ANALÝ ZA TRHU VÍNA V ČR A RAKOUSKU ANALYSIS OF WINE MARKET IN THE CZECH REPUBLIC AND AUSTRIA Č ERNÍKOVÁ Renata, (ČR) ABSTRACT The paper analyzes the current situation and the development in the wine market in the Austria and compares it with the situation in the wine market in the Czech Republic. The aim is to find identical trends and differences in the production and consumption of wine in the both countries. The aim also is to define the main opportunities and threats for Austrian wine producers in the Czech market and for Czech wineries in the Austrian market. The Austrian wine market is double-bigger according to consumption volume, the average annual consumption of wine varied about 31 litres per inhabitant. In the Czech Republic the wine consumption was increasing in the last 10 years, though the average year consumption of wine was only 16,2 litres per inhabitant in 2002. The main difference of the Austrian and the Czech wine market is possible to find in the relationship of domestic production and domestic consumption. In the Austria the domestic production varied around the domestic consumption in all analyze years (from 1993/1994 to 2002/2003), in 4 years the domestic production was higher than the domestic consumption (in 1999/2000 almost by 245 thousand hectolitres); in the Czech Republic the domestic production varied deeply under the domestic consumption in all analyze years. In addition the excess is going up with the increasing wine consumption in the Czech Republic; in the year 2002/2003 the excess achieved 1 million hectolitres. The paper is a part of solution of the grant awarded by the Ministry of agriculture (NAZV) no. QF 3276, and it focuses on environmental analysis of the wine-production industry in the Czech republic. KEY WORDS wine, market, production, consumption, opportunity, threat Ú VOD Rakousko jako sousední vinařská země s vysokou zá sobou vína se bude snažit po vstupu České republiky do EU pronikat na český trh vína. Přesto, že česká produkce vína nepokrývá zcela českou spotřebu, budou muset také české vinařské firmy, pokud budou chtít zůstat konkurenceschopné, hledat odbytiš tě pro svou produkci na společném evropském trhu. Rakouský trh je jedním z možných. MATERIÁ L A METODY Cílem příspě vku je provést analýzu trhu vína v Rakousku a České republice a na zá kladě této analýzy charakterizovat hlavní příležitosti a hrozby, které existují pro rakouské výrobce vína na českém trhu a české vinařské firmy na rakouském trhu. Předmě tem analýzy je v trh vína v obou zemích, prá ce tedy vychá zí z analýzy odvě tví vinařství - tzn. odvě tví výroby a prodeje vína. Charakteristiky týkající se odvě tví vinohradnictví jsou obsaženy pouze do té míry, do které ovlivňují také situaci vinařských firem v obou zemích. Výsledky jsou rozdě leny do dvou čá stí. V první čá sti je srovná vá na situace v České republice a Rakousku v oblastech produkce, spotřeby a zahraničního obchodu. V druhé čá sti
190
jsou na zá kladě předchozího srovná ní definová ny hlavní příležitosti a hrozby pro vinařské firmy z obou zemí na jednotlivých trzích. Informace pro provedení analýzy byly čerpá ny ze situační a výhledové zprá vy pro komoditu vínu, z informací Českomoravské vinohradnické a vinařské unie (ČMVVU), Ministerstva země dě lství ČR, Generá lního ředitelství cel ČR, Stá tní země dě lské a potraviná řské inspekce a Českého statistického úřadu publikovaných na internetových strá nká ch a také internetových strá nek rakouského institutu pro marketing vína. Ú daje publikované na internetových strá nká ch rakouského institutu pro marketing vína, které byly zdrojem informací pro analýzu situace v Rakousku, byly uvedeny pouze do marketingového roku 2001/2002. Pro srovnatelnost jsou proto i údaje za Českou republiku uvá dě ny pouze do tohoto marketingového roku. VÝSLEDKY Celková produkce vína v Rakousku dosá hla v marketingovém roce1 2001/2002 hodnoty 2500 tis. hl. vína (700 tis. hl. červeného a 1800 tis. hl. bílého vína). Spotřeba vína na osobu ve stejném roce činila 31 litrů, což celkově představovalo 2451 tis. hl. vína. V České republice dochá zí v posledních 10 letech k růstu spotřeby, v roce 2002 dosahovala průmě rná spotřeba vína na osobu 16,2 litrů, což celkově představovalo 1500 tis. hl. vína. Produkce vína v České republice vyrobeného z tuzemských hroznů v marketingovém roce 2001/2002 dosá hla celkem hodnoty 545 tis. hl., z toho 150 tis. hl. červeného a 395 tis. hl. bílého vína. Z výš e uvedeného je zřejmý značný rozdíl ve vztahu produkce a spotřeby v obou zemích. Situaci dokumentují Obr.1 a Obr.2. Zatímco v Rakousku produkce vína ve sledovaných marketingových letech 1993/1994 až 2001/2002 kolísala okolo domá cí spotřeby, ve čtyřech letech byla dokonce vyš š í než domá cí spotřeba (v marketingovém roce 1999/2000 až o 245 tis. hl.). V České republice se domá cí produkce ve vš ech sledovaných letech pohybovala hluboko pod domá cí spotřebou. Navíc s rostoucí spotřebou vína v ČR se tento rozdíl zvyš uje, v marketingovém roce 2001/2002 dosá hl témě ř 1 mil. hl.
