2
1. strana - úvod 2. strana - Nom. soust 3. strana - Nom. soust 4. strana - Rozhovor s reprezentanty na ME 5. strana - Rozhovor s reprezentanty na ME 6. strana - Teplice 20. - 22.5. 2005 7. strana - 7. soust8. strana - Rusava pohledem Vlka st. a kontakty
Členové užšího i širšího kádru reprezentace se sjeli do Rusavy, aby vzájemně porovnali síly a zabojovali o případnou nominaci na mistrovství Evropy v Srbsku a Černé hoře. Z našeho oddílu se zúčastnili: Já, Lucka, Zuzka, Tonda, Tom, Hanka Fučíková a Adam Vašura. Jako organizátoři byli Jirka Mareček (stavba tratí) a Ondra Vlk. Tímto jim myslím za všechny děkuji. Věrka a Jenda bohužel nemohli přijet ze zdravotních důvodů. Ubytování bylo více než příjemné a jídlo si pochvalovala (aspoň myslím) i Lucie. Bydleli jsme v rekreačním areálu České spořitelny.Jako první, v sobotu, se běžel dvoumetr. Pro mě to byl zážitek deprimující, protože sem trošku nestihla limit. První lišku jsem razila v 70. minutě a i když další 3 byly docela ideální, cestou do cíle jsem se ztratila v mapě a ani 20 minut mi nestačilo na doběh do cíle. Sobotní odpoledne bylo ve znamení obrovské nudy. Část se šla koupat a hrát volejbal a zbytek (převážně junioři a juniorky) počítal minuty kdy už bude konečně ta večeře a nějaká ta změna. Nakonec jsme šli se Zuzkou a Luckou na procházku a smočili jsme nohy v potůčku. V neděli se běžela osmdesátka a já startovala úplně poslední. Teda s Tomem ale to se nepočítá, že.. Že tam skejsnu zase o něco dýl.
3 sem se bála už na startu a v lese se moje tušení začalo vyplňovat. Na první a druhou lišku sem vyběhla na úplně jinej kopec a tak sem tu třetí a čtvrtou radši obíhala tak dlouho, dokud sem si nebyla jistá Docíle sem po abnormálně nepovedeném závodě (co liška tak aspoň půl hodiny) přiběhla bezkonkurenčně poslední. Ale za to sem mohla sbalit cílovou kontrolu a maják! Po obědě jsme se co nejrychleji sbalili a jeli domů. Celkově bylo soustředění úspěšné jelikož Lucka byla 2. a 1., což ji pasuje do role velkého favorita na ME (aspoň na nominaci).Ostatní výsledky si bohužel nepamatuju, třeba je někdy někdo vylepína internet stejně jako výsledky z minulého týdne, z nominačního orienťáku. Mějte se všichni krásně a ahoj na soustředění. Terka
4
Pro začátek – jak dlouho už běháš? Od šesti let. Z kolikátého místa ses dostala na ME? Ze druhého. A bylo to pro tebe těžké se nominovat? Průměrně… Trénovala jsi hodně? Noo, řekněme že ano. Co říkalo okolí na to že ses dostala? Blahopřály mi kámošky, sestra, mamka….. obecně tak všichni. Máš nějaké ambice na umístění nebo ti stačí fakt že jsi se dostala? Stačí mi to… ambice? Poslední bych být nemusela. Ale tak třeba v případě, že by šlo všechno ideálně… Tak to asi do první desítky. Budeš na takové akci poprvé. Máš z toho strach? Strach ne. Je to spíš jenom taková ta zdravá nervozita – jak zaběhnu Když to zvorám tak se taky nic neděje. Okolí se s tím bude muset vyrovnat. Dobrý je, že to není někde v Moldávii, takže se snad všude domluvíme.. Kdo myslíš že by z ČR mohl dobře zaběhnout? Zuzka Myslivečková a z kluků Kečup (Jakub Rajtmajer).. a vlastně ještě Ája! Budeš s sebou mít nějaký talisman pro štěstí? Ano. Šedivku (plyšová myš) a Bila. (což je vlastně taky myš… Náhoda ?:-) pozn.red.) Který národ by podle tebe mohl být dobrý (samozřejmě kromě ČR)? Nevím… Máš z toho větší respekt než z normálních závodů? Nemám. A asi se budu snažit abych ani neměla. Měla jsi někdy chuť už s ROBem seknout? NE! (to jsme chtěli slyšet…:-)) Co bys chtěla vzkázat fanouškům? Zjistěte základní informace o závodu – kde jsou kontroly a tak, a rozestavte se na strategická místa po lese!!
