IV. Platné znění zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2015
ZÁKON č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí,
ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. ……. Sb.: §1 Úvodní ustanovení Tento zákon upravuje daň z nemovitých věcí, kterou tvoří a) daň z pozemků, b) daň ze staveb a jednotek. ČÁST PRVNÍ DAŇ Z POZEMKŮ §2 Předmět daně (1) Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí. (2) Předmětem daně z pozemků nejsou: a) pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení,2) c) pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb užívaných pro chov ryb za účelem podnikání na základě povolení k nakládání s povrchovými vodami, 2)
Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb.
d) pozemky určené pro obranu České republiky, e) pozemky, které jsou součástí jednotky pouze zdanitelných jednotek, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví pouze všech vlastníků zdanitelných jednotek v domě užívané společně s těmito jednotkami. §3 Poplatníci daně (1) Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. (2) Poplatníkem daně z pozemků je, jde-li o pozemek a) ve vlastnictví České republiky, 1. organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu, 2. právnická osoba, která má právo užívat tento pozemek na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky, b) ve svěřenském fondu, tento fond, c) v podílovém fondu, tento fond, d) ve fondu obhospodařovaném penzijní společností, tento fond, e) zatížený právem stavby, stavebník. (3) Poplatníkem daně z pozemků je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajatého nebo propachtovaného pozemku, je-li a) evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, b) s ním příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo c) převedený na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. (4) Uživatel je poplatníkem daně z pozemků v případě, že vlastník pozemku není znám , nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené. §4 Osvobození od daně (1) Od daně z pozemků jsou osvobozeny a) pozemky ve vlastnictví České republiky, b) pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, c) pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost, d) pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou veřejně přístupného památkového objektu prohlášeného za kulturní památku, který je 1. ve vlastnictví České republiky, nebo 2. přístupný z důvodů výchovně vzdělávacích na základě písemné smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem,
Stránka 2 z 19
e) pozemky tvořící jeden funkční celek s budovou nebo se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo zdanitelnou jednotkou sloužící k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti, dále s budovou nebo se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo zdanitelnou jednotkou sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností, f) pozemky tvořící jeden funkční celek s budovou nebo se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo zdanitelnou jednotkou ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich pobočných organizací, g) pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící 1. škole nebo školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku, 2. poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání, 3. muzeu nebo galerii, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury, 4. knihovně vedené v evidenci knihoven, 5. veřejnému archivu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, 6. zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo v rozhodnutí o registraci, 7. zařízení sociálních služeb, 8. fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti, h) pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící výlučně 1. k úpravě odpadů pro jejich další využití podle právních předpisů upravujících odpady, 2. k asanaci a rekultivaci skládek odpadů podle právních předpisů upravujících odpady, 3. k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů, 4. pro třídění a sběr odpadů, 5. pro tepelné, biologické, chemické nebo fyzikální zneškodňování odpadů, 6. pro skládky odpadů splňující podmínky stanovené pro provoz skládky podle právních předpisů upravujících odpady, 7. provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, 8. provozu výroben elektřiny využívajících energii větru, 9. provozu výroben elektřiny nebo tepla využívajících energie bioplynu, pokud je získaná energie dodávána do sítě nebo dalším spotřebitelům, 10. pro zdroje využívající geotermální energie včetně tepelných čerpadel, které dodávají teplo spotřebitelům, 11. pro čistírny odpadních vod, 12. rozvodnému tepelnému zařízení podle energetického zákona, i) pozemky, na nichž jsou zřízena veřejná a neveřejná pohřebiště podle zákona upravujícího pohřebnictví, j) pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny11) s výjimkou národních parků a chráněných krajinných oblastí; v národních parcích a chráněných krajinných oblastech pozemky zařazené do jejich I. zóny,
11)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Stránka 3 z 19
k) pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých travních porostech, pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně a pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat, l) pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť, m) zemědělské pozemky na dobu pěti let a lesní pozemky na dobu 25 let, počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci technickým opatřením nebo biologickým zúrodňováním vráceny zemědělské nebo lesní výrobě, n) v rozsahu zastavěné plochy uvedených staveb pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona 1. upravující vodní tok, 2. přehrady, 3. sloužící ochraně před povodněmi, 4. sloužící k závlaze a odvodňování pozemků, 5. vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, 6. kanalizačních stok, kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, jakož i určenou k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, nebo 7. přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona, o) pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona, která