Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Ekonomika a správa životního prostředí
Analýza nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem města Zlína diplomová práce
Autor: Bc. Jana Přikrylová Vedoucí práce: Doc. Ing. Antonín Dvořák, CSc. Rok: 2011
Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.
Bc. Jana Přikrylová V Praze, dne 9.5.2011
Poděkování Děkuji panu doc. Ing. Antonínu Dvořákovi, CSc., za cenné rady, připomínky a vedení diplomové práce. Děkuji panu Ing. L. Vašinovi z Technických služeb Zlín, s.r.o. a zaměstnancům Odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína za poskytnutí informací a materiálů.
Abstrakt Diplomová práce se zabývá nakládáním s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (dále jen „BRKO“) ve městě Zlíně. Úvod práce popisuje pojmy týkající se této problematiky obecně a legislativu upravující nakládání s odpady. Zmiňuje se také o environmentálních dopadech skládkování BRKO. Dále se zabývá způsoby sběru BRKO a možnostmi jeho zpracování. Klíčová část práce popisuje současný stav nakládání s BRKO ve městě Zlíně. Analyzuje dosavadní projekty sběru BRKO realizované městem z hlediska jejich ekonomické efektivnosti. Prognózuje předpokládaný vývoj množství BRKO v dalších letech v návaznosti na Plán odpadového hospodářství, který ukládá omezit skládkování biologicky rozložitelných odpadů. Cílem práce je na základě získaných poznatků se pokusit navrhnout optimální systém sběru a možnosti zpracování BRKO pro město Zlín, pokud by se separace rozšířila na celé území města a vyhodnotit navrhovaný systém z hlediska ekonomických a environmentálních přínosů.
Klíčová slova: Biologicky rozložitelný komunální odpad, obec, směsný komunální odpad, kompostování, ekonomické zhodnocení
JEL klasifikace: Q500, Q530
Abstract
This thesis discusses the disposal of the biodegradable communal waste (hereinafter BRKO) in the city of Zlín. In the beginning it introduces the general terms and keywords and legal regulations concerning waste disposal. It mentions environmental effects of the BRKO dump, and also ways of collecting and further treatment of BRKO. The main part of the thesis describes the current BRKO management system in the city of Zlín and based on the projects that have been completed up until now it analyses management efficiency. The thesis shows an expected progression in the total amount of BRKO in the following years due to the new limits placed on BRKO dump by the Plan of Waste Management Program. Based on the collected data, this thesis proposes an optimal solution for waste collection and waste treatment in the city of Zlín and evaluates the environmental and economic benefits of the suggested waste management system.
Keywords: Biodegradable communal waste, municipality, mixed municipal waste, composting, economical evaluation
JEL Classification: Q500, Q530
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 1 1. Úvod do problematiky bioodpadu ...................................................................................... 3 1.1 Základní pojmy ................................................................................................................. 3 1.2 Legislativa ......................................................................................................................... 4 1.2.1 Právní předpisy Evropské unie................................................................................... 5 1.2.2 Právní předpisy České republiky ............................................................................... 6 1.3 Plán odpadového hospodářství ČR ................................................................................... 8 1.3.1 Plnění POH ČR .......................................................................................................... 8 1.4 Důvody pro odklon BRKO ze skládek ............................................................................. 9 1.5 Způsoby sběru ................................................................................................................. 10 1.5.1 Donáškový způsob sběru .......................................................................................... 11 1.5.2 Odvozový způsob sběru ........................................................................................... 11 2. Způsoby nakládání s bioodpady........................................................................................ 13 2.1 Skládkování .................................................................................................................... 14 2.2 Kompostování ................................................................................................................. 15 2.2.1 Domácí kompostování.............................................................................................. 16 2.2.2 Komunitní kompostování ......................................................................................... 17 2.2.3 Centrální kompostování ........................................................................................... 18 2.3 Mechanicko-biologická úprava odpadů .......................................................................... 19 2.4 Anaerobní digesce........................................................................................................... 20 3. Dotace .................................................................................................................................. 22 4. Statutární město Zlín a jeho odpadové hospodářství ...................................................... 25 4.1 Charakteristika území ..................................................................................................... 25 4.1.1 Analýza domovního a bytového fondu .................................................................... 26 4.2 Produkce odpadů ............................................................................................................. 26 4.3 Organizace odpadového hospodářství ............................................................................ 27 4.4 Výše poplatku za komunální odpad ................................................................................ 28 5. Analýza nakládání s BRKO ............................................................................................... 28 5.1 Pilotní projekt sběru bioodpadů ve Zlíně ........................................................................ 30 5.2 Stávající zařízení na zpracování BRO ............................................................................ 33 5.2.1 Fermentační linka ..................................................................................................... 33 5.2.2 Komunitní kompostárna Lesní hřbitov .................................................................... 38 5.3 Srovnání nákladů na svoz a zpracování SKO a BRKO .................................................. 38 5.4 Situace v nakládání s SKO a BRKO a prognóza do r.2020 ............................................ 41 5.4.1 Složení SKO ............................................................................................................. 41 5.4.2 Skutečná produkce a prognóza SKO a BRKO ......................................................... 42 5.4.3 Plnění cílů POH statutárního města Zlína ................................................................ 43 5.5 Stanovení množství BRKO ............................................................................................. 45 5.5.1 BRKO vytříděné z SKO ........................................................................................... 45 5.6 Komparace ekonomiky svozu a nakládání s SKO a BRKO ........................................... 47 6. Návrhy variant systému sběru BRKO .............................................................................. 48 6.1. Sběrné nádoby................................................................................................................ 48
6.2 Domácí kompostování .................................................................................................... 50 6.3 Navrhované varianty nádob pro rodinné domy .............................................................. 52 6.4 Navrhované varianty nádob pro bytové a panelové domy.............................................. 53 7. Návrh variant zpracovatelských zařízení ......................................................................... 55 7.1 Analýza zpracovatelských zařízení ve Zlínském kraji.................................................... 55 7.1.1 Zařízení na zpracování bioodpadu v Otrokovicích .................................................. 56 7.2 Návrh nových kapacit na zpracování BRKO .................................................................. 57 7.2.1 Varianta A - Krechtové kompostování..................................................................... 58 7.2.2 Varianta B - Kompostování systémem AG-BAG .................................................... 59 7.2.3 Zdroje financování a zisk kompostáren ................................................................... 61 7.2.4 Komparace variant A a B ......................................................................................... 62 7.3 Návrh optimálního systému nakládání s bioodpady ....................................................... 64 Závěr ........................................................................................................................................ 66 Příloha ..................................................................................................................................... 69 Seznam literatury ................................................................................................................... 73 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 80 Seznam grafů .......................................................................................................................... 81
Seznam zkratek BO
Biologický odpad
BPS
Bioplynová stanice
BRO
Biologicky rozložitelný odpad
BRKO
Biologicky rozložitelný komunální odpad
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EU
Evropská unie
KO
Komunální odpad
MBÚ
Mechanicko-biologická úprava
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
OH
Odpadové hospodářství
OŽPaZ MMZ
Odbor životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína
POH ČR
Plán odpadového hospodářství České republiky
POH SMZ
Plán odpadového hospodářství statutárního města Zlína
SKO
Směsný komunální odpad
SMZ
Statutární město Zlín
TS Zlín
Technické služby Zlín s.r.o.
ÚKZÚZ
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
ÚVOD Neustálý růst životní úrovně obyvatelstva a technický rozvoj mají za následek zvyšující se množství odpadu, což nepříznivě ovlivňuje životní prostředí. Ruku v ruce s tímto problémem dochází k materiálovým a energetickým ztrátám. Jedním z hlavních cílů Evropské unie a potažmo České republiky je předcházet vzniku odpadů, přimět společnost odpad třídit a zpětně využívat (Zelená kniha o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii, 2008). Samostatnou kapitolu v oblasti nakládání s odpady tvoří biologický odpad. Jeho podíl ve směsném komunálním odpadu se v posledních letech neustále zvyšuje a může tvořit až polovinu z celkového množství směsného komunálního odpadu. Skládkování těchto odpadů má za následek vznik skleníkových plynů, které se podílejí na oteplování planety. Separací bioodpadu dojde nejen k omezení negativního dopadu na životní prostředí, ale především pomocí vhodně zvolené technologie ho lze přeměnit na kompost nebo bioplyn. Biologický odpad obsahuje celou řadu organických látek, které je možné prostřednictvím kompostu opět vrátit do půdy a nahradit tak chemická hnojiva (Kotoulová - Váňa, 2001).
Jak přimět občany separovat bioodpad a případně si jej doma kompostovat je úkolem obcí, jako původců odpadů. V mnoha českých městech separace bioodpadu již několik let probíhá. Zavedení třídění sběru bioodpadu předcházejí pilotní projekty, na kterých si chtějí obce odzkoušet fungování sběru a zpracování bioodpadů. Jedním z takových měst, kde již začali se sběrem a svozem biologicky rozložitelného komunálního odpadu od občanů, je město Zlín. V diplomové práci bych chtěla navázat na zkušenosti získané z pilotního projektu sběru bioodpadu uskutečněného v tomto městě.
Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. První část popisuje problematiku bioodpadu z teoretického hlediska a je tvořena první až třetí kapitolou. Druhá část se zabývá sběrem a nakládáním s bioodpady v konkrétním městě a začíná od kapitoly čtyři. V první kapitole jsou definovány pojmy související s touto problematikou, je vymezena základní legislativní úprava nakládání s bioodpady, popsáno plnění Plánu odpadového hospodářství České republiky v souvislosti s naplňováním směrnice Evropské unie, důvody odklonu biologicky rozložitelného komunálního odpadu ze skládek a systémy sběru bioodpadů. Druhá kapitola se zabývá způsoby nakládání s bioodpady. Jedná se zejména o skládkování, kompostování, anaerobní digesci a mechanicko-biologickou úpravu odpadů. 1
Třetí kapitola je věnována Operačnímu programu Životní prostředí, který slouží mimo jiné k financování projektů týkajících se bioodpadů. Ve čtvrté kapitole je představeno město Zlín a jeho organizační struktura odpadového hospodářství. V páté kapitole jsou analyzovány dosavadní projekty sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu ve dvou městských částech z hlediska jejich ekonomické efektivnosti. Dále je popsána prognóza předpokládaného vývoje množství bioodpadu v dalších letech v návaznosti na Plán odpadového hospodářství města Zlína a uvádí se zde, zda se městu daří plnit cíle vytýčené tímto plánem. Následně je odhadnuto množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu, které by mohlo být vyprodukováno, pokud by se do sběru bioodpadu zapojilo celé město. Šestá a sedmá kapitola navrhuje optimální systém sběru a zpracování bioodpadu.
Cílem práce je seznámit čtenáře s problematikou biologicky rozložitelných odpadů na příkladu statutárního města Zlína. Jako dílčí cíle byly stanoveny: 1. Uvedení do problematiky biologicky rozložitelných odpadů po stránce teoretické 2. Analýza současného stavu nakládání s bioodpadem ve městě Zlíně 3. Návrh možné varianty sběru a zpracování bioodpadu, pokud by se separace rozšířila na celé území města, analyzovat ekonomickou efektivnost jednotlivých variant 4. Výběr optimální varianty sběru a zpracování, jak z hlediska ekonomického tak environmentálního
Při vypracování práce jsem vycházela zejména z odborné literatury, ze studií o nakládání s bioodpady týkajících se některých měst v České republice a z podkladů získaných při konzultacích s pracovníky Magistrátu města Zlína a Technických služeb Zlín s.r.o.
Toto téma jsem si vybrala proto, že při hledání tématu na diplomovou práci mne zaujal článek od Tomáše Hodka v časopise Odpadové fórum (2009, str. 16) s názvem Dejte šanci bioodpadu!, ve kterém je poukazováno na nutnost separace biologicky rozložitelného komunálního odpadu ze směsného komunálního odpadu a následně jeho zpracování na kompost, který je důležitý pro navrácení hodnotných látek do půdy.
2
1. Úvod do problematiky bioodpadu 1.1 Základní pojmy Tato kapitola definuje základní pojmy používané v diplomové práci, tj. komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, biologicky rozložitelný komunální odpad a směsný komunální odpad. Znalost jednotlivých pojmů je důležitá pro orientaci v problematice bioodpadů. Definice pojmů najdeme především v právních předpisech odpadového hospodářství (dále jen „OH“).
Komunální odpad
Komunálním odpadem (dále jen „KO“) se dle § 4 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů rozumí „veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.“
Směsný komunální odpad
Směsný komunální odpad (dále jen „SKO“) „je směs druhů komunálního odpadu, která zůstává po oddělení využitelných a nebezpečných složek (druhů) komunálního odpadu nebo, ze které nebyly tyto složky (druhy) vůbec odděleny. Užíván je také pojem „zbytkový“ komunální odpad.“1
Biologicky rozložitelný odpad Biologicky rozložitelný odpad (dále jen „BRO, bioodpad“2) je „jakýkoli aerobně nebo anaerobně rozložitelný odpad“ dle § 2 písm. b) vyhlášky č.294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Jako příklad lze uvést bioodpad z komunální sféry, BRO pocházející ze zemědělství, zahradnictví či lesnictví,
1 2
Kotoulová, Váňa, 2001, str. 9 Hřebíček a kol., 2010, str. 11
3
z potravinářského, papírenského a textilního průmyslu nebo kaly z čistíren a vodáren.3 Podrobný přehled uvádí vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s BRO v příloze č. 1. BRO obsahuje 50 % SKO a je tak nejobjemnější složkou KO.4
Biologicky rozložitelný komunální odpad
Právní předpisy biologicky rozložitelný komunální odpad (dále jen „BRKO“) nedefinují. Jak uvádí ve svém textu Hřebíček a kol. (2010, str. 11) „BRKO je biologicky rozložitelný odpad obsažený v komunálním odpadu.“ Podle Zdenky Kotoulové (2004, str. 33) BRKO jsou odpady, které v Katalogu odpadů patří do skupiny 20 nebo části jejich biologicky rozložitelných složek. Spadá sem KO, odpady ze živností a průmyslu podobné odpadům z domácností a odpady z úřadů.
Tabulka č. 1: Katalog odpadů – skupina 20 20 01 01 20 01 08 20 01 10 20 01 11 20 01 38 20 02 01 20 03 01 20 03 02 20 03 07
Papír a lepenka Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Oděvy Textilní materiály Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad a parků) Směsný komunální odpad Odpad z tržišť Objemný odpad
Zdroj: Kotoulová, 2004, str. 33
1.2 Legislativa I předpisy z oblasti nakládání s BRO se neustále mění a vyvíjí, a to zejména směrem k jeho co největšímu uplatnění. Nahrává tomu i skutečnost, že BRO se nesmí ukládat na skládky a musí postupně docházet k omezování skládkování BRKO. 5
3
CZ Biom: Realizační program pro BRO Šeflová (ed.), 2010, str. 10 5 Malaťak, Vaculík, 2008 4
4
Mezi právní předpisy České republiky (dále jen „ČR“) a Evropské unie (dále jen „EU“) zabývající se bioodpady patří zejména:
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, Zákon č. 156/1998Sb., o hnojivech, Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, Vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, Vyhláška č. 383/2001Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR, Směrnice č. 1999/31/ES o skládkách odpadů, Nařízení EP a Rady č. 1774/2002.6
1.2.1 Právní předpisy Evropské unie Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů
Cílem směrnice je „stanovit pomocí přísných technických a provozních požadavků na odpady a skládky opatření, postupy a návody pro předcházení nebo maximální omezení negativních účinků skládkování odpadů na životní prostředí, a zejména znečistění povrchových vod, podzemních vod, půdy a ovzduší a také globální účinky včetně skleníkového efektu, jakož i veškerá z toho plynoucí rizika ohrožení lidského zdraví, a to v průběhu celého životního cyklu skládky.“7 V článku 5, odst. 1 Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů ukládá členským státům povinnost vypracovat vnitrostátní strategii ke snížení BRO ukládaného na skládku, jejíž součástí by měla být opatření, pomocí kterých bude snížení dosaženo. Podle citované směrnice je to např. pomocí kompostování, recyklace, produkce bioplynu, energetického a materiálového využití nebo odděleného sběru bioodpadu. V odst. 2 pak uvádí harmonogram pro snižování skládkovaného BRKO, tj. do roku 2006 snížit množství BRKO na 75 %, do roku 2009 na 50 % a do roku 2016 na 35 % z množství vzniklého v roce 1995. Přičemž směrnice umožňuje státům EU, které v roce 1995 skládkovaly 6 7
Ministerstvo životního prostředí: BRO Směrnice Rady 1999/31/ES, str. 5
5
více než 80 % shromážděného KO, prodloužit období ke splnění uvedených cílů. Toto období nesmí být delší než 4 roky.
1.2.2 Právní předpisy České republiky Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů
Je základní právní předpis, který upravuje nakládání s odpady. Dává přednost využití odpadů před jejich likvidací.8 Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech se zabývá BRO ve čtvrté části, pod § 33a-b. Řadí jej tak mezi vybrané odpady. V § 33a najdeme definici BRO, biologického odpadu (dále jen „BO“) a zařízení pro biologické zpracování BRO. Paragraf 33b uvádí povinnosti pro zpracování BRO. Podle něj lze zařízení pro BRO provozovat pouze se souhlasem krajského úřadu a s jeho provozním řádem dle § 14 odst. 1. Tato podmínka se nevztahuje na tzv. malá zařízení, která tento zákon vymezuje jako zařízení, která mohou zpracovávat maximálně 150 tun bioodpadu ročně. Ke zřízení a provozu tohoto zařízení je třeba souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Zákon dále v § 10a definuje, co se rozumí komunitním kompostováním a § 21 obsahuje opatření k redukci BRKO ukládaného na skládky. Toto opatření uvádí odpady, které se nesmí na skládky ukládat a které se skládkují jen při splnění daných podmínek. Odpady vymezuje vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu v příloze č. 5. 9 10
Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu
Vyhláška č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu rovněž v §2 definuje BRO a také jeden ze způsobů nákladní s ním, a to mechanicko-biologickou úpravu (dále jen „MBÚ“). Jak bylo uvedeno výše, v příloze č. 5 vyhláška stanovuje přehled odpadů, které se ukládají na skládku jen za daných podmínek. BRO
8
Malaťak, Vaculík, 2008, str. 8 Kotoulová, 2004, str. 32 10 Vyhláška č. 294/2005 Sb. 9
6
se mohou skládkovat, „jedná-li se o biologicky rozložitelné složky obsažené v komunálním odpadu (skupiny 20 Katalogu odpadů), pro něž je harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky stanoven v bodě 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce.“11 Tento harmonogram obsahuje také Plán odpadového hospodářství České republiky (dále jen „POH ČR“)12. Konkrétní harmonogram viz. POH ČR.
Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady
Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s BRO uvádí v příloze č. 1 přehled bioodpadů, které lze používat v zařízení na zpracování bioodpadů, a nároky na jejich kvalitu. Součástí je také seznam odpadů zpracovávaných v malém zařízení. Dále stanovuje, v příloze č. 2, jak by měla být zařízení na zpracování bioodpadu vybavena po stránce technické, a to dle druhu a množství bioodpadů. Podle technologie zařízení rozděluje na kompostárny a bioplynové stanice (dále jen „BPS“) a upravuje technologické požadavky pro zpracování bioodpadů. Obsahuje také, v příloze č. 4, provozní řád pro zařízení a v příloze č. 5 kritéria, podle kterých jsou hodnoceny a zařazovány upravené bioodpady do skupin podle jejich využívání.
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd
Stanovuje podmínky pro používání a uvádění hnojiv, pomocných půdních látek a substrátů do oběhu. Podle tohoto zákona lze uvádět do oběhu pouze registrovaná hnojiva nebo hnojiva, která byla ohlášena Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ÚKZÚZ“) a který ohlašovateli zaslal písemný souhlas. Pokud ohlašovat neobdrží souhlas do 30 dnů ode dne doručení ohlášení ústavu a ani ústav ohlášení nezamítne, znamená to, že byl souhlas udělen. V případě registrace musí žadatel spolu s žádostí doložit také vzorky hnojiva, popřípadě umožnit jejich odběr, a zaplatit poplatek podle zvláštního právního předpisu. Pokud bude třeba, musí dodat další podklady a informace.13
11
Vyhláška č. 294/2005 Sb. Ministerstvo životního prostředí: POH ČR, str. 43 13 eAGRI: Zákon č.156/1998 Sb. 12
7
1.3 Plán odpadového hospodářství ČR „Plán odpadového hospodářství ČR stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle a opatření pro nakládání s odpady na území ČR“14 Na něj navazují plány odpadového hospodářství krajů. Zhotovují se na období 10 let a tvoří je 4 základní části: úvodní, závazná, směrná část a část, která vyhodnocuje stav odpadového hospodářství v ČR. Závazná část, která je přílohou k nařízení vlády č. 197/2003, o POH ČR pod bodem 3.8 aplikuje cíle dané Směrnicí Rady 1999/31/EC o skládkách odpadů, tj. do roku 2010 snížit množství skládkovaného BRKO na 75 %, do roku 2013 na 50 % a do roku 2020 na 35 % z množství BRKO vyprodukovaného v roce 1995 a stanovuje kroky k dosažení těchto cílů. Mezi ně patří např.: •
tvořit podmínky k oddělenému sběru bioopadu z domácností, úřadů a průmyslu, kromě směsného odpadu,
•
minimalizovat znehodnocení bioodpadů jinými odpady,
•
vytvořit Realizační program ČR pro BRO,
•
podporovat vznik sítě zařízení pro zpracování KO na úrovni regionů, tj. zejména kompostáren, BPS a zařízení pro MBÚ odpadů,
•
dávat přednost zpracování bioodpadů kompostováním nebo pomocí anaerobního rozkladu, výstupy z nich uplatňovat v zemědělství, při rekultivacích, úpravách zeleně nebo využít energeticky,
•
vyhodnocovat redukci sládkovaného BRKO a získané výsledky zveřejňovat,
•
a další.
