3 07 Ročník XVII. Bozkovské varhany. Pilíř zvaný neziskový. Kovadlina symbol rodinné tradice

www.mistnikultura.cz

Bozkovské varhany

Pilíř zvaný neziskový Kovadlina – symbol rodinné tradice Losinský ruční papír znají i v zahraničí Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

3 07

Ročník XVII

2

Nový ministr kultury Václav Jehlička Prezident republiky Václav Klaus jmenoval 26. ledna 2007 do funkce ministra kultury senátora Václava Jehličku. Ten působil v senátu už třetí volební období, před svým jmenováním také jako předseda senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Foto: Gérard Gratadour

Místní Kultura

Místní kultura

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XVII, rok 2007, číslo 3. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO 14450551 Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail: [email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, M. Uhrinová, E. Horníčková. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9. Objednávky a reklamace: Pavlína Bočáková tel.: 234 092 859, fax: 228 133 409 e-mail: [email protected] Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: 1211-7994 Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 507 971 Na titulní straně: Bozkovské varhany. Uzávěrka čísla 4/2007 – 2. 3. 2007 Uzávěrka čísla 5/2007 – 30. 3. 2007 Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách www.mistnikultura.cz.

3 / 2007

Obsah Téma: Pilíř zvaný neziskový ...................... 4 Ministr v pořadu Otázky Václava Moravce ....................................... 5 Granty ........................................................ 6 Knihovna – součást kulturního klimatu města ............................................ 8 Vše potřebné o Krkonoších ....................... 9 Domácí výrobek ...................................... 11 Multikulturní TRIARIUS ........................... 11 Mladí patrioti se snaží oživit město ......... 12 Opavsko-ratibořský kalendář ................... 13 Střípky z veletrhu ..................................... 14 Kroniky, kronikáři, muzea ........................ 15 Odměňování kronikářů v menších obcích .................................... 16 Tachovská kulturní mozaika .................... 17 Atmosféru kina dotvářejí diváci ............... 18 Vzpomínka na Milenu Hübschmannovou ................... 19 Malí herci hrají pro velké diváky .............. 20 Pionýrský Sedmikvítek ............................ 21 Normální festival ...................................... 22 Pohoda do života ..................................... 22 Kovadlina – symbol rodinné tradice ........ 23 Škola pro krajkářky .................................. 24 Současnost zámku „proslaveného“ čarodějnickými procesy ........................... 25 Bozskovské varhany ............................... 27 Losinský ruční papír ................................ 28 Přehlídka sokolských divadel .................. 31 Propojení hudby a „unescových měst“ .... 31 Stepařským krokem vpřed! ...................... 32 Víc než koníček ....................................... 33 Tachovská galerie .................................... 35 Kaple slouží výtvarnému umění .............. 36 Literární shrabování ................................ 37 Hudební průniky ...................................... 38 Společně a zajedno ................................. 39 „Stíhači ohnivých nocí“ ............................ 39 Zástupkyně NNO jede na zkušenou do Japonska ............................................ 41

3

4

Téma

Pilíř zvaný neziskový Nestátní neziskový sektor funguje na bázi neziskovosti, odtud název. Nutně to neznamená, že se jedná o neprosperující aktivity, vypovídá to pouze o tom, že tyto právní subjekty nejsou zřízeny za účelem osobního zisku jejich zakladatelů, ale případné přebytky hospodaření jsou investovány ve prospěch aktivity, kvůli které vznikly. I když zatím asi velká část finanční podpory pramení z veřejných rozpočtů, některé organizace se bez nich obejdou. Je to tím, že za 17 let svobody se mnoho manažerů neziskovek naučilo vést je k prosperitě a peníze získávat nejen z dalších zdrojů, ale i z vlastní činnosti. Vzhledem k zápasu o každoroční finanční zajištění a nejistotě, ve které se díky tomu někdy ocitají, to možná dokážou lépe než některé jiné, finančně zajištěné organizace. Neziskový sektor si také sám vytvořil obrovské možnosti ke vzdělávání, kromě jiného právě v oblasti fundraisingu, tedy umění shánět peníze a oprostit se přitom od pocitů žebráka. Neziskovky už umí obhájit svou činnost, přesvědčit ostatní o její společenské prospěšnosti, byť v lokálním měřítku, a vytvořit lákavou nabídku pro sponzory. Někde se daří docílit toho, že neziskový sektor, veřejná správa a podnikatelská sféra uzavřou partnerské vztahy, které všichni zúčastnění považují za výhodné. A to je skutečně společensky ideální stav. Neziskovky si předávají informace a snaží se neobjevovat už objevené. Jejich představitelé se setkávají, vytvářejí asociace a pro zkušenosti jezdí do zahraničí. Neziskový sektor je mladý, aktivní, je ochotný se učit, a hlavně disponuje velmi cennými devizami, jakými jsou nadšení, cíle a touha je naplnit. Dikuse na téma třetího, občanského sektoru, se vede na mnoha frontách, ale stále existuje řada problémů a nezodpovězených otázek. Např. co to je veřejná prospěšnost a jak ji definovat, mají mít neziskovky certifikát důvěryhodnosti, a kdo by ho případně uděloval, jak jim zajistit větší a dlouhodobější jistotu financování, jak přimět státní správu k maximální otevřenosti a spolupráci na věcech veřejných a neziskovky samotné k maximální průhlednosti hospodaření... Tři otázky jsme dnes položili Yvoně Kreuzmannové, předsedkyni o.s. Tanec Praha a Volného sdružení nevládních neziskových organizací

v kultuře a umění (VSNNOKU), která nechyběla ani u vzniku Asociace NNO v ČR. S jakými problémy se NNO působící v kultuře potýkají? Zásadním problémem NNO je u nás velmi nízká úroveň spolupráce státní a veřejné správy s neziskovým sektorem, do značné míry neochota uznat mimořádný přínos a efektivitu činnosti NNO ze strany státu i krajských a místních samospráv. Je to dlouhodobý proces znovunacházení důvěry a vytváření jasných pravidel. Pochopitelně s tím souvisí hluboké podfinancování kultury jako celku, na které NNO doplácejí nejvíc. Kultura teprve čeká na zásadní transformační proces, který by vedl ke zrovnoprávnění podmínek k činnosti. Připravuje se nějaká legislativa ve prospěch neziskového sektoru, resp. je podle Vás třeba nějakou normu zavést? Legislativa je Achillovou patou NNO. Zásadně zde chybí statut veřejné prospěšnosti, který by oddělil neziskovou činnost od podnikatelské, uložil jasné povinnosti neziskovkám vyplývající z nutných „výhod“, jako jsou daňové úlevy a dotace, a zároveň zabránil stále rozšířenějšímu zneužívání dotací podnikatelskými subjekty. Souvisí to i s nedostačujícím zákonem o sdružování, který není schopen odlišit ani vzájemně prospěšnou činnost od veřejně prospěšné, a navíc jsou v posledních letech nepochopitelné problémy s registrací občanských sdružení, která chtějí po vzoru řady zemí EU profesionalizovat svou neziskovou činnost. Je to dáno nejasným výkladem mezi pojmem výdělečná činnost (neziskovky nemohou pracovat jen na bázi dobrovolnosti, tzn. bez výdělku) a zisková, resp. podnikatelská činnost (tj. provozovaná za účelem zisku). Přitom by stačilo převzít jednoduché zahraniční vzory ukládající povinnost výročních zpráv a reinvestice případného zisku do další činnosti NNO. Druhým obrovským problémem je neochota transformovat stávající příspěvkové organizace, opět schází solidní právní úprava – např. zákon o veřejnoprávní instituci. Takový, který by chránil majetek státu, kraje či obce a zároveň nutil k efektivitě a vyšší odpovědnosti za management. Místní Kultura

Obecná problematika Mohla byste srovnat podmínky pro existenci NNO u nás a v zahraničí? To je velmi těžké, naše demokracie je mladá a my jsme pouze „třetí sektor“, kterým se politické špičky zabývají až úplně naposled, navíc často s minimální znalostí problematiky. Je to otázka generační, nelze někomu vyčítat, že se mu nedostalo patřičného vzdělání a rozhledu, když ty možnosti neměl. NNO jsou pilířem slovníku řady politiků EU, Rady Evropy a dalších a nenahraditelná role občanského sektoru pro zdravý vývoj společnosti je dobře známa, chápána a zdůrazňována. Tím se liší i přístup k jejich financování. Řadu činností svěřuje státní správa právě NNO, protože je dělají efektivněji a levně. Ludmila Kučerová

Partnerství a dialog Podle kvalifikovaného odhadu existuje v ČR cca 50 tis. NNO, které poskytují takové služby, kterým se veřejná správa z různých důvodů vyhýbá, a pro podnikatele nejsou dost zajímavé = výnosné. Kromě toho, že občanská angažovanost přináší lidem naplňování kulturních a sociálních potřeb a šanci kvalitně využívat volný čas, může být neziskový sektor silnou hospodářskou silou a významným katalyzátorem zaměstnanosti. Tak je tomu alespoň ve vyspělé části Evropy. Ovšem, aby se tak stalo i u nás, je nutné zbořit komunikační bariéry a nastolit prostředí důvěry a solidnosti. Právě taková snaha existuje v Kraji Vysočina, kde bylo zahájeno na podzim roku 2005 šetření stavu neziskového prostředí v kraji. Skončilo vloni v dubnu a výstupem je dokument s názvem: „Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v Kraji Vysočina“. Tento materiál vznikl z potřeby krajských představitelů komunikovat se zástupci NNO a provedená analýza odpovídala zaměření projektu Partnerství pro Vysočinu, který v roce 2005 – 2006 získal ocenění za podporu místní demokracie a spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi O lidech s lidmi. Jeho cílem je podpořit zdravý patriotismus a vybudovat v kraji partnerský dialog, jehož se účastní všichni ti, kteří mají co říci k rozhodování o budoucnosti kraje. Jedním ze zkoumaných aspektů byla spokojenost občanů angažovaných v NNO se spoluprací s ostatními sektory. Nejlépe v totmo směru uspěly obce či města, nejhůře dopadl úřad práce. Za pozornost stojí údaj týkající se finančních toků – v roce 2004 získaly NNO v Kraji Vsočina z veřejných rozpočtů cca 190 mil. Kč a vlastní činností 136 mil. Kč. Ludmila Kučerová 3 / 2007

Ministr v pořadu

Otázky Václava Moravce Václav Jehlička, jmenovaný do funkce ministra kultury v pátek 26. 1. 2007, byl již v neděli 28. 1. hostem pořadu Otázky Václava Moravce. Řekl, že hodlá uskutečnit audit finančních výdajů nejen ministerstva, ale také zřizovaných příspěvkových organizací. Zasadí se podle svých slov o zvýšení výdajů z rozpočtu na podporu kultury postupně až na jedno procento, prohloubí průhlednost nakládání s finančními prostředky veřejných rozpočtů, podpoří víceleté a vícezdrojové financování, přispěje k tomu, aby společnost více vnímala náklady na kulturu jako investice do společenského a hospodářského vývoje. K přijetí památkového zákona řekl, že ministerstvo kultury musí mít svou koncepci kulturní politiky a z ní se odvodí koncepce památkové péče, následně pak může být schválen památkový zákon. Nejkratší doba pro jeho vznik je podle něj jeden rok, a schvalovací proces si vyžádá minimálně dva roky. A dodal: „Pokud to zvládne tato vláda, bude to úspěch, protože se to zatím žádné nepodařilo.“ Dalším tématem nedělní diskuse se stala smlouva s Vatikánem, která ač dojednána, nebyla dosud ratifikována. Václav Jehlička považuje text smlouvy za dobrý, hodlá jej znovu předložit do sněmovny a pokusí se prosadit schválení tohoto dokumentu. K Národnímu divadlu a návrhu jeho ředitele Ondřeje Černého, aby se stalo veřejno-právní institucí, zaujal Jehlička, na rozdíl od svého partnera v diskusi bývalého ministra Vítězslava Jandáka, vstřícný postoj. Nevyloučil, že o této variantě právní formy národních institucí, která by měla znamenat hlavně určité „odstátnění“, bude jednat. K námětu na sloučení České televize a rozhlasu v jednu korporaci souhlasil ministr s tím, že tato varianta by byla levnější, modernější a pružnější, a nebrání se úvahám tímto směrem. Ludmila Kučerová

5

6

Granty NADACE LANDEK OSTRAVA vypisuje 2. kolo výběrového řízení na udělení nadačních příspěvků pro projekty přijaté do Nadačního programu roku 2007. Tematické okruhy pro přihlášky: 1. Záchrana a údržba hornických památek a dokumentů. 2. Ekologická záchrana a obnova lokalit, které s hornictvím souvisejí nebo kdykoliv v minulosti souvisely. 3. Osvětová činnost v oblasti hornictví, hornické historie a geologie. 4. Podpora kultury v regionu i mimo něj. Projekty zpracované podle „Zásad pro poskytování nadačních příspěvků“ s vyplněným formulářem přihlášky podle výše uvedených zásad spolu s uvedením záměrů a cílů projektu musí být doručeny nadaci do termínu

31. března 2007

na adresu: Nadace LANDEK Ostrava Prokešovo náměstí 6, 728 30 Ostrava nebo elektronickou poštou: [email protected] Zásady pro poskytování nadačních příspěvků a závazné formuláře přihlášky do výběrového řízení je možno získat na adrese nadace, informace na telefonních číslech 596 262 228 a 604 168 008, nejlépe však na internetových stránkách nadace www.volny.cz/nadace-landek Zde jsou uvedeny veškeré potřebné údaje o podkladech pro přihlášky včetně „Zásad pro poskytování nadačních příspěvků“. Přihlášku je možno podat pouze v jednom vyhotovení. Výsledek výběrového řízení zveřejní nadace po ukončení výběrového řízení. Správní rada, která o výsledku výběrového řízení a přijetí do Nadačního programu rozhoduje, nevrací přihlášené projekty a rovněž nesděluje důvody nepřijetí projektu.

Rada Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie rozhodla

Dne 30. ledna ukončila Rada Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie projednávání žádostí podaných ve 26. uzávěrce a rozhodla, že z 98 žádostí o podporu (89 nových projektů a 9 žádostí o navýšení podpory již přidělené) v úhrnném požadavku 313 177 843 korun bude podpořeno 59 nových projektů a u 5 souhlasila s navýšením. V letošním roce byl Státní fond naplněn nejen ze standardních zdrojů, Rada rozhodovala i o prostředcích z účelové dotace ze státního rozpočtu ve výši 100 milionů korun, takže mezi projekty mohlo být v této uzávěrce rozděleno dosud rekordních 125,097 mil. Kč, z čehož 90,8 mil. Kč na vznik nových českých dlouhometrážních filmů. Rada se dále rozhodla od této uzávěrky zveřejňovat poměry hlasů při hlasování o všech podpořených i odmítnutých projektech, aby tím zvýšila průhlednost rozhodování a zároveň zachovala zákonem stanovenou tajnost hlasování. A jako další inovaci pro tento rok vyhlásí mimořádné tematické uzávěrky, o nichž bude informovat v nejbližší budoucnosti na tiskové konferenci. Tisková zpráva/luk

Státní fond pro podporu české kinematografie

vyhlašuje 1. grant na technický rozvoj a modernizaci české kinematografie (v souladu s § 9 odst. 1e) zákona č. 241/1992 Sb.) uzávěrka žádostí je 9. 3. 2007 2. grant na tvorbu českého kinematografického díla (pouze scénáře) se zaměřením na tvorbu pro děti a mládež (v souladu s § 9 odst. 1a) zákona č. 241/1992 Sb.) Uzávěrka žádostí je 10. 4. 2007 Poskytování dotací se řídí zákonem č. 241/ 1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Plné znění zákona i potřebné formuláře žádosti jsou k dispozici na www.mkcr.cz. Místní Kultura

Knihovny

Kniha je stále ve středu zájmu pořádá VII. řádný sněm Uskuteční se ve dnech 12., 13. a 14. dubna 2007 v Brně a kromě schvalovacích procedur, voleb do orgánů sdružení a dalších nezbytných úkonů se delegáti budou věnovat koncepci činnosti SHS ČMS pro volební období 2007 – 2010. Organizátoři mají pro účastníky připraven také bohatý kulturní program. Tisková konference se uskuteční po jednání sněmu v pátek 13. 4. 2007 od 14.00 hodin. Představitelé SHS ČMS na ní budou prezentovat výsledky tohoto jednání. Na závěr celého setkání, na sobotu 14. 4. 2007 dopoledne, je připravena prohlídka katedrály NKP Petrov, hradu Špilberk a vily Tugendhat. [luk]

§§ sledujeme za vás Valné shromáždění Ochranné organizace autorské – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl (OOA-S) vydalo vloni v prosinci prohlášení a petici na podporu ministerstva kultury. To vydáním vyhlášky č. 488/2006 Sb. podporuje snahu o nalezení spravedlivé rovnováhy mezi nositeli autorských práv a uživatelů autorských děl. Celé znění petice najdete na www.mistnikultura. cz. Komentář k vyhlášce od Mgr. Adély Faladové z oddělení autorského práva Ministerstva kultury ČR otiskneme v příštím čísle.

www internet pro vás Finanční prostředky SF

Institut pro strukturální politiku IREAS o.p.s. vydal publikaci Anny Chvojkové, Viktora Květoně a kol. Finanční prostředky strukturálních fondů EU v programovacím období 2007 – 2013. Publikace je k dispozici ke stažení ve formátu PDF na http://neziskovky.cz/cz/infosluzby/fundraising/ vyhlaseni-programu/2981.html

Oblast podpory 3.2: – Národní podpora využití potenciálu kulturního bohatství, viz str. 72 dokumentu. 3 / 2007

V současném světě plném hardwarů a softwarů a další počítačové techniky je nutné stále respektovat knihu. Právě jí byla v akademickém prostředí oblasti Slezska ve Slezské univerzitě Opava již tradičně věnována odborná konference. Třetí ročník akce Kniha 21. století proběhl ve dnech 7. a 8. února 2007 s názvem Klasická kniha vedle jiných informačních zdrojů. Obsahově nabitý program konference připravili pracovníci Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU Opava. Mimo příspěvků odborníků z řad bohemistů, historiků, informačních pracovníků a knihovníků se podíleli na prezentaci zajímavých témat i studenti Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Pozornost byla také zaměřena na knihu jako zdroj informací, novou podobu klasické knihy a na autorské právo. Stranou nezůstaly otázky veřejného čtení, práce s dětským čtenářem a dostupnost informací pro handicapované uživatele knihoven. Konference se zúčastnili též zahraniční odborníci ze Slovenska, Polska, kteří prezentovali tamní situaci týkající se literatury, knihoven a jejich služeb i jejich knižních fondů. Redakčně kráceno Vincenc Streit KNIHOVNY RTYNĚ V PODKRKONOŠÍ (3 tis. obyv., okres Trutnov): Městská knihovna ve Rtyni v Podkrkonoší od počátku tohoto roku zvyšuje roční čtenářské poplatky pro dospělé a děti o 20 Kč, zatímco pro studenty a seniory je ponechává beze změn. Dospělí čtenáři tedy zaplatí 120 Kč, studenti a senioři 70 Kč a děti 40 Kč. Zároveň knihovna oznámila, že již od počátku ledna její čtenáři pracují s internetem zdarma. (Nezávislý zpravodaj Rtyně v Podkrkonoší, č.1, 2007) ÚSTÍ NAD LABEM (94 tis. obyv.): V r. 2007 začíná stavba Evropské knihovny, kterou postaví v areálu Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem Ústecký kraj. Pětipodlažní budova bude stát více než 46 mil. Kč. (Mostecký deník, 08.12.2006) PÍSEK (30 tis. obyv.): Město Písek plánuje rekonstruovat historickou budovu zrušené Komenského ZŠ a přestěhovat sem knihovnu. Náklady na rekonstrukci se odhadují na 120 mil. Kč. Takovou částkou město prozatím nedisponuje. (Prachatický deník, 13.01.2007)

7

8

Knihovny

Knihovna – součást kulturního klimatu města

foto: archiv knihovny

Městská knihovna v Tachově (12,5 tis. obyv., Plzeňský kraj) se stala v březnu 1996 jedním z odborů zdejšího Městského kulturního střediska, příspěvkové organizace. Nabízí služby v půjčovně pro dospělé a půjčovně pro děti a zajišťuje výkon regionálních funkcí na části území bývalého okresu Tachov. Nachází se v objektu, jehož majitelem je město.

