A nal ý z a pot enc i ál ů – S hr nut í
Manažeerské shrnutíí vvypracováno v rámci rojektuu ‘Partnersství Rakouskko – Česká reepublika ve sttředoevropskkém regionu - PRO 2013+’’ Stav: čeervenec 20133 Zadavateléé: Jihomoravský kraj Žeerotínovo nám m. 3/5, 601 82 Brno ww ww.kr-jihomorravsky.cz Coontact: Ing. Ivvo Minařík,
[email protected] Kraj Vysočina K O Odbor regionáálního rozvojee Žiižkova 57, 5877 33 Jihlava Coontact: Doc. RNDr. R Iveta Frryšová, Ph.D., frysova.i@kr--Vysočina.cz Maagistrat der Stadt S Wien Maagistratsabteilung 18 - Staadtentwicklun ng und Stadtplanung Raathausstraße 14-16, 1 A-10822 Wien Coontact: DI Pauul Grohmann,
[email protected] Am mt der Niederrösterreichiscchen Landesregierung Ab bteilung RU 2 - Raumordn nung und Reg gionalpolitik Laandhausplatz 1, 1 Haus 16, A--3109 St. Pölten Coontact: Mag. Simon S Ortner, simon.ortner@ @noel.gv.at Zpracovateelé: Haskoning DHV D CR, spol. s r. o.
Černopolní 39, 613 00 Brrno
[email protected] www.dhv.czz
mecca consulting Paul-Hörbigger-Weg 12, A-1130 Wien
[email protected] www.meccaa-consulting.att MEPCO, s..r.o. V Jámě 6999/1, 110 00 Praha 1
[email protected] www.mepcoo.cz
2
Kontakt: Ing. Radim Gill Vedoucí projektovvého týmu Mgr. Lukáš Maláčč Korddinátor projekttu Kontakt: DI Dr. D Hannes Schaffer Veddoucí projektového týmu Magg. Stefan Plha Koordinátor rojekttu Karoolina Nowak, M MMSc Asisstentka projekttu Kontact: Ing. David Koppitzz Vedoucí projektovvého týmu Mgr.. Otto Mertenss Koordinátor projekktu
Obsah 1.
Region ................................................................................................................................................................. 4
2.
Analýza sítí a potenciálu ..................................................................................................................................... 5
3.
Závěry a doporučení ........................................................................................................................................... 6
3.1. Konkurenceschopná ekonomika ............................................................................................................ 6 3.1.1. Potřeby regionů ...................................................................................................................................... 6 3.1.2. Výsledky analýzy sítí .............................................................................................................................. 7 3.1.3. Identifikované typy potenciálů ................................................................................................................ 7 3.1.4. Doporučení............................................................................................................................................. 8 3.2. Lidé a služby .......................................................................................................................................... 8 3.2.1. Potřeby regionů ...................................................................................................................................... 8 3.2.2. Výsledky analýzy sítí .............................................................................................................................. 9 3.2.3. Identifikované typy potenciálů ................................................................................................................ 9 3.2.4. Doporučení............................................................................................................................................. 9 3.3. Životní prostředí a infrastruktura ............................................................................................................ 9 3.3.1. Potřeby regionů ...................................................................................................................................... 9 3.3.2. Výsledky analýzy sítí ............................................................................................................................ 10 3.3.3. Identifikované typy potenciálů .............................................................................................................. 10 3.3.4. Doporučení........................................................................................................................................... 10 3.4. Regionální rozvoj a instituce ................................................................................................................ 11 3.4.1. Potřeby regionu .................................................................................................................................... 11 3.4.2. Výsledky analýzy sítí ............................................................................................................................ 11 3.4.3. Identifikované typy potenciálů .............................................................................................................. 11 3.4.4. Doporučení........................................................................................................................................... 12 3.5. Závěry .................................................................................................................................................. 12 3.5.1. Poučení z analýzy sítí .......................................................................................................................... 12 3.5.2. Poučení z analýzy potenciálů ............................................................................................................... 13 3.5.3. Obecná doporučení.............................................................................................................................. 14 4. Výhled ............................................................................................................................................................... 17 5.
Bibliografie a seznam zkratek ........................................................................................................................... 18
3
1. Region Region Pro 2013+ se skládá ze dvou regionů v České Republice (Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje) a dvou regionů v Rakousku (Dolní Rakousko a Vídeň). Následující mapy ukazují relevantní prvky územní struktury v projektovém regionu. Mapa vpravo představuje rozdíly v ekonomickém růstu jednotlivých částí projektového regionu. Na jedné straně stojí město Vídeň, které jako hlavní město Rakouska dosahuje nejvyšší hodnoty HDP podle kupní síly v regionu PRO 2013+. Na druhé straně se ale region skládá take z periferních oblastí s méně rozvinutými ekonomickými strukturami. Co se týče regionálního HDP, regiony Wien, Wiener Umland/Südteil a St. Pölten se nacházejí nad průměrem EU, zatímco regiony MostviertelEisenwurzen, Niederösterreich Süd, Wiener Umland/Nordteil, Waldviertel, Jihomoravský kraj, Weinviertel a Kraj Vysočina jsou pod tímto průměrem. Tento aspekt naznačuje, že region je velmi nehomogenní a nalezení společné základny pro spolupráci, jako jsou společné zájmy nebo sdílené problémy napříč hranicemi se tak může zdát v důsledku rozdílné úrovně rozvoje jednotlivých regionů náročnější.
4
2. Analýza sítí a potenciálu Analýza sítí a analýza potenciálu poskytují v rámci projektu PRO 2013+ náhled na minulý i budoucí vývoj přeshraniční spolupráce mezi Rakouskem a Českou republikou. Analýza sítí se ve své úvodní fázi zaměřila na jednotlivé zúčastněné regiony. Ty byly zmapovány třemi zpracovateli z těchto regionů – Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Rakousko. Ve druhé fázi tak bylo potřeba sjednotit přístupy a výstupy jednotlivých regionálně zaměřených analýz. Analýza sítí se z různých úhlů pohledu věnuje přeshraniční spolupráci zúčastněných regionů v posledních pěti až deseti letech. Poskytuje informaci o tom, ve kterých tematických oblastech docházelo k nejintenzivnější spolupráci, které struktury hrály významnou roli ve vytváření sítí a také jaké překážky v přeshraniční spolupráci byly nejvýznamnější. Výstupy z minulosti přeshraniční spolupráce jsou stěžejním vstupem v porozumění potenciálu pro budoucí spolupráci v projektovém regionu. Téma
Počet sítí/pořadí
Ekonomika a růst
23
Trh práce
8
Infrastruktura a doprava
12
Vzdělání a kvalifikace
26
2
VaV, technologie a inovace
19
5
Sociální politika a zdravotní péče
13
Regionální rozvoj, územní plánování a instituce
29
Cestovní ruch a lázeňství
12
Kultura a volnočasové aktivity
20
4
Životní prostředí
19
5
Energetika
6
Rozvoj venkova
5
Městské oblasti
8
3
1
Celkem bylo v projektové oblasti identifikováno 200 sítí. Většina z těchto sítí vznikla na základě projektových struktur podporovaných z EU. Takto vzniklé sítě představují zhruba 75 % všech zaznamenaných sítí. Ohniskem jejich aktivit jsou oblasti Regionálního rozvoje, Vzdělání a kvalifikace, Ekonomika a růst, Kultura a Volnočasové aktivity a Životní prostředí.
