Arcidiecézní muzeum v Olomouci
Arcidiecézní muzeum – máme
Na druhou stranu je v‰ak jedineãnost obou
Arcidiecézní muzeum
tleskat, nebo plakat?
zmínûn˘ch realizací nezpochybnitelná. Arcidie-
v Olomouci
Lucie ERNSTOVÁ
cézní muzeum je vskutku impozantní architek-
Leo‰ MLâÁK
turou, která vtiskla mûstu novou tváfi, dÛstojJako pfied mnoho dal‰ích byl i pfiede mû posta-
nou této hanácké metropole. Za sebe v‰ak
ven nelehk˘ úkol zamyslet se nad nedávno do-
musím bohuÏel fiíci, Ïe na úkor tváfie staré, jejíÏ
Arcidiecézní muzeum v Olomouci bylo vybudo-
konãenou realizací obnovy areálu pfiemyslovské-
eliminací jsme nadobro pfii‰li o jejího vzácného
váno v jádru zaniklého ranû stfiedovûkého hradu,
ho hradu pro potfieby muzea. UÏ samotn˘ tento
ducha. V tomto ohledu se fiadím ke skupinû sta-
postaveného údûln˘mi pfiemyslovsk˘mi kníÏaty
fakt ve mû vyvolává otázku, zda je vhodné, ãi do-
romilcÛ, které niãení jak˘chkoli historick˘ch
na jednom ze tfií skalnat˘ch návr‰í olomouckého
konce Ïádoucí historické objekty, v minulosti ur-
ãástí památky bolí, a v˘sledn˘ objekt ve mnû
kopce, vypínajícím se nad fiíãní nivou Moravy. Mu-
ãené k naprosto odli‰n˘m úãelÛm, upravovat pro
vzbuzuje mnoho protichÛdn˘ch reakcí; proto
zeum zahrnuje kapli sv. Jana Kfititele, dvû rame-
bûÏn˘ provoz, aÈ uÏ v˘stavní, komerãní nebo jin˘.
nad ním nemohu tleskat, ov‰em ani pláã by jis-
na ambitu s torzem románského biskupského
Je opravdu nutné, aby tûmito unikátními prosto-
tû nebyl na místû. Staré a nové bylo vÏdy nuce-
paláce, okrouhlou vûÏ s kaplí sv. Barbory, b˘valé
ry proudily fiady náv‰tûvníkÛ, byÈ pod záminkou
no stát vedle sebe a stojí i v tomto pfiípadû,
purkrabství, kapitulní dûkanství a hospodáfisk˘
kulturního vzdûlávání? Nejsou podobné objekty
stejnû jako lidé, ktefií se ne vÏdy dokáÏou ko-
dvÛr. Osídlení svatováclavského návr‰í, na nûmÏ
natolik vzácné, Ïe bychom k nim mûli pfiistupo-
rektnû shodnout, ale Ïijí vedle sebe dál.
se muzeum nachází, má velmi starou tradici; ar-
vat pietnûji?
Dûjiny
Následující stránky pfiiná‰ejí ãlánky autorÛ,
cheologické nálezy sahají aÏ do pravûku. Zdej‰í
Na‰e století si ov‰em praktické vyuÏívání his-
ktefií se z rÛzn˘ch stran na obnovû Pfiemyslov-
skalnat˘ ostroh byl strategicky mimofiádnû v˘hod-
torick˘ch objektÛ Ïádá a ateliér H·H architekti
ského hradu podíleli. Jejich v˘ãet samozfiejmû
n˘, nalézal se nad zaplavovan˘m územím fieky
zde jistû odvedl úctyhodn˘ kus práce, pfiesto je
není kompletní, protoÏe dva z hlavních „aktérÛ“
Moravy, v blízkosti dÛleÏitého fiíãního brodu, kte-
ãlovûku trochu smutno, kdyÏ vidí, jak úãelovost
(fieditel prof. PhDr. Pavel Zatloukal a vedoucí
r ˘m procházela stará dálková obchodní stezka.
nenávratnû zniãila hodnotné doklady na‰í minu-
archeologického prÛzkumu Mgr. Richard Zatlou-
Stálé osídlení je zde doloÏeno uÏ v mlad‰í dobû
losti, byÈ za cenu vzniknuv‰í nové pozoruhodné
kal) nemohli bohuÏel pro nedostatek ãasu pfiís-
kamenné a je spojeno s kulturou nálevkovit˘ch
architektury, dle mého názoru v‰ak místy pÛsobí-
pûvky napsat, stejnû jako nûktefií dal‰í z oslove-
pohárÛ. Prokázáno bylo také dÛleÏité osídlení
cí lehce umûle (napfiíklad reklamní sklenûné plá-
n˘ch; o to více tedy redakce dûkuje tûm, jeÏ
z doby velkomoravské, kdy Olomouc asi zaujíma-
ty na nádvofií). RovnûÏ funkãnost nûkter˘ch
krátk˘ ãasov˘ horizont neodradil. Av‰ak naléha-
la mnohem v˘znamnûj‰í postavení, neÏ je proza-
estetick˘ch prvkÛ mi ãásteãnû uniká, ale tfieba
vá potfieba reagovat na dané téma aktuálnû
tím známo. Na rozdíl od jiÏnûji poloÏen˘ch mo-
i ty jsou promy‰len˘m zámûrem architektÛ.
nám nedovolila ãekat déle.
censk˘ch center se zdej‰ího velkomoravského
KdyÏ si jen vzpomenu, kolikrát jsem v zimû
Mezi pfiíspûvky ale nechybí ãlánek vítûzné
území pfiíli‰ nedotkly pusto‰ivé maìarské nájez-
uklouzla na „mosazn˘ch páscích, jeÏ v‰emi poli
trojice autorÛ celé realizace – Petra Hájka, Jana
dy z poãátku 10. století a sídelní kontinuita tím
prostupují námûstí jako zlatá stuha a mají za cíl
·épky, Tomá‰e Hradeãného – pojat˘ jako rozho-
nebyla pfieru‰ena. Olomouc se proto stala dÛleÏi-
1
vor, jejÏ na jejich Ïádost vedla Lada Wichterlo-
t˘m zemûpansk˘m stfiediskem formujícího se
které jsou zakomponovány do dlaÏby Horního ná-
vá, absolventka Fakulty sociálních vûd Karlovy
pfiemyslovského státu i sídlem obnoveného mo-
mûstí v Olomouci (rovnûÏ realizace H·H architek-
univerzity, dnes nezávislá publicistka.
ravského biskupství.
pfiedev‰ím zv˘razÀovat smûry ploch dlaÏby“,
ti); jak sloÏitû jsem musela vym˘‰let, kam na ná-
Polohu ranû stfiedovûkého kníÏecího paláce
mûstí odloÏím kolo, jeÏ jsem do stojanu, byÈ velmi
nemáme, pfiedev‰ím z dÛvodÛ radikálních terén-
vzhledného, za Ïádnou cenu nedostala. Ale vraÈ-
■ Poznámky
ních úprav pfii regotizaci katedrály, prozatím loka-
me se k muzeu: jak dlouho jsem musela obcházet
1 P. HÁJEK, T. HRADEâN¯, J. ·ÉPKA: Úprava vefiejn˘ch
lizovánu. Z analogií lze ale pfiedpokládat, Ïe se
kaÏd˘ obraz v Obrazárnû olomouck˘ch biskupÛ
ploch Horního námûstí v Olomouci, online: http://www.hs-
palác nalézal nûkde uprostfied hrazeného návr‰í,
a arcibiskupÛ a hledat vhodn˘ úhel, abych roz-
harchitekti.cz/hsh/drobarch/hn.html/.
obehnaného mladohradi‰tní hradbou s kamen-
lu‰tila jeho námût (a souãasnû se smífiila s tím,
nou plentou. K nûmu zfiejmû patfiil mal˘ zdûn˘
Ïe u v˘‰e zavû‰en˘ch obrazÛ se mi to nikdy ne-
kostel, pfiedchÛdce románské baziliky, jehoÏ zá-
podafií), kolik energie jsem vûnovala prohlíÏení
klady byly archeologick˘m prÛzkumem odkryty na
detailÛ kalichÛ a monstrancí ve sklenûn˘ch vitrí-
malém dvorku pfii severní zdi katedrály. Z orien-
1
nách, které se na pozadí erbÛ nezadrÏitelnû ztrácely, jak dlouho jsem stála u gotick˘ch madon, abych se na nû pfies nadmûrné mnoÏství rÛznoro-
■ Poznámky
d˘ch ru‰iv˘ch prvkÛ interiéru mohla plnû sou-
1 Záchrann˘ archeologick˘ prÛzkum provádûl Richard
stfiedit (v ãemÏ mi rovnûÏ urputnû bránil po po-
Zatloukal z Národního památkového ústavu, územního
uãování dychtící personál muzea).
odborného pracovi‰tû v Olomouci.
