněkud zvláštní době. Hlavním a zásadním rysem současnosti je uplatňovaný názor, že skoro nic z minulostí neplatí. Rychlost, s jakou se staré stává opovrhovanou vykopávkou, je čím dál tím větší. Otázka je, zda to platí i pro čtení a obsáhlý svět literatury, informačních databází, mediaték. Následující text je služba čtenáři, možná jeho četbou získáte nové podněty. Ověřte si, zda jste tak chytří, jak si myslíte Na internetu je zaznamenána informace o neurologickém výzkumu z Emory University, kde vědci dokázali změny na mozku změřit. Tvrdí, že po přečtení románu byly na levém mozkovém laloku změny zaznamenatelné po dobu pěti dní. Soustavné čtení knih - jako každá opakovaná činnost vytváří v nervové soustavě stopu intenzivnější. Podle psychologů čtení rozvíjí verbální inteligenci, zvyšuje vaši potřebnou gramotnost v záplavě informačních tsunami. To znamená porozumění textu, tvoření textu, zachycení logických vazeb. Americký vědec Nicolas Can tvrdí, že internet předrátoval naše mozky a vrací nás do stavu, ve kterém se lidé nacházeli v divočině: neustálá připravenost vystartovat, neschopnost udržet soustředěnost a touha být zabaven vnějšími stimuly. Generace narozená po roce 1993 prý už neumí lineární disciplíny jako je čtení a dlouhé psaní. Jejich mozek funguje jako skákání ve virtuální krajině. Odkaz Služba pro výuku rychlého čtení. Studujte lépe s menší námahou. www.rozectise.cz

Stará, ale dobrá Ing. Libor Mráz pro výuku používá skoro 70 let starou učebnici Technickou nauku o teple, o které tvrdí, že doposud nebyla překonána. Posuďte sami, co v úvodu říká její autor: „ Za nesčetná staletí, v nichž se vyvíjela kultura, bylo získáno mnoho zkušeností. Uložením do knih předává je starší mladším. Dvanáct svazků technické fyziky povede nás širokou cestou myšlenky, kterou proklestili nesčetní učenci, seznámí nás s vědeckou pravdou a hlavně s vhodným způsobem technického uvažování, jemuž říkáme dobrý styl v myšlení. Vyhnete se tak chybám, jímž podléhají objevitelé nových věcí, prostě se učíte na zkušenostech otců.“ DOBROVOLNÝ, Bohumil: Technická nauka o teple. Základy mechaniky tepla a thermodynamiky pro technickou praxi i theoretické studium. Praha, Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1946. 463 s. Názor studenta: „Nemusím číst knihy a dlouze je studovat, na internetu najdu všechno už hotové, jak to potřebuji.“ Já pracuji s internetem každý den už mnoho let. Doposud neznám vyhledávač, který by pochopil uživatelův záměr. Vědci teprve pracují na vytváření inteligentních počítačových systémů pro řešení problémů a úkolů. Elektronické mozky se mohou oproti těm lidským zvětšovat neomezeně připojováním dalších procesorů a propojováním do větších sítí, takže umělá inteligence bude bez omezení narůstat. Ale je to věc budoucnosti, zatím je nutné použít naše mozky vlastní. Trénovat můžete na revolučním znalostním vyhledávači Wolfram Alpha. Na rozdíl od hlavních velkých vyhledávačů (Google a spol.) totiž jeho cílem není projít internet a poskytnout seznam stránek, kde se objevuje