V závazné části, pod bodem 3.7 jsou dále uvedeny opatření ke snížení množství odpadů ukládaných na skládky do roku 2010 o 20 % oproti výchozímu roku 2000.15
1.3.1 Plnění POH ČR V následujících tabulkách můžeme vidět, jak Česká republika plní cíle dané POH ČR. Tabulka č.2 stanovuje množství, které je možné uložit na skládky v cílových letech oproti výchozímu roku 1995, kdy bylo na skládku uloženo 1 530 000 t BRKO. Tabulka č.3 pak uvádí
14 15
Ministerstvo životního prostředí: POH ČR, str. 3 Ministerstvo životního prostředí: POH ČR, str. 3, 42-43
8
množství uloženého BRKO na skládky v posledních několika letech. 16 V roce 2006 bylo skládkováno o 23 % více BRKO než stanovuje první cílový rok 2010. I v letech 2007 a 2008 bylo toto množství překračováno o 47% a resp. o 29 %. Z uvedených čísel vyplývá, že se zatím stanovené cíle nedaří plnit.17
Tabulka č. 2: Přípustná množství BRKO k ukládání na skládky v jednotlivých letech Rok
1995
2010
2013
2020
BRKO (t/rok)
1 530 000
1 147 000
765 000
535 000
Zdroj: BRO (elektronický zdroj), 2008
Tabulka č. 3: Hodnocení plnění cílů POH daných Směrnicí 1999/31/ES o skládkování
Rok
Množství BRKO ukládaného na skládku (t)
2003 2004 2005 2006
1 239 000 1 311 000 1 363 000 1 425 000
Množství BRKO, které by mělo být uloženo na skládku v cílovém r. 2010 (%) 108 114 118 123
Zdroj: BRO (elektronický zdroj), 2008
Tato situace je zapříčiněna tím, že jsou u nás nízké poplatky za ukládání odpadu na skládky a máme málo zpracovatelských zařízení. Zlepšení tohoto stavu má napomoci přijetí vhodné legislativy. 18
1.4 Důvody pro odklon BRKO ze skládek Hřebíček a kol. (2010, str. 7-8) uvádí 4 důvody proč dávat přednost zpracování BRKO před skládkováním:
a) Environmentální Samotný BRO neškodí životnímu prostředí, ale spolu se SKO vytváří na skládkách škodlivé reakce.19 Na skládkách dochází k anaerobnímu rozkladu a k tvorbě skládkového plynu, který je 16
BRO (elektronický zdroj), 2008 Plnění nařízení vlády o POH ČR, 2007,2008 18 Pokorná, 2008, str. 45 17
9
tvořen dusíkem a methanem. Tyto nežádoucí plyny vznikají i tam, kde je na skládce nainstalován odplynovací systém.20 Podle Zelené knihy o nakládání s BO v EU (2008, str.9) je metan 23krát účinnější než oxid uhličitý. Dále zde vznikají patogenní mikroorganismy, viry a priony, které jsou nebezpečné pro život lidí i zvířat.21
b) Agronomický Půdy v ČR neobsahují dostatek organické hmoty. Snižuje se obsah základních živin, jako je fosfor a draslík. V současné době je tato situace řešena používáním stále většího množství minerálních hnojiv. Následně dochází ke splachování látek obsažených v hnojivech do povrchových vod. Tento problém by mohla vyřešit výroba kompostu z BRKO.
c) Ekonomický Dobře vybraný systém separace BRKO může přinést nemalé úspory. Nezanedbatelným ekonomickým přínosem obce mohou být tržby za produkty ze zpracovatelských zařízení, jako je kompost či elektřina. Výhodou pro obce jsou také dotace, které mohou čerpat na vybudování zpracovatelských zařízení.22 Pokud budeme bioodpad zpracovávat nedaleko místa jeho vzniku, je možno snížit až o 50 % náklady na svoz těchto odpadů. Finanční prostředky také ušetří obce či domácnosti za pořízení zahradnických substrátů a hnojiv.23
d) Legislativní – viz. kapitola o legislativě
1.5 Způsoby sběru Zavedení separovaného sběru bioodpadu vyžaduje dle Kotoulové a Váni (2001, str. 16) zejména následující: •
zapojit do třídění co nejvíce obyvatel,
•
znát množství BRO produkovaných v obci a místa jejich vzniku,
•
analyzovat místní podmínky, např. zda se jedná o bytové domy nebo rodinné domy,
•
uskutečnit zkušební sběr a rozbor znečištění svezeného BRO,
19
Šeflová (ed.), 2010, str. 11 Hřebíček a kol., 2010, str. 8 21 Váňa, 2008, str. 37 22 Hřebíček a kol., 2010, str. 8 23 Šeflová (ed.), 2010, str. 11 20
10
•
zjistit finanční náročnost sběru,
•
sběr pravidelně vyhodnocovat,
•
analyzovat odbyt kompostu.
Separovaný sběr BRO lze provádět po stránce organizační a technické. V případě organizační se uplatňují dva způsoby - donáškový a odvozový. Z hlediska technického se sběr uskutečňuje prostřednictvím sběrných dvorů, velkoobjemových kontejnerů, nádob na odpad, nádob určených pro bioodpad a sběru do pytlů. Na způsob sběru bioodpadu v obci má vliv zejména o jaký druh bioodpadu se jedná, o jaký jde typ zástavby a jak je s odpadem nakládáno. Dále také na výši prostředků, které má obec k dispozici, na dosavadním způsobu nakládání s odpady a na přístupu občanů ke třídění.
1.5.1 Donáškový způsob sběru Tento způsob se používá při sběru odpadu ze zeleně. Uskutečňuje se prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů, které jsou umístěny ve sběrných dvorech nebo na jiných určených místech. Odtud je odpad následně odvážen na kompostárnu ke zpracování.24 Při tomto systému bývá množství svezeného bioodpadu nižší a jeho čistota méně kvalitní. Je to dáno zejména delší vzdáleností mezi obydlím a umístěním kontejneru.25 Donáškový
způsob
sběru
bioopadu
z rodinných
domků
do
velkooobjemových,
uzamykatelných kontejnerů, které byly jednou za týden umísťovány na určených místech, probíhal v některých městských částech města Olomouce v roce 2006 až 2008. Ve srovnání s odvozovým systémem byl však tento systém vyhodnocen jako neefektivní, a to jak z hlediska množství sesbíraného bioopadu, tak i po stránce finanční, a od roku 2009 již nebyl používán.26
1.5.2 Odvozový způsob sběru Používá se při sběru bioodpadu z domácností. Dle druhu zástavby bioodpad zahrnuje odpad z kuchyní a ze zahrad.
24
Kotoulová, Váňa, 2001, str. 16-17 Altmann, 2007, str. 14 26 Matzenauerova, Petřík, 2010 25
11
Sběrr se realizuje zejména pomocí nádob o objemu 120 – 240 l, které se umísťují umís u obytných objektů.. Mohou být klasické na KO nebo vyrobené speciálně speciáln pro bioodpad. Ty mají otvory na větrání a mřížku ížku pro zachycení zachy kompostu a oddělení výluh v dolní části nádoby. Vnitřní strany nádoby jsou opatřeny řeny žebry proti přilnutí p bioodpadu k nádobě. ě. Díky tomu může m být méně svozů.. Doba mezi svozy se stanovuje dle typu nádoby a obytné zástavby. V letním období by z důvodu hygieny neměla ěla být delší jak 7 dnů. dn V zimním období mohou být nádoby vyváženy i jednou za 14 dnů.27 Systém je náročný ný na realizaci a oproti jiným způsobům zp sběru ru bioodpadu také nejnákladnější, nejnákladn díky vysokým investicím m na sběrné sb rné nádoby a speciálnímu vozidlu pro svoz bioodpadu.28 Výhodou je však kratší vzdálenost ke sběrným sb rným nádobám a oproti donáškovému sběru sb je 29 množství sebraného bioodpadu větší. v
Obrázek č. 1: Nádoba na bioodpad
Zdroj: interní materiály Odboru dboru životního prostředí prost a zemědělství Magistrátu města mě Zlína
Vedle sběrných rných nádob lze bioodpad shromažďovat shromaž také do pytlů.. Používání pytlů pytl má své výhody i nevýhody. Po stránce finanční se jedná o nákladnější jší variantu vzhledem ke stálé potřebě nových pytlů, častějšímu častě svozu, i dvakrát do týdne, a komplikovanější komplikovan manipulaci s nimi. Manipulace může ůže že být zjednodušena používáním biodegradabilních pytlů, pytl které lze
27
Kotoulová, Váňa, 2001, 18-19 19 Hřebíček a kol., 2010, str. 43 29 Altmann, 2007, str. 14 28
12
společně s bioodpadem zpracovat. Stejně jako v případě používání sběrných nádob bývá výtěžnost bioodpadů větší.30
Jak bylo uvedené výše, jedním z důležitých faktorů při výběru systému sběru bioodpadu je typ zástavby. Pokud jde o rodinné domy se zahradami, může být vedle zavedení odděleného sběru bioodpadu efektivnější podporování kompostování na zahradách. Dojde tak k úspoře prostředků na zakoupení sběrných nádob a svoz bioodpadu ke zpracování. Oddělený sběr bioodpadu do sběrných nádob se jeví účelnější zavádět u rodinných domků bez zahrad nebo s předzahrádkami, kde nejsou podmínky pro domácí kompostování a u bytových domů, kde jsou občané nejvíce závislí na centrálním systému sběru.31
2. Způsoby nakládání s bioodpady Podle Zelené knihy o nakládání s BO v EU (2008, str.2) mezi způsoby nakládání s bioodpady patří spolu s jeho sběrem, anaerobní digescí, kompostováním, spalováním a skládkováním také předcházení jeho vzniku u zdroje. Vedle kompostování a anaerobní digesci se v současnosti používají další biotechnologické procesy. Jedná se zejména o aerobní termofilní zpracování, biologické sušení a mechanicko-biologickou úpravu KO. Při zpracování dochází k redukci objemu a hmotnosti odpadů, k hygienizaci a ke snížení tvorby skleníkových plynů.32 Přehled biotechnologických procesů včetně jejich produktů uvádí tabulka č.4.
Tabulka č. 4: Postupy a výsledné produkty biotechnologického zpracování odpadů Technologický postup Kompostování Vermikompostování Aerobní termofilní zpracování Biologické sušení Anaerobní zpracování (fermentace) Lihové kvašení Mechanicko-biologické zpracování
Produkt Kompost Biohumus Organické hnojivo Palivo (sypké, tvarované) Bioplyn, zbytková org. Hmota Bioetanol Stabilizovaný bioodpad, bioplyn
Zdroj: Tesařová a kol., 2010, str. 11
30
Hřebíček a kol., 2010, str. 41-42 Altman, 2006, str. 4-5 32 Tesařová a kol., 2010, str. 10 31
13
Přínosy těchto metod, ať už environmentální nebo ekonomické, jsou dány podmínkami daného území, jeho zalidněním, infrastrukturou, podnebím a také poptávkou po produktech na trzích.33
2.1 Skládkování Skládkování patří mezi nejstarší způsoby likvidace komunálního odpadu. Je to způsob, který stále převažuje nejen u nás, ale i v dalších zemích, a to i navzdory nepříznivým vlivům na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že část komunálního odpadu nebude vždy možno zpracovat, je nutné s tímto způsobem likvidace počítat i do budoucna.34 V posledních letech dochází ke snižování skládkování na základě směrnic EU. Jedná se o zmiňovanou Směrnici 1999/31/ES o skládkách odpadů a Směrnici 98/2008/ES, o odpadech, jejímž cílem je, aby do roku 2020 stoupla recyklace odpadů z domácností (papír, kov, plast a sklo) alespoň na 50 % hmotnosti.35
Problémy při rozkladu biologicky rozložitelných odpadů na skládkách způsobují vedle skleníkových plynů, o kterých bylo již zmíněno v kapitole č. 1, také průsakové vody, které mohou znehodnotit podzemní vodu a půdu, jestliže s nimi není nakládáno dle směrnice o skládkách. Negativním dopadem skládek jsou dále biologické aerosoly, zápachy,36 rostoucí hluk z jejich provozu a odpadky, jako papír a plastové sáčky, nacházející se v jejich blízkosti. Další problém představují těžké kovy, dioxiny a furany, které se skládkováním neodstraní. Těžké kovy v průběhu skládkování nemění své složení, jsou poměrně chemicky stálé a s průsakovými vodami se postupně dostávají ven.37 Při skládkování je také zabírána větší plocha území oproti jiným způsobům nakládání s odpady a dochází také ke ztrátě zdrojů, které by mohly být využity.38
V ČR bylo na skládky v posledních letech ročně uloženo mezi 60-86 % KO. Jak můžeme vidět v grafu č. 1, do roku 2007 množství skládkovaného komunálního odpadu stoupalo, k poklesu došlo až v roce 2008, kdy bylo na skládku uloženo 75 % celkové množství 33
Zelená kniha o nakládání s BO v EU, 2008, str. 2 Chmielewska, 2008, str. 6 35 Novák, 2011, str. 14 36 Zelená kniha o nakládání s BO v EU, 2008, str. 9 37 Havránková a kol., 2000, str. 18 38 Zelená kniha o nakládání s BO v EU, 2008, str. 9 34
14
komunálního odpadu. Pokles je způsoben zejména účinností výše uvedených právních předpisů.39 Co se týče BRKO, jeho množství uložené na skládku stále roste. Příčinou jsou také nízké poplatky za skládkování, viz. kapitola č.1. Dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech od roku 2009 činí sazba základního poplatku u komunálních a ostatních odpadů 500 Kč/tuna a u nebezpečných odpadů 1700 Kč/tuna. Graf č. 1: Podíl KO odstraněných skládkováním z celkové produkce KO v ČR v letech
%
2002 - 2008 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
rok
Zdroj: Plnění nařízení vlády o POH ČR: Hodnotící zpráva za rok 2008, str. 58: http://www.mzp.cz/cz/plneni_narizeni_vlady
2.2 Kompostování Kompostováním se dle vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s BRO rozumí „proces, při němž se činností mikro a marko organismů za přístupu vzduchu přeměňuje využitelný bioodpad na stabilizovaný výstup – kompost.“ Existuje několik technologií kompostování, např. kompostování na volné ploše v základkách, v kompostérech nebo v biofermentorech. K rozvoji mikroorganismů je třeba upravit40 „poměr uhlíku a dusíku (C:N) v čerstvém kompostu v rozmezí 30:35:1, vlhkost, ph, zrnitost a homogenitu substrátu. Dále zabezpečit minimální přítomnost fosforu, provzdušňování substrátu a regulaci teploty v průběhu kompostování. O úspěšném průběhu kompostování a o výsledné kvalitě kompostu rozhoduje sestavení správné surovinové skladby čerstvého kompostu, což je výběr odpadů a stanovení
39 40
Plnění nařízení vlády o POH ČR, 2008, str. 57 Váňa, 2002
15
jejich hmotnostního poměru. Při sestavení surovinové skladby kombinuje odpady s vysokým obsahem uhlíku s odpady s obsahem dusíku, odpady málo strukturní s odpady strukturními, odpady suché s odpady vlhkými tak, aby bylo docíleno optimálních podmínek a jakostních znaků.“41 Kompostování bioodpadů lze organizovat na 3 úrovních: domácí kompostování, komunitní kompostování a centrální kompostování.42
2.2.1 Domácí kompostování Domácí kompostování je způsob, při kterém domácnosti kompostují odpad z kuchyní a zeleně na svých zahradách. Z možností nakládání s odpady je nejjednodušší a také nejméně finančně náročný. S odpadem je nakládáno přímo na pozemku původce. Nejčastěji se provádí na hromadě nebo v kompostéru. Ty mohou být dřevěné, pletivové nebo plastové. Dobré podmínky pro výrobu kompostu zajišťuje uzavřený kompostér, který zabraňuje přemokření kompostu a umožňuje jeho hygienizaci. Je však třeba sledovat, aby byl kompost vlhký.43 V poslední době se využívá zejména nádoba vyrobená z recyklovaného polyetylenu, o které bylo zmíněno výše, viz. odvozový způsob sběru bioodpadu.
Tabulka č. 5: Rozdělení materiálů pro domácí kompostování Vhodné zbytky ovoce a zeleniny pevné zbytky jídel (chléb, sýr,..) vaječné skořápky kávové filtry, čajové sáčky peří a srst hospodářských zvířat spadané listí, posečená tráva zbytky z údržby zeleně květiny, okrasné rostliny odpad z klecí domácích zvířat malé množství novinového papíru
Nevhodné vařené, tekuté a kašovité zbytky jídel kosti, zbytky masa a uzenin impregnované dřevo vata, dětské pleny popel (ohniště, grily) textil, kůže Cigarety kovy, plasty časopisy, barevné tiskoviny zbytky tapet Barvy Léky prací prostředky baterie
Zdroj: Hřebíček a kol., 2010, str. 49 41
Váňa, 2002 Kotoulová, Váňa, 2001, str. 31 43 Hřebíček a kol., 2010, str. 49-50 42
16
Při domácím kompostování dochází k redukci odpadů ukládaných na skládky, a tím ke snížení produkce skleníkových plynů. Kladem je produkce vlastního hnojiva na půdu a také snížení nákladů pro obec za sběr odpadu. Pokud však kompostování není prováděno pečlivě, mohou vznikat průsaky, zápach či docházet ke množení hmyzu a výskytu hlodavců. Domácí kompostování by mělo být obcí pravidelně podporováno. Účinným prostředkem je informační kampaň, která by měla občany informovat o přínosech kompostování pro životní prostředí, jak správně postupovat při kompostování a také jaké odpady se smí kompostovat a které jsou naopak nevhodné. Podporou může být také snížení poplatků za komunální odpad.44
Za domácí kompostování je také považováno tzv. vermikompostování. Při této metodě dochází k přeměně zbytků rostlin na tzv. vermikompost za pomoci žížal. Provádí se ve speciálním zařízení, tzv. vermikompostéru. Ten lze postavit na balkón, terasu nebo do garáže. Kompostování vyžaduje zabezpečení optimálních podmínek. Těmi jsou teplota přibližně 20 stupňů C a vlhkost substrátu. V zimním období by měl být tedy kompostér zaizolován a naopak v letním by měl být chráněn před přímými slunečními paprsky kvůli odpaření vody.45
2.2.2 Komunitní kompostování Komunitní kompostování se týká několika občanů46, kteří kompostují bioodpad ve společném zařízení a kompost z něj využívají na úpravu ploch a zeleně. Je vhodný např. na sídlištích, v zahrádkářských
koloniích
nebo
v základních
školách.