Z historie Veřejná knihovna byla v Tachově zřízena v říjnu 1945 a zpočátku měla k dispozici nepříliš rozsáhlé knihovní fondy, které získala formou darů. O zachování česky psaných knih se velkou měrou zasloužil František Míčka, který v době okupace pracoval v továrně a měl za úkol české knihy spalovat. Tajně je však vynášel a schovával doma. I díky tomu se po válce mohla knihovna dále rozvíjet. V roce 1952 rozšířila Městská knihovna působnost a změnila se na okresní, v letech 1958 – 1963 provozovala bibliobus, který zajížděl do 48 obcí. Od roku 1960 zařízení sídlilo v budově na náměstí, po 18 letech byla navíc na sídlišti otevřena pobočka, která se stala součástí plně funkčního kulturního centra. Zdejší víceúčelový sál s jevištěm a možností promítání filmů využívaly společenské organizace a další tachovské kulturní instituce. Činnost pobočky byla ukončena poté, co v prosinci 1990 Okresní knihovna přivítala první čtenáře v nově upraveném bývalém Domě politické výchovy. Regionální funkce Výkon regionálních funkcí (RF) zajišťovaných Městskou knihovnou v Tachově (MěK) navázal v roce 2002 na funkční střediskový systém. V současné době zajišťují RF v okrese kromě MěK (15 místních knihoven s neprofesionálním knihovníkem) i další tři městské profesionální knihovny – v Boru (pouze pro Bor), Plané (13), Stříbře (8). S těmito profesionálními zařízeními má MěK uzavřenu smlouvu o poskytovaných službách a přiděluje jim dotace na nákup fondu. V loňském roce představovala dotace na RF od Plzeňského kraje 629 tisíc Kč, z toho na nákup výměnného fondu bylo použilo 300 tisíc Kč. Vzniklé fondy zůstávají majetkem zmíněných čtyř knihoven. Obce přispívají na činnost knihoven částkou stanovenou na jednoho obyvatele: středisko Tachov 16 Kč (za rok celkem 152 tisíc

Kč), Planá (62 tisíc) a Stříbro 15 Kč na obyvatele, což je 46 tisíc za rok. Neprofesionální knihovny mají zájem zejména o výměnné soubory knih – vloni bylo v 96 souborech rozvezeno 11 682 svazků. Některé z RF vykonává MěK pro celý okres – jde zejména o celoroční statistické výkazy − také informovala o možnostech a výhodách projektu internetizace, do níž se zapojilo kolem dvacítky knihoven. Díky zmíněnému projektu tak o činnost těchto kulturních zařízení vzrostl zájem zřizovatelů. Nejen strohá řeč čísel Tachovská knihovna měla v závěru minulého roku v knihovním fondu přes 105 tisíc svazků, 1633 registrovaných čtenářů (z toho 586 dětí), 16 593 návštěvníků a 1455 uživatelů internetu. Pro školy se uskutečnilo na 80 kulturně výchovných akcí k výročím spisovatelů a ilustrátorů. S nemalým zájmem se setkala velká malířská soutěž „Malujeme pohádku podle K. J. Erbena“ spojená s následnou výstavou, či „Vánoční zvonění“, soutěž o nejhezčí vánoční ozdobu. Na březen se připravuje program „Internet pro nezaměstnané“. V minulém roce byl LANIUS nahrazen novějším programem CLAVIUS. Soutěž Tachovská reneta patří minulosti První ročník zmíněné literární soutěže, vypsané pouze pro ženy starší 15 let, se uskutečnil v roce 1994. Na určené téma se soutěžilo v kategorii próza a poezie. Ze zaslaných textů sklidily největší úspěch ty s náměty muž, rodina, láska a nejvíce autorek se také sešlo ve 3. ročníku s posledně jmenovaným a stále živým tématem. Práce hodnotila porota z členů Střediska západočeských spisovatelů v Plzni. MěK získala 4krát grant od ministerstva kultury, každoročně vydávala sborníky prací. Během let se však literární invence dostavovala jen sporadicky, až bylo rozhodnuto, že 11. ročník, vyhlášený v roce 2004, bude tím posledním. Eva Veselá Místní Kultura

Informační střediska

foto: E. Veselá

Vše potřebné o Krkonoších

„Veselý výlet je značkou pro poznání východních Krkonoš, příjemný zážitek, obohacení programu hostů, ale i pro obnovu kulturního dědictví, připomenutí historického odkazu a v neposlední řadě pro potkávání stejně naladěných návštěvníků a místních lidí.“ Těmito slovy se na webu představují informační centra (IC) v Peci pod Sněžkou a v Temném Dole u Horního Maršova v Královéhradeckém kraji. Obě zmíněná IC patří mezi certifikovaná zařízení kraje a provozuje je rodinná firma Klimešů na živnostenský list. Klasickou nabídku doplňuje směnárna, galerie, obchod s dárky, vydávání sezonních novin či ubytovací služby. Opravený dům rozšířila přístavba Na místě dnešního objektu v Temném Dole stával již v polovině 19. stol. třípodlažní dům, který sloužil jako studenoléčebné lázně s ubytováním a hostincem. Během času se využití měnilo, až jej v roce 1992 v havarijním stavu koupili Klimešovi. Ti jej opravili a v roce 1994 zahájili provoz IC se směnárnou a galerií. Nová přístavba, dokončená v roce 2003, respektuje starou část domu. Zahrnuje místnost k setkávání až 40 lidí, ubytování, potřebné zázemí a byt majitelů. Lidé si sem cestu už dávno našli, například kolem 3 tisíc osob ročně využije možnosti vypůjčit si za malý poplatek klíče od nedalekého romantického hrádku Aichelburg postaveného v 60. letech 19. století. Dřevěná novostavba V Peci pod Sněžkou začínali Klimešovi v roce 1992, a to ve třech pronajatých místnostech. Výstavba nového dřevěného domu za použi3 / 2007

tí původních technologií pak probíhala od r. 1997. Slavnostní zahájení provozu IC v lednu 2000 bylo spojeno s otevřením první výstavy ve zdejší galerii „Václav Havel – symbol svobody“ za přítomnosti autorů fotografií B. Holomíčka, P. Štechy a T. Němce. Během roku se představují fotografie či grafika dalších známých umělců se vztahem ke Krkonoším. Oblibě se těší i obchod s dárky nabízející autorskou módu a doplňky, keramiku, dřevěné hračky. Informace doplňují tištěné materiály Klasické služby, které IC nabízí denně od 8.30 do 18 h (s krátkými přestávkami na jaře a na podzim), využívají naši turisté, ale i Němci, Poláci, Holanďané a další. Mohou také vybírat ze široké škály materiálů o Krkonoších a Podkrkonoší jako jsou lyžařské, cyklistické a turistické mapy, průvodce i publikace doplněné fotografiemi známých autorů. Nabídka obsahuje i téměř 130 formátem i námětem odlišných pohlednic. Originální výrobky z Krkonoš Původní, a přitom kvalitní výtvory najdeme pod společnou značkou, jejíž udělení posuzuje nezávislá certifikační komise. Zatím se tímto ohodnocením mohou chlubit perličkové vánoč- ►

9

10

Publikace

► ní ozdoby firmy Rautis z Poniklé,

stříbrné a měděné šperky Daniely Roudné, dekorativní konvičky s veselými obrázky z ateliéru Duhový domov ve Svobodě n. Úpou, nezvyklé pohlednice Krkonoš fotografa Radka Drahného, krkonošská medovina firmy APICOR z Rudníku ad. To vše doplňují turistické hole, štítky, odznaky. Krakonoše, pána zdejších hor, tady najdete ve 25 podobách, například ze dřeva, keramiky, papíru, kamene. Nechybí ani nástěnné kalendáře s uměleckými fotografiemi Krkonoš a další dárky či suvenýry. Časopis Veselý výlet V lednu 2007 spatřilo světlo světa již 27. číslo časopisu, jehož počátek spadá do r. 2002. Většinou vychází s podtitulem „letní“ nebo „zimní“, ale pokud byli jeho tvůrci na cestách po vzdálených kontinentech, mělo podobu ročenky. Celkem 28 stran formátu A4 je věnováno historii, kulturním akcím, Krkonošskému národnímu parku (KRNAP), doporučením osvědčených služeb atp. Zdarma jej lze získat kromě IC také na parkovištích, veletrzích CR. Od léta 2002 vychází ve třech mutacích, z šedesátitisícového nákladu je po 2/5 v českém nebo německém jazyce a zbytek v polštině. Náklady jsou kryty ze dvou zdrojů, 1/3 hradí obce, města a další organizace z Krkonošska a 2/3 zaplatí vybraní provozovatelé kvalitních služeb. Spolupráce s KRNAP V obou IC mají tištěné materiály, ale v Peci p. Sněžkou je k dispozici i dotyková obrazovka s možností volby mezi atraktivními panoramatickými pohlednicemi nebo zdejší faunou. Všechny fotografie doprovázejí zvuky, např. tokání tetřeva či bojové vřeštění veverky. Zmíněný moderní audiovizuální program se zabývá i historií či místopisem této oblasti. Eva Veselá

PUBLIKACE BEROUN (18 tis. obyv.): V berounském Muzeu Českého krasu se 18. 1. uskutečnil křest knihy nazvané Zmizelý Beroun aneb Berounské reminiscence. Tato nová obrazová publikace vznikla jako reakce na stejnojmennou fotografickou výstavu, která se konala na jaře 2005. Po jejím úspěchu oslovil Berounský fotografický klub, který výstavu připravil, společnost Praam a dohodl se na další prezentaci, při níž by byla zachycena historie města – tentokrát v knižní podobě. Dobové fotografie v publikaci výstižně přibližují historické části města, dnes často již neexistující, doplňuje text R. Kadeřábka. (Právo, 26.01.2007) HRANICE (20 tis. obyv., okres Přerov): Publikace Země Moravské brány – po stezkách historie byla vydána koncem r. 2006. Je dílem dvou autorů spjatých s tímto regionem: Josefa Haubelta, autora textu, a fotografa Milana Sanetříka. Kniha mapuje Hranicko po stránce historie, přírodních poměrů i rozvoje. Seznamuje s postavami a událostmi od dob lovců mamutů po historické mezníky nedávno minulé doby. (Hranický deník, 08.12.2006) JAROSLAVICE (1,3 tis. obyv., okres Znojmo): V prosinci 2006 byla v obci představena kniha Dějiny Jaroslavic autora Martina Markela, který mimo jiné říká: Jaroslavice mají dvě historie – německou, která nemá budoucnost, a českou, která nemá minulost. (Znojemský deník, 08.12.2006) KLATOVY (23 tis. obyv.): V r. 2006 vyšla publikace Klatovy v době první světové války 1914 – 1918 autorů Lukáše Valeše a Josefa Marcela, vycházející z jejich diplomových prací obhájených na pražské Univerzitě Karlově. Knihu doplňují dobové snímky. (Klatovský deník, 27.12.2006) TŘI SEKERY (790 obyv., okres Cheb): Autorská dvojice Zdeněk Buchtele a Richard Švandrlík napsala a vydala další regionální knihu, tentokrát nazvanou Tři Sekery v historii a dnes. Jedná se o bývalou hornickou obec. Po zániku hornictví se obyvatelé živili domáckou výrobou ze dřeva. (Chebský deník, 08.12.2006) ROUDNICE NAD LABEM (13 tis. obyv., okres Litoměřice): Po 40 letech vydalo město novou reprezentativní publikaci Roudnice nad Labem a okolí, která mapuje uměleckou historii města. Dotaci k vydání získalo z prostředků Evropské unie. (Litoměřický deník, 20.09.2006) OSTRAVA (311 tis. obyv.): Nakladatelství Repronis vydalo knihu J. Jezerského s fotografiemi F. Řezníčka „Město Ostrava. Mariánské Hory a Hulváky“. Výroční reprezentační publikace byla připravena u příležitosti 100. výročí povýšení Mariánských Hor na město. (Knižní novinky, č.19, 2006) KRNOV (25 tis. obyv., okres Bruntál): Město Bruntál vydalo knížku nazvanou Čtvero ročních období na Krnovsku. Její text představuje zajímavosti, architektonické památky, kulturní dění, historii, možnosti sportování, cykloturistiky a další atraktivity mikroregionu Krnovsko. (Veřejná správa, č.4, 2007)

Místní Kultura

Místa

„Domácí výrobek“

značka garantující kvalitu Více než třicet regionálních výrobců v Česku se může pyšnit značkou, která garantuje původ jejich výrobků. A právě dobré zkušenosti s regionálním značením se rozhodl využít i region Orlické hory, který tak chce přilákat do svého území více návštěvníků a turistů, ale především poukázat na místní kvalitní výrobky, jež v řadě případů nemůže nabídnout nikdo jiný. Tři místní akční skupiny nacházející se na území rychnovského okresu se dohodly, že budou na společné regionální značce Domácí výrobek spolupracovat. Nápad našel podporu také u senátorky Václavy Domšové. Systém garantuje všem označeným výrobkům jejich místní původ a přímou vazbu na region, kvalitu a šetrnost k životnímu prostředí. Všechny značky jsou založeny na stejných principech a jejich udělování se řídí jednotnými pravidly. Redakčně kráceno Josef Krám Regionální značky se 17. ledna 2007 představily v Senátu na zasedání Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Většinu přítomných senátorů a členů komise značky pro místní produkty zaujaly a ocenili je jako významnou podporu pro venkovské regiony.

K sousedům na kole Karlovarský kraj hodlá v letech 2009 až 2013 vynaložit na vybudování krajské sítě cyklostezek cca 530 milionů korun. Připravuje podklady pro žádost o dotace z Evropské unie. Konkrétně by chtěl peníze získat ze Společného regionálního operačního programu. V rámci krajského projektu Cyklodoprava by měla být dobudována především hlavní trasa podél řeky Ohře mezi Chebem, Sokolovem, Karlovými Vary a hranicí Karlovarského a Ústeckého kraje. Na ní mají být napojeny další vybrané trasy. Pro realizaci záměru chce kraj získat i města a obce. [luk] REGIONY OLOMOUCKÝ KRAJ, HRANICE (20 tis. obyv., okres Přerov): Nejlépe hodnoceným regionem v péči o památky a turistické atraktivity byla v celé ČR střední Morava. Hlavním důvodem návštěvy bylo poznávání památek pro 34 procent turistů. Návštěvníci regionu kladně hodnotili i přátelskost místních lidí, cenovou úroveň, dostupnost hromadnou dopravou a poskytování informací. Výzkumu se zúčastnilo 1600 respondentů. (Hranický deník, 04.01.2007)

3 / 2007

11

Multikulturní TRIARIUS Občanské sdružení Triarius, působící v České Třebové (17,2 tis. obyv., Pardubický kraj), vloni uspořádalo již čtvrtý ročník literárního festivalu Literáti na trati. Během roku kromě jiného probíhala autorská čtení a světlo světa poprvé spatřil Festival polsko-českého kulturního setkávání. Činnost této neziskové organizace tak výrazně přispěla k rozšíření spektra nabízených kulturních programů ve zmíněném městě. Občanské sdružení Triarius má za sebou sedm let činnosti zaměřené na různé žánry – divadlo, hudbu, literaturu, filmové projekce, výstavy. Od samého počátku hledalo na všechny své aktivity vhodné místo, podařilo se to až v loňském roce. Formou bezplatné výpůjčky od Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje získalo místnosti, které dříve sloužily jako kryt civilní obrany a poté jako disko-club Calibra. Za prostor nazvaný Modrý trpaslík se sálem 12 x 12 m a potřebným zázemím hradí Triarius pouze režijní náklady. Na činnost, zejména na větší festivaly, získalo o.s. vloni od města příspěvek 100 tis. Kč. Literáti na trati Zatím poslední stejnojmenný festival pořádalo o.s. ve spolupráci s Nadací Českého literárního fondu a za podpory ministerstva kultury, Pardubického kraje i města Česká Třebová na podzim 2006. První ročník byl jednodenní, další dvoudenní a poté se doba trvání festivalu ustálila na 3 dnech. Po předchozích ročnících věnovaných undergroundu, postmoderně a dramatu se dostalo na téma ŽENA. Vzhledem k onemocnění a technickým problémům však došlo k úpravě původního programu. A tak první den mohli diváci zhlédnout inscenaci Jistý počet rozhovorů Alexandra Vědenského a poté koncert skupiny Interstate 66. Druhý den přinesl autorské čtení, při němž Terezu Boučkovou hudebně doprovodil Bedřich Ludvík, své texty přečetla další autorka – Věra Nosková. Jako poslední měla vystoupit Tereza Brdečková, která však uvízla na letišti v Itálii. Úspěšně ji ale zastoupil manžel Jiří Dědeček. Závěr večera přinesl koncert skupiny Sestry Steinovy. Třetí den patřil dalším ►

12

Místa

► autorkám a jejich textům – Sabrině Karasové,

Natálii Kocábové, Věře Chase a závěr opět nabídl hudbu, tentokráte koncert Moniky Načevy. Na čtení přicházelo kolem padesátky zájemců, na hudební vystoupení jich zavítalo přibližně 80. První den měli návštěvníci možnost volby – zakoupit si buď vstupenku za 39 Kč, nebo přinést židli, a přispět tak k vybavení klubu. Další dny diváci platili vždy 99 Kč, a to bez rozdílu, zda přišli na začátku nebo až v průběhu vystoupení. Literatura, film i hudba Během minulého roku se uskutečnilo pět literárních večerů, na nichž se představila řada básníků, prozaiků, dramatiků, ale i esejistka a literární teoretička. V prosinci vystoupil držitel Ceny Jaroslava Seiferta, legenda českého literárního undergroundu, Ivan Martin Jirous. Své fanoušky přilákal filmový festival amatérského a nezávislého filmu VOČIMA či hudební festival zaměřený na rock a s ním spojené žánry ROCK NA TRATI. Festival polsko-českého kulturního setkávání „NA TRATI“ „Na konci roku 2005 navázalo naše o.s. spolupráci s Kulturním centrem polského lázeňského města Jedlina-Zdrój, které každoročně pořádá mezinárodní festival pouličních divadel. TRIARIUS má za sebou pro změnu několik ročníků divadelního festivalu (a soutěžní postupové přehlídky) TYJÁTR NA TRATI. Vloni proběhl v modifikované podobě jako série divadelních večerů uskutečňovaných během roku,“ sděluje Lenka Spaisová z o.s. TRIARIUS a dodává: „projekt NA TRATI, festival polsko-českého kulturního setkávání, byl spolufinancován ze zdrojů EU v rámci iniciativy INTERREG IIIA prostřednictvím Euroregionu Glacensis, Pardubickým krajem a městem Česká Třebová.“ Šlo o zrcadlový projekt česko-polského „Festivalu zupy“, konaného v Jedlině-Zdroji, na němž se TRIARIUS představil dvěma divadelními vystoupeními. Festivalu se v České Třebové zúčastnilo 11 kulturních uskupení z Česka a Polska. Kolem pěti set diváků mohlo vybírat mezi loutkovými, divadelními, hudebními a tanečními vystoupeními, promítáním krátkometrážních filmů či obdivovat ohňovou show. Eva Veselá

Mladí patrioti se snaží oživit město Takto shrnul cíle občanského sdružení Strom – Stříbrští občané městu jeden z jeho členů Petr Patočka. „Jsme mladí a chtěli jsme jako správní patrioti sami něco udělat pro Stříbro (7,3 tis. obyv., Plzeňský kraj). Postupně jsme zjišťovali, že to jde i za málo peněz, bez vstupného a na opomíjených místech.“ Představte se blíže Naše občanské sdružení vzniklo v roce 2003. Jsme cca patnáctičlenné společenství lidí, kteří již nechtěli jen lamentovat nad nedostatkem kulturního, sportovního a společenského vyžití ve městě. Měli jsme nejprve v plánu rozšířit dosavadní běžnou nabídku v této oblasti o přehlídky amatérských kapel a dále vytvořit komunikační portál www.stribro.net, který by přinášel aktuální informace o zdejším dění. To se povedlo a postupně jsme přidávali další aktivity, často ve spolupráci s kulturním střediskem a muzeem. Jaké tedy jsou hlavní cíle činnosti a jak se je daří realizovat? Pořádáme či spolupořádáme akce nejrůznějšího druhu – rockový festival Divočákfest a přehlídku místních kapel Hudba jednoho města a Pískovna. Organizujeme též sportovní podniky jako turnaje v pétánque, např. v nedávno zrekonstruované klášterní zahradě (za přispění EU – fondu Sapard). Vůbec se snažíme dělat programy venku, a to asi deset do roka. K úspěšným patří zvláště naše workshopy. Předloni se nesly ve znamení dřevosochání, loni jsme vypalovali z hlíny keramiku. Nechali jsme přivézt mobilní pec, kterou na místě dozdili a zprovoznili keramici Dan + Markéta Koblenovi. Akce se u rudě rozpálené pece konala do pozdních večerních hodin a příchozí si mohli vlastnoručně vyrobit kachle. Vše se odehrávalo před kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který převzalo město od církve v dezolátním stavu. My jsme se na něj pokusili i tímto happeningem upozornit a nejen to, navíc jsme vyhlásili veřejnou sbírku na rekonstrukci svatostánku. Oslovíme místní malíře, aby po svém ztvárnili téma měsMístní Kultura

Cestovní ruch to, a na vzniklé výtvory uspořádáme dražbu, jejíž výtěžek by měl jít na projektovou dokumentaci památky. Pod STROM spadá také deset „Stříbrských ostrostřelců“, kteří se pokusili vzkřísit tradici této v 19. století prestižní ozbrojené gardy. Z jakých zdrojů financujete představené aktivity a kam míříte ve svých budoucích plánech? Finanční částky získáváme od města, Nadace Jakoubka ze Stříbra zřízené městem (podmínkou u grantů je 40% vklad žadatele), členskými pří-

O.S.

si především přeje být ve městě prostředníkem a partnerem pro všechny aktivní lidi, kteří chtějí něco dělat. spěvky, sponzorskými dary a granty – s žádostí jsme uspěli i u kraje. Dále bychom chtěli mít své klubové zázemí v budově bývalých kasáren – už jsme v této věci začali jednat s městem. Směřujeme také k vytvoření jednoho kompletního serveru, který by soustředil nejen informace o městě, ale také byl turistickým vodítkem a zároveň jakýmsi hydeparkem k vyjádření občanů. To vše ovšem záleží na zvolené reprezentaci města. Za rozhovor poděkovala Irena Koušková