Potenciál pro spolupráci byl vypracován v Analýze potenciálu. Hlavním cílem této analýzy bylo odhadnout, které tematické oblasti jsou nositeli největšího potenciálu ke spolupráci ve všech čtyřech zúčastněných regionech. Pro plné využití identifikovaného potenciálu a dosažení co nejvyššího příspěvku k rozvoji přeshraničního regionu byly za nosné potenciály považovány takové, které již vykazovaly existenci množství stabilních sítí. Z toho důvodu byly identifikovány níže uvedené tři typy potenciálů: ●
‘Pohár Pro 2013+ ’: Tento typ potenciálu je charakteristický silnými potenciály a sítěmi v téměř celém regionu. Je zde možné další vylepšení skóre, ale také sestup do “Regionální ligy”.
●
‘Regionální liga’: Tento potenciál je charakteristický evidentními regionálními disparitami týkajícími se potenciálu a/nebo sítí. Podmínkou pro tento potenciál je existence sítí v jednotlivých tématech. Mohou zahrnovat témata, která mají potenciál skrze rozvoj aktivity v sítích v poměrně krátkém čase postoupit do “vyšší ligy” - Poháru Pro 2013+.
5
●
‘Šípková Růženka’: Vysoký potenciál na jedné straně a velmi slabé nebo v podstatě neexistující sítě na straně druhé jsou typické pro potenciály typu “Šípková Růženka”. Za ty jsou považovány tzv. “skryté poklady” ve smyslu středně nebo dlouhodobě slibných témat, které vykazují ve SWOT analýze vysokou atraktivitu, ale zároveň je třeba pro jejich aktivizaci vyvinout nemalé úsilí pro vybudování síťových struktur. Často jsou popisovány jako potenciály, pro které zatím není “prodejnost”.
Analýza potenciálů je zakotvena v iniciativách Podunajská strategie, Evropský region Dunaj-Vltava a Centrope s ohledem na obsah a územní vymezení.
3. Závěry a doporučení Závěry a doporučení se zejména soustřeďují na následujících čtyři skupiny potenciálů: Konkurenceschopná ekonomika, Lidé a služby, Životní prostředí a infrastruktura a Regionální rozvoj a instituce. Vychází z potřeb jednotlivých regionů, stejně jako z výsledků analýzy sítí. Naše doporučení se týkají dvou různých oblastí: Na jedné straně jsou zaměřeny na současné programovací procesy evropské přeshraniční spolupráce Česká republika-Rakousko 2014-2020. Jejich cílem je podpora programovací skupiny pro nastavení vhodných podmínek budoucí přeshraniční spolupráce v rámci těchto evropských dotačních programů. Všechny nezbytné aktivity a úkony však nebudou podporovány z evropských fondů. Další část doporučení jsou proto zaměřena na stimulaci přeshraniční spolupráce v dlouhodobé perspektivě. Jsou tedy určena především klíčovým aktérům v místní politice a správě, s cílem jejich podpory vytvářením pozitivního prostředí pro rozvoj přeshraničních aktivit. Přehled společně identifikovaných typů potenciálů: přechod Pohár přechod Regionální PRO Pro2013/Regionální Regionální liga/Šípková 2013 liga liga Růženka Skupina Konkurenceschopná ekonomika
přechod Šípková Šípková Růženka Růženka/Pro2013
2
3
4
0
0
1
Skupina Lidé a služby Skupina Životní prostředí a infrastruktura Skupina Regionální rozvoj a instituce
1
1
1
4
2
0
1
0
5
0
1
1
4
0
0
0
0
0
Celkem
8
4
10
4
3
2
3.1. Konkurenceschopná ekonomika 3.1.1. Potřeby regionů Rozvoj ekonomiky založené na znalostech je klíčovým rozvojovým cílem celého region. Sítě v oblastech Vědy a výzkumu, Vzdělání, stejně jako Trhu práce jsou proto silně propojeny. Potřeby v oblasti konkurenceschopné ekonomiky se však v různých částech projektového regionu liší. Centrální části regionu, obzvláště Vídeň a Brno a do jisté míry i Jihlava, se spoléhají zejména na inovace a aplikace vědy a výzkumu jako na hnací motory jejich ekonomického rozvoje. Tento přístup se odráží v jejich regionálních strategiích, stejně jako mezinárodních strategických dokumentech. Podpora tohoto obecného rozvojového potenciálu se přenáší do mnoha oblastí: podpora spolupráce mezi podnikatelským sektorem a vědecko-výzkumnými institucemi pro vyšší uplatnění potenciálu regionálního vědecko-výzkumného sektoru, růst kvality a uplatnitelnosti terciárního 6
vzdělávání v regionu, podpora mobility studentů, stejně jako výzkumných pracovníků na všech úrovních (doktorští studenti, stejně jako vědecké kapacity) a růst kvalifikace pracovní síly v regionu na úroveň odpovídající potřebám regionální ekonomiky. Na opačném pólu pak leží potřeby periferních oblastí. Periferie, které jsou nejčastěji lokalizovány podél společné hranice, nemohou, z důvodu své geografické polohy a s ní souvisejících infrastrukturálních nedostatků, spoléhat na dostředivý efekt regionálních center, ale musí budovat své vlastní konkurenceschopné lokální ekonomiky. Spolupráce místních podnikatelů ve vybraných sektorech je třeba podpořit pro dosažení “pákového efektu” na lokální ekonomiku. Dále je třeba podpořit mobilitu (zejména přeshraniční mobilitu) tak, aby z rozšířeného přeshraničního trhu práce mohli těžit jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé v regionu. Téma nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a jeho vlivu na konkurenceschopnost je společné všem oblastem projektového regionu. Proto by měly být na přeshraniční úrovni podporovány iniciativy cílené na přizpůsobení vzdělávacího systému (na všech úrovních včetně celoživotního vzdělávání) potřebám lokálních ekonomik. Stejně tak by mohla mít pozitivní vliv na konkurenceschopnost regionu jako celku podpora celoživotního vzdělávání a tedy nárůst flexibility stávající pracovní síly.