je dálnicí, silnicí, místní komunikací, veřejnou účelovou komunikací, stavbou drah a na dráze, leteckou, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem speciálního stavebního úřadu užívány k veřejné dopravě a to v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, a jiné pozemky určené pro veřejnou dopravu, p) části pozemků, na kterých je zřízena měřická značka bodu bodového pole včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole, a pásy pozemků v lesích, vyčleněné pro rozvody elektrické energie a plynů, r) pozemky ve vlastnictví veřejných vysokých škol,16c) které slouží k uskutečňování akreditovaných studijních programů, s) pozemky určené k plnění funkcí lesa, na nichž se nacházejí lesy hospodářské pod vlivem imisí, zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení, t) pozemky ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu, u) pozemky ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí, v) pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou; pokud obec uvedené pozemky od daně z pozemků takto osvobodí, toto osvobození se nevztahuje na pozemky v zastavěném území16d) podle stavebního zákona nebo v zastavitelné ploše16d)podle stavebního zákona obce, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, ve které současně vymezí tyto pozemky jejich parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, w) pozemky tvořící funkční celek s veřejnou monitorovací sítí zajišťující informace o stavu jednotlivých složek životního prostředí financované z veřejných rozpočtů. (2) Pozemkem tvořícím jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky. 16c)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 16d)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Stránka 4 z 19
(3) Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsouli využívány k podnikání nejsou-li užívány k podnikání, u podnikatele zařazeny v jeho obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, pronajímány nebo propachtovány; jsou-li tyto pozemky pronajaty nebo propachtovány obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány užívány k podnikání. Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. d) až g), l), r), t) a u) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikání nejsou-li užívány k podnikání, u podnikatele zařazeny v jeho obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, pronajímány nebo propachtovány. Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a t) jsou osvobozeny od daně z pozemků, není-li k nim zřízeno právo stavby. 4) Poplatník daně uplatní nárok na osvobození od daně z pozemků podle odstavce 1 písm. d) až h), j), k), m), p), r), u) až w) v daňovém přiznání. (5) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje i na část pozemku. §5 Základ daně (1) Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce vydané na základě zmocnění v § 17 tohoto zákona. (2) Základem daně u pozemků hospodářských lesů2) a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb užívaných pro chov ryb za účelem podnikání na základě povolení k nakládání s povrchovými vodami je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. (3) Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období. §6 Sazba daně (1) Sazba daně činí u pozemků a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75 %, b) trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb užívaných pro chov ryb za účelem podnikání na základě povolení k nakládání s povrchovými vodami 0,25 %. (2) Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m2 u a) zpevněných ploch pozemků užívaných k podnikání nebo v souvislosti s ním sloužících pro 1. zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1,00 Kč, 2. průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní druhy podnikání 5,00 Kč, b) stavebních pozemků 2,00 Kč, c) ostatních ploch 0,20 Kč, d) zastavěných ploch a nádvoří 0,20 Kč. (3) Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí zdanitelnou stavbou Stránka 5 z 19
nezastavěný pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektora16d) anebo na základě veřejnoprávní smlouvy; rozhodná je výměra , a to v rozsahu výměry pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části zdanitelné stavby. Stavebním pozemkem není pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která bude osvobozena podle § 9 odst. 1 písm. i), j) nebo l) nebo v níž budou zdanitelné jednotky, které budou osvobozeny podle § 9 odst. 1 písm. l). Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo jednotka stane všechny jednotky v ní stanou předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud ohlášení nebo stavební povolení pozbude platnosti nebo posouzení autorizovaným inspektorem pozbude účinků anebo zaniknou účinky veřejnoprávní smlouvy. (4) Základní sazba daně podle odstavce 2 písm. b) se násobí koeficientem a) 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech16e) a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 4,5 v Praze; pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu; b) pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven v ustanovení písmene a), zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů v ustanovení písmene a); koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0. (5) Zpevněnou plochou pozemku se v tomto zákoně rozumí pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce nebo vlečkou, včetně plochy vlečky, bazénem nebo nádrží částečně zapuštěnou v pozemku, pokud není zdanitelnou stavbou ani výrobkem plnícím funkci stavby. (6) Slouží-li zpevněná plocha pozemku různým druhům podnikání a nelze-li vymezit rozsahy výměry zpevněné plochy pozemku sloužící jednotlivým druhům podnikání, použije se sazba daně uvedená v odstavci 2 písm. a) bodě 2. ČÁST DRUHÁ DAŇ ZE STAVEB A JEDNOTEK §7 Předmět daně (1) Předmětem daně ze staveb a jednotek je, nachází-li se na území České republiky, a) zdanitelná stavba, a to kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí, lze-li ji podle stavebního zákona užívat nebo je-li užívána, 16e)
§ 4 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Stránka 6 z 19
1.
budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona, 2. inženýrská stavba uvedená v příloze k tomuto zákonu, b) zdanitelná jednotka, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí jednotka, lze-li ji podle stavebního zákona užívat nebo je-li užívána. (2) Předmětem daně ze staveb a jednotek není budova zdanitelná stavba, v níž jsou zdanitelné jednotky. (3) Na zdanitelnou stavbu, která není samostatnou nemovitou věcí, se pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní věc, jejíž je tato stavba součástí. (4) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na část budovy nebo inženýrské stavby uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo součást jednotky, lze-li je podle stavebního zákona užívat nebo jsou-li užívány. §8 Poplatníci daně (1) Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky. (2) Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je, jde-li o zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku, která je a) ve vlastnictví České republiky, 1. organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu, 2. právnická osoba, která má právo užívat tuto zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky, b) ve svěřenském fondu, tento fond, c) v podílovém fondu, tento fond, d) ve fondu obhospodařovaném penzijní společností, tento fond, (3) Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajaté nebo propachtované zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu, jsou-li a) s nimi příslušné hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo b) převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. §9 Osvobození od daně (1) Od daně ze staveb a jednotek jsou osvobozeny a) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví České republiky, b) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, c) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví jiného státu užívané Stránka 7 z 19
diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost, d) zdanitelné stavby veřejně přístupného památkového objektu prohlášeného za kulturní památku, který je 1. ve vlastnictví České republiky, nebo 2. přístupný z důvodů výchovně vzdělávacích na základě písemné smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem; ve smlouvě musí být uveden časový a prostorový rozsah zpřístupnění a stanoven jeho režim v souladu s památkovou hodnotou a dalšími způsoby využití objektu, e) budovy nebo zdanitelné stavby, které jsou budovou, nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností, f) budovy nebo zdanitelné stavby, které jsou budovou, nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich pobočných organizací, g) (zrušeno) h) (zrušeno) i) zdanitelné stavby 1. vodárenských objektů včetně úpraven vody, 2. kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, jakož i zdanitelné stavby určené k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, 3. k závlaze a odvodňování pozemků, 4. přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona, j) zdanitelné stavby na dráze, letecké, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem speciálního stavebního úřadu užívány k veřejné dopravě, k) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící 1. školám a školským zařízením zapsaným ve školském rejstříku, 2. poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání, 3. muzeím a galeriím, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury, 4. knihovnám vedeným v evidenci knihoven, 5. veřejným archivům podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, 6. zdravotnickým zařízením uvedeným v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo v rozhodnutí o registraci, 7. zařízením sociálních služeb, 8. fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti, 9. spolkům zdravotně postižených občanů. l) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy, m) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící výlučně 1. k úpravě odpadů pro jejich další využití podle právních předpisů upravujících odpady, 2. k asanaci a rekultivaci skládek odpadů podle právních předpisů upravujících odpady, 3. k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů, 4. pro třídění a sběr odpadů, 5. pro tepelné, biologické, chemické a fyzikální zneškodňování odpadů, Stránka 8 z 19