Produkce / Spotřeba / Zásoba v tis. hl.
Zásoba vína
Produkce vína
Spotřeba vína
3000 2700 2500
2542
2537
2497 2426
2461
2700
2750
2478
2505
2477
2500 2451
2300
2250 2030
2000 1900
1800 1500 1993/94
1994/95
1995/96
1996/97
1997/98
1998/99
1999/00
2000/01
2001/02
Marketingový rok
Obr.1. Produkce, spotřeba a zásoba vína v Rakousku v marketingový ch letech 1993/1994 – 2001/2002 Pramen: 7, vlastní výpočty
1
Od 1.9. do 31.8.
191
Produkce / Spotřeba / Zásoba v tis. hl.
Zásoba vína
Produkce vína
Spotřeba vína celkem
1600
1499
1200
1150
1171
1200
1300
1200
1350
930 800
805 697
400
525
488
520
504 335
545
413 250
0 1993/94
1994/95
1995/96
1996/97
1997/98
1998/99
1999/00
2000/01
2001/02
Marketingový rok
Obr.2. Produkce, spotřeba a zásoba vína v Č R v marketingový ch letech 1993/1994 – 2001/2002 Pramen: 1, 2, vlastní výpočty
Na zá kladě srovná ní množství zatřídě ného révového vína dle jakostních tříd lze konstatovat, že Rakousko má celkově vě tš í množství zatřídě ného vína. V roce 2002 to bylo v Rakousku 1227 tis. hl. vína, v České republice jen 320 tis. hl. vína. Tato skutečnost souvisí s celkově vyš š í produkcí vína v Rakousku. Podíl zatřídě ného vína na celkové produkci je vyš š í v České republice - v roce 2002 to bylo 59 %. V Rakousku činil tento podíl v roce 2002 jen 49 %. Podíl množství zatřídě ného vína v jednotlivých jakostních třídá ch na celkovém množství zatřídě ného vína je podobný v obou zkoumaných zemích (viz Tab. 1). Tab. 1. Množství zatříděného vína dle jakostních tříd v Rakousku a Č R v roce 2002 rok 2002 Jakostní odrů dové Kabinet Pozdní sběr Výběr z hroznů Výběr z bobulí Ledové víno Slámové víno CELKEM
Rakousko v tis.hl % 1132 92 72 6 16 1 3 0,3 3 0,2 1 0,1 0,1 0,01 1227 100
Č eská republika v tis. hl % 303 95 9 3 7 2 0,3 0,1 0,07 0,02 0,1 0,03 0,01 0,003 320 100
Pramen: 7, 6, vlastní výpočty
Rakousko má vyrovnaně jš í bilanci zahraničního obchodu s vínem než Česká republika. Pro zahraniční obchod České republiky s komoditou víno je charakteristický výrazný převis dovozu nad vývozem. Vývoz vína z ČR tvořil průmě rně ve sledovaných marketingových letech 1993/1994 až 2001/2002 pouze 3 % objemu dovozu a 7 % finančního objemu dovozu. Naproti tomu vývoz vína z Rakouska tvořil průmě rně ve stejném období 63 % objemu dovozu a 39 % finančního objemu dovozu.