3.1.2. Výsledky analýzy sítí Existuje několik aktérů, kteří tvoří dominantní sítě prostupující skrze tematické oblasti. Z toho důvodu bylo vypozorováno, že sítě v rámci skupiny Konkurenceschopná ekonomika jsou poměrně dobře vzájemně propojeny bez ohledu na tematickou oblast. Na druhou stranu existují také aktéři, kteří si budují silné autonomní sítě operující pouze v rámci jejich příslušné oblasti. Někteří z nejvýznamnějších aktérů ve skupině tematických oblastí jsou sítě vytvořené Hospodářskou komorou. Ty se obvykle rozpínají skrz několik tematických oblastí a jsou klíčovými aktéry spolupráce mezi podnikateli navzájem stejně jako podnikateli a vědecko-výzkumnými institucemi. Mají také významný vliv v oblasti Trhu práce a částečně také figurují v oblasti Vzdělávání. Dalšími klíčovými aktéry jsou ti, kteří působí jako pojítko mezi vědou a výzkumem a podnikatelským sektorem (centra transferu technologií apod.) Na druhou stranu je každá tematická oblast s ohledem na své sítě velmi specifická a nezanedbatelná část jich je tvořena sektorovými institucemi. Sítě ve Vědě a výzkumu a Ekonomice jsou typicky regionální, většinou však zahrnují pouze aktéry z regionálních center. Byl pozorován vznik formálních sítí mezi sektorovými institucemi, univerzitami a jinými aktéry. Neformální sítě ale také hrají důležitou roli (zejména mezi univerzitami a jednotlivými výzkumníky). Lze si povšimnout i celkem silné role veřejných institucí. Naopak téma Vzdělávání zahrnuje sítě, které jsou spíše decentralizované (hlavně sítě mezi jednotlivými školami atd.). Lze však pozorovat také zapojení (polo-) veřejných institucí. Ty ovšem většinou fungují jako zprostředkovatelé mezi relevantními aktéry (umožňující vznik sítí mezi nimi). Klíčovou roli v tématu Trh práce hrají veřejné a poloveřejné instituce – úřady práce, odbory a hospodářské komory. Sítě jsou obvykle spíše formální a regionálního rozsahu (malé místní sítě nebyly natolik významné).
3.1.3. Identifikované typy potenciálů Jak lze vyčíst z výše uvedené tabulky, většina potenciálů v této skupině spadá do kategorie Regionální pohár. To je způsobeno zejména tím, že zaznamenané potenciály jsou geograficky odlišné. Zatímco většina potenciálů rozvinutých na spolupráci mezi podnikatelským sektorem a vědecko-výzkumnými institucemi je relevantní pouze pro regionální centra, byly zaznamenány také další potenciály, které jsou zaměřeny na lokality v blízkosti hranice. Za hnací sílu společného rozvoje těchto periferních oblastí je považována spolupráce mezi podnikateli. Byly ovšem nalezeny i potenciály typu Pohár Pro 2013+. Většina z nich jsou z oblasti Trhu práce a Vzdělávání. Tato skupina vykazuje v průměru druhý nejvyšší počet bodů.
7
3.1.4. Doporučení Klíčová doporučení ve skupině „Konkurenceschopná ekonomika“ cílí na podporu spolupráce mezi VaV institucemi a podniky, zvyšování kvality terciálního vzdělávání prostředníctvím přeshraniční spolupráce, podporu mobility na pracovním trhu (a vytvoření přeshraničního pracovního trhu), iniciativy usilující o harmonizaci vzdělávání a potřeb regionální ekonomiky co se týče kvalifikací a, v neposlední řadě, na podporu lokálních sítí škol. Doporučení pro aktuální programovací proces CZ-AT 2014-2020 − − − − − − − − − − −
Podpora přeshraničního síťování VaV institucí a aplikační sféry, univerzit, atd. Rozvoj inovačních nástrojů pro přeshraniční transfer technologií (inovační vouchery, atd.) Podpora sestavováníá společných VaV týmů a kapacit a přípravy společných VaV projektů (v rámci Horizontu 2020 a dalších schémat) Stimulace analýz, mapování a studie co se týče společných univerzitních studijních programů v přeshraničním regionu Zřizování přeshraničních pracovních stáží studentů Posílení kvalifikací potřebných na přeshraničním trhu práce (v rámci sekundárního vzdělávání i celoživotního učení) Výměna dobré praxe co se týče celoživotního učení a intervencí na trhu práce Podpora přeshrančiním aktivitám a programům ve formálním i neformálním vzdělávání Výměna zkušeností a know-how ve specifických vzdělávacích oborech (např. environmentální výchova, atd.) Umožnění společných stáží a studijních programů pro učitele Institucionální podpora novým iniciativám v oblasti společných klastrů v přeshraničním regionu
Politická doporučení pro stimulaci přeshraniční spolupráce v dlouhodobější perspektivě: − − − − − −
Rozvoj modelů pro sdílení VaV infrastruktury Společné vědecko-výzkumné projekty v oblastech sdíleného zájmu regionů Podpora přeshraniční mobility výzkumníků na všech úrovních a manažerů ve VaV Rozvoj společných stáží, včetně stáží v podnikatelské sféře, v přeshraničním regionu Podpora vytváření a akreditace programů joint-degree, double-degree a obecně společných studijních programů Podpora rozšiřování klastrů napříč hranicemi
3.2. Lidé a služby 3.2.1. Potřeby regionů Zdravotní a sociální služby představují značně provázaná témata. V obou oblastech jsou aktéry především veřejné instituce a NNO. Vzhledem k trendu stárnutí populace je jednoznačná přetrvávající poptávka po těchto službách a je možné pozorovat významné příležitosti k aplikaci přeshraniční spolupráce. Kultura a cestovní ruch jsou na druhou stranu propojeny spíše se sítěmi v oblasti volnočasových aktivit a zábavy a představují patrně nejvíce „měkké“ iniciativy napříč všemi tematickými oblastmi. To ovšem rovněž znamená, že sítě v této oblasti poskytují potenciál propojovat běžnou populaci a přelévat se do dalších oblastí. Vytváření efektivního společného záchranného systému je rozumnou myšlenkou stejně jako společná školení, budování kapacity a síťování zdravotnických institucí. Vytvářením společných platforem poskytovatelů sociálních sítí
8
napříč hranicemi se nabízí příležitost k poskytování lepších služeb většímu okruhu lidí. Podobně je možné uvažovat o službách pro seniory nebo službách pro děti. Turismus a kulturní dědictví jsou oblastmi, které mají potenciál seskupit velkou řadu aktérů (kulturních institucí). Na druhou stranu je možné také vnímat potenciál dané tematické oblasti pro řadu iniciativ typu „people to people“. Významnou roli co se týče rozvoje potenciálu v cestovním ruchu může hrát zřízení společných destinačních managementů a koordinované propagační a informační aktivity.