6. pro skládky odpadů splňující podmínky stanovené pro provoz skládky podle právních předpisů upravujících odpady, 7. provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, 8. provozu výroben elektřiny využívajících energii větru, 9. provozu výroben elektřiny nebo tepla využívajících energie bioplynu, pokud je získaná energie dodávána do sítě nebo dalším spotřebitelům, 10. pro zdroje využívající geotermální energie včetně tepelných čerpadel, které dodávají teplo spotřebitelům, nebo 11. jako zdroje energie z biomasy, nejde-li o její přímé spalování, n) budovy obytných domů nebo zdanitelné stavby, které jsou budovou obytného domu, nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, který je příjemcem příspěvku na živobytí nebo je osobou společně posuzovanou s příjemcem příspěvku na živobytí, a to v rozsahu, v jakém slouží k jejich trvalému bydlení, o) budovy pro rodinnou rekreaci zdanitelné stavby, které jsou budovou pro rodinnou rekreaci, ve vlastnictví 1. držitele průkazu ZTP, který je buď příjemcem příspěvku na živobytí nebo osobou společně posuzovanou s příjemcem příspěvku na živobytí, nebo 2. držitele průkazu ZTP/P, p) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky kulturních památek18c) po provedení stavební úpravy, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního souhlasu, a to na dobu 8 let, r) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky na dobu pěti let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální, biomasy, nejde-li o její přímé spalování, s) zrušeno t) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu, u) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí, v) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví veřejných vysokých škol. (2) Podléhá-li osvobození podle odstavce 1 pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, zjistí se nárok na osvobození z poměru, v jakém je podlahová plocha nadzemní části zdanitelné stavby nebo podlahová plocha zdanitelné jednotky podléhající osvobození k celkové podlahové ploše nadzemních částí zdanitelné stavby nebo podlahové ploše zdanitelné jednotky. (3) V případě zdanitelných staveb podle odstavce 1 písm. i) a j) podléhá osvobození podle odstavce 1 vždy celá zdanitelná stavba. (4) Zdanitelné stavby, s výjimkou budov obytných domů, a zdanitelné jednotky, které zahrnují nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou osvobozeny od daně ze staveb a jednotek, nejsou-li využívány k podnikání nejsou-li užívány k podnikání, u podnikatele zařazeny v jeho obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, pronajímány nebo propachtovány; jsou-li pronajaty nebo propachtovány obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány užívány k podnikání. Zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky uvedené v ustanovení odstavce 1 písm. e), f), u) a v) jsou osvobozeny od daně ze staveb a jednotek, nejsou-li využívány k podnikání nejsou-li užívány k podnikání, u podnikatele zařazeny v jeho obchodním majetku podle zákona 18c)
Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Stránka 9 z 19
upravujícího daně z příjmů nebo pronajímány nebo propachtovány. Osvobození od daně ze staveb a jednotek podle odstavce 1 písm. r) se nevztahuje na zdanitelnou stavbu a zdanitelnou jednotku, je-li centrálně vytápěna a napojena na systém rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona. (5) Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně ze staveb a jednotek podle odstavce 1 písm. d) až f), k), m) až r), u) a v) v daňovém přiznání. § 10 Základ daně (1) Základem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné stavby je výměra zastavěné plochy v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. (2) Zastavěnou plochou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí zastavěná plocha stavby podle stavebního zákona odpovídající nadzemní části zdanitelné stavby. (3) Základem daně ze staveb a jednotek u jednotky je upravená podlahová plocha, kterou je výměra podlahové plochy zdanitelné jednotky v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená a) koeficientem 1,22, je-li součástí jednotky pozemek přesahující zastavěnou plochu nebo je-li s jednotkou užíván pozemek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě, a) koeficientem 1,22, je-li pozemek, který není veřejně přístupným prostorem a 1. přesahuje zastavěnou plochu, součástí pouze zdanitelných jednotek, nebo ve spoluvlastnictví pouze všech vlastníků zdanitelných jednotek v domě a je užívaný společně s těmito jednotkami, nebo 2. nachází se mimo zastavěnou plochu, součástí pouze zdanitelných jednotek, nebo ve spoluvlastnictví pouze všech vlastníků zdanitelných jednotek v domě a je užívaný společně s těmito jednotkami, b) koeficientem 1,20 v ostatních případech. (4) Podlahová plocha zdanitelné jednotky pro účely daně z nemovitých věcí nezahrnuje podlahovou plochu společných částí domu v rozsahu podílu na nich, který je zahrnut v jednotce. § 11 Sazba daně (1) Základní sazba daně činí a) u budovy obytného domu 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy; u ostatní budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, b) u budovy pro rodinnou rekreaci a budovy rodinného domu využívané užívané pro rodinnou rekreaci 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u budovy, která plní doplňkovou funkci k těmto budovám, s výjimkou garáže, 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, c) u garáže vystavěné odděleně od budov obytných domů a u zdanitelné jednotky, jejíž převažující část podlahové plochy je užívaná jako garáž, 8 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, d) u zdanitelné stavby a u jednotky, jejichž převažující část zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy jednotky je užívaná k u zdanitelné stavby a u zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby
Stránka 10 z 19
nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívaná k 1. podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, 2. podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, 3. ostatním druhům podnikání 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, e) u ostatní zdanitelné stavby 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, f) u ostatní zdanitelné jednotky 2 Kč za 1 m2 upravené podlahové plochy. (2) Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy zdanitelné stavby zjištěné podle odstavce 1 písm. a) až c) a e) se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží skutečně zastavěná plocha nadzemním podlažím přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U zdanitelné stavby k podnikání se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží skutečně zastavěná plocha nadzemním podlažím přesahuje jednu třetinu zastavěné plochy. Za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak. Všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím včetně účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní podlaží. (3) Základní sazba daně a) podle odstavce 1 písm. a) a f), případně zvýšená u zdanitelné stavby podle odstavce 2, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech 16e) a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 4,5 v Praze; pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů; koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0, b) u jednotlivých druhů zdanitelných staveb podle odstavce 1 písm. b) až d), případně zvýšená podle odstavce 2 a 2, a zdanitelných jednotek podle odstavce 1 písm. c) a d) se v celé obci násobí koeficientem 1,5, který může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou. (4) U budovy pro rodinnou rekreaci a budovy rodinného domu užívané pro rodinnou rekreaci a u budovy, která plní doplňkovou funkci k těmto budovám, s výjimkou garáže, se základní sazba daně podle odstavce 1 písm. b), případně zvýšená podle odstavce 2, násobí koeficientem 2,0 nebo se koeficient, je-li stanoven podle odstavce 3 písm. b), násobí koeficientem 2,0, pokud jsou tyto budovy umístěny v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí. (5) Při stejném poměru podlahových ploch užívaných k různým účelům se u zdanitelné jednotky použije nejvyšší příslušná sazba. U zdanitelné stavby, jejíž podlahová plocha Stránka 11 z 19
nadzemní části je užívána ve stejném poměru k různým druhům podnikání, se použije nejvyšší příslušná sazba. (6) U zdanitelné stavby uvedené v § 11 odst. v odstavci 1 písm. a), b), c) nebo e), jejíž převažující část podlahové plochy nadzemní části je užívána k podnikání, se použije sazba podle § 11 odst. podle odstavce 1 písm. d). (7) Má-li podnikatel zařazenu v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku, s výjimkou budovy podle odstavce 1 písm. a) a jednotky podle odstavce 1 písm. f), která nezahrnuje jiný nebytový prostor než sklep nebo komoru, použije se u nich sazba podle odstavce 1 písm. d). § 11a Zvýšení daně (1) Daň ze staveb a jednotek se za budovu obytného domu s nebytovým prostorem užívaným k podnikání, s výjimkou nebytového prostoru, který je osvobozenou částí budovy nebo který je užíván k podnikání v zemědělské prvovýrobě, zvyšuje o součin a) výměry podlahové plochy tohoto nebytového prostoru v m2 a b) 2 Kč. (2) Daň ze staveb a jednotek se za zdanitelnou jednotku, která zahrnuje i nebytový prostor užívaný k podnikání s výjimkou nebytového prostoru, který je osvobozenou částí zdanitelné jednotky, nebo je užíván k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství, zvyšuje o součin a) upravené podlahové plochy tohoto nebytového prostoru a b) kladného rozdílu mezi 1. sazbou daně příslušnou pro zdanitelnou jednotku, jejíž převažující část podlahové plochy je užívaná pro podnikání, a 2. sazbou daně příslušnou pro tuto zdanitelnou jednotku. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 12 Místní koeficient Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti nemovité věci na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek, popřípadě jejich souhrny, s výjimkou pozemků uvedených v § 5 odst. 1. § 12a Zaokrouhlování (1) Základ daně z pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů a základ daně z pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb užívaných pro chov ryb za účelem podnikání na základě povolení k nakládání s povrchovými vodami se zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Stránka 12 z 19
