1. Podstata VF 2. Poptávka po VF 3. Nabídka VF 4. Rovnováha a nerovnováha na trhu VF 5. Trh práce

Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS

Jiří Mihola Mihola,, [email protected] , www.medianwww.median-os.cz, 2010

5 cvičení

Teorie výrobních faktorů a kapitálový trh

Obsah A.

1. 2. 3. 4.

Podstata VF Poptávka po VF Nabídka VF Rovnováha a nerovnováha na trhu VF 5. Trh práce

Příjem z mezního produktu MRPVF = MQ´ MQ´* P kde: MRPVF je příjem z mezního produktu dodatečné jednotky výrobního faktoru, MQ´´ je mezní produkt, MQ

P je cena, za kterou je statek prodáván.

MRPVF = MCVF

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.1 Mějme následující tabulku. Pro každý počet kusů spočítejte: mezní produkt práce (MPL), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce (MRPL). Kolik kusů bude daný producent produkovat?

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.1 Mějme následující tabulku. Pro každý počet kusů spočítejte: mezní produkt práce (MPL), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce (MRPL). Kolik kusů bude daný producent produkovat? Dokonalá konkurence. MRPVF ≥ MCVF

Kolik bude produkovat př.1/8.kap. Cena p je stálá. Mzda je 20000 PJ

L 1 2 3 4 5

Q´(TPL) MPL 100 200 250 270 280

p 500 500 500 500 500

w=MCL 20000 20000 20000 20000 20000

Kolik bude produkovat př.1/8.kap. Producent bude produkovat 250 ks. L

Q (TPL)

MPL

p

w=MCL TR=Q .p

MRPL =p.MPL

ARPL

1

100

500

20000

50000

50000

2

200 100 500

20000

100000

50000

50000

3

250

50 500

20000

125000

25000

41667

4

270

20 500

20000

135000

10000

33750

5

280

10 500

20000

140000

5000

28000

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.2 Mějme následující tabulku. Pro každý počet kusů spočítejte: mezní produkt práce (MPL), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce (MRPL). Kolik kusů bude daný producent produkovat?

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.2 Mějme následující tabulku. Pro každý počet kusů spočítejte: mezní produkt práce (MPL), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce (MRPL). Kolik kusů bude daný producent produkovat? Nedokonalá konkurence. MRPVF ≥ MCVF

Kolik bude produkovat př.1/8.kap. Cena p je klesající. Mzda rostoucí.

L 1 2 3 4 5

Q´(TPL) MPL p w=MCL 100 1000 20000 200 800 25000 250 500 40000 270 300 45000 280 100 48000

Kolik bude produkovat př.2/8.kap. Producent bude produkovat 200 ks. L

Q (TPL)

MPL

p 1000

w=MCL

TR

MRPL

20000 100000

ARPL

1

100

100000

2

200

100

800

25000 160000 60000

80000

3

250

50

500

40000 125000 -35000

41667

4

270

20

300

45000

81000 -44000

20250

5

280

10

100

48000

28000 -53000

5600

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.3 Firma X uvažuje o výstavbě automobilky na severní Moravě. Jak se to projeví na poptávce po lidech, kteří jsou schopni pracovat v automobilce? Co se stane s jejich mzdou? Jak budou reagovat lidé pracující v jiných profesích? Pokud možno znázorněte graficky.

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.3 Firma X uvažuje o výstavbě automobilky na severní Moravě. Jak se to projeví na poptávce po lidech, kteří jsou schopni pracovat v automobilce?

Poptávka vzroste. Co se stane s jejich mzdou?

Mzda poroste. Jak budou reagovat lidé pracující v jiných profesích?

Mohou rekvalifikovat. Poptávka klesne. Pokud možno znázorněte graficky.

Kolik bude produkovat př.3a4/8.kap. • severovýchodně (z polohy DVF0 do polohy DVF1) - např. proto, že se zvýšilo poptávané množství statku nebo cena statku, který daný výrobní faktor produkuje. 3

• jihozápadně (z polohy DVF0 do polohy DVF2) - např. proto, že se snížilo poptávané množství statku nebo cena statku, který daný výrobní faktor produkuje.