5
Co ty, Ájo, jak dlouho už běháš? Od první třídy. Z kolikátého místa ses dostala na ME? Ze sedmého. Jako náhradník. Bylo to pro tebe těžké se nominovat? Jo, strašně. Trénovala jsi hodně? Skoro každý den jsem chodila běhat. Co říkalo okolí na to že ses dostala? Všichni mi gratulovali. Rodina, kámošky ze školy… Máš nějaké ambice na umístění nebo ti stačí fakt že jsi se dostala? Mně to stačí. Hlavně nechci být poslední. A taky bych byla ráda, kdybych se neztratila. Budeš na takové akci poprvé. Máš z toho strach? Ne, strach nemám. Jsem v pohodě. Zatím… Kdo myslíš že by z ČR mohl dobře zaběhnout? Z holek určitě Míša a Zuzka Myslivečková a z kluků Kečup. Budeš s sebou mít nějaký talisman pro štěstí? Budu mít s sebou Bena (to je asi brácha od Bila, protože vypadá úplně stejně :-)). Pak ještě takovou kočičku s magnetickýma ručičkama a Garfielda (Který podle Míši vypadá jak zfetovaný, ale Ája ho brání, že se mu chce jenom pořád spát. ). Který národ by podle tebe mohl být dobrý (samozřejmě kromě ČR)? Tak to opravdu netuším. Ale nejlepší budeme přece my! Máš z toho větší respekt než z normálních závodů? Asi mám. Měla jsi někdy chuť už s ROBem seknout? Určitě ne! Co bys chtěla vzkázat fanouškům? Držte mi palce!!!! Děkuju, holky, palce určitě držet budem!!! Ptala se Vjerka
6
Oproti loňsku, kdy už během jara byly dvoje nároďáky, závody v Teplicích byly prvními velkými letos. O to víc jsme se mohli těšit na hojnou mezinárodní účast, a to především z Německa. Na pr vní závod (pro děcka osmdesátka, pro nás dvoumetr) se jelo přes hranice právě do Německa - Schmiedeberg a přestože celníci dostali (jako úplatek?) krásná trička s logem závodů, stej ně jsme si docela dlouho počkali. Jo ta trička tady nosil skoro každý závodník, protože se dostávala zdarma. No a k závodu: na dvoumetr to aspoň mně měřilo docela dobře, jako většina holek jsem ale br ala špatně 3 před 4, takže jsem musela zbytečně lézt do kopce. Druhý závod se běžel na území ČR. Ráno pršelo, takže takový chudáci jako já, kteří musí běhat s brýlama, se museli potýkat s věčným zamlžováním skel - fakt nic příjemného. Celý prostor závodu byla jedna velká nakloněná rovi na se star tem vpravo dole a cílem vpr avo nahoře, takže jsme si užili jak dlouhých výstupů za liškami, tak i přemýšlením nad nejlépe zvoleným pořadím. Závody to byly docela hezký , ale námi pořádaná republika bude určitě lepší! L
u
c
k
a
7
Toto 7. soustředění resp. 1. nominační soustředění se konalo v Penzionu Sykovec, ve Třech studních a to 16. a 17. června MMV (kdo to nepochopil tak 2005). Bílovická výprava, ve složení Tonda, já, Terka a Zuzka, se sešla ve čtvrtek odpoledne na nádraží a vydalase na strasti plnou cestu do Žďáru, kde nás vyzvednul Jelda. Po cestě se k nám ještě přidali novopečený člen našeho oddílu Adam Vašura a Lucka. No, ale k samotnému soustředění. Večer jsme se ubytovali, najedli a začalo losování startovního času na následující závod OB. Ale co by to bylo za soustředění, kdyby tam naši reprezentanti neudělali nějaký průšvih. Brožík dovezl paintballky a spolu se Stehlou ozdobili ještě jezdícího ! Forda. Samozřejmě, že je Jelda dokopal k tomu, aby to umyli. Ráno jsme se nasnídali a společně odjeli na shromaždiště závodu. Běželo se na mapě Malinská