2010 pro týden pravidelně nepravidelný týdeník z Louţnice a okolí

LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 40.

13. října 2010

WWW.NAZADUSI.ESTRANKY.CZ

http://www.nazadusi.webzdarma.cz/

LOUŢNICKÝ ZPRAVODAJ Číslo: 40. / 2010 pro týden 13. 10. 2010 – 20. 10. 2010 pravidelně nepravidelný týdeník z Louţnice a okolí

Z DOMOVA OBECNÍ ÚŘAD LOUŢNICE Příloha č. 2 k zápisu ZO Louţnice, konané 4. 10. 2010 Usnesení č.5/10 ze zasedání zastupitelstva obce Louţnice konané dne 18. 6. 2010 1. ZO schvaluje v rámci KPÚ Louţnice, konečnou úpravu cest dle jejich priorit 2. ZO rozhodlo o novém připojištění obecních budov proti vloupání. 3. ZO rozhodlo o úhradě rozbité výlohy u prodejny potravin, po vloupání. 4. ZO schválilo příspěvek na výstavu fotografií, Louţnice 1900 – 2000, a výši vstupného. 5. ZO schválilo ţádost mysliveckého sdruţení Březí Huť, na pořádání myslivecké leče. 6. ZO neschválilo ţádost o pronájem malého sálu v KD na pořádání narozenin. 7. ZO schválilo nákup dárkových balíčků – pí Šikolová a p. Bukvic. 8. Návrh akcí pro ZO 2010 – 2014 v příloze č. 3.

Jindřich Kazda – starosta, Petr Krupka - místostarosta NEHODA V NAŠÍ OBCI Všechny občany naší obce, ve čtvrtek 6. 10. 2010 v podvečerních hodinách, vyděsil přílet helikoptéry záchranné sluţby Libereckého kraje. Před příletem helikoptéry přijela do obce i sanita záchranné sluţby. Všichni vyděšeně sledovali, co se kde stalo, po chvilce to bylo všem jasné. Při opravě rodinného domku, spadl jeho majitel Martin Dimmera ze střechy. V tu chvíli museli nad Louţnicí krouţit také všichni svatí, jelikoţ pana Dimmeru odvezla do nemocnice sanita, kde podstoupil veškerá vyšetření a jakým bylo pro všechny překvapením, kdyţ druhý den, byl

doma. Sice pomlácený, ale ţivý a zdravý. Přejeme hodně zdraví! NEPODCEŇUJTE ÚDRŢBU KOMÍNŮ A TOPIDEL PŘED TOPNOU SEZONOU! Za chvíli jiţ nastane tuhá zima, a tak se pomalu schyluje i k zapínání topidel. Dost lidí neví, ţe hasiči mohou za špatně vyčištěný komín nebo jiné porušení zásad bezpečného provozu topidel a komínů udělit i desetitisícové pokuty. Kontrolou stavu spotřebiče nejlépe jedenkrát ročně ještě před topnou sezonou nejenţe předejdete problémům, ale dá se díky ní i ušetřit za plyn (špatné spalování), navíc se prodluţujete i ţivotnost spotřebiče, ale především. U topidel na tuhá paliva, pokud se zanedbává údrţba, dochází ke špatnému hoření, ale roste i nebezpečí vznícení sazí. Škvíry v komínovém plášti zase hrozí vznikem poţáru na půdě. Poţár sazí v komíně nikdy nehaste vodou, mohlo by dojít k jeho popraskání nebo dokonce výbuchu. Pamatujte, ţe čas věnovaný pozornému dodrţování pravidel bezpečného nakládání s topidly a komíny se vám mnohokrát vyplatí. Důsledná preventivní opatření ochrání zdraví vaše i vašich dětí a zabezpečí váš majetek před poţáry. Kominíci v našem okolí: Olena Baranová - Stavění komínů, vyvloţkováni, frézování komínů, odstraňování komínových závad pomocí sondy a rotačních hřídelí. Průmyslová 813, 468 22 Ţelezný Brod, E-mail: [email protected], Telefon:+420 728 223 022 Jiří Pospíšil - Opravy, stavby, revize, kolaudace, vloţkování, čištění komínů a spotřebičů paliv. Montáţe nerezových fasádních komínů, připojování spotřebičů. http://www.kominictvipospisil.euroregin.cz, Adresa: Jiří Pospíšil Luční 56, 468 51 Smrţovka. Telefon: +420 483 395 195, Mobil: +420 728 761 556.

1


13. října 2010

VOLBY 2010 - VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ Volby do zastupitelstva obce se uskuteční v pátek dne 15. 10. 2010 od 14.00 hodin do 22.00 hodin a v sobotu dne 16. 10. 2010 od 8.00 hodin do 14.00 hodin. Místem konání voleb je volební místnost v budově Obecního úřadu (čp. 58) Jak hlasovat? Po obdržení úřední obálky, případně hlasovacího lístku, vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. Pokud se volič neodebere do tohoto prostoru, nebude mu hlasování umožněno. V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků volič může hlasovací lístek upravit jedním z uvedených způsobů: Označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce před názvem volební strany pouze jednu volební stranu. Tím je dán hlas kandidátům této volební strany v pořadí dle hlasovacího lístku v počtu, kolik činí počet členů zastupitelstva obce, který má být v obci volen. Pokud by byla označena tímto způsobem více než jedna volební strana, byl by takový hlas neplatný. Označit v rámečcích před jmény kandidátů křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to z kterékoli volební strany, nejvýše však tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno. Počet členů zastupitelstva, který má být v obci zvolen, je uveden v záhlaví hlasovacího lístku. Pokud by bylo označeno tímto způsobem více kandidátů, než je stanovený počet, byl by takový hlas neplatný. Kromě toho lze oba způsoby, popsané v předchozích bodech, kombinovat, a to tak, že lze označit křížkem jednu volební stranu a dále v rámečku před jménem kandidáta další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. V tomto případě je dán hlas jednotlivě označeným kandidátům. Z označené volební strany je dán hlas podle pořadí na hlasovacím lístku pouze tolika kandidátům, kolik zbývá do počtu volených členů zastupitelstva obce. Pokud má být voleno např. 11 členů zastupitelstva a je označena volební strana s 11 kandidáty a kromě toho 5 kandidátů individuálně ze sloupců dalších volebních stran, je dáno označené volební straně 6 hlasů, a to pro kandidáty na prvních šesti místech. Pokud by byla tímto způsobem označena více než jedna volební strana nebo více kandidátů, než je stanovený počet, byl by takový hlas neplatný. Po úpravě vloží volič hlasovací lístek do úřední obálky. Pokud volič neoznačí na hlasovacím lístku ani volební stranu, ani žádného kandidáta, hlasovací lístek nevloží do úřední obálky, hlasovací lístek přetrhne nebo vloží do úřední obálky několik hlasovacích lístků do téhož zastupitelstva, je jeho hlas neplatný. Způsob hlasování Po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacího lístku hlasuje volič tak, že úřední obálku vloží před okrskovou volební komisí do volební schránky. Každý volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. S voličem, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu, anebo nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků přítomen jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise, a hlasovací lístek za něho upravit a vložit do úřední obálky, a popřípadě i úřední obálku vložit do volební schránky. SHRNUTÍ: Jak správně hlasovat? 1. Volím stranu - Nejjednodušší je zakřížkovat celou politickou stranu. Po jednom hlasu pak dostanou všichni její kandidáti. 2. Volím jména - Volič má tolik hlasů, kolik je zastupitelů. Kdyby dal hlas např. jen 4 lidem, zbylé by propadly. 3. Kombinace - Lze zakřížkovat jednu stranu a kromě toho křížkovat i kandidáty odjinud. Straně pak připadne jen tolik hlasů, kolik ze svých křížků volič nerozdá někomu jinému

LOUŢNICE SNK

SNK LOUŢNICE

Marcel Pohl

Petr Krupka

Mgr. Jaroslav Lanc

Jaromír Udatný

Miroslav Kramář

Lenka Pešatová

Olga Hrdličková

Ing. Vladimír Sochor

Radek Ţivný

Jana Matěásková

Jindřich Kazda

Jaroslava Hnátková Iveta Blaţková

Jelikoţ se v naší obci podařilo dát dohromady dvě kandidátky (1. Louţnice sdruţení nezávislých kandidátů a 2. Sdruţení nezávislých kandidátů Louţnice). Napadlo mě, ţe bych Vám voličům, všechny kandidáty představila v malé anketě, kaţdý kandidát dostal pět stejných otázek. Záleţelo jiţ jen na nich, jak a jestli vůbec odpoví. Děkuji všem, co odpověděli, za jejich ochotu a kladný přístup. Na dalších stránkách si můţete anketu přečíst.

2


13. října 2010

OTÁZKY POLOŢENÉ VŠEM KANDIDÁTŮM: 1. Pocházíte z Louţnice? Narodil jste se zde, nebo se přistěhoval, pokud ano, jak dlouho v Louţnici ţijete? 2. Proč kandidujete? 3. Jiţ jste někdy kandidoval do obecního zastupitelstva a byl jste někdy v obecním zastupitelstvu? Pokud ano, jakou funkci jste zastával? 4. Je něco co byste chtěl v Louţnici změnit? 5. Co byste chtěl vzkázat občanům před volbami?

Mgr. Jaroslav Lanc 1. Narodil jsem se v Praze, ale moji rodiče bydleli v Trutnově, kde jsem i proţil dětství. Do Louţnice jsem se „přiţenil― v roce 1968, protoţe jsem tenkrát uţ rok učil na Gymnáziu U Balvanu v Jablonci nad Nisou, kde jsem se poznal se svojí ţenou Dagmar Berntovou. V Louţnici tedy ţiji 42 let. 2. Kaţdý ví, ţe členem zastupitelstva jsem byl v mnoha předchozích volebních obdobích. Proto jsem svoji letošní kandidaturu velmi zvaţoval. Jsem rád, ţe v Louţnici je celkem 13 kandidátů do zastupitelstva o 7 členech. Mají tedy občané Louţnice z čeho vybírat. To je tedy první důvod mé kandidatury. Druhým důvodem je předání zkušeností mladším a pomáhat těm občanům, kteří pomoc potřebují. 3. V zastupitelstvu, které nyní končí, jsem byl v kontrolním výboru. 4. Za uplynulých 42 let, ačkoliv se nám to někdy nezdá, se v Louţnici dost změnilo. Často tyto změny bereme jako samozřejmost. Nemyslím si, ţe je potřeba něco radikálně měnit. Stačí pokračovat ve stávajícím vývoji. Je dobře, ţe obec nemá dluhy, rozumně vynakládá finanční prostředky na její rozvoj. Udrţovat stávající majetek zlepšovat vybavení budov, modernizovat. Budovat zařízení pro vyuţití volného času, i kdyţ kaţdý řekne, ţe na vesnici moc volného času není. 5. V obci můţeme spoléhat jen na sebe. Pokud nebudou občané pomáhat, sedm zastupitelů všechno nevyřeší a neudělá. Můţeme mít na věci různé názory, ale je třeba s nimi přijít včas, prodiskutovat je, prosadit je, ale pak se podílet na jejich realizaci. Musíme drţet pohromadě, vţdyť co všechno v Louţnici vzniklo na základě dobrovolného nadšení občanů Louţnice. Co je akcí, které se zde zrodily a na které nejen občané vzpomínají. Vaţme si toho, ţe jsme stále samostatnou obcí se svojí samosprávou. Těm, které při letošních volbách vyberete, nestačí dát důvěru, podporujte je a pomáhejte jim. Nestačí říkat, co by se mělo, je třeba říci – co já pro to udělám. A první krok je, ţe půjdu k volbám. ------------------------------------------------------------------Miroslav Kramář 1. Ano pocházím z Louţnice. 2. Protoţe nechci patřit pod jinou obecní správu. 3. Ano. Pořádková komise.

