AL.
KALVODA
ZE
SLOVÁCKA.
VOLNÉ
J.
S.
MACHAR.
VÁNOČNÍ
Betlémě
V
Ježíš
pán a
měli
Pak
výrost
a
a
jim že
velbloud
než
vína
svět
pak
té a
hoj
!
na
teď
tvému
každičkém
z
s
vstal
dal
bohem
roku,
svojím
hleď,
lip
Vždyť
a
těch už
rostou
jen z
Svět a
jde
za
a
bylo
víra snad
dětská
páterům těch
časů;
hůř
bude
několik
vánoce
dál,
tvých
hlasů.
pryě
je
přeci
procent
posmrtných jen
kvést
nebesa.
bledne,
nám
plesá
zrovna
prorockých
by
příští
už
chce
tenkrát
nám
zas,
zeleni
jarní
na
skřehot
kdybys
vstaneš
tebou
bylo
kříže.
tě
růže
facit:
je
Nebe
na
kroku.
v
že
před
místo
vzhlížíme tom
to
zní
památku
během
A
zle
hrobu
zem
spíže
učení
vbijou
vstoupíš
jak
nebesa.
tvou
žití
mříže
nesa,
rád
tuze
dědictví
kříže.
Ježíš
lekci
pane,
a
!
blahobyt,
má
plné
moudře
ale
nedbáš, a
hoj
;
dost
má
jen
tvoje
to
za
když
bude
cigár
že
dřevo
Ty
tohoto
jej
pán
vstoupil
slavíme
v
světa
pak na
dost
peněz
náš
vbili
srdci
zemi
spíš,
nebe;
bude
vězení
jsou
potom v
v
jehlou
nebe
v
zatopená,
lump
taškář
jen
spíš
jehly
nepokřtěná;
že
tady
že
tam
žádný,
vína
sebe,
Excellenc
kamna
těšili
posadí
uchem
projde
nebi,
v
a
posadí
projde
prý
cíl
mocní
Ježíši
ku
že
dřevo
na
a
že
bratří;
jen
a
vedle
taková
nový,
slovy:
chudáky,
hned
slon
svůj
vždy
znovu
nás,
věřitel
nepokřtěná;
nebe
to
s
pravá,
tvými
vždy
zatopená,
kamna
havannah
patři,
žebrákem
rentier
tam
nebi,
v
svět,
stojí
sebe,
prý
takový
vždy
A
že
jednou
podle
pánbů
luznými
než
prý
nebe
že
chuďasa,
co
a
že
vlastně
si
prý
se
co
nový:
Excellenc-pán
ba
a
zákon
smrti
po
jsou
si
zahřímal
duší
pastýřů
a
vyrosteš
zákon
nám
bychom
pánbů
vymřely
čerstva
tuze
si
dětí,
neviděti
kážeš
že
slovy
chudých
na
tam
a
sem
chudáky
a
pustých kázal
a
pasu
prosinci
v
drobounkých
idylly
nikde
pak
plno jasu.
horoucími
do
už
všelijak
chodil
děti
Miloval
něho.
a
professe,
ocích
v
neb
z
tak
krajích
po a
radost
Betlémě
v
se
radostem
k
ctného
pastýři
idyllictí
bez
Zrodiž
slámě
na
se
rodu
z
tam
a
B. WACHSMAN.
zrodil
MELODIE.
dal
zde
věcí!
těší
se
směs
zticha, fialovým
sloves
tvých
břicha!
SMĚRY.
MAX
ŠVABINSKÝ.
ČECHA. PODOBIZNA SVATOPLUKA
REPRODUKCE LITOGRAFIE.
PŮVODNÍ
VOLNÉ
UMĚLECKÝCH
Z
HUYSMANSE.
UMĚNÍ.
V
K.
VLASTENECTVÍ
III.
Vlastenectví
J.
KRITIK
mínění
mého
dle
je
nebe
na
umění vlastností
že
dupe radostí
dav
stírá
a
některém
když
slyší
nebo
»Francie
v
ovšem
Vím
negativní,
cela,
s
ale
to
necké
nad romancemi
rozplývá
bodří
všechno
jsou
nechají
že
dobře,
lapit
zavést
a
lávky kteří
duše.«
Vlastenectví,
vlastenecké
všechny
pak
»Ach
je
já
jak
Millet
a
obdivuhodnými generálové
rozumím,
vojenští snížili
vítězství, ji To
je
zhanobili
otevřené
moje
kteří
svými
roztomilé
se
týče
děly,
ji
pro-
malířství
o
bitev
její
ozbrojenou zbraně
do
moc
stuje
klidných
vždycky
chápou
nahotu
dukováno
staví
už
buď
představovati chtěl
vě,
noduše o
to
uměleckého.
jednou
bych
bych,
tak
aspoň
prosil,
právo
P.
je.
pokusil
také
se
nebo
jed-
Régamey
bez
výjimky
miláčka
tailla,
episodu ti
hloupé
dobráčkové
zachyceni vidět
v
cvik.
mezi
coval z
ti
toho
bitvu
panáci
ale
p.
nemá
drží
je
p.
cesty
božský,
138
nebo
pro
ho
při
parádě,
také
ten
těch
ze
naški-
Ten
gummou
kterou
byli
obrazy pp. Médarda,
morku
v
vyrovná
Reverchona:
to
vŠe
dobře,
že
lze
se
Nu
a
větvemi? tak
měly
míti
by
stínem
co
jak jsou těle
po
listí;
okolní
a
je obklopuje
málo
Je
vidět
kdy
poučné
to
bohužel
nahé
ale konečně nenaho-
nikdy
se
ženy které
divadlo,
zakazují,
Jest-li
odraz
a
?
neexistuje
malířům
mnoha
odvažují
tedy
malíř
mi
se
ani
Půjdu
stejně
nohou
ještě
na
zdař Bůh
kterých
momentech,
mistrů:
jako
tak, jak nazí
určitých nahota
kom-
a
uvnitř.
svoji krajinu
jsou
za
kdyby
ji
jen
malíři ně-
v
podmínek, stav
je
pro-
všechno.
je vzal
oč
jednu
Lidé
zaměstnáních !
to
proč
atelieru
z
Nahota
dále.
neexistuje.
visorní,
chápu
nestvůrné,
nevykročil
chápou,
určitých
to
já
a
malovat?
je
to
ponoval jak takž
že
někoho
příklad
za
mi
nedovedete
ženu
nahou
od
Je
se
se
sobě,
jistě
vytrvale
těch
obrazů
sapér ukazující
až
důvod,
chimérické, nereidky, ale
pozadí z
pro
jako
starých
ze
citovat
ani která
Rembrandta,
byl a
se
která si
z
malovat
sujety?
logický svými
se
smysl
na
měli
papíru
Buďme
tvory
bakchantky nic
byste
malovaného
Jaký
nevezme
pouze
pak
pozorovat
má
zas
svlékla, odpadne?
se
dokonce
a
skla.
smyšlené
a
kentaury,
nemusíte
krajinu
Boucher
jinami
chcete-li
můžete,
předeného
který
pro
že
pravda,
Pak
svlékla
nebyla právě
se
šaty,
a
z
zdí.
zaranžoval
páchne
Jen jeden
pak
co
vyskytnout.
by
který
všeho
reflex
a
Abych vzal
které a
anebo
prostěradle
situacích
vržené
podkovy
věcech
než
prostřednosti. p.
panáků
málo
a
na
ležela
kdyby
prokmitají
nahoty,
může
nemohl
jistě
Couturiera,
to
v
látkou,
Berne-Bellecoura,
a
jsou
vojáky!
za
míň
čistí
amateurům.
žehlenou
má
De-
všichni
Detaille
posice,
potěšení
přestrojeni Detailla
p.
tři
prachem,
čerstvě
Castellaniho,
práci
nebo
nepáchne
hlavně
Dílo
dvě
táboře
v
obraz a
alba
že
chcete,
má
v
pravidla
ukazuje
řada
to
je
Po-
stromy
polepenou
těch
policejní
v
okamžení;
co
hezky
nebo
které
stromovím.
dilo
p.
nám
autor
člověkem, který
Vsadím
svého
které
posicích,
rozestavěných
Vezměte
a
jakým
se
všechny
jsou
který
ulízaní
jako
několi-
to
Champigny;
u
hodně
tom
v
übohé.
a
obecenstva,
bitvy
z
Saloně
v
mne
ohromuje.
pod
bílém
na
tapetou
jejich
a
Zdá letos
pokoji
paprsků,
Vím
podařilo.
Bitvy vystavené
kůži
jí
jen uvažujte,
půdy, ;
plačti-
zcela
mu
Ale
vzduch,
repro-
je přestali
vojsko
před
hra
se
krát
Malíři
Způsob,
mne
ženskou
položí
uzavřeném
srdce
býti
nám
aby
Guillaume
a
jistě
exi-
třídy společnosti
malovali
a
úžas.
v
by
soudruhů.
AKTU.
plein-airu,
v
obarví
a
většinou
Vojsko
melodramaticky
aby
jak
vojsko,
daleko
ostatní
nebo
stála
míst«. Já nepujdu tak
stejně jako
uvádět
Kdyby to
toto
hlučné
co
toho
p.
vaty,
mluvě
zatahuje
následkem
má
a
nenávidím
jako
všechno,
a
stanoviska
se
ale
tak
právě
Castellaniho
CHÁPÁNÍ ŽENSKÉHO
budou
co
malířství
plachty
Salonu,
v
z
pravdivá. zabilo
co
opatřená
udělaný
velmi
a
je
přednosti,
pevnost
vychází dým
pozoruhodná
slunce,
»Nenávidím
:
ústí
Předně
Baudelaire
esthétiques«
větu
olověná
ná-
řeky
u
skla.
vážné
to
olově-
mazanicemi.
mínění.
tuto
jednoho
Yvon
Pils,
opěvovali
svými
»Curiosités
svých
ve
má
pak
bylo vystaveno
velké
v
napsal
Salon,
bitvu
drtin
z
zrcadlového
seskupení;
velmi
O Oni
pokus
řeky:
terénu
na
a
jichž
z
všichni
než
služby
Vernet,
malíři,
a
Francii
vy-
Odporučuji
navštíviti
roztomilý
břehu
kouskem
to
je
práci.
dohromady.
kdežto
zvelebili,
ostatní
a
státníci
a
a
větší
obrazy
na
podobené
krásná
to
tomu
prokázali
a
vojáčků
ných
to
Delacroix
velmi
levém
inže-
jaká
pořádnou
postaviti
se
vlaste-
ty
poetech
o
je postavili:
kteří
zevlouni,
na
říkají
a
nýrech,
slavili
odvážný
času
nemají
lidem,
nich
u
veselosti.
Déroulěda,
p.
ho
se
klempíře
lidí
plno
vím
lásko«,
kdož
těm,
»Odvetu«
řvát
tentokráte
záchvat
ko-
na
nejjistější prostředek
ten
smějou;
strašlivý
pukne
velmi
má
těžko
se
zároveň
koncertu
umírá
který
spleenu, který znám, odporučuji
proti
dobře,
nadšení
pot
je
obraz
Tento
lenou.
kteří v
franctireurovi,
a
světě.
dáti
potůček
reálný
aspoň
herečkami
rám
logičtí;
svými divadelními
fešnými
do
kra-
převle-
SMĚRY
čenými
Venuše
za
namalujte lená
osmahlá
a
nemá
li
minutku
Wilhelma nové ani z
z
hlavních ulice.
;
špatně
si
je
nejúplnější Ale
dosti
svou
Roli
zrak
cestu,
vystavil
spirované tančících
zároveň
nám
Roli
vzteky,
negaci
ale
všeho
tuším
ji
Géricaultem. okolo
Silena
že
a
Barva
že
tato
krev.
übohá,
je šla
tento
malíř,
sama
vynašel
ženy
na
skříní
dělají
k
mistr
si
dobrý
se
s
známých vlásenkář-
patě,
scházejí
kresba.
hierarchii zvrhne
pozor,
ji Je
vlnění
kreslila
v
to
je
Kdybyste
také
je
kdokoli
faldy,
nohou.
mechanicky
opravdový
jednom
v
ve
až
ply-
nevím
to
mohl
to
své
ze
slonovinu
řadě
hlavy
übohá
a
nedáme-li
škola,
od
Kolena
a
přistoupíme-li
první
v
rovnováhy
ruka
prose
té
doufám, scénu
doby
sedícího
na
ani,
abychom
nimi
zabývali;
pojďme
masem.
dostatek.
s
1877.
nezaslouží
plachty
čerstvým
Od
pomyslí,
školy,
nalezne, r.
si
ani
zázrakem
se
Venuši
tu
a
ulízanina, je
výkladních
z
panny
po
ledovou
zmítají jiné
se
mýtinách,
a
Cabanelem
p.
mdlá
je
opá-
umění!
nabízí
ho
všechno.
to
bonboniérách;
když
mizerné
trochu
pouze
obnovil
s
děvčata
vytáhnou
pánové
Komponovati
dokola
nervy,
ti
roztahující
Vezměte
ani
svaly,
to
voskové
nohy.
a
drží
se
na
hlavou
tyto
až
Ani
sletí
prsou,
barvotisky
toho;
občerstvit P.
do
by řval
poprsí
nešťastnice
ta
známé
ty
neexistují
se
Spoleěně
lesích
mi
pak
růží.
a
Gérome
p.
vyslovit.
kolem
mušli,
na
Už
porcelán,
ani
lilií
z
venkovská
po
pravda
a
Venuše
nedá
se
to
jsou
plátěný.
není ani
závoje
způsobem
horšího.
Narození
žena
bez
stálý,
stav
jako
býti,
musily
příroda
jakým
něco
už
To
by
existuje
uhněteno
Bouguereau!
p.
která
jsou
tělo
se,
udělal
maso.
banální,
obal
jako
Člověk
střednosti, v
celá
majováno
těla.
stojí
nafouknutý
těla.
nahota
prochází
se
mythologické
dílem
nahá
smutnější
špendlíkem
píchli
začít
že
jaké
nemá
podívejme
übohost,
jsou
ještě
klouby;
jim
to
Hlavy ale
malíře
theorie,
slizké
je
Uprostřed
posicích. ských
sálů,
Kdo
narůžovělou,
nafouknutá
měkké
takové,
nymfy
Bouguereau
p.
připustíte-li,
nepohodou.
pro
bohužel
Miérise,
jakoby
že
jejich
na
malování,
co,
i
slabě
a
však,
Musím
úlohy.
krajině
sluncem
bledou
pleť
Připustíme na
skutečné
ve
Anebo
Diany.
a
z
zdá
Cítím že
sympathie
budeme
povodně, se,
oslici
že
míti
která
o
mu
Jordanes
upomíná jako
pro
tohoto
dobrého
jednoho
vynesla
nedal
pohyb
medailli.
umělci na
malíře.
spáti.
skvostné
Hledá malíře
Bylo Jeho
to
posud
více. dílo
skupina
sousoší
od
P. inžen Car-
139
V.