192
Do Rakouska se nejvíce dová ží víno lahvové - v roce 2002 to bylo 359 tis. hl., což představovalo 68 % podíl na celkovém dovozu. Naopak ve vývozu převlá dá víno sudové (v roce 2002 s objemem 550 tis. hl. se podílelo 74 % na celkovém vývozu). V České republice je situace opačná , nejvíce se do ČR dová ží víno sudové - v roce 2002 to bylo 696 tis. hl, což představovalo 68 % podíl na celkovém dovozu. Ve vývozu z ČR převlá dá s objemem 15 tis. hl. v roce 2002 víno lahvové (podíl na celkovém vývozu 66 %). Charakterizovaný vývoj zahraničního obchodu obou zemí je zřejmý také z vývoje podílu dovozu a vývozu na domá cí spotřebě , který je zachycen na Obr.3. Č eská republika
Rakousko podíl dovozu na spotřebě podíl vý vozu na spotřebě
podíl dovozu na spotřebě podíl vý vozu na spotřebě
30
80 27 21
20
21 23
21
15
15 9
7 5
5
12
11
9
10
7
9
9
8
70
70
60
56
50 43
40 30 20
3,0 1,4 0,9 0,9 1,0 1,3 3,8 3,9 1,3
2
1
/0 01
20
20
00
/0
0
9 19
99
/0
8
/9 98
19
19
97
/9
7
6
/9
/9
96
95 19
19
4 93
/9
19
19
94
/9
2
1
/0 01
20
20
00
/0
0
9 19
99
/0
8
/9
19
98
/9
7 97 19
19
96
/9
6
5 19
95
/9
4
/9
/9
94
5
0
19
93
70 65
60
60
10
0
19
70
70
23
23
% podíl na spotřebě
% podíl na spotřebě
25
Obr.3. Srovnání vý voje zahraničního obchodu Rakouska a Č R v marketingový ch letech 1993/1994 – 2001/2002 Pramen: 2, 4, vlastní výpočty
Vzá jemný zahraniční obchod s vínem mezi Českou republikou a Rakouskem vykazuje negativní výsledek pro Českou republiku. Zatímco Česká republika stojí na druhém místě dle podílu vývozu na celkovém vývozu Rakouska (v roce 2002 20 %), procentní podíl vývozu českého vína do Rakouska na celkovém vývozu České republiky je zanedbatelný (v roce 2002 0,07 %). Rozdíl existuje také ve struktuře zahraničního obchodu s vínem. Česká republika vyvá ží do Rakouska převá žně šumivé víno a stolní bílé víno lahvové. Převá žná čá st vína dovezeného do České republiky z Rakouska bylo jakostní bílé víno sudové. Se strukturou zahraničního obchodu souvisí výš e dovozních a vývozních cen. Průmě rné ceny, za které vyvá ží české vinařské firmy do Rakouska (v roce 2002 2,30 Euro za litr), jsou vyš š í než průmě rné ceny, za které vyvá ží rakouské firmy do České republiky (v roce 2002 0,24 Euro za litr). Na rakouské spotřebě se česká vína podílí pouze zanedbatelnou hodnotou (v roce 2002 to bylo 0,0007 %). Naopak podíl rakouského vína se na české spotřebě se zvyš uje. V roce 1998 činil podíl asi 1 %, v roce 2002 dosá hl hodnoty 10,6 %. Vývoj vzá jemného zahraničního obchodu České republiky a Rakouska v letech 1998 až 2002 popsaný hodnotami vývozu v jednotlivých letech zachycuje Tab. 2.
193
Tab. 2. Vý voj celkového a vzájemného vý vozu Rakouska a Č eské republiky v letech 1998 2002 rok Rakousko vývoz celkem v hl. z toho do Č R v hl. % do Č R Č eská republika vývoz celkem v hl. z toho do Rakouska v hl. % do Rakouska
1998
1999
2000
2001
2002
228 353 16 942 7
276 016 55 144 20
358 435 40 409 11
515 357 154 789 30
745 793 152 682 20
12 218 137 1,1
13 742 77 0,6
30 031 23 0,08
17 347 6 0,04
23 023 16 0,07
Pramen: 7, 3, 4, vlastní výpočty
DISKUSE Hlavní příležitost českých vinařů lze nalézt ve struktuře zahraničního obchodu, neboť z Rakouska do České republiky převlá dá dovoz vína v obalech nad 2l, tedy dovoz vína sudového. Toto víno se z velké čá sti dá le zpracová vá a slouží tedy spíš e jako surovina pro výrobu, které je v České republice nedostatek. Z tohoto pohledu dová žené víno z Rakouska nevytvá ří přímou konkurenci pro české vinaře, ale stá vá se vstupem do odvě tví vinařství v ČR. Naopak hlavní podíl vývozu z České republiky do Rakouska přestavuje víno lahvové, což je pozitivní skutečnost, i když v celkovém objemu vývozu se jedná pouze 0,07 %. K hlavním hrozbá m českých vinařů na rakouském trhu patří vyrovnaná bilance domá cí produkce a domá cí spotřeby v Rakousku a také vysoké zá soby vína z marketingových let 19998/1999 a 1999/2000. Rakouská produkce je tak schopna uspokojit domá cí poptá vku domá cím vínem. Problematické