Organizace
tohoto
způsobu
kompostování je náročnější. Vyžaduje zejména dobrou informovanost občanů o tom, jaké bioodpady se do zařízení smí ukládat, stanovení provozního řádu a také určení osoby, která bude mít zařízení na starosti. Nevýhodou tohoto způsobu kompostování je nižší kvalita vytříděného odpadu na rozdíl od domácího kompostování. Realizuje se nejčastěji v kompostových základkách nebo v otevřeném boxu. Komunitní kompostování lze podporovat např. poskytnutím štěpkovače nebo překopávače kompostu.47
Dle zákona o odpadech, § 10a uvádí, že obec může stanovit systém komunitního kompostování obecně závaznou vyhlášku, kdy zpracovávaným odpadem může být pouze 44
Kotoulová, Váňa, 2001, str. 14,31 Hřebíček a kol., 2010, str. 50 46 Hřebíček a kol., 2010, str. 50 47 Kotoulová, Váňa, 2001, str. 38 45
17
odpad z údržby městských ploch a zeleně nebo ze zahrad. Vzniklé hnojivo musí být aplikováno zpět na městskou zeleň k její obnově a údržbě. Takový kompost nemusí být registrován u ÚKZÚZ a splňovat podmínky dané zákonem o hnojivech a jeho prováděcích předpisech.48 Mezi výhody komunitního kompostování patří neomezená kapacita zařízení, o vybavení kompostárny, vodohospodářském zabezpečení, opatření proti zápachu a dalším rozhoduje obec svou vyhláškou, použité materiály není nutné evidovat a produkce kompostu je nezávislá na kvalitativních a procesních parametrech.49
2.2.3 Centrální kompostování Je to systém kompostování, při kterém se bioodpad dováží z více lokalit na kompostárnu, kde se zpracovává buď v kompostových hromadách nebo v biofermentorech. Jedná se např. bioodpad z údržby městských ploch, z městských zařízení nebo také od občanů při sběru bioodpadu z domácností a zahrad. Zřizovatelem takového zařízení může být obec, technické služby nebo soukromý subjekt. 50 51 Kompostování podléhá řadě právních předpisů, jak z oblasti odpadového hospodářství, tak i hygieny a vodohospodářství. Kompostárny musí být vybudovány tak, aby nedocházelo k úniku škodlivých látek do půdy a vod a aby nedocházelo ke smíchání těchto látek se srážkovými vodami. 52 Jedná se o nejlevnější způsob zpracování bioodpadu v porovnání např. s mechanickobiologickou úpravou nebo zpracování v bioplynových stanicích. Výše investičních nákladů se odvíjí od kapacity kompostárny, strojního zařízení a zda je možné využít již existujících nepoužívaných zařízení s vodohospodářsky zabezpečenou plochou. Pokud je provozovatelem obec, prostředky na zpracování a nakládání s bioodpadem mohou být čerpány z úspory zdrojů, které by byly jinak vynaloženy na uložení tohoto odpadu na skládku. Kompost, který splňuje podmínky registrace dle zákona o hnojivech, je možno prodávat ke hnojení. Neregistrovaný kompost se používá zejména k údržbě městské zeleně, v zemědělství a k rekultivaci skládek.53
48
Metodický návod o podrobnostech nakládání s BRO podle stávajících právních předpisů, str. 5 Slejška, 2007 50 Kotoulová, Váňa, 2001, str. 38 51 Hřebíček a kol., 2010, str. 51 52 Kotoulová, Váňa, 2001, str. 38-39 53 Hřebíček a kol., 2010, str. 51-53 49
18
Jak popisuje ve svém textu Jan Habart (2010), v současné době má mnoho kompostáren v ČR problém s odbytem kompostu, a to i navzdory tomu, že kompost prodávají za ceny nižší než odpovídá jejich kvalitě. Nízká poptávka po kompostech vede k tomu, že se obce nechtějí pouštět do odděleného sběru a zpracování BRO. Stav se může ještě zhoršovat, nabídka bude vyšší než poptávka, a to díky směrnici Evropské unii, která ukládá snižovat množství BRO ukládaného na skládku. Kompost odebírají hlavně zemědělci, zahradníci na úpravu krajiny, občané na své zahrady, zahradnické firmy, vinaři a sadaři, stavební firmy na úpravy pozemků a rekultivace skládek, silničáři na úpravy terénu kolem cest a dálnic apod. Rostoucí zájem je zřejmý v případě rekultivací starých ekologických zátěží, krajinné tvorbě a zahradnické činnosti. Naopak nižší zájem o kompost je ze strany zemědělců a to díky tomu, že dochází ke snižování množství orné půdy a upřednostňování průmyslových hnojiv namísto kompostu. Velkou část orné půdy mají zemědělci pronajatou, proto nemají zájem o zvyšování její kvality.54
2.3 Mechanicko-biologická úprava odpadů Mechanicko-biologická úprava odpadů je technologie, při které se zpracovává zbytkový odpad. Proces zpracování je rozdělen do dvou fází. V první fázi, mechanické, jsou oddělovány recyklovatelné složky, jako kovy, plasty a papír. Stoupne tak uplatnění druhotných surovin. V druhé části, biologické, pak dochází ke zpracování té části odpadů, která se dá kompostovat v uzavřeném zařízení. Účelem této fáze je55 „snížení hmotnosti odpadu a převedení biologicky aktivních organických látek inertního stavu, (tj. ke stabilizaci odpadu).56
57
Tím je redukováno
riziko produkce metanu, vzniku výluhů či požáru. Během 21 dnů by měla být produkce skleníkových plynů snížena o 80 až 90 %. Upravený a stabilizovaný odpad se ukládá na skládku. Zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu odpadů je vhodné pro odpad s velkým podílem biologicky rozložitelné složky. Nehodí se např. pro nebezpečný odpad z průmyslu, infekční odpad z nemocnic či stavební odpady. Je to poslední fáze celého systému nakládání s odpady (sběr, kompostování, recyklace). 54
Šeflová (ed.), 2010, str. 32 Kropáček, 2003, str. 12 56 Kropáček, 2003, str. 12 57 „Stabilizací je podle pracovního dokumentu Evropské komise „Biologické zpracování bioodpadů“ (DG.ENV.A.2) snížení dekompozičních vlastnosti bioodpadu projevují se minimalizací zápachu a poklesem respirační aktivity za dobu 4 dnů (AT4) pod 10mg O2/g sušiny odpadu. Takto stabilizovaný odpad není již biodegradabilní odpadem ve smyslu Směrnice EU /1999/31/EC“(Váňa, 2003). 55
19
Tento systém naplňuje požadavky legislativních předpisů odpadového hospodářství. Podle ministerstva životního prostředí by vybudování nových spaloven nebylo tak efektivní při redukci odpadů jako výše zmiňovaný systém. Dojde tak k poklesu zbytkového odpadu až o 50 %.58
Klady technologie je možno spatřovat např.: •
ve snížení množství skládkovaného odpadu a tím k úspoře nákladů obce za skládkování
•
v redukci tvorby metanu
•
zařízení jsou sestavena ze stavebnicových částí a podle toho o jaký jde odpad nebo jaký má objem, se tyto části dají přidat nebo odejmout, např. z mechanické do biologické a naopak
•
ve srovnání se spalováním je mechanicko-biologická úprava odpadů příznivější k životnímu prostředí a také náklady na vybudování a provoz zařízení jsou nižší.59
2.4 Anaerobní digesce Anaerobní digesce je proces, při kterém za pomoci mikroorganizmů a při zamezení přívodu vzduchu dochází k rozložení látek organického původu. Bývá také nazývána jako anaerobní vyhnívání nebo fermentace či metanogenní kvašení. Základem anaerobní digesce jsou biologicky rozložitelné odpady pocházející zejména ze zemědělského a potravinářského průmyslu, z odpadového hospodářství a také cíleně pěstovaná biomasa. Produktem tohoto způsobu nakládání s odpady je bioplyn k energetickým účelům a digestát, který se používá jako hnojivo. Bioplyn je tvořen metanem, oxidem uhličitým, dusíkem, vodíkem a jinými plyny, digestát je vyhnilý kal. Samotný proces přeměny BRO je realizován v uzavřených a ohřívaných betonových nebo ocelových fermentorech, ve kterých se nachází zařízení k míchání zrajících látek a zařízení k čerpání. Existují dva druhy této metody, mezofilní digesce a termofilní digesce. Liší se zejména v délce a teplotě procesu a investičních požadavcích. Termofilní digesce probíhá při vyšších teplotách a ve srovnání s mezofilní digescí trvá kratší dobu (12-14 dnů), většinou vytváří více metanu a zajišťuje kvalitnější hygienizaci organických materiálů. Nevýhodou jsou vyšší investiční náklady a složitější technologie. Proces anaerobní digesce se dělí do 4 fází:60 „hydrolýza, okyselení (acidogeneze), tvorba kyseliny octové (acetogeneze) a tvorba methanu 58
Kropáček, 2003, str. 12-13 Friends of the Earth, 2008, str. 3-4 60 Usťák, Váňa, 2004, str. 8-9 59
20
(methanogeneze). V prvních dvou fázích dochází ke ztekucení a rozkladu použitých materiálů, vlastní přeměna na methan nastává v posledních dvou fázích.“61 Zařízení na výrobu bioplynu jsou označována jako bioplynové stanice.62 Rozlišují se 3 typy BPS podle druhů zpracovávaných materiálů: zemědělské, kofermentační a komunální. Zemědělské BPS zpracovávají odpady ze zemědělství. Kofermentační BPS zpracovávají rizikové odpady, jako jateční odpady, kaly z čistíren odpadních vod a další. Komunální BPS využívají odpady z komunální sféry. Jedná se zejména o odpady z údržby městské zeleně, vyseparované bioodpady od obyvatel a ze stravovacích zařízení.63
Oldřich Mužík a Jaroslav Kára (2009, str. 5) ve svém textu vymezují 3 hlavní důvody proč zpracovávat organické materiály metodou anaerobní digesce: výroba kvalitních organických hnojiv, pozitivní dopad na životní prostředí, kdy využíváním organických materiálů k energetickým účelům dochází ke snižování oxidu uhličitého v atmosféře a dále produkce teplé užitkové vody či elektřiny v kogenerační jednotce. Ty se mohou spotřebovávat pro vlastní účely nebo v případě elektřiny prodávat do distribuční sítě za garantovanou výkupní cenu, která je zaručena na dobu 15 let zákonem 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Její výši stanovuje Energetický regulační úřad. Naopak zápory je možno spatřovat ve vysokých nákladech na vybudování zařízení pro anaerobní digesci i na jeho samotný provoz. Dále v možné přítomnosti nebezpečných emisí jako sirovodík a čpavek, v problematickém sběru a svozu vstupů ke zpracování, rizikovosti použití produktů v orné půdě s následným přenosem na zemědělská zvířata, vznikající hluk z provozu zařízení64 a také se mohou objevit problémy spojené s nedostatkem materiálu ke zpracování. To může mít za následek snížení výroby bioplynu nebo případně i její přerušení. Podle zkušeností fungujících BPS jsou vstupní materiály nahrazovány jinými, které ale nemusí být vhodné pro danou technologii nebo se také musí dovážet z větších vzdáleností, což se odrazí v nákladech na provoz.65
V současné době jsou provozovány zejména zemědělské BPS a několik komunálních BPS. Důvodem málo rozvinutých komunálních BPS jsou vyšší investiční náklady ve srovnání se
61
Usťák, Váňa, 2004, str. 9 Mužík, Kára, 2009, str. 3 63 Bačík, 2008 64 Usťák, Váňa, 2004, str. 13 65 Mužík, Kára, 2009, str. 3 62
21
zemědělskými, tvrdé podmínky v oblasti legislativy ohledně registrace digestátů, nerozvinutá oblast separace BRO, omezené dotace, nízké ceny za převzetí bioodpadů ke zpracování a další.66
3. Dotace Zavedení odděleného sběru bioodpadu či výstavba zařízení na zpracování bioodpadů vyžaduje značné investiční prostředky. Jednou z možností, jak pokrýt část těchto nákladů, je dotace z Operačního programu Životní prostředí.
Operační program Životní prostředí
Operační program Životní prostředí se vztahuje na období 2007 – 2013. Na toto období bylo z Fondu soudržnost a Evropského fondu pro regionální rozvoj vyhrazeno téměř 5 miliard euro. Jeho úkolem je chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí. Na přípravě programu se podílel Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí spolu s komisí EU. Podporuje projekty ze 7 oblastí.
Nakládání s odpady zastřešuje prioritní osa 4 -
Zkvalitnění nakládání s odpady a
odstraňování starých ekologických zátěží. Jak uvádí samotný název této osy, vztahuje se na projekty, které zlepšují nakládání s odpady, odstraňují staré ekologické zátěže a redukují tvorbu odpadů, které nelze dále využívat.67 Na tuto osu bylo z programu vyčleněno přes 776 mil. eur.
Mezi podporované projekty týkající se bioodpadů patří: •
regionální systém pro využití bioodpadů, pro MBÚ KO,
•
systémy pro separaci a svoz bioodpadů,
•
kompostárny a bioplynové stanice pro zpracování bioodpadů.
Žadateli o dotaci mohou být zejména:
66 67
•
obce a města,
•
svazky obcí,
•
kraje,
Dvořáček, 2010 Operační program Životní prostředí: Stručně o OP Životní prostředí
22
•
neziskové a příspěvkové organizace,
•
státní podniky
•
firmy.68
Výše podpory může pokrýt až 90 % způsobilých výdajů, které žadateli vzniknou při přípravě a realizaci projektu, přičemž z Fondu soudržnosti může výše dotace dosáhnout až 85 % výdajů a ze Státního fondu životního prostředí ČR nebo státního rozpočtu až 5 % výdajů. Způsobilé výdaje musí činit minimálně 0,5 mil. Kč. Dotace se vztahuje také na výdaje, které subjektu vzniknout při žádání o dotaci. Podmínkou jejího získání je finanční spoluúčast na projektu.69
Výdaje, které jsou považovány za způsobilé, uvádí Implementační dokument Operační program Životní prostředí 2007 – 2013 v 5. kapitole. Mezi způsobilé výdaje týkající se nakládání s odpady patří např.: •
výdaje na propagaci (billboardy, pamětní desky),
•
daň z přidané hodnoty – u subjektu, který není plátcem daně z přidané hodnoty nebo si nemůže odečíst daň na vstupu u činností souvisejících s Operačním programem Životní prostředí,
•
výdaje na projektovou příprava (vypracování žádosti, Studie proveditelnosti) - max. 5 % z celkové výše způsobilých výdajů,
•
výdaje na technický dozor nebo správce stavby,
•
výdaje na nákup pozemků - max. 10 % z celkové výše způsobilých výdajů,
•
výdaje na stavební práce,
•
výdaje na pořízení hmotného a nehmotné majetku – např. zařízení používána při odděleném sběru odpadů,
•
výdaje na vícepráce – tj. práce, dodávky či služby, které jsou provedeny nad rámec smlouvy o dílo. Mohou se nárokovat pokud jde o objektivní a nepředvídatelné výdaje,
•
68 69
výdaje na tisk letáků a brožur pro informování občanů o systému odděleného sběru.
Operační program Životní prostředí: Prioritní osa 4 Operační program Životní prostředí: Stručně o OP Životní prostředí, Prioritní osa 4
23
Podporu není možno získat např. na výdaje spojené s poradenstvím (existují výjimky), na použitá zařízení, vybavení či stavební materiály, technologie, které nejsou testované, pronajatý pozemek, stavbu apod.70
70
Operační program Životní prostředí: Implementační dokument
24
4. Statutární město Zlín a jeho odpadové hospodářství 4.1 Charakteristika území Počet obyvatel k 31.12.2009: 76 77071 Rozloha města podle Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) k 31.12.2006 : 118 km2
Statutární město Zlín (dále jen „SMZ“ nebo „město“) leží v údolí řeky Dřevnice obehnané Vizovickou vrchovinou. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 8-9 stupňů C. Průměrné roční srážky jsou okolo 616 mm/rok.
Město bylo v době posledního sčítání tvořeno 17 částmi: Chlum, Jaroslavice, Klečůvka, Kostelec, Kudlov, Lhotka, Louky, Lužkovice, Malenovice, Mladcová, Prštné, Příluky, Salaš, Štípa, Velíková, Zlín, Želechovice (do roku 2009). V současné době je tvořeno 16 částmi: Chlum, Jaroslavice, Klečůvka, Kostelec, Kudlov, Lhotka, Louky, Lužkovice, Malenovice, Mladcová, Prštné, Příluky, Salaš, Štípa, Velíková, Zlín.72
Obrázek č. 2: Mapa území statutárního města Zlína
Zdroj: Informační server SMZ: http://www.zlin.eu/page/15174.kancelare-mistnich-casti/
71 72
Informační server SMZ: Obecně závazná vyhláška č. 8/2010 interní materiály Odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína: POH SMZ, str. 1,2,6
25
4.1.1 Analýza domovního a bytového fondu
Údaje jsou převzaty z ČSÚ Zlínského kraje.
Tabulka č. 6: Domovní fond k poslednímu sčítání 2001 Domy celkem Trvale obydlené domy z toho rodinné domy z toho bytové domy Neobydlené domy
12 384 11 381 9 864 1 403 1 003
Zdroj: vlastní tabulka – hodnoty použity z ČSÚ Zlínského kraje - Tabulka 4: http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7230-04
Tabulka č. 7: Bytový fond k poslednímu sčítání 2001 Trvale obydlené byty celkem Trvale obydlené byty v rodinných domech Trvala obydlené byty v bytových domech Neobydlené byty
30 617 11 002 19 619 2 572
Zdroj: vlastní tabulka – hodnoty použity z ČSÚ Zlínského kraje – Tabulka 28: http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7226-07
Byty v rodinných domech představují 35,9 % a v bytových domech 64,1 % z celkového bytového fondu. V rodinných domech žije přibližně 41,7 % obyvatelstva, v bytových domech 58,3 %. Jelikož počet obyvatel žijících v rodinných a bytových domech není znám, vycházela jsem při výpočtu z údaje z ČSU Zlínského kraje, podle kterého připadá ve Zlínském kraji na jeden byt 2,87 osob.73
4.2 Produkce odpadů Produkce KO se v období 2005-2010 pohybovala cca 24 697 t, z toho 15 983 t tvořil SKO a 2 589 t objemný odpad.74 Odděleně jsou ve městě sbírány následující odpady:
73 74
-
papír,
- plast,
-
sklo,
- bioodpad.75
ČSÚ Zlínského kraje: sčítání lidu, domů a bytů interní materiály Technických služeb Zlín s.r.o.: Produkce KO
26
Jak můžeme vidět v tabulce č. 8, u tříděných odpadů dochází k růstu pouze u papíru. Naopak u skla a plastu došlo od roku 2009 k poklesu množství. Na tento pokles mělo pravděpodobně vliv také odpojení jedné městské části od SMZ. V roce 2010 bylo na jednoho obyvatele vytříděno 38kg odpadu. Od roku 2008 je také sbírán odděleně bioodpad z domácností a zahrad ve dvou městských částech. Město je zapojeno do systému EKO-KOM, který zabezpečuje zpětný odběr a recyklaci obalů, z čehož plyne městu příjem.76
Tabulka č. 8: Produkce odděleně sbíraných složek KO v letech 2005 - 2010 Druh odpadu
2005
2006
2007
2008
2009
2010
976,49 1274,76 1415,3 1342,75 1621,28 1879,07 Papír a lepenka (20 01 01) 702,35 686,78 721,08 639,1 615,52 651,68 Sklo (20 01 02) 364,77 508,07 506,76 487,17 452,7 365,85 Plasty (20 01 39) 1013,2 839,48 420,28 884,8 1022,28 959,9 BRO (20 02 01) Zdroj: vlastní tabulka – hodnoty z interních materiálu Technických služeb Zlín s.r.o: Produkce KO
4.3 Organizace odpadového hospodářství Systém odpadového hospodářství zabezpečují pro město Technické služby Zlín s.r.o. (dále jen TS Zlín), které současná legislativa opravňuje k nakládání s odpady. Firma je rozdělena na tato oddělení: Svoz komunálního odpadu – stará se o svoz SKO z města a jeho příměstských částí. Na sběr SKO jsou používány nádoby o objemu 110, 120, 240 a 1100 l. Svoz je zajišťován v souladu s vyhláškou města o odpadech 1x, 2x , 3x týdně a 1x za 14 dnů podle druhu separovaného odpadu. Občané mohou také využívat mobilních svozů na objemný odpad nebo BRO, který je zajišťován ve velkoobjemových kontejnerech různých velikostí. Třídírna – nachází se v areálu TS Zlín - Louky. Třídí se zde papír a plasty a odstraňují se z nich nežádoucí příměsi. Sběrné dvory – v Loukách v areálu TS Zlín, v Zálešné, v Jiráskově ulici a v Malenovicích. Provozní doba je určena podle ročního období. Občané zde mohou odkládat objemný a stavební odpad, nebezpečný odpad, spotřebiče na zpětný odběr, separovaný odpad jako je papír, plasty
75
interní materiály Odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína: Životní prostředí Zlínska a jeho ochrana 2010, str. 36 76 Tamtéž, str. 37
27
atd. včetně BRO. Občané za uložení ve sběrných dvorech neplatí žádné poplatky, pokud nepřesáhnou určený limit. Skládka odpadů Suchý důl – je umístěna 5 km od středu města v katastrálním území Zlín Mladcová. Byla vybudována podle nejmodernějších technologií, tak aby splňovala požadavky na bezpečnost a ochranu životního prostředí. Na skládce je instalováno zařízení, které čerpá skládkový plyn. Plyn je přiváděn do plynovodu Atel Energetika Zlín s.r.o. Fermentační linka (fermentor) - na zpracování BRKO je v provozu od roku 2007 a nachází se v areálu skládky.77
4.4 Výše poplatku za komunální odpad Výše poplatku za sběr a odstraňování komunálního odpadu ve SMZ činila v roce 2010 500 Kč na poplatníka za kalendářní rok. Částka se skládá ze 2 položek: •
250 Kč na obyvatele za rok,
•
250 Kč, která vychází ze skutečné částky, která byla na sběr a odstranění KO městem vynaložena v předcházejícím roce. V roce 2009 činily skutečné náklady na poplatníka 358 Kč. Protože, ale maximální výše poplatku může podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích činit 250 Kč, je poplatníkům účtovaná částka 250 Kč.
Poplatník může zaplatit poplatek buď v jedné platbě do 15.5. příslušného roku nebo ve dvou stejných platbách do 15.5. a 15.9. příslušného roku.78
5. Analýza nakládání s BRKO BRO, které se v současné době vyprodukuje, pochází: •
ze sběrných dvorů,
•
z úpravy a péče o městskou zeleň,
•
ze hřbitova a obhospodařování lesa,79
•
ze sběru od občanů z městkých částí (Podvesná a Zálešná),
•
z jarních úklidů a mobilních svozů.80
77
interní materiály Odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína: POH SMZ, str. 52-53 Informační server SMZ: Obecně závazná vyhláška č. 8/2010 79 interní materiály Odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína: Ekora s.r.o., 2006, str.6-7 80 informace poskytnuté Ing. Ladislavem Vašinou z TS Zlín 78
28
V letech 2006 až 2008 bylo na sběrné dvory umístěno v průměru 542,71 t bioodpadu za rok. Na jednoho zúčastněného obyvatele připadalo 15,59 kg/rok.81 Podrobnější přehled množství BRO shromážděného ve sběrných dvorech uvádí příloha č.1. Městská zeleň se rozprostírá na 236 ha, z toho 171 ha obhospodařuje Odbor městské zeleně. Roční produkce bioodpadů se pohybuje kolem 850 tun. Ta se zpracovává zejména v komunitní kompostárně na Lesním hřbitově nebo se ponechává na travnatých plochách jako hnojivo. Zbytek plochy mají na starosti externí dodavatelé. Ze hřbitova a obhospodařování lesa pochází ročně kolem 100 tun.82
Tabulka č. 9: Celková produkce BRO ve SMZ Druh odpadu BRO* Odpad z údržby měst. Zeleně Odpad ze hřbitova a lesa Celkem
2005
2006
2007
1013,19 839,47 420, 27 850 850 850 100 100 100 1963,19 1789,47 1370,27
2008
2009
884,8 1022,27 850 850 100 100 1834,8 1972,27
2010 959,9 850 100 1909,9
Zdroj: vlastní tabulka – hodnoty použity z interních materiálu TS Zlín: Produkce KO a interních materiálu Magistrátu města Zlína: Ekora s.r.o.,2006, str. 6-7
*BRO zahrnuje množství ze sběrných dvorů, z mobilních svozů a jarních úklidů a od roku 2008 také od občanů ze separovaného sběru bioodpadu z městských částí.83
Celková produkce BRO v letech 2005 až 2010 se pohybovala v průměru kolem 1807 tun. Hlavní podíl tvořil odpad z údržby městské zeleně. Městská zeleň je v kompetenci odboru městské zeleně,84 který nakládá s bioodpadem nezávisle na Odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína (dále jen „OŽPaZ MMZ“).