K
STRETTI.
VEČERU.
LEPTU. PŮVODNÍHO REPRODUKCE
Má
Tanec.
peaux:
však
to
méně
šťavnatě tekoucí červenavá pasta Ale a
smetánky,
štěstí
obstály
na
hlavy
guin
z
krajin, s
zmoženo
je
jeden
usazenina
velkými
člověk,
mladý
sebou
který
hnusné
ty
štětce.
Není
to
kvasnic.
nenajdete
tahy
šťastná.
vždy
vinných
z
Zde
přednosti.
není
Barva
to.
Je
hází
trochu
překypení
tom
v
hladkosti
křičí !
a
a
Mnoho
duté
docela
nebo
bohyně
Mezi
nimi
tehdy
náležejícím
malíře.
staré
Zove
se
srdce
r.
ještě
pouze
nejistých
jemu,
Studie
P.
1881«.)
s
Gauguin
prací
Místo Co
se
to
je
v
to
do
loni
koše.
poprvé;
nepopiratelný
popředí
z
to
horšího?
co
předstupuje
žena
oblud.
jsou
panen
jednoho
času.
by čestně
těchto
rozměry
letos
ztráta
lovkyně
voskových
vystavoval
odhalujícím
a
Se-
prostřední
by
je lepšího,
obé
Pissarových;
obrazem
nahoty;
Jeho Diana
čepce. hodí
vahách,
Byla
úplná.
bude
nahoty
učitelů,
nadlidské
Bouguereau.
zkoušívají
na
obrazy
básníků-libretistů. Lefebvrova.
páně
než
niťařky
moje
slabé
přiměřeně zmenšiti
níže
to
NEODVISLÝCH
rozvodnění
plátna
kritika
moje
a
žáků
od
verše
na
možno
nestojí
není
Lefebvra
p.
rozvodněné
vyráběné
bylo
kterých
na
Dianě
velkého
kdyby
malování
o
nicotné,
nejrychleji
kartonu,
obrazem
se
byla p.
to
Gau-
temperament
profilu
sedící
na
BRAUNEROVA.
pohovce, PONT V
co
»VÝSTAVY
moderního
Z.
věci
paraventu,
nevím.
(Z řada
také
prázdné
Věru
Konečně
zmíniti
jen
hamadryady se
ty
lépe!
citovati
Zbavme
Jako
už
mi
také
leny,
To
to
je
vážné
obraz
tento
drkotá
a
Rollovi!
p.
Zbývá Naě
tím
Jordaensovská,
jsem mluvil.
kterých
o
nuže
vznět;
má
všechno
prese
rovnováhy
NEUF
PAŘNI.
pozadí, že
mezi
140
která kde
ji
spravuje
svou
zakončuje
současnými
košili;
spodek
malíři,
za
ní
alžírské
pokud
utíká
podlaha
záslony
pracovali
v
až
u
pokrytá hořejšího
nahotě,
žádný
nafialovělým rámu.
kobercem
Nebojím
neuhodil
na
tak
se
až
do
prohlásiti,
pravdivou
a
JÓZA
UPRKA.
ROZSÉVAČ. REPRODUKCE
LEPTU. PŮVODNÍHO DLE
VOLNÉ
BOH. KAFKA.
LÁSKA.
silnou
tak
notu;
nevyjímám
a
pravdivá
málo
co
Venuše
Cabanelova
z
Filipa, jediný
celkem
uspořádání
ze
smetanového
docela
dobře
važována
za
neposuje
pro
svoje
prádlo.
porů,
ta
všech
pravdivost který jícím cítil a
se
v
tvrdým
mezi
neumístil
Ato
všude ;
to
tom
je
který
do
tlustém,
na
hnus
v
košili!
před
mannequiny
růžové
ani
Lefebvra
špachtlí
nebo
doby
z
huspeniny;
to
to
a
krev
spadá
tom
trochu
na
je
odhadnutými
stehna,
s
tak
že
bez
'se
mohu
vyšším
která
bez
bradavic,
a
A
pod
tom
v
jaká
prsem,
vystupu-
malíře,
který
po-
krátkým
s
prsy,
receptů naučených při kopírování sových Kdo
bez
tečnou,
národnost
téla ?
Kdo tak
a
ním
hodil
živote,
o
skorém
Přese
obléká až
své
naše
po A
to
jest
musíte
si
věsky,
které
značku
bě,
ďankami
Venuše které
jich
prsku
ruce
dobu
aby
utírat
zrnitou
příjeho
v
figurám
mely
v
do-
Holan-
nejsou
ty
ženské,
ty
nebo
nohy
zimostrázovým kmotry
vystupujícími
by
věru
genius
kůží
ve
se
sil-
pod pružzlatém
pan co
žádoucno, když jako
vuhodný malíř, jako
Courbeta;
pa-
světla!
Bylo po
nahotu.
jeho
jiným
břichaté
ty
kostmi
jediný
nádherné
vlasech
ve
hřebenem,
kterých
malovány.
dávají
škrábati
nou
opak
Rembrandtovy, si
nými
do
kterou
ničím
a
mythologické
vrátili
modernosti,
byly
nějakou
na
roztahují
se
abyste
kdy
radosti,
maloval
odmyslili
plátnech,
porodů,
Rembrandt
pravý
že
jejích
na
žaly
casy
před
vede,
ozdoby,
modely,
ži-
i
všechny
podivné
a
jejího
stopy
ni
v
ne-
tak
plátno
pocítati
vtéliti
se
chvíli ?
patří, stav
který
její
vyvolati
skoro
spo-
že můžeme
bocích
zbičovaných znovu
na
pravdivou,
sníti
můžeme
které
a
zené
náleží,
deflorovaný
ji
tahů
svlečené
které
do
třídu,
nebo
tknutý
promyšleného
na
dobu,
a
lečenskou
vou
ukázal
Kdo
sku-
a
falšování
bez
gyp-
žena!
nádhernou
napřed
arranžování, | masa?
nahá
Oh,
maloval
ji
dle
kreslenými
vkusem,
odlitků.
ode
stejně
nervy.
vráskách
přiměřenými
po-
spravuje
želízkem
aklamovati
růžovými, zvaným
pih
kolením,
ohybu
byla
prostě
chvějí
těch
v
přezvat
ženská,
a
zcela
žhavým
j kterou
hranatém
šťasten,
mannequiny
vyžehlená pod
a
kůže
žena
tato
ženská
která
žena
jeho
se
že
dnešní
je
plochá
a
by
zavinil,
upýpavá,
vody
které
Jsem
detail
hladká,
ta
mohla
krinolinu,
podobného:
prokmitá
ohraničený,
spočívá
před
naěaté
mísy
jako
od
malován
tvrdě
je
úskocný
neslušná není
už
kterou
trochu
snědě
to
moderní
nic
ani
namoěená
pokožka,
já neodolatelný břichem,
není
křičí;
stejně
břiše
chvějou
se
tento
jen
není
Zde
která
maso
Courbet
žena
právě
je
papouškem
s
Ležící
jako
masa,
crému.
postele
u
najádou;
nebo
publikum,
do
co
Žena
nimi.
moderní.
ženu
nadýmá,
kloubu,
jako
nymfou
kůže
malířů
rozdíl
jehož
Courbeta,
modernějších
masa
Courbet
byl
Kdyby
kdežto
i
do
SKIZZA. Ludvíka
malířů
těch
aby
Gauguin
Van
zachytili
Rhin v
byl
umělci učinili
vykonal
těch
tento
není obdi-
talentovaní pro pro
svou
svou;
momentech, kdy
SMĚRY.
VOLNÉ
SMĚRY.
JAN nahota
je
atelieru,
v
a
tělo
veno
po
dle
kouscích,
jichž
dělány
břicho
kem
jiného,
podle
vše
to
a
nádav-
nebylo
slito
Ale
bohužel!
nás
sálů,
neřeknou
jednostejná
matem
Miloská, jeden ani
abychom
citovali
než
není
jedna
peřím
hledaného
nejedná dle
racami,
snažiti
života
ze
světa
že
se
vybaviti
ji
ale
tady
vosně
nahotou
prsům,
chvějící,
se
Ah!
těsným
k
smíchu
řeckou
Opakuji,
p.
a
tak
obraz
brněním, nahota
odvažují
stínu,
neohrožený
se
se
a
než
před sty lety, jejíž
prohlašovati,
vrhá
první obličej
kolem
a
nahota
a
půvab
krása
se
od
mnohých
na
prsy
jeho
navždy let
modelu,
městským
k
kteří
utekla
se
pánev
delikátní,
přivádí
zobraziti
vstříc
jim
modelujícím
unavená,
kteří
nešťastníci,
vzduchem
Saint-Victorové,
a
ti
nesoucí
bokům,
propracovaný
že
kde
ulici,
oslabujícím
pažím
Winckelmannové
pokusil
který
k
na
jdoucí
zidealisovaného
civilisovaná, ti
tady,
je
děvčata
přiléhajícím
jiná,
mi
jsou
Gauguin
neprůhlednost
jakoby
a
nahota
existuje,
nevidí
Louvru,
zemdleného
tím
vystupovati
krása
A
sálech
v
pod
ze
nás.
mládí
půvab
krásy
současného,
kolem den
celý
dnes
se
hollandského
ťlámského,
máme
se
benátského
řeckého,
nebo
;
jsou
které
dosíci
způsobu
nebo
hlavě
krásy,
že
a
to,
o
te-
manifesta-
ideálu
liší;
sebe
na
druhá
jako
téhož
cemi
sochy
pokryté
různými
pouze
krás-
staré
ty
as
dneska
ani
světa,
továním
kli-
Venuše
zajímavější
Nového
a
mění že
příklad,
nější
krása
nezmě-
a
se
dobou,
a
ne-
antiku
že
jim,
že
ty-
umění,
o
chávají je kopírovati
nitelná,
vel-
do
omílají jim
hlouposti
není
ještě
pořád lidi
zavírají
kých též
svého
hned
neboť
splnění,
přání
Tato
tak
nedočkají
od
sta-
mistrům.
rým
že
dle
dohromady
odkoukaného
receptu
a
po-
hlava
jednoho modelu,
nebo
u
sesta-
nebylo
by nebyly
ruce
STUDIE
síni
Francouzky,
by
PREISLER.
posteli,
v
operační
v
lázni,
v
jichž
se
možná,
do
dnešní mu
to
a
rozkošný nahota
je
dávajícím
zjemněná,
ner-
zoufalství!
plácí té
;
orali,
obdivem
hromady ženu
plně
a
před
mramoru
těžkost
přes
podařilo
!
a
stvořil
authentický.
143
G. RODENBACH: CHAVANNES.
Mistr
obdivuhodný,
, svérázný,
neúnavné.
plodnosti
Před
A
DE
PUVIS
když
časem,
jaké
mystické k
zneuznávali
psal
mnozí jeho svrchované
ještě
Gautier,
umění,
»V
prosaické
neumělkovaně
heroický,
vidíval
jenž
jasně:
realistické
epický
době
jest
Ke
monumentální«.
a
svým
ohromným
němž
žili
komposicím maluje nejprvé malý náěrtek, rém
podává
díla
plně
vádí
již
obsaženého. velkého
srovnává,
počítá,
zvětší
dovršiv,
práci
čtverečků,
jak
kameníci kresba
zrakem
odměřující
geometr
činí
to
poesií
Odtud
vzhledu.
geometrického
snoubící
přesnost
dílům
zabezpečuje
neodolatelný
Tuto
jednoduše pomocí návrhů
sochařských
u
nabývá Než
se
i
jeho
Přírodě,
jeho
právě
tato
krásu
ryzí
se
Rovněž
i
Tvrdilo
se,
gendy.
Naopak,
Všecky sní.
vše
jevil
svém
ve
umění.
dekorativní
vzkřísil
svém
ve
povolání,
To
znamená,
naší
malbu
Nalezl
doby.
ni
svým duchem, které
byly
nové
styl,
nový
pro
že
zabarvení.
moderní
ně
uzpůsobeny.
Vypěstil
malbu
nynější
vše
život Francie
budovaným
poněkud šedavého, mdlého matně
pravovaných,
DE
PUVIS
CHAVANNES.
MEZI
UMĚNÍM
PŘÍRODOU.
které
vají.
Z
té
barev
chladným
tonem,
cíli
jako
jeho
a
mezi
zvlášť
při-
biti«,
dušené v
zlaďují
zpí-
I pro
le-
než
sluší, svých
ve
krásný.
et
u
jich
tilých,
je
své
chcete-li.
Zde
sloučil
Courbet
a
stavě
jen
jen
do
život vězí
krajů
důvod časově
oba
směry:
Přírodu
napodo-
»Není
Přírody«.
Manet
vzoru
při
jsou
kterými
vystoupivší
prohlašující:
bytosti
posuny
studnice.
prostě
jen
pro
jako
zcela
»Třeba
po-
klidný
posuny,
věnčí
přesnou formu, pravdivost
strany
jsou
mužů
že
užitečné.
rybáři,
symbolisty,
jako
Všecky
náturám;
maloval
a
říci,
vLudus
her
Chavannes, a
lze
posuny:
dítky,
stále
jest
stejně
lící
s
tes
láskají
de
s
nebo
jež
kázající:
Pantheonu se
a
Přírody.
konati
Besnard
bezděčné
symbolisty
on
snu
se
jí
co
Chudém
v
žen,
realisty
realisty
málo ostrých,
sordinou
malby
Puvis
proč
jen
odstínovaných,
žlutí
malby
vesměs
říše
Chavannes
přenešený,
kamene
maloval
pláten
tlumených
ostatní
příčiny stěny;
také
růžových,
pouze
prolamují
Proto
tomu
mírně
slézových, P.
k
francouzského
poněkud zažloutlého,
matného.
a
užívaje
modří,
z
to,
vždy
de
ar
a
u
květy,
pomníkům
architektuře,
jest
čekání
bezděčnými
i
to
se
Inter
a,
trhají
Chavannes.
jednají spíše
jednou
zápasu
práce,
To
odpovídající
má
případné
Postřehl
stavby vyžadují fresk,
právě
postav Puvise
tak pro
jeho
podotkl
užitečný
posun
obrazů
Gothe.
pravil
de
jest
do-
lidmi.
býti
nevzdálil
nikdy
koná
Podobně
patři
Puvis
i
Salonech.
vtipných
posun
nikdy
oborem
jeho
postavy
ob-
že
že
trefně
jak
ušlechtilým věčným
se
však
soudil
umění,
Každá
suny
půvab.
dokonale
pohlaví
na
toliko
se
poesie jest skutečnost«,
»Zdrojem
Posun
Vyzná
již není,
vypadají jakoby
zaměstnávají
nepřestávajíce
časným,
nevýslovnou
s
nejsou
nebo
Zapomínají
pro-
stále
plátno.
a
až
ženy Edenu,
ale
muži
nikdy
ženy
nebylo
Oddávají
hodiny.
na
inženýr,
byste
vzor
obraz
mramor.
pro
bezvadná
Řekli
a
pravítkem
naznačuje
úhloměrem.
přenáší
umělec
Lidstvo
Jeho
ženy,
I
utěšenější.
zemi
pracím,
ho
štaflového.
obrazu
kresby:
měří,
úhrn
Potom
bolesti.
bude.
kte-
ve
takřka
myšlénky,
zevrubnost
Neúprosná
a
něm
v
rozměrech
v
nebo
své
rozvrh
bez
lidstva,
nedospěje
hříchu
prvotního
rodící
v
jež
dosud
to
jsou
lidstva,
jaké
mythologickému.
bohyněmi;
ženy
nebo
býti
mythické,
a
stavu
v a
mělo
by
vznešeného
Sen
sen!
jaký
;
ale
pracích
horoval s
druhé
ušlech-
kvetoucích
blížil
A
jakoby
144
splývají
kameny
snily.
s
nimi.