Opavsko-ratibořský kalendář 2007 Stolní kalendář s přehledem připravovaných akcí vydalo Statutární město Opava ve spolupráci se svým polským partnerským městem Ratiboř. Kalendář vyšel už podruhé a letos se zaměřil na turistické zajímavosti „Opavského Slezska“ a „Země Ratibořské“. Základní cíl projektu sledoval vytvoření levného prezentačního materiálu, který nezůstane ležet v šuplíku, ale pomůže propagaci připravovaných akcí. Do projektu se mimo obou výše zmíněných měst zapojilo i mnoho dalších obcí a organizací z turistických regionů Opavské Slezsko a Země Ratibořská. „Byli bychom rádi, kdyby krásy našeho kraje byly známy nejen v celé České republice, ale v blízkém zahraničí,“ říkají autoři. Kalendář vyšel v nákladu 3 tis. kusů. Finančně byl podpořen z Fondu mikroprojektů programu Evropské unie INTERREG IIIA Česká republika – Polsko, proto je neprodejný. Zájemci jej najdou v informačních centrech v regionu a v regionálních organizacích působících v oblasti cestovního ruchu. Např. v Městském informačním centru v Opavě jej získá každý darem k nákupu v ceně vyšší než 50 Kč. Kalendáře budou dále distribuovány do informačních center v Olomouckém a Zlínském kraji, ATIS (Asociace turistických informačních center), obdrží je Asociace českých cestovních kanceláří a mnohé další organizace, které ovlivňují počet turistů v regionu. Část nákladu obdrží informační centrum v Liptovském Mikuláši, který je partnerským městem Opavy. Polovina kalendářů je určena pro Polsko a kalendář bude také lákat zahraniční turisty prostřednictvím zahraničních zastoupení Czech Tourismu v sousedních zemích. Tisková zpráva/luk MÍSTA

UHERSKÉ HRADIŠTĚ (26 tis. obyv.): Zastupitelstvo Uherského Hradiště v lednu zřídilo nový fond, který je určený na obnovu historické architektury města. Fond má poskytovat finanční příspěvky na rekonstrukce a opravy objektů, které nejsou prohlášeny za kulturní památku. (Zlínský deník, 08.01.2007) SOKOLOV (25 tis. obyv.): Pozvánky na kulturní, sportovní a společenské akce i čerstvé zprávy z města a okolí

3 / 2007

mají lidé v Sokolově od letošního léta k dispozici prostřednictvím elek-

více než 15 mil. Kč z Evropské unie. (Veřejná správa, č. 45, 2006)

tronických novin na velkoplošné obrazovce na náměstí Budovatelů a na novém internetovém portálu města. Ve vstupních halách Městského domu kultury a budovy radnice slouží již také první dva kiosky s možností bezplatného vyhledávání informací a komunikování na internetu. Tyto novinky přináší projekt Rozvoj elektronické komunikace s veřejností v Sokolově, na který radní získali

OPAVA (60 tis. obyv.): Na konci roku 2006 odstartoval ojedinělý projekt podpory a záchrany opavských kulturních zařízení nazvaný Naše kultura. Projekt se snaží získat finanční prostředky na propagaci, obnovu a provoz místního Slezského zemského muzea, kin Mír a Elektra a Slezského divadla. (Opavský a hlučínský deník, 02.01.2007)

13

14

Cestovní ruch

Střípky z veletrhu

aneb Krásy Česka lákají Regiotour/GO 2007 v číslech: Největší středoevropské veletrhy cestovního ruchu s akcentem na regiony přivítaly rekordní počet vystavovatelů: 1265 firem ze 34 zemí prezentovalo více než 70 turistických destinací. Účastnily se nejvýznamnější tuzemské cestovní kanceláře, všechny regiony a turistické oblasti ČR a velké množství zahraničních regionů. V prvních dvou dnech určených odborníkům prošlo branami výstaviště 14 684 návštěvníků, zahraničních bylo přes tisíc a přijeli z 22 zemí (poprvé také z Litvy, Mongolska a Turecka).

Českosaské Švýcarsko

nejlepší turistický produkt 2007 O obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko se v Místní kultuře nezmiňujeme poprvé. Dnes je to v souvislosti s tím, že získala nejvyšší ocenění a titul Grand Prix Region Tour 2007 v rámci soutěže Nejlepší turistická nabídka v České republice na mezinárodním veletrhu cestovního ruchu Regiontour/GO v Brně. „Naše společnost již pět let usiluje o rozvoj regionu České Švýcarsko a oblast turistiky považujeme za stěžejní. Toto ocenění je nejen vyznamenáním pro nás samotné, ale věřím, že upoutá pozornost i zájem široké a odborné turistické veřejnosti o tento jedinečný region,“ říká Marek Mráz, ředitel společnosti. A my dodáváme, že s výše řečeným korespondují i webové stránky www.ceskesvycarsko.cz, které se v soutěži Být vidět, v kategorii o nejlepší webové stránky, vyhlašované každoročně o.s. Agnes, vloni umístily na třetím místě. [luk]

Písecký Piknik v parkánech

získal na veletrhu prestižní ocenění

Za projekt Piknik v parkánech, který oživí nově zrekonstruovaný hradební příkop, získalo město Písek na veletrzích GO a Regiontour v Brně cenu Grand Prix Region Tour 2007. Projekt zaujal i komisi cestovního ruchu při Asociaci krajů ČR, která mu udělila zvláštní cenu. V čem spočívá ten originální nápad? V půvabném prostředí nově zrekonstruovaného hradebního příkopu v Písku u Putimské brány si turisté i obyvatelé města mohou podle individuálního přání půjčit deky a koše naplněné jídlem a pitím a udělat si piknik v trávě pod širým nebem. Skupiny obslouží dívky v secesních kostýmech jako z doby píseckých studií básníka Fráni Šrámka, který bydlel přímo nad gotickými parkány. Akce je součástí propagace projektu Regenerace historického jádra města Písek na břehu řeky Otavy mezi Kamenným mostem a Putimskou branou. Úpravy bývalého hradebního příkopu, v němž byl obnoven zasypaný mostní oblouk, stály sedm milionů korun. Projekt má podporu nejen města, ale také MMR a EU, která na obnovu třetiny obvodu městské památkové zóny věnuje celých 75 procent prostředků. Celý projekt regenerace obnoví třetinu historického obvodu Písku a měl by také zvýšit cestovní ruch. Město ovšem musí stihnout veškeré práce do konce roku 2007 – dotaci 125 milionů korun získá až po dokončení projektu, zatím platí práce z úvěru. Zdroj Asociace krajů/luk

Mikroregion Hustopečsko na veletrhu

Na stánku mikroregionu Hustopečsko, který se prezentoval na veletrhu GO a Region Tour v první polovině ledna, se návštěvníci zajímali hlavně o cyklostezky, církevní památky, možnosti ubytování a o kulturní a sportovní akce v Hustopečích a okolí. Zájemci o pěší i cyklistickou poznávací turistiku již tolik neprahnou po exotických dovolených v Indii, Číně nebo Africe, ale s velkým zájmem dnes „objevují“ krásy v České republice – za humny slunné Moravy – kde jsou vítáni ve vyhlášených vinařských obcích, ve městech a městysech s kulturními památkami, místními zvyky i spoustou přírodních unikátů. [haj]

Turistické informační centrum v Hustopečích v domě U Synků na Dukelském náměstí navštívilo v minulém roce 2870 našich i zahraničních turistů, což je o 175 víc než v roce 2005. Místní Kultura

Kroniky

Kroniky, kronikáři, muzea a archivy Moravskoslezského kraje

V dvojčísle 1-2 našeho časopisu jsme vás seznámili s touto problematikou v okresech Frýdek-Místek a Karviná, dnes přiblížíme situaci v okresech Bruntál, Nový Jičín a Opava. Okres Bruntál Poslední seminář kronikářů proběhl v bruntálském muzeu v roce 1989 a hovořilo se na něm o vedení zápisů, účasti na celostátní soutěži kronik, vyměňovaly se zkušenosti. Metodická činnost včetně honorování kronikářů skončila v závěru roku 1990. Ze 70 obcí jich tehdy vedlo kroniku 48. Spolupráci z předcházejících let muzeum již neobnovilo, ale nahradilo ji spoluprací individuální zaměřenou na informace z historie, na ikonografii a metodickou pomoc – např. jak shromažďovat podklady, pořizovat zápis či vést přílohy nebo fotodokumentaci. Tehdejší spolupráce s kronikáři byla pro muzeum významná z hlediska dokumentace současného dění v jednotlivých obcích. Nyní se v okrese Bruntál vedou kronikářské zápisy zhruba v polovině z celkového počtu obcí. Zdejší Státní okresní archiv (SOkA) kontroluje v obcích, zda dokončené kroniky byly předány do archivu, resp. snaží se je získávat do svého fondu. Sleduje také zda a kým jsou současné zápisy vedeny a případně je prolistují. Obce by rády získaly již dříve odevzdané zápisy, protože se zájem občanů o historii místa, v němž žijí, zvyšuje. Většinou se to vyřeší tak, že obec získá kopii nebo digitální záznam. Kronikářům je v archivu poskytnuta potřebná metodická pomoc, doporučena odborná literatura či umožněno nahlédnout do kronik jiných obcí. Okres Nový Jičín V roce 1990 ukončilo Muzeum Novojičínska vyplácení odměn za roční kronikářské zápisy. O dvě léta později bylo pořádání kronikářských aktivů přerušeno a krátce obnoveno v období 2003 a 2004. Posledního setkání, které se zaměřilo na využívání počítačů v kronikářství, ukládání zápisů v elektronické podobě a na zákon o ochraně osobních dat, se účastnilo přes 20 kronikářů. V této době kroniky vedlo všech 57 obcí okresu. Podle situace poskytuje určená pracovnice metodickou pomoc i nadále. Kronikáři také pomáhají muzeu s vyplňováním dotazníků vztahujících se ke Koncepci péče o tradiční lidovou kulturu. 3 / 2007

Okres Opava Do konce 80. let 20. stol. vykonával organizačně metodickou i kontrolní funkci odbor kultury Okresního národní výboru, později referát kultury Okresního úřadu ve spolupráci se zdejším archivem. Historické pracoviště Slezského muzea působí odborně metodicky pro kronikáře asi od poloviny 90. let 20. stol. Poskytuje informace začátečníkům v této oblasti – vysvětluje strukturalizaci zápisu, objektivitu, jaké prameny při zpracování používat až po informace o vhodném druhu papíru. Pokud se kronikář na zdejší archiv (SOkA) obrátí, získá základní informace, může bádat v uložených obecních kronikách. Pracovníci archivu upozorňují v rámci skartačního řízení u městských a obecních úřadů na povinnost archivovat uzavřené svazky kronik po uplynutí dané lhůty v archivu. Odtud si je pak obce mohou za stanovených podmínek zapůjčit k výstavním účelům na revers. Další možností je pořízení kopie požadovaných zápisů. Takováto spolupráce probíhá bez problémů již řadu let. SOkA má zpracovaný soupis obecních kronik, který je stále průběžně doplňován – v listopadu 2006 se jednalo asi o 519 svazků bez příloh. Eva Veselá

Kroniky a kronikáři Počátkem roku vyšlo již 13. číslo zpravodaje pro obecní kronikáře a vlastivědné pracovníky. Autor Mgr. Tomáš Hromádka v tomto čísle přibližuje také nové vydání publikace Kroniky, o níž jsme inforovali v dvojčísle MíKu1-2/2007. Upozorňuje na 15. aktualizované vydání publikace Starosta a občané, kterou vydalo v létě 2006 nakladatelství Raabe (viz www.raabe.cz). Zmiňuje publikaci PhDr. Jiřího Bartoně O kronikách obcí či brožuru Vedení kroniky sboru dobrovolných hasičů připravenou Mgr. Miroslavem Kružíkem, která vyšla jako zvláštní příloha Hasičských novin č. 8 v roce 2006. Řadu dalších kronikářských zajímavostí, včetně obálky tohoto zpravodaje, najdete na webu: http:// kronika.sf.cz [ev]

15

16

Kroniky

Odměňování kronikářů v menších obcích Již 10 let vykonávám funkci kronikáře v obci ve Středočeském kraji, která měla podle posledního sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 jen 444 obyvatel. Roční zápis píši ručně do vázané obecní kroniky v rozsahu okolo 40 stran formátu A4. Za dobu kronikaření jsem nabyl dostatek zkušeností, abych mohl alespoň skromně přispět k řešení problematiky odměňování kronikářů v menších obcích. Nechci se mýlit, ale zatím jsem nenašel článek, který by se touto problematikou podrobněji zabýval. Zastávám názor, že oblast kronikaření je dosud celospolečensky dosti podceňovaná. Jak jinak vysvětlit, že zákon č. 80/1920 Sb., o pamětních knihách obecních, byl novelizován až po 86 letech zákonem č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí. Zatímco starý zákon obsahoval ustanovení, i když obecné, že „zápisy do pamětní knihy obecní provádí kronikář ustanovený obecním zastupitelstvem za přiměřenou odměnu“, nový zákon ani toto ustanovení neobsahuje. Musel jsem se skutečně pousmát, když jsem se v měsíčníku Místní kultura č. 12/2006 na str. 18 dočetl, že „v zákoně č. 132/2006 Sb se nehovoří o tom, jaká odměna kronikáři přísluší proto, že podle stanoviska vlády v době přípravy této zákonné normy by se jednalo o zásah do rozpočtu obcí“. I naše menší obec hospodaří s ročním rozpočtem okolo 4 milionů Kč, v němž prostředky na odměnu kronikáři lze určitě nalézt. Při posuzování problematiky, jak v menších obcích odměňovat kronikáře, doporučuji především zvážit tyto otázky: 1) jaký smluvní vztah

mezi kronikářem a obcí uzavírat; 2) jaký je rozsah roční práce kronikáře; 3) jak tuto práci co nejspravedlivěji odměnit. Smluvní vztah V publikaci „Kroniky“ vydané IPOS v r. 2004 nákladem 1000 ks se na str. 32 doporučuje, aby obec uzavřela s kronikářem o vedení kroniky smlouvu − nejlépe dohodu o práci konané mimo pracovní poměr. Podle novelizovaného zákoníku práce (zákon č. 206/2006 Sb.), platného od 1. 1. 2007, rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Toto řešení považuji v daném případě za nejvhodnější i nejjednodušší. Rozsah práce Nepovažuji za vhodné ani nutné podrobněji rozvádět rozsah a obsah práce kronikáře, který je ve výše uvedené publikaci IPOS dost obsažně rozveden. Podle zkušeností se domnívám, že práce kronikáře v menších obcích vyžaduje ročně minimálně 100 až 200 hodin, přičemž 100 hodin považuji za minimum. Odměna za vykonanou práci Podle § 111 novelizovaného zákoníku práce činí v současné době základní hodinová sazba minimální mzdy nejméně 48,10 Kč, což představuje při 100 hodinách práce 4810 Kč. Vše pochopitelně v závislosti na kvalitě práce kronikáře i finančních možnostech obce. Nic nebrání tomu, aby obec práci kronikáře ohodnotila vyšší částkou hodinové mzdy. Vladimír Jirkovský

KRONIKY

KULTURNÍ DOMY

UHŘICE (700 obyv., okres Hodonín): V Uhřicích budou mít vlastní filmovou kroniku. Jejím základem se stane více než půlhodinový dokument o minulosti a přítomnosti natočený k letošnímu výročí obce a sjezdu rodáků. (Hodonínský deník, 07.11.2006)

HRÁDEK NAD NISOU (7,3 tis. obyv., okres Liberec): Hrádek nad Nisou chce vybudovat v bývalém Městském kině Kulturní společenské centrum se sálem pro 50 lidí, informačním centrem a muzeem. Projekt by měl stát cca 35 mil. Kč, které chce město získat z dotačních programů Evropské unie. Prozatím se pracuje na dokumentaci pro stavební povolení. Samotná realizace projektu byla naplánována na léta 2008 až 2009. (Liberecký deník, 04.12.2006)

PRAHA 12: V Praze 12 – Modřanech mají jednu z nejstarších obecních kronik – datuje se od r. 1892. Současná kronikářka M. Průšová působí v této funkci od r. 1998. (MF Dnes, 19.10.2006)

FULNEK (6 tis. obyv., okres Nový Jičín): V září 2006 bylo ve Fulneku otevřeno Městské kulturní centrum. Rekonstruovaný objekt nyní nabízí zcela nový sál s jevištěm, balkonem, šatnou a barem v 1. patře, ve 2. patře např. promítací sál a klubovny. Prostory centra mohou sloužit jako kinokavárna, divadelní sál, lze tu pořádat kurzy, semináře, besedy, různé společenské akce apod. (Fulnecký zpravodaj, č.11, 2006)

Místní Kultura

Kulturní domy

Tachovská kulturní mozaika

Městské kulturní středisko (MKS), příspěvková organizace zřizovaná městem, je hlavním garantem zdejšího kulturního dění. Spadá pod ně také informační středisko, městská galerie, městská knihovna a kino Mže. MKS nemá k dispozici klasický divadelní sál, proto připravuje již od roku 1977 zájezdy na abonmá do divadel v Plzni a v Mariánských Lázních. Této možnosti využívá kolem padesátky zájemců. V kinosále probíhají komornější programy, ale i plesy. Zdejší divadelní spolek Komedyjanti, který vznikl v roce 1975, je dnes občanským sdružením a zkouší i hraje v prostorách MKS. V nabídce střediska nechybí ani vzdělávací kurzy zaměřené na společenské chování a tanec či výuku německého jazyka. Pod křídly MKS působí Tachovský dětský sbor, Smíšený komorní sbor a Tachovský ženský sbor. Kromě toho kulturní zařízení úzce spolupracuje s místní ZUŠ, DDM i řadou dalších spolků, občanských a zájmových sdružení. Zajímavá je např. spolupráce s Pipe clubem 93 (klubem dýmkařů), který se na veřejnosti každoročně prezentuje akcí „Novoroční kouření o Tachovskou dýmku“. Tachovská Čochtanka V květnu 2006 proběhl za účasti 90 autorů ze 13 států již 28. ročník Mezinárodního festivalu potápěčské fotografie a videa PAF Tachov. Počátky však byly skromné – v 70. letech 20. století pracovala v jednom ze zdejších závodů skupina nadšených potápěčů a filmařů. Mezi nimi i František Soukup, jehož filmy získávaly věhlas jak u nás, tak v cizině. A protože v té době bylo cestování do zahraničí problematické, rozhodli se tito nadšenci naopak svět přitáhnout do Tachova. Tak se zrodil festival amatérských filmů. Zpočátku na něm soutěžily jen 8 a 16mm filmy, později se přidaly fotografie. Soutěž mezi kluby se od roku 1983 změnila na klání jednotlivců. Během let se objevily diapásma i diapozitivy. A filmy, které začaly nahrazovat videosnímky či DVD s velkoplošnou projekcí, se zvolna vytrácely. Zprvu se hodnotitelské role ujali diváci, od roku 1994 pak dvě odborné poroty, které udělují hlavní ceny – Grand prix za nejlepší dílo a cenu Svazu potápěčů pro nejúspěšnějšího českého autora. Všichni společně se pak těší na každý rok lehce obměňovanou Tachovskou Čochtanku, tj. medaili neboli „autorskou placičku“, kterou navrhl místní výtvarník Milan Wendy Hůrka. 3 / 2007

Foto: E. Veselá

Ve znamení česko-německé spolupráce Po roce 1989 město navázalo na Husitské slavnosti, které se jako připomínka bitvy husitů u Tachova (r. 1427) konaly v pětiletém cyklu. Dnešní Historické slavnosti jsou tematicky vždy zaměřeny na některá z významných dat zdejší historie. Ty loňské − s podtitulem Co v kronikách nenajdete − přiblížily, jak se před sto lety dokázali naši předkové bavit i bez rozhlasu a televize. Třídenní srpnová akce přinesla kromě pohledů do historie programy pro všechny generace. V jízdárně ve Světcích (místní část Tachova) se uskutečnilo česko-německé divadelní představení Osudy dobrého vojáka Švejka podle románu Jaroslava Haška. Od roku 2001 se datuje pravidelná spolupráce souboru Komedyjanti s amatérskými divadelníky z blízkého příhraničního městečka Bärnau (SRN) formou česko-německých divadelních představení v obou městech během Historických slavností. Projekt získal finanční prostředky z EU v rámci iniciativy společenství INTERREG IIIA. Dveře jízdárny dokořán Výstavba jízdárny ve Světcích byla zahájena v roce 1858. Po dokončení sloužila i kulturním účelům a v před a poválečné době k předvolebním shromážděním. Nyní se v překrásných prostorách této romantické stavby, která prochází celkovou rekonstrukcí, opět pořádají kulturní akce. V loňském roce nabídla MKS již IV. ročník hudebního festivalu Dveře jízdárny dokořán, na němž zazněla lidová hudba a díla starých i současných mistrů. V letošním roce, kdy opravy opět pokročily, se zvažuje např. konání plesu. Eva Veselá

