Analýza zájmových skupin působících ve zdravotnictví

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví

Analýza zájmových skupin působících ve zdravotnictví Diplomová práce

Autor:

Bc. Daniela Brandejsová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Alena Maatyová, Ph.D.

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

podpis autora V Karlových Varech, dne 16. 4. 2012

Bc. Daniela Brandejsová

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí diplomové práce, Ing. Aleně Maatyové, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady a připomínky při realizaci této diplomové práce. Další poděkování patří mému odbornému konzultantovi MUDr. Michalovi Kouřilovi, který mi poskytl mnoho informací týkající se tématu. Zároveň děkuji všem zúčastněným respondentům, kteří se účastnili dotazníkového šetření a řediteli ČAFF Dr. Emilovi Zörnerovi za poskytnutí rozhovoru. Děkuji především rodičům a prarodičům, kteří mi byli při studiu vţdy oporou.

Anotace Tato diplomová práce se zabývá zájmovými skupinami v českém zdravotnictví. Teoretická východiska, která jsou zmíněna v první části diplomové práce, poukazují na strategie a taktiky zájmových skupin při prosazování zájmů. Nedílnou součástí práce je definice a typologie zájmových skupin. Vysvětlení pojmu lobbing je nezbytné pro taktiky farmaceutických firem. Diplomová práce popisuje vybrané zájmové skupiny působící ve zdravotnictví, jejich cíle, zájmy a postavení. Na vybraných reformních opatřeních porovnává jednotlivá stanoviska zájmových skupin respektive organizací, které hájí jejich zájmy, k dané problematice. Analýza zájmových skupin působících ve zdravotnictví bude provedena na základě dotazníků určených pacientům a lékařům a na základě řízeného rozhovoru s farmaceutickým reprezentantem. Klíčové pojmy: Farmaceutické firmy, lékaři, korupce, lobbing, ministerstvo zdravotnictví, organizace, pacienti, reforma zdravotnictví, zájmová skupina, zdravotnictví.

Annotation The dissertation deals with Interest Groups in the Czech Health Care Systems. Theoretical solutions mentioned in the first section of the dissertation advert to all the strategies and tactics of interest groups enforcing their interests. Definition and typology of interest groups are very important in the dissertation. It is necessary to explain the term lobbing for tactics of pharmaceutical companies. The dissertation describes selected interest groups working in the health service, their aims, interests and positions. It compares particular points of view of interest groups or more precisely organisations defending their interests in given issues. The analysis of interest groups working in the health service will be performed on the basis of questionnaires intended for patients and doctors and on the basis of the interview with pharmaceutical representative. Key words Pharmaceutical companies, doctors, corruption, lobbing, Ministry of Health, organisation, patients, health service reform, interest group, health service.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 8 1.

TEORETICKÁ VÝCHODISKA .............................................................................. 10

1.1. Teorie racionální volby ............................................................................................... 10 1.1.1. Teorie společenské - kolektivní volby ..................................................................... 10 1.1.2. Teorie veřejné volby ................................................................................................ 11 1.2. Teorie her .................................................................................................................... 12 1.3. Pluralismus.................................................................................................................. 13 1.3.1. Neopluralismus ........................................................................................................ 14 1.4. Korporativismus.......................................................................................................... 14 1.4.1. Neokorporativismus ................................................................................................. 15 2.

ZÁJMOVÁ SKUPINA, LOBBING ......................................................................... 17

2.1. Definice zájmových skupin ........................................................................................ 17 2.1.1. Typologie zájmových skupin ................................................................................... 18 2.2. Lobbing ....................................................................................................................... 20 2.2.1. Regulace lobbingu ................................................................................................... 21 2.2.2. Lobbing v České republice ...................................................................................... 23 3.

VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY ZDRAVOTNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................................................................. 25

3.1. Historický vývoj zdravotnictví ................................................................................... 25 4.

ZÁJMOVÉ SKUPINY PŮSOBÍCÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ ČR ............................ 32

4.1. Analýza výzkumu určující vliv jednotlivých aktérů působících ve zdravotnictví...... 33 4.2. Ministerstvo zdravotnictví ČR .................................................................................... 36 4.3. PSP ČR, politické strany ............................................................................................. 37 4.4. Lékaři a organizace hájící zájmy lékařů ..................................................................... 38 4.4.1. Lékaři ....................................................................................................................... 38 4.4.2. Česká lékařská komora ............................................................................................ 39 4.4.3. Český lékařský klub – Svaz českých lékařů ............................................................ 40 4.5. Farmaceutické firmy ................................................................................................... 43 4.6. Vláda ČR..................................................................................................................... 45 4.7. Plátci zdravotnických sluţeb ...................................................................................... 46 4.8. Pacienti........................................................................................................................ 48 4.8.1. Občanská sdruţení pacientů..................................................................................... 49

4.8.2. Hodnocení poskytování zdravotní péče pacienty .................................................... 51 5.

ANALÝZA VYBRANÝCH ZÁJMOVÝCH SKUPIN VE ZDRAVOTNICTVÍ .... 53

5.1. Analýza zájmové skupiny pacienti ............................................................................. 53 5.2. Analýza zájmové skupiny lékaři ................................................................................. 62 5.3. Analýza zájmové skupiny farmaceutická firma.......................................................... 69 5.3.1. 6.

Rozhovor s farmaceutickým reprezentantem ...................................................... 70 FINANČNÍ DŮSLEDKY PŮSOBENÍ ZÁJMOVÝCH SKUPIN VE ZDRAVOTNICTVÍ .................................................................................................. 75

ZÁVĚR ................................................................................................................................ 83 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................................. 86 SEZNAM PERIODIKY ...................................................................................................... 87 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ .......................................................................... 87 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ....................................................................................... 93 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK .................................................................................. 94 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................. 95

ÚVOD Tématem mé diplomové práce je „Analýza zájmových skupin působících ve zdravotnictví“. Cílem práce je analyzovat postavení zájmových skupin ovlivňujících reformu zdravotnictví a porovnat jejich vyjednávací sílu. Zájmových skupin je ve zdravotnictví velké mnoţství. Kaţdá zájmová skupina se snaţí o prosazení svých cílů a zájmů, které se často dostávají do střetu se zájmy jiných zájmových skupin. Někteří aktéři ve zdravotnictví jsou sdruţeni do organizací, které hájí jejich zájmy a prostřednictvím jimi vyjadřují svůj souhlas či nesouhlas s reformními opatřeními ve zdravotnictví. Najít mezi zájmovými skupinami ve zdravotnictví společný konsensus není jednoduché a mnohdy můţe vyústit v protest proti zavedeným reformám. Zdraví představuje důleţitou ţivotní hodnotu pro kaţdého jedince, proto se na tvorbě zdravotní politiky chtějí a mají podílet všichni aktéři ve zdravotnictví. V první kapitole diplomové práce se zabývám teoretickými východisky. Kaţdá zájmová skupina pouţívá jiné taktiky a strategie při prosazovaní svých cílů či zájmů ve zdravotnictví a k ovlivňování veřejných činitelů. V diplomové práci uvádím vybraná teoretická východiska, která souvisí s danou problematikou. V druhé kapitole diplomové práce vysvětluji pojem „zájmová skupina“ dle jednotlivých definic významných filozofů a jmenuji typologie zájmových skupin. V této kapitole se zabývám i lobbingem, který je v dnešní době především spojován s ovlivňováním veřejných činitelů. Pojem zájmová skupina a lobbing spolu úzce souvisí. Lobbisté jsou prostředníky mezi zájmovými skupinami a zákonodárci, které se snaţí přímo ovlivnit. Poukazuji i na problém, který se týká návrhu zákonu o lobbingu. V třetí kapitole se věnuji historii zdravotnictví od konce 19. století aţ po současné reformní návrhy ve zdravotnictví. Ve čtvrté kapitole popisuji vybrané zájmové skupiny ve zdravotnictví (jejich zájmy; cíle; práva; povinnosti či organizace, v nichţ se sdruţují). Tato kapitola obsahuje i analýzu výzkumu určující vliv jednotlivých aktérů působících ve zdravotnictví provedenou Z. Darmopilovou v roce 2009.

8

Pátá kapitola je těţištěm mé diplomové práce. V této kapitole zaměřuji svou pozornost na tři zájmové skupiny ve zdravotnictví, kterými jsou pacienti, lékaři a farmaceutická firma. Analýza zájmových skupin pacientů a lékařů byla provedena na základě sběru dat formou dotazníkového šetření a analýza farmaceutické firmy byla provedena na základě řízeného rozhovoru s farmaceutickým reprezentantem. V této kapitole jsem porovnávala názory vybraných skupin na jednotlivá reformní opatření. Uváděla jsem také jednotlivá stanoviska organizací k vybraným reformám, které hájí zájmy mnou vybraných skupin. Poznatky jsem čerpala ze stanovisek a prohlášení organizací zveřejněných na jejich internetových stránkách. Poslední kapitola, ve které jsem se zabývala finančními důsledky působení zájmových skupin ve zdravotnictví, poukazuje na vybrané finanční důsledky zájmových skupin, zejména pro nejpočetnější zájmovou skupinu ve zdravotnictví, jímţ jsou pacienti.

9

1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA Politologie vyuţívá řadu teoretických přístupů. Teorie, které budou v následujícím textu zmíněny, měly vliv na vytváření oboru veřejné politiky. V práci uvádím nejdůleţitější teorie, které souvisí s danou problematikou. Předmětem diplomové práce je analýza zájmových skupin působících ve zdravotnictví, proto nemohu značný rozsah práce věnovat teoretických východiskům.

1.1.

Teorie racionální volby

Tato teorie je někdy označována jako teorie veřejné volby, teorie kolektivní volby nebo teorie společenské volby. Teorie vyuţívá pro objasnění principů řadu ekonomických a matematických metod. Za její zakladatele jsou povaţováni A. Downs, J. Buchanan, W. H. Riker, M. Fiorina a G. Tullock. Tento přístup, jehoţ předmětem je především sledování chování politických aktérů v demokratickém systému, se rozvíjí v 50. letech 20. století. Mezi nejslavnější zastánce této teorie se řadí obhájci amerického konzervatismu (J. Buchanan a G. Tullock) a trţního liberalismu. V roce 1957 byla vydána kniha Ekonomická teorie demokracie (Downs), který definoval teorii racionální volby vyuţitím konceptu ekonomické racionality. Podle jeho mínění se lidé v politické a v ekonomické oblasti chovají shodně. Z tohoto důvodu je moţné aplikovat metody vyuţívané v ekonomii i pro studium volebního chování a problematiky soutěţe politických stran. A. Downs rozděluje obyvatelstvo na dvě skupiny tzv. řídící osoby a osoby řízené. Řídící osoby (politici) se snaţí udrţet si moc ve vládě a řízené osoby (voliči) budou volit tu politickou stranu, která hájí stejné zájmy jako volič.1

1.1.1.

Teorie společenské - kolektivní volby

Zastánci této teorie poukazují na fakt, ţe koncept racionality lze pouţít i při studiu chování skupin (ne jen jednotlivců). Stoupenec této teorie je K. Arrow. Ve své knize Sociální volba a individuální hodnota se zamýšlí nad tím, jestli je moţné, aby se jednotlivci spojili v jednu skupinu, která bude mít společensky nejlepší rozhodnutí. On tvrdí, ţe k takové situaci nelze dojít kvůli existenci cyklických většin. Problém cyklických většin je pojmenován jako Condorcetův paradox. Podle Arrowa i většinový princip fungující v demokracii nevede k nejlepšímu kolektivnímu rozhodování. Jeho 1

ŘÍCHOVÁ, Blanka. Přehled moderních politologických teorií. Vyd. 2. Praha : Portál, 2006. 303 s. ISBN 80-7367177-8.

10

snahou bylo zjistit, jak preference jednotlivců ovlivňují kolektivní rozhodnutí. Popisuje, ţe kaţdý člověk má jiné preference, a ţe k závěrečnému rozhodnutí dochází na základě většinového principu. Ve skupině tří a více členů se jejich jednotlivé preference budou těţko hodnotit a výsledek nebude jednoznačný a spravedlivý pro všechny. Důsledkem nově vzniklých preferencí vzniká koloběh stále nových vítězů a poraţených (Arrowův teorém).2

Řada autorů tento přístup kritizovala. Podle Rikra pokud vláda nedokáţe spravedlivě vyhodnotit preference voličů a sestavit výsledek, nejedná se o demokratický systém. Olson se zabýval působením nátlakových skupin v politice. Tvrdí, ţe jednotlivci se chovají v běţném ţivotě jinak neţ v kolektivu. Podle něj jednotlivcům chybí jistota, ţe jejich rozhodnutí ovlivní zásadním způsobem rozhodnutí celé skupiny (kolektivu). Jednotliví političtí aktéři se často rozhodují v podmínkách nejistoty. Této situaci se věnovali R. Dahl a Ch. Lindblom. Jejich závěrem je tzv.„minimax pravidlo“, které říká, ţe pokud se političtí aktéři rozhodují v podmínkách nejistoty, tak by neměli usilovat, aby získali co nejvíce v případě, ţe by příliš riskovali. Jejich cílem je eliminace moţné ztráty tím, ţe minimalizují riziko.3

1.1.2.

Teorie veřejné volby

Podle této teorie je jednotlivec vnímán jako základní analytická jednotka. Politické aktéry vnímá jako racionální osoby, které se snaţí dosáhnout co nejvyššího zisku, a kteří jednají na základě zásady efektivity nákladů. Voliči budou hlasovat pro politické strany, které mají s nimi totoţné zájmy. Politické strany se snaţí maximalizovat počet získaných hlasů předkládáním různých balíčků plánů, které budou pro voliče lákavé. Shelf označuje občany za spotřebitele, zájmové skupiny identifikuje jako organizace politických spotřebitelů nebo druţstva a politické strany jako podniky nabízející balíčky sluţeb a daní směnou za volební hlasy.4 Politické strany plní své sliby jen, pokud jim to bude vynášet hlasy nebo pokud by se zvyšovaly jejich příjmy. Nepopulární rozhodnutí, které budou nepříznivé pro voliče, vláda nastolí těsně po volbách (například zvyšování daní, sniţování důchodů a vládních výdajů). 2

ŘÍCHOVÁ, Blanka. Přehled moderních politologických teorií. Vyd. 2. Praha : Portál, 2006. 303 s. ISBN 80-7367177-8. 3 Tamtéţ 4 POTŮČEK, Martin a kol. Veřejná politika. Vyd.1. Praha : Sociologické nakladatelství Slon, 2010. 396 s. ISBN 978-80-86429-50-2.

11

J. Buchanan a G. Tullock se pokusili objasnit principy teorie veřejné volby na základě neoklasické ekonomie. Prvním z principů je princip motivace, který znamená, ţe kaţdý jednotlivec se chová a jedná racionálně v jeho vlastním zájmu. Druhý princip (transakce) znamená, ţe mezi ekonomickými aktéry na trhu dochází k směně, která je pro obě strany výhodná. Člověk podle této teorie přistoupí pouze na směnu, která je pro něj výhodná. Poznatky J. Buchanana a G. Tullocka nelze aplikovat v oblasti politiky. První z uvedených principů by se dal pouţít na politiky. I oni sledují své vlastní zájmy, aby si zajistili co nejvíce výhod. Druhý z uvedených principů nelze pouţít, protoţe politická směna by vedla k nerovnosti a protiprávnímu zvýhodňování. V politickém prostředí neexistuje regulace kolektivního jednání, která by zamezila nespravedlivému vyuţívání jednotlivce nebo sociální skupiny jiným člověkem nebo skupinou, tudíţ nelze hovořit o vzájemných výhodách. Veškeré poznatky z oblasti trhu, nelze pouţít na oblast politiky, která je mnohem sloţitější.5

1.2.

Teorie her

Teorie her vznikla ve 40. letech 20. století. Jako první definovali teorii her J. von Neumann a O. Morgenstern (Teorie her a ekonomické chování). Jejich formulace se soustředila jen na dva hráče. Jejich zájem se koncentroval na tzv. „hru s nulovým součtem“ - vítěz bere vše a poraţený ztrácí vše. Při politických konfliktech je spíše výjimkou, ţe se jeden z účastníků stává absolutním vítězem a druhý absolutním poraţeným, proto je tato hra někdy kritizována. Ukázkou hry s nulovým součtem jsou většinové jednokolové volby v konkrétním volebním obvodu, kdy vítěz, který obsadí poslanecký mandát, bude jen jeden. V reálném politickém ţivotě jsou jednotlivé vztahy mnohem sloţitější. Teorie her se opírá o dva předpoklady. Prvním z nich je tranzitivita. Předpoklad tranzitivity lze aplikovat v České republice například na postavení Nejvyššího ústavního soudu v Brně. Kaţdý ví, ţe ústavní soud má nejvyšší pravomoc a nelze se proti němu odvolat. Druhým z předpokladů je intranzitivita, která je opakem tranzitivity. Nelze určit hráče, který má nejvyšší moc. Hráči mezi sebou buď spolupracují, bojují nebo kombinují spolupráci s konfliktem. Kritici této teorie

5

POTŮČEK, Martin a kol. Veřejná politika. Vyd.1. Praha : Sociologické nakladatelství Slon, 2010. 396 s. ISBN 978-80-86429-50-2.

12

poukazují i na fakt, ţe se politici při svých rozhodováních, musí opírat i o poznatky z oblasti kulturní, psychologické, náboţenské, historické aj. 6 V následující tabulce je zobrazena teorie her nazývající se „vězňovo dilema“: Tabulka 1: Vězňovo dilema

Vězeň B Spolupráce Zapírání Vězeň A Spolupráce tři roky vězení; tři roky vězení propuštěn; pět let vězení Zapírání

pět let vězení; propuštěn

rok vězení; rok vězení

Zdroj: MÜLLER, Karel B.; LABOUTKOVÁ, Šárka; VYMĚTAL, Petr. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-3165-0.

Zmiňované modely teorie her lze vyuţít i v souvislosti s lobbingem, který je předmětem kap. 2.2.

1.3.

Pluralismus

Následující dva moderní teoretické přístupy pluralismus a korporativismus pomáhají objasnit význam působení zájmových skupin v demokratickém politickém systému. Středem pozornosti pluralismu jsou zájmové skupiny působící ve veřejné politice. Tato teorie se zabývá vztahem jedince, společnosti a státu v demokracii; vnímá zájmové skupiny podobně jako ekonomické subjekty na trhu. Jednotlivé zájmy (například náboţenské, ekonomické, kulturní a jiné) prosazují jednotlivé skupiny. Díky tomu, ţe kaţdá skupina má jiný zájem, si skupiny konkurují, ţádná nemá absolutní moc, ţádná ze skupin není zvýhodněna ani potlačena. Zájmový pluralismus se rozvíjel především v politických systémech demokratických zemí (USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland), které povaţují zájmové skupiny za účastníky rozhodovacích procesů. Pluralismem se zabývali američtí politologové Artur F. Bentley, David B. Truman a Robert Dahl.7 6

ŘÍCHOVÁ, Blanka. Přehled moderních politologických teorií. Vyd. 2. Praha : Portál, 2006. 303 s. ISBN 80-7367177-8. 7 Středem pozornosti Artura F. Bentleyho byl konflikt. Tvrdil, ţe zájmové skupiny, mezi které řadil i vládu a politické strany, se neustále dostávají do konfliktu, coţ vede k ovlivňování politiky. Podle Bentleyho je společnost rozdělena do jednotlivých zájmových skupin. Druhý zmiňovaný politolog se zabýval především pohledem na zájmové skupiny a rovnováhou působení zájmových skupin. Stejně jako Bentley povaţuje konflikt za nedílnou součást politického procesu. Konflikt má podle něj probíhat v určitých mezích. Rovnováhou zájmových skupin má na mysli to, ţe kaţdá zájmová skupina sdruţující své členy, má různé zájmy a díky tomu vzniká rovnováha moci ve společnosti. Pokud vznikne nová zájmová skupina s určitými zájmy, tak podle Trumana musí vzniknout další skupina, která má opačné zájmy. Také říká, ţe jedinec můţe být členem více zájmových skupin, čímţ se posiluje spolupráce mezi zájmovými skupinami. Robert Dahl kladl důraz ve své teorie polygarchie na politickou rovnost a autonomii společenských skupin a organizací vůči sobě a vládě. Mezi základní rysy polygarchie patří ochrana před tyranií a ţe se kaţdý můţe účastnit politického procesu rozhodování.

13

Kritici pluralismu zdůrazňují problém, který se týká nerovnosti zájmových skupin; tzn. jiné mnoţství finančních prostředků, jinou organizaci, politický vliv aj. Kritici této teorie upozorňují i na fakt, ţe stát často zvýhodňuje některé zájmové skupiny před ostatními. Důvodem můţe být, ţe zvýhodňovaná skupina má lépe stanovené kompetence a lepší organizaci.8 Toto jednání státu můţe vést k problému, který se nazývá klientelismus; tzn., ţe vláda některé poţadavky velkých organizovaných firem přebírá do svých kompetencí a je odpovědná za jejich vlastní zájmy.9

1.3.1.

Neopluralismus

Neopluralismus se objevuje po 2. světové válce v Německu (představitel Ludwig Erhard), v USA v 60. letech 20. století (představitel Charles Lindblom). Neopluralisté zastávají názor, ţe jednotlivé zájmové skupiny si nejsou rovni co do příleţitostí a prostředků. Lindblom tvrdí, ţe vyšší postavení a lepší moţnost ovlivnit vládu mají podnikatelské skupiny. Provozováním podniků stát získává finanční prostředky ve formě daní. Kdyby podniky nezajišťovaly existenční funkci, vedlo by to k nepokojům na straně soukromého sektoru i vlády.10

1.4.

Korporativismus

Základ této teorie vznikl jiţ ve středověku, kdy vznikala různá autonomní sdruţení (cechy, náboţenské organizace, církve aj.), které zprostředkovávaly zájmy mezi státem a společností.11 Tato teorie byla dlouho dobu vázána na fašistické reţimy (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Německo). Díky politologům, kteří se touto teorií zabývali, se okruh zkoumání rozšířil i na působení zájmových skupin a politiků v demokratických státech. Její název je odvozen od pojmu korporace. P. C. Schmitter definoval v roce 1974 korporativismus jako: „zastupitelský systém, v němž jsou jeho konstitutivní prvky 8

Příkladem je zvýhodňování lékařské komory před občanským sdruţením na ochranu pacientů. Sdruţení pacientů má podobu veřejného statku. I kdyţ nebude někdo členem tohoto sdruţení, nebude se podílet na financování zájmové skupiny, můţe získat například různá práva z jejich dosaţených výsledků (například právo na plné informace o svém zdravotním stavu, právo na kopii zdravotní dokumentace). Postavení občanského sdruţení pacientů bude tedy slabé. 9 MÜLLER, Karel B.; LABOUTKOVÁ, Šárka; VYMĚTAL, Petr. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-3165-0. ŘÍCHOVÁ, Blanka. Přehled moderních politologických teorií. Vyd. 2. Praha : Portál, 2006. 303 s. ISBN 80-7367177-8. 10 MÜLLER, Karel B.; LABOUTKOVÁ, Šárka; VYMĚTAL, Petr. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1.Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-3165-0. 11 POTŮČEK, Martin a kol. Veřejná politika. Vyd.1. Praha : Sociologické nakladatelství Slon, 2010. 396 s. ISBN 978-80-86429-50-2.

14

organizovány v rámci omezeného počtu jedinečných, povinných, nesoutěživých a hierarchicky řízených skupin, které jsou funkčně specializované (od sebe oddělené), státem uznané nebo schválené (případně i vytvořené) a kterým je zaručena autonomní monopolní reprezentace ve specifických oblastech.“12 Korporativismus zkoumá typy a formy vztahů mezi státem a zájmovými svazy (velkými podniky - monopoly), kteří spoluurčují navzájem politiku. Monopol má privilegované postavení ve vztahu k vládě. Podmínka jeho vzniku je vázána na udělení licence od státu. U korporativismu si jednotlivé organizace nekonkurují, protoţe počet monopolistických organizací je omezený. Zájmové skupiny u korporativismu jsou hierarchicky uspořádané. Důleţitými hesly pro korporativismus jsou řád, strnulost, nerovnost v přístupech a hierarchii. Oproti tomu pluralismus zdůrazňuje hesla jako je soutěživost a rovnost v přístupu a demokracii. 13

1.4.1.

Neokorporativismus

Tento název se začal pouţívat počátkem 70. let 20. století. Nejedná se o přístup, který je spojován s autoritářstvím, ale jeho základem je korporativismus liberální. Základem je dosáhnout dobrovolné dohody mezi zájmovými organizacemi a vládou. Laboutková charakterizuje neokorporativismus jako: „specifický společensko-politický proces, v němž omezený počet monopolních organizací reprezentujících funkční zájmy jedná se státem o státní politice. Výměnou za vyhovující politiku se vůdci zájmových skupin zavazují k tomu, že budou prostřednictvím svých členů tuto politiku realizovat.“14 Příkladem neokorporativistického systému 60. a 70. let 20. století jsou tripartitní dohody uzavírané mezi vládou, zaměstnavateli a zaměstnanci. Úlohou těchto tripartitních dohod byla společenská dohoda v základních otázkách a udrţet sociální smír. Nekorporativismus připouští vysoké úrovně zdanění a veřejných výdajů. Neokorporativismus se výrazně zakotvil v Rakousku, ve skandinávských zemích a Německu. Neokorporativistickému uspořádání neodpovídají USA a Kanada. Tento přístup můţe mít negativní dopad na uchování demokracie a kvalitu veřejné správy. Důvodem je oligarchizace moci, to je stav, kdy nejvlivnější zájmové skupiny uzavírají 12

ŘÍCHOVÁ, Blanka. Přehled moderních politologických teorií. Vyd. 2. Praha : Portál, 2006. 303 s. ISBN 80-7367177-8. 13 Tamtéţ 14 MÜLLER, Karel B.; LABOUTKOVÁ, Šárka; VYMĚTAL, Petr. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-3165-0.

15

jednostranné dohody. Parlament jiţ netvoří politiku, ale pouze ratifikuje jiţ dohodnuté rozhodnutí

představitelů

korporativistického

uspořádání.

Nejčastěji

se

s neokorporativismem setkáváme v zemích, které se vzpamatovávaly například z naftových krizí v období recese a z šoků způsobených válkou (Rakousko). 15

15

ŘÍCHOVÁ, Blanka. Přehled moderních politologických teorií. Vyd. 2. Praha : Portál, 2006. 303 s. ISBN 80-7367177-8. MÜLLER, Karel B.; LABOUTKOVÁ, Šárka; VYMĚTAL, Petr. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-3165-0.

16

2. ZÁJMOVÁ SKUPINA, LOBBING V druhé kapitole mé diplomové práce se věnuji vysvětlení pojmu zájmová skupina a vysvětlení pojmu lobbing. Pod pojmem zájmová skupina je moţno si představit jednotlivce ale i kolektiv lidí, u kterých převládá specifický zájem. Můţe se jednat o zájem něco změnit, zájem získat moc, zájem společné potřeby, zájem ovlivnit rozhodnutí vlády aj. Zájmové skupiny spolu s dalšími nejrůznějšími nátlakovými skupinami a odborovými organizacemi realizují lobbing. Pojem je v dnešní době uţíván pro ovlivňování a přesvědčování veřejných činitelů. V diplomové práci poukazuji i na problém, který se týká návrhu zákona o lobbingu.

2.1.

Definice zájmových skupin

Hlavním důvodem vzniku zájmových skupin je specifický zájem, který převládá u menšího či většího kolektivu. Historií zájmových skupin se zabýval Artur F. Bentley, který říká, ţe skupina a zájem k sobě neoddělitelně patří a ţe je lze slučovat dohromady pod pojem „zájmová skupina“. Podle A. Bentleyho můţe vzniknout skupina pouze tehdy, pokud je u jednotlivců zájem, který lze zjistit a formulovat. Bentley tvrdí, ţe je důleţité, aby existovalo více skupin, které se budou dostávat do konfliktu kvůli svému opačnému zájmu. Podle něho existence jedné zájmové skupiny, která není s jinou zájmovou skupinou v konfliktu, nemá význam. Dalším představitelem zabývajícím se typologizací zájmových skupin byl David B. Truman, dle kterého existují tři vývojové fáze zájmové skupiny. Kaţdá vývojová fáze se vyznačuje chováním zájmové skupiny v určitém momentě, přičemţ momentální jednání skupiny je ovlivněno vzájemným vztahem jedné zájmové skupiny a okolím. Podle Trumana není kaţdá zaloţená skupina s určitým zájmem zájmovou skupinou, je důleţité, aby si jedna skupina vynucovala určitý druh jednání u dalších skupin. 16 Výstiţnou formulací zájmové skupiny je definice Gabriela A. Almonda a G. Binghama Powella: „zájmová skupina je skupina jednotlivců, kteří jsou spojeni konkrétními 16

MÜLLER, Karel B.; LABOUTKOVÁ, Šárka; VYMĚTAL, Petr. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-3165-0.