Opravdu,
se
a
k
symbolistům,
legendární.
Tak
jimž
jde
zůstává
o
pohyby
malířem
krásné
přirozeným
PUVIS P.
CHAVNES. ZIMA. DE
a
o
něm
mluvili
Krásna
dicí.
Vrátil
mistrů,
italských škole
která
země, vedou
Ihned
P. DE
PUVIS
jest
a
si
dle
se
Létě;
v
Chudém
obnažuje
pozorujete-li Rut
a
Bóz.
s
rovněž
rybáři,
takořka
něho
Itu
postavy,
sečou, výjevy
a
vrchy
rozprostírá
bezmyšlenkový
se
kolem se
mozek
do
ne
do
kola
stůj
se
či
Chanson
stůj
potomek
co
se
družícím
ke
benátskými zaslíbené
vznešeného
kananejských z
tra-
básně
Hrozny
váženými
pojal
a
obvyklou
primitivisty
příslušníci
pravidly
téhož
lidstva, hroznů.
ideálu,
ale
původními.
dosti
nekonečna
klidného
před
Chavannes
veskrze
prostotu
břemenem
pod
se
de
Puvise
to
nebo
pohled
na
ohýbají
novými,
Poussin s
ač
také
bezprostředně
Podzim
příklad
na
viděl
umělcem
Botticellim,
před
Poussina,
prostředky
Sorbonny kde
na
klidnými
jako
národním
jest
s
lidských
ovšem
jak
Idealismu,
konvencí
posunů
prostotu,
němž
v
leč
což
národní
on,
malířem
byl
nedbal
archeologie,
Neboť
by
akademickou
naopak
Chavannes
hluboce
výkonů,
svých
jest
nenadále
povaze.
že
nijak,
se
jakékoliv
odkryl
a
zakořenělým,
obdoba
fresce
ve
bez
národní
v
uskutečněného
a
především
v
či
podstaty
naskýtá
Přírodě
Nevzpomenete
ale
Léto
vystiženého Byl
kotví
francouzské.
aflorentinskými,
k
jest
de
Puvis
posuny. to
nerozumí
Idealismus
pojmy.
způsobu,
zkrátka
se
*),
Geste
matouce
svém
po
čímž
ideálním,
naučenými
as
Krásno
de
malířem
zároveň
často se
táhnoucími,
hladina
rybáře;
v
úžasný krajinář:
opakuje
sivě
jemně
zelená
a
Posvátném
modravými; která
hladká, háji,
v
této
CHAVANNES.
CHUDÝ
RYBÁŘ.
*) Výpravná překladu
146
*Písně
báseň o
hrdinská
Rolandu«
ve
z
počátku
sborníku
francouzské
světové
středověké
poesie.
literatury.
Bližší
podává
úvod
Kubínova Pi\
oduševnělé Také
lesa.
zachovává
zde
krajiny
zemí,
rev
nebo
horečce.
v
přírodu,
a
širé
kde
de-Francské, zdomácněl.
juje
-
prodléval nespoko-
jinak
realisté
ob1 Tle
lány
všudy
Ale
jako
se
snu
věrně
určité
kraje,
břehy Seiny,
zory,
ba-
ve
Zachycuje
skutečné
se
půdou
s
vídáme
jaké
jako
vysněné
znetvořenými,
stromy
oso-
realistům
Nemaluje
symbolistům.
symbolisté
zelené
svůj
nenáleží ani
bitý ráz, který ani
bohaté
symfonii
ná-
pouhým
Jeho
skutečné
krajiny
jsou
obklopeny
jakýmsi
nezná-
mým,
neskutečným
podobením.
že
se,
v
zemské. nosti
a
chom
ně
básní
v
patře
na
de
mrtvé, z
které
tichého
míru.
štěstí?«
lodi mohl
by-
sochy
v
bránu:
Štěstí, plují
a
u
přistát!.
aby
leč
do-
hnětou.
se
jedné se
ze
na
níž
dojdeme
díla'
míníme, níž
svých
Baudelaire
»Kdy
Hledíme-li
k
tomu,
nebyla
tázal
prose
k
však
kde
veselí, ušlechtilých
Kdysi
Chavannes,
zemí
skuteč-
Tak
case.
země
by
hlínou,
prací,
nadpo-
ve
podobnou),
pochovávala
Zahrada
v
Zdá
představovali lepší planetu
nesloužila
brou
ideál
to
Věcnost
velice
(naší
světlo
padá
Jest
si
ovzduším.
že
všecky toliko
Puvise ta
jsou
lidské
jeho
P.
DE
PUVIS
CHAVANNES.
POSVÁTNÝ
sen
STUDIE.
HÁJ.
VÝSTAVY VÍDEŇSKÉ.
DVĚ je
dvě
leta
hause
viděl
jsem
uhasínal. teěně
Nevím,
ěím
stav
s
umění
dost
nečně
stupňovala
silně
viděl
prošel
druhé
půl
ba
lhostejně,
dává
tak
referovati mluviti ho
se
vysvětliti
kladl
Kdybych měřítko, dvěma z
lety,
čistě
musil V
dobře
zásilky stavách
přímo
stlerhause
to
dnes,
A hled
je
tak
DE Z
CHAVANNES.
CYKLU
SVATÁ
JENOVEFA.
k
j.
a
Kún-
v
je
předem,
potřebuje,
jistě
teprve
má
;
málo
bezmála
modou.
se
těch
na
první
ale
po-
emoci,
pláten.
za
co
Mnoho
jako
a
i
studie,
se
u
u
jen
malíře co
literáta,
se
že
malíře cesta
nejhrubšímu
kterých
zajímavější, nimi;
u
sebou,
samo
ovšem je
techniky
tezší
velmi
barvu
něco,
přece
nekonečně
odváž-
traktamentu
v
mnohé, z
obou
v
umění.
grammatiku;
začíná
Zorn,
je
krajně
podivení
malovat rozumí
a
stala
žádné
málo
ovládnutí
pokusů
snad
skoro
předpokládá zná
vý-
malovaných
Pearce
pro
chladné
techniky,
umělce
ten-
obou
v
imponuje
smysl
vzbudí
Umět
dnes.
nezůstává
Kuehl
barvy
odvaha
a
pohnutí
PUVIS
řada
všechno
kdy
každý
i
Secessi
Peacock,
hledání
v
malováno,
zahraničně
věcí
v
to,
o
Cameron, Carpentier, Courteus,
výstavách
ale
řada
Alexander,
Hitchcock,
ných
jen
jsou
jindy
znamenitě;
Dettmann,
interessoval
nadšen
kde
než
celá
je
obrazy
ještě před
Angličanů
Secessí,
slabší
tedy
Kúnstlerhaus
zásluhou
za
práva
čtenářům.
i
se
být
ne-
pokusím
a
špatně
výstavách
tokráte valně
nebo
bez
a
budu
stanoviska
snad
bych
obou
ani
užíval
jsem
kdy
za
mi
vystavené
jsem
odborného
něco
je-li
Snad
sobě
na
kterého
Zkrátka
despektem
celkovém
sám
před
pohodlně
prohlídka
dojmu
o
tak
výstavy
podrobnostech;
o
jen
obě
dojmu.
zběžná
ko-
nejkrás-
z
mistrů ?
jistým
s
hlubšího
jediného
jednu
docela
hodiny
měsíc
sotva
tentokráte
jsem
nebo
požadavky
jsem
starých
vý-
moderního
sebou,
za
Benátkách
v
velkých
směrů
moje
že
sbírek
nějších
a
rychle
okolnost,
tím
P.
všech
sku-
nutně
která
několik
a
působila
nebo
blaseovanost,
ukázkami
chladl
výstavy
ty
slabší,
vidíme-li
nastoupí,
kte-
nadše-
s
postupně
jsou
tím
dál
úsudek
můj
na
který
zápalem,
ným
počátku
z
skoro
jsem každé,
o
za
Kunstíer-
v
Viděl
snad
jsem
psal
a
čtvrtá
dobu.
stejnou
za
Secesse
výstava
nebo
třetí
a
všechny rou
sedmá
to
teprve
ale
k tomu umění
když
du-
stránka
ševní
Umí-li
teprve
napjaté méně
denní
řeč,
nad
si
lady, které
chytili
nás
na
abychom
způsobem.
říká
denníkem, život
upřímně touhy,
sny,
hnutí Bez
boly
duše,
Dobří staří mistři
mluví
ale
může
že
se,
boké
moderních
mluvit
křičí
ale
jsme
zla
zůstalo která
šlénka,
myšlénka
překvapil nejen
jeden
a
dokladem
všech
toho, ostatních
že
co
vel-
poloviční, my-
malíře,
čím
:
jsou
bych
Platí
to
typickým
ale
skoro
měrou.
Kra-
píšu,
stejnou
ve
navzájem
pozornost? kteří
mluví,
První
dost.
výstavu
Vídeňácích,
o
nevědí
přece
moderního
upoutal
kteří
druhého.
výstavy
vede
to
za
ale
obrazy
pořád
na
se
dávna,
se
máme
teď
mně?
mluvků,
a
ode
vyjádřiti
jak
mluví ke
plyně,
říci;
výstavách
übíjejí;
o
docela
radost
interessantního;
hovory
překřikují
Naříkali
nich
z
běžné
umějí
kých
hlu-
mistrů,
klidná
vím,
málo
velmi tu
a
sil-
velké
výstavách
zvláštního
nic
je
já
všechno
co
slyšíme
štětec
n
Michelangelova
jasná,
což
Veronesova,
dozvíme
je
primitivních
Tintorettova,
V
anekdoty,
které
velikost
pessimistická
slovy,
říci;
Velasquezových,
komposice
nebo
co
tony Rembrandtových pláten,
syté
čisté
lhostejnost.
ne
mají jistě vždy
věcí,
portrétů
houetty
celý
po
všechna
Dekorativní
vyjádřit.
být
svoje dojmy,
nevypravují
spoustu
mod-
umění.
žádné
pohnutí
rozumí
umělec
pohnutí,
svým
má
nadšení
i
lákají,
být
mého
zaznamenává
za-
abychom
má
Dle
kterém
ve
nás
to,
za
dílo
Bílek.
tužka
pochopili
a
stojí
Umělecké
pracovali. litbou,
vše
attitudy
které
které
typy,
To
za-
kterým
dojem,
a
studovali
je
ná-
a
těla, jichž kouzlo
slovy,
osvětlí,
a
krajiny
si
lidského
vyjádřiti
Jsou
abychom
dekorativní
působí,
nelze
sděloval
interesso-
abychom je štětcem
zvou,
pohyby
lhostejnou
nutí,
zformulovali,
nebo
chytí
nás
že
stupňovali
a
Od
řemeslný normál.
silné,
jasně
je
ukazuje.
nebo
dojaly
běžný,
tak
dojmy
ho
méně,
nám
aby
se
než
slyšeti
chceme,
které
jen věci,
nám
více
a
kterou
nás
co
nechceme
umělce
valy
toho,
řekne,
forma,
interessuje
cena
čekáme
mluvit,
nám
o
c
virtuosní
vyjadřuje, vnitřní
už
tech-
nad
převládne
malíř
nikou.
nebo
díle
v
P.
jinář vyjde dost
stačil
si
do
interessantní, na
obrázek
najde
přírody, který
by
formátu
motiv
dobře
vy-
Chittussiho,
DE SV.
PUVIS
CHAVANNES. JENOVEFA.
VOLNÉ
ale
__
to
by
atelieru
v
napne
malé
dle
dávno
»krajiny
nebo
To
je
vedení
ném
schválnosti
která
způsobila
musu
všechna
a
říká
jak
Pár
těch
komposice
studie
kolem
si
dobře
docela
technicky moderní bílého
po
plátno.
To
smýšlení dlouhé Dílo
chny
z
na
mody:
každé
do
velké
mezer
nanášel
bez!
barvy
Dnes
v
v
vždyť
Jen
pláten.
oslnění
lam-
svíčka
divák
si
;
vše-
prodnes
odnese
výstavy. JIRÁNEK.
MILOŠ
VÝTVARNÝCH SÁLECH ská v
fráse
těchto
nám
150
»záslužném zase
Umělců«
výstavy
protiváhu že
o
NOVOMĚSTSKÝCH
V
ŠTAJGRŮ«.
dnech
tvarných ské
»U
RUSKÝCH UMĚLCŮ
SPOLKU
si
ji
Rudolfínskému
opatřila
podniku«
ke
zaslouží.
Posvěcená
cti,
za
Už
a
novinář-
přijde
tuším
»Jednota
sprostředkování za
to,
jarmarku,
aspoň jeden výhled
že
Výru-
zjednala a
do
byly
hlavně, ruského
bohu-
tu
schá-
všichni, umění
Korovin, sebou.
samo
pří-
ruského
stav
ukázka
běžné
přirozeně
vykazuje
opravdu
pro-
výstav«
přenosných
práce
cenných
ne-
mnohé,
zcela
representační výstavě
v
a
považovati
nynější
prostě
vedle
Morris.
nějakou representační
za
»Tovaryšstva
hodnoty,
byl
stylu
nové
vlastně
se
na
to
je
taková
by
jistě
nemožnými. Charakteristické vené
již
to
je
velmi
obrazy
i
na
»civilní<<,
starou
krajiny
na
i
Je
jistou,
dost
uměleckým
nazíráním
Bartoňkové
nebo
pohostinské
hry,
přednosti,
pisný interess, ale
delů
nikoli
a
nazírání
noblessy. Mako ale
v
zvláště tu
je
sk
tom
ij,
nahražuje
učiní
zásluha
také ohledu
může
jeho
jen
falešný
»Na
by
pro
technické
pochlubit.
kde
zdrží
se
straně
na
mo-
Stejně jako
kresba
vyniká
naši
jen jistý národo-
malířově.