4. -----------5. Lidé bděte.

-------------------------------------------------------------------Olga Hrdličková 1. Nepocházím, přistěhovala jsem se a ţiji zde 12 let. 2. Protoţe mi není lhostejné co se tu děje a bude dít. 3. Ještě jsem nekandidovala. 4. Ani snad ne. Obec se mi líbí, jaká je. 5. Ať se sejdeme v hojném počtu. ---------------------------------------------------------------------

Petr Krupka 1. Nepocházím, ale bydlím zde jiţ 14 let. 2. Jiţ jednou jsem byl členem zastupitelstva obce a mám chuť v tom dále pokračovat a přispět pro rozvoj obce 3. Ano, kandidoval jsem, a to v období 2006 – 2010, jako místostarosta 4. Změnit a realizovat by se dalo ledacos. Počínaje kanalizací, konče např. radary v obci. Veškeré tyto věci jsou ale závislé na finančních prostředcích, které plynou do obce. Toto je dost podstatný problém, pokud by ovšem obec nešla do úvěrů a nechtěla se nenávratně zadluţit. 5. Přijďte všichni, kdo se řídíte zdravým rozumem a chcete, aby obec zůstala pro další období samostatná. -------------------------------------------------------------------Jaromír Udatný 1. Mé rodiště jsou Koberovy, kde jsem proţil dětství. Od roku 1964 ţiji v Louţnici, coţ představuje uţ 47 rok. 2. Protoţe občané Louţnice o tuto práci nemají zájem, ţádný se sám nepřihlásil, takţe já jdu s tímto vysokým věkem kandidovat! 3. Ano, předseda sociální komise. 4. V Louţnici se dají dělat změny, pokud budou peníze. V současné době je pro aktivity pouze 400.000,- Kč! A co se s takovými financemi dá dělat? 5. Aby se občané zúčastňovali veřejných schůzí, aby poznali práci obecního úřadu, včetně problémů. Potom by nemuseli u piva nebo podobně, kritizovat práci OÚ a mohli se zapojit do dění v obci!!! P. S. Na kandidátce je necelých 8% voličů obce! Tak co těch zbývajících 92%? Lenka Pešatová 1. Do Louţnice jsme se přistěhovali v roce 2000 z Prahy. 2. Byla mi poloţena otázka, zda bych nechtěla kandidovat. Rozhodla jsem se, ţe to zkusím. 3. Ještě jsem do obecního zastupitelstva nekandidovala. 4. Mám dojem, ţe po panu starostovi Kazdovi a jeho týmu toho moc na vylepšení není. 5. Volte ty, kterým důvěřujete, protoţe je znáte a víte, ţe pro obec mohou něco dobrého vykonat. ---------------------------------------------------------------------Ing. Vladimír Sochor 1. Pocházím z Louţnice - ţiji zde 55 let 2. Na ţádost stávajícího zastupitelstva 3. Ano - řadový poslanec 4. Infrastrukturu - 1) kanalizace, 2) vodovod, 3) plyn Pozn. vzhledem k obecnímu rozpočtu a nespravedlivé státní politice přerozdělování dotací - nereálné 5. Přijďte k volbám a volte mladé realisty. ----------------------------------------------------------------------

3


Radek Ţivný 1. Pocházím z Frýdlantu v Čechách a do Louţnice jsem se přiţenil v roce 1999. 2. Byl jsem osloven některými nynějšími zastupiteli. 3. V obecním zastupitelstvu jsem nikdy nebyl, ale kandidoval jsem jiţ v minulém volebním období. 4. Myslím si, ţe současné zastupitelstvo se snaţilo vyjít obyvatelům vstříc, alespoň z vlastní zkušenosti tak soudím. A návrh na zlepšení? Snad větší vyuţití prostor sokolovny pro mládeţ, pokud by o to byl zájem a upravení okolí hřbitova co se týče okolí za zdí hřbitova. 5. Ať se jim dobře daří i v těch horších časech, které nám Ti všichni nahoře slibují a k Vaší spokojenosti zvolené zastupitelstvo, které Vám pomůţe s Vašimi poţadavky a přáními. ----------------------------------------------------------------------Jindřich Kazda 1. Nepocházím z Louţnice. V roce 1975 jsem zde začal s opravami domu, do něhoţ jsme se nastěhovali v roce 1982. 2. Mnoho lidí ví, jak by se obec měla spravovat a co vše by se mělo dělat. Bohuţel, nikdo z nich se nepřihlásil do nové kandidátky zastupitelstva obce, aby mohl své záměry realizovat. Takţe jeden z důvodů proč kandiduji je, aby se zvýšila konkurenceschopnost kandidátky, další z důvodů je třeba i to, ţe bych byl nerad, aby se obec musela do budoucna slučovat s jinou obcí a tím ztratila svoji samostatnost 3. V zastupitelstvu obce jsem byl krátce po roce 1989 a poté od roku 2002 aţ do současnosti, kdy jsem zastával funkci starosty obce. 4. Na změnu čeká stále mnoho věcí. Změnit je, ale není otázkou jednoho člověka, to je otázkou všech členů zastupitelstva s podporou občanů. Aby se mohlo měnit, musí být prostředky a těch je bohuţel nedostatek. Nedostatek prostředků se ale nechá alespoň částečně dohnat prací všech, kteří něco měnit chtějí. 5. Kaţdý, kdo má svoji obec rád, by měl za ni i cítit zodpovědnost a nemyslet si, ţe zvolením zastupitelů se této odpovědnosti zbavuje.

13. října 2010

Jana Matěásková 1. Z Louţnice pocházím, jsem Louţnickým patriotem. 2. Protoţe mi není osud naší obce lhostejný, kdyby nikdo nekandidoval, mohla by naše obec připadnout pod jinou obec a přišla by o veškerou samosprávu. 3. V minulém volebním období jsem kandidovala, ale nebyla jsem zvolena. 4. Vţdy se najde něco, co je potřeba změnit, nicméně mi je jasné, ţe s tak omezeným rozpočtem se zde ţádné velké změny uskutečnit nemohou. 5. Chtěla bych, aby se všem v naší obci stále krásně ţilo a aby zde nevznikaly ţádné velké sváry a nepřátelství, aby Louţnice vţdy drţela pohromadě jako doposud.

OTÁZKY POLOŢENÉ VŠEM KANDIDÁTŮM: 1. Pocházíte z Louţnice? Narodil jste se zde, nebo se přistěhoval, pokud ano, jak dlouho v Louţnici ţijete? 2. Proč kandidujete? 3. Jiţ jste někdy kandidoval do obecního zastupitelstva a byl jste někdy v obecním zastupitelstvu? Pokud ano, jakou funkci jste zastával? 4. Je něco co byste chtěl v Louţnici změnit? 5. Co byste chtěl vzkázat občanům před volbami?

4

LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 40. DOTISK KNIHY Pokud máte zájem si ještě zakoupit knihu „ŢIVOT SE SKLEM―, nyní máte další moţnost, kniha pojednává o ţivotě mého pradědy, podnikatele z Louţnice, který zde měl továrnu Linson na výrobu rokailu. Tuto knihu nyní můţete zakoupit nejen v Hospůdce Na Záduší v Louţnici, ale také v Infocentru v Ţelezném Brodě, či v knihkupectví u Svárovských, na Malém Rynku v Ţelezném Brodě. Kniha vyšla v Nakladatelství BOR http://www.naklbor.cz/ Jedná se o nakladatelství, které vydává, mimo jiné, knihy z našeho regionu.

POSLEDNÍ LEČ 2010 Myslivecký ples –“POSLEDNÍ LEČ 2010” bude opět v Louţnické sokolovně a to v sobotu 13. listopadu 2010. Předprodej lístků v Hospůdce Na Záduší bude kaţdý pátek od 19.00 do 20.00 hod počínaje 15.10.2010 !!!

13. října 2010

VÝZVA KE KÁCENÍ A OKLEŠTĚNÍ STROMOVÍ A JINÝCH POROSTŮ pro majitele a uţivatele pozemků. Váţená zákaznice, váţený zákazníku, dovolujeme si Vás poţádat o pokácení a okleštění stromoví a jiných porostů v blízkosti elektrických rozvodných zařízení. Důvodem je zabezpečeni provozu rozvodného zařízení, zajištění bezpečnosti osob, kvalitní dodávky elektřiny a sníţení ztrát v sítích na základě zákona Č. 458/2000 Sb., energetický zákon. A zákona Č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. OKLEŠTĚNÍ DŘEVIN PROVEĎTE PROSÍM V TERMÍNU OD 1. ŘÍJNA DO 15. LISTOPADU. Okleštění (ořez) dřevin prosím provádějte tak, aby: nejmenší vzdálenost větví od vodičů nízkého napětí u ovocných stromů byla alespoň 1 m u holých vodičů; 0,5 m u Izolovaného a kabelového vedení; u lesních a ostatních stromů 0,5 m u holého, izolovaného i kabelového vedení s uvaţováním ročního přírůstku; v ochranném pásmu vedení vysokého napětí, tj. pod vedením a 7 m na kaţdou stranu od krajních vodičů, dosahovaly porosty maximální výšky 3 m a minimální vzdálenost větví od vodičů u ovocných stromů byla 2,1 m u holých vodičů, 1,5 m u izolovaného vedení a 0,5 m u kabelového vedení; u lesních a ostatních stromů 0,6 m u holého vedení a 0,5 m u izolovaného a kabelového vedení s uvaţováním ročního přírůstku; v ochranném pásmu vedení 110 kV, tj. pod vedením a 12 m na kaţdou stranu od krajních vodičů dosahovaly porosty maximální výšky 3 m. Při práci prosím dodrţujte bezpečné vzdálenosti od vodičů pod napětím dle ČSN EN 501 10-1 ed. 2. Odstraňování stromoví, při kterém by mohla být ohroţena bezpečnost a funkčnost vedení, provádějte pouze se souhlasem společnosti ČEZ Distribuční sluţby, s. r.o. Pokud nedodrţíte uvedený termín, provede okleštění, případně odstranění dřevin společnost ČEZ Distribuční sluţby, s. r. o. Děkujeme Vám za spolupráci ČEZ Distribuce, a. s