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | L e o ‰ M L â Á K / A r c i d i e c é z n í m u z e u m v O l o m o u c i
185
17 16 2
1
5 4
3
6 2
7 10 8 9 13 12 11 18
14
3
1
Obr. 1. Orientaãní plán zástavby svatováclavského návr-
tované stavby se dochovala apsida a uprostfied
tí v roce 1130 rozestavûn˘ kostel olomouckému
‰í. 1– katedrála sv. Václava, 2 – gotick˘ ambit, 3 – kostel
ní základ oltáfiní menzy. S tímto kostelem, jehoÏ
biskupovi Jindfiichu Zdíkovi, kter ˘ dal baziliku
sv. Anny, 4 – okrouhlá vûÏ, 5 – gotick˘ parkán, 6 – barok-
západní ãást byla pfiekr yta mlad‰ími stavbami,
urychlenû dokonãit a v roce 1131 ji vysvûtil. Kos-
ní koãárovna, 7 – purkrabství, 8 – kapitulní dûkanství,
zfiejmû souvisí staré pohfiebi‰tû, zji‰tûné uÏ pfii
tel, jehoÏ stavba pravdûpodobnû neprobíhala bez
9 – ranû barokní pfiístavba kapitulního dûkanství,
pfiedchozím archeologickém prÛzkumu sousední-
obtíÏí, byl zasvûcen pfiemyslovskému rodovému
10 – ãestn˘ dvÛr s ohradní zdí, 11 – hospodáfisk˘ dvÛr,
ho románského biskupského paláce. Podle mís-
svûtci sv. Václavovi. Jistû ne náhodou mu byl vy-
12 – ocha sv. Jana Nepomuckého, 13 – místo nálezu ranû
ta nálezu mohl b˘t kostel uÏíván je‰tû v prvních
brán jako patron svûtec stejného jména, jaké nesl
gotick˘ch fragmentÛ, 14 – zaniklá hradní brána, 16 – kap-
fázích stavby pfiilehlé románské baziliky.
jeho kníÏecí dárce.
le sv. Jana Kfititele, 17 – kanovnická a vikáfiská sakristie,
Na poãátku 11. století do‰lo na olomouckém
Po slavnostním svûcení, za úãasti ãeského kní-
18 – dÛm zvoníkÛ.
hradû k mimofiádnû v˘znamné události, pozdûji
Ïete Sobûslava s manÏelkou, pokraãovaly v násle-
Obr. 2. V˘‰kopis olomouckého kopce se tfiemi návr‰ími,
nepfiímo vedoucí k zásadním funkãním promû-
dujících letech intenzivní práce na dostavbû bazili-
kresba Josef K‰ír.
nám a nakonec i k jeho zániku. Údûln˘ kníÏe Sva-
ky i na budování románsk˘ch staveb v jejím
Obr. 3. Základy závûru hradního kostela, kresba NPÚ
topluk se rozhodl nahradit nevelk˘ hradní kostel
sousedství. Po deseti letech bylo pak v roce 1141
Olomouc.
velkor yse zaloÏenou románskou bazilikou. Jeho
z Pfiedhradí ke kostelu pfieneseno sídlo olomouc-
syn, údûln˘ kníÏe Václav, odkázal pfied svou smr-
kého biskupství. Souãasnû zde byla konstituována
186
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | L e o ‰ M L â Á K / A r c i d i e c é z n í m u z e u m v O l o m o u c i
i nová, dvanáctiãlenná kapitula; dosavadní ãtyfi-
Palác a patrnû i stfiídmûji zdoben˘ kapitulní dÛm
lavském návr‰í, dfiíve pfiístupném jen bránou pfii
ãlenné kapitule byl k uÏívání ponechán star ˘ ka-
byl vyzdûn z reÏného fiádkového kamenného zdiva
ústí dne‰ní Mlãochovy ulice, byl budován opevnû-
tedrální kostel sv. Petra na Pfiedhradí. Pro biskupa
s podfiezávan˘mi spárami, jejichÏ zbytky se docho-
n˘ kamenn˘ hrádek s nov˘m vlastním pfiístupem
byl urãen nov˘, reprezentativní patrov˘ románsk˘
valy na v˘chodní ãásti severní strany paláce. Pfiíze-
od severu. Tento v minulosti ãasto zpochybÀo-
palác; kapitule, zaloÏené po vzoru jeruzalémské
mí jeho strategicky orientovaného severního prÛ-
van˘ severní vstup byl ovládán monumentální
kapituly BoÏího hrobu, spoleãn˘ kapitulní dÛm
ãelí prolamovala úzká ‰paletová stfiílnová okna.
obytnou okrouhlou vûÏí, k níÏ byla následnû pfii-
K západnímu nároÏí pfied vstupem do paláce i ke
pojena mohutná ranû gotická hradba. Za hrad-
Nejstar‰í stylizované zobrazení Zdíkem staveb-
kapitulnímu domu pfiiléhala románská kamenná
bou, o jejímÏ dodateãném pfiipojení k okrouhlé
nû dokonãené románské baziliky, s dvouvûÏov˘m
hradba vyzdûná z fiádkového zdiva. Její základy na
vûÏi svûdãí v˘razná základová spára, byla nejmé-
prÛãelím a rozeznatelnou stfiední apsidou, je dolo-
gotick˘ch parkánech odkryl nedávn˘ záchrann˘ ar-
nû ve dvou etapách postavena patrová palácová
Ïeno na velké peãeti kapituly, která je pfiivû‰ena
cheologick˘ prÛzkum. Podobu a ãlenûní dal‰ích
stavba. Její základové lomené zdivo bylo i s dru-
k listinám z roku 1208 a 1213. V peãetním poli
stûn paláce, pfiilehlého románského ambitu a ka-
hotn˘m opûrn˘m systémem odkryto pod barokní
stojí biskup Jindfiich Zdík (1126–1150) s mitrou na
pitulního domu neznáme. Obdobnû v˘tvarnû ná-
koãárovou remízou pfii záchranném archeologic-
hlavû a berlou opfienou o rameno, drÏící model ba-
roãné plastické v˘zdobû mohou nasvûdãovat ar-
kém prÛzkumu.
ziliky, vyzdûné z kamenn˘ch kvádrÛ. Dal‰í vyobra-
cheologické nálezy a ãetné kamenné fragmenty,
zení baziliky bylo zfiejmû pouÏito i na líci denáru
druhotnû uÏité pfii gotické pfiestavbû katedrály
kníÏete Sobûslava I. (1125–1140), jenÏ se
i na témûfi soubûÏnû provádûn˘ch gotick˘ch stav-
s kapitulní síní a ambitem.
2
30. ãervna 1131 zúãastnil jejího slavnostního vysvûcení.
3
bách purkrabství a kapitulního dûkanství.
5
■ Poznámky 2 Literatura o olomouckém hradu a zejména o román-
Zdíkem zam˘‰len˘ spoleãn˘ Ïivot kapituly ne-
ském Zdíkovû paláci, mnoh˘mi dfiíve nesprávnû oznaãova-
K postupné stavbû biskupského paláce
mûl dlouhé trvání, zfiejmû uÏ v prvních letech vlá-
ném jako Pfiemyslovsk˘ palác, je velmi bohatá. Na tomto
a s ním bezprostfiednû souvisejícího kapitulního
dy biskupa Roberta (1202–1240) se rozpadl. Ka-
místû mÛÏeme pfiipomenout jen její velmi omezen˘ v˘bûr:
domu byl zvolen strategicky exponovan˘ prostor
novníci spoleãnou komunitu organizovanou na
J. BIST¤ICK¯: Historick˘ obzor olomouckého hradu, in: Ar-
severnû od baziliky. Prostfiednictvím témûfi sou-
fieholním principu odmítali a preferovali pohodl-
cheologia historica 11, 1986, s. 79–86; J. BLÁHA: K otáz-
bûÏnû budovaného ambitu byl nov˘ církevní areál
nûj‰í Ïivot v samostatn˘ch dvorcích na svatopetr-
ce lokalizace „centrálních funkcí“ v areálu olomouckého
komunikaãnû propojen. Prostor na jih i na v˘chod
ském návr‰í. Darování pozemkÛ pro stavbu jejich
kopce, in: Umûní 34, 1986, s. 435–440; J. BLÁHA: Nûko-
od katedrály byl asi rovnûÏ zastavûn, patrnû i za-
rezidencí je na Pfiedhradí doloÏeno k roku 1254.
lik poznámek ke genezi a v˘znamu ranû stfiedovûké Olo-
tím nelokalizovan˘m údûln˘m kníÏecím palácem.
K odchodu kanovníkÛ na protilehlou ãást olo-
mouce, in: Archeologia historica 10, Brno 1985, s. 143–
Podéln˘ patrov˘ biskupsk˘ palác byl sv˘m vnûj-
mouckého kopce ale mohlo dojít uÏ po poÏáru hra-
152; V. DOHNAL: Olomouck˘ hrad v raném stfiedovûku,
‰ím boãním prÛãelím orientován k severu, pfied
du v roce 1204. Kromû katedrály tehdy vyhofiel ro-
Olomouc 2001; T. DURDÍK, P. BOLINA: Nûkolik poznámek
nedochovanou vnitfiní jiÏní fasádou se otevíral
mánsk˘ biskupsk˘ palác a patrnû i pfiilehl˘
k dispozici olomouckého hradu, in: Archeologia histori-
rajsk˘ dvÛr. Pfiíãnû orientovan˘ kapitulní dÛm,
kapitulní dÛm.
ca 11, 1986, s. 95–100; P. MICHNA: K utváfiení ranû
s kapitulní síní v pfiízemí a spoleãn˘m dormitá-
Obnoven˘ biskupsk˘ palác byl pfienechán ka-
stfiedovûké Moravy. Olomouc a historické Olomoucko
fiem a refektáfiem v patfie, byl del‰ími prÛãelími
tedrální ‰kole. Svûdãí o tom ryté nápisy a kresby
v 9. aÏ do poãátku 13. století, in: âesk˘ ãasopis historic-
obrácen na v˘chod a na západ. Biskupsk˘ palác
ÏákÛ v ostûní nûkolika románsk˘ch oken. Nov˘
k˘ 30, 1982, s. 716–742; P. MICHNA, M. POJSL: Ro-
byl pfiístupn˘ ze západní strany, jeho patro vnûj-
biskupsk˘ dÛm byl situován v˘chodnûji a staveb-
mánsk˘ palác na Olomouckém hradû, in: Archeologie
‰ím schodi‰tûm. V patfie byl palác propojen se
nû asi souvisel s uvolnûn˘m kapitulním domem.
a památková obnova, Brno 1988; L. MLâÁK: Stavební v˘-
severní vûÏí baziliky.