Alexander zase
větší
studiích,
ve
straně
na
postrádá V
autor
se
ale
jako
Nevěsta«
daleko
chvílemi
ho
Snesitelným
anekdoty,
jakými
vládne
než
výše Věci
ulice,
jména
obratností,
nestojí
ani
malíř
Technicky
Doubové.
nezachránily než
representantem
velkou
Opilá
genry
portréty.
a
polovina vystavených
známého.
někdy
sujetů
na
Makov sk i j,
g.
hranicemi
za
sice
d.
vysta-
podle
školu
Nejcharakterističtějším Via
tu
dají
se
rozdělit
Voborgenru spadá jistě
je
že
hned,
přesně
ukazuje
historické
umění
VÝSTAVA
ní
Nikoli,
jako
Ze
Vrubel,
nesprá-vno
snad
podle
členů
naší výstavě
Somov,
zcela
W.
Levitana
rozumí
výstavu
soudili
prací.
vypočtené
krátká
dohoří
tedy
národního
Anglii
v
že
proto,
representují
Maljavin,
Bylo
tomnou
Rusi
na
atd.
by
druhý
na
které
malířskými,
initiatorem
na
ještě První
Vasněcov.
kvalitami
snad
Dva
ovšem
charakteristicky.
až
zase
Peredvižniků.
průmyslu jako
Polenová
všechny
budoucnosti
nemá
jistotu
než
lidí,
víc
a
již
ton
přesahují
vždycky,
málo
dnes
stejné
vý-
minulosti
již
Rusi
na
V.
zastoupen
také
dukce
tom
v
krajináře
malíři
členové
Rěpin
Sěrov,
a
udávají
podobným
dost
umění.
převaha
Rudolfínskou
dva
na
výhradně
než
moderní
kdož
a
až
eminentními
první je
žel
před
nynější
slušnější
generace
uměleckém
humoristického
»Simplicissima«
starší
Rusku
většina vám
lidé
jiní
dnešní:
jež
hnijící
ztratí
interess;
pomalovaných
tu
zčernalé
zhnědlé,
moderních
jak
let
fabricní
nebo
Ani
užíral
malých
jiný
číslo některého
okamžité
zhasnou,
měnlivé už
;
se
docílení svěžej-
obsahově
a
Hyperprodukce ty
piony
naše
Rire«
řady
kde
a
výstava
malíř
pár
za
zažere
všechen
cítění
a
k
rozpraskané,
jedno
»Le
žurnálu,
ty
barev;
teprve
náležející.
této
někdy
genrů je
jimi
upomíná
jako
velká
Hlavně
dřív.
vlastně
tu
skoro
do
bylo
přece
se
moderní
některou
na
zastoupeni
věci
ty
přes všechny
kde
budou
takové
pokusu.
žádná,
plátna
prach
technicky
dnes
poví
všechny
Obrazy,
tonu
se
čase
let
pár
Skoti,
zůstanou,
snad
takovému
pastosně
najdete
o
až
proužky
ohledně
za
k
celkovéhodojmu,
mezi
někteří
Rudolfínská
neobstojí
základního
nepoznání,
Angli-
uprostřed
jsou
let.
šikovnosti.
Jsou
z
nejposlednějších,
sentimentálních
a
větši-
80 —90.
letech
budou
někteří
silně
stavka
vletech
charakterisují
význačná;
ohledu
Cottetovy, Waltona
obrazů
ještě
a
retrospek-
tom, že dle data povstala
na
anekdotických
zejí
že
hodí
nich
z
věci
okamžik
na
sto
na
lety
svými
Jettela,
krajinářů
z
takové
jen
desíti
skoro
výhled
které
hnutí,
práce
v
to
povahou
rozkošné
to
impresse
figurálních
Bell,
také,
tam
jsou
Skarbiny, z
výstavy,
staré
Jsou
secessi
skoro
poprvé
na
všechno.
utone
moderní
k
od
Slavíček
Myslete
šího
V
Hofmanna,
Anning
ostatní
je
hlukem.
Kůnstlerhause
našich
věcí
tím
v.
krajinářské
z
rá-
zbytečného
Nezáleží
celou
»Philosophie«,
tolik
Ovšem je
vystavených
na
zcela
poctivých
výstavách.
čané,
dekorati-
»přeherodcsování Herodesa«,
ta
vším
obou
v
přehánění
Shakespeare.
ukřičeno v
ty
kuráž-
v
komposicích
Vídni
ve
první
Němců,
přepínání
famosní Klimtova
ta
jako
v
tiv ní.
Kůnstlerhause.
v
(Habermann),
štětce,
pointillismu, vních
což
a
;
ho
jsou
mladých
Worpswedských
umění.
ale
výsledek
velikosti«
případ
jeden
které
A
malíř
řemeslnou
kuráží,
při
vypichal!
životní
v
Vinnena
velkou
s
A
pomaluje
plátno,
vytrvalostí,
i
šikovností
dojem
velké
skizzy
!
nepůsobilo
výstavě
na
nad
i
barva
něj
vší
druhý
Vladimirovič,
humor
onoho
stejně
SMĚRY.
P.
PUVIS.
DE CHAVANNES.
STUDIE
SMĚRY
VOLNÉ
málokterý,
obraz
nejhůř malovaný
periody,
poslední
z
věru
ani
lépe
illustraci
velkou
la
i
podívati
tvoří
tu
Bo hda den
n
protivný
soudruzi«),
nosti
odnese
»ctení
jaké (to všichni
jsou
a
dobře
trefeni
nás
u
(předpokládám),
smyslu
při
vlastně
tom
musí
v
vědět), k
G.
budoucnosti«)
obraz
celý
padne
obrazy
viz
jen
Bakšejev
la
který bře
moderně
a
velmi
tom
A
tam.
ných
malířích
Staré
Rusi«
originální
nout ne
u
boj« jen
opravdu nás
druhého
mnoho
ZE
KAFKA.
SOUTĚŽE »VOL.
SMĚRŮ«
NA
nebyla
fická«.
Ten
II.
A I.
o
d 1 i š
vyšší
152
n
é
a
jizba
docela
dobře
malo-
mohlo
Rusi
na
ukazuje
vznik-
a
ne-
čistě
kvality
přináší
a
»Sou-
nám
také
stejně
vzduchu,
třeba
nijak ruský
»ethnogravzduch,
je vlastně první
interess
ěv
dílo
Západě;
ruského
NÁVRH
PLAQUETTY. AKCESIT.
látka
ale
dobrých
»Soudní
jen
svrchované
malířské, BOH.
na
tu
špat-
po
po
je
které
při-
a
Lebed
velmi
a
dílo,
vané,
malíři,
Prvního
při
aje
prázdný
postupně:
umělci:
Rěpin. v
světle
trochu
dobří
do-
opravdu
jednoduchý
jen
rozený, a
často
maluje
takové
a
to
nej-
výstavy,
že už
okolnosti k
tomu
nesměle
jehož
tím
si
Jeho
si
sonata
známí literáti
jsou
publikum
může
je
ukav
4.).
»Zebráci«
obrázky
již
slušnou
z
autora
jsou
vodu«,
dobře
není,
Mně
c.
traktuje
pleín-airovou
osobně
pode
2.)
Ze
jsou
vši kritiku Dál
as
a
je
tu
dobrými
drobné
studií,
je už
sotva
venku.
nejhoršího
(»Pro
který
všechny
pomohou.
téhož
byli
Nilus,
jsou
nějak
studie
bychom
pro
víc ?
chcete
co
asi
výběru přednosti,
Kreutzerova
se
posluchači
solidně,
místa
to
přes
malovanými c.
ani
tam
krajinářské
Ale
(»Kvetoucí jabloň«,
Vino hrad ov,
Béraud,
a
velmi
aspoň
sílikován,
Aj-Yasil«.
světlými,
studiemi
krajinářskými á
»žlabí
dvěma
se
duše ;
do
protivné
99,
c.
literární
vedlejší
,
takové
nemalebně
docela
váhu
na
zdánlivě
ne-
Mjasojedov.
Předčítá
je-
intim-
plný
Úspěch
barvu.
a
(»Bývalí
přirozený,
obrázek,
nejůplnějším
poznání,
dva:
obrazy
hlasů),
G.
ještě
Přechod
t
namalovano
to
je
plachtu
pozadí.
do
ř
zovat,
obraz
ne-li
příslušenstvím,
pro
jinde
spojuje
aspoň
jsou
jednu
požitkem
se
malířská,
vystavuje
vším
publiku zamlouvají. ovšem
se
stává
nich
malovaný
všude
i
rukopisu«
se
velkou
(»Zkouška
výborně
a
znamenitého
a
»Jidáše«,
anekdotu
který se
druhý
a
pretentiosní
ještě
také
historický
(»Zpytování
v
o
v-B ělsk i j,
genre,
chcete-li,
Nevrov
aspoň
zatlačuje
Bohdan o
má
tu
Po
kde
obrazy,
na
stránka
umělecká
Sadu«.
bezcenné.
stejně
se
»V
i extrablatt,
nebo
který
o,
fanatismu«,
vesměs práce umělecky jak je Styka vyrábí,
způsobu,
technicky
k
n
»Občť
netratiti.
Jarošenko
Javůrek,
toho
e
Doubu
na
Miloradovič, cýi, nichž o Šanksová,
o
familienblatt
pro
dívku
porcelánovou á
slov
Pimon
vystavuje
Lem
pak
svým
který
upomíná
motivem
Bodarevskij,
Maksim ov,
je
i
oposnad
»Pominky«,
Kasa t k i n,
výstavy)
koloritem
nesympatickým
hezky
jsou
(»Sasek«,
TujeKlodt
chce
malovat
rozplakat,
kterých
finty,
a
třebované.
nebo
rozesmát
chtějí
buďto
většina;
vůbec
hřeší
Tím
sentimentalností.
falešnou
sujety
Korin,
umělecké
vlastní
i
»Souboji«,
v
Štěpána
paměť nelze
kde
splývají
divně
dost
celek
rými
vábící
detaily
nic
není
nic
jeho pokusů
z
opravdovosti
»Orenburské
to
(c.
které
135),
tak
a
ho
je
než
jsem
nejsnazší
ského
bylo
až
celé
v
a
kterých
ale
ta
typová,
té řadě
tedy
velmi
jistě
ruské
všem,
co
umě-
Náš
Mařák
studiích
bez
stál
(ne
podstatou jeho tu
dovede.
jeho
umění
je
podstatu U
nás
to
protože je
je
bytosti tak
plně
rytinách
věcech.
zastou-
upřímný,
to
výše.
míň
kde
ale
za
ve
Volkov, Kiseljov,
ru-
silné,
pro-
Pervuchin
řadě
jen
které
už
gurov
je
je
světlý
V
jen
mnohém
dva
čísla
zvláště nade
jich
»Zatva<',
fialových
zrovna
krásně kého
Levitan
je
modernější
nářství.
pojem
Aspoň
O
dílo
nejlepší
a
věru
vzbuzují
mraků,
z
chef
jeho
obraz
dobrých
velké
mínění ruském
než
podobizny
o
moři«
prvního ale
duha
kus
(c.
19),
celé
upomíná
by opravňovaly ukázky jsou
Ti
ruském
mám
z
tady
vel-
krok
o
moderních.
portrétu
pře-
výstavy.
ještě
»Soumrak«,
na
veli-
volného
a
moderním
Jarošenkovy
Skoro
n.
a
má
jasu
řadu
chlad«
měkkostí
Skotů
29).
c.
na
u
stádem
ďoeuvre
viděním i
moderním
větší,
a
ta
tak
která na
klidu
plné
přijdou
»Nastává
krajina,
ale
barev,
aLevi
se
Endo-
Světoslav-
to
něm
pasák
školy,
husami«,
zajímavá;
»Tišina
a
vidění
za
po
Vecer«,
bouři«,
barevným
některého
na
jsou
malířské
vzduchu,
a
je
a
analogické
nahoře.
s
Dubovskoj
biblické,
malované
(»Dívka
Sousedi),
»Jarní
pořadí
modernímu
dobrý
exposic
Silder
romantické
vyjmenoval
k
velmi
»Po
všechny
pozadí kosti
jsem
mistři:
opravdoví
všechna
až
den,
barevně
vzestupné
prázdný
a
ohledu
(Jarní
skij
je
cestě
na
v
krajinář
to
genristů,
že
vysloviti
Beggrov,
Stěpapanov,
v,
Ovšem
vydávána.
ostatních.
spo-
dokonce
nebo
v
Broniko
umě-
jsou poctivé,
často
díla
jsou
a
tvrdě.
komponoval)
umělecká tak
střízlivě
svých malovaných
ve
příliš
ne
jaká bývají
umělecká
i
Šiškinovy
Obrazy
dokumenty,
ještě
kresbách
svých
kreslíř
nepříjemně
maluje
a
vidí
Barvu
pracovník.
sám
než
důkladný
a
jsou
presentuje
se
Je
j
daleko
výstavě
na
i
sníh«
přírodu i
r
studie
»Ranní
cítí
svědomitý
obrazech,
poetická díla,
a a
zastoupen
hojně
noblessy,
ve
v
daleko
lehlivé
velmi
umě-
přináší Rěpin
maluje,
na
větších
Z
malých
leptaných
a
pilný
ale
správně,
lecky
jme-
dost, Toto
tak
malovaných
v
realista,
suchý
Ru-
genristů,
málo.
je
ruského
protivně
než
Brjullov,
lecky
právě
lip
ale
nejpovrchnější.
ruského
lecky
tože
nebo
Makovskébo
u
celkem
odlišnost o
dosud,
hlavně
a
novitě
ské
ty obrazy,
krojová
vnější,
V
Apoli
kollega-krajinář,
jeho
Rusku
v
míň
dojmu
Jistou
kresbách
pený.
a
i
mluvil
jsem
ta
těšil.
se
ovšem
mají
mého
dle
tam
mnohý
Není
krajinářské
Vasněcov
že
Šiškin,
slavený
které
techniky. z
Viktor
dekorativních,
jmenovec,
142),
stepi« (c.
po-
někte-
zas
vůbec.
projektů
tu
Di-
sv.
odpuzující.
jako
má
je
umění
a
zastoupen
solidní
a
ukazují,
než
umělečtěji
jeho
Vasněcov,
Michajlovic velké
to
ale
Worpswedských
umělecko-průmyslových, Za
školu.
udělaly
bohužel
tu
»Zjevenim
nepříjemný,
stejně
»Na
Nesterov
snahami
náboženských
jeho
z
skoro
je
pravda,
byzantského
a
ba
neurovnaný,
Vasněcov tu
Vasněcova
moderními
s
svým
obrazem
velikost.
i
ne-
také
Celý
surové,
to
dost
Rus
obrazem
velkým
vlivy
se
je
;
sílu
jistou
jediným
zastoupen
v
Permského«
upříti
tomu
mitrije«,
Ivanovic,
Sergěj
obou
v
jako malíři
hlavně
se
ani
se
nezapře.
portrétech
sympatických Ivan ov,
která
technice,
jeho
obdivovali
budou
Samovazbě«
»V
své
stejně
ale
okolí),
k
nikoli
výši,
ku
vzhledem
prostředně
(ovšem
prostředně
dost
dva
kraji-
reprodukcí vystavené.
docela
tuctové
153
J.