zadaný výraz. Wolfram Alpha hledá přímé odpovědi. Umí vizualizovat data a spoustu jiných užitečných věcí. Tvůrcem byl matematik. Něco více si o vyhledávači můžete přečíst na www.inflow.cz/wolframalpha fascinující možnosti WolframAlpha. Google a moderní technologie jako součást napínavého příběhu v knihách 21. století Největší světový vyhledávač Google se stal důležitou součástí amerického knižního hitu Robina Sloana Nonstop knihkupectví pana Penumbry. Mladý geek Clay, webdesigner s několika exgoogláky vyvinuli v San Franciscu software na výrobu a pečení ideálních bagelů v dokonalém kruhovém tvaru. Nakonec se ukázalo, že lidé chtějí staromódní, kypré, šišaté bagely. Exgoogláci ale byli zvyklí na úspěch a odmítali se jen tak vzdát. Firmu přejmenovali, algoritmus vyhodili z okna, ale stejně zkrachovali. A tak Clay Jannon přijal podřadné místo na noční směnu v podivném knihkupectví, protože v tu chvíli byl vděčný za cokoliv. Ukázalo se, že knihkupectví je jen zástěrkou něčeho většího. Z chování zákazníků vypozoroval zvláštní vzorec, který jej dovedl k šifrovaným zprávám. S pomocí přátel Neela, podnikatele ze Silicon Valley a Kat, specialistky na vizualizaci v Googlu se pokusil tajemství pana Penumbry rozluštit. Ukázka z knihy z návštěvy v Googlu: - Když Raj promluví, působí najednou o deset let starší. Jeho hlas zní úsečně a přímočaře: „Takže co děláš?“ Doufal jsem, že tahle otázka tady bude zapovězená, že ji nahradí nějaký svérazný googlovský ekvivalent, třeba: „ Jaké je tvoje oblíbené prvočíslo?“ Ukazuji na svou kartičku a přiznávám, že pracuji na protilehlém břehu. „Hm, knížky.“ Raj se na chvíli odmlčí a žvýká. Potom mu v mozku něco secvakne. „Víš, staré knihy jsou pro nás velký problém. Staré znalosti obecně. Říkáme jim OK. Jako old knowledge – OK. Věděl jsi, že devadesát pět procent internetu vzniklo teprve v posledních pěti letech? Ale víme, že pokud jde o celkové vědomosti lidstva, poměr je přesně opačný. OK vlastně tvoří většinu toho, co lidi znají a co kdy znali.“ … „Takže otázka zní, kde jsou. Kde je OK? Jednak ve starých knížkách,“-… „ a potom taky v hlavách lidí, tomu říkáme tradice, TK.“ Kreslí malé překrývající se kruhy a označuje je zkratkami. „ Představ si, jaké by to bylo, kdybychom dokázali zpřístupnit OK a TK kdykoliv a komukoliv. Na webu, po telefonu. Už by se nikdy nestalo, že na nějakou otázku nebude odpověď.“ -

Tak co? Jste pouze internauti nebo i čtenáři, dychtící rozkrýt tajemný rébus v knize? Pokud platí obojí, zmiňovanou knihu najdete v naší školní knihovně: SLOAN, Robin. Nonstop knihkupectví pana Penumbry. 1. vyd. Z anglického originálu přel. Petra Jelínková. Brno, Host 2013. 312 s. Skvělý byznys Únorové číslo časopisu Forbes zveřejnilo exkluzivní žebříček 30 pod 30, neúspěšnější podnikatelské projekty lidí mladších třiceti let. Mezi nimi najdete spoluzakladatele projektu SCRIBD Tripa Adlera. Tento saxofonista a biofyzik z Harvardu říká, že lidé mají přemýšlet o tom, „co si přečtou, a ne, co si koupí.“ Za 8,99 dolarů měsíčně si můžete (jako dalších 80 milionů uživatelů) číst libovolné množství ze 100 tisíc e-knih. „Chceme se stát největší digitální knihovnou na světě.“ www.scribd.com Obdivujete dystopické vize světa? Dystopie jsou protiváhou utopických představ o dokonalé lidské společnosti. Hlavní hrdinové se hlavně rádi baví, nesnáší nudu, jsou mladí a chytří, ale znalosti a zkušenosti trivializují. Kladou velký důraz na vzhled, vystupování. Používají krátké, úderné věty, zkratkovitost, rychlost milují. Poznáváte se? Inspiromat pro nečtenáře „Nezkoušejte své problémy řešit. Spalte je.“ Ray Bradbury, 451° Fahrenheita „Z věku uniformity, z věku osamocení, z věku Velkého bratra, z věku doublethinku – zdravím vás.“ George Orwell, 1984 „Proč bojujeme?“ „Přece abychom vyhráli.“ „ Aha… už chápu.“ Webkomiks Gone with the Blastwave

Dobře napsaná kniha obsahuje vše, co publikum žádá: informace, inspiraci pro vaši představivost, zábavu, pocit uspokojení. Redakce / MA