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.4 Otevření hranic po roce 1989 vedlo k dovozu levnějšího textilu, než je textil, který se vyrábí v ČR. Jak se to projevilo na poptávce po lidech, kteří pracují v textilních továrnách? Co se stalo se mzdou těchto lidí? Znázorněte graficky.

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.4 Otevření hranic po roce 1989 vedlo k dovozu levnějšího textilu, než je textil, který se vyrábí v ČR. Jak se to projevilo na poptávce po lidech, kteří pracují v textilních továrnách? Křivka poptávky po pracovnících v textilním průmyslu se posune jihozápadně.

Poptávka poklesla. Co se stalo se mzdou těchto lidí? Mzda poklesla. Znázorněte graficky.

Kolik bude produkovat př.3a4/8.kap. • severovýchodně (z polohy DVF0 do polohy DVF1) - např. proto, že se zvýšilo poptávané množství statku nebo cena statku, který daný výrobní faktor produkuje. • jihozápadně (z polohy DVF0 do polohy DVF2) - např. proto, že se snížilo poptávané množství statku nebo cena statku, který daný výrobní faktor produkuje. 4

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.5 Proč firma Baťa, která u nás měla za první republiky velkou tradici, prakticky neobnovila po roce 1990 výrobu bot v ČR?

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.5 Proč firma Baťa, která u nás měla za první republiky velkou tradici, prakticky neobnovila po roce 1990 výrobu bot v ČR? V ČR je vyšší cena práce tj. drahá pracovní síla než v zemích kde tato nednárodní společnost působí.

Kolik bude produkovat př.3a4/8.kap. 1. jihovýchodně (z polohy SVF0 do polohy SVF1 ) – např. v důsledku růstu množství výrobních faktorů, jež jsou na daném trhu k dispozici.

3

2. severozápadně (z polohy SVF0 do polohy SVF2 ) – např. v důsledku růstu nákladů obětované příležitosti: místo dané aktivity (tj. toho, k čemu jsou používány) si mohou dané jednotky výrobních faktorů vydělat více jinde.

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.6 Vláda se rozhodla zavést povinnou výuku cizího jazyka od třetí třídy. Jak se tento krok projeví na křivkách nabídky a poptávky po učitelích jazyka? Co začnou dělat pracovníci jiných profesí? Pokud vzroste mzda učitelů cizího jazyka, co se zvýší pracovníkům jiných profesí?

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.6 Vláda se rozhodla zavést povinnou výuku cizího jazyka od třetí třídy. Jak se tento krok projeví na křivkách nabídky a poptávky po učitelích jazyka?

Poptávka vzroste a tím i mzda. Co začnou dělat pracovníci jiných profesí?

Mohou se pokusit rekvalifikovat a vstoupit do odvětví. Pokud vzroste mzda učitelů cizího jazyka, co se zvýší pracovníkům jiných profesí?

Porostou mzdy. Rostou náklady obětované příležitosti

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.7 Do ČR přicházejí dělníci z Ukrajiny, kteří pracují zejména ve stavebnictví. Jak se tato skutečnost projevuje na křivkách nabídky a poptávky po práci ve stavebnictví? Co se stane se mzdou dělníků ve stavebnictví? Jak na danou skutečnost budou reagovat čeští stavební dělníci?

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.7 Do ČR přicházejí dělníci z Ukrajiny, kteří pracují zejména ve stavebnictví. Jak se tato skutečnost projevuje na křivkách nabídky a poptávky po práci ve stavebnictví? Co se stane se mzdou dělníků ve stavebnictví? Jak na danou skutečnost budou reagovat čeští stavební dělníci?

Nabídka práce vzroste. Posun nabídkové křivky jiho-východně. Mzda klesá. Čeští stavební dělníci z profese odejdou.

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.8 V Kuvajtu byla v 50. letech objevena ropa. Většina obyvatel Kuvajtu se tak „přes noc“ stala bohatými. Jak se tato skutečnost projevila na křivkách nabídky a poptávky po práci? Co se stalo se mzdou obyvatel Kuvajtu?