skála (1 : 10 000). Po nekonečném čekání na start konečně všichni odběhli do lesa. Terén byl hodně kamenitý a mokrý a trať měla celkem velké převýšení. Hodně lidí mělo problémnajít kontrolu, která byla většinou perfektně schovaná. Jelda jako stavitel si to užil. Po doběhu, ze kterého se dobíhalo s blátivými koulemi na nohách, následoval návrat na Penzion a oběd. Mezitím jsme se dozvěděli, že v juniorech vyhrál – prozměnu – Stehla s časem ~ 50 minut (já 75 ...).Trať juniotů měla 7km a 120m převýšení. Vzhledem k tomu, že jsme potřebovali být brzo doma, tak jsme požádali Jeldu, aby nás hodil do Žďáru. Měli jsme 15 minut a my tam byli za 12. Po asfaltce lesem 100 km/h, to je Jeldův styl. Ještě následovala nesmrtelná hláška, když Ford stál na křižovatce a před námi bylo auto, které jelo jak s hnojem. Jelda zatůroval motorem a ozval se Tonda: „Proč nezatroubíš?“. Jelda: „Nefunguje klakson“. Smích. Vlak jsme stihli a úspěšně se vrátili domů. Vlki
8
Poslední víkend v červenci proběhlo v nádherných terénech Hostýnských vrchů letošní 8. repre soustředění, jehož součástí byly 2 nominační závody na ME v Srbsku a Černé hoře. Já jsem se ho zúčastnil jako pořadatel, protože celé toto soustředění pořádal Jura (Mareček). Jel jsem s Fučíkama autem a již cesta sem byla celkem zážitek. Celou cestu k Hostýnským vrchům jsme totiž valili po totálně ploché krajině a již snad od Kroměříže byly vrchy z dálky vidět. Čím více jsme se přibližovali, tím více vypadaly kopce hrůzně. Dojeli jsme do Rusavy do penzoinku, který měl svá léta už dávno za sebou, ale příroda okolo opravdu stála za to. Jak já hory rád. Takže po zahájení a první noci nás už čekal první závod, a to 2m. Jura vystrašil všechny konstatováním, že to mají „jen“ asi 8,5 km vzdušně. Hm a to převýšení…Ráno jsem se odebral do lesa a totálně splaven (táhl jsem mimo jiné 5l vody pro závodníky) jsem postavil kontrolu. Měl jsem 5ku hned u cíle, tak jsem si myslel, že na mě budou všichni končit. Jaké bylo překvapení, když hned první závodnice- Miška odběhla úplně na druhou stranu. To jsem si začínal myslet, že to pro ně asi nebude taková sranda. Jaké bylo pak překvapení v cíli, když jsem zjistil, že Miška v ženách vyhrála. Jinak v mužích vyhrál Bajeřík (cca 60 min) před Brožíkem a Karlem.Tonda doběhl bohužel poslední, když skonil (nejenom) doběh do cíle doběhl ze směru, který byl mimo mapu. Junioři závod celkem zvládli, když vyhrál Hruška. Horší to bylo u juniorek. Jediná Lucka Dundrová měla jakžtakž slušný čas (90min) pak to šlo do kelu. Hanka W. a Lucka P. nějakých 130, Zuzka M. 148, Hanka H. bez jablíčka a zbytek po limitu. No nic moc(spíš nic než moc). Odpoledne se valilo na koupák (vyhřívaný solárními panely) a večer hustá bouřka. 80ka se proto běžela trochu v blátě, ale ne už za takového vedra. Teď už nedošlo k žádnému překvapení. Zvítězila zase Miška, v chlapech Karel, za juniory Marek a v juniorkách Lucka P. Sice jejich časy taky nebyly nic moc, ale oproti 2m se to až na výjimky zlepšilo (že Terko). Já jen byl totálně pokousanej od komárů, ale zase jsem nastudoval celé dílo Le Corbusiera. Závody i krajina byly pěkné. Jen ty výsledky juniorek… VLK U z á v ě r k a
p ř í š t í h o
č í s l a
Ondřel Pečenka - 604900558
j e
d n e
8 . 8 . 2 0 0 5