17

18

Atmosféru kina dotvářejí diváci

Středočeské město Kolín (31,1 tis. obyv.) mělo původně kina tři. Dnes mohou filmoví diváci navštívit jen jedno – Kino 99. Disponuje dvěma sály lišícími se jak počtem sedadel, tak technickým vybavením. Co do počtu návštěvníků se pohybuje v první dvacítce. Kino 99 spadá pod Městskou správu kin v Kolíně, příspěvkovou organizaci zřizovanou městem. Bylo vybudováno v roce 1999 v areálu nové polikliniky z bývalého objektu Okresního výboru Komunistické strany Československa. Náklady ve výši 10 milionů Kč hradilo město ze svého rozpočtu. Víceúčelový filmový stánek umožňuje konání dvou akcí souběžně. Oba sály mají bezbariérový přístup a vyčleněná místa pro osoby se sníženou pohyblivostí. Letos přibudou ještě samostatné rampy pro vozíčkáře, aby nemuseli používat vchod přes polikliniku. Ke komfortu přispívá i klimatizace instalovaná v roce 2003. Dva prostory Velký sál s kapacitou 233 míst slouží zejména k promítání filmů premiérových, pohádek a těch, u nichž se předpokládá vyšší divácký zájem. Je vybaven šestikanálovým digitálním zvukovým systémem DTS, snímačem modré stopy a projekční plochou širokoúhlého formátu s rozměry 8,5 x 3,5 m. Malý, komornější sál pro 65 osob se využívá převážně pro projekci klubových a artových snímků. Je ozvučen analogovým systémem

Foto: I. Koušková

DOLBY STEREO SR, širokoúhlé plátno měří 4,5 x 1,8 m. Ve vybavení kina je i videoprojektor pro projekce z VHS, DVD či PC, což umožňuje rozšiřovat spektrum nabízených programů. Rok 2006 v číslech Vloni se uskutečnilo 1268 představení, na něž přišlo 59 tisíc diváků. Průměrná návštěvnost činila 46 osob, nejvíce jich přišlo na Účastníky zájezdu, Rafťáky a Piráty z Karibiku. „Po některých vybraných premiérách českých filmů následují besedy s jejich tvůrci a potěšitelné je zjištění, že zájem diváků o tato setkání roste. Můžeme se pochlubit třetím místem v ČR v návštěvnosti (kromě multiplexů) a první příčkou v přepočtu diváků na počet obyvatel,“ říká ředitel kina Ivan Martinec a dodává: „80 % příchozích tvoří mladí lidé. Snažíme se vychovat filmového diváka už od dětských let, a proto každý měsíc připravujeme zdejším školám nabídku vhodných filmových titulů. V loňském roce jsme pro tuto věkovou skupinu realizovali 50 představení, cena vstupenky se pohybovala od 5 do 65 Kč. Mezi diváky z našeho města a okolí se často objevují i studenti z Prahy, pro něž jsou lákadlem kromě ► Místní Kultura

Etnika ► nabízeného repertoáru i naše příznivé ceny. Dětských

filmových představení, která probíhají pod hlavičkou Bijásku, se měsíčně odehraje čtyři až šest.“ Kino nenabízí pouze filmy Oba sály je možné si pronajmout, např. pro pořádání besed, přednášek apod. V předsálí se během roku vystřídá několik výstav – s úspěchem se setkaly návrhy filmových plakátů, jejichž autory byli středoškolští studenti. Ve velkém sále mohli diváci obdivovat prezentaci fotografií. Ve foyeru najdeme i schránku s nápisem Vaše vrba. Do ní mohou návštěvníci vkládat své připomínky, pochvaly či dotazy. Pokud na sebe připojí kontakt, dočkají se fundovaných odpovědí. Co přinese rok 2007? Závěrem jsem se ředitele kina zeptala, na co se mohou diváci těšit v letošním roce. A tady je odpověď: „Opět na mnoho kvalitních filmů a na příjemnou atmosféru Kina 99, kterou návštěvníci svým zájmem sami dotvářejí.“ Eva Veselá KINA

PARDUBICE (88 tis. obyv.): V Pardubicích se v Obchodním centru Grand otevře 7. 12. první multikino. Náklady na jeho vybudování se pohybovaly mezi 25 až 30 mil. Kč. Nové multikino nabízí 6 sálů s kapacitou 771 míst. Diváci uvidí až 15 filmů denně. Provozovatelem je CineStar. Budování multikin (v r. 2007 se zde plánuje stavba dalšího) je důvodem, proč zanikají klasické biografy (např. kino Jas končí v Pardubicích 10. 12.). (Žďárský deník, 07.12.2006) BENEŠOV (16 tis. obyv.): Městské kino v Benešově bude již brzy mít 270 nových sedadel. Zastupitelé rozhodli, že z rozpočtu města zaplatí 25 mil. Kč, což reprezentuje nejen cenu sedadel španělského výrobce moderního nábytku, ale i náklady na montáž. Vloni se v kině rekonstruovalo topení, příští rok má modernizace objektu pokračovat opravou venkovní fasády. V r. 2008 čeká benešovské kino ozvučení novou digitální technikou s prostorovým zvukem. (Právo, 29.11.2006) TELNICE (610 obyv., okres Ústí nad Labem): Biograf Telnice (nejmenší hrající kino Ústecka) má technickou novinku, tzv. modrou stopu, díky níž je zvuk srovnatelný s velkými moderními kiny. Obec na vylepšení dala 25 tis. Kč. Provoz kina ji stojí každoročně 30 tis. Kč. (Ústecký deník, 20.09.2006) PŘEROV (47 tis. obyv.): Na Přerovsku v minulém roce poklesla návštěvnost kin. Více lidí chodilo jen v Hranicích a Tovačově. Největším lákadlem byly české komedie, rodinné a zahraniční animované filmy. Nižší návštěvnost zaznamenalo kino Hvězda v Přerově, kina v Horní Moštěnici a Brodku u Přerova. Do kina chodí hlavně děti a mladí do 30 let. Silvestrovské promítání v hranickém kině navštívilo 500 diváků. (Přerovský deník, 05.01.2007) PÍSEK (30 tis. obyv.): Kino Portyč v Písku v roce 2006 navštívilo 37 775 diváků (v roce 2004 jen 30400), kteří zhlédli 684 představení. Za vstupenky návštěvníci utratili 2 489 327 Kč. Nejžádanější filmy byly Jak se krotí krokodýli, Účastníci zájezdu, Rafťáci. (Písecký deník, 06.01.2007)

3 / 2007

Vzpomínka na Milenu Hübschmannovou Sdružení Romea uspořádalo v prosinci sérii akcí k uctění památky pedagožky Mileny Hübschmannové, která tragicky zahynula před rokem na svých cestách po Jižní Africe. Celý cyklus zahájilo předávání cen v soutěži o nejzdařilejší povídky v romštině, což byl asi nejlepší způsob, jak si připomenout památku Mileny Hübschmannové, která se snažila motivovat romské autory k tomu, aby psali romsky. Porota hodnotila pouze původní text a nikoli jeho český nebo slovenský překlad. Během večera byla také pokřtěna kniha s názvem Milena Hübschmannová ve vzpomínkách. [luk]

Sbírka na pomník významné romské spisovatelky Krajské centrum pro romské otázky v Prešově se rozhodlo iniciovat veřejnou sbírku ve prospěch vybudování důstojného památníku známé romské spisovatelky Eleny Lackové. Potřebná suma se pohybuje v rozmezí 130 až 150 tisíc slovenských korun. Elenu Lackovou (22. 3. 1921 – 1. 1. 2003), nejvýznamnější romskou spisovatelku na Slovensku, zakladatelku prvního amatérského romského divadla tamtéž a autorku romské literatury psané v původním romském jazyce charakterizují mnohá další prvenství. Je také první Romkou ze Slovenska a Čech, která ukončila vysokoškolské studium a obhájila titul magistra (FiF UK, Praha, v roce 1970). Je jedinou spisovatelkou romské národnosti, která se stala členkou Spolku slovenských spisovatelů (1993). Je první Romkou, nositelkou vysokého státního vyznamenání (Rad Ľudovíta Štúra III. triedy) a také historicky prvně na Slovensku udělené medaile při příležitosti Památného dne obětí rasového násilí a holocaustu. [luk]

19

20

Děti - mládež

Malí herci hrají pro velké diváky Divadlo Jesličky nese název stálá scéna literárně-dramatického oboru Základní umělecké školy Na Střezině v Hradci Králové (99 tis. obyv.), která vznikla z původních jeslí, jak s nadsázkou říká jeden z pedagogů Jan Dvořák, jako „jediné panelákové divadlo v republice.“ Jeho smyslem není nabízet představení pro děti, ale předvádět veřejnosti výsledky práce žáků školy. „Byli jsme jedna z mála tehdy ještě Lidových škol umění, která usilovala o stálou divadelní scénu, ačkoli jsme šli proti názoru řady kolegů, že dětská dramatická výchova není o hraní pro veřejnost,“ říká J. Dvořák. Literárně-dramatický obor byl po dvou předchozích neúspěších založen v roce 1985 Josefem Tejklem a až do r. 1991 trvala tzv. „předjesličkovská éra“ bez stálého prostoru k vystupování – hrálo se v pronajatých sálech ZŠ, Osvětové besedě Malšovice, klubu mládeže Trojka atd. Následně se literárně-dramatický obor společně s výtvarným mohl stěhovat, a to když ZUŠ získala druhou budovu v bývalých jeslích, kde byl k dispozici sálek pro 60 lidí. Kapacitně ovšem přestal brzy stačit také z toho důvodu, že počet žáků i učitelů postupně narůstal. Dnes má obor devět učitelů a 340 studentů, což představuje jedno z největších čísel v republice. V r. 1995 se proto scéna díky dotaci MŠMT rozšířila tak, že pojme až 120 diváků. Činnost divadla zajišťuje občanské sdružení Klub přátel divadla Jesličky, kterému se daří získat na týdenní minifestiválek „K jesličkám pospěšme“, jenž se koná na přelomu dubna a května, od města 20 tis. Kč. „Na výrobu našich inscenací to stačí, další běžné provozní náklady jako účty za elektřinu jdou z rozpočtu školy,“ dodává pedagog. Na scéně Jesliček se hraje 2 – 3krát týdně pro veřejnost, vstupné činí symbolických 15 Kč, průměrně se uskuteční pět repríz. Ve školním roce 2005/6 se odehrálo celkem 139 představení, které zhlédlo šest tisíc diváků. Působí zde 15 – 20 školních

souborů ročníkových i meziročníkových a tři ansámbly dospělých. Sál je proto zcela vytížený, navíc se potýkají s nedostatkem prostoru ke zkoušení. Na repertoáru najdeme např. Feydeauova Dámského krejčího či variaci na detektivní příběh Agathy Christie Past na spoustu slepých myšek, jež musela být rozšířena o pět ženských postav, protože dívky v Jesličkách převažují. Kromě školních souborů tu občasně vystupují se svými představeními rovněž někdejší odchovanci Jesliček. V programu najdeme i pořad filmových projekcí amatérských filmů s následnou besedou s tvůrci, který vznikl ve spolupráci se Střediskem amatérské kultury Impuls. Divadlo se každoročně úspěšně zúčastňuje soutěžních přehlídek – mívá zastoupení aspoň na jedné z národních a některé jeho soubory lze vidět na hradeckém Open air festivalu Divadel evropských regionů a při dalších příležitostech. J. Dvořák pokračuje: „Velkou radost nám dělají také naši absolventi, kteří se pravidelně dostávají na vysoké a vyšší umělecké školy, i studenti vydávající od září loňského roku svůj vlastní časopis Jesel.“ Ještě dodejme, že Jesličky jsou spoluorganizátorem řady regionálních a krajských kol recitačních a divadelních soutěží, v letošním roce se tu uskuteční soutěž ZUŠ literárně-dramatického oboru organizovaná jednou za šest let MŠMT. „Když Jesličky začínaly, staly se průkopníky divadla pro mladé lidi ve věku 14 – 18 let, dnes můžeme s radostí říci, že nám konkurují naši odchovanci,“ uzavírá J. Dvořák. Irena Koušková

Management umění na VŠUP Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze zahájila v září 2006 dvouletý projekt „Management umění“ podpořený ze strukturálních fondů Evropské unie. Jeho cílem je ověřit možnost zavedení nového předmětu na škole. Management umění v evropském kontextu je určen profesím, které se podílejí na vytváření kulturních služeb – např. manažeři galerií, ředitelé muzeí, kurátoři sbírek, agenti, kritici, odborníci na umělecký marketing atd. Více na: www.managementumeni.cz [ika]

DĚTI - MLÁDEŽ PLZEŇ (163 tis. obyv.): Pivovarské muzeum v Plzni zavádí pro žáky základních škol nový výukový program Kapitoly z historie města Plzně. První částí je vysvětlení vzniku města a členění domů v historickém jádru Plzně. Ve druhé části programu budou žáci ve výukové dílně skládat dřevěný model města a poznávat nejdůležitější památky. (Plzeňský deník, 25.10.2006)

Místní Kultura

Děti - mládež

Pionýrský Sedmikvítek

Mozart v Jičíně

Po celý rok probíhá v ČR otevřená kulturně-umělecká soutěž Pionýrský Sedmikvítek. Kromě ní neexistuje u nás jiná tak široce pojatá soutěž pro děti. Zahrnuje sedm oblastí – Dětská porta, Divadlo, Hudba, Tanec, Pro-Rock, Rukodělná činnost a výtvarné práce, Film, foto, video. V jednotlivých kulturních oborech probíhají postupová kola – od základních, oblastních až po republikové přehlídky, kterých se účastní každoročně tisíce těch nejlepších. Pořadatelem republikového finále folklorních tanců se stala Krajská organizace Pionýra Kraje Vysočina a Kulturní zařízení města Přibyslav za pomoci NIPOS Praha. Vlastní soutěž proběhla ve dnech 19. – 21. ledna 2007. Zúčastnila se jí řada tuzemských souborů a dva z Maďarska. Již podruhé převzala záštitu nad touto akcí radní KÚ Vysočina Dr. Martina Matějková. Jiří Němec, NIPOS-Artama

Žáci z 1. ZŠ v Jičíně (ZŠ Poděbradova) pracovali vloni několik měsíců na projektu Mozart. Sbírali všechny informace o životě hudebního génia, aby si tak připomněli jeho výročí. Studovali nejen dějiny, ale poslouchali hudbu, zhlédli film Amádeus, dokonce sehnali recept na Mozartovy koule. Vypravili se do Prahy, kde prošli místa Mozartova pobytu a dojeli až do Salcburku. Za pomoci učitelek pak sestavili pásmo o skladatelově životě, které obsahovalo mluvené slovo a reprodukovanou hudbu, ve kterém účinkovalo 58 žáků. Zajisté by z hlediska uměleckého mohlo být k představení spousta výhrad, ale z hlediska pedagogického bylo docíleno tzv. projektového vyučování s uplatněním mezipředmětových vztahů. Téma totiž procházelo nejen hudební výchovou, ale i dějepisem, zeměpisem, uplatnila se i němčina a další předměty. proChor

Po příznivých ohlasech z loňského prvního ročníku se 23. února 2007 v Žamberku podruhé slavnostně předávala ocenění dětem a mládeži za vynikající výsledky v oblasti sportu, kultury a školních výsledků za rok 2006. Slavnostní akt, během kterého převzalo z rukou starosty města Mgr. Tomáše Kalouse ocenění více jak 70 jednotlivců, tři družstva, dva oddíly a známý pěvecký sbor Corale, proběhl na pódiu místního Divišova divadla. Děti a teenageři byli navrženi zpravidla svým oddílem či přímo školou. Ocenění má formu originálního pamětního listu, k němu náleží jako pobídka do dalších ročníků samolepka s logem (ti nejúspěšnější mohou v průběhu let nastřádat celou sbírku) a samozřejmě každému patří na pódiu jeho chvíle slávy. Za výsledky v oblasti kultury byli nominováni především žáci ZUŠ Petra Ebena Žamberk, tradičně dosahující vynikajících výsledků v nejrůznějších soutěžích a přehlídkách ZUŠ. Jana Hlaváčová 3 / 2007

DĚTI - MLÁDEŽ BUBLAVA (330 obyv., okres Sokolov): Občanské sdružení Drosera z Bublavy vyhlásilo 1. ročník česko-saské fotosoutěže Barevná příroda bez hranic, určené dětem od 10 do 16 let. Uzávěrka: 31. 5. 2007. Soutěž má 3 témata: zajímavá příroda kolem nás, negativní vliv člověka na přírodu, černobílá fotografie. Drosera je sdružení lidí, kteří usilují o zřízení stanice pro handicapované ptáky a starají se o ochranu v okolí Bublavy. (Sokolovský deník, 03.01.2007) DOLNÍ DVOŘIŠTĚ (1,2 tis. obyv., okres Český Krumlov): Studenti Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky České v Českém Krumlově se v současné době zabývají zpracováním námětů a jejich provedením malbou na plech pro jednotlivá zastavení křížové cesty v Cestvinách (součásti Dolního Dvořiště). Původní malby se nedochovaly, takže jejich výtvarné pojetí v zastaveních křížové cesty, která je datována r. 1883, se bude muset stát předmětem variantních návrhů. Jedná se o jeden z úkolů, který vyplývá z projektu Jihočeského kraje zaměřeného na revitalizaci 120 let staré křížové cesty vedoucí od kostela v Cetvinách k Mariánské kapli ve Farském lese. Jeho součástí bude i obnova kamenných zastavení kvalifikovanými restaurátory a zhotovení kovaných křížků, čímž se bude zabývat Střední odborné učiliště technické v Soběslavi. Předpokládané náklady na obnovu křížové cesty i následné vydání dvojjazyčných propagačních materiálů v celkové výši 300 tis. Kč budou ze 2 třetin hrazeny z Dispozičního fondu iniciativy společenství INTERREG IIIA, zbytek dodá kraj ze svého rozpočtu. (Veřejná správa, č.4, 2007)

21

22

Handicap

Normální festival

Pohoda do života

Z programových informací jsem zjistila, že se v listopadu loňského roku uskutečnil v klubovém kině Aero Normální festival. Řeknete si, když si někdo dá do názvu akce slovo NORMÁLNÍ, tak mu sakra záleží, aby jej druzí za normálního považovali. A skutečně: Občanské sdružení Inventura, které festival pořádalo, vznáší na většinovou společnost zcela legální požadavky. Chce, abychom brali lidi s postižením jako součást života, abychom si uvědomili, že mají mnohokrát veliký umělecký potenciál a že vytvořením podmínek pro jejich kreativitu získáme nejvíce my sami. První ročník Normálního festivalu byl zatím přehlídkou již hotových profesionálních hraných a dokumentárních filmů, příběhů lidí, kteří se trochu obtížněji orientují v okolním světě…, příběhů úsměvných, dojemných a inspirativních. Na svoje aktivity, jejichž součástí je filmová dílna, organizování benefičních koncertů, již vzpomínaný filmový festival i připravovaný projekt kinokavárny, získala INVENTURA prostředky od Mezinárodního visegrádského fondu, Magistrátu hl. města Prahy a od Ministerstva práce a sociálních věcí. Poslední novinkou o.s. INVENTURA je od ledna pořádaná filmová dílna pro lidi s mentálním handicapem a jejich asistenty. Cílem kurzu je naučit jeho účastníky a účastnice základům filmové práce (inf. na www.inventura.org). Mária Uhrinová

Občanské sdružení POHODA rozvíjí od roku 1998 na území hlavního města služby pro dospělé lidi s mentálním a kombinovaným postižením, případně organickým postižením mozku. Jedním z projektů o.s. POHODA nasměrovaných na objevení tvůrčího potenciálu handicapovaných klientů je projekt „HOZENÁ RUKAVICE aneb Prezentujte svépomocí“ podpořený Nadačním fondem T-Mobile. Podstatou projektu se staly fotografie pořízené uživateli služeb sdružení. V průběhu podzimu 2006 vznikla postupně kolekce, jíž autoři dali souhrnný název „Jedinečnost je dar“. Společně pak fotografie vystavili už v několika kulturních institucích a na různých prodejních výstavách. Získávají tak finanční prostředky, se kterými mohou naložit dle svých představ. Klienti se tak stávají těmi, kteří na kvalitu služeb, jež využívají, mají přímý vliv. Mária Uhrinová

Den se znakovým jazykem aneb Ukážeme Vám náš svět Organizace Neslyšící CZ pořádala v rámci projektu Agentura Profesního Poradenství pro Neslyšící v listopadu mimořádnou akci pro veřejnost nazvanou Den se znakovým jazykem, na kterou přijal pozvání i pěvecký pedagog profesor Eduard Klezla. Na programu byly pantomimické ukázky ze života Neslyšících v podání divadla NEPANTO, píseň Báry Basikové ve znakovém jazyce v podání Zuzany Silovské, vystoupení profesionálního divadla Neslyším z Brna, které si pro svůj výstup vybralo dvě scénky ve znakovém jazyce. Zdroj: www.helpnet.cz [luk]

Konference INSPO Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami V sobotu 17. března 2007 se uskuteční v Kongresovém centru Praha konference INSPO – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami. Sedmý ročník konference patří k tradičním hlavním akcím Březen – měsíc internetu. Účast na konferenci je zdarma, program a registrační formulář najdete na: www.brezen.cz HANDICAP UHERSKÉ HRADIŠTĚ (26 tis. obyv.): Vloni v prosinci zprovoznila Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti počítačovou sestavu pro nevidomé a zrakově postižené uživatele, čímž rozšířila nabídku služeb pro tuto znevýhodněnou skupinu svých návštěvníků. Dříve, než se kompletní zařízení začalo využívat, knihovna uspořádala pro všechny zájemce z řad postižených odborné proškolení. Knihovníci, kteří absolvovali speciální školení, postižené seznámili se soustavou kompenzačních pomůcek. Největší předností tohoto vybavení je mnohonásobné zvětšení a tisk čteného textu pro slabozraké a hlasový výstup s poslechem přes sluchátka pro nevidomé. (Veřejná správa, č.4, 2007)