Dle studie od společnosti Ekora s.r.o. (2006, str. 7) se každý rok ve městě vyprodukuje kolem 230 tun bioodpadu ve školních a firemních jídelnách a restauracích. Toto množství není nijak zaznamenáváno a odpovídajícím způsobem s ním nakládáno. I těmito odpady se bude muset město v budoucnosti zabývat.
81
interní materiály OŽPaZ MMZ: ENVIprojekt s.r.o., 2010, str. 9 interní materiály OŽPaZ MMZ: Ekora s.r.o., 2006, str. 6-7; POH SMZ, str. 40 83 informace poskytnuté Ing. Ladislavem Vašinou z TS Zlín 84 interní materiály OŽPaZ MMZ: Ekora s.r.o., 2006, str. 6 82
29
5.1 Pilotní projekt sběru bioodpadů ve Zlíně Pro naplnění cílů odpadového hospodářství zrealizovalo OŽPZ společně s TS Zlín „Projekt pilotního sběru bioodpadů z domácností a zahrad“, který byl zahájen v roce 2008.
Vybrané lokality Pilotní projekt probíhá ve městě ve dvou městských částech, Podvesná IV - XVII a Zálešná I – XII. V obou případech se jedná se o zástavbu rodinných domků. Projekt začal v roce 2008 v Podvesné, která se rozkládá na 18 ha s 1355 obyvateli. Od roku 2009 se odděleně sbírají složky BRKO také v Zálešné, ve které žije 1592 obyvatel na 23 ha.
Informační kampaň K informování občanů o projektu využilo město tyto nástroje – informační letáky, sdělovací prostředky a veřejná setkání zastupitelů OŽPZ a TS Zlín s místními občany, která se konala v základních školách městských částí. Každá domácnost obdržela informační letáky, které podávaly základní přehled o problematice bioodpadů a legislativě, jaké nádoby budou ke sběru používány, jak bude s BRKO nakládáno, co se do nádob smí a nesmí ukládat, kdy si budou moci nádobu vyzvednout a termíny svozů. Ukázka informačního letáku viz.příloha č.4. O připravovaném projektu se mohli občasné města dočíst také v magazínu Zlín.
Doba zkušebního sběru BRKO Zkušební sběr v městské části Podvesná začal 1.5.2008 a trval 6 měsíců, do 31.10.2008. V Zálešné probíhal 7 měsíců, od 14.4. do 27.10.2009, přičemž 2 svozy se uskutečnily v zimním období.
Způsob sběru bioodpadu a typ sběrných nádob Město Zlín zvolilo v obou městských částech odvozový systém sběru bioodpadu. Ke sběru byly pořízeny speciální plastové nádoby s kolečky typ „Compostainer“ o objemu 140 l a 240 l a malá nádoba do kuchyně o objemu 10 l. Každá domácnost obdržela zdarma jednu velkou a jednu malou nádobu. Nádoby jsou polepeny nálepkami s informacemi, jaké bioodpady se do nádob ukládají a které ne. Dodavatelem nádob je společnost SSI Schäffer s.r.o. Celkem bylo v Podvesné rozdáno 496 ks 10 l nádob, 436 ks 140 l nádob a 60 ks 240 l nádob. Na základě podnětu obyvatel Podvesné, ohledně nedostatečné velikosti nádob, byly do městské části Zálešná 30
pořízeny pouze 240 l nádoby a malé kuchyňské nádoby. Bylo rozdáno 546 ks 10 l nádob a 564 ks 240 l nádob.
Frekvence svozu a svozová technika Během jara a léta je frekvence svozu v městských částech 1 x za 14 dnů, v zimním období 1 x za měsíc. BRKO je svážen vozidly typu rotopres nebo linearpres.85 86
Množství vysbíraného bioodpadu Od zahájení odděleného sběru BRKO v Podvésné do konce roku 2010 bylo celkem svezeno 452,85 tun. V přepočtu na jednoho obyvatele to ročně činí cca 118 - 120 kg, s výjimkou prvního roku 2008, kdy na jednoho obyvatele připadalo 95 kg bioodpadu.
Tabulka č. 10: Množství svezeného BRKO v Podvesné v jednotlivých letech Led. Úno. Břez. Dub. Kvě. Čer. Červ. Srp. Zář. Říj. Lis. Pros. Celkem 0 0 0 0 22,1 26,55 18,2 18,55 13,45 16,3 7,9 6,5 129,55 2008 0 2,15 1,7 13,85 18,1 22,75 24,3 23,4 22,65 15,45 19,2 0 163,55 2009 0,5 10,55 12,35 18,6 19 15,45 32,35 19,35 17,75 7,6 4,3 159,75 2010 1,95 Zdroj: vlastní tabulka – hodnoty použity z interních materiálů OŽPaZ MMZ a TS Zlín
Následující graf ukazuje množství sebraného BRKO v jednotlivých měsících. Jak můžeme vidět, nejvíce bioodpadu se vytřídí od května do září.
Graf č. 2: Množství svezeného BRKO v Podvesné v jednotlivých letech 35 30 25 2008
20 t
2009
15
2010
10 5
Le
d. Ú no . Bř ez . D ub . Kv ě. Č er Č . er v. Sr p. Zá ř. Ř íj. Li s. Pr os .
0
měsíc
Zdroj: vlastní graf – hodnoty použity z tabulky č.10 85 86
interní materiály OŽPaZ MMZ informace poskytnuté I. Chudičkovou z OŽPaZ MMZ
31
Po zavedení došlo k poklesu BRKO v SKO, což znázorňuje graf č.3. Oproti roku 2007 se množství BRKO snížilo o 10,67 %.
Graf č. 3: Srovnání podílu BRKO ve zbytkovém odpadu (Podvesná) Srovnání podílu BRKO ve zbytkovém odpadu (Podvesná) 45
41,59
40 35
30,92
30 25 % 20 15 10 5 0 srpen 2007
srpen 2008
Zdroj: interní materiály TS Zlín – Rozbory SKO Zlín
V Zálešné bylo celkem vytříděno 385,4 tun bioodpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele je to ročně cca 120 kg. Z toho vyplývá, že množství sebraného bioodpadu na obyvatele je v obou městských částech přibližně stejné.
Tabulka č. 11: Množství svezeného BRKO v Zálešné v jednotlivých letech Led. Úno. Břez. Dub. Kvě. Čer. Červ. Srp. Zář. Říj. Lis. Pros. Celkem 0 0 0 16,7 20,6 18,5 28,8 27,65 38,9 18,2 10,8 11,55 191,7 2009 8,9 15,45 25,75 38,2 22,1 26,25 23,65 19,85 10,85 0 193,7 2010 1,75 0,95 Zdroj: vlastní tabulka – hodnoty použity z interních materiálů OŽPaZ MMZ a TS Zlín
Za uvedené období bylo celkem svezeno z obou městských částí 838,25 tun. Jak je patrno, množství vytříděného odpadu se drží na stejné úrovni, s výjimkou roku 2008 v Podvesné, kde sběr začal až v měsíci květnu. Dotazníkové šetření Po ukončení zkušebního sběru v roce 2008 proběhlo v městské části Podvesná dotazníkové šetření. Každá domácnost obdržela dotazník. Z 503 domácností vyplnilo dotazník 35 %. Dle výsledku dotazníků 85 % hodnotí sběr bioodpadů kladně, 90 % chce nadále bioodpad třídit, 76 % je pro kompostování na zahradě a 81 % je pro komunitní kompostování. Na domácnosti byl také učiněn dotaz, zda by se podílely na třídění finančně. Z dotázaných by se 31 % podílelo, 32
63 % není ochotno a 6 % neví. Obyvatelé si stěžovali na malý objem nádob, nedostatek svozů a zápach z nádob, jak pro BRKO tak i SKO. Ocenili by poskytování více informací o nakládání s odpady.87
Ekonomika Celkové investiční náklady na pořízení sběrných nádoby činily v Podvesné 722 000 Kč a v Zálešné 1 388 000 Kč. Vlastníkem sběrných nádob jsou TS Zlín. Na pořízení sběrných nádob obdržely TS Zlín od města dotaci v plné výši.88 Na svoz a zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu bylo v roce 2008 a 2009 vynaloženo 956 729 Kč.89
5.2 Stávající zařízení na zpracování BRO Bioodpad se ve Zlíně v současné době zpracovává ve fermentační lince umístěné v areálu skládky odpadů Suchý důl a v komunitní kompostárně na Lesním hřbitově.90
5.2.1 Fermentační linka Základ fermentační linky tvoří aerobní fermentor EWA91, „což je stroj na zpracování biologicky rozložitelných odpadů, kalů z čistíren odpadních vod a ostatních bioodpadů pomocí řízené aerobní fermentace.“92 Provoz linky zajišťují TS Zlín. První aerobní fermentor byl uveden do provozu v červenci 2007. Jeho vlastníkem je SMZ, kterému TS Zlín s.r.o. platí roční nájem ve výši cca 656 000 Kč. Na základě většího množství vyprodukovaného bioodpadu došlo v roce 2009 k rozšíření fermentační linky o další fermentor a strojní příslušenství. Vlastníkem druhého fermentoru jsou TS Zlín. Dodavatelem fermentorů je ostravská společnost AGRO – EKO spol. s.r.o. Fermentor není určen jen na zpracování BRO od města, ale zpracovává i odpad od fyzických a právnických osob.
87
interní materiály OŽPaZ MMZ interní materiály OŽPaZ MMZ aTS Zlín: Výroční zpráva 2008 89 informace poskytnuté Ivanou Chudičkovou z OŽPaZ MMZ 90 interní materiály OŽPaZ MMZ:POH SMZ 91 interní materiály TS Zlín 92 Agroeko group 88
33
Stavební a technologický popis Pro umístění prvního fermentoru a strojního příslušenství byla využita stávající hala v areálu skládky odpadů Suchý důl. Hala byla dovybavena elektroinstalací a byla upravena vrata. Dále byla u haly vybudována zpevněná plocha na dočasné skládkování bioodpadů a opěrná zídka. Po rozšíření linky o další fermentor byl k hale přistaven ocelový přístřešek.93 94
Obrázek č. 3: Areál fermentační linky
Zdroj: vlastní fotografie
Fermentor EWA Jedná se o ocelový kontejner, který je uvnitř tvořen pracovním prostorem a prostorem k obsluze. Pracovní prostor je izolovaný uzavřený box, ve kterém se zpracovává BRO na kompost. Skládá se z injektorů k aeraci základky, ze zařízení k překopávání základky a z pásového dopravníku, který se používá k plnění pracovní části BRO a vyskladňování finálního kompostu. Součástí fermentoru je dále centrální odsavač, který odvádí páry a plyny z kompostování a biofiltr k zachycování zápachu. Obslužný prostor se nachází v čelní části fermentoru, přístup do něj je dvoukřídlými vraty. Obsahuje95„pohony korečkového dopravníku, ventilátor, hydraulický agregát k pohonu systému překopávání, elektrorozvaděč a řídící počítač, který řídí průběh fermentace a chod fermentoru. 96
93
interní materiály TS Zlín informace poskytnuté Ing. L. Vašinou z TS Zlín 95 Kovačič a kol., 2009, str. 19 96 Kovačič a kol., 2009, str. 19,26 94
34
Kapacita jednoho fermentoru je 1500 t/rok. Výroba kompostu trvá 48 hodin, paliva 100 hodin.97
Obrázek č. 4: Fermentor EWA
Zdroj: vlastní fotografie
Strojním příslušenstvím je kompostárenský vůz k vážení, řezání a míchání materiálu do základky,98 pásové dopravníky, drtič papíru a dřeva, odsavač prachu k drtiči, čelní kolový nakladač, kontejnery a záchytná síť proti úletům.99
Přehled odpadů Aerobní fermentor EWA zpracovává širokou škálu odpadů. Jedná se např. o tyto odpady (v závorce je uvedeno katalogové číslo). Podrobný seznam viz.příloha č.3. •
Odpady z lesnictví (02 01 07)
•
Odpady z praní, čištění a mechanického zpracování surovin (02 07 01)
•
Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování (03 03 10)
•
Organické hmoty z přírodních produktů (tuk, vosk) (04 02 10)
•
Papírové a lepenkové obaly (15 01 01)
•
Papír a lepenka (20 01 01)
•
Dřevo (20 01 38)
97
informace poskytnuté Ing. Ladislavem Vašinou z TS Zlín Agroeko Group 99 interní materiály TS Zlín 98
35
•
Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad, parků a hřbitovů (20 02 01)
•
Oděvy (20 01 10)
•
Textilní materiály (20 01 11)
•
Odpad z tržišť (20 03 02).
Výstupy z fermentoru Výstupem z fermentoru ve Zlíně je kompost, který se používá k rekultivaci skládky odpadů Suchý důl, a biopalivo k energetickým účelům. Odběratelem paliva je teplárna Alpiq Zlín s.r.o.100
Tabulka č. 12: Množství vyrobeného paliva a kompostu na půdu Rok
Palivo
Kompost
2007 2008 2009 2010 Celkem
270 602 503 455 1609
25 396 422 789 979
Zdroj: interní materiály TS Zlín
Investiční náklady a financování Investiční náklady činily v roce 2007 celkem 7 906 891 Kč. Tato částka zahrnuje úpravu haly, zpevnění plochy, pořízení technologie a vybavení, technický dozor na stavbě a zpracování projektové dokumentace.101 V roce 2009 bylo na rozšíření fermentační linky vynaloženo celkem 6 092 604 Kč. Investice zahrnuje aerobní fermentor, přístřešek a další technologii, vybavení a výrobní dokumentaci.102
První etapa fermentační linky byla financována z projektu Energy in Minds! a z rozpočtu města. Projekt energy in Minds! spadá pod program EU - CONCERTO. Cílem projektu Energy in Minds! je omezení výroby energie z fosilních paliv. Je financován ze zdrojů EU a z prostředku soukromých a veřejných.103
100
interní materiály TS Zlín informace poskytnuté I. Chudičkovou z OŽPaZ MMZ 102 interní materiály TS Zlín 103 Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s 101
36
Tabulka č. 13: Financování 1. etapy fermentační linky POLOŽKA
Kč
Celkové náklady z toho projekt Energy in Minds! z toho rozpočet města
7 906 891 1 346 800 6 560 091
Zdroj: vlastní tabulka – údaje poskytnuté Ing. J. Grebeníčkovou z OŽPaZ MMZ
Rozšíření fermentační linky bylo financováno z vlastních prostředků TS Zlín a z dotace z Operačního programu Životní prostředí v rámci priority osy 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Celková dotace byla poskytnuta ve výši 4 607 849 Kč, přičemž největší částka byla získána z Fondu soudržnosti.104 Výši získané podpory a celkové vlastní náklady TS Zlín na zařízení zobrazuje následující tabulka:
Tabulka č. 14: Financování 2 etapy fermentační linky POLOŽKA
Kč
Celkové náklady z toho Fond soudržnosti EU z toho dotace ze Státního fondu životního prostředí z toho vlastní zdroje
5 119 835 4 351 859 255 990 511 986
Zdroj: vlastní tabulka – hodnoty použity z interních materiálů TS Zlín
Vliv na životní prostředí Aerobní fermentor EWA zpracovává vedle odpadů z údržby zeleně, BRKO a kalů z čistíren odpadních vod také odpadní produkty ze zemědělství, jako např. řepková sláma. Výstupem z fermentoru je buď biopalivo s neutrální bilancí CO2 k energetickým účelům nebo kompost na půdu. Dochází tak k úspoře fosilních paliv, využívání obnovitelného zdroje energie105 a navrácení látek do půdy. Provozem fermentoru vzniká jen minimální hluk, dochází k minimální spotřebě energie106 a díky kompostování v izolovaném a uzavřeném boxu a biofiltru k zachycování zápachu jsou redukovány i zápachové látky. Hluk pochází pouze z vozidel, která přiváží bioodpad.
104
interní materiály TS Zlín FITE a.s., 2006, str. 34 106 Agroeko Group 105
37
Odděleným sběrem bioodpadu nedošlo ke zvýšení počtu svozů, nezměnila se tedy hluková zátěž a ani emise z motorových vozidel.107 „Provozem fermentoru nevznikají žádné odpady. Konečným metabolitem aerobní přeměny biologických substrátů je voda a oxid uhličitý. Vedlejším produktem fermentoru EWA je proto odpadní voda, která se vyskytuje ve dvou kvalitách – kondenzační voda a výluhová voda. Kondenzační voda svým složením a bakteriologickým znečištěním vyhovuje jako voda technologická – oplachová.“108
5.2.2 Komunitní kompostárna Lesní hřbitov
Kompostárna slouží ke zpracování bioodpadu z městské zeleně. Jedná se zejména o pokosenou trávu ze 160 hektarů ploch, spadané listí, ovoce a odpad z okrasných záhonů. Roční provozní náklady se pohybují kolem 120 tisíc.109 Důvodem, který vedl odbor městské zeleně ke zřízení vlastní kompostárny, byly vyšší náklady na zpracování bioodpadu ve fermentační lince.110
5.3 Srovnání nákladů na svoz a zpracování SKO a BRKO Zde se pokusím srovnat náklady na svoz a zpracování SKO a BRKO před a během pilotního projektu v Podvesné za rok 2008. Podkladem mi byly zejména materiály a informace poskytnuté pracovníky OŽPaZ MMZ a TS Zlín. Vzhledem k tomu, že skutečné množství SKO svezeného v roce 2008 z Podvesné není známo, vycházela jsem z údajů roku 2007, což bylo 285 tun.111 Produkce BRKO v roce 2008 představovala 148,9 tun a zbytek 136,1 tun byl SKO. Dále jsem počítala s tím, že během 14 denního cyklu odvozu bioodpadu dochází k úbytku jeho hmotnosti zesycháním v průměru o 13 %, jak uvádí ve svém textu Jiří Němec (2005, str. 20). Produkce BRKO po vyschnutí tedy činila 129,55 tun. Město platí za svoz a skládkování SKO 1600 Kč za tunu a za svoz a zpracování BRKO ve fermentační lince 1 900 Kč za tunu. 107
Kovačič a kol., 2009 AgroekoGroup 109 Marková, 2010, str. 16 110 Hnutí DUHA, 2009 111 interní materiály OŽPaZ MMZ: ENVIprojekt s.r.o., 2010, str. 13 108
38
Náklady na 1 tunu SKO - 1600 Kč bez DPH (10%): •
605 Kč cena za uložení na skládku,
•
995 Kč je částka za svoz SKO, pronájem nádob a mytí nádob. Cena za svoz zahrnuje amortizaci svozových aut a sazbu za kilometr.
Náklady na 1 tunu BRKO - 1900 Kč bez DPH (10%): •
1 250 Kč cena za zpracování BRKO ve fermentoru,
•
650 Kč cena za svoz, pronájem nádob a mytí nádob.
Město Zlín neplatí za ukládání odpadů na skládku zákonný poplatek obci, neboť skládka Suchý důl je v jeho majetku.112 Částka 1900 Kč je částkou smluvní, nikoli kalkulovanou dle skutečných nákladů. Jelikož rozdělení částky na položku za sběr a zpracování není přesně stanoveno, budu v dalších výpočtech uvažovat s částkou za zpracování 1250 Kč, která je stanovena pro fyzické a právnické osoby.113
1) Náklady na svoz a skládkování před zahájením třídění Směsný komunální odpad Roční produkce SKO
285 tun
Náklady na svoz + skládkovné
285 tun x 1600 Kč = 456 000 Kč
2) Náklady na svoz, skládkování a zpracování po zahájení třídění BRKO od obyvatel Roční produkce
148,9 tun
13 % ubytek zesycháním
129,55 tun
Náklady na svoz + zpracování
129,55 tun x 1900 Kč = 246 145 Kč
Zbytkový KO Roční produkce
136,1 tun
Náklady na svoz + skládkovné
136,1 tun x 1600 Kč = 217 760 Kč
Celkem BRKO + zbytkový KO
246 145 Kč + 217 760 Kč = 463 905 Kč
112 113
informace poskytnuté Ing. J. Grebeníčkovou z OŽPaZ MMZ informace poskytnuté Ing. L. Vašinou zTS Zlín
39
Tabulka č. 15: Srovnání nákladů na svoz a zpracování SKO a BRKO Produkce v t
Náklady v Kč
285 265,65
SKO před pilotním projektem v roce 2007 BRKO + zbytkové KO Rozdíl
456 000 463 905 7 905
Zdroj: vlastní tabulka – dle údajů v textu
Z výpočtu je vidět, že při zavedení odděleného sběru bioodpadu a použití stávající technologie zpracování BRKO – fermentor EWA, je svoz a likvidace BRKO a zbytkového KO pro město nákladnější než svoz a likvidace SKO skládkováním. V přepočtu na 1 tunu to činí 1746,30 Kč. Ve srovnání s cenou před zavedení třídění bioodpadu (1600 Kč) je to o 146,30 Kč více. Důvodem je hlavně vyšší cena za zpracování jedné tuny BRKO ve fermentoru než za ukládání SKO na skládku. K úspoře nákladů došlo snížením hmotnosti odváženého a zpracovávaného bioodpadu vlivem zesychání.
