Analýza trhu práce se zaměřením na Jihomoravský kraj

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Analýza trhu práce se zaměřením na Jihomoravský kraj

Diplomová práce

Autor:

Bc.Karolína Francová Finance, FHÚS

Vedoucí práce:

Brno

Ing. Petr Musil, Ph.D.

Duben, 2009

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Brně dne 7.dubna 2009

Bc.Karolína Francová

2

Poděkování

Děkuji vedoucímu práce Ing.Petru Musilovi, Ph.D. za vstřícnost, vedení a cenné rady v průběhu přípravy a psaní závěrečné práce.

3

Anotace Předložená diplomová práce se zabývá Analýzou trhu práce se zaměřením na Jihomoravský kraj. Jejím cílem je analyzovat situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji z hlediska zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Celá práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou.

Základem teoretické části je studium literatury související s danou

problematikou. Jsou zde vysvětleny základní pojmy, které se týkají problematiky trhu práce.

Annotation

The diploma thesis deals with Labour market analysis focused on the region of South Moravia. The target is to analyse the situation in labour market in southern Moravia in term of employment and unemployment rate. The whole work is divided into two parts – theoretical and practical part. Theoretical part is based on a literature research connected to the given matter. Essential ideas and notions, related to labour market problems, are explained and described here.

4

Obsah Úvod ............................................................................................................................... 6 Trh práce ....................................................................................................................... 7 1.1 Komponenty trhu práce ......................................................................................... 7 1.2 Podmíněnost trhu práce ......................................................................................... 9 1.3 Zaměstnanost ....................................................................................................... 10 1.4 Nezaměstnanost ................................................................................................... 10 1.5 Politika zaměstnanosti ......................................................................................... 12 1.5.1 Aktivní politika zaměstnanosti ........................................................................ 12 1.6 Působnost Ministerstva práce a sociálních věcí .................................................. 15 1.7 Úřady práce ......................................................................................................... 16 2 Charakteristika Jihomoravského kraje .................................................................... 17 2.1 Základní charakteristika Jihomoravského kraje ................................................. 17 2.2 Ekonomická a demografická situace v Jihomoravském kraji ............................. 19 2.3 Silné a slabé stránky Jihomoravského kraje ....................................................... 23 3 Zaměstnanost v Jihomoravském kraji ...................................................................... 24 3.1 Pracovní síla ........................................................................................................ 24 3.2 Ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo..................................................... 25 3.3 Organizační struktura .......................................................................................... 26 3.4 Volná pracovní místa ........................................................................................... 28 3.4.1 Struktura volných pracovních míst .................................................................. 29 4 Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji .................................................................. 32 4.1 Charakteristika vývoje nezaměstnanosti ............................................................. 32 4.2 Vývoj míry nezaměstnanosti ............................................................................... 33 4.3 Struktura uchazečů o zaměstnání ........................................................................ 35 4.3.1 Struktura uchazečů podle vzdělání .................................................................. 36 4.3.2 Struktura uchazečů podle věku ........................................................................ 38 5 Cizinci na trhu práce .................................................................................................. 40 6 Aktivní politika zaměstnanosti .................................................................................. 44 6.1 Místa vytvářená v rámci jednotlivých nástrojů APZ ........................................... 46 6.2 Rekvalifikace ....................................................................................................... 49 7 Problémové skupiny na trhu práce ........................................................................... 52 7.1 Absolventi škol a mladiství ................................................................................. 52 7.2 Osoby se zdravotním postižením......................................................................... 54 7.3 Dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči.................................................................... 55 8 Očekávaný vývoj na trhu práce v roce 2009 ............................................................ 59 8.1 Očekávaný vývoj podle jednotlivých okresů....................................................... 59 8.2 Očekávaný vývoj v Jihomoravském kraji ........................................................... 62 Závěr ................................................................................................................................... 64 Použitá literatura ........................................................................................................... 66 Seznam grafů a tabulek ................................................................................................. 68 Seznam zkratek ............................................................................................................. 70 Seznam příloh ............................................................................................................... 71 1

5

Úvod Od začátku roku 2009 se svět nachází v globální hospodářské krizi. V důsledku krize klesá hodnota nových průmyslových zakázek, snižuje se objem exportu, firmy nemají peníze, neplatí faktury a do druhotné platební neschopnosti dostávají i firmy další. Kvůli špatné ekonomické situaci banky velmi obezřetně poskytují půjčky. Uvedené skutečnosti se negativně odráží na trzích práce na celém světě. Klesá počet pracovních míst a v důsledku toho značně narůstá nezaměstnanost. Cílem této diplomové práce je analýza trhu práce v Jihomoravském kraji v letech 2006 – 2008 s důrazem na problematiku zaměstnanosti. V tomto období byla situace na trhu práce výrazně příznivější. Příznaky blížící se krize se objevily až v samotném závěru uvedeného období. Z tohoto důvodu se současná krizová situace do analýzy trhu práce v uvedeném období do této diplomové práce nepromítá. Součástí práce je také prognóza vývoje situace na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2009. Práce se skládá ze dvou částí, části teoretické a části praktické. Teoretická část se zabývá obecnou teorií zaměstnanosti a podmínkami na trhu práce všeobecně. Zahrnuje základní definice, vymezuje základní pojmy a vztahy mezi nimi. Obecně rozebírá politiku zaměstnanosti a úlohu institucí při její realizaci. Vychází přitom z odborné literatury zabývající se uvedenou problematikou. Praktická část se zabývá konkrétní situací na trhu práce v Jihomoravském kraji v letech 2006 – 2008. Jako podklad pro praktickou část práce sloužily především dokumenty Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, Českého statistického úřadu, Krajského úřadu Jihomoravského kraje a úřadů práce v tomto kraji. Jednalo se zejména o zprávy o vývoji za určité období, analýzy, prognózy dalšího vývoje, statistiky atd. V oblasti zaměstnanosti se Jihomoravský kraj potýká jednak s problémy, které se objevují obecně na každém trhu práce a jednak s konkrétními problémy danými specifickými podmínkami v tomto regionu. Tato diplomová práce se zabývá oběma okruhy problémů v oblasti zaměstnanosti a požadavků trhu práce.

6

1 Trh práce Trh práce je součástí tržní ekonomiky. Formování pracovního trhu v naší republice začalo v roce 1990 a zdá se, že je již plně funkční. Trh práce je definován tržní nabídkou a tržní poptávkou po práci. Z ekonomického pohledu je práce veškerá činnost, kterou jedna osoba zvyšuje užitek osobě druhé. Prací je proto označováno například počínání zahradníka, dělníka, vrcholového managera, účetní, nebo také zametače. Práce tedy patří mezi primární výrobní faktory a definujeme ji jako vědomou a účelnou činnost člověka. Na trh práce nelze pohlížet jako na jeden celek, ale musí se sledovat jako soubor regionálních trhů práce. Trh práce v ČR má výrazně regionální charakter. Odlišné geografické, demografické, historické, sociální a zejména ekonomické podmínky v jednotlivých krajích zřetelně ovlivňují celou širokou oblast zaměstnanosti. Výrazným způsobem determinují mimo jiné i profesní a odvětvovou strukturu a v konečném důsledku rovněž míru nezaměstnanosti na regionálním trhu práce. Rozdílné jsou i podmínky pro přijímání nových pracovníků, což se promítá i v uplatňování absolventů škol.

1.1 Komponenty trhu práce Čtyři základní komponenty trhu práce: •

nabídky práce

•

poptávky po práci

•

rovnováhy na trhu práce

•

konstituování reálné a nominální mzdové sazby

Základní jednotkou, která reprezentuje nabídkovou stranu, je domácnost, respektive její členové. Především zde se realizuje spotřeba a zde také probíhá základní volba, zda vstoupit či nevstoupit na trh práce, a pokud ano, za jakých podmínek. Poptávkovou stranu reprezentují podniky (zaměstnavatelé), jejichž hlavní snahou je maximalizace zisku. [6]

7

Rozsah poptávky po práci je proto ovlivněn především dvěma faktory: a) příjmem nových pracovních sil se sice zvýší celková produkce podniku, současně se ale b) zvýší mzdové náklady. Optimální rozsah zaměstnanosti je tedy ten, kdy se toto zvýšení produkce rovná reálné mzdě. Cílovým stavem ve vztahu nabídky a poptávky je rovnováha na trhu práce. K té dochází, když se souhrnná nabídka rovná souhrnné poptávce. Je to stav, kdy domácnosti nabízející při dané reálné mzdě tolik práce, kolik chtějí a podniky najímají tolik pracovních sil, kolik jich při dané reálné mzdě chtějí najmout. [6]

Graf č.1: Rovnováha na trhu práce

Vysvětlivky :

Eo = bod rovnováhy trhu práce (W/P)* = rovnovážná reálná mzda (W/P)1 = aktuální reálná mzda N*= úroveň plné zaměstnanosti NP = množství aktuálně poptávané práce Nn = množství aktuálně nabízené práce

8

1.2 Podmíněnost trhu práce Charakter problematiky trhu práce vyžaduje začít analýzu trhu práce přehledem charakteristik, které v základních obrysech vymezují jeho podobu. Pro analytické potřeby je možné vymezit pět základních strukturálních charakteristik: •

Národnostní struktura

•

Demografická struktura

•

Vzdělanostní struktura

•

Ekonomická struktura

•

Profesní struktura

Zjevně nejstabilnější podobu má národnostní struktura společnosti, jejíž zařazení v tomto přehledu se, právě pro její neměnnost, může zdát téměř nadbytečné. Její změny měly v minulosti dosti výrazné dopady na sociální a ekonomickou strukturu české společnosti a tedy i na podobu trhu práce.[6] Již méně stabilní podobu má demografická struktura. Nižší míra stability má více důvodů, z nichž lze jmenovat především prodlužování průměrného věku dožití a měnící se vzorce tzv. demografického chování. Zmíněnou stabilitu nejvíce narušují občasné snahy sociálních inženýrů ovlivňovat tyto procesy umělými zásahy. O charakteru trhu práce dnes zcela jednoznačně rozhoduje vzdělanostní struktura lidí, kteří na něj vstupují. [6] Současná etapa vývoje naší společnosti je charakteristická především zásadními proměnami její ekonomické struktury. Je to nezbytná podmínka dalšího vývoje směrem k vyspělým evropským zemím.[6] Nejrychleji se v moderní společnosti mění její profesní struktura. Častější větší či menší změna profesního postavení v průběhu pracovní kariéry je jedním ze základních rysů moderní sociálně – profesionální struktury společnosti a základní podmínkou dynamického a přitom vyváženého trhu práce. [6]

9

1.3 Zaměstnanost Zaměstnanost je aktivní účast práceschopného obyvatelstva na společenské hospodářské činnosti. Je zaměřena na dosažení rovnováhy mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou po nich. Směřuje k produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání.[9]

Zaměstnavatel je účastníkem nejčastěji pracovněprávního vztahu. Jedná se o právnickou či fyzickou osobu, která zaměstnává fyzické osoby. Zaměstnavatel může zaměstnance zaměstnávat také v jiném vztahu než pracovněprávním, např. se jedná o vztah mezi družstvem a

jeho členy. Zaměstnavatelem je i člověk, který jiného zaměstnává pro

poskytování služeb pro osobní potřebu, jako je například sluha. Pracovněprávní vztah však nevzniká mezi manžely.[18] Podmínkou pro rozvíjení této činnosti je zápis do obchodního rejstříku nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, příslušného seznamu nebo vedení ve stanovené evidenci u příslušného orgánu.[16]

Zaměstnanec je jedním z účastníků pracovněprávního vztahu. Úkolem zaměstnance je vykonávat určitou závislou činnost pro zaměstnavatele, za kterou mu přísluší mzda či plat. Právní způsobilost být zaměstnancem má osoba, která v den sjednání pracovního poměru dosáhne 15 let věku. Musí však mít ukončenou povinnou školní docházku. Zaměstnanec mladší 18 let se pak označuje jako mladistvý. Plnou způsobilost (včetně tzv. hmotné odpovědnosti) získává zaměstnanec dovršením 18 let.[18]

1.4 Nezaměstnanost Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně se za nezaměstnaného považuje osoba, která: •

je starší 15 let

•

aktivně hledá práci

•

je připravená k nástupu do práce do 14 dnů.[18]

10

Míra nezaměstnanosti Je chápána jako tzv. míra evidované nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je počítána jako podíl ( v %) kde v čitateli zlomku je počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli celkový počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil plus počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Míru nezaměstnanosti získáme tedy jako počet nezaměstnaných vydělený celkovým počtem ekonomicky aktivním obyvatelstvem.[18]

Druhy nezaměstnanosti: •

dobrovolná – osoba setrvává dobrovolně nezaměstnána, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu,

•

frikční (dočasná) – člověk přeruší práci na chvíli, než si najde novou, je nezaměstnán, dále například absolvent školy,

•

sezónní – souvisí například s ročním obdobím,

•

cyklická – souvisí s průběhem hospodářského cyklu, v době kdy se ekonomika nachází v hospodářské depresi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury,

•

strukturální – nezaměstnaný skutečně nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci, řešením je rekvalifikace,

•

dlouhodobá – nezaměstnaný nemá práci déle než 1 rok, v takovém případě je velmi těžký návrat do práce.[18]

Příčiny nezaměstnanosti: •

nedokonalý trh práce, nedokonalé informace o pracovních místech,

•

pojištění a podpory v nezaměstnanosti,

•

odbory a kolektivní vyjednávání ( forma kartelu, která díky své síle může donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd, i když si to vzhledem ke své produktivitě nezaslouží),

•

mzdová rigidita,

•

efektivní mzdy. [18]

11

1.5 Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti je definována jako činnost směřující k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Jejím cílem je vytváření optimálních podmínek a předpokladů pro dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti.[8]

Stát ovlivňuje vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím: •

pasivní politiky zaměstnanosti, stanovením podmínek a výše poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů nezaměstnaným,

•

aktivní politiky zaměstnanosti, tj. podpora zachování nebo vytváření stálých a dočasných nových pracovních míst, podpora zaměstnávání mladých lidí, rekvalifikace,

•

hospodářsko-politickými opatřeními, které nejsou bezprostředně orientovány na trh práce, ale mají na něj podstatný dopad (investiční pobídky, podpora malého a středního podnikání, regionální programy, atd.).[8]

1.5.1

Aktivní politika zaměstnanosti

Aktivní politiku zaměstnanosti realizují v České republice především úřady práce řízené Správou služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Při aplikaci nástrojů vycházejí jednak z doporučení Správy služeb zaměstnanosti a jednak z analýzy a prognózy regionálního trhu práce.[10] Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. [12] Účelnost, účinnost a efektivnost aktivní politiky zaměstnanosti je nutné hodnotit především z pohledu společenského – počtem uchazečů zařazených zpět do pracovního procesu a snížení míry nezaměstnanosti.[10]

12

Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména: •

rekvalifikace,

•

investiční pobídky,

•

veřejně prospěšné práce,

•

společensky účelná pracovní místa,

•

příspěvek na zapracování,

•

příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.[12]

Rekvalifikace Úřady práce organizují rekvalifikaci v případech, kdy struktura poptávky na trhu práce neodpovídá struktuře nabídky a případná rekvalifikace umožňuje uchazečům nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání. Rekvalifikací se rozumí změna dosavadní kvalifikace uchazeče získáním nových znalostí a dovedností umožňující jeho pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání. Za rekvalifikaci se nepovažuje studium na středních a vysokých školách, ani nástavbové formy studia. [10]

Obecně jsou organizovány dva druhy rekvalifikací : •

specifické, na konkrétní profesi s příslibem zaměstnání od zaměstnavatele,

•

nespecifické, kdy bez příslibu konkrétního zaměstnání je účastník rekvalifikace školen na získání dovedností, které zvýší jeho uplatnitelnost na trhu práce.