Stavbařské proměny

Zase píši o stavbě. Podruhé a naposledy. Znám totiž, co řekl apoštol Jan v Novém zákoně: „Dobrá jsou jen slova, která přežijí kámen!“ Tenkrát ale neznali beton. Slibuji, přenechám slovo odborníkům, já jsem laik. Ale zase mě zajímá, jak se prostaví 750 milionů. Poreferuje vám pan Kužela, který první objevil, že stavbu lze nejlépe monitorovat z oken knihovny. Stavba mě fascinuje, každý den je jiná. Dlouho trvalo, než se zvedla, protože základ prý čítají 9 vrstev. Dnes už však vesele mrakodrapuje a skelet ozdobený různými druhy bednění působí docela futuristicky. Šedou strohost betonu, zjemnilo se na zdech růžové zateplení. Barva obkladů asi nehraje jinou než rozlišovací roli jednotlivých druhů a různých tepelných a izolačních funkcí. Celé staveniště slouží po celou dobu škole jako názorná pomůcka pro výuku stavařů. Při pozorování zakládání

stavby, různých stavařských úkonů už zažili dramatické chvilky s padajícím lešením. Mají také jedinečnou možnost z oken knihovny pozorovat rituály mistrů jeřábníků. Jejich výstup do výškové ovládací kabiny připomíná horolezecký výstup. Co 21 kroků vzhůru je pauza, snad z bezpečnostních důvodů. Jak stavba vypadá dnes, už si za měsíc nikdo nevzpomene. Fotografické momentky zůstanou. Redakce / MA

Pouliční hip hop

Hola, hola, co ta naše škola. Nezlom vaz, jdeš na doraz. Někdy tu maká žirafa, není to křehká karafa na beton. Dej bacha, dej Bacha! Kemo, teď jede GEMO. Pozor, tady Zapa beton, ne kameny, žádnej pop tón. Kdepak Zappa s Plastic People, to jen kdos do země rýpl a tys hned o tom všem pípl. MC Rhythm Thief

Kemo, GEMO zbombili dobrej Tag. Až na ten Character. To je ale Xeroxboy !!! (Volný překlad z pouliční řeči Graffiti do češtiny: Kamaráde, společnost GEMO má Design manuál, dobré grafické firemní logo. Až na tu postavu. To je ale napodobenina (kopie)!!!)

Ze školního plesu

Byl den, pátek 14. březen 2014. Byl to den jako každý jiný, avšak večer měl být nevšední. Oblékli jsme se jako gentlemani a vydali se na 16. reprezentační ples SPŠ Zlín. Večer jsme však zahájili všedně, a to v hospodě. Dali jsme si kýbl čaje a pomalejším krokem se blížili na ples. Tam ale dorazili jen ti nejvytrvalejší. Někteří z nás, ti se slabší kondicí, nezdolali kopec k hotelu a v průběhu večera už jsme o nich nic neslyšeli. Noc byla dlouhá. Většinu času jsme strávili s vyhlášeným DJ Zlínského kraje Ondrou Albrechtem za přítomnosti dobré hudby, přátel a kvalitního pití. Ač řada z nás byla již velmi společensky unavená, překonali jsme sami sebe a spolu s ostatními večer zakončili ve Flipu.

Byl to poslední ples našich středoškolských let a můžeme říct, že se opět vydařil. Doufáme, že příště potkáme i ty, kteří tento ročník zmeškali. Kolektiv 4. K

Když tanec, tak tanec!

Naši hvězdní reportéři na plese raději tančili a tančili, než aby pečlivě dokumentovali průběh večera. Baťák si umí poradit! Nemáme ohromující fota z plesu, ale ukážeme vám jiný taneček! A tak se na internetovém GIF obrázku můžete podívat, jak se tancuje, když je nějaké slavnosti přítomen prezident USA. Redakce / MA

Aprílová školička Důležité upozornění redakce Studenti školy prošli soutěžním skupinovým testem, přestože byli motivováni výhrou, prokázali malou schopnost invenční písemné komunikace. Neumí pracovat se svou fantazií, pro jejich tvorbu je většinou oporou internet. Proto vedení školy od 1. dubna tohoto roku vyhlásilo opatření. Hlavně pro studijní obory strojírenství doporučuje učitelům v každé hodině po dobu 15 minut studentům valit šrouby do hlavy, případně je dusit ve vlastní šťávě obtížnými testy. Pokud zjistí kterýkoliv z vyučujících, že žáci mají nevyhovující studijní výsledky, může využít likvidační možnosti dle následujícího názorného příkladu: „Borku, vy nestudujete, hoďte si radši ten váš mozeček na cibulku!“ Redakce / MA

