Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 96/1993 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., ve znění zákona č. 196/1993 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb., ve znění zákona č. 42/1994 Sb., ve znění zákona č. 85/1994 Sb., ve znění zákona č. 114/1994 Sb., ve znění zákona č.259/1994 Sb., ve znění zákona č. 32/1995 Sb., ve znění zákona č. 87/1995 Sb., ve znění zákona č. 118/1995 Sb., ve znění zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb., ve znění zákona č. 316/1996 Sb., ve znění zákona č.18/1997 Sb., ve znění zákona č.151/1997 Sb., ve znění zákona č. 209/1997 Sb., ve znění zákona č.210/1997 Sb., ve znění zákona č. 227/1997 Sb., ve znění zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č.149/1998 Sb., ve znění zákona č. 168/1998 Sb., ve znění zákona č. 333/1998 Sb. §1 Tento zákon upravuje a. daň z příjmů fyzických osob, b. daň z příjmů právnických osob. ČÁST PRVNÍ DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB §2 Poplatníci daně z příjmů fyzických osob 1. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen » poplatníci« ). 2. Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. 3. Poplatníci, kteří podle odstavce 2 nebo mezinárodní smlouvy nemají daňovou povinnost vztahující se i na příjmy ze zdrojů v zahraničí, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří na území České republiky pobývají pouze za účelem studia nebo léčení, a zahraniční odborníci (odst. 5) zdržující se zde jen za účelem poskytnutí odborné pomoci však mají daňovou povinnost , která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. 4. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý pobyt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. 5. Zahraničním odborníkem je fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí, která byla zahraničním subjektem vyslána jako odborník (expert) se specifickými znalostmi k
poskytnutí odborné pomoci osobám se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky nebo stálé provozovně. §3 (1)Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen » daň« ) jsou a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6), b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8), d) příjmy z pronájmu (§ 9), e) ostatní příjmy (§ 10). (2)Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený směnou. (3)Nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštního předpisu1a), pokud tento zákon nestanoví jinak. (4)Předmětem daně nejsou a) příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního zákona,1) zděděním, vydáním2) nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním, anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností; předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností, b) úvěry a půjčky. §4 1. Od daně jsou osvobozeny a. příjmy z prodeje bytů nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty, včetně souvisejících pozemků, pokud je prodávající vlastnil a současně v něm měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje těchto bytů nebo domů, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do dvou let od jejich vyřazení z obchodního majetku, b. příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písm. a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o
c.
d.
e.
f.
g.
h.
dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku, příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícího v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem, příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen » zařízení« ), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování, cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování, s výjimkou ceny ze spotřebitelské soutěže2c), a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v odstavci § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 8, přijaté náhrady podle zvláštních předpisů,2) příjmy z prodeje nemovitostí , movitých věcí nebo cenných papírů vydaných podle zvláštních předpisů 2) a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd, příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče),42) důchodového pojištění, státní sociální podpory,44) peněžité pomoci obětem
trestné činnosti podle zvláštního zákona,44a) sociálního zabezpečení,45) plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti 46) a všeobecného zdravotního pojištění 47) a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vypláceného důchodu (penze), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 12 000 Kč ročně, ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině, i.
dávky a služby sociální péče, dávky státní sociální podpory a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy, j. odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu, a. stipendia2a) ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení48) včetně nepeněžního plnění , sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9, b. plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku převyšujícího jistinu, c. plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům základní (náhradní) služby, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, a vojákům v záloze povolaným na cvičení podle zvláštních předpisů,3) d. kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,3) e. sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků3) f. plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby,4) r) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu13) nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v době do pěti let od nabytí a z budoucího převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do pěti let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, s. úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona, 4a)
a. dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních celků, státních fondů a dotace z předělených grantů na pořízení hmotného investičního majetku 20) nebo jeho technického zhodnocení, b. příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije na obstarání bytu nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i v případě, částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytových potřeb4e) v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo, c. úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice, d. příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kuponové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení34c) podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a prodejem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do šesti měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti(§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení34c) podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), e. příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona,19a) f. hospodářský výsledek (zisk) nebo rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje, plynoucí ze zpeněžení konkursní podstaty,19a) g. úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů,4d) za) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně,49) orgánem správy sociálního zabezpečení30) a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,51) zb) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč,
zc) odchodné při skončení pracovního poměru příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, podle zvláštního předpisu.64) 2. Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka. 1.
Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno. Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval.2O) §5 Základ daně a daňová ztráta
1. Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (dále jen » zdaňovací období« ) přesahují výdaje prokazatelné vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých druhů příjmů (§ 6 až 10) není stanoveno jinak. 2. U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1. 3. Pokud podle účetnictví výdaje přesáhnou příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen » daňová ztráta« ) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Tuto ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle ustanovení § 34. 4. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi nejdéle 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. 5. Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně s výjimkou příjmů, u nichž se daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 8 odst. 4, § 36 odst. 6).Do základu daně se dále nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odst. 2. 6. O příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží příjmy (výnosy) anebo se zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. Jedná-li se o částky
uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšují se o tyto částky příjmy (výnosy) nebo se sníží výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, kdy odpadl právní důvod k jejich uplatnění za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno u účetnictví poplatníka při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. O příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, se sníží u poplatníka příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo. 7. U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce přecházejícím roku, v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytné vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti. §6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (1)Příjmy ze závislé činnosti jsou a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku. b. příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů jiné osoby, a. odměny statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, b. příjmy poplatníka, které mu plynou v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce, i když jsou vypláceny jako náhrada (odškodnění) za ztrátu těchto příjmů plátcem, u kterého poplatník nevykonává závislou činnost nebo funkci. 2. Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako » zaměstnanec« , plátce příjmu jako » zaměstnavatel« . Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady. 1. Příjmy podle odstavce 1 se rozumění příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů, 4b) a zda jsou a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné
2.
3. 4.
5.
formy plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se rozumí i částka, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, jiné věci kromě bytů, v nichž má zaměstnanec bydliště, nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nebo za nájem nižší než jejich obvyklá cena (§3 odst. 3) nebo částka podle § 6 odst. 6 anebo cena, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky nebo služby ostatním odběratelům. Příjmy plynoucí od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38 c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 2 000 Kč. To platí u příjmů plynoucích zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu pro výpočet záloh na daň ani ze základu pro výpočet daně a nepodepsal prohlášení k dani (§ 38 k). Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, však musí činit nejméně 1 000 Kč. Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou
a. náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem;5) vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje, b. hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvků na jeho udržování, c. částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel, d. náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. 8. Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise zaměstnavatele za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí,
zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování. 1. O daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny a. částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem, b. Hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, c. hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, d. nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance, e. částky, které je povinen podle zvláštních předpisů21) platit zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní pojištění, f. zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek, g. příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly, h. příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního předpisu22) za nižší než jmenovitou hodnotu s výjimkou příjmů z nich plynoucích a příjmů plynoucích ze zpětného odprodeje (vrácení) těchto akcií za vyšší než nabývací hodnotu, které se považují za příjmy z kapitálového majetku[ § 8 odst. 3 písm. a)] , ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníků uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2), i.
hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu, 6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance,
j. peněžní plnění za výstrojí a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,6b) a. náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,6c) b. hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, c. mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění, d. příjmy získané vrácením zaměstnaneckých akcií (obligací) až do výše rozdílu mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou a prodejní hodnotou při jejich vydání, pokud byl tento rozdíl zdaněn při jejich nabytí před 1. lednem 1993, e. náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992, f. peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu6a) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč, r) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí celníka, s. zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN mimo území České republiky6c) po dobu působení v zahraničí, a. peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí příslušníka hasičského záchranného sboru, b. odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí, c. příjmy do výše 10 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nebo ze sociálního fondu (ze zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje. 10. Funkčními požitky jsou
a. funkční platy členů vlády, poslanců České národní rady a platy vedoucích ústředních orgánů státní správy. b. odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. 11. Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu. Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.6f) 1. Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce. 2. Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, snížené o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční pojištění. §7 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti 1. Příjmy z podnikání jsou a. b. c. d.
příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7) příjmy ze živnosti,8) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.
2. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou a. příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému,9) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b. příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, c. příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost podle zvláštních předpisů.6f) 3. Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodech 1 a 2 plynoucí
poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). 1. Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně jako základ daně. 2. Základem daně (dílčím základem daně) komplementáře komanditní společnosti je část základu daně komanditní společnosti stanoveného podle § 23 až 33 připadající na komplementáře. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Vykáže-li podle § 23 až 33 komanditní společnost ztrátu, rozděluje se na komplementáře část této ztráty stejně jako základ daně. 3. Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné. 4. Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně. 5. Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3 000 Kč. 6. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 12 ve výši a. 50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7) b. 30 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 8, c. 25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b) a c). (10) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 9, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, kromě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,21) které může poplatník uplatnit navíc v prokázané výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu.21) Dále může navíc v prokázané výši uplatnit pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.21)
11. Jde-li o nemovitost nebo movitou věc v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, která je používána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto nemovitost nebo movitou věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí nebo movitou věcí, které připadají na část nemovitosti nebo movité věci využívané pro podnikatelskou činnost oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém je využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje nemovitosti nebo movité věci v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutou v obchodním majetku. Po ukončením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona. 1. Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytovaných společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem.5) 2. Dojde-li k ukončení (přerušení) podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 4 písm. d) a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu, může podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka s příjmy podle § 7 v případě úmrtí poplatníka. §8 Příjmy z kapitálového majetku 1. Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst 1 písm. d), jsou a. podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí na společnostech s ručením omezeným a komanditních společnostech a podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech, b. podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, c. úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, d. výnosy z vkladních listů a z vkladů jim na roveň postavených, e. dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem9a) snížené o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění, f. plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, snížená o zaplacené pojistné. Pro výpočet základu daně se použije § 10 odst. 7, g. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z vkladů na běžných účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků veřejných obchodních společností. Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty spod.), se posuzují podle písmene c), h. výnosy ze směnek (např. diskontní částky směnek, úrok ze směnečné sumy).