L.
NĚMEC.
ŠPERKY.
VOLNÉ
zboží, není ní
Kuzněcov
a
tom
na
nejlepší nající,
bené
mužské
hrává
v
sumé
v
hotov
uvedl
Praze
solidně i
Ženíška
so-
na
upomí-
kreslené
i malované
prohlou-
psychologicky
i
případě
se
nemám,
jsem
Le-
Touto nad
solidností
vy-
malířem
Rěpinem,
větším.
daleko
Jsem
J.
kresbou
pevnou
podobizny.
tomto
J.
to
je podobizna Siškina je vů-
o
živé
velmi
a
dámy
neobyčejně
Františka
dokonale
tom
jistě
k
r a ms
vzorem
při
a
K
Za
portréty
barvou
podobizny
a
podobizně
v
lépe.
dva
diskrétní
lidní,
bec
mnoho
o
vystavuje
a n
aspoň
prohlídkou
bych
pověděl jiného,
viděli
brzy
přání,
leda
napřed
zas
jako
a
;
Ruskou
co
než
abychom mladší
výstavu
MILOŠ
generace.
ré-
JIRÁNEK.
utkvělá
tru
jako A
idea
postrádáte
něco
zech, zkrátka tého,
jen
co
šíře
chtěli
přístupné mít
byste
A čím
odlišněji, a
mnohde
zrovna
soucitu
žurnalistické
školských
té.
doby
zápasí
vité i
do
nové
svěžest
Na
díl
cyklů
nich
své
Co asi
Co tu
zápasů
a
trpěných
Holárek
a
Co
J.
L.
v
v
skiz-
mládí, ztěž-
hotových Tak
ušla
z
Snad
nějak nich
vy-
časem
tím
a
že
nebylo.
z
bídě
lidí,
sliboval
šedá
většinu
ne
neroz-
byť
cítění,
diska
v
několik
malovaných
s
o
pádu
věcí nechutné
»Pádu
maně
pravé
prací iv
NĚMEC. *)
154
Odloženo
z
c.
5.
je
na
tomu
najdete
dosíci
přežité
cistě
z
V
Vím,
ale
kultury,
divadla
Evo
nebyla
se
anděly snad
mu
tragedii tolik
komponování. H.
vý-
na
»Vezmi
ovoce
autokritika
jistě něm.
při
lidí,
tom
v
dával
trp«
a
obraze
i
této
je
obraz
stavu
hle-
nejvíce
v
tolik
a
pojetí.
v
niterního
jednalo
když
se
naolympu«,
příšery
velikosti
dojmu
alegorie.
Holárkově
a
tak
vybavil
možno
co
mátohy
oblacích.
neb
žánry
opakem
théma řeší.
modly, v
klidně,
kreslené
barvě
v
»Kristus
spíše
—nr.
ZPRÁVY K SOUTĚŽI A POZNÁMKY. NA
radnici
jíž v
staroměstskou,
podmínky
denních
kyty'
listech
ně-
dusí. po-
davků k
v
této
oběma
přestavbě
po-
místě otázka
se
rázu,
neb
rázu
hospodářských
mělecké i
části
zá-
a
poža-
akutní.
stránkám,
u-
hospodářské starých
dlužno
jednu
S na
stane
zachování
roveň
dodatečně
radnice
navrhovaném
Že
uveřejněny
poznámek.
stavením
je času
svého
připojujeme
několik
sta
ŠPERKY.
jen
pokolením,
pohanství«
Klingrův
prostě,
jak
podaný
podobností,
Kristem
to,
z
podobné
naproti
toho
»Lidské
starobylého té
Taková
tak
dělá
Klinger
zacasté
Naprosto nešťastny
ukázky cyklu
skizzou
snad
malované.
materielně
mysli
krvavé
jeho
síla
konvencielnost těch
v
byste
svými
neřestech
o
bezprostřednost
jaká
práce.
schvalovaných,
pracech
nitru
cy-
Mnoho,
svými
výrazu.
v
sklamání.
a
Před
měli
práce
cením
Když
doufání,
najdete !
Jak
Hlavně
smutku.
prchala
v
a
nepravostech
ka
iv kresbě
prohrané
Květy
Jsou to
několik
a
chvil
bylo
vypráví
v
jeho
mi
Práce
celek
rozletu
svádí
ještě
výše
cítění Ho-
tu uloženo
cykly
zami
kde
presentoval Holárek
práce.
kreslených
práce.
i
po
ale
malované
jeho
výrazem
plody slibovaly,
dosavad-
najdete.
mnoho
to
díl
chtění
tu
klech.
i
jsou
všemi
se
nežli
cykly,
k
Dokumentem
lokálky.
Vždy
skácené
dosavadní
jeho pérem
jich
počátku.
v
Rudolfinu
v
Největší
snah,
lárkova
o
vypovídá.
něčí
spojené pérokresby
prací.
ale
na
jabloně.
výstavě
velký
pracech
formou
s
které krásné
byly,
trpké
z
si
I vzdor
zběžné
které
úpadu,
vesele
půvab
a
to
které
mládí,
až
jiných
o
léty,
ještě bylo,
to
člověka.
většinou
Byly
nedostatky
bitvě
i
platí
před
akademie
silnějšího
notu
Totéž
mládí.
»Katechismu«
výstavách
přinášely
z
ku
skizzy
přes všechny
cekali
ironie,
cítěny.
»Noc«.
cyklus
) Holarkovy
. první
př.
neb
věcmi
s
odlišněji
disposice
kde
tam,
se
nebo
ohmatávanými,
Holárek
všechny
přes
náběhy
setkáte
nějak
tyto
o no-
cítěním
ať
tolik
tím lépe.
po
hárá.
odlišného,
bylo,
strany
touhu
vysoko vyzvednu-
kde
specielně tu,
děje.
aspoň jiných výra-
umělecky
jen svým by
a
A
podáním. té
neb
silných výrazech,
vých,
piano,
nitrem
co
něco
ni-
v
se
onu
toho,
našli
a
na
prací
zde
většině
vyčerpání
tak
vyznít
Holárkových
po
cítěná
hluboce
nemohla
Dokonce ztěží už byste
básně
V VÝSTAVA RUDOLFINĚ. PRACÍ EM. HOLÁRKA
by
mnohých
u
že
jisto,
Je
vyvrcholení,
s
svou
co
dání cítěného.
SMĚRY.
druhé
zřetel
částí
při mě-
bráti
a
přispůsobiti,
soutěže
psáním
místo
toto
těž
však
Byla-li
me.
již
címe
pro
nesouhlasí-
vypsána, k
se
ní
V.
sou-
PREISSIG
»VOL. VAZBA SMĚRŮ.« A II. CENA ZE SOUTĚŽE
vra-
ještě,
něPŘEDSÁDKA.
kolika Ze
poznámkami.
starého
nější
k
jícími mými má
části
konkur.
si
jako
kajících
starém,
nevyhovování
a
Přetvořuje-li
stapv
žádáme
uiz,
umělecký
y | a
i
v
tvoriti
stojíme
stávající
účelům
budova
byl
význačným iv
platnost
Místo
stanovené klikatém
děleném
půdorysu
se
a
pro
při roz-
ta-
jednotnému ře-
šení
velké,
pro
příšt;
sentující kterak
a
veřejné casy
nás
repre-
budovy
nevyhovuje,
ni-
ani
umělecky,
ba
ani
spodářsky,
neb
již nyní
místo
dostatečné
kratŠí
malé, než
pro
dobu
důvodů
těch
ho-
ne-
nej-
příští. s
otázkou,
cast
budov
řešením
tom
sobě
před
jednotným
domů
domečků.
ovému
s
při
k
tlacícících
svém
Je
starém
to
jeden
objevila vzhledu a
té
z
města,
uliček ale
se,
okolí
v
bohužel
části
případů,
vy-
jak
pře-
obytných
;
že
slohu
u
obce
starobylého rynečku ob-
kostela, ne
zrovna
nejsprávnější. V
takových
nice, let,
aby
kdy
ale
na
případech
vytvořuje mnoho
přikročeno
ponecháno
dneška,
má
vyžaduji,
vnitrním
věnována
povstati
ch
slozích,
Malého
ruského
ý
radnice
kdy
příležitosti
u
ve
pražských
aspoň půdorysu
pro
dále,
žádán
zachování
pro
ve
Linhartském
na
některé
málo
těch
i ck
cteme-li
několika
v
snaha
se
spleti
jevila
zmizet
ráz
nový
Zde
jiným,
jaké byly
komplexu
Z
svém změna
musí
veřejných.
věnovaná
zcela
radnici
starou
budov
nynějším
jest
při
nastati
aby
bývalou
komuni-
možno
provésti
že
rozumíme,
prove-
může
ty p
jako
komplex
se
desítiletí
bylo
je
ku
ba
bylo
lidem
pracovati
pracovati a
ne
pro
pro
jak
ohledy
několik
žádáme, na
žádáme, aby umělcům
dne,
dneška
kterému
jiné,
rad-
zbudované
potřeby
účel,
na
staletí,
práci
dnešního
tak,
budova ne
důmyslně propracovaném základu,
komplex
než
jich
nyní
jednotná i
však,
vrou-
íázu.
tom
v
dále
ponechával ojedinělým
a
věcem
starým
budov
rázu,
jeho
v
jednotném,
dalšímu
nutným
musí
vyni-
stanovisko
úplně
město
se
rozkvetu,
náladě,
jeho
starých
připojování nových
hospodářském v
samozřejmo.
zabraňovati
ovšem
Pomíjíme
polovicatosti:
je
zachováni
nesmíme
města.
kacim.
potlačena
přejeme
věcí,
vývinu
chu
byla
pod-
slozích
Prahu
jedna
dle
býti
plácku
sta-
radnice
mínek
všech
by
povstati
která
blok
přiléhasoukro-
ni
nová,
a
ny-
zachováním
se
dena
Tak
s
domy
robylé
aniž
bloku
radnice
které
to
budova
nejsou
VOLNÉ
odůvodněny. část
nou
radnice
část
gotickou
slohů
ckých
je
ovšem
toť
zcela
stavětí
však
řadě
v
novou
umělecky
my
nepočítáme)
radnici
plexu
té
(k
odůvodněné,
umělecky
starou
Zachovejte
novou
správné
a
kom-
na
Prahu
pro
cen-
typi-
každých poměrů požadavek
za
že
Je pravda,
podmínky ponechávají rozmyslu
soutěžícího
umělce
tolik
respektována více
nás
tomu
těšilo, cizině
v
při
něco
vyloučeno
zakázáno,
odstavcem
sovaným
pokusům,
bylo
radale
by
tak,
úlohách
jako
stává,
se
podobného přímo bylo dobře
tam
kdyby
zabráněno
bylo
dnes
jaké
vůle
radnici
na
podobných
soutěže
a
i
kdyby
že
volnosti,
nemusí,
býti
podmínkami
těchto
za
styli-
nešťastným
Jedno
Prahu
odpor
k
cizé
kteří
aby
vstaly,
nebyl jiný
aby
i
dající, bráni ti
při
(a
tom i
naší
u
jak
naší
větě
a
jsme
převedly jinde
po-
dnes a
naší
o
p.),
podmínek
žádáme,
od
jiných
našemu
materialiím
jak
go-
odpoví-
možno tomu
ži-
tak
dnes
je,
našich
oněch
kteří
modernu
kde
mohou
méně
našich dá
O
užívají.
odsuzujících i
listů,
při
nadávají, její
historie
která
pravdu
spolu žijeme
a
nám
však
bolestí.
Návrhy
za
úplnou z
projektů
duševním má
použiti
při
stavby
volnost
vyhrazuje
a
zda
rozhodnutí, má
poctěných
V v
této
pravém
větě
objevily
světle.
Na
se
zde
omluvu
snad, že podobný nešvar stává to v
ale
obci
vost,
není
panovaly která
stopování
původ ji
omluvou
býti
jinde všech
svůj
očekávali,
těch
čemu
nás
u
se
ale
se
typickým,
My
větě
aby
špina-
ta
ne
tříletém
po
nesprávností této
pánům
žádáme,
vzorné,
možná.
je
vzavších
se
poměry
dnes
je
kteří
nám,
poměry
hnusné
ty
radnici
na
nedivíme,
divíme
je
to,
my
že
oni
kteří
v
záležitostech
měst-
ských
enga-
nejsou jako
Dr.
p.