Místní Kultura

Lidová kultura

23

Kovadlina – symbol rodinné tradice

Foto: E. Veselá

Železo provází lidstvo už od počátku jeho vývoje, nejstarší dochované předměty vznikly v pravěku a sloužily například k opracování dřeva či kamene. Kovářský um dokládají v běhu staletí kované části staveb, ale i pracovní nářadí jako sekery, motyky, kleště a kladiva. Důležitou součástí bylo i kování pro dobytek či vozy. S touto pestrou paletou výrobků se během své profesní kariéry setkává i Josef Hruška z Valašského Meziříčí, od minulého roku držitel titulu Nositel tradic lidových řemesel. Z otce na syna znárodnění v roce 1959, po němž oheň ve výhni Josefův otec František Hruška, pocházející pomalu dohasínal, až kovárna zanikla definitivz Českomoravské vrchoviny, se vyučil řemesně. Následná spolupráce s Okresním stavebním lu v roce 1922 a poté se usadil na Valašsku. podnikem (OSP) nakonec pro otce i syna vyúsO 11 let později si ve Valašském Meziříčí otetila v pracovní poměr. vřel dílnu a věnoval se tradičnímu kovářství Nelehká cesta k uměleckému kovářství a podkovářství. O vysoké úrovni jeho prací „V otcově dílně jsme se věnovali zejména trasvědčí to, že měl právo přijímat učně a vyučovat dičnímu kovářství a podkovářství. Šlo o opravy a výrobu zemědělského náčiní, zhotovovali je. Navíc v polovině 30. let minulého století získal u příležitosti výročí založení města stříbrnou jsme nástroje, nářadí a kování nutné pro koláře medaili. Syn Josef podlehl kouzlu ohně a železa při výrobě vozů či saní. Pro další řemeslníky již v deseti letech a o jeho budoucím povolání jsme vytvářeli např. dláta, pořízy, nože, zámky nebylo pochyb. Když dorostl, vyučil se kovářs klíči a pro potřeby kovářů vznikaly pod našiskému řemeslu u otce a stal se jeho pracovním ma rukama svěrky, sekáče apod. Třešničkou na partnerem. Zkázu pro živnost však znamenalo dortu pak byly zdobené předměty. Na Valašsku ► 3 / 2007

24

Lidová kultura

► zdobili kováři téměř vše – stavební kování, ale i kovové

prvky dřevěného vozu nebo saní, jednotlivé kusy nářadí nevyjímaje,“ sděluje J. Hruška a dodává: „od konce 60. let jsem si začal znovu budovat domácí kovářskou dílnu. V roce 1968 nám bylo vráceno zabavené nářadí a nástroje, včetně kovadliny, kterou používal můj otec. O pět let později jsem získal povolení k vedlejší pracovní činnosti. Na doporučení Ústředí lidové umělecké výroby jsem začal spolupracovat s dvěma našimi předními uměleckými kováři – R. Polákem a A. Habermannem. Komisi jsem předložil kopii barokní ozdoby a podařilo se mi získat titul Pracovník uměleckého řemesla – obor umělecký kovář. Mohl jsem začít samostatně pracovat, bez pomoci výtvarníků. Z koníčku, jemuž jsem se věnoval po práci, se stalo zaměstnání. Z rodiny jsem k této práci přivedl svého zetě Pavla Tovaryše. Vyučil se u mne a stal se také uměleckým kovářem.“ Dobrá práce se chválí sama Mezi první výrobky uměleckého kovářství, vzniklé ještě pod hlavičkou OSP, patřily spíše drobnější věci jako mříže, náčiní ke krbu, dveřní či okenní kování, různé mřížky, svícny. „Hodně mých prací zůstalo ve Valašském Meziříčí, kde jsem v roce 1963 spolu s otcem provedl první větší zakázku, a to opravu hlavní brány parku u zámku Kinských. Zde dnes mám i svou vlastní kovářskou expozici. Podílel jsem se na rekonstrukci kovových prvků zdejšího zámku Žerotínů, některé práce vlastní i soukromé osoby. Má díla jsou k vidění ve Velkých Losinách, Zábřehu, Šumperku, Prostřední Bečvě, Lešné, Uherském Brodě, ale také v zahraničí. Mé kování zdobí dveře domků v americké Arizoně. V roce 1990 jsem ukul srdce zvonu pro samotného papeže, který dostal zvon z dílny Dytrichů z Brodku u Přerova při návštěvě Velehradu. Pracoval jsem na obnově vyhořelého dřevěného kostela sv. Kateřiny v Hrabové. Pro tuto národní kulturní památku jsem vytvořil veškerá kování, která musela být zhotovena přesně podle zachovalých zbytků. Jako první jsme u nás začali před dvaceti lety dělat damascénskou ocel, a to na zakázku pro Technické muzeum v Brně,“ doplňuje J. Hruška. Kovářské řemeslo láká Vždy v srpnu probíhá na hradě Helfštýn mezinárodní setkání kovářů Hefaiston. Z 25 ročníků chyběl J. Hruška pouze na prvním z nich. Tradičně předvádí svůj um na Kovářských dnech ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově p. R. a na dalších přehlídkách umělecké kovářské výroby u nás i v zahraničí, např. na Krakování na hradě Krakovci, na Svinovském řetězení na zámku Svinov, na setkání kovářů v německém Aachenu, v Polsku a Rakousku. Eva Veselá

Škola pro krajkářky

Pětitisícový Vamberk, který je od 17. století nerozlučně spojen s pojmem vamberecká krajka, připravil projekt s názvem Evropská škola pro ručně paličkovanou krajku. Škola by měla sídlit v budově vlastněné městem. Ta má veškeré potřebné zázemí, včetně přednáškových sálů, a prostor pro výuku paličkované krajky i výchovu budoucích krajkářek. Domyšleno je i to, co by mělo zdobit nejbližší okolí – socha krajkářky s pěti P, a to poctivostí, pílí, poslušností, pečlivostí a pracovitostí. Zástupkyně starosty zvažuje, že obec požádá o peníze na projekt, jehož náklady se odhadují na cca 30 milionů korun, Evropskou unii. Zpočátku faktorská domácí výroba využívající místních lidových zdrojů a technik byla podle tradice obohacena v první polovině 17. století flanderskými vlivy, zprostředkovanými za třicetileté války novou majitelkou vambereckého panství Magdalenou Grambovou. Vrchol manufakturní výroby vambereckých krajek lze datovat do 18. a především 19. století, kdy se krajkářství stalo jedním z hlavních způsobů obživy značné části obyvatelstva podhůří Orlických hor. Jedinečná expozice historie a současnosti krajkářské výroby je uložena v místním Muzeu krajky. Redakčně kráceno Josef Krám LIDOVÁ KULTURA VSETÍN (28 tis. obyv.): Ve Vsetíně byla vydána publikace Zdeňka Kašpara „Zahraj ně, hudečku“, která obsahuje výběr tanců z Valašska. Tento legendární primáš vsetínského souboru Jasénka zapsal přes 5 tisíc lidových tanců a písní. Tance, vybrané do knihy, pocházejí především z tzv. horního Vsacka, z obcí kolem Vsetínské Bečvy. Sběratel je rozdělil do 10 tematických skupin (od tanců točivých přes „skoky“ až po taneční hry). Časový rozsah jejich vzniku je neomezený – od archaických obřadních tanců až po napodobení městských vzorů z počátku 20. století. (Folklor, č.5, 2006)

Místní Kultura

Současnost zámku „proslaveného“ čarodějnickými procesy

25

Státní zámek Velké Losiny stojí v údolí řeky Desné na úpatí Jeseníků nedaleko Šumperku. Areál je od roku 1995 zapsán mezi národní kulturní památky a společně s jedinečnou papírnou a lázněmi stále do obce (2,9 tis. obyv., Olomoucký kraj) láká návštěvníky. Foto: E. Veselá

Pohled do historie zámku Původní tvrz z počátku 15. stol. dal Jan mladší ze Žerotína přestavět na velký renesanční zámek. S dějinami tohoto mocného moravského rodu, jenž přestupem na katolickou víru v době pobělohorské zachránil panství před konfiskací, je spjato řádění inkvizice  na základě dochovaných pramenů vylíčené v románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice (pozn. redakce: během třinácti let bylo upáleno 39 nevinných lidí, z toho 15 připadlo na léta 1686 – 1689). Velké Losiny patřily Žerotínům do poč. 19. století, pak je ovšem prodávají Lichtenštejnům. Za nich získává zámek obklopený parkem dnešní podobu a slouží jako jejich letní sídlo až do r. 1945. Tvoří jej dvě části – renesanční, architektonicky cennější, a přilehlý barokní „nízký“ zámek, v němž se bydlelo až do konce 2. světové války. Od r. 1946 se objekt zpřístupnil pro veřejnost, spravuje ho v té době Národní kulturní komise a vrací se mu bohaté „žerotínské sbírky“ odvezené na panství v Bludově, především galerie rodových portrétů, knihovna a vzácné historické zbraně. V rozmezí let 1962 – 2001 spadá zámek pod Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku a v jednom z křídel objektu sídlí až do 80. let mateřská škola. V současné době s ním hospodaří Národní památkový ústav, přímou správu 3 / 2007

vykonává ú. o. p. v Olomouci. Tomuto pracovišti jsme také poslali několik dotazů, na něž odpověděl Mgr. F. Chupík. Jak je to s financováním provozu a rekonstrukcí? Náklady na provoz objektu se vyšplhaly v roce 2005 na cca 4,5 mil. Kč. Vlastní výnos z památky činí necelé 2 mil. Kč. Zbylá část je pokryta MK z dotačních titulů, investičních zdrojů vlastních a díky příspěvkům ze státního rozpočtu. Poslední velkou rekonstrukci, a to fasád tzv. vysokého zámku, provádělo Vlastivědné muzeum v Šumperku v letech 1995 – 1999. V současné době se investuje zejména do tzv. kočárovny (jedno z křídel zámku, nacházející se v havarijním stavu), předpokládané náklady se odhadují na cca 33 mil. Kč a se zpřístupněním pro veřejnost se počítá kolem roku 2012. Daří se restaurovat mobiliář? Mobiliární fond zámku vlastní ČR a spravuje ho NPÚ. Položky patřící pod něj lze rozdělit na tzv. kmenové s původem ve Velkých Losinách a svozové z dalších objektů (Vízmberk, Bílá Voda, Žádlovice ad.). Restaurování se provádí jak z vlastních zdrojů, tak každoročně z prostředků Programu restaurování MK. Jsme v žádostech 100% úspěšní, protože mobiliář vykazuje mimořádnou autenticitu a zároveň je ►

26

Nemovité památky

► v netemperovaných interiérech v podstatě pod-

horského zámku vystaven náročným klimatickým podmínkám (pozn. red.: v renesanční části zámku, kde zaujmou kožené tapety či jedny z nejstarších kachlových kamen u nás, se bydlelo jen do 17. století, a tak tu v původní podobě můžeme obdivovat řadu prvků). V období 2005 – 6 byla zrenovována např. unikátní hospodářská mapa velkolosinského panství z 2. čtvrtiny 18. století. V loňském roce se našeho mobiliáře výrazně dotkly restituce. Rozhodnutím soudu jsme museli vydat jednu třetinu bludovského svozu, především z kolekce palných i chladných zbraní, a to potomku Žerotínů, Ing. Karlu Mornstein-Zierotinovi. Co nového jste v uplynulé sezoně připravili pro turisty? Zámek navštívilo v roce 2005 téměř 40 tis. osob, v r. 2004 cca 42 tis. Zahraniční zájemci se zvlášť nesledují, převažují polští turisté a ti ze sousedních zemí. Po delší době bylo znovu zpřístupněno empírové křídlo zámku s restaurovanou výmalbou, pracuje se na změně instalace tzv. zbrojnice zasažené restitucí. Do expozice se průběžně začleňují restaurované obrazy. Pro návštěvníky připravujeme dále Losinské kulturní léto pořádané agenturou Scarongroup, s.r.o. se sídlem v Šumperku. NPÚ pronajímá k akci prostory nádvoří a připomínkuje program. Z komerčního využití objektu jmenujme např. svatby či v loňském roce zde natáčenou část filmu J. Jakubiska o hraběnce Bathory, zvané Čachtická paní. Za odpovědi děkuje Irena Koušková NEMOVITÉ PAMÁTKY

ROZTOKY (6 tis. obyv., okres Praha-západ): V r. 2006 bylo v Roztokách u Prahy odkryto slovanské „velkoměsto“. Jedná se o bezkonkurenčně nejrozsáhlejší sídlo z časného slovanského období v Evropě, tedy i ve světě. Archeologové zde odkryli na 150 domů, dalších 130 bylo objeveno již při předchozích výzkumech před 20 lety. Průměrnou osadu v této době, tedy v 6. až 7. století, tvořilo 5 až 10 domů. (Krkonošský den, 15.12.2006) OLEŠNICE (740 obyv., okres České Budějovice): Oprava střechy zámku v Olešnici trvala 5 let a stála téměř 2 mil. Kč. V r. 2001 přešel zámek do vlastnictví obce. (Českobudějovický deník, 18.12.2006)

NEMOVITÉ PAMÁTKY LOUČEŇ (1,1 tis. obyv., okres Nymburk): Na 7. 7. se připravuje zpřístupnění zámku Loučeň, který mimo jiné nabídne i unikátní komplex přírodních labyrintů. Labyrintárium bude tvořit 10 labyrintů a bludišť v zámeckém parku. Barokní zámek byl postaven v letech 1704 – 1713 na místě středověké tvrze. Ve 2. polovině 19. století byl upraven do nynější podoby. V současné době probíhá celková rekonstrukce zámku a v rámci projektu, který je spolufinancován ze strukturálních fondů EU, se revitalizuje celý areál. (Právo, 26.01.2007) RUMBURK (11 tis. obyv., okres Děčín): Ministerstvo kultury potvrdilo své rozhodnutí prohlásit soubor staveb bývalého panského pivovaru za kulturní památku. Záměr současných vlastníků na demolici nejstaršího domu ve městě se tedy nesplní. (Veřejná správa, č.4, 2007) KUTNÁ HORA (21 tis. obyv.): Opravy chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře, jedné z nejznámějších českých památek, budou pokračovat i letos. Celkový rozpočet se odhaduje na více než 100 mil. Kč. Během minulých 2 let tu byly proinvestovány zhruba 3 čtvrtiny této částky. Vloni dalo ministerstvo kultury na opravy kutnohorského chrámu asi 30 mil. Kč, dalších 7 mil. přidali poslanci při dělení státního rozpočtu. Na letošní rok stát přislíbil dalších 50 mil. Kč. Peníze směřují zejména na obnovu vnějšího pláště, restaurování kamenných prvků, statické zajištění a obnovu vitráží oken. Celkové ukončení oprav chrámu je plánováno na příští rok. (Právo, 25.01.2007) PRYSK (410 obyv., okres Česká Lípa): V r. 2006 pokračovala rekonstrukce kostela sv. Petra a Pavla v Prysku a díky dotaci Česko-německého fondu budoucnosti (cca 1 mil. Kč) se bude pokračovat i v r. 2007. Rekonstrukci pomáhají i peníze z veřejné sbírky, kterou pořádalo Sdružení na záchranu kostela sv. Petra a Pavla v Prysku. Státní fond kultury ČR přispěl částkou 35 tis. Kč. (Českolipský deník, 21.12.2006) HOLEŠOV (12 tis. obyv., okres Kroměříž): Oprava zámku v Holešově se v roce 2007 stane největší investiční akcí kroměřížského regionu. Na 1. etapu rekonstrukce je potřeba 40 mil. Kč. Akce zahrnuje opravu sklepů, přízemí a části 1. patra. Od 1. 1. je zámek a zahrada součástí Městského kulturního střediska, které zajistí další provoz a potřeby objektu. (Kroměřížský deník, 03.01.2007)

Místní Kultura

Movité památky

Bozkovské varhany

Zdejší chrámový nástroj patří k těm mnoha u nás, které volají po opravě. Odborný posudek nákladů se pohybuje kolem 1 mil. Kč, a finance nejsou zatím zajištěny ani z jedné třetiny. Nástroj je umístěn v chrámu Navštívení Panny Marie v obci Bozkov (570 obyv., Liberecký kraj). Svatostánek prošel v posledních letech důkladnou obnovou. Na celé stavbě byla opravena venkovní omítka kromě podezdívkového soklu, který se dočká renovace v tomto roce. Loni skončila výměna posledního dílu pozinkované krytiny za měděnou a též cibulovitá báň kostelní věže získala před třemi lety měděné oplechování. Uvnitř věže se postavilo nové schodiště, které zpřístupnilo veřejnosti vyhlídkový ochoz. Když sečteme částky za jednotlivé stavební práce, které byly na bozkovském kostele za poslední tři léta provedeny, dospějeme k sumě 2,2 mil. korun. S dalšími podrobnostmi nás seznámil místní občan, Karel Čermák: Na počátku zde byly přenosné varhany – positiv, které stávaly ve starém dřevěném kostele, postaveném zhruba o 30 kroků jižněji od toho současného. Positiv byl přenesen asi v roce 1693 do nynějšího chrámu, kde sloužil až do r. 1763. Tehdy zásadský rychtář Jan Šourek přivezl od vrchlabského varhanáře Ambrože Taufmana nástroj nový a zřejmě za něj zaplatil 315 zlatých. Dřevěné konstrukce provedli truhláři Pavel Hnik z Jesenného a Václav Štěpánek z Bozkova za jedenáct týdnů nákladem 110 zlatých. Roku 1764 byly pořízeny nové měchy za 527 zlatých a počátkem 19. století se přikročilo k opravě téměř zničeného nástroje nákladem 330 zlatých. V r. 1842 provedl varhanář Prediger z Albrechtic v Jizerských horách jeho důkladnou obnovu a pořídila se také nová klasicistní skříň. Podoba té původní barokní není známa. Částečnou opravu dominanty kostela provedl v letech 1939 – 40 varhanář Žur nebo Žloutek. Bozkovské varhany současnosti představují 6 metrů vysoký, lahodně znějící nástroj s dvaceti rejstříky. K. Čermákovi jsme nakonec položili následující otázky: Jak náročná bude oprava, která varhany čeká? Skříň je celkem zachovalá, renovace se týká převážně struktury nástroje. Oprav na řezbářských pracích nebude třeba. Předběžně se jedna3 / 2007

Foto kaple i varhan na titulní straně poskytl K. Čermák

lo s odbornou firmou, která provedla po zjištění současného stavu i přibližný odhad nákladů. Kdo o ně převezme péči? Varhany i po opravě zůstanou v majetku Římskokatolické církve a ve správě místního farního úřadu. Tyto instituce je budou též užívat a starat se o ně. Měly by varhany sloužit i pro koncertní účely? Prostor na kůru u varhan je poměrně malý, takže větší orchestr a pěvecký sbor se tam nevejdou. Vokální skladby s doprovodem varhan při bohoslužbách se v bozkovském kostele konají poměrně často. Větší hudební tělesa zde koncertují před oltářem, čelem k posluchačům a tak to bude i nadále. Irena Koušková MOVITÉ PAMÁTKY

MILEČ (340 obyv., okres Plzeň-jih): V kostele sv. Petra a Pavla v obci Mileč jsou historické varhany, které byly ve 2. polovině minulého století zničeny a jejich některé části rozkradeny. Podle odborníků má tento nástroj, postavený v r. 1765, mimořádnou řemeslnou a hudebně-historickou hodnotu. V rámci dochované produkce plzeňského varhanáře Leopolda Rausche patří mezi unikáty pro mj. vysokou míru zvukové autenticity. Vzhledem ke kritickému stavu vyžaduje oprava těchto varhan velmi citlivý a kvalifikovaný přístup. V kostele se 15. 10. konalo již osmé setkání několika desítek místních i přespolních, kteří chtějí finančně přispět na opravu nástroje. Bylo vybráno 7250 Kč, celkově je již shromážděno 95 600 Kč. Na setkání zahráli posluchači plzeňské konzervatoře vystupující pod hlavičkou Il bosco di flauto. (Nepomucké noviny, č.11, 2006)

27

28

Muzea

Losinský ruční papír znají i v zahraničí

Foto: E. Veselá

Ruční papírna ve Velkých Losinách (2,9 tis. obyv., Olomoucký kraj) byla založena v 90. letech 16. století Janem mladším ze Žerotína. Po celou dobu existence musela o své přežití bojovat kvalitou a nabízeným sortimentem. Dnes patří k nejstarším podnikům svého druhu v Evropě. Pod jednou střechou soustřeďuje výrobu ručního papíru a Muzeum papíru.