Počet svozů zůstal nezměněn, pouze se změnil druh nádob. Z toho plyne, že požadavky na svozové vozidlo zůstaly stejné – viz tabulka č.16.114
Tabulka č. 16: Počet svozů SKO z oblasti separující BRKO Celkový počet svozů Podvesná Zálešná
Před zavedením sběru BRO
Počet svozů BRO
52 52
Snížený počet svozů SKO
20 17
32 35
Zdroj: interní materiály OŽPaZ MMZ: ENVIprojekt s.r.o., 2010, str. 13
Závěrem lze říci, že i když došlo ke snížení celkového množství sváženého odpadu, tento pokles není zatím tak velký, aby pokryl vysokou cenu za zpracování BRKO ve fermentoru. Roli zde hraje skutečnost, že město neplatí za ukládání odpadu na skládku zákonný poplatek, proto je zatím skládkování pro město cenově výhodnější. .
114
interní materiály OŽPaZ MMZ: ENVIprojekt s.r.o., 2010, str. 13
40
5.4 Situace v nakládání s SKO a BRKO a prognóza do r.2020 5.4.1 Složení SKO
Při vypracování této části mi byla inspirací, kromě jiného, publikace od Jitky Šeflové (2010) Odborné kapitoly k nakládání s BRKO a příklad Moravskoslezského kraje.
Před zahájením pilotního projektu proběhla na území města analýza SKO pod vedením ing. Vašiny z TS Zlín. Rozbor proběhl ve druhé polovině roku 2007 a v první polovině roku 2008. Podkladem pro analýzu byly vzorky z domkové zástavby městské části Podvesná.115
Tabulka č. 17: Rozbor složení SKO Období rozboru 6.8.2007 12.11.2007 21.1.2008 26.5.2008 Celkem %
Papír 14 11 12 8 45 6,9
Plasty
Sklo
19 20 17 10 66 10,2
Elektrošrot 2 0 0 0 2 0,3
6 10 5 4 25 3,8
Kovy 3 6 2 2 13 2
BRO 86,5 21 20 28 155,5 23,9
Textil 3 17 1 6 27 4,2
Miner. Guma odpad pryž 2 1,5 0 1 0 1 0 1 2 4,5 0,3 0,7
Stavební Nebez. Zbytkový Keramika Celkem odpad Odpad odpad 0 0 0 71 208 4 1 1 113 205 0 1 0,1 62,9 122 2,5 0 1,5 52 115 6,5 2 2,6 298,9 650 1 0,3 0,4 46 100
Zdroj: Šeflová (ed.), 2010, 79 str.: hodnoty použity z interních materiálu TS Zlín - rozbory SKO
Z analýzy, ve které byla zastoupena všechna roční období, bylo zjištěno, že obsah BRKO ve SKO je 32,9 % (součet BRO – 23,9 + papír 4,2 + 50% textil – 2,1), výpočet podle Ing.
115
interní materiály TS Zlín: Rozbory SKO
41
Zdenky Kotoulové - Metodika výpočtu
postupného snižování množství biologicky
rozložitelných komunálních odpadů.116 BRO tvořily především zbytky ovoce, potravin, tráva, větve a dřevo. Zbytkový odpad obsahoval např. dětské jednorázové pleny.117 Vzhledem k tomu, že se jedná o zástavbu rodinných domků, kde by mělo být procento BRO v porovnání s celostátním průměrem vyšší118, je zřejmé, že obyvatelé odpad ze zahrad buďto doma kompostují nebo se ho zbavují v rámci jarních úklidů, kdy jsou přistavovány mobilní kontejnery nebo prostřednictvím sběrných dvorů.
Fyzické rozbory SKO prováděla také ve Zlínském kraji společnost EKO-KOM a stanovila obsah BRKO v SKO na 35%.119 S tímto číslem bude počítáno v dalších kapitolách.
5.4.2 Skutečná produkce a prognóza SKO a BRKO Produkce SKO tvoří největší podíl z celé produkce komunálního odpadu ve městě. Od roku 2004 do roku 2010 se pohybovala v průměru 15 931 t ročně. V letech 2006-2008 vzrostla, v letech 2009 a 2010 opět klesala,120 což mohlo být důsledkem rozdílného třídění některých složek, jako jsou obaly, papír, textil, sklo a plasty. V přepočtu na jednoho obyvatele produkce SKO činí 203,1 kg. Co se týká prognózy, podle odborné literatury produkce SKO v příštích letech poroste cca o 1 až 2 % ročně a také podíl BRKO v SKO může dosáhnout až 60 %. V dalších výpočtech bude tedy uvažováno s meziročním nárůstem SKO a také podílem BRKO v něm cca o 1 % ročně. Podle ČSÚ bude počet obyvatel v následujících letech přibližně stejný121, proto budu v letech 2010, 2013 a 2020 uvažovat s počtem obyvatel 77 000.
V následující tabulce je uvedena skutečná produkce SKO, odhadovaná produkce BRKO od roku 2004 do roku 2010 a prognóza do roku 2020.
116
Kotoulová, 2004, str. 38 interní materiály TS Zlín: Rozbory SKO 118 Filip, Božek, Kotovicová, 2003, str. 24 119 interní materiály OŽPaZ MMZ: POH SMZ, str. 39 120 interní materiály TS Zlín: Produkce KO 121 Hřebíček, Hejč, Piliar, 2007, str. 2-3 117
42
Tabulka č. 18: Produkce SKO, BRKO a prognóza do roku 2020 Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2013 2020
Množství SKO (t) 15733 15497 16074 16592 16427 15704 15724 16195 17172
Počet obyvatel 79369 79577 79474 79199 78843 76770 77000 77000 77000
Kg/os. 198,2 194,7 202,3 209,5 208,4 204,6 204,2
Zastoupení BRKO (t) BRKO (%) 35 5507 35 5424 35 5626 35 5807 35 5749 36 5653 37 5818 39 6316 46 7899
Zdroj: Šeflová (ed.), 2010,106 str.: vlastní výpočty – hodnoty použity z interních materiálů OŽPaZ MMZ: POH SMZ, TS Zlín: Produkce KO a údajů v textu
5.4.3 Plnění cílů POH statutárního města Zlína
Zastupitelstvo města Zlína přijalo v roce 2006 POH, který byl zpracován na dobu 5 let. Plán byl aktualizován 1.7.2009 a jeho platnost je do 31.12.2014. Jedním z hlavních cílů POH města je předcházet vzniku odpadů a snižovat jeho skládkování, a to zejména skládkování bioodpadů následovně: •
v roce 2010 lze uložit na skládku 75 % množství BRKO z roku 1995
•
v roce 2013 lze uložit na skládku 50 % množství BRKO z roku 1995
•
v roce 2020 lze uložit na skládku 35 % množství BRKO z roku 1995
Jelikož údaje z roku 1995 nejsou známy, vycházel POH města z produkce SKO v letech 2004-2008 a z podílu 35 % BRKO v něm. Jako základna pro plnění cílů ukládání BRKO na skládku bylo stanoveno 5 623 tun BRKO – viz následující tabulka.
43
Tabulka č. 19: Podíl BRKO v SKO a stanovení výchozí základny Rok Produkce SKO Podíl BRKO 35 % Cíl 75 % Cíl 50 % Cíl 35 %
2004
2005
2006
2007
2008
15733 5507
15497 5424
16074 5626
16592 5807
16427 5749
Průměr 2004 – 2008
Možno uložit na skládku
16064 5623 4217 2811 1968
Zdroj: interní materiály OŽPaZ MMZ: POH SMZ, 40 str.
Graf č. 4: Celková produkce využitelných odpadů v letech 2004 - 2008
Zdroj: interní materiály OŽPaZ MMZ: POH SMZ, 40 str.
Červená čára představuje podíl BRKO v SKO, modrá, zelená a černá čára znázorňují cíle roku 2010, 2013 a 2020.122
Tabulka č. 20: Plnění cílů POH 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2013 2020 Cílové množství BRKO t 4217 2811 1968 Ukládané na skládky % 75 50 35 5507 5424 5626 5807 5749 5653 5818 6316 7899 Skutečné množství BRKO t 130,6 128,6 133,4 137,7 136,3 139,4 138- 224,7 401,1 Ukládané na skládky % Zpracovat BRKO jiným způsobem nikoliv skládkováním 1601 3505 5931 Zdroj: Hřebíček a kol., 2010, 9 str.: vlastní výpočty - hodnoty použity z tabulky č. 18 a 19 a údajů v textu
122
interní materiály OŽPaZ MMZ:POH SMZ, str. 6, 39-40 a 47
44
Z této tabulky a grafu plyne, že cíle POH v roce 2010 nebyly plněny vzhledem k tomu, že množství SKO se drželo na přibližně stejné výši.123 V roce 2010 bylo na skládku uloženo o 1601 tun více BRKO než stanoví cíl. V roce 2013 bude město moci sládkovat 2811 tun BRKO a 3505 tun bude muset zpracovat. V roce 2020 bude moci sládkovat 1968 tun BRKO a 5931 tun bude muset zpracovat. K tomu bude nutné zavést v dalších letech separaci BRKO postupně na území celého města a vybudovat kapacity na jeho zpracování.
5.5 Stanovení množství BRKO V této části bude stanoveno potenciální množství BRO, které lze vyprodukovat v celém městě. Při výpočtu jsem vycházela z postupu uvedeného ve zprávě o Materiálových tocích a nakládání s odpady, kterou vypracoval Hřebíček, Hejč, Piliar a Zhyltsova (2007).
Odpady pro tento účel se rozdělují na odpady přímo odvislé od počtu obyvatel a dále odpady z průmyslu a zemědělství včetně služeb. Do první skupiny patří BRKO vytříděné z SKO, odpady z údržby zeleně a kaly z čistíren odpadních vod. Odpady z údržby zeleně jsou vyčísleny v kapitole 5. Do druhé skupiny patří odpady z potravinářského průmyslu, zemědělství, jatek, odpady z kuchyní a restaurací. Tato skupina není předmětem této práce.
5.5.1 BRKO vytříděné z SKO
Pro stanovení možného množství BRKO, který lze vyseparovat ze SKO je potřeba znát tyto ukazatele:124 •
produkce SKO na obyvatele: 203,1 kg
•
podíl BRKO v SKO: 37 %
•
počet obyvatel: 77 000 (viz. tabulka č. 18)
Teoretické množství BRKO bude tedy činit 75,1 kg/obyv.
Dále je třeba stanovit množství BRKO, kterého lze skutečně dosáhnou tříděním. Obecně se uvádí, že se podaří vytřídit mezi 30 až 60 %, pokud jde o třídění přímo u obyvatel, pokud jde o třídění v rámci sběrných dvorů nebo kontejnerový sběr, je toto procento nižší. Stoprocentní 123 124
interní materiály OŽPZ: POH SMZ , str. 40 Hřebíček, Hejč, Piliar a Zhyltsova ,2007, str. 6,20
45
výtěžnosti zřejmě nebude možné okamžitě docílit, ale postupně bude docházet ke zvyšování tohoto procenta.125 Tento odhad je také nutno provádět v závislosti na typu zástavby. Ze zkušeností z pilotních projektů, které proběhly jak v sídlištní tak rodinné zástavbě, je větší množství vytříděného odpadu dosahováno u rodinných domů.126 Pro stanovení množství BRKO, které je možné dosáhnout tříděním v rodinných domcích, jsem vycházela z údajů získaných z pilotního projektu v Podvesné a Zálešné – viz tabulka.
Tabulka č. 21: Výtěžnost v lokalitách Podvesná a Zálešná Městská část Podvesná Zálešná
Rok
SKO na Počet obyvatele obyvatel v kg *
2008 2009 2009
1355
210
1592
210
SKO v t
BRKO vt
BRO na obyv. v kg
285 285 334,3
129,55 163,55 191,7
95,6 120,7 120,4
Podíl BRKO v SKO v% 45,5 57,4 57,3
Zdroj: vlastní tabulka – hodnoty použity z interních materiálů OŽPaZ MMZ
* průměr na jednoho obyvatele v roce 2007 před započetím projektů
Vzhledem ke stanovenému koeficientu podílu BRKO v SKO 37 % z tabulky vyplývá, že množství sebraného BRKO je v zástavbě rodinných domků víc než stoprocentní a činí v průměru 120,6 kg na obyvatele. To je dáno především větším podílem odpadu ze zahrad. U panelových a bytových domy nelze vycházet ze skutečnosti, jelikož v této zástavbě žádný pilotní projekt zatím neprobíhal. Lze předpokládat výtěžnost 60% z uvažovaných 75,1 kg BRKO, což činí 45,1 kg.
Tabulka č. 22: Odhad produkce BRKO za rok od obyvatel Zástavba
Počet obyvatel
Rodinné domy Panelové a bytové domy Celkem
32109 44891 77000
Produkce na obyvatele v kg 120,6 45,1
Zdroj: vlastní tabulka: hodnoty použity z tabulky č. 21 a údajů v textu
*rBRKO (v t/rok) - skutečně vytříděné množství BRKO127
Odhad produkce BRKO za všechny obyvatele města Zlína činí 5897 t za rok. 125
Hřebíček, Hejč, Piliar, Zhyltsova, 2007, str. 8 BRO (elektronický zdroj), 2008 127 Hřebíček, Hejč, Piliar, Zhyltsova ,2007, str. 8 126
46
rBRKO v t* 3872 2025 5897
5.6 Komparace ekonomiky svozu a nakládání s SKO a BRKO Při zavádění střídavého systému sběru BRKO a SKO do celého města si bude město klást otázku, zda bude tento systém ekonomický.128 V následujícím výpočtu se pokusím najít odpověď, pokud by město zpracovávalo BRKO pouze ve fermentační lince.
1) Náklady na svoz a skládkování před zahájením třídění Směsný komunální odpad Roční produkce SKO
15 639 tun (203,1 x 77000)
Náklady na svoz + skládkovné
15 639 tun x 1600 Kč = 25 022 400 Kč
2) Náklady na svoz, skládkování a zpracování po zahájení třídění BRKO od obyvatel Roční produkce
5 897 tun
13 % úbytek zesycháním
5 130 tun
Náklady na svoz + zpracování
5 130 tun x 1900 Kč = 9 747 000 Kč
Zbytkový KO SKO – BRKO před vyschnutím Náklady na svoz + skládkování
BRKO + zbytkový KO
15 639 tun – 5 897 tun = 9 742 tun 9742 tun x 1600Kč = 15 587 200 Kč
15 587 200 Kč + 9 747 000 Kč = 25 334 200 Kč
Tabulka č. 23: Srovnání nákladů na svoz a zpracování SKO a BRKO Roční produkce v t
Náklady v Kč
15 639 14 872
SKO BRKO + zbytkové KO Rozdíl
25 022 400 25 334 200 311 800
Zdroj: vlastní tabulka dle údajů v textu
Náklady po zahájení třídění BRKO jsou o 311 800 Kč vyšší než před zahájením třídění. Aby byl systém ekonomický, musí město hledat novou levnější technologii zpracování. 128
Šeflová (ed.), 2010, str. 26
47
6. Návrhy variant systému sběru BRKO Hlavním cílem diplomové práce je navrhnout optimální systém nakládání s BRKO ve městě Zlíně. Návrh systému rozdělím na dvě části. Nejprve se budu zabývat návrhem systému sběru BRKO a poté zpracovatelskými zařízeními. Z navržených možností bude vybrána optimální varianta.
Podle Hory a kol. (2005, str. 9) výběr nejvhodnějšího systému záleží na mnoha skutečnostech. Je třeba zohlednit, v jakém regionu se nacházíme, jde-li o domkovou či sídlištní zástavbu a s jakým vytápěním, v jakém zpracovatelském zařízení se budou vytříděné odpady zpracovávat a v neposlední řadě i objem vytříděného BRKO.
V této části se zaměřím na návrh možného systému sběru BRKO a návrh variant sběrných nádob na bioodpad. Pokusím se stanovit jejich počet podle druhu zástavby a vyhodnotit tyto varianty z hlediska nákladů na jejich pořízení. Po prostudování materiálů, které popisují pilotní projekty v několika českých městech, a odborné literatury a dále na základě zkušeností z pilotního projektu přímo ve městě Zlíně (viz. kapitola 5.1) se jako nejlepší jeví navázat na současný stav a použít následující varianty sběru a druhy sběrných nádob. Bude uvažováno, že stávající střídavý sběr BRKO a SKO 1 x 14 dní zůstane zachován a bude využita stávající svozová technika, čímž by mělo dojít k úspoře investičních nákladů na pořízení nové svozové techniky.129
Jako optimální systémy sběru navrhuji sběrné nádoby a domácí kompostování.
6.1. Sběrné nádoby V návrhu budou použity speciální provětrávané nádoby na bioodpad typu Compostainer o objemu 140 a 240 l a koše do kuchyně, které již město zakoupilo do Podvesné a Zálešné a dále plastový kontejner 1100 l pro sídlištní a bytovou zástavbu. K doplnění sběrných nádob bude uvažováno s použitím kompostovacích pytlů.
129
Třídění BRO: studie proveditelnosti, 2003, str. 42
48
Tabulka č. 24: Přehled ehled sběrných sbě nádob a pytlů Koš do kuchyně o objemu 10 l
Používá se na odpad z kuchyní.
ňují přívod př kyslíku dovnitř Plastová nádoba (typ compostainer) 140 l Tyto nádoby umožňují a 240 l
compostaineru, a tím nedochází ke hnití a následnému zápachu. Cirkulací vzduchu bioodpad sesychá o cca 13 % v průběhu 14 dnů, což následně snižuje náklady na svoz a zpracování.
Plastový kontejner 1100 l
Lze ho použít na KO i tříděný tř odpad.
Kompostovací pytle a sáčky
Jde o pytle či sáčky ky z biodegradabilních materiálů,, rozkládající se pomocí mikroorganizmů po cca 90 dnech.
Zdroj: vlastní tabulka – údaje od SSI Schäfer s.r.o, Mevatec s.r.o, Ekodomov, Ambra Group s.r.o 49
Tabulka č. 25: Ceny nádob a pytlů Druh nádoby/pytle
Objem
Koš do kuchyně - typ Mülli Plastová nádoba - typ Compostainer Plastová nádoba - typ Compostainer Plastový kontejner Kompostovací pytle Kompostovací pytle
10 l 140 l 240 l 1100 l 8-40 l 120 l
Cena bez DPH za ks 110 Kč 960 Kč 1 360 Kč 6 800 Kč 2-8 Kč 18 Kč
Firma SSI Schäfer SSI Schäfer SSI Schäfer Ambra Group
Mevatec Ekodomov
Zdroj: vlastní tabulka – údaje použity z internetových stránek: SSI Schäfer s.r.o, Mevatec s.r.o, Ekodomov, Ambra Group s.r.o a informací poskytnutých pracovníkem firmy SSI Schäfer
6.2 Domácí kompostování Pro domácí kompostování navrhuji plastové kompostéry o objemu 390 a 720 l. Vyrábí se z recyklovaného plastu, je bez dna, aby byl zachován přístup mikroorganizmů. Horní část je tvořena odnímatelným víkem s regulačním ventilem, který umožňuje regulovat přístup vzduchu do kompostéru.130
Obrázek č. 5: Plastový kompostér
Zdroj: Mevatec s.r.o.
Domácí kompostování je jedním z důležitých faktorů, který má vliv na množství vyprodukovaného BRKO.131 V rámci pilotního projektu v Zálešné a Podvesné byly rozdány dotazníky, kde jedna z otázek zněla, zda by občané měli zájem o domácí kompostování. Z 503 130 131
Mevatec s.r.o. Šeflová (ed.), 2010, str. 20
50
oslovených domácností dotazníky vyplnilo jen 35 %, a z toho 76 % by mělo zájem o kompostování na zahradě a další měli zájem o komunitní kompostování. Z toho vyplývá, že 134 domácností by chtělo kompostovat, což je necelá třetina. Toto zjištění je určitě dobrým signálem pro město, že domácí kompostování by se mělo stát součástí systému nakládání s BRKO.
Zkušenosti z pilotních projektů v Olomouci ukázaly, že kompostéry je vhodné majitelům rodinných domků pronajímat dle smlouvy o výpůjčce na tři roky. Ve smlouvě jsou zakotvena i pravidla pro užívání kompostéru a také souhlas občanů s prováděním kontrol ze strany města.132
Tabulka č. 26: Přehled kompostérů a jejich cen Druh nádoby
Objem
Plastový kompostér Plastový kompostér
Cena bez DPH za ks
390 l 720 l
1 099 Kč 2 199 Kč
Firma Mevatec s.r.o. Mevatec s.r.o.
Zdroj: vlastní tabulka – údaje použity z internetových stránek Mevatec s.r.o.
6.2.1 Ekonomické vyhodnocení domácího kompostování Předpokládané množství vyprodukovaného BRKO na obyvatele by mohlo činit podle zkušeností z pilotního projektu cca 120 kg na obyvatele za rok, na domácnost by to mohlo být asi 300 kg – 500kg za rok.133
Tabulka č. 27: Ekonomické vyhodnocení domácího kompostování na jednu domácnost investice na pořízení kompostérů Náklad informační kampaň, administrativa s pronájmem kompostéru Úspora
za sběr, svoz a zpracování BRKO ve fermentoru za sběr, svoz a skládkování
Zdroj: vlastní tabulka – hodnoty použity z tabulky č. 26 a údajů v textu
132 133
Matzenauerová, Petřík, 2010 Němec, 2005, str. 20
51
1099 Kč nebo 2199 Kč/ks
0,3 x 1900 Kč = 570 Kč 0,5 x 1900 Kč = 950 Kč 0,3 x 1600 Kč= 480 Kč 0,5 x 1600 Kč= 800 Kč
Z tohoto rozboru plyne, že náklady na kompostéry by se městu mohly vrátit za 2-3 roky, a to formou úspory za svoz a skládkování nebo zpracování BRKO.