CVIČENÍ PRO DĚTI Začínáme cvičit v pátek 1. 9. 2010 v sokolovně na Malém sále. Malé předškolní děti začínají v 16 hodin a mladší školní začínají od 17. hodin (sebou boty na přezutí se světlou podráţkou). těšíme se na Vás. Míša a Eva Hledáme maminku, která by chtěla vést cvičení s námi. Díky Eva

5


13. října 2010

VÝSTAVA Ve dnech 29 – 31. Října 2010 se chystá u nás v Louţnici výstava fotografii z let 1900 – 2000. Výstava se bude konat v sokolovně na „Velkém sále―. Nicméně jsou to fotografie posbírané po celé obci, za něţ děkujeme. Pokud, ale máte doma ještě nějaké další zajímavé fotografie z Louţnice (domy, lidi, akce apod.), budeme rádi, kdyţ nám je půjčíte, my si je okopírujeme a zase v pořádku vrátíme. Nebo pokud máte nějaké zajímavé předměty (knihy, výrobky co se zde vyráběli apod.), vztahující se k Louţnici, budeme rádi za jejich zapůjčení. Těšíme se na Vaši účast!

SOKOL LOUŢNICE STOLNÍ TENIS – LOUŢNICE

KOBEROVY - LOUŢNICE A 5:13 Konečně i první naše muţstvo zahájilo soutěţní ročník a to na stolech nováčka okresního přeboru 1. třídy Koberov. Domácí v sestavě Broţek, Kobrle, Salaba a Novák šli do utkání plni odhodlání a čekal nás rozhodně kvalitní zápas. Čtyrhry nám sice nešly tak jak by jsme si představovali, ale obě vyhráváme a to je dobrý začátek. Ve dvouhrách se nedaří Abrahamovi, který není ve své kůţi (nachlazen) tak všechny své zápasy prohrává. Jednou dokáţe klopýtnout, Martin Paldus, kdyţ na něho skvěle zahrál ten den domácí Broţek a vyhrál 3:0. Zato bez poráţky odehrávají svá utkání bratři Slavíci Jarda se sice trápil jiţ se zmiňovaným Broţkem 3:2,ale ţe zvládl úvodní střetnutí bez ztráty je vynikající. A jeho brácha Mirek bez ztráty setu potvrdil v Koberovech naše vítězství 13:5. Body: Slavík Mirek a Slavík Jarda 4,5 Paldus Martin 3,5 Abraham Zdeněk 0,5

6


13. října 2010

ZAHRADA ČESNEK - Také Vám nechutná ten kupovaný česnek made in China? V obchodech se uţ náš klasický český, silný, česnek skoro nevyskytuje a tak pokud máte zahrádku, nyní bude ten správný čas si vypěstovat svůj vlastní, kvalitní a klasický český česnek. Jen si budete muset chvilku počkat. Český česnek roste pomalu, přirozeně, a tak vzniká jeho charakteristická chuť a aroma Česnek sázejte od konce září do prvního sněhu nebo aţ na jaře, kdy půda rozmrzá. Nejrozšířenější a nejpouţívanější česnek je česnek kuchyňský. Česnek reguluje hladinu cholesterolu v krvi, sniţuje krevní tlak, zvyšuje peristaltiku (pohyb střev) a posiluje obranyschopnost těla. Dále pomáhá při nachlazení a ztrátě hlasu - jeden strouţek se lţící medu prý působí blahodárně. Česnek údajně podporuje také potenci, coţ je spíše důsledek rozšiřování cév v těle. Tělo se pak lépe prokrví. Před vysazením česneku je vhodné sadbu preventivně namořit přípravkem proti škůdcům a houbám, zvláště pokud se vám uţ dříve na zahrádce objevily. Česnek je oblíbeným terčem vlnovníku česnekového nebo háďátka zhoubného. Před sadbou proto namočte strouţky, které budete sázet, do přípravku Sulka. Česnek do něj namočte na 6-12 hodin, poté bude úroda před parazity chráněna. Česnek se sází na konci podzimu (listopad aţ prosinec) nebo časně na jaře. Pokud je v listopadu stále teplo, počkejte na ochlazení a sázejte těsně před zamrznutím půdy. Před sadbou pečlivě odplevelte záhonek a do půdy přimíchejte kompost, rohoţku nebo cererit. Namořené strouţky česneku zamačkejte do půdy prstem do hloubky 5-8 cm. Sázejte je v jednom řádku po 10 cm, řádky by měly být od sebe vzdálené asi 35 cm. Česnek nesázejte na místo, kde uţ minulou sezónu rostl nebo kde jste pěstovali cibuli či pór. Hrozí totiţ přenos chorob a mnoţení škůdců. Pokud parazit napadl česnek na vašem záhonku uţ dříve, počkejte několik let, neţ ho opět zasadíte. Sklízejte, aţ jeho listy ztratí vodu, zkřehnou a zeţloutnou. Pozor! Pokud česnek necháte v zemi příliš dlouho, začne se rozpadat a špatně ho uskladníte.

Česnek skladujte v suché a větrané místnosti, jinak by plesnivěl. K usušení česneku svaţte k sobě 10 – 15 kusů, které ještě mají stonek, a zavěste je. Jako dekorace vám poslouţí pár kusů s dlouhým stonkem, které dáte do vázy. Pokud Vám česnek chutná, ale způsobuje zaţívací problémy, vyzkoušejte malou fintu: česnek rozřízněte a vyndejte „jádro― pak Vám česnek nebude dělat problém. A jak je to s tím Čínským? Proč je čínský česnek tak nekvalitní? Jednoduše řečeno: jeho pěstování není z našeho pohledu fér. Čína má niţší standardy na kontrolu potravin, pouţívá více konzervantů, chemických látek i u nás nepovolených hnojiv. Henry Bell z Australian Garlic Industry Association tvrdí, ţe čínský česnek je vybělen chlorem, odčervený metylbromidem, nenaklíčený díky zpomalovačům růstu a hnojený lidskými výkaly. Nízká kvalita dováţeného produktu bývá samozřejmě také způsobena jeho dlouhým skladováním. Nezřídka se k nám na pulty dostane česnek z loňské sklizně, coţ mu na potřebné síle nepřidá. Český trh s česnekem v současné době tvoří zhruba 75 procent česneku z Číny a asi 16 procent ze Španělska. Česko se mohlo kdysi chlubit jedním z nejlepších česneků na světě, jeho kvalitu oceňovali i odběratelé z USA nebo Švédska! A víte, odkud česnek původně pochází? No přece z Číny… Nenechme si vzít ten náš kvalitní dobrý český česnek a kupujte si jej přímo u pěstitelů či si ho vypěstujte sami! Cesta Čínského česneku na náš stůl, uznejte co energie a emise oxidu uhličitého z přepravy nás to stojí. Všechny potraviny v obchodě musí mít vyznačenou zemi původu. Buďte vybíraví. Jídlo zblízka často leţí vedle lákavě zabaleného z dovozu. Pokud váš obchodník nemá konkrétně české zboţí, poţádejte ho, ať ho objedná. To co bude na trhu, přece určujeme svým rozhodnutím právě my – zákazníci! Co nenajdete v supermarketech, mohou mít v malém obchodě za rohem (a budete mile překvapeni osobním přístupem a výběrem). Najděte ve svém okolí farmáře, někteří prodávají své produkty přímo ze dvora. Budete mít čerstvé potraviny z důvěryhodného zdroje a ještě ušetříte.

7


ZE SVĚTA ŢELEZNÝ BROD - Městská policie Ţelezný Brod informuje. Během léta řešila Městská policie (dále MP) ve spolupráci s Policií České republiky (dále PČR) případ výtrţnictví, který se stal v ranních hodinách na Masarykově ul. Jednalo se o rvačku v jednom z brodských barů, která následně pokračovala i na ulici. Poškozený byl převezen Lékařskou sluţbou první pomoci na ošetření do nemocnice a pachatel skončil v policejní cele. Případ šetří PČR. O posledním prázdninovém víkendu skupina mladíků v jednom brodském baru propagovala nacismus a následně před barem fyzicky napadla náhodné kolemjdoucí. Na místě zasahovala společná hlídka MP a Obvodní oddělení PČR v Ţelezném Brodě. Pro větší počet pachatelů byly na místo přivolány i posily PČR z Jablonce n. Nis. Všichni pachatelé byli zadrţeni a převezeni do policejní cely. Případ dále šetří PČR. V posledním období zpřísnila MP dohled nad dodrţováním Obecně závazné vyhlášky o poţívání alkoholu na veřejných prostranstvích. Během léta bylo řešeno 40 případů, z nichţ 35 se vyřešilo v blokovém řízení. V poslední době opět stoupl počet odchycených psů. Během léta jich bylo 33 a pouze ve 4 případech se podařilo nalézt majitele. MP asistovala během léta u 28 dopravních nehod. Všechny případy se naštěstí obešly bez váţnější újmy na zdraví. Na začátku léta proběhla společná akce MP, PČR a odboru sociálně právní ochrany dětí a mládeţe MěÚ Ţelezný Brod, zaměřená na podávání alkoholu mladistvým. Ve dvou zařízeních bylo zjištěno porušení zákona. Opilí mladiství byli předáni zákonným zástupcům a provozovatelé byli řešeni v dalším řízení. Celkem bylo v létě přijato 360 oznámení, 90 z nich bylo vyřešeno v blokovém řízení, 80 případů se řešilo ve spolupráci s Policii ČR a 20 případů bylo předáno k dořešení správnímu orgánu. Zbytek případů se vyřešil domluvou nebo se jednalo o ţádosti o pomoc, které nemají trestněprávní charakter. velitel MP sstr. Hriník Pavel MALÁ SKÁLA – FRÝDŠTĚJN Mezi Malou Skálou a Frýdštejnem rekonstruují Lesy ČR Zlatou stezku Českého ráje Pantheon – Frýdštejn. Stavba byla zahájena v září letošního roku. Příští rok bude stavba dokončena ještě před sezónou. Rekonstrukce turisty velmi oblíbené trasy je financována z Programu