Úřad práce může rovněž přispět na úhradu nákladů zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci v zájmu dalšího pracovního uplatnění svých zaměstnanců. [10]

Investiční pobídky Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Investičními pobídkami pro investory se rozumí daňové a celní úlevy, podpora zřízení nových pracovních míst, podíl na nákladech na rekvalifikaci pracovníků a podpora zainvestování průmyslových zón.[10]

13

Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. [12]

Společensky účelná pracovní místa Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek. Má-li být zřízeno více než pět pracovních míst, je úřad práce povinen vyžádat si vypracování odborného posudku. [12] Příspěvek na zapracování Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu tří měsíců. [12]

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy. [12]

14

Cílové skupiny uchazečů o zaměstnání zařazovaných do nástrojů APZ: •

dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání,

•

fyzické osoby do 25 let a starší 50 let,

•

absolventi vysokých škol do dvou let po ukončení studia, nejdéle do 30let,

•

fyzické osoby se zdravotním postižením,

•

ženy vracející se z mateřské dovolené. [16]

1.6 Působnost Ministerstva práce a sociálních věcí Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. •

Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti,

•

zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce,

•

soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice,

•

řídí úřady práce,

•

přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce,

•

spravuje a poskytuje prostředky na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti,

•

zabezpečuje rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce,

•

zřizuje státní rekvalifikační střediska a pracovně rehabilitační střediska pro osoby se zdravotním postižením,

•

vede pro účely zaměstnanosti centrální evidenci zájemců o zaměstnání,

15

•

vykonává kontrolní činnost,

•

spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správy členských států Evropské unie v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na území jiného členského státu.[12]

1.7 Úřady práce Úřad práce je správním úřadem, který v rámci své působnosti zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce ve svém správním obvodu. Správní obvody úřadů práce jsou shodné s územními obvody okresů.

Činností úřadů práce je : •

poskytování informací občanům o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace,

•

vedení evidence volných pracovních míst,

•

vedení evidence uchazečů o zaměstnání,

•

evidence vydaných pracovních povolení cizincům,

•

poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání před nástupem do zaměstnání,

•

poradenství pro občany a zaměstnavatele v oblasti zaměstnanosti, rekvalifikace,

•

zpracování analýz a prognóz, koncepce zaměstnanosti,

•

podněcování tvorby volných pracovních míst a podněcování k vytváření společensky účelných pracovních míst a veřejně prospěšných prací,

•

kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti. [12]

16

2 Charakteristika Jihomoravského kraje 2.1 Základní charakteristika Jihomoravského kraje V rámci reformy veřejné správy bylo v roce 1997 ústavním zákonem č. 347/97 (Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávních celků) vytvořeno 14 krajů, které začaly svoji činnost 1.1.2000. Jihomoravský kraj je vymezen sedmi okresy, a to okresy Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Dále se člení na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a na 35 obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. V kraji se nachází celkem 673 obcí, z nichž 48 má statut město. Rozlohou 719 555 ha a počtem obyvatel 1 137 533 se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v České republice. Hustota zalidnění je tedy vyšší než republikový průměr a činí 158,1 obyvatel na km2. Největší hustotu osídlení v kraji má obec Zastávka s 2 059,3 osobami na km2 a nejmenší obec Louka se 7,4 osobami na km2. Poloha kraje je z geografického hlediska poměrně výhodná díky jeho postavení na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. V rámci EU kraj sousedí se Slovenskem a Rakouskem, v rámci republiky s krajem Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Z celkové rozlohy kraje tvoří 60% zemědělská půda, z nichž připadá 83% na ornou půdu. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno především na obiloviny, řepku a cukrovku. V rámci živočišné výroby zaujímá Jihomoravský kraj jedno z předních míst chovu prasat a drůbeže. Průměrný počet obyvatel jedné obce činí 1690 obyvatel, což je o něco více než průměrně v České republice (1656 obyvatel). Nejvíce obcí spadá do velikostní kategorie 200 – 499 obyvatel, patří sem 199 obcí, kde však žije pouze 5,9% obyvatel. Téměř třetinu všech obyvatel Jihomoravského kraje soustřeďuje město Brno. Počet obyvatel ovlivnila především migrace. V roce 2007 činil celkový přírůstek 7 971 osob. Na přírůstek obyvatelstva má zásluhu především zahraniční migrace. V Jihomoravském kraji bylo 84,8% cizinců, zde bydlících, ekonomicky aktivních jak v postavení zaměstnanců, tak s platným živnostenským oprávněním.

17

Na území kraje jsou čtyři místa, která jsou zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Významnou součástí regionální spolupráce, podporovanou zejména ze strany Krajského úřadu Jihomoravského kraje, je vytváření mikroregionů. Vznik mikroregionů je důležitým a pozitivním trendem pro společné prosazování zájmů a záměrů zejména venkovských obcí s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích určitého území. V kraji je registrováno 70 mikroregionů. Přirozeným spádovým centrem celé jižní Moravy je krajská metropole Brno, ležící na soutoku Svratky a Svitavy. Město s regionálním postavením, situované na křižovatce dálnic ve směru Praha, Vídeň, Bratislava a Olomouc.

Obrázek č. 1: Administrativní členění Jihomoravského kraje k 31.12.2007

Pramen : Úřad práce Brno-město

18

2.2 Ekonomická a demografická situace v Jihomoravském kraji Podle údajů Českého statistického úřadu žije na území Jihomoravského kraje celkem 1 137 533 obyvatel, z toho 51,3% žen (584 093) a 48,7% mužů (553 440). Ve složení obyvatelstva podle pohlaví měly převažující podíl ženy, na 1 000 mužů připadalo 1 054 žen. Jihomoravský kraj má v posledních letech jednu z nejvyšších nadějí dožití žen i mužů v ČR. Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje činí 40,6 roků, z toho nejmladší populace je v obci Práče v okrese Znojmo s průměrným věkem 33,9 let a nejstarší obyvatelé Nelepeč – Žernůvka v okrese Brno – venkov, mají v průměru 59,6 let. Okres Blansko leží v severní části Jihomoravského kraje. Svojí rozlohou 942 km2 se řadí k menším okresům Jihomoravského kraje, menší je jen Brno-venkov. Administrativně se okres Blansko člení na 116 obcí a dále pak na 174 částí obcí. Počet obyvatel regionu činí 106 124 osob, z nichž bylo 53 993 žen (50,9%). Ve věkové kategorii 15-60 let, tedy v kategorii, která může přispět k tvorbě národního důchodu, je 70,3% obyvatelstva, tj. 74 605 osob. Hustota zalidnění představuje 122 obyvatel/ km2. Z geologického hlediska jsou na území regionu zastoupeny druhohorní devonské vápence a prvohorní sygnit a rula. Těží se keramické a slévárenské písky, cihlářské hlíny, vápenec a kámen. Hospodářství v okrese mělo vždy průmyslově – zemědělský charakter. Svou polohou je součástí brněnské průmyslové aglomerace, která ovlivňuje vývoj situace na trhu práce regionu. V průmyslu je více než 40,2% ekonomicky aktivních obyvatel, ve stavebnictví 8,1% obyvatel a v zemědělství 5,6%. Z průmyslového odvětví má nejdůležitější postavení se svou staletou tradicí strojírenství, následováno textilní výrobou, potravinářským a dřevozpracujícím průmyslem. Zemědělství, které prošlo obdobím strukturálních změn je zaměřeno v oblasti rostlinné výroby především na pěstování obilovin, olejnin a cukrovky, v oblasti živočišné výroby na chov hovězího a vepřového dobytka.

Na území okresu Brno – město žije celkem 369 949 obyvatel, z toho 52,3% žen a 47,7% mužů. Ve srovnání s průměrným stavem za Českou republiku je ve Statutárním městě Brně trvale zaznamenáván vyšší podíl ženské složky obyvatelstva. Svojí rozlohou 23 019 ha se řadí k menším okresům Jihomoravského kraje. Brno-město se člení na 29 městských částí. Geografické a přírodní faktory do značné míry ovlivnily charakter, strukturu a dynamiku vývoje průmyslové základny města.

19

V současné době přírodní faktory již nejsou determinující podmínkou, která ovlivňuje situaci na trhu práce. Vzhledem k průmyslové tradici Brna a jeho okolí má stále dominantní postavení v ekonomice kraje zpracovatelský průmysl, který se na celkové hrubé přidané hodnotě kraje podílí 24,4%, na další tradiční odvětví, zemědělství připadá pouze 2,9%. Rozvíjející se stavebnictví se podílí 7,8% a nelze opomenout ani obchod a opravy spotřebního zboží se 14% a tzv. komerční služby 16,5%.

Okres Brno-venkov leží v zázemí města Brna. Nemá vlastní okresní město a sídla okresních orgánů se nacházejí na území sousedního okresu Brno-město. V celém okresu žije celkem 197 648 obyvatel, z nichž je 100 256 žen (50,7%). Na 1000 mužů připadalo 1 029 žen. Rozloha okresu je 1 499 km2 . Území okresu je rozděleno do 187 obcí, z nichž 13 má statut města. V důsledku aktivního počtu přistěhovalých je celkový přírůstek kladný. Celkový přírůstek je 2 004 osob. Brno-venkov si v rámci Jihomoravského kraje dlouhodobě udržuje nejvyšší celkový přírůstek obyvatel. Naopak nejnižší celkový přírůstek je zaznamenán v okrese Hodonín. Okres Brno-venkov má zemědělsko-průmyslový charakter, i když podíl zaměstnaných v zemědělství neustále klesá. Je zde více jak 31,6% ekonomicky aktivního obyvatelstva zaměstnaného ve zpracovatelském průmyslu, 11,4% ve stavebnictví, 11,3% v obchodě. V zemědělství a lesnictví pracuje 4,8% ekonomicky aktivních obyvatel. Díky své poloze má okres Brno-venkov značnou intenzitu dopravy.

Okres Břeclav se nachází v nejjižnějším cípu Moravy. Má 113 411 obyvatel, z nichž je 57 961 žen (51,2%). Počty obyvatel se zvyšují zásluhou přistěhovalých. Jeho rozloha je 103 825 ha. Administrativně se okres člení na 63 obcí a dále pak na 69 částí obcí. Díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám má na území okresu bohatou tradici zemědělství, které je zaměřeno na výrobu obilovin, okopanin a na pěstování teplomilné zeleniny, ovoce a vinné révy. Zemědělská půda tvoří 67,4%. Podle údajů má okres více jak 27% ekonomicky aktivních obyvatel pracujících v průmyslu, který je prezentován gurmánským a plastikářským, chemickým, strojírenským, polygrafickým a potravinářským odvětvím. V obchodě a službách pracovalo 14% ekonomicky aktivních obyvatel, 10% ekonomicky aktivních obyvatel ve stavebnictví a 9% v zemědělství. Břeclavský okres je významný z hlediska napojení na mezinárodní komunikační síť jak v silniční, tak i v železniční dopravě, což kladně ovlivňuje rozvoj podnikatelských aktivit.

20

Počtem

obyvatelstva

zůstává

okres

Hodonín

třetím

nejlidnatějším

okresem

Jihomoravského kraje. Jeho rozloha je 1 099 km2, Žije zde celkem 157 176 obyvatel. Z celkového počtu 80 155 žen (51%) a 77 316 mužů (49%). Na 1000 mužů tak připadá 1 037 žen. Hustota zalidnění činí 143 obyvatel/ km2. Okres Hodonín se rozkládá v jihovýchodní části Moravy při hranici se Slovenskem. Administrativně se okres Hodonín člení na 82 obcí a dále pak na 93 částí. Celková plocha okresu tvoří ze sedmi desetin zemědělská půda, jednu čtvrtinu území zabírá les, zbylá procenta připadají na ostatní plochy. Jako v jednom z mála okresů v ČR se zde nachází ložiska ropy, zemního plynu a lignitu. Příhodné podnebí v kombinaci s geografickou polohou okresu tvoří nadprůměrné podmínky pro rozvoj zemědělství. Z ekonomického hlediska zaujímá nejvýznamnější postavení v okrese zpracovatelský průmysl následovaný zemědělstvím, specializující se na vinařství a ovocnářství. Hodonínsko patří k územím s vysokou intenzitou především silniční dopravy.

Okres Vyškov leží ve východní části Jihomoravského kraje. Žije zde 87 939 obyvatel, z nichž je 44 421 žen (50,8%). S rozlohou 87 605 ha patří k menším okresům Jihomoravského kraje. Administrativně se okres Vyškov člení na 80 obcí a dále pak na 118 částí obcí. Hospodářství vždy mělo průmyslově – zemědělský charakter. Zemědělská půda zaujímá 54,5%. Tato půda tvoří ornou půdu, trvalé travní porosty a sady a zahrady. 75,1% tvoří lesné porosty. V průmyslu je 29,9% ekonomicky aktivních obyvatel, v zemědělství 6,1% a ve stavebnictví 10,5%.

Okres Znojmo má 113 148 obyvatel, z nichž je 57 354 žen (50,8%). Rozlohou 159 039 ha patří mezi největší okresy České republiky. Hustota zalidnění je 69 obyvatel/ km2. Administrativně se okres člení na 144 obcí a dále pak na 170 částí obce. Z hospodářského hlediska je Znojmo okresem zemědělsko – průmyslovým. Svou výměrou 113 437 ha (63%) zemědělské půdy se řadí okres na první místo v rámci Jihomoravského kraje. Z této plochy připadá nejvíce ha na ornou půdu, dále na trvalé travní porosty a na zahrady, ovocné sady. 69,6% tvoří lesní plochy. Historickým základem průmyslové výroby na okrese bylo zpracování místních surovinových zdrojů (cihlářských hlín a keramických jílů). S dlouholetou tradicí je spjat potravinářský průmysl (cukrovarský, konzervárenský) a vinařství, ve kterých se zpracovává zejména zemědělská produkce z regionu. Postupně se rozvíjí další průmyslové obory (výroba obuvi, skleněných vláken a strojírenství).

21

V uplynulých desetiletí podobně jako v celé ČR, vstoupil do mnoha podniků na území okresu zahraniční kapitál. Podobná situace nastala i v zemědělství. Část podniků se transformovalo do velkých celků, kromě toho vznikla celá řada větších či menších rodinných farem. Ve službách došlo také k rozvoji, a to jak pro právnické osoby tak fyzické osoby. V obchodní síti vzniká celá řada supermarketů. Veškeré tyto změny se odrazily na trhu práce. Trh práce je nevyvážený a má sezónní charakter s velkými výkyvy v zaměstnanosti. Průmysl je koncentrován do Znojma a jeho blízkého okolí. Nedostatek pracovních příležitostí je zejména v okrajových mikroregionech.

Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt (HDP) kraje představuje 10,3 % hrubého domácího produktu České republiky. Průměrná mzda v 1.- 3. čtvrtletí 2008 dosáhla v Jihomoravském kraji hodnoty 20 926 Kč, což bylo o 2 016 Kč méně než průměr ČR.

