EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
Trojské
PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
t rumfy
PROCHÁZKA TROJOU
Pracovní list č. 13
pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718
A B ?
doplňte domácí úkol napište
?!
nápověda laboratorní práce prezentace úkol na výběr vyfoťte
DB = didaktický balíček PL = pracovní list PM = pracovní materiály
Členové realizačního týmu projektu: Manažer projektu Hlavní metodička Metodičky Metodik Odborné garantky Odborný garant Výtvarnice projektu
Mgr. Radim Jendřejas (Trojské gymnázium) Mgr. Zuzana Venclíková (Trojské gymnázium) Mgr. Ivana Motýlová (Trojské gymnázium) Mgr. Ada Hrstková (Trojské gymnázium) Mgr. Tereza Chýlová (Trojské gymnázium) Ing. Ludmila Horká (Trojské gymnázium) Ing. Lukáš Marek (Trojské gymnázium) Mgr. Věra Bidlová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) PhDr. Eva Vítová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) RNDr. Milena Peterová (Zoo Praha) Mgr. František Tymr (Zoo Praha) Bc.A. Eva Göndörová (Zoo Praha)
ProcházkaTrojou
PRACOVNÍ LIST Č. 13
nu
ráci v teré list pro p Pracovní DĚ JEPIS
vou práci í i skupino
dividuáln
in Určeno pro
Troju najdeme nejen ve starověkém Řecku, Turecku, ale i na břehu Vltavy v Praze 7. Každý Pražák a každý druhý přespolní ví, že v pražské Troji je zoo. Díky skleníku Fata Morgana zná hodně lidí i trojskou botanickou zahradu, znalci vína vědí o zdejší vinici a trojském vinobraní, znalci architektury zas znají barokní Trojský zámek a jeho sbírku výtvarného umění. Ti, kdo se zajímají o sport, ví, že na trojském slalomovém kanálu trénovali olympijští medailisté Lukáš Pollert a Vavřinec Hradilek a že v Troji bydleli slavní manželé Zátopkovi. Troja má zajímavou současnost i historii. Původní název dnešní Troje je Zadní Ovenec – její prosluněné stráně byly využívány k chovu ovcí. Dnes se sem ovce opět vrátily a spásají areál botanické zahrady. Teplomilné jižní stráně Troje byly a jsou odedávna příznivé pro ovocnářství, zahradnictví a vinařství. Vinice byly v Troji založeny už ve 14. století. Na Pusté vinici sice nyní najdeme jen vřesoviště, ale na Salabce a vinici sv. Kláry se víno pěstuje dodnes. A pražská botanická zahrada, v jejímž areálu se vinice sv. Kláry nachází, je dokonce jedinou botanickou zahradou na světě, která produkuje vlastní víno. A velmi dobré. Podívejme se na trojské zemědělské usedlosti, jak vypadají dnes. Jméno zastávky autobusu č. 112, který jezdí do Troje, PELC–TYROLKA je jediné, co zůstalo z původní usedlosti. Nad touto zastávkou ve svahu stojí od konce 18. století usedlost s půvabným jménem JABLOŇKA. Název ukazuje na sadovnický charakter této lokality. Těsně předtím, než autobus do Troje překříží trasu tramvaje a odbočí do Trojské ulice, uvidíme vpravo nenápadné pseudogotické stavení, které se lomenými oblouky svých oken inspirovalo ve středověku. Je to tzv. POPELÁŘKA, původně viniční usedlost, později sídlo tzv. Pomologického ústavu, který byl první institucí tohoto druhu v celé Rakousko-uherské monarchii a dbal na výchovu ovocnářů a zahradníků. Od roku 1890 stál v čele tohoto ústavu Karel Němec, syn Boženy Němcové. Dále po trase autobusu 112, v těsném sousedství zastávky Čechova škola najdeme další usedlost. Jmenuje se KAZANKA a stojí tu od druhé půlky 18. století. Soška v průčelí patří patronu české země sv. Václavovi. Snadno ho poznáme poznání podle typických atributů: rytířského šatu, kopí a štítu s přemyslovskou orlicí. SKLENÁŘKA je dnes citlivě opravená a dávno nepřipomíná Katovnu, jak se jí kdysi říkalo kvůli osamocené poloze na kopci nad dnešní zoo. Ve skutečnosti jde o bývalý viniční domek s vinným lisem. Na svazích u Sklenářky nalezneme pestrou mozaiku rostlin a živočichů, z nichž mnohé patří mezi velmi vzácné, jako např. motýli z čeledi nesytkovitých. I další trojské usedlosti byly postupně přestavěny na obytné domy a jejich dávnou slávu a zemědělský charakter připomínají jen jména HRACHOVKA, PAZDERKA, SALABKA či ČERNOHOUSKA. Troja je unikátní v tom, že umožňuje komfortní bydlení blízko centra Prahy a přitom uprostřed přírody. Na jedné straně koryto Vltavy, na druhé straně kopce a skály. Kdo by tu nechtěl bydlet? Najdeme tady proto mnoho pěkných vilek, z nichž mnohé prozradí dobu svého vzniku secesním motivem na fasádě, prvorepublikovým špaletovým oknem nebo funkcionalistickým či novofunkcionalistickým tvarem. Řada z nich je cenných z hlediska architektonického – např. budova Úřadu městské části Praha-Troja, kterou snadno poznáte podle obrovské osmicípé šternberské hvězdy na vstupní bráně z Trojské ulice. Jiné proslavila známá osobnost, která v ní bydlela či bydlí. Ve vile Havránka pobýval u své sestry počátkem 20. st. spisovatel Svatopluk Čech. Stvořil románovou postavu pana Broučka, kterého nechal cestovat časem do doby husitské a také na Měsíc a ukázal na něm čtenářům v humorné nadsázce typické rysy české povahy. Českou národní povahu zobrazovala také další slavná trojská osobnost režisérka Věra Chytilová, jejíž vilka s krásným výhledem na Prahu, ale schovaná očím zvědavců stojí v ulici Nad Havránkou. Pražské panorama vidí z oken svého jako na dlani i hudebník Michael Kocáb, jehož nahrávací studio je výraznou dominantou areálu botanické zahrady. S Trojou jsou spojeni i slavní atleti Zátopkovi, po smrti