2. Účastí podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní a nepeněžní vklad do podnikání. 1. Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují a. rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při jejím vrácení a prodejní hodnotou při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu, b. příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry. 4. Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a), plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Pokud úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. a) z dluhopisů20a) a úrokové příjmy z dluhopisů20a) podle odstavce 3 písm. a) uvedené v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 a písm. c) bodu 1 plynou ze zdrojů na území České republiky a poplatník uvedený v § 2 odst. 2 je má zahrnuty v obchodním majetku (§ 4 odst. 3), jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně) a sražená daň se započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 36 odst. 6). 5. Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a) ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně), pokud poplatník nevyužije možnosti zahrnout je do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2. Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují v hrubé výši. 6. Příjmy uvedené v odstavci 1 písm g) a h) nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných výnosů z depozitní směnky vystavené bankou, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Příjmy uvedené v odst. 1 písm. b) se snižují o cenu pořízení předkupního práva. Jsou-li výdaje spojené s příjmem uvedeným v odst. 3 písm. b) vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. 7. Úroky a jiné výnosy plynoucí z úsporných vkladů, které přijímá zaměstnavatel od svých zaměstnanců anebo které přijímá banka od svých zaměstnanců za odchylných podmínek než od ostatních fyzických osob, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). 8. Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem9a) se považuje za základ daně pro zdanění zvláštní sazbou daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Jde-li o dávku pravidelně vyplácenou po stanovenou dobu, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na období pobírání dávky. Není-li období pobírání dávky smlouvou o penzijním připojištění vymezeno, zjistí se jako rozdíl mezi střední délkou života14) a věkem účastníka penzijního připojištění v době, kdy dávky začne poprvé pobírat. §9 Příjmy z pronájmu 1. Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou a. příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí),
b. příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a). 2. příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich. 1. Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavce 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). 2. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelné vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 20 % z příjmů uvedených v odstavci 1. 3. Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu podle § 9. 4. Poplatníci mající příjmy z pronájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného a nehmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. Pokud se však poplatníci rozhodnou účtovat v soustavě jednoduchého nebo podvojného účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů20) povinni, pak postupují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovat po celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů fyzických osob. § 10 Ostatní příjmy 1. Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména a. příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), b. příjmy z převodu vlastních nemovitostí, movitých věcí a cenných papírů s výjimkou uvedenou v § 4, c. příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti nebo podílu na základním jmění družstva včetně majetkových podílů na transformovaném družstvu13) s výjimkou uvedenou v § 4, d. příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,10) e. přijaté výživné, důchody11) a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4,
f. podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva, g. vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva, 13) h. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 3 písm. b) a v § 4, ch) ceny veřejných soutěží a ze sportovních soutěží s výjimkou uvedenou v § 4. 2. Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich. 1. Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny a. příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 10 000 Kč, b. výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů.12) 4. Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží . Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 9 písm. a). Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji (nemovitosti) se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. 1. U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ceny věci (práva), za kterou poplatník věc (právo) prokazatelně nabyl, a jde-li o věc (právo) zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a následujících, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 29 odst. 2. Jde-li o věc (právo) získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podle zvláštního předpisu 1a) (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie a ceny pořízení ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů. Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti, na budoucí prodej nemovitosti nebo na prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním jmění
družstva nebo pohledávky,12a) s výjimkou uvedenou v § 4, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit. U příjmů z prodeje nemovitostí podle § 24 odst. 2 písm. ch), i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období, než v tom, v němž plyne příjem z prodeje. U příjmů z prodeje nemovitého majetku, který byl v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů je výdajem daň z převodu nemovitostí zaplacená kterýmkoliv z nich. 2. U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje nabývací cena podílu. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu13) s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů,2) a s výjimkou dalšího podílu na majetku družstva,13) je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém plnění. 3. Důchod podle zvláštních předpisů 11) se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku ceny pořízení rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se zjistí jako rozdíl mezi střední délkou života14) a věkem poplatníka v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Důchody poskytované zaměstnavatelem svým zaměstnancům, a to i bývalým zaměstnancům, jsou příjmy podle § 6. 4. Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až ch) s výjimkou příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. Poplatník je však může v plné výši zahrnout do samostatného základu daně v samostatném přiznání k dani, při uplatnění sazby podle § 16 odst. 2. Tento základ daně lze snížit pouze o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, a to v případě příjmů podle odstavce 1 písm. f) a g). Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, u nichž je sportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7. § 11 Výpočet příjmu spoluvlastníka Příjmy dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci nebo ze společných práv a společné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů. § 12 Výpočet příjmu účastníka sdružení, které není právnickou osobou Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) na základě smlouvy o sdružení a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů se rozdělují
mezi poplatníky rovným dílem, není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem, mohou účastníci sdružení uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši. § 13 Výpočet příjmů spolupracujících osob Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti [ § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2] provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 %, přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti a manžela (manželku), pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15). § 14 Výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období 1. Příjmy uvedené v odstavci 2, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka nebo plynou z využití věci a práv najednou za více let, lze rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, ve kterých byla činnost provozována, nejvýše však na tři poměrné části. Příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva lze rozdělit nejvýše na deset poměrných částí. K výdajům vztahujícím se k těmto příjmům, které již byly uplatněny při zdanění příjmů v minulých zdaňovacích obdobích, se nepřihlédne. Jedna poměrná část se zahrne do základu daně poplatníka ve zdaňovacím období dosažení příjmu a zjistí se procento daně ze základu daně. Tímto procentem se vypočte daň ze zbývající části, popřípadě zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období. Jestliže takto zjištěné procento je menší než 15, použije se pro výpočet daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %. 2. Výpočet daně podle odstavce 1 se použije pouze na příjmy a. ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství 7) [ § 7 odst. 1 písm. a)] , b. uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) a z činnosti restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů. § 15
Nezdanitelná část základu daně 1. Základ daně se sníží o částky a. 34 920 Kč ročně na poplatníka, b. 21 600 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek, c. 19 884 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 34 920 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se částka 19 884 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání, d. 6 540 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod, e. 13 080 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, f. 45 780 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), g. 10 464 Kč ročně u poplatníka, který se v souladu se zvláštními předpisy14d) soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. 2. U poplatníka, který je poživatelem starobního důchodu z pojistného na sociální zabezpečení14c) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu ve výši nepřesahující 36 000 Kč ročně, se snižuje základ daně o výši rozdílu mezi částkou 36 000 Kč ročně a nižším ročním úhrnem vyplacených částek starobního důchodu. Poplatníkovi, který je poživatelem starobního důchodu uvedeného ve větě první, se nesnižuje základ daně podle odstavce 1 písm. a) a to bez ohledu na výši tohoto důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období. 1. U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně v samostatném přiznání k dani (§ 8 odst. 5 a § 10 odst. 8), se tento základ daně nesnižuje o částky uvedené v § 15. 2. Za vyživované dítě poplatníka [ vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit] se v souladu se zvláštními předpisy14d) považuje a. nezletilé dítě, b. zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a 1. soustavně se připravuje na budoucí povolání,14d) nebo
2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo 3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. 5. Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti. 1. Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. 2. Poplatník může uplatnit snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku splněny. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo nebo v něm začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání. 3. Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnických osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč. 4. Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5. 5. Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření4a) a úrokům z hypotečního úvěru 53) banky, 54) sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, 55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou 56) a bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým poplatníkem na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu61) a změnu32) stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60) prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí a. výstavba bytového domu,58) rodinného domu,59) bytu podle zvláštního právního předpisu60) nebo změna32) stavby za předpokladu, že kolaudační rozhodnutí stavby pro bytové potřeby nabude právní moci do 4 let od okamžiku uzavření smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb,
b. koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená v písmenu a) s využitím úvěru na financování bytových potřeb, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, c. koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního přepisu, d. úhrada členského podílu právnické osobě, která byla založena za účelem výstavby a koupě domu nebo bytů, e. údržba61) a změna32) stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání, f. vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu, g. splácení jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem a použitého poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až f). (11) V případě, účastníky smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb je více zletilých osob62) žijících v jedné domácnosti, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. V případě, že účastníky smlouvy o úvěru je více osob žijících v různých domácnostech, rozdělí se úhrn zaplacených úroků rovným dílem na jednotlivé domácnosti a podíl úroků připadající na domácnost mohou uplatnit členové domácnosti podle věty první. Jde-li o předmět bytové potřeby, uvedený v odstavci 10 písm. a) až c), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby vlastnil a bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví v případě výstavby nebo změny32) stavby v době po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí63) užíval ke svému trvalému bydlení, nebo bydlení manžela, svých potomků, rodičů nebo prarodičů. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí nezdanitelná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroku.
§ 16 Sazba daně 1. Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí: Základ daně Daň Ze základu
do Kč do Kč přesahujícího 0 102 000 15 % 102 000 204 000 15 300 Kč + 20 % 102 000 Kč 204 000 312 000 35 700 Kč + 25 % 204 000 Kč 312 000 1 104 000 62 7000 Kč + 32 % 312 000 Kč 1 104 000 a více 316 140 Kč + 40 % 1 104 000 Kč
2. Z příjmů uvedených v § 8 odst. 5 a § 10 odst. 8 plynoucích ze zdrojů v zahraničí, jsouli zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 25 %, nejde-li o příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) a ch) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které jsou zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 20 %. ČÁST DRUHÁ Daň z příjmů právnických osob § 17 Poplatníci daně z příjmů právnických osob 1. Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami (dále jen » poplatníci« ). 2. Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky. 3. Poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. 4. Poplatníci, kteří nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. § 18 Předmět daně 1. Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen » příjmy« ), není-li dále stanoveno jinak. 2. Předmětem daně nejsou a. příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,1) zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů, b. u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona,15b) příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů,2)
do výše nároků na vydání základního podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího podílu13) v nepeněžní formě, c. příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů19e) s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 tohoto zákona. 3. U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, 17) jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy za nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d). 4. U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy a. z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy, 17a) statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami, b. z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtů obcí, jsou-li poskytnuty podle zvláštního předpisu,17b) c. z úroků z vkladů na běžném účtu, d. z pronájmů státního majetku, které jsou podle zvláštního předpisu17b) příjmem státného rozpočtu. 5. U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů: a. z investičních transferů, b. z úroků na běžném účtu. (6) U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činností je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje. 7. Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní uzávěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato povinnost nebude splněna nebo nemůže být splněna rozpočtovými organizacemi, obcemi a okresními úřady u jednorázových příjmů, které v souladu se zvláštními předpisy17b) jsou součástí rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání. 1. Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu,17c) občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a
náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, okresní úřady, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní fondy. Těmito poplatníky nejsou bytová družstva. 2. U Fondu národního majetku České republiky18) a veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36). 3. U Pozemkového fondu České republiky jsou předmětem daně pouze příjmy uvedené ve zvláštním předpise.18b) 4. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je předmětem daně také část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) 5. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je předmětem daně také část základu daně komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) §19 Osvobození od daně 1. Od daně jsou osvobozeny a. členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími, b. výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společnosti, c. příjmy z cenově regulovaného18d) nájemného za byty, z nájemného za garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží 1. v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,18c) a v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví lidových bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,18f) 1. plynoucí z pronájmu bytů a garáží společníkům, členům nebo zakladatelům u poplatníků vzniklých za účelem, aby se stali vlastníky domů, d. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen » zařízení« ), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se
nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování, a. příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19) b. příjmy Fondu dětí a mládeže, c. příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 149/1998 Sb., d. příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona, 19a)
ch) hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) plynoucí ze zpeněžení konkursní podstaty,19a) i.
úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice, j. příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu, a. podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, b. úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů,4d) c. příjmy spořitelních a úvěrních družstev18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank, d. příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,50) e. příjmy Fondu pojištění vkladů a Zajišťovacího fondu družstevních záložen, f. rozdíl závazků a hodnoty vráceného majetku státnímu podniku zemědělské prvovýroby, který odpisoval nájemce podle § 28 odst. 2 a který je po ukončení nájmu součástí výnosů podle předpisů o účetnictví,20) r) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckým děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroků z finančních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem. 57) 2. Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.
§ 20 Základ daně a položky snižující základ daně 1. Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6. 2. U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního jmění19b) poplatníka upravený podle § 23 až 33. Součástí tohoto hospodářského výsledku je i odpis opravné položky20) k úplatně nabytému majetku; aktivní opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje při zahájení likvidace a pasivní položka při ukončení likvidace. Při ukončení likvidace se hospodářský výsledek, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období), upraví o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek,22a) výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období. Součástí tohoto hospodářského výsledku není odpis opravné položky k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva. 3. U investiční společnosti vytvářející podílové fondy16) se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy. Základ daně stanovený odděleně za jednotlivý podílový fond lze snížit o rozdíl, o který v předchozím zdaňovacím období výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšovaly jeho příjmy upravené podle § 23. O tento rozdíl lze u jednotlivého podílového fondu snížit základ daně nejdéle ve třech zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém byl tento rozdíl vykázán. 4. U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.19c) 5. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) 6. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) 7. Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 2 a snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. V případě, že 30 % snížení činí méně než 100 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 100 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. 8. Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování
těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně sníženého podle § 34. Jsou-li v úhrnu obsaženy i dary na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární a charitativní v souvislosti s živelní pohromou (§ 24 odst. 10), může být o hodnotu těchto darů překročen limit 2 % ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání. 9. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci 8, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce 5. 10. Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6. 11. Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. § 20a Akciová společnost, která je jen část zdaňovacího období investičním fondem podle zvláštního předpisu, 16) rozdělí základ daně (§ 20 odst. 1) snížený o položky podle § 24 a § 20 odst. 8 s přesností na dny, a to na část a. připadající do dne předcházejícího do dne předcházejícího dni ukončení činnosti investičního fondu podle zvláštního předpisu, 19d) která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů, b. připadající na zbývající část zdaňovacího období, která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které vznikl v průběhu zdaňovacího období investiční fond. § 20b Samostatný základ daně Samostatným základem daně jsou veškeré příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 3 ze zdrojů v zahraničí ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období. Příjmy z vypořádacích podílů a podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění zahrnovaná do samostatného základu daně lze snížit o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu. § 21
Sazba daně 1. Sazba daně, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 a 4, činí 35 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů. 2. Sazba daně činí 25 % a. u investičního fondu a penzijního fondu 9a) ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8, který se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů, a b. u podílového fondu16) ze základu daně, který se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. 3. U investičního fondu, který v průběhu zdaňovacího období ukončil činnost19d) se použije sazba daně podle § 20a. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které v průběhu zdaňovacího období vznikl investiční fond. 1. Sazba daně činí 25 % ze samostatného základu daně podle § 20b zaokrouhleného na celé Kč dolů.