3.2.2. Výsledky analýzy sítí V rámci oblasti zdravotnictví a sociální služby bylo zaznamenáno jen několik velkých sítí. Tou nejdůležitější co se týče zdraví je Zdraví bez hranic, zatímco sociální služby jsou reprezentovány několika oddělenými sítěmi menšího rozsahu. Typičtí aktéři v těchto sítích jsou veřejné subjekty (regiony, nemocnice) nebo NNO. Sítě v cestovním ruchu a kultuře jsou lépe propojeny. Nicméně v těchto oblastech chybí centrální silná síť nebo aktér. Rovněž v těchto oblastech hrají rozhodující roli veřejné instituce, ať už jde o regiony nebo kulturní instituce (galerie, knihovny, muzea).
3.2.3. Identifikované typy potenciálů Skupina Lidé a služby vykazuje nejnižší průměrnou hodnotu potenciálů. Většina potenciálů je blízko kategorie „Šípkové Růženky“, pouze jeden potenciál je zařazen do „Poháru PRO 2013+“ a jeden mezi „Regionální ligu“. To by mohlo naznačovat, že daná oblast nebyla v minulosti dostatečně rozvíjena, ale vykazuje významný potenciál.
3.2.4. Doporučení Doporučení pro aktuální programovací proces CZ-AT 2014-2020 Spolupráce v oblasti zdraví a sociálních služeb by měla být zaměřena na sdílení know-how a expertízy, ale také na sdílení kapacit ve zdravotnických zařízeních a sdílení kapacit při poskytování sociálních služeb. Obecně jsou pro rozvoje služeb na obou stranách hranice důležité investice do lidí – tedy společná školení a budování kapacit atd. Stejně tak cestovní ruch a kultura jsou oblastmi, které podporují zapojení široké veřejnosti do aktivit. Tato témata jsou stěží kontroverzní a existuje vysoký potenciál využít společné kulturní a přírodní dědictví. Nicméně nutnou podmínkou toho je dostatečný společný destinační management a vzájemné porozumění společným potřebám. − − − −
Podpora vzdělávání a výměn zdravotnického personálu Vznik projektů na sdílení kapacit zdravotnických zařízení Vytvoření společné databáze poskytovatelů sociálních služeb Ochrana a propagace společného kulturního dědictví
Politická doporučení pro stimulaci přeshraniční spolupráce v dlouhodobější perspektivě: − − − −
Rozvoj přeshraniční koordinace služeb první pomoci Zřízení služeb pro seniory napříč hranicemi Stimulace potenciálu dobrovolníků v sociálních službách Podpora zakládání sociálních podniků
3.3. Životní prostředí a infrastruktura 3.3.1. Potřeby regionů 9
Témata „Doprava“, „Energetika“ a „Ochrana přírody“ jsou vysoce propojená a důležitá pro budoucnost. Projekty a instituce ovšem často pracují souběžně, aniž by byly dostatečně propojené. ‘Multimodalita’ je klíčovým slovem pro budoucnost dopravních systémů. Doposud ovšem nejsou dopravní systémy v regionu dostatečně udržitelné. V důsledku vysoké modernizace a častějším dopravním zácpám je nutné silnější úsilí o vyšší udržitelnost dopravních systémů. Co se týče energetiky a přírody, je vnímána silná potřeba dosáhnout inteligentní rovnováhy mezi ochranou přírody a klimatu a energetickou nezávislostí pro minimalizaci a/nebo odstranění konfliktu zájmů, a to i v přeshraniční perspektivě. Rostoucí náklady na energii a vysoká závislost na importu, obzvláště co se týče sektorů vytápění a paliv, dopadá na všechny regiony. Přestože se tedy přístupy k tématu energie v Rakousku a České republice výrazně odlišují, zvyšování energetické efektivity je v zájmu všech. Regiony jsou charakterizovány chráněnými územími nadregionálního významu. Přeshraniční síťování proto může pomoci zajistit jejich charakter retenčních území pro biodiverzitu a zelené infrastruktury v protikladu k růstu měst a zabírání půdy. Problémy odpadu a přírodních pohrom se nezastavují na hranicích. Z toho důvodu je nepostradatelné vytvoření a rozšíření společné infrastruktury, monitoringu a informačních systémů a transferu know-how.
3.3.2. Výsledky analýzy sítí „Infrastrukturu a dopravu“ tvoří jádro propojení mezi administrativními organizacemi. Této síti dominují regionální úřady z důvodu strategické koordinace infrastrukturních plánů. Lokální iniciativy mají proto v dané tématické oblasti menší prostor. Takových iniciativ se v minulosti objevilo pouze několik, prokazují ale vysokou úroveň koordinace a kvalitní vzájemnou spolupráci. Tato tematická síť vyžaduje vyšší míru vzájemné propojenosti mezi aktivními aktéry a také více participativní přístup, má-li úspěšně čelit nadcházejícím výzvám v oblasti dopravy a mobility. Síť „Životní prostředí“ zahrnuje nejvíce aktivit, do kterých jsou zapojeni aktéři ze všech regionů. Tento silný regionální důraz poskytuje regionu PRO 2013+ významné přínosy. Vzájemná propojení v této tematické síti jsou navíc dobře rozvinutá. Většina z aktérů aktivních v této oblasti jsou nevládní neziskové organizace. Tematická oblast má ovšem na rakouské straně silnou politickou podporu a tyto impulzy rozšiřuje přes hranici. „Energetika“ vykazuje podobné charakteristiky k tematické oblasti „Životní prostředí“, ale vzájemná propojení jsou podstatně méně intenzivní a regionálně orientované. Budování spolupráce se v této oblasti zdá obtížné především v důsledku rozdílných náhledů a nízkého počtu aktérů.
3.3.3. Identifikované typy potenciálů Skupina „Životní prostředí a infrastruktura“ obsahuje jeden potenciál zařazený mezi „Pohár Pro 2013+“, jeden potenciál mezi kategorií „Šípková Růženka“ a „Pohár Pro 2013+“, pět potenciálů spadajících do „Regionální ligy“ a jeden potenciál označený jako „Šípková Růženka“. (Skupina vykazuje třetí nejvyšší průměrný bodový zisk na jeden potenciál). Při jejich tematickém rozdělení je možné pozorovat, že potenciály zaměřené na udržitelnou dopravu a její infrastrukturu jsou relevantní pro všechny regiony, zatímco témata „energetická efektivita“, „krizové řízení“, „vodní management“ a „ochrana“ vykazují regionální rozdíly založené na geografických důvodech. „Odpadové hospodářství“ bylo označeno za potenciál typu „Šípková Růženka“.