Chytil,
Hlávka
Wiehl
mohli
pod-
přistoupí ti,
mohli
jurorství tak
opravňuje
ku
provádění odsou-
hodných
sů,
jako
při
soutěži
ské
poku-
posledně
se
Živnosten-
banky
kusu
sou-
přijmou ti.
podobných zení
stalo, fakt
a
kterým
všichni
chitekti
se
Je pravda, nutí volba
o
že
nesprávně
ta
obec
a
na
část
mínek
Věta
PŘEDSÁDKA.
a
proveden.
založené
A
:
pražská
volně
jich této
provádění
který
Obec
původců.
právo
následujícím
v
zůstávají
poctěné
jedinou
programu
ještě jedna
cenou
majetkem však
Je
část
tato
těže
VAZBA
více
rozhodne
podobnou
I. CENA »V SMĚRŮ«. SOUTĚŽE ZE
ale
tom
detailů,
žování,
ANN.
přes
architektů,
členové jury,
FR.
od-
nám. Není
si
tak
ovšem
přijde
všechen
přes
pracích
tom
kterou
let,
sice
dech
moderna
zv.
jiných
a
pozadu
že
oprávněných
svých
na
tak
modernu
denních
odpor
na
typickou
slepých,
všechen
než
při naší renaisanci
českou,
proto,
duchu
historických,
něčím
byla
potřebám
nechápeme ve
spůsobu
gotice,
to
nežádáme
změny
slohů
v
přihlásili
beze
mluvíme
byla
fasády
co
renaissancí
aby
Je
modernu,
pro
moderna
našim a
luštěním
nám
(a přece
naše
odlišným, votu,
v
naší
a
oněch
referentů
slohu
tušíme.
poprvé,
jsou
počátek
zdomácněly
tice
to
k
se
elementy ač
označení
onom
typických
Není
těm,
ovšem
v
případným
proti
moderním. se
ještě
Prahu
i
citu
první
pevně,
kdy
doba,
brzy,
pro
se
jeho
jen
že
tak
teprvé
Doufáme
zavanul?
nebo
nás
u
nám
k
dokladem)
vůle
své
jsme
že
světem,
cítíme
por
že
Proto
celým
moderny a
dle
pracovati
potřeby.
za
podmínek jistě
povstanou.
pro
a
toho
dalším
jsou
jury
někomu
stane
hrozný.
nice
osoby
a
proti ar-
ohradili. že
rozhod-
projektu, jeho
po-
že
je otázka
SMĚRY.
důležitá
ale
ohromném,
je
pravda, že
tom
o
dovede
nouti
umělců vebních
jen
jury
jury jednou volená svoje
dobrozdání, tím
chávajíc
štitou
radnici
na
rozhodovati
ním
o
že
zde
pak
hlas
Víme, duje
věcné
několik
povědnými Jedno
ještě
velkého
bývá
tak
se
větších
dbáno
i
Jako
toho
svého
lolik
nevedla
naději zase
čas
na
vždy
i
býti
cizí,
našim
aby
soutěže
býti
dbáno,
poněvadž a
všeobecného.
pev-
vše
jiné,
abychom
na
tak
piano, a
řada
jak
tak
že
1.
ském
návrh,
v
plné
Drem
PODÁN
Kramářem
věnováno
NA velice
bylo
ohledu,
na
jich
národnost.
S.
Na
říše
rakouské
katalogu 41,
skorém
tedy
objednávky
na
stavu
pařížskou
zl.).
Vůči
těmto ale
nepatrnou, lecké
nedělo
se
huje
návrh
ným
úkazem,
Dra
moc,
povolaných
nápravu
slední době
Evropy
straně
které
rozdíleti
skoro
ZEM-
pozoruhodný 10.000
zl.
Mimo
to,
má
Nyní
ten
jako i
klice
po
Je
objeví
mezi
ani
kdo
počíná
poněvadž
mají
nebo
V
a
sebou tak
který
vyřknouti
výstavní, našich
nepodléhá
soud
pří-
všech
dějiny
jakékoliv
z
uznání,
o
jury
PO-
otevření
výstavky
spřádá
ten
jiné, mezi
žádné kdo závo-
kulturním.
samozřejmo, se
zaslu-
jednáno, jednou
seskupené
její činnosti,
poli
nás
u
místě k tomu
předním
výstavě pařížské
národnostní
na
nápravu
proto,
do
potěšitel-
jest
který
trochu
nebude
dovede
umění
ZÁLEŽITOSTECH
závodí
mocný,
spravedlivý dícími
k
práci
že
říci,
přivodily.
bylo
byly přípravy
její.
na
umě-
ohromnou
pozornosti
zdravou
na
OUMĚLECKÝCH
čin
větší
Kramáře,
kruzích
v
povolaných, aby
tím
že
směle
vý-
částkou
übohé
suma
povzbuzení
pro
proto
a
pomýšleti
možno
a
200.000
10.000
tato
čísel
pro
času
pravdě
v
dle
státu,
umělců
jest
i
by
vždyť
zemí
na
byla
vymožeností,
praničeho
naše
pro
poměry
dnes
cifrám
místě.
100
ze
svého
vypsáno
polo-
bylo
majetkem
domácích
u
druhá
Petrohradě
polovina
k Úče-
čestném
oddělení
uherském
v
pouká-
sumy
(i
velmi
v
galerie,
příležitost
cizina
na
výstavě
zde
nás
zde
stojí
byl
umění.
ohromné
věnuje
dán
pěknou ukázkou
jsme
jak
to,
na
bude
SNĚMU
ročně
V.
že
nazakupování nejlepších prací domácích umělců, bez
lovina
se
měli
několikráte
ve
národní
býti
mohla
po-
zvláštní
tím
jakési
domácího
uměleckým
dnů
KVĚTNA
aby
lům
čase
po
dnešního
ve
ale
bývá.
DNE
zati
zřízení
ku
zdá,
se
zase
u
akce
stáli
sklamání
tomu
žá-
i
by
rozvoje
podmínek.
celá
zastavena,
A
spolkem
současně
přepracování
výsledku.
čistě
Z
činěny
podány
o
plánů poctěných
umělců
pod-
má
spravedlnosti
takovému,
dobrého
vyběhne
řada
nej-
řešení
dbáno,
soutěži
vytky
byla
cíli
k
spíše
inženýrů,
a
memoranda
a
Soutěž
tím
ruka
jury
mělo
toho
stanoviska
byly
architektů
zde
brání
tomu
toho
umělcům
zárukou
je
tak
o
úsudku.
se
odborného
dosti
i
býti
člen
takový nosti
tak
soutěži
aby při
volíme
tam
všem
bylo
súčastniti,
mělo
přispěla
ciziny,
sochařských,
se
žádáme,
tam
důležitosti,
zde.
umožněno
architekti
jen
tak
jury přibírán
nové
při
která
Již
odborných.
umělec
vzatý
tak
umělců
národní
do
základ
by
zod-
soutěžích
soutěžích
při
se
Jako
našich
slovo
př.
stalo
neprávem.
Při
že
se,
stali
se
otázkách
po
architektů
spolku
v
dnes
částečnou
aspoň
korporaci
své
na
pomník,
niku
této
že
je,
nám
je
stává
na
malířských, Husův
okolností
poznamenáme.
odborníky
stává
umí-
jinde,
snad
zději
delegátů
významu
zá-
zemském
v
neb
museu,
po-
kroky
za
svého
buď
budově;
kteří
právo
on
Zakoupené práce
stěny
případě a
i
by
pří-
vyzvání
ůyly by prozatímně
po-
volbách
inženýrů,
měl
stupce.
o-
potěšující
doplňovacích
stát
navrhnouti
sehnaný.
zárukou
že
projektů.
okolnostmi
Jedinou
se
dostali,
pade,
(Ce-
Po
Němcem).
a
by
členy
výboru
vyhoví
po
hnutkami
a
chem
nýbrž
hlasů
jinými
a
hesel
nerozho-
právněnosti, čet
zemského
definitiv-
zadávání
kteří
dvěma
doplněni byli
pod zá-
mají činné
jednoho
pražské
že
jako
lžižurnalismus
u
nás
rázu
i
p.
všude
JOS.
FILIPI.
»V. SMĚRŮ.« ZE SOUTĚŽE III. CENA
o
děl
ecky
svých členů,
ze
by
voli ti
ěl
um
spolky
pone-
se
přispěl.
která
uměleckých
narok
ale
podá
politických
účeli
rozhodovala
několika
kteří
stavitelům,
aspoň
poroty,
koupi
ne-
Zde
pevná.
z
sta-
složená, jury
odvislá,
Do
aby
částkou
témuž
k
rozhod-
praktiků
a
stejnou
také
stát,
vyzván
býtj
tak
při projektu
jinde
Hladíkova
157
NA
VAZBU.
VOLNÉ SMĚRY v
Čapkova,
a
dovede
však
který
než
slepě
nepadá
lice
že
litovati,
rodních formě stati
nikomu
Přes
kteří
vad
konstatujíce pravy
tomu
statovati
jak
Rakousko
které
by
budiž
tečnění,
o
stejnou Zde
i
pro
přáti,
jen
povídalo
158
pozdě
se
na-
pomýšlí
schůzi
se
předne-
opravňují
a
Dle
nich
vlastní
umělecký
umění říše,
o
má
nebo nejdéle
toto
a
příštím které
Museum,
umění
jednak děl
předváděním
s
vzorných
gra-
uměleckých půnové
pro
pak
pomýšleno
galerie
umění,
dnešního
zemském a
co
říši
aby
spravedlivé
rady
Dr.
doufáme uznáno
vedení
mitétu
»Car
potřebě
uznání.
jury
p.
na
našich
Hlávkovi,
Veškeré 15
po
peněžitými jetku
jichž
anonymita
těžícím
umělcům
r.
a
1877
7B,
autorů
mají
o
být v
hledy
stavebních
umění.
mínky
Kramář
uzavřena
za
ústavů
měřítku
má
pro
prospěšné těch
národů
od-
říše
delegátech
umě-
Hostinskému,
Hy-
osobách
místa. a
bude
bude sl.
v
1
kdy
2000.
bude
kromě 1.
svobodu
za
udáním
pramenů
plán
místní,
stavbě
o
Umělec,
do
místa
po-
'jest
5.
Pod-
kterých
pomníku. zadáno
jemuž ukončit
února
19.
po-
materiálů
základě
na
povinen
jeho
sou-
doklady:
pracovní.
mzdy
smlouva
jest
Všem
3. Fotografické
ceny
práce,
nejvhodnějším
st.,
:
Přibližné
nejpozději
úplné
války
ma-
v
autorům
komitét
a
Situační
pravidla:
zavázán
čestná
událostech, jež pomníkem
2.
místní
provedení,
pomníku Dále
a
provedení
Všeobecná bude
4.
brožury
jak
Návrhy
budou
přání
na
ve
rozhodnutí
po
porušena.
podrobnějším
s
budou
vystaveny.
nástin
zvěčněny.
býti
usku-
zašle
historický
Krátký
fr.,
vyznamenané zůstanou
následující
programu
franků,
budou
vráceny
ko-
zadáno
5000
uděleny
budou
r.
buďtež
300.000
udělena
nebude
t.
Bulharsku.
v
bude
ceny
ostatní
komitétu,
dodatky,
poctěného
mu
Sofii
v
předsedovi
ceně
v
veřejně
cenami
ve-
POMNÍK
Směrů«
Sofii
v
návrhy
dnů
by
činnosti
NA
»V.
cenou
těchto
mimo
váha
Zaimovi,
ostatní
zálohy,
ono
brzdou
Návrhy zaslány
vyplaceno
mu
udáno,
5.
c.
provedení pomníku
současně
ne-
půdy,
se
ministerstvem
první
v
Osvoboditele
osvoboditel«
návrhu
Autoru
11.
SI.
a
místo,
statečnou
SOUTĚŽI
v
K
lokálkách.
následující: 1900
se
domohlo
hlavní
6
široký
obyčejně
jehož
vypsání
září
která
dojde
všech
k
1.
mník
pak
na
nichž
již
se
nám
byly
má
měrou. bude
zaslány
bude
stává
Alexandra
cara
se
pěti
v
clen
nezvrhne
a
novinářských
v
Zakládající
úkol
když
MEZINÁRODNÍ
KU
na
pře-
to
a
případě
v
po-
potřebuje
skutečný
že
které
a
cleny.
K,
vlivu
pokroku,
mníku
názory.
obrazem
navrhoval
bylo
si
a
sněmu
ve
pomáhal,
do
státy.
přinášel porozumění
moderní
důstojným co
umění
se
dostát,
vždy,
pro
pěsto-
zobecnění
veřejnosti
za
přijal
též
ku
se
šířit
veřejností,
a
strany
100
spolkaření,
doplňujeme
Je
byli
ustavil
soustavně
působit
a
doufejme,
kon-
zůstalo
chce
určenému
se
Spolek
domáhá
z
klub
lhůtách
umě-
musel
rázně
této
celných
cíl
konečný
království
lecké
a
proudy
zřízení
je
že
kočující
přednášek
umělecky,
To
a
upozornil
účelům
budoucnost.
v
reprodukcí
býti
12.
ně-
rady
BRNĚ
V
uměním
jednou
snadný
který
dne
ty
důležitost
fických
na
složí
známo.
rady
umění,
dosud
umělecké
a
přistupováním
býti
začíná
v
skioptikovaných,
Jako
podpory
spočívá
opravdu
přece,
jednak
umělecké
nejširší
uznalo
byl,
pro
Má-li
Teprve
to
r.
krásu
vkusu.
ná-
jenž postrádá uměleckých podniků,
pořádáním
rozumění
devším
t.
mezi
styky
zjednati
sám
ministerstvu
při
kraji,
po
vat!
ročně.
jak
oběť
v
snahy než
hájili,
UMĚNÍ
počátku
na
dnes
bylo
více
a
schůzích
při
PŘÁTEL
KLUB
tak
málo
času
přinesli
a
činili.
poukázati
kulturními
velkou
zřízeno
rokem
sobil
na-
celku
opravdově
nich
z
Paříži
mělo
Během tohoto roku
spravoval.
by
v
ohledu
interesoval
úřad, jenž
kteří
formě
nadějím
zřízen
býti
o
on
ostatními
svoji
lepším
zastupují,
škerého
dosud
bylo,
tomto
ministerstva
mají
jež
svého
inte-
podřizujíce
aby
interesů
dbali
více
rocních
umění.
nedostatky
potěšitelno
Návrhy
k
ze
nápravu.
na
sené
této
výstavě
Hartl
ryt.
péce
faktum,
ale
pařížské
umělecké
málo
za
smutné
se
snahy
dávno
na
v
trochu
clen
činíme
péce
Dr.
věnováno
hlížeti,
dosti
řady těch,
poukázáno,
se
schůzi
dodávaje, jak leckým
k
to
konané
své
resy
Myslbekovi,
a
známé
stran
vyučování
května
to
dali
se
soutěži
příležitosti
trošce
o
naisovi
ponesou
tomu
zkušeností
zkušenostech
kde
výroční
ve
k
najde
při
nás,
u
příprav
po
i tam,
Ministr
produkci
budoucnost!
zjevu
věnuje
snad
to
popřáno
předností,
dodnes
mnoha
s
Rakousku
se
svých
aspoň
během
dnes,
u
ve
Rakousku.
v
Již
nás
vy užitkují
jsme
podobnému
i
Ná-
otrava
celé
kteří
autoři,
ve-
čtenářů
místa
než
To
ovšem
Politiky
těžiti
nejbližší
pro
Neměli-li
v
i
toho
více
ne-
vlastní.