ČÁST TŘETÍ Společná ustanovení § 22 Zdroj příjmů 1. Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují a. příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, b. příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) s výjimkou příjmů uvedených v písmenu f) bod 2, která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, c. příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky, d. příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených, e. příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetně bytů (jejich částí) umístěných na území České republiky, f. příjmy 1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky, 2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a
spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu, g. příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst.3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou 1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how), 2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému, 3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z držby kapitálového majetku a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi. Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w), 4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z držby cenných papírů, 5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky, 6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, 7. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stále provozovny, cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky, majetkových práv registrovaných na území České republiky a z prodeje účasti nebo podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se sídlem na území České republiky, 8. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží, 9. výživné, důchody11) a obdobné požitky. 2. Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. 3. Příjmy společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti, kteří jsou poplatníky podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, plynoucí z účasti na těchto společnostech a z úvěrů a půjček poskytnutých těmto společnostem se považují za příjmy dosahované prostřednictvím stále provozovny. Pro zajištění daně z uvedených příjmů platí ustanovení § 38e odst. 3 a odst. 4 písm. b). 4. Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem. § 23 Základ daně
1. Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců. 2. Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,20) vychází z hospodářského výsledků (zisk nebo ztráta), a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z hospodářského výsledku upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti. Příjmem je i pasivní opravná položka k úplatně nabytému majetku; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví se opravná položka k úplatně nabytému majetku zahrne do příjmu pravidelně během 15 let od pořízení obchodního majetku, a to v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období nebo jednorázově při pořízení obchodního majetku. 3. Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši, o částky odečtené od základu daně podle § 24 odst. 2 písm. za) a § 34 odst. 3 při nedodržení stanovených podmínek, a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5) lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši. Hospodářský výsledek se dále zvýší o částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem sraženy, avšak nezaplaceny do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle zvláštního právního předpisu19f) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částkami, o které se zvýší hospodářský výsledek, nebudouli zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. 4. Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují a. u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 s výjimkou penzijních fondů a u stálé provozovny (§ 22 odst. 2) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a). U penzijních fondů se do základu daně nezahrnují veškeré příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36 odst. 2), b. příjmy, které jsou zdaňovány sazbou daně podle § 16 odst. 2 a § 21 odst. 4, c. příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního jmění, d. částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona. Těmito částkami jsou také částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen hospodářský výsledek podle odstavce 3, dojde-li k jejich zaplacení. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedené likvidace. V tomto případě neplatí podmínka, že se jedná o částky již zdaněné u téhož poplatníka,
e. částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud 1. souvisejí s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, 2. souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje (náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích, f. podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. 5. Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny. 6. Za příjmy se považuje jak peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění, oceněné podle zvláštního předpisu,1a) pokud tento zákon nestanoví jinak; přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmy získané prodejem. Nepeněžním příjmem vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), a to: a. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) a výdaje a dokončené technické zhodnocení (§ 33), za podmínky, že o hodnotu technického zhodnocení nezvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu, ani nebylo v průběhu nájmu odpisováno nájemcem. Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§ 31, nebo znaleckým posudkem, b. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje na dokončené technické zhodnocení (§ 33), které odpisoval nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele). Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§ 31), nebo znaleckým posudkem, c. ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení (§ 33) uvedeno do užívání, pokud o hodnotu technického zhodnocení vlastník (pronajímatel) zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu. Toto nepeněžní plnění se ocení ve výši výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem. 7. Liší-li se ceny sjednané mezi ekonomicky nebo personálně nebo jinak spojenými osobami od cen, které byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Za cenu, která byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích při stanovení výše úroků u půjček,20d) se pro účely tohoto ustanovení považuje úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Nevztahuje se to
na případy, kdy věřitelem je osoba se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí a sjednaná výše úroku u půjčky je nižší než úrok ve výši 140 % úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.20c) Jinak spojenými osobami se rozumí osoby, které vytvořily obchodní vztah převážně jen za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty. Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost. 1. Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pronájmu nebo zahájení likvidace, se upraví a. u poplatníků uvedených v § 17 účtujících v soustavě podvojného účetnictví o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období, které nebudou prokazatelné zúčtovány v období likvidace,20) b. u poplatníků uvedených v § 2 1. pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období; avšak nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti nebo do ukončení pronájmu, 2. pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek [ s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 až 4] a závazků, o částky příjmů a výdajů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5, o cenu nespotřebovaných zásob, a o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek; přitom nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo do ukončení pronájmu. Do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z pronájmu (§ 9) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši, 3. v případech, kdy poplatník není účetní jednotkou ( s výjimku uvedenou v bodu 2), o cenu nespotřebovaných zásob, o výši pohledávek [ s výjimkou
pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 až 4)] , o částky příjmů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5. Stejným způsobem postupují poplatníci uvedení v § 2, pokud v průběhu zdaňovacího období přeruší podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9), a podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9) nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byly podnikatelská nebo jiná samostatně výdělečná činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9) přerušeny. Stejným způsobem dále postupují poplatníci uvedení v § 2 při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4 anebo při zahájení účtování, jestliže nebyli účetní jednotkou.20) Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. 9. Ve zdaňovacím období, v němž dojde ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného movitého majetku a předmět pronájmu byl odpisován podle § 30 odst. 4, upraví pronajímatel nebo jeho postupník [ (§ 30 odst. 12 písm. g)] základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a odpisy vypočtenými podle § 31 nebo § 32. Toto ustanovení se nepoužije v případě, kdy bude pronajímatelem bezprostředně uzavřena nová smlouva o finančním pronájmu tohoto majetku, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen. 1. Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,20) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem. 2. U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) nemůže být základ daně nižší nebo daňová ztráty vyšší než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek poplatník se sídlem či bydlištěm na území České republiky. Ke stanovení může být použito poměru zisku nebo ztráty k nákladům nebo hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů. Rovněž lze použít metody rozdělení celkových zisků nebo ztrát zřizovatele stálé provozovny jeho různým částem. 3. Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak. 4. U poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví při vložení pohledávky do obchodní společnosti nebo družstva a při postoupení pohledávky, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku poplatníka majícího příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Stejné postupují poplatníci, kteří mají příjmy z pronájmu (§ 9), jedná-li se o postoupení pohledávky, kterou má pronajímatel vůči nájemci. § 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
1. Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. 2. Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také a. odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33), b. zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u 1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu, při jejich vyřazení, 2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, 3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení. Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku a nehmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením, c. zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l), a. příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního zákona, b. pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen, c. pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,21) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.21) Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem) jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle zvláštního právního předpisu19f) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997 jsou výdajem
(nákladem) tohoto zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, d. výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů, e. nájemné, a to 1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu,20) 2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období, 3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí drobného hmotného investičního majetku,20) ch) zaplacená daň z nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena za původního poplatníka při změně vlastnických práv k nemovitosti,26h) zaplacená daň z převodu nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za původního vlastníka,26ch) a zaplacené poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dále silniční daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku. i.
rezervy a opravné položky, jejich způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) a odstavce 8 a 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10, j. výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť, 2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou23a) na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, 3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,
4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu.23b) Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů, 5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, k. výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností s komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) pokud není dále stanoveno jinak, přitom 1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši, 2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání, 3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem23d) nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka, ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za potřebované pohonné hmoty5). Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem,23d) které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla vypůjčeného23c) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla23d) zvýšená na dvojnásobek, 4. na dopravu silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,
l. škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy, a. výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24) b. výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,25) c. u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení, d. výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů, r) úhrn hodnot cenných papírů, vymezených zvláštními právními předpisy,25a) prodaných ve zdaňovacím období, a to jen do výše úhrnu příjmů z jejich prodeje. Pokud úhrn hodnot těchto prodaných cenných papírů je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů z jejich prodeje. Lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle v následujících 3 zdaňovacích obdobích, a to v jednotlivých zdaňovacích obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů z prodeje těchto cenných papírů převýší úhrn hodnot cenných papírů v tomto jednotlivém zdaňovacím období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. Obdobně se podle tohoto ustanovení postupuje, pokud je povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období. Pro účely tohoto ustanovení se hodnotou cenného papíru rozumí 1. nabývací cena akcií a zatímních listů (§ 24 odst. 7), avšak u akcií a zatímních listů nabytých počínaje 1. lednem 1998 zvýšená o cenu uplatněné opce, 2. cena pořízení20) ostatních cenných papírů, zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998 a u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví zvýšená i o nevyplacený naběhlý alikvotní úrokový výnos za celou dobu držby, 20) s. u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví 1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení, 2. cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení. Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) a u pohledávky postoupení před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka k inkasu).20) Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti,
t. vstupní cena hmotného majetku a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27), pozemků s výjimkou zásob a pořizovací cena nehmotného investičního majetku nabytého vkladem společníka nebo členem družstva, jehož účetní odpisy nejsou v výdajem (nákladem) podle písmena v), a to jen do výše příjmů z jejich prodeje, a dále zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem po ukončení nájmu, a to jen do výše uhrazené pronajímatelem, a. daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch),u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, b. účetní odpisy20) u hmotného investičního majetku, nehmotného investičního majetku a opravné položky k úplatně nabytému majetku, které nejsou vymezeny pro účely zákona jako hmotný majetek nebo nehmotný majetek (§ 26 odst. 2 až 4); přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví se aktivní opravná položka zahrne do výdajů pravidelně během 15 let od pořízení obchodního majetku, a to v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období. Toto ustanovení se však nevztahuje na účetní odpisy nehmotného investičního majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, pokud tento majetek před vložením do obchodní společnosti nebo družstva nebyl společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, c. nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo na družstvu při jeho prodeji zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998, a to jen do výše příjmů z prodeje s výjimkou nabývací ceny podílu akciové společnosti (akcie), pro kterou platí ustanovení písmene r), d. paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8, e. u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením, a to u pohledávky za dlužníkem, 1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu26i) nebo zrušil konkurs, a to pro nedostatek majetku dlužníka, 2. který je v konkursním a vyrovnacím řízení,26i) na základě výsledků konkursního a vyrovnacího řízení, 3. který zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, 4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou (§ 23 odst. 7). Obdobně to platí pro pohledávku, nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona,22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasív v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou část
pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u niž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky,22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub hospodářského výsledku, z. majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2 a nehmotného majetku podle § 26 odst. 4, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu na majetku družstva26f) nebo likvidačního zůstatku26g) v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta, za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu, zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy,32) rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1, zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů s nimi souvisejících za podmínky, že jsou součástí nákladů a výnosů ve stejném zdaňovacím období, zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši,
ze) cena pořízení20) směnky, o níž je účtováno podle zvláštních právních předpisů20) jako o cenném papíru, zvýšená u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o naběhlý alikvotní úrokový výnos, a to jen do výše příjmu z jejího prodeje, zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla,30) a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o cenu pořízení tohoto uměleckého díla, zg) právo opce podle zvláštního právního předpisu,20) avšak při prodeji práva opce je hodnota práva opce20) nebo hodnota práva opce k 31. prosinci 1997 podle zvláštního právního předpisu,20) bylo-li právo opce pořízeno do 31. prosince 1997, výdajem (nákladem), s výjimkou uvedenou v písmenech r) a w), a to jen do výše příjmů z jeho prodeje, zh) částky náhrad cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem,5) kterými se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného a zvýšení stravného až o 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem.5) 3. U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně. 1. Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že a. doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a b. kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona, a c. po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b). 5. Prodává-li se najatý hmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona, a u pozemků, hmotného majetku vyloučeného z odpisování za podmínky, že kupní cena nebude nižší než cena stanovená podle zvláštního předpisu nebo soudním znalcem.
1. Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného připadající na skutečnou dobu nájmu. 2. Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva včetně emisního ážia nebo cena poříení20) majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen fyzickou osobou (§ 2), se ocení u společníka nebo člena stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek nebo nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka podle § 2, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou. Je-li vkladem nemovitost, která nebyla zařazena v obchodním majetku a byla pořízena nebo nabyta v době kratší než pět let před vložením do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se pořizovací cenou,a v případě nabytí děděním nebo darováním, cenou stanovenou pro účely daně dědické a darovací. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou (§ 17), se ocení u společníka nebo člena v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2), a v případě ostatního majetku účetní hodnotou. 3. Účetní hodnota pohledávky pro účely tohoto zákona se rozumí nominální hodnota nebo cena pořízení pohledávky, snížená o odpis22b) nebo vytvořenou opravnou položku.22a) 4. U pohledávky nabyté vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace22c) pokračuje obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě opravné položky,22a) jakoby ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to do výše ocenění pohledávky pro vklad, maximálně však do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené v rozvaze vkladatele. Při následném vkladu pohledávky nabyté vkladem může obchodní společnost nebo družstvo uplatňovat odpis22b) nebo opravné položky22a) jen do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené u prvého vkladatele. 5. Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce. § 25 1. Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména
a. výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku, nehmotného majetku (§ 26) a pozemků včetně splátek úroků z úvěrů spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich pořizovací ceny, b. výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček, c. cena pořízení20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze), a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva, d. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob a dále peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis nebo část tohoto plnění, která překračuje nárok stanovený zvláštním předpisem, e. vyplácené podíly na zisku, f. penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut a úroků z prodlení (poplatků z prodlení), přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění,21) regulační a sankční opatření ve mzdové oblasti26c) a částka rozdílu mezi pojistným včetně příspěvku vypočteným podle sazby bez jejího zvýšení, 26c) g. přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,27) h. přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,28) i. výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně anebo na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, j. výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5) 23) k. výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j), přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení samostatně, l. tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, m. vklad do základního jmění a nákup podílu na základním jmění společnosti nebo družstva s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. w), n. manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24, o. zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního předpisu, p. technické zhodnocení (§ 33), r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a u), s. daň dědickou, darovací, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch), a. výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje předmět opatřený obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč, a zároveň nepodléhá spotřební dani, b. výdaje na osobní spotřebu poplatníka, c. tvorbu opravných položek na vrub nákladů,20) s výjimkou uvedenou v § 24, d. úroky z úvěrů, půjček, vydaných dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky (dále jen » úvěry a půjčky« ), a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které se účastní přímo nebo
nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje šestinásobek výše vlastního jmění, je-li příjemcem úvěru a půjčky banky nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního jmění u ostatních příjemců úvěru a půjčky. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním jmění nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním jmění nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů,28a) na Fond národního majetku18) a na poplatníky uvedené v § 2, x.
úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací období. Průměrná výše obvyklých úroků se určí srovnáním s úroky za úvěry požadovanými bankou, u které má zaměstnavatel zřízený běžný účet, nebo s bankami v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokud je uzavírána smlouva na více let, vychází se z průměrné výše úroků v době uzavření smlouvy, y. úroky z odložených částek daní za dobu posečkání, zvýšení daní a exekuční náklady podle zvláštních předpisů28b) a dále úroky z odložené částky za dobu posečkání cla a úroky z prodlení, které jsou příslušenstvím cla, 28c) a. hodnota pohledávky nebo cena pořízení20) postoupené pohledávky s výjimkou uvedenou v § 24, za) nájemné za umělecká díla30) a výdaje (náklady) za restaurování uměleckých děl,30) která nejsou součástí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichž není výstavní, muzejní a galerijní činnost předmětem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 4 odst. 2 písm.zf), zb) u poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví výdaje na pořízení uměleckých děl,30) která nejsou součástí staveb a budov a v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 40 000 Kč, zc) odpis pohledávky22b) nebo tvorba opravné položky22a) u pohledávky nabyté obchodní společností nebo družstvem na základě vkladu 22d) uskutečněného od 1. července 1996, s výjimkou pohledávek nabytých vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace,22c) zd) závazek, s výjimkou závazku vzniklého z důvodu pořízení hmotného a nehmotného majetku (§ 26), vzniklý ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4. 2. Ustanovení odstavce 1 písm. w) se nepoužije u poplatníků, a to v roce jejich vzniku a v následujících třech letech. U právních nástupců vzniklých ze subjektů zrušených bez
provedení likvidace se za rok vzniku považuje rok, ve kterém vznikl subjekt zrušený bez provedení likvidace. 1. Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se považují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboří, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem , a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy dopovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda. Odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku § 26 1. Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27, a nehmotného majetku. 2. Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a. samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok, b. budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem, 28d) c. stavby, s výjimkou 1. provozních důlních děl, 2. drobných staveb vymezených ve zvláštním předpise28e) kromě svážnic, 3. oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou,29) d. pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky vymezené v odstavci 9, a. základní stádo a tažná zvířata, 20) b. jiný majetek vymezený v odstavci 3. Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby. Za samostatné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se
rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor movitých věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu. 3. Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a. technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, b. technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, 29b) c. výdaje hrazené nájemcem, které podle zvláštních předpisů20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 40 000 Kč. 4. Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, pokud je vstupní cena jednotlivého majetku vyšší než 60 000 Kč a jeho doba použitelnosti20) delší než jeden rok, a to za podmínky, že byly a. pořízeny úplatně, nebo b. vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, nebo c. nabyty vkladem společníka (člena družstva), darem nebo zděděním. Nehmotným majetkem nejsou pro účely tohoto zákona nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které jsou nehmotným investičním majetkem podle zvláštního předpisu.20) 5. Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. 1. Odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit a. z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období 1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3, 2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních předpisů,29a) který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku, 3. k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k ukončení pronájmu, zrušení bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkursu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke dni zrušení bez likvidace, ke dni
předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti ohlášení konkursu, 4. k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického hodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3) nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku (§ 28 odst. 6), b. z hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného v majetku poplatníka ke konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 12 písm. a) až e), g) až l) a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva,29c) a má tento majetek evidován v majetku na konci zdaňovacího období, a. z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka po celé zdaňovací období u poplatníka, který vstoupil do likvidace v průběhu zdaňovacího období. 8. Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník ani nájemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši, ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně. 1. Pěstitelskými celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky se podle odstavce 2 rozumějí a. ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha, b. ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1 000 keřů na 1 ha, c. chmelnice a vinice. 10. Je-li majetek ve spoluvlastnictví, pak pro posouzení toho, zda dosáhl vstupní ceny uvedené v odstavci 2 nebo odstavci 4, je rozhodující vstupní cena, která se rovná součtu hodnot spoluvlastnických podílů u jednotlivých spoluvlastníků, a nikoliv vstupní cena jednotlivého spoluvlastnického podílu. § 27 Hmotný majetek a nehmotný majetek vyloučený z odpisování:
a. bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč, b. pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhly plodonosného stáří, c. hydromeliorace do dvou let po jejich dokončení, d. objekty hrazení a úpravy bystřin a lesnicko-technické meliorace, e. umělecká díla,30) která jsou hmotným majetkem a jež nejsou součástí staveb a budov, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní sbírky knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné sbírky, f. movité kulturní památky a jejich soubory, g. povrchové a podzemní vody, lesy, ložiska nerostných surovin evidovaná v majetku poplatníka před 1. lednem 1997 a nerosty, jeskyně, měřičské značky, signály a jiná zařízení vybraných geodetických bodů a tiskové podklady státních mapových děl, h. hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů,26) i. nehmotný majetek vložený společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva do vlastního jmění, pokud byl pořízen bezúplatně (např. ochranná známka, technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti), j. inventarizační přebytky hmotného majetku a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu,20) k. hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva,29c) a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce.23e) § 28 1. Hmotný majetek a nehmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo nebo právo hospodaření30a) (dále jen » vlastník« ), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 6. 2. Pronajatý hmotný majetek může na základě písemné smlouvy s vlastníkem odpisovat nájemce po dobu trvání nájemní smlouvy, pokud předmětem této smlouvy je soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci využívané nájemcem pro zajištění příjmů po celé zdaňovací období jako celek. Podmínka trvání pronájmu po celé zdańovací období nemusí být dodržena v roce, kdy dochází i ukončení pronájmu. Toto ustanovení lze použít i v případě, kdy má nájemce najat soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci ve vlastnictví více vlastníků nebo spoluvlastníků. 3. Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c), jsou-li uhrazené nájemcem, může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje; přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek. 4. Technickou rekultivaci, pokud nezvyšuje vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku (§ 26 odst. 3), prováděnou na pozemku, k němuž má vlastnické právo nebo právo hospodaření jiná osoba, může odpisovat pouze poplatník, který je k provedení rekultivace zavázán.
5. Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu. 6. Při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva29c) na věřitele, může tento majetek odpisovat původní vlastník, pokud uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce23c) tohoto majetku na dobu zajištění závazku převodem práva. 7. Při odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů. § 29 1. Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí a. pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny s výjimkou uvedenou v odstavci 4 i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. U majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než pět let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než pět let před zahájením pronájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení, b. vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii. Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou. U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením pronájmu, cena podle písm. d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než pět let před zahájením pronájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení, c. hodnota nesplacené pohledávky, zajištěné převodem práva,29c) a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele, d. reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná podle zvláštního předpisu1a); přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěná podle zvláštního předpisu31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu, e. při nabytí majetku zděděním nebo darováním cena stanovená pro účely daně dědické, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 12 písm.a) nebo daně darovací, pokud neuplynula od nabytí doba delší než pět let, zvýšená u nemovitostí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než pět let, rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d).
Součástí vstupní ceny podle písmen a) až e) ej i technické zhodnocení provedené po zaevidování hmotného majetku a nehmotného majetku v majetku poplatníka, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce, nejpozději však v prvním roce odpisování. Pokud původní vlastník v případech uvedených v § 30 odst. 12 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval. Vstupní cena hmotného majetku a nehmotného majetku, na jehož pořízení nebo na jehož technické zhodnocení byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst, obcí, vyšších územních celků, státních fondů a dotace poskytnuta přidělením grantu, se snižuje o dataci přijatou po 1. lednu 1997. Obdobně se postupuje i u hmotného majetku a nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností. 2. Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku nebo nehmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů [ § 24 odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 7 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů. 1. Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen » zvýšená vstupní cena« ) a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen » zvýšená zůstatková cena« ) příslušného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení uvedeno do užívání podle zvláštního předpisu.20) Ustanovení předchozí věty se nepoužije u technického zhodnocení v případech uvedených v odstavcích 1, 4 a6 a u technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce odpisovaného podle § 30 odst. 7. 2. Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisovaní. 3. Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku ve spoluvlastnictví je u spoluvlastníka vstupní cena podle odstavce 1 ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu. Hodnota technického zhodnocení provedeného na hmotném a nehmotném majetku ve spoluvlastnictví se u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického podílu.52) 4. Odpisuje-li technické zhodnocení nájemce, zvyšuje se vstupní cena (zůstatková cena) u vlastníka (pronajímatele) v roce roce ukončení pronájmu, a to a. o částku nepeněžního příjmu stanoveného podle § 23 odst. 6 písm. b), je-li technické zhodnocení provedené nad rámec nájemného, b. o zůstatkovou cenu technického zhodnocení evidovanou u nájemce, je-li jím plněno nájemné. Provede-li nájemce technické zhodnocení nad rámec smluveného nájemného se souhlasem vlastníka (pronajímatele) a neodpisuje-li je nájemce ani vlastník (pronajímatel), zvyšuje se vstupní (zůstatková) cena příslušného majetku u vlastníka (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu o částku nepeněžního příjmu podle § 23 odst. 6 písm. a). Po zvýšení vstupní (zůstatkové) ceny podle tohoto odstavce pokračuje
vlastník (pronajímatel) v odpisování ze zvýšené vstupní ceny nebo ze zvýšené zůstatkové ceny. 7. Při zvýšení nebo snížení vstupní ceny, ke kterému dochází u již odpisovaného majetku z jiného důvodu než je jeho technické zhodnocení (dále jen » změněná vstupní cena« ), se odpis stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny při zachování platné sazby (koeficientu) podle § 31 nebo § 32. § 30 1. V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek a nehmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze, která nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování činí minimálně: Odpisová skupina Doba odpisování 1 4 roky 2 6 let 3 12 let 4 20 let 5 30 let
Hmotný majetek a nehmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy k zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, se pro účely odpisování zařadí do odpisové skupiny 2. 2. Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování pro každý nové pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek stanoví vlastník, s výjimkou uvedenou v odstavci 12, a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování. 1. Hmotný majetek a nehmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny. 2. Pronajímaný hmotný movitý majetek u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku lze odepsat až do 90 % vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba pronájmu trvá alespoň 40 % doby odpisování stanovené v odstavci 1, nejméně však 3 roky. Při prodloužení doby pronájmu nad 40 % doby odpisování je možné odepsat za každé jedno procento doby odpisování další jedno procento vstupní ceny nad 90 % až do 100 % vstupní ceny. Při stanovení způsobu odpisování se nepoužije ustanovení § 31 a 32. Odpisy uplatněné původním pronajímatelem (postupitelem) podle tohoto ustanovení se nemění při postoupení smlouvy o finanční pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku beze změny jejich podmínek na postupníka a postupník pokračuje v odpisování započatém původním pronajímatelem (postupitelem).