Tabulka č.1: Obyvatelstvo za 1. – 3. čtvrtletí 2008

Počet

Brno-

Brno-

město

venkov

Blansko Břeclav Hodonín Vyškov

369 949 197 648 106 124 113 411 157 176

Znojmo

Celkem

87 939 113 184 1 145 405

obyvatel Narození

3 405

1 918

961

897

1 227

776

951

10 135

Zemřelí

2 781

1 325

791

789

1 141

642

847

8 316

Přistěhovalí

6 852

4 479

1 123

882

863

1 139

985

8 999

Vystěhovalí

6 060

3 068

832

750

975

853

733

5 947

Pramen: Český statistický úřad

22

2.3 Silné a slabé stránky Jihomoravského kraje Silné Stránky ● významné centrum nadregionálního významu v oblasti vědy, výzkumu a vývoje, strategických služeb a služeb pro podniky ● nadregionální význam řady vyšších a vysokých škol, dostatečná kapacita středních škol, možnost využití vědeckovýzkumného potenciálu Brna, zejména pro průmyslové inovace a rozvoj produktivních služeb, ● technický i oborový potenciál pro rozvoj produkce s vyšší přidanou hodnotou, ● přítomnost velmi významných rozvojových průmyslových zón, ● kvalifikovaná pracovní síla a nadprůměrně vysoký podíl vysokoškolsky vzdělané populace, ● rovný přístup žen a mužů ke vzdělání, ● relativně podprůměrné výdělky jako ,,motivační faktor´´ pro potencionální investory, ● výhodná dopravní poloha regionu, existence letiště s mezinárodním statutem, ● atraktivní oblast z hlediska rozvoje cestovního ruchu.

Slabé stránky ● nedostatečné využívání flexibilních forem organizace práce, zejména práce na částečný úvazek, ● nízká mobilita pracovní síly, ● dlouhodobě podprůměrná úroveň mezd, ● absence velkého ekonomického subjektu schopného plnit úlohu ,,pólu růstu´´, ● nízká podnikatelská aktivita v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti, ● výrazné zastoupení starších věkových skupin obyvatelstva v populačně malých obcích kraje a ve městě Brně, ● nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti, především v okresech na jihu kraje, ● vysoká úroveň dlouhodobé nezaměstnanosti a její velké regionální rozdíly, ● nedostatečná vazba školského systému a obsahu vzdělávání na potřeby regionálního trhu práce, ale také malá schopnost reálně odhadovat budoucí kvalifikační potřeby regionu, ● nízký podíl zaměstnanců účastnících se dalšího vzdělávání, ● slabé motivační prostředí k pracovnímu uplatnění skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí.

23

3 Zaměstnanost v Jihomoravském kraji Podle výsledků Českého statistického úřadu bylo v roce 2006 obsazeno celkem 523,1 tis. pracovních míst. Z toho 294,9 tis. obsazeno muži a 228,2 tis. obsazeno ženami. Oproti tomu se rok 2007 v celkovém počtu obsazených pracovních míst zvýšil o 12,1 tis. na 535,2 tis. Podíl mužů se zvýšil o 12,6 tis. na 307,5 tis. a podíl žen se naproti tomu snížil o 5 tis. pracovních míst, tedy na 227,7 tis. V roce 2008 se stav obsazených pracovních míst oproti roku 2007 snížil o 1,1 tis. na 534,1 tis., ale v porovnání s rokem 2006 počet obsazených pracovních míst byl vyšší o 11 tis. Obsazených pracovních míst muži v roce 2008 bylo 309,1 tis. a ženami bylo 225 tis. Míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let. V Jihomoravském kraji v roce 2006 byla míra zaměstnanosti 53,8%. V roce 2007 se zvýšila na 54,7% a rok 2008 byl nižší než rok 2007 o 0,5%, tedy 54,2%.

3.1 Pracovní síla Zahrnuje všechny osoby 15leté a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi pracovní síly. V Jihomoravském kraji v roce 2006 bylo 590,5 tis. pracovních sil. V roce 2007 se tento počet zvýšil na 602,1 tis. V roce 2008 nastalo zvýšení jen o 0,8 tis. pracovních sil.

Tabulka č. 2: Počet pracovních sil v jednotlivých okresech

Brno-

Brno-

město

venkov

Blansko

Břeclav

v tis.

Hodonín

Vyškov

Znojmo

2006

203,8

89,0

53,0

64,3

77,2

46,1

57,1

2007

207,5

98,2

53,6

59,8

78,9

46,4

57,7

2008

208,3

100,3

51,7

61,3

78,0

45,6

57,7

Pramen: MPSV ČR

24

3.2 Ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo Ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsou lidé, kteří buď pracují nebo jsou nezaměstnaní, ale práci si hledají nebo čekají, až se budou moci po dočasném přerušení do práce vrátit. Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných ( pracovní síly ) na počtu všech osob starších 15 let. V rámci ekonomicky aktivních osob byl výrazně vyšší nárůst počtu zaměstnaných, než pokles počtu nezaměstnaných.

Graf č.2: Míra ekonomické aktivity 80 70 60 50 ženy 40

muži celkem

30 20 10 0 2006

2007

2008


V Jihomoravském kraji byla míra ekonomické aktivity za rok 2006 57,9%. V roce 2007 se tato aktivita pohybovala na 57,4%. A ke konci roku 2008 byla míra ekonomické aktivity 56,5%. Tabulka č. 3: Míra ekonomické aktivity

2006

2007

2008

Ženy

49,4

48,0

46,8

Muži

67,0

67,5

66,9

Celkem

57,9

57,4

56,5


25

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jsou všichni lidé, kteří zaměstnání nemají, ale práci aktivně nehledají. Představují především tři velké skupiny osob, a to důchodce, studující na středních a vysokých školách a osoby pečující o děti nebo domácnost (především ženy na rodičovské dovolené).

Graf č.3: Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo

2008

osobní důvod vysokoškoláci 2007

středoškoláci invalidní důchodci starobní důchodci

2006

0

25

50

75

100

125

150

175

200

225


3.3 Organizační struktura Podle Registru ekonomických subjektů bylo na území Jihomoravského kraje ke konci 3. čtvrtletí roku 2006 evidováno celkem 261,7 tis. podnikatelských subjektů. ke konci 3. čtvrtletí 2007 evidováno celkem 268,6 tis. podnikatelských subjektů, což je o 6,9 tis. subjektů více než v roce 2006. Zatímco v roce 2008 se celkový počet evidovaných podnikatelských subjektů oproti roku 2006 zvýšil o 13,5 tis.a v roce 2007 se tento počet zvýšil o 6,6 tis, což je 275,2 tis. podnikatelských subjektů. Právnických osob v roce 2006 bylo registrováno celkem 56,5, tj. 21,6% všech subjektů. V roce 2007 bylo registrováno 59,5 tis. právnických osob, tj. 22,1% všech subjektů.

26

V roce 2008 bylo na území Jihomoravského kraje registrováno celkem 63,1 tis. právnických osob, tj. 22,9 % všech subjektů. Většina právnických osob (58,6 %) vyvíjela činnost jako obchodní společnost. Více než polovina právnických osob má sídlo ve městě Brně. Zanedbatelné procento tvořily organizace v rukou státu, jejichž počet se v roce 2008 opět snížil. Fyzických osob bylo v Jihomoravském kraji v roce 2006 registrováno 205,2 tis. V roce 2007 se tento počet zvýšil o 3,9 tis, což je 209,1 tis. V roce 2008 bylo registrováno 212,0 tis. fyzických osob, což je o 2,9 tis. více než v roce 2007. Naprostá většina z nich byli živnostníci. Soukromí rolníci a zemědělští podnikatelé tvořili 6,7% z celkového počtu fyzických osob, přičemž nejvíce jsou zastoupeni v okresech Břeclav, Hodonín. Zatímco počet zemědělských podnikatelů v roce 2007, 2008 vzrostl, počet soukromých rolníků se snížil. Z celkového počtu organizací v Jihomoravském kraji se zabývalo činnostmi v primární sféře v roce 2006 celkem 17,0 tis. subjektů, v roce 2007 se tento počet zvedl na 17,1 tis. subjektů a v roce 2008 se tento počet zvýšil na 17,9 tis. subjektů. V sekundární sféře působilo v roce 2006 cekem 66,3 tis. subjektů, v roce 2007 byl tento počet 68,1 tis. subjektů a v roce 2008 byl počet těchto subjektů 69,9 tis. V terciální sféře v roce 2006 působilo 178,3 tis. subjektů, rok 2007 se zvýšil na 183,3 tis. subjektů a rok 2008 se zvýšil na 185,4 tis. subjektů. K největšímu

meziročnímu

nárůstu

počtu

subjektů

došlo

v rámci

sekundéru

zpracovatelského průmyslu v papírenství a polygrafickém průmyslu, ale také ve strojírenství. V roce 2006 poklesl počet subjektů podnikajících v těžbě nerostných surovin a také v ostatním zpracovatelském průmyslu ( např. výroba nábytku). Ve všech odvětvích terciéru s výjimkou zdravotnictví počet subjektů vzrostl, nejvýrazněji v odvětví ,, veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení´´, což bylo způsobeno přesunutím sborů dobrovolných hasičů z odvětví ,,ostatní´´ právě pod veřejnou správu v návaznosti na mezinárodní standard NACE.

27

V roce 2007 a v roce 2008 poklesl počet subjektů podnikajících v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu. V roce 2007 ve všech odvětvích terciéru s výjimkou pohostinství a ubytování počet subjektů vzrostl, nejvýrazněji v odvětví ,,ostatní služby´´, které zahrnuje služby v oblasti odvozu odpadu, čištění, rekreační, kulturní a sportovní činnosti a činnosti společenských organizací. V roce 2008 ve všech odvětvích v terciéru s výjimkou finančního zprostředkování a odvětví ubytování a stravování počet subjektů vzrostl, nejvýrazněji v odvětví obchodu – velkoobchod a zprostředkování obchodu (o více než 10%). Vliv většiny zaregistrovaných subjektů na situaci trhu práce je velmi malý.

Tabulka č. 4: Vývoj počtu zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé

Stav k

Stav k

Stav k

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

3 035

3 101

3 083

27 728

28 196

28 509

30 763

31 297

31 592

Zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců Zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání(do 25zam.) Celkový počet zaměstnavatelů

Pramen: Krajská správa sociálního zabezpečení

3.4 Volná pracovní místa Počet volných pracovních míst registrovaných na úřadech práce v Jihomoravském kraji byl v roce 2006 celkem 7 990. V roce 2007 se tento počet evidovaných volných pracovních míst zvýšil na 13 725. Ve srovnání s rokem 2008 se počet volných míst snížil na 8 253. Z hlediska rozložení volných pracovních míst se v Jihomoravském kraji stále projevuje výrazná územní diferenciace. I když během roku 2006 se meziokresní rozdíly snižovaly. Největší byl počet hlášených míst vždy v okrese Brno-město, kde v roce 2006 byl počet 2 306, v roce 2007 se tento počet zvedl na 6 378, a však v roce 2008 se tento počet snížil na 3 012. Okres s nejméně hlášenými počty volných míst byla v roce 2006 Břeclav, bylo zde hlášeno 553 volných míst. V dalších letech (rok 2007, rok 2008) se stal okresem s nejméně hlášeným počtem volných míst Vyškov, a to v roce 2007 s počtem 672 a v roce 2008 s počtem 433.

28

Tabulka č. 5 : Počet volných pracovních míst v okresech

Stav k

Stav k

Stav k

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

Blansko

1 118

1 149

435

Brno-město

2 306

6 378

3 012

Brno-venkov

1 650

2 697

2 276

Břeclav

553

770

458

Hodonín

804

806

589

Vyškov

597

672

433

Znojmo

962

1 253

1 050

7 990

13 725

8 253

Území

Jihomoravský kraj Pramen: MPSV ČR

V roce 2008 se počet volných pracovních míst v okrese Blansko velmi snížil. K velkému nárůstu volných pracovních míst došlo v roce 2007 v okrese Brno-město. Nejvíce volných pracovních míst bylo v roce 2007, a to o 5 735 více než v roce 2006 a o 5 472 více než v roce 2008.

3.4.1 Struktura volných pracovních míst Ke konci roku 2006 převažovala v evidenci úřadů práce v Jihomoravském kraji pracovní místa nabízená uchazečům se středním vzděláním bez maturity – jejich počet se meziročně zvýšil o více než polovinu, a to na 3 529 celkové nabídky volných míst. K obdobnému nárůstu došlo také u pracovních míst pro uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou i pro vysokoškoláky. Místa pro vysokoškoláky však tvoří pouze 379 pracovních míst, přičemž je nejvíce registrováno míst pro programátory, strojírenské a stavební inženýry a pedagogické pracovníky. Mnoho prestižních míst pro vysokoškoláky se však do databáze úřadů práce ani nedostane. Na rozdíl v roce 2007 převažovala v evidenci úřadů práce pracovní místa nabízená uchazečům s nejvýše základním vzděláním, a to 6 452. Nejvíce volných pracovních míst na trhu práce bylo ke konci roku 2008 určeno uchazečům se základním vzděláním. Jejich počet činil 8 637.

29

Počet volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé meziročně mírně vzrostl. Při současném poklesu počtu uchazečů v kategorii absolventi a mladiství došlo k převýšení nabídky volných míst nad počtem nezaměstnaných absolventů. Počet míst pro osoby se zdravotním postižením sice meziročně také mírně vzrostl, na celkové nabídce se však i tak tato místa podílela pouze dvěma procenty. Po většinu sledovaného mezidobí připadlo na jedno takové místo 25-30 uchazečů se zdravotním postižením.

Tabulka č.6: Přehled některých hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání

31.12.2006 Stupeň vzdělání

Uchazeči

31.12.2007 Volná

Uchazeči

místa Základní vzdělání

31.12.2008 Volná

Uchazeči

místa

Volná místa

15 025

2 407

11 953

6 452

10 085

8 637

22 773

3 529

17 967

5 139

13 906

5 060

maturitou

2 500

293

1 976

228

1 580

305

ÚSO s maturitou

8 782

942

7 222

1 154

6 239

1 342

Vysokoškolské

2 160

379

1 885

411

1 815

426

Střední odborné s výučním listem ÚSO s vyučením i

Pramen : MPSV ČR

Z analýzy volných pracovních míst jednotlivých úřadů práce je zřejmé, že kvůli nedostatku vhodných uchazečů bývají v evidenci dlouhodobě neobsazena místa (déle než 3 měsíce) některých kvalifikovaných dělníků v průmyslu, jako například svářeči, frézaři, zámečníci, švadleny a krejčí, stavební profese, a také řidiči nákladních automobilů. Ve většině okresů je nedostatek pracovníků především v dělnických profesích. Ve městě Brně zůstávají déle neobsazena také místa pro některé vysokoškolské profese. Především se jedná o místa z oboru výpočetní techniky a místa, která vyžadují jazykové znalosti. Podle struktury firem, které provádějí ve městě Brně v posledních letech svojí činnost, jsou kladeny vysoké nároky především na jazykové znalosti.