řady
v
ostatní
zodpovědnost
však
to
autokriticky
bytých
k
ovšem
dovedou
svých
Je
břichem
nezodpovědní
podnětu.
kdož
se
nichž
v
to
za
váhu.
Národní
tanečnicích
o
všech
vynášeti
hnízdo
na
a
referátů,
těch,
pro
zanáší
Listů
kulturní,
k
zde
vše
zaslepen
1904
stavbu sl.
st.
postavit
provisorní
po-
celosti
materiálu, jenž
mu
do
z
dne
oslaveno
19.
února
251eté
1903.
jubileum
VOLNÉ
SMĚRY.
pomníku
finitivního
nejlepší jakosti
teriálu z
kusů
velikých
půdy
tíži
a
musí
být
Veškeré
lepší
reliefy
musí
částí, mitét
ních
jenž
částí.
výlohy
tímto
Autor
vyplacena
způsobem
uzavření
při
lování
20.000
zřízení
fr.,
80.000
fr.,
místě
na
50.000
všech
prací
bozen
jest
všech
definitivním
odevzdání
mníku.
Pravidla
změněna
za
osvo-
celních, béře
tyto roku
po ve-
porušení
po-
být
případě
po
přání
sformulované
přesně
na
částí
přestává
pomníku
mohou
tato
atd.
odevzdání
daní,
umělcova
po
postavení
a
uplynutí
Po
režie.
pro-
všech
výloh,
jiných
fr.,
fr.,
Navrhovatel
a
autora
projektanta.
K
SOUTĚŽI
volená
J. Preisler
redakce
návrhy
VI.
panu
ku
120
heslem
s
patřící jat
Schusser
J.
S.
a
5
návrhů.
Sucharda,
KŠ.
a
H.,
Jury
zástupce
a
užšímu
k
odporučila Z.,
VÝSTAVY
III.
došlo celkem
Mánes
spolku
PLAKÁT
NA
výběru
nichž
z
prvý
Županskému jednohlasně při-
provedení,
a
udělení
soutěži
jsme
7
mysli tónem
středky, děný
návrh
na
celkem na
celek
SMĚRŮ«.
»VOLNÝCH
původní
návrhů.
Při
jednoduché materiálu
drobné
i
dekorace,
soutěži
č.
z
této málo
desky,
jaká
deváté
K
vazby
kresbou
50
návrhu
listu
lem
Paříži,
v
»Bronz«
tečně
Došlo
5
40
cena
K
práce první
Boudové.
Autor
jméno
adresa
a
vyplacení
o
VČ *
Při
dvě
vypadly
nuty,
108
109
a
poctěny
a
dostatečné označení
paní
od
dole
se
jsou
tím
a
r.
vytiskbyly
zaviněno
které dnes
prací,
111. t.
musea
umístěny
jež
řádky
jsou
I.a
byly
němž
v
stávajícímu
podpisu
proti
chvíli.«
KVĔTINÁČE
OBA
archu,
přelamování
ob-
v
přihlásiž
uměl.-průmysl,
soutěži
při
cenou
Ko-
J.
poctěné, jehož
nebyla,
str.
Boudové
A.
pí.
Kievě.
v
»—
cenou
SMĚRŮ« na
obálku
na
redakce.
u
ceny
uveřejněné
prací
udána
»V.
5.
značkou
se
Doda-
—
poslední
»V
heslu
práci
assistent
Cena
1.
hes-
s
rozhodli
Schusser.
J.
udělena
K
60
nosu
návrhu
Jindřišek
nichž
o
Vojt.
autor
soutěže
J.
firmy
a
Kor.
Strakonicích.
v
prací,
Preisler
J.
40
Filipi
Jos.
výsledek
cenníku
celkem
těra,
2.
školy
žák
—
Kor.
10
sty-
Anýž, II.
Praze,
vlašťovky
autor
uveřejňujeme
hudebního
Franta
v
III.
a
—
odborné
k.
c.
školy
značkou
se
autor
—
značkou
se
Preissig
návrhu
Korun
průmyslové
um.
BIBLIOGRAFIE.
ne-
doplňujeme.
jemně
Jiří 11.
se
dá
Č.
1900.
12.
list
»Fors
hnihy
z
5.a
6.
Č.
malířství.
č.
Samostatnost Emil K.
St. č.
Kus
žírné
6.
Všelicos 10.
Č.
1.
Ruskinovi
J.
K.
B.
Mádl:
24.
r.
1900.
výstavu.
měli
dáme
pro-
v
především
loňském
nále
docílit
nosť«
žádný
to
(Umění
i
č.
40.
Z r.
N.
Durer.
L.:
umění.
14.
Stráž
Ruskin.
Vý1900.
r.
Zl.
Praha,
výstavy
a
1900.
(UMĚLECKÉM)
HLE-
ruské duše« napsali jsme zmínce
opětné
při
Chudožestvennaja a
Č.
Botticelli.
č.
Re-
1900.
r.
Ruskina.
Čas
Straž
projevy
Mod.
Hilbert:
6.
Gamma.
ročníku
»Iskusstvo
seš.
Výtvarné
Č.
1900.
r.
1900.
r.
RUSKÉM LISTĚ
»V
7.
a
Týž.
dějin
Gamma:
Holárek,
z
Brandta.
Z
4,
Rudolfinu.
v
Muther:
R.
11.-13.
obrazů
mimo
a
č.
1900.
Jaro
1900.
r.
č.
Stráž
stava
Emil
Akademie
1900.
r.
6.
1900.
půdy. o
č.
Kult
7.
a
č.
Pátý
Stráž
1900.
r.
Neumann:
vue
č.
16.
č.
Rozhledy
r.
Holárka
Č. Stráž
Holárek.
Č.
5.—10.
Em.
Výstava
mn —.:
č.
Rozhledy
Muther:
R.
Stráž
4.
Ruskin:
clavigera.«
1900.
r.
výstava 1900.
Ruskin.
John
1900.
r.
Praha.
John
Týž.
č.
Revue
Moderní
Karásek: r.
č.
5.
zla-
Vánoční
umělecko-průmyslová.
č.
SOUTĚŽE
I.
:
lisovaného
obnosu
v
ceny
K.
došlo
dem
pořa-
následujícím
nejlepším
odměny
basreliefu
definitivním
fr.
zodpovědnost
po
podstavce
Sofie
fr.
vymode-
a
dopravních
své
do
do
po
poplatků
komitét
škerá
fr.,
30.000
kolkových si
odvezení
po
300.000
fr.,
bronzu
z
do-
za
a
po
figur
základů,
odlití
po
hlav-
tři
ve
veškeré
se
20.000
pomníku
ostatních
40.000
fr.,
za
de-
jury 5000
30.000
soch
vymodelování po
na
suma
25.000
smlouvy
sestrojení
fr.,
odléváním
rozhodnutí
po
hlavních
pěti
visorním
:
ko-
a
účet
spojené
bude
mu
To-
spojení
svůj
béře
pomníku
roz-
schopnost
ve
na
nad
projektu
zřízením
se
hotovení
dozor
povede
nej-
bronzových
jména,
vejde
vypraví
syenitu.
právo
posouditi
sochař
komitét
účelem,
legáta,
právo
kterou
se
si
evropského
si
vyhražuje
továrny, tím
požívati
pomníku
bronzy
odlévání
bude
žuly,
materiálu.
veškerého
zadáno
jíž
várna,
lité
z
pod.
a
čisté
z
nebo
vyhrazuje
kvalitě
o
pevnosti
části
žuly,
atributy
a
Komitét
jakosti.
hodovati
leštěné
ryzí
z
být
důležité
ostatní
a
ovšem
stupně
musí
zpracovány
ma-
základ
:
musí
Veškeré
z
čemž
při
odpovídati
pomníku:
budou-li, podstavec
žuly
být
takto
přesně,
a
lámané
základů
hloubka
musí
provedeny
de-
součástky
Veškeré
Bulharska.
osvobození
umělecký
žur-
o
Promyšlen-
průmysl).
Byl
v
tomto
na
z
návrhů
ností, sler,
a
a
velice
vděčném
zaslaných
proto H.
rozdělila
Sucharda)
úkolu.
nevyniká jury
Zel, zvláštní
před-
(J. Kotěra, J. Prei-
vypsanou
cenu
100 K
stesk,
mnoho.
že
Druhý
Iskusstva* ví
projevů
kolikátém
umělecký (Svět
nebylo
takových
časopis ruský,
umění),
objednávání
a
jenž
ještě
nás
delším
tam
»M ir
po
bůh
čekání
159
VOLNÉ
konečně
došel,
bohatší.
Prvé
podávají
je tři
tolik
umění
že
už
Dva
notou.
jsou
prvé
A
a
uspo-
pak
rozhledu,
a
uměleckým
osobitou,
svéráznou
(dvojité)
věnovány
mladým,
originálním
Nesterovu.
a
skladatele
To
mluví
lubičí
něhož
u
čistotu
v
Petrohradě
u
Rěpina,
Richard
Sěrov
Alexandra
je
Nik.
ledna
7.
potom
člověk-car zastavil
ještě
více,
se,
společnosti která
té,
kupícího
vdovost
livost
členem
a
vidíme, i
o
že
tom,
Sěrovu,
Rěpinovi,
jeho
plývající
sti, prostotě, to
známe
upřímně
si
už
dívky, na
.
rokým
teplé
oknem
ností.
V
schodů lehce
krásný jen
polívá.
tají
stíny
po
prosté,
strnulého,
jak
to
pravdě,
Tolstého, síla
tak
svědčí
k
vy-
upřímno-
to
světlé
Je
nebo
básni,
před
přírože
říci,
jí
iilustrace
»Benátky«,
ruchem
s
Jak
plným.
zachycování
a
přešťastně
cesta«,
života
mihotem,
vznět-
básnící
možno
»Zimní
př.
u
jejž
před
krajině
na
opra-
Rimského-
básnícího
sadem,
o
ušlechtilost,
Glazunova
u
zastihla
ním
před
rozumí,
a
ském
Mi cha ji 1V
dvojitý
toto
povah lidských
náboženské,
Je
se.
rodičů
jeho .
.
lidské,
podobných
šicara
upřím-
Opřel
školu
síly
carovu
je
nic
tu
tiché, chrámu cov,
me-
uviděli
Nesterova
k
vídat.
od
N.
od a
»Kristovu
R.
své
1889
vy-
výrazem stavitel
Prachov,
Viktor Vasně-
a
ná-
obrazy
hned
a
vyzvali
chrámové.
Nyní
chrámu
pravoslavného
niž
zdařilým
při výzdobě 95.
května
všecky
velkolepými
1890
r.
ru-
»Poustevníka«.
»Poustevníka«
účasti
pracuje
Tam o
vý-
Abas
Tumaně
život
ruských
v
Kavkaze.
Především
skrovně
poustevníků.
a
porostlé
stromem
zami,
kraje
poesii
štíhlý
mnich
kráčejí
odtrženi
od
jiným
Od .
a
klidni
světem
kostela,
mezi
se
neveliký svátek; stařec
knih,
svatých šťastni
»Za
bří-
nekonečném
shrbený
do a
nízkými
veliký
na
ním
za
chudé,
opěvovaným
zvedá
pohrouženi
světa,
na
tolikrát
vyzvánějí a
krajině
vřesem,
umělé,
mnich
svým
nu« .
i
V
jediným
ruského
němž
v
mladý
.
travou, ěasto
lidové
kostelík,
Nesterova
upoutal
klášterníkův
a
zasvětil
Kijevě,
v
jeho vyzdobovatel
v
všecko
Vladimíra
sv.
pravdi-
moskevskou
na
Peredvižniků
jen
umělecké
namaloval
duše.
to
16.
na
náboženské.
krásy
stěnnými,
na
dali
dílajsou neobyčejně
pokorné
se
obřadného,
obrazech
tato
Ufě
nadání
chvíle
malbě
výstavě
na
ho
nové,
dalekého
z
reálky,
R. .1887 té
zcela
vnitřní
v
něm
v
že
od
a
výhradně
obzoru
jen
poznal
rodiče,
nevěstu«
se
rázu.
jiného
dovedli
se
pochází
moskevské
malířskou.
se
den,
klobouku
Tak
dán,
přemluvil
tolik
slunný
postavu
.
stolu,
sestoupil se.
Ředitel
pokud
jemuž umě'ec
výtvarný před
Evropě
Narodil
východu.
zcela
umělec
v
poranění.
jest
stránky
žádný
Nesterov
1862.
ale
se
vosti ského
věnován,
je
jako
c
kapi-
kreslíř-
Ne ster ov,
myslím,
týká.
umění
iljev i
Rus
a
druhá
Sěrov bez
primitivisté,
zdobě
podobizna
car
Rusi
na
svém
o
silný,
jako
byla
by
vyšel by
druhý
světu
Odhaluje
ním
as
originální,
mladé
tu
a
sešit
rovněž
to
kapitoly
malířském
a
pracoval
u
vyjadřuje,
této
z
perlou
světla
intimností
na
obličeji prostě
jídelně
zastavil
celou
perlu,
portrét
toho
také
zahleděl
péra
je
zbylo.
touž
a
chladné
pravou
je
co
tak
představím-li
tedy
Ale
některých
z
skvostnou
myslím,
spi-
pravdivě,
ale
uniformě
na
a
předchůdci
v
tola,
i
dýchá
přirozené,
160
fantasie
»míro-
Levitana,
Puškina,
u
klidu,
cara
pedantická)
mysii
a
zadíval
a
se
seriosnost, malíře
se
zamlklost
krajinných
do
intimity,
Vlající
mu
zdá
vystihování
Obě
broskví
Slunce
den.
krajiny,
charakteristice,
k
užiti
a
jako
i
velikých ruských
paláce
šavli
o
mo-
hlavy
Všecko
pravou,
parádní
svého
ve
světelným
řady
vlitého.
111.
Alexandra
jak
v
prostorné,
v
lidské
přirovnání,
několik
mladistvé
je
Puškinově
své
jaká tváři
.
Sěrov
neaffektovanosti, jako
ukázkami,
němž
podobizna
Také
stavil
všední
sedící
pořáda-
27
ráz
zvířat.
Perlou
těmi
mezi
je
charakter
mluvívá.
přece
a
učitelem
ukázek
bujivá
ho
jenž
sochařské,
lásky
skutečnou,
možno
viklajícím,
a
Mladá,
také
však
té
svou
Z
síla
Puškina
od
mladších.
a
celé
otevře
»Secession«.
nestrojenosti,
z
sovatelů
je
též mocné
z
pravá
vzplanulost
a
dou
j.