3. Při zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku odpisovaného podle odstavce 4 považuje se tato smlouva pro účely zákona od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý hmotný majetek vrací pronajímateli. Toto ustanovení neplatí v případě bezprostředního uzavření nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který byl předmětem zrušené smlouvy, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen. 4. Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty, dočasných staveb31a) a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena v letech obecně závazným předpisem nebo příslušným orgánem na základě zmocnění ve zvláštním zákoně. 5. U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce (§ 29 odst. 3) se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny. U forem, modelů a šablon (ve Standardní klasifikaci produkce označených kódem 28.62.50, 29.56.24 a 29.52.40) se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků. 6. U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, stanoví se roční odpis podle § 31 nebo § 32. 7. Roční odpis podle odstavců 4, 6 až 8 se stanoví s přesností na dny nebo s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Dnem splnění podmínek je den zaevidování majetku v majetku poplatníka a u odpisů podle odstavce 4 současné den, kdy byla pronajatá věc přenechána nájemci v souladu se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku nebo ve stavu způsobilém smluvenému nebo obvyklému užívání. 8. Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4, 6 až 8 v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů podle odstavce 9. 9. Odpisy stanovené podle odstavců 4, 6 až 8 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. 10. V odpisování započatém původním vlastníkem pokračuje a. právní nástupce poplatníka, b. obchodní společnost nebo družstvo u hmotnéhomajetku a nehmotného majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, u něhož byl tento majetek zahrnut v obchodním majetku, nebo nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, c. poplatník u hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého vkladem tichého společníka s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky spolu s nabytím vlastnických práv k tomuto majetku, pokud tichý společník měl před uskutečněním vkladu tento majetek zahrnut v obchodním majetku, d. poplatník u hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého vrácením jeho vkladu, pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku, e. poplatník u hmotného majetku a nehmotného majetku, který nabyl bezúplatným převodem podle zvláštních předpisů31c) nebo bezúplatným převodem v důsledku delimitace státních organizací,31d)
f. nájemce u souboru movitých a nemovitých věcí (§ 28 odst. 2), g. postupník při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, jestliže dodrží smluvenou celkovou výši nájemného, kupní cenu a nedojde ke zkrácení původně stanovené doby pronájmu, h. poplatník, který nabyl právo k užívání hmotného movitého majetku smlouvou o výpůjčce,23e) a to po dobu zajištění závazku převodem práva k tomuto majetku, i. dlužník, který nabyl do vlastnictví hmotný majetek na základě smlouvy o půjčce.20d) V odpisování pokračuje i poplatník, pokud k k tomuto majetku nabyl vlastnická práva vrácením půjčené věci, j. manžel (manželka), který má v obchodním majetku hmotný majetek nebo nehmotný majetek, který již byl v obchodním majetku a byl odpisován manželkou (manželem), s výjimkou majetku nabytého koupí od druhého z manželů, k. poplatník, který odpisoval hmotný majetek a nehmotný majetek před ukončením činnosti, l. účastník sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle druhu.31e) V odpisování hmotného movitého majetku pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl znovu vlastnická práva splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva, 29b) a to způsobem uplatňovaným po dobu zajištění závazku podle písmene h). Obdobně pokračuje v odpisování i poplatník u hmotného majetku vráceného při ukončení nájmu (§ 28 odst. 2) a poplatník při rozpuštění sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle druhu, který jím byl do tohoto sdružení vnesen. § 31 1. Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové sazby: Roční odpisová sazba Odpisová v prvním roce v dalších letech pro zvýšenou skupina odpisování odpisování vstupní cenu 1 14,2 28,6 25,0 2 8,5 18,3 16,7 3 4,3 8,7 8,4 4 2,15 5,15 5,0 5 1,4 3,4 3,4
2. Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby.
1. Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu. 2. Odpisy stanovené podle odstavců 2 a3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. § 32 (1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:
Koeficient pro zrychlené odpisování Odpisová v prvním roce v dalších letech pro zvýšenou skupina odpisování odpisování zůstatkovou cenu 1454 2676 3 12 13 12 4 20 21 20 5 30 31 30
2. Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku a. v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování, b. v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již odpisován. 3. Při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví a. v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu,
b. v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny. 4. Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. § 33 1. Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,32) rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb). 2. Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. 3. Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. § 34 Položky odčitatelné od základu daně 1. Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Poprvé lze tohoto ustanovení použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. U akciové společnosti, u níž došlo k přemění z investičního fondu na jiný podnikatelský subjekt,19d) lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena investičnímu fondu počínaje zdaňovacím obdobím 1996. 2. Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n. U komanditní společnosti se daňová ztráta snižuje o částku připadající komplementářům.20a) 3. Od základu daně mohou poplatníci odečíst a. 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle přílohy k tomuto zákonu v odpisových skupinách 1, 2 a 3, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky,
b. 15 % ze vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaných ve stavbách klasifikovaných kódem Standardní klasifikace produkce 46.21.64, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky, c. 15 % ze vstupní ceny třídicích a úpravárenských zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí nichž jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky, d. 20 % ze vstupní ceny strojů pro zemědělství a lesnictví, označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.3, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky, e. částky stanovené v písmenech a) až d), a to ze vstupní ceny evidované v majetku pronajímatele, jsou-li prvními nájemci podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, za podmínky, že pronajímatel byl prvním vlastníkem pronajatého majetku a neuplatnil odpočet podle písmen a) až d). Při spoluvlastnictví k hmotnému majetku lze odpočet uplatnit pouze v poměrné výši podle vlastnických práv. Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu. Vytváří-li poplatník soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomických určením podle § 26 odst. 2, lze odpočet uplatnit pouze jednotlivě za každou samostatnou movitou věc zařazenou do souboru, která je pro účely zákona hmotným majetkem. 4. Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit nejdříve v tom zdaňovacím období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka nebo přenechán nájemci ve stavu způsobilém k obvyklému užívání (§ 24 odst. 4). Evidováním majetku se rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního předpisu20) a u poplatníka, který enní účetní jednotkou, vystavení evidenčního dokladu. 1. Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u a. letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, a u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol, b. hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené),32.30 (televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobná zařízení a příslušenství včetně antén a parabolických antén všech druhů), 35.12 (rekreační a sportovní čluny), 36.1 (nábytek), 36.3 (hudební nástroje) a 36.63.76 (umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené), c. hmotného majetku umístěného v zahraniční nebo používaného v zahraničí nepřetržitě více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období, d. hmotného majetku nabytého darováním, e. technického zhodnocení (§ 33) s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání, f. hmotného majetku používaného pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu.
6. Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. a) až d) zaniká, pokud došlo do tří let následujících po roce, kdy byly odpočet nebo jeho část uplatněny, k vyřazení majetku s výjimkou vyřazení v důsledku škody způsobené živelní pohromou [ § 24 odst 2 písm. l)] nebo k pronájmu tohoto majetku. Při zániku nároku na odpočet je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněný odpočet podle odstavce 3 nebo jeho uplatněnou část podle odstavce 7 v tom zdaňovacím obdobím, kdy tento nárok zanikl. Obdobně postupuje nájemce, který uplatnil odpočet podle odstavce 3 písm e), pokud dojde k ukončení finančního pronájmu bez následné koupě najatého hmotného majetku s výjimkou ukončení finančního pronájmu v důsledku škody způsobené živelní pohromou podle § 24 odst. 2 písm. l) nebo tento najatý majetek dále pronajme.Při uplatnění odpočtu na jednotlivé samostatné movité věci zařazené do souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se splnění podmínek tohoto odstavce posuzuje odděleně za každou samostatnou movitou věc. 1. Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu). 2. Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o nový hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. Jedná-li se o hmotný majetek zahrnutý do obchodního majetku jednoho z manželů podle § 7 odst. 11, může odpočet uplatnit pouze jeden z manželů, a to ten, který měl majetek zařazen v obchodním majetku dříve. 3. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze odpočet zvýšit i o poměrnou část odpočtu podle odstavce 3 zjištěného za veřejnou obchodní společnost; přitom poměrná část odpočtu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9b) 4. Odpočet podle odstavce 3 zjištěný za komanditní společnost se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk nebo ztráta.19c) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu připadající komplementářům; přitom tato poměrná část odpočtu se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku nebo ztráty připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9c) 5. Možnost odečítání daňové ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně. 6. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na obecně prospěšné společnosti. 7. Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. d) mohou uplatnit pouze poplatníci s převážně zemědělskou a lesní výrobou.7) Za poplatníky s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů. U poplatníků, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů. §35
Sleva na dani 1. Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o a. částku 9 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, b. částku 26 500 Kč, a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1996 o částku 32 000 Kč, za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, c. u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností činí více než 50 % průměrného počtu zaměstnanců, se snižuje sazba daně uvedená v § 21 na polovinu. Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. 2. Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, který se vypočítá za příslušné zdaňovací období jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci u poplatníka, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy.34) Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.34a) 1. Poplatníci uvedení v § 17 mohou od daně dále odečíst částku odpovídající jedné polovině daně srážené ve zdaňovacím období touto právnickou osobou podle § 36 z dividendového příjmu z akcie a podílového listu nebo z podílu na zisku z účastní na společnostech s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditních společnostech anebo z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech. Investiční společnost vytvářející podílové fondy může od dílčí daně vypočtené ze základu daně stanoveného odděleně za jednotlivý podílový fond odečíst částku odpovídající jedné polovině daně sražené z dividendových příjmů z podílových listů tohoto fondu. 2. Slevu na dani podle odstavců 1 a 3 nelze uplatnit na daň (část daně) připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 16 odst. 2 nebo § 20b. § 36 Zvláštní sazba daně 1. Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 s výjimkou stále provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) činí a. 25 %, a to
1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f), a g) bod 1 až 4 a 6 s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. c) a d), 2. z příjmů z nájemného [ § 22 odst. 1 písm. g) bod 5] s výjimkou uvedenou v písm. b), b. 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci. 2. Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí a. 25 %, a to 1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů, požitkových listů, podílových listů, dluhopisů,35a) vkladních listů a vkladů jim na roveň postaveným,35b) s výjimkou uvedenou v § 36 odst. 2 písm. c) bod 1 tohoto zákona, 2. z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí komanditistů na komanditních společnostech, 3. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech, 4. z podílu na zisku tichého společníka, 5. z rozdílů při zpětném nákupu zaměstnaneckých akcií [ § 8 odst. 3 písm. a)] , 6. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c), 7. z podílu na likvidačním zůstatku akcionáře v akciové společnosti, společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c). Základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 6 a 7 se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu. 8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladů pojišťoven34b) u bank. 9. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu. Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona rozumění výnosy z držby cenných papírů. Za podíly na zisku podle bodů 1 až 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu s výjimkou zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti,35) b. 20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to 1. z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [ § 10 odst. 1 písm. h)] , s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her včetně spotřebitelské soutěže2c) provozovaných na
základě povolení vydaného podle zvláštního předpisu12) [ § 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f), 2. z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží [ § 10 odst. 1 písm. ch)] s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [ § 4 odst. 1 písm.f)] , 3. z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 7), kromě úroků a jiných výnosů z vkladů, přijímaných spořitelním a úvěrním družstvem od svých členů, kteří jsou současně jeho zaměstnanci, c. 15 %, a to 1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu,35c) z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [ § 8 odst. 1 písm. c)] , 2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem, snížených o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění [ § 8 odst. 1 písm. e)] , a z plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, sníženého o zaplacené pojistné [ § 8 odst. 1 písm. f)] , 3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu,13) a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů, 4. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4, 5. z úroků a jiných výnosů z depozitní směnky vystavené bankou, d. 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 8). 3. Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně u příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a) body 1 a 5 se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou dividendového příjmu z akcie a podílového listu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky (úrokový příjem) z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. U dividendového příjmu z akcie nebo podílového listu se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír, nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z držby akcií jednoho
emitenta nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. 1. U dividendového příjmu z akcií investičních fondů, z požitkových listů a z podílových listů je základem pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) příjem z těchto cenných papírů, snížený o poměrnou část příjmů podílových fondů a investičních fondů16) podléhající zvláštní sazbě daně podle odstavce 2 a sazbě daně podle § 21 odst. 4 a o poměrnou část úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů,4d) připadající na tento základ, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního nebo podílového fondu ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Poměrná část připadající na tento základ se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividend mezi akcionáře nebo majitele podílových listů. 2. U dividend a podílů na zisku plynoucích od obchodní společnosti s výjimkou investičního fondu nebo od družstva, které mají nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění jiné obchodní společnosti nebo družstva, se základ daně pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) snižuje o poměrnou část dividendy, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu podléhajícího zvláštní sazbě daně podle odstavce 2 a sazbě daně podle § 21 odst. 4, připadající na tento základ, plynoucí z nejméně dvacetiprocentní účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, která byla zúčtovaná ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, s nímž tento příjem souvisí. Výše podílu na vlastním jmění obchodní společnosti nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o vyplacení dividend nebo podílu na zisku. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně, se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k k výplatě dividend, podílů na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu mezi akcionáře, společníky nebo členy družstva. 3. Plynou-li a. úrokové příjmy z dluhopisů,35a) vkladních listů a vkladů jim na roveň postaveným,35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách a vkladových účtech35d) poplatníkovu uvedenému v § 2 odst. 2, pokud je zdroj těchto příjmů zahrnut v jeho obchodním majetku, poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3, s výjimkou penzijního fondu, a dále stálé provozovně (§ 22 odst. 2), započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost, b. příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi daňová povinnost nevznikla nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, posuzuje se tato daň nebo její část podle zvláštního předpisu.35e) § 37 Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Výraz » stálá základna« používaný v mezinárodních smlouvách je obsahově totožný s výrazem » stálá provozovna« .