Aprílová soutěž Baťáku Máme pro Vás vyhodnocení Aprílové soutěže. Celkem jsme dostali 35 příspěvků, za které všem moc děkujeme. Rozdělování cen Slíbené ceny od nás obdrželi:  flash disc - Michaela Vítková z 1. G  flash disc - Kateřina Vrágová ze 4. K  poukázku na 300 Kč – Jan Šalanda ze 4. F Všem výhercům gratulujeme. Vybrané příběhy si samozřejmě nenecháme jen pro sebe, můžete si je přečíst na následujících stránkách. Redakce / KA

Aprílová soutěž Co se týče aprílových vtípků, tak jejích fanda moc nejsem. Takže pro mě 1. duben je den jako každý jiný. Ale je pravda, že se mi do paměti zaryl jeden aprílový vtípek, který mi vyprávěl bývalý pan učitel angličtiny a tělocviku. Na škole patřil k oblíbeným učitelům a bylo o něm známo to, že nepokazí žádnou srandu. A tak si pro něho jedna třída, která byla plná holek, připravila aprílové překvapení. Když šel na hodinu, měl jisté tušení, že se něco bude dít, ale tohle opravdu nečekal. Ve chvíli kdy vešel do třídy, se mu naskytl pohled na žákyně v minisukních, jak sedí v tureckém sedu na svých stolech a s napětím očekávají učitelovu reakci. Avšak ten se nenechal vyvést z míry. Přišel ke svému stolu, vyhrnul si nohavice a sedl si do tureckého sedu na svůj stůl taky. Děvčata jen nevěřícně hleděla s otevřenými pusami. A pan učitel s naprostým klidem otevřel třídnici a zeptal se: „Tak, kdo nám tu dneska chybí?“. Napsala Kateřina Vrágová, 4. K

Nikdy mě na apríl pořádně nikdo nenapálil, až minulý rok. Měli jsme hodinu tělocviku. Zůstal jsem poslední, protože jsem musel uklidit hokejky po florbale. Když jsem přišel do šatny, sprchy byly plné. Nikam jsem nespěchal. Byla velká přestávka. Konečně se ve sprše uvolnilo místo. Bylo mi divné, že když jsem do ní přišel, všichni se pomalu vytratili. Měl jsem na sprchu ale klid a čas, a tak jsem se tím neznervózňoval. Až jsem se vrátil do šatny, bylo mi všechno jasné. Celá šatna byla vyklizená. Všichni se stihli opravdu rychle převléct. Jediná ponožka mi nezůstala v šatně. Zůstal jsem tam stát s malým ručníkem kolem pasu. To nejhorší mělo ale teprve přijít. Začaly přicházet holky na další hodinu tělocviku. Neměl jsem moc na vybranou. Vydal jsem se hledat své věci. Musel jsem projít celou chodbu plnou holek až o poschodí níž. Samozřejmě se nemohly přestat smát. Aspoň apríl splnil svou pointu. Od té doby mám apríl červeně zakroužkovaný v kalendáři. Tento rok si dám na apríl opravdu pozor. Jan Šalanda, 4. F