3.3.4. Doporučení Doporučení pro aktuální programovací proces CZ-AT 2014-2020 Na podporu přeshraničním aktivitám v oblasti mobility a životního prostředí bude v budoucím programu Evropské územní spolupráce kladen velký důraz. Na všech úrovních by proto měly být zpracovávány odpovídající proejkty: 10
− − − − − − −
Vyhledávání a vzdělávání energetických konzultantů a manažerů s přeshraničním důrazem Rozvoj opatření zaměřených na klíčové osy v multimodální a multi-tematické perspektivě (např. spolupráce mezi výstavbou dálnic a ochranou přírody, biokoridory, turistika, atd.) Rozvoj managementů mobility na všech úrovních (regionální, lokální, podniky, školy, atd.) Zřídit management veřejné dopravy na mikro úrovni a přeshraniční dopravy: spolupráce regionálních dopravních asociací, vícejazyčné jízdní řády a informační systémy, atd. Implementace přeshraničních informačních systémů, synchronizace jízdních řádů a osvětové kampaně Založení modelových přeshraničních regionů na ochranu přírody, ochranu klimatu a v oblasti energetiky: Smart Cities, Smart Regions Pokračování v síťování chráněných přírodních lokalit
Politická doporučení pro stimulaci přeshraniční spolupráce v dlouhodobější perspektivě: − − − − − −
Harmonizace přeshraničních nabídek a cestovních dokladů (dobrá praxe: EuRegio Tickets) Podpora spolupráce mezi regionálními dopravními asociacemi Rozvoj přeshraničních regionálních konceptů dopravy v multimodální perspektivě Podpora silnějšího provázání územního plánování / rozvoje sídel a dopravního plánování Rozšíření společného zázemí pro management rizik a krizové řízení Rozvoj společných opatření na podporu energetické efektivity
3.4. Regionální rozvoj a instituce 3.4.1. Potřeby regionu „Regionální rozvoj a instituce“ zahrnuje územní plánování a regionální rozvoj a jeho instituce jako silná průřezová témata, která mohou ovlivnit řadu dalších témat relevantních pro všechny regiony. Inteligentní vyvažování povinností a zátěže mezi městy a jejich aglomeracemi, ale také mezi ekonomicky silnými regiony a strukturálně slabými periferiemi je nutností tak, aby se jejich rozvoj mohl přelévat do zaostalejších oblastí. Vzhledem k tomu, že kompetence a plánovací systémy se v Rakousku a v České republice odlišují, je koordinace dokumentů, síťování na všech úrovních a transfer know-how ve všech směrech ještě důležitější. To zahrnuje společné akční / řídící skupiny pro identifikované sdílené výzvy, koordinace strategických projektů a zpracování společných analytických a strategických operačních materiálů.
3.4.2. Výsledky analýzy sítí Téma „Regionální rozvoj“ se skládá z nejvíce zaznamenaných sítí a prokazuje tak intenzivní prosíťování mezi aktéry. Spolupráci v tematické oblasti dominují regionální samosprávy a regionální managementy. Silná regionální orientace přináší regionu pozitivní dopady ve smyslu koordinace a networkingu. Prokazuje vysoké prosíťování jak na regionální, tak i na lokální úrovni. Sítí se účastní rozmanité typy organizací: regionální kooperační platformy stejně jako „malá“ přeshraniční spolupráce několika příhraničních obcí. Jmenovitě se mezi sítěmi v oblasti regionálního rozvoje objevují projekty jako „W3“, „Města na vzestupu (Städte im Aufschwung)“, „PRO 2013+“ nebo „RECOM“, které úspěšně rozvíjejí přeshraniční spolupráci.
3.4.3. Identifikované typy potenciálů Skupina “Regionální rozvoje a instituce” je jedinou skupinou s ponteciály výhradně v kategorii Pohár PRO 2013+. Nejvyšší skóre (skupina vykazuje rovněž nejvyšší průměrné skóre z pohledu potenciálů) podtrhává důležitost prostorového plánování a regionálního rozvoje a jeho institucí jako silných průřezových témat, které mohou mít dopad na řadu témat, které jsou vysoce relevantních pro všechny regiony.
11
3.4.4. Doporučení Doporučení pro aktuální programovací proces CZ-AT 2014-2020 Mobilizace vysokého počtu osob a organizací může posílit mezikulturní porozumění na mikro-úrovni. Projekty typu “people-to-people” vytvářejí nutné podmínky pro pro vznik funkčních sítí stakeholderů na obou stranách hranice a mohou se stat motorem budoucí přeshraniční spolupráce. − − − −
Podpora Smart Cities, Smart Regions: inteligentní, inkluzivní, udržitelný regionální rozvoj Rozvoj společných geografických informačních systémů Implementace přeshraničního e-governance Vznik přeshraničních databází a strategií v oblasti územního rozvoje
Politická doporučení pro stimulaci přeshraniční spolupráce v dlouhodobější perspektivě: −
− −
−
Založení regionálních systemů vládnutí (managementu). Regionální management je klíčovou součástí každé přeshraniční spolupráce, která zajišťuje „všední“ spolupráci na strategiích a rozhodnutích a sdílí společnou zodpovědnost. Má také potenciál překonat bariéry v podobě velmi rozdílných administratvních systémů. Podpora vytvoření společných přeshraničních pracovních skupin a ad-hoc týmů. Posilování společných přeshraničních strategií a spoluprací v důležitých otázkách (např. vzdělávání a věda, kulturní a přírodní dědictví, krizový management,…); příkladem toho může být strategie v oblasti dopravní infrastruktury – INAT. Zahájit podporu malých projektů s menší administrativní zátěží. Tyto projekty jsou klíčové pro udržení přeshraniční spolupráce malého rozsahu a na úrovni „people to people“.
