3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy Zaměření školy je všeobecné s důrazem na přírodovědné předměty a cizí jazyky. Zaměření školy naplňuje na nižším stupni cíle základního vzdělávání a na vyšším stupni cíle gymnaziálního vzdělávání. Základním cílem ŠVP je rozvíjení klíčových kompetencí, které jsou stanoveny v RVP ZV a RVP G a které vycházejí z obecně formulovaných hodnot společnosti. Na ŠVP naší školy navazuje mimo jiné i školní řád, který je postaven na demokratických principech a na jehož formulaci se podíleli i členové pedagogické a Školské rady. Na jeho základě jsou žáci pravidelně a důsledně informováni o pravidlech BOZP při výchovných a vzdělávacích aktivitách školy.
3.2 Profil absolventa Úspěšným ukončením daného ŠVP dosáhne žák: A – u nižšího stupně osmiletého studia základní vzdělání B – u vyššího stupně osmiletého studia a u čtyřletého studia střední vzdělání s maturitní zkouškou. Prioritou našeho školního vzdělávacího programu je příprava žáků k vysokoškolskému studiu, k dobré orientaci na trhu práce včetně jejich uplatnění v zemích Evropské unie a k bezproblémovému zapojení do různých oblastí života společnosti. Ve shodě s naší prioritou je v prvních čtyřech letech studia na nižším gymnáziu a v 1. ročníku vyššího gymnázia výuka zaměřena na budování co nejširšího všeobecného rozhledu, který umožňuje promyšlenější profilaci studia v následujících ročnících. Od 2. ročníku čtyřletého studia a paralelně od 6. ročníku osmiletého studia se začínají žáci profilovat svobodným výběrem volitelných předmětů, které rozvíjejí základní znalosti a dovednosti obsažené v RVP G a díky kterým je umožněna kvalitní příprava na jakýkoli typ vysoké školy. Absolventi Gymnázia Uničov jsou osobnosti s širokým všeobecným základem a profilovaným budoucím zájmem. Osvojené informace dávají do souvislostí, nachází mezi nimi vztahy i nad rámec jednotlivých předmětů a jsou schopni myslet globálně. Ovládají na velmi dobré úrovni minimálně jeden světový jazyk, dokáží využívat multimediální a informační techniku. Jsou schopni samostatně vyhledávat potřebné informace z různých zdrojů, hodnotit je a kvalitně je zpracovávat do požadovaných forem. Je jím vlastní týmová práce, schopnost prezentace výsledků, schopnost diskuze. Dokáží přijímat hodnoty občanské společnosti a orientují se v nich. Mají kladný vztah k životnímu prostředí, jsou tolerantní a řídí své jednání pravidly slušného chování.
15
3.3 Organizace přijímacího řízení Přijímací řízení je organizováno v souladu s § 59 - § 61 školského zákona č. 561/2004 Sb. a vyhlášky č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti organizace přijímacího řízení ke vzdělávání na středních školách. Obory vzdělání pro další školní rok, nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů a kritéria přijímacího řízení jsou do konce ledna zveřejněny na webových stránkách školy a na informační tabuli v budově školy. V případě konání přijímacích zkoušek jsou zjišťované vědomosti a dovednosti žáků v souladu s RVP ZV.
3.4 Organizace maturitní zkoušky Maturitní zkouška má (podle aktuálně platné právní úpravy) od školního roku 2010/2011 dvě části, společnou a profilovou. Žák získá podle § 77 zákona č. 561/2004 Sb. střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části. Společná (státní) část maturitní zkoušky se skládá: 1) ze zkoušky z českého jazyka 2) ze zkoušky z cizího jazyka (anglický jazyk, francouzský jazyk, německý jazyk, ruský jazyk) 3) z volitelné zkoušky (matematika, občanský a společenskovědní základ, informatika). Zadání společné části maturitní zkoušky, obsah, formu, termín i kritéria hodnocení určuje dle § 78 zákona č. 561/2004 Sb. MŠMT. Profilová (školní) část maturitní zkoušky se skládá ze tří povinných zkoušek, nabídku stanoví ředitel školy. Forma této zkoušky může být ústní, písemná nebo praktická, případně může mít formu obhajoby písemné práce. Dále si žák může dle § 79 zákona č. 561/2004 Sb. zvolit až dvě nepovinné zkoušky z nabídky profilových zkoušek stanovené ředitelem školy. Výsledky nepovinných zkoušek se uvádějí na maturitním vysvědčení, ale do celkového výsledku maturitní zkoušky se nezapočítávají.