§ 38 1. Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4, se používají kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví20) poplatníků. Pokud poplatník není účetní jednotkou, použije se s výjimkou uvedenou v odstavci 2 jednotný kurz. Tento kurz se stanoví jako roční průměr směnného kurzu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Jednotný kurz se použije vždy i pro případy podle § 38f. V případě, že se daňové přiznání podává v průběhu zdaňovacího období, použije se směnný kurz k datu uskutečnění jednotlivých příjmů a výdajů. 2. Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2, se použije směnný kurz vyhlášený Českou národní bankou ke dni připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje. 3. Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující se na příjmy uvedené v § 22 zákona, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, použije plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurz uplatněný v účetnictví.20) Pokud plátce daně provádí úhradu z vlastního devizového účtu, použije při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně kurz uplatněný v účetnictví.20) 4. Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se použije směnný kurz stanovený Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce přecházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha sráží. § 38a Zálohy 1. Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání z minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při výpočtu výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti39b) další změny poslední známě daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a), uvedená v daňovém přiznání podávaném podle zvláštního právního předpisu39c) a započtená na celkovou daňovou povinnost. 2. Zálohy neplatí poplatníci, 39) jejichž poslední známá daňová povinnost39a) nepřesáhla 20 000 Kč.
3. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 20 000 Kč, avšak nepřesáhla 100 000 Kč, platí pololetní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné do 30. června a do 15. prosince. 4. Poplatníci jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 100 000 Kč, avšak nepřesáhla 10 000 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy na daň za běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního čtvrtletí. Záloha za poslední kalendářní čtvrtletí je však splatná do 15. prosince. 5. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 10 000 000 Kč, platí měsíční zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního měsíce. Záloha za prosinec je však splatná do 15. prosince. 6. Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 až 5 neplatí, pokud jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 až 5 z celkového základu daně. Činí-li základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 až 5 v poloviční výši. 7. Jestliže se poslední daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloha dopočítat poslední daňovou povinnost tak, jako by se týkala celého zdaňovacího období. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se dvanácti. 8. Při změně daňové povinnosti v běžném zdaňovacím období se zálohy do té doby splatné nemění. 9. Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního zákona.41) 10. Placení záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani. § 38b Minimální výše daně Daň nebo daň včetně zvýšení daně se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 100 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 10 000 Kč. To neplatí, vybírá-li se daň nebo záloha daň srážkou. § 38c Zahraniční plátce daně Plátcem daně39) podle § 38d, 38e a 38h se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou provozovnu (§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává
zde své zaměstnance déle 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku. V případě uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí není plátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4. § 38d Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně 1. Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1,2, 5 a 6 a úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, plynoucích poplatníků uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. 2. U dividendového příjmu plynoucího z akcie, zatímního listu a u podílů na zisku uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) body 2 až 4 je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu nebo podílu na zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze o rozdělení zisku. U dividendového příjmu plynoucího z podílového listu je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí investiční společnosti o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy. 3. Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce následujícího kalendářního měsíce po dni, kdy byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Tuto skutečnost, týkající se pouze zahraničních subjektů, je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, pokud správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36. 4. Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, kromě příjmů uvedených v § 36 odst. 6, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně. 5. Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. 6. Správce daně může plátce daně stanovit jinak lhůtu pro úhradu daně vybírané srážkou. 7. Na základě žádosti poplatníka uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně » Potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou« . O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Plátce daně vydá také potvrzení na základě žádosti poplatníka uvedené v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny (§ 22 odst. 2) o sražení a odvedení daně vybírané srážkou, která se započte na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 6). Takovým potvrzením může být i kopie výpisu s bankovního účtu, nebo jiného druhu účtu, na kterém bude uvedena srážka daně z příjmů. 8. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců.
9. Postup uvedený v § 36 odst. 6 se uplatní na základě seznamu potvrzení podle odstavce 7, členěného podle jednotlivých plátců, který poplatník předloží současně s daňovým přiznáním. Seznam musí obsahovat údaje o obchodním jméně, identifikačním čísle a sídle plátce, o částkách sražené daně převzatých z jednotlivých potvrzení a o souhrnnou výši sražených daní za všechny plátce. Přitom je poplatník povinen na výzvu správce daně39d) prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně 39e) oprávněnost nároku na zápočet sražené daně na celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání, a doložit jej potvrzením plátců podle odstavce 7, která měl k dispozici v zákonně lhůtě pro podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, předloží při dodatečném uplatnění postupu podle § 36 odst. 6 dodatečně obdržená potvrzení přímo správci daně; běh lhůt pro nakládání s daňovým přeplatkem podle zvláštního předpisu35e) se počítá ode dne předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně poplatníka. § 38e Zajištění daně 1. Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem uložit daňovým subjektům, aby při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazili až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně. 2. Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem zmocnit správce daně, aby uložili daňovým subjektům při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druhů příjmů srazit až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky pro zajištění daně, zejména okruh důvodů a druh příjmů. 3. K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 2 z nichž není daň vybírána srážkou, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 ve výši a. 3 % z příjmů z prodeje cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky, b. 10 % z ostatních příjmů. K zajištění daně nejsou plátci povinni v případě, kdy je záloha srážena podle § 38h. Jde-li však o podíl společníka veřejné obchodní společnosti nebo o podíl komplementáře komanditní společnosti na zisku společnosti, stanoví se zajištění daně ve výši vypočtené podle § 16. 4. K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně ve výši a. 10 % poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 4 s výjimkou uvedenou v písmenech b) a c), kteří mají příjmy ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank,
b. sazby daně podle § 21 z podílu společníka veřejné obchodní nebo komplementáře komanditní společnosti se sídlem v zahraničí na zisku, c. 3 % poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 4 z příjmů z prodeje cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky. 5. Ustanovení odstavců 3 a 4 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží či služby prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným. 1. Částky zajištění daně sražené plátcem poplatníků podle předchozích odstavců se odvádějí do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc příslušnému správci daně poplatníka. Současně s odvodem částky zajištěné daně je plátce povinen oznámit tento odvod příslušnému správci daně. V oznámení uvede jméno, bydliště (sídlo) poplatníka, výši a druh jeho příjmů. 2. Zajištěním daně podle předchozích odstavců může správce daně považovat daňovou povinnost poplatníka za splněnou. 3. Správce daně poplatníka může rozhodnout o tom, že zajištění podle předchozích odstavců bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně. 4. Neprovede-li plátce daně zajištění úhrady na daň vůbec, popřípadě ve správné výši nebo zajištěnou částku daně včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. § 38f Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí 1. Pokud plynou poplatníkovi daně z příjmů podle § 2 a 17 příjmy ze zdrojů v zahraničí, může si od této daně odečíst obdobnou daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše však do částky daně z příjmů připadající na příjmy plynoucí ze zahraničí. 2. Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte na úhradu daně nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybírána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění. 3. příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v České republice, pokud příjmy za závislé činnosti jdou k tíži stálé provozovny v zahraničí, se vyjímají ze zdanění. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň procentem daňového zatížení zjištěným ze základu daně nesníženého o tuto vyjmutou část. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení odstavce 2. 4. Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad od zahraničního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši zahraničního daňového základu nebo daně připadající na zdaňovací období, za něž je daňové přiznání podáváno. 5. Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost jiná, než jak byla vyměřena, postupuje podle zvláštních daňových předpisů.39a)
ČÁST ČTVRTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob § 38 g Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob 1. Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 10 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmy, z nichž je daň vybírána podle § 16 odst. 2. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, kterou jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob nepřesáhly 10 000 Kč, ale vykazuje ztrátu. 2. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4.) a neuplatňoval odečet úroků (§ 15 odst. 10 a 11) z hypotečního úvěru banky, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců dámě na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy vyšší než 4 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. 3. V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z je vybírána daň zvláštní sazbou daně a příjmů, které poplatník uvede v samostatném daňovém přiznání. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3. § 38ga Samostatné daňové přiznání 1. Samostatné daňové přiznání je povinen podat každý, kdo má příjmy podle § 8 odst. 5 nebo § 10 odst. 8 ze zdrojů v zahraničí, pokud tyto příjmy nezahrne do daňového přiznání podle § 38g. Ustanovení § 38g se nepoužijí v případech, kdy je podáno samostatné daňové přiznání.
2. Pokud poplatník podá samostatné daňové přiznání, uvede v něm veškeré příjmy, z nichž se daň vybírá podle § 16 odst. 2. Má-li i jiné druhy příjmů, včetně příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, uvede je v daňovém přiznání podle § 38g. § 38h Vybírání a placení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků 1. Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen» záloha« ) ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen » mzda« ) zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o a. částky, které jsou od daně osvobozeny, b. částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen » pojistné« ), které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec, c. prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně, d. jedna dvanáctina předpokládané výše ročního úroku jako nezdanitelné částky podle § 15 odst. 10 zaokrouhleného na celé stokoruny dolů za kalendářní měsíc, nejvýše však o jednu dvanáctinu limitu stanoveného v § 15 odst. 11, za předpokladu, že poplatník platí splátky úvěru ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou. Při zahájení nebo skončení splácení úvěru v průběhu roku se měsíční snížení zjistí jako částka předpokládaného ročního úroku rozvržená rovnoměrně na kalendářní měsíce, v nich bude úvěr splácen. 2. Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí:
Zdanitelná mzda Záloha Ze zdanitelné od Kč do Kč mzdy přesahující 0 8 500 15 % 8 500 17 000 1 275 Kč + 20 % 8 500 Kč 17 000 26 000 2 975 Kč + 25 % 17 000 Kč 26 000 92 000 5 225 Kč + 32 % 26 000 Kč 92 000 a více 26 345 Kč + 40 % 92 000 Kč
3. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 6 odst. 4 nebo podle § 36 ods. 1 písm. a). 1. K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku [ § 15 odst.1 písm. c)] a k nezdanitelné částce ze základu daně, o níž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), jakož i k hodnotě darů (§ 15 odst. 8) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období. 2. Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce vyúčtování mezd měsíčně, srazí zálohu při vyúčtování mzdy za uplynulý měsíc. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období. 3. Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4. 4. Záloha podle předchozích odstavců se vpočte ze zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. 5. Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3, srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné. 6. Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloha, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g. 7. Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně v delších časových obdobích, odvede úhrn sražených záloh do pěti dnů po výplatě, poukázání nebo připsání mzdy ve prospěch poplatníka, nejpozději však do pěti dnů po dni, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Ostatní plátci daně odvedou úhrn sražených záloh do pěti dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. 8. Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí. 9. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod zálohy jinak. Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí. § 38ch Roční zúčtování záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
1. Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnosti nebo funkci a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písmeně o provedení ročního zúčtování záloh posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloha neprovede plátce u poplatníka, který podá neboje povinen podat daňové přiznání k dani. 2. Neuplatňoval-li poplatník ve zdaňovacím období nárok na nezdanitelné částky ze základu daně u žádného plátce daně, provede na žádost poplatníka roční zúčtování záloh poslední plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí, u něhož poplatník podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4. Nemůže-li poplatník požádat posledního plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí, o provedení ročního zúčtování záloh z důvodu zániku plátce bez právního nástupce, požádá o provedení ročního zúčtování záloh správce daně místně příslušného podle svého bydliště nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. 3. Plátce daně provede roční zúčtování záloh jen na základě dokladů od všech předchozích plátců o vyplacené mzdě, sraženém nebo zaměstnancem uhrazeném pojistném, o nezdanitelných částkách ze základu daně a o srážených zálohách. Poplatník je povinen uvedené doklady za uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně nejpozději do 15. února následujícího roku. Nepředloží-li poplatník do 15. února tyto doklady, roční zúčtování záloh plátce neprovede. 4. Výpočet daně a roční zúčtování záloh provede plátce daně nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci. Rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně ve prospěch poplatníka vrátí plátce daně poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li částka vyšší než 50 Kč. O vrácený přeplatek sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá o vrácení přeplatku podle zvláštního předpisu40) místně příslušného správce daně. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží. § 38i Odpovědnost plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků 1. Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy v běžném zdaňovacím období vyšší, než měl, vrátí poplatníkovi vzniklý přeplatek na zálohách v následujícím měsíci, nejpozději do 15. února následujícího roku. O vrácený přeplatek daně nebo zálohy sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. 2. Plátce daně, který nesrazil u poplatníka daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců. Plátce daně, který nesrazil u poplatníka zálohu ve stanovené výši, může ji dodatečně za
uplynulé zdaňovací období srazit nejpozději do 31. března následujícího roku. Daň včetně daně vyplývající z ročního zúčtování záloh (§ 38ch), která nebyla sražena vinou poplatníka, může být spolu s příslušenstvím daně plátcem daně sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k nesprávné srážce daně došlo. Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nevyplácí, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení do 30 dnů ode dne, kdy zjistil, že nedoplatek nelze srazit z poplatníkovy mzdy, pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na dani rozhodnutím. 3. Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátce daně odvede správci daně v nejbližším termínu pro odvod záloh. 4. Dodatečně předepsanou daň a zálohy je plátce daně povinen odvést správci daně do pěti dnů po doručení platebního výměru. § 38j Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků 1. Plátce daně jsou povinni vést pro poplatníky, z jejichž mezd sráží zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. 2. Mzdový list musí pro účely daně obsahovat a. b. c. d.
poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější, rodné číslo, bydliště, jména a rodná čísla osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých nezdanitelných částek s uvedením důvodu jejich uznání, e. za každý kalendářní měsíc 1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích, 2. částky daně osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1, 3. pojistné, 4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby , 5. nezdanitelné částky základu daně, 6. zdanitelnou mzdu, 7. zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby daně. Údaje v bodech 4 až 7 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti. f. součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu e) bodech 1 až 7 vyjma nezdanitelných částek ze základu daně a zdanitelné mzdy.
3. Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.
§ 38k Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků 1. Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 a nebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání. 2. Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte. 3. Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1, a podepíše prohlášení podle odstavce 4. 4. Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 2 a přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně, podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom, a. jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily, b. že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň u jiného plátce daně, že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani, a že nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň na tytéž osoby za stejný kalendářní měsíc ve zdaňovacím období současně neuplatňuje jiný poplatník, c. zda je poživatelem starobního důchodu, d. že jsou placeny měsíčně splátky úvěru na financování bytových potřeb ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou,
e. zda a v jaké výši uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně nebo ze základu pro výpočet zálohy na daň zaplacených ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru nebo z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo hypotečním úvěrem, f. že předmět bytové potřeby ve vlastnictví, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů, g. že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 10 zákona v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících v jeho domácnosti, nepřekročila v uplynulém kalendářním roce 300 000 Kč. 5. Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku a k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom, a. že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 4 000 Kč, b. zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, c. že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 34 920 Kč, d. jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 36 000 Kč. 6. Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce. 1. Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo podepíše-li prohlášení podle odstavce 4 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. 2. Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloha na daň a daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.
§ 38l Způsob prokazování nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků 1. Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje poplatník plátci daně a. platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o prokázání existence manželky (manžela) a nezletilých dětí (vlastních, osvojených, dětí v péči, která nahrazuje péči rodičů, a dětí druhého z manželů a vnuků). Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník nárok na uznání nezdanitelných částek na dítě, předloží plátci potvrzení od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na nezdanitelné částky na dítě současně neuplatňuje manželka (manžel), b. potvrzením školy a u žáků učilišť potvrzením učiliště, že 1. zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, 2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, c. rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na snížení daně z důvodu, že pobírá plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, a. předložením průkazu ZTP-P, pokud je poplatník, jeho manželka (manžel) nebo vyživované dítě jeho držitelem, b. rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a dokladem výplatě důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem, pokud důchod nepřesahuje ročně hranici stanovenou v § 15 odst. 2, c. potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že 1. vyživuje ve společné domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, 2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je, že je plně invalidní, nebo jehož žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů, že je plně invalidní, a při souběhu nároku na starobní, plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod, g. potvrzením příjemce daru o jeho výši a účelu (§ 15 odst. 8). a. 1. smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 10,
2. výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. a), b),c), e) a f) nebo nájemní smlouvou na účely uvedené pod písmenem e) téhož ustanovení, v případě, že se jedná o byt v nájmu, nebo dokladem o trvalém bydlišti (občanský průkaz), jde-li o byt v užívání, 1. potvrzením právnické osoby o trvání členství a užívání jejího bytu v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d), 2. po dokončení stavby pravomocným kolaudačním rozhodnutím. 2. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až f) a h) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu a platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1 je podmíněna tím, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě a při každé změně výše stanovených úroků provedené stavební spořitelnou nebo bankou předloží potvrzení stavební spořitelny nebo banky o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru na běžný kalendářní rok snížený o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem a potvrzení stavební spořitelny nebo banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) platí vždy pro školní rok, pro který byly vydány. Doklady platí za předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob se nezměnily skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně. 1. Úkony podle odstavce 1 písm. f) jsou osvobozeny od správních poplatků. § 38m Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob 1. Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, a to i v případě, že nevykáže základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu. Tuto povinnost nemají poplatníci uvedení v § 18 odst. 3, pokud nemají příjmy, které jsou předmětem daně, nebo mají pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a), u kterých provedením srážky není daňová povinnost splněna. Dále se tato povinnost nevztahuje na veřejné obchodní společnosti. 2. Investiční společnost vytvářející podílové fondy je dále povinna po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě , že podílový fond nevykáže základ daně. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období.
§ 38n Daňová ztráta 1. Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou. U investiční společnosti vytvářející podílové fondy je daňovou ztrátou pouze rozdíl, o který výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, stanovený samostatně za investiční společnost (bez podílových fondů). 2. Daňová ztráta se vyměřuje. Pro vyměření a dodatečné vyměření daňové ztráty se použijí obdobně ustanovení zvláštního předpisu28b) o vyměření a dodatečném vyměření daně. 3. Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak. § 38o Stanovení daně z příjmů právnických osob u investičních společností vytvářejících podílové fondy U investiční společnosti vytvářející podílové fondy se celková daň stanoví jako úhrn jednotlivých daní vypočtených samostatně ze základu daně za investiční společnost a odděleně ze základů daně za jednotlivé podílové fondy; přitom základ daně za investiční společnost nelze upravit o rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy. Pokud investiční společnost vykáže daňovou ztrátu (§ 38n odst. 1, nelze tuto ztrátu upravit o základy daně vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy.
§ 38p Zjistí-li daňový subjekt, že částka daně z příjmů má být nižší nebo daňová ztráta vyšší než jeho poslední známá daňová povinnost39a) příslušného zdaňovacího období anebo mu vznikla daňová ztráta, může podat dodatečné daňové přiznání (vyúčtování daně). Daňový subjekt může postupovat stejně, jestliže mu daňová povinnost nevznikne oproti jeho poslední známé daňové povinnosti39a) příslušného zdaňovacího období nebo jestliže nevznikla daňová povinnost a zjistí daňovou ztrátu. V dodatečném daňovém přiznání nelze uplatnit vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 8 a § 20 odst. 7 a 8, než jaké byly uplatněny v daňovém přiznání podaném daňovým subjektem v zákonem stanoveném termínu, s výjimkou částek odčitatelných položek a položek snižujících základ daně vztahujících se ke zvýšenému základu daně dodatečně zjištěnému daňovým subjektem. ČÁST PÁTÁ § 39 Ministerstvo financí pomůže
a. ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění, b. činit opatření k odstranění tvrdosti a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací36) vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí, c. snížit daň až na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2 včetně společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti a v § 17, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementářů komanditní společnosti, zaměstnávají nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změnou pracovní schopností činí více než 60 % průměrného počtu pracovníků, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně, d. obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením tohoto zákona, e. stanovit pro účely tohoto zákona obecně závazným právním předpisem důsledky přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví do soustavy podvojného účetnictví a naopak. ČÁST ŠESTÁ Přechodná a závěrečná ustanovení § 40 1. Pro odvodové a daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta a při zdanění mezd zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy. 2. Při zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob se od základu daně odečte též poměrná část ztráty z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti podle § 28 odst. 5 zákona č. 389/1992 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva. 3. Osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren, solárních a geotermálních zdrojů energie a zařízení na výrobu bioplynu od daně z příjmů obyvatelstva, přiznaná podle právních úprav platných před nabytím účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti až do uplynutí lhůty, po kterou se na tyto příjmy osvobození vztahuje; dojde-li při provozu malých vodních elektráren, u nichž jsou příjmy osvobozeny,36a) k překročení hranice 200 tisíc kWh vyrobené energie ročně, jsou předmětem daně pouze příjmy z energie vyrobené nad tento limit. Pokud byly na základě zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva, a podle zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, osvobozeny příjmy z provozu těchto zařízení, nemohou již být tyto příjmy znovu osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e). 4. Ustanovení § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. c) se nepoužije na poměrnou část úroků a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených včetně úroků vkladových účtů, které připadají na tyto vklady do 31. prosince 1992. Nepoužije se též poměrnou část základu daně vztahujícího se k příjmům podle § 8 odst. 1 písm. f) zjištěnou podle poměru doby od uzavření pojistné smlouvy před nabytím účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1992 k celkové době od uzavření pojistné smlouvy do okamžiku, kdy se pojistné plnění začne poskytovat poprvé.
5. Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se použije i po nabytí účinnosti tohoto zákona pro odklad placení daně uplatněný podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb. a pro odpisování základních prostředků, které před nabytím účinnosti tohoto zákona již poplatník odpisoval podle § 28 odst. 4 zákona č. 389/1990 Sb. Po uplynutí dvou let od konce roku, v němž se toto odpisování uplatnilo poprvé se postupuje obdobně podle odstavce 7 s výjimkou základních prostředků, jejichž zůstatková cena je nižší než 10 000 Kč a zahrne se přímo do výdajů (nákladů). Dojdeli u uvedených základních prostředků (hmotného majetku) k technickému zhodnocení, zvyšuje se o něj cena, ze které byly odpisy prováděny (vstupní cena). V případě, že dojde v průběhu roku k vyřazení uvedeného odpisovaného základního prostředku (hmotného majetku), lze jako výdaj (náklad) uplatnit odpisy v poloviční výši. 6. Osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 27 zákona č. č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona. 7. Pro zdaňovacím období roku 1993 se při přechodu na odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku podle tohoto zákona postupuje takto: a. hmotný majetek se zařadí do odpisových skupin podle přílohy k tomuto zákonu, b. u rovnoměrného odpisování se vstupní cenou (§ 29) rozumí cena, ze které byly prováděny odpisy před 1. lednem 1993 podle zvláštních předpisů,37) c. u hmotného majetku již odpisovaného k 31. prosinci 1992 se pro rok 1993 postupuje při výpočtu odpisů podle údajů sloupce » v dalších letech odpisování« tabulky uvedené v § 31 odst. 1, d. úplatně pořízený nehmotný majetek jako nehmotná aktiva k 31. prosinci 1992 může poplatník doodepsat, a to rovnoměrně, nejdéle však do pěti let od zahájení odpisování. 8. U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se při odpisování použije vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, až do skončení platnosti uvedených nájemních smluv. Obdobně se postupuje i u odpisování investičních prací zaplacených nájemcem v najatém stavebním objektu. 1. Pro odpisování rozdílů mezi vyvolávací cenou a cenou dosaženou vydražením se použije až do ukončení jeho odpisování sdělení Federálního ministerstva financí38) i po nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. U základních prostředků odpisovaných před nabytím účinnosti tohoto zákona, u nichž pořizovací cena činila 10 000 Kč a méně, může se zůstatková cena zahrnout plně do nákladů (výdajů) v roce 1993 nebo se může pokračovat v odpisování obdobně jako u hmotného majetku (odst. 7). 3. U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se pro posouzení zahrnování nájemného do nákladů (výdajů) nepoužije ustanovení § 24 odst. 4. 4. Důlní díla provozovaná před 1. lednem 1993 lze odepisovat jako celý soubor jednotnou roční sazbou ve výši 4 % ze vstupní ceny souboru. 5. Ustanovení § 25 písm. w) se nepoužije pro zdaňovací období roku 1993. 6. Pro zdaňovací období 1993 příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojeného účetnictví nejdéle do 15 dnů po skončení roku 1992, které hospodářsky
souvisí s předchozím zdaňovacím obdobím, se považují za příjmy zdaňovacího období 1993. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. 7. Za částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona [ § 23 odst. 4 písm.d)] , se pro zdaňovací období roku 1993 považují i částky zdaňované podle předpisů platných do konce roku 1992. 8. Pro výnosy z vkladů na vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených, uskutečněných před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní předpisy. 9. Podnikatelská odměna podle § 7 odst. 2 a 3 zákona č. č. 389/1990 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb., zaúčtovaná jako náklad v roce 1992 a vyplacená v roce 1993 je příjmem podle § 10. 10. Náhrada za ztrátu na výdělku náležející podle zákoníku práce za období před 1. lednem 1993, která je vyplacena po tomto datu, je osvobozena od této daně. 11. Ustanovení § 25 písm. k) se nepoužije pro podnikové bytové hospodářství do doby zrušení regulace cen nájemného. 12. U rozpočtových a příspěvkových organizací a obcí nejsou ve zdaňovacím období roku 1993 předmětem daně rovněž příjmy z činností, vymezených ve statutu nebo zřizovací listině jako hlavní činnosti i v případě, že nesplňují kritéria § 18 odst. 3, pokud je poplatník nevykazuje jako hospodářskou činnost38a) a jsou prokazatelně zohledněny za celé zdaňovací období ve finančním vztahu k rozpočtu zřizovatele nebo v rozpočtu obce. 13. zrušen 14. Ustanovení § 35 odst. 3 se nepoužije pro zdaňovací období roku 1994. 15. Částky zúčtované do výnosů,20) které souvisejí s rozpouštěním rezerv vytvořených na vrub nákladů před nabytím účinnosti tohoto zákona a které nejsou podle § 24 odst. 1 písm. i) výdajem (nákladem)na dosažení, zajištění a udržení příjmů, se zahrnují do základu daně. 16. Výjimka ve vztahu k pojišťovnám uvedená v § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 se nepoužije za zdaňovací období roku 1994. § 41 Zrušují se: 1. zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění vládního nařízení č. 43/1953 Sb., vládního nařízení č.112/1953 Sb., zákona č. 71/1957 Sb., zákona č. 101/1964 Sb., zákona č. 90/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., 2. § 8 zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, 3. zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., 4. § 51 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, 5. zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č.157/1989 Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., 6. zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č.574/1990 Sb. a zákona č.578/1991 Sb.,; 7. zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990 Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č.578/1991 Sb., 8. zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.,