Michaela Vítková, 1. G

Cimrmanova teorie externismu potvrzena Doslova explozi způsobila ve světě filosofického bádání zpráva, že Cimrmanova teorie externismu, na niž se mnozí vědci dívali skrz prsty, je tím nejpřesnějším popisem věci o sobě (Ding an sich), tedy věci v její nejčistší podstatě. V pozůstalosti Járy Cimrmana (Hry a semináře, Paseka 2010) čteme: „Věc je tam, kde se domníváme, že není, a není tam, kde se domníváme, že je. Populárně řečeno: držím-li v ruce například křídu, pak tato křída souvisle vyplňuje celý prostor svého okolí a jedině v místě, které vidíte, tato křída není.“ Cimrmanovo odvážné tvrzení, jež bylo více než sto let opomíjeno a jež Ludwig Wittgenstein bez váhání označil jako nesmyslné, podrobila před nedávnem zkoumání nadnárodní skupina filosofů v čele s prof. Fuchskopfem. A třebaže si od vědecké práce této nevelké skupiny nikdo nic nesliboval, výsledky byly ohromující. Prof. Fuchskopf k tomu dodává: „Rozhodli jsme se Cimrmanovu teorii chápat v souvislostech jeho života, zejména pak s ohledem na jeho kariéru pedagoga. Vydali jsme se proto do školního prostředí a snažili se přijít na to, jak Cimrmanovo odvážné tvrzení obhájit.“ Rozhodnutí prof. Fuchskopfa se ukázalo být správným, byť musíme připustit, že ke zdárnému výsledku přivedla vědce náhoda. Když po dopolední práci zhltli své svačiny a vydali se směrem ke koši, aby vyhodili odpadky, všimli si zarážejícího faktu. Zatímco odpadkový koš zel prázdnotou, kolem se válela spousta sáčku, obalů, lahví, ohryzků a slupek. Doc. Vrkoč se neudržel a zaláteřil, že slušně vychovaný člověk přece vyhazuje odpadky do koše. „Dodnes se za svá slova stydím,“ pronáší smutným hlasem, „nedošlo mi, jak se věci ve skutečnosti mají.“ Prof. Fuchskopf naštěstí vše pochopil: „Žáci se chovají zcela správně, o špatné výchově nemůže být řeč. Odhazují odpadky do koše, jenže koš – v souladu s Cimrmanovou teorií – vyplňuje prostor všude kolem,

jen ne tam, kde bychom ho očekávali. Externismus přestal být prázdným pojmem a stal se skutečností.“ Že se nejedná o chybnou domněnku, to dokázala sekundární kontrola, jejímž cílem bylo zjistit, zda se Cimrmanova teorie uplatňuje i ve výuce. Cimrman tvrdí (Hry a semináře, Paseka 2010): „Základním pojmem poznání je omyl, zpočátku samozřejmě přesný. Jak se naše poznání prohlubuje, dostáváme se do druhé fáze poznávacího procesu, v němž omyl vyvracíme. Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic.“ Tato domněnka byla beze zbytku doložena důkladnou analýzou 2 386 písemných prací. Více než v 80 % případů byly odpovědi žáků chybné (přesný omyl), což po kontrole učitelem (vyvrácení omylu) vyústilo v poznání, že žáci nevědí nic. Ale nenechme se mýlit, nejedná se o jev, který bychom měli zavrhovat: „To, že na konci poznání nevíme nic, je jen logickým důsledkem externismu. V procesu poznání se totiž, jak jsme si ukázali na křídě, blížíme k místu, kde věc není. Dojdeme-li tedy až k objektu samému, nedostaneme se k jádru věci, nýbrž šlápneme do prázdna. Takže na konci poznávacího procesu nevíme sice nic, ale zato to víme správně.“ Prof. Fuchskopf zastává názor, že se vzdělávací proces ubírá správným směrem a není na něm potřeba nic měnit: „Neznalost žáků je ve skutečnosti znalostí a popírání tohoto zjištění by bylo krokem zpátky (nezaměňovat s krokem stranou, jejž ve své teorii aplikuje Jára Cimrman). Cíl vzdělání („víme vše: nevíme nic“) přece dokonale odpovídá Sokratovu závěru „Vím, že nic nevím“.

Citáty na měsíc duben „Kostky jsou vrženy.“ Pablo Picasso „Nemohu nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot.“ Hrabě Dracula „Království za koně.“ Josef Váňa „Bylo to o prsa.“ Dolly Buster

Rozšíření soustavy SI

Podle vyjádření Mezinárodního úřadu pro míry a váhy má v roce 2015 přibýt ke stávajícím sedmi jednotkám soustavy SI jednotka hlouposti. „Vycházíme z potřeb a poznatků dnešní doby,“ uvádí mluvčí BIPM. „Hloupost lze pomocí nejnovějších přístrojů měřit stejně přesně jako délku či hmotnost. Chovat se, jako by neexistovala, už nemá smysl – je třeba z ní učinit předmět exaktního zkoumání. Jediným problémem, který je ještě potřeba vyřešit, zůstává fakt, že základní jednotka hlouposti dosud nebyla pojmenována. V návaznosti na kelvin a ampér jsme se však už rozhodli jednotku pojmenovat podle osobnosti, jež v daném oboru dosáhla největších