3.5. Závěry 3.5.1. Poučení z analýzy sítí Většina aktérů v oblasti přeshraniční spolupráce očekává od rozšíření svých aktivit na druhou stranu hranice přidanou hodnotu. Takové přeshraniční aktivity obvykle vyžadují dodatečné finanční zdroje. Tyto zdroje mohou být získány z přeshraničních programů financovaných EU, jako je Operační program Rakousko-Česká republika. Z tohoto důvodu tedy většina sítí zaznamenává silnou závislost na finanční podpoře EU. Většina sítí by v případě výrazného poklesu financování ze strany EU omezila svou činnost na pouhá neformální a nepravidelná setkávání bez konkrétních cílů a aktivit. Na jedné straně je tedy financování ze strany EU prokazatelně silným a úspěšným stimulem pro zahájení spolupráce a udržování sítí naživu. Na druhé straně ovšem závislost na financování může vést ke spíše formálním, schematickým a dokonce stereotypním spolupracím co se týče partnerů, témat i metod. Dodatečná administrativní zátěž, kterou sebou účast v přeshraničních projektech nese, musí být absorbována vlastními zdroji organizací. Tato skutečnost je ze strany příjemců podpory často podceněna, především potom v případě malých organizací, např. NNO. Omezování veřejných rozpočtů vytváří na regionální a lokální organizace silný tlak na vyšší efektivitu jejich činnosti. Přeshraniční spolupráce tak nabízí lákavou možnost plnit své činnosti ještě efektivněji prostřednictvím přeshraničního sdílení zdrojů. Mimo výše zmíněnými externími faktory existují další podmínky, které, na základě historických událostí a kulturní diverzity, přímo ovlivňují způsob realizace přeshraniční spolupráce. Jedním ze základních limitů úspěšné spolupráce se ukazuje být jazyková bariéra. Nedostatek komunikace a neporozumění generují zpomalování aktivity sítí. Současná generace příjemců podpory byla přímo vystavená dopadům existence železné opony a nemá tak dostatek jazykových 12
schopností. Tyto potíže mohou být překonány podporou výuky jazykových schopností, jejichž posílení umožní lepší spolupráci v přeshraničním regionu. Přeshraniční spoulpráce je rovněž ovlivněna kulturními rozdíly. Obě kultury často vykazují odlišný způsob uvažování a odlišné pracovní metody. V některých případech stále na obou stranách hranice přetrvává nedostatek důvěry, odlišné tradice a zvyky a spouta předsudků vůči druhé straně, což opět představuje jeden z nejsilnějších limitů spolupráce. Je tedy klíčové, aby se spolupracující partneři dobře poznali, jakkoliv jde o značně intenzivní a časově náročný proces. Často můžeme pozorovat, že sítě, které již implementovaly více projektů, vykazují kvalitativně lepší spolupráci v důsledku průběžného posilování vzájemného porozumění. Podpora návazných projektů by tudíž byla příjemci projektů velmi oceněna, poněvadž posiluje již existjící sítě. Jako další závažná překážka byla označna asymetrie co se týče úrovně kompetencí. Výběr partnerů se často ukáže jako chybný, pokud má být pokračováno v započatých aktivitách. Zatímco na rakouské straně sleduje rozdělení kompetencí mezi lokální, regionální a národní úroveň zavedený federální princip, české úřady jsou častěji zachyceny v centralistickém systému. Tato asymetrie úrovní administrativy představuje dodatečnou výzvu pro zapojené subjekty. Podpůrná opatření ze strany úřadů zapojených do programu, jako je naříklad platforma „RECOM CZ-AT“ může dopady uvedeného omezení zmírňovat a stimulovat síťování v regionu PRO 2013+. Takové platformy podporují účastníky v tom, aby se dívali za horizont svých vlastních sítí a aktivit a mohli se tak inspirovat novými projektovými iniciativami v různých tematických oblastech. Také je nutné zaznamenat územní asymetrii na hranici – zatímco na české straně hranice je umístěno několik relativně velkých měst (Znojmo, Mikulov, Břeclav, Hodonín), tyto postrádají srovnatelné protějšky v Rakousku. V důsledku toho nemohou vzniknout skutečně silná přeshraniční partnerství. Česká města vykazují spíše tendenci k ad-hoc spolupráci s řadou rakouských příhraničních municipalit. Tři čtvrtiny všech zaznamenaných spoluprací jsou zaměřeny pouze na dva regiony. Taková spolupráce mezi pouhými dvěma regiony sice na jednu stranu představuje výhodu v podobě sdílených zájmů, partnerů, kteří se dobře znají a obecně znalostí lokálních podmínek. Na druhou stranu ovšem představují riziko vyčerpání tematických oblastí, absence inovací, ztráty flexibility a kreativity partnerů, a tedy snižování přínosů takových spoluprací pro region. Existující platformy pro podporu spolupráce jsou nejvhodnější strukturou pro podporu síťování a budování spolupráce napříč více regiony. Širší sítě zahrnující všechny čtyři regiony PRO 2013+ se prozatím objevují pouze v oblastech „Životní prostředí“ a „Regionální rozvoj“ a přinášejí regionu významné přínosy a impulzy. Rámec přeshraniční spolupráce představuje živnou půdu pro inspirativní nápady. V důsledku regulovaného prostředí mohou být zahájeny a úspěšně naplněny nové přístupy nebo inovativní iniciativy. Aktéři napříč přeshraničním regionem mohou jednoduše sdílet své nápady a posilovat inovaci v regionech tím, že prokážou odvahu k jejich přebírání.
3.5.2. Poučení z analýzy potenciálů ‘Konkurenceschopná ekonomika’ vykazuje vysokou nerovnovánu co se týče oceňování potenciálů. Obzvláště v případě spolupráce mezi VaV institucemi a podnikatelskými subjekty může být pozorováno, že relevantní potenciály jsou hodnoceny velmi vysoce na jižní Moravě a ve Vídni, ovšem relativně nízko v Kraji Vysočina a v Dolním Rakousku. Podobně je také podpora společných trhů práce hodnocena jako téma s významným potenciálem a již existujícími podpůrnými strukturami. „Šípkové Růženky“ byly nalezeny především v tématech „Vzdělávání“ s několika potenciály, které jsou hodnoceny jako velmi významné, ovšem postrádají podpůné struktury a sítě. Skupina Konkurenceschopná ekonomika vykazuje druhé nejvyšší průměrné skóre na potenciál. „Lidé a služby“ vykazují naopak nejnižší průměrné skóre na potenciál. V této skupině se nachází nejvíce „Šípkových Růženek“, což může vést k následujícímu závěru – potenciál této oblasti v minulosti nebyl dostatečně rozvinut, ale může být významný v následujícím programovém 13
období. Klíčovým znakem této oblasti je její charakter „people to people“. Zároveň předkládá nejméně kontroverzní témata. „Životní prostředí a infrastruktura“ ukazuje třetí nejvyšší průměrný bodový zisk na potenciál. Téma „koordinace infrastruktury“ naznačuje význam dopravní infrastruktury v multimodální perspektivě. „Šípkové Růženky“ v oblastech „udržitelná doprava“ a „odpadový management“ ukazují, že jejich význam byl v minulých letech podceňován. Vysoké skóre skupiny „Regionální rozvoj a instituce“ (skupina vykazuje také nejvyšší průměrné bodové hodnocení na potenciál) podtrhává důležitost prostorového plánování a regionálního rozvoje a jeho institucí jako silných průřezových témat, které mohou mít dopad na řadu vysoce relevantních témat pro všechny region. Z tohoto důvodu bude tato skupina představovat také silné potenciály pro následující programové období. V kontextu požadavku na tematickou koncentraci v nadcházejícím programovém období 2014 – 2020 by mělo být bráno v úvahu několik skutečností tak, aby přeshraniční spolupráce zahrnovala podporu existujících sítí i nových projektů spolurpáce. •
V úvahu musí být brána především diverzita českých a rakouských regionů – projektové regiony zahrnují vysoce rozvinuté oblasti zaměřené na znalostní ekonomiku stejně jako strukturálně postižené periferie (umístěné v blízkosti hranic).