13. října 2010

http://jablonecky.denik.cz/ rozvoje venkova a prostředků státního podniku Lesy ČR. Vyjde na dva a půl miliónu korun. VYSOKÉ NAD JIZEROU - U Vysokého nad Jizerou vzniká vesnička čtyřiadvaceti poloroubených stavení. Bude mít hlavní ulici i skutečné náměstíčko. Na první pohled velké, ale starodávně vyhlíţející roubenky budou luxusně vybavené. První uţ stojí naproti lyţařskému areálu Šachty. Kaţdý z 24 plánovaných domků vypadá trošku jinak. Inspirací byly architektu Pavlu Naumanovi skutečné horské a podhorské roubené chalupy. "Od výstavby obdobných vesniček se ta ve Vysokém nad Jizerou liší různorodostí jednotlivých chalup. Nepodléhá pochybné módě jakési kobercové zástavby a svým komplexním pojetím tvoří funkční celek včetně náměstíčka s podloubím," uvádí k projektu investor Šachty Ski realitní. Běhat ven pro dříví či pro vodu, tak jak bývalo na horách běţné, nebude nutné. Roubenky jsou napojené na inţenýrské sítě, vybavené plynovým topením i kachlovými kamny. "Chalupy jsou určeny pro náročnější klientelu, která nechce slevovat ze standardu svých luxusních domů či bytů," říká jednatel společnosti Josef Měchura. Kaţdý z domů má garáţ a rozloţení pokojů od 4+1 po 6+1. První třetina roubenek je jiţ prakticky hotová, čtyři uţ mají nové majitele. Druhou etapu by chtěla společnost dostavět v roce 2012. Dokončení projektu bude záleţet na zájmu kupců. "Roste to pomaleji, neţ jsem si myslel. Všechno se ale musí rozrůstat, i Vysoké. Těch dvacet čtyři stavení na jednom místě je moţná trošku moc," připouští vysocký starosta Jindřich Matura. "Domy je moţno uţívat celoročně, zájem o ně je ale hlavně jako o rekreační chalupy. Někteří majitelé nevylučují, ţe by se tam mohli usadit natrvalo," uvedl jednatel Měchura. Roubená a poloroubená stavení jsou pro Krkonoše typická. Problém je, ţe v nové vesnici jich bude velká koncentrace. Ve Vysokém i na dalších místech Krkonoš měly stát ještě větší projekty rodinných i bytových domů. Nedostatek peněz se ale nevyhnul ani holandským investorům a s obavami očekávaná výstavba ve Vysokém tak padla. "Ten boom uţ je zřejmě za námi. Finanční krize to vyřešila za nás," dodal Drahný.

8

LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 40. LIBERECKÝ KRAJ - Lyţařské areály v Libereckém kraji si na letošní sezonu přichystaly pro své návštěvníky řadu novinek. Lidé se mohou těšit na nové sjezdovky, špičkový snowpark na Ještědu nebo dokonalejší značení běţeckých cest. Zahájení sezony záleţí na počasí, areály jsou však připravené otevřít uţ v listopadu. Největší novinkou areálu Ještěd v letošní sezoně je nový snowpark v prostoru Plání, který by měl vyhovovat nejpřísnějším standardům. Své umění si v něm můţe vyzkoušet kaţdý, od amatérů aţ po nejpokročilejší, protoţe areál nabídne tři různé obtíţnosti. "Počítáme také s tím, ţe se tam budou pořádat závody profesionálů," řekl vedoucí střediska Jakub Čeřovský. Další novinkou na Ještědu je červená sjezdovka číslo 6 na pláňské straně. "Chystáme ještě velké zdokonalení zasněţování. Bez toho jsme zatím investovali asi milion korun," dodal Čeřovský. Oficiální zahájení sezony na Ještědu není určeno, areál je však připraven k otevření hned, jak počasí dovolí. Na Špičáku budou moci méně náročnější lyţaři vyuţít rozšířenou modrou sjezdovku. Pro nejmenší lyţaře je pak přichystán pohyblivý pás. "Na Severáku, který vyuţívají hlavně rodiny s malými dětmi, jsme se soustředili na rozšíření dětského hřiště," řekl Pavel Baţant ze společnosti SKI Biţ. Investice před zimou činily podle něj dva aţ tři miliony korun. V Harrachově přes léto zdokonalili zasněţovací systém a zahustili síť kamer, které snímají sjezdovky. "Máme pokrytí Rýţoviště, Harrachova a také běţeckého stadionu. Máme zkušenost, ţe lidé ty záběry hodně sledují," řekl Vlastislav Fejkl ze Sportovního areálu Harrachov. Do areálu bylo investováno zhruba deset milionů korun, nevznikly ale ţádné nové sjezdovky. "Máme takový záměr, ale je to sloţité, protoţe jsme v národním parku," podotkl Fejkl. Sezona v Harrachově slavnostně začne 18. prosince, pokud bude ale sníh, začnou vleky jezdit uţ v listopadu. V Rokytnici se v létě věnovali především údrţbě, největší novinkou je nový internetový systém, který bude podle čísla jízdenky monitorovat lyţařův pohyb. "Kdyţ si návštěvník večer zadá číslo své permanentky do našeho systému, tak zjistí, kolik toho najezdil, kde a v jaké výšce se nejčastěji pohyboval a bude také zařazen do našeho ţebříčku,

13. října 2010

který bude evidovat 100 nejaktivnějších lyţařů," řekla mluvčí areálu Renata Ţalská. Oficiální zahájení sezony je také plánované na 18. prosince, vleky se však mohou rozjet mnohem dříve. Běţecké tratě v Jizerských horách letos zatraktivní nové mapy a informační tabule. Běţkaři se z nich dozví název místa, kde se nacházejí, jeho GPS souřadnice a nadmořskou výšku. "Lidé nás o tohle často prosili," podotkla Milena Jelínková z Jizerské o.p.s. Společnost, která se o Jizerskou magistrálu stará, má roční rozpočet asi pět milionů korun, letos však s jeho naplněním má problémy. Zhruba o milion korun se totiţ propadly příspěvky z veřejných rozpočtů. "Proto musíme daleko víc zapojit samotné lyţaře. Jiţ loni jsme začali s posíláním dárcovských SMS, coţ se osvědčilo. Mnoho lidí nám však samo od sebe posílalo peníze na účet, takţe jsme letos přidali moţnost přispět nám prostřednictvím platby kartou přímo z našich stránek," dodala Jelínková.

NOVÁ VES NAD NISOU - Obec Nová Ves n.N. pronajme byt v OÚ. Dvě místnosti a chodba s WC a sprchovým koutem. Celkem 46 m2. Pronájem na 1 rok s moţností prodlouţení. Prohlídky v pondělí a středu v úředních hodinách OÚ. Nájemník bude vybrán obálkovou metodou. Nejniţší podání (holý nájem bez sluţeb) 2500,-Kč. Výběrové řízení 25.10.2010 od 16 hodin na OÚ

ŢELEZNÝ BROD - Nepřístupnost první expoziční místnosti sklářské expozice Městského muzea, do konce roku. Z důvodu rekonstrukce roubeného průčelí Klemencovska na náměstí nebude aţ do konce roku přístupna první expoziční místnost sklářské expozice Městského muzea. Ostatní místnosti jsou přístupny. Děkujeme za pochopení. Otevírací doba sklářské a národopisná expozice od října do dubna je pouze o sobotách a nedělích v čase od 9 do 12 a od 13 do 16hod.

9


13. října 2010

KULTURA PROGRAM KIN:

KINO RADNICE –Jablonec nad Nisou

http://www.eurocentrumjablonec.cz/kina/kinoradnice/

14.10. 14.10. 15.10. 16.10. 18.10. 18.10. 21.10. 21.10. 22.10. 23.10. 25.10. 27.10. 28.10. 29.10. 29.10. 30.10. 31.10.

-

LEGENDA O SOVÍCH STRÁŢCÍCH - 3D SCOTT PILGRIM PROTI ZBYTKU SVĚTA RESIDENT EVIL: AFTERLIFE – 3D KUKY SE VRACÍ HABERMANNŮV MLÝN RESIDENT EVIL: AFTERLIFE – 3D JÁ, PADOUCH - 3D OBČANSKÝ PRŮKAZ PIRAŇA - 3D JÁ, PADOUCH - 3D NA CESTĚ JAK VYCVIČIT DRAKA – 3D SHREK: ZVONEC A KONEC – 3D RESIDENT EVIL: AFTERLIFE – 3D SAMMYHO DOBRODRUŢSTVÍ - 3D ALFA A OMEGA - 3D LEGENDA O SOVÍCH STRÁŢCÍCH - 3D

KINO JAS – TANVALD

http://www.tanvald.cz/kino.php

13.10. 15.10. 16.10. 20.10. 22.10. 22.10. 23.10. 23.10. 27.10. 29.10. 30.10.

- HABERMANNŮV MLÝN - LEGENDA O SOVÍCH STRÁŢCÍCH 3D - PIRAŇA 3D - SCOTT PILGRIM PROTI ZBYTKU SVĚTA - JÁ, PADOUCH - RESIDENT EVIL : AFTERLIFE 3D - JÁ, PADOUCH 3D - RESIDENT EVIL : AFTERLIFE 3D - WALL STREET : PENÍZE NIKDY NESPÍ – BASTARDI - LET´S DANCE 3D

KINO ŢELEZNÝ BROD

http://www.zeleznybrod.cz/aktualne/kultura/

14.10. SHREK – ZVONEC A KONEC 19.10. ČARODĚJŮV UČEŇ 26.10. SALT Na měsíc listopad pro Vás kino připravuje tyto filmové novinky: 2.11. MACHŘI 16.11. NEJVĚTŠÍ Z ČECHŮ 23.11. ROMÁN PRO MUŢE 25.11. KARATE KID

ŢELEZNÝ BROD http://www.zeleznybrod.cz/aktualne/kultura/ DIVADLO: 23.10.2010 - KOČIČÍ HRA - DS Tyl Ţelezný Brod 9.11.2010 - ZE DVOU SE TO LÉPE TÁHNE - Zdeněk Izer a Laďka Kuralová VÝSTAVY: 9.10.2010 - 21.11.2010 - VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ IVANA ENGLICHA – Běliště DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Srdečně zveme všechny zájemce o studium, jejich rodiče i širokou veřejnost na Den otevřených dveří., který se uskuteční ve střední umělecko průmyslové škole sklářské v Ţelezném Brod, v pondělí 25. října 2010 od 8.00 do 16.30 hodin. Kromě jiného vám učitelé podají informace k nově otevřenému oboru: 1] Obor Produktový design. Všichni si mohou prohlédnout vynikající počítačové zázemí, profesionální grafické programy nebo práci v 3D modelování. 2] Obor Aplikovaná chemie – nahlédněte do výuky v odborných učebnách a laboratořích. 3] Obor Výtvarné zpracování skla – šest různých oddělení: malování skla, broušení skla, skleněná biţuterie a šperk, rytí skla, skleněné figurky a hutní tvarování skla. JINÉ:

ČTVERÁK HASTRMAN - 13.10.2010- sokolovna Huntířov n. J.