30

V níže uvedeném přehledu jsou uvedeny nejčetnější profese, které ke konci června 2008 inzerovali zaměstnavatelé na úřadech práce v Jihomoravském kraji. Zaměstnavatelé mají v kraji zájem především o kvalifikované pracovníky v dělnických profesích, mimořádně vysoká je ale i poptávka po pracovnících nekvalifikovaných. Mezi dvaceti nejčetnějšími profesemi ( tyto se na celkovém počtu pracovních míst hlášených na úřadech práce v kraji podílejí 65 %) je pouze jedna profese vysokoškolská, a to programátor a není tam žádná profese, kde by maturita byla nezbytným předpokladem.

Tabulka č.7: Nejčastější profese požadované zaměstnavateli v Jihomoravském kraji

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Název (zkráceno) Pomocní a nekvalifikovaní dělníci na stavbách Pomocní a nekvalifikovaní montážní a manipulační dělníci Pomocníci a uklízeči Svářeči, řezači plamenem a páječi Elektromechanici, opraváři a seřizovači různých typů elektrických zařízení Montážní dělníci montující mechanická zařízení Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci Pěstitelé polních plodin Zedníci, kameníci, omítkáři Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Ruční baliči a pytlovači Seřizovači a obsluha obráběcích strojů Číšníci, servírky Kuchaři Prodavači v obchodech Obchodní cestující, profesionální poradci v obchodě, obchodní zástupci Obsluha automat. nebo poloautomat. Dřevoobráběcích strojů Obsluha automat. nebo poloautomat. obráběcích strojů Řidiči nákladních automobilů Dělníci nádvorní skupiny

VPM Uchazeči 743 128 475

2 666

386 437

2 114 119

134

412

363

521

204

751

229 308 159 230 145 134 147 161

181 1 034 2 542 15 172 753 1 186 3 044

93

641

82

80

117

79

141 105

444 1 240

Pramen : Úřady práce v Jihomoravském kraji

31

4 Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji K 31.12.2008 evidovaly úřady práce v České republice celkem 352 250 osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o 2 628. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je 335 025 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, což je o 34 788 osob více než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 je počet dosažitelných uchazečů vyšší o 3 329. Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji se z hlediska vývoje nezaměstnanosti během sledovaného období roku 2008 velmi rychle zlepšovala, a to obzvláště v 1. pololetí. Počet uchazečů se v roce 2008 snížil o pětinu na 19,4%, v roce 2007 byl počet 19,9% a v roce 2006 byl tento počet 13,3%.

4.1 Charakteristika vývoje nezaměstnanosti V Jihomoravském kraji bylo k 31.12.2006 evidováno 55 230 uchazečů o zaměstnání, k 31.12.2007 jich bylo evidováno 44 239 a k 31.12.2008 bylo evidováno 43 063. Více než čtvrtina v roce 2006 pobírala podporu v nezaměstnanosti (16 139). V roce 2007 a 2008 pobírala podporu v nezaměstnanosti více než třetina (2007 – 14 164), (2008 – 11 410).

Tabulka č.8: Vývoj nezaměstnanosti

Nezaměstnaní Evidovaní uchazeči o zaměstnání

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

55 230

44 239

43 063

52 056

41 658

41 157

7 990

13 725

8 253

6,9

3,2

5,2

16 139

14 164

16 547

celkem Z toho dosažitelní Volná pracovní místa Uchazeči připadající na 1 VPM Uchazeči

pobírající

podporu

v nezam. Pramen: MPSV ČR

V průběhu roku 2006 se na úřadech práce nově zaregistrovalo 70,2 tis. uchazečů, v roce 2007 se zaregistrovalo nově celkem 65,8 tis. a v roce 2008 byl tento počet 66,5 tis. uchazečů.

32

Vyřazeno z evidence bylo v roce 2006 celkem 78,6 tis. uchazečů, v roce 2007 se tento počet snížil o 1,8 tis. uchazečů, tedy na 76,8 tis. V roce 2008 byl tento počet 67,7 tis., což bylo o 9,1 tis. méně než v roce 2007. Z celkového počtu vyřazených bylo umístěno v roce 2006 52,6 tis. uchazečů, z nich pak 17,4% získalo zaměstnání prostřednictvím úřadu práce. V roce 2007 bylo umístěno 50,0 tis. uchazečů, z nich pak 15,6% získalo zaměstnání prostřednictvím úřadu práce a v roce 2008 bylo umístěno 44,3 tis., z nich pak 15,7 % získalo práci prostřednictvím úřadu práce.

Tabulka č.9: Tok nezaměstnanosti

Nově evidováni

Vyřazení

Umístění

Za rok 2006

70 166

78 628

52 622

Za rok 2007

65 769

76 760

50 026

Za rok 2008

66 535

67 711

44 368

Pramen: MPSV ČR

4.2 Vývoj míry nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti se během roku 2006 pohybovala kolem 8,8%. V roce 2007 se míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 6,9% a rok 2008 byl podle míry nezaměstnanosti okolo 6,2 %, ale i přes výrazné meziroční snížení byla stále vyšší než průměr v ČR. Sezónní charakter vývoje míry nezaměstnanosti je typický pro většinu oblastí ČR a souvisí s přibývajícím množstvím pracovních příležitostí v zemědělské výrobě, ve stavebnictví a cestovním ruchu v průběhu jarních a letních měsíců a s jejich úbytkem na podzim a v zimě.

33

Vývoj míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a ČR během analyzovaných let ukazuje následující graf.

Graf č.4: Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a ČR

2008

JMK

2007

ČR

2006

0

2

4

6

8

10

Pramen: MPSV ČR

Z hlediska míry nezaměstnanosti jsou patrné výrazné rozdíly mezi jednotlivými okresy. V roce 2006 vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti okres Hodonín a nejnižší okres Brno-venkov. Vyšší než desetiprocentní nezaměstnanost má tradičně i okres Znojmo, kde byla na konci roku 2006 dokonce míra nezaměstnanosti nejvyšší v kraji. Krajskou mírou nezaměstnanosti překračuje také okres Břeclav. V roce 2007

vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě okres Znojmo a

Hodonín (nad 10%), nejnižší okres Brno-venkov, kde na konci roku 2007 činila nezaměstnanost 4,5%, což byla 22. nejnižší hodnota v ČR. Pod pětiprocentní hranici se v posledním čtvrtletí roku 2007 dostal také okres Vyškov. Míru nezaměstnanosti překračuje také okres Břeclav. V roce 2008 nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje dlouhodobě okres Hodonín a Znojmo (nad 9 %), nejnižší okres Vyškov a Brno-venkov (pod 4,4 %). V ostatních okresech míra nezaměstnanosti osciluje okolo krajského průměru.

34

Tabulka č.10: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých okresech

2006

2007

2008

Blansko

6,7

5,6

6,5

Brno-město

7,9

6,0

5,7

Brno-venkov

5,7

4,5

4,4

Břeclav

9,6

7,5

6,9

Hodonín

13,3

10,7

10,9

Vyškov

6,8

4,9

5,2

Znojmo

13,6

11,5

10,8


4.3 Struktura uchazečů o zaměstnání Z celkového počtu uchazečů bylo ve všech analyzovaných letech registrováno vždy více žen než mužů. S nástupem sezónních prací se podíl žen zvyšuje, neboť při stavebních činnostech se uplatňují spíše muži. Míra nezaměstnanosti žen je v Jihomoravském kraji stejně jako ve všech oblastech ČR vždy vyšší než míra nezaměstnanosti mužů a rozdíly se zvyšují právě od jarních měsíců. S poklesem celkového počtu uchazečů klesal postupně i počet absolventů škol a mladistvých v evidenci úřadů práce. Na konci roku 2006 pak bylo registrováno 4,2 tis., což bylo o pětinu méně než před rokem. Na konci roku 2007 pak bylo registrováno 2,9 tis. uchazečů-absolventů, což bylo téměř o polovinu méně než před rokem. V roce 2008 bylo registrováno 3,0 tis. uchazečů-absolventů, což bylo skoro stejně jako před rokem. Ne tak pozitivní byl vývoj ve skupině osob se zdravotním postižením. Jejich počet sice také klesal, ale mnohem méně než počet všech uchazečů o zaměstnání, což se projevilo nárůstem podílů zdravotně hendikepovaných občanů v evidenci úřadu práce na celkovém počtu uchazečů. V roce 2006 se počet uchazečů snížil, a to o 505 uchazečů, v roce 2007 se tento počet snížil o 888 uchazečů a v roce 2008 se tento počet snížil o 529 uchazečů. V některých skupinách uchazečů o zaměstnání je situace v jednotlivých okresech značně odlišná. Na konci roku 2006 tvořily ženy mezi uchazeči v okresech Brno-venkov 58,9%, zatímco v okrese Hodonín jich bylo méně než polovina.

35

Počet absolventů přesahoval hranici tisíc osob pouze v Brně, ale jejich podíl na celkovém počtu uchazečů zde byl nejnižší ze všech okresů kraje 6,4%. Nejvyšší byl pak v okrese Břeclav 8,8%. V roce 2007 tvořily ženy mezi uchazeči v okrese Brno-venkov 58,6%, zatímco v okrese Břeclav jich bylo méně než polovina 48,6%. Podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů byl nejnižší v okrese Vyškov 5,9%, zatímco v okrese Břeclav přesahoval 8%. Na konci roku 2008 byl nejvyšší podíl žen také v okrese Brno-venkov 60,5% a v okrese Vyškov 60,2%. Nejnižší podíl byl v okrese Hodonín 52,9%. Podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů byl nejnižší v okrese Blansko 4% a také v okrese Vyškov 4,2%, zatímco v okrese Břeclav dosahoval téměř 5,9%.

4.3.1 Struktura uchazečů podle vzdělání Struktura uchazečů o zaměstnání podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání zůstává v posledních letech poměrně stabilní. Dlouhodobě představují nejvyšší podíl mezi uchazeči o zaměstnání osoby se středním vzděláním bez maturity, nejnižší pak vysokoškoláci 5%. Nezaměstnaností nejvíce postiženou skupinu však v Jihomoravském kraji tvoří osoby se základním vzděláním, u kterých míra zaměstnanosti přesahuje 30%.

Největší rozdíly mezi mužskou a ženskou složkou evidovaných, jsou patrné ve vzdělanostní kategorii.

Tabulka č. 11: Vzdělanostní struktura ženy /muži

2006 Vzdělání

ženy

v tis.

2007 muži

ženy

2008 muži

ženy

muži

Základní

3,8

3,1

3,7

2,1

2,5

1,3

Střední bez

8,1

8,7

6,8

4,9

5,9

4,5

8,4

4,9

4,2

3,0

4,5

2,5

Vysokoškolské 3,9

5,3

0,9

1,2

5,1

1,6

maturity Střední s maturitou


36

V okrese Brno-město byl v analyzovaných letech ve srovnání s ostatními okresy nízký podíl uchazečů s výučním listem, v roce 2006 byla tato hodnota 34,5%, v roce 2007 to bylo 33,0% a v roce 2008 30,3%. Zatímco v roce 2006 v okresech Hodonín a Znojmo byl na konci roku jejich podíl nadpoloviční, v roce 2007 byl také nadpoloviční podíl, a to v okrese Znojmo a v roce 2008 byl podíl výrazně vyšší 44,6%, a to v okrese Znojmo. Okres Znojmo vykazoval nízký podíl uchazečů se středním vzděláním s maturitou, a to v roce 2006 17,9%, v roce 2007 18,7% a v roce 2008 15,2% i vysokoškoláků v roce 2006 1,9%, v roce 2007 2,0% a v roce 2008 2,1%. Tato situace je způsobena tím, že okres Znojmo vykazuje tradičně spíše nižší vzdělanostní úroveň pracovní síly. Nejvyšší podíl středoškoláků s maturitou i vysokoškoláků byl zaznamenán v Brně, což se odvíjí od vysoké vzdělanostní úrovně zdejší pracovní síly, která je v rámci ČR srovnatelná pouze s Prahou.

Graf č.5:Vzdělanostní struktura

vysokoškolské

střední s maturitou 2008 2007 2006 střední bez maturity

záklaní

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18


V Jihomoravském kraji, jak je vidět podle grafu, má nejvyšší podíl uchazečů o zaměstnání podle stupně vzdělání ve všech analyzovaných letech vzdělání střední bez maturity, naopak nejnižší podíl zaujímá vzdělání základní.

37

4.3.2 Struktura uchazečů podle věku Ve věkové struktuře nezaměstnaných se podobně jako v jiných kategoriích projevují spíše výkyvy sezónní než meziroční. Ty jsou způsobeny například vstupem absolventů na trh práce, k němuž dochází vždy ve třetím čtvrtletí. Vzhledem k nízkým počtům evidovaných absolventů změny v celkové věkové struktuře nejsou tak výrazné jako v předchozích letech. Výrazný pokles počtu nezaměstnaných ,,mladých lidí´´ v kraji odpovídá vývoji v celé ČR a souvisí nejen s měnící se demografickou skladbou, ale také s širšími možnostmi dalšího vzdělávání, a to případně i formou vzdělávacích pobytů nebo stáží. V období do roku 2005 bylo na úřadech práce Jihomoravského kraje registrováno nejvíce uchazečů ve věkové kategorii 20-29 let. Tento stav se začal měnit a nyní na úřadech práce představují největší kategorii uchazeči starší 50 let. Tato situace je způsobena také novým zákonem o zaměstnanosti platným od října 2004, který upravil podmínky pro evidenci osob starších 50, respektive 55 let.

Graf č.6: Věková struktura 12

10 2006 celkem 2006 muži 8

2006 ženy 2007 celkem 2007 muži

6

2007 ženy 2008 celkem

4

2008 muži 2008 ženy 2

0 15-24

25-29

30-34

35-44

45-54

55 -víc


38

Tabulka č.12: Věková struktura uchazečů

Věková

v tis.

2006

2007

2008

skupina celkem muži

ženy

celkem muži

ženy

celkem muži

ženy

15-24

8,9

4,3

4,6

3,5

2,0

1,5

2,8

1,7

1,1

25-29

5,1

3,0

2,1

2,9

1,2

1,7

3,1

1,7

1,4

30-34

4,9

1,5

3,4

3,5

1,1

2,4

4,3

1,3

3,0

35-44

7,2

2,9

4,3

8,1

2,6

5,5

4,7

1,1

3,6

45-54

10,0

4,9

5,1

5,8

2,6

3,2

6,0

2,4

3,6

55 -víc

2,9

1,8

1,1

3,2

1,9

1,3

2,6

1,7

0,9


V roce 2006 byla nejsilnější skupinou nezaměstnaných uchazečů věková skupina 45-54 let, nejslabší skupinou byla skupina 55 a více let. V roce 2007 byla nejsilnější skupinou skupina 35-44 let a nejslabší skupinou 25-29. V roce 2008 byla nejsilnější skupinou nezaměstnaných uchazečů skupina 45-54 let, nejslabší skupinou byla skupina 55 a více let. V roce 2006 porovnáním mužů a žen jsou nejsilnější skupinou muži ve věkové kategorii 45-54 let a ženy také ve věkové kategorii 45-54 let. V roce 2007 se v tomto porovnání ukázalo, že nejsilnější skupinou jsou muži v kategorii 35-44 let, ale také 45-55 let, nejsilnější skupinou u žen je to věková kategorii 35-44 let. V roce 2008 nejsilnější skupinou mezi muži je věková kategorii 45-54 let, a ženy ve věkové kategorii 35-44 let, ale také 45-54 let.

