Astma bronchiale – rizikové faktory
Alergie nezná hranic MUDr.Petra Kubová
Dědičnost alergie a AB Polygenní multifaktoriální dědičnost Riziko vzniku alergie:
Alergie u sourozence … 30 %
Alergie u jednoho z rodičů … 40 %
Alergie u obou rodičů … 50 – 60 %
Alergie u obou rodičů postižených týmž alergickým onemocněním … 70 %
3-5 x vyšší riziko ( 25 % )AB pokud má astma 1rodič 7-10 x vyšší riziko ( 50 % ) AB pokud mají astma oba rodiče nebo 1 rodič a 1 sourozenec 7 % je riziko pokud rodiče netrpí astmatem/u atopie riziko 12-15%
Hypotezy vzniku alergie
1989 tzv hygienická hypoteza 2013 tzv.hypoteza biodiverzity ( biologické různorodosti )
- nárůst neinfekčních zánětlivých onemocnění (alergická onem. ,astma, autoimunity,roztroušená skleroza, zánětl. střevní onem. , obezita, diabetes mellitus I. i II. typu )
Hypoteza biologické různorodosti : - rostoucí lidská populace, urbanizace, industrializace,změna životního stylu, znečištění ovzduší, nadměrné používání chemikálií a změny klimatu s přímým vlivem na vzrůstající negativní účinky aeroalergenů vedou k úbytku biodiverzity ( oslabená ,nedostatečná makro- i mikrobiota ) a k poruše humánní mikrobioty, což mění symbiosu na dysbiosu, jež následně vede k imunitní dysfunkci projevující se sníženou klinickou tolerancí ( imunologickou,bariérových tkání – kůže,střevo,respirační, vaginální sliznice,tolerancí buněk mimo imunit. systém,psychologickou t.) a výsledkem je neinfekční zánět rezultující v klinická onemocnění vč.astmatu a obezity
Humánní mikrobiota --- humánní mikrobiom ( souhrn genů všech mikroorganismů v daném prostředí ) = „druhý lidský genom“
- Vliv na lidský genom spolu s genofondem environmentu / prostředí
Epigenetika
Aktivita našich genů se mění vlivem vnějš. prostředí , např. složením stravy, fyzickou aktivitou, kontaktem s toxickými látkami jako např. kouření , ...
Faktory prostředí
Alergeny
Infekce
Profesní noxy
Kouření tabáku
Znečištění životního prostředí
Stravování
Faktory hostitele
Genetika
Obezita
Pohlaví
Alergeny
Zevní prostředí – pyly:
- jarní ( bříza, líska, olše...) - letní (trávy, obiloviny...)
- podzimní ( pelyněk, ambrozie …) - plísně (Cladosporium, Alternaria...) - zvířata – kočka, pes, kůň...
Vnitřní prostředí:
- roztoči domácího prachu - švábi - plísně ( Aspergillus ) - zvířata v domácnosti ( kočka,pes, morče , ...)
Přímá úměra mezi mírou expozice a sensibilizace u alergenů roztočů a švábů
- omezení expozice má na příznaky astmatu efekt částečný, hl. u dětí ( např. nepropustné povlečení )
Sensibilizace na alergeny domácích roztočů, kočky, psa a domovních plísní --- nezávislý rizik. faktor „astma - like “ symptomů u dětí do 3 let věku Doba první expozice dětí zvířatům … ?
Infekce
RSV – respirační syncytiální virus a virus parainfluenzy --- bronchiolitida, příznaky podobné dětskému astmatu Hygienická hypoteza – ochranný vliv opakovaných infekcí do 2 let věku , vícečetné rodiny
! virové infekty – nejčastější spouštěče exacerbací astmatu u dětí !