1
Emila Zátopka už bydlela ve vilce za Čechovou školou jen jeho žena Hana. Z dalších známých sportovců má vilu v Troji fotbalista Jan Koller. Nejvýstavnější stavbou v Troji je ale bezesporu barokní vila hraběte Šternberka známá jako Trojský zámek. Žádný z novodobých paláců v Troji nestavěl architekt tak významný, jakým byl barokní umělec J. B. Mathey, který koncem 17. století zámek postavil pro bohatého šlechtice ze starého českého katolického rodu Václava Vojtěcha ze Šternberka a jeho manželku Kláru Bernardinu z Malzánu. Inspiroval se přitom antikou a Římem, kde studoval. Kdo zná staré řecké báje a pověsti, může si v malířské i sochařské výzdobě zámku číst jako v knize. Z monumentálního venkovního schodiště spatří pozorný návštěvník padat do nepřestavitelných hloubek podsvětní propasti Tartaru tři Giganty, kteří tam byli svrženi samotným Diem a jeho božskými pomocníky včetně syna Herakla. Na ochozu schodiště je možné rozeznat podle návodných atributů známé antické bohy: Jupitera, Athénu, Apollona, Vulkána, Ceres, Dianu, Neptuna, Pluta a další. Nečekaný zážitek přinese milovníkům krásy i interiér zámku, zejména velkolepý reprezentační sál zv. Habsburský, který je ozdoben iluzivní freskou s námětem oslavy vládnoucího panovnického rodu a jeho vítězství nad Turky. Autoři fresky bratři Godynové studovali v Říme šest let Michelangelovu techniku klenby na plochém stropě, aby v Troji dokázali, že umí vytvořit skutečně dokonalou iluzi. Zámek byl původně obklopen rozsáhlými zahradami a sady, na jejichž pozemcích ve 30. letech 20. st. vznikla pražská zoo a koncem 60. let i botanická zahrada. Ze zámeckého areálu dnes zůstal jen park s labyrintem. Jako Troja v baroku přitáhla hrabata Šternberky, ve dvacátém století se stala místem vyhledávaným i diplomaty. Krátce před sametovou revolucí vznikl naproti Čechově škole dokonce celý diplomatický komplex, dnes již poněkud zchátralý. A není to jediná budova, která slouží diplomatickým účelům – v Troji sídlí několik vyslanectví: Běloruské republiky (v ulici V Sádkách), Afghánistánu a Vietnamské socialistické republiky (obě v ulici Na Kazance) a Státu Palestina a Spojených států mexických (obě v ulici Nad Kazankou). K významné architektuře Troji patří i dvě školy. Ta původní, tzv. stará škola se nachází blízko řeky a dnes je přestavěna na Dům spokojeného stáří. Mnozí z klientů tohoto zařízení mohli v dětství chodit do tehdy nové moderní školy, která byla postavena v roce 1929 a dýchá poklidnou atmosférou první republiky. Je to tzv. ČECHOVA ŠKOLA a v její budově sídlí kromě základní školy pro děti od 1. do 5. třídy i Trojské gymnázium. Je to soukromé osmileté gymnázium. Na zahradě školy se schovává socha významného Čecha, ale nikoli Svatopluka Čecha, jak by se zdálo logické podle názvu školy, ale Jana Husa. Tato Husova socha v životní velikosti a v naturalistickém podání stála původně před areálem Zoo Praha, školní zahrada je ale důstojnějším prostředím pro českého mučedníka než zahrada zoologická. V areálu zoo najdeme ještě jednu sochu, kterou bychom v Troji nehledali. Je to kopie slovanského boha hromů a současného boha piva Radegasta. To, co už není na první pohled patrné, je připomenuto alespoň názvem. Například ulice Povltavská naznačuje, že tudy původně nevedla ulice, ale vedlejší rameno Vltavy, které oddělovalo Holešovický ostrov od pevniny. Tím se vysvětluje, proč je na jedné z honosných vilek z počátku 20. století, které stály nad břehem říčního ramene, nápis Na Rybárně. Rameno bylo zasypáno ve 20. a 30. letech minulého století a s ním zmizel i Holešovický ostrov… Zmizelo i původní rybářské osídlení u paty zámku. Malé a nuzné domečky bývalých rybářů byly postupem času zbořeny nebo přestavěny, zůstalo z nich jen pár. Už dávno není funkční ani mlýn, který tu stál dávno před trojským letohrádkem. Dávno neslouží svému účelu tzv. Panský statek – čeká ho přestavba na rezidenční centrum. A proč se zastávka autobusu jmenuje Na Kovárně? Původně tu totiž stála bývalá panská kovárna z konce 18. st. Dnes stojí na každém rohu kavárny, tenkrát kovárny…
2