17

vazbami, jejichž základem je úsilí prosadit své zájmy (většinou se jedná o získání určitých výhod) a kteří jsou si těchto vazeb více či méně vědomi. Vnitřní uspořádání zájmové skupiny může být organizováno tak, aby počítalo se skutečností, že všichni členové skupiny trvale naplňují svou roli, nebo může být odrazem toho, že jednotliví členové skupiny si společný zájem uvědomují jen příležitostně v nepravidelných intervalech.“17 Zajímavý pohled na vznik zájmových skupin přináší i Olsonova teorie kolektivního jednání. Dle jeho teorie převládá buď individuální nebo společný zájem. Jednotlivec, který nebude motivován nějakými výhodami, se podle něj nezapojí do jednání, ve kterém převaţuje společný zájem. Jedinec, který maximalizuje uţitek ze své činnosti, bude stát mimo skupinu, pokud mu jeho aktivita ve skupině nebude přinášet ţádné další výhody nebo pokud bude dosahovat stejných výhod i kdyţ členem nebude. Racionálně přemýšlející jedinec zůstává mimo skupinu do té doby, do které nejsou ohroţeny jeho výhody, které můţe získat pouhou existencí skupiny. Svou aktivitu vyvíjí aţ v případě ohroţení jeho výhod.18

2.1.1.

Typologie zájmových skupin

Zájmových skupin je celá řada a jsou rozčleněny podle různých kritérií. Velký rozvoj zájmových skupin lze pozorovat na konci 20. století díky liberalizaci společnosti. Tabulka 2: Typologie zájmových skupin

Heywood

Princip členění Druh zájmu Postavení zájmových skupin vůči vládě Trţní

Olson Velikost Míra organizovanosti Kadeřábková & Spěváček & Ţák

Poslání skupiny

17

Druhy skupin Skupiny soukromé Skupiny veřejné Skupiny vnitřní Skupiny vnější Trţní firmy Netrţní firmy Velké Malé Organizované Neorganizované (latentní) Profesní Občanské Ideologické

MÜLLER, Karel B.; LABOUTKOVÁ, Šárka; VYMĚTAL, Petr. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-3165-0. 18 Tamtéţ

18

Kadeřábková & Spěváček & Ţák

Vztah k politickému systému Způsob komunikace Státní aktéři Sociální struktury a aktéři

Howlett & Ramesh Politické struktury a aktéři

Pluralistický model Model politické sítě Korporativní model Vstřícné (spolupracující) Neutrální Militantní Zvolení zástupci Jmenovaní úředníci Politicko-ekonomické struktury Firmy Zaměstnanci Veřejnost Výzkumné organizace Politické strany Masmédia Zájmová sdruţení

Zdroj: DARMOPILOVÁ, Zuzana. Vliv zájmových skupin na reformu zdravotnictví. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 181 s. ISBN 978-80-210-5406-6.

Heywood člení zájmové skupiny na soukromé a veřejné. Mezi soukromé skupiny patří ty, které sledují a prosazují zájmy svých členů; tj. odbory, obchodní komory, profesní sdruţení a podnikatelské svazy. Hlavním objektem zájmu soukromých skupin v odvětví je produkce, distribuce nebo směna zboţí a sluţeb. Veřejné skupiny se naopak zabývají obecným zájmem (společné hodnoty, zájmy, zásady). Jako vnitřní skupiny Heywood označuje ty, které mají dobré a úzké vztahy s vládou. Mívají společné zájmy a cíle, které prosazují a podílejí se na tvorbě veřejné politiky. Vnější skupiny nemají blízký vztah ani přístup k vládě, nepodílejí se na tvorbě veřejné politiky. Prosazováním svých zájmů se snaţí ovlivnit veřejnost. Jedná se o skupiny, které se zaměřují například na ochranu zvířat a ţivotního prostředí. Olson dělí skupiny na trţní a netrţní firmy. Fungování trţní firmy se opírá o trţní princip. Cílem firmy je maximální zisk a snaha působit na trhu jako jediná nebo co v nejmenším počtu. Netrţní skupiny se chovají opačně. Přejí si, aby na trh vstoupily nové skupiny, které mají stejné nebo podobné zájmy a cíle. Tyto skupiny jednají kooperativně a jejich hlavním cílem je získat od vlády kolektivní statky a sluţby, s co nejvyšším uţitkem a s co nejniţšími náklady. Čím více bude skupin, tím více se sníţí náklady na jednotlivce. Olson dále dělí skupiny na velké a malé. Podle něj v malých skupinách vzniká osobní kontakt mezi jejími členy podobajícímu se kontaktu (vazeb) rodiny či přátel. 19

Ve velkých skupinách vztahy mezi jejími členy jsou spíše formalizované a nedochází mezi nimi k osobnímu kontaktu. Ve vztahu k politickému systému rozlišují uvedení autoři tři modely (pluralistický, politické sítě, korporativistický). Pluralistický model znamená, ţe existuje více odlišných navzájem si konkurujících zájmů. V modelu politické sítě si mezi sebou přenáší informace stát a zájmové skupiny formou vzájemné komunikace. Korporativistický model je model, ve kterém si zájmové skupiny nekonkurují. Stát určí, ţe například jedna zájmová skupina se stane monopolem a bude prosazovat zájmy celospolečensky. Zájmová skupina se často stává rovnocenná s politickou stranou. 19 Mezi pozitiva působení zájmových skupin patří vzdělávací a informační funkce. Informační funkce znamená, ţe se zájmové skupiny snaţí informovat veřejnost o veškerých svých poţadavcích, které by mohly ovlivnit rozhodnutí vlády. K největším kladům zájmovým skupin patří kontrola rozhodování vlády. Zájmové skupiny informují společnost o všech nedostatcích vlády, které by byly v rozporu s jejich vládním programem a které by mohly nepříznivě ovlivnit zájem dané skupiny.20 Mezi nevýhody působení zájmových skupin patří sociální rozdělení společnosti na bohaté a chudé občany, na vzdělanější a méně vzdělané občany. Legislativní procesy častěji ovlivňují „bohatší“ a vzdělanější skupiny. Pokud je působení zájmových skupin upraveno legislativně, lze eliminovat nadřazení jedné skupiny nad druhou.21

2.2.

Lobbing

Pojem zájmová skupina a lobbing spolu úzce souvisí. Lobbisté jsou prostředníky mezi zájmovými skupinami a zákonodárci, které se snaţí přímo ovlivnit. Zájmové skupiny si mohou najmout lobbistu, aby v jejich prospěch ovlivnil veřejnou politiku. Jelikoţ veřejní činitelé nemají vţdy dostatek informací a znalosti v oblastech, o kterých rozhodují, jsou to právě lobbisté, kteří jim informace předávají. Důleţitým faktorem ovlivňující úspěšnost lobbistických aktivit je uspořádání lobbistické skupiny a snaha spolupracovat.

19

DARMOPILOVÁ, Zuzana. Vliv zájmových skupin na reformu zdravotnictví. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 181 s. ISBN 978-80-210-5406-6. 20 Výstiţně je tato situaci popsána v knize Lobbing v moderních demokraciích, kde je napsáno, ţe zájmová skupina je hlídacím psem veřejných činitelů. 21 MÜLLER, Karel B.; LABOUTKOVÁ, Šárka; VYMĚTAL, Petr. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-3165-0

20

Pod pojmem lobbista si lze představit „podnikatele“ (konzultant, právník, odborný poradce aj.), který za odměnu vykonává určitou činnost pro svého klienta v jeho zájmu. Lobbista musí být povinně zapsán v registru lobbistů. Další významnou skupinou lobbistou jsou „vybraní“ zaměstnanci velkých firem, kteří u veřejných činitelů lobbují za příslušnou firmu. Další skupinu představují lobbisté, kteří mají na starost neziskové organizace například nadace, občanská sdruţení, univerzity aj. Tito lobbisté se musí zapsat do registru, provozují-li lobbistické aktivity alespoň 20 procent pracovní doby. 22 Stejně tak jak je důleţitá právní regulace lobbingu, je důleţité, aby některé osoby neměly moţnost se na lobbingu podílet. Jedná se zejména o situaci, kdy se z bývalého představitele veřejné politiky stane člen zájmové skupiny nebo lobbista. Bývalý veřejný činitel můţe vyuţít či zneuţít svého bývalého postavení, získaných důleţitých kontaktů, známostí i informací pro zajištění výhod sobě, ale i pro klienty, pro které pracuje. V některých zemích je zákonem stanovena lhůta, po kterou bývalí politici nemohou vykonávat lobbing.23 V České republice je lobbing spojován s korupcí. Hlavní rozdíl mezi lobbingem a korupcí je, ţe lobbing je legální a korupce nelegální. Lobbing ale není ve všech zemích právně regulován. Právní regulace lobbingu by měla obsahovat, co je povoleno a naopak i co povoleno není. Pokud jsou pravidla lobbingu porušena, musí existovat moţnost potrestání porušení. Vymahatelnost práva je tedy dalším důleţitým předpokladem zajištění dobrého fungování lobbingu.

2.2.1.

Regulace lobbingu

Lobby je slovo převzaté z angličtiny a jeho význam je:24 vstupní hala, veřejný prostor poblíţ hlavního jednacího sálu zákonodárců, skupina osob zabývajících se ovlivňováním zákonodárců nebo jiných veřejných činitelů ve specifické záleţitosti, 22

MÜLLER, Karel B.; LABOUTKOVÁ, Šárka; VYMĚTAL, Petr. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-3165-0. 23 Viz např. Kanada a USA, kde je doba zákazu lobbingu v určitých záleţitostech stanovena na půl roku do dvou let, v nějakých záleţitostech pětiletá, ale můţe být i doţivotní. Za zajímavost povaţuji vydání Zákonu o reformě lobbingu a etiky v USA v roce 2007, který omezuje manţelky a manţelé zákonodárců při lobbování v kongresu. Povinnost být členem registru lobbistů je v kaţdé zemi odlišná (povinnost nebo dobrovolnost registrace). Například Kanada se soustředí na registraci lobbistů - kaţdý lobbista musí být povinně v registru uveden. V Kanadě je zřízen i Úřad komisaře pro lobbing, který dohlíţí na porušení pravidel lobbingu a můţe zahájit trestní stíhání. 24 MÜLLER, Karel B.; LABOUTKOVÁ, Šárka; VYMĚTAL, Petr. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-3165-0.

21

snaha ovlivnit veřejné činitele za účelem vyjádření souhlasu či nesouhlasu s konkrétním opatřením či návrhem, snaha ovlivnit úředníka tak, aby jednal určitým způsobem. Právní úpravy lobbingu se liší podle přísnosti zveřejňování informací o lobbistech. Existují tři typy zákonné regulace lobbingu. Tabulka 3: Tři typy zákonné regulace lobbingu

Málo regulované systémy lobbují pouze pro třetí strany

Středně regulované systémy firemní lobbisté zaměstnaní zájmovými skupinami nebo organizacemi

Adresátem lobbingu jsou

volení zástupci exekutivy a legislativy a jejich zaměstnanci

členové a zaměstnanci vlády; vedoucí úřadů a veřejní činitelé

Pravidla pro registraci

pravidla existují, ale je poţadováno málo detailních informací

pravidla existují; jsou poţadovány detailnější informace

Přiznání výdajů a nákladů

neexistují ani pro lobbisty, ani pro jejich zaměstnavatele (klienty) např. Německo, Evropský parlament slabý systém on-line registrace; nutno odevzdat i v papírové formě seznam lobbistů je dostupný, ale není podrobný nebo není pravidelně aktualizován

existují určitá pravidla pro přiznání nákladů lobbisty; regulace pro přiznání výdajů ze strany zaměstnavatele (klientů)

Vynutitelnost

malé investice do vynucovací schopnosti státem

Opatření zákazu činnosti

neexistují časová moratoria pro bývalé poslance proto, aby se mohli stát lobbisty

teoreticky existuje státní agentura se schopností vynucovat, ale je toho zřídkakdy vyuţíváno existuje časové moratorium pro bývalé poslance proto, aby se mohli stát lobbisty

Lobbisté jsou definování jako

Elektronické vyplňování Veřejná přístupnost

relativně robustní systém on-line registrace, papírová dokumentace není nutná seznam lobbistů je dostupný, je podrobný a pravidelně aktualizován

Vysoce regulované systémy firemní lobbisté; osoby lobbují na svůj účet nebo pracující pro charitativní nebo náboţenské skupiny členové a zaměstnanci vlády; vedoucí úřadů a veřejní úředníci; poslanci nevykonávající ţádnou výkonnou funkci pravidla na registraci a poţadované informace jsou velmi precizní a detailní přísná pravidla na výdaje lobbistů; existuje i regulace výdajů zaměstnanců (klientů) relativně robustní systém on-line registrace, papírová dokumentace není nutná seznam lobbistů je dostupný, stejně jako jsou zveřejněny i jejich výdaje, které jsou podrobně a jsou často aktualizovány státní agentura můţe a často provádí povinné revize/audity existuje časové moratorium pro bývalé poslance, aby se mohli stát lobbisty např. Kanada, USA

Zdroj: MÜLLER, Karel B.; LABOUTKOVÁ, Šárka; VYMĚTAL, Petr. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-3165-0.

22

2.2.2.

Lobbing v České republice

V České republice neexistuje právní regulace lobbingu, lobbing není zakázán. Právo na lobbing vychází z Listiny základních práv a svobod. V roce 2004 (vstup ČR do EU) se otázka regulace lobbingu začala více řešit. Výsledkem měl být návrh dobrovolného Etického kodexu poslance, který se soustředil na příjemce lobbingu. K Etickému kodexu se přihlásilo devět poslanců.25 Kodex měl umoţnit pouze registrovaným lobbistům podle vnitřních předpisů Poslanecké sněmovny setkávat se s poslanci v Poslanecké sněmovně.26 Vláda M. Topolánka si v Programovém prohlášení vlády (rok 2006) stanovila jako hlavní cíl boj proti korupci. Vláda chtěla připravit strategii v boji proti korupci a právní regulaci lobbingu. Cíl týkající se korupce se uskutečnil, ale lobbing právně regulován nebyl. Tehdejší ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda prohlásil: „Kdo bude chtít dávat úplatky, toho zákon nezastaví, není možné to vyřešit.“27 Další návrh zákona o lobbingu (rok 2007), který vládě předloţili sociálnědemokratičtí poslanci B. Sobotka a J. Tejc v polovině roku 2009, byl zamítnut jiţ v prvním čtení. Poslanci poţadovali, aby lobbisté byli vedeni v registru u Ministerstva vnitra a také, aby poslanci zveřejňovali termíny schůzek s lobbisty. Lobbing měl být upraven jako podnikatelská činnost. V prosinci 2009 byl návrh zákona přepracován a v novém znění předán sněmovně. Pod tímto zákonem byli podepsáni i politici ze Strany zelených a KSČM. Kritici zákona poukazovali na nedostatek, který se týkal vedení registrace u Ministerstva vnitra. Jako další mezeru zákona lze povaţovat definování lobbisty. Lobbista podle tohoto zákona musel mít ţivnostenské oprávnění, neřešil případy firemních lobbistů a neziskových organizací. Návrh zákona neobsahoval finanční informace (příjmy a výdaje lobbisty) a údaje týkající se zveřejňování informací o poskytnutých darech a jiných výhod veřejným představitelům.28

25

Tvůrcem návrhu byl L. Zaorálek z ČSSD. MÜLLER, Karel B.; LABOUTKOVÁ, Šárka; VYMĚTAL, Petr. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-3165-0. 27 BAŢANTOVÁ, Ilona, et al. Lobbing a korupce při tvorbě veřejné politiky. Vyd. 1. Praha : Prospektrum, 2007. 132 s. ISBN 978-80-7175-144-1. 28 Pokuta ve výši 1 milionu Kč v případě porušení pravidel, kterou by byli postiţeni i občané, snaţící se ovlivnit veřejné činitele, nebyla dobrým tahem. Například kdyby občané vyvíjeli aktivity proti vybudování silnice za svým domem či zahradou, měli by být pokutováni částku 1 milionu Kč? Návrh zákona obsahoval nějaké mezery, ale musíme si cenit toho, ţe se politici snaţili původní návrh přepracovat. Nakonec byl tento návrh Senátem koncem června roku 2010 zamítnut. 26

23

Kdyby existovala v České republice právní regulace lobbingu, předcházelo by se situacím, kdy je lobbing zaměňován s korupcí a dalšími pochybnými praktikami. Pravidla, která by zákon jasně formuloval, by umoţňovala férovou komunikaci mezi zájmovými skupinami a veřejnými činiteli a dohlíţela by na jejich činnosti.29 Následující tabulka hodnotí aktivitu jednotlivých politických stran při návrhu zákonu o lobbingu a účasti u expertního kulatého stolu: Tabulka 4: Hodnocení známkou čtyř politických stran v oblasti návrhu zákona o lobbingu a účasti u expertních kulatých stolů Hodnocení

Účast politické strany

vypracování návrhu

u expertních kulatých

zákona o lobbingu

stolů

ČSSD

5

4

4-

ODS

5

5

5

TOP 09

5

3

4

VV

5

1

3

Výsledná známka

Zdroj: Inventura demokracie [online]. 31.8.2011 [cit. 2011-11-15]. Vysvědčení-veřejné zakázky a lobbing. Dostupné z WWW: . – vlastní zpracování

29

Snahu o regulaci lobbingu má i L. Andrýsová (Věci veřejné), která zorganizovala expertní kulaté stoly týkající se tohoto tématu. Na jejich základě by mělo Ministerstvo vnitra do roku 2012 vypracovat analýzy týkající se problematiky lobbingu. Tohoto zasedání se účastnili politici, zástupci Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, neziskových organizací, akademické obce i lobbisté samotní. Návrh zákona o lobbingu nepředloţila tenkrát ani ČSSD, ani ODS, ani TOP 09 a ani VV. Pokud bych měla jednotlivé legislativní návrhy jednotlivých stran ohodnotit, dostali by všichni známku 5. Vycházím z předpokladu, ţe známka 1 je nejlepší a známka 5 nejhorší.

24

3. VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY ZDRAVOTNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE 3.1.

Historický vývoj zdravotnictví

Pojišťovací myšlenka ve smyslu sociálního pojištění, které tvoří nemocenské pojištění a zdravotní pojištění, vznikla na konci 19. století v Německu. Zásluhou O. von Bismarcka byl zaveden systém zdravotního a sociálního pojištění. V Rakousku-Uhersku vznikl v roce 1888 systém nemocenského pojištění v průmyslu a pojištění úrazové. V letech 1919-1924 byly v českých zemích vydány zákony, které zavedly povinné zdravotní pojištění na všechny námezdně pracující. V roce 1925 i státní a veřejní zaměstnanci se stali povinně členy zdravotního pojištění. Zákonem č. 221/1924 Sb. bylo upraveno nemocenské pojištění dělníků v případě stáří, invalidity a nemoci. V Československu vzniklo několik typů zdravotních pojišťoven, mezi které patřily např. Ústřední sociální pojišťovna, revírní bratrské pokladny, úřední nemocenská pokladna, nemocenská pokladna státních drah, Léčebný fond veřejných zaměstnanců aj. Z počtu 14, 7 mil. obyvatel bylo pojištěno zhruba 24%. Do roku 1948 nedošlo k ţádným výrazným změnám. V roce 1948 byl vydán zákon č. 99/48 Sb. o národním pojištění. Tento zákon zavedl povinný systém národního pojištění, do kterého spadalo nemocenské a důchodové pojištění. Pokud občan nebyl členem nového systému, veškeré náklady s ošetřením si hradil sám. Období je spjato i se zestátněním nemocnic a léčebných ústavů a znárodněním lázní, zdravotnického průmyslu a distribuce léčiv. Stát vlastnil veškerá zdravotnická zařízení, zdravotnictví bylo centrálně spravováno a hrazeno ze státního rozpočtu. Ministerstvo zdravotnictví, pod které spadaly zdravotnické sluţby, přidělovalo ze státního rozpočtu účelově finanční prostředky krajským a okresním národním výborům. Péče o zdraví občana byla bezplatná, bez přímé úhrady a byla placena prostřednictvím státního rozpočtu z daní.30 V 50.- 60. letech očkovací programy například proti dětské obrně, které probíhaly celoplošně, pozitivně ovlivnily ukazatele zdravotního stavu. V 70.- 80. letech se 30

GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2003, 380 s. ISBN 80-722-6996-8

25

ukazatele zdravotního stavu začaly zhoršovat. Zhoršení situace ve zdravotnictví nastalo důsledkem nedostatku finančních zdrojů, zaostáváním technologického vybavení ve zdravotnických institucích i ţivotním stylem obyvatel. Politické, sociální a ekonomické změny, které nastaly v roce 1989, přinesly nový podnět ke změně celé ekonomiky. Ministerstvo zdravotnictví začalo prosazovat nové principy ve zdravotnictví. Bylo jasné, ţe nebudou stačit pouze jednotlivé změny stávajícího sytému, ale ţe se musí celý systém poskytování zdravotní péče změnit. Základní principy nového zdravotnického systému byly: státní garance adekvátní úroveň péče pro všechny občany, vytváření, implementace a kontrola zdravotní politiky má být demonopolizována a musí být vytvořen prostor pro zavádění konkurence do zdravotnictví, svobodná volba lékaře a zdravotnického zařízení, zrušení monopolní postavení státu, vícezdrojové financování (státní rozpočet, prostředky územní samosprávy, soukromé subjekty, pacienti), povinné zdravotní pojištění základ fungování nového systému.31 Významnými dokumenty týkající se reformy zdravotní péče byly Návrh reformy péče o zdraví publikovaný v květnu 1990 a přepracovaný Návrh nového systému zdravotní péče publikovaný v říjnu 1990, který vláda přijala, a stal se předlohou při dalším postupu v reformě zdravotnické péče. „Zásadním důvodem pro zavedení veřejného zdravotního pojištění bylo zachování solidarity, motivace obyvatel k zájmu o své zdraví a svůj zdravotní stav, ale i motivace poskytovatelů zdravotní péče o co nejkvalitnější a nejefektivnější péči.“32 V roce 1991 byly přijaty dva zákony, které právně upravovaly nový systém financování zdravotní péče: Zákon ČNR č. 550/91 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění a Zákon ČNR č. 551/91 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně. Zákon 550/91 Sb. byl několikrát 31

DARMOPILOVÁ, Zuzana. Vliv zájmových skupin na reformu zdravotnictví. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 181 s. ISBN 978-80-210-5406-6. 32 GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2003, 380 s. ISBN 80-722-6996-8

26

novelizován a roku 1997 byl nahrazen zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Od 1.1.1992 vláda zavedla všeobecné zdravotní pojištění. V roce 1992 byl přijat Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Všeobecná zdravotní pojišťovna však měla privilegované postavení (občan, který se nepojistil u ţádné pojišťovny, byl automaticky pojištěn u VZP) a povinnosti dle zákona o všeobecném zdravotním pojištění. Zákon č. 160/92 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních zahájil proces privatizace zdravotnických zařízení, jejímţ důsledkem byl nárůst ambulantních specialistů. V letech 1990-1993 probíhaly transformační změny rychlým tempem a týkaly se oblasti financování a úhradami poskytovaných sluţeb. Byla však podceněna kontrola nad hospodařením s veřejnými financemi, která přetrvává dodnes.33 Tabulka 5: Počty zdravotních pojišťoven v jednotlivých letech

Rok Počet pojišťoven

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 15

19

26

27

24

14

11

10

9

9

Zdroj: GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2003, 380 s. ISBN 80-722-6996-8.

Pokles zdravotních pojišťoven byl zapříčiněn nedostatečně připravenou legislativou, nedostatečně vymezeným vztahem pojišťoven k VZP a diferencovanými zájmy, schopnosti a zkušenostmi zakladatelů zdravotních pojišťoven. Pád některých zdravotnických pojišťoven byl zapříčiněný drahým provozem. Od ledna 1995 přestala VZP uzavírat s nově vzniklými zdravotnickými zařízení smlouvy. Hlavním důvodem neuzavírání smluv byl růst objemu vykazované péče a nárůst poţadavků na objem finančních úhrad. Celospolečenské změny, které proběhly od roku 1989 v České republice, ovlivnily resort zdravotnictví. Systém zdravotnictví, který byl plně v kompetenci státu, zanikl. Tabulka 6 ukazuje vývoj vybraných charakteristik zdravotního stavu v roce 1991 a v roce 2008.

33

GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2003, 380 s. ISBN 80-722-6996-8.

27

Tabulka 6: Ukazatele zdravotního stavu obyvatel v roce 1991 a v roce 2008

Rok 1991 2008 Rozdíl Očekávaná délka života při narození-muži 68,1 74,0 +5,9 Očekávaná délka života při narození-ženy 75,4 80,1 +4,7 Kojenecká úmrtnost (‰) 10,9 2,8 -8,1 Novorozenecká úmrtnost (‰) 7,8 1,8 -6,0 Zdroj: DLOUHÝ, Martin. Dvacet let zdravotnických reforem 1989-2009. Zdravotnictví v České republice. Červen 2010, II/XIII, s. 42-47.

Zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva zapříčinil rozvoj zdravotní technologie a lepší dostupnost léků. Zdravotní stav obyvatelstva nezáleţí jen na lepší dostupnosti léků, zdravotních sluţeb a lepší technologii ale i na jeho ţivotním stylu. Kaţdý člověk by měl vědět, co přispívá k lepšímu zdravotnímu stavu (pohyb, zdravá strava, spánek aj.) a naopak co našemu zdraví škodí (alkohol, tabák, stres aj.) Záleţí pak na samotné vůli člověka, jestli své zdraví díky zdravému ţivotnímu stylu bude podporovat nebo naopak zhoršovat nezdravým ţivotním stylem. Následující tabulka shrnuje vývoj reformy zdravotnictví od roku 1990. Tabulka 7: Vývoj reformy zdravotnictví

1990-1991 - příprava základních změn - nastartování základních změn - zánik Krajských ústavů národního zdraví a později i Okresních ústavů národního zdraví - vznik České lékařské komory, České stomatologické komory a České lékárnické komory 1992 - zahájení nového způsobu financování zdravotní péče prostřednictvím VZP (v té době ovšem ještě čerpala zdroje ze státního rozpočtu) - vytvoření základů pro proces privatizace 1993 - zahájení financování zdravotní péče prostřednictvím VZP a později dalšími zdravotními pojišťovnami na bázi vybraného systému - vznik několika zaměstnaneckých pojišťoven - zahájení privatizace (převáţně se týkala ambulantní péče)

28

1994-1995

- první váţnější problémy ve financování zdravotnictví - vznik většiny zaměstnaneckých pojišťoven - legislativní omezení konkurence pojišťoven - začíná se uznávat nutnost podstatných úprav systému a nutnost pokračovat v reformě v upraveném pojetí 1997-1998 - vládní stranou ČSSD – orientace zdravotnictví na čistě neziskový princip poskytování zdravotní péče - tlumení růstu výdajů zavedením různých forem paušálních plateb - pokus o restrukturalizaci lůţkové péče na bázi výběrových řízení 1999-2001 - stagnace a vyčkávání 2002-201034 - stálý růst výdajů na zdravotnictví - více návrhů na reformu zdravotnictví, ţádný však neprosazen a neuplatněn v praxi - převod státních neziskových zdravotnických zařízení na kraje a obce - přeměna některých zdravotnických zařízení na právnické osoby fungující na ziskovém principu – velmi kontroverzní, snaha ze strany vlády o udrţení celého sektoru čistě neziskového - v systému průběţně prováděny dílčí změny- např. pravidelné změny úhradových vyhlášek - od r. 2006 vládní stranou ODS – nový návrh reformy (Julínkova reforma) Zdroj: VEPŘEK, Jaromír; VEPŘEK, Pavel; JANDA, Jaroslav. Zpráva o léčení českého zdravotnictví, aneb, Zdravotnická reforma včera, dnes a zítra. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 229 s. ISBN 80-247-0347-5.

V roce 2008 hlavním symbolem ve zdravotnictví bylo zavedení regulačních poplatků (návštěva lékaře a za recept 30 Kč, jeden den v nemocnici či lázních 60Kč a za pohotovost 90 Kč), coţ vyvolalo velkou vlnu kritiky především u pacientů. Hlavním cílem opatření bylo omezit počet návštěv pacientů u doktora. Dalším cílem reforem bylo omezení volby lékaře a konkurence pojišťoven, převést zdravotní pojišťovny na akciové společnosti a privatizovat je. Tato novela zákona ale neprošla. Současný ministr zdravotnictví jde ve stopách bývalého ministra s určitými odlišnostmi. Oba dva mají společné zavedení finanční spoluúčasti pacientů na část sluţeb

34

DARMOPILOVÁ, Zuzana. Vliv zájmových skupin na reformu zdravotnictví. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 181 s. ISBN 978-80-210-5406-6.