Profesní noxy
Definice – astma způsobené expozicí látkám nacházejícím se v pracovním prostředí … přes 300 substancí ( vysoce reaktivní malé molekuly – izokyanáty, iritancia – změny v reaktivitě DC, imunogenní látky – platinové soli, komplexní sloučeniny rostlinného a živočišného původu ,které stimulují produkci IgE )
1/10 astmat vzniklých v dospělém produktivním věku
V rozvinutých zemích – profesní astma nejčastější profesní onem. DC ...řeší pracoviště Nemocí z povolání - i u neatopických jedinců - atopie a kouření zvyšuje riziko ( v prevenci ale nemá screening atopie větší význam )
- prevence - eliminace a redukce příčinných nox
! zemědělství, nátěrové hmoty, laky,čistící prostředky, výroba plastových hmot
Kouření tabáku
Prenatální i postnatální expozice tabákovému kouři - zvýšení rizika astma - like příznaků v časném dětství Kouření matky během těhotenství – vliv na vývoj plic dítěte - 4x větší
pravděpodobnost rozvoje onemocnění spojeného s pískoty v prvém roce života dítěte
Kouření tabáku
Prenatální i postnatální expozice tabákovému kouři - zvýšení rizika astma - like příznaků v časném dětství Kouření matky během těhotenství – vliv na vývoj plic dítěte - 4x větší
pravděpodobnost rozvoje onemocnění spojeného s pískoty v prvém roce života dítěte
Pasivní kouření - zvyšuje riziko nemocnosti dolních cest dýchacích v útlém i pozdějším dětském věku, zvyšuje riziko alerg.senzibilizace u dětí Vliv kouření:
- urychlený pokles plicních funkcí astmatiků
- zvýšení tíže astmatu - zhoršení odpovídavosti na inhalační i systémové kortikosteroidy
- snížení pravděpodobnosti kontroly nad AB
Znečištění zevního prostředí
Epidemiologické studie ukazují významnou spojitost mezi vzdušnými polutanty a symptomy/exacerbacemi astmatu.
- ozon ( doprava ) - oxidy dusíku ( doprava ) - suspendované částice ( měřen PM 10 a PM 2,5 !riziko PM 0,1um ! ) - kyselé aerosoly
Zdroje znečištění
Doprava
Lokální topeniště
Průmyslová aglomerace
- např. vliv na vyšší alergenicitu pylů
V období smogu a inverzí :
Vyhýbat se namáhavé fyzické činnosti
Vyhýbat se kouření
Setrvávat v prostorech s kvalitní klimatizací
Vitaminy C a D
Kojení
Kojení protektivní vzhledem k frekvenci výskytu onemocnění DC s hvízdoty u dětí ( x kravské či sojové mléko )
Senzibilizace na potraviny - zavádět příkrmy ve 4-6 měsíci věku - vznik tolerance na potraviny
Western diet
… nárůst atopie a astmatu
Zvýšený příjem upravovanýchz potravin
Snížení antioxidantů
Snížení příjmu omega-3 polynenasycených MK
Zvýšení příjmu omega-6 polynenasycených MK
Léky
Kyselina acetylsalicylová
Nesteroidní antiflogistika
Paracetamol – nedostatek studií – zvýšení rizika pískotů a astmatu při expozici u dětí i dospělých Betablokátory ( vysoce kardioselektivní menší riziko , nutné sledování pacientů )
Emoce a stres
U dětí i dospělých
- smích , pláč, vztek, strach, panické ataky … hyperventilace a hypokapnie … bronchospasmus ( zúžení dýchacích cest )
Obezita
Zvýšení BMI nad 30 kg/m2
Více ženy
Abdominální tuk – prozánětlivé působky (leptin , ten v dětství převažuje u astmatických chlapců )
Snížená funkce plic, více komorbidit
Změna mechaniky dýchání
Prevence Primární prevence
Podpora kojení ,pevná strava od 4-6 měs
Posilovat imunitu kontaktem s přírodou
Posilovat imunitu pravidelnou fyzickou aktivitou Zdravá výživa ( např. středomořská strava ) Užívání antibiotik jen v indikovaných případech
Probiotické bakterie
( fermentované výrobky …)
Nekouřit , ani pasivně
Vyhýbat se spouštěčům ( alergeny, polutanty, pracovní prostředí, léky- ASA, ..) Očkování proti chřipce - středně těžké a těžké astma
Děkuji za pozornost