(2) Základ daně z pozemků u ostatních pozemků se zaokrouhluje na celé m2 nahoru. (3) Základ daně ze staveb a jednotek se zaokrouhluje na celé m2 nahoru. (4) Daň z pozemků za jednotlivé druhy pozemků a daň ze staveb a jednotek za jednotlivé zdanitelné stavby nebo souhrn zdanitelných staveb, za jednotlivé zdanitelné jednotky nebo souhrn zdanitelných jednotek se zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Obdobně se postupuje při zaokrouhlování daně odpovídající spoluvlastnickému podílu na pozemku, zdanitelné stavbě nebo zdanitelné jednotce. § 12b Jednotky Ustanovení tohoto zákona o jednotce a o nemovité věci se použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku. § 12c Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží. ČÁST ČTVRTÁ SPRÁVA DANĚ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ § 13 Solidární daňová povinnost (1) Poplatníci, kteří jsou spoluvlastníky nemovité věci, nebo u nichž nelze určit podíl na nemovité věci, jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně. (2) Na poplatníky, kteří jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně, se hledí, jako by měli společnou daňovou povinnost. § 13a Daňové přiznání (1) Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal na některé z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena či doměřena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daně a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období; správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním výměrem, platební výměr nemusí obsahovat odůvodnění, založí se do spisu a nelze se proti němu odvolat. Na žádost daňového subjektu mu správce daně zašle stejnopis platebního výměru, a to do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň
Stránka 13 z 19
přiznat buď podáním daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daně. (2) Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze a) ke změně sazeb daně, b) ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím podle § 5 odst. 1, c) ke stanovení nebo ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12, d) k zániku osvobození od daně, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou podle § 4 odst. 1 písm. v) nebo uplynutím zákonem stanovené lhůty anebo uplynutím lhůty stanovené obecně závaznou vyhláškou podle § 17a a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu, nebo e) ke změně místní příslušnosti, poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání ani sdělit tyto změny. Daň se vyměří ve výši poslední známé daně upravené o změny podle písmen a) až e). (3) Zemřel-li poplatník v průběhu lhůty pro podání daňového přiznání, aniž by splnil povinnost ho podat, prodlužuje se tato lhůta o 2 měsíce. Bylo-li skončeno řízení o pozůstalosti v průběhu lhůty pro podání daňového přiznání, aniž by osoba spravující pozůstalost splnila povinnost ho podat, prodlužuje se tato lhůta o 2 měsíce. (4) Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovité věci, považuje se tento poplatník za jejich společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí společného zmocněnce nebo nejde-li o případ podle odstavce 5. (5) Je-li ve lhůtě do 31. ledna zdaňovacího období podáno daňové přiznání alespoň jedním z poplatníků, kteří jsou spoluvlastníky, za jeho spoluvlastnický podíl na nemovité věci, má povinnost podat daňové přiznání každý spoluvlastník za svůj podíl na nemovité věci samostatně. V tomto případě přiznává a platí každý spoluvlastník daň ve výši svého podílu na celkové dani odpovídající jeho podílu na nemovité věci. Postup podle věty první nelze uplatnit u pozemku evidovaného v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem. Jestliže některý ze spoluvlastníků nemovité věci daňové přiznání nepodá, správce daně mu vyměří daň z moci úřední, bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání. (6) Pokud v předchozím zdaňovacím období měli spoluvlastníci nemovité věci společného zástupce nebo společného zmocněnce, a pokud bude uplatněn správcem daně postup podle odstavce 5 věty čtvrté, neuplatní se pokuta za opožděné podání daňového přiznání tvrzení daně ani penále z doměřené daně. Úrok z prodlení podle daňového řádu počítá se od pátého pracovního dne následujícího po náhradním dni splatnosti daně vyměřené z moci úřední. (7) Podle odstavce 5 a odstavce 6 věty první se postupuje rovněž při doměření daně ostatním spoluvlastníkům, jestliže jeden ze spoluvlastníků podal dodatečné daňové přiznání k poslední známé dani přiznané nebo vyměřené z moci úřední podle odstavce 5. (8) Nepodá-li daňové přiznání žádný z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovité věci a nezvolí-li si společného zmocněnce ani na výzvu správce daně, správce daně jim vyměří daň z moci úřední ve výši odpovídající jejich podílu na nemovité věci bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání. (9) Ztratil-li ten, kdo byl poplatníkem daně z nemovitých věcí, postavení poplatníka proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani
Stránka 14 z 19