39

5 Cizinci na trhu práce Podmínky zaměstnávání cizích státních příslušníků na území ČR se změnily vstupem České republiky do Evropské unie dne 1.5.2004. Na volných pracovních místech, která není možno obsadit občany ČR, EU/EHP (tedy EU + Islandu, Norska a Lichtenštejnska) a Švýcarska jsou zaměstnáváni cizinci z ostatních zemí. Počet cizinců v Jihomoravském kraji neustále roste a s největší pravděpodobností tomu tak bude i v budoucnu. Trvale usazení cizinci mohou ovlivnit demografický růst a zvýšit počet ekonomicky aktivních obyvatel. K 31.12 2006 úřady práce v Jihomoravském kraji registrovaly 18 590 cizinců. Kromě toho bylo živnostenskými úřady registrováno dalších 5 662 cizinců, kteří soukromě podnikají. Celkem se tedy na trhu práce v roce 2006 pohybovalo zhruba 24 tis. zahraničních pracovníků, přičemž více než 60% těchto cizinců je koncentrováno do města Brna.

Tabulka č.13: Zaměstnávání cizích státních příslušníků v roce 2006

Kraj

Počet cizinců,

Počet občanů

Počet

Počet cizích

kteří

EU/EHP a

pracovních

státních

nepotřebují

Švýcarska

povolení

příslušníků

cizinců

povolení Blansko

30

812

676

1518

Brno-město

276

6 491

5 045

11 812

Brno-venkov

81

970

253

1304

Břeclav

28

1387

169

1584

Hodonín

1

1251

116

1368

Vyškov

6

539

34

579

Znojmo

52

234

139

425

Jihomoravský

474

11 684

6 432

18 590

kraj Pramen: MPSV ČR

40

K 31.12.2007 registrovaly úřady práce o 3 348 cizinců více než v roce 2006, počet registrovaných tedy činil 21 938 cizinců. Z hlediska národohospodářského se jedná o nárůst značně intenzivní. K nejrychlejšímu zvyšování počtu cizinců došlo v kategorii ,,občané EU/ EHP a Švýcarska´´. Kromě toho živnostenské úřady registrovaly dalších 5 901 cizinců, kteří soukromě podnikají. Celkem se tedy na trhu práce v roce 2007 pohybovalo zhruba 28 tis. zahraničních pracovníků, přičemž většina z nich se koncentrovala do města Brna stejně jak tomu bylo v roce 2006.


Počet cizinců,

Počet občanů

Počet

Počet cizích

kteří

EU/EHP a

pracovních

státních

nepotřebují

Švýcarska

povolení

příslušníků

Kraj

povolení

cizinců

Blansko

73

1 080

720

1 873

Brno-město

469

8 452

4 695

13 616

Brno-venkov

105

1 389

537

2 031

Břeclav

39

1 590

247

1 876

Hodonín

7

1 232

78

1 317

Vyškov

12

541

59

612

Znojmo

55

258

300

613

Jihomoravský

760

14 542

6 636

21 938


K 31.12.2008 bylo na úřadech práce registrováno celkem 29 524 cizinců, tedy o 7 586 více než v roce 2007 a o 10 934 více než v roce 2006. Z hlediska národohospodářského se jedná o nárůst zcela mimořádně intenzivní. K nejrychlejšímu zvyšování počtu cizinců došlo v kategorii ,, zaměstnanci s pracovním povolením´´. Kromě toho bylo živnostenskými úřady registrováno dalších 6 119 cizinců, kteří soukromě podnikají. Celkem se tedy na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2008 pohybovalo přes 36 tis. zahraničních pracovníků.

Stejně

jako

v předchozích

letech

byla

většina

těchto

pracovníků

koncentrována do města Brna. Počet pracovníků ,,nelegálních´´ je v kraji také vysoký, je však problém jej objektivně stanovit.

41


Kraj

Počet cizinců,

Počet občanů

Počet

Počet cizích

kteří

EU/EHP a

pracovních

státních

nepotřebují

Švýcarska

povolení

příslušníků

povolení

cizinců

Blansko

118

656

705

1 479

Brno-město

706

9 713

10 152

20 571

Brno-venkov

132

1 254

1 614

3 000

Břeclav

44

1 588

207

1 839

Hodonín

22

1 218

119

1 359

Vyškov

12

395

95

502

Znojmo

51

283

440

774

Jihomoravský

1 085

15 107

13 332

29 524


Velkou část zahraničních pracovníků registrovaných úřady práce představovali občané Slovenska. V roce 2006 byl tento počet 10 596, v roce 2007 se tento počet zvýšil na 11 898 a v roce 2008 byl tento počet nižší 11 026. Občané Slovenska pracují kromě Brna především v příhraničních okresech Břeclav a Hodonín, kde mohou využívat denní dojížďku do zaměstnání. Nejčastěji jsou zaměstnáváni jako dělníci ve strojírenství, ve stavebnictví a zemědělství, navíc se díky neexistenci jazykové bariéry uplatňují rovněž ve službách nebo zdravotnictví. Kvalifikační struktura pracujících Slováků se v poslední době výrazně zlepšuje, především díky rostoucí nabídce pracovních příležitostí v oblasti informačních technologií v Brně. Cizinci s povolením k zaměstnání vykonávají zejména pomocné práce ve stavebnictví a průmyslu, ale také sezónní práce v zemědělství a lesnictví. Odborné dělnické profese nacházejí uplatnění především ve strojírenství. V roce 2006 představovali největší počet těchto cizinců občané z Ukrajiny, a to 4 827. V roce 2007 byl počet těchto občanů 5 257 a v roce 2008 se tento počet zvýšil na 10 665. Dále jsou ve větším počtu zastoupeni občané Mongolska, Běloruska a Moldávie.

42

Cizinci ze západní Evropy, USA a Asie pracují především na vysoce kvalifikovaných pozicích vyžadujících středoškolské a vysokoškolské vzdělání (především jako manažeři, učitelé cizích jazyků, odborní a pedagogičtí pracovníci VŠ nebo pracovníci v oblasti výpočetní techniky). Nárůst počtu pracovních povolení pro cizince v Jihomoravském kraji je spojen zejména s masivním využíváním pracovních povolení, a to především občany Ukrajiny, zejména ve městě Brně.

Graf č.7: Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů z EU a EHP 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

2006 2007 2008

Základní + Střední oborné ÚSO (vyučení praktická škola (vyučení) + maturita)

ÚSO s maturitou

Vysokoškolské


Nekvalifikovaná pracovní síla směřuje zejména do průmyslu a stavebnictví (jako pomocní dělníci, montážní dělníci, baliči, atd.) a do oblasti úklidových služeb. Importem cizinců se nyní snaží řešit nedostatek pracovníků řada velkých montážních závodů v Jihomoravském kraji, o jejichž nízce mzdově ohodnocenou práci nemají ,,čeští uchazeči o zaměstnání´´ zájem, přestože kvalifikační požadavky na tyto pracovní pozice jsou minimální. Tato nekvalifikovaná nebo málo kvalifikovaná pracovní síla směřuje nejčastěji do závodů elektrotechnického a také textilního průmyslu. Importem cizinců řeší zaměstnavatelé v kraji i dlouhodobý nedostatek pracovníků v kvalifikovaných dělnických profesích (zámečníci, elektromechanici, brusiči, frézaři, svářeči, zedníci, tesaři). Menší část cizinců je tvořena vysoce kvalifikovanou pracovní silou (programátoři, analytici a pracovníci operačních systémů, ale také učitelé jazyků, obchodní zástupci a vedoucí a řídící pracovníci).

43

6 Aktivní politika zaměstnanosti Při přidělování finančních prostředků na APZ pro rozpočty jednotlivých úřadů práce vychází Správa služeb zaměstnanosti z ukazatelů charakterizujících trh práce, tj. z počtu uchazečů v evidenci ÚP, míry nezaměstnanosti, počtu uchazečů do 25 let, počtu uchazečů nad 50 let, počtu zdravotně postižených osob v evidenci ÚP, počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo a počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Náklady na řešení nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji činily za rok 2006 celkem 1 465,2 mil. Kč, oproti tomu se náklady za rok 2007 zvýšily o 89,0 mil. Kč na částku 1 592,7 mil. Kč. V roce 2008 došlo ke zvýšení o 51,8 mil. Kč na 1 644,5 mil. Kč (včetně zdrojů z Evropského sociálního fondu). Nákladů na pasivní politiku zaměstnanosti bylo v roce 2006 vynaloženo 846,2 mil. Kč. Oproti tomu v roce 2007 tyto náklady vzrostly na 848,1 mil. Kč. V roce 2008 došlo ke zvýšení na 850,3 mil. Kč. Nárokové dávky, jejichž čerpání nemohou ÚP svojí činností ovlivnit, představovaly v roce 2006 178,3 mil. Kč, tedy přes 12% celkových nákladů. V roce 2007 tyto dávky představovaly 254,8 mil. Kč, tedy 16% celkových nákladů. A v roce 2008 byl počet dávek vyšší, a to 287,0 mil. Kč, tedy 20% celkových nákladů na politiku zaměstnanosti. Jedná se zejména o podporu zaměstnavatelů, zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením. Náklady na aktivní politiku zaměstnanosti dosáhly v roce 2006 celkem 440,6 mil. Kč. V roce 2007 došlo k malému zvýšení oproti roku 2006, a to na 446,7 mil. Kč, tedy o 6,1 mil. Kč. V roce 2008 se náklady na aktivní politiku zaměstnanosti zvýšily o 39,1 mil. Kč, a to na 485,8 mil. Kč ( včetně prostředků ESF). Pokles nákladů na APZ ze státního rozpočtu je nahrazován využíváním prostředků z Evropského sociálního fondu, které jsou čerpány především v oblasti rekvalifikačních programů.

Tabulka č.16: Náklady na politiku zaměstnanosti

náklady na PZ

v tis.

2006

2007

2008

1 465 214

1 592 677

1 644 481

z toho na pasivní politiku

846 216

848 106

850 310

z toho na aktivní politiku

440 643

446 773

485 809

insolvence

20 632

33 040

21 410

náklady na politiku zaměstnanosti

Pramen: Úřady práce v Jihomoravském kraji

44

Ve struktuře výdajů podle jednotlivých nástrojů APZ došlo v letech 2007 a 2008 oproti předchozím rokům k poklesu vynaložených prostředků téměř u všech tradičních nástrojů APZ – veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst, což souvisí jak s klesající nezaměstnaností a zlepšující se situací na trhu práce, tak s nově zaváděným využíváním prostředků ESF právě v těchto oblastech. Ve struktuře celkových součtů, při srovnání

let 2006 a 2007, hraje významnou roli objem prostředků převáděných do

rezervních fondů. Atypický vývoj nastal v roce 2008 pouze v okrese Brno-město, kde se objem vynaložených prostředků na tradiční veřejně prospěšné práce naopak zvýšil. Díky časovému posunu při přidělování prostředků ESF bylo totiž nutno řadu dohod nasmlouvaných v oblasti ESF-OPRLZ-VPP financovat ze státního rozpočtu. Výrazný pokles nastal také v programu tvorby nových pracovních míst v okrese Hodonín. Tabulka č.17:Náklady APZ podle jednotlivých nástrojů

Nástroje APZ

v tis.

2006

2007

2008

VPP

87 590

66 089

39 336

SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli

113 424

97 393

68 901

SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání

16 086

14 459

17 705

CHPD a CHPM vytvořené pro OZP

9 480

1 020

1 793

90

60

160

17 253

16 782

20 652

0

30 376

36 276

45 970

30 378

30 432

příspěvek na dopravu zaměstnanců

763

912

419

příspěvek na zpracování

629

732

746

příspěvek při přechodu na nový

57

0

0

cílené programy k podpoře zaměstnanosti

0

0

711

programy tvorby nových pracovních míst

440

1 494

8 400

projekty ESF

44 533

44 000

24 506

projekty ESF-OPRLZ-VPP

83 798

170 506

185 020

převody do rezervních fondů ÚP

25 320

11 369

9 311

převody do fondů org.složek státu

189 851

52 220

32 520

CHPM-SVČ vytvořené pro OZP Příspěvek na provozní náklady CHPD,CHPM a CHPM-SVČ pro OZP Rekvalifikace, poradenské aktivity překlenovací příspěvek

podnikatelský program


45

V roce 2006 došlo k nejintenzivnějšímu uplatňování nástrojů APZ v okresech Brno-město a Hodonín. V roce 2007 k tomuto uplatňování došlo v okresech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, a to v Hodoníně a ve Znojmě. V roce 2008 došlo také k tomuto uplatňování v okresech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, a to v Hodoníně, ve Znojmě a v Břeclavi. Míra čerpání prostředků na jednotlivé nástroje je v okresech značně rozdílná. Zejména se vymyká okres Hodonín, na který se vztahuje ,, Program podpory nových pracovních míst´´. Ve velmi malém rozsahu jsou využívány tzv. ,,nové´´ nástroje. Příspěvek na dopravu zaměstnanců byl využit v roce 2007 pouze ve třech okresech, a to ve Znojmě, ve Vyškově a v Břeclavi, v roce 2008 pouze ve dvou okresech, a to ve Znojmě a v Břeclavi. Překlenovací příspěvek byl využit v analyzovaných letech ve třech okresech, a to ve Znojmě, Vyškově, Brno-venkov. Příspěvky na přechod na nový podnikatelský program byly využity pouze v roce 2006. Cílené programy k podpoře zaměstnanosti byly realizovány pouze v okrese Vyškov. Mezi jednotlivými okresy jsou využívány i ,,staré´´nástroje. Ve venkovských okresech s vysokou mírou nezaměstnanosti v Hodoníně a ve Znojmě jsou tradičně nejvýznamnějším nástrojem APZ veřejně prospěšné práce, v ostatních okresech je nejvíce prostředků směřováno na vytváření společensky účelných pracovních míst. V okresech Brno-město, Hodonín a Znojmo je nejvíce rozvinuta podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Naopak v okresech Blansko a Vyškov není využívána vůbec. Podmínky pro zařazení do programu tvorby nových pracovních míst dlouhodobě splňuje okres Hodonín.

6.1 Místa vytvářená v rámci jednotlivých nástrojů APZ Program APZ se ve všech analyzovaných letech, v souladu s doporučením MPSV, orientoval především na problémové skupiny uchazečů. Byli to zejména uchazeči dlouhodobě nezaměstnaní, uchazeči s nízkou kvalifikací, osoby se ZP a absolventi škol. V rámci APZ bylo v Jihomoravském kraji v roce 2006 vytvořeno celkem 5 492 pracovních míst. V roce 2007 došlo ke snížení vytvořených pracovních míst o 1 985, tedy 3 507. V roce 2008 bylo vytvořeno více pracovních míst než v předešlém roce, a to 4 395.