6.3 Navrhované varianty nádob pro rodinné domy Počet rodinných domů podle ČSÚ: 9864. •
Varianta 1: navazuje na stávající systém
kuchyňská nádoba 10 l do každého domu + nádoba 140 nebo 240 l
U 1. varianty budou použity nádoby na kuchyňské zbytky a speciální compostainery na BRKO o objemu 140 + 240 l podle velikosti pozemku. Vzhledem k tomu, že velikosti pozemku nejsou známy, budou nádoby rozděleny rovnoměrně. Na základě zkušeností z Podvesné ve Zlíně, kde 140 l nádoby byly občany označeny za nedostačující, navrhuji jako jednu z možností využití kompostovacích pytlů na odpad ze zahrad, především v letních měsících, které doplní chybějící kapacitu vlastních nádob. Tento systém se osvědčil v lokalitě Na Výsluní v Bílině. Důvodem je, že při použití nádob o objemu 240 l by se mohlo stát, že v období zimních měsíců, kdy není odpad ze zahrádek, budou tyto nádoby naplněny jen zčásti.134 •
Varianta 2: navazuje na stávající systém + domácí kompostování
kuchyňská nádoba o objemu 10 l do každého domu + kompostéry 390 nebo 720 l podle velikosti pozemku a 140 nebo 240 l nádoby podle velikosti pozemku těm rodinám, které nemají o domácí kompostování zájem
Na základě výzkumu v lokalitách Zálešná a Podvesná budu předpokládat, že 1/3 bude kompostovat, ostatní obdrží nádoby. Jelikož pro tento výpočet nejsou velikosti pozemku k dispozici, budou kompostéry i nádoby přiděleny rovnoměrně. Tento návrh vychází
134
Ekodendra, 2004, str. 12-16
52
ze zkušeností pilotního projektu v Olomouci-Droždíně, kde se osvědčila podpora domácího kompostování.135
Tabulka č. 28: Pořizovací náklady na nádoby a kompostéry pro rodinné domy Počet nádob Druh nádoby I. Var.
II. Var.
9 864 4932 4932
9 864 3288 3288 1 644 1 644
Kuchyň. nádo.10 l Nádoba 140 l Nádoba 240 l Kompostér 390 l Kompostér 720 l Celkem
Počet nádob vydaných k 31.12.2010 1074 430 681
Náklady celkem Cena I. Var. 110 960 1 360 1 099 2 199
966 900 4 321 920 5 781 360
11 070 180
II. Var. 966 900 2 743 680 3 545 520 1 806 756 3 615 156 12 678 020
Zdroj: vlastní tabulka – hodnoty použity z tabulky č. 25 a 26, interních materiálů TS Zlín: přehled počtu nádob na BIO a údajů v textu
Porovnáním výše uvedených variant je patrné, že varianta 2 - pořízení nádob a kompostérů je o 1 607 832 Kč dražší. Podpora domácího kompostování ale povede ke snížení množství BRKO, které zůstane na místě původu a tím dojde ke snížení celkového množství odpadů a tedy k následné úspoře nákladů na jejich sběr a skládkování potažmo zpracování.136 Nevýhodou této varianty by mohlo být, že pokud část rodinných domků bude mít vlastní kompostér a část nádobu, nedojde k úspoře za pohonné hmoty, protože TS Zlín budou muset jet stejnou trasu bez ohledu na počet nádob.
6. 4 Navrhované varianty nádob pro bytové a panelové domy Počet bytových domů podle ČSÚ: 19 619.
U bytové a sídlištní zástavby bude použita kuchyňská nádoba 10 l a compostainery o objemu 240 l. Tento systém se osvědčil v projektu na Pražském předměstí v Bílině nebo ve Vysokém Mýtě.137 Dále pak nádoby o objemu 1100 l na sídlištích podle zkušeností z Rýmařova.138 Počet kontejnerů a nádob bude stanoven podle Jiřího Hřebíčka a kol. (2010, str. 24), kde navrhuje 1 ks 135
Matzenauerová, Petřík, 2010 Třídění BRO : Studie proveditelnosti, 2003 137 BRO (elektronický zdroj), 2008 138 Habart , Slejška, 2003 136
53
nádoby o objemu 240 l maximálně na 10 domácností. Z toho lze odvodit, že nádoba 1100 l by mohla stačit pro 40 domácností v bytových či panelových domech. •
Varianta 1: kuchyňská nádoba 10 l a dále kontejner 1100 l – jeden ks pro 40 domácností potažmo bytů
•
Varianta 2: kuchyňská nádoba 10 l a nádoba 240 l na každých 10 domácností (bytů)
Tabulka č. 29: Pořizovací náklady na nádoby - bytové domy a panelové domy Počet nádob
Druh nádob Nádoba 10 l Nádoba 240 l Nádoba 1100 l Celkem
I. Var. 19 619
II. Var. 19 619 1 962
Cena nádoby v Kč
490
110 1 360 6 800
Náklady celkem I. Var. 2 158 090 3 332 000 5 490 090
II. Var. 2 158 090 2 668 320 4 826 410
Zdroj:vlastní tabulka – hodnoty použity z tabulky č. 25 a 26 a údajů v textu
Náklady na pořízení nádob - varianta 2 jsou o 663 680 Kč nižší. Výhodou varianty 2 je také skutečnost, že jde o speciální nádoby určené pro sběr BRKO a díky tomu může být interval mezi svozy delší. Dále menší nádoby mohou stát u každého vchodu, což bude pro občany pohodlnější a podle zkušeností by tak mělo být množství vytříděného odpadu větší.139 Další z možností je také kombinace obou typů nádob.
Z výše uvedeného rozboru vyplývá, že optimální pro město je jak v případě rodinných domků, tak sídlištní a bytové zástavby varianta č. 2. Náklady na tuto variantu v součtu za oba typy zástavby jsou sice vyšší, ale rozdíl bude kompenzován úsporami nákladů za svoz a skládkování BRKO, které bude zpracováno domácím kompostováním. Pokud by 1644 rodinných domků, kterým byl přidělen kompostér, ročně vyprodukovalo v průměru 300 kg na jeden domek, pak by to za rok činilo 493,2 tun BRKO. Při ceně 1600 Kč za svoz a skládkování, by úspora činila 789 120 Kč za rok.
139
Kotoulová, Váňa, 2001, str. 18-19
54
7. Návrh variant zpracovatelských zařízení Tato část se zabývá návrhem zařízení na zpracování BRKO, jelikož současná kapacita zpracovatelského zařízení bude v případě rozšíření sběru do celého města nedostatečná.
7.1 Analýza zpracovatelských zařízení ve Zlínském kraji Jedna z možností, která se městu nabízí, je využití okolních zpracovatelských kapacit. Ve Zlínském kraji je v současné době v provozu několik kompostáren a bioplynových stanic. Přehled některých z nich uvádí následující tabulky.
Tabulka č. 30: Přehled kompostáren Město
Kapacita (t/rok)
Vstupní suroviny
Firma
Bystřice pod Hostýnem
1000 BRO A.S.A BRO, kůra, korek, piliny, Luhačovice 3000 dřevo TS Luhačovice Mistřice 1500 BRO INPOST s.r.o. BRO, kaly z čistíren odpa. Otrokovice 10 000 Vod TOMA, a.s. odpady rostlinných pletiv, odpady z lesnictví, odpadní Jaroslav Skaštice 10 000 kůra, korek a dřevo Zimčík- KERA močůvka, kejda, rostlinný odpad, kuchyňský odpad, KOVOSTEEL, Staré Město 2 400 ornice, sláma atd. s.r.o. odpady z údržby zeleně a RUMPOLD Uherský Brod – Klárov 6 000 zahrad, od obyvatel UHB, s.r.o. Zdroj: BIODIS: http://bioodpady.ecomanag.cz/zlinsky-kraj/; www.mapy.cz
Vzdálenost 27,2 km 22 km
11,6 km
29,7 km
27,3 km 28 km
Tabulka č. 31: Přehled bioplynových stanic Město
Kapacita (t/rok)
Vstupní suroviny
Firma
vepřová kejda, siláž, senáž, fytomasa a 50 000 biologicky rozložitelná biomasa EPS, s.r.o. stájové odpady z chovu hospodářských zvířat, tráva z kosení, odpady z jídelen AGROCORP, s.r.o. Spytihněv X a jedlé tuky a oleje Zdroj: BIODIS: http://bioodpady.ecomanag.cz/zlinsky-kraj-2/; www.mapy.cz Kunovice
55
Vzdálenost 29 km
17,8 km
V současné době probíhá výstavba bioplynové stanice v Zahnašovicích (15,8 km). Ve Hvozdné (9,3 km) bylo vydáno rozhodnutí ke stavbě. V dalších městech bioplynové stanice prošly zjišťovacím řízením. Jedná se o Kunovice (29 km), Napajedla (14 km), Otrokovice, Těšnovice (25,7 km) a Tlumačov (17,4 km).140
Optimální se jeví zpracovatelské zařízení v Otrokovicích. Oproti ostatním zařízením leží nejblíže Zlínu. Všechna ostatní se nacházejí ve vzdálenosti 20 km a více, což by zvýšilo náklady na dopravu. V případě bioplynových stanic zde může nastat problém se vstupními surovinami. Většina totiž využívá zejména odpady ze zemědělství.
7.1.1 Zařízení na zpracování bioodpadu v Otrokovicích Zařízení, které představuje komplexní systém na zpracování bioopadu, je v provozu od října 2006 a nachází se v areálu čistírny odpadních vod. Bylo vyvinuto společností TOMA, a.s., která je rovněž jeho vlastníkem a provozovatelem.141 Roční kapacita je až 10 000 tun odpadu. Využívá zejména odpady od společnosti HAMÉ, a.s. a Tonak, a.s., odpady z domácností a stravovacích zařízení. Podrobný přehled uvádí příloha č.2. Výstupem ze zařízení jsou výrobky pro zemědělský a chemický průmysl. Dále bioplyn k energetickým účelům.142
Ekonomické vyhodnocení zpracování BRKO v Otrokovicích
Dle informací poskytnutých Ing. Řičicou ze společnosti TOMA a.s. se cena za převzetí odpadu ke zpracování pohybuje v průměru od 350 – 400 Kč/t dle druhu odpadu. Cena za odpad, který se musí ještě upravovat (drcení, řezání), se pohybuje v průměru kolem 700 – 800 Kč/t. V současné době je volná kapacita ve výši 2000 t/rok. Náklady za zpracování BRKO v Otrokovicích by se ještě navýšily o náklady za svoz odpadu z Otrokovic do Zlína. Vzdálenost mezi TS Zlín a zpracovatelským zařízením v Otrokovicích je cca 10 km.143 Cena přepravy mezi městy je dle údajů TANZER CONSULTING, s.r.o., jak uvádí ve svém textu Šeflová (2010, str. 23), 30 Kč/km. Přepravní kapacita sběrného auta je dle sdělení
140
BIODIS; www.mapy.cz SITA CZ a.s., 2006 142 TOMA, a.s., 2007 143 www.mapy.cz 141
56
pracovníka technických služeb cca 10 tun. Náklady na přepravu odpadu ze Zlína do Otrokovic včetně cesty zpět by činily 600 Kč. Cena na 1 tunu svezeného odpadu by byla 60 Kč.
Tabulka č. 32: Zpracovatelské náklady v Otrokovicích Položka odpad, který se nemusí upravovat odpad, který se musí upravovat
Kč/t 400 800
náklady na svoz BRKO po městě činí navýšení nákladů za svoz ze Zlína do Otrokovic Zdroj: vlastní tabulka dle údajů v textu
650 60
Náklady na sběr, svoz a zpracování 1 tuny BRKO v Otrokovicích, který se musí před zpracováním upravovat, by činily 1510 Kč/t. U odpadu, který se nemusí upravovat, by činily 1110 Kč/t. Cena za svoz a zpracování v Otrokovicích je nižší o 390 Kč u upravovaného odpadu a 790 Kč u neupravovaného než cena za zpracování ve fermentoru.
7.2 Návrh nových kapacit na zpracování BRKO K naplnění cílů o omezení skládkování do roku 2020 bude muset město vybudovat nové kapacity na zpracování BRKO. Při výběru vhodného zařízení je třeba brát v úvahu několik hledisek: investiční a provozní náklady, umístění zařízení (vzdálenost od města), druhy zpracovávaného odpadu a odbyt výstupu ze zařízení.144 Při výběru jsem vycházela z údajů sdělených mně ing. Vašinou a dále ze Studie proveditelnosti zařízení pro nakládání s bioodpady, kterou pro OŽPaZ Magistrátu města Zlína vypracovala společnost Ekora s.r.o. (2006). Pro vybudování navrhovaných projektů má město prostory na skládce odpadů Suchý důl.145
Nabízí se tyto možnosti, které byly navrženy ve Studii proveditelnosti:
144 145
•
Varianta A: Krechtové kompostování
•
Varianta B: Kompostování systémem AG-BAG
•
Varianta C: Bioplynová stanice
Šeflová (ed.), 2010, str. 93, 99 informace poskytnuté ing. Ladislavem Vašinou z TS Zlín
57
Podle informací ing. Vašiny by v případě varianty C - výstavby bioplynové stanice byl problém s nedostatkem odpadů ke zpracování, a to jak ze sféry komunální tak zemědělské. Proto s touto variantou dále nebudu uvažovat. V současné době město plánuje vybudování kompostárny o kapacitě 5000 tun. Kompostárna by měla být vybudována do roku 2013. Zaměřím se proto na dvě technologie kompostování a pokusím se navrhnout, která bude pro město optimální.
7.2.1 Varianta A - Krechtové kompostování Krechtové kompostování je kompostování na hromadách, které se musí pravidelně překopávat, cca po 21 dnech. Hromady mívají lichoběžníkový nebo trojúhelníkový průřez. Mezi metodami kompostování patří k těm jednodušším, je ale nejvíce citlivá na kvalitu základky, vlhkost a přítomnost škodlivých látek.
Obrázek č. 6: Tvary kompostovacích hromad
Zdroj: interní materiály OŽPaZ MMZ: Ekora s.r.o., 2006, str. 21
K provozování tohoto způsobu kompostování je zapotřebí plocha pro kompostování a skladování bioodpadu, hotového kompostu a strojního příslušenství. Plocha na kompostování musí být zpevněna asfaltem a vodohospodářsky zajištěna. Její velikost se odvíjí od množství materiálu ke zpracování, tvaru hromad a délky doby přeměny materiálu na kompost. Základní technologické vybavení tvoří čelní nakládač k zakládání hromad, překopávač kompostu, drtič a síto. Síto a drtič se používají zejména tehdy, pokud má být hotový kompost aplikován na městskou zeleň nebo v zemědělství a je třeba zajistit vyšší kvalitu kompostu. Úspory nákladů na drtič a síto by mohlo být dosaženo jejich pronajmutím, a to vždy co se nahromadí větší objem materiálu.
58
Investiční náklady dle studie proveditelnosti činí: •
tažený překopávač
•
vybudování plochy 55 x 70 (3500 t)
•
drtič Pezzolato S700E
654 000 Kč,
•
síto Pezzolate L3000E
1 437 000 Kč.
400 000 Kč, 4 620 000 Kč,
Provozní náklady zahrnují náklady na provoz čelního nakladače, překopávače a drtiče. Závisí také na tom, zda výsledný produkt bude určen k rekultivaci skládky nebo ke hnojení. Pokud bude určen ke hnojení, je třeba do provozních nákladů zahrnout také pronájem (provoz) síta. Výše provozních nákladů při množství zpracovávaného materiálu 3500 tun: •
provoz čelního nakladače
•
provoz drtiče
62 500 Kč,
•
provoz překopávače
45 000 Kč,
•
pronájem síta
225 000 Kč,
191 000 Kč.
Náklady na 1 tunu kompostu tak budou činit 95 Kč, při použití síta 149 Kč.
Kladem kompostování na hromadách jsou nízké náklady na provoz. Nevýhodou je produkce kompostu na půdu, spotřeba elektrické energie v průběhu kompostovacího procesu a poměrně dlouhá doba zrání kompostu, které je ovlivněno odlišnými podmínkami v různých částech hromady. Nedoporučuje se ke zpracování kuchyňského odpadu. Při špatném složení materiálu se mohou uvolňovat emise amoniaku a methanu a vznikat zápach.146
7.2.2 Varianta B - Kompostování systémem AG-BAG Kompostování pomocí technologie AG-BAG je založeno na principu, při kterém se předem upravený
organický
odpad
naplní
do
polyetylenových
vaků,
ve
kterých
jsou
umístěny provzdušňovací hadice. Ty jsou určeny na provzdušňování kompostovaného materiálu
146
interní materiály OŽPaZ MMZ:Ekora s.r.o.,2006, str. 21-26
59
a dodávají potřebný kyslík. Celý systém je opatřen monitorovací jednotkou, která zajišťuje optimální výši teploty, aby kompost dobře vyzrál.147
K provozu tohoto způsobu kompostování je zapotřebí zpevněná, štěrkopískovým posypem upravená plocha k umístění vaků. Dále hala pro skladování vstupních surovin, hotového kompostu a zpracování odpadů z kuchyní. Velikost plochy se odvíjí od množství odpadu, které je nutno zpracovat. Základní technologické vybavení tvoří zakládající stroj s vlastním pohonem k plnění materiálu do vaků, vývěvy k provzdušňování vaků, čelní nakladač k dávkování zakládajícího stroje, drtič a biofiltr. Při zpracování kuchyňského odpadu je nutno strojní zařízení rozšířit o148 „sběrnou nádobu s macerátorem kuchyňských odpadů a jednoduchým zařízením pro dávkování kuchyňských odpadů do stroje CT5.“149
Počet vaků se odvíjí od velikosti vaků. Maximální délka je 60 m s průměrem 1,5 m. V takovém vaku se zpracuje 74 tun materiálu. Ke zpracování 3500 tun bioodpadu bude potřeba za rok současně kompostovat v 8 vacích, pro 5000 tun bioodpadu ve 12 vacích.
Investiční náklady dle studie proveditelnosti činí: •
zpevnění plochy o rozměrech 70 x 40 m po 350 Kč/m2
•
stroj CT5
•
zařízení pro zpracování kuchyňských odpadů
550 000 Kč,
•
vývěvy AG (8 ks)
280 000 Kč,
•
biofiltr
500 000 Kč,
•
drtič Pezzolato S7000E
654 000 Kč.
980 000 Kč 1 500 000 Kč,
Náklady na provoz zahrnují náklady na technologii AG-BAG ve výši 300 Kč za tunu, provoz drtiče, čelního nakladače a případně pronájem (provoz) síta. Součástí technologie AG-BAG jsou výdaje na vaky, které jsou jednorázové, provzdušňovací hadice a provoz vývěv a zakládajícího stroje. Stejně jako v případě krechtového kompostování se budou náklady lišit podle toho, zda bude kompost používán k rekultivaci skládky nebo ke hnojení.
147
Salač, 2003 interní materiály OŽPaZ MMZ:Ekora s.r.o.,2006, str. 26-29 149 interní materiály OŽPaZ MMZ:Ekora s.r.o.,2006, str. 27-28 148
60
Výše provozních nákladů při množství zpracovávaného materiálu 3500 tun: •
technologie AG BAG
•
provoz čelního nakladače
•
provoz drtiče
62 500 Kč,
•
pronájem síta
191 000 Kč.
1 050 000 Kč, 225 000 Kč,
Náklady na 1 tun kompostu tak budou činit 382 Kč, při použití síta 436 Kč.
Kladem tohoto systému kompostování je splnění podmínek pro zpracování odpadů z kuchyní vyplývajících z nařízení EP 1774/2002, minimální produkce výluhových vod a díky kompostování ve vacích je proces stabilní i v zimním období a doba zrání je kratší. Z ekonomického hlediska jsou investiční náklady nízké, protože systém nevyžaduje zajištění vodohospodářsky zabezpečenou plochu. Nevýhodou jsou však vyšší náklady na zpracování bioodpadu.150
7.2.3 Zdroje financování a zisk kompostáren K pokrytí nákladů na realizaci kompostárny může město požádat o dotaci z Operačního programu Životní prostředí v rámci prioritní osy 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Podmínkou získání dotace je spolufinancování.151
Příjmy z kompostárny mohou plynout ze dvou zdrojů. Z přijetí bioodpadu ke zpracování a z prodeje kompostu.152 Podle informací Ing. Vašiny bioodpady budou přijímány na kompostárnu bezplatně (aby obec dosáhla na vysokou podporu), přičemž vyprodukovaný kompost se nebude prodávat, ale bude sloužit pouze pro potřeby města, při údržbě městských ploch a zeleně. Výnosy se tudíž nedají očekávat.
150
interní materiály OŽPaZ MMZ:Ekora s.r.o.,2006, str. 26-30 Operační program Životní prostředí, Stručně o OP Životní prostředí 152 Habart a kol., 2009, str. 4 151
61
7.2.4 Komparace variant A a B
V následující tabulce budou porovnány investiční a provozní náklady na oba typy kompostáren při kapacitě 3500 tun.