pro české vinařské firmy je také velmi nízký podíl vyvá ženého českého vína na rakouské spotřebě , který v žá dném ze sledovaných let nedosá hl ani 1 %. České víno je proto zatím pro rakouského spotřebitele nepříliš zná mé, o čemž svě dčí také výsledky průzkumu zveřejně ného rakouským institutem pro marketing vína, ve kterém rakouš tí spotřebitelé hodnotili zahraniční vína z hlediska jejich znalosti, ceny, kvality a jiných vlastností. České víno se mezi uvá dě nými neobjevilo. Nejvýznamně jš í příležitostí pro rakouské vinařské firmy na českém trhu je nízká domá cí produkce vína (způsobená předevš ím nedostatkem suroviny), která není schopná pokrýt domá cí spotřebu vína, proto je třeba víno dová žet. Na českém trhu tak existuje prostor pro zahraniční vinařské firmy. Český trh s vínem je v současné době ješ tě chrá ně n dovozními cly i pro dovozy z Rakouska, ovš em vstupem do Evropské unie tato cla pro rakouské vinaře odpadnou. Příležitost lze spatřovat také v tom, že v České republice dochá zí k růstu spotřeby, což rozdíl mezi domá cí produkcí, kterou nebude možné vzhledem k zá kazu dalš ího rozš iřová ní vinic zvyš ovat, a domá cí spotřebou dá le prohlubuje a rozš iřuje tak prostor pro dovozy ze zahraničí. Ohrožení rakouských vinařů na českém trhu je spojeno s převlá dajícím dovozem sudového vína. I přes skutečnost, že Česká republika, co do objemu vína, stojí na druhém místě mezi hlavními odbě ratelskými země mi Rakouska a rakouské víno se v roce 2002 podílelo témě ř 11 % na české spotřebě , znalost a prodej rakouského vína v České republice není vysoká , neboťsudové víno, jak již bylo výš e uvedeno, se vě tš inou dá le zpracová vá a na český trh se dostá vá jako produkt českých firem vyrobený z rakouské suroviny. Lahvového vína, které putuje přímo do prodejní sítě potravin, bylo do ČR např. v roce 2002 dovezeno jen cca 350 hl., což představuje pouze 0,02 % české spotřeby.
194
ANOTACE Příspě vek analyzuje současnou situaci a vývoj na trhu vína v Rakousku a srovná vá ji se situací na trhu vína v České republice. Cílem je nalézt shodné rysy a odliš nosti v produkci a spotřebě vína v obou zkoumaných zemích a na zá kladě této analýzy charakterizovat hlavní příležitosti a hrozby, které existují pro rakouské výrobce na českém trhu a české vinařské firmy na rakouském trhu. Rakouský trh vína je dle objemu spotřeby 2x vě tš í, průmě rná roční spotřeba vína na osobu se pohybuje okolo 31 litrů. V České republice dochá zí v posledních 10 letech k růstu spotřeby, v roce 2002 dosahovala průmě rná spotřeba vína na osobu vš ak jen 16,2 litrů. Hlavní odliš nost rakouského a českého trhu vína lze nalézt ve vztahu domá cí produkce a domá cí spotřeby. Zatímco v Rakousku domá cí produkce ve sledovaných marketingových letech 1993/1994 až 2002/2003 kolísala okolo domá cí spotřeby a ve čtyřech letech byla domá cí produkce vyš š í než domá cí spotřeba (v marketingovém roce 1999/2000 až o 245 tis. hl.), v České republice se domá cí produkce ve vš ech sledovaných letech pohybovala hluboko pod domá cí spotřebou. Navíc s rostoucí spotřebou vína v ČR se tento rozdíl zvyš uje, v marketingovém roce 2002/2003 dosá hl hodnoty 1 mil. hl. Příspě vek je součá stí projektu řeš eného ústavem managementu na PEF MZLU v Brně pro NAZV č. 1025/3MZ3276. KLÍČ OVÁ SLOVA víno, trh, produkce, spotřeba, příležitost, hrozba LITERATURA 1. ČESKOMORAVSKÁ VINOHRADNICKÁ A VINAŘSKÁ UNIE. Vinařský obzor odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod s vínem. roč. 96/2003 ISSN 1212-7884. 2. MZE ČR. Situační a vý hledová zpráva – Réva vinná, víno 2003. Praha: Ministerstvo země dě lství ČR, 2003, 64 s. ISBN 80-7084-276-8 3. www.cs.mfcr.cz 4. www.czso.cz 5. www.mze.cz 6. www.szpi.cz 7. www.weinausoesterreich.at KONTAKTNÍ ADRESA Ing. Renata Černíková , Ph.D., PEF MZLU v Brně , Ú stav managementu, Země dě lská 5, 613 00 Brno, Česká republika. Tel.: +420-545132029, e-mail:
[email protected] Oponent: Ing. Viktor Porhajaš , CSc.
195