(t.
výstav,
Iskusstva«
zrovna
táž
od
stavitelské
různých
v
Je
tábora mladšího,
do
jejího,
pohybu
povahu
se
výstavy;
vystihuje
i
postavy
jak
už
nej-
a
samy.
Praze
v
»Miru
mnichovské
čemu
k
kočovních
přejde úplně
vlastní
jak
u
ponachýlil
.
(trochu
šumícím
a
Peredvižníků
také
školy malířské,
skevské
.
Korsakova,
nejdříve
západní,
přírody
u
pořádání
okolo
se
své
jícího
se
členem
ale
nevidět
co
se
nevidět
co
.
zachycena
se
akademii
toho,
z
umění
společnosti
pro
výstavu), asi
učí
členem
1894
se
to
míru,
o
slunného
toho
se,
A
?
tvorce«
k
Narodil
Učil
však
více
propracovalo
zdá
1865.
»ho-
opřel
Není-liž
se.
blahost
pocítil
zalévající,
radostném,
klidném,
se,
světlem
svým
/
V
vítězně
duše«.
petrohradské
v
V
Cistjakova,
velebil
Wagner
ušlechtilost
a
dni
o
.
Sěrova,
všecko
slunce
umělcova
Alexandr ovič
hudebního
synem
svou
sešity
Sěrovu
alentin
názoru
nejlepším
dvěma
výhradně
umělcům:
vyspělého,
literární
vkusu,
a
k
se
doplňuje je
a
ukázek
povznešeného
nyní
revuím
ročníku
(II)
ruského, výběrem
péče
řadí
nesrovnaně
letošního
sešity
tolik
jeví
tolik
částí
směru
znamenitých
samostatnějícího řádáním
tom
v
novým
hlaholu
dvěma
zvo-
řadami
SMĚRY.
VOLNÉ
SMÉRY.
klášterních
dřevěných
Přední
mnišek.
kráčí
chýši,
jdou
piuvod
sílu
»Ó,
svícemi,
rozžatými
s
a
vlévá
divnou dnů
Pane
:
ať
zahálky
duch
Dej,
mých!
slabé
mysli
padlé
chabé až
všecky sličné,
lilijové,
němuž
k
starší
nimi
za
dlí
tím
celým
nevěsta«
břehi
jezera
.
až
vlar
St t
vlá
re
>
divná
ta
lovící
istevník,
V
a
z
zavřeli
a
kázal
výše
rintu
světa
a
světa
labyrintu
sladký,
ten
krásně.
obyčejně
vtom
rafinovaností,
čítanou
němž
sem,při vaně
všude
jinde
už
poustevnících Zosimu,
vylíčil nete
jak
verše
a
Při
a
vku-
svrcho-
plátno, jsou
Není
to
kdož
starcích
těch
na
otce
Vzpome-
smrtí
napsal
tyto
by
srdcem
by
v
vzlétali
bouřích
množství
tož
však
jak
ani
ta,
ty
již
pozemských modliteb
jediná říkává
smutku
vŠechněch
z
si
nich kněz
se
kraje
tak
oné,
mocně
je
božských mne
rtoma
plné dni, když častěji
Od-
o
sílili, složili;
nedojímá,
chvějícíma
velký
prodírá
nastal
mi
z
půst, úst
Nikolic,
různými
oné
obrazové
elita
všechny
tónu.
pečlivé
všímání
německý
Ivanov
essayi,
Jedna
tři z
všeho,
umělecký
světlotisku
chorvatský
zpěv,
duševní život
v
Buko-
skulptura slabě
stu-
Života
jest
duševním
poli
předností na
K textu
od
»Slepci«
co
čet-
kritických.
a
Frangešova
v
diva-
kromě
Chorvatska.
přílohy a
talent
Tresic-Pavicič
a
pře-
mystik-
mladý
literárních
Ivekovice
zraje:
Literární část
uměleckými
duševní
zemřela
Kraugcevič,
dr.
kle-
a
aristokratic-
jakou
Kozarac,
jmen
kon-
proti
politice
na
40
slibný pokus
přílišné
básník
dále
oktáv
revue
hubařící
literární
drobnějších
portrét
Nový
moderní
románopisec
deného
tura,
ročně.
Mladost.
zastoupen
literaturu
pro
Dežmana,
dr.
výpravy,
Miletic
a
Nebeský
měsíčník
bez
předchůdkyně
»Justitia«,
kvete
K
i
obsahu
pantheista,
vace,
12
avšak
rikalismu,
přidány
pláni,
T.
sloužícím
servativním,
kritik
pokorné.
požehnání.
cině
skutečné
založení
delní,
!
svítí
ve
redakcí
předplatné
básnický
živy,
kříže
Car
pod
važuje:
:
vzdorné,
rodná
tebe,
umění,
jeho
lidu
tajně
tvé,
chorvatský
nosti
Tjutcev
nepochytí
tíží
ŽIVOT
str.,
podobných
bídu
hrdé,
otrok
Celkem mladá
bezúhonné,
nebeské
v
vněm
si
příště).
(Ostatek
a
nouzi
ty
a
nahotě
prošel,
ných ženy
ruského
Umořený
bez
nezapomenutelně
před
a
Dobrým
trpělivý,
kraji
zraky,
jako
básní,
hostí
jež
všecku
vypo-
jako
rázem
si
v
ne-
Puškinovu, jenž přec nebyl
poustevníci
za-
úkrytu.
básník
v
prosvítá,
co
prožito
s
málo
Karamazových«.
nedlouho
kraji
šťastném
vísky,
Nepojmou cizí
život
utíkají ti,
se
země
od
se
:
Otcové
ta
němuž
Dostojevskij
»Modlitbu«
na
to
nadpozemská.
vzpomenete ho
ještě
ruskému,
vyhledal
a
napsal
lety
rodný
jarního,
byly
chladné,
zbankrotěli.
»Bratřích
v
mnichem
v
k
před
již
srdce,
uměním
přece,
té,
nevinného
pravda, je
němž
při
k
hlas
skutečný
umělcova
ruka
se
mystický
skonstruovaný
oblaka
mysticisms,
to
konců
konec
je
překrásná
ta
i
ale
delikátní,
všecko
ten
mysl
uvnitř
duše.
ruské
několik
namaloval
příroda,
odtrhli
čistého,
velikým
s
už
sice
.
.
tomu
tichém,
v
jest.
Nesterov .
je chudý,
přírody
srdce
západní mysticismus
víry, vymyšlený,
života,
i
Není to ten
procítěno.
k
přilnul
kvetoucí
duše,
zbožné
kus
má
ale
sobě,
na
okružní
leckde
ta
Evropa
špíny
mnoho
srdcem
tamtud
zobrazovati
Ať je to
vždy je
mniš-
nevědomost
na
Také
stará
prádla
štětcem
laby-
v
jasný,
dětského,
ať je to sen,
velice
od
poukazovati
milá
Chudé
jak
velkonocního,
cosi
života
zvláště
mnozí,
mnichů.
ruských
dobra
do
poutníku
Ti všichni
mysticismu.
jeho
nynější, a
Je
cosi
ohrožujícího;
»vešli
Nesterov
dovede
kraj
rajský
budou
čistého
který
že
se,
mnoho
svým
j.
a
vyššího
z
smírný,
tichý,
Bojím
naše
chytil
našli láj srdce. A tento ráj
a
cudnosti!«
lásky,
a
jasné stránky
si
odsouzení,
v
trpělivosti
a
probudiž
vybral
Avšak
dobrota
Nesterov
dvířka«,
sebou
srdce.«
ráji
srdci
v
špínu
a
pořád
rozesmála
a
se
našemu
též
pokory
Nesterov
jeho
síla
Dmitrije
všichni
za
ducha
prohřešení,
Bože,
nepřicházel
bratr
můj
mnou
ó
mé,
zřiti
mé;
.
radost
a
po
z
smír,
a
Sergije,
Ti
krásy.
vyšší
svého s
duše
nevinná
čistá,
.
rozesvítila
nichž
v
are,
.
ať
mi
dej
cestovatelé,
bradou.
ale
Potom
ryby
světce,
ruské
íje
.
.
.
duše
»Kri-
taký je »Svatý stařec«,
Zrovna
oustevník«
dalek
ského.
šedými
nezemská
jakási
je
sobě,
o
šedivou
klid
tlachavosti
mně
eliký
krajem
postavu,
veliký
ten
opět
moudrost,
a
jeho
naklonilo
ukryté,
a
tako-
dlouhými
dlouhou
as
zmije
by
sta-
tváři
ve
s
té
však
smrt;
Jednu
panovačnosti,
.
namaloval
stařec
kráčí
a
tvářích
na
Chudičkým
.
na ramena
už
i
.
práh
»\
.
.
světem
divným
stova
všem
mnišské) liliji
a
podpírá
uspokojení
tiášterní
světla
ted
jako
nich
z
ale
berle,
o
(posvěceni
mladou
vou
silnou
jedna
vnitrního
úsměv
postrig«
s
jdou,
belhavou
řenu
odleskem
překročily
vážností
nejopravdovější
mladické,
tvaie
bezúsměvným
s
nadsvětského, s
starší,
jednu,
na
italská
Záhřebě.
litera-
Segan-
161
VOLNÉ
moderní
tini,
anglická
Steinlen
a
článcích
kratších
známé
jímati výtah
vidualismu
revuální
české
k
svobody vané třní chaři
VON
Schenka
prací
villu
Umělec,
této
publikace lehkost
talentu; vlastnosti
jest
v
tato
této
tak
ne
Aus
provedení.
»Architekta«,
suplement
Vídni.
spol.
ve
vyšel
sešit
Jak
předních
huje jako předešle
znamenají umění.
kupící
der
další
řadu
mladé
se
běžné
silného
přední
v
svou
talenty,
cit
český
mělkostí hlavně
jako
Wagnerschule, A.
Schrolla tak
této
školy
i a
uvolnil
pobízel
ne
co
Péci
a
k
postupu.
škola
nákladem
v
Tak
pající
dřívějším
spolku
slova
»MANES«.
jejich
jež
kol
mysl
škola
smyslu
Zodpovědný
Reprodukce
vypočtěno
a
končící
osu
než
při
jeho
moře
od
velkou
návrší
jest
stou-
budovou
Dojem jest monumentální vítěze
projektu
Benárda
E.
na
projekt
jeho
navrhnutí
hlavní
Suple-
?
pantheonem.
s
na
všichni
jako
obsahuje
před-
Rakouska
z
Pařížské.
akademie
Celkové
vítězi
11
jest,
dále
a
Architekt
jediný
Dick
žák
soutěž.
jednotné
soutěž
předběžná
sice
kali-
university
mezi
byl
ná-
velko-
pro
mezinárodní
Architekta
v
*) Universitní
Wagner
povstala
sešit
užší
a
Rudolf
vítězové
mentní pro
Vídni
konkurence,
ostatní
nové
nejprve
Cali-
»Architekta«
konkurence/)
ve
Německa.
i
ley
na
svahu
budovy (2
pro
budovy
lázně,
užší soutěže
a
větší
(architekta
Paříži.)
snad
15
redaktor
JOS. J.
to
při
pro
pro
velkých
město
břehu
5000
klubovní
pro
Praze.
zbudováno
a
bude
osob),
dále
byty a
topení,
jednotlivé
Tiskem
a
museum,
budovu
osvětlování
budov
v
býti
1500
a
tiskárnu,
SCHUSSER.
VILÍMA
má
mořském
správu, knihovnu,
tělocvičnu,
strojírnu
fotocinkografie
:
studentky,
a
a
užší
Dick
NEU ZU
DIE
obsa-
moderního
rozkvětu vedl
a
letos
zajímavých návrhů,
pokrok
Geniálností
pevné
jsou
každoročně, prací
sobě
náš
náklad
vítězi
mezi
sice
a
co
klesla
neb
K získání návrhů
sp.
vypsána
1897
toho,
školy materiálu,
do
suplement
budovy
byla
roce
v
a
komplex
Rudolf
řadě
Dick
klad A. Schrolla
lepý
využitkování
CONCURENZ F.
R.
v.
Buď
nepoutalo.
UNIVERSITÁT inßerkeley,
ERBAUENDE
fornien,
Mezi
Kestránka.
a
prací vytvořeno bylo,
bývá.
většině. Plečníka
geniálního
předcházejícím
v
ideově.
velké
ve
mnoho
při
pohodlnost
tomu
tom
práce
nás
dorostem
talentů
vlna
byly hybnou silou,
Matouschka
usilovnou
Vídni
skutečně
komposici
v
mladším
jak
vidíme
letos
talentů
teoreticky
při
talenty byly
Kovačiče,
ve
částečně
ovšem
pro-
v
i
fornské
náčrty.
sil
dobyl
Pro
individuality.
i
návrhu
elegantnost
a
řadu
nejmen-
Vidíme
vývin.
rozvinutí
elegantnost
nedbalostí,
a
další
svůj
pro
a
Wagnerova. do
dále
dříve
so-
Gerlacha
architektonické
moderny
o
samostatného
v
Tak
nastala
vni-
»Golgoty.«
jiných mladých
vítězství
úplném
Slovanské
dvěma
se
až
interieuru a
řada
jako
článek
obsahuje
provedení
její
a
indi-
i
silou,
a
Štěstí jemu
mívá.
které
částečně
pomocně,
škola
co
mladých vážných
vůdců
hlavně
nýbrž
sdružením
sobě
v
řada
povstala
a
Neu-
a
a
3 let
přálo
sil
spolčení
žáků
umělecké
epigonů,
spolupracovníků,
takové
za-
života
spolupracovníka
dekorace
vedení,
listů
2
několik
detailu,
půdyj
tím
před
Obsahuje
po
Publikace
posledních
z
umělce,
šího
Vídni.
ve
jež
ořezá-
náklad
OLBŘÍCH,
neb
hojně
přináší
»Ivrista«
žáků
poznámek
Marušiče
D.
studie
reprodukcemi jeho IDEEN
nejdelšího
sešit
od
Bílkovi
F.
K. o
zájmu
»starými«
co
Čtvrtý
!
síly
řadu
i
V
produkci.
Životu
přejeme
nás
Stanislava
jakož
Chorvatsku
v
může
žáků
řada
jako
Jef.
literárními
a
»Rozhledech«
v
umění,
v
delších
v
revuí
potyčky
Karáskem
s
se
století,
uměleckými
přehledu
Zola,
umění,
XIX.
střídají
s
V
drobnůstkami.
manna
chemie
literatura,
Lambeaux
české
architektura,
Berke-
obsahovati
auditorium,
sport, pro
arénu,
studenty
nemocnici;
poštu
odbory
Dra EDV.
v
a
dále
konečně
vyučovací.
GRÉGRA
v
Praze
SMĚRY.