Gotické v˘chodní prÛãelí nové biskupské reziden-
voj olomouckého hradu do konce 13. století. Sága mo-
Obytné patro biskupského paláce se skládalo
ce, upravené po dal‰ím poÏáru kolem roku 1265,
ravsk˘ch PfiemyslovcÛ. Îivot na Moravû od XI. do poãátku
ze tfií místností, dvou men‰ích postranních kom-
je zachyceno na malované iniciále rukopisného
XIV. století, Olomouc – Brno 2006, s. 125–132;
nat a stfiedního ceremoniálního sálu. Kapitulní
misálu. Ukonãeno je dvûma trojúhelníkov˘mi ‰tí-
L. MLâÁK: Kapitulní dûkanství, Olomoucké domy a palá-
síÀ, pfiístupná z ambitu, se nacházela v místû
ty se stylizovan˘mi fiálami a prolomeno velk˘mi
ce, Olomouc 2003, s. 61–80; M. POJSL: Pfiemyslovsk˘
dne‰ní gotické vikáfiské sakristie. Patro paláce
dvoudíln˘mi lomen˘mi okny. ZdíkÛv biskupsk˘ pa-
kníÏecí hrad v Olomouci, in: Archeologia historica 6, Brno
i spojovací chodby byly osvûtlovány dvojit˘mi
lác nebyl po druhém z poÏárÛ jiÏ obnoven. K jeho
1981, s. 199–219; R. PROCHÁZKA, P. KOVÁâIK,
a trojit˘mi sdruÏen˘mi okny s nároãnou antikizují-
upravené severní a západní stûnû byla pfiiloÏena
A. ZÒBEK: Nové poznatky k v˘voji opevnûní olomouckého
cí v˘zdobou hlavic sloupkÛ, vnitfiních záklenkÛ
dvû ramena gotické kfiíÏové chodby a zbylá rame-
hradu v raném a vrcholném stfiedovûku, in: Archeologia
a individuálnû utváfien˘ch nábûÏníkÛ. Jejich slo-
na ambitu pfiiléhala k zaniklému kapitulnímu do-
historica 27, Brno 2002, s. 197–212; V. RICHTER: Ranû
hov˘ pÛvod je odvozován z Por ˘ní, se stylov˘mi
mu a katedrále. Novou katedrální ‰kolu vybudoval
stfiedovûká Olomouc, Praha – Brno 1959.
vazbami k ranû kfiesÈanskému umûní italské Ra-
na hradû v roce 1274 biskup Bruno ze Schaum-
3 K ãetn˘m nálezÛm kamenn˘ch fragmentÛ patfiily i dvû
venny. Torzo románsk˘ch oken bylo náhodnû ob-
burku (1245–1281). K zásadním stavebním zmû-
románské hlavice ze spongilitu, tvaroslovím shodné s hla-
jeveno po poÏáru v roce 1867 a restaurováno do
nám do‰lo po prvním ze zmínûn˘ch poÏárÛ rovnûÏ
vicemi Zdíkova biskupského paláce. Jedna byla nalezena
dne‰ní podoby v letech 1973–1986. Pod Zdíko-
západnû od Zdíkova paláce, kam bylo patrnû uÏ
v suterénu a druhá pod podlahou v patfie pfied jiÏní zdí
vou patronací pÛsobilo v Olomouci proslulé písafi-
koncem 12. století pfieneseno kníÏecí sídlo. Jeho
purkrabství.
ské skriptorium s iluminátorskou dílnou. Její ãle-
vznik na tomto místû byl podmínûn více faktory.
4 Missalle festivum iuxta consuetudinem Olomoucensis
ny pfiivedl vzdûlan˘ a zcestoval˘ biskup, podobnû
Souvisel se zásadními zmûnami ve v˘voji hrad-
ecclesiae, Vûdecká knihovna Olomouc, sig. M III 7.
jako vÛdãí pfiedstavitele své stavební hutû, pfiímo
ních fortifikací i vznikem kompaktního církevního
5 Existenci severního vstupu do hradu pfiedpokládal uÏ
od císafiského dvora.
areálu za katedrálou. Na opevnûném svatovác-
Václav Richter.
4
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | L e o ‰ M L â Á K / A r c i d i e c é z n í m u z e u m v O l o m o u c i
187
z kvádfiíkového zdiva, vzniklo ve strategicky mimo-
no, druhotnû prolomené do zaniklé arkádové
v˘ hrádek. S jeho budováním na olomouckém
Vznikl˘ soubor staveb byl prameny naz˘ván No-
fiádnû v˘znamné poloze asi uÏ ve druhé polovinû
chodby v patfie Zdíkova románského paláce. Po-
hradû, jak byla je‰tû v 16. století pojmenovávána
12. století. V jejím pfiízemí byla druhotnû proraÏe-
lohu druhé ranû gotické kaple, zasvûcené sv. Ma-
area celého opevnûného návr‰í, pfiechodnû sou-
na dfiíve neznámá klenutá brána, která zfiejmû
fií Magdalénû, zatím neznáme. ZmiÀována je
visela nedokonãená hradba pfied západním prÛ-
souvisela aÏ se vznikem Nového hrádku na po-
teprve ve druhé tfietinû 13. století v souvislosti
ãelím katedrály. Základy této velmi diskutované
ãátku 13. století. V 15. a 16. století byla vûÏ sta-
s lokalizací stavební parcely kapitulního dûkan-
hradby s vûÏicemi byly rÛznû interpretovány, je-
vebnû upravována. Z této fáze se dochovala novû
ství. Zanikla za tfiicetileté války pfii destrukcích
jich ztotoÏnûní se základy zam˘‰leného západní-
objevená okna na severní a jiÏní stranû i frag-
zpÛsoben˘ch opakovan˘mi útoky na nedalekou
7
ment vnitfiního pozdnû gotického vfietenového
dûkanskou rezidenci. Ze zbytkÛ kaple mohou po-
O existenci hradby, bránící svobodnému pfiístupu
schodi‰tû. V roce 1535 byla vûÏ, pfiíznaãnû naz˘-
cházet kamenné ranû gotické fragmenty bohatû
kanovníkÛ do katedrály, se zmiÀuje ve své stíÏ-
vaná „Pohanská“, zaãlenûna do areálu kapitulní-
profilovaného lomeného portálu s listovcem zdo-
nosti papeÏi Inocenci III. biskup Rober t. KvÛli
ho dûkanství. V polovinû 18. století byla do jejího
ben˘mi hlavicemi. Druhotnû byly vestavûny do
stavbû této fortifikace dokonce uvaÏoval i o na-
interiéru vloÏena tfii podlaÏí zaklenutá klenbami.
barokní ohradní zdi hospodáfiského dvora dûkan-
vrácení svého sídla zpût na Pfiedhradí, ke kostelu
V horním patfie vznikla prelátská kaple sv. Barbo-
ství, postaveného zfiejmû nedaleko místa vytûÏe-
sv. Petra. Z translace biskupské rezidence ale
ry. Stfiedovûkou kuÏelovou stfiechu nahradila ba-
n˘ch substrukcí.
se‰lo, protoÏe fortifikaãní práce, zahájené k ob-
rokní kopule s lucernou. Do dne‰ní podoby byla
novení zemûpanské suverenity na hradû, byly na
vûÏ upravena souãasnû s historizující pfiestavbou
jiÏní stranû po protestech ukonãeny. Katedrálou
dûkanské rezidence v poslední tfietinû 19. stole-
■ Poznámky
zÛstal kostel sv. Václava, kostel sv. Petra byl bis-
tí.
6 Nov˘ hrádek je nûkter˘mi badateli ztotoÏÀován i s dal‰í-
6
ho chóru katedrály je ale nepravdûpodobné.
9
kupem Robertem v roce 1213 darován augustini-
V roce 1182 byla Morava císafiem pov˘‰ena
mi olomouck˘mi lokalitami: nároÏním domem ve Wurmo-
ánkám i s pozemkem u Moravy, táhnoucím se od
na fií‰ské markrabství. Kolem roku 1201 olo-
vû ulici a Hradiskem u Olomouce, viz V. NE·POR: Kde byl
fieky aÏ k Novému hrádku.
moucká údûlná kníÏata vymfiela a hrad definitiv-
v Olomouci Nov˘ hrádek, in: Stfiední Morava 2, Olomouc
V˘stavba Nového hrádku byla iniciována krá-
nû pfiestal b˘t trval˘m kníÏecím sídlem. Olomouc-
1968, s. 71–81; L. KONEâN¯: K lokalizaci Nového hrád-
lem Pfiemyslem Otakarem I., kter ˘ si pfii dûlení
ké vévodství bylo v roce 1212 slouãeno
ku a Hradce v románské Olomouci, in: Archeologia histori-
Moravy ponechal Olomoucko jako své zvlá‰tní vé-
s markrabstvím Vladislava Jindfiicha. Hrad pak
ca 14, Brno 1989, s. 141–147.
vodství. Na hradû v roce 1201 ustanovil nové
zfiejmû rychle pozb˘val na svém v˘znamu a po ro-
7 P. MICHNA, M. POJSL: Poznámky k pfiestavbám kated-
správní úfiady komorníka, purkrabího a sudího, pro
ce 1253 jiÏ nebyl panovnickou rodinou ob˘ván.
rály sv. Václava ve 13. století, in: Vlastivûdn˘ sborník mo-
které dal postupnû budovat nová obydlí. Hlavním
Purkrabí se ale na olomouckém hradû jmenují
ravsk˘ 40, 1988, s. 65–72.
zemûpansk˘m objektem byla obytná románská
je‰tû v 16. století.
8 Studna je doloÏena na vyobrazení katedrály z roku
okrouhlá vûÏ. Na druhotnû pfiiloÏené hradbû, zá-
Ve 13. století byly na území hradu postaveny
1585 v knize AGENDA SEV MODVS ADMINISTRANDI
padnû od Nového hrádku, bylo postaveno ranû go-
dvû ranû gotické kaple. Orientovaná kaple sv. Ja-
SACRAMENTA: Secundum ritum Catedralis Ecclesiae
tické purkrabství s pfiedsunutou ranû gotickou
na Kfititele, zaloÏená pfied rokem 1262 Martinem
Olomucensis, Krakov 1585. Tisk je ve Vûdecké knihov-
hranolovou hradební vûÏí. Na nádvofií byla vybudo-
z Pfiíkaz, stávala v místû nynûj‰ího kostela sv. An-
nû v Olomouci uloÏen pod signaturami 5237 a 35824.
vána studna, z ãásti zahloubená aÏ do skalního
ny. PozÛstatkem této zaniklé stavby, pfiipomínané
9 Vít Dohnal s kaplí opakovanû ztotoÏÀuje základové zdi-
je‰tû v roce 1318, mÛÏe b˘t kruhové gotické ok-
vo obytného paláce Nového hrádku.