29

v nemocnicích a u ambulantních lékařů. Od 1.1.2012 došlo ke zvýšení poplatku za pobyt pacientů v nemocnici na 100 Kč, za celý recept pacienti v lékárně platí 30 Kč. Co se týká zdravotních pojišťoven L. Heger usiluje o převedení zdravotních pojišťoven na obchodní společnosti s neziskovým reţimem. L. Heger naproti T. Julínkovi podporuje cenovou regulaci. L. Heger zavedl poplatky ve výši 90 Kč pro občany, kteří se nechají vyšetřit u lékaře, kde nejsou registrováni a poplatek ve výši 200 Kč u ambulantního specialisty, ke kterému neměli doporučení od praktického lékaře. L. Heger také usiluje o sepsání seznamu péče, na kterou budou mít pacienti nárok ze svého veřejného pojištění a seznam péče, za který si budou muset připlatit. Poslední dobou se ve zdravotnictví řeší otázka „standardu“ a „nadstardandu“ zdravotní péče. Dle ČSSD a KSČM je zavedení standardů v rozporu s Ústavou, která říká, ţe kaţdý člověk má právo na bezplatnou péči a zdravotní pomůcky v rozsahu stanoveném zákonem. Díky opatřením zavedeným L. Hegerem hrozí lékařům sankce v případě porušení pacientských práv (např. odmítnutí ošetření, nepředání zdravotní dokumentace aj.) Sankce hrozí i záchranářům, kteří neposkytnou péči pacientovi do 20 minut po prosbě (zavolání) o pomoc. Přestup pacientů k jiné pojišťovně bude moţný jen 1x ročně. Nově je pro pacienty zaveden institut dříve vysloveného přání. Tento dokument bude platit 5 let a pacienti v něm vysloví svůj souhlas k tomu, v jakých případech si přejí být odpojeni od přístroje. Co by měla pozitivně ovlivnit hospodaření ve zdravotnictví je zavedení elektronických aukcí a systém DRG.35 Elektronické aukce představují, ţe jednotliví dodavatelé zboţí mezi sebou soutěţí. Čím niţší cenu dodavatel nabídne, tím je větší pravděpodobnost, ţe dostane od nemocnice zakázku. Elektronické aukce by měly ušetřit nemocnicím náklady ve výši deseti procent. Jedna třetina nákladů nemocnice je na nákup zdravotnického materiálu, léků a přístrojů. Elektronické aukce by měly především omezit korupci. Například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze se zásluhou pouţívání elektronických aukcí uspořilo za čtyři roky 175 milionů korun.36 Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (CzechMed) zavedení elektronických aukcí v některých bodech kritizuje. Dle asociace elektronické aukce, které jsou orientované na nejniţší cenu zdravotnického zařízení, mohou způsobit, ţe toto zařízení nebude dodáváno ve vysoké kvalitě. Řada 35

Co přináší zdravotnická reforma? Nejen jiné poplatky. Tady je přehled. Aktuálně.cz [online]. 5.12.2011 [cit. 201202-28]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2011/12/05/zdravotnicka-reforma-prehled-zmen/ 36 Aukce spoří nemocnicím miliony. Medical Tribune CZ: Tribuna lékařů a zdravotníků [online]. 19.8.2011 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/23715-aukce-spori-nemocnicim-miliony

30

dodavatelů zdravotnického zařízení bude orientovat odbyt zdravotnického zařízení v zahraničí a v České republice by to mohlo vést k výpadkům zdravotnického zařízení. Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků přišla s návrhem, ţe pro výběr produktů, je potřeba, aby dané produkty prošly dvěma koly. V prvním kole by si nemocnice vyţádala vzorek produktu od dodavatele, aniţ by věděla cenu. Pokud by tento produkt splňoval veškeré potřebné poţadavky s ohledem na co nejlepší kvalitu, postoupil by do druhého kola. V druhém kole by se vybral ten, který má příznivou cenu. Pokud by produkt prošel oběma koly, byla by splněna podmínka, ţe produkt splňuje veškeré nároky na kvalitu.37 Klasifikační systém DRG se jako nástroj pro manaţery zdravotnických zařízení začal pouţívat v 70. letech 20. století v USA. Postupně se tento úhradový mechanismus rozšířil i do dalších zemí. ČR začala vyuţívat tento systém pro úhradu hospitalizační péče v roce 2007. Na základě systém DRG jsou léčení pacienti rozděleni do jednotlivých skupin podle diagnóz. Pro pacienty rozdělené do jednotlivých skupin je stanovena úhradová sazba. Systém porovnává mezi sebou průměrné náklady mezi jednotlivými skupinami. Úhrada je poskytnuta nikoliv pouze podle výkonů, ale i podle komplikací a komorbidit u daného konkrétního případu.38

37

CzechMed: Obrácená draţba nic neušetří. TRYNER, Miroslav. Euro.cz [online]. 16.3.2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.euro.cz/id/6546t9bhs2ny7gyli2dq822u/detail.jsp?id=107815 38 Vyuţití systému DRG v ekonomických analýzách. ZDN.CZ [online]. 7.10.2011 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/vyuziti-systemu-drg-v-ekonomickych-analyzach-461807

31

4. ZÁJMOVÉ SKUPINY PŮSOBÍCÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ ČR Zájmových skupin ve zdravotnictví České republiky je velké mnoţství, proto bych chtěla upozornit, ţe v diplomové práci uvádím pouze vybrané zájmové skupiny. Jsem si vědoma, ţe analýza mnou vybraných zájmových skupin působící ve zdravotnictví, neobsahuje všechny aktéry, kteří mají vliv na reformu zdravotnictví. Popis jednotlivých aktérů působící ve zdravotnictví byl proveden na základě výzkumu určujícího vliv jednotlivých aktérů působících ve zdravotnictví provedeného Darmopilovou v roce 2009. Graf 1: Jednotlivé vztahy mezi hlavními aktéry působící ve zdravotnictví

Zdroj: Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR: Zdravotnictví v číslech a názorech. Kulatý stůl: Budoucnost zdravotnictví [online]. Praha, květen 2008 [cit. 2012-02-17]. Dostupné z: http://www.kulatystul.cz/cs/system/files/Zprava+o+stavu_WEB.pdf

32

4.1. Analýza výzkumu určující vliv jednotlivých aktérů působících ve zdravotnictví Výzkum byl realizován na základě řízených rozhovorů a dotazníkového šetření. Jedním z úkolů, který měli respondenti dotazníků splnit, bylo zařazení aktérů působících ve zdravotnictví do 5 skupin (klíčový hráč, důleţitý hráč, aktivní hráč, nedůleţitý hráč a neznámý aktér). Vliv jednotlivých aktérů byl vyčíslen na základě jednotlivých faktorů:39 relativní vliv,40 vyjednávací potencionál,41 potencionál působit jako broker,42 potencionál tvořit koalice, stáří organizace. Za klíčového hráče dle relativního vlivu na základě dotazníkového šetření a rozhovorů bylo označeno Ministerstvo zdravotnictví ČR.43 Na druhém místě se umístila Poslanecká sněmovna ČR a Všeobecná zdravotní pojišťovna. Tabulka 8: Klíčoví hráči v českém zdravotním systému

Pozice 1 2 2 4 5 6 6

Procento případů Klíčový hráč Celkové výsledky (rozhovory a dotazníky) MZ ČR 71,2 PSP ČR 44,2 VZP 44,2 Vláda 42,3 Farmaceutické firmy 30,8 Politické strany 28,8 ČLK 28,8


39

DARMOPILOVÁ, Zuzana. Vliv zájmových skupin na reformu zdravotnictví. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 181 s. ISBN 978-80-210-5406-6. 40 Relativní vliv znamená, ţe skupina je povaţována za vlivnou, podle toho jak ji ostatní aktéři na základě hodnocení a názorů ve zdravotní politice povaţují za vlivnou. 41 Vyjednávací potencionál se odvozuje na základě počtu vyjednávání s ostatními aktéry ve zdravotní politice. 42 Broker potencionál vypovídá o velmi dobře organizované skupině s vynikajícími komunikačními schopnostmi. 43 Klíčový hráč skutečně ovlivňuje směr ve zdravotní politice a své zájmy dokáţe prosadit.

33

Celkové výsledky v pozici důleţitého hráče v českém zdravotním systému se na prvním místě umístila ČLK.44 Tabulka 9: Důležití hráči v českém zdravotním systému

Pozice 1 2 3 4 4 6 6 6

Procento případů Důležitý hráč Celkové výsledky (rozhovory a dotazníky) ČLK 37,3 Krajská zastupitelstva 25,5 Farmaceutické firmy 23,5 SÚKL 17,6 Politické strany 17,6 PSP ČR 15,7 SZP 15,7 OSZSP 15,7


V kategorii aktivního hráče se na prvním místě umístily Pacientské organizace.45 Tabulka 10: Aktivní hráči v českém zdravotním systému

Pozice 1 1 3 4 4 6 7

Aktivní hráč Procento případů Celkové výsledky (rozhovory a dotazníky) Pacientské organizace 20,4 Česká lékařská společnost J.E. Purkyně 20,4 ANČR 18,4 AČMN 16,3 Česká lékárnická komora 16,3 ČSK 14,3 Lékařské fakulty 12,2


Za nedůleţitého aktéra jednotliví respondenti neuváděli ţádného nebo jmenovali pacientské organizace. Tabulka 11: Nedůležití hráči v českém zdravotním systému

Pozice 1 2

Nedůleţitý hráč Procento případů Celkové výsledky (rozhovory a dotazníky) Neuvedeno 76,7 Pacientské organizace 23,3

Zdroj: DARMOPILOVÁ, Zuzana. Vliv zájmových skupin na reformu zdravotnictví. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 181 s. ISBN 978-80-210-5406-6. 44

Důleţitý hráč je definován jako aktér, který se podílí na určování směru české zdravotní politiky, a který své zájmy dokáţe prosadit jen částečně. 45 Aktivní hráč nemá tak silné postavení jako klíčový či důleţitý hráč a tudíţ nemůţe ovlivnit směr zdravotní politiky jako aktivní a důleţitý hráč. Své zájmy nedokáţe prosadit tak často jako zmiňovaní hráči.

34

Respondenti označili Ministerstvo zdravotnictví ČR za aktéra ve zdravotní politice, s kterým nejčastěji vyjednávají a spolupracují s cílem ovlivnit směr zdravotní politiky. Tabulka 12: Aktéři, se kterými se nejčastěji vyjednává

Pozice 1 2 3 4 4

Procento případů Pravidelně jednáme s: Celkové výsledky (rozhovory a dotazníky) MZ ČR 40,4 Neuvedeno 21,3 Zdravotní pojišťovny 19,1 Krajská zastupitelstva 17,0 ČLK 17,0


Podle broker potenciálu se nejlépe umístila Česká stomatologická komora. Tabulka 13: Potencionální brokeři v českém zdravotním systému

Pozice 1 2 3 4 5 5

Procento případů Broker Celkové výsledky (rozhovory a dotazníky) Neuvedeno 41,3 ČSK 19,6 Sdruţené praktických lékařů 15,2 ČLK 13,0 Farmaceutické firmy 10,9 Česká lékařská společnost J.E.Purkyně 10,9


Výzkum, který byl proveden Z. Darmopilovou v roce 2009 prostřednictvím řízených rozhovorů a dotazníků, a který měl určit nejvlivnější aktéry v české zdravotní politice, zpracovaný na základě vyčíslení relativního potencionálu, vyjednávací potencionálu a broker potencionálu, měl následující výsledky:

35

Graf 2: Nejvlivnější aktéři v českém zdravotním systému

Vliv aktérů 39,5

22,3

20,6

19,7

19,6

16,6

Krajská zastupitelstva

Politické strany

VZP

Vláda

Farmaceutické firmy

ČLK

PSP ČR

MZ ČR

9,5

9,2

8,8

AČMN

23,9

OSZSP

40 35 30 25 20 15 10 5 0

Zdroj: DARMOPILOVÁ, Zuzana. Vliv zájmových skupin na reformu zdravotnictví. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 181 s. ISBN 978-80-210-5406-6. -vlastní úprava

Ministerstvo zdravotnictví ČR je dle výzkumu nejvlivnějším aktérem v českém zdravotním systému. Dle tohoto výzkumu se pacientské organizace umístily na posledním místě. Mezi těmito organizacemi byl i Svaz pacientů ČR hájící zájmy pacientů, Koalice pro zdraví, Česká onkologická společnost aj.46

4.2. Ministerstvo zdravotnictví ČR Ministerstvo zdravotnictví ČR je dle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR podle § 10: „ústředním orgánem státní správy pro zdravotní péči, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnická zařízení v přímé řídící působnosti, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém.“47 Hlavním cílem Ministerstva ČR je udrţení vyrovnané finanční bilance systému a poskytnutí co nejlepší zdravotní péče. Činnost ministerstev kontroluje a řídí vláda ČR, pokud nepřísluší rozhodování o zásadních otázkách celostátního významu jednotlivým ministerstvům. Ministerstvo zdravotnictví v rozsahu své působnosti určuje právní rámec zdravotního 46

DARMOPILOVÁ, Zuzana. Vliv zájmových skupin na reformu zdravotnictví. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 181 s. ISBN 978-80-210-5406-6. 47 Zákon č. 2 1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1057.html

36

systému, řídí nemocnice, nominuje členy správních rad zdravotních pojišťoven, předkládá vládě návrhy zákonů týkající se problematiky zdravotnictví, kterou má ministerstvo na starost aj. Ministerstvo zdravotnictví předkládá vládě dále výsledky analýz, kterými zkoumá problematiku ve zdravotnictví a navrhuje opatření potřebná k nápravě při porušení zákona. Zmiňované činnosti ministerstva zdravotnictví výrazně oslabují pozici dalších aktérů ve zdravotnictví, kteří jsou následkem jeho činnosti málo autonomní. Ministerstvo zdravotnictví sleduje určité specifické zájmy, přičemţ zájmy úředníků a ministrů nejsou vţdy totoţné. Od 1. ledna 1993 se na postu ministra zdravotnictví vystřídalo 14 ministrů zdravotnictví. 48 Ministři se na postu ministra zdravotnictví střídají, zatímco úředníci pracující na ministerstvu déle a jejich snahou je získat z této výhody co nejvíce. Cílem úředníků je zlepšit své postavení, maximalizace rozpočtu svého úřadu, ale jen do toho období, neţ by se jim zvýšil objem práce a nároků vykonávající pro úřad. Ministr zdravotnictví, který se pohybuje v prostředí se znaky volební nejistoty, má odlišné postavení od úředníka na ministerstvu. Kaţdý nově zvolený ministr se snaţí o jiné reformní opatření, proto se směr zdravotní politiky můţe s kaţdým nově zvoleným ministrem měnit. Dalšími znaky, které mohou ovlivnit prosazení reformního opatření v oblasti zdravotní politiky, jsou např. období recese nebo konjunktury, síla vlády v parlamentu, vládní program reformy zdravotnictví aj. Vláda ČR na základě volebního programu určuje směr zdravotní politiky a Ministerstvo zdravotnictví ČR je odpovědné za provádění reformní politiky.49

4.3. PSP ČR, politické strany Do Poslanecké sněmovny jsou voleni jednotliví představitelé z politických stran. Kaţdá politická strana prosazuje jiné reformní návrhy. Směr české zdravotní politiky je ovlivněn stranou, která se v parlamentních volbách dostane k moci. Zájmová skupina pacienti se ve vztahu k politickým stranám, můţe snaţit o zvolení té politické strany, která prosazuje reformy ve zdravotnictví v jejich prospěch. Je ale jasné, ţe ne pro kaţdého voliče při rozhodování o výběru politické strany, je důleţitá právě oblast zdravotnictví.

48

DARMOPILOVÁ, Zuzana. Vliv zájmových skupin na reformu zdravotnictví. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 181 s. ISBN 978-80-210-5406-6. 49 Tamtéţ

37

Kaţdá politická strana preferuje různé programy v oblasti zdravotnictví. Například ODS ve volebním programu 2010 prosazovala spoluúčast pacientů na financování zdravotnictví. ČSSD spíše prosazovala vyšší spoluúčast státu na financování zdravotnictví. Obě strany se shodly, ţe jsou proti privatizování zdravotních pojišťoven. KSČM byla pro vytvoření jediné zdravotní pojišťovny a pro zvyšování plateb od státu za státní pojištěnce. Podíl zdravotnictví na HDP by podle strany KSČM měl dosahovat evropského průměru 8% a strana se snaţí o obnovení neziskových zdravotnických zařízení, které by nefungovaly na trţním principu. Všechny politické strany kromě KSČM uvaţovaly ve svých volebních programech o zavedení standardu zdravotní péče.50

4.4. Lékaři a organizace hájící zájmy lékařů 4.4.1.

Lékaři

Tato skupina aktérů ve zdravotnictví je velmi důleţitá ale i velmi nehomogenní. Nehomogenita pramení z odlišných zájmů soukromých lékařů (praktici, ambulantní lékaři) a nemocničních lékařů, ale i zaměstnanců zdravotnického zařízení. Jednotliví soukromí lékaři si často konkurují s nemocnicemi. Důleţitost této skupiny je daná tím, ţe poskytovatelé zdravotních sluţeb samotnou zdravotní péči vykonávají a čím kvalitněji ji poskytnou, tím lepší výsledky celý systém zdravotnictví bude mít. Jiţ jsem zmiňovala, ţe poskytovatelé zdravotnických sluţeb mají odlišné zájmy, ale mají i společné zájmy. Jedním z nich, který přetrvává dodnes, je snaha o zvýšení platů často doprovázena různými stávkami zdravotnických zařízení. Pro představu uvádím, jak se zvýšil průměrný měsíční plat poskytovatelů zdravotních sluţeb v roce 2010. Průměrný měsíční plat zaměstnanců ve zdravotnictví celkem v ČR odměňovaných podle platných předpisů o platu, (zřizovatel Ministerstvo zdravotnictví, kraj, obec a město, ostatní centrální orgány) v roce 2010 činil 27 733 Kč, u lékařů a zubních lékařů 50 235 Kč, u všeobecných sester a porodních asistentek 27 515 Kč. Proti roku 2009 vzrostl celkový průměrný plat o 3,7 %.51

50

Volební programy 2010 - Zdravotnická reforma. Aktuálně.cz [online]. 12.5.2010 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://wiki.aktualne.centrum.cz/volby-2010/programy/zdravotnicka-reforma/ 51 Aktuální informace č. 39/2011: Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2010. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. Praha, 19.7. 2011 [cit. 2012-02-17]. Dostupné z: http://www.google.cz/cse?cx=002651195016181801082:vaw3ri0c5ky&q=PLATY%20L%C3%89KA%C5%98%C5 %AE

38

Poskytovatele zdravotnických sluţeb lze rozdělit do tří skupin: Primární sektor – poskytuje základní zdravotnické sluţby. Zahrnuje praktické lékaře pro děti a dorost; praktické lékaře pro dospělé; gynekology; stomatology a lékárenská péče. Sekundární sektor – zahrnuje specializovanou péči a základní lůţkovou péči. Terciární sektor – poskytuje specializované a komplexní sluţby. Zahrnuje fakultní nemocnice; krajské nemocnice a výzkumné ústavy.52 Poskytovatelé zdravotní péče v primárním a sekundárním sektoru jsou většinou soukromí. Terciární sektor je většinou ve veřejném vlastnictví. Organizace, které hájí zájmy poskytovatelů zdravotnických sluţeb, jsou především stavovské komory. Tyto profesní organizace jsou stanoveny zákonem. Člen komory musí své povolání vykonávat odborně, v souladu s jeho etikou, zákonem a řádem komory. Patří mezi ně např. Česká lékařská komora a Česká stomatologická komora. Mezi další organizace hájící zájmy jednotlivých skupin lékařů patří např. Sdruţení praktických lékařů, Sdruţení praktických lékařů pro děti a dorost ČR, Sdruţení soukromých gynekologů aj. Tato sdruţení hájící vlastní zájmy podporují celoţivotní vzdělání svých členů a profesní růst.

4.4.2.

Česká lékařská komora

Česká lékařská komora byla zřízena Zákonem České národní rady č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře ve znění pozdějších předpisů. Tato stavovská nepolitická samosprávná organizace sdruţuje všechny lékaře na území České republiky. Dle § 2 tohoto zákona hlavními povinnostmi komor je: a) „dbají, aby členové komor vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komor, b) zaručují odbornost svých členů a potvrzují splnění podmínek k výkonu lékařského,

52

Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR: Zdravotnictví v číslech a názorech. Kulatý stůl: Budoucnost zdravotnictví [online]. Praha, květen 2008 [cit. 2012-02-17]. Dostupné z: http://www.kulatystul.cz/cs/system/files/Zprava+o+stavu_WEB.pdf

39

stomatologického a lékárnického povolání podle zvláštních předpisů, c) posuzují a hájí práva a profesní zájmy svých členů d) chrání profesní čest svých členů, e) vede seznam členů.“53 Dle § 3 je členství v komoře povinné pro lékaře, kteří na území České republiky vykonávají lékařské povolání v léčebné a preventivní péči. Mezi další oprávnění České lékařské komory patří např., uplatňování disciplinární moci nad svými členy; právo účastnit se jednání, na kterých se rozhoduje o tvorbách sazebníků cen léků a cen lékařských výkonů a jednáních, při kterých se vybírají nová vedoucí místa ve zdravotnictví; stanovovat podmínky k výkonu soukromé praxe svých členů aj. Základem organizace jsou sdruţení lékařů v jednotlivých okresech (obvodu v případě Prahy). Na centrální úrovni zastupují komoru Sjezd delegátů, Představenstvo komory, Viceprezident komory Rady a komise (Čestná rada, Vědecká rada, Revizní komise, Etická komise, Licenční komise). Statutárním orgánem je prezident České lékařské komory. ČLK hájí práva a profesní, sociální a ekonomické zájmy svých členů. Často bývá právě kritizována za tvrdé hájení a prosazování ekonomických zájmů svých členů. ČLK sdruţuje 49 506 lékařů.54 Z tohoto velkého počtu členů vyplývá, ţe zájmy lékařů nejsou stejné a tudíţ komora musí řešit i rozporuplné vztahy jednotlivých skupin (lékařů různých oborů) uvnitř komory. Jiné zájmy sleduje např. soukromý lékař a jiné zájmy lékař zaměstnanec. Spousta dílčích zájmových skupin vzniká i uvnitř ČLK. Z důvodu této roztříštěnosti zájmů uvnitř komory je ČLK vnímána ostatními aktéry za hráče, který nemá tak velký vliv, jaký by mohl mít v případě, ţe by se zájmy lékařů komory sjednotily.55

4.4.3.

Český lékařský klub – Svaz českých lékařů

Odborovou a profesní organizací hájící zájmy lékařů ale i pacientů je Český lékařský klub – Svaz českých lékařů.56 Členství v této organizaci je dobrovolné a rovné. Tato organizace uspořádala společně s ČLK na jaře roku 2010 akci s názvem „Děkujeme, 53

Zákon č. 220/1991 Sb. Česká lékařská komora: Camera Medica Bohemica [online]. 2011 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.lkcr.cz/doc/cms_library/z-c-220-1991-100238.pdf 54 Počet členů ČLK ke dni 22.2. 2012, data mi byla poskytnuta na základě dotazu směřujícími sekretariátu Etické komise ČLK. 55 DARMOPILOVÁ, Zuzana. Vliv zájmových skupin na reformu zdravotnictví. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 181 s. ISBN 978-80-210-5406-6. 56 Oficiální zaloţení této organizace - 17. března 1995.

40

odcházíme“, jejímţ hlavním cílem bylo zlepšení pracovních podmínek zdravotnického personálu. Jednalo se především o zvýšení platů zdravotnického personálu a povinného dalšího vzdělávání. Lékaři poţadovali splnění určitých podmínek s výhruţkou, ţe v případě ţe se tak nestane, dají k 1. březnu 2011 výpověď. Hlavní důvody odchodu lékařů byly zformulovány do 13 základních bodů – 13 důvodů exodu: 1. České zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované - podíl HDP osciluje kolem 7 %, zatímco obvyklý průměr v EU je 10 %. Ze sledovaných zemí OECD jsou za námi pouze Polsko, Mexiko a Korea. 2. Nízká platba státu za státního pojištěnce, která neodpovídá objemu financí za péči, které tito "státní" pacienti zkonzumují. Neexistence systému komerčního připojištění. 3. Velké rezervy ve vnitřním chodu zdravotnictví - největší poloţkou je chaos v lékové politice, kudy utíkají miliardy. 4. Podivné hospodaření v nemocnicích - předražené zakázky (stavební, nákup přístrojů a léků apod.). Platy zdravotníků jsou jedinou poloţkou, za níţ nelze získat provizi. 5. Nízké platy lékařů, které neodpovídají náročnosti povolání, potřebnému vzdělání a prestiţi. 6. Zcela destruovaný systém vzdělávání, který vede k odchodu mladých lékařů do ciziny. 7. Odchody lékařů do ciziny kvůli lepším pracovním podmínkám. Zůstávající lékaři jsou zatěţováni vyšší odpovědností, neţ odpovídá jejich kvalifikaci a vyšším počtem přesčasové práce. 8. Nedodržování zákoníku práce vede k přetěţování lékařů a následně i k moţným chybám lékařů, které je vystavují postihu. 9. V roce 2013 přestane platit výjimka u evropské směrnice o přesčasové práci, která bude klást ještě větší nároky na personální vybavení nemocnic.

41

10. Kvůli personálnímu nedostatku, špatné organizaci a neracionálnímu nakládání s finančními prostředky dochází ke zhoršování péče o pacienty, za něţ nechtějí lékaři přebírat odpovědnost. 11. Nesplněné sliby politiků - od roku 1989 jsou lékaři přesvědčováni, ţe nejprve se musí změnit systém a pak dojde k napravení jejich platů. Doposud se tak nestalo. 12. Politické strany vedou o zdravotnictví ideologickou válku, přičemţ ke změnám je třeba dohoda politiků napříč spektrem, jak je patrné v cizině. 13. Zdravotnictví je resortem, kde se vystřídalo nejvíce ministrů zdravotnictví, koncepcí a rozdílných pohledů. Stále jsou nějaké volby, ať jiţ řádné či předčasné, takţe lékaři nemají záruku, ţe se potřebné změny uskuteční.57 Akce byla podporována řadou lékařů, odborníků i odbornou společností. Proti dané akci vyslovil nesouhlas prezident republiky a prezidentka České asociace sester.58 Akce „Děkujeme, odcházíme“ byla doprovázena peticí SOS zdravotnictví směřovanou a předanou Úřadu vlády k 1.2. 2011, jeţ s akcí sympatizovala. Podepsaní usilovali především o zvýšení platů lékařů, které jsou podle nich podhodnoceny, sníţení cen léků, zdravotní techniky a materiálu na průměrnou evropskou úroveň a důsledně uplatňovat lékovou politiku. Petice s názvem Protest proti kapitulantství před nepřijatelným nátlakem lékařských odborů byla reakcí na petici SOS zdravotnictví. Vyjednání mezi Ministerstvem zdravotnictví v ČR a lékaři bylo skončeno formou tzv. Memoranda o úpravě vztahů ve zdravotnictví. Podepsáním zmíněného memoranda došlo k: 1. Úpravě úhradové vyhlášky - nemocnice v roce 2011 dostaly dvě miliardy korun navíc na zvýšení platů lékařů. Finance se nemocnicím rozdělí podle počtu lékařů.

57

13 důvodů exodu. Děkujeme, odcházíme [online]. 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://dekujemeodchazime.cz/13_duvodu 58 Zdravotní sestry nesouhlasily se stanoviskem vysloveným prezidentkou České asociace sester, která v prohlášení před novináři uvedla, ţe Česká asociace sester nepodporuje hromadný odchod lékařů. Zdravotní sestry tuto akci podporovaly. Odmítaly, aby za ně jménem České asociace sester jednala a usilovaly o vyslovení svých stanovisek k danému problému. Řada sestřiček chtěla z asociace vystoupit a domlouvaly se, ţe zahájí jako protest akci „Děkujeme, odcházíme taky“.

42

2. Zvýšení platů v roce 2011 – v souladu s úpravou úhradové vyhlášky bylo změněno nařízení vlády o platových poměrech lékařů v nemocnicích, léčebných ústavech a léčebnách dlouhodobě nemocných i v záchranných sluţbách zvýšením platového tarifu o 5000,- Kč aţ 8000,- Kč s účinností od 1. března. 3. Výhled pro rok 2012 - v souvislosti s reformou zdravotnictví se průměrný plat lékaře zvýší o 10% a od roku 2013 pak dosáhne 1,5 aţ trojnásobku průměrné mzdy ve státě. V roce 2012 porostou platy také všem zdravotnickým pracovníkům. 4. Zlepšování systému vzdělávání, změna kompetencí zdravotníků, reformní a protikorupční kroky – budou probíhat ve spolupráci s LOK-SČL, ČLK, odbornými společnostmi a asociací sester. Rušení nemocničních lůţek a jejich převedení na lůţka sociálně zdravotní bude probíhat ve spolupráci s jednotlivými kraji (s předpokládanou účinností od roku 2012). 5. Výzva ředitelům nemocnic - ministerstvo zdravotnictví vyzvalo, aby vedení fakultních a dalších státních nemocnic přijalo lékaře po staţení výpovědí zpět, pokud nebudou jejich místa uţ obsazena. 6. Záruka Asociace krajů ČR - ministerstvo zdravotnictví poţádalo Asociaci krajů ČR o záruky, ţe krajské nemocnice přijmou lékaře zpět a zvýší jim podle memoranda platy. 7. Odvolání protestu Děkujeme, odcházíme - lékařské odbory odvolaly protestní akci do tří dnů od popisu memoranda a vyzvaly lékaře, aby výpovědi stáhli a poţádali o přijetí zpátky do práce.59 Akce „Děkujeme, odcházíme“ byla za posledních 20 let nejvýznamnější akcí, která znamenala především „vítězství“ v mnoha bodech právě pro lékaře.