10


13. října 2010

ČERNÁ KRONIKA INFO „ČERNÉ ÚDOLÍ“ ŢELEZNÝ BROD - V neděli 10. října 2010 krátce před 17. hodinou začal v Ţelezném Brodě hořet osobní vůz zn. Škoda Fabia a malotraktor. Na místo byli vysláni profesionální hasiči z Velkých Hamrů, Semil a dobrovolní kolegové ze Ţelezného Brodu. V době příjezdu první jednotky bylo osobní vozidlo zcela zachváceno poţárem, u doma sestrojeného zemědělského malotraktoru byla poţárem zasaţena zadní část. Hasiči na likvidaci poţáru nasadili vysokotlaký vodní proud. V 17:27 hodin se poţár podařilo zcela uhasit a místo bylo předáno místní dobrovolné jednotce hasičů. Řidič osobního vozu se nadýchal zplodin hoření, utrpěl šok a byl odvezen zdravotnickou záchrannou sluţbou k ošetření. Poţár vznikl při roztahování malotraktoru na laně osobním vozem. Řidič osobního vozu spálil spojku, od které začal celý vůz hořet. Při poţáru zcela shořel osobní vůz a poţár poškodil z velké části i traktůrek. Výši vzniklé škody odhadl vyšetřovatel HZS Libereckého kraje na 100 tisíc korun. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------JABLONEC n/N - V úterý 5.10.2010 v 21,00 hodin se na silnici vedoucí od Prahy na Jablonec n.N. stala JABLONEC N.N. - Do prostoru prodejny drogerie v dopravní nehoda s šesti divokými prasátky. 32-letý Jablonci n.N. Komenského ulici vnikl v průběhu noci muţ z Jablonce n.N. jel s vozidlem Lexus ve směru z pátku na sobotu neznámý pachatel. U prodejny od Prahy. V pravotočivé zatáčce mu do jízdní dráhy vypáčil vstupní dveře a zevnitř si odnesl kasičku s 3 z pravé strany vběhlo šest divokých prasat. Vozidlo 000 Kč. Na místě zůstalo několik stop, které policisté do prasat narazilo. Po nehodě prasata z místa vyhodnocují a snaţí se z nich vyčíst stopu, která by utekla. Na vozidle vznikla škoda ve výši 20 000 Kč. mohla vést k pachateli. Pachateli tohoto skutku hrozí v případě dopadení trest odnětí svobody v ZLATÁ OLEŠNICE - V úterý 5.10.2010 v 6,00 hodin trvání aţ 2 roky. ráno jel silnicí ve směru od Vysokého n.Jiz. na Zlatou Olešnici 37-letý muţ z Rokytnice n.Jiz. s JABLONEC N.N. - Přestoţe jiţ letní zahradní sezóna vozidlem Citroen Xsara. V lesním úseku při průjezdu končí, neskončila bohuţel prozatím sezóna krádeţí pravotočivé zatáčky dostal s vozidlem na mokrém zahradního nábytku. Neznámý pachatel totiţ v povrchu vozovky smyk, vyjel vpravo mimo vozovku Turistické ulici v Jablonci n.N. – Kokoníně odcizil v a na mírném svahu se převrátil na střechu. Ke průběhu noci z pátku na sobotu kompletní zahradní zranění osob nedošlo, alkohol zjištěn nebyl, takţe nábytek. Do oplocené uzamčené zahrady vnikl tak, nehoda byla vyřešena na místě blokovou pokutou ve ţe vystříhal v plotě otvor, kterým postupně odnesl výši 2 000 Kč. stůl i všechny čtyři skládací polohovací dřevěné ţidle. Majitelce zahrady vznikla škoda ve výši 18 000 JIZERSKÉ HORY - Sobotní cyklistický závod s sebou Kč. přilákal do Jizerských hor nejen cyklisty, ale bohuţel i zloděje. Přes veškerá bezpečnostní opatření došlo BEDŘICHOV - Neznámý pachatel odcizil v průběhu o víkendu k odcizení 11 kusů horských kol. V noci z pátku na sobotu na Bedřichově zaparkované průběhu noci z pátku na sobotu odcizil neznámý vozidlo značky Š Octávia 1,4 TSI. Vozidlo měli pachatel v Josefově Dole – Pekle 6 kusů horských němečtí turisté zaparkované na parkovišti u jízdních kol značek Author, Cube, Pells-razer , penzionu, ve kterém byli ubytováni. Spolu s Merida a Superior. Kola měli závodníci uloţeny vozidlem přišli i o navigaci GPS, která zůstala ve uvnitř penzionů. Zloděj vypáčil dveře úschoven a vozidle. Celkově způsobená škoda dosahuje částky kola v hodnotě téměř 200 000 Kč odcizil. Ze soboty 640 000 Kč. na neděli došlo dále k odcizení dvou horských jízdních kol značky Author ze sklepních prostor KOŘENOV - Do prodejny se smíšeným zboţím na penzionu na Dolním Maxově. Hodnota těchto kol Kořenově se v průběhu víkendu vloupal neznámý byla vyčíslena na částku 70 000 Kč. Stejně tak ze pachatel. Na dveřích do prodejny překonal tři zámky soboty na neděli odcizil neznámý pachatel kola i na a odnesl si cigarety různých značek, láhve alkoholu, Bedřichově. Neznámý pachatel vnikl do místnosti drobné mince a dobíjecí kupóny do mobilních určené jako kolárna chaty na Královce a odcizil zde telefonů. Zloděj ještě v domě ,,navštívil― podkrovní ještě zvlášť uzamčená a lankovými zámky zajištěná místnost, ze které si odnesl televizor. Celkově dvě horská jízdní kola značky Trek a jedno značky způsobená škoda byla vyčíslena na částku 130 000 Schott. Zde škoda představuje částku 115 000 Kč. Kč.

11


13. října 2010

POČASÍ STŘEDA 13.10.

12°C / 0°C

NEDĚLE 17.10.

ČTVRTEK 14.10.

11°C / -1°C

PONDĚLÍ 18.10.

PÁTEK 15.10.

10°C / 1°C

ÚTERÝ 19.10.

SOBOTA 16.10.

9°C / 4°C

STŘEDA 20.10.

6°C / 3°C

6°C / 1°C

7°C / 0°C

8°C / 0°C

JAK JE V LOUŢNICI ZJISTÍTE na:

http://janeklouznice.rajce.idnes.cz/LOUZNICE_ON-LINE_rok_2010/

budu se snaţit, zde přidávat kaţdý den foto jak je v Louţnici, tak můţete sledovat počasí a přírodu u nás.

INFO KOUPALIŠTĚ: teplota VODA: 13°C Koupaliště je prudce osvěţující.

Pohled na sokolovnu z domu od Černých (ještě zde nestojí dům Kopalových)

Meteorolog online Středa 13.10. 2010 Jasno aţ polojasno. Ráno ojediněle mlhy. Noční teploty 3 aţ -1 °C. Denní teploty 10 aţ 14 °C. Severovýchodní vítr 2 aţ 6 m/s. Čtvrtek aţ neděle 14.10. aţ 17. 10. 2010 Předpokládáme, ţe bude jasno aţ polojasno, ráno místy mlhy nebo nízká oblačnost. V sobotu přechodně aţ oblačno a místy přeháňky. Noční teploty 3 aţ -1 °C, v sobotu 7 aţ 3 °C. Denní teploty 8 aţ 13 °C. Výhled na pondělí aţ neděli 18.10. aţ 24.10. 2010 Počasí v Evropě střední bude leţet v oblasti vysokého tlaku vzduchu. Očekáváme skoro jasno aţ polojasno, ráno a dopoledne místy zataţeno nízkou oblačností a mlhavo. Ranní teploty 3 aţ -3 °C. Denní teploty 5 aţ 10 °C. Obloha dnes: Slunce vychází: 6:17 a zapadá: 17:20 Měsíc vychází: 11:10 a zapadá: 19:08

12


13. října 2010

GRATULUJEME a pevné zdraví přejeme našim spoluobčanům a přátelům, kteří tento týden slaví narozeniny.

13.10.2010 15.10.2010 16.10.2010 17.10.2010

Oslaví narozeniny Oslaví narozeniny Oslaví narozeniny Oslaví narozeniny

Michal Zerzub Karolína Tilerová Boţena Matěásková Zdeněk Kurfiřt

A JEŠTĚ JINÁ VÝROČÍ: 13.10. 1781 – Císař Josef II. vydává tzv. Toleranční patent – vyhlašuje neomezenou náboţenskou svobodu. 14.10. 1956 - J. V. arcivévodkyně Gabriela Habsbursko-Lotrinská, vnučka posledního českého krále, sochařka 15.10. 1431 – Po poráţce křiţáků v bitvě u Domaţlic byli husité pozváni na basilejský koncil, jenţ řídil kardinál Cesarini. 16.10. 1846 – Americký lékař William Morton provedl veřejnou operaci, při níţ bylo poprvé vyuţito anestézie. 16.10. 1918 – Císař Karel I. vydal manifest Mým věrným národům rakouským, jenţ proklamoval federalizaci Rakouska. 17.10. 1920 – Rudolf Hrušínský, český herec († 13. dubna 1994) 18.10. 1933 – V Praze zprovozněn Jiráskův most. 18.10. 1867 – Spojené státy přebírají Aljašku, kterou koupily od Ruska. 18.10. 1935 – Jana Werichová, česká herečka, scenáristka a překladatelka († 9. května 1981) Významné dny v tomto týdnu:  14.10. - Mezinárodní den normalizace  15.10. - Den bílé hole  16.10. - Světový den výţivy  17.10. - Mezinárodní den za vymýcení bídy

ŘÍJEN 2010 Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Sobota

Neděle

27

28

29

30

1 Igor

2 Olívie, Oliver

3 Bohumil

4 František

5 Eliška

6 Hanuš

7 Justýna

8 Věra

9 Štefan, Sára

10 Marina

11 Andrej

12 Marcel

13 Renáta

14 Agáta

15 Tereza

16 Havel

17 Hedvika

18 Lukáš

19 Michaela

20 Vendelín

21 Brigita

22 Sabina

23 Teodor

24 Nina

25 Beáta

26 Erik

27 Šarlota, Zoe

28

29 Silvie

30 Tadeáš

31 Štěpánka

ŘÍJEN je desátým měsícem roku podle Gregoriánského kalendáře a má 31 dní. Jeho české jméno je odvozeno od jelení říje. Latinský název October znamená osmý měsíc a je odvozen z římského kalendáře, podle nějţ rok začínal březnem. Slunce je začátkem října ve znamení vah a přechází do znamení štíra. V tomto měsíci pokračuje ve střední Evropě podzimní sklizeň a v českých zemích se tradičně slaví posvícení.