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.8 V Kuvajtu byla v 50. letech objevena ropa. Většina obyvatel Kuvajtu se tak „přes noc“ stala bohatými. Jak se tato skutečnost projevila na křivkách nabídky a poptávky po práci? Co se stalo se mzdou obyvatel Kuvajtu? Nabídková křivka se posunula severozápadně. Poptávková se nezměnila. Cena práce tj. mzda vzrostla.

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.9 Pracujete 40 hodin a za hodinu vyděláváte 200 PJ. Náhle vám vaši hodinovou mzdu zvýší na 1 000 PJ/hod. Zvýšíte množství hodin, po které budete pracovat? Proč ano, proč ne? Které efekty zde působí?

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.9 Pracujete 40 hodin a za hodinu vyděláváte 200 PJ. Náhle vám vaši hodinovou mzdu zvýší na 1 000 PJ/hod. Zvýšíte množství hodin, po které budete pracovat? Proč ano, proč ne? Které efekty zde působí? Ano, je to motivační. Ne vydělám si za kratší dobu, co potřebuji. Pokud již mám dostatečné příjmy budu preferovat spíše volný čas.

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.10 Zdůvodněte, proč dělník pracující v hlučném prostředí vydělává více než dělník pracující v tichém prostředí, ač oba vykonávají stejnou práci.

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.10 Zdůvodněte, proč dělník pracující v hlučném prostředí vydělává více než dělník pracující v tichém prostředí, ač oba vykonávají stejnou práci. Takových lidí, kteří jsou schopni pracovat v horších podmínkách je méně. Menší nabídka sebou nese větší mzdu.

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.11 Vláda zvýší příspěvky v nezaměstnanosti. Jak se to odrazí na křivkách nabídky a poptávky po práci?

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.11 Vláda zvýší příspěvky v nezaměstnanosti. Jak se to odrazí na křivkách nabídky a poptávky po práci? Nabídková křivka se posune severozápadně. Lidé budou poptávat méně práce za větší mzdu.

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.12

Vláda zvýší nemocenskou (platbu, když je zaměstnanec nemocný). K čemu to povede?


Vláda zvýší nemocenskou (platbu, když je zaměstnanec nemocný). K čemu to povede? Jako v př.20. Nabídková křivka se posune severo-západně. Lidé budou poptávat méně práce za větší mzdu.


Jaký vliv měl vynález gramofonu a televize na platy špičkových herců/muzikantů, a jaký vliv na platy průměrných herců/muzikantů? Vysvětlete pomocí křivek nabídky a poptávky.

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.15 Jaký vliv měl vynález gramofonu a televize na platy špičkových herců/muzikantů, a jaký vliv na platy průměrných herců/muzikantů? Vysvětlete pomocí křivek nabídky a poptávky.

Bylo potřeba méně živé hudby. Poptávka po špičkových vrostla zatímco po průměrných klesla. Poptávková křivka se posunula severovýchodně.


Kterému hokejovému zápasu dáte přednost? Zápasu extraligy ledního hokeje nebo zápasu okresního přeboru? Jak se vaše rozhodnutí odrazí na platech hokejistů?


Kterému hokejovému zápasu dáte přednost? Zápasu extraligy ledního hokeje nebo zápasu okresního přeboru? Jak se vaše rozhodnutí odrazí na platech hokejistů? Na špičkové, proto může být jejich plat větší.


Proč jsou studenti ochotni přijmout špatně placené brigády? Vysvětlete.


Proč jsou studenti ochotni přijmout špatně placené brigády? Vysvětlete. Nemají kvalifikaci a mají naléhavé potřeby. Poptávka po levné práci je větší.


Vláda začne poskytovat levné úvěry na výstavbu bytových domů a rodinných domků. Jak se daná skutečnost projeví na nabídce a poptávce po půdě?


Vláda začne poskytovat levné úvěry na výstavbu bytových domů a rodinných domků. Jak se daná skutečnost projeví na nabídce a poptávce po půdě? Poptávka po půdě vzroste. Cena půdy rovněž.

Rovnováha na trhu výrobních faktorů př.5a18/8.kap.

V obou případech se proces změny ceny nabízeného a poptávaného množství ustálí na úrovni rovnovážné ceny P0 a rovnovážného množství Q0, kdy jsou spokojeni jak nabízející (majitelé výrobního faktoru), tak poptávající. Při dané ceně jsou použity všechny jednotky VF, které za danou cenu chtějí být použity, jsou tedy spokojeni všichni nabízející. Při této rovnovážné ceně si VF rovněž mohou koupit všichni poptávající, kteří jsou danou cenu ochotni zaplatit.