4.5. Farmaceutické firmy Farmaceutické firmy fungují na trţním principu, coţ znamená, ţe se snaţí maximalizovat svůj zisk. Tyto soukromé subjekty se sdruţují do asociací sdruţující 59

Memorandum o úpravě poměrů ve zdravotnictví. Děkujeme, odcházíme [online]. 2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://dekujeme-odchazime.cz/memorandum

43

výrobce léků (v ČR Asociace inovativního farmaceutického průmyslu – AIFP a Česká asociace farmaceutických firem – ČAFF) AIFP

vznikla

farmaceutických

v roce

1993

společností

pod

původním

(MAFS).

názvem

Asociace

Mezinárodní

sdruţovala

asociace

v roce

2011

30 farmaceutických společností s vlastním vývojem a výzkumem inovativních léčiv. Členské společnosti AIFP musí dodrţovat Etický kodex AIFT a snaţí se zajistit co nejvyšší dostupnost inovativních léků nabízených pacientům. Mezi další cíle AIFT patří snaha o dodrţování Etického kodexu i společnostmi, které nejsou členy asociace. Členem asociace se můţe stát kaţdá farmaceutická firma, která disponuje vlastním výzkumem a vývojem inovativních léčiv, a která se zaváţe k dodrţování Etického kodexu AIFT. Mezi členy asociace patří např. Bayer s.r.o., Merck Pharma k.s., UCB s.r.o., ELI LILLY (ČR), FERRING Pharmaceuticals CZ (ČR) a další. Členové asociace pocházejí především ze států západní Evropy, z USA a Japonska. Aţ 70% obratu těchto léků v posledních let má na svědomí právě tato organizace.60 Mezi členy ČAFF, které se zaměřují na výrobu generických léků, se řadí zahraniční i domácí farmaceutické firmy a v roce 2012 sčítá tato asociace 23 členů. Cílem je hájit společné zájmy svých členů v oblasti výzkumu, vývoje, výroby, obchodu, propagace, marketingu humánních léčivých přípravků. Mezi členy této asociace patří farmaceutické firmy, jako jsou např. Zentiva k.s., Sandoz s.r.o., KRKA ČR s.r.o. aj.61 Společně s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (dále například s Asociací českých a moravských nemocnic, s Asociací velkodistributorů léčiv, se Svazem zdravotních pojišťoven v ČR, s Grémiem majitelů lékáren aj.) je i Česká asociace členem Unie zaměstnavatelských svazů. Unie se snaţí prosadit zájmy svých členů (např. obchodní společnosti, nestátní neziskové organizace, příspěvkové a rozpočtové organizace států, krajů i obcí), o kterých jedná s Parlamentem ČR, Vládou ČR, Asociací krajů ČR, Svazem měst a obcí ČR, odborovými organizacemi a ostatními organizacemi zaměstnavatelů.62 Stejně jako u AIFT jsou členové vázáni Etickým kodexem.

60

Broţura AIFT. Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [online]. 2008 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://www.aifp.cz/cz/stahnout-soubor.php?item=AIFP_BROZURA.pdf 61 Programové prohlášení. Česká asociace farmaceutických firem [online]. 2009-2011 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.aff.cz/programove-prohlaseni 62 O nás. Unie zaměstnavatelských svazů České republiky [online]. 2007 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.uzs.cz/index.php

44

4.6. Vláda ČR „Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci rozhoduje na základě zákonů a v jejich mezích o zásadních otázkách celostátního významu, pokud rozhodování o nich nepřísluší ministerstvům, jiným ústředním orgánům státní správy, nebo jimi řízeným orgánům.“ 63 Vláda ČR, která je vrcholným orgánem výkonné moci, je odpovědna Poslanecké sněmovně, je sestavena dle výsledků voleb do Parlamentu ČR a je odpovědná za činnost ministerstva zdravotnictví. Snaţí se prosadit reformu zdravotnictví ve svých volebních programech. V následujícím textu uvádím názory členů vlády na nutnost provedení reformy zdravotnictví: Petr Nečas, premiér: „Představa, že se do zdravotnictví pouze nasypou další peníze a ono začne fungovat, není reálná. Musí se provést reforma zdravotnictví, to je jediná cesta. (Tisková konference po mimořádném jednání tripartity, 26. 11. 2010)“ 64 Leoš Heger, ministr zdravotnictví: „Chceme udělat ve zdravotnictví pořádek a potlačit jevy, kterému kazí pověst: korupci, nadbytečnou síť, zbytečné, nepotřebné výkony, neracionální léčení. To všechno přispívá k pověsti, že zdravotnictví je černá díra na peníze. (MF Dnes, 25. 6. 2011)“ „Jestli na reformě někdo vydělá, je to naopak pacient. Dostane víc práv a jeho léčebné možnosti se nijak nezmenší. (MF Dnes, 13. 7. 2011)“ „Systém zdravotnictví se začíná ozdravovat. Stále musíme počítat s tím, že výsledná bilance bude negativní, že i tak budeme v menším minusu. Minule nám scházelo asi deset miliard korun, letos jsme na polovině a to ještě neplatí všechna naše opatření. (Tisková konference 3. 11. 2011)“ 65

63

Jednací řád vlády. Vláda České republiky [online]. 2009-2012 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/dokumenty/jednaci-rad-vlady-91200/ 64 Reforma zdravotnictví: Říkají o reformě. Informační centrum vlády [online]. 2012 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/reforma-zdravotnictvi/rikaji-o-reforme/ 65 Tamtéţ

45

4.7. Plátci zdravotnických služeb Do této skupiny patří především zdravotní pojišťovny, jejichţ zájmy prosazuje Svaz zdravotních pojišťoven sdruţující zaměstnanecké pojišťovny a Otevřený svaz zdravotních pojišťoven v případě VZP a veřejný sektor (státní správa a samosprávy). Zdravotní pojišťovny jsou zřízeny ze zákona a jejich hlavní povinností je úhrada zdravotní péče svých pojištěnců. Finanční prostředky odvádí zdravotním pojišťovnám stát, zaměstnavatelé a pojištěnci. Tyto finanční prostředky slouţí k úhradě poskytnuté péče pojištěncům zdravotnickými zařízeními, s nimiţ má příslušná pojišťovna smlouvu. Dle zákona se občané musí stát účastníky veřejného zdravotního pojištění a povinnost pojišťoven je přijímat občany, které se k dané pojišťovně přihlásí. Vztah mezi poskytovateli zdravotnických sluţeb a plátci zdravotnických sluţeb je upraven příslušnými smlouvami v rámci dohodovacího řízení. Zdravotní pojišťovny přicházejí do vztahu i se státem. Stát garantuje svým občanům zdravotní péči podle zákona a podzákonných předpisů, které schvaluje moc zákonodárná. Poslanecká sněmovna Parlamentu stanovuje členy dozorčích a správních rad pojišťoven, dále kontroluje a schvaluje finanční výkazy pojišťoven, účetní uzávěrky i pojistné plány pojišťoven. V rámci této skupiny nelze opomenout jednotlivá ministerstva (především Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ministerstvo financí ČR), jejichţ hlavním úkolem je průběţné monitorování finanční situace jednotlivých pojišťoven, kontrola odborného vybavení poskytovatelů zdravotnických sluţeb, aplikace právního rámce aj. Zdravotní pojišťovny vznikaly od roku 1992 v ČR. Zdravotní péče byla do roku 1992 hrazena prostřednictvím státního rozpočtu (především z výnosu z daní). O roku 1992 došlo k radikální změně, která s sebou přinesla přesun hrazení péče ze státu především na zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojištění se od tohoto data stalo povinným pro všechny občany ČR. Kaţdý občan měl moţnost si dobrovolně vybrat svoji oborovou nebo regionální či podnikovou pojišťovnu. Ti, co se nepřihlásili dobrovolně ani k jedné z jmenovaných pojišťoven, byli automaticky přiřazeni k pojišťovně VZP. Činnost zdravotních pojišťoven je upravena především Zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ve znění pozdějších předpisů a Zákonem č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, dle aktuálního znění. Jelikoţ jsou zdravotní pojišťovny organizace neziskové, měly by být

46

nevyčerpané či uspořené finanční prostředky pouţity na zlepšování zdravotní péče pojištěncům dané pojišťovny. V současné době je v ČR 8 zdravotních pojišťoven: Všeobecná zdravotní pojišťovna Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky Zaměstnanecká pojišťovna Škoda Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra Mezi jednotlivými pojišťovnami probíhá konkurenční boj o klienty. Kaţdá z pojišťoven se snaţí získat klienta nejrůznějšími výhodami (např. vyšší úhrada peněz pojišťovnou na očkování, ozdravné pobyty, příspěvky na zdravotní pomůcky, léky a další výhody). Tento konkurenční boj je pro pojištěnce přínosem, protoţe tím, ţe jednotlivé pojišťovny soupeří spolu o klienty, tím více myslí na rizikové skupiny klientů, které dostávají následně více výhod. Všeobecná zdravotní pojišťovna vznikla v roce 1992 a díky počtů klientů, který sahá aţ k číslu 6,2 milionů, je největší pojišťovnou v České republice. U VZP je pojištěna převáţná část populace. VZP je členem dvou organizací. Prvním z nich je organizace Evropské sítě boje proti podvodům a korupci ve zdravotnictví (EHFCN). A druhou z nich je mezinárodní celosvětová organizace Mezinárodní asociace vzájemných pojišťoven (AIM), zastřešující zdravotní pojišťovny, které se zabývají všeobecným zdravotním pojištěním.66 VZP zaujímá mezi ostatními pojišťovnami dominantní ale zároveň odlišné postavení. Mezi jednotlivé odlišnosti patří: veřejný zřizovatel; nemůţe se stát předmětem konkursu a vyrovnání; v případě platební neschopnosti můţe vyuţít 66

O nás. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/o-nas

47

návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu; vede centrální registr pojištěnců; má jiná pravidla na výpočet výše nákladů na provoz.67

4.8. Pacienti Ve zdravotnickém systému lze za hlavní aktéry označit pacienty (občany), poskytovatele zdravotnických sluţeb, plátce zdravotnických sluţeb a ostatní aktéry (výrobci a dodavatelé léků a zdravotní techniky aj.). Tyto jmenovaní aktéři působící ve zdravotnictví se dále člení na mnoho dalších skupin, mezi nimiţ existují vzájemné vazby a interakce a jejich cíle a priority při reformě zdravotnictví jsou často odlišné. Prvním skupinu ve zdravotnickém systému tvoří občané – pojištěnci – pacienti. Občané neboli pacienti jsou svým počtem největší zájmovou skupinou ve zdravotnictví. Jejich charakteristickým znakem je, ţe spotřebovávají zdravotní péči. Ještě neţ dojde k samotné spotřebě, zdraví pacienta je v jeho rukách. Samotný pacient můţe ovlivnit své zdraví svým ţivotním stylem, přístupem k prevenci, pravidelnými kontrolami u lékaře, chováním aj. Tím, ţe se občan stará racionálně o své zdraví, tím ovlivní pozitivně i samotnou spotřebu zdravotní péče i potřebu zdravotní péče. Pacient má právo na svobodnou volbu lékaře a veřejné zdravotní pojišťovny jednou ročně. Pacienti mají povinnost docházet k lékařům na preventivní prohlídky a podílet se na financování pojistného na veřejně zdravotní pojištění. Hlavním rysem této skupiny je její neorganizovanost. Občané (pacienti) poptávají zdravotnické sluţby nepravidelně. Jejich poptávka se zvyšuje nepředvídatelně s jejich současným zdravotním stavem. „Pacienti jsou objektem i subjektem péče, ke kterému směřuje převážná část aktivit zdravotnického sytému. Rekrutují se z pojištěnců, samoplátců, případně osob nepojištěných a neschopných platit. Soubor pacientů tvoří pestrá směs jedinců různého věku a pohlaví, sociálního postavení, s různou genetickou výbavou a rozdílným aktuálním zdravotním stavem. To, zda pojištěnec či jiná osoba vstoupí do systému zdravotní péče, závisí na individuálních faktorech ovlivňujících jeho rozhodování a také na možnostech, které jsou objektivně dány uspořádáním a charakterem zdravotnického systému.“68

67

DARMOPILOVÁ, Zuzana. Vliv zájmových skupin na reformu zdravotnictví. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 181 s. ISBN 978-80-210-5406-6. 68 GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2003, 380 s. ISBN 80-722-6996-8

48

Podle Listiny základních práv a svobod mají občané České republiky právo na zajištění péče o zdraví, ale zároveň povinnost přispívat na financování veřejného zdravotního pojištění. Dalšími právními předpisy, které upravují práva pacientů, je například Úmluva o lidských právech a biomedicíně, Etický kodex práv pacientů aj. Článek 31 Listiny základních práv a svobod: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“69 Typické pro zájmovou skupinu pacienti je to, ţe trpí „syndromem černého pasaţéra“. Tzn. produkt neboli výstup občanského sdruţení pacientů má podobu veřejného statku. To znamená, ţe tento produkt (výstup) i pokud je nabízen jediné osobě, tak pro ostatní se stává také dostupným, aniţ by se museli podílet na jeho financování. Činnost této skupiny je tedy oslabena, neboť ti, kteří nejsou členové tohoto sdruţení, nemusí věnovat čas a prostředky na její fungování. A i kdyţ neobětují nečlenové svůj čas či prostředky, tak i přesto mohou těţit z jejich dosaţených výsledků.70 Vliv občanů (pacientů) na způsob poskytování zdravotní péče je relativně malý. V roce 2008 se Česká republika dostala na 26. místo z 30-ti evropských zemí při hodnocení této oblasti. Získala 81 z 150 moţných bodů.71

4.8.1.

Občanská sdružení pacientů

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů znamenal pro občany demokratizaci společnosti. Lidé se na základě tohoto zákona mohli sdruţovat v občanských sdruţeních. Pacientská organizace si klade za cíl ochranu práv všech pacientů a jejich zájmů a přispívat k řešení problémů ve zdravotnictví z pohledu uţivatelů sluţeb a široké veřejnosti.72 Občanské sdruţení můţe vzniknout minimálně s třemi zakládajícími členy. Mezi významné pacientské organizace patří např. Svaz pacientů ČR, sdruţení Občan, Občanské sdruţení na ochranu pacienta aj. Některé občanské sdruţení se zásluhou 69

DAVID, Roman. Ústava České republiky – Listina základních práv a svobod : Úplné znění doplněné poznámkami a úvodem do problematiky. Vyd. 1. Olomouc : Fin, 1996. 254 s. ISBN 80– 7182– 016– 4. 70 MÜLLER, Karel B.; LABOUTKOVÁ, Šárka; VYMĚTAL, Petr. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-3165-0. 71 JANEČKOVÁ, Hana; HNILICOVÁ, Helena. Úvod do veřejného zdravotnictví. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 294 s. ISBN 978-807-3675-929. 72 Tamtéţ.

49

reprezentace a hájení zájmů pacientů, stávají i členy v prestiţních orgánech (např. Výbor pro lidská práva a biomedicínu, Pacientská rada MZ ČR) i v mezinárodních organizacích (např. International Alliance of Pacients Organizations). Konzultační orgán Pacientská rada MZ ČR pro posílení role pacientů vznikl v roce 2006, kdy se konalo i jeho první zasedání. Pacientská rada má 11 členů (Sdruţení obrany spotřebitelů, Koalice pro zdraví, o.p.s., Občanské sdruţení na ochranu pacientů, Senát parlamentu ČR, Hospicové občanské sdruţení, Cesta domů, VIDA o.s., Sdruţení Občan o.s., Národní rada zdravotně postiţených ČR, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, Poradenské centrum proceliakii).73 Občanská sdruţení mohou být specifická nebo nespecifická. Specifická sdruţení sdruţují občany s určitými nemoci a druhy postiţení (např. Česká alzheimerovská společnost, Unie Roska postiţených roztroušenou sklerózou v ČR, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, Liga proti rakovině aj.) Národní rada osob se zdravotním pojištěním, která vznikla v roce 2000 má celostátní působnost. Zastřešuje zájmy jednotlivých členských občanských sdruţení.74 Členy Národní rady osob se zdravotním pojištěním uvádím v příloze č. 1. Tato organizace hájí zájmy osob se zdravotním pojištěním, obhajuje jejich práva a snaţí se je začlenit do společnosti. Toto občanské sdruţení má zastoupení v mnoha významných institucích, organizacích, orgánech, ve výborech a komisích parlamentu ČR aj. (např. ve Vládním výboru pro zdravotně postiţené občany, v komisi Svazu měst a obcí). V České republice jak jsem jiţ zmiňovala, zastupují zájmy pacientů různá občanská sdruţení, které vstupují do interakcí se skupinami plátců a poskytovatelů zdravotnických sluţeb. Významnou organizací hájící zájmy pacientů je Svaz pacientů ČR. Svaz pacientů České republiky působí jako nezisková nevládní organizace od roku 1996.

73

Pacientská rada. Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Poradní orgány ministra [online]. 04.03.2007, poslední aktualizace 01.04.2008 [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/pacientskarada_961_847_1.html 74 K 31.12 2009 sdruţovala Národní rada osob se zdravotním postiţením celkem 114 organizací osob se zdravotním postiţením nebo jejich zástupců.

50

Mezi hlavní činnosti Svazu pacientů v ČR, který je součástí IAPO (Mezinárodní aliance pacientských organizací) patří: ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví se podílí na přípravě zákonů, vyhlášek a předpisů usiluje o zastoupení pacientů v dozorčích radách zdravotnických zařízení snaţí se, aby ve správních orgánech zdravotních pojišťoven měl své zástupce z organizací pacientů je účastníkem jednání Zdravotního a soc. výboru Poslanecké sněmovny a předkládá doporučení k návrhům zákonů a usiluje, aby tyto návrhy byly v souladu se zájmy pacientů další důleţitým bodem je, ţe Svaz pacientů ČR vede bezplatnou poradnu pro pacienty 75

4.8.2.

Hodnocení poskytování zdravotní péče pacienty

„Spokojenost pacientů s péčí je jev velice komplexní. Je chápana jako jeden z neopomenutelných výstupů zdravotní péče, a tudíž jako jeden z cílů, o které ve zdravotnictví jde.“76 Hodnocení poskytování zdravotní péče je důleţitým nástrojem pro zjištění celkové spokojenosti pacientů se zdravotnickými sluţbami. Roku 2006 byl zahájen průzkum společností STEM týkající se spokojenosti hospitalizovaných pacientů v jednotlivých nemocnicích

řízených

Ministerstvem

zdravotnictví.

Pacienti

nemocnicích byli dotazování školenými tazateli společnosti STEM.

v jednotlivých

77

Společnost HealthCare Institute zavedla roku 2006 průzkum, který se jmenuje „Nejlepší nemocnice“.

Tento

průzkum

probíhá

kaţdoročně

prostřednictvím

dotazníků

v jednotlivých nemocnicích. Dotazníky jsou k dispozici v jednotlivých nemocnicích nebo mohou být vyplněny prostřednictvím elektronického dotazníku na internetu na webové stránce příslušné nemocnice. Pro představu, jak tento dotazník vypadá, uvádím jej v příloze č. 2. Pro rok 2011 byl pacienty nejlépe ohodnocen Masarykův onkologický ústav (Brno) v Jihomoravském kraji a z fakultních nemocnic se z pohledu pacientů 75

O svazu. Svaz pacientů České republiky [online]. 1.3.2007 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=svaz 76 JANEČKOVÁ, Hana; HNILICOVÁ, Helena. Úvod do veřejného zdravotnictví. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 294 s. ISBN 978-807-3675-929 77 Dotazovaných respondentů bylo 1716.

51

nejlépe umístila Fakultní nemocnice Ostrava. Průzkumu se účastnilo přes 30 689 pacientů nemocnic a 4095 zdravotníků. Průzkum jednak hodnotí spokojenost pacientů s nemocnicí, ale i spokojenost zaměstnanců nemocnic a finanční zdraví nemocnic. Z pohledu spokojenosti zaměstnanců vyhrála Karvinská hornická nemocnice a.s. v Moravskoslezském kraji a Fakultní nemocnice Ostrava. Při hodnocení finančního zdraví nemocnice nejlépe obstály Fakultní nemocnice Plzeň, Nemocnice Kadaň s.r.o., Nemocnice Na Homolce. Absolutním vítězem z pohledu všech třech oblastí se stala pro rok 2011 Nemocnice Na Homolce a Fakultní nemocnice Ostrava.78 Řada českých nemocnic sleduje spokojenost pacientů dle Pickerova institutu v americkém Bostonu. Průzkumy spokojenosti se zdravotnickým zařízením sledují: způsob přijetí do nemocnice, mnoţství a kvalita informací poskytnutým pacientům, komunikace, edukace, koordinace a integrace péče, citová opora poskytnutá pacientům, uspokojení jejich psychologických potřeb, důvěra k lékařům, snaha lékařů a sester o rozptýlení obav, přístup personálu k pacientům, respekt, ohled, úcta, moţnost zapojení rodiny do nemocniční léčby pacientů prostředí a tělesné pohodlí, propuštění a následná péče.79

78

Celostátní projekt nemocnice ČR 2011: Ţebříček českých nemocnic 2011. HealtCare Institute [online]. 2011 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.hc-institute.org/userfiles/file/2011/zebricek-ceskych-nemocnic_2011-TZfinal.pdf 79 JANEČKOVÁ, Hana; HNILICOVÁ, Helena. Úvod do veřejného zdravotnictví. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 294 s. ISBN 978-807-3675-929

52

5. ANALÝZA VYBRANÝCH ZÁJMOVÝCH SKUPIN VE ZDRAVOTNICTVÍ V této kapitole jsem zaměřila svou pozornost na tři zájmové skupiny ve zdravotnictví. Jsou jimi pacienti, lékaři a farmaceutické firmy. 4. kapitola diplomové práce je těţištěm poznatků pro tuto analýzu. V 4. kapitole jsem jednotlivé tyto zájmové skupiny popisovala a vymezila jejich cíle. Jmenovala jsem i organizace, ve kterých se sdruţují, a které hájí jejich zájmy. Analýza byla provedena na základě sběru dat formou dotazníkového šetření v případě pacientů a lékařů a formou řízeného rozhovoru s farmaceutickým reprezentantem. Pokud se jedná o pacienty a lékaře, tak otázky byly kladeny tak, abych zjistila, jaký názor mají vybrané skupiny na některé reformy zdravotnictví a na vybrané organizace, jeţ hájí jejich zájmy. Analýza ukáţe, s kterými reformami respondenti souhlasí a které vzbuzují negativní ohlasy. Uváděla jsem také jednotlivá stanoviska organizací, které hájí zájmy mnou vybraných skupin. Jedná se především o občanské sdruţení Svaz pacientů ČR, dále Českou lékařskou komoru a Lékařský odborový klub. Poznatky jsem čerpala ze stanovisek a prohlášení organizací zveřejněných na jejich internetových stránkách. Některé otázky byly poloţeny tak, abych zjistila, jak se jednotlivé vybrané skupiny mezi sebou vnímají. Analýza byla doplněna i názory jednotlivých členů organizací. Rozhovor s farmaceutickým reprezentantem poukazuje na lobbing farmaceutických firem, kterému jsem věnovala pozornost v kapitole 2.2.

5.1. Analýza zájmové skupiny pacienti Na dotazník (viz příloha č. 3) odpovídalo 60 pacientů. Z toho cca 27 % bylo ve věku 18-30 let, cca 47% ve věku 31-60 let a cca 27% ve věku 60 let a více (otázka č. 1). Pro tyto tři věkové skupiny je charakteristické, ţe kaţdý z nich potřebuje jinou zdravotní péči. Nejvíce zdravotní péče vyţadují lidé starší 60 let (důchodci) či malé děti. S kvalitou poskytované péče ve zdravotnictví je spokojeno dle dotazníku 63 % respondentů (otázka č. 2). Otázky byly formulované tak, abych zjistila, jestli pacienti znají svá práva ve vztahu k poskytovateli, jestli ví, kam by se mohli obrátit v případě porušení pacientských práv a jestli souhlasí s novými reformami ve zdravotnictví. Další otázky se zaměřovaly na organizaci Svaz pacientů ČR, který hájí pacientské zájmy a vede pro pacienty 53

bezplatnou právní poradnu. Organizací, které hájí zájmy pacientů je velké mnoţství. Můţe se jednat o organizace, které hájí určité specifické zájmy např. Národní rada osob se zdravotním postiţením. V mém dotazníku se soustřeďuji na organizaci Svaz pacientů ČR. Nejdříve všechny výsledky otázek, které jsem v dotazníku uvedla, zpracovávám a následně celý dotazník na základě odpovědí respondentů vyhodnocuji. Dotazník jsem předkládala pacientům v čekárně na Poliklinice Chodov a další dotazníky byly vyplněny v Krajské karlovarské nemocnici a.s., kde je jednotlivým pacientům na příslušných odděleních předala zdravotní sestřička. Pokud nějaký respondent otázce nerozuměl, zdravotní sestřička byla s dotazníkem seznámena a mohla pomoc s jejím vyplněním v případě neporozumění otázce. Dotazník byl předán 60 pacientům a všichni tito respondenti byli ochotni dotazník vyplnit. Úspěšnost návratnosti dotazníku je tedy 100%. Chtěla bych upozornit, ţe v tabulce jsou výsledky jednotlivých odpovědí dotazníku zaokrouhlovány. Z důvodu omezeného rozsahu práce, jsem jednotlivé výsledky odpovědí dotazníku shrnula v následující tabulce. Tabulka 14 : Výsledky odpovědí dotazníku pacientů Otázka dotazníku: Odpověď:

Rozhodně

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně

ano Počet

Nevím

ne %

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

0

0%

Otázka č. 2: „Jste spokojeni s kvalitou poskytované péče ve zdravotnictví?“ Odpověď:

5

8%

33

55%

15

25%

7

12%

Otázka č. 3: „Myslíte si, že pacienti jsou schopni ovlivnit reformu zdravotnictví?“ Odpověď:

0

0%

4

7%

34

57%

17

28%

5

8%

38

63%

0

0%

Otázka č. 4: „Znáte práva pacientů?“ Odpověď:

22

37%

0

0%

0

0%

Otázka č. 5: „Víte, kam byste se mohl(a) obrátit v případě porušení pacientských práv?“ Odpověď:

5

8%

14

23%

17

28%

9

15%

15

25%

77%

0

0%

Otázka č. 6: „Znáte Etický kodex práva pacientů ČR?“ Odpověď:

14

23%

0

0%

0

54

0%

46

Otázka č. 7: „Znáte organizaci Svaz pacientů ČR?“ Odpověď:

12

20%

0

0%

0

0%

48

80%

0

0%

Otázka č. 8: „Myslíte si, že je Svaz pacientů ČR při hájení zájmů pacientů úspěšný? Odpověď:

1

2%

7

12%

24

40%

4

7%

24

40%

Otázka č. 9: „Svaz pacientů informuje veřejnost o připomínkových návrzích k reformě zdravotnictví především prostřednictvím internetu. Myslíte si, že tento prostředek komunikace mezi Svazem pacientů a pacienty je dostačující?“ Odpověď:

1

2%

7

12%

24

40%

16

27%

12

20%

25%

1

2%

12%

5

8%

5

8%

Otázka č. 10: „Souhlasíte se zavedením regulačních poplatků u lékaře“ Odpověď:

6

10%

15

25%

23

38%

15

Otázka č. 11: „Souhlasíte se zavedením nadstandardu?“ Odpověď:

11

18%

20

33%

17

28%

7

Otázka č. 12: „Byli byste si ochotni zaplatit nadstandardní péči?“ Odpověď:

9

15%

20

33%

17

28%

9

15%

Otázka č. 13: „Myslíte si, že farmaceutické firmy ovlivňují lékaře při výběru léku pro pacienty?“ Odpověď:

25

42%

29

48%

2

3%

1

2%

3

5%

Otázka č. 14: „Myslíte si, že byl lékařem pro Vaši léčbu zvolen vždy nejvhodnější lék?“ Odpověď:

3

5%

27

45%

13

22%

2

3%

15

25%

Otázka č. 15: „Myslíte si, že pacienti jsou schopni ovlivnit výši maximálních doplatků za léky? Odpověď:

0

0%

1

2%

20

33%

32

53%

7

12%

Otázka č. 16: „ Souhlasíte s reformou zdravotnictví, která by měla omezit časovou a místní dostupnost zdravotní péče (např. stanovení dlouhých čekacích na zdravotnické výkony, delší dojezdové vzdálenosti do zdravotnického zřízení?“ Odpověď:

4

7%

8

13%

Zdroj:vlastní zpracování autorkou diplomové práce

55

17

28%

27

45%

4

7%

Česká republika čítala k datu 1.1. 2011 10 532 770 obyvatel.80 Všichni tito obyvatelé mohou být potencionálními pacienty. Nelze z tohoto počtu nikoho vyloučit, protoţe svým zdravím si nemůţeme být jisti nikdy. Kaţdého z nás můţe teď či později zdolat nějaké onemocnění. Od banálního onemocnění v podobě chřipky aţ po onemocnění závaţné a vysoce nákladné. Zájmová skupina pacientů je největší zájmovou skupinou ve zdravotnictví. Jejím hlavním rysem je její neorganizovanost. Tato skupina by mohla být silnější při ovlivňování zdravotnictví, ale její neorganizovanost jí ubírá na síle. Otázka č. 3 byla kladena pacientům k zjištění toho, jestli se samotní pacienti vnímají jako skupina silná či slabá k ovlivnění reformy zdravotnictví. Odpovědi byly záporné. Pacienti se povaţují jako slabá skupina, která nemá ve zdravotnictví sílu k ovlivnění veřejných činitelů, kteří příslušné reformy navrhují a schvalují. 85% respondentů odpovědělo, ţe pacienti nejsou schopni ovlivnit reformu zdravotnictví. Výsledky odpovědí na otázku č. 4 jsou opět záporné. Práva pacientů zná 63% respondentů. Etický kodex práva pacientů (otázka č. 6) zná jen 23% pacientů. Na otázku č. 5 více neţ polovina respondentů odpověděla, ţe neví, kam by se mohla obrátit v případě porušení pacientských práv (68%). Nejčastějšími odpovědi na otázku, kam by se pacienti mohli obrátit v případě porušení pacientských práv, odpovídali: na vedení nemocnice- ředitele (6x), na pojišťovny (3x), na Ministerstvo zdravotnictví ČR (2x), na soud (2x), na krajský úřad (1x) a na Českou lékařskou komoru (1x). Domnívám se, ţe pokud pacient nezná svá práva ve zdravotnictví, Etický kodex pacientů ČR a neví, kam a na koho by se mohl obrátit v případě porušení pacientských práv, nemá ve zdravotnictví tak silné postavení jako mají lékaři a farmaceutické firmy (vybrané skupiny analýzy). Z provedeného dotazníku vyplývá, ţe pacienti v tomto ohledu nemají příliš jasno. Porušením práva pacientů můţe být např. neetické chování lékaře, neodborný postup lékaře, ale i zdravotnického personálu aj. Některé nemocnice v ČR informují veřejnost na svých internetových stránkách o právech pacientů, ale myslím si, ţe ne kaţdý pacient o této moţnosti ví a vyuţívá ji a také ne kaţdý má doma internet. Například i na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví by pacient našel práva pacientů. Existují i různé příručky, kde jsou práva pacientů shrnuta (např. 80

Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2011. Český statistický úřad [online]. 29.4.2011 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/7 60029E11F/$File/13011101.pdf

56

příručka Ochrana práv pacientů vytvořena v rámci projektu Ligy lidských práv Férová nemocnice v roce 2010). Pacient v případě porušení pacientských práv můţe podat stíţnost. Stíţnost či návrh na přezkoumání lze dle § 11 Zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících předpisů, který vymezuje práva a povinnosti pojištěnce, lze podat vedoucímu zdravotnického zařízení nebo jeho zřizovateli (státu, kraji, obci či jiné právnické osobě a fyzické osobě), příslušné profesní komoře (České lékařské komoře, České stomatologické komoře nebo České lékárnické komoře), zdravotní pojišťovně a orgánu státní správy, který provedl registraci zdravotnického zařízení. Za určitý nedostatek zákona, lze povaţovat „právo pojištěnců“ podat stíţnost k vyjmenovaným subjektům. Pojištěncem je osoba, které je poskytnuta péče na základě veřejného zdravotního pojištění. Zákon neřeší otázku, pokud by si pacient hradil péči sám a chtěl podat k výše vyjmenovaným subjektům stíţnost. Pokud by stíţnost byla podána příslušné zdravotní pojišťovně, je logické, ţe podání stíţnosti by bylo vyřešeno, jen pokud je u příslušné pojišťovny pacient pojištěn. Zákon omezuje podání stíţnosti, která můţe být podána jen samotným pojištěncem. Neřeší otázku podání stíţnosti příbuzných či pozůstalých pacientů. Bylo by vhodné, aby byl projednán návrh nějakého předpisu, který by tyto nesrovnalosti a mezery v zákoně řešil, kde by byla upravena forma a pravidla podání stíţnosti.81 Pacienti nebo rodinní příslušníci se mohou obracet se svými stíţnostmi na pacientského ombudsmana, který by měl chránit zájmy pacientů i jeho rodinných příslušníků a snaţit se kladně vyřídit veškeré jimi podané stíţnosti. Dle mého názoru, o této osobě málo občanů ví, protoţe nikdo z dotazovaných v otázce č. 5, kam by se obrátil v případě porušení pacientských práv, pacientského ombudsmana neuvedl. Jejich odpověď lze hodnotit i kriticky, protoţe v Karlovarském kraji pacientský ombudsman zřízen není, proto o této funkci občané ani nemusí vědět. Pacientský ombudsman se snaţí najít smírné řešení sporu mezi pacientem a zdravotním personálem. Pacientský ombudsman nemusí být ale vnímán jako subjekt, který by nestranně daný spor vyřešil. Přece jenom je zaměstnancem nemocnice a z toho pramení moţná otázka, na jaké straně bude opravdu stát. V současné době pacientští ombudsmani nejsou zastoupeni ve všech 81

CANDIGLIOTA, Zuzana, Kateřina ČERVENÁ a David ZAHUMENSKÝ. Ochrana práv pacientů: návrhy k diskusi o mimosoudním řešení sporů ve zdravotnictví. Brno: Liga lidských práv, c2010, 64 s. Práva v souvislostech. ISBN 978-808-7414-033.

57

krajích. Pacientského ombudsmana má Fakultní nemocnice Ostrava, Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou Praha, Fakultní nemocnice Plzeň, Bohumínská městská nemocnice a.s., Svitavská nemocnice a.s. Je zajímavé poukázat na vyřizování stíţností podaných pacientem České lékařské komoře, kdy v roce 2008 z 1170 podaných stíţností, jich bylo 1137 odmítnuto, 22 lékařům byla udělena sankce a 11 bylo vyřešeno smírčím řešením.82 I na základě uvedení tohoto příkladu, se lze zamyslet, jakou sílu pacienti ve vztahu k poskytovatelům mají. Otázky č. 7, č. 8, č. 9 byly zaměřeny na organizaci Svaz českých pacientů v ČR. Organizaci Svaz pacientů ČR zná pouhých 20% pacientů (otázka č. 7). Pouze 8 respondentů odpovědělo, ţe je Svaz pacientů ČR při hájení zájmů úspěšný (otázka č. 8). Ostatní odpovídali, ţe tato organizace není úspěšná při hájení zájmů a nebo nevěděli. Svaz pacientů ČR informuje veřejnost o připomínkových návrzích k reformám provedeným ve zdravotnictví především prostřednictvím internetu. Na webových stránkách tohoto svazu najdeme i různé otevřené dopisy směřované Vládě ČR, Poslanecké sněmovně a především Ministerstvu zdravotnictví. Dle mého názoru není dostačující informování pacientů Svazem pacientů ČR prostřednictvím internetu. Respondenti se s mým názorem v otázce č. 9 ztotoţňují (67%). Ne kaţdý obyvatel ČR má doma počítač a internet jen někteří z nás. Stejně tak ne všichni umí s počítačem zacházet. Například důchodci, kteří jsou nejčastějšími návštěvníky ordinací či pacienty v nemocnicích, neumí s vyspělou technikou zacházet. Dle Českého statického úřadu obyvatelé ve věku 65-74 let umějí pouţít internet k odesílání a přijímání e-mailů (89%), telefonování přes internet (33%) a ostatní věci umí ovládat pouze ti nejzdatnější (14%). V letech 2009 počet uţivatelů internetu ve věku 65-74 let byl pouhých 12%, v roce 2010 19,1 %. V roce 2009 bylo v České republice 60% uţivatelů internetu.

83

Dle

získaných poznatků Českého statického úřadu, mohu říci, ţe s přibývajícím věkem se sniţuje počet uţivatelů internetu. Svaz pacientů by měl dle mého názoru informovat veřejnost i jinými způsoby (např. televize, rádio, média, časopisy aj.). Pak by se o jejich záměrech dozvěděli třeba i nejčastější návštěvníci ordinací (důchodci). Čím více 82

CANDIGLIOTA, Zuzana, Kateřina ČERVENÁ a David ZAHUMENSKÝ. Ochrana práv pacientů: návrhy k diskusi o mimosoudním řešení sporů ve zdravotnictví. Brno: Liga lidských práv, c2010, 64 s. Práva v souvislostech. ISBN 978-808-7414-033. 83 Internet a komunikace. Český statický úřad: Statistiky [online]. 2009 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/internet_a_komunikace

58

obyvatel o této organizaci bude vědět, tím více členů můţe mít, pokud se k ní připojí a tím vyšší sílu při ovlivňování reformy zdravotnictví můţe mít. Tato zájmová skupina se dle zmiňovaných důvodů ve srovnání s dalšími zájmovými skupinami ve zdravotnictví jeví dle mého názoru jako velice slabá. I kdyţ Svaz pacientů označuji za zájmovou skupinu nejméně vlivnou ve zdravotnictví (z vybraných skupin), tak ji nelze upřít dosaţení některých jejich cílů, které zveřejňuje na svých webových stránkách. Svazu pacientů se například podařilo prosadit zavedení pacientského ombudsmana v nemocnicích, který hájí práva a zájmy pacientů ve vztahu k péči o zdraví. Dalším naplněným cílem bylo, ţe pacienti mají neomezené právo na přistup k dokumentaci o nich vedené. Mezi další splněný cíl patří, ţe se Svazu pacientů ČR podařilo prosadit účast zástupců pacientské veřejnosti v řídících o dozorčích orgánech nemocnic a pojišťoven. Prezident Svazu pacientů ČR je jedním ze zástupců v Etické komisi Fakultní nemocnice Vinohrady. Ve Výboru pro lidská práva a biomedicínu a ve Výboru pro hospodářská, sociální a kulturní práva zastupuje Svaz pacientů viceprezident Ing. Josef Mrázek, CSc.84 Další otázky dotazníku se zaměřily na názory pacientů na jednotlivé reformy ve zdravotnictví a na vnímání vlivu ostatních dvou vybraných skupin. Cílem dotazníku nebylo uvádět pouze reformy zdravotnictví, se kterými pacienti nesouhlasí, ale i zjistit jestli nějaké reformy vyvolaly pozitivní ohlasy. Otázka č. 10 se týkala souhlasu či nesouhlasu zavedení regulačních poplatků. 63% pacientů s regulačními poplatky nesouhlasí. Zavedení regulačních poplatků Svaz pacientů ČR kritizuje a upozorňuje, ţe regulační poplatky jsou v rozporu s Ústavou, ţe je porušeno právo na bezplatnou péči. Svaz pacientů inicioval petici 2. července 2008 směřované předsedovi Poslanecká sněmovny ČR, ve které mimo jiné usiloval i o zrušení poplatků u lékaře. Pod peticí bylo podepsáno 77 666 občanů.85 Zrušení poplatků se Svazu pacientů ČR nepodařilo prosadit a od roku 2012 se některé z nich ještě zvedly, jak jsem jiţ v diplomové práci uváděla. Pokud by byla otázka regulačních poplatků poloţena lékařům, soukromí lékaři by odpovídali kladně, neboť regulační poplatky zvyšují příjem jejich ordinace. U nemocničních lékařů by se odpovědi lišily

84

O svazu. Svaz pacientů České republiky [online]. 1.3.2007 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=svaz 85 Petice proti poplatkům a privatizaci předána předsedovi Sněmovny. Svaz pacientů České republiky [online]. 2.7.2008 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=2046

59

dle jejich vlastního názoru na jejich zavedení, protoţe poplatky nejdou přímo do jejich „kapes“. Otázka č. 11. a č. 12 se zaměřila na zavedení nadstandardní péče. Se zavedením nadstandardní péče souhlasilo 51% dotazovaných, 40% nesouhlasilo a ostatní nevěděli. 48% dotazovaných by si bylo ochotno zaplatit nadstandardní péči. Do roku 2011 si pacienti mohli připlácet např. za lepší pokoj, za péči nehrazenou ze zdravotního pojištění, za akupunkturu, za přítomnost otce u porodu aj. Od roku 2012 si pacienti mohou připlatit např. za lepší sádru, za lepší nitrooční čočky, očkování aj. Na seznamu nadstandardní péče je 18 výkonů. Nadstandardní péče vyvolává i vlnu kritiky. Kritici upozorňují na to, ţe dle Listiny základních práv a svobod ČR má kaţdý právo na základě veřejného pojištění na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Tím, ţe někdo si bude moct připlatit za lepší zdravotní péči a někdo nebude mít peníze si připlatit, povede k sociální diferenciaci ve společnosti. Tím bude narušen princip rovnosti v přístupu ke zdravotní péči v rámci veřejného zdravotnictví. Viceprezidentka Svazu pacientů ČR nadstandardy vnímá jako prostředek k rozdělení pacientů na chudé a bohaté. Dle jejího názoru, pokud si chce člověk připlácet za lepší zdravotnické sluţby, tak má navštívit soukromou kliniku, kde si pacient uhradí veškeré náklady v souvislosti se zdravotní péčí. Stejně tak kritizuje nadstandard v podobě výběru operátora.86 Zavedení nadstandardní zdravotní péče podporuji, ale celá tato reforma se týká dle mého názoru jen peněz. Pokud je někdo dostatečně finančně zabezpečený, připlatí si za lepší péči, výběr operatéra aj., zatímco ti chudší se budou muset spokojit s péčí, která jim byla poskytována doposud a i ta není zcela bezplatná. Prezident Svazu pacientů ČR se zavedením nadstandardu nesouhlasí: "Lidé o to zájem nemají a mít nebudou. Naše zkušenost je taková, že pacienti hodnotí spíš přístup personálu, tedy to, jestli jsou sestřičky ochotné, usmívají se atd. Tato část reformy je zbytečná práce a akorát vyvolává střety. Pacienti si to ve finále vyloží tak, že jim doktoři podsouvají něco, co jim pouze přinese peníze a co zaručí byznys dodavatelům."87

86

Nadstandard ve veřejném zdravotnictví?. Zdn.cz [online]. 16.11.2011 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.zdn.cz/denni-zpravy/komentare/nadstandard-ve-verejnem-zdravotnictvi-462326 87 Nadstandard? Čeští pacienti o něj příliš zájem nemají. Medical Tribune CZ: Tribuna lékařů a zdravotníků [online]. 5.2.2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/25639-nadstandard-cesti-pacienti-o-nej-priliszajem-nemaji

60

Otázka zaměřená na farmaceutické firmy, byla poloţena k zjištění, jak pacienti vnímají farmaceutické firmy. 90% pacientů vnímá farmaceutické firmy jako subjekty, které ovlivňují lékaře při výběru léků pro pacienta (otázka č. 13). V následující otázce č. 14 polovina respondentů odpověděla, ţe jsou názoru, ţe byl jejich lékařem pro jejich léčbu zvolen vţdy nejvhodnější lék. Na otázku č. 15 pouze jeden respondent odpověděl, ţe by pacienti mohli ovlivnit výši maximálních doplatků za léky. Otázka č. 16 zaznamenala tyto výsledky: 73% pacientů nesouhlasí s omezováním časové a místní dostupnosti zdravotní péče. Svaz pacientů ČR i Národní rada osob se zdravotním postiţením protestovaly proti omezování dostupnosti zdravotní péče, která povede k delším čekacím dobám na operační zákroky (např. onkologické operace) a můţe vést i k přímému ohroţení ţivota některých pacientů. Pro pacientské organizace jsou neakceptovatelné vzdálenosti k akutní zdravotní péči, které jsou časově delší.88 V roce 2012 by mělo být zrušeno přibliţně dva tisíce lůţek, coţ znamená, ţe cesta pacientů k doktorům by byla delší a i finančně nákladnější.89 K protestu proti omezování dostupnosti, kvality a bezpečnosti zdravotní péče se připojila i Česká lékařská komora, která protestuje především proti redukci některých zdravotnických zařízení v některých oborech a regionech a sníţení počtu kvalifikovaného personálu v nemocnicích. Lékaři protestují i proti návrhu ministra zdravotnictví, ţe by mohli zajišťovat zdravotní péči i v oborech, které nejsou v jejich kvalifikaci. Ačkoliv mají pacienti a lékaři kaţdý z nich protichůdné zájmy, reformy současného ministra je přinutily k spojení proti zavedeným reformám. Otázka č. 17 byla poloţena pacientům, lékařům i reprezentantovi farmaceutické firmy. V dotazníku měli jednotliví respondenti seřadit 5 zájmových skupin ve zdravotnictví dle jejich vlivu při prosazování reforem ve zdravotnictví (Ministerstvo zdravotnictví ČR, Českou lékařskou komoru, Svaz pacientů ČR, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a farmaceutické firmy). Zájmové skupiny jsem vybrala cíleně, aby mezi nimi byl poskytovatel, plátce, spotřebitel zdravotní péče, výrobce léků a ústřední orgán zdravotní 88

Protest SPČR a NRZP proti omezování dostupnosti zdravotní péče. Svaz pacientů ČR [online]. 8.2.2012 [cit. 201203-13]. Dostupné z: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=2863 89 Rok 2012 zásadně mění zdravotnictví: příplatky za nadstandard. IDNES.cz [online]. 30.1.2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/rok-2012-zasadne-meni-zdravotnictvi-priplatky-za-nadstandard-p45/viteze.aspx?c=A120126_113838_viteze_bab

61

péče. Zaznamenává dle pacientů následující výsledky: na 1. místě pacienti nejčastěji uváděli Ministerstvo zdravotnictví (65%). Na 2. místě uváděli Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, v těsné blízkosti za ní se umístily farmaceutické firmy. Na třetím místě uváděli také Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, v těsné blízkosti za ní se umístila Česká lékařská komora. Místo 4. získala Česká lékařská komora. Na 5. místě se jednoznačně umístil Svaz pacientů ČR (75%). Veškeré výsledky této otázky i s porovnáním jak odpovídali na tuto otázku lékaři a farmaceutický reprezentant, uvádím v příloze č. 4. Zájmová skupina pacienti je největší zájmovou skupinou ve zdravotnictví. Tato skupina by měla být povaţována za nejdůleţitější zájmovou skupinu ve zdravotnictví a všechny ostatní zájmové skupiny by měly orientovat především své zájmy na pacienty, neboť to jsou právě oni, kdo spotřebovávají zdravotní péči.

5.2. Analýza zájmové skupiny lékaři Dotazník pro lékaře (viz příloha č. 5) byl předkládán stejně jako dotazník pro pacienty v Karlovarské krajské nemocnici a.s. a na Poliklinice Chodov. Z 50 dotazníků mi bylo vráceno pouze 30. Úspěšnost návratnosti dotazníku je tedy 60%. Dotazník byl předáván jak nemocničním lékařům, tak i ambulantním specialistům. Pro tyto dvě skupiny je charakteristické, ţe ačkoliv se jedná o stejnou profesi, tak mají tito respondenti odlišné názory. Organizací, které hájí zájmy lékařů je více dle různých specializací. Stejně jako v dotazníku pro pacienta, ve kterém jsem se zaměřila na Svaz pacientů ČR, se i v dotazníku pro lékaře zaměřuji na organizace. Jsou jimi Lékařský odborový klub a Česká lékařská komora. Česká lékařská komora sdruţuje všechny lékaře na území ČR a členství je pro lékaře povinné V souvislosti s těmito dvěma organizacemi se zaměřuji na akci „Děkujeme, odcházíme“ uspořádanou právě těmito organizacemi. Jak jsem jiţ uváděla v kapitole 4 , tato akce byla aktivně podporována 3837 lékaři, kteří hrozili, ţe dají k 1.3. 2011 výpověď, pokud se s vládou nedohodnou na nových podmínkách ve zdravotnictví. Protest donutil vládu k přijetí kompromisů pod výhruţkou ohroţení zdraví pacientů. Tato akce se v mysli veřejnosti zaryla především poţadavkem zvýšení platů lékařů. V některých nemocnicích byl plat lékařů zvýšen o 6,25 %. Ministr zdravotnictví však sliboval 10% zvýšení. V některých nemocnicích nebyl jeho poţadavek splněn, a proto se plánuje další protest. Další otázky se týkají reforem ve zdravotnictví, a jaký k nim lékaři zaujímají postoj. Výsledky odpovědí dotazníku pro

62

lékaře jsou v následující tabulce shrnuty. Chtěla bych upozornit, ţe v tabulce jsou hodnoty zaokrouhlovány.

Tabulka 15: Výsledky odpovědí dotazníku lékařů Otázka dotazníku: Odpověď:

Rozhodně

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně

ano Počet

Nevím

ne %

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Otázka č. 2: „Myslíte si, že Česká lékařská komora hájí dostatečně zájmy lékařů v ČR?“ Odpověď:

0

0%

16

53%

12

40%

0

0%

2

7%

Otázka č. 3: „Myslíte si, že Lékařský odborový klub hájí dostatečně zájmy lékařů v ČR?“ Odpověď:

5

17%

17

57%

7

23%

0

0%

1

3%

0%

0

0%

50%

0

0%

Otázka č. 4: „Souhlasíte s názory akce „Děkujeme, odcházíme“?“ Odpověď:

7

23%

20

67%

3

10%

0

Otázka č. 5: „Účastnil(a) jste se aktivně této akce?“ Odpověď:

15

50%

0

0%

0

0%

15

Otázka č. 6: „Dal(a) byste opravdu výpověď, pokud by Ministerstvo zdravotnictví nedodrželo slibované závazky z Memoranda?“ Odpověď:

6

20%

5

17%

9

30%

9

30%

1

3%

Otázka č. 7: „Hodnotíte akci „Děkujeme, odcházíme“ při prosazování zájmů lékařů jako úspěšnou?“ Odpověď:

0

0%

22

73%

8

27%

0

0%

0

0%

Otázka č. 8: „Plánujete další akci podobnou akci „Děkujeme, odcházíme“, pokud Ministerstvo zdravotnictví nebude plnit závazky z Memoranda?“ Odpověď:

4

13%

9

30%

4

13%

8

27%

5

17%

2

7%

Otázka č. 9: „Souhlasíte se zavedením nadstandardu?“ Odpověď:

7

23%

19

63%

2

63

7%

0

0%

Otázka č. 10: „Souhlasíte s privatizací nemocnic?“ Odpověď:

0

0%

5

17%

14

47%

7

23%

4

13%

2

7%

Otázka č. 11: „Souhlasíte s centralizací zdravotní péče?“ Odpověď:

0

0%

10

33%

11

37%

7

23%

Otázka č. 12: „Myslíte si, že soukromí lékaři/zdravotnická zařízení, jsou úspěšní při vyjednávání o výši úhrad za péči se zdravotními pojišťovnami?“ Odpověď:

0

0%

11

37%

14

47%

2

7%

3

10%

Otázka č. 13: „Myslíte si, že pacientské organizace (např. Svaz pacientů ČR) mohou účinně ovlivnit reformu zdravotnictví?“ Odpověď:

0

0%

2

7%

12

40%

14

47%

2

7%

Otázka č. 14: „Myslíte si, že lobbing farmaceutických firem ovlivňuje preskripci léků?“ Odpověď:

7

23%

13

43%

10

33%

0

0%

0

0%

Otázka č. 15: „Myslíte si, že lobbing farmaceutických firem by se dal označit za korupční jednání?“ Odpověď:

1

3%

10

33%

13

43%

2

7%

4

13%

Zdroj: vlastní zpracování autorkou diplomové práce

Česká lékařská komora dle respondentů (53%) hájí dostatečně zájmy lékařů v ČR (otázka č. 2). 57% dotazovaných respondentů se shodlo, ţe Lékařský odborový klub hájí dostatečně zájmy lékařů (otázka č. 3). Výsledky těchto otázek nejsou úplně přesvědčivé. Domnívám se, ţe to pramení z odlišných zájmů lékařů nemocničních a lékařů soukromých. Česká lékařská komora sdruţuje jak lékaře nemocniční tak i ambulantní. Dle mého názoru hájí především zájmy nemocničních lékařů. V souvislosti s akcí „Děkujeme, odcházíme“ je patrné, čí zájmy hájí. Soukromému lékaři by nějaké výhruţky s výpovědí asi nepomohly. Ústupky odborům, na které ministr zdravotnictví přistoupil, vyvolaly značnou vlnu nevole právě u soukromých lékařů. Soukromí lékaři ho označili, ţe je nekompetentní, ţe je ignoruje a ţe se chová jako odborář.90 Soukromým lékařům vadí, ţe Ministerstvo zdravotnictví ČR dle úhradové vyhlášky 2012 navýšilo úhrady pouze nemocnicím, ţe s nimi ministr nediskutuje a ţe nesvolává 90

Soukromí lékaři ztrácejí trpělivost s Hegerem. Medical Tribune CZ: Tribuna lékařů a zdravotníků [online]. 6.3.2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/25928-soukromi-lekari-ztraceji-trpelivost-shegerem

64

radu poskytovatelů. Soukromí lékaři jsou sdruţeni v Koalici soukromých lékařů. Tato koalice bojuje proti diskriminaci ambulantních specialistů. Soukromí lékaři jsou např. i proti posílení kompetencí zdravotních sester u praktických lékařů. Jediným způsobem, aby nedocházelo ke střetu zájmů nemocničních a soukromých lékařů v rámci České lékařské komory, by bylo rozdělení komory na lékaře soukromé a na lékaře nemocniční. Pak by bylo zajímavé sledovat, jak komora vystupuje navenek. Svaz pacientů ČR usiloval o zrušení povinného členství lékařů v ČLK, neboť právě povinné členství zakládá střet zájmů, protoţe členové jsou zavazováni k dodrţování kolegiálních ohledů. O zrušení povinného členství v České lékařské komoře usilovali i senátoři z různých politických stran v roce 2006, kteří tvrdili, ţe povinné členství v komoře je v rozporu s právem na svobodné sdruţování občanů. Ústavní soud tento návrh zamítl. Nakonec se ukázalo, ţe návrh na zrušení povinného členství iniciovali nespokojení lékaři prostřednictvím senátorů. Dle lékařů Česká lékařská komora vystupuje často politicky. Prezident České lékařské komory na zrušení povinného členství reagoval: „Navrhujícím senátorům šlo pouze o brutální politický útok na ČLK, která hájí zájmy občanů a upozorňuje na nedostatky ve zdravotnictví.“91 Poslanec ODS a lékař B. Šťastný přišel v roce 2011 také s návrhem o zrušení povinného členství v České lékařské komoře, protoţe podle něj komora vystupuje jako politická strana. O zrušení povinného členství v tom případě nebude rozhodovat Ústavní soud, ale samotní zákonodárci. Pokud by byl tento návrh schválen, tak členství v komoře by bylo dobrovolné, poplatky za členství v profesní organizaci by určoval stát a lékaři by byli registrováni pouze v celostátním registru zdravotníků.92 Dle průzkumu agentury INRES-SONES více jako polovina lékařů93 (52,8%) je názoru, ţe členství v komoře by mělo být dobrovolné. Více jak polovina lékařů (52,6%) ale uvedla, ţe i pokud by bylo členství dobrovolné, jejich účast by byla zachována.94

91

Povinné členství v ČLK není protiústavní. Medical Tribune CZ: Tribuna lékařů a zdravotníků [online]. 20.10.2008 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/12841 92 Přes půlku lékařů chce dobrovolné členství v ČLK, teď je povinné. Boris Šťastný: Váš poslanec za ODS [online]. 5.4.2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.borisstastny.cz/Z-medii/Pres-pulku-lekaru-chce-dobrovolneclenstvi-v-CLK-ted-je-povinne/ 93 Dotazovaných lékařů bylo 1178 z celé republiky. 94 Přes půlku lékařů chce dobrovolné členství v ČLK, teď je povinné. Boris Šťastný: Váš poslanec za ODS [online]. 5.4.2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.borisstastny.cz/Z-medii/Pres-pulku-lekaru-chce-dobrovolneclenstvi-v-CLK-ted-je-povinne/

65

Další otázky dotazníku byly zaměřeny na akci „Děkujeme, odcházíme“. S názory akce „Děkujeme, odcházíme“ souhlasilo 90% lékařů (otázka č. 4). Aktivně se této akce účastnila přesně polovina dotazovaných lékařů (otázka č. 5). Všichni soukromí lékaři se akce neúčastnili. 37% lékařů by dalo výpověď, pokud by Ministerstvo zdravotnictví nedodrţelo slibované závazky z Memoranda (otázka č. 6). Lékaři vnímají akci jako úspěšnou 73% (otázka č. 7). Pokud Ministerstvo zdravotnictví nebude plnit slibované závazky z Memoranda, 43% dotazovaných lékařů plánuje uspořádat další akci (otázka č. 8). Od ledna 2012 platy vzrostly pouze lékařům ve státních nemocnicích, kterým to ministr zdravotnictví nařídil. V některých krajských nemocnicích na platy lékařů nemocnice neměly peníze, protoţe nedostaly peníze od zdravotních pojišťoven. O tom zda peníze budou na platy lékařů v krajských nemocnicích, by měly rozhodnout analýzy v jednotlivých nemocnicích. Pokud by se zjistilo, ţe na platy lékařů nejsou peníze, usilují odboráři, aby byla úhradová vyhláška změněna tak, aby na platy bylo. Pokud se tato situace mezi odboráři a ministerstvem nevyřeší do 23.dubna, odboráři se na společném sjezdu domluví, jak budou dále postupovat či protestovat. Celá akce „Děkujeme, odcházíme“ byla dobře zorganizovaná a vyvinula velký tlak na vládu. Akce byla dostatečně mediálně podpořená a strach z odchodu lékařů z nemocnic a tím ohroţené zdraví pacientů, donutilo vládu k přijetí kompromisů. Akci „Děkujeme, odcházíme“ dle výzkumu společností STEM/MARK nepodporovalo 56% občanů95 a 62% dotazovaných bylo názoru, ţe by jejich odchod zhoršil zdravotní péči.96 Další otázky dotazníku byly zaměřeny na reformy ve zdravotnictví. Se zavedením nadstandardu souhlasí 86% dotazovaných lékařů (otázka č. 9). Zavedení nadstandardu dle ministra zdravotnictví by mělo zprůhlednit placení sluţeb, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pacient bude platit pouze rozdíl mezi standardem hrazeným pojišťovnou a ekonomicky náročnější variantou zdravotní péče (nadstandardem). Ministr zdravotnictví zavedení nadstandardu ospravedlňuje slovy: "Zavádění variant nebude znamenat omezení péče, pouze umožní legální spoluúčast pacientů na úrovni 95 96

Počet respondentů byl 1020 ve věku od 18 let, kteří se podrobili osobnímu dotazování.