•
Přeshraniční rozvojové osy – oblasti v blízkosti hranic (kterým často chybí dostatečná infrastruktura napojující je na centra) mohou využít přeshraničního potenciálu pro svůj rozvoj (společný rozvoj cestovního ruchu, společné klastry, atd.)
•
Multi-tematické projekty (např. v oblasti cestovního ruchu: spolupráce cestovní ruch – mobilita, cestovní ruch – přírodní dědictví, eko-turistika, ale také energetika a mobilita) jsou nutnou podmínkou pro udržitelný rozvoj příhraničního regionu.
•
Přesně zacílené intervence mohou produkovat významný multiplikační efekt – např. podpora budování společných výzkumných týmů se může zúročit v investicích z Rámcového programu EU / programů Horizontu 2020 směřovaných do VaV projetků v regionu.
•
Ne všechny identifikované potenciály mohou být zahrnuty do programu Evropské územní spolupráce mezi Rakouskem a ČR.
3.5.3. Obecná doporučení
14
•
Založení multi-regionální spolupráce a institucionálních struktur k eliminaci třecích ploch mezi spolupracujícími státy Zásadní význam má příprava existujících sítí v regionu PRO 2013+ na nadcházející programové období prostřednictvím podpůrných opatření pro síťování. Aktuální vysoký podíl dvou-regionálních spoluprací indikuje relativně vysoké ohrožení vyčerpáním tematických oblastí, nedostatečnou inovativností a pokračujícím poklesem přínosů regionu. Platformy jako CENTROPE, RECOM CZ-AT, atd. mohou podpořit vytváření multiregionálních spoluprací v projektové oblasti. Institucionální struktury jsou navíc nezbytné pro snižování tření mezi aktéry v situaci, kdy spolupracující státy vykazují rozdílnou úroveň rozvoje.
•
Udržení spolupráce naživu Mnoho sítí se bez společných projektů rozpouští. Společné aktivity v síti se zdají být klíčové pro udržení spolupráce naživu. Čím více projektů je sítí implementováno, tím intenzivnější a stabilnější spolupráce se mezi jejími partnery rozvíjí. Obecně se sítě rozpouští v případě, že nevykazují společné aktivity déle než cca
6 – 12 měsíců. Ovšem čím stabilnější je spolupráce, tím lépe sítě přežijí období chybějících společných aktivit. •
Dobrá spolupráce vzniká mezi stabilními organizacemi s nízkou fluktuací pracovníků Stabilní organizace s nízkou fluktuací pracovníků jsou pro dobrou spolupráci mezi partnery velmi důležité. Spolupráce vyžaduje proces budování důvěry a ustavení komunikačních struktur mezi partnery, který je náročný na čas i zdroje. Vysoká fluktuace pracovníků brání rozvoji spolupráce, poněvadž taková spolupráce se s každou výměnou vrací na začátek.
•
Průřezová témata představují výzvu pro současné aktéry a sítě Propojenost aktérů v tematické oblasti je nutné podpořit, jde-li o témata, u nichž pozorujeme vysoký potenciál pro budoucí přeshraniční spolupráci. Obecně budou příjemci podpory potřebovat pomoc při identifikaci průřezových témat a nalezení vhodných partnerů pro vytváření nových sítí. Pro zvládnutí očekávaných výzev je přitom nutné propojovat aktéry z různých tematických oblastí. Obzvláště se to týká tematických oblastí „Cestovní ruch“, „Kultura“ nebo „Energie“.
•
Rovnováha mezi lokálními, regionálními a federálními organizacemi je důležitá a musí být zachována Pro zvýšení přínosů přeshraniční spolupráce pro regiony musí být do projektových aktivit zapojeni aktéři z různých administrativních úrovní pro zajištění rovnováhy mezi lokálními, regionálními, federálními nebo dokonce národními organizacemi. Sítě vykazující takto participativní charakter byly nalezeny především ve „Vzdělávání“, „Kultuře“, „Regionálním rozvoji“ a „Životním prostředí“. V těchto sítích byly projektové aktivity implementovány více koordinovaně v důsledku vyšší koncentrace znalostí a kompetencí – výsledkem byla vysoká kvalita spolupráce. Pozitivní důsledky těchto projektů byly navíc rozšířeny napříč několika administrativními rovinami, a to až na úroveň běžné populace. Některé tematické oblasti ovšem poskytují příležitost pouze pro některé úrovně správy v důsledku rozdělení kompetencí. Spolupráce mezi různými úrovněmi správy by byla prakticky nemožná kupříkladu v oblasti „Infrastruktura a doprava“.
•
Je nutné vyrovnat slábnoucí ochotu ujmout se pozice vedoucího partnera v projektech Co se týče principu vedoucího partnera, čím dál tím méně aktérů bude ochotno nebo schopno tuto pozici na sebe v projektu převzít. V důsledku rozpočtových omezení a nedostatečné kapacity budou mít pouze vybrané organizace zdroje pro pozici vedoucího partnera. Jelikož je tento princip do příštího programového období zachován, bude patrně nutné zavést dodatečné pobídky tak, aby byla umožněna implementace projektů. Navíc bylo v minulosti pozorováno, že zvyšující se nároky na spolupráci vedou ke snižování počtu aktérů v programech přeshraniční spolupráce.