Pohled do historie Papírenská manufaktura vyrostla na místě bývalého obilního mlýna. Prvním dokladem o její existenci je průsvitka z roku 1596, znázorňující žerotínský erb. Během staletí se však v jejím držení vystřídala řada papírnických rodů. Například ve 20. letech 18. století zdejší vrchnost pořídila do papírny nový vynález – holandr sloužící k přípravě papíroviny. I přes modernizaci výroby se však v těžké konkurenci nedařilo příliš prosadit. To byl snad i důvod, proč v roce 1778 hrabě Jan Ludvík ze Žerotína manufakturu prodal papírníkovi Matyáši Wernerovi ml. a ten ji poté přivedl k rozkvětu. Z přelomu 18. a 19. století pak pochází dnešní pozdně barokní a klasicistní podoba areálu. V roce 1855 se novým majitelem stává rodina Antona Schmidta st. Díky jeho podnikauční papírna patří od roku vosti papírna přežila. Koncem 40. let minulého století spadala 2002 mezi národní kulturpod národní podnik Olšanské papírny a od poloviny 70. let proní památky (Olomoucký kraj šla řadou rekonstrukcí. V roce 1987 se její součástí stalo speciajich má jen 10) a vloni vstoulizované Muzeum papíru. pila do závěrečného kola hodVe znamení samostatnosti nocení pro zařazení na Seznam Zdejší provoz se osamostatnil 1. 6. 2006, kdy vznikla Ruční kulturního dědictví UNESCO. papírna Velké Losiny a. s. Objekty, stejně jako staré zařízení, zůstaly majetkem Olšanských papíren a. s. a nově vzniklý subKonečný verdikt by měl být jekt je má v pronájmu. Výrobu papíru zajišťuje 32 zaměstnanců, vynesen do července 2007. další 4 se zabývají muzejní činností a v hlavní sezoně jejich řady posilují průvodci. Sbírkové předměty byly koncem minulého roku zapsány do Celostátní evidence sbírek vedené na ministerstvu kultury (MK). Na provoz si musí a. s. vydělat, na financování stavebních úprav se zčásti podílejí Olšanské papírny, část dotací pochází z MK – díky financím z Fondu záchrany architektonického dědictví se podařilo zajistit např. opravu galerie, klížírny a kotelny. Historická výroba a muzeum Foto: E. Veselá Muzejní expozice přibližuje historický vývoj a tradici papírnického řemesla. Klasická manufakturní výroba je propojena s muzejní částí v kompaktní celek a tato atraktivní podoba živého muzea se těší značné přízni návštěvníků. V minulém roce si jich sem našlo cestu téměř 50 tisíc, mezi nimi také Poláci, Němci či Japonci. Svou první sezonu má za sebou muzejní galerie, která je v provozu pouze v letních měsících, protože objekt není zateplen. V srpnu probíhala dvoudenní akce „Víkend ve znamení

R

Místní Kultura

Muzea ► rekordu aneb Hrátky s papírem“, během níž re-

kord skutečně padl. Zde vyrobený arch ručního papíru – největší v republice – pak byl zapsán do České knihy rekordů. V zimně se uskutečnil již 10. ročník „Vánoce v papírně“ a obě akce nabídly možnost vyzkoušet si zpracování ručního papíru až po tisk, a poznat tak všechna úskalí jeho výroby. Ruční papír je stále žádaným artikem Základ pro jeho výrobu tvoří bavlna a len. Ročně v Losinách zpracují 10 až 12 tun bavlněného odpadu, který však musí splňovat dvě základní kritéria. Vlákno musí mít dostatečnou délku a čistotu. Papír je ručně čerpán na sítech, povrchově klížen namáčením do klihu a přírodně sušen vzduchem v rozsáhlých půdních sušárnách, které dávají budově typický vzhled. Takto je zaručena staletá trvanlivost papíru, ale i jeho krásný vzhled a vysoká kvalita. Právě pro tyto vlastnosti se ho využívá zejména ve výtvarném umění, pro reprezentativní účely, k tisku bibliografií, v knižní umělecké a restaurátorské praxi. V současnosti mohou zákazníci vybírat z 25 barev a odstínů či zvolit papír s příměsí různých květin. Firemní prodejna nabízí ke koupi klasické archy a obálky, přání, novoročenky a sadu různých druhů papíru „Udělej si sám“ k použití dle vlastní fantazie. Ke spokojenosti návštěvníků Letos se připravuje rozšíření prohlídkové trasy o tzv. prášičku, zvýší se počet nabízených okruhů a ve stádiu příprav je plán na doplnění osvědčeného letního a zimního setkávání. V oblasti výroby se uvažuje o papíru a obálkách nové řady s přírodnějším charakterem. Eva Veselá

Jičínské muzeum naplňuje své krédo: Být muzeem hry „Muzea v síti: evropské děti, hry a místní kultury“ je název dalšího projektu, který jičínské muzeum chystá ve spolupráci s dvěma italskými organizacemi. Projekt sleduje cíl uchování a propagaci kulturního dědictví prostřednictvím dětí a her. Praktickým výstupem by mělo být pořízení katalogu dětských her v psané i elektronické podobě a vytvoření nástrojů pro hry i modely her. Už nyní, kdy se práce rozbíhají, je zřejmé, že v jednotlivých zemích je mnoho her stejných, jen mají své národní modifikace. Redakčně upraveno proChor 3 / 2007

29

Památník písemnictví: ohlédnutí Rajhradský Památník písemnictví na Moravě má za sebou první kalendářní rok existence. Zájem návštěvníků, objev rukopisu z 8. století, přírůstky vzácných tisků, nový Bulletin, samostatná publikace – to jsou nejvýraznější výsledky památníku v loňském roce. Nejmladší jihomoravské muzeum, a patrně vůbec jedno z nejmladších muzeí v republice, si v loňském roce poprvé vyzkoušelo výhody i úskalí celoročního provozu. S výsledky mohou být všichni pracovníci památníku – odbočky Muzea Brněnska vcelku spokojeni. Za rok se sem vypravilo více než deset tisíc návštěvníků, což představuje pětadvacetiprocentní nárůst oproti optimistickým odhadům. Podařilo se jim objevit neznámý rukopis z osmého století, získali řadu vzácných tisků a bibliofilií, uskutečnili výstavy, jejichž témata se návštěvníkům nijak nepodbízela. Právě náročný program a stálá práce s návštěvníky stojí za nebývalým ohlasem. Rajhrad je sice právem pyšný na velký barokní klášterní komplex, ale neleží na běžných turistických trasách, a tak nemůže spoléhat na náhodné a unavené turisty. Do Památníku písemnictví se chodí cíleně, protože se dnes už ví, že se tu každý měsíc najde něco nového a zajímavého. V loňském roce se rozběhlo i několik projektů, které vyvrcholí v roce letošním, anebo by se měly stát trvalou součástí moravského kulturního života. To platí o nové literární soutěži pro mládež Skrytá paměť Moravy, ale i o internetovém zpřístupnění benediktinské knihovny, na něž v letošním roce zanedlouho naváže plně elektronický katalog celé knihovny Muzea Brněnska, včetně nových knižních přírůstků památníku. O nich ostatně informuje Bulletin Knihy naší knihovny – v dosavadních šesti číslech najde zájemce mj. podrobné informace o velké samizdatové knihovně, o přírůstcích německé moravské literatury i o rychle narůstající sbírce bibliofilií. Do letošního roku vstoupil památník zajímavou výstavou věnovanou tříkrálové legendě a jejímu odrazu ve středověkých rukopisech a loňskému objevu, který se podařil Okresnímu archivu Brno venkov. Dál už budou pokračovat autorská čtení, výstavy o nakladatelstvích, kni- ►

30

Divadlo

► hách a zajímavých osobnostech. Pokračováním

velkých výstav z loňského roku – o otci a synovi Halasových – bude výstava o Petru Bezručovi a jeho otci Antonínu Vaškovi, modernější literatura bude tentokrát zastoupena velkou monografickou výstavou věnovanou Věře Sládkové, známé z televizního seriálu Vlak dětství a naděje. Pokračovat budou práce na tvorbě druhé části stálé expozice, která zachytí literaturu na Moravě od jejích počátků až po 19. století. Vojen Drlík Vybojovat si místo mezi velkými tradičními moravskými kulturními institucemi není snadné. Památník jistě ještě nemá v tomto směru vyhráno, ale určitě prokázal dostatek elánu a bojovnosti a přinejmenším na jižní Moravě je považován za rovnocenného partnera těch zralejších a zkušenějších.

MUZEA

TURNOV (14 tis. obyv., okres Semily): Po opravě se stane bývalá turnovská synagoga muzeem židovské kultury na severu Čech. Tamější radnice získala 8,5 mil. Kč z norských investičních fondů, zhruba 2 ml. dodá město. Rekonstrukce začíná v březnu 2007 a potrvá 2 roky. (Turnovský a semilský deník, 02.12.2006) SLAVIČÍN (7 tis. obyv., okres Zlín): V posledních dvou letech prošla budova slavičínského městského muzea rekonstrukcí placenou z fondů Evropské unie. V nových prostorách byly instalovány čtyři nové stálé expozice (1. archeologické nálezy v okolí, 2. zaznamenání průběhu oprav muzea, 3. je věnována slovenské družební obci Uhrovec a jejím slavným rodákům, 4. etnografie Slavičína a okolí). (Slovácký deník, 15.09.2006) KAMENICE NAD LIPOU (4,1 tis. obyv., okres Pelhřimov): Vloni Městské muzeum získalo na grantových programech 448 200 Kč (přičemž spoluúčast města činila necelých 98 000 Kč). Takto vysoký poměr získané finanční podpory je dán faktem, že sbírka, spravovaná muzeem (resp. Správou kulturních zařízení města) je státní. Tím se otvírá možnost získat od státu příspěvek na krytí investičních nákladů (částky vyšší než 40 tis. Kč) až do výše 100% těchto nákladů. V r. 2006 se to muzeu podařilo u nákupu vitrín (90 tis.) a nového PC s příslušenstvím (41 tis.). Podobně by tomu mohlo být i v případě restaurování sbírkových předmětů, kde se nově otvírá šance získat až stoprocentní krytí v r. 2007, v němž chce muzeum provést nákladné restaurování orchestrionu. V r. 2006 získalo muzeum také příspěvek Kraje Vysočina z grantového programu Klenotnice. (Zpravodaj města Kamenice nad Lipou, č.1, 2007)

Karlínské jeviště podeváté

Amatérské divadlo v Čechách má stále dobrou úroveň a je o něj zájem. To každoročně dokazuje i jedna z přehlídek − Karlínské jeviště, jejíž devátý ročník se uskuteční ve dvou částech; podzimní se konala v polovině listopadu, druhá část by se měla konat letos na jaře. Přehlídku založilo a organizuje ji občanské sdružení Divadlo a život, spolupořadateli jsou Dům dětí a mládeže Spektrum − Centrum amatérského divadla a Amatérská divadelní asociace. Pořadatelé získali podporu Magistrátu hl. m. Prahy a sponzorů (Metrostav,Wash-tec) a o finanční pomoc požádali Úřad městské části Praha 8. Z několika desítek přihlášených souborů se muselo pečlivě vybírat, neboť samotné přehlídky se mohl zúčastnit jen určitý počet představení. Úroveň souborů byla vcelku vysoká, mezi ansámbly (většina z Prahy a Středočeského kraje) byly jak ty ověnčené řadou ocenění, tak kolektivy méně zkušené. Mária Uhrinová

Divadlo v ČR 2003/2004 Ročenka o činnosti českých, moravských a slezských divadel je koncipována tak, aby vytvářela co nejúplnější obraz dění v české divadelní kultuře. Přináší kapitoly zaměřené na premiéry v českých divadlech a jejich repertoár, divadelní festivaly a divadelní ceny, soupis divadelní literatury a divadelních periodik vycházejících v České republice, soupis absolventů českých divadelních škol a kapitoly věnované zahraničnímu divadlu v České republice i českému divadlu v zahraničí. Letos poprvé vychází pouze v elektronické podobě a je doplněna interaktivním jmenným a názvovým rejstříkem. Vydal Divadelní ústav v roce 2006, ISSN 18021476, doporučená cena 99 Kč. [uma] DIVADLO PROSTĚJOV (47 tis. obyv.): Po rekonstrukci se vrací do své původní podoby secesní budova prostějovského divadla. Stavba Jana Kotěry z let 1906 – 1907 byla poškozena necitlivými zásahy v interiéru. Došlo k nim v letech 1942 – 1944, kdy byly zakryty některé štuky, zaslepena okna a odstraněna původní svítidla. (Divadelní noviny, č.19, 2006)

Místní Kultura

Hudba

Přehlídka sokolských divadel Česká obec sokolská soustřeďuje ve svých tělocvičných jednotách vedle sportovních aktivit tradičně také řadu aktivit kulturních, z nichž nejsilnější je činnost divadelních souborů. V současné době se ochotnickým divadlem zabývá nejméně šest desítek jednot, z nichž 18 vysílá své soubory do již V. Národní přehlídky sokolských ochotnických divadel. Od 30. března do 1. dubna 2007 proběhne první (moravská) část přehlídky v Boskovicích, ve dnech 13. – 15. dubna, 19. května a 9. června t.r. pak druhá (česká) část přehlídky v Lázních Toušeni. Dramaturgické rozpětí přehlídky je velmi široké. Pořádá ji kulturní komise vzdělavatelského sboru České obce sokolské, odborný dozor zajišťuje NIPOS – Artama a zvláštní lektorský sbor. Hlavní záštitu přehlídce poskytlo MK. TZ/uma DIVADLO KARLOVY VARY (52 tis. obyv.): V Karlových Varech se zformoval stálý divadelní soubor, který nyní získal i scénu – klub ELKO. Ředitelem tohoto Městského divadla BezDirky je Čestmír Kopecký, kmenovým režisérem Andrej Krob. V klubu pro 50 diváků se kromě divadelních představení počítá též s koncerty, workshopy a promítáním. Pokud divadlo získá grant od kraje, součástí jeho aktivit by se stalo i vysílání internetového rádia. Mělo by sloužit všem zájemcům z Karlovarského kraje, kteří jsou aktivní v kulturní oblasti. (Divadelní noviny, č.22, 2006) PARDUBICE (88 tis. obyv.): Pardubické Hronovické divadlo, které pravidelně každý měsíc uvádělo v Kulturním domě Hronovická představení hostujících ochotnických souborů, ukončilo svou činnost. Město Pardubice odmítlo dále na divadlo přispívat, protože na představení docházelo 20 – 60 diváků. (Pardubický deník, 09.01.2007)

3 / 2007

Propojení hudby a „unescových měst“

V prosinci loňského roku se v pražském Rudolfinu konal závěrečný koncert 11. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pontes 2006. Jeho smyslem je prostřednictvím hudby propagovat a zviditelňovat skvosty zapsané na listině UNESCO, ale i další místa zápisu hodná. Při té příležitosti se uskutečnila také tisková konference za účasti starostů měst poctěných zařazením do prestižního seznamu. Pontes neboli Mosty (dále MHF) založil houslový virtuos a dirigent Oldřich Vlček, který stojí v čele Virtuosi di Praga – rezidenčního orchestru festivalu. Koncerty se loni konaly v jedenácti z dvanácti míst v ČR zapsaných na listině světového dědictví – kromě Holašovic, které jsou však zařazeny do programu dalšího ročníku. Setkání s hudbou se odehrávala nejen v ČR, ale také na Slovensku, v Rakousku, Německu a Polsku. Jedná se dále o propagaci českých památek UNESCO koncertními vystoupeními také s Belgií, Tureckem i zeměmi Latinské Ameriky. Celý projekt funguje samostatně bez jakýchkoli státních dotací, podporován řadou sponzorů. Generálním partnerem je ZENTIVA, a. s. Záštitu nad MHF v roce 2006 přijala paní Livia Klausová. Předsedkyně sdružení České tarostové konstatovali, že dědictví UNESCO být členem prestižního spoHana Müllerová lečenství „unescových měst“ vyzdvihla obecnou s sebou nese také značné finančprospěšnost festivaní nároky na uchování tohoto lu, z něhož jde část dědictví pro další generace. Rádi výtěžku na opravu by proto prosadili podobně jako památek. Ještě připona Slovensku samostatnou kapimeňme, že aktivity tolu jejich financování z rozpočPontes, respektive tu ministerstva kultury. organizátora festivalu Pontes – Lupulus, s.r.o., jsou spojeny i s dalšími hudebními projekty. Zrestaurování se dočkaly autografy Dvořákovy symfonie Z Nového světa, opera Rusalka, Smetanův cyklus Má vlast a opera Prodaná nevěsta. Akce Desetiletí obnovy české duchovní hudby chce připomenout i méně známé domácí skladatele 18. a 19. století. Jejich díla budou uvedena na festivalu, zaznamenána na CD, vyjde i knižní publikace s muzikologickým rozborem. V r. 2006 se díky půlmilionovému sponzorskému daru advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný a spol. podařilo vydat na třech kompaktních discích v podání Virtuosi di Praga kompletní instrumentální dílo Pavla Josefa Vejvanovského, jednoho z nejvýznamnějších tvůrců české barokní hudby 17. století. Bližší informace o Pontes najdete na: www.pontesfestival.com Irena Koušková

S

31

32

Tanec HUDBA PŘEROV (47 tis. obyv.): V r. 2006 vyšla publikace A. Bendy nazvaná Labyrint jazzu a ráj srdce. Autor popisuje historii jazzových festivalů v Přerově, které zde mají již čtyřicetiletou tradici. Jeho text vystihuje genia loci moravského festivalu a jeho proměnu z původně amatérských soutěžních přehlídek v etablovaný festival s mezinárodní účastí. Kniha je zajímavým zdrojem k poznání historie československého jazzu. Má spíše dokumentační styl – přináší soupisy členů porot a účinkujících všech ročníků, bibliografii mnoha článků, které byly o akci napsány, a obrazový materiál celého kolektivu fotografů. (Harmonie, č.2, 2007) PRAHA: Před 15 lety byla v Praze založena kapela Krajanka, složená z profesionálních hudebníků – členů Posádkové hudby Praha. Repertoár složila z lidových písní ze všech krajů ČR, což ovlivnilo i její název. Vedle koncertování také nahrává CD – v r. 2005 jejich počet dosáhl čísla 26. O velkém zájmu o nahrávky Krajanky svědčí i to, že získala 2 zlaté desky. Kapela řadu let spolupracuje s televizí. Jedním z jejích největších úspěchů byla finálová nominace na Výroční cenu Hudební akademie za rok 1997 (tzv. Česká Grammy) v kategorii dechová, lidová a folklorní hudba. S českou hudbou Krajanka procestovala Švýcarsko, Německo, Rakousko, Francii a Holandsko. Za dobu své existence odehrála již přes 950 vystoupení doma i v zahraniční. (Naše muzika, č.1, 2007) FRYŠTÁK (3,5 tis. obyv., okres Zlín): Ve Fryštáku se 9. 3. uskuteční 5. ročník přehlídky dechové hudby nazvané Valašské setkání. (Naše muzika, č.1, 2007) PLZEŇ (163 tis. obyv.), ČR: Časopis Report uděluje prestižní hudební ceny Žebřík, vítězové je převezmou v plzeňském Domě kultury Inwest 9. 3. Budou oceněni první 3 interpreti nebo skupiny. Žebřík 2006 Sony Ericsson Awards je vyhlášen v 10 kategoriích – skupina, album, skladba, videoklip, zpěvák, zpěvačka, DJ, objev, hudební DVD a film uplynulého roku. Jedenáctou kategorií je tzv. Průser roku. (Domažlický deník, 17.01.2007)

Stepařským krokem vpřed! V našich krajích se stále víc prosazují taneční žánry a techniky spojené s anglosaským kulturním povědomím. Jedním z nich je step, který neměl v bývalém Československu mnoho zastánců. O historii této techniky a nově se formujících podmínkách pro jeho renesanci jsme psali v MíKu č. 7-8/2006. Milovníci a propagátoři stepu v Čechách připravili pro novou sezonu celoroční projekt STEP 2007, který má kredit tohoto tance u české veřejnosti zvýšit. Projekt si zvláště klade za cíl zaplnit mezeru v tanečním vzdělání pedagogů, tanečníků profesionálů i amatérů, kteří se stepu věnují jako zájmové umělecké činnosti. Všechny akce projektu jsou přístupné široké veřejnosti. Už v lednu proběhla jedna „z hvězdných chvil“ českého stepu – první letošní stepařský seminář za účasti Lane Alexandra, který je spoluzakladatelem a uměleckým ředitelem Chicago Human Rhythm Project. Tato nejstarší a největší americká instituce se věnuje stepu jako koncertní umělecké formě. Ve dnech 17. a 18. března 2007 se v Praze uskuteční jarní seminář techniky stepu s lektorem Terry Brockem (New York). Další akcí jsou letošní oslavy Dne stepu v České republice za účasti zahraničních hostů (Rusty Frank − Kalifornie) od 25. do 27. 5. 2007. O prázdninách (1. – 8. 7.) čeká zájemce o step letní škola tance „Lužany 2007“ se Samem Weberem ze San Francisca. Další vzdělávání frekventantům nabídne podzimní seminář techniky stepu (18. 11.) s Heather Cornell z New Yorku. Organizátorem projektu STEP 2007 je Taneční studio Zig-Zag tap & swing, které vede pedagog a choreograf Zdeněk Pilecký, bývalý tanečník Hudebního divadla v Karlíně a Státní opery Praha, zaměřující se především na step a taneční choreografie k hudbě 20. až 60. let minulého století. Projekt vznikl za podpory několika institucí, např. stepařskou soutěž Pražský pohár podporuje hl. město Praha. Oslavy Dne stepu a další vybrané akce projektu podporuje MK a Americké velvyslanectví v ČR. Mária Uhrinová

Čtení o tančení Francouzská kultura udávala v první polovině 20. století směr prakticky ve všech uměleckých disciplínách v Evropě. Nejinak tomu bylo v tanci. V Paříži po léta vyvíjela činnost proslulá umělecká instituce – Mezinárodní archiv tance (AID), který se zajímal o veškeré podoby tance, a to jak klasický, tak moderní nebo lidový. Zakladatelé AID si dali za cíl nastínit světové dějiny tance a kromě vědecky nastaveného programu vyvíjeli aktivity v podobě soutěží, konferencí, výstav a publikační činnosti. Činnost archivu v letech 1931 − 1952 je obsahem publikace Les Archives internationales de la danse (vydalo Centre national de la danse, Paris 2006) a čtenářům jí přiblížila v posledním čísle časopisu Taneční zóna prof. Eva Kroschlová. Zajímavá je zmínka o vysoké úrovni českého tanečního života v tomto období a přiblížení několika osobností českého tance v této prestižní mezinárodní publikaci. [uma] Místní Kultura

Výtvarná kultura

33

Víc než koníček

Fotoklub ve Zruči nad Sázavou datuje svůj vznik do doby druhé světové války Počátky amatérské fotografie ve Zruči nad Sázavou (5,2 tis. obyv., Středočeský kraj) sahají až do roku 1941, kdy absolventi Baťovy školy práce založili fotokroužek. Byla to doba nelehkých válečných let, střídali se zřizovatelé, název spolku se neustále měnil a chybělo základní technické vybavení a materiál. Přesto se členové aktivně podíleli na fotografickém životě tehdejší doby, zejména v oblasti dokumentární. Výsledek této činnosti vidíme i dnes, v bohatém a pečlivě vedeném fotoarchivu.