8
podloÏí. Jádro románské obytné vûÏe, vyzdûné
188
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | L e o ‰ M L â Á K / A r c i d i e c é z n í m u z e u m v O l o m o u c i
4
Dal‰í zásadní zlom ve v˘voji olomouckého hra-
Smûrem na v˘chod k ní pfiiléhala pozdûji zaniklá
Obr. 4. V˘fiez z iluminace pasionálu olomouckého kanov-
du znamenal rok 1267. Král Pfiemysl Otakar II.
pfiíãná chodba, jejíÏ existenci i uÏívání prevétu
níka Jana Kalivody z roku 1529 s vyobrazením jiÏního
daroval listinou vydanou 27. ledna kapitulnímu
je‰tû v první polovinû 17. století dokládá odli‰ná
prÛãelí purkrabství a kapitulního dûkanství. (Foto Zemsk˘
dûkanovi Bartolomûji (1261–1268) na hradû par-
úprava dnes prÛbûÏného trámového stropu, kte-
archiv v Opavû, pracovi‰tû Olomouc)
celu ke stavbû prelátské rezidence. Králem daro-
r˘ není v místû chodby malovan˘.
van˘ pozemek, urãen˘ ke stavbû dûkanství, se
Od 13. století zaãaly do církevního majetku pfie-
nacházel poblíÏ hradní brány mezi kaplí sv. Mafií
cházet dal‰í pozemky hradu i jeho okolí. V roce
kan má právo jen k uÏívání rezidence na hradû
Magdalény a domem Benedy z Dubicka. Kanovník
1287 napfiíklad král Václav II. za svého pobytu
u kaple sv. Mafií Magdalény s mal˘m pfiipojen˘m
Beneda, zakladatel kanonikátu s prebendou v Krã-
v Olomouci daroval kapitule polnosti pfied hradem,
domkem u hradní brány.
mani, je pfiipomínán uÏ v roce 1259, kdy v kated-
které bezprostfiednû sousedily s purkrabstvím,
Ranû gotické purkrabství bylo roku 1524 gotic-
rále fundoval oltáfi Panny Marie. Nemohl b˘t olo-
coÏ potvrzují ãetné spory vedené o spoleãnou dû-
ko-renesanãnû pfiestavûno a opatfieno fasádou se
mouck˘m purkrabím, jak b˘vá nûkdy uvádûno,
licí zeì. Kapitulní dûkan Budislav (1277–1315) na
strukturovanou omítkou a r yt˘mi a malovan˘mi
neboÈ úfiad purkrabího zastával v letech 1262–
novém dûkanství nesídlil, rezidenci na hradû pro-
ãlánky. Zbytky malovaného kvádrování purkrab-
1277 Nezamysl z Nele‰ovic. Kanovník Beneda je
najal roku 1295 olomouckému komorníkovi Alber-
ského paláce s jednotraktovou dispozicí jsou do-
prameny zmiÀován je‰tû v roce 1295. Stavba rezi-
tovi ze ·ternberka a sám dál ob˘val svÛj kanov-
loÏeny i na pozÛstatcích zaniklého jiÏního prÛãelí.
dence prvního preláta kapituly v˘znamnû pfiispûla
nick˘ dÛm na Pfiedhradí. Alber t ze ·ternberka,
Z honosné goticko-renesanãní palácové stavby se
k postupnému sniÏování v˘znamu hradních objek-
roku 1286 pfiipomínan˘ jako olomouck˘ purkrabí,
v pfiízemí dochovaly fragmenty malované ‰palety
tÛ, které v 16. století vyústilo v jejich úplnou inte-
vymezil v roce 1296 areu dûkanské rezidence
a dolní palácová síÀ s pozdnû gotick˘m vstupním
graci. Purkrabství, reprezentativnû pfiestavûné
opûtovnou lokalizací mezi kapli sv. Mafií Magdalé-
por tálem a dvûma fragmenty kamenn˘ch oken.
v pfiechodném goticko-renesanãním stylu kolem
ny a bránu do hradu. Patfiil k pfiedním moravsk˘m
âást ostûní velk˘ch oken z jiÏního prÛãelí byla
roku 1524, i obnovená okrouhlá obytná vûÏ se
pánÛm a byl synem Zdeslava ze ·ternberka, kter˘
pouÏita na barokní portál.
staly trvalou souãástí rozlehlého kapitulního dû-
se proslavil v roce 1253 pfii obranû Olomouce pro-
síní se nacházelo takzvané hypocaustum, tepl˘m
kanství, jehoÏ ranû gotick˘ vzhled dosud podrob-
ti vojskÛm uherského krále Bély IV. Olomouck˘m
vzduchem vytápûn˘ sál, v nûmÏ byli za stavovské-
nûji neznáme. Severní stûnu rezidence tvofiila mo-
purkrabím se stal i AlbertÛv syn Divi‰. V Albertem
ho povstání vûznûni kanovníci odmítající vydat klí-
hutná ranû gotická hradba, v pfiízemí prolomená
pronajaté rezidenci byl pfii polském taÏení ubyto-
ãe od katedrály. Hypocaustum, pfiipomínané pa-
úzk˘mi okny. Lomové základové zdivo jiÏní stûny
ván ãesk˘ král Václav III., jenÏ byl 4. srpna 1306
dûkanství se z ãásti dochovalo v suterénu západ-
úkladnû zavraÏdûn v dolní palácové síni dûkan-
ního ranû barokního kfiídla. V 15. století pro‰lo dû-
ství. Z rozchvácen˘ch královsk˘ch relikvií zÛstaly 10
11
Nad dolní palácovou
■ Poznámky
kanství pozdnû gotickou pfiestavbou. Kromû torza
v Olomouci trvaleji ostatky paÏe sv. Anny,
jíÏ by-
10 I. HLOBIL: Poslední Pfiemyslovci a poãátky kultu
vfietenového schodi‰tû a v˘klenku prevétu to do-
la na hradû zasvûcena vybudovaná nová kaple. Po
sv. Anny v ãesk˘ch zemích, in: âasopis Národního muzea,
kládá nejstar‰í známé vyobrazení olomouckého
Albertovû smrti byla zastavená rezidence vrácena
fiada historická, 1983, s. 27–34.
hradu od jihu z roku 1525. NároÏní pfiízemní míst-
dûkanovi Budislavovi. Ani v následujících letech
11 Portál byl osazen ve vstupu oddûlujícím dolní paláco-
nost staré dûkanské rezidence byla druhotnû za-
ale nebyla prvními preláty kapituly pravidelnû ob˘-
vou síÀ od pfiilehlé místnosti, z níÏ vedlo nejstar‰í ranû
stropena malovan˘m man˘ristick˘m trámov˘m
vána. Nápravu zjednal teprve biskup Kune‰ ze
gotické schodi‰tû do sklepa. Pfii rekonstrukci byly frag-
stropem s ornamentálním podstropním vlysem.
Zvole, kter˘ v roce 1432 rozhodl, Ïe kapitulní dû-
menty pfieneseny do lapidária v suterénu muzea.
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | L e o ‰ M L â Á K / A r c i d i e c é z n í m u z e u m v O l o m o u c i
189
mûtní deskou na barokním schodi‰ti, osazenou
Za dûkanÛ Jana Franti‰ka Poppena (1673–
na pamûtní deska, pfiipomínající úkladné zavraÏ-
v roce 1650 kapitulním dûkanem Sorinou, bylo
1689) a Jana Filipa Breinera (1689–1694) bylo
dûní ãeského krále Václava III. Tehdej‰í podobu te-
pfiístupné zalomen˘m pfiízedním schodi‰tûm, od-
dûkanství znovu pfiestavûno a roz‰ífieno pfiíãn˘m,
rasy dokumentuje dobová litografie dûkanství od
kryt˘m pfii stavebnû-historickém prÛzkumu. V se-
k jihu smûfiujícím kfiídlem, do jehoÏ pfiízemí byla si-
severozápadu. Velk˘mi stavebními promûnami
verní fasádû je zaniklá horní palácová síÀ zv˘raz-
tuována ranû barokní koãárová remíza. PrÛbûh
pro‰lo i prÛãelí katedrály. Románské dvojvûÏí bylo
nûna mûlk˘m ark˘fiem.
tûchto stavebních prací, které z ãásti provádûl olo-
nejprve doplnûno stfiední, renesanãní vûÏí a po
Strategick˘ a správní v˘znam hrad postupnû
mouck˘ stavitel Melchior Thoneck, dokumentuje
poÏáru v roce 1803 klasicistní pfiestavbou, navr-
ztrácel uÏ dávno pfied pozdnû gotickou pfiestavbou
vyobrazení hradu z roku 1692. Pfiestavbu dûkana
Ïenou Janem Sarkandrem Thalherrem. PrÛãelí by-
purkrabství. Hlavní mocenské centrum moravské-
Poppena pfiipomíná erb nad por tálem západního
lo pfiefasádováno a zavr‰eno balustrádou se stfie-
ho markrabství se konstituovalo v Brnû, kde byl
kfiídla. Barokní pfiestavba rezidence byla dovr‰ena
dovou vûÏní nástavbou. V poslední tfietinû
vybudován markrabûcí hrad na ·pilberku. Zemû-
kolem poloviny 18. století za kapitulního dûkana
19. století setfiela tuto nev‰ední architektonickou
panské území olomouckého hradu i jeho hospo-
Ka‰para Glandorfa (1748–1751). Západní kfiídlo
úpravu radikální regotizace.