úspěchů. Pokud si myslíte, že jste to právě vy, napište na adresu našeho úřadu. Vhodný kandidát pro pojmenování jednotky bude vybrán na základě konkurzu, jenž by se měl uskutečnit koncem listopadu tohoto roku.“ Autor příspěvků Cimrmanova teorie externismu potvrzena, Citáty na měsíc duben a Rozšíření soustavy SI je Jiří Novotný.

O Divadlu Mandragora Divadlo Mandragora tvoří soubor studentů Zlínské vyšší odborné školy umění. Svá představení hraje v prostorách Dílny 9472 známé jako „divadelní klub“. Dostanete se do něj tak, že obejdete budovu Městského divadla Zlín a naproti kašně vejdete do budovy, vyjdete do prvního patra a jste tam. Vaše rezervované vstupenky si můžete vyzvednout před představením u stolku přímo před vstupem do sálu. Před představením, o pauze nebo po představení si můžete zakoupit občerstvení a vzít si ho do divadelního sálu s sebou. Těšíme se na vás! Rezervace vstupenek tel: 724 100 270 mail: [email protected] Vstupenky můžete též rezervovat na Facebooku přímo na Fudálosti nebo zprávou Divadlu Mandragora. Cena vstupenky po předložení studentského průkazu: 30 Kč, plná cena 60 Kč. Repertoár Jingle Bells. Den osmý. - autorská hra studentů a jejich pedagožky, režisérky Vandy Kavkové-Drozdové. Vánoce ještě nejsou tak daleko, abychom se na ně nemohli podívat jinýma očima.

Maturanti - zkouška dospělosti není jediným problémem, kterému musí šestice studentů gymnázia čelit. Komplikace v osobním životě i vyhrocené vtahy mezi spolužáky dokážou získání maturitního vysvědčení výrazně zkomplikovat. Autor: Matěj Randár, režie: Konrád Popel, dramaturgie: Vladimír Fekar. Kytice - klasika, jak jste ji ještě neviděli. Básně K. J. Erbena převyprávěné herci divadla Semafor nastudovala s třetí generací absolventů ZSVOŠU režisérka a současná umělecká šéfka Městského divadla Zlín Hana Kovaříková. Muzikálovou podobou budete vtaženi do příběhů, kde se setkává láska, zločin i trest. Pokojíček - J. A. Pitínského je autorem divadelní hry Pokojíček, ve které odkrývá dusné rodinné drama plné náznaků, napětí skrytého pod povrchem zoufale povrchních kuchyňských hovorů. S mladými herci pečlivě nastudovala režisérka Barbara Herz. Program – duben a květen 2014 úterý 22. 4. – Kytice, 6. repríza úterý 29. 4. – Pokojíček, 4. repríza středa 8. 5. – Pokojíček, 5. repríza

Příspěvek zaslala Mgr. Alena Langrová

Kroužek KOVO

Tento kroužek se nezabývá pouze kovodílnami, jak bychom si mohli myslet. Kroužek KOVO se týká téměř všech dílen naší školy. Jmenovitě jsou to kovárna a svařovna, zámečnická dílna, dílna strojního obrábění a také dřevodílny.

Dílna strojního obrábění Zde si můžete vyzkoušet spousty věcí. Jednou z nich je třeba broušení nožů na elektrické brusce, ale hlavní v této učebně jsou asi soustruhy a frézky. Na soustruhu si lze vyrobit miniaturní vázičku, káču nebo dokonce i činku. Pokud chcete zkusit i něco na frézce, můžete zkusit udělat například obyčejnou klíčenku. Dřevodílna V této učebně můžete všelijakými způsoby upravovat dřevo. Lze jej třeba řezat, brousit, hoblovat. Takže například není problém vyrobit si zde vařečku, rám na fotku, či dřevěnou repliku meče.