Odcházející lékaře podporuje necelá pětina občanů. STEM/MARK [online]. 27.1.2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.stemmark.cz/download/press_release_odchod_lekaru.pdf

66

obvyklé ve vyspělých evropských zemích, aniž by došlo ke zhoršení situace sociálně slabších spoluobčanů."97 Vlnu kritiky vyvolala i moţnost výběru operátora, pokud si člověk připlatí. Nemohu si odpustit výrok viceprezidentky Svazu pacientů ČR, s kterým souhlasím, která se tomuto návrhu brání: "Za peníze bude pan profesor operovat banální slepé střevo, zatímco složitou operaci studenta nebo mladé matky, kteří nebudou mít na zaplacení profesora, nechá operovat mediky jako praxi nebo začínající lékaře."98 S privatizací nemocnic nesouhlasí 70 % lékařů (otázka č. 10). Privatizace nemocnic má dva hlavní argumenty: kvalita zdravotní péče a šířka poskytovaných sluţeb daným zařízením. Privatizace znamená vţdy snahu dosáhnout zisk. Ve snaze dosáhnout zisk je obavou, ţe nový majitel se bude zaměřovat pouze na obory ziskové. Obory nevýdělečné či dokonce ztrátové by se pak mohly zredukovat nebo dokonce zrušit. Hlavní příčinou ziskovosti či ztrátovosti je současný systém úhrad zdravotní péče. Platí bodový sazebník úkonů, který vydává Ministerstvo zdravotnictví ČR a je závazný. Co činí obor ziskový či ztrátový jsou jednak jeho náklady, jednak bodové ohodnocení. Změnit ziskovost daného oboru je moţné pouze změnou sazebníku Ministerstva zdravotnictví ČR. Ze ziskového se můţe stát ztrátový a naopak. Pojistkou, jak si udrţet v privatizovaných zařízeních komplexní péči je stanovit smluvní podmínky privatizace tak, aby nový vlastník musel poskytovat takovou péči, která pro něj není příliš zajímavá z pohledu ziskovosti. Další

argument

proti

privatizaci

je

obava

sníţení

kvality

zdravotní

péče

v privatizovaných zařízeních. V rámci úsporných zařízení by mohlo dojít i na takové změny, které sníţí kvalitu poskytované péče. Protiargumentem naopak je, ţe toto v trţním prostředí ale příliš nehrozí. Zdravotnictví je dlouhodobý obor podnikání a v kaţdém dlouhodobém podnikání závisí úspěch na spokojenosti zákazníků, kteří si zdravotnické zařízení znovu vyberou. Jen tak můţe být zaručena dlouhodobá ziskovost. Jiný názor můţe být, ţe péče o zdraví nemůţe být výdělečná. Nejde přece o obchod a mluvit o tvorby zisku je protismyslné. Péče o zdraví je jeden z hlavních důvodů, proč se 97

Nadstandard? Čeští pacienti o něj příliš zájem nemají. Medical Tribune CZ: Tribuna lékařů a zdravotníků [online]. 5.2.2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/25639-nadstandard-cesti-pacienti-o-nej-priliszajem-nemaji 98 Jaký je vlastně rozdíl mezi kulichem a VIP pacientem. Medical Tribune CZ: Tribuna lékařů a zdravotníků [online]. 24.1.2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/25498-jaky-je-vlastne-rozdil-mezi-kulichema-vip-pacientem

67

platí daně. Privatizace nemocnic má často za následek faktickou likvidaci daného zařízení a tedy i zhoršení dostupnosti zdravotnické péče. S centralizací zdravotní péče (otázka č. 11) nesouhlasí 60% dotazovaných lékařů. Nesouhlas s omezováním dostupnosti, bezpečnosti a kvality zdravotní péče jsem jiţ popisovala u analýzy pacientů. 27.3. 2012 se na Palackého náměstí v Praze uskutečnila demonstrace proti omezování dostupnosti zdravotní péče. Demonstrace je podporována Svazem pacientů ČR, Národní radou se zdravotním postiţením, Českou lékařskou komorou, Odborovým svazem zdravotnictví, Lékařským odborovým klubem, Radou seniorů a ProAltem. Tyto organizace se staví proti vládní pravicové politice ministra zdravotnictví, jehoţ zdravotnické návrhy, které se od 1. dubna stávají platnými, váţně ohrozí dostupnost zdravotní péče.99 Národní rada osob se zdravotním postiţením, Svaz pacientů ČR a Česká lékařská komora upozorňují, ţe redukce některých současných zařízení v některých oborech a regionech aţ o 90% na 10% současného stavu, výrazně omezí práva pacientů. Dle jejich názoru není tento návrh lege artis. Česká lékařská komora je i proti tomu, aby čerství absolventi lékařských fakult mohli sami vykonávat ústavní pohotovostní sluţbu. Zmíněné skupiny, které protestují proti návrhům ministra zdravotnictví, jsou názoru, ţe Ministerstvo zdravotnictví ČR nadřazuje ekonomické zájmy pojišťoven nad zájmy občanů. Národní rada osob se zdravotním postiţením, Svaz pacientů ČR a Česká lékařská komora poţadují, aby s nimi Ministerstvo zdravotnictví o projednávaných reformách více diskutovalo, neboť jsou to právě oni, koho se reformy týkají.100 Ministr zdravotnictví na jejich výzvy nereaguje. Prezident České lékařské komory M. Kubek tuto reformu kritizuje slovy: "Je lepší narodit se v malé porodnici, než na ulici, v autě, nebo v taxíku."101 Na otázku č. 12 dotazovaní respondenti odpovídali, ţe 37% soukromých lékařů (zdravotnická zařízení) jsou úspěšní při vyjednávání o výši úhrad za péči se zdravotními pojišťovny. Pokud se jedná o soukromé lékaře, pouze polovina vnímá toto vyjednávání

99

Demonstrace proti omezování dostupnosti zdravotní péče. Svaz pacientů ČR [online]. 15.3.2013 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=2886 100 Pacienti a lékaři společně proti omezování dostupnosti, kvality a bezpečnosti zdravotní péče. Česká lékařská komora: Pro média [online]. 22.2.2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.lkcr.cz/tiskove-zpravy12.html?do[loadData]=1&itemKey=cz_99304 101 Šéflékař Kubek: Uţ ţádné operace, budeme vás rovnou pitvat. Parlamentnílisty.cz [online]. 22.2.2012 [cit. 201203-13]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Seflekar-Kubek-Uz-zadne-operace-budeme-vas-rovnoupitvat-223738

68

úspěšně. Otázka byla pokládána k zjištění vyjednávací síly ve vztahu k zdravotním pojišťovnám. Otázka č. 13 ukazuje stejné výsledky, jako byly odpovědi pacientů na tuto otázku. Lékaři stejně jako pacienti se shodují, ţe pacientské organizace nemohou účinně ovlivnit reformu zdravotnictví (87%). Otázka č. 14 a č. 15 se zaměřila na vztahy lékařů a farmaceutických firem. Na tyto otázky odpovídali nemocniční a ambulantní specialisté odlišně. 80% nemocničních lékařů je názoru, ţe lobbing farmaceutických firem ovlivňuje preskripci léků. Naopak soukromí lékaři se tomuto názoru brání. Více neţ 83% dotazovaných soukromých lékařů odpovědělo, ţe lobbing farmaceutických firem neovlivňuje preskripci léků. Je moţné, ţe jsem při vyplňování dotazníku narazila na soukromé lékaře poctivé a nebo neodpovídali pravdivě, protoţe v médiích jiţ několikrát zazněly zprávy ohledně lobbingu farmaceutických firem v souvislosti s pořádáním zahraničních kongresů. Na otázku, jestli lobbing farmaceutických firem označují lékaři za korupční jednání, nemocniční lékaři necelými 63% odpovídali záporně. Soukromí lékaři s výjimkou jednoho odpovídali záporně. Otázka č. 16, ve které měli lékaři seřadit 5 zájmových skupin ve zdravotnictví dle jejich vlivu při prosazování reforem ve zdravotnictví, měla oproti pacientům, kteří na tuto otázku také odpovídali, jasné výsledky (viz příloha č. 4). Na 1. místě se jednoznačně umístilo Ministerstvo zdravotnictví ČR (100%), na 2. místě Všeobecná zdravotní pojišťovna (63%), na 3. místě farmaceutické firmy (47%), na 4. místě Česká lékařská komora a na 5. místě se jednoznačně umístil Svaz pacientů ČR (100%).

5.3. Analýza zájmové skupiny farmaceutická firma Analýza zájmové skupiny farmaceutická firma byla provedena na základě řízeného rozhovoru s farmaceutickým reprezentantem. Řízený rozhovor byl anonymní.102 První část otázek směřovala k poznání společnosti (zaměření farmaceutické firmy, cíle farmaceutické firmy, pozice farmaceutického reprezentanta aj.). Další otázky se zaměřily na lobby farmaceutické firmy. Tuto skupinu jsem zařadila do analýzy i v souvislosti s kapitolou 2.2., ve které jsem zabývala lobbingem. Farmaceutické firmy 102

Farmaceutické firmy často tají své praktiky v souvislosti s jejich vlivem na lékaře, proto jsem si vybrala mého známého přítele, který pracuje jako farmaceutický reprezentant a pod podmínkou anonymity mi poskytl informace dle mého názoru pravdivě.

69

se dle mého dotazníku v otázce týkající se síly vlivu při prosazování reforem ve zdravotnictví z pohledu pacientů neumístily s jednoznačným vítězstvím na ţádném místě a dle odpovědí lékařů na 3. místě (47%). Některé informace k dané problematice mi poskytl ředitel Asociace českých farmaceutických firem Dr. E. Zörner při rozhovoru, který se uskutečnil 23.3. 2012 v sídle asociace.

5.3.1.

Rozhovor s farmaceutickým reprezentantem Můžete stručně popsat společnost, ve které působíte, její zaměření?

„Naše společnost se zabývá vývojem a prodejem luxusní kosmetiky určené k lékárenskému prodeji a potravinovými doplňky spolu se zdravotnickými prostředky. Tak se dnes kvůli jednodušší registraci říká léčivým přípravkům.“ Jaké místo zaujímá Vaše společnost na trhu v ČR? „Popsal bych nás jako jednu z mnoha farmaceutických firem střední velikosti, tzn. je pro nás poměrně těžké se s některými přípravky prosadit. S těmi, které se minimálně odlišují od konkurence.“ Jak dlouho působíte na českém trhu? „Na českém trhu působíme od roku 1998. Nicméně společnost těží ze zkušeností své mateřské švýcarské společnosti založené v osmdesátých letech.“ Můžete specifikovat oblasti zájmu Vaší společnosti s ohledem na Vaše produktové portfolio? „Jak jsem již říkal, naší hlavní oblastí zájmu jsou lékárny, určitý výběr lékařů specialistů potažmo okrajově nemocnic. Kosmetika má své místo ještě ve vybraných salonech. Pokud do toho započítám i uvádění nových přípravků na trh, pak jsou to samozřejmě také vybrané státní instituce.“ Jaká je Vaše pozice ve firmě? „Area sales manager, tzn., že mám pod sebou 9 obchodních zástupců, které vedu a pomáhám jim v plnění cílů stanovených vedením firmy. Na starost mám také vybrané VIP lékárny, lékaře a jsem přítomen téměř u všech jednání přímo ovlivňující osud české pobočky společnosti.“ Jak dlouho se ve farmaceutickém průmyslu pohybujete? „Zhruba 10 let, začínal jsem jako farmaceutický reprezentant ve firmě zaměřující se výhradně na předpisové preparáty, kde hlavní oblastí zájmu byli lékaři a nemocnice,

70

kde jsem se také později vypracoval na area sales managera. Zkušeností mám tedy bohužel převelice.“ Jakým způsobem plní Vaše společnost nastavené cíle? „Nástroje jsou jasné. Každá společnost ať už menší, tak hlavně ty větší by měly mít jakýsi svůj etický kodex, kterého by se všichni zaměstnanci měli držet. Jaká je potom praxe si můžete domyslet. Záleží jaká firma a jaký cíl. Naše společnost nemá bohužel takové prostředky, jako měla např. firma, kde jsem působil dříve. Nicméně je to vždy stylem nějaké motivace. Motivujete pacienty, aby chtěli vaše přípravky např. reklamou, doporučením, různými akcemi, jménem atd. Motivujete lékárny jednotlivě nebo centrálně v případě řetězcových lékáren. Motivujete lékaře, aby předepisovali, doporučovali. Motivujete vedení nemocnic. Ne vždy je to tak snadné jak to zní, důležité je vždy najít ten správný kontakt a vědět, co chcete a potřebujete. Motivace může být pak různá. Někde stačí ztratit slovo, někde nabídnete bonus ve zboží, připravíte taštičku, donesete dort, jinde je to pak dovolená, peníze.“ Jak probíhá konkurenční boj, setkal jste se někdy s nějakým nátlakem farmaceutických firem? „Samozřejmě, že setkal. Pokud má firma prostředky, tak se určitě snaží v mezích zákona prosadit. Nátlak může být veden na pacienta, lékárnu a její personál, lékaře, vedení nemocnic, státní správu, zákonodárce v tom nejvyšším patře. Konkurenční boj samozřejmě existuje, naštěstí jdou mnohdy uplatnit zákonné nástroje, jak konkurenci v jejích praktikách regulovat. Jako jinde i zde je to džungle a projdou jí jen ti nejzkušenější a nejsilnější.“ Znáte ještě nějaké jiné – i neoficiální – cesty? „O některých z nich jsem již hovořil. Nechtěl bych mluvit o nějakém úplatkaření, toho jsem naštěstí nebyl nikdy svědkem, nicméně co si budeme povídat. Myslíte, že bychom zde na tak malém trhu měli například tolik přípravků na všechno možné bez jakéhokoli ověření účinku, ba co víc, o kterých víme, že jsou v podstatě placebem?“ Můžete popsat nějakou osobní zkušenost? „Tak určitě není žádným tajemstvím, že pokud potřebujete, aby lékař přešel na Váš přípravek a začal ho prosazovat, tak aby na recepty psal, aby se nezaměňoval atd. Nejlepší je, pokud Vaše společnost pořádá kongres nejlépe někde v Karibiku a Vy ho tam pošlete se ,,vzdělávat“, jestli mi rozumíte.“

71

Co si myslíte o lobby farmaceutických firem a jejich vlivu na segment zdravotnictví popř. vládu jako takovou? „Je otázkou, o co přesně komu jde. Zde se bavíme o tom nejvyšším patře, kde jde o naše domněnky a spekulace, protože málokdy vypluje něco na povrch. Pharma lobby určitě existuje, souvisí to s proplácením přípravků pojišťovnami, se zákonem danými poplatkyza recept, u lékaře, doplatky atd. Zde je velký prostor, velké peníze a každá koruna na krabičce, kterou ztratíte kvůli nějak postavenému zákonu, je drahá.“ Jakým směrem se podle Vás situace ve farmaceutickém průmyslu ubírá? „Toto je asi nejtěžší otázka, jelikož to souvisí se společností jako takovou. Pokud si dovolím hodnotit, tak stále a doufejme, že to tak zůstane i nadále, jde v první řadě o pomoc lidem, o boj s nemocemi. A naštěstí také existují velké společnosti, které díky svému originálnímu výzkumu nemusí zajímat tyto naše žabomyší války. Pak jsou tu také generické společnosti, díky kterým jsou i v těch nejchudších zemích léky levnější a dostupné, avšak po několikaleté ochranné lhůtě originálního přípravku proti zkopírování. A zde už jsme opět u možného nátlaku.“ Dotkly se Vaší společnosti konkrétně nějaké reformy vlády ČR? „Nás konkrétně naštěstí ne, ale mnoho kolegů mi o pár případech řeklo. Jde především o změny v úhradových sazbách na léky, změny doplatků atd.“ Jaký máte názor na novelu zákona o reklamě, která by měla zprůhlednit vztahy mezi výrobci léků a lékaři? Farmaceutické firmy by dle této novely Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv musely hlásit všechny své platby včetně jejich příjemců a úřad by tyto informace zveřejňoval. Souhlasíte s novelou zákona o reklamě? „Částečně určitě ano, mnoho společností již toto průhledné hospodářství praktikuje. Říkám ale částečně, protože pokud hrajete na tomto poli, tak protihráči neukážete všechny své karty. Některé případy jsou bohužel mnohdy tak do očí bijící, že je potřeba na tomto systému něco změnit.“ V dnešní době se téměř běţnou součástí komunikaci mezi lékařem a farmaceutickou firmou staly nabídky v podobě provize, dárků, účasti na zahraničních kongresech aj. Ve zdravotnictví se objevilo mnoho korupčních kauz v souvislosti s farmaceutickými firmami.103 Na otázku týkající se lobbingu farmaceutických firem, mi při rozhovoru 103

Například mediálně známá je kauza odvysílaná Českou televizí z roku 2008, kdy si dermatologové „uţívali“ za peníze farmaceutické firmy Actavis v Egyptě.

72

s ředitelem ČAFF bylo sděleno, ţe kaţdá firma, která chce vstoupit do ČAFF musí podepsat prohlášení, ve kterém se zavazuje dodrţovat Etický kodex. Dále musejí firmy podepsat, ţe budou pravidelně proškolovat svoje zaměstnance. E. Zörner upozorňuje, ţe za posledních 15 let řešila asociace 4 kauzy. První z nich byla kauza Actavis, která byla pokutována jednak od asociace i od Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Druhá kauza Novartis, která byla také potrestána asociací AIFP i Státním ústavem pro kontrolu léčiv. V této kauze se řešily úplatky poskytnuté koţní lékařce za předepisování léků. Třetí kauza je kauza Apotex. Dle ředitele ČAFF se ale o ţádnou kauzu nejednalo. Kauza byla prošetřena policií, Státním ústavem pro kontrolu léčiv i Etickou komisí asociace a zjistilo se, ţe farmaceutická firma se ţádného přestupku nedopustila. V kauze Apotex se jednalo o zaplacení zahraniční cesty do Keni, na kterou by daní urologové odjeli v případě, ţe by předepisovali lék farmaceutické firmy. Poslední kauzou byla kauza Valeant, o nichţ si ředitel asociace myslí, ţe se spíše jednalo o přestupek jednotlivce. Kaţdý farmaceutický reprezentant musí projít 2-3 týdenním školením, na kterém se jednotlivec dozví, co se při rozhovoru s lékařem smí a naopak co se nesmí.104 V případě kauzy Valeant se jednalo o podplácení doktorů v souvislosti s marketingovými studii a provize za reklamu (např. i za vyvěšení plakátu s daným lékem v čekárně). Kauza Valeant není ještě dořešena. „Hubovat“ farmaceutické firmy za jejich lobbing u lékařů je stejně zbytečné, jako je zbytečné, kdyby měl člověk zabránit účastníkům soutěţí o veřejné zakázky, aby nekorumpovali zadavatele. Lékaři by se měli řídit etickými pravidly, pokud si chtějí zachovat důvěru pacienta. Farmaceutické firmy by zase měly dodrţovat Etický kodex. Pokud by lékaři a farmaceutické firmy dodrţovali existující normy, nemusela by se vymýšlet další opatření, která by zamezila korupci. Pokud by se korupce odhalila, stačilo by viníka řádně potrestat a doufat, ţe z jeho strany nebude dále docházet k dalším pochybením. Postmarketingové studie by se daly označit dle některých doktorů také za korupční jednání. Farmaceutické firmy jimi také finančně podporují lékaře. Tyto studie farmaceutické firmy vymyslely, aby elegantně motivovaly lékaře při předepisování léků. Farmaceutické firmy neplatí lékařům za předepisování léků, ale za údaje o spotřebě léku, neţádoucích účinků, dávkování aj., kteří lékaři zaznamenávají do 104

Informace získané při rozhovoru s ředitelem Asociace českých farmaceutických firem.

73

protokolu. Tento způsob předepisování léků ze stran farmaceutických firem není čestný, protoţe léky, které mají být lékařem pacientům předepsány, jsou dříve řádně klinicky testovány, registrovány a schváleny. Farmaceutické firmy pod záštitou klinické studie léků, takto motivují lékaře k předepisování léků.105 Ředitel České asociace farmaceutický firem nazírá na tuto problematiku jinak. Dle rozhovoru s E. Zörnerem některé postmarketingové studie jsou nařízeny přímo Státním ústavem pro kontrolu léčiv a jednotlivé farmaceutické firmy musí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv hlásit všechny své postmarketingové studie. Pokud lék je na trhu například 2 roky, tak se o tom léku ještě neví všechno. Právě postmarketingové studie slouţí k tomu, ţe se o léku dozvíme mnohem více. Můţe se například zjistit, ţe lék má i jinou indikaci. Postmarketingové studie mají své oprávnění. Ty dotazníky pro lékaře musí být napsané tak, aby to nenutilo lékaře k předepisování léků.106

105

HNÍZDIL, Jan, RIEGEL, Martin. O korupci ve farmaceutickém průmyslu: rozhovor s Janem Hnízdilem. Přítomnost. Podzim 2008, s. 18 106 Informace získané při rozhovoru s ředitelem Asociace českých farmaceutických firem.

74

6. FINANČNÍ DŮSLEDKY PŮSOBENÍ ZÁJMOVÝCH SKUPIN VE ZDRAVOTNICTVÍ V této kapitole se věnuji vybraným finančním důsledkům působení zájmových skupin ve zdravotnictví. Zabývám se především finančními důsledky pro zájmové skupiny, které byly podrobeny dotazníkovému šetření. Největší zájmovou skupinou ve zdravotnictví jsou pacienti, proto se zaměřuji na finanční důsledky právě pro tuto skupinu. Kapitola obsahuje k dané problematice i informace, které mi poskytl ředitel Asociace českých farmaceutických firem. Regulační poplatky Finančním důsledkem pro pacienty bylo zavedení regulačních poplatků v roce 2008 iniciované T. Julínkem. Novela Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění mění výši některých regulačních poplatků. Od 1.12.2011 se mění výše poplatku za jeden den hospitalizace v nemocnici z 60 Kč na 100 Kč. Od 1.1. 2012 pacienti hradí jen 30 Kč za recept místo 30 Kč, které museli hradit za kaţdou vydanou poloţku receptu. Spoluúčast občanů na financování zdravotnictví je téma, které se stalo předmětem mnoho diskuzí mezi politickými stranami, občany i lékaři aj., a o které se jeví zájem i v dnešní době. Cílem tohoto finančního opatření v podobě placení regulačních poplatků bylo ekonomicky motivovat pacienta, aby omezil spotřebu sluţeb. Tím, ţe se omezí spotřeba sluţeb, dojde k úspoře výdajů a vzniku dodatečných příjmů, které se mohou pouţít pro zkvalitnění zdravotnických sluţeb. Toto opatření vzbudilo velkou vlnu odporu například na straně důchodců. Proč by měli platit regulační poplatek u doktora, pokud jsou pojištěni. Ve zdravotnictví dochází k jevu, který se nazývá poptávka taţená nabídkou. Pacienti chodí k doktorovi, protoţe poptávají jeho zdravotnické sluţby, ale právě doktor určí, kdy máme přijít na další kontrolu a například jaké léky nám předepíše. Pacient doktorovi věří a jeho rozhodnutí neznevaţuje (informační asymetrie). Doktora lze označit jako iniciátora, který určí další návštěvu (kontrolu). Ne vţdy jdeme přece k doktorovi, ţe bychom chtěli, ale ţe nám kontrolu určí doktor. A jak máme zjistit, kdy k doktorovi nemusíme chodit? My si přece nemůţeme diagnózu určit sami a poznat všechny příznaky nemocí.

75

Elasticita poptávkové křivky po zdravotnických sluţbách je v některých případech nulová. Například na záchranu svého dítěte většina lidí vynaloţí maximum nákladů, aby ho zachránili. Je nám jedno, kolik bude stát operační zákrok či doplatky nějakých léků. Jsme ale omezeni rozpočtem (rozpočtové omezení). Poptávka po zdravotnických sluţbách je ale odlišná pro jednotlivé sociální skupiny. Slabší sociální skupiny si nemohou dovolit vysoké náklady na zdravotní péči. Někdy mohou být zproštěni povinnosti platit regulační poplatky. Tím, ţe nebudou mít slabší sociální skupiny peníze na financování zdravotnictví, sniţuje se pro ně dostupnost zdravotnických sluţeb a je porušen princip rovnosti v přístupu ke zdravotní péči, a tudíţ to můţe negativně ovlivnit jejich zdravotní stav. Zastánci regulačních poplatků poukazují na fakt, ţe tím, ţe bude muset pacient zaplatit u doktora regulační poplatek, si uvědomí, ţe poskytování zdravotnických sluţeb „něco“ stojí. Pacienti, kteří si platí veřejné pojištění, a kteří u doktora nic nezaplatí, si neuvědomují náklady, které jsou spojeny s poskytováním zdravotnických sluţeb. Vzniká nadbytečná poptávka po zdravotnických sluţbách, které v okamţiku spotřeby, mají pro pacienty nulovou cenu. Díky pojištění se zmenšují podněty pojištěných osob vyhnout se rizikům a nákladům, které v důsledku poskytnutí zdravotnické sluţby vznikají.107 Zavedení regulačních poplatků lidé hodnotí negativně a domnívají se, ţe poplatek u lékaře ohrozí dostupnost zdravotní péče. Společnost STEM provedla výzkum v roce 2008 týkající se zavedení regulačních poplatků. Byli oslovováni lidé starší 18 let.108 80% dotazovaných si myslí, ţe zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví ke zlepšení zdravotní péče nepovede. 40% respondentů bylo názoru, ţe zavedení regulačních poplatků u lékaře ohrozí dostupnost zdravotní péče. Stejného názoru byla i KSČM (65% respondentů). ODS dle provedeného výzkumu byla názoru, ţe zvýšení poplatků omezí plýtvání léky (65% respondentů).109

107

DLOUHÝ, Martin. Dvacet let zdravotnických reforem 1989-2009. Zdravotnictví v České republice. Červen 2010, II/XIII, s. 42-47. 108 Oslovených respondentů bylo 1362. 109 Zavedení poplatků ve zdravotnictví moţná omezí plýtvání, k celkovému zlepšení péče však nepřispěje, míní občané. STEM-Středisko empirických výzkumů [online]. 1/2008 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.stem.cz/clanek/1436

76

Graf 3: Poplatky a doplatky z kapes pacientů v letech 2004-2008 (v mld. Kč)

50 40 30 20 10 0 Spoluúčast pacientů

2004

2005

2006

2007

2008

24,4

27,4

29,8

35,4

40,1

Zdroj: FIALA, Petr. Paradoxně bohaté pojišťovny. Ekonom. Říjen 2009, č. 42, s. 44-45.-vlastní úprava

Vyšší cena léků pro plátce a pacienty Dalším finančním důsledkem pro plátce zdravotních sluţeb a následně i pro pacienty je vyšší cena léků, která je způsobena, ţe generické léky110 se na český trh dostávají aţ po 320 dnech zbytečného čekání. Pokud by se generické léky dostaly na český trh dříve, přineslo by to výrazné úspory. Pro pacienty by se stala zdravotní péče cenově dostupnější a tímto lékem by mohlo být léčeno více pacientů. „K moderní cenově dostupné léčbě by se mohlo za stejné peníze dostat mnohem více pacientů. Je nepochopitelné, že čelíme situaci, kdy se k moderní generické léčbě kvůli špatnému systému stanovování cen a úhrad pacienti nedostávají. Generické léky totiž zlevňují nejen léčbu běžných nemocí, ale také zejména těch nejvážnějších.“111 Dr. E. Zörner upozorňuje i na milionové ztráty, které mohly být uspořeny, kdyby se na trh dostal biotechnologicky vyrobený lék na léčbu rakoviny prsu dříve, který byl o 40% levnější neţ dosavadní podpůrný lék na léčbu rakoviny prsu. Uspořeno mohlo být 82,8 milionů korun.112

110

Generické léky jsou ekvivalenty léků originálních. Mají stejnou kvalitu, sílu i účinnost. Generické léky jsou cenově výhodnější, protoţe neobsahují náklady na výzkum, jak je tomu u léků originálních. Díky tomu mohou účinně sniţovat úroveň cen léků na celém trhu. 111 Generické léky se dostávají na český trh aţ po 320 dnech zbytečného čekání – v tomto ohledu jsme jedni z nejhorších na světě. Česká asociace farmaceutických firem [online]. 17.5.2010 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.aff.cz/genericke-leky-se-dostavaji-na-cesky-trh-az-po-320-dnech-zbytecneho-cekani-%e2%80%93-vtomto-ohledu-jsme-jedni-z-nejhorsich-na-svete 112 Tamtéţ.