dáfiské zázemí se pak neustále zmen‰ovalo, aÏ na-
bylo smûrem k jihu prodlouÏeno o jednu okenní
raznû poznamenány i dal‰í stavby v sousedství ka-
konec zaniklo. Král Ludvík v roce 1522 podfiídil lidi,
osu a jeho prÛãelí ukonãeno nov˘m barokním ‰tí-
tedrály. Kostel sv. Anny byl zkrácen o jedno jiÏní
domy a zahrady na Pfiedhradí, které dosud patfiily
tem. Na prázdné parcele po zaniklé palácové
klenební pole a dostal novou prÛãelní fasádu, na
k purkrabství, pod mûstské právo a lozunk, ãímÏ
stavbû Nového hrádku bylo vybudováno nejmlad-
kterou byly pfieneseny pÛvodní renesanãní archi-
byla zapoãata definitivní likvidace správní funkce
‰í, v˘chodní kfiídlo rezidence, v patfie chodbou
tektonické ãlánky. V novû vzniklém vstupu do go-
olomouckého hradu i zemûpansk˘ch úfiadÛ a hrad-
propojené s novû zaklenutou prelátskou kaplí
tického ambitu byl po nálezu fragmentÛ román-
ní objekty i polnosti byly postupnû zastavovány
sv. Barbor y, pfiíznaãnû situovanou do okrouhlé
sk˘ch oken v jeho podkroví stylovû osazen
purkrabím, písafiÛm a mûstu. Správním úfiadÛm
vûÏe, jejíÏ kuÏelovou stfiechu nahradila cibulová
neorománsk˘ portál. V historizujícím duchu byla
nejdéle slouÏilo purkrabství a okrouhlá obytná vûÏ,
báÀ. Do pfiízemí nového kfiídla byla pfiemístûna ko-
Franzem Kottasem (1828–1892) postavena ka-
stavebnû udrÏovaná ze strategick˘ch dÛvodÛ. Pfii-
ãárová remíza se tfiemi vozov˘mi boxy a stájí. Vel-
ple Panny Marie a pfiestavûn protilehl˘ dÛm zvoní-
lehlá palácová stavba nûkdej‰ího Nového hrádku,
k˘mi úpravami pro‰ly také interiéry celé rezidence
kÛ. Tomuto staviteli svûfiil kapitulní dûkan Robert
u které se jiÏ od poãátku projevovaly statické pro-
s intarzovan˘mi podlahami a pozoruhodnou roko-
Lichnovsk˘ z Vo‰tic (1822–1879) také poslední
blémy, byla strÏena a prostor za hradbou zÛstal
kovou ‰tukovou a malífiskou v˘zdobou, pozname-
velkou pfiestavbu dûkanství. Stavebními zmûnami
aÏ do poloviny 18. století nezastavûn. V polovinû
nanou antikizujícími reminiscencemi i osvícensk˘-
pro‰la v‰echna tfii kfiídla rezidence. V patfie v˘-
16. století se celé území zaniklého olomouckého
mi ideály. ·tuková, z ãásti polychromovaná
chodního kfiídla byla nahrazena dvoutraktová dis-
hradu stalo v˘luãnou církevní enklávou. Biskupsk˘
v˘zdoba enfilády reprezentativních interiérÛ v patfie
pozice dispozicí trojtraktovou, se tfiemi vloÏen˘mi
palác byl pfienesen zpût na Pfiedhradí a prostor zá-
západního kfiídla byla svázána námûtem ãtyfi ÏivlÛ.
kabinety. Pro vynesení dûlicích zdí kabinetÛ byly
padnû od katedrály ovládla rozlehlá rezidence ka-
Dominoval jim slavnostní sál, pfiístupn˘ po novû
do dispozice pfiízemí koãárové remízy vloÏeny vy-
pitulního dûkanství, v˘znamnû stavebnû upravova-
vloÏeném schodi‰ti.
14
16
Historismem byly v˘-
ná‰ecí klenební pásy. Barokní portál do novû vy-
ná, jak to dokládají ãetné nálezy zji‰tûné
K barokní rezidenci kapitulního dûkanství pfiilé-
malované kaple sv. Barbor y byl upraven nástav-
archeologick˘m i stavebnû-historick˘m prÛzku-
hal trojkfiídl˘ hospodáfisk˘ dvÛr s chlévy a stáje-
cem s erbem stavebníka. Kaple, po rekonstrukci
12
mi. Jeho star‰í, jihozápadní ãást byla vystavûna
vysvûcená roku 1876, byla propojena nov˘m scho-
Z pozdnû renesanãní stavební fáze se dochoval
koncem 17. století na pÛdorysu písmene L. V po-
di‰tûm s rektorátním kostelem sv. Anny. Historizu-
erb dûkana Jana Bedfiicha Breinera (1613–1638)
lovinû 18. století byl dvÛr roz‰ífien do dne‰ní po-
jící oltáfi v kapli byl zasvûcen Pannû Marii Karmel-
doby. V podkroví jeho star‰í ãásti, pÛvodnû pfií-
ské a sv. Barbofie, do nûj byly vloÏeny ostatky sv.
Zásadní zlom ve stavebním v˘voji rezidence
stupném po vfietenovém schodi‰ti, je dochována
Longina, sv. Eustacha a sv. Christina.
znamenala tfiicetiletá válka. Za stfiídavého oblé-
ãást ‰títové zdi sousední rezidence kapitulního
hání mûsta ‰védsk˘mi i císafisk˘mi vojsky bylo
notáfie s r yt˘m pozdnû renesanãním architekto-
kapitulní dûkanství v˘znamnû po‰kozeno dûlo-
nick˘m ãlánkováním nároÏí. Na ‰títovém prÛãelí
■ Poznámky
stfieleckou palbou. Zkázu dovr‰il v roce 1644 po-
jsou namalovány barokní sluneãní hodiny se zví-
12 Pfiestavby dokládá velké mnoÏství gotick˘ch a rene-
Ïár zaloÏen˘ po neúspû‰ném pokusu císafisk˘ch
fietníkem.
Obvodovou zeì severního kfiídla hos-
sanãních ãlánkÛ v muzejním lapidáriu, depozitáfii Národní-
o ovládnutí okupovaného mûsta. Po skonãení vál-
podáfiského dvora tvofií gotická hradba se ‰pale-
ho památkového ústavu v Olomouci a na nádvofií hospo-
ky probûhla obnova dûkanství ve tfiech stavebních
tov˘mi stfiílnami. Obû stavební etapy dokládají
dáfiského dvora.
fázích. První realizoval kapitulní dûkan Klaudius
erby stavebníkÛ. Nad vjezdov˘m portálem je osa-
13 Erb asi pocházel z brány v ohradní zdi dûkanství.
Sorina (1650–1658), kter˘ zrekonstruoval trosky
zen znak kapitulního dûkana Viléma Vojtûcha hra-
14 L. MLâÁK: K ikonografii barokní ‰tukové v˘zdoby kapi-
rezidence a opravil kostel sv. Anny, jak dokládá ve-
bûte Kolovrata-Lib‰tejnského (1716–1729), na
tulního dûkanství v Olomouci, in: Zprávy památkové péãe
duta mûsta z roku 1667. Erb stavebníka je osazen
zadní stranû vjezdu znak kapitulního dûkana Ja-
61, 2001, ã. 6, s. 165–170.
nad prÛjezdem do hospodáfiského dvora. Prohlá‰e-
na Filipa hrabûte Breinera (1689–1694). Piniové
15 L. MLâÁK: Sluneãní hodiny na Václavském námûstí
ní mûsta zemskou pevností v roce 1655 pfiineslo
‰i‰ky nad portálem byly vytesány ze zanikl˘ch re-
v Olomouci, in: Sborník Národního památkového ústavu
dal‰í opevÀování svatováclavského návr‰í. Budo-
nesanãních náhrobkÛ z katedrály.
v Olomouci, Olomouc 2005, s. 44–47.
mem uÏ v období pozdní gotiky a renesance.
z bílého mramoru.
13
15
17
Oltáfi je
vání fortifikací v˘raznû zrychlilo dvojí ohroÏení ze-
Za dûkana Rudolfa sv. pána Thysebaer ta
16 ThalherrÛv návrh úpravy prÛãelí je uloÏen v Zemském
mû Turky v letech 1663 a 1683. Roku 1661 mûst-
(1842–1868) vznikla úprava parkánové terasy na
archivu Opava, pracovi‰tû Olomouc, Ú¤AS, inv. ã. 57111.
ská rada vyzvala kapitulu, aby dala opravit
severní stranû rezidence, na kterou byla v roce
17 Zemsk˘ archiv Olomouc, MCO, Listiny, inv. ã. 2398,
zchátralou „kulatou vûÏ“ stojící pfii dûkanství.
1847 z podnûtu profesora Aloise ·embery osaze-
sig. C IVd 4.
190
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | L e o ‰ M L â Á K / A r c i d i e c é z n í m u z e u m v O l o m o u c i
5
6
7
8
znaãen „AN. LAPICZ. OEDENBU/RG“ a malby
zdoby. Manifestoval tím tradované privilegium ka-
Obr. 5. V˘fiez akvarelové veduty Olomouce neznámého
s v˘jevy ze Ïivota muãednice „ZS/S TS. 1.8.7.5“.
pituly pfiijímat v˘luãnû kanovníky ‰lechtického pÛ-
autora z roku 1667. (Foto Okresní státní archiv v Olo-
Na „Krvavé pavlaãi“ byla vyzdûna cihelná poprseÀ.
vodu.
V fiadû místností v severním a v˘chodním kfiídle
velkou pozornost; jeho erby jsou dochovány na vál-
Obr. 6. Vyobrazení olomouckého hradu a premonstrátské
vznikly nové stropy s dfievûn˘mi obûÏn˘mi fiímsa-
cov˘ch kachlov˘ch kamnech sálu, v okenní ‰paletû
kanonie na Hradisku z roku 1692, pfiíloha spisu ke sporu
mi, byly osazeny nové dvefie a dfievûná obloÏení
trezorové místnosti, na portále a malífiské v˘zdobû
kanonie o rybníky. (Foto Moravsk˘ zemsk˘ archiv v Brnû)
soklÛ stûn a provedena historizující dekorativní v˘-
kaple sv. Barbory, na vjezdové bránû i malovan˘ch
Obr. 7. Olomouc, Václavské návr‰í, klasicistní pfiestavba
malba, která pokr˘vala rovnûÏ stûny novû vznik-
dvefiích nedávno objeven˘ch v ambitu.
katedrály po poÏáru v roce 1803, akvarel Franti‰ka Rich-
18
Právû heraldice vûnoval dûkan Lichnovsk˘
mouci)
tera z doby kolem roku 1830. (Foto archiv autora)
l˘ch kabinetÛ a sakristie v patfie v˘chodního kfiídla. Dfievûn˘m obloÏením a nov˘mi vnitfiními okny s fi-
Ikonografie
Obr. 8. V˘fiez mûdirytiny Antonína Freindta z tisku ke
gurálnû zdoben˘m kováním byly doplnûny repre-
Kapitulní dûkanství a purkrabství je poprvé zo-
slavnostní intronizaci olomouckého biskupa Wolfganga
zentativní sálové místnosti v patfie západního kfiíd-
brazeno na iluminaci v pasionálu kanovníka Jana 19
Schrattenbacha roku 1712.