Členové klubu

Teprve vznik Závodního klubu Sázavan umožnil větší rozvoj amatérské fotografie ve Zruči nad Sázavou a okolí. Fotoklub existoval dlouhá léta pod názvem Fotokroužek ZK Sázavan. Činnost fotoamatérů nebyla nikdy od data založení přerušena. Snad i díky této tradici zde mohly vzniknout takové soutěže, jako je celostátní „Mapový okruh Vysočina“, jenž patří k nejstarší soutěži tohoto typu v republice. V sedmdesátých a osmdesátých letech fotoklub pořádal další celostátní soutěž „Diacolor“. Proběhlo 24 ročníků této soutěže, která přinesla značné oživení do fotografických soutěží v republice v době, kdy barevná fotografie byla dostupná téměř výhradně v podobě diapozitivů. 3 / 2007

Po zániku závodních klubů na počátku devadesátých let (ve Zruči nad Sázavou v r. 1994) založili zručští fotografové občanské sdružení Fotoklub ve Zruči nad Sázavou. Ten má nyní 14 členů, kteří se pravidelně scházejí oficiálně jednou v měsíci, ve skutečnosti však, kromě letních měsíců, častěji, protože fotoklub je účastníkem dvou mapových okruhů – Vysočiny a Turnova – a hodnocení jednotlivých kolekcí je nutno provádět co nejdříve po obdržení. Fotoklub organizuje v letních měsících autorské výstavy svých členů ve výstavní místnosti ve zručském zámku. Někteří členové fotoklubu také pořádají vlastní autorské výstavy nejen ve Zruči nad Sázavou, ale i v širokém okolí. Letos čeká všechny členy v této oblasti významná ►

34

Výtvarná kultura

► akce – prezentace fotoklubu v Otrokovicích

a ve Zlíně v podobě výstavy nejlepších prací z posledních let. Fotoklub také v rámci svých možností zajišťuje fotodokumentaci pro město Zruč nad Sázavou, v závěru loňského roku byla zahájena spolupráce s vedením města na budování fotoarchivu regionu. Fotografie autorů fotoklubu ze Zruče jsou také k vidění v soutěžích fotografických časopisů a v poslední době také na internetových galeriích. Významného úspěchu dosáhl fotoklub v roce 2005, kdy jeho práce byly vybrány na mezinárodní výstavu fotografií v rumunském městě Oradea. Pro fotografy, kteří nejsou organizováni, pořádal fotoklub 5 ročníků fotografické soutěže. Bohužel v letošním roce se další ročník této akce nepodařilo zajistit, protože hlavní sponzor, firma Konica – Minolta ukončila překvapivě a náhle činnost na fotografickém poli. Fotoklub však počítá do budoucna s obnovením této soutěže, protože se ukázalo, že vítězové jednotlivých ročníků rozšiřují jeho členskou základnu a jsou nesporným přínosem. V této souvislosti je nutno podotknout, že ceny, které věnovala již zmíněná firma, jsou jediným příjmem sdružení, ostatní činnost je zatím plně hrazena z členských příspěvků. Fotoklub se také prezentuje na internetových stránkách města. V letošním roce čeká všechny členy náročný úkol – v září fotoklub převezme pořádání jubilejního 50. ročníku celostátní soutěže Mapový okruh Vysočina a v roce následujícím uspořádá slavnostní vyhlášení výsledků této akce, kdy do Zruče přijede 70 osobností z oblasti umělecké fotografie z celé republiky. Je zřejmé, že ve Zruči existuje skupina lidí, pro které se fotografie stala něčím jiným než pouhým koníčkem a kteří chtějí široké veřejnosti ukázat, že tato činnost není jen spotřební aktivitou ovlivněnou masivní reklamou. Bohumil Novák

Fotoklub dnes

Autor článku a fotografie je předseda fotoklubu ve Zruči nad Sázavou. Poprosili jsme ho, aby nám řekl něco více o financování, ale na základě svých zkušeností s právními formami, v rámci kterých amatérští fotografové vyvíjeli svou činnost.

Jak financujete svou činnost a jednotlivé akce (i když zmínka v textu je)? Můžu odpovědně prohlásit, že od roku 1988 jsme nedostali žádný finanční příspěvek od nikoho, veškerá činnost je financována od té doby z členských příspěvků. Pouze při organizování soutěže pro neorganizované amatéry jsme dostávali hlavní ceny od firmy Konica – Minolta v podobě fotografických aparátů, filmů a reklamních předmětů. V loňském roce jsme prováděli fotografické práce pro MAS Lípa pro venkov a za tyto služby obdrželi částku, která pokryla naše náklady na tuto akci, a jeden sponzorský příspěvek od firmy na pořádání výstavy. To byly doslova všechny naše finanční zdroje, kromě již zmiňovaných příspěvků, za téměř 20 let činnosti (po rozpadu ZK Sázavan). Situace se však v budoucnu musí změnit. V tomto roce přebíráme pořadatelství prestižní celostátní soutěže Mapového okruhu Vysočina, jejíž jsme zakladateli a která právě v příštím roce oslaví 50 let existence. Jedná se o akci takového druhu, že sami z našich soukromých zdrojů ji nemůžeme financovat. Proto počítáme s vypracováním projektu na tuto akci v rámci MAS Lípa pro venkov (finanční zdroje z EU), dále s žádostmi o granty města, kraje a možná zkusíme i ministerstvo kultury a rovněž počítáme se sponzorskými prostředky od firem, kde jsme zaměstnáni. To však není všechno. Rozhodli jsme se, že vytvoříme publikaci o našem městě a okolí, takže i zde budeme muset vypracovávat projekty a žádosti. Další dotaz souvisí s právním statutem klubu a s naším hlavním tématem na tento rok, kterým je neziskový sektor; můžete nám sdělit, jak vám vyhovuje forma o.s., zda vnímáte v souvislosti s tím nějaké problémy či výhody, např. v porovnání s působením fotoklubu v minulosti? Když pominu léta v socialismu, kdy jsme v rámci ZK dostávali každoročně určitou částku na vybavení, myslím si, že prozatím nám tento statut vyhovuje. V této souvislosti musím něco podotknout. Zatímco před rokem 1989 jsme měli relativně méně starostí s profinancováním aktivit, naše činnost v těchto letech za moc nestála. Nyní, kdy si vše, hlavně v oblasti kreativní fotografie, financujeme z vlastních zdrojů, se tato činnost dostala na úroveň o několik řádů výše. Ludmila Kučerová Místní Kultura

Výtvarná kultura Mapový okruh Vysočina

Celostátní soutěž fotoklubů ČR V padesátých letech minulého století nastal velký rozmach amatérské fotografie. Fotoamatéři se sdružovali ve fotoklubech a fotokroužcích, zejména v závodních klubech. Snaha prezentovat se a soutěžit jako celek vedla k rozmachu specifického druhu fotosoutěží – tzv. Mapových okruhů. Mapový okruh je hlavně soutěží klubů mezi sebou s tím, že porotu tvoří téměř všichni soutěžící. 1. června 1957 z popudu tehdejšího předsedy Fotokroužku ZK Sázavan Zruč nad Sázavou Josefa Ročka a Ivana Holase z Fotoklubu Jihlava zahájila svou cestu i fotosoutěž nazvaná Mapový okruh Vysočiny. Původně regionální soutěž rychle přerostla v celostátní, a proto od 12. ročníku byl název změněn na Mapový okruh Vysočina. Tato soutěž trvá nepřetržitě dodnes. Na stránkách www.movysocina.wz.cz najdete více. FOTOGRAFIE PŘÍBRAM (35 tis. obyv.): Fotoklub Uran Příbram oslavuje 50. výročí svého založení, a to výstavou v místní Galerii Františka Drtikola. Jeho zřizovatelem byly v minulosti bohaté uranové doly. Vzhledem k tomu měli jeho členové k dispozici dobře vybavené fotokomory a solidní přístroje. Po ukončení hornické činnosti v regionu klub ztratil sponzora. Díky několika nadšencům však přežil a našel novou střechu nad hlavou v Q-klubu. Klub má 20 členů, kteří se pravidelně scházejí, nyní i s mladou „elektronickou“ generací. (Fotografie magazín, č.2, 2007) SVITAVY (17 tis. obyv.): Z pověření a za finančního přispění ministerstva kultury pořádají NIPOS Praha-útvar ARTAMA a Středisko kulturních služeb Svitavy za spolupráce tamního Městského muzea a galerie, Svazu českých fotografů a Střediska amatérské kultury IMPULS Hradec Králové letos již 27. ročník Národní soutěže a výstavy amatérské fotografie 2007. Zúčastnit se může každý občan ČR, který se považuje za amatérského fotografa. Uzávěrka pro příjem soutěžních snímků je 19. 3. Mimo oceněných prací porota vybere ještě další, které budou spolu s oceněnými vystaveny u příležitosti vyhlášení výsledků soutěže. Slavnostní předání cen a zahájení výstavy se uskuteční 12. 5. Výstava bude reprizována v dalších městech. (Fotografie magazín, č.2, 2007)

3 / 2007

Tachovská galerie

oslaví druhé narozeniny V květnu 2005 byla v centru Tachova (12,8 tis. obyv., Plzeňský kraj) otevřena Městská galerie, součást Městského kulturního střediska, příspěvkové organizace zřizované městem. V loňském roce se zde na osmi výstavách představili profesionální malíři, sochaři, skláři, keramici a fotografové. Od zámku k samostatné budově Otevření galerie, u jejíhož zrodu stáli tři zdejší výtvarníci, předcházely výstavy pořádané zejména v gotických sklepích zdejšího zámku. V tomto dnes klasicistním objektu sídlí tachovská radnice a základní umělecká škola, od pořádání výstav se však, zejména z bezpečnostních důvodů a nevhodnosti pro handicapované, muselo upustit. Následné náročné hledání vhodných prostor bylo úspěšné. Umění se zabydlelo v přízemí Sídlem galerie se stal dům z 19. století, který patří do majetku města, a výstavní aktivity zatím probíhají v jeho třech přízemních místnostech. Za pěkných letních dnů láká k posezení po vernisáži zdejší dvorek se zachovalou původní dlažbou. První výstava s výstižným názvem „Poprvé spolu“ patřila těm tachovským výtvarníkům, kteří mají na vzniku galerie nemalý podíl, tedy sochařce Aleně Burešové, malíři Milanu Vendimu Hůrkovi a Irině Slámové. Výtvarnému umění má výhledově patřit i první patro, zvolna se buduje sbírkový fond, který se stane součástí expozice. Základ vytvoří výtvarná díla, která vystavující galerii věnují. Zajímavá nabídka – více návštěvníků V letošním roce se milovníci umění mohou opět těšit na osm výstav, hudební vystoupení a nově i na galerijní noc – obdobu tradiční muzejní noci. Výstavy bývají zahajovány vernisáží, na jejímž programu se podílejí žáci a pedagogové zdejší ZUŠ, ale také přátelé vystavujících výtvarníků. Školy jsou v galerii vítány i mimo oficiální otevírací dobu, mají snížené vstupné – 5 Kč pro žáka. Návštěvu galerie mimo otevírací hodiny (úterý až neděle) je možné domluvit telefonicky. Základní vstupné činí 20 a zlevněné 10 Kč. Eva Veselá

35

36

Výtvarná kultura

Kaple slouží výtvarnému umění

Před deseti lety založil Jan Zubíček v Bruntále (17,7 tis. obyv., Moravskoslezský kraj) občanské sdružení Klub Galerie V Kapli zabývající se výstavnictvím. Kurátorem výstav je známý fotograf a galerista Jindřich Štreit. Prostředí novogotické kaple vytváří rámec pro prezentaci zejména současného umění. Na počátky galerie, na financování a nabídku či majiteli objektu, v němž galerii provozujeme, poslání výstavních aktivit jsem se zeptala členky platíme pouze symbolické nájemné. Budou-li na zmíněného o. s. Mgr. Šárky Lupečkové. to prostředky, rádi bychom zdokonalili označeMůžete nám přiblížit vznik tohoto výstavního ní galerie, aby nás našli i další zájemci. Zatím prostoru? jen snem zůstává obnovení sochy sv. Alžběty Durynské ve vnějším výklenku kaple. V druhé polovině 17. století byla jako součást Jaké jsou vaše aktivity? Oslovujete nabídkou chudobince vystavěna kaple zasvěcená sv. Alžbětě Durynské, patronce Řádu německých rytíi zájemce z širšího okolí? řů. O sto let později došlo k přestavbě a tehdy Během roku se v komorním výstavním prostoru kaple získala současnou podobu. V 80. a 90. představí 8 až 10 renomovaných autorů. Každou letech minulého století byl zbourán zadní trakt výstavu uvádí vernisáž s kulturním programem a jen díky Klubu za starý Bruntál byla další dea ve snaze přiblížit současné umění co nejširší molice zastavena. V roce 1995 koupila zchátralý veřejnosti pořádáme i další doprovodné akce. objekt stavební firma Czasch, s.r.o., opravila jej Na zvýšení návštěvnosti se také podílejí kráta prostor o rozměrech 8 x 4 m nabídla k pořádákodobé výstavky výtvarných prací zdejších dětí ní nekomerčních aktivit. O dvě léta později se a umělců, daří se nám úspěšně spolupracovat se této úlohy ujalo zmíněné občanské sdružení. školami všech stupňů. Naše aktivity mají regioJak se vašemu občanskému sdružení daří zísnální působnost a slouží řádově stovkám nejen kávat potřebné finanční prostředky? mladých lidí. Cílem je přiblížit různé formy Činnost můžeme vykonávat díky podpoře minisa projevy výtvarného umění v té nejvyšší kvaliterstva kultury, Městského úřadu Bruntál, Nadatě, a zmírnit tak znevýhodnění bruntálské veřejce pro současné umění Praha a místním firmám, nosti vůči obyvatelům bohatších a kulturnějších především stavební firmě Czasch s.r.o. Té, jako oblastí ČR. Za rozhovor děkuje Eva Veselá

GRAFIX Břeclav 2007

IV. ročník bienále drobné grafiky Městské muzeum a galerie Břeclav 22. 6. – 30. 9. 2007 Termín „drobná grafika“ je pro potřeby bienále definován maximálním formátem papíru 21 x 30 cm (30 x 21 cm). Do přehlídky nejsou přijímány práce vytvořené elektronickými médii, fotografika a ofsetový tisk. Zaslat lze minimálně 2 grafické práce ztvárněné v klasické grafické technice vzniklé v posledních třech letech. Podmínkou bezplatné účasti na bienále je darování nejméně jednoho díla do grafické sbírky MMG. Pokud autor tuto podmínku nesplní, je účast na bienále vázána účastnickým poplatkem, který činí 300 Kč nebo 10 €.

Art servis nové internetové periodikum

V prosinci 2006 byl zprovozněn internetový časopis o výtvarném umění Art servis. Šéfredaktorkou nového periodika je Lenka Lindaurová, blíže viz www.artservis.info VÝTVARNÁ KULTURA ZLÍN (79 tis. obyv.): Dne 21. 11. zpřístupnila zlínská Krajská galerie výtvarného umění stálou expozici, která přibližuje české malířství a sochařství 1. poloviny 20. století. Zaměřuje se na malířská a sochařská díla z let 1910 – 1945 s několika přesahy do 2. poloviny 40. let. Jsou tu prezentovány práce např. E. Filly, J. Čapka či J. Štýrského, návštěvníci si mohou prohlédnout mistrovská díla českého kubismu, surrealismu nebo představitelů Skupiny 42 a Skupiny RA. Stálá výstava, která bude přístupná do října 2007, se do galerie vrací po více než půl roce, kdy se tu konala přehlídka současného českého a slovenského umění Zlínský salon. (Lidové noviny, 22.11.2006)

Místní Kultura

Literatura

Literární shrabování

Již desetkrát se uskutečnila v čase shrabování podzimního listí v Horšovském Týně (4,9 tis. obyv., Plzeňský kraj) akce pořádaná místní městskou knihovnou. Prezentovaly se na ní literární prvotiny dětí i dospělých sebrané do úhledného almanachu. V r. 2005 se instituce navíc poprvé připojila k listopadovým Dnům poezie oslavujícím básnění v mnoha jeho podobách, a tím se Literární shrabování, potažmo město, zařadilo mezi čtyřicítku dalších míst připomínajících úlohu poezie v běžném životě. „Vše začalo na zdejší umělecké škole, kde žáci happeningy, výstavy, hudební a divadelní předdramatického oboru přicházeli se zajímavými stavení konané v klubech, knihovnách, školách, literárními pokusy a nám bylo líto je nechat kinech, kavárnách v řadě měst a vesnic po celé zapadnout,“ říká vedoucí knihovny Miloslarepublice. Vstup na všechny akce, kde vystupuva Baxová. Postupně se výzva k zaslání dosud jí také čeští i zahraniční básníci, bývá zdarma. nevydané prózy i poezie rozšířila na okres DoCelý projekt původně uspořádal pražský Klub 8 mažlice, příspěvky přicházely i z Plzně a okolí. (později se přidal kulturní magazín Totem.cz). V loňském roce do nesoutěžní přehlídky prací Založil také „Poezii pro cestující“, což je dodnes bez omezení tématu přišla díla padesáti autorů, probíhající celoroční výstava básní v prostorách většinou studentů starších patnácti let a seniometra. Den poezie se původně profiloval jen jako rů. Jejich literární projevy vydává knihovna od happening pořádaný k založení této výstavy. pátého ročníku v almanachu, na nějž přispívá (Více na: www.volny.cz/denpoezie.) „O tomto grantem Knihovna 21. století MK. Náklady na počinu jsme se dozvěděli na knihovnické konfevydání sedmdesáti výtisků cca šedesátistránkorenci Andersen, kde jsme vyslechli také výzvu, vé brožury činily loni 15 tis. Kč. Polovinu z této abychom se připojili, a přivedli tak děti k poečástky financoval uvedený grant, druhou město. zii,“ říká ředitelka. Že jejich iniciativa nezůstala Akce se prezentovala jako součást celorepublibez povšimnutí, lze doložit na plánované, i když kového Dne poezie, který měl loni ústřední téma nakonec bohužel neuskutečněné, akci plzeňské„Kde domov můj?“ Každý příchozí, a bylo jich ho Ason-klubu. Ten přišel s myšlenkou poezie na sto, dostal básničku do ruky. Šlo o verše aupro cestující vlakem, tzv. BásňoVláčkem na trati torů již dříve v almanachu vydaných či o poezii mezi Plzní, Staňkovem a Horšovským Týnem. K. H. Máchy. Právě tohoto největšího českého Vrcholem programu měly být v Erbovním sále romantického básníka, narozeného 16. listopahoršovskotýnského zámku literární přednášky, du, Den poezie připomíná, stejně jako poetický autorská čtení, koncert atd. Autoři Literárního přístup ke světu. Původně jednodenní oslava shrabování pak byli vyzváni, aby se zúčastnili. poezie v roce 1999 se rozšířila na čtrnáctiden„Můžeme jen litovat, že z projektu nakonec sení maraton, jehož program tvoří veřejná čtení, šlo,“ konstatuje na závěr Miloslava Baxová. Irena Koušková AUDIOVIZE PŘIBYSLAV (4 tis. obyv., okres Havlíčkův Brod): Vedení přibyslavského filmového klubu dělá starost malá návštěvnost. Ačkoli 13. 1. začal novou sezonu, je otázkou zda nebude poslední. Klub má oproti jiným určité specifikum, protože za jeden večer mohou diváci vidět dvě představení a slyšet koncert netradiční kapely. Na první představení přijde obvykle 30 – 40 diváků, ale na druhé již maximálně 10. Na