Tabulka č. 33: Komparace variant A a B Varianta A – Krechtová kompostárna Plocha Strojní vybavení Investiční náklady celkem + drtič + síto Náklady na 1 t Provozní náklady na 1 t kompost k rekultivaci kompost na hnojení
Varianta B – Kompostování AG-BAG
4 620 000 400 000 5 020 000 654 000 1 437 000 1 434
980 000 2 830 000 3 810 000 654 000 1 437 000 1 089
95 149
382 436
Zdroj: vlastní tabulka – podle údajů v textu
Investiční náklady na variantu A (plocha + strojní vybavení) činí 5 020 000 Kč, což představuje 1 434 Kč/t. U varianty B jsou investiční náklady 3 810 000 Kč, což je 1 089 Kč/t. Varianta A je tedy o 345 Kč/t dražší. U varianty A jsou náklady vyšší z důvodu potřeby výstavby vodohospodářsky zabezpečené plochy, naopak u varianty B je nákladnější strojní vybavení. V investičních nákladech u žádné varianty není započítán drtič a síto. Vzhledem ke skutečnosti, že kompostárna by byla postavena v areálu skládky odpadů Suchý důl, pak by bylo možno využít drtič, který je součástí strojního vybavení fermentoru. Došlo by tak k úspoře investičních nákladů ve výši 654 000 Kč. Dalším investičním nákladem u obou kompostáren je síto v hodnotě 1 437 000 Kč. Zde existuje varianta síto zapůjčit s ročními náklady 191 000 Kč. Toto je řešení v případě nedostatku finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že investice do síta se vrátí za 7,5 roku, je ekonomičtější si síto pořídit vlastní.
Provozní náklady jsou naopak výrazně vyšší u varianty B, tj o 287 Kč/t. Jde zejména o náklady na vaky, které se po každém kompostovacím procesu znehodnotí. Dále pak náklady mohou narůst tím, že vaky je nutno po skončení kompostování rozřezat a odvézt ke 62
zpracování.153 Firma CRS-Marketing, nabízí svým odběratelům službu, která spočívá v tom, že rozřezanou, očištěnou a zabalenou folii slisují a odvezou k recyklaci.154
Dopad na životní prostředí - co se týká dopadu na životní prostředí je varianta A - krechtové kompostování díky zápachu, emisím methanu a amoniaku ekologicky méně přijatelná než varianta B – technologie AG-BAG, kde neunikají nežádoucí pachy a emise. Varianta B splňuje nařízení dané EP 1774/2002.155
Tabulka č. 34: Srovnání výhod varianty A a B VARIANTA A
VARIANTA B Výhody
nízké náklady na provoz jednoduchá technologie
plastové vaky, ve kterých probíhá kompostování, jsou recyklovatelné jelikož proces probíhá ve vacích, nedochází ke znečišťování okolí zápachem a hmyzem nevyžaduje vodohospodářsky zabezpečenou plochu, jelikož neunikají žádné tekutiny doba zrání kompostu je kratší je mobilní, tedy lze ji přemístit podle potřeby na jiné místo vak je jakási konzerva, která chrání kompost proti zaplevelení není náročná na pracovní sílu počasí nemá na vlastní proces kompostování vliv na jeho výstavbu je zapotřebí asi 1/3 plochy krechtové kompostárny splňuje nařízení č. 1774/2002 EP
Zdroj: vlastní tabulka – údaje použity z textu od: Salač, 2003; Ekora s.r.o, 2006, str. 46; Štěpaník, Střelec, 2010, str. 18-19
153
Slejška, 2005 CRS-Marketing Zemědělská technologie 155 Salač‚ 2003 154
63
Tabulka č. 35: Srovnání nevýhod varianty A a B VARIANTA A
VARIANTA B
Nevýhody abychom kompost dostali ven z vaků, musí se rozřezat. Takto znehodnocené pytle se následně odváží na recyklaci. Tím samozřejmě narůstají provozní náklady. vznik emisí amoniaku a methanu, pachů vysoké náklady na provoz pouze produkce kompostu na půdu nebo pouze produkce kompostu na půdu nebo k rekultivaci skládky k rekultivaci skládky nedoporučuje se zpracování odpadů z kuchyní náklady na vybudování VHZ plochy
Zdroj: vlastní tabulka – údaje použity z textu od: Slejška,2005; Ekora s.r.o., 2006, str. 46
Na základě výše uvedených rozborů lze konstatovat, že pro město by byla vhodnější varianta B – Kompostárna AG BAG, a to z těchto důvodů: •
nízké investiční náklady (pokud bude kompostárna financována z dotací, nejsou investiční náklady z pohledu města rozhodujícím kritériem),
•
může zpracovávat větší rozsah bioodpadů (odpady z kuchyní)
•
splňuje nařízení EP 1774/2002,
•
je přijatelnější pro společnost, vzhledem ke kladným vlivům na životní prostředí,
•
je mobilní a dá se přizpůsobit množství zpracovávaného odpadu,
•
vlastní proces zrání kompostu je rychlejší.156
7.3 Návrh optimálního systému nakládání s bioodpady K zajištění stanovených cílů POH města navrhuji následující kroky:
1) rozšiřovat postupně separaci sběru BRKO do celého města (nákup nádob na bioodpad), 2) pracovat s veřejností, propagovat a podporovat domácí kompostování, 3) využít stávající kapacity na zpracování BRKO (fermentor + Otrokovice) než bude postavena nová kompostárna, 4) vybudovat nové kapacity na zpracování BRKO – kompostárna.
156
Salač‚ 2003
64
Nákup nádob na bioodpad a zavádění separace by bylo vhodné řešit postupně. Vzhledem k tomu, že se nejvíce BRKO vytřídí v zástavbách rodinných domků, což potvrdily pilotní projekty, bude nejefektivnější pokračovat v zavádění systému do lokalit s rodinnými domky. Následně pak bude řešena zástavba bytových a panelových domů, kde má podle zkušeností z jiných měst třídění nižší účinnost.157 Dalším krokem, na který by se město mělo zaměřit, by měla být kvalitní informační kampaň. Cílem by mělo být přimět občany k třídění BRKO požadované kvality a množství pro jeho další zpracování. K tomu využívat média, komunikovat s občany, pořádat akce pro děti apod.158 Co se týká zástavby rodinných domků, zde bude nutné začít podporovat domácí kompostování. Vysvětlovat občanům, že když vyprodukovaný bioodpad zpracují ve svých kompostérech a následně ho použijí pro vlastní potřebu, ušetří se provozní náklady na svoz i zpracování a především se sníží celkové množství BRKO ukládaného na skládky. Hovořit s lidmi o kladných dopadech na životní prostředí, jako je snížení skleníkových plynů při skládkování BRKO apod.159 Přechodné období, než bude vybudována nová kompostárna, řešit zpracování BRKO stávajícím způsobem, tj. ve fermentoru a dále využívat zpracovatelských kapacit v nedalekých Otrokovicích, kde podle předběžných propočtů cena za zpracování včetně dopravy do Otrokovic je levnější než zpracování ve fermentoru. Posledním krokem je vybudování kompostárny typu AG-BAG, která splňuje i požadavky na životní prostředí.160 Tato technologie může být financována z fondu EU nebo ze Státního fondu životního prostředí, jak uvádí kapitola č. 3.
Tabulka č. 36: Předpokládané náklady na rozšíření svozu BRKO do celého města a na vybudování nové kompostárny Investiční náklady náklady na nádoby + kompostéry investiční náklady na vybudování kompostárny (3500 t) dovybavení technikou Provozní náklady náklady na svoz provozní náklady na zpracování v kompostárně (3500 t) Zdroj: vlastní tabulka – dle údajů v textu 157
BRO (elektronický zdroj), 2008 Šeflová (ed.), 2010, str. 37-38 159 Kotoulová, Váňa, 2001, str. 14,31 160 Salač, 2003 158
65
17 504 422 Kč 3 810 000 Kč 1 437 000 Kč 650 Kč/t 382 – 436 Kč/t
Ekonomická bilance systému nakládání s BRKO
Vzhledem k tomu, že pro město bude výhodnější zpracovávat BRKO v nově vybudované kompostárně než ve fermentoru, budu předpokládat, že 3500 tun bude zpracováno v kompostárně a 1630 tun ve fermentoru (celkem 5 130 tun). Vytříděním 5 897 tun BRKO z SKO dojde k úspoře nákladů za jeho uložení na skládku. Vyčíslení úspory ukazuje tabulka.
Tabulka č. 37: Ekonomická bilance likvidace BRKO Cena/t 605 1250 436
Skládkování SKO (úspora) Zpracování ve fermentoru Zpracování v kompostárně Úspora
t 5897 1630 3500
Kč 3 567 685 2 037 500 1 526 000 4 185
Zdroj: vlastní tabulka – hodnoty použity z interních materiály OŽPaZ MMZ a údajů v textu
Pokud bude převážná část vytříděného BRKO zpracovávána v nové kompostárně, kde by provozní náklady na zpracování činily 436 Kč/t, pak by uspořené náklady za skládkování SKO pokryly náklady na zpracování BRKO. Co se týká nákladů na svoz a sběr, pak se náklady nedají přesně spočítat, jelikož jejich výše je smluvní a je ovlivněna celou řadou faktorů. Pokud ale budu vycházet z částky uvedené v kapitole č. 5.3 Srovnání nákladů na svoz a zpracování SKO a BRKO, pak by náklady za svoz BRKO z celého města a úspora za svoz a sběr SKO mohly teoreticky činit - viz tabulka.
Tabulka č. 38: Ekonomická bilance svozu a sběru BRKO Cena/t 995 650
Sběr a svoz SKO (úspora) Sběr a svoz BRKO Úspora
t 5897 5130
Kč 5 867 515 3 334 500 2 533 015
Zdroj: vlastní tabulka – hodnoty použity z interních materiálů OŽPaZ MMZ a údajů v textu
Za svoz by tedy teoreticky mohlo dojít k úspoře ve výši 2 533 015 Kč. V této bilanci není zahrnuta skutečnost, že občané začnou doma kompostovat, čímž dojde ke snížení celkového množství sváženého BRKO a tím k další úspoře nákladů za jeho svoz a využití. 66
Závěr Diplomová práce Analýza nakládání s BRKO ve městě Zlíně je zaměřena na problematiku nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem. V práci jsem si vytýčila 4 cíle. Prvním cílem bylo seznámit čtenáře s problematikou BRO po stránce teoretické. Na základě odborné literatury zde byly vysvětleny základní pojmy a legislativa týkající se bioodpadů, uvedeny cíle a plnění POH ČR, důvody proč dávat přednost zpracování BRKO před jeho skládkováním, popsány systémy sběru a možné způsoby nakládání s BRO. Dále zde bylo zmíněno financování prostřednictvím dotací. Druhým cílem bylo analyzovat současný stav nakládání s bioodpadem ve městě Zlíně. Na probíhajícím pilotním projektu v městských částech Podvesná a Zálešná byl popsán dosavadní systém. Byly porovnány náklady na svoz a likvidaci odpadu před a po zavedení separace BRKO, kde jsem dospěla k závěru, že oddělený sběr bioodpadu je pro město zatím finančně náročnější než samotný sběr SKO. Dále byla popsána používaná zpracovatelská technologie – 2 fermentory typu EWA. Město je sice vlastníkem jednoho fermentoru, který z větší části financovalo z vlastních prostředků, samo ho ale neprovozuje, nýbrž ho pronajímá technickým službám. Systém funguje tak, že za zpracování bioodpadu město platí dohodnutou cenu a inkasuje od TS Zlín nájemné. Co se týká environmentálních dopadů, je celý systém sběru a zpracování hodnocen velmi pozitivně. Provoz fermentoru má minimální dopady na životní prostředí. Výstupem z fermentoru je bioplyn k energetickým účelům, čímž dochází k úspoře fosilních paliv. Zavedením třídění bioodpadu se také nezměnila hluková zátěž a emise z motorových vozidel, jelikož počet jízd sběrného vozidla zůstal stejný. Dalším cílem bylo navrhnout možné varianty sběru a zpracování bioodpadu, pokud by se separace rozšířila na celé území a analyzovat ekonomickou efektivnost jednotlivých variant. To vyžadovalo zmapování celého území po stránce rozlohy, počtu obyvatel, domovního a bytového fondu, produkce SKO a stanovení množství BRKO, které lze vytřídit od občanů v celém městě. Na základě těchto údajů, stávajícího stavu nakládání s bioodpady a probíhajících pilotních projektů v ostatních českých městech byly navrženy dvě formy sběru – nádobový a domácí kompostování a dále podle typu zástavby dvě varianty nádob. V případě rodinných domků byla jako nejlepší vybrána kombinace sběrných nádob a domácího kompostování. Tato varianta je sice nákladnější, co se týká nákladů na pořízení nádob a kompostérů, ale ve výsledku dojde k úspoře nákladů za svoz a likvidaci BRKO díky domácímu kompostování. V případě sídlištní zástavby byla vybrána varianta sběrných nádob o objemu 240 l. Kladem je mimo jiné to, že jde o 67
speciální provětrávané nádoby určené pro sběr BRKO a že nádoby mohou stát u každého vchodu. Při návrhu zpracovatelských zařízení jsem se pokusila nejdříve zmapovat okolní zpracovatelské kapacity. Jako optimální pro město z hlediska vzdálenosti i ceny se jeví kompostárna v Otrokovicích. Vzhledem k tomu, že k zavádění separace v jednotlivých částech města bude docházet postupně a třídění nebude v první fázi dosahovat zřejmě maximálních výsledků, mohla by být kompostárna v Otrokovicích vhodné řešení na období do vybudování vlastních kapacit. V další části práce jsou popsány dvě varianty kompostáren, a to z hlediska jejich investičních a provozních nákladů a jejich dopadů na životní prostředí. Jako optimální se jeví varianta B z důvodu nízkých investičních nákladů, dále pro svou mobilitu, rychlý proces zrání kompostu, ale především je akceptovatelná z hlediska vlivu na životní prostředí, nevznikají emise methanu a amoniaku. Projekt by měl být financován z dotací za podmínky, že veškerý vyprodukovaný kompost bude sloužit pouze pro potřeby města při údržbě městských ploch a zeleně. Jedním z cílů této práce je také ekonomické vyhodnocení navrhovaného systému sběru a zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu. V případě města Zlína je systém tříděného sběru BRKO doposud spojen s vyššími náklady na jeho zpracování ve fermentační lince než na skládkování. Město také neplatí zákonný poplatek za ukládání odpadu na skládku, jelikož je jejím vlastníkem. Po vybudování kompostárny AG-BAG budou náklady na zpracování odpadu oproti fermentoru výrazně nižší, takže nový systém by neměl být pro město nákladnější než systém stávající. Zda zavedení systému v celém městě bude úspěšné, závisí na tom, jak se k této problematice postaví obyvatelé. Nejen obec, ale i občané se budou zajímat, co jim třídění přinese a jaký z toho budou mít prospěch. Je na obci, jak bude občany motivovat. Jedním z motivačních prostředků by mohla být výše poplatku, kterou obce vybírají za svoz komunálního odpadu. Ta by neměla zůstat paušální pro všechny, ale její výše by se měla snižovat s ohledem na to, zda občan třídí nebo kompostuje bioodpad.
68
Příloha Příloha č. 1: Sběr BRKO ve stávajících sběrných dvorech města Zlína
rok 2006 2007 2008 2006 2007 2008 2006 2007 2008 Průměr
SD SD Malenovice SD Louky SD Zálešná Jiráskova celková produkce odpadu 20 02 01 v tunách/rok 129,09 278,76 188,06 111,88 71,49 146,65 95,15 57,4 100,85 217,97 139,25 91,58 počet zapojených obyvatel 4934 19354 5456 5133 4781 17392 4948 5968 5410 19085 5281 6700 měrná produkce v kg/ob/rok 26,16 14,4 34,47 21,8 14,95 8,43 19,23 9,62 18,64 11,42 26,37 13,67 19,92 11,42 26,69 15,03
Σ/rok
ø/rok
ø/SD
707,79 370,69 549,65
542,71 135,6775
34877 33089 36476
34814
8703,5
15,59
Zdroj: interní materiály OŽPaZ MMZ: ENVIprojekt s.r.o. 2010, 9. str.
Příloha č. 2 Seznam odpadů, kategorie ostatní zpracovávané v zařízení TOMA a.s. Katalogové číslo 02 01 02 02 01 07 02 02 0 2 02 02 04 02 03 01 02 03 04 02 07 02 03 01 01 03 03 01 03 03 08 03 03 10 04 01 01 15 01 01 19 06 04 20 01 08 20 01 08 20 02 01
Druhy odpadů Odpad živočišných tkání rybí trány Odpady z lesnictví – větve, kůra Odpad kostí Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku – tukový kal Kaly z praní,čištění,loupání,odstřeďování a separace Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování (odpad rajčat, odpad jablek a odpad z čištění zeleniny) Odpad z destilace lihovin Odpadní kůra a korek Odpadní kůra a dřevo Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplně a povrchové vrstvy z mechanického třídění Odpadní klihovka a štípenka Papírové a lepenkové obaly Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Biologicky rozložitelný odpad - separovaný sběr odpadů z domácností Biologicky rozložitelný odpad - odpady z údržby zeleně Zdroj: Materiály poskytnuté Ing. Z. Řičicou ze společnosti TOMA a.s. 69
Příloha č. 3: Seznam povolených odpadů zpracovávané ve fermentoru EWA Katalogové číslo 02 01 03 02 01 07 02 03 04 02 06 01 02 07 01 02 07 02 02 07 04 03 01 01 03 01 05 03 03 01 03 03 07 03 03 08 03 03 10 04 02 10 04 02 21 04 02 22 15 01 01 15 01 03 17 02 01 19 06 05 19 12 01 19 12 07 20 01 01 20 01 38 20 02 01 20 01 10 20 01 11 20 03 02 20 03 07
Název druhu odpadu Odpady rostlinných pletiv Odpady z lesnictví Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Odpady z praní, čištění a mechanického zpracování surovin Odpady z destilace lihovin Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Odpadní kůra a korek Piliny, hobliny, odřezky, dřevo Odpadní kůra a dřevo Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování Organické hmoty z přírodních produktů (tuk, vosk) Odpady z nezpracovaných textilních vláken (bavlna, len, PES) Odpady z nezpracovaných textilních vláken (bavlna, len, PES) Papírové a lepenkové obaly Dřevěné obaly Dřevo stavební a demoliční Extrakty z anaerobního zpracování odpadů Papír a lepenka Dřevo Papír a lepenka Dřevo Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad, parků a hřbitovů Oděvy Textilní materiály Odpad z tržišť Objemový odpad Zdroj: interní materiály TS Zlín
70
Příloha č.4: Informační leták
71
Zdroj: interní materiály OŽPaZ MMZ 72
Seznam literatury Písemné zdroje FILIP, Jiří – BOŽEK, František – Kotovicová, Jana: Komunální odpad a skládkování, 1. vydání, Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita 2003, 121 str., ISBN 80-7157-712-X (brož.) HAVRÁNKOVÁ‚ Věra a kol.: Spalování a skládkování odpadů, EKO VIS MŽP č.4, 2000, s. 5-23. HŘEBÍČEK, Jiří a kol.: Projektování nakládání s bioodpady v obcích, 1.vydání, Brno, Littera 2010, 101 str., ISBN 978-80-85763-56-0 HŘEBÍČEK, Jiří - HEJČ, Michal - PILIAR, František - ZHYLTSOVA, Julie: Materiálové toky a nakládání s odpady - Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady s zvyšováni jejich materiálového a energetického využití, Brno-Královo Pole, DEKONT INTERNATIONAL s.r.o., zpráva pro Ministerstvo životního prostředí 2007, 105 str. KROPÁČEK, Ivo: Bez skládek i spaloven: šetrnější, levnější a koncepčnější řešení odpadového hospodářství, Olomouc, Hnutí Duha 2003, 24. str., ISBN 80-902823-7-7 (brož) MALAŤÁK, Jan – VACULÍK, Petr: Technologická zařízení staveb odpadového hospodářství Zpracování biologicky rozložitelných odpadů, 1. vydání., Praha, Česká zemědělská univerzita 2008, 180 str., ISBN 978-80-213-1747-5 Nakládání s bioodpady v legislativě a praxi: sborník konference: 27.-28.2.2008, Žďár nad Sázavou, editor sborníku Alena Pecinová, 1. vydání, Chrudim:Vodní zdroje, Ekomonitor 2008, 87 str., ISBN 978-80-86832-33-3 TESAŘOVÁ, Marta a kol.: Biologické zpracování odpadů, 1. vydání, Brno, Mendelova univerzita 2010, 129 str., ISBN 978-80-7375-420-4 (brož.) Třídění biologicky rozložitelného odpadu - Studie proveditelnosti - Most: Regionální rozvojová agentura 2003, 52 str. USŤAK, Sergej - VÁŇA, Jaroslav: Anaerobní digesce biomasy a komunálních odpadů, 1. vydání, Praha, CZ Biom : Výzkumný ústav rostlinné výroby 2004, 116 str., ISBN 80-86555-55-0 VÁŇA, Jaroslav: Technologické možnosti využití bioodpadů. In: Nakládání s bioodpady v legislativě a praxi:sborník konference:27.-28.2.2008, Žďár nad Sázavou, editor sborníku Alena Pecinová, 1. vydání, Chrudim:Vodní zdroje, Ekomonitor 2008, str. 37-40
Články v časopisech ALTMANN, Vlastimil: Separovaný sběr BRKO – cesta k technologii kompostování, EIA-IPPC-SEA č. 4, 2007, str. 14-19 HODEK‚ Tomáš: Dejte šanci bioodpadu!, Odpadové fórum č.3, 2009, str. 16 CHMIELEWSKÁ‚ Eva: Skládkovanie, Odpady č. 10, 2008, str. 6-9. MARKOVÁ, Nikola: Jak na bioodpadu vědí ve Zlínském kraji, Odpadové fórum č. 2, 2010, str. 16 73
NĚMEC, Jiří: Ekonomika sběru bioodpadů, Odpadové forům č.1, 2005, str. 20 NOVÁK, Pavel: Skládkování – Cesta k odpadovému hospodářství do roku 2020, Odpadové fórum č. 1, 2011, str. 14-15 POKORNÁ, Alžběta: Legislativa v oblasti zpracování biologicky rozložitelných odpadů, Energie 21 č. 4, 2008, str. 44-46 SALAČ‚ Josef: Technologie kompostování AG BAG, Odpady č.11, 2003, str. 14
Internetové zdroje AGROEKO GROUP: Aerobní fermentor EWA, citace 15.11.2010, dostupné na: http://www.agroeko.cz/attachments/prilohy-obecne/priloha/AGROEKO-2007-EWA-CZ.pdf AGROEKO GROUP: Výrobky, citace 15.11.2010, dostupné na: http://www.agro-eko.cz/vyrobkypopis/vyrobky-popis/aerobni-fermentor-ewa-1/vyrobky-popis-detail/popis-11/ Ambra Group s.r.o.: E-shop – ekologie a ochrana – odpadkové koše – nádoby na odpad, popelnice, kontejnery – Platový kontejner 1100 l, citace 12.4.2011, dostupné na: http://katalog.ambra.cz/plastovy-kontejner-1100l-d35443.htm ALTMAN, Vlastimil: Technologické principy sběru a svozu biologicky rozložitelných odpadů, Biom č.2, 2006, 4-5 str., citace 3.2.2011, dostupné na: http://biom.cz/biom/eBIOM-23-2006.pdf ALTMANN, Vlastimil: Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, Biom.cz 2010, citace 17.9.2010, dostupné z WWW:
. ISSN: 1801-2655. BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu, Biom.cz 2008, citace 24.4.2011, dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655. BILEK, Antonín: Využití biologicky rozložitelných složek komunálních odpadů jako vstupní suroviny kofermentační stanice, Biom.cz 2004, citace 3.2.2011, dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655. BIODIS: přehled kompostáren, citace 13.2.2011, dostupné na: http://bioodpady.ecomanag.cz/zlinsky-kraj/ BIODIS: přehled bioplynových stanic, citace 13.2.2011, dostupné na: http://bioodpady.ecomanag.cz/zlinsky-kraj-2/ CRS-Marketing Zemědělská technologie: Technologie kompostování, citace 11.3.2011, dostupné na: http://www.crs-marketing.cz/produkty/kompostovaci-vaky CZ Biom: Realizační program pro BRO, Příloha 2 – Údaje o toku biologicky rozložitelných odpadů, citace 2.2.2011, dostupné na: http://biom.cz/cz/projekty/realizacni-program-pro-biologickyrozlozitelne-odpady 74
Český statistický úřad ZLÍNSKÉHO KRAJE: Obce v číslech – okres Zlín: Tab. 28: Základní údaje o bytovém fondu v obcích podle Sčítání lidu, domů a bytů, dostupné na: http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7226-07 Český statistický úřad ZLÍNSKÉHO KRAJE: Vybrané údaje ze SLDB 2001 ze ZSJ – okres Zlín: Tab.4: Domy celkem, trvale obydlené a neobydlené domy, dostupné na: http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7230-04 Český statistický úřad Zlínského kraje: sčítání lidu, domů a bytů, dostupné na: http://www.zlin.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/sldb-xz DVOŘÁČEK, Tomáš: Bioplynové stanice na zpracování bioodpadů v České republice, Biom.cz 2010, citace 24.4. 2011, dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655.