77

Některé informace k dané problematice mi poskytl ředitel Asociace českých farmaceutických firem při osobní návštěvě v sídle asociace. Ředitel upozorňuje, ţe 320 dní čekání na lék je průměr. Můţe se stát, ţe se čeká, neţ se lék dostane na trh i 2 roky. Poţadavek Transparenční směrnice Evropské unie je, aby o ţádosti o zařazení do systému hrazených léčivých přípravků bylo rozhodnuto ve lhůtě 90 dnů od doručení ţádosti příslušnému orgánu (v případě, ţe rozhodnutí je současně o ceně i zařazení do systému úhrad, je lhůta pro vydání rozhodnutí 180 dnů). Dokonce v ČR by se mělo uskutečnit stanovení ceny a úhrady u některých léků během 90 dní. Státní ústav pro kontrolu léčiv toto časové stanovení cen a úhrady nedodrţuje. Dr. E. Zörner upozorňoval při rozhovoru, ţe zná i případy léků, kdy stanovení ceny a úhrady trvaly více neţ 2 roky. Upozorňuje, ţe bývalá evropská směrnice byla zastaralá a nová připravovaná směrnice je mnohem lepší. Nová evropská směrnice poţaduje stanovení ceny a úhrady u generik 30 dní a u originálních léků 70 dní. Pokud se nová generika dostanou na trh, stát cenu nemusí regulovat. Na trhu začnou fungovat trţní mechanismy díky vstupu dalších generik na trh, která stlačují cenu léku ještě více dolů. Dr. E. Zörner upozorňuje na vnější referencování, kdy Státní ústav pro kontrolu léčiv, hledá nejniţší cenu v léku v Evropě. Právě toto hledání můţe trvat i 3 roky. Pokud by se generika na trh dostala okamţitě, mohlo by být lékem léčeno více pacientů. Nová připravovaná transparenční směrnice je dle ředitele ČAFF „fantastická“ v tom, ţe pokud Státní ústav pro kontrolu léčiv nesplní stanovené ceny a úhrady u originálních a generických léků do určitého období, tak musí zaplatit pokutu a ušlý zisk farmaceutickým firmám. Tato směrnice je v připomínkovém řízení ve všech evropských státech. Řada vlád se zavedením této směrnice nesouhlasí a protestuje. Transparenční směrnice by měla pro lékový trh znamenat výrazné zlepšení.113 Evropská

komise

navrhuje

rychlejší

přístup

k lékům

pro

pacienty.

Tímto záměrem Evropská komise dne 1.3. 2012 navrhla zjednodušit a zkrátit dobu trvání vnitrostátního rozhodnutí o stanovování cen a úhrad léků. V budoucnu by tato rozhodnutí měla být přijata do 120 dnů pro inovativní léčiva a u generických léčivých přípravků jen 30 dní místo dnešních 180 dní. Komise rovněţ navrhuje silné donucovací opatření pro případ, ţe rozhodnutí nebude v souladu s časovými limity, protoţe ty jsou často překračovány členskými státy. Nová směrnice představuje důleţitý zjednodušující opatření a zrušuje a nahrazuje směrnici z roku 1989, která odráţela zvýšenou sloţitost 113

Informace získané při rozhovoru s ředitelem Asociace českých farmaceutických firem

78

stanovování cen a úhrad léků v členských státech. Nová transparenční směrnice by měla celkově v EU přinést úspory ve výši více neţ 35 eur miliard ročně.114 V Zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souv. zákonů upozorňuje na § 39a-39p (Regulace cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely), který byl do tohoto zákona nově přidán i kdyţ v zákoně o pojišťovnách by se přece ceny a úhrady řešit neměly. Novela (platná od 1.12.2011) umoţňuje, ţe kdyţ si farmaceutická firma zabývající se výrobou generických léků poţádá o zkrácení řízení, tak během 30 dní dostane úhradu za lék, která je 30% pod originálem. Nejdůleţitější je, ţe je tam zabudován institut fikce, podle kterého v případě ţe Státní ústav pro kontrolu léčiv nerozhodne včas, platí cena a úhrada dle ţádosti a musí být takto zveřejněna. Státní ústav dokonce vyzval firmy, aby si zaţádaly o zkrácené řízení. Některé farmaceutické firmy tedy zaţádaly o zkrácené řízení a následně se dozvěděly od Státního ústavu pro kontrolu léčiv, ţe pro léky, jejichţ cena byla stanovena před rokem 2008, toto zkrácené řízení neplatí. Dr. E. Zörner upozorňuje, ţe tento „výmysl“ Státního ústavu pro kontrolu léčiv není v zákoně napsaný a ţe ho ČAFF u Ministerstva zdravotnictví ČR připomínkovala a tento nedostatek se řeší.115 Vyšší cena práce Dalším finančním důsledkem působení zájmové skupiny lékařů je vyšší cena práce. Jiţ jsem v kapitole 5. věnovala celostátně podpořené akci „Děkujeme, odcházíme“, která pomohla lékařům, aby se jejich platy zvýšily. Platy se zvýšily jen v některých nemocnicích pouze o 6,25% místo slibovaných 10-ti%. Tato zájmová skupina se v této akci jeví jako silná, protoţe si pod nátlakem ohroţení zdraví celé republiky, tento ústupek v podobě zvýšení platů vydobyla. Nadstandardy Zavedení nadstandardů je další moţný finanční důsledek působení zájmových skupin ve zdravotnictví. Zavedení nadstandardů můţe vést k sociální diferenciaci obyvatel. Chudší lidé se budou muset spokojit se zdravotní péčí, která jim byla poskytnuta 114

Commission proposes faster access to medicines for patients. Europa: Press Releases Rapid [online]. European Commission, 1.3.2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://europa.eu /rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/12/205&format=HTML& aged=0&language=EN&guiLanguage=en 115 Informace získané při rozhovoru s ředitelem Asociace českých farmaceutických firem.

79

doposud. Nebudou mít peníze na zaplacení ekonomicky náročnější varianty zdravotní péče. Pro občany s vyšším příjmem je zavedení nadstandardu velkou výhodou. Výběr špičkového operatéra, který jim za úplatu daný zákrok provede, jim zajistí nejkvalitnější dostupnou péči, ačkoliv by přístup ke zdravotní péči měl být pro kaţdého rovnocenný. Zavedení nadstandardu můţe mít i negativní důsledky pro společnost. Zařazení některých zdravotnických výkonů do nadstandardu můţe omezit medicínský pokrok. Pokud budou některé zdravotnické výkony zařazeny do nadstandardu a na jejich operace budou mít jen ti bohatší občané, výkony se nebudou provádět tak často, jako by se prováděly, kdyby tato péče nebyla zařazena v nadstandardu. Negativním důsledkem v tomto případě by se mohlo stát, ţe se lékaři na tyto výkony nebudou specializovat, nebudou je tak často provádět a nakonec to můţe vést k tomu, ţe se tyto medicínské postupy přestanou vyuţívat. Právě nevyuţíváním medicínských postupů by se mohl zastavit medicínský pokrok. Hospodaření VZP (IZIP) Dalším finančním důsledkem působení zájmové skupiny pojišťovny je špatné hospodaření VZP v souvislosti s jejím podílem ve společnosti IZIP. Na miliardu marně vynaloţenou na IZIP upozorňuje i Svaz pacientů ČR, který při této kauze upozorňuje, ţe s penězi pojištěnců veřejného zdravotního pojištění nelze hospodařit libovolně. VZP je obviněna z posílání peněz společnostem, které s projektem IZIP nemají nic společného.116 Společnost IZIP byla zaloţena v roce 2001 jako společnost s ručením omezeným. 1.1. 2006 byla tato společnost transformována na akciovou společnost. V roce 2011 podíl akcií VZP ve společnosti IZIP představoval 51% (zbylých 49% vlastní švýcarská společnost). Tato společnost nabízí elektronické zdravotnictví v podobě elektronické zdravotní kníţky, coţ umoţňuje předávání zdravotnických informací mezi pacienty, lékaři a zdravotními pojišťovnami a odhalit zbytečně předepisované léky a vyšetření.117 I Česká lékařská komora poţaduje po ministru zdravotnictví

zastavění

projektu

IZIP/Elektronické

116

zdravotní

kníţky

pro

Svaz pacientů ČR kvůli IZIPu volá k odpovědnosti poslance. Svaz pacientů ČR [online]. 4.10.2011 [cit. 2012-0320]. Dostupné z: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=2798 117 O společnosti. IZIP: Elektronická zdravotní knížka [online]. 2011 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.izip.cz/spolecnost-izip/o-spolecnosti

80

nedůvěryhodnost a ţádá ho, aby podal trestní oznámení pro podezření ze zpronevěry prostředků veřejného zdravotního pojištění.118 Společnost SANEP provedla průzkum, který se týkal projektu elektronické zdravotní kníţky.119 Dle výsledků tohoto projektu více jak třípětinová většina dotazovaných povaţuje tento projekt za korupční a čtyři pětiny veřejnosti ho povaţuje za nedůvěryhodný.120 Korupce ve zdravotnictví Ve zdravotnictví je přítomno velké mnoţství aktérů, kteří se svým jednáním dostávají do střetu zájmů. Jejich jednání můţe vyústit k zneuţívání svého postavení, klientelismu, k nehospodárnému vyuţívání veřejných prostředků, k nekalému ovlivňování, lobbování a v neposlední řadě ke korupci. Všechny tyto taktiky jsou často doprovázeny úplatky. Příkladem mohou být farmaceutické firmy, které jsou sponzory zahraničních kongresů pro lékaře. Často se spíše neţ o odborný kongres jedná o dovolenou lékařů. Úplatky lékařů za předepisování léčiv farmaceutických firem mohou být dalším příkladem nekalého jednání. Korupční jednání je přítomno například i u nemocnic při zadávání veřejných zakázek či předraţeného nákupu zdravotního materiálu, techniky aj. V první řadě se podle zákona musí vypsat výběrové řízení u veřejných zakázek. Jedna z moţností jak řízení ovlivnit, je nastavení zadávacích podmínek na míru firmě, která má zakázku vyhrát. Např. zadat do podmínek nějaký domluvený detail, např. průměr koleček u postelí, který znevýhodněná firma pochopitelně nemůţe znát. Tím se přímo ukáţe prstem na toho, kdo má vyhrát. Nemocnici je pochopitelně jedno, jestli postele jezdí na kolečkách o průměru 10 cm nebo 12,4 cm. Pokud bude v podmínkách zadán průměr 10 cm, je jasné, kdo zakázku vyhraje. Příkladem by mohlo být výběrové řízení Krajské karlovarské nemocnice a.s. na nákup postelí do nemocnice. Tato zakázka byla za několik desítek milionů korun. Výběrové řízení, které nemocnice vypsala, probíhalo „podivně“. Lékaři kritizovali nákup postelí

118

Tempus Medicorum: Časopis České lékařské komory. Česká lékařská komora [online]. prosinec 2011 [cit. 201203-20]. Dostupné z: http://www.lkcr.cz/doc/cms_library/tempus_1211-100350.pdf 119 Dotazovaných respondentů bylo 11 482, jednalo se o internetový průzkum. 120 IZIP. SANEP.cz: Středisko analýz a empirických analýz [online]. 7.12.2011 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.sanep.cz/pruzkumy/izip-publikovano-7-12-2011/

81

na hydraulický pohon, které byly předmětem veřejné zakázky a upozorňovali na jejich předraţenost a v případě poruchy na drahé náhradní díly. Dle lékařů by stačily postele na elektrický pohon, které by ušetřily spoustu peněz. Je evidentní, ţe v tomto případě byla zakázka ušitá na míru firmě, která dodávala postele na hydraulický pohon. Výběrové řízení se v nemocnici muselo několikrát opakovat. Nejdříve se poškozené firmy odvolaly. Zadavatelé veřejné zakázky však vymysleli další „fintu“. Před začátkem druhého výběrového řízení jakoby omylem rozlepili jednu z obálek zájemců. Výběrové řízení se muselo opakovat tedy potřetí. Tato „hra“ probíhá od roku 2010. Jisté však je, ţe nové postele pacienti potřebují a ţe nebýt této korupční hry uţ mohli dávno na nových postelích leţet. Dalším předraţeným nákupem je pořízení sanitek pro záchrannou sluţbu v Karlových Varech, kdy se nákup sanitek předraţil o 9,5 milionu korun. Předraţené nákupy zdravotnické techniky, přístrojů, materiálů, techniky aj. se v dnešní době řeší čím dál více. Zabránit těmto korupčním hrám je obtíţné a navíc někdy či nikdy těţko odhalitelné.

82

ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat postavení zájmových skupin ovlivňujících reformu zdravotnictví a porovnat jejich vyjednávací sílu. Ke splnění cíle byla provedena analýza vzájemných vztahů mezi jednotlivými vybranými aktéry ve zdravotnictví a byly analyzovány postoje těchto zájmových skupin. Ve zdravotnictví existuje velký počet aktérů, kteří se snaţí ovlivnit připravované či jiţ schválené reformy. V diplomové práci jsem se nemohla kvůli omezenému rozsahu práce zabývat všemi zájmovými skupinami působícími ve zdravotnictví, proto jsem si vybrala tři zájmové skupiny - pacienty, lékaře a farmaceutické firmy. U zájmové skupiny pacienti a lékaři jsem porovnávala jejich názory, stanoviska či doporučení organizací, v nichţ se sdruţují, na vybrané prvky zdravotnické reformy. Analýza farmaceutické firmy byla provedena na základě řízeného rozhovoru s farmaceutickým reprezentantem. Prostřednictvím řízeného rozhovoru jsem chtěla poukázat na lobbing farmaceutických firem. Lobbing farmaceutických firem je často vyuţíván k ovlivňování nejenom veřejných činitelů ale i lékařů a mnohdy ústí v korupci. Ve zdravotnictví existuje mnoho zájmových skupin, které se chtějí podílet na tvorbě zdravotní politiky. Je zřejmé, ţe ne všechny zájmové skupiny ve zdravotnictví zaujímají k navrhovaným či schváleným reformám stejné postoje. Tyto skupiny se dostávají do vzájemného střetu, při kterém nalézt vzájemnou dohodu není vţdy jednoduché. Na vybraných reformních opatřeních vymezuji kladný či záporný přístup vybraných skupin k těmto reformám. Jedna z otázek, kterou jsem poloţila pacientům, lékařům i farmaceutickému reprezentantovi, ve které měli dotazovaní seřadit pět mnou vybraných skupin dle jejich vlivu při prosazování reforem ve zdravotnictví (Ministerstvo zdravotnictví ČR, VZP, ČLK, Svaz pacientů ČR a farmaceutické firmy), měla podobné výsledky jako analýza provedená Z. Darmopilovou. Na základě její analýzy výzkumu určující vliv jednotlivých aktérů ve zdravotnictví se na prvním místě umístilo Ministerstvo zdravotnictví ČR. Dotazník, který jsem předala pacientům a lékařům, měl stejné výsledky. 64% pacientů je názoru, ţe Ministerstvo zdravotnictví ČR má nejvyšší vliv při prosazování reforem ve zdravotnictví. Všichni dotazovaní lékaři uvedli na 1. místě Ministerstvo zdravotnictví ČR. Farmaceutický reprezentant na 1. místě uvedl také

83

Ministerstvo zdravotnictví ČR. Z výsledků mohu konstatovat, ţe v českém zdravotním systému jsou nejvlivnějšími aktéry centrální aktéři (v tomto případě Ministerstvo zdravotnictví ČR). Z mnou vybraných zájmových skupin se pacienti dle vlivu při prosazování reforem ve zdravotnictví umístili na posledním místě. Pacienti jsou největší zájmovou skupinou ve zdravotnictví, jejímţ znakem je neorganizovanost. Pacientské organizace se dle mého dotazníku i analýzy provedené Z. Darmopilovou umístily na posledním místě. Mezi těmito organizacemi byl i Svaz pacientů ČR. 75 % dotazovaných pacientů v dotazníku zařadilo Svaz pacientů ČR z mých vybraných zájmových skupin na poslední místo. Všichni dotazovaní lékaři i farmaceutický reprezentant vnímají organizaci hájící zájmy pacientů (Svaz pacientů ČR) jako nejméně vlivnou při prosazování reforem ve zdravotnictví. 85% pacientů dle mého dotazníku odpovědělo, ţe pacienti nejsou schopni ovlivnit reformu zdravotnictví (výsledky otázky týkající se seřazování mnou vybraných skupin dle jejich vlivu při prosazování reforem ve zdravotnictví jsou shrnuty v příloze č. 4). Dotazník pro pacienty obsahoval i otázky, které se zaměřovaly na znalost pacientských práv a Etického kodexu práv pacientů. Povědomí pacientů o právech pacientů je slabé. Stejně tak většina dotazovaných pacientů nevěděla, kam by se mohla obrátit v případě porušení pacientských práv. Organizaci, která hájí zájmy pacientů (Svaz pacientů ČR) zná pouhých 20% pacientů. Svaz pacientů ČR informuje veřejnost o připomínkových návrzích k reformám především prostřednictvím svých internetových stránek. Dle mého názoru není tento prostředek komunikace dostačující a je třeba, aby tato organizace pouţívala i jiné prostředky komunikace. Další otázky dotazníku se týkaly reforem ve zdravotnictví. Stejně jako u pacientů jsem se i u lékařů zaměřila na organizace, které hájí zájmy lékařů. Byly jimi Česká lékařská komora a Lékařský odborový klub. Otázky v dotazníku pro lékaře se zaměřovaly na akci „Děkujeme, odcházíme“, na vybrané reformní opatření ve zdravotnictví a na lobbing farmaceutických firem. Česká lékařská komora se umístila dle mého dotazníku určující vliv při prosazování reforem ve zdravotnictví z vybraných skupin na 4. místě dle pacientů (37%) i lékařů (63%). Zájmová skupina lékaři se proti zájmové skupině pacientů jeví jako silná při ovlivňování reforem ve zdravotnictví. Česká lékařská komora je proti Svazu pacientů ČR úspěšnější při ovlivňování reforem ve zdravotnictví. Hlavním rozdílem u těchto dvou organizací jsou odlišné zájmy a cíle. Zatímco Svaz pacientů hájí zájmy všech obyvatel v České republice, Česká lékařská komora hájí zájmy pouze svých členů.

84

Členství v České lékařské komoře je povinné, zatímco členství ve Svazu pacientů ČR je dobrovolné. V diplomové práci jsem se zabývala i jednotlivými doporučeními poslanců i lékařů na povinné členství v České lékařské komoře. V souvislosti s akcí „Děkujeme, odcházíme“ je patrné, ţe komora upřednostňuje zájmy nemocničních lékařů. Komora by měla být rozdělena na dvě části- na soukromé lékaře a na nemocniční lékaře. Tím by se zamezilo střetu nemocničních lékařů a soukromých lékařů, protoţe i tyto dvě skupiny sledují odlišné zájmy. Analýza farmaceutické firmy byla provedena na základě řízeného rozhovoru. Analýza farmaceutických firem poukazuje především na lobbing farmaceutických firem. Stejně jako Česká lékařská komora i jednotlivé farmaceutické firmy sledují vlastní zájmy. Jak jsem jiţ v diplomové práci uváděla, „hubovat“ farmaceutické firmy za jejich lobbing u lékařů je stejně zbytečné, jako je zbytečné, kdyby měl člověk zabránit účastníkům soutěţí o veřejné zakázky, aby nekorumpovali zadavatele. Lékaři by se měli řídit etickými pravidly, pokud si chtějí zachovat důvěru pacienta. Farmaceutické firmy by zase měly dodrţovat Etický kodex. Pokud by lékaři a farmaceutické firmy dodrţovali existující normy, nemusela by se vymýšlet další opatření, které by zamezila korupci. V České republice i přes snahy některých politiků není lobbing právně regulován. Kdyby existovala v České republice právní regulace lobbingu, předcházelo by se situacím, kdy je lobbing jako činnost vnímán negativně a spojován s korupcí. Pravidla, která by zákon jasně formuloval, by umoţňovala férovou komunikaci mezi zájmovými skupinami a veřejnými činiteli a dohlíţela na jejich činnosti. Existence zájmových skupin ve zdravotnictví je potřebná, neboť právě zájmové skupiny připomínkují reformní návrhy ve zdravotnictví a tím kontrolují veřejné činitele při tvorbě zdravotní politiky.

85

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1.

BAŢANTOVÁ, Ilona, et al. Lobbing a korupce při tvorbě veřejné politiky. Vyd. 1. Praha : Prospektrum, 2007. 132 s. ISBN 978-80-7175-144-1.

2.

CANDIGLIOTA, Zuzana, Kateřina ČERVENÁ a David ZAHUMENSKÝ. Ochrana práv pacientů: návrhy k diskusi o mimosoudním řešení sporů ve zdravotnictví. Brno: Liga lidských práv, c2010, 64 s. Práva v souvislostech. ISBN 978-808-7414-033.

3.

DAVID, Roman. Ústava České republiky – Listina základních práv a svobod : Úplné znění doplněné poznámkami a úvodem do problematiky. Vyd. 1. Olomouc : Fin, 1996. 254 s. ISBN 80– 7182– 016– 4.

4.

DARMOPILOVÁ, Zuzana. Vliv zájmových skupin na reformu zdravotnictví. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 181 s. ISBN 978-80-210-5406-6.

5.

DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 228 s. ISBN 80-245-0998-9.

6.

GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2003, 380 s. ISBN 80-722-6996-8.

7.

JANEČKOVÁ, Hana; HNILICOVÁ, Helena. Úvod do veřejného zdravotnictví. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 294 s. ISBN 978-807-3675-929.

8.

MÜLLER, Karel B.; LABOUTKOVÁ, Šárka; VYMĚTAL, Petr. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-3165-0.

9.

POTŮČEK, Martin a kol. Veřejná politika. Vyd.1. Praha : Sociologické nakladatelství Slon, 2010. 396 s. ISBN 978-80-86429-50-2.

10.

ŘÍCHOVÁ, Blanka. Přehled moderních politologických teorií. Vyd. 2. Praha : Portál, 2006. 303 s. ISBN 80-7367-177-8.

11.

ŘÍCHOVÁ, Blanka. Úvod do současné politologie : Srovnávací analýza demokratických politických sytémů. Vyd. 1. Praha : Portál, 2002. 208 s. ISBN 807178-628-4.

12.

VAN SCHENDELEN, Rinus. Jak lobbovat v Evropské unii aneb Machiavelli v Bruselu. Vyd. 1. Brno : Centrum strategických studií, Barrister & Principal, 2004. 350 s. ISBN 80-903333-2-X, ISBN 80-86598-75-6.

13.

VEPŘEK, Jaromír; VEPŘEK, Pavel; JANDA, Jaroslav. Zpráva o léčení českého zdravotnictví, aneb, Zdravotnická reforma včera, dnes a zítra. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 229 s. ISBN 80-247-0347-5.

86

SEZNAM PERIODIKY 1.

DLOUHÝ, Martin. Dvacet let zdravotnických reforem 1989-2009. Zdravotnictví v České republice. Červen 2010, II/XIII, s. 42-47.

2.

FIALA, Petr. Paradoxně bohaté pojišťovny. Ekonom. Říjen 2009, č. 42, s. 44-45.

3.

HNÍZDIL, Jan. Já na doktora, doktor na mě. Lidové noviny. 2009, roč. 11, č.34, s.11

4.

HNÍZDIL, Jan, RIEGEL, Martin. O korupci ve farmaceutickém průmyslu: rozhovor s Janem Hnízdilem. Přítomnost. Podzim 2008, s. 18

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ 1.

Parlamentní servis [online]. 19.2.2010 [cit. 2011-10-23]. Návrh zákona o lobbingu a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o lobbingu) – ST 994 (druhý pokus o prosazení úpravy). Dostupné z WWW: .

2.

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna [online]. 2009, poslední aktualizace 11.11.2011 [cit. 2011-11-11]. Sněmovní tisk 994/0 Návrh zákona o lobbingu. Dostupné z WWW: .

3.

Inventura demokracie [online]. 31.8.2011 [cit. 2011-11-15]. Vysvědčení-veřejné zakázky a lobbing. Dostupné z WWW: .

4.

Pacientská rada. Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Poradní orgány ministra [online]. 04.03.2007, poslední aktualizace 01.04.2008 [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/pacientska-rada_961_847_1.html

5.

Výroční zprávy za rok 2010. Národní rada osob se zdravotním pojištěním v ČR [online]. 2010 [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/images/PDF/Vyrocni_zprava/vyrocni_zprava_2010.pdf

6.

Základní informace. Národní rada osob se zdravotním pojištěním v ČR [online]. 2010 [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/o-nas/zakladniinformace.html

7.

Postavení soukromých nemocnic. Středisko empirických výzkumů [online]. 27.03.2006 [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://www.stem.cz/clanek/1072

87

8.

Celostátní projekt nemocnice ČR 2011: Ţebříček českých nemocnic 2011. HealtCare Institute [online]. 2011 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.hcinstitute.org/userfiles/file/2011/zebricek-ceskych-nemocnic_2011-TZ-final.pdf

9.

O svazu. Svaz pacientů České republiky [online]. 1.3.2007 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=svaz

10.

Zákon č. 2 1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005 [cit. 2012-0211]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1057.html

11.

Jednací řád vlády. Vláda České republiky [online]. 2009-2012 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/dokumenty/jednaci-rad-vlady91200/

12.

Reforma zdravotnictví: Říkají o reformě. Informační centrum vlády [online]. 2012 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/reforma-zdravotnictvi/rikajio-reforme/

13.

O nás. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [online]. 2011 [cit. 201202-12]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/o-nas

14.

Aktuální informace č. 39/2011: Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2010. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. Praha, 19.7. 2011 [cit. 2012-0217]. Dostupné z: http://www.google.cz/cse?cx=00265 1195016181801082:vaw3ri0c5ky&q=PLATY%20L%C3%89KA%C5%98%C5% AE

15.

Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR: Zdravotnictví v číslech a názorech. Kulatý stůl: Budoucnost zdravotnictví [online]. Praha, květen 2008 [cit. 2012-02-17]. Dostupné z: http://www. kulatystul.cz/cs/system/files/Zprava+o+stavu_WEB.pdf

16.

Zákon č. 220/1991 Sb. Česká lékařská komora: Camera Medica Bohemica [online]. 2011 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.lkcr.cz/doc/cms_library/z-c-220-1991-100238.pdf

17.

Reforma. Děkujeme, odcházíme [online]. 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://dekujeme-odchazime.cz/reforma

18.

13 důvodů exodu. Děkujeme, odcházíme [online]. 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://dekujeme-odchazime.cz/13_duvodu

19.

My odchod lékařů podporujeme, reagují sestry na prohlášení Juráskové. iDNES.cz: Zprávy [online]. 24.1.2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/my-odchod-lekaru-podporujeme-reaguji-sestry-naprohlaseni-juraskove-1j6-/domaci.aspx?c=A110124_124402_domaci_bar

88

20.

Pafko i umělci vyzvali vládu jednat. Medical Tribune: Tribuna lékařů a zdravotmíků [online]. 26.1.2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/21016

21.