la. V˘raznû upravena byla lodÏie v jiÏním prÛãelí
Kalvody,
vstupního kfiídla, v jádfie vybudovaná uÏ za barokní
dûli v roce 1525. Stavby jsou vyobrazeny od jihu,
která zachycuje prÛvod na Kvûtnou ne-
pfiestavby rezidence v polovinû 18. století. Doklá-
krátce po goticko-renesanãní pfiestavbû purkrab-
■ Poznámky
dá to úprava fasády za lodÏií s rokokovou orna-
ství. Kapitulní dûkanství je nároÏní patrová budova,
18 L. MLâÁK: Erbovní sál na olomouckém kapitulním dû-
mentikou portálu a okenních ‰ambrán i ostûní ba-
která je ukonãena atikou. Vedle stojící purkrabství
kanství, in: Stfiední Morava, ãást I., ã. 19, 2004, s. 1–26,
rokního topeni‰tû. Není vylouãeno, Ïe kovaná mfiíÏ
je rovnûÏ patrové, se sedlovou stfiechou a dvûma
ãást II., ã. 20, 2005, s. 4–25.
s rokokovou v˘zdobou, druhotnû osazená jako zá-
vik˘fii. Okna v patfie i pfiízemí mají obloukové záklen-
19 Passio Christi secundum quator evangelistas, Zem-
bradlí schodi‰tû k Erbovnímu sálu, byla pÛvodnû
ky a náznaky ‰ambrán. Zástavba v prostoru západ-
sk˘ archiv Opava, pracovi‰tû Olomouc, rkp. CO 89, fol. l.
na tomto místû. Dal‰í její pole bylo Kottasem pou-
nû od kapitulního dûkanství, o níÏ se zmiÀují ar-
Ïito na novém schodi‰ti v kapli sv. Barbory.
chivní prameny, na iluminaci není. Byla asi jen
Velkou pozornost vûnoval dûkan Lichnovsk˘ re-
pfiízemní a je zakryta vysokou ohradní zdí s bránou,
konstrukci slavnostního sálu, jehoÏ stûny dal po-
která cel˘ areál uzavírá. V pravé ãásti je vyobrazeno
kr˘t paneláÏí s malovan˘mi erby olomouck˘ch ka-
dvouvûÏové prÛãelí katedrály sv. Václava. Okrouhlá
novníkÛ, poãínaje znakem kardinála Dietrichsteina
vûÏ i kostel sv. Anny chybí, stojí mimo perspektivnû
aÏ po znaky kanovníkÛ z doby vzniku heraldické v˘-
mírnû posunut˘ zorn˘ úhel pozorovatele.
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | L e o ‰ M L â Á K / A r c i d i e c é z n í m u z e u m v O l o m o u c i
191
9 10 12
11
22
V pra-
Obr. 9. Olomouc, Václavské návr‰í, kapitulní dûkanství
z níÏ je odvozena
vém horním rohu je Hradská brána s barbakánem,
pfied historizující pfiestavbou, Franz Biela kolem roku
veduta mûsta z roku 1628 v knize Gratia Tricharis
pfiev˘‰en˘ man˘ristick˘ presbytáfi biskupské ka-
1854. (Foto Muzeum umûní v Olomouci)
Ferdinandea, publikované olomouck˘m tiskafiem
Roku 1593 vznikla známá renesanãní veduta Olomouce Jana Willenbergera,
20
vleklém sporu mûsta a kanonie o rybníky.
tedrály postaven˘ kardinálem Franti‰kem Dietrich-
Obr. 10. Olomouc, Václavské návr‰í, severní fasáda kapi-
Ze staveb v areálu kapi-
steinem (1599–1636), monumentální renesanãní
tulního dûkanství z roku 1880. (Foto Vlastivûdné muze-
tulního dûkanství je na obou vyobrazeních patrná
trojvûÏové prÛãelí, pozdnû gotická kaple sv. Jana
um v Olomouci)
pouze stfiecha s vik˘fii. Na dal‰í z Willenbergero-
Kfi titele s opûrn˘mi pilífii, pfiilehlé ãásti jádra ro-
Obr. 11. Olomouc, Václavské návr‰í, prÛãelí koãárovny
v˘ch rytin z roku 1593 je katedrála s trojvûÏov˘m
mánského paláce a gotického ambitu, kaple
a kostela sv. Anny pfied historizujícími pfiestavbami, kolem
prÛãelím zachycená od jihozápadu. Nejstar‰í po-
sv. Anny a okrouhlá hradní vûÏ s kuÏelovou stfie-
roku 1880. (Foto Okresní státní archiv v Olomouci)
hled na kapitulní dûkanství od severu na akvare-
chou. Vedle vûÏe, v místû dosud nestojícího v˘-
Obr. 12. Olomouc, Václavské návr‰í, kapitulní dûkanství
lové vedutû mûsta pochází z roku 1667. Vpravo
chodního kfiídla dûkanství s koãárovou remízou,
po historizující pfiestavbû Franze Kottasa. (Foto Vlastivûd-
od hranolové vûÏe s jehlancovou stfiechou stojí
je voln˘ prostor za hradbou, vpravo od hradby
né muzeum v Olomouci)
slouãené purkrabství s dûkanstvím, ukonãené
stojí hranolová hradební vûÏ a severní kfiídlo dû-
sedlovou stfiechou. Dva mohutné komíny se na-
kanství. Severní kfiídlo rezidence prochází pfie-
cházejí v místû nûkdej‰ího hypocausta na v˘chod-
stavbou patra, coÏ dokumentuje otevfien˘ krov pfii
■ Poznámky
ní a kuchynû na západní stranû severního prÛãe-
západním kfiídle kapitulního dûkanství; o stfie‰e
20 B. PAPROCK¯: Zrcadlo slavného markrabství Morav-
lí. Patro severozápadní ãásti obloukovû zakfiivené
lze soudit, Ïe by mohla b˘t opatfiena vik˘fii. S pfie-
ského, Olomouc 1593.
rezidence je ‰estiosé. Na nároÏí rezidence nava-
stavbou severního kfiídla kapitulního dûkanství na
21 Vûdecká knihovna Olomouc, sig. 32 744.
zuje úsek hradby se stfiílnami a pfied ní mohutn˘
konci 17. století souvisí fragment ‰tukové v˘zdo-
22 Moravsk˘ zemsk˘ archiv v Brnû, B 11, Acta finita,
ranû barokní zastfie‰en˘ bastion, pfiiãemÏ pfiíãné
by obûÏné fiímsy ranû barokního fabionového
ã. 91, sig. H 105 a sig. A F 91.
západní kfiídlo kapitulního dûkanství je‰tû neexis-
stropu, kter ˘ je dochován v podkroví rezidence
23 „Solenner Einzug / Ihro Hochfeuerstl. Eminenz dess
tuje. Z fortifikaãního hlediska je zvlá‰tní, Ïe v pfií-
nad trezorovou místností. Panopliální motivy od-
Hochwürdigst-Hochgebohrnen Fuersten / und Herrn
zemí kapitulního dûkanství je namalován vstup,
ráÏejí nedávné ohroÏení zemû tureck˘m vojskem.
Herrn Wolfgangi Der Heiligen Roemischen Kirchen Cardi-
snad t˘Ï, kter ˘m sem mohli za tfiicetileté války
Od jihu dokumentuje podobu dûkanství veduta
nalis Von Schrattenbach / Bischofen zu Ollmuetz. Pamût-
tajnû vniknout vojáci císafiské armády.
mûsta na Vischerovû mapû Moravy, zhotovené
ní tisk je uloÏen v knihovnû Okresního státního archivu
Podoba kapitulního dûkanství z roku 1692 je
v roce 1692. Nové západní kfiídlo má v jiÏním prÛ-
v Olomouci pod signaturou B 775.
zachycena na dvou perspektivních kresbách spor-
ãelí trojúhelníkov˘ ‰tít, stfiecha severního kfiídla
ného území mezi Hradskou bránou a premonstrát-
je smûrem k nezastavûné parcele pfii okrouhlé vû-
skou kanonií na Hradisku u Olomouce. Obû témûfi
Ïi opatfiena valbou. Areál rezidence je zakonãen
shodná perspektivní vyobrazení byla pfiílohami ve
ohradní zdí. Je‰tû podrobnûji tento stav dokládá
21
Mikulá‰em Hradeck˘m.
192
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | L e o ‰ M L â Á K / A r c i d i e c é z n í m u z e u m v O l o m o u c i
vyobrazení z roku 1712 na mûdir ytinû Antonína
zachycuje fotografie z poslední tfietiny 19. století.
Freindta, zobrazující slavnostní prÛvod pfii introni-
Barokní fasády severního i v˘chodního kfiídla, za-
zaci
Schrattenbacha
stfie‰ené mansardov˘mi stfiechami, byly pfii staveb-
Západní kfiídlo bylo pÛvodnû
ních úpravách proveden˘ch v 19. století z velké
kardinála
(1711–1738).