eAGRI: Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, dostupné na: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/LegislativaMZe_uplna-zneni_zakon-1998-156-hnojiva.html Ekodendra: Ověření proveditelnosti třídění BRKO BRO a SDO, jejich zpracování a využití pro následnou obnovu přirozené půdní úrodnosti a vododržnosti v rámci Ústeckého kraje – Pilotní ověřovací studie, Krajský úřad Ústeckého kraje 2004, 51. str., citace 3.3.2011, dostupné na: http://www.google.cz/#hl=cs&sa=X&ei=sTmkTZL6GYXOswaFytmZBw&ved=0CBYQBSgA&q= Ov%C4%9B%C5%99en%C3%AD+proveditelnosti+t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD+B RKO+BRO+a+DO,+jejich+zpracov%C3%A1n%C3%AD+a+vyu%C5%BEit%C3%AD+pro+n%C3 %A1slednou+obnovu+p%C5%99irozen%C3%A9+p%C5%AFdn%C3%AD+%C3%BArodnosti+a+ vododr%C5%BEnosti+v+r%C3%A1mci+%C3%9Asteck%C3%A9ho+kraje+%E2%80%93+Pilotn% C3%AD+ov%C4%9B%C5%99ovac%C3%AD+studie&spell=1&fp=83e117c42f500df1 Ekodomov: Kompostovací sáčky, tašky, pytle, citace 21.2.2011, dostupné na: http://www.ekodomov.cz/e-shop/index.php?main_page=product_info&cPath=2&products_id=6 Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s.: Energy in Minds! – udržitelné využívání energie v regionálním měřítku, citace 3.12.2010, dostupné na: http://www.eazk.cz/energy-in-minds%E2%80%93-udrzitelne-vyuzivani-energie-v-regionalnim-meritku/ FITE a.s.:Studie využití biologicky rozložitelných odpadů, Kopřivnice. 2006, 39 str., citace 5.2.2011, dostupné na: www.koprivnice.cz/urad/dokumenty/studie_BRO_KV.pdf Friends of the Earth: Mechanical and biological treatment (MBT), 2008, 8 str., citace 20.2.2011, dostupné na: www.foe.co.uk/resource/briefings/mchnical_biolo_treatmnt.pdf HABART, Jan: Komposty – významný článek využití odpadů a zajištění půdní úrodnosti, Biom.cz 2010, ISBN 978-80-213-2006-2, citace 5.4.2011, dostupné z: http://biom.cz/cz/odborneclanky/komposty-vyznamny-clanek-vyuziti-odpadu-a-zajisteni-pudni-urodnosti
75
HABART, Jan a kol.:Příprava a výstavba kompostáren využívajících biologicky rozložitelné odpady z domácností a údržby městské zeleně, Praha, Státní fond životního prostředí České republiky 2009, 22 str. citace 29.3.2011, dostupné na: www.czbiom.cz/data/Upload/PDF/kompostarny.pdf HABART, Jan - SLEJŠKA, Antonín: Systémy odděleného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů v ČR, Biom.cz 2003, citace 29.3.2011, dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655. Hnutí DUHA: Bioodpady a obce v praxi, citace 1.12.2010, dostupné na: http://www.hnutiduha.cz/obce/?zlin HORA, Luboš a kol. : Implementace systému třídění biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu do plánu odpadového hospodářství obcí, EKODENDRA, Krajský úřad Ústeckého kraje 2005, 29 str., citace 15.3.2011, dostupné na: http://bioodpad.info/bilina/studieBRKO2.pdf HŘEBÍČEK, Jiří – HEJČ, Michal – PILIAR,František: Prognóza nakládání s biodegradabilními odpadem v ČR do roku 2020, Brno, ECO – Management s r.o. 2007, 6 str., citace 5.10.2010, dostupné na: http://www.isno.cz/media/files/2620ce7c15448e56cbc0f1f715e54352/isno/hrebicekhejcpiliarodpady bio.pdf Informační server statutárního města Zlína - Místní části: http://www.zlin.eu/page/15174.kancelaremistnich-casti/ Informační server statutárního města Zlína:Obecně závazná vyhláška č. 8/2010 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, citace 17.4.2011, dostupné na: http://www.zlin.eu/page/82307.vyhlasky-z-roku-2010/ JINDRA, David: Studie nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v Královehradeckém kraji, Tebodin Czech Republic, s.r.o. 2009, citace 3.2.2011, 92 str., dostupné na: www.cistykraj.cz/pool/files/Studie_BRO_KHK_2009.pdf KOTOULOVÁ, Zdenka.: Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro zpracování Plánu odpadového hospodářství původce – obce, Praha, Ministerstvo životního prostředí 2004, příloha č.3 Metodika výpočtu postupného snižování množství BRKO, 41 str., citace 5.10.2010, dostupné na http://www.odpadovyhospodar.cz/keStazeni/Metodicky_navod_OODP_MZP_ke_zpracovani_POH_ puvodce_obce.pdf KOTOULOVÁ, Zdenka - VÁŇA, Jaroslav: Příručka pro nakládání s komunálním bioodpadem, Praha, Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Českým ekologickým ústavem 2001, 70 str., ISBN 80-7212-201-0, citace 22.9.2010, dostupné na: http://aa.ecn.cz/img_upload/267d7a1293b5aa53e374ea30d66848d6/Odp_nk01.pdf KOVAČIČ, Milan a kol.: Zhodnocovanie biologicky rozložitel´ného odpadu formou riadenej aeróbnej fermentácie, Bratislava, EKOS PLUS s.r.o. 2009, 169 str., citace 5.2. 2011, dostupné na: http://www.zilina.sk/dokumenty/UradneOznamy_20091119152244.pdf
76
MATZENAUEROVÁ, Jana - PETŘÍK, Miroslav: Pilotní projekty odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu ve městě Olomouci, Biom.cz 2010, citace 22.9.2010, dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655. Metodický návod o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady podle stávajících právních předpis, 23 str.,citace 20.3.2011, dostupné na: http://www.ceho.cz/fileadmin/user_upload/CeHO/kaly/Metodicky_navod_BRO.pdf Mevatec s.r.o.: Nádoby na bio odpad - Kompostéry 290 a 390 lt, Plastový kompostér 720 lt a Biopytle, citace 21.2. 2011, dostupné na: http://www.mevatec.cz/ Ministerstvo životního prostředí: Biologicky rozložitelné odpady, dostupné na: http://www.mzp.cz/cz/oblast_rozlozitelne_odpady Ministerstvo životního prostředí: Plán odpadového hospodářství ČR, citace 10.2.2011, dostupné na: http://www.mzp.cz/cz/plan_odpadoveho_hospodarstvi MUŽÍK, Oldřich – KÁRA, Jaroslav: Rozvoj bioplynových technologií v podmínkách ČR, Praha, Výzkumný ústav zemědělské techniky 2009, 9 str., citace 10.4.2011, dostupné na: http://svt.pi.gin.cz/vuzt/publ/P2009/132.PDF Operační program Životní prostředí: Stručně o OP Životní prostředí, citace 3.12.2010, dostupné na: http://www.opzp.cz/sekce/16/strucne-o-op-zivotni-prostredi/ Operační program Životní prostředí: Prioritní osa 4, citace 3.12.2010, dostupné na: http://www.opzp.cz/sekce/370/prioritni-osa-4/ Operační program Životní prostředí: Operační program životního prostředí pro vodu, vzduch a přírodu: Implementační dokument, verze k 2.12.2010, str. 214, citace 20.2.2011, dostupné: na: http://www.opzp.cz/ke-stazeni/392/9660/detail/implementacni-dokument/ Plnění nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství ČR: Hodnotící zpráva o Plánu odpadového hospodářství České republiky za rok 2007 a 2008, Ministerstvo životního prostředí, citace 10.2.2011, dostupné na: http://www.mzp.cz/cz/plneni_narizeni_vlady SITA CZ, a.s.: 26.10.2006 - Unikátní zařízení na zpracování bioodpadů, 2006, citace 13.2.2011, dostupné na: http://www.sita.cz/page/2127.26-10-2006-unikatni-zarizeni-na-zpracovani-bioodpadu/ SLEJŠKA, Antonín: Přijdou kompostárny rozvojem domovního a komunitního kompostování o práci?, Biom.cz 2005, citace 11.3.2011, dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655. SLEJŠKA, Antonín: Komunitní kompostování v obcích podle zákona o odpadech, Biom.cz 2007, citace 6.2.2011, dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655. SLEJŠKA, Antonín: Sběr a komunitní kompostování domovních bioodpadů v ČR, Biom.cz 2002, citace 1.10.2010, dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655. 77
SLEJŠKA, Antonín: Bioodpad – možnosti využití, Biom, citace 11.2.2011, dostupné na: http://stary.biom.cz/biom/5/slejska3.html Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, 23 str., citace 5.2.2011, dostupné na http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:1999L0031:20031120:CS:PDF SSI Schäfer s.r.o.: Technika pro odpady – produkty - třídění v domácnostech, dostupné na: http://www.ssi-schaefer.cz/Trideni-v-domacnostech.9248.0.html SSI Schäfer s.r.o.: Technika pro odpady – produkty – dvoukolové popelnice typu GMT compostainer, dostupné na: http://www.ssi-schaefer.cz/Dvoukolove-popelnice-typu-GMT.9284.0.html http://www.ssi-schaefer.cz/Compostainer-R.9296.0.html ŠEFLOVÁ, Jitka (ed.): Odborné kapitoly k nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady a příklad Moravskoslezského kraje, 1.vydání, Praha, IREAS 2010, 116 str., ISBN 978–80– 86684–60–4, citace 15.2.2010, dostupné na: www.ireas.cz/BRO/download/JS_BRO_Publikace_20100726_web.pdf ŠTĚPANÍK, Jan – STŘELEC, Lubomír: Studie nakládání s biologicky rozložitelnými odpady ve městě Vsetíně ve vazbě na nově budovaný závod na zpracování BRO, Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. 2010, 31 str., citace 15.3.2011, dostupné na: http://www.google.cz/search?hl=cs&sa=X&ei=gW2tTdPND8n4sgbBqc3XDA&ved=0CB8QBSgA& q=Studie+nakl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD+s+biologicky+rozlo%C5%BEiteln%C3%BDmi+od pady+ve+m%C4%9Bst%C4%9B+Vset%C3%ADn%C4%9B&spell=1&cad=h TOMA, a.s.: Vnitřní informace – zpracování biologicky rozložitelných odpadů, Otrokovice, 2007, citace 14.2.2011, dostupné na: http://www.tomaas.cz/upload.cs/e/e787e9b4_0_toma_vnitrni_informace_zpracovani_odpadu.pdf VÁŇA, Jaroslav: Koncepce nakládání s komunálními bioodpady v České republice, Biom.cz 2002, citace 10.2.2011, dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655. VÁŇA, Jaroslav: Mechanicko - biologická úprava odpadů, Biom.cz 2003, citace 3.2.2011, dostupné z WWW: . ISSN: 18012655. www.mapy.cz Zelená kniha o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii, Komise Evropských společenství, Brusel 2008, 23 str., citace 1.10.2010, dostupné na: http://www.euroskop.cz/8452/10333/clanek/zelena-kniha-o-biologickem-odpadu/
Právní předpisy Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech 78
Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) Materiály poskytnuté Odborem životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína Plán odpadového hospodářství statutárního města Zlína – aktualizace 1. červenec 2009 Ekora s.r.o.: Studie proveditelnosti zařízení pro nakládání s bioodpady v lokalitě skládky Suchý Důl – Zlín, 2006 ENVIprojekt s.r.o.: Studie proveditelnosti: Optimalizace odpadového hospodářství města Zlína, 2010 Projekt pilotního sběru bioodpadu z domácností a zahrad Zlín, Podvesná 2008 a Zálešná 2009 Prezentace: Pilotní projekt sběru bioodpadu Podvesná 2008 Množství vytříděného BRKO v místní části Zálešná a Podvesná – rok 2008, 2009 Informační letáky Životní prostředí Zlínka a jeho ochrana 2010, 64 str. (brožura) Materiály poskytnuté Technickými službami Zlín s.r.o. (www.tszlin.cz) Výroční zpráva 2008, dostupné na: http://www.tszlin.cz/staryweb/Archiv/2008/web.pdf Výroční zpráva 2007, dostupné na: http://www.tszlin.cz/staryweb/Archiv/2007/TSZ_VZ_2007.pdf Přehled o výši poskytnuté dotace na rozšíření fermentační linky prezentace: Sběr bioodpadů Zálešná, 2009 (prezentace) Rozbory SKO Zlín Produkce komunálních odpadů ve městě Zlíně za období 2005 – 2010 Přehled počtu nádob na BIO k 31.12.2010 Základní údaje o sběru a svozu BRKO v místní části Zálešná a Podvesná – rok 2010 Seznam povolených odpadů Množství vyrobeného paliva, kompostu na půdu (2007-2010) Doklady prokazující splnění podmínek stanovených Rozhodnutím o poskytnutí dotace 79
Materiály poskytnuté Ing. Zdeňkem Řičicou ze společnosti TOMA a.s. Seznam odpadů zpracovávané v zařízení na zpracování bioodpadu v Otrokovicích Ostatní: Biologicky rozložitelné odpady [elektronický zdroj] : IV. mezinárodní konference : "Jak naplnit povinnost odděleného sběru bioodpadu v obci": 9.-11.9.2008 Náměšť nad Oslavou, Náměšť nad Oslavou, ZERA 2008, ISBN 978-80-87226-01-8 Informace poskytnuté Ing. Ladislavem Vašinou z Technických služeb Zlín s.r.o. Informace poskytnuté Ing. Zdeňkem Řičicou ze společnosti TOMA, a.s. Informace poskytnuté Ivanou Chudičkovou z Odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína Informace poskytnuté Ing. Janou Grebeníčkovou z Odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína Informace poskytnuté Stanislavem Pospíšilíkem z Odboru městské zeleně Magistrátu města Zlína Informace poskytnuté pracovníkem SSI Schäfer – ceny sběrných nádob (citace 27.4.2011)
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Katalog odpadů – skupina 20 ....................................................................................4 Tabulka č. 2: Přípustná množství BRKO k ukládání na skládky v jednotlivých letech ..................9 Tabulka č. 3: Hodnocení plnění cílů POH daných Směrnicí 1999/31/ES o skládkování ...............9 Tabulka č. 4: Postupy a výsledné produkty biotechnologického zpracování odpadů ...................13 Tabulka č. 5: Rozdělení materiálů pro domácí kompostování ......................................................16 Tabulka č. 6: Domovní fond k poslednímu sčítání 2001...............................................................26 Tabulka č. 7: Bytový fond k poslednímu sčítání 2001 ..................................................................26 Tabulka č. 8: Produkce odděleně sbíraných složek KO v letech 2005 - 2010 ..............................27 Tabulka č. 9: Celková produkce BRO ve SMZ .............................................................................29 Tabulka č. 10: Množství svezeného BRKO v Podvesné v jednotlivých letech ............................31 Tabulka č. 11: Množství svezeného BRKO v Zálešné v jednotlivých letech ...............................32 Tabulka č. 12: Množství vyrobeného paliva a kompostu na půdu ................................................36 Tabulka č. 13: Financování 1. etapy fermentační linky ................................................................37 Tabulka č. 14: Financování 2 etapy fermentační linky .................................................................37 Tabulka č. 15: Srovnání nákladů na svoz a zpracování SKO a BRKO .........................................40 Tabulka č. 16: Počet svozů SKO z oblasti separující BRKO ........................................................40 80
Tabulka č. 17: Rozbor složení SKO ..............................................................................................41 Tabulka č. 18: Produkce SKO, BRKO a prognóza do roku 2020 .................................................43 Tabulka č. 19: Podíl BRKO v SKO a stanovení výchozí základny ..............................................44 Tabulka č. 20: Plnění cílů POH .....................................................................................................44 Tabulka č. 21: Výtěžnost v lokalitách Podvesná a Zálešná ...........................................................46 Tabulka č. 22: Odhad produkce BRKO za rok od obyvatel ..........................................................46 Tabulka č. 23: Srovnání nákladů na svoz a zpracování SKO a BRKO .........................................47 Tabulka č. 24: Přehled sběrných nádob a pytlů .............................................................................49 Tabulka č. 25: Ceny nádob a pytlů ................................................................................................50 Tabulka č. 26: Přehled kompostérů a jejich cen ............................................................................51 Tabulka č. 27: Ekonomické vyhodnocení domácího kompostování na jednu domácnost ............51 Tabulka č. 28: Pořizovací náklady na nádoby a kompostéry pro rodinné domy ..........................53 Tabulka č. 29: Pořizovací náklady na nádoby - bytové domy a panelové domy ..........................54 Tabulka č. 30: Přehled kompostáren .............................................................................................55 Tabulka č. 31: Přehled bioplynových stanic ..................................................................................55 Tabulka č. 32: Zpracovatelské náklady v Otrokovicích ................................................................57 Tabulka č. 33: Komparace variant A a B ......................................................................................62 Tabulka č. 34: Srovnání výhod varianty A a B .............................................................................63 Tabulka č. 35: Srovnání nevýhod varianty A a B..........................................................................64 Tabulka č. 36: Předpokládané náklady na rozšíření svozu BRKO do celého města a na vybudování nové kompostárny......................................................................................................65 Tabulka č. 37: Ekonomická bilance likvidace BRKO...................................................................66 Tabulka č. 38: Ekonomická bilance svozu a sběru BRKO............................................................66
Seznam grafů Graf č . 1: Podíl KO odstraněných skládkováním z celkové produkce KO v ČR v letech 2002 2008 ...............................................................................................................................................15 Graf č. 2: Množství svezeného BRKO v Podvesné v jednotlivých letech ....................................31 Graf č. 3: Srovnání podílu BRKO ve zbytkovém odpadu (Podvesná) ..........................................32 Graf č. 4: Celková produkce využitelných odpadů v letech 2004 - 2008 .....................................44
81