POLEMIKA: Bohumil Doleţal a Josef Chuchma se přou o petici Protest proti kapitulantství. iDNES.cz: Zprávy [online]. 15.2.2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/polemika-bohumil-dolezal-a-josef-chuchma-se-prou-opetici-protest-proti-kapitulantstvi-g5v/kavarna.aspx?c=A110214_194942_kavarna_chu

22.

Memorandum o úpravě poměrů ve zdravotnictví. Děkujeme, odcházíme [online]. 2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://dekujeme-odchazime.cz /memorandum

23.

Broţura AIFT. Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [online]. 2008 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://www.aifp.cz/cz/stahnoutsoubor.php?item=AIFP_BROZURA.pdf

24.

O nás. Unie zaměstnavatelských svazů České republiky [online]. 2007 [cit. 201202-27]. Dostupné z: http://www.uzs.cz/index.php

25.

Programové prohlášení. Česká asociace farmaceutických firem [online]. 20092011 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.aff.cz/programove-prohlaseni

26.

Proč to nevyšlo? Julínkovi napoví analýza. Medical Tribune CZ: Tribuna lékařů a zdravotníků [online]. 27.7.2009 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/14475

27.

Po Julínkovi další pokus: Tak budete platit lékaři. Aktuálně.cz [online]. 2.6.2011 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/ clanek.phtml?id=702311

28.

Volební programy 2010 - Zdravotnická reforma. Aktuálně.cz [online]. 12.5.2010 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://wiki.aktualne.centrum.cz/volby2010/programy/zdravotnicka-reforma/

29.

Co přináší zdravotnická reforma? Nejen jiné poplatky. Tady je přehled. Aktuálně.cz [online]. 5.12.2011 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2011/12/05/zdravotnicka-reformaprehled-zmen/

30.

Zavedení poplatků ve zdravotnictví moţná omezí plýtvání, k celkovému zlepšení péče však nepřispěje, míní občané. STEM-Středisko empirických výzkumů [online]. 1/2008 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.stem.cz/clanek/1436

31.

Generické léky se dostávají na český trh aţ po 320 dnech zbytečného čekání – v tomto ohledu jsme jedni z nejhorších na světě. Česká asociace farmaceutických firem [online]. 17.5.2010 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.aff.cz/genericke-leky-se-dostavaji-na-cesky-trh-az-po-320-dnechzbytecneho-cekani-%e2%80%93-v-tomto-ohledu-jsme-jedni-z-nejhorsich-nasvete

89

32.

Kdyţ zmizí lék z trhu, objeví se generika, uklidňují lékárníci. Česká asociace farmaceutických firem [online]. 18.1.2012 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.aff.cz/kdyz-zmizi-lek-z-trhu-objevi-se-generika-uklidnuji-lekarnici

33.

Dotazník spokojenosti. Nemocnice Slaný [online]. 2006-2012 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.nemocniceslany.cz/pro-pacienty/dotaznik-spokojenosti

34.

Aukce spoří nemocnicím miliony. Medical Tribune CZ: Tribuna lékařů a zdravotníků [online]. 19.8.2011 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/23715-aukce-spori-nemocnicim-miliony

35.

Vyuţití systému DRG v ekonomických analýzách. ZDN.CZ [online]. 7.10.2011 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualnimedicina/vyuziti-systemu-drg-v-ekonomickych-analyzach-461807

36.

Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2011. Český statistický úřad [online]. 29.4.2011 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/760029E11F/$File/13011101.pdf

37.

Internet a komunikace. Český statický úřad: Statistiky [online]. 2009 [cit. 201203-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/internet_ a_komunikace

38.

Petice proti poplatkům a privatizaci předána předsedovi Sněmovny. Svaz pacientů České republiky [online]. 2.7.2008 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=2046

39.

Nadstandard ve veřejném zdravotnictví?. Zdn.cz [online]. 16.11.2011 [cit. 201203-13]. Dostupné z: http://www.zdn.cz/denni-zpravy/komentare/nadstandard-veverejnem-zdravotnictvi-462326

40.

Protest SPČR a NRZP proti omezování dostupnosti zdravotní péče. Svaz pacientů ČR [online]. 8.2.2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=2863

41.

Šéflékař Kubek: Uţ ţádné operace, budeme vás rovnou pitvat. Parlamentnílisty.cz [online]. 22.2.2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Seflekar-Kubek-Uz-zadne-operacebudeme-vas-rovnou-pitvat-223738

42.

Demonstrace proti omezování dostupnosti zdravotní péče. Svaz pacientů ČR [online]. 15.3.2013 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=2886

43.

Rok 2012 zásadně mění zdravotnictví: příplatky za nadstandard. IDNES.cz [online]. 30.1.2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/rok2012-zasadne-meni-zdravotnictvi-priplatky-za-nadstandard-p45/viteze.aspx?c=A120126_113838_viteze_bab

90

44.

Pacienti a lékaři společně proti omezování dostupnosti, kvality a bezpečnosti zdravotní péče. Česká lékařská komora: Pro média [online]. 22.2.2012 [cit. 201203-17]. Dostupné z: http://www.lkcr.cz/tiskove-zpravy12.html?do[loadData]=1&itemKey=cz_99304

45.

Povinné členství v ČLK není protiústavní. Medical Tribune CZ: Tribuna lékařů a zdravotníků [online]. 20.10.2008 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/12841

46.

Soukromí lékaři ztrácejí trpělivost s Hegerem. Medical Tribune CZ: Tribuna lékařů a zdravotníků [online]. 6.3.2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/25928-soukromi-lekari-ztraceji-trpelivost-s-hegerem

47.

Odcházející lékaře podporuje necelá pětina občanů. STEM/MARK [online]. 27.1.2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.stemmark.cz/download/press_release_odchod_lekaru.pdf

48.

Nadstandard? Čeští pacienti o něj příliš zájem nemají. Medical Tribune CZ: Tribuna lékařů a zdravotníků [online]. 5.2.2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/25639-nadstandard-cesti-pacienti-o-nej-priliszajem-nemaji

49.

Jaký je vlastně rozdíl mezi kulichem a VIP pacientem. Medical Tribune CZ: Tribuna lékařů a zdravotníků [online]. 24.1.2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/25498-jaky-je-vlastne-rozdil-mezi-kulichem-a-vippacientem

50.

Přes půlku lékařů chce dobrovolné členství v ČLK, teď je povinné. Boris Šťastný: Váš poslanec za ODS [online]. 5.4.2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.borisstastny.cz/Z-medii/Pres-pulku-lekaru-chce-dobrovolne-clenstviv-CLK-ted-je-povinne/

51.

Pokrok nemá být nadstandardem. Medical Tribune: Tribuna lékařů a zdravotníků [online]. 22.2.2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/25789-pokrok-nema-byt-nadstandardem

52.

CzechMed: Obrácená draţba nic neušetří. TRYNER, Miroslav. Euro.cz [online]. 16.3.2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.euro.cz/id/6546t9bhs2ny7gyli2dq822u/detail.jsp?id=107815

53.

Svaz pacientů ČR kvůli IZIPu volá k odpovědnosti poslance. Svaz pacientů ČR [online]. 4.10.2011 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=2798

54.

O společnosti. IZIP: Elektronická zdravotní knížka [online]. 2011 [cit. 2012-0320]. Dostupné z: http://www.izip.cz/spolecnost-izip/o-spolecnosti

91

55.

Tempus Medicorum: Časopis České lékařské komory. Česká lékařská komora [online]. prosinec 2011 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.lkcr.cz/doc/cms_library/tempus_1211-100350.pdf

56.

IZIP. SANEP.cz: Středisko analýz a empirických průzkumů [online]. 7.12.2011 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.sanep.cz/pruzkumy/izip-publikovano7-12-2011/

57.

Commission proposes faster access to medicines for patients. Europa: Press Releases Rapid [online]. European Commission, 1.3.2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z:http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference= IP/12/205& format =HTML&aged=0&language

92

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek Tabulka 1: Vězňovo dilema

Str. 13

Tabulka 2: Typologie zájmových skupin

Str. 18

Tabulka 3: Tři typy zákonné regulace lobbingu

Str. 22

Tabulka 4: Hodnocení známkou čtyř politických stran v oblasti návrhu zákona o lobbingu a účasti u expertních kulatých stolů

Str. 24

Tabulka 5: Počty zdravotních pojišťoven v jednotlivých letech

Str. 27

Tabulka 6: Ukazatele zdravotního stavu obyvatel v roce 1991 a v roce 2008

Str. 28

Tabulka 7: Vývoj reformy zdravotnictví

Str. 28

Tabulka 8: Klíčoví hráči v českém zdravotním systému

Str. 33

Tabulka 9: Důleţití hráči v českém zdravotním systému

Str. 34

Tabulka 10: Aktivní hráči v českém zdravotním systému

Str. 34

Tabulka 11: Nedůleţití hráči v českém zdravotním systému

Str. 34

Tabulka 12: Aktéři, se kterými se nejčastěji vyjednává

Str. 35

Tabulka 13: Potencionální brokeři v českém zdravotním systému

Str. 35

Tabulka 14: Výsledky odpovědí dotazníku pacientů

Str. 54

Tabulka 15: Výsledky odpovědí dotazníku lékařů

Str. 63

Seznam grafů Graf 1: Jednotlivé vztahy mezi hlavními aktéry v českém zdravotním systému

Str. 32

Graf 2: Nejvlivnější aktéři v českém zdravotním systému

Str. 36

Graf 3: Poplatky a doplatky z kapes pacientů v letech 2004-2008

Str. 77

93

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AČMN

Asociace českých a moravských nemocnic

AIFP

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

AIM

Association Internationale de la Mutualité

ANČR

Asociace nemocnic České republiky

ČAFF

Česká asociace farmaceutických firem

ČLK

Česká lékařská komora

ČR

Česká republika

ČSK

Česká stomatologická komora

ČSR

Československá republika

ČSSD

Česká strana sociálně demokratická

DRG

Diagnosis-Related Groups

EHFCN

European Healthcare Fraud and Corruption Network

EU

Evropská unie

FF

Farmaceutické firmy

HDP

Hrubý domácí produkt

IZIP

Elektronická zdravotní kníţka

KDU- ČSL

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová

MAFF

Mezinárodní asociace farmaceutických firem

MZ ČR

Ministerstvo zdravotnictví České republiky

ODS

Občanská demokratická strana

OECD

Organisation for Economic Co-operation and Development

OSZSP

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče

PSP ČR

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

ProAlt

Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ

SP ČR

Svaz pacientů České republiky

STEM

Středisko empirických výzkumů

SÚKL

Státní ústav pro kontrolu léčiv

SZ

Strana zelených

SZP

Svaz zdravotních pojišťoven

TOP 09

Tradice, odpovědnost, prosperita a číslovka O9 označuje rok vzniku politické strany

VV

Věci veřejné

VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna

94

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Členské organizace Národní rady osob se zdravotním postiţením Příloha 2 – Dotazník spokojenosti Nemocnice Slaný Příloha 3 – Dotazník pro pacienty Příloha 4 – Porovnání výsledků vybrané otázky z dotazníků u jednotlivých respondentů Příloha 5 – Dotazník pro lékaře

95

PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1 Členské organizace Národní rady osob se zdravotním postižením AB plus CZ Agnis Rosa o.s. AMA – společnost onkologických pacientů, jejich rodinných příslušníků a přátel Amelie, o.s. APROPO – asociace pro postiţené ARCUS – onko centrum ASISTENCE, o. s. Asociace muskulárních dystrofiků ČR Asociace rodičů a přátel zdravotně postiţených dětí v ČR Andělská křídla, o.s. AUTISTIK AVAZ – Asociace vozíčkářů a zdravotně i mentálně postiţených Celia – ţivot bez lepku, o.s. CEREBRUM o.s. CESPO, o. s. Czech Agency for Education o.s. Česká abilympijská asociace Česká společnost AIDS pomoc Česká společnost pro duševní zdraví Česká unie neslyšících Český klub nedoslýchavých HELP ČKO – Český klub ohluchlých D.R.A.K. občanské sdruţení DebRa ČR Dětské centrum 1990 DC‘90 Domov pro mne, o. s. Evropské centrum pantomimy neslyšících Federace rodičů a přátel sluchově postiţených FIT-ILCO ČR, o.s. Handicap Ţatec HRA-WAY Já – člověk Jablonecký klub onkologických pacientů, jejich rodinných příslušníků a přátel JAKOP Jihlavská unie neslyšících Klub bechtěreviků Klub DEMKA Příbram Klub Downova syndromu, SPMP ČR Klub nemocných cystickou fi brosou Klub občanů bezbariérového domu Vondroušova Klub vozíčkářů Petýrkova Kolpingova rodina Smečno, o.s. KOLUMBUS KORUNA – sdruţení rodičů a přátel zdravotně postiţených dětí KŘIŢOVATKA – HC Lenio občanské sdruţení Liga proti otokům MC Outdoors Riders o.s. Mozaika Uherský Brod o.s. Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace ČR

Příloha č. 1 List č. 2 Národní sdruţení PKU a jiných DMP Neslyšící s nadějí, o.s. NONA – společnost zdravotně postiţených Nové Město nad Metují Oáza Hodonín, středisko speciálních sluţeb Občanské sdruţení eSeznam Občanské sdruţení CHEWAL Občanské sdruţení na pomoc zdravotně postiţeným LIPKA Občanské sdruţení OBZOR Liberec Občanské sdruţení pomoci duševně nemocným ČR Občanské sdruţení POMOCNÁ RUKA Občanské sdruţení ŠANCE Občanské sdruţení TRIANON Občanské sdruţení zdravotně postiţených regionu Krnov, Bruntál, Rýmařov Občanské sdruţení zdravotně postiţených Tanvald Občanské sdruţení zdravotně postiţených ve Ţluticích Občanské sdruţení zdravotně postiţených Veselská oblast ONKO – Naděje, sdruţení onkologických pacientů Karviná Organizace nevidomých Jihlava Organizace zdravotně postiţených Bučovice a okolí ParaCENTRUM Fenix PARENT PROJECT Plzeňská unie neslyšících Podkrkonošská společnost přátel dětí zdravotně postiţených se sídlem v Semilech POHODA – Společnost pro normální ţivot lidí s postiţením POROZUMĚNÍ – Sdruţení nevidomých a slabozrakých ČR, Plzeň Praţská organizace vozíčkářů PROSAZ – Společnost pro sociální rehabilitaci občanů se zdravotním postiţením PŘÁTELSTVÍ – Sdruţení rodičů zdravotně postiţených dětí Revmaliga v ČR Sdruţení na pomoc chronicky nemocným dětem Sdruţení pro komplexní péči při DMO Sdruţení pro rehabilitaci osob po cévních mozkových příhodách, o. s. Sdruţení rodičů a přátel diabetických dětí v ČR Sdruţení rodičů a přátel postiţených dětí Kamínek Pustá Kamenice Sdruţení rovných šancí, o.s. Sdruţení vozíčkářů Hrabyně 201Sdruţení zdravotně postiţených Karlovy Vary – Stará Role Sdruţení zdravotně postiţených občanů a jejich přátel Společnost „E“ Společnost C-M-T Společnost dialýzovaných a transplantovaných nemocných, jejich rodinných příslušníků a přátel dialýzy Společnost DUHA – integrace osob s mentálním postiţením Společnost Parkinson Společnost pro bezlepkovou dietu Společnost pro podporu lidí s mentálním postiţením v ČR, o. s. Společnost pro pomoc při Huntingtonově chorobě Společnost psoriatiků a atopických ekzematiků SPAE Spolek Trend vozíčkářů Olomouc SPOLU Olomouc Sportovní klub vozíčkářů Ostrava SUKI – Sdruţení uţivatelů kochleárních implantátů Svaz diabetiků ČR Svaz neslyšících a nedoslýchavých v České republice Svaz paraplegiků

Příloha č. 1 List č. 3 Svaz postiţených civilizačními chorobami v České republice Svaz tělesně postiţených v České republice Svaz zdravotně postiţených občanů, Regionální výbor Hodonín Svaz zdravotně postiţených Stříbrska Svaz zdravotně postiţených ŠUMAVA Svépomocné sdruţení rodičů a přátel zdravotně postiţených dětí DANETA Unie neslyšících Brno Unie Roska – česká MS společnost Ústecký ARCUS, společnost onkologických pacientů, jejich rodin a přátel Vozíčkáři Znojemska, o. s. ZDRAPOSO, o.s. Ţivot bez bariér Zdroj: Výroční zprávy za rok 2010. Národní rada osob se zdravotním pojištěním v ČR [online]. 2010 [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/images/PDF/Vyrocni_zprava/vyrocni_zprava_2010.pdf

Příloha č. 2 List č. 1 Dotazník spojenosti Nemocnice Slaný Dotazník spokojenosti Snahou naší nemocnice je zajistit trvalé zlepšování péče o naše pacienty. Touto formou Vás ţádáme o vyplnění dotazníku. Výsledky dotazníkové akce budou slouţit jako informace o poskytované péči a budou vyuţity pro její zlepšování. Tento dotazník se týká pouze Vaší současné/poslední návštěvy ve zdravotnickém zařízení. Na jakém oddělení jste byl/a hospitalizován/a? Gynekologicko - porodnické oddělení Chirurgické oddělení s JIP Ortopedické oddělení Interní oddělení s JIP Oddělení následné péče Dětské a novorozenecké oddělení Byl/a jste hospitalizován/a plánovaně nebo akutně? Plánovaně Akutně Jak na Vás působil první kontakt se zařízením - na pohotovosti, příjmu apod.? Velmi dobře Průměrně Velmi špatně Nevzpomínám si Zdála se Vám doba čekání na přijetí do zařízení vzhledem k Vašemu zdravotnimu stavu: Příliš dlouhá Tak akorát Kratší, neţ jsem předpokládal/a

Příloha č. 2 List č. 2 Zhoršily se Vaše zdravotní potíže během čekání na přijetí? ANO NE Jak jste byl/a spokojen/a s přístupem a chováním zdravotnického personálu? Velmi spokojen Spokojen/a Nespokojen/a Velmi nespokojen/a Dostal/a jste během přijetí dostatek informací o svém zdravotním stavu? ANO NE, ačkoliv jsem je ţádal/a NE, neţádal/a jsem informace Byl/a jste tázán/a zda s navrhovaným výkonem, vyšetřením nebo s hospitalizací souhlasíte? ANO NE Jak dlouho jste při příjmu do zařízení čekal/a na uložení na lůžko? Do 15 minut Do hodiny Do dvou hodin Více jak dvě hodiny Nevzpomínám si Rušil Vás v noci hluk? NE ANO – převáţně zaměstnanci

Příloha č. 2 List č. 3

ANO – převáţně ostatní pacienti ANO – převáţně hluk zvenčí Jste spokojen/a s čistotou pokojů? ANO NE Jste spokojen/a s čistotou toalet a sprch? ANO NE Vyhovovala Vám doba ranního buzení? ANO NE Jak byste ohodnotil/a kvalitu jídla? Velmi dobrá Spíše dobrá Spíše špatná Velmi špatná Měl/a jste dietu? ANO NE Nevím Vyhovoval/a Vám doba podání jídel? ANO NE Bylo mi to jedno

Příloha č. 2 List č. 4 Jaké množství jídla jste dostával/a? Nadbytečné Přiměřené

Nedostatečné Nemocniční stravu jsem nejedl/a Byl/a jste celkově spokojen/a s možností telefonovat, sledovat TV, zakoupit si noviny apod.? Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Zcela nespokojen/a Znal/a jste svého ošetřujícího lékaře? ANO – znal/a jsem ho jménem ANO – ale neznal/a jsem ho jménem NE – nevím, kdo byl můj ošetřující lékař Když jste položil/a lékaři otázku, dostal/a jste odpověď, které jste rozuměl/a? ANO NE Neptal/a jsem se Hovořil s Vámi lékař každý den? ANO NE

Příloha č. 2 List č. 5 Hovořil před Vámi lékař tak, jako byste nebyl/a přítomen/a? Často Občas Nikdy Měl/a jste důvěru ke zdravotním sestrám, které Vás ošetřovaly? ANO NE Když jste položil/a sestře otázku, dostal/a jste odpověď, které jste rozuměl/a? ANO NE Neptal/a jsem se Stalo se Vám, že jste dostal/a během pobytu v zařízení od zdravotnického personálu (lékařů, sester) protichůdné informace? Často Občas Nikdy Hovořila před Vámi zdravostní sestra, jako byste nebyl/a přítomen/a? Často Občas Nikdy Měli Vaši blízcí dostatek příležitostí hovořit s lékařem? ANO NE

Příloha č. 2 List č. 6 Měl/a jste dostatek soukromí během vyšetření nebo léčby? Vţdy Občas Nikdy

Byl/a jste spokojen/a s tlumením bolesti v průběhu Vaší hospitalizace? ANO NE Bolesti jsem neměl/a Byl/a jste seznámen/a s právy nemocného? ANO NE Nevím Vysvětlili Vám zdravotníci, jak o sebe máte pečovat a jak užívat léky po propuštění ze zařízení? Jasně a srozumitelně Málo srozumitelně Nesrozumitelně Nevysvětlil vůbec Nabídli Vám zdravostníci pomoc při zajišťování domácí péče po propuštění ze zařízení (např. pečovatelská služba, sociální pracovník apod.? ANO NE Můj zdravotní stav to nevyţadoval

Příloha č. 2 List č. 7 Jak byste celkově hodnotil/a péči, která Vám zde byla poskytnuta? Výborná Velmi dobrá Dobrá Dostatečná Nedostatečná Doporučil/a byste toto zdravotnické zařízení rodině nebo přátelům? ANO NE Jste muž nebo žena? Muţ Ţena Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Základní vzdělání Vyučen bez maturity Středoškolské Vysokoškolské Děkujeme za Vaše odpovědi. Zdroj: Dotazník spokojenosti. Nemocnice Slaný [online]. 2006-2012 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.nemocniceslany.cz/pro-pacienty/dotaznik-spokojenosti

Příloha č. 3 List č. 1 Dotazník pro pacienty Níţe uvedený dotazník bude zpracován pro účely diplomové práce, jejíţ téma zní Analýza zájmových skupin působících ve zdravotnictví. Veškerá data budou na základě získaných informací zpracována a následně vyhodnocena a jsou určené pouze pro tento účel. Dotazník je anonymní. Děkuji všem zúčastněným za ochotu při vyplnění dotazníku. Odpověď, prosím, zakrouţkujte, případně vypište. 1. Váš věk: 18-30 let

31-60 let

60 let a více

2. Jste spokojeni s kvalitou poskytované péče ve zdravotnictví? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

3. Myslíte si, že pacienti jsou schopni ovlivnit reformu zdravotnictví? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

4. Znáte práva pacienta? Ano

Ne

5. Víte, kam byste se mohl(a) obrátit v případě porušení pacientských práv? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

V případě, ţe odpovíte „Rozhodně ano“ či „Spíše ano“, napište, na koho byste se obrátil(a): 6. Znáte Etický kodex práva pacientů ČR? Ano

Ne

7. Znáte organizaci Svaz českých pacientů v ČR? Ano

Ne

8. Myslíte si, že je Svaz pacientů ČR při hájení zájmů pacientů úspěšný? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

9. Svaz pacientů ČR informuje veřejnost o připomínkových návrzích k reformě zdravotnictví především prostřednictvím internetu. Myslíte si, že tento prostředek komunikace mezi Svazem pacientů a pacienty je dostačující? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

Příloha č. 3 List č. 2 10. Souhlasíte se zavedením regulačních poplatků u lékaře? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

Rozhodně ne

Nevím

11. Souhlasíte se zavedením nadstandardu? Rozhodně ano

Spíše ano

12. Byli byste si ochotni zaplatit nadstandardní péči? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

13. Myslíte si, že farmaceutické firmy ovlivňují lékaře při výběru léku pro pacienty? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

14. Myslíte si, že byl lékařem pro Vaši léčbu zvolen vždy nejvhodnější lék? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

15. Myslíte si, že pacienti jsou schopni ovlivnit výši maximálních doplatků za léky? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

16. Souhlasíte s reformou zdravotnictví, která by měla omezit časovou a místní dostupnost zdravotní péče (např. stanovení dlouhých čekacích dob na zdravotnické výkony, delší dojezdové vzdálenosti do zdravotnického zařízení)? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

17. Seřaďte, dle Vašeho názoru, vyjmenované skupiny dle jejich vlivu při prosazování reforem ve zdravotnictví. Na prvním místě uveďte skupinu, o které si myslíte, že její vliv ve zdravotnictví je nejvyšší. Na posledním místě uveďte skupinu, o které si myslíte, že je nejméně vlivná. Skupiny: Farmaceutické firmy Česká lékařská komora (organizace hájící zájmy lékařů) Všeobecná zdravotní pojišťovna Ministerstvo zdravotnictví Svaz českých pacientů ČR (organizace hájící zájmy pacientů) 1)……………………………………………………………………………….. 2)……………………………………………………………………………….. 3)……………………………………………………………………………….. 4)……………………………………………………………………………….. 5)……………………………………………………………………………….. Děkuji Vám mnohokrát za Váš čas při vyplňování dotazníku! Zdroj: vlastní zpracování autorkou diplomové práce

Příloha č. 4 List č. 1 Porovnání výsledků vybrané otázky z dotazníků u jednotlivých respondentů

Odpovědi na otázku: „Seřaďte dle Vašeho názoru vyjmenované skupiny dle jejich vlivu při prosazování reforem ve zdravotnictví.“ Graf: Výsledky 1. místa dle odpovědí pacientů


Graf: Výsledky 1. místa dle odpovědí lékařů


Farmaceutický reprezentant na 1. místě uvedl: Ministerstvo zdravotnictví ČR.


Graf: Výsledky 2. místa dle odpovědí pacientů




Farmaceutický reprezentant na 2. místě uvedl současně: VZP a farmaceutické firmy.






Farmaceutický reprezentant na 3. místě uvedl současně: VZP a farmaceutické firmy.






Farmaceutický reprezentant na 4. místě uvedl: ČLK.






Farmaceutický reprezentant na 5. místě uvedl: Svaz pacientů ČR

Příloha č. 5 List č. 1 Dotazník pro lékaře Níţe uvedený dotazník bude zpracován pro účely diplomové práce, jejíţ téma zní Analýza zájmových skupin působících ve zdravotnictví. Veškerá data budou na základě získaných informací zpracována a následně vyhodnocena a jsou určené pouze pro tento účel. Dotazník je anonymní. Děkuji všem zúčastněným za ochotu při vyplnění dotazníku. Odpověď, prosím, zakrouţkujte, případně vypište. 1. Váš pracovní poměr: Nemocniční lékař

Ambulantní specialista

2. Myslíte si, že Česká lékařská komora hájí dostatečně zájmy lékařů v ČR? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

3. Myslíte si, že Lékařský odborový klub hájí dostatečně zájmy lékařů v ČR? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

Rozhodně ne

Nevím

4. Souhlasíte s názory akce „Děkujeme, odcházíme“? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

5. Účastnil(a) jste se aktivně této akce? Ano

Ne

6. Dal(a) byste opravdu výpověď, pokud by Ministerstvo zdravotnictví nedodrželo slibované závazky z Memoranda? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

7. Hodnotíte akci „Děkujeme, odcházíme“ při prosazování zájmů lékařů jako úspěšnou? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

8. Plánujete další akci podobnou akci „Děkujeme, odcházíme“, pokud Ministerstvo zdravotnictví nebude plnit závazky z Memoranda? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

9. Souhlasíte se zavedením nadstandardu? Rozhodně ano

Spíše ano

10. Souhlasíte s privatizací nemocnic? Rozhodně ano

Spíše ano

11. Souhlasíte s centralizací zdravotní péče? Rozhodně ano

Spíše ano

Příloha č. 5 List č. 2 12. Myslíte si, že soukromí lékaři/zdravotnická zařízení, jsou úspěšní při vyjednávání o výši úhrad za péči se zdravotními pojišťovnami? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

13. Myslíte si, že pacientské organizace (např. Svaz pacientů ČR) mohou účinně ovlivnit reformu zdravotnictví? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

14. Myslíte si, že lobbing farmaceutickým firem ovlivňuje preskripci léků? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

15. Myslíte si, že lobbing farmaceutických firem by se dal označit za korupční jednání? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

16. Seřaďte dle Vašeho názoru vyjmenované skupiny dle jejich vlivu při prosazování reforem ve zdravotnictví. Na prvním místě uveďte skupinu, o které si myslíte, že její vliv ve zdravotnictví je nejvyšší. Na posledním místě uveďte skupinu, o které si myslíte, že je nejméně vlivná. Skupiny: Farmaceutické firmy Česká lékařská komora (organizace hájící zájmy lékařů) Všeobecná zdravotní pojišťovna Ministerstvo zdravotnictví Svaz českých pacientů ČR (organizace hájící zájmy pacientů) 1)…………………………………. 2)…………………………………. 3)………………………………….

4)…………………………………….. 5)…………………………………….

Děkuji Vám mnohokrát za Váš čas při vyplňování dotazníku! Zdroj:vlastní zpracování autorkou diplomové práce

Analýza zájmových skupin působících ve zdravotnictví

Recommend Documents