46

Tabulka č.18: Počet vytvořených pracovních míst

Nástroj APZ

2006

2007

2008

VPP

1 854

1 204

824

SÚPM zřízené a vyhrazené

2 877

1 830

1 067

363

320

275

87

12

24

1

1

0

cílené programy I. (počet míst)

289

134

128

cílené programy II. (počet dohod)

21

6

3

zaměstnavateli SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání-SVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHMP-SVČ vytvořené pro OZP


Nejvyužívanějším

nástrojem

aktivní

politiky

zaměstnanosti

na

úřadech

práce

v Jihomoravském kraji jsou dotace a návratné finanční výpomoci zaměstnavatelům při zřizování společensky účelných pracovních míst. Prostřednictvím tohoto nástroje jsou zaměstnavatelé motivováni k zaměstnávání osob z problémových skupin. Vznikají nová pracovní místa, nebo jsou tito uchazeči přednostně přijímáni na existující volná místa. Hlavními partnery úřadů práce jsou malé a střední firmy, pro které je tato aktivita finančně nejvíce zajímavá. V roce 2006 bylo vytvořeno 2 877 společensky účelných pracovních míst. V roce 2007 se tento počet snížil na 1 830 a v roce 2008 došlo k dalšímu snížení, a to na 1 067. Druhým nejvýznamnějším nástrojem APZ z hlediska počtu pracovních míst jsou veřejně prospěšné práce, které jsou využívány pro krátkodobé umísťování uchazečů na práci pro obecní a městské úřady, organizace a sdružení. Umístění uchazeči po uplynutí sjednané doby buď nastoupí k danému zaměstnavateli do trvalého pracovního poměru, nebo se znovu vrátí do evidence. Zaměstnavatelům, kteří VPP vytvářejí, umožňuje tato aktivita uskutečnění záměrů, které by bez spolupráce s úřady práce nemohli realizovat. Okresy Znojmo a Hodonín patří dlouhodobě k okresům s nejvyšším počtem vytvářených pracovních míst na VPP, a to nejen v Jihomoravském kraji, ale také v celé ČR. Tato vytvářená místa v těchto okresech představují 60% všech vytvořených míst v kraji.

47

Návratné finanční výpomoci a dotace od úřadů práce slouží uchazečům k částečnému krytí nákladů, které potřebují na zahájení samostatně výdělečné činnosti (SVČ). Jedná se o pomoc, kdy pro uchazeče není na trhu práce vhodné volné místo, ale jeho kvalifikace umožňuje, aby si vytvořil pracovní místo sám. Počet nově vytvářených pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením není v roce 2006 příliš vysoký, ale celkový počet podporovaných míst v chráněných dílnách a pracovištích dosahuje v průměru 1 500 osob. V roce 2007 tento počet výrazně poklesl a dosahuje průměru 700 osob, v roce 2008 tento počet zůstává na stejných hodnotách. Většina těchto míst je v okresech Brno-město a Hodonín. Pro ovlivnění situace na trhu práce je APZ významným nástrojem. Umožňuje kombinovat podporu vzniku nových pracovních příležitostí s umisťováním uchazečů ohrožených skupin. Jednotlivým úřadům práce jsou přidělovány finanční prostředky v rámci ročního rozpočtu. Tyto finanční prostředky jsou limitovány.

Tabulka č.19: Příspěvky poskytované v rámci APZ

Nástroje APZ

2006

2007

2008

překlenovací příspěvek

137

129

113

příspěvek na zpracování

11

0

0

příspěvek při přechodu na nový

0

0

0

640

714

1 241

2 321

3 354

1 822

počet zaměstnavatelů

5

3

počet zaměstnanců

307

278

osoby s příspěvkem

podnikatelský program příspěvek na provozní náklady CHPD,CHMP a CHMP-SVČ pro OZP projekty ESF příspěvek na dopravu 3 296


48

6.2 Rekvalifikace Na rekvalifikační akce a poradenské aktivity bylo v roce 2006 z prostředků úřadů práce vynaloženo celkem 46,3 mil. Kč. V roce 2007 bylo vynaloženo na tyto akce a aktivity o 16 mil. Kč méně než v předešlém roce, celkem to tedy bylo v roce 2007 30,3 mil. Kč. Oproti tomu v roce 2008 došlo ke zvýšení vynaložených prostředků na 36,2 ,mil. Kč, to je o 5,9 mil. Kč více než v předešlém roce. Pro rekvalifikace uchazečů o zaměstnání jsou využívány ve velké míře rekvalifikační programy v rámci projektů ESF. Do kurzů bylo v roce 2006 nově zařazeno 6 476 uchazečů o zaměstnání, 29 zájemců o zaměstnání a 18 zaměstnanců. V roce 2007 bylo do kurzů zařazeno celkem 6 445 uchazečů o zaměstnání, 73 zájemců o zaměstnání a 3 zaměstnanci. V roce 2008 to bylo 4 990 uchazečů o zaměstnání, 68 zájemců o zaměstnání a 14 zaměstnanců. Do kurzů jsou zařazováni nejčastěji uchazeči se středoškolským vzděláním, kteří si doplňují a rozšiřují své znalosti. V podstatě se ale rekvalifikují všechny vzdělanostní skupiny uchazečů. Možnosti zaměstnaneckých rekvalifikací a rekvalifikací pro zájemce o zaměstnání jsou využívány v minimální míře. Tabulka č.20: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání, rekvalifikace zaměstnanců

Ukazatel

2006

2007

2008

rekvalifikace uchazečů o zaměstnání uchazeči zařazeni do rekvalifikace

6 476

6 445

4 990

z toho: ženy

3 860

3 790

3 345

absolventi škol a mladiství

741

581

303

OZP

505

562

562

rekvalifikaci úspěšně ukončili

5 686

5 703

4 708

počet umístěných po rekvalifikaci

3 465

4 288

3 971

rekvalifikace zájemců o zaměstnání zájemci zařazeni do rekvalifikace

29

73

68

rekvalifikaci úspěšně ukončilo

29

51

53

počet umístěných po rekvalifikaci

22

53

58

rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů

16

3

5

zam. zařazeni do rekvalifikace

18

3

14

rekvalifikaci úspěšně ukončilo

15

3

8

Pramen: MPSV ČR

49

Za rok 2006 bylo nejvíce uchazečů zařazeno do rekvalifikačních kurzů v okrese Hodonín, a to 1 310 uchazečů, nejmenší počet zařazených uchazečů byl v okrese Blansko, a to 803 uchazečů. V roce 2007 bylo nejvíce uchazečů zařazeno do rekvalifikačních kurzů v okrese Brno-město, a to 1 527. Nejméně zařazených bylo v okrese Brno-venkov,a to 806 uchazečů. V roce 2008, stejně jako v předešlém roce, bylo zařazeno do rekvalifikačních kurzů nejvíce uchazečů v okrese Brno-město, 990 uchazečů, nejméně v tomto roce zařazených uchazečů bylo v okrese Vyškov a to 576 uchazečů.

Graf č.8: Přehled účastníků rekvalifikací v jednotlivých okresech 1600 1400 Blansko

1200

Brno-město

1000

Brno-venkov

800

Břeclav

600

Hodonín

400

Vyškov

200

Znojmo

0 2006

2007

2008

Pramen: MPSV ČR

Zaměření rekvalifikačních kurzů v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje je hodně podobné. Všude převládají kurzy v oblasti obsluhy PC, dále kurzy účetnictví, daňové evidence, administrativní práce a ze základů podnikání. Časté jsou také kurzy z oblasti manikúry a masáže, pečovatelství, svařování, obsluhy CNC nebo obsluhy motorových vozidel a vysokozdvižných vozíků. V Jihomoravském kraji bylo za rok 2006 nejvíce uchazečů zařazených do rekvalifikace podle věkové struktury ve věkové skupině 20-24 let, a to 1 612, nejméně uchazečů bylo ve věkové skupině 60-64 let. V roce 2007 bylo také nejvíce zařazených uchazečů ve věkové skupině

20-24 let, nejméně zařazených uchazečů bylo v tomto roce také ve věkové

skupině 60-64 let.

50

V roce 2008 byl počet zařazených uchazečů nejvíce ve věkové skupině 30-34 let, nejméně zařazených uchazečů bylo, stejně jako v předchozích letech, ve věkové skupině 60-64 let. Ve věkové skupině 65 a více let nebyly v analyzovaných letech zařazeni žádní uchazeči do rekvalifikace.

Graf č.9: Přehled účastníků v rekvalifikaci podle věkové struktury 1800

do 19 let

1600

20-24 let

1400

25-29 let

1200

30-34 let

1000

35-39 let

800

40-44 let

600

45-49 let

400

50-54 let

200

55-59 let

0

60-64 let 2006

2007

2008

65 a více

Pramen: MPSV ČR

Podle vzdělanostní struktury bylo v Jihomoravském kraji v roce 2006 nejvíce zařazených uchazečů do rekvalifikací s ÚSO vzděláním s maturitou. V roce 2007 byl největší počet uchazečů se středním odborným vzděláním (vyučen). V roce 2008 bylo také nejvíce zařazených uchazečů do rekvalifikace se středním odborným vzděláním (vyučen).

Tabulka č.21: Přehled účastníků v rekvalifikaci podle vzdělanostní struktury

2006

2007

2008

714

868

657

střední odborné vzdělání(vyučen)

2 074

2 229

1 743

ÚSV vzdělání

431

433

312

ÚSO vzdělání s maturitou

2 173

2 070

1 636

vysokoškolské vzdělání

371

463

336

základní vzdělání + praktická škola

Pramen: MPSV ČR

51

7 Problémové skupiny na trhu práce Do skupiny občanů nejvíce ohrožených můžeme zařadit tyto uchazeče o zaměstnání: •

Absolventi škol a mladiství

•

Osoby se zdravotním postižením

•

Dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči

•

Fyzické osoby starší 50 let

7.1 Absolventi škol a mladiství Absolventi škol tvoří jednu z rizikových skupin ekonomicky aktivních obyvatel, která se hůře uplatňuje na trhu práce. Vývoj počtu absolventů a mladistvých uchazečů v evidenci úřadů práce je v průběhu roku ovlivňován školním cyklem. Počty absolventů škol se zpravidla zjišťují z dubnových a zářijových hodnot. V období letních prázdnin přichází na trh práce velké množství čerstvých absolventů. V záři roku 2006 bylo v Jihomoravském kraji evidováno celkem 4 629 absolventů. Nejvíce jich bylo evidováno v okrese Brno-město, a to 1 166 absolventů. V roce 2007 bylo evidováno o 1 050 absolventů méně než v předešlém roce, a to 3 579 absolventů. V tomto roce bylo evidováno nejvíce absolventů také v okrese Brno-město, a to 818 absolventů. V roce 2008 bylo evidováno o 373 absolventů méně než v roce 2007 a o 1 423 absolventů méně než v roce 2006, a to 3 206. V tomto roce bylo nejvíce absolventů evidováno v okrese Hodonín, a to 694 absolventů. Graf č. 10: Vývoj počtu absolventů a mladistvých v jednotlivých okresech(zářijové hodnoty)

Znojmo

2008

Vyškov Hodonín 2007

Břeclav Brno-venkov Brno-město

2006

Blansko 0

200

400

600

800

1000

1200

1400

Pramen: MPSV ČR

52

V evidenci úřadů práce bylo na konci září roku 2006 podle vzdělanostní struktury evidováno nejvíce absolventů s ÚSO vzděláním s maturitou a se středním odborným vzděláním s výučním listem. V roce 2007 bylo na konci září evidováno nejvíce absolventů také s ÚSO vzděláním s maturitou a se středním odborným vzděláním s výučním listem. Ke konci září roku 2008 bylo evidováno nejvíce absolventů také s ÚSO vzděláním s maturitou a střední odborné vzdělání s maturitou.

Tabulka č.22: Vývoj počtu evidovaných absolventů a mladistvých podle stupně vzdělání

Vzdělání

30.9. 2006

30.9.2007

30.9.2008

bez vzdělání

7

4

6

základní vzdělání

385

366

321

nižší střední vzdělání

10

6

0

nižší střední odborné

245

154

118

střední odborné s výučním listem

1 454

936

880

ÚSV – gymnázium

167

119

78

ÚSO s vyučením i maturitou

790

646

570

ÚSO s maturitou

1 485

1 020

881

vyšší odborné

227

162

131

bakalářské

141

130

119

vysokoškolské

476

391

416

doktorské

6

9

7

Pramen: MPSV ČR

Nejčastějšími důvody nezaměstnanosti absolventů a mladistvých bývají především: •

jednostranná příprava některých oborů a nedostatek praktických zkoušek,

•

nedostatečná informovanost absolventů o možnostech uplatnění se na trhu práce, zkreslené představy těchto uchazečů o mzdách a pracovních podmínkách,

•

neochota absolventů nastoupit na místa, která neodpovídají jejich kvalifikaci,

•

absence potřebné flexibility a snahy při hledání pracovního místa,

•

nedostatky v oblasti komunikace s lidmi, špatná orientace na trhu práce,

•

absence snahy prosadit se na trhu práce.

53

7.2 Osoby se zdravotním postižením V evidenci úřadů práce v Jihomoravském kraji bylo na konci roku 2006 registrováno 9 533 uchazečů se zdravotním postižením. Na konci roku 2007 bylo na úřadech práce registrováno o 868 méně než před rokem, a to 8 665 uchazečů. Ke konci roku 2008 bylo registrováno o 529 uchazečů se zdravotním postižením méně než v roce 2007 a o 1 397 uchazečů méně než v roce 2006, a to 8 136 uchazečů.

Graf č.11: OZP registrované na úřadech práce v jednotlivých letech

10 000 9 500 2006

9 000

2007

8 500

2008

8 000 7 500 7 000 OZP

Pramen: MPSV ČR

Největší skupinu zdravotně postižených osob tvoří uchazeči částečně invalidní, kterých je dlouhodobě více než 80%. Zbytek tvoří osoby zdravotně znevýhodněné a počet osob s plným invalidním důchodem v evidenci úřadů práce je zanedbatelný.

Tabulka č.23: Vývoj počtu uchazečů OZP

OZP osoby se ZP z toho: plně invalidní částečně invalidní zdravotně znevýhodnění

2006 9 553 30 7 692 1 775

2007 8 665 26 7 511 1 128

2008 8 136 24 7 169 943


54

Na trhu práce je uplatnění handicapovaných uchazečů stále obtížné. Většina těchto uchazečů má pouze základní vzdělání, což v kombinaci se zdravotním handicapem znamená , že na trhu práce jsou neuplatitelní. Podpora ze strany státu zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50% OZP je v poslední době pro řadu zaměstnavatelů významnou motivací k zaměstnávání OZP.

Tabulka č.24: Vývoj počtu uchazečů OZP podle okresů

2006 Okresy

2007

2008

celkem

ženy

celkem

ženy

celkem

ženy

Blansko

937

531

8825

514

905

513

Brno-město

2479

1315

2221

1244

2075

1126

Brno-venkov

1157

646

1189

642

1047

572

Břeclav

1242

636

993

510

863

422

Hodonín

2018

1033

1947

993

1860

938

Vyškov

670

351

514

256

456

235

Znojmo

1050

521

919

450

929

470

Celkem

9553

5033

8665

4609

8136

4276

Pramen: MPSV ČR

7.3 Dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči Do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů patří evidovaní uchazeči úřadů práce déle než 6 měsíců. Čím déle trvá jejich nezaměstnanost, tím zřetelnější je vzdor těchto lidí vůči jakýmkoliv změnám. Spolu s lidmi bez kvalifikace se jedná o trvale nejpočetnější skupinu osob špatně přizpůsobivých trhu práce. V Jihomoravském kraji bylo v roce 2006 evidováno na úřadech práce nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných v kategorii nad 24 měsíců, zatímco nejméně bylo evidováno v kategorii 9-12 měsíců. Nejvíce podle okresů bylo evidováno na úřadech práce dlouhodobě nezaměstnaných v okrese Brno-město v kategorii nad 24 měsíců a nejméně bylo evidováno v okrese Vyškov v kategorii 9-12měsíců.