3 / 2007

malou

návštěvnost

nespokoje-

ně poukazuje už i místní kulturní dům Přibyslav, který činnost klubu dotuje. (Havlíčkobrodský deník, 15.01.2007) JILEMNICE (6 tis. obyv., okres Semily): Filmový klub v Jilemnici pro malý zájem diváků skončil k 31. 12. 2006. Jeho historie začala 10. 9. 2003. (Českolipský deník, 08.01.2007)

PRAHA: Po více než 40 letech se z východních Čech do Prahy přestěhuje mezinárodní festival filmů o vědě, technice a umění – Techfilm. Bude se konat v Praze 6, kde sídlí mnoho vzdělávacích institucí. Jedná se o nejstarší přehlídku odborných, populárně-vědeckých a vědeckých filmů v Evropě. Její letos již 44. ročník se uskuteční ve dnech 5. – 9. 3. (Právo, 22.01.2007)

37

38

Zahraničí

Hudební průniky

Foto: archiv skupiny

Arabská komunita v Čechách a hlavně v Praze je značná a lety stabilizovaná. Jinakost a mnohobarevnost jejího životního stylu jí otevírá stále víc českých dveří. Zdejší Arabové a jejich přátelé si vytkli za cíl seznamovat s arabskou kulturou ve všech jejích podobách. Letos to bude např. už 10 let, co začala svojí činnost hudební skupina Zirjab, která patří ke stálicím pražské etnoscény. Libanonec a dva Syřané hrají na tradiční arabské nástroje a zpívají autentický syrský a libanonský folklor. Jejich vystoupení jsou stále populárnější, a tak se agentura Arabesque rozhodla rozšířit vnímání arabské hudby projektem Spřízněni hudbou. Cílem je mj. přispět k odtabuizování a odpolitizování arabského fenoménu. Do Prahy přijeli dva renomovaní muzikanti ze Sýrie – Aban Zirkily (housle a piano) a Simon Mraych (arabské a westernové bubny). Tříden-

ní akce, která se konala na sklonku minulého roku, nabídla konferenci s názvem „Vzájemné ovlivňování evropské a arabské hudby, hudební průniky mezi styly a kulturami“. Byla spojena s workshopem pro profesionální hudebníky i laickou veřejnost. Navíc vystoupil člen skupiny Zirjab, básník, loutnista a zpěvák Marwan Sulaiman, který v Praze žije už několik let. Druhý den měl téma Pojďme hrát arabsko-africkou hudbu a snahou lektorů bylo interaktivně přivést veřejnost k interpretaci nově poznané hudby. Účastníci (děti i dospělí) se učili hrát na hudební nástroje v arabském stylu a spolu s arabskými muzikanty zpívali jejich lidové písně. Nejoficiálnější podobu měl třetí večer Spřízněni hudbou – Hudební mosty, který se konal ve velkém sále Městské knihovny. Mária Uhrinová

Knihy slovenských klasiků na webu Všem zájemcům a milovníkům literatury, studentům středních i vysokých škol vychází v ústrety slovenský deník SME, který nabízí obsáhlou elektronickou knihovnu slovenské klasiky. Jde o díla, jenž nepodléhají ochraně autorskými právy, texty od spisovatelů, kteří již vstoupili mezi klasiky. Čtenáři zde najdou knihy obrozenců – známou Slávy dceru Jána Kollára, básně Sama Chalupky, Jána Bottu, ale i romány J. Hurbana – Vajanského, M. Kukučína či slovenské pověsti Pavla Dobšinského nebo eseje Ludovíta Štúra. Projekt vzniká pod patronací Ústavu slovenské literatury SAV a za podpory dobrovolných spolupracovníků. Soubor textů, který už dosáhl 131 titulů, je volně přístupný na www.zlatyfond.sme.sk. [uma]

ZAHRANIČÍ ROŽNOV POD RADHOŠTĚM (17 tis. obyv., okres Vsetín): Zástupci Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a Liptovského muzea v Ružomberoku na Slovensku podepsali 12.12. 2006 smlouvu o vzájemné prezentaci a propagaci kulturního dědictví. (Zlínský deník, 13.12.2006)

Místní Kultura

Zajímavosti

Společně a zajedno Se vstupem Bulharska a Rumunska do Evropské unie se pohled na tyto balkánské země mění. Už to nejsou jenom letoviska, ale konečně je začínáme vnímat jako krajiny s bohatou kulturou a to nejen folklorní. Jednou z organizací, která pomáhá českým občanům vnímat Bulharsko ve všech souvislostech, je občanské sdružení Zaedno. Tato dobrovolná, nevýdělečná a nepolitická organizace sdružuje Bulhary a přátele Bulharska v České republice. Jejím hlavním cílem je rozvoj multikulturní společnosti v České republice a vedení majoritní společnosti k větší toleranci a porozumění pro jiné etnikum a kulturu. Sdružení Zaedno organizuje kulturní, informační, vzdělávací a zábavné akce. Poukazuje tak na rozmanitosti bulharské a balkánské kultury a mottem „Odlišnost není překážkou k vzájemnému porozumění, je to důvod ke spolupráci“ získává další zájemce. V ČR rozvíjí svoje aktivity i další bulharské organizace, např. BKOO sv. Cyrila a Metoděje, která vydává časopis Rodná řeč v bulharštině a věnuje se aktivitám v oblasti kultury a vzdělávání. Dále je to o.s. Bulharská kulturně-osvětová organizace (BKOO) a Bulharské kulturně-osvětové sdružení. [uma] V Místní kultuře č. 9/06 jsme vám představili Rumunský kulturní institut. V naší republice je sice krátce, ale různých akcí má za sebou celou řadu.

ZAHRANIČÍ CHYŠE (570 obyv., okres Karlovy Vary): Radnice Chyše spolupracuje s německou projekční kanceláří, která připravuje studii na opravu kláštera, rekonstrukci mostu a vytvoření odlitků barokních soch Matyáše Brauna. Německé firmě poskytla EU na spolupráci dotaci ve výši 50 tis. euro. (Karlovarský deník, 02.11.2006)

3 / 2007

39

„Stíhači ohnivých nocí“ V pátek 19. ledna 2007 byla v Muzeu Jindřichohradecka slavnostně zahájena spoluautorská výstava muzea a Klubu historie letectví (dále KHL) v Jindřichově Hradci o čs. letcích 68. britské noční stíhací perutě. Stalo se tak v předvečer 65. výročí založení čs. B letky 68. perutě v rámci RAF (britského Královského letectva). Změnu původního názvu výstavy (68. peruť aneb Českoslovenští váleční letci s kočičíma očima) ovlivnila audio nahrávka vzpomínek válečného pilota plk. Karla Šedy a název knihy „Stíhači ohnivých nocí“ od Františka Kauckého. Mezi hlavními hosty byla manželka v září 1993 v J. Hradci zesnulého radar-operátora „osmašedesátky“ plk. Vladimíra Cupáka a také starosta města Ing. Karel Matoušek. Kvůli nepříznivému počasí se bohužel neúčastnil stíhací pilot z bojů o Francii a Velkou Británii, příslušník 68. perutě gen. Miroslav Štandera z Plzně. Návštěvníci výstavy o čs. válečných letcích 68. perutě RAF. Foto: V. Burian

Výstava ve třech částech zachycuje osudy našich válečných letců. Úvod představuje 68. peruť za 2. světové války, další se věnuje osobnosti plk. Cupáka, jehož pozůstalost získalo Muzeum Jindřichohradecka v r. 2006. Návštěvníci se seznámí s jeho životem v předválečném Československu, poznají osudy našich pozemních vojáků a letců ve Francii, především pak našich letců v řadách RAF, až po návrat do osvobozené vlasti včetně bezpráví z 50. let 20. století a plné rehabilitace v roce 1991. V poslední části expozice přibližují fotografie a dobové exponáty příběhy letců „osmašedesátky“ s osobním vztahem k Jindřichohradecku − Josefa Kloboučníka (Deštná u J. Hradce) či Jana Klána z H. Brodu, zetě spisovatelky Vlasty Javořické ze Studené. Mezi spolupracovníky a účastníky akcí KHL byli Karel Šeda, Miroslav Jiroudek, Jaroslav Taudy, Josef Adam, Miroslav Štandera a Karel Bednařík. Právě dvěma posledně jmenovaným patří upřímný dík za ►

40

Zajímavosti

► významnou pomoc s přípravou expozice, jejíž

autenticitu doplňuje kolekce čs. a spojeneckých vyznamenání, uniformy navigátora plk. Jiřího Doležala a zbrojíře plk. Antonína Zajíce z 311. čs. bombardovací perutě i francouzská letecká uniforma z r. 1940. Zajímavé jsou předměty osobní potřeby plk. Vladimíra Cupáka, vojenské doplňky RAF od jindřichohradeckého rodáka a stíhacího pilota plk. Rudolfa Zimy či obraz darovaný KHL čs. válečným pilotem RAF plk. Raimundem Půdou. K unikátům patří sbírkové předměty KHL − torzo dřevěné vrtule

ze Spitfire Mk I a prostřelená tlaková kyslíková nádoba ze Spitfire Mk V, ve kterém 5. května 1942 zahynul nedaleko belgického města Ypres stíhací pilot 313. čs. perutě Sgt. Karel Pavlík. Na své si přijde i nejmladší generace díky plastikovým modelům letecké techniky z let 1940 až 1945. Součástí výstavy je vědomostní soutěž pro žáky a studenty základních a středních škol o věcné ceny, která bude vyhodnocena během květnových oslav Dne osvobození. Výstava potrvá až do neděle 3. června 2007. Vladislav Burian, autor výstavy

Mgr. Vladislav Burian Lásku a nadšení pro letectví a jeho historii zdědil dnes absolvent UK Praha, archeolog jindřichohradeckého muzea, městský zastupitel a zakladatel Klubu historie letectví V. Burian po rodičích. Oba létali, ale jejich syn zatím pilotní výcvik neabsolvoval. Naopak ho zajímá spíše pevná zem a lidé. Se členy klubu založeného v r. 1990 totiž mapuje hroby čs. letců i místa dopadů jejich strojů během 2. světové války na území celé Evropy, společně pak z mrákotínské žuly vytvořili Památník letců v Jindřichově Hradci. Na svém kontě má řadu fotografií, článků a přednášek, pod filmovým dokumentem „Expedice Roden 2006“ je s redaktorem ČTV A. Hazukou podepsán jako scenárista. Během klubem připravovaných besed Slavnostní zahájení výstavy „Stíhači ohnivých nocí“. a od r. 1994 pravidelných „Setkání čs. válečných Jana Cupáková a autor výstavy Vladislav Burian. Foto: M. Šafránek letců v J. Hradci“ se osobně seznámil s desítkami osobností válečného nebe, např. s gen. F. Peřinou, M. Štanderou, A. Šiškou a s jejich osudy, ale i s bývalými americkými letci sestřelenými v bitvě nad Jindřichohradeckem v r. 1944. Zásadní a téměř osudové však bylo v roce 1987 v Praze jeho první neoficiální setkání s válečnými letci v čele s F. Fajtlem, K. Šedou, M. Jiroudkem a J. Vopáleckým, kdy jej ještě jako vysokoškolského studenta přijali mezi sebe. Další fandové vojenství a aviatiky by jistě uvítali zřízení městského leteckého muzea v J. Hradci, o jehož podobě má V. Burian jasnou představu. Právě o tom se nyní jedná a rozhodne během následujících měsíců tohoto roku.

Busta se vrátila na své místo RYCHNOV NAD KNĚŽNOU: Jeden z pachatelů krádeže busty překladatele Otmara Vaňorného, díla zasloužilého umělce Leoše Kubíčka, ze symbolického rychnovského Slavína byl koncem loňského roku odsouzen k odpracování 400 hodin obecně prospěšných prací (nebýt toho, že se busta nakonec našla, trest by snad byl přísnější). Pachatelé bustu chtěli prodat, aby měli peníze na diskotéku. Policie ji však vypátrala a v červenci ji pak z rukou ředitele rychnovské policie převzal starosta města Jiří Rokl (viz foto). Busta byla před 50 lety umístěna na toto symbolické pohřebiště, jež bylo zřízeno v polovině 30. let 20. století. Josef Krám Místní Kultura

Zajímavosti

Zástupkyně NNO jede na zkušenou do Japonska

Na téma neziskový sektor jsme toto číslo otevřeli a stejným končíme. Kateřina Holmová, manažerka Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Bělá, manažerka Místní akční skupiny SPLAV (partner projektu Příležitost) a projektová manažerka Regionální rozvojové agentury Euroregionu Glacensis (jejímž členem je obec Skuhrov nad Bělou), odjíždí 10. března na desetidenní studijní cestu do Japonska. Náš dopisovatel Josef Krám se jí zeptal: J. K. Proč právě Vy budete absolvovat tuto cestu? K. H. Poukaz na studijní cestu jsme získali jako ocenění za úspěch projektu Příležitost, který společně s obcí Skuhrov nad Bělou připravovalo Sdružení SPLAV. Cestu podnikneme společně s autory dalších dvou oceněných projektů, zástupci pořádající organizace CpKp a několika senátory. J. K. Můžete být podrobnější? K. H. Na 3. mezinárodním fóru o účasti veřejnosti v rozhodování veřejné správy a principu partnerství, které se konalo 7. prosince 2006 v hlavním sále Valdštejnského paláce Senátu Parlamentu ČR v Praze, byl náš projekt Příležitost oceněn 3. místem v soutěži „O lidech s lidmi“. Tato soutěž hodnotí projekty spolupráce mezi obcemi a neziskovými organizacemi. Doplním, že cenu za podporu místní demokracie a spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi za rok 2006 získaly Otrokovice (1. místo + dva poukazy), Krajský úřad Vysočina (2. místo + jeden poukaz) a obec Skuhrov nad Bělou (3. místo + jedna studijní cesta do Japonska). Nu a to je právě ono ocenění. J. K. Toto ocenění pro obec Skuhrov nad Bělou, která utrpěla při povodni v roce 1998 škody za víc než 100 milionů korun, a přesto se stala Vesnicí roku 2001 v Královéhradeckém kraji, je významným uznáním práce. K. H. Uznání patří zejména starostovi obce, panu Vladimíru Bukovskému, ostatně on projekt prezentoval a toto ocenění přebíral. Přizvat ke spolupráci více rozdílných zájmových a sociálních skupin lidí, umět jim naslouchat a najít společný cíl, to vyžaduje spoustu pochopení a trpělivosti. Ceny si vážíme o to víc, že Skuhrov byl jednou z nejmenších zúčastněných obcí, a porovnávat odborné, administrativní a technické zázemí obce s Městským nebo dokonce Krajským úřadem snad ani nejde. Ze 17 přihlášených projektů do soutěže „O lidech s lidmi“ jich postoupilo do 2. kola pět (obce Vlkov – „Vlkovská náves pro 21. století“ a Skuhrov nad Bělou – „Příležitost“, města Šternberk – „Sídliště, kde chci bydlet“ a Otrokovice – „Komunitní plán sociálních služeb na Otrokovicku“ a Krajský úřad Vysočina – „Partnerství pro Vysočinu – 1. etapa“). Studijní cestu organizují Centrum pro komunitní spolupráci a japonská nadace The Sasakawa Peace Foundation. J. K. Jaký bude náplň Vaší cesty? Vím z programu, že mj. Abiko City, spolupráce s tamní vládou, Takatori Community Centra, návštěva hirošimského Muzea atomové bomby a jednání v parlamentu ve Fukooce. K. H. Obecně řečeno – budeme se setkávat ve městech, která navštívíme, se zástupci státní správy i samosprávy a neziskových organizací, které v nich působí. Ráda bych odtamtud přivezla kontakty pro naše organizace – zjistila jsem totiž například, že žádné z těchto měst nemá české partnerské město. Já tam pojedu s konkrétní nabídkou spolupráce na projektu místní akční skupiny Sdružení SPLAV pro japonské neziskové organizace. 3 / 2007

41

42

NABÍDKA

Aktuálně z NIPOS

Roztoky – Středočeské muzeum PROMĚNY STŘEDOČESKÉHO VENKOVA (akvarely B. Poláka v konfrontaci s fotodokumentací muzea), do 22. 4. ZVÍŘATA UPROSTŘED VELKOMĚSTA, od 4. 4. do 30. 9. Olomouc – Muzeum umění VLADIMÍR HAVLÍK SOFT SPIRIT (1977 – 2007), do 25. 3. Uherské Hradiště – Slovácké muzeum ANTONÍN KROČA, malíř Lašska, do 15. 4. ANTONÍN KROČA, junior, do 15. 4. Znojmo – Dům umění Jihomor. Muzea MONA LISA 2006 – výstava současných výtvarníků na téma Mona Lisa, do 31. 3. České Budějovice – Jihočeské muzeum OSTROVY SANDOKANA, do 4. 3. LIDOVÉ MADONY, do 22. 4. VÝSTAVA ORCHIDEJÍ, BROMÉLIÍ, SUKULENTŮ A JINÝCH EXOTICKÝCH ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ, od 10. 3. do 18. 3. Vsetín – Masarykova veřejná knihovna „TAKY MÁTE RÁDI JEŽKA A VOSKOVCE + WERICHA?“, putovní výstava, do 9. 3. Břeclav – Městské muzeum a galerie JINDŘICH PEVNÝ: ŽENY, LÉTAVICE A JINÉ PODIVUHODNÉ BYTOSTI, od 8. 3. do 22. 4. Brandýs nad Labem – Oblastní muzeum Praha-východ BROUCI A BROUCI, do 1. 4. MUZEUM BUDOUCNOSTI X – obrazy: Dagmar Šimková, od 8. 3. do 1. 4. Havířov-Životice – Památník životické tragédie POHLEDNICE – umění nejskromnější, do 26. 8. Klatovy – Vlastivědné muzeum dr. Hostaše ČAS MEZI PROSTOREM − výstava výtvarných děl Wernera Zieglera ze SRN, do 10. 3. REGION 2006 – výstava současných klatovských výtvarníků, od 15. 3. do 28. 4. OSTATKOVÉ OBRÁZKY, do 10. 3. DÝMKY A DALŠÍ KUŘÁCKÉ POTŘEBY ZE SBÍREK KLATOVSKÉHO MUZEA, od 15. 3. do 19. 5. POKLADY ZE SBÍREK MUZEA V NEUKIRCHENU BEI HEILIGEN BLAT, do 10. 3. BETONOVÁ LINIE II – výstavba opevnění na Klatovsku na konci 30. let minulého století ve světle archivních materiálů, od 15. 3. do 19. 5. Hradec Králové – Muzeum východních Čech STANISLAV SUCHARDA 1866 – 1916 (sochař a medailér), do 29. 4. Zlín – Muzeum jihovýchodní Moravy KRASOHLED (Jak trávily svůj volný čas děti v 1. polovině 20. století), do 13. 5. Jílové u Prahy – Regionální muzeum KELTOVÉ A STŘEDNÍ ČECHY – PhDr. Jarmila Valentová, do 22. 4.

K

niha Divadla svítící do tmy s podtitulem Nesoustavné nahlédnutí do historie malých neprofesionálních scén 70. let 20. století je druhým svazkem chystané trilogie mapující vývoj autorských divadel (také tzv. divadel malých jevištních forem) ve třech «předlistopadových» dekádách minulého století – tolik z úvodu zmíněné publikace. 179 stránek textu doprovází řada fotografií. Na přípravě a vydání se podílelo ministerstvo kultury. Knihu vydalo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu v Praze (NIPOS). Zájemci si ji mohou za cenu 150 Kč koupit nebo objednat v NIPOS – Blanická 4, P.O.BOX 12, 120 21 Praha 2, e-mail: [email protected] , tel. 221 507 912. První díl této trilogie s názvem Pódia z krabičky, s podtitulem Nesoustavné nahlédnutí do historie malých neprofesionálních scén 60. let 20 století, si můžete rovněž objednat na stejné adrese. Cena včetně CD je 255 Kč.

V







Ú







těchto dnech a týdnech startují po celé ČR krajské postupové přehlídky v jednotlivých oborech neprofesionálního umění. Stovky dospělých i dětských souborů i jednotlivců v různých druzích amatérského divadla, ve scénickém tanci, filmové tvorbě, dětském sborovém zpěvu, dětském divadle, uměleckém přednesu a dalších budou v průběhu března až května usilovat o postup na druhové národní přehlídky. Pořadatelé těchto přehlídek se při tom řídí propozicemi přehlídek na rok 2007 vydanými naší institucí ve spolupráci s jejími odbornými radami. Dokumenty jsou zveřejněny také na našem webu. tvar Centrum informací o kultuře jako každoročně z pověření ministerstva kultury realizuje sběr statistických údajů z oblasti kultury. Za tím účelem byla oslovena řada zpravodajských jednotek se žádostí o vyplnění statistických výkazů (zákon 89/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Prosíme touto cestou všechny o pozornost při jejich vyplňování, neboť vykázané údaje pak poskytují obraz kultury v ČR. Všem zúčastněným děkujeme za vstřícnost a věnovaný čas.

Místní Kultura

44

otevøeno dennì mimo pondìlí od 10 do 18 hodin 14. prosince 2006 až 18. bøezna 2007 / GALERIE

STØEDOÈESKÉ MUZEUM V ROZTOKÁCH U PRAHY Vás zve na výstavu

�������� ���������������

������������������������ ������������

����������������������

Místní Kultura