23
Wolfganga
smûrem na jih o jednu okenní osu krat‰í, jak do-
ãásti respektovány.
kládá nález bosovaného nároÏí v podkroví krátké-
Za historizující pfiestavby ve druhé tfietinû
ho arkádového kfiídla hospodáfiského dvora i v˘-
19. století byla v severním kfiídle upravena otevfie-
razná spára mezi pÛvodním prÛãelím a mlad‰í
ná lodÏie s atlanty a dílãím zpÛsobem ‰títové prÛ-
pfiístavbou. Lze potvrdit, Ïe jiÏní prÛãelí západního
ãelí západního kfiídla. Novû byl zfiízen ãestn˘ dvÛr
kfiídla bylo ukonãeno ranû barokním ‰títem, tvofií-
s monumentální vjezdovou bránou a ohradní zíd-
cím hmotov˘ i kompoziãní kontrapunkt volutového
kou s mfiíÏemi. Oba krajní pilífie zídky byly zdobeny
‰títu rektorátního kostela sv. Anny.
plastikami lvíãat, pilífie vstupní branky plastikami
Severní fasáda pfied v˘stavbou v˘chodního
lvÛ drÏících ‰títy, ostatní pilífie vázami. Nad vstup-
kfiídla s koãárovnou je dokumentována na Werne-
ní bránou byl umístûn malovan˘ erb stavebníka,
rov˘ch vedutách mûsta z první tfietiny 18. století.
jak dokládají fotografie z roku 1880, ve stejné do-
Okrouhlá vûÏ je zavr‰ena kuÏelovou stfiechou,
bû byla pofiízena i známá Wasservogelova fotogra-
patrov˘ palác kapitulního dûkana má obdéln˘ pÛ-
fie severní fasády. Pfii regotizaci katedrály do‰lo
dorys a sedlovou, na v˘chodû zvalbenou stfiechu.
ke zkrácení rektorátního kostela sv. Anny o jedno
K severov˘chodnímu nároÏí paláce pfiiléhá hrano-
jiÏní pole a vytvofiení stávajícího historizujícího ‰tí-
lová hradební vûÏ. Zfieteln˘ je také mûlk˘ ark˘fi
tového prÛãelí, na které byly pfieneseny nûkteré
i vysok˘ kuchyÀsk˘ komín. Stfiecha je ãlenûna vi-
star‰í architektonické ãlánky a plastická v˘zdoba.
k˘fii a na západû je dûkanství ukonãeno hladk˘m
Upravena byla rovnûÏ v˘chodní ãást ohradní zíd-
‰títem. Západní kfiídlo hospodáfiského dvora
ky, pozdûji opût zmûnûná. PÛvodnû byla zídka jen
opatfiené ochozem není k pfiilehlé mûstské hrad-
zkrácena a k nároÏí pfiipojena kolmou zdí, teprve
bû dostavûno, pfii pfiestavbû v polovinû 18. stole-
následnû byla ze‰ikmena do souãasné podoby.
13
14
tí v‰ak bylo prodlouÏeno o jednu okenní osu smû-
Stav rezidence krátce po dokonãení historizují-
rem na jih. Tehdy vzniklo nové ‰títové prÛãelí
cích úprav velmi názornû dokumentuje snímek
Obr. 13. Olomouc, Václavské návr‰í, stavba velké vûÏe
a pÛlkruhová pfiístavba pfiízemní vrátnice. Na mís-
zhotoven˘ olomouck˘m fotografem Sigmundem
katedrály pfii novogotick˘ch úpravách iniciovan˘ch kardi-
tû nûkdej‰ího hradního paláce bylo postaveno
Wasservogelem po skonãené regotizaci katedrá-
nálem Bedfiichem Fürstenberkem. (Foto Okresní státní ar-
nové v˘chodní kfiídlo s koãárovou remízou v pfiíze-
ly. Je zafiazen do obrazové pfiílohy druhého dílu
chiv v Olomouci)
mí. Severní, v˘chodní i západní kfiídlo bylo zastfie-
knihy profesora Adolfa Nowaka o olomouck˘ch
Obr. 14. Olomouc, areál Arcidiecézního muzea, leteck˘
‰eno mansardov˘mi stfiechami s vik˘fii, vysoké
církevních památkách a je na nûm zachycena
pohled. (Foto Ester Havlová, 2004)
komíny západního kfiídla byly ukonãeny tvarovan˘-
upravená zídka ãestného dvora, nové sedlové
mi hlavami. Pfiístavba vrátnice mûla stfiechu zval-
stfiechy kryté bfiidlicí, opatfiené laÈov˘mi snûÏn˘mi
benou. Pfied rezidencí byla malá zahrada, smûrem
zábranami, i historizující úprava fasády pfiízemí ko-
znovu vrácen aÏ v 70. letech 20. století. Stav rezi-
od nároÏí vrátnice k levé ‰títové zdi pfiístavby no-
ãárové remízy, z níÏ je zfiejmé, Ïe ve v˘chodním
dence ve druhé tfietinû 20. století je doloÏen nû-
vého kfiídla koãárové remízy uzavfiená plnou zdí,
kfiídle pfiestala remíza existovat a byla pfiesunuta
kolika fotografiemi, uloÏen˘mi ve Vlastivûdném
pfii jihov˘chodním nároÏí prolomenou brankou, kte-
jinam, nejspí‰e do severozápadního nároÏí hospo-
muzeu v Olomouci.
rou tvofiily dva pilífiky se stanovou stfií‰kou, ukon-
dáfiského dvora. Na lucernû kaple sv. Barbory se
Na situaãních plánech je moÏné v˘voj staveb-
ãenou stylizovan˘mi vázami. Stlaãen˘m obloukem
ve vrcholu zfietelnû uplatÀuje zlacená silueta svû-
ních zmûn rezidence sledovat od roku 1645. Na
ukonãené vjezdy koãárovny zÛstaly pfiístupné z vol-
tice.
známé Merianovû mûdirytinû je Olomouc odstfielo-
ného prostranství; uzavfieny byly laÈov˘mi dvefimi,
Wasservogelova fotografie severního prÛãelí za-
vána z dûl. Jeden z hlavních palebn˘ch útokÛ je ve-
upravovan˘mi roku 1833. Fasáda byla ukonãena
chycuje novou historizující cihelnou poprseÀ „Kr-
den na kapitulní dûkanství, zv˘raznûna je okrouhlá
korunní a ãlenûna kordonovou fiímsou, okna rá-
vavé pavlaãe“ s pamûtní deskou a pozdûji zazdû-
vûÏ i rezidence s ohradní zdí.
mována ‰ambránami s pfiím˘mi nadokenními fiím-
n˘m ‰tûrbinov˘m oknem pfiilehlého vfietenového
plán zachycuje postup realizace pevnostního pro-
sami. ·tít jiÏního prÛãelí západního kfiídla s jed-
schodi‰tû. Na v˘chodním a ãásti severního kfiídla
jektu Ludvíka Raduita de Souches z roku 1658.
ním obloukovû ukonãen˘m oknem do podkroví
jsou doloÏeny kované konzoly stfie‰ních ÏlabÛ. Ok-
Vpravo od novû vybudovaného ranû barokního ba-
byl ãlenûn hladk˘mi pilastry a opatfien dvûma py-
na v patfie severního kfiídla mají typické barokní
stionu se tyãí okrouhlá vûÏ, k ní pfiiléhající oblou-
ramidov˘mi obelisky a tfiemi ãuãky. Tympanon byl
ãlenûní na stfiedov˘ kfiíÏ, u tûch lépe dochovan˘ch
ková hradba pfied nezastavûn˘m prostorem a ka-
ãlenûn vpadlou kazetou. Tuto podobu kapitulního
se vyskytuje zasklení do olova. Pod korunní fiím-
pitulní
dûkanství dokumentují v 19. století grafické listy
sou se zfietelnû r˘sují ryté architektonické ãlánky.
palácov˘ch staveb s hranolovou vûÏí, západní
a zãásti i fotografie pofiízené pfii zahájení regotiza-
V první tfietinû 20. století byly komíny zbaveny
ce katedrály. Okrouhlá vûÏ byla v polovinû 18. sto-
omítek. Pfii rekonstrukci krovu byl odstranûn ‰tít
letí adaptována na kapli sv. Barbory a její kuÏelová
na západním kfiídle a nahrazen polovalbou se
■ Poznámky
stfiecha nahrazena kopulovou stfiechou s lucernou.
stfie‰ním vik˘fiem, prolomen˘m ováln˘m oknem.
24 Vydáno s chybnou datací v Merianovû Topografii
Tvar i podobu pÛvodního prÛãelí kostela sv. Anny
Barokní ‰tít byl na jiÏní prÛãelí západního kfiídla
âech, Moravy a Slezska roku 1650.
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | L e o ‰ M L â Á K / A r c i d i e c é z n í m u z e u m v O l o m o u c i
24
dûkanství,
Dal‰í schematick˘
skládající
se
ze
dvou
193
15
16
kfiídlo je‰tû chybí. Na nejstar‰ím situaãním plánu
sv. Anny, jeden z návrhÛ jiÏního prÛãelí západního
Obr. 15. Olomouc, Václavské návr‰í, pohled na okrouh-
mûsta z první poloviny 18. století je areál rezi-
kfiídla z roku 1880 a plán vystrojení hradní studny
lou vûÏ, rajsk˘ dvÛr a mal˘ dvorek, na kterém byly odkryty
dence a hospodáfiského dvora zobrazen nedlou-
pumpou jsou podepsány olomouck˘m stavitelem
základy závûru hradního kostela. (Foto autor)
ho pfied svou barokní rekonstrukcí, realizovanou
Franzem Kottasem.
25
Ïí a severním kfiídlem kapitulního dûkanství ani
Obr. 16. Olomouc, Václavské návr‰í, hospodáfisk˘ dvÛr po rekonstrukci. (Foto autor)
v letech 1749–1752. Prostor mezi okrouhlou vûRekonstrukce
prostor pfii hradbû v hospodáfiském dvofie nejsou
Arcidiecézní muzeum s expozicí starého církev-
zastavûny. ZdÛraznûna je hranolová vûÏ na seve-
ního umûní, prezentující více jak tisícilet˘ v˘voj
dence. PozÛstatkem po ní je restaurované vstup-
rov˘chodním nároÏí severního kfiídla dûkanství,
duchovní kultur y Moravy, bylo po mnohalet˘ch
ní návûstí, zhotovené z umûlého kamene.
spolu s pfiilehl˘mi stavbami tvofiící souãást pev-
pfiípravách a nároãné památkové rekonstrukci
K oÏivení my‰lenky na zaloÏení specializované-
nostních fortifikací.