z nemovitých věcí, nebo tyto nemovité věci zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období. (10) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v daňovém přiznání, je poplatník povinen tyto změny oznámit správci daně do 30 dnů ode dne, kdy nastaly. (11) Nebylo-li do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí, kterým toto právo vzniká, rozhodnuto o jeho povolení, je poplatník povinen za nemovitou věc, která byla předmětem vkladu práva vlastnického podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává na zdaňovací období následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu. Povinnost podat daňové přiznání nevzniká, pokud daňové přiznání za nemovitou věc podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec. (12) Nepřešlo-li do 31. prosince zdaňovacího období vlastnické právo k nemovité věci prodané v dražbě, je poplatník za nemovitou věc povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž a) byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě, s výjimkou veřejné dražby, vydražitelem nebo předražitelem, b) bylo vydáno vydražiteli potvrzení o nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené ve veřejné dražbě. § 13b Stanovení daně (1) Daň z nemovitých věcí se vyměřuje stanoví na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována stanovována. (2) Daň z nemovitých věcí lze stanovit platebním výměrem, dodatečným platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem; stanovení daně hromadným předpisným seznamem se neodůvodňuje. (3) V případech, kdy se daňové přiznání nepodává, počne běžet lhůta pro stanovení daně dnem 31. ledna zdaňovacího období. § 15 Placení daně (1) Daň z nemovitých věcí je splatná a) u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období, b) u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. (2) Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku 5000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitých věcí zaplatit najednou i při vyšší částce. (3) Činí-li u jednoho poplatníka celková daň z nemovitých věcí nacházejících se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 30 Kč a není-li dále stanoveno Stránka 15 z 19
jinak, daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se za podmínek uvedených v § 13a tohoto zákona podává, daň se vyměří, ale nepředepíše. Výsledek vyměření se poplatníkovi neoznamuje, pokud o to poplatník nepožádá. (4) Činí-li v obvodu územní působnosti jednoho správce daně daň z pozemků u poplatníka, který podle § 13a odst. 5 podává daňové přiznání za spoluvlastnický podíl na dani z pozemků nebo mu je podle § 13a odst. 5 nebo 8 vyměřena daň ve výši spoluvlastnického podílu na dani z pozemků z moci úřední, a nejedná-li se o podíly od daně zcela osvobozené, méně než 50 Kč, je daň poplatníka u daně z pozemků 50 Kč. Obdobně se postupuje u daně ze staveb a jednotek. (5) Jsou-li důvody pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 13a odst. 11 nebo odst. 12 nebo je-li prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání, je daň z nemovitých věcí nebo její splátka, jejichž splatnost nastala před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání. § 15a Pokuta za opožděné tvrzení daně Má-li poplatník povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, poplatníkovi nevzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně. § 15b Úrok z prodlení a penále Pokud při doměření daně dojde ke zvýšení daně bez porušení povinností ze strany poplatníka, poplatníkovi a) vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení až od pátého pracovního dne následujícího po náhradním dni splatnosti doměřeného rozdílu, b) nevzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani. § 16 Zvláštní ustanovení o splatnosti daně Přesáhne-li po doměření daně roční daň z nemovitých věcí částku 5 000 Kč a vyměřená daň nepřesáhla tuto částku, část daně odpovídající vyměřené dani je splatná ve lhůtě splatnosti první splátky daně a doměřený rozdíl je splatný do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. ČÁST PÁTÁ OZNAMOVACÍ POVINNOST OBCE § 16a (1) Obecně závaznou vyhlášku vydanou obcí podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. v), § 6, 11 a 12 je obec povinna zaslat v jednom vyhotovení příslušnému správci daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její platnosti, přičemž obecně závazná vyhláška musí nabýt platnosti nejpozději do 1. října předchozího zdaňovacího období a účinnosti nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období; má-li vyhláška zpětnou účinnost, je neplatná. Pro vyměření daně na zdaňovací období roku 1994 se použijí koeficienty stanovené obcí obecně Stránka 16 z 19
závaznou vyhláškou i v případě, že vyhláška nabude účinnosti do 31. ledna 1994. (2) V roce 2009 lze pro zdaňovací období roku 2010 vydat platnou obecně závaznou vyhlášku podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. v), § 6, 11 a 12 do 30. listopadu 2009 s účinností od 1. ledna 2010.