9. nařízení vlády České socialistické republiky č. 207/1989 Sb., o provádění odvodu ze zisku na základě finančního plánu, 10. nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb., o osvobození některých příjmů od daně z příjmů obyvatelstva a daňových úlevách pro začínající samostatně hospodařící rolníky, 11. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České socialistické republiky a Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb., vyhlášky č. 311/1990 Sb., vyhlášky č. 72/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a vyhlášky č. 49/1992 Sb., 12. vyhláška Ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o daní z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č. 151/1980 Sb., vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb. a vyhlášky č. 7/1991 Sb., 13. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou se provádí zákona o zemědělské dani ve znění vyhlášky č. 559/1990 Sb., 14. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 192/1989 Sb., kterou se provádí zákon o odvodech státního rozpočtu, 15. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 193/1989 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani, ve znění vyhlášky č. 214/1990 Sb., 16. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 211/1989 Sb., o financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností, 17. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb., 18. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/39 337/71 o předkládání průkazů pro slevu na vyživované osoby u daně z příjmů z literární a umělecké činnosti a promíjení zmeškaných lhůt, registrovaný v částce 1/1972 Sb., 19. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/20 148/1972, kterým se vydává předpis » 3 % daň z příjmů z literární a umělecké činnosti - postup při předkládání potvrzení« , registrovaný v částce 26/1972 Sb., 20. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/15 101/1974 o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti u ročních příjmů pod 25 tis. Kč, registrovaný v částce 14/1974 Sb., 21. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/25 508/1974 o postupu při předkládání potvrzení na 3 % daň z příjmů z literární a umělecké činnosti, registrovaný v částce 3/1975 Sb., 22. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1-7 718/1976 o výjimečném uznávání osob, u nichž došlo ke zvýšení důchodů podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 10/1976 Sb., 23. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1-2 017/77 o zdaňování mezd vyplácených subjekty se sídlem v cizině za práci vykonávanou v ČSSR osobám, které se zde zdržují pouze dočasně, registrovaný v částce 9/1977 Sb., 24. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1-27 067/77 o posuzování hospodářského zabezpečení poskytovaného studujícím při cyklickém studiu na středních školách pro pracující u daně ze mzdy, registrovaný v částce 1/1978 Sb., 25. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1-8 762/78 » Odměny poskytované při udělení cen za vědeckou, technickou, uměleckou, publicistickou a jinou činnost; daň ze mzdy« , registrovaný v částce 15/1978 Sb.,
26. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1-26 711/1978 o zdaňování náborových příspěvků poskytovaných pracovníkům v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, registrovaný v částce 5/1979 Sb., 27. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1-4 537/79 - » Daňové posuzování hodnoty stravování a ubytování poskytovaného pracovníkům pionýrských táborů« , registrovaný v částce 11/1979 Sb., 28. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1-421/1981 o zdaňování odstupného vypláceného horníkům, registrovaný v částce 10/1981 Sb., 29. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1-584/82 o zvýšení hranice vlastního příjmu pro uznávání osob za vyživované podle výnosu o výjimečném uznávání osob, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 8/1982 Sb., 30. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI1-12 836/82 o poskytování slev daně ze mzdy na zletilé dětí, které se staly plně invalidní před dovršením věku rozhodného pro skončení povinné školní docházky, registrovaný v částce 3/1983 Sb., 31. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1-13 318/82 o zdaňování odměn za fotografické práce prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, registrovaný v částce 3/1983 Sb., 32. výnos Federálního ministerstva financí čj. V/1-3 776/83 o zdaňování odstupného poskytovaného horníkům, registrovaný v částce 14/1983 Sb., 33. výnos Federálního ministerstva financí čj. V/1-21 317/84 o výjimečném uznávání vdov po účastnících odboje a rodičů účastníka odboje, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení, za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 3/1985 Sb., 34. výnos Federálního ministerstva financí čj. V/1-21 171/84 o daňovém posuzování zahraničních občanů zaměstnaných v československých organizacích na základě mezivládních dohod, registrovaný v částce 4/1985 Sb., 35. výnos Federálního ministerstva financí čj. V/1-1 895/85 o daňovém posuzování příspěvků na úhradu za užívání družstevních bytů poskytovaných pracovníkům zemědělských organizací, registrovaný v částce 8/1985 Sb., 36. výnos Federálního ministerstva financí čj. V/1-13 669/85 o zdaňování odměn za odběr a sběr biologického materiálu z lidského organismu na výrobu sér, očkovacích látek a léčiv a za odběr orgánů pro transplantaci, registrovaný v částce 26/1985 Sb., 37. ustanovení § 7 odst. 8 výnosu Federálního ministerstva financí čj. III/3-10 780/86 a výnosu Ministerstva financí ČSR čj. 122/11 735/86 o poskytování příspěvků na úhradu za užívání družstevních bytů ve vymezeném území při západní hranici Československé socialistické republiky, registrovaný v částce 16/1986 Sb., 38. výnos Federálního ministerstva financí čj. V/1-7 3393/87 ze dne 15. 7. 1987 o prominutí důsledků opožděného předložení průkazu o počtu vyživovaných osob pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 16/1987 Sb., 39. výnos Federálního ministerstva financí čj. V/1-5 614/88 ze dne 29. dubna 1988 o daňovém posuzování zahraničních občanů v čs. organizacích, registrovaný v částce 12/1988 Sb., 40. výnos Federálního ministerstva financí čj. II/4-19 752/88 ze dne 8. 12. 1988, kterým se osvobozují od daně ze mzdy věcné odměny poskytované pracovníkům v oblastí civilní obrany a branné výchovy, registrovaný v částce 47/1988 Sb., 41. výnos Federálního ministerstva financí čj. II/4-22 067/89 ze dne 29. 12. 1989 o daňovém posuzování cestovních náhrad znalců za znalecké posudky o ceně staveb,
pozemků, trvalých porostů a úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků, registrovaný v částce 40/1989 Sb., 42. výnos Federálního ministerstva financí čj. II/1-18 039/1989, Ministerstva financí, cen a mezd ČSR čj. 152/16 309/1989 a Ministerstva financí, cen a mezd SSR čj. 71/1 644/1989 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na zemědělské dani a penále, registrovaný v částce 36/1989 Sb., 43. výnos Federálního ministerstva financí čj. II/1-18 795/89, Ministerstva financí,cen a mezd ČSR čj. 152/23 286/89 a Ministerstva financí, cen a mezd SSR čj. 72/2 220/89 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na odvodu ze zisku, důchodové dani a penále, registrovaný v částce 40/1989 Sb., § 42 Účinnost Tento zákona nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999.
Odkazy: 1. Zákon č. 92/1991Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákona o oceňování majetku). 2. Např. zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb.,, o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 2a) Např. vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád), vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia. 2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. 2c) § 1 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb. a zákona č. 149/1998 Sb. 3. Např. zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky. 1. Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě. 4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. 4b) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce. 4d) Zákon č. 5330/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb. 4e) § 6 zákona č. 96/1993 Sb.
5. Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. 5a) Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce. 6a) Vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí, cen a mezd ČSR a Ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. 6b) Např. zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky. 6c) § 92 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb. § 116 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 527/1992 Sb. 6d) § 7 odst. 2 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci. 6e) § 11 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 6f) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. § 14 odst. 4 vládního nařízení č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu. 7. § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. 8. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 9. Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
9b) § 82 obchodního zákoníku. 9c) § 100 odst. 2 obchodního zákoníku. 10. Část II a část IV zákona č. 35/1965 Sb. 1. Např. § 842 občanského zákoníku. 12) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. 12a) § 33a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb. 13. Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13a) § 69 a 256 obchodního zákoníku. 14. Podle údajů vyhlašovaných orgány statistiky. 14c) Zákon č. 589/1992 Sb. 14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb. 15. Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. 15a) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii. 15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16. Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. 1. § 2 odst. 1 obchodního zákoníku. 17a) Např. zákon ČNR č. 48/1991 Sb., o České televizi, zákon ČNR č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákony o profesních komorách. 17b) Např. zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obci v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů. 17c) § 20f občanského zákoníku. 18. Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky ve znění pozdějších předpisů.
18a) Např. zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. 18b) § 15 odst. 4 zákona ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb. 18c) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 18d) § 3 a 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. 18e) Např. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizací rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů. 18f) Zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy. 19. Např. zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky. 19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 19b) § 6 odst. 2 obchodního zákoníku. 19c) § 100 odst. 1 obchodního zákoníku. 19d) § 35i zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb. 19e) § 26 odst. 8 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. 19f) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví, vyhlašované ve Sbírce zákonů. 20a) § 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 20b) § 160 obchodního zákoníku. 20c) § 116 a násl. občanského zákoníku. 20d) § 657 a násl. občanského zákoníku.
21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 22) § 158 obchodního zákoníku. 22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb. 22c) § 69 obchodního zákoníku. 22d) § 59 obchodního zákoníku. 23. § 18a a § 35 zákona č. 20/1960 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. 23a) § 8 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění (úplné znění č. 117/1993 Sb.). Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu, ve znění vyhlášky č. 155/1993Sb. 23b) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb. 23d) § 1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (zrušena vyhláškou Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb.). 23e) § 659 občanského zákoníku. 24. Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 1. Nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace. 25a) § 1 odst. 1 písm. a) až d), f) a l) a § 4 odst. 4 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 17 zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a Státní energetické inspekci. Zákon. Č. 1338/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
26b) Zákon č. 57/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 26c) Např. nařízení vlády ČR č. 186/1993 Sb., o regulačním a sankčním opatření ve mzdové oblasti. 26d) § 7 odst. 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 26e) § 7 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb. 26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb. 26g) § 259 zákona č. 5133/1991 Sb. 26h) § 13b odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 26ch) § 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26i) Zákon č. 328/1991 Sb., nebo obdobné právní normy odpovídající zákonu o konkursu a vyrovnání platné v zahraničí. 26j) § 27e hospodářského zákoníku. 27) Zákon č. 309/1991 Sb., ve znění zákona č. 218/1992 Sb. Zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování. 28. Nařízení vlády ČSSR č. 35/1975 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. 28a) Zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů. 28b) Zákon č. 337/1992 Sb. 28c) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon. 28d) § 2 písm. f) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorám a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). 28e) § 3 odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. 29. § 3 odst. 2 písm. a) a b) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.
29a) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické osoby nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 29b) Např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 29c) § 553 občanského zákoníku. 30. Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 30a) § 761 odst. 1 obchodního zákoníku. Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem. 31. § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb. 31a) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a předpisy jej provádějící. 31b) § 13 vyhlášky Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů. 31c) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. 31d) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku. Zákon č. 9/19933 Sb., o Českých drahách, ve znění pozdějších předpisů. 31e) § 833 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. 32. § 1 vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. 1. § 21 zákona č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2. § 83 zákona č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní doby.
34a) § 46a zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb. 34c) § 35d zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb. 35. § 144 a § 208 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 35a) § 4 odst. 4 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 152/1996 Sb. Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. 35b) § 786 787 občanského zákoníku. 35c) § 786, § 787 a § 783 odst. 3 občanského zákoníku. 35d) § 716 a násl. obchodního zákoníku. 35e) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 36. § 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech. 36a) Opatření Ministerstva financí ČSR čj. 153/7 409/1982 ze dne 27. 5. 1982. 37. Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb. 1. Sdělení k postupu při oceňování, účtování a odpisování věcí, které získají právnické a fyzické osoby při jejich převodu z vlastnictví státu, publikované ve Finančním zpravodaji č. 9/1991. 38a)Vyhláška Ministerstva financí ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací. 39. § 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39a) § 41 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39b) § 67 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39c) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39d) § 31 odst. 9 a § 43 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39e) § 47 zákona č. 37/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 40. § 67 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
1. § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2. Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. Část šestá zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 43. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 1. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. 44a) Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů. 45. Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 1. Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 2. Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 3. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. 4. § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 5. § 17 odst. 3 zákona ČNR č. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 6. § 14 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 7. § 137 odst. 1 občanského zákoníku. 8. § 14 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1992 Sb. 9. § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 10. Nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb. 11. § 2 zákona č. 96/1993 Sb. 12. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). 13. § 43 vyhlášky č. 833/1976 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu. 14. § 44 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15. Zákon č. 227/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb. o nálezu Ústavního soudu č. 280/1996 Sb. 16. § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 17. § 8 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. 18. § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb. 19. § 57b zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 163/1998 Sb. 20. Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