13


15.10. Den svaté Terezičky nebývá bez vlaţičky. Po svaté Tereze mráz po střechách leze. Na svatou Terezii kaţdý švec obírá. Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky. Svatá Terezie, krávy uvazuje. Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky. Svatá Terezie zasazuje zimní okna.

13. října 2010

PRANOSTIKA

16.10. Déšť na Havla, déšť na Vánoce. Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto. Kdyţ se do svatého Havla nesklidí zelí, je neuvařlivé. Havel větrem foukává, Voršila tepla nedává. Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.

Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře. Sucho -li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý. Svatý Havel - devět počasí za den. Opadá -li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima. Svatý Havel do zelí zajel. 17.10. Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá. Svatá hedvika medu do řepy zamíchá. 18.10. Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj, po svatém Lukáši za ňadra je dej! Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše

A JAK TO VLASTNĚ S TĚMI PRANOSTIKY JE? Lidové pranostiky se řídí tím, jak vypadá cibule, jak se chovají mravenci nebo vrány. Kolik rostlo trávy, hub, jaká je "úroda" ţaludů. Podle pranostik se zdá více pravděpodobnější, ţe letošní zima rozhodně nebude teplá. Lidové pranostiky zachycují dlouhodobé lidské zkušenosti moţná budou přesnější neţ matematické modely. Lidé odnepaměti sledovali chování ţivočichů kolem sebe. Jinak by určitě nemohlo vzniknout úsloví tvrdící, ţe kdyţ během léta mravenci vrší hromady, bude tuhá zima. Kaţdý, kdo se letos dostal během léta do lesa, můţe potvrdit, ţe mravenců je letos opravdu hodně a činí se. Další náznaky mohou přinést v nejbliţších dnech a týdnech ptáci. Přísloví tvrdí, ţe drţí-li se vrány pohromadě, bude tuhá zima, podobný význam by měl úkaz, kdy by se ptáci drţeli blízko stavení. Úroda hub hrozí - "Moc hub srpnových, moc vánic sněhových," říkali předkové. Houbová pranostika předpověď i zpřesňuje. Podzimní nadílka hub totiţ prý znamená, ţe zimu nemáme čekat příliš brzy. Přitom letos zaţívají české lesy invazi václavek. V součtu nám z toho můţe vyjít, ţe zima přijde sice později, ale pak si to vynahradí. Čím později padá listí, tím bude zima drsnější. Takto lze shrnou význam několika pranostik, jen vyjádřených různými slovy. Jak to s tou zimou ale bude doopravdy, zpřesňují další z nich. Například napadne-li sníh na ještě zelené listy, předchozí předpověď to potvrdí. Pokud ale nasněţí na listí spadané, tedy v obvyklé době, nebude to se zimou tak katastrofické. Katastrofu by ale znamenalo podle pranostik, kdyby byl hodně teplý podzim. Pokud by předčasně stromy nasadily na květy, znamenalo by to velmi dlouhou zimu. Zimu bychom mohli odhadnout i podle úrody ţaludů: říká se, ţe čím větší úroda, tím tuţší zima. A nelze vynechat ani spolehlivý ukazatel, tedy cibuli. Kdyţ má hodně slupek, měla by zima stát za to. Rozhoduje svatý Jakub "Jakub bez deště - tuhá zima". Jakuba bylo 25 července, kdyţ zpětně zalistujete historií počasí, vidíte, ţe bylo jasno a slunečno. Má to výpovědní hodnotu podobnou, jako kdyţ věříme na Medarda. Přidejme si ale pořekadlo, ţe kdyţ bouří v srpnu, bude tuhá zima. Bouřek nebylo zase tak mnoho, zato ta z 15. srpna spojená s krupobitím vydala za několik menších. Nadějně by to ale vypadalo, kdyby bouřilo i během podzimu, pak by měla být zima mírná. Zamotávají to ale současné relativně teplé dny. Pranostika totiţ tvrdí, ţe kdyţ je teplý říjen, bude studený listopad. A to by pak mohl napadat sníh na zelené listí, kruh by se spojil a my bychom zapadli podobně jako loni. Pohled na „Tomovnu“ od Černých, v pozadí Blaţkovi Tisková omluva z minulého čísla: na fotografii „Louţničtí mladíci― není pan Holý, ale pan Zerzub.

14


13. října 2010

NÁPOJ PRO TENTO TÝDEN Zázvorový čaj 10 g zázvoru 1 ks skořice 3 ks hřebíčku 1 ks badyánu 1 ks citrónu med Do litrové konvičky vloţíme nakrájený zázvor, přidáme koření a zalejeme vařící vodou. Odstavíme na 5 minut. Přidáme šťávu z citrónu a osladíme.

BYLINKA PRO TENTO TÝDEN Vřes obecný Vřes obecný (Calluna vulgaris), lidově nazývaný břes, břasa, erika, řes, jindavec, chvojčina, břesňák, hnidavec, hyndavec, modrý rozchod, suchotinka, vřes skotský, je jediný zástupce rodu vřes (Calluna). Latinské jméno Calluna je odvozeno z řeckého slova 'k zametání', jako rostlina určená k výrobě košťat. Druhé jméno vulgaris je odvozeno z latinského slova běţný, obyčejný. Vřes je nízkorostoucí keř dorůstající 20 - 50 cm výšky, nebo vzácně 1m. Je rozšířen v mnoha zemích Evropy a Malé Asie. Roste v kyselých půdách na výsluní a polostínu. Je převládající dřevinou na vřesovištích a rašeliništích v Evropě po Turecko a Povolţí a také v severozápadní Africe a některých baţinných porostech a kyselých borových a dubových lesích. Je odolný k okusu a regeneruje po občasných poţárech. Vřes oddělujeme od blízce příbuzných vřesovců na základě květů:, který je u vřesu pětičetný, u vřesovců čtyřčetný. Vřes kvete v pozdním létě růţově nebo růţovofialovou barvou, ale občas najdeme i bíle kvetoucí rostliny. Uschlý květ na kultivarech i po odkvětu zůstává na rostlině a vede k zajímavým dekorativním efektům. Plodem je tobolka. Obsahové látky - Jedovaté látky: alkaloid ericolin, glykosid arbutin. Kyselina křemičitá, organické kyseliny třísloviny a flavonoidy (quercitrin), silici, sliz, saponiny, hořčiny, pryskyřice Rozmnoţování: "...Mnoţí se řízkováním (v červenci, srpnu) i semeny Řez - po odkvětu, zpravidla na podzim, je vhodné vřes seřezat a jednou za 3-4 roky provést silné zmlazení. Přihnojování a zálivka - vřesovištní rostliny nejsou náročné na mnoţství hnojiva, naopak. Ale hnojiva nesmí obsahovat vápník, existují speciální hnojiva pro erikoidní rostliny. Vřes je důleţitým zdrojem potravy pro ovce a jeleny, kteří se mohou krmit vrcholky rostlin, kdyţ sněhová pokrývka nízce pokrývá vegetaci.

Vřes je velmi populární ozdobná rostlina v zahradách a parcích. Je vypěstováno mnoho odlišných kultivarů odlišných barvami květů, listů, ale i výškou růstu. Odlišné kultivary mají barvy květů od bílé, růţové po širokou škálu purpurové a červené. Období květu u kultivarů zahrnuje rozsah od pozdního července do prosince. Vřes byl pouţíván jako přísada při vaření piva během středověku před pouţíváním chmele. Uţití vřesu v pivu bylo pečlivě kontrolováno. Nať vřesu musela být očištěna od zbytku rostliny, protoţe houby rostoucí na kořenech mohly být halucinogenní nebo toxické. Vřesový med je vysoce ceněný produkt. Má charakteristickou chuť a texturu. Je pomalu tekoucí, stává se gelem dokud není rozmíchán. V některých oblastech ţije pověra, ţe bílý vřes přináší štěstí, a pruty bílého vřesu jsou prodávány k čarodějným účelům. Léčitelství - vřesu se přisuzují detoxikační účinky, léčí dnu, pomáhá při revmatismu a otocích nohou. Vřes je doporučován jako lék při zánětech ledvin a močových cest. Má močopudné účinky a je povaţován za rostlinu která nemá ţádné vedlejší efekty. Dezinfikuje močové cesty lze jej pouţít jako sedativum a Starým Slovanům pomáhal i proti zlým silám. Vřes- Symbiotické vztahy U vřesu se stejně, jako u ostatních vřesovcovitých, vyskytuje erikoidní mykorhiza nejčastěji s vřeckovýtrusou houbou Hymenoscyphus ericae. Tato houba zajišťuje v nepříznivých podmínkách vřesoviště pro vřesovec dostatek vláhy a ţivin. Bylo zjištěno, ţe tato houba produkuje enzym, který rozkládá buněčné stěny, celulózu a dokáţe tak vyuţít zbytky rostlin v půdě. Vřesy dovezené na Nový Zéland se staly invazivním druhem v některých oblastech, jmenovitě v Tongariro National Park, kde potlačují původní porosty. Lochmaea suturalis, hmyz napadající vřes, byl vypuštěn na Novém Zélandu, aby invazi vřesu zastavil.