Michal Koukal, 1. E Kovárna a svařovna V této dílně si můžete vyzkoušet drobné kovářské práce a tepelné zpracování kovů. Tudíž je možné si zde vyrobit například klínek do kladívka, podkovu a spousty dalších věcí. Dále jsou tu svařovny, kde je možné si otestovat různé typy spojování kovů. Zámečnická dílna Tato učebna se zabývá hlavně střiháním plechů, ale je zde také možnost vrtání, dělání závitů či ohýbání plechů do různých tvarů.

The Picture of Dorian Gray

Pesa Link II Motorová jednotka Českých drah řady 844 Firma Pesa Bydgoszcz začala vyrábět v roce 2011 motorové jednotky typu Link II pro České dráhy. Jednotky po dodání do České republiky obdržely řadové označení 844 a v průběhu roku 2013 staly obvyklými i na trati z Otrokovic do Vizovic.

jízdním řádu vlaku. Jednotky Pesa Link II se řadí do skupiny nejbezpečnějších kolejových vozidel – před stanovištěm strojvedoucího je připravena deformační zóna, což ovlivnilo i design čela. Právě proto vypadá celá souprava tak netypicky. Přestože má jednotka množství kladných vlastností, je

Vozidla s oficiální přezdívkou RegioShark jsou určena pro dopravu na regionálních tratích rychlostí do 120 km/h. Jednotka je tvořena dvěma neoddělitelně spojenými motorovými vozy s celkem třemi dvounápravovými podvozky, z nichž dva jsou hnací. Pohon jednotky obstarávají dva vznětové motory s výkonem po 160 kW. Nástupní hranu mají RegioSharky (nebo také Žraloci) oproti normálním vozům sníženou na 550 mm nad temenem kolejnice. Výhodou oproti již poměrně známým jednotkám řady 814 Regionova je klimatizace nebo přítomnost první vozové třídy, ve které je pro cestující připraveno devět míst k sedění. Ve druhé třídě je pak připraveno míst 111. Vůz má také ve velkoprostorových oddílech nainstalované LCD panely, které poskytují cestujícím informace o aktuální rychlosti, trase a

bohužel také velmi poruchová. Poruchy se vyskytují na klimatizačních jednotkách, brzdovém systému i při startech motorů. Kvůli některým závadám musí jednotka absolvovat cestu až do výrobního závodu v polské Bydgoszczi, kde závady odstraňují zaměstnanci výrobce. Do depa ve Valašském Meziříčí bylo dodáno pět jednotek řady 844, které můžete potkat na tratích Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm, Kojetín – Valašské Meziříčí, Hulín – Staré Město u Uherského Hradiště, Otrokovice – Vizovice a Staré Město u Uherského Hradiště – Bojkovice. Dominik Řihák; obrázek na pozadí: SŽDC, s. o.

Tři „nej“ místa ve Španělském království Zastavení první – největší město Hlavní město španělského království – Madrid - je sídlem královské rodiny. Za zhlédnutí stojí prostorný palácový komplex Palacio Real, největší v západní Evropě. Dalším významným historickým místem je kastilská Plaza Mayor, čtvercové hlavní náměstí z 16. století a katedrála Almudena. Toto město se třemi a půl miliony obyvatel nabízí řadu kulturních i duchovních památek. Je zde možnost návštěvy muzea Prado, které vystavuje mnohé výtvory nejvýznamnějších evropských umělců. Naleznete zde díla Goyi, Rembrandta van Rijna, Velasquéze, Rubense či Hieronyma Bosche. Hned za muzeem je rozsáhlý park, kde je možné si po celodenním putování odpočinout nebo se projet na lodičce. Další významnou galerií je Muzeum královny Sofie, které vystavuje díla od Picassa. Pro pohyb po centru města a jeho poznání je nejlepší chůze a pro rychlejší přesuny můžete využít i jednu z deseti linek metra, které mají barevné odlišení. Zastavení druhé – největší přístav Barcelona je hlavní město Katalánska, současně je i hlavní město stejnojmenné provincie. Leží při pobřeží Středozemního moře na severovýchodě Španělska. V moderní době je známá díky množství originálních architektonických staveb. K nejznámějším dílům Gaudího patří chrám Sagrada Familia, symbol města a mistrovské dílo, které dodnes není dokončeno (jeho výstavba stále probíhá, protože je financována pouze z darů, práce postupují pomalu). Gaudí dal tomuto objektu od roku 1883 až do své smrti v roce 1926 veškerou svou tvůrčí sílu. Mohutná stavba s osmi vysoko čnějícími věžemi se mezitím stala nejvýraznějším bodem v siluetě Barcelony. Z jeho věží, kam se