55

Tabulka č.25: Dlouhodobě nezaměstnaní podle okresů v roce 2006

Okresy

3-6

6-9

9-12

12-24

nad 24

měsíců

měsíců

měsíců

měsíců

měsíců

Blansko

691

366

277

455

882

Brno-město

2882

1449

1182

2565

5459

Brno-venkov

1153

561

395

811

1184

Břeclav

1143

517

400

901

1495

Hodonín

1761

859

716

1763

3110

Vyškov

546

288

212

426

881

Znojmo

1243

582

483

1107

1809

Celkem

9419

4622

3665

8028

14820

Pramen: MPSV ČR

V roce 2007 bylo nejvíce v Jihomoravském kraji evidováno na úřadech práce dlouhodobě nezaměstnaných v kategorii nad 24 měsíců a nejméně evidovaných bylo v kategorii 9-12 měsíců. Stejně jako v předešlém roce bylo podle okresů nejvíce evidovaných dlouhodobě nezaměstnaných v okrese Brno-město v kategorii nad 24 měsíců a nejméně evidovaných bylo v okrese Vyškov v kategorii 9-12 měsíců.


Okresy

3-6

6-9

9-12

12-24

nad 24

měsíců

měsíců

měsíců

měsíců

měsíců

Blansko

653

316

258

420

620

Brno-město

2168

1047

884

1838

3984

Brno-venkov

915

463

383

637

982

Břeclav

828

348

273

532

1019

Hodonín

1428

776

653

1226

2439

Vyškov

377

222

151

247

502

Znojmo

1007

492

410

891

1554

Celkem

7376

3691

3012

5791

11100

Pramen: MPSV ČR

56

V roce 2008 bylo v Jihomoravském kraji stejně jako v předešlých letech evidováno na úřadech práce dlouhodobě nezaměstnaných v kategorii nad 24 měsíců a nejméně evidovaných v kategorii 9-12 měsíců. Podle okresů bylo nejvíce evidovaných v okrese Brno-město v kategorii nad 24 měsíců a nejméně evidovaných v okrese 9-12 měsíců, stejně jako v předešlých letech.


Okresy

3-6

6-9

9-12

12-24

nad 24

měsíců

měsíců

měsíců

měsíců

měsíců

Blansko

707

333

190

411

594

Brno-město

2401

1180

773

1420

3021

Brno-venkov

1038

421

286

509

741

Břeclav

865

346

222

372

628

Hodonín

1613

798

549

1041

1970

Vyškov

552

197

129

205

304

Znojmo

1008

496

321

633

1188

Celkem

8184

3771

2470

4591

8446

Pramen: MPSV ČR

Z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti v jednotlivých okresech se nepříznivě jeví situace v okrese Brno-město, kde podíl osob registrovaných déle než dva roky na konci roku 2006 dosahoval 30,1 % z počtu všech uchazečů, déle než rok zde bylo evidována 32 % všech uchazečů. Obdobně je na tom i okres Hodonín, kde bylo déle než rok v evidenci 45 % uchazečů. V roce 2007 z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti se nepříznivě jeví situace v okrese Brno-město, kde podíl osob registrovaných déle než dva roky dosahoval 44 % z počtu všech uchazečů, déle než rok zde bylo evidována 47,0 % všech uchazečů. Obdobně je na tom i okres Hodonín, kde bylo déle než rok v evidenci 41,2 % uchazečů. V roce 2008 z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti se nepříznivě jeví situace také v okrese Brno-město, kde tento podíl dosahoval 23,9 % z počtu všech uchazečů, déle než rok bylo evidováno 35,1 %. V okrese Hodonín, bylo déle než rok v evidenci 34,1 % uchazečů.

57

Graf č.12: Vývoj dlouhodobě nezaměstnaných

2008

nad 24 měsíců 12-24 měsíců 2007

9-12 měsíců 6-9 měsíců 3-6 měsíců

2006

0

5000

10000

15000

Pramen: MPSV ČR

Významným ukazatelem situace na trhu práce je také míra dlouhodobé nezaměstnanosti. V Jihomoravském kraji na konci roku 2006 činila 3,9 % , v ČR to bylo 3,4 %. V tomto roce zaujímá Jihomoravský kraj mírou dlouhodobé nezaměstnanosti pátou nejhorší pozici mezi kraji ČR . V roce 2007 míra dlouhodobé nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji činila 2,8 %, zatímco v ČR 2,5 %. Mírou dlouhodobé nezaměstnanosti zaujímá Jihomoravský kraj již čtvrtou nejhorší pozici mezi kraji ČR. V roce 2008 činila míra dlouhodobé nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji 2,2 %, v ČR činila

míra

dlouhodobé

nezaměstnanosti

1,8

%.

V tomto

mírou

dlouhodobé

nezaměstnanosti zaujímá Jihomoravský kraj čtvrtou nejhorší pozici mezi kraji ČR, stejně jako v roce 2007.

58

8 Očekávaný vývoj na trhu práce v roce 2009 Finanční krize amerických bank nastartovala koncem roku 2008 hospodářskou krizi. V české proexportní ekonomice se v posledních měsících roku začaly projevovat odbytové problémy. Na trhu práce klesají počty volných míst a začalo propouštění. Vlivem zpomalující se ekonomiky očekávají odborníci pro rok 2009 růst nezaměstnanosti celorepublikově o zhruba 2 procentní body.

8.1 Očekávaný vývoj podle jednotlivých okresů BLANSKO Na základě současných informací o vývoji situace na trhu práce a rozvíjející se hospodářské a ekonomické krizi je podle okresu Blansko velice obtížné předpokládat vývoj nezaměstnanosti v regionu v průběhu roku 2009, neboť situace na trhu práce probíhají skokově. Ze strany zaměstnavatelů mají hlášeno několik hromadných propouštění, která se mají týkat asi 200 zaměstnanců. 11 zaměstnavatelů, kteří nemají odborové organizace, má vydáno od ÚP rozhodnutí o možnosti tzv. částečné zaměstnanosti pro 1 410 zaměstnanců a další žádosti následují ve velice rychlém sledu. Pokud se situace těchto zaměstnavatelů nezlepší, může dojít k propouštění. Počet volných pracovních míst se neustále snižuje a projevy krize se mají dále prohlubovat. Na trhu práce je předpokládaný vývoj míry nezaměstnanosti kolem 10% a počet evidovaných uchazečů může dosáhnout až 5 200. Naplní-li se tyto předpoklady, budou překonána nejčernější čísla v historii Úřadu práce Blansko.

BRNO-MĚSTO Po dobu čtyř let od srpna 2004 do června 2008 se situace na trhu práce ve Statutárním městě Brně zlepšovala. V průběhu roku 2008 pokračoval na trhu práce pozitivní trend ve vývoji nezaměstnanosti. V důsledku výrazného hospodářského růstu vykazovala ekonomika města zvýšenou poptávku po pracovní síle a zároveň nedocházelo k žádnému významnému propouštění zaměstnanců. Situace v hospodářské oblasti se v Brně začala měnit až v měsíci říjnu, její dopady na úroveň zaměstnanosti se ale ve významnější míře ve městě projeví právě v roce 2009.

59

Očekávají, že se v nejbližším období na trhu práce ve městě Brně výrazně projeví hospodářský útlum. Postiženy budou především průmyslové výroby zaměstnávající málo kvalifikované profese. Pokud hospodářská krize bude pouze krátkodobá, pak dopady na hospodářský vývoj a zaměstnanost nemusí být příliš významné. Pokud ale nepříznivý hospodářský vývoj bude trvat déle než 1 rok, pak průmyslová základna města bude zasažena výrazně. Očekávají, že v tomto případě z města odejde podstatná část podnikatelských subjektů, které svoji produkci založily na zaměstnávání pracovní síly především při ,,obsluze strojů a zařízení´´. V 1. pololetí 2009 očekávají počet registrovaných uchazečů o zaměstnání v rozmezí 15,0 – 16,5 tis. osob, což by mělo znamenat míru nezaměstnanosti ve výši 6,8% - 7,6%.

BRNO-VENKOV Vývoj na trhu práce v okrese Brno-venkov bude v roce 2009, stejně jako v letech předešlých, záviset na celkovém makroekonomickém vývoji. Zaměstnavatelské subjekty v okrese již prošly restrukturalizací. Mnohé z nich jsou vlastněny zahraničním kapitálem. Ani za těchto podmínek nelze spoléhat na jejich stoprocentní stabilitu. Trh práce na okrese ovlivní celosvětová ekonomická krize. Někteří z významných zaměstnavatelů okresu očekávají v roce 2009 výrazný pokles počtu zaměstnanců. Během roku 2009 předpokládá Úřad práce Brno-venkov zvýšení počtu uchazečů o zaměstnání a tím i míry nezaměstnanosti. Pravděpodobný je i pokles počtu pracovních míst.

BŘECLAV Data za poslední čtvrtletí 2008 v okrese Břeclav začala ukazovat výrazný dopad recese, ekonomika začala zpomalovat s dopadem na první propouštění pracovníků. Prognózovat očekávaný vývoj nezaměstnanosti na rok 2009 je pro okres Břeclav velmi obtížné. Obecně lze říci, že tento rok vlivem recese zpomalí růst české ekonomiky. Také investiční akce v okrese se vlivem krize buď zcela zastavily nebo se oddálilo zahájení provozu. Podle průzkumů Úřadu práce Břeclav převážná část podniků nepočítá s nárůstem počtu pracovníků, naopak, v některých případech dojde k útlumu výroby a propouštění zaměstnanců. Tento stav se může zhoršit po upřesnění zakázek pro rok 2009. Lze tedy říci, že objem zakázek poklesl o 27% a také stavebnictví, které je budoucností vývoje ekonomiky, vykazuje snížení o 10%.

60

S ohledem na uvedené skutečnosti okres Břeclav neplánuje nové investiční akce a lze odhadovat, že se nezaměstnanost bude pohybovat kolem 11,5%.

HODONÍN Podle okresu Hodonín není výhled po stránce zaměstnanosti optimistický. Byl meziroční propad průmyslu v loňském roce o 14%, hromadná propouštění, stovky zaměstnanců doma v nejistotě, rekordní přírůstek uchazečů za leden 2009. Předpovědět jaká míra nezaměstnanosti bude, je pro Úřad práce Hodonín vzhledem k velkým změnám ve velmi krátkém čase, obzvláště obtížné. Ke zhoršení situace přispějí hlášená hromadná propouštění 350 zaměstnanců

a propouštění alespoň části z 1 100 částečně

nezaměstnaných, u nichž úřad práce povolil zkrácení pracovní doby. Nebudou-li mít firmy pro koho vyrábět, nebudou schopny si udržet zaměstnance. Propouštění zasáhne více odvětví, novým uchazečům nebude co nabídnout, počet volných míst se ještě sníží. Celkový počet nezaměstnaných bude podle úřadu práce v rozmezí 9 000-9 800, míra nezaměstnanosti se dostane do rozmezí 10,8%-11,9%. Přírůstek uchazečů o prací bude dosahovat až 2 300 osob.

VYŠKOV Od měsíce září 2008 zaznamenal Úřad práce Vyškov první změny na trhu práce, kdy byl patrný pokles počtu volných pracovních míst. Tento negativní jev přetrvává až do těchto dnů. V únoru 2009 může Úřad práce Vyškov svým klientům nabídnout pouze 40% nabídky z počtu míst v letních měsících roku 2008. Firmy zápolí s nedostatkem odbytu, omezují výrobu a snižují stavy zaměstnanců. Míra nezaměstnanosti by měla být dvojnásobná, a to 6,5%-7,5%. Úřad práce tak musí počítat nejen se zvýšeným počtem uchazečů, ale také s výrazně zvýšenou potřebou zdrojů na pasivní politiku zaměstnanosti.

ZNOJMO Vlivem zpomalující se ekonomiky očekává Úřad práce Znojmo růst nezaměstnanosti. V prvních měsících roku 2009 dochází k nárůstu nezaměstnanosti, který se bude pravděpodobně ještě prohlubovat. Počet volných míst v průměru poklesne a očekávají propouštění i zánik některých firem, které letos neobstojí v mimořádných ekonomických podmínkách. Pro letošní rok předpovídají míru nezaměstnanosti zhruba 11%.

61

8.2 Očekávaný vývoj v Jihomoravském kraji Odhadovat budoucí vývoj na trhu práce v jednotlivých krajích je vždy velmi obtížné, a to i v ekonomikách, které se vyvíjejí relativně spojitě. V současných podmínkách je to prakticky nemožné. Příčinou je, že není k dispozici dostatek údajů, z nichž by bylo možno vycházet při statistickém prognózování. Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji se bude v nejbližším období dále zhoršovat. Na konci června 2009 lze očekávat, že počet registrovaných uchazečů v kraji, se bude pohybovat v rozmezí od 51,1 do 55,1 tis., což by znamenalo zvýšení počtu nezaměstnaných o 8 – 12 tis. oproti roku 2008. Úřady práce dále prognózují, že na konci roku 2009 by mohl počet uchazečů o zaměstnání v kraji dosáhnout hodnoty v rozmezí od 57,9 do 63,6 tis. osob. Tím by míra nezaměstnanosti dosahovala intervalu 9,3 – 10,3%. Při optimistické variantě by došlo k meziročnímu nárůstu nezaměstnanosti v kraji o třetinu původního stavu. Při variantě pesimistické by pak došlo k nárůstu téměř o polovinu výchozího stavu.

Tabulka č.28 Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti

Optimistická varianta Území

Pesimistická varianta

Počet

Míra

Počet

Míra

evidovaných

nezaměstnanosti

evidovaných

nezaměstnanosti

uchazečů (tis)

(%)

uchazečů (tis)

(%)

K 30.6.2009

51,1

8,2

55,1

8,9

k 31.12.2009

57,9

9,3

63,6

10,3

Pramen : Úřady práce v Jihomoravském kraji

Podle odborných pracovišť jednotlivých úřadů práce v kraji lze odvodit, že i další vývoj na trhu práce bude z hlediska regionálního výrazně diferencován. Nejpříznivější vývoj očekávají úřady práce v okresech Znojmo a Hodonín. Zde by počet nezaměstnaných neměl být v průběhu roku vyšší než 30%. Podobný vývoj nezaměstnanosti je na území okresů Blansko, Brno – venkov a Brno – město. Nejvyšší nárůst nezaměstnanosti je očekáván v okresech Břeclav a Vyškov.

62

Tabulka č.29: Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých okresech

Optimistická varianta

Území

Pesimistická varianta

Počet

Míra

Počet

Míra

evidovaných

nezaměstnanosti

evidovaných

nezaměstnanosti

uchazečů (tis.)

(%)

uchazečů (tis.)