16
3.5 Výchovné a vzdělávací strategie Jsou společně uplatňované postupy, metody a formy práce, příležitosti a aktivity, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Klíčová kompetence 1. Kompetence k učení
Postupy k dosažení klíčových kompetencí
2. Kompetence k řešení problému
17
klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací v literatuře, na internetu vedeme žáky k sebehodnocení vedeme žáky k samostatnému organizování projektových dnů i mimoškolních akcí vedeme žáky k účasti na různých soutěžích a olympiádách zadáváme žákům zajímavé domácí úkoly žáky motivujeme v co největší míře problémovými úlohami z praktického života vedeme žáky k práci s informacemi ze všech možných zdrojů (ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu), aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodně využívat připravujeme a zapojujeme žáky do různých soutěží a olympiád, Středoškolské odborné činnosti k prezentaci projektů vedeme žáky k využívání multimediálních učeben
Klíčová kompetence
Postupy k dosažení klíčových kompetencí
3. Kompetence komunikativní
4. Kompetence sociální a personální
vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo ni učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou vlastní názory a zároveň poslouchat názory jiných podporujeme přátelské vztahy ve třídách a mezi třídami pomáháme dětem z Jasněnky směřujeme žáky k využívání dostupných prostředků komunikace (knihovna, novinové články, internet, dopisy do zahraničí atd.) ve výuce používáme skupinovou práci žáků podporujeme vzájemnou pomoc při učení vedeme žáky k respektování společně dohodnutých pravidel chování učíme žáky k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky učíme žáky základům kooperace a týmové práce ve skupinách tvořených z více tříd i ročníků (projektové dny, Majáles, školní orchestr, pěvecký sbor)
5. Kompetence občanské
ve výuce estetické výchovy je kladen důraz na prožitek (navazuje na projekt „Oživlé baroko“) klademe důraz na ekologické aktivity žáky vedeme k třídění odpadů (viz environmentální plán školy) při akcích mimo školu dbáme na zodpovědné chování žáků Studentský parlament a třídní samosprávy se podílejí na tvorbě a dodržování Školního řádu
6. Kompetence pracovní
při výuce i na mimoškolních akcí dbáme pravidel BOZP při laboratorních pracích dbáme, aby žáci bezpečně a účinně používali materiály, nástroje a vybavení laboratoře vedeme žáky k využívání výchovného poradenství při profesní orientaci výuku doplňujeme praktickými exkurzemi
18
3.6 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je zejména rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy. Speciální vzdělávací potřeby žáků zjišťuje školské poradenské zařízení. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy. Pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Žáci se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. O zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči na základě lékařského a speciálně-pedagogického vyšetření. Žáci tělesně postižení budou integrováni v rámci běžných tříd. Pedagogičtí pracovníci ve spolupráci se zákonnými zástupci a na doporučení speciálního pedagogického centra budou realizovat změny v učebním plánu. Protože škola není bezbariérová, bude zapotřebí přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi přizpůsobovat se školnímu prostředí. Všichni pedagogové musí být seznámeni s postižením daného žáka. Učitel musí žáky na přítomnost postiženého spolužáka předem připravit, stanovit pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování. U žáků s dlouhodobými zdravotními problémy je stanoven individuální vzdělávací plán s možnostmi konzultačních hodin. U žáků s dys-poruchami vycházíme z doporučení Pedagogicko-psychologické poradny. Při hodnocení přihlížíme ke stupni a druhu specifické poruchy. Individuální vzdělávací plán je vždy projednán se zákonným zástupcem. V rámci přijímacího řízení ke studiu a ukončení studia maturitní zkouškou jsou těmto žákům stanoveny vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Také žáci z odlišného kulturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí mají právo na vzdělání, které svým obsahem, formou a metodami odpovídá vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělání umožní, a na 19
poradenskou pomoc školy. Jedná se zejména o žáky z prostředí kulturně, jazykově a často i sociálně zcela odlišného od prostředí majoritní populace ve třídě. Všichni pedagogové jsou proto informováni o této skutečnosti prostřednictvím třídního učitele a v kooperaci s výchovným poradcem využívají vhodné postupy pro rozmanité učební styly žáků tak, aby vycházely ze zájmů, zkušeností a potřeb těchto žáků.
3.7 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Výchova a vzdělávání nadaných žáků vyžaduje schopnost pedagoga identifikovat takového žáka a vytvořit pro něj optimální vzdělávací prostředí. K tomu slouží další vzdělávání pedagogů, které je vede ke schopnosti dát žákovi příležitost projevit nadání, trvale ho motivovat a vytvořit pro něj prostředí rozvíjející jeho talent. Mimořádně nadaný žák může být vzděláván podle individuálního vzdělávacího plánu s ohledem na jeho osobnost a druh nadání:
žáci projevující zájem o daný předmět: zadávání referátů, zapojení do soutěží, olympiád, Středoškolské odborné činnosti, vypracování ročníkových seminárních prací, exkurze
matematicky nadaní žáci: individuální práce s naučnou literaturou (problémové úlohy, záhady, hlavolamy, rébusy), zadávání náročnějších samostatných úkolů, referátů z probíraného učiva, pověření vedením a řízením skupin, zapojení do soutěží a olympiád
technicky nadaní žáci: individuální práce s odbornou literaturou, samostatné úkoly, referáty z probíraného učiva, vedení a řízení skupin při laboratorní práci, zapojení do soutěží a olympiád
jazykově nadaní žáci: individuální práce s cizojazyčným textem, zapojení do soutěží a olympiád, účast na cizojazyčných exkurzích, besedách, navázání písemného cizojazyčného styku
pohybově nadaní žáci: rozvíjení pohybových aktivit, zapojení do sportovních soutěží, reprezentace školy
výtvarně nadaní žáci: zadávání náročnějších prací, volba různých technik, zapojení do soutěží, individuální přístup
hudebně nadaní žáci: vhodně zapojeni do činností v hodině – doprovod na hudební nástroj apod., začlenění do pěveckého souboru, smyčcového orchestru.
20