stoupá po točitých schodech, je pěkný výhled na celé město a jeho okolí. Neméně zajímavý je pohled na město i moře z vrchu Montjuic, z místa, kde se v roce 1929 konala světová výstava a které bylo v roce 1992 hlavním centrem olympijských her. Z míst, která je dobré navštívit, můžeme vyjma městské pevnosti zmínit pavilon Poble Espanyol, a to pro výstavu 1929, kde jsou kopie slavných španělských staveb, či německý pavilon Pavello Mies van der Rohe. Zajímavé je i Národní muzeum katalánského umění s cennou sbírkou raně středověkého umění, kde čerpal inspiraci pro svou tvorbu Juan Miró. Nejrychlejší a cenově přijatelná cesta od nás je možná přes letiště Girona-Costa Brava. Dopravu do Barcelony moderními autobusy od všech letů zajišťuje společnost Barcelona Bus. Zastavení třetí – nejvyšší hora Na ostrově Tenerife se nachází nejvyšší hora celého Španělska - sopka El Teide, dosahující 3 718 metrů nad mořem. Pokud toužíte po nádherné vyhlídce bez nutnosti zdolávat strmé chodníčky, je možnost vyjet autobusem k dolní stanici lanovky Teleferico El Teide a za několik minut se již ocitnete ve výšce 3 555 metrů. Na samotný vrchol ke kráteru sopky El Teide je možno za pár minut dojít, ale je nutno mít předem rezervované a vytisknuté povolení. Autobusy jezdí z několika míst a je možno také vystoupit na dalších zastávkách v tomto obrovském kráteru sopky. Ostrov je celoročně vyhledávaným cílem turistů a je to nejvzdálenější místo, kam můžete cestovat v rámci EU bez pasové kontroly. Miroslav Řihák

Nová soutěž Baťáku

Pro ty, kteří mají chuť s námi soutěžit i nadále, přinášíme další soutěž. Tentokrát z trochu jiného soudku. O následující úkol jsme poprosili paní učitelky Michaelu Pekařovou a Hanu Dírerovou. Abyste v naší nové soutěži mohli uspět, je potřeba vyřešit nachystanou matematickou úlohu: V obchodě bylo několik chlebů. Polovinu z nich plus půl chleba koupila paní kuchařka pro kuchyni. Ze zbylých chlebů polovinu plus půl chleba koupil pan Novák. Poslední chleba si koupila paní Malá. Kolik chleba bylo v obchodě na začátku? Postup řešení úlohy s vypočteným výsledkem budeme očekávat na e-mailu redakce:

[email protected]

Případně je řešení možné odevzdat paní učitelce Jitce Kadlečíkové, kterou najdete v kabinetě A 209.

Termín uzávěrky soutěže je 29. dubna 2014.

Ze správných odpovědí budou vylosováni tři výherci, kteří obdrží poukázky na nepeněžní odměny v hodnotách 500, 300 a 200 korun.

Redakce / KA Michal Řihák

300 Kč 200 Kč

500 Kč

Velikonoce Velikonoce byly vždy především svátky jara, kdy se příroda probouzí k životu. V minulosti různými úkony na poli a obvyklými rituály lidé zabezpečovali dobrou úrodu právě probíhajícího roku. V radostném jarním očekávání z rozkvetlé přírody i dnes krášlíme okna květináči s jarními petrklíči, maceškami, narcisy a zdobíme stoly velikonočními dekoracemi. Znáte pohanskou legendu Velikonoc? Ze jména pohanské bohyně plodnosti Eostre vznikl název Easter – anglické označení Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, umrzlého ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták. Vajíčko je tedy odpradávna prastarý symbol života, plodnosti a vděku. Magickou moc vajíček zvyšuje barvení a zdobení. Všem našim čtenářům přejeme, aby je Velikonocemi provázelo sluníčko, aby je prožili radostně a ideálně podle svých představ. Krásné velikonoční prázdniny i úspěchy během jara 2014! Redakce / MA Michal Řihák