(%)

Blansko k 31.6.2009

5,3

10,0

5,5

10,5

5,1

9,5

5,4

10,2

16,0

7,1

17,0

7,7

18,0

7,9

20,0

9,2

6,0

6,2

7,0

7,4

k 31.12.2009

6,3

6,5

7,4

7,7

Břeclav k 30.12.2009

6,0

9,5

6,4

10,0

k 31.12.2009

6,6

10,5

7,2

11,5

Hodonín k 30.6.2009

9,0

11,0

9,8

12,0

k 31.12.2009

10,6

13,0

11,4

14,0

3,0

6,5

3,4

7,5

3,9

7,7

4,3

8,7

5,8

9,7

6,0

10,2

7,4

12,3

7,9

13,3

k 31.12.2009 Brno-město k 30.6.2009 k 31.12.2009 Brno-venkov k 30.6.2009

Vyškov k 30.6.2009 k 31.12.2009 Znojmo k 30.6.2009 k 31.12.2009 Pramen: Úřady práce v Jihomoravském kraji

V roce

2009

může

dojít

v Jihomoravském

kraji

ke

snížení

průměrné

délky

nezaměstnanosti, a rovněž i počet dlouhodobě registrovaných uchazečů se může dále snižovat, protože poroste počet nově evidovaných. K nejvíce ohroženým skupinám uchazečů budou v kraji nadále patřit nekvalifikovaní pracovníci, občané se zdravotním postižením, absolventi škol a mladiství a uchazeči v předdůchodovém věku.

63

Závěr Diplomová práce se zabývá zejména problematikou zaměstnanosti v Jihomoravském kraji v letech 2006 – 2008. V letech 2006 a 2007 byla situace na jihomoravském trhu práce ve srovnání s předchozími léty příznivá. V roce 2008 dosáhl příznivý vývoj z předchozích let v oblasti zaměstnanosti svého vrcholu. Rok 2008 byl však současně rokem mimořádných výkyvů. Česká ekonomika začala postupně pociťovat příznaky blížící se hospodářské krize. Z práce vyplývá, že i v období, ve kterém je situace týkající se trhu práce a zaměstnanosti poměrně stabilní a příznivá, existují určité skupiny obyvatel, které se na trhu práce uplatňují obtížně. Jedná se především o lidi starší, s nižším vzděláním a se zdravotním postižením. Obtížně se znovu uplatňují také lidé, kteří jsou již delší dobu nezaměstnaní, kteří si na tuto situaci začínají zvykat a jejich aktivita při hledání nového zaměstnání postupně klesá. Specifickou skupinu v této oblasti tvoří čerství absolventi škol. Problém s uplatněním nemívají ani tak absolventi škol vysokých, ale spíše středních škol. Jedná se zejména o absolventy některých učebních oborů s výučním listem a absolventy oborů odborného středního vzdělání s maturitou, a to i přesto, že demografický vývoj posledních let je nepříznivý a počet absolventů středních škol klesá. Již poměrně dlouhou dobu existuje trvalý rozpor mezi požadavky zaměstnavatelů na trhu práce a strukturou absolventů středních škol. O studium některých, zejména stavebních a strojních oborů s výučním listem, je minimální zájem. Na trhu pracovních sil přitom převažuje poptávka nad nabídkou.V případě jiných, pro veřejnost atraktivnějších oborů, je tomu naopak. Tuto situaci je možno řešit podporou zaměstnavatelů žákům oborů, kterých je na trhu pracovních sil nedostatek. Významnou pomocí může být například poskytování stipendií, částečné hrazení nákladů žáků a jejich rodičů na studijní a pracovní pomůcky, příspěvky na dopravu, ubytování a stravování na základě předběžné smlouvy uzavřené

mezi

zaměstnavatelem a žákem, případně jeho rodiči. V důsledku současné hospodářské krize se poptávka po pracovních silách na trhu práce neustále snižuje. Problém je nutno co nejdříve řešit, není možné čekat na to, až se situace stane kritickou.

64

K řešení problémů rostoucí nezaměstnanosti může přispět například rozšíření a zvýhodnění podmínek v oblasti investičních pobídek, podpora drobného a středního podnikání, podpora role sociálních partnerů a kolektivního vyjednávání při tvorbě strategie zaměstnanosti, důsledný postup při odstraňování projevů jakékoliv diskriminace na trhu práce, nabídka uplatnění při konání veřejně prospěšných prací, rozšiřování nabídky celoživotního vzdělávání, zejména nabídky rekvalifikačních kurzů atd. Krátkodobá nezaměstnanost neznamená závažný společenský problém, nezpůsobí vážné potíže ani nezaměstnaným, ani ekonomice. Závažným společenským problémem je však dlouhodobá nezaměstnanost. Dlouhodobě nezaměstnaní se dostávají do ekonomických potíží, jejich životní úroveň klesá, což může vést až k problémům ohrožujícím existenci celých rodin nezaměstnaných. Dlouhodobě nezaměstnaný člověk se postupně dostává do izolace, odvykne běžnému životnímu rytmu., což mívá zásadní negativní vliv na jeho fyzické a zejména psychické zdraví. Lidem nacházejícím se v této situaci může pomoct specializované poradenství pro dlouhodobě nezaměstnané,

poskytování aktuálních

informací na trhu pracovních sil, podpora možností sladit zaměstnání a rodinný život při návratu do zaměstnání, například úpravou pracovní doby, podpora firmám vytvářejícím pracovní místa pro dlouhodobě nezaměstnané. Cílem mé diplomové práce bylo provést analýzu trhu práce v Jihomoravském kraji v letech 2006 – 2008. Analýza vychází z konkrétních podmínek uvedeného kraje. Mohu však konstatovat, že s obdobnými problémy, kterým jsem se věnovala ve své práci, se potýkají ve větší či menší míře i ostatní kraje České republiky. V důsledku současné hospodářské krize se s podobnými obtížemi setkávají i ekonomicky vyspělé státy z Evropské unie. Vzhledem k šíři a závažnosti problémů a k úzkému vztahu ekonomik jednotlivých členských zemí, bude nutné řešení hledat v úzké spolupráci mezi orgány a institucemi zabývajícími se politikou zaměstnanosti v jednotlivých zemích Evropské unie.

65

Použitá literatura LITERATURA [1] DOLEŽAL, R. VÍTKOVÁ, M. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením, Paido Brno 2007. ISBN 978-80-7315-143-0 [2] HORÁKOVÁ, M. Cizinci na trhu práce v České republice v letech 1994 – 2004, VÚPSV Praha 2005. ISBN 80-239-5941-7 [3] JÍROVÁ, H. Deformace na českém trhu práce, Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávka Praha 2002. [4] KOTÝNKOVÁ, M. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU, Professional Publishing Praha 2003. ISBN 80-86419-48-7 [5] KOTÝNKOVÁ, M. Trh práce na přelomu tisíciletí, Oeconomia Praha 2006. ISBN 80-245-1149-5 [6] KUCHAŘ, P. Trh práce, Univerzita Karlova Praha 2007. ISBN 978-80-246-1383-3 [7] MAREŠ, P. Nezaměstnanosti jako sociální problém, Sociologické nakladatelství Praha 1998. ISBN 80-901424-9-4 [8] NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce, Vysoká škola ekonomická Praha 2002 [9] PALÁN, Z. Výkladový slovník lidské zdroje, Akademie věd České republiky Praha 2002. ISBN 80-200-0950-7 [10] PROJSOVÁ, I. PROCHÁZKOVÁ, E. PTÁČNÍKOVÁ, N. Aktivní politika zaměstnanosti v České republice 1992 – 1999, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR – správa služeb zaměstnanosti Praha 2000. ISBN 80-85529-89-0 [11] WINKLER, J. ŽIŽLAVSKÝ, M. Český trh práce a Evropské strategie zaměstnanosti, Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita v Brně 2004. ISBN 80-210-3565-X

ZÁKONY [12] Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

INTERNETOVÉ STRÁNKY [13] www.cizinci.cz [14] www.czso.cz [15] www.miras.cz [16] www.mpsv.cz

66

[17] www.nuov.cz [18] www.wikipedie.cz

OSTATNÍ PRAMENY [19] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2006 v Jihomoravském kraji [20] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007 v Jihomoravském kraji [21] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v Jihomoravském kraji [22] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2006, 2007, 2008 v okrese Blansko [23] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2006, 2007, 2008 v okrese Brno-město [24] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2006, 2007, 2008 v okrese Brno-venkov [25] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2006, 2007, 2008 v okrese Břeclav [26] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2006, 2007, 2008 v okrese Hodonín [27] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2006, 2007, 2008 v okrese Vyškov [28] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2006, 2007, 2008 v okrese Znojmo

67

Seznam grafů a tabulek Obrázek č.1: Administrativní členění Jihomoravského kraje k 31.12.2007

Graf č.1: Rovnováha na trhu práce Graf č.2: Míra ekonomické aktivity Graf č.3: Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Graf č.4: Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a ČR Graf č.5: Vzdělanostní struktura Graf č.6: Věková struktura Graf č.7: Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů z EU a EHP Graf č.8: Přehled účastníků rekvalifikací v jednotlivých okresech Graf č.9: Přehled účastníků v rekvalifikaci podle věkové struktury Graf č.10: Vývoj počtu absolventů a mladistvých v jednotlivých okresech (zářijové hodnoty) Graf č.11: OZP registrovaní na úřadech práce v jednotlivých letech Graf č.12: Vývoj dlouhodobě nezaměstnaných

Tabulka č.1: Obyvatelstvo za 1.-3. čtvrtletí 2008 Tabulka č.2: Počet pracovních sil v jednotlivých okresech Tabulka č.3: Míra ekonomické aktivity Tabulka č.4: Vývoj počtu zaměstnavatelů Tabulka č.5: Počet volných pracovních míst v okresech Tabulka č.6: Přehled některých hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání Tabulka č.7: Nejčastější profese požadované zaměstnavateli v Jihomoravském kraji Tabulka č.8: Vývoj nezaměstnanosti Tabulka č.9: Tok nezaměstnanosti Tabulka č.10: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Tabulka č.11: Vzdělanostní struktura ženy/muži Tabulka č.12: Věková struktura uchazečů Tabulka č.13: Zaměstnávání cizích státních příslušníků v roce 2006 Tabulka č.14: Zaměstnávání cizích státních příslušníků v roce 2007 Tabulka č.15: Zaměstnávání cizích státních příslušníků v roce 2008 Tabulka č.16: Náklady na politiku zaměstnanosti

68

Tabulka č.17: Náklady APZ podle jednotlivých okresů Tabulka č.18: Počet vytvořených pracovních míst Tabulka č.19: Příspěvky poskytované v rámci APZ Tabulka č.20: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání, rekvalifikace zaměstnanců Tabulka č.21: Přehled účastníků v rekvalifikaci podle vzdělanostní struktury Tabulka č.22: Vývoj počtu evidovaných absolventů a mladistvých podle stupně vzdělání Tabulka č.23: Vývoj počtu uchazečů OZP Tabulka č.24: Vývoj počtu uchazečů OZP podle okresů Tabulka č.25: Dlouhodobě nezaměstnaní podle okresů v roce 2006 Tabulka č.26: Dlouhodobě nezaměstnaní podle okresů v roce 2007 Tabulka č.27: Dlouhodobě nezaměstnaní podle okresů v roce 2008 Tabulka č. 28: Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Tabulka č.29: Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých okresech

69

Seznam zkratek APZ

aktivní politika zaměstnanosti

ČR

Česká republika

EHP

Evropský hospodářský prostor

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

HDP

hrubý domácí produkt

CHPD

chráněná pracovní dílna

CHPM

chráněné pracovní místo

JMK

Jihomoravský kraj

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

OPRLZ

Operační program Rozvoj lidských zdrojů

OZP

osoba se zdravotním postižením

PZ

politika zaměstnanosti

SVČ

samostatně výdělečná činnost

SÚPM

společensky účelná pracovní místa

ÚP

úřad práce

ÚSO

úplné střední odborné (vzdělání)

ÚSV

úplné střední vzdělání

VPM

volné pracovní místo

VPP

veřejně prospěšná práce

VŠ

vysokoškolské (vzdělání)

70

Seznam příloh Příloha č.1: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v krajích ČR k 31.12.2008 Příloha č.2: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v krajích ČR k 31.12.2007 Příloha č.3: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v krajích ČR k 31.12.2006 Příloha č.4: Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2008 Příloha č.5: Vývoj počtu absolventů a mladistvých a osob se zdravotním postižením registrovaných na úřadech práce v Jihomoravském kraji Příloha č.6: Míra nezaměstnanosti v mikroregionech 31.12.2008 Příloha č.7: Míra nezaměstnanosti v mikroregionech 31.12.2007 Příloha č.8: Míra nezaměstnanosti v mikroregionech 31.12.2006

71

Příloha č.1

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v krajích ČR k 31.12.2008 [% ]

4,5 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

4,0

Průměr ČR 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5

Moravskoslezský

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

Praha

0,0 kraj

Pramen: Struktura uchazečů a volných pracovních míst k 31.12.2008, MPSV ČR, 2009

72

0,0 Moravskoslezský kraj

Zlínsky kraj

Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Vysočina

Pardubický kraj

Královéhradecký kraj

Liberecký kraj

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Plzeňský kraj

Jihočeský kraj

Středočeský kraj

Praha

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (%)

Příloha č.2

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v krajích ČR k 31.12.2007

7,0

6,0 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Průměr ČR

5,0

4,0

3,0

2,0

1,0


73

Příloha č.3

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v krajích ČR k 31.12.2006 % 8,0

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

7,0

Průměr ČR

6,0 5,0 4,0 3,0 2,0

Moravskoslezský kraj

Zlínsky kraj

Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Vysočina

Pardubický kraj

Královéhradecký kraj

Liberecký kraj

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Jihočeský kraj

Středočeský kraj

Praha

0,0

Plzeňský kraj

1,0


74

Příloha č.4

Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2008)

počet uchazečů Název mikroregionu Svitávka

MN v % z celk. z dosaž. počtu uch. uchazečů 9,5 9,3

počet obyvatel 1 690

EAO 1 079

celkem 103

dosažitelní 100

3 929

1 870

154

147

8,2

7,9

Ivančicko

23 693

11 069

768

709

6,9

6,4

Rosicko

23 954

10 717

703

661

6,6

6,2

Břeclavsko

58 664

31 071

2 263

2 161

7,3

7,0

Hustopečsko

34 593

16 958

1 254

1 208

7,4

7,1

Mikulovsko

19 663

10 232

873

836

8,5

8,2

Hodonínsko Kyjovsko

61 711

31 798

3 800

3 694

12,0

11,6

34 696

26 934

2 941

2 824

10,9

10,5

Veselí n. M.

23 242

19 896

2 032

1 953

10,2

9,8

Vyškovsko

37 471

25 828

1 494

1446

5,8

5,6

Slavkovsko

20 694

10 031

430

413

4,3

4,1

Bučovicko

15 740

7 831

Znojemsko Moravsko Krumlovsko

67 500

35 877

518 4 045

498 x

6,6 11,0

6,4 x

24 700

12 988

1 081

x

8,1

x

Vranovsko

14 600

2 742

434

x

15,4

x

6 000 5 841 788 Hrušovansko Pramen: Podklady jednotlivý úřadů práce v Jihomoravském kraji x – neuvedeno

x

13,2

x

Kunštát

75

Příloha č.5

Vývoj počtu absolventů a mladistvých a osob se zdravotním postižením registrovaných na úřadech práce v Jihomoravském kraji (vždy k 31.12.)

11 000 10 000 9 000

Počet osob

8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000

Rok 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Absolventi a mladiství

2006

2007

2008

OZP

Pramen: Struktura uchazečů a volných pracovních míst, MPSV ČR, 2000, 2001, ...., 2008

76

Příloha č.6

Míra nezaměstnanosti v mikroregionech 31.12.2008

77

Příloha č.7


78

Příloha č.8


79

Analýza trhu práce se zaměřením na Jihomoravský kraj

Recommend Documents