•
Interdisciplinární tematické oblasti zajistí absorpci fondů EU Tematické oblasti, které nabídnou rozhraní s dalšími tématy, umožňují pokračování spolupráce řady aktivních sítí a zainteresovaných organizací v novém programovém období. Stupeň interdisciplinarity tematických oblastí by tedy měl být brán v potaz pro zvýšení absorpce fondů EU. Toto ovšem také vyžaduje, aby se příjemci podpory byli ve svých činnostech schopni aktivně přizpůsobit, čehož mohou dosáhnout, pokud se budou ochotni dívat za horizont obvyklých činností. Přeshraniční propojenost výzkumných a inovačních systémů by měla být posílena Tato propojení jsou stále slabá. Energetická soběstačnost a posilování obnovitelných energií, life sciences a biotechnologie byly identifikovány jako oblasti s vysokým potenciálem pro přeshraniční spolupráci. Celý region zaznamenal pozoruhodný nárůst investic do tohoto sektoru a příliv podniků s vysokou technologickou úrovní. To vede k vzrůstajícím nárokům na vědu a výzkum, k vyšším požadavkům na kvalifikace a technické dovednosti pracovníků. Strategická přeshraniční partnerství, šíření know-how a informací, transfer technologií stejně jako pokročilá školení mohou, na základě 15
dosud vytvořených sítí, vykazovat vysoký potenciál pro rozvoj přeshraniční spolupráce a dosažení kritického množství. Stimulace přeshraniční mobility I přesto, že přeshraniční mobilita pracovních sil je umožněna, existuje řada administrativních bariér a rozdílů, které způsobují problémy. Tyto překážky pro vytvoření společného trhu práce zahrnují rozdíly v pracovních profilech, nesoulady mezi národními politikami zaměstnanosti, rozdílné právní systémy, jazykovou bariéru a rozdíly v sociálním a zdravotním pojištění. Rovněž jsou stále přítomny rozdíly ve vzdělání a kvalifikacích. Pořádání přeshraničních letnich škol a seminářů pro zvyšování jazykových dovedností Znalost jazyka sousedního státu je důležitým aspektem rozvoje přeshraničního regionu. Vzdělávací instituce řízené regionálními veřejnými institucemi by měly podporovat a rozšiřovat nabídku vzdělávání v jazyku sousedního státu v rámci letních škol a dalšími formami. Zvyšování institucionálních podmínek pro přeshraniční územní plánování Harmonizace plánovacích systémů rozdílných regionů v rámci PRO 2013+ je klíčová pro jejich harmonizovaný růst. Lepší koordinace plánovacích oddělení a úřadů je proto potřebná, má-li být zabráněno profesionálním a politickým konfliktům pramenícím z nedostatečné koordinace. Harmonizace by měla zahrnovat také metodologie sběru dat napříč různými sociálními a ekonomickými strukturami.
16
4. Výhled Práce na projektu PRO 2013+ byly zahájeny před reorganizací teritoriální spolupráce mezi Rakouskem a Českou republikou v souvislosti s příchodem nového programového období EU. Byly tedy součástí příprav operačních dokumentů a výstupy jsou reflektovány v prioritách budoucího přeshraničního programu. Součástí práce na projektu byla organizace řady workshopů s přeshraničně činnými aktéry v regionech Vídně, Dolního Rakouska, jižní Moravy a Vysočiny, a to včetně bilaterálních workshopů mezi českými a rakouskými iniciativami. Tyto workshopy byly využity také pro rozvíjení úvah o budoucích projektech spolupráce (v období 2014 – 2020). V průběhu tří klíčových konferencí (zahájení projektu v Mikulově, průběžná konference v Ziersdorfu a finální konference v Jihlavě) byly analyzovány potenciály přeshraniční spolupráce, diskutovány nutné podmínky a hodnoceny výsledné příležitosti pro přeshraniční region. Nad rámec uvedeného existují důležité příležitosti pro posílenou spolupráci v regionu, která využije výsledků PRO 2013+ (mimo spolupráci v rámci Evropské územní spolupráce): •
V současnosti pracují partnerské regiony CENTROPE na pokračování struktury založené v rámci CENTROPE Capacity. Klíčovou výzvou je vytvoření pevné základní struktury, na kterou by bylo možné se spolehout i bez podpory EU a která by umožňovala přeshraniční spolupráci. Cílem je založení společného orgánu regionu CENTROPE do roku 2015. Ten by, mimo jiné, měl koordinovat různorodé aktivity napříč hranicemi, sloužit jako komunikační a informační platforma, vytvořit napojení na národní vlády a instituce EU a také propagovat region CENTROPE jako cíl investic. Výsledky PRO 2013+ zde budou hrát důležitou roli, co se týče tematického zaměření.
•
Výsledky PRO 2013+ mohou být využity pro úpravu pracovních programů pro rozvoj přeshraniční spolupráce mezi rakouskými a českými regiony pro obdboí 2014 – 2020 co se týče obsahu témat spolupráce. Ta zahrnují témata vodního managementu, zemědělství a lesnictví, ochrany přírody a životního prostředí, hospodářství, vědy a výzkumu, cestovního ruchu, zdravotní péče, krizového managementu, dopravy, regionálního rovzoje a územního plánování, regionální politiky EU, kultury, vzdělávání, mládeže, rodiny, sportu a informačních technologií.
•
Města Vídeň a Brno regulují svou spolupráci nezávislou dohodou. Soustředí se na témata infrastruktury a dopravy (především hlavní železniční uzly ve Vídni a Brně a vysokorychlostní vlakové spojení mezi Brnem a Vídní), vzdělávání, výzkum a vývoj (především biotechnologie a life sciences), otázky městské a regionální spolupráce a městského rozvoje (např. EIA). Výsledky PRO 2013+ mohou v tomto smyslu hrát důležitou úlohu, neboť detailně rozpracovávají obsah výše uvedených témat spolupráce.
17
5. Bibliografie a seznam zkratek Centrope (2012). Strategischer Rahmen für die Verkehrs- und Infrastrukturentwicklung in Centrope. Beschluss des Politischen Boards von Centrope. 21.06.2012. Brno Centrope Capacity (2013). CENTROPE auf einen Blick. http://www.centrope.com/de/region-centrope/centrope-aufeinen-blick [27.01.2013] Cross-Border Cooperation Programme Czech Republic-Austria 2007-2013. http://www.at-cz.eu/ [27.06.2013] ESPON Factsheet Austria-Czech Republic: www.espon.eu (European Observation Network, Territorial Development and Cohesion) [27.06.2013] ÖIR Projekthaus (2009): Länderinformation Grenzregion Österreich-Tschechien. Wien. PGO - Planungsgemeinschaft Ost. (2013). CENTROPE Map. Downloaded 27.06.2013 at http:\\pgo.centropemap.org
www.centrope.com (Centrope Board) [27.06.2013] www.centrope-tt.info (Centrope TT) [27.06.2013] http://ec.europa.eu/eurostat (Eurostat) [27.06.2013] http://www.recom-czat.eu/ (RECOM CZ-AT) [27.06.2013] www.statistik.at (Statistik Austria) [27.06.2013]
Přehle zkratek AT
Rakousko
CZ
Česká Republika
EU
Evropská unie
Eurostat
Statistický úřad EU
HDP
Hrubý domácí produkt
ICT
Informační a komunikační technologie
NWA
Analýza sítí
PPS
Standard kupní síly
TEN
Trans-evropské sítě
18