15


13. října 2010

LOUŢNICKÉ TRADICE POSVÍCENÍ V naší obci se vţdy slavívalo posvícení na svátek svatého Martina. I kdyţ zde nebyl ţádný blahobyt, po celý rok se jídávali brambory, zelí, houby. Na posvícení nechyběly na stole koláče a k tomu nějaká pečínka, většinou domácí kachnička či husička. Podle legendy slavil první posvícení Šalamoun, kdyţ světil svůj chrám v Jeruzalémě. Kaţdý rok v ten stejný den pak pořádal hostinu pro své přátele na počest vysvěcení chrámu. Jak jiţ tato legenda naznačuje, posvícení byla výroční slavností, která se slavila v neděli před nebo po svátku světce, jemuţ byl zasvěcen místní kostel. Posvícení bývalo jedním z nejoblíbenějších svátků prostého venkovského lidu, kterým zároveň oslavovali ukončení polních prací. Posvícení v Čechách a hody na Moravě se slavívaly na podzim, tedy v období kdy jiţ byl nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba na posvícení. Za starých časů se posvícení slavilo téměř v kaţdé farnosti v jinou dobu. Lidé chodili na posvícení konaná v okolních obcích nejen aby navštívili své příbuzné a přátelé nebo aby něco utrţili prodejem různého zboţí, ale také proto, ţe se jim díky této slavnosti naskýtala moţnost dobrého jídla a zároveň odpočinku od práce. A tím, jak se lidé bavili, pracovní morálka trpěla. Císař František Josef II. chtěl nějakým způsobem sjednotit oslavy v celé zemi a proto roku 1787 vydal nařízení, kterým lidu nařídil slavit posvícení v jeden čas. Termín stanovil na neděli po svátku svatého Havla. Poslušní poddaní přijali toto nařízení velice nadšeně. Od té doby slavili třetí neděli v říjnu tzv. „císařské hody nebo také havelské posvícení― a

mimo nich dál i svoje místní posvícení tzv. „naše posvícení―. Dříve se posvícení slavilo většinou od sobotního večera do úterního rána, někde do čtvrtka, místy dokonce týden tzv. „od starého posvícení do mladého posvícení―, tedy od neděle do neděle. Avšak samotné přípravy na posvícení začínaly mnoho dnů předem čistěním stavení a dvorku. Zároveň s oslavami se konávalo mnoho zásnub a uzavíralo plno sňatků. O posvícení se scházelo celá rodina včetně širokého příbuzenstva a všichni svorně zasedali u bohatě prostřených stolů. Obecně platilo: Čím více hostů, tím větší pocta pro hostitelku. Dva dny před posvícením, tedy v pátek se zabíjela kuřata, kachny a husy, aby bylo dostatek masa. Chasníci postavili na návsi vysokou a rovnou posvícenskou májku, ozdobenou pestrými pentlemi jako svědka a stráţce nadcházejícího veselí. V sobotu před hodovou nedělí se posílaly přátelům z okolí koláče s pozváním, aby přišly na posvícení či na hody a proto se zvacím koláčům začalo říkat „zváče―. Zároveň s koláči se pekla posvícenská husa. V neděli zahajoval posvícení slavnostní oběd, který se podával po návratu ze slavnostní mše a dokončení kuchyňské práce, zpravidla aţ kolem druhé hodiny odpolední. Tradičně nesměly na stole chybět různé koláče, husa nebo kachna se zelím, knedlíky, omáčky a na zapití pivo. Lidé si při obědě vyprávěli a povídali o úrodě, dobytku, o svatbě, o pohřbu, zkrátka se probíralo vše, co se událo od jejich posledního setkání. Po obědě se šlo do kostelíka na poţehnání a jen skončilo poţehnání, ozvala se hudba z hospody nebo z prostranství, kde byla umístněna májka. Nejdůleţitějším symbolem posvícení byla dobře vykrmená posvícenská husa. Ta musela mít hodně sádla. Někde jí kvůli tomu dávali do volete minci, prý aby hodně trávila. Jinde husu krmili šiškami zadělávanými s dřevěným uhlím. Aby měla husa ţluté sádlo, dostávala kukuřici. Při zabíjení neměl nikdo husu litovat, mělo se za to, ţe by se dlouho trápila. Hostům, kteří se vraceli domů se dávala výsluţka (koláče, buchty, zelí a maso).

16

13. října 2010


LOUŢNICKÁ POCHOUTKA Tento týden vaříme podzimně: Kuřecí prsa plněná vínem – nastrouhaná kůra z 1 pomeranče, bageta k podávání. Troubu předehřejte na 180 °C. Maso podélně nařízněte, abyste ho mohli rozevřít jako knihu, a ještě ho trochu naklepejte. Máslo rozehřejte v pánvi, přihoďte cibuli a opékejte tři minuty. Kdyţ změkne, přidejte strouhanku, kuličky vína, pekanové ořechy a estragon; krátce osmahněte a dochuťte solí i pepřem. Nádivkou naplňte masa, přes řez přetáhněte kůţi, případně sp pečte 20–25 minut dozlatova. Krátce před vytaţením z trouby posypte pomerančovou kůrou. Podávejte s bagetou. Domácí majonéza 2 velké čerstvé ţloutky, 1 lţička dijonské hořčice, 1⁄2 lţičky soli, 1 lţíce citronové šťávy, 80 ml panenského olivového oleje, 200 ml podzemnicového nebo slunečnicového oleje. Ujistěte se, ţe všechny přísady mají pokojovou teplotu, jinak hrozí, ţe se majonéza srazí. V míse pomocí metly šlehejte ţloutky, hořčici, osolte a opepřete. Zašlehejte citronovou šťávu. Smíchejte oba oleje a přidávejte je za stálého šlehání do ţloutkové směsi – nejdříve po kapkách. Další dejte vţdy, kdyţ se předchozí kapka vstřebá. olej raději kapejte). Kdyţ se vstřebá všechen olej, ochutnejte a případně dochuťte. NĚCO NAVÍC přikapávejte a pak přilévejte sraţenou směs. Zapečené palačinky s houbami a cuketou 220 g hladké mouky, špetka soli, 2 vejce, 500 ml mléka, olej na smaţení, 2 lţíce olivového oleje, 200 g lesních hub nebo ţampionů, nakrájených na plátky, 2 menší cukety, pokrájené, 1 malá sklenice rajčatové omáčky s houbami na těstoviny (například Boscaiola od Panzani), sůl a pepř, klasické palačinky podle základního předpisu, oříšky na posypání, 150 g sýru na zapečení (můţe to být jakýkoli tučnější sýr typu ementál, vynikající je čedar; klidně pouţijte i nivu). V hlubší míse smíchejte mouku, sůl, vejce a mléko. Ruční metlou zlehka prošlehejte na řídké těsto. Nechte čtvrt hodiny stát. V pánvi rozpalte asi lţíci oleje. Potom vlijte trochu těsta, naběračkou ho rozetřete co nejvíc do tenka a palačinku pečte po obou stranách dozlatova; trvá to zhruba tři minuty. Předehřejte troubu na 180, horkovzdušnou na 160 stupňů. V pánvi rozpalte olej a asi pět minut na něm opékejte houby a cukety. Přimíchejte rajčatovou omáčku; osolte, opepřete a prohřejte. Do středu kaţdé palačinky dejte trochu směsi, zarolujte a váleček přesuňte do zapékací misky. Smotané palačinky posypte sýrem a piniovými oříšky a asi pět minut zapékejte v troubě. Podávejte horké. Jablečné krouţky v pivním těstíčku 180 g hladké mouky, 250 ml světlého desetistupňového piva, 2 vejce, ţloutky a bílky zvlášť, špetka soli, 5 jablek, omytých, olej na smaţení, 4 lţíce moučkového cukru, 1 lţička mleté skořice. V misce prošlehejte mouku s pivem, ţloutky a solí. Těstíčko nechte čtvrt hodiny stát. Mezitím oloupejte jablka, zbavte je jádřinců a nakrájejte na asi centimetrové plátky. Ušlehejte bílky dotuha a vmíchejte je do těstíčka. Obalujte v něm jablka a smaţte je dozlatova v rozpáleném oleji. Hotové krouţky odkládejte na papírový ubrousek, aby odsál přebytečný tuk. V misce smíchejte moučkový cukr se skořicí a ještě teplé jablkové krouţky v něm obalujte. Podávejte. Mufínky s jablky 500 g nastrouhaných jablek, 500 g hrubé mouky, 400 g moučkového cukru, 3 vejce, 1 kypřicí prášek do pečiva, rum (podle chuti) , ořechy, rozinky. Vše smícháme, těstem naplníme mufínkovou formu nebo košíčky a pečeme.

17


13. října 2010

ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ- Z LOUŢNICKÉ HISTORIE

BABIČKO, POVÍDEJ, JAKÉ TO BYLO, KDYŢ JSI BYLA MALÁ………… Aneb jak se ţilo v Louţnici od počátku osady do II. světové války Váţení, jelikoţ jak jsem psala jiţ na úvodu, dočasně jsem přišla o všechna svoje data, proto jsem byla nucena pozastavit tradiční seriál o Louţnické historii. Nicméně, jiţ pracuji na dalším pokračování. Neţ se mi podaří dát vše dohromady, tak jsem objevila na internetu zajímavý článek. Jistě Vás zaujme stejně jako mě. Řeč lidu v Račicích na Ţeleznobrodsku Fr. Švagerka Pokračování z minulého čísla……

Doma na cojku brousili ručně za mokra, na několika do drţátka vraţených jehlách, kusem gumy je přidrţujíce a jimi otáčejíce, drobné korale i velké foukanice, oves i skleněné knoflíky do drţátek zasazené a skleněné krouţky. V brusírnách, šlejfírnách, brousili korale navlečené na drátech. Broušení koralí na drátech vymyslil prý jeden Talián. Starý Poselt často s uzlíkem foukanic šlejbrhal do Němec. V Němcejch sehnal nové šlejfování a dětem přihatil něco dobrého. Nácek měl na všecko doch čas. Rád se navahoval tam, kde by si na něčem dobrém pošpitl. Byl to lenoch, hambous, hambáč, jen se klátil a pracoval o tom, aby se vůbec nepracovalo. Máma taťkovi o něm přála: »Jen si pomys, pořád mekruje a hubou mele, ţe nemůţ vydechnouť. Jesti-li mu řeknu: Čkej, pomič a nekodásej, dá mi na jedno slovo deseť, ten potřískanina.« Ale měl také dobré chvilky. Často do brusárny čářil aţ v úterý, a tu mu šla práce od ruky a dělal za dva. Kamarádi mu hráli: »Nácku, dobře hranuj, aby faktor nemusil tvé korale míchati mezi naše šlejfování jako vejce zezulčino!« V sobotu dopoledne dělal fajrum, na nikoho nečkal a celý od brusu ukoptěný kolandroval po hospodách, všelijaké vtipy vymýšlel a kejkle strojil. Tři bratři Václavíci seďali v hospodě za stolem. Nácek s růţencem uzenic na krku klekl před nejstarším a sepjatýma rukama prosil: »Ach, ty milý Václavíčku, oroduj za nás!« Někdo od šenku zanotoval: Kyrie elejson! Nastal holas a Nácek dostal to, co chtěl, mazák piviště; chopil jej za ucho levicí, a pravicí jej hladě, z pašijí zpíval: Byť pak se všichni pohoršili nad tebou, já se nepohorším. Bychť pak měl s tebou zemříti, nezapřu tebe. A zase holasem a smíchem hospoda se třásla. V tom vešel dovnitř kominík. Nácek stoupl na ţidli, a na kominíka ukazuje, vřešťal ţenskou fistulí: »Ejhle, pán ve smutku! Po kom pak nosíš smutek?« Kominík na to štípl a zasolil: »Po tobě, ty, Nácku, trvám, ţe máš pět čtvrtí, půl vola a tři čtvrti blázna!« A zas bouře holasu následovala a ze sklenic přivahování. Kaţdého to směšilo aţ k slzám. Jinak byl Nácek dobrák. Kdyţ neměl krejcarů, vymekroval něco v hospodě zadarmo, ale peněz na nikom se nedluţil a na hospodských tabulkách dluţných nikde nevisal. Za to se styďal. To byla jeho dobrá stránka. Kolem Račic byly břidlicové lomy Světový, Dílněcký, Bosna, Boudův, Boţímucký a j. U kaţdého lomu byla hromada nepotřebného kamení jako na krumpešti, nic tam nerostlo a říkali tam Na hrobce; vedle ní byla bouda, pod kterou dráči širokými ocelovými dláty, na něţ tloukli paličkou dřevrnou, drali tabulky břidlice na krytí střech. V zimě seďali na nějaké podprdačce na zemi s hadrovitými čúchami na botách. Jiní velkými, na dřevrné koze připevněnými nůţkami stříhali nadranou břidlici do tvaru čtyřúhelníků a v řadách rovnali do kop, oddělujíce tyto kopáky velkými břidlicovými tabulkami určenými na okraje střech. Chodili k Jičínu a jinam do kraje, mezi krajáky, krajačky a krajdy, a tam pokrývali střechy i komíny břidlicí. Vítek Polmů byl dobrosrdečný, svobodný horák. Lomařil a stále byl při dobré chuti a leckdy snědl celého slaníka, herníka neloupaného i se šupinami. Nebyl vybíravý. Někdy i o vánocích v slamrňáku na hlavě razil ve svátek dopoledne na hrubou mši do Brodu. Cestou šel rovně a neváhal se jako klatizvon. Přál Arně i Frančtěti a podaroval je při muzice marcipánem. Měl hodinky, ale málo kdy mu šly, neboť zapomínal je vytáhnouť. V lomě v poledne, po obědě rád si schrupnul a spal tvrdě tak, ţe se ze spaní neprodřítil, třá by nad ním hořalo. Kdyţ šla druhá hodina, sápl mu někdo ramenem, aby jej vzbudil. V létě ani mušiště štípající ho neprobudilo. Kdyţ se svečíralo, první nechal práce. Kdosi zkoumal: »Vítku, půjč mi pítku!« Ale Vítek na to: »U kata, ušidil bych tě! Nehovím tomu. Mřeţí se mi od práce v očích a padají mi hoření na dolení. Jdu na Spálov (spát).«Jiní šumařili.