26
slavnostnû otevfieno 1. ãervna 2006. K muzej-
ho muzea duchovního umûní v centru moravské
Na situaãním plánu Olomouce (1798) se jmé-
ním úãelÛm byla urãena celá rezidence kapitulní-
církevní správy v˘znamnû pfiispûla náv‰tûva pape-
ny majitelÛ domÛ jsou v˘chodní kfiídlo rezidence
ho dûkanství vãetnû okrouhlé vûÏe s kaplí
Ïe Jana Pavla II., kter˘ bûhem svého pobytu v Olo-
i v‰echna kfiídla hospodáfiského dvora jiÏ zachy-
sv. Barbor y, severní a západní ãást gotického
mouci v roce 1995 opakovanû zdÛrazÀoval potfie-
cena. Obdobnou situaci dokládá také situaãní
ambitu s torzem románského biskupského palá-
bu péãe o dochované kulturní dûdictví a jeho
plán z roku 1828, parkán má na nûm zahradní
ce a pozdnû gotická kaple sv. Jana Kfititele. B˘-
prezentace. Na podnût olomouckého arcibiskupa
úpravu. O dispozici pfiízemí celého areálu informu-
val˘ hospodáfisk˘ dvÛr na západû pfiiléhající ke
Jana Graubnera bylo ministerstvem kultury vypsá-
je plán kanalizace, vypracovan˘ v dubnu 1913 sta-
kapitulnímu dûkanství byl rekonstruován na tech-
no v˘bûrové fiízení, na jehoÏ základû bylo urãeno
vitelem Johannem Hublíkem. PozÛstatkem zanik-
nické zázemí muzea s depozitáfii, restaurátor-
za provozovatele nového muzea olomoucké Muze-
lého ohrazení dvora barokní rezidence je rozdûlení
sk˘m a fotografick˘m ateliérem a pracovnami
um umûní. Arcibiskupství poskytlo v˘stavní objek-
ãestného dvora do dvou parcel, odpovídajících prÛ-
kustodÛ, situovan˘mi do pÛdní vestavby. Organi-
ty a své sbírky, ãesk˘ stát finanãní prostfiedky na
bûhu odkrytého základového zdiva diagonální ranû
zaãnû bylo Arcidiecézní muzeum zaãlenûno do
jejich rekonstrukci, restaurování a provoz muzea.
barokní a barokní ohradní zídky. Barokní mansar-
Muzea umûní, jehoÏ stávající budova v Denisovû
Smlouva o zaloÏení Arcidiecézního muzea byla
dové stfie‰ní konstrukce dokumentují fiezy pochá-
ulici byla v souvislosti s novû otevfienou stálou
slavnostnû podepsána 30. dubna 1998.
zející z nedochovaného projektu rekonstrukce rezi-
expozicí pfiejmenována na Muzeum moderního
dence ve druhé tfietinû 19. století. ¤ez C–D je
umûní.
Architektonické soutûÏe na rekonstrukci muzejních budov se zúãastnilo patnáct projekãních kan-
fiezem v˘chodním kfiídlem, A–B je fiezem severním
PodnûtÛ k vybudování tohoto u nás zcela oje-
celáfií, vítûzem se v listopadu 1998 stal praÏsk˘
kfiídlem v místû lodÏie, fiez M–N prochází západním
dinûlého muzea bylo v minulosti nûkolik. První
ateliér H·H architekti, v Olomouci znám˘ úspû‰nou
jednotraktov˘m kfiídlem a fiez G–H severním kfiíd-
impulsy souvisely uÏ s historizujícími pfiestavba-
obnovou Horního námûstí. Vítûzn˘ autorsk˘ kolek-
lem hospodáfiského dvora. Z fiezu hospodáfisk˘m
mi katedrály a pfiilehlé rezidence kapitulního dû-
tiv ve sloÏení Petr Hájek, TomበHradeãn˘ a Jan
dvorem je patrné, Ïe stfiecha severního kfiídla byla
kana, tradiãnû spojovan˘ch s fiadou v˘znamn˘ch
·épka navrhl bezbariérové propojení rekonstruova-
smûrem do dvora prodlouÏena, a kr yla tak pfied
historick˘ch událostí. Na poãátku 20. století by-
n˘ch historick˘ch exteriérÛ a interiérÛ s nov˘mi do-
nepfiízní povûtrnosti chodník pfii jeho jiÏním prÛ-
la pfiipravována expozice církevního umûní v pfií-
ãelí. Zde situovaná koãárová remíza byla opatfie-
zemí nûkdej‰ího Sarkandrina. Dne 12. srpna
na pfiedstupujícími vraty, otáãejícími se na kulo-
1934 byla na kapitulním dûkanství otevfiena prv-
■ Poznámky
v˘ch pantech, jejichÏ pozÛstatky odkryl sondáÏní
ní stálá a vefiejnû pfiístupná v˘stavní expozice
25 Konvolut plánÛ je uloÏen ve fondu Ústfiedního fieditel-
prÛzkum. Na jin˘ch dochovan˘ch plánech jsou za-
nazvaná Dvorana PfiemyslovcÛ, jeÏ vznikla z inici-
ství kapitulních statkÛ, Zemsk˘ archiv Opava, pracovi‰tû
chyceny zam˘‰lené úpravy prÛãelí západního
ativy a nákladem kapitulního dûkana Josefa
Olomouc.
kfiídla i interiéru okrouhlé vûÏe. Návrhy na vybu-
Kachníka (1930–1940) a byla umístûna ve tfiech
26 L. MLâÁK: Ohlasy královraÏdy na olomouckém kapitul-
dování schodi‰tû z kaple sv. Barbory do kostela
reprezentativních sálech západního kfiídla rezi-
ním dûkanství, in: Stfiední Morava, 2007, ã. 24, s. 82–88.
194
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | L e o ‰ M L â Á K / A r c i d i e c é z n í m u z e u m v O l o m o u c i
Obr. 17. Olomouc, Václavské návr‰í, kapitulní dûkanství po rekonstrukci. (Foto M. Ondru‰ková) Obr. 18. Olomouc, Václavské návr‰í, severní brána do hradu. (Foto autor)
firma AVC Praha, v˘robce scénické technologie, Lotech Design, s. r. o., Praha, zhotovitel v˘stavního fundusu, a Trade FIDES, a. s. Brno, povûfien˘ realizací zabezpeãovacího zafiízení. Na restaurování se ve druhé etapû stavebních prací podíleli: RenoArt, s. r. o., DvÛr Králové, IRKT Litomy‰l, Optimum Group a. s., Praha, Josef BuÀka, Richard Velí‰ek a dal‰í. 17
Konzultací a pfiípravy stálé expozice se zúãastnil
18
poãetn˘ kolektiv pracovníkÛ Muzea umûní i externích odborn˘ch spolupracovníkÛ a restaurátorÛ, veden˘ a koordinovan˘ fieditelem Muzea umûní Pavlem Zatloukalem. Pro krátkodobé v˘stavy jsou v muzeu vyãlenûny ãtyfii místnosti v pfiízemí severozápadní ãásti b˘valé dûkanské rezidence. K pofiádání ‰irokého spektra prÛvodních kulturních akcí, zahrnujících aktivity ediãní, lektorské, edukaãní, koncer tní a divadelní, je urãeno Mozar teum, názvem pfiipomínající skladatelÛv pobyt na dûkanství v roce 1767. K dal‰ímu nezbytnému zázemí patfií lektorsk˘ sál, prodejna publikací s internetem a kavárna v pfiízemí západního kfiídla. KfiíÏová chodba, torzo románského biskupského paláce a kaple sv. Jana Kfititele byly do prohlídkové trasy stálé expozice zaãlenûny 22. fiíjna 2006.
stavbami. Respektoval také vût‰inu pÛvodního do-
nû doplÀován o nová zji‰tûní aÏ do konce celé re-
chovaného tvarosloví a citlivû je doplnil kontrastem
konstrukce.
pfiiznan˘ch soudob˘ch materiálÛ na bázi betonu, ocele a skla.
Do soutûÏe na dodavatele první etapy stavebních prací se pfiihlásilo osm úãastníkÛ. Vítûzem
SoubûÏnû s dokonãováním projekãních prací by-
se v ãervenci 2000 stala stavební firma IMOS, a. s.,
ly realizovány stavebnû-historické, archeologické
Brno, která se podílela na rekonstrukci Arcidie-
a restaurátorské prÛzkumy, postupnû provádûné
cézního muzea do ãervna 2003. Provedla obnovu
a aktualizované i v prÛbûhu vlastních stavebních
b˘valého hospodáfiského dvora, do uÏívání mu-
prací. Záchranné archeologické prÛzkumy, nepfií-
zeu pfiedaného v roce 2002, a zahájila pfiípravné
mo navazující na pfiedchozí mnohaleté zji‰Èovací
práce na rekonstrukci v˘stavní budovy, situované
v˘zkumy Víta Dohnala z Vlastivûdného ústavu
do prostor pfiilehlé dûkanské rezidence. ProtoÏe
v Olomouci, provádûl v letech 1998–2006 Národ-
v prÛbûhu stavebních prací do‰lo k fiadû nov˘ch
ní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû
nálezÛ a zji‰tûní, podstatnû obohacujících histo-
v Olomouci pod vedením Richarda Zatloukala a na
rickou hodnotu této mimofiádnû ãlenité stavby,
parkánu v roce 2000 ARCHAIA Brno, zastoupená
bylo rozhodnuto o zmûnách ve vyuÏití nûkter˘ch
Rudolfem Procházkou. Restaurátorské prÛzkumy
jejích interiérÛ.
byly pfieváÏnû dílem Institutu restaurování a kon-
Rozsah nezbytn˘ch úprav si vyÏádal pfieru‰ení
zervaãních technik z Litomy‰le a ateliéru „dearte“
stavebních úprav, pfiepracování projekãní doku-
Praha. Statick˘m prÛzkumem a inventarizací fie-
mentace a vypsání nového v˘bûrového fiízení.
meslnû hodnotn˘ch konstrukcí a ãlánkÛ byla po-
Druhé soutûÏe na generálního dodavatele, ukon-
vûfiena projekãní kanceláfi MURUS Praha. Staveb-
ãené v srpnu 2004, se zúãastnilo pût stavebních
nû-historick˘ prÛzkum, provádûn˘ autorem ãlánku
firem a vybrán byl Unistav, a. s., Brno. K v˘znam-
ve dvou etapách v letech 1998–2002, byl prÛbûÏ-
n˘m subdodavatelÛm hlavního dodavatele patfiila
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | L e o ‰ M L â Á K / A r c i d i e c é z n í m u z e u m v O l o m o u c i
195