(2) Obec je povinna zaslat obecně závaznou vyhlášku vydanou podle § 17a v jednom vyhotovení správci daně do pěti dnů ode dne nabytí její platnosti. ČÁST PÁTÁ ŠESTÁ ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ § 17 Ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s Ministerstvem financí České republiky upraví vyhláškou seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, a trvalých travních porostů odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek. § 17a (1) Obec může při řešení důsledků živelních pohrom zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitých věcí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovité věci dotčené živelní pohromou, a to nejdéle na dobu 5 let. Osvobození od daně z nemovitých věcí lze též stanovit za již uplynulé zdaňovací období. (2) Obecně závazná vyhláška podle odstavce 1 musí být vydána tak, aby nabyla účinnosti do 31. března roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k živelní pohromě došlo. Částečné osvobození se vyjádří procentem. Obec je povinna zaslat obecně závaznou vyhlášku v jednom vyhotovení správci daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její účinnosti. (3) Poplatník uplatní nárok na osvobození podle odstavce 2 v dodatečném daňovém přiznání, uplatňuje-li tento nárok za již uplynulé zdaňovací období nebo uplatňuje-li jej na běžné zdaňovací období po termínu lhůtě pro podání daňového přiznání. ČÁST ŠESTÁ SEDMÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 18 (1) Osvobození od daně z pozemků podle § 4 zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, a nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb., o osvobození některých příjmů od daně z příjmů obyvatelstva a daňových úlevách pro začínající samostatně hospodařící rolníky, zůstává v platnosti až do uplynutí lhůty rozhodné pro osvobození, pokud tento zákon nestanoví nové lhůty. (2) Úlevy, na které vznikl nárok podle nařízení vlády České republiky č. 579/1990 Sb., o úlevách na domovní dani, se poskytnou poplatníkům formou odpočtu od vypočtené daně z nemovitosti.
Stránka 17 z 19
§ 19 U staveb, kde vznikla daňová povinnost platit domovní daň podle nájemného a ceny užívání podle zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani, v roce 1992, vyměří příslušný obecní úřad daň na rok 1992 po jeho uplynutí z nájemného a ceny užívání připadající na dobu ode dne vzniku daňové povinnosti do konce roku 1992, po srážce odčitatelných položek připadajících na tuto dobu. § 19a Ve zdaňovacím období roku 1994 budou poplatníci, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, platit zálohy na daň ve výši daně splatné v předchozím zdaňovacím období k termínům uvedeným v § 15 odst. 1 a 2 až do doby doručení hromadného předpisného seznamu nebo platebního výměru. Rozdíl mezi splatnou daňovou povinností a zaplacenými zálohami poplatníci zaplatí ve lhůtě do 15 dnů po doručení hromadného předpisného seznamu nebo platebního výměru. Přeplatek, který je rozdílem mezi zaplacenými zálohami a roční daňovou povinností, se vrátí za podmínek stanovených zvláštním předpisem.21)
21)
Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
Stránka 18 z 19
Příloha k zákonu č. 338/1992 Sb. Inženýrské stavby, které jsou zdanitelnou stavbou KÓD CZ-CC
Text CZ-CC
Slovní popis
ex221341
Věže pro vysílání, retranslační věže a telekomunikační stožáry
věže pro vysílání a retranslační věže
ex230141
Věže, stožáry, věžové zásobníky pro hornictví a těžbu surovin
věže a věžové zásobníky pro hornictví a těžbu surovin
230241
Věže chladící pro energetiku
ex230251
Komíny a kouřové kanály pro energetiku
komíny pro energetiku
ex230341
Věže, stožáry, věžové zásobníky chemických podniků
věže a věžové zásobníky chemických podniků
230351
Průmyslové komíny chemických podniků
ex230411
Stavby hutního a těžkého průmyslu (kromě budov)
vysoké pece
ex230441
Věže, stožáry, věžové zásobníky – pro ostatní průmysl
věže a věžové zásobníky pro ostatní průmysl
230451
Průmyslové komíny pro ostatní průmysl
Je-li před číselným kódem Klasifikace stavebních děl CZ-CC uvedeno "ex", vztahuje se příloha na inženýrské stavby označené současně číselným kódem CZ-CC a výslovně uvedeným slovním popisem k tomuto kódu v části přílohy.
Stránka 19 z 19