18


13. října 2010

Komu se doma nechtělo dělať, ten si od hejtmanství v Semilech vyzvedl list za hudebníka, koupil několik flašinetů, najal mladé hochy, junky a s nimi jako podnikatel jel do Ruska i jinam. Ubozí junkové! Podnikatel byl harobytný, šetrný a jen skládal peníze, jeţ junkové hrou na flašinety vyţebrali. Do světa daleko chodily i ţenské s harfami, kytarami i houslemi. I řádní, dobře sehraní hudebníci hledali ţivobytí mimo svoji rodnou obec. V karty hráli preferanc, mariáš a šístku obyčejnými kartami. Peter Zejdlů byl šťasten, měl-li trumfy ţaldy a s radostí v šístce počítal sedumičky, jeţ měli místo doček, řka: »Proč není jich aspoň devatěnáct nebo dvaceť?« Čedil-li mu někdo pod nos a pejchal z dýmky jako cikán na mezi, říkal: »Nedolípej do mne! Nestroj, nebo dostaneš buchtu do zad!« A dostal, a hubácel. Byl z toho holas, třá všichni holasili, aţ jim někdo hodil na stůl kartu, ţaludské eso a píchl: »Hulačte si na babu ţaludskou, a ne na nás!« Ale toho trumfa hodil jim někdo zpět s poznámkou: »To babiště si nechte, stejštilo by se vám po něm, aţ stoznova budete dávať!« Kdo měl při hře mnoho řečí, toho usazovali rčením: »Nefáfruj, fáfroni! Tu máš piviště!« Na konec nechali hry v karty a dali se do zpěvu. Krčmář nabízel teplé párky, křenovky, a uzenice velké s křenem po deseti krejcařích. Ty stály za to, neboť byly dvakrát tak velké neţli v kraji. Kdyţ jednou poslíček, listonoš, přinesl pozvání do věnečku svobodných dívek na Bratříkově, řekly baby, vdané ţeny: »Nepůjdeme tam«, a ustrojily taneční zábavu, čepeček, kdeţ zpindačily svatbu, kolébku s nemluvnětem a křtiny se zpěvy domácími. Při tom si kaţdá připíjela aspoň s klútek sladkých rosolek. Děcku daly rachlátko, hrkačku, i gumový dudáček, šidítko k culení, pohajcaly je, aby neškeřilo, ukolébavku mu zpívaly a na tetku Franinu volaly: Dej mu hajc! Potom daly baby vytroubiti volenku, samy si k tanci volily, rejdily a hoprdaly aţ do rána, jen se koptilo. Kolem domů měli v Račicích stromoví lesní i ovocné, aby děcka měla ovoce, nějaký pádič. Mezi domy všude byly samé louky s úzkými cestičkami, ohraničenými koly, na nichţ byly přibity dlouhé hrazky a bidla. Leckde u domu stál jasen a na něm z jara libě pěl drozen i přesuďováček, sedmihlásek. Nově vysázené stromoví skoro všecko se přijalo a neuschlo. Při silnici v Pelchově bylo mnoho jeřábů, obalených na podzim jeřabinami, pochoutkou kvíčal, které chytali do pruhel z prutů do oblouku ohnutých se ţíněným okem. Čermáky chytali zase v Lísku na červa, do sklopce. Na podzim, kdyţ se válela podyma mlhavá a fučel severák, snášeli s nádomí do sednic vnitřní okna, bubínky a kamínka. Zvenčí obkládali dřevrné sednice roštím, jeţ přitarabili plhem. Štípali koháty (pařezy), aţ leckoho z toho v tříslích bolelo. I tříselnici (bouli v kyčlích) si někdo z toho ulovil. Vosňákem, pořízem, škrabali hrazky a bidla na ploty, přes něţ chlapci metali kozelce. Kdo na zimu neměl vysoké boty, faldovačky, ten si je šel koupiť za sedem nebo osem zlatých na jarmark, do Trnova. Kdo šel přes Koberova k Vrátu, ten si jistě vzpomněl na to, ţe prý na Vrátě neměli ţádných vrabců, dokud tam býval Kocour starostou. Bylo-li umrzlo, bylo kopno. Roztál-li povrch napadlého sněhu a pak zase zmrzl, byl popovrch, po němţ bylo moţno choditi cestou i necestou ode vsi ke vsi, aniţ se kdo probořil. — Kdyţ na čerstvě napadlém sněhu nebylo ani šláčku, šlakovali do brusáren a jinam. Kdyţ někdo umřel, chodili lidé ze vsi kaţdý večer, dokud byl neboţtík v domě, na modlení za neboţtíka. Při pohřbu hatili rakev s neboţtíkem na ramenech, nebo vozili ji na obyčejném voze přes Jirkov a Hrubou Horku poskopce a podolou do Brodu. Kněţíček šel s nimi pěšky a někdy také muzikanti, Broďáci, kteří všude před pohřbem, v domě smutku, byli potravinami i nápoji hoštěni. -------------------------------------------------------------------------------Článek chce v souvislém vypravování seznámiti čtenáře s hlavními mluvnickými a co moţná hojnými slovnikářskými zvláštnostmi lidové mluvy z okolí ţeleznobrodského. Pozn. red. Naše řeč 4, ročník 5/1921

19


13. října 2010

NĚCO PRO ZASMÁNÍ Blondýnka letí do Londýna. Jak ji připravíte o místo u okna? - Řekněte jí, ţe sedadla do Londýna jsou v prostřední řadě. Proč blondýnky nejí banány? Protoţe nemůţou najít zip. Proč musí blondýnky často pracovat i přes víkend? Protoţe by se pak kaţdé pondělí musely znova zaučovat. Proč si blondýnky myslí, ţe je na Měsíci ţivot? Protoţe tam všichni celou noc svítí. Co je to maximální hloupost? Koupit si za poslední peníze peněţenku. Jde takhle zajíc po vlaku, otevře dveře jednoho kupé a povídá: "Je tady mezi váma nějakej frajer ?!" Nikdo nic, tak zajíc povídá: "Tak mi všichni dáte korunu". Jde do druhýho kupé a situace se opakuje. Ţádnej frajer, tak zase vybere od kaţdýho po koruně a jde dál. Otevře dveře třetího kupé a zase povídá: "Je tady nějakej frajer ?!?" Z rohu se zvedne chlápek a suveréně povídá:"Já !" V té chvíli se za zajícem vynoří medvěd a povída: "Tak frajere, ty to máš za deset a ostatní po koruně..." Přijde cikán k doktorovi, ţe je zmrzačen z práce. Doktor: "A co děláte?" "No já dělám v kamenolomu." "A jak dlouho tam děláte?" "No zejtra nastupuju." Přijde ţena k doktorovi: "Pane doktore, cítím se špatně." Lékař jí radí: "Kaţdé ráno nalačno vypijte jedno syrové vajíčko." "Pane doktore, ale já vajíčka nesnáším." "A kdo po vás, proboha, chce, abyste je snášela?" K doktorovi přijde pacient a strašně se mu třesou ruce. "Pijete hodně?" ptá se lékař. "Ani ne. Většinu toho rozbryndám." Přijde ţena domů a povídá manţelovi: "Co bys udělal, kdybych vyhrála ve Sportce?" On povídá: "Na rovinu, vzal bych si půlku peněz a dstěhoval bych se někam hodně daleko." Manţelka vytáhne tiket a povídá: "Tak to je fajn, ţe jsi férovej. Já včera vyhrála 48,- Kč, tady máš 24,- a vypadni!"

MOUDRÁ VĚTA

Jednej tak, abys byl šťastný, ne aby ses šťastným jen zdál. Louţnický Zpravodaj © Louţnice 2010 – fotogalerie: http://janeklouznice.rajce.idnes.cz/ Šéfredaktor: Jana Matěásková, tel.: 606 688 277, e-mail: [email protected] Redaktor a fotograf: David Šourek, Tomáš Matěásko ml., Lada Špidlenová, Lenka Špidlenová

REKLAMA Pokud máte zájem uveřejnit svou reklamu na našich stránkách Zpravodaje, není to ţádný problém. Umístění reklamy je zde zdarma. Samozřejmě, ţe louţničtí zde mají přednost. Jana Pokud máte zájem o zasílání upomínky, ţe vyšel nový Louţnický Zpravodaj, ohlašte se mi na e-mail: [email protected]

20

2010 pro týden pravidelně nepravidelný týdeník z Louţnice a okolí

Recommend Documents