Trh práce př.5a18/8.kap.

1. 2. 3. 4. 5.

Pokud vzroste počet statků, jež potřebují nějaký druh počítačového programu, vzroste poptávka po programátorech – tržní křivka poptávky po práci se posunula severovýchodním směrem. Vynález automobilu a pokles poptávky po přepravě formou dostavníku snížil poptávku po kočích – tržní křivka poptávky po práci kočího se posunula jihozápadním směrem. Zvýšení nákladů při výrobě elektřiny z uhlí vedlo k poklesu poptávky po hornících – tržní křivka poptávky po práci horníka se posunula jihozápadním směrem. V severních Čechách a na severní Moravě potom vzrostl počet nezaměstnanosti horníků, kteří se navíc obtížně rekvalifikovali. Zpřísnění požadavku bezpečnosti práce zdražilo cenu práce, takže poptávka po práci klesla – tržní křivka poptávky po práci se posunula jihozápadním směrem. Inovace vedly k růstu produktivity práce, takže stejný nebo dokonce nižší počet zaměstnanců vyrábí více. Firmy tak mohou zvýšit zaměstnancům mzdy, a to pro jakýkoliv počet zaměstnanců – tržní křivka poptávky po práci se posouvá severovýchodním směrem.

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.19 Uveďte příklady (a sami pro sebe si co nejkonkrétněji představte) následujících typů kontraktů: a) vlastníci půdy si pronajímají práci od vlastníků práce, b) vlastníci práce si pronajímají půdu od vlastníků půdy, c) vlastníci kapitálu si pronajímají práci od vlastníků práce, d) vlastníci práce si pronajímají kapitál od vlastníků kapitálu, e) vlastníci půdy si pronajímají kapitál od vlastníků kapitálu, f) vlastníci kapitálu si pronajímají půdu od vlastníků půdy.

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.19 Uveďte příklady (a sami pro sebe si co nejkonkrétněji představte) následujících typů kontraktů: a) vlastníci půdy si pronajímají práci od vlastníků práce,

Sedláci zaměstnávají parobky. b) vlastníci práce si pronajímají půdu od vlastníků půdy, c) vlastníci kapitálu si pronajímají práci od vlastníků práce,


Sedláci zaměstnávají parobky. b) vlastníci práce si pronajímají půdu od vlastníků půdy,

Ekologičtí zemědělci si pronajímají půdu. c) vlastníci kapitálu si pronajímají práci od vlastníků práce,


Sedláci zaměstnávají parobky. b) vlastníci práce si pronajímají půdu od vlastníků půdy,

Ekologičtí zemědělci si pronajímají půdu. c) vlastníci kapitálu si pronajímají práci od vlastníků práce,

Majitel firmy najímá zaměstnance.

Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.19 Uveďte příklady (a sami pro sebe si co nejkonkrétněji představte) následujících typů kontraktů: d) vlastníci práce si pronajímají kapitál od vlastníků kapitálu,

Lidé si půjčují peníze. e) vlastníci půdy si pronajímají kapitál od vlastníků kapitálu,

Majitelé půdy si půjčují na projekty. f) vlastníci kapitálu si pronajímají půdu od vlastníků půdy.

Autoři podnikatelského projektu si pronajímají půdy na stavbu provozních budov.


Za jakých podmínek se rozhodnete přijmout nějaké zaměstnání? Za jakých podmínek se firma rozhodne, že vás zaměstná?


Za jakých podmínek se rozhodnete přijmout nějaké zaměstnání? Výdělek je vyšší než reprodukční náklady a je vyšší než stávající. Za jakých podmínek se firma rozhodne, že vás zaměstná? Mezní produkt je vyšší než mezní náklady.


Zdůvodněte tvar křivky investičních příležitostí.

Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.1 Zdůvodněte tvar křivky investičních příležitostí. Tato křivka má konkávní tvar, protože se uplatňuje zákon klesajících mezních výnosů – dříve nebo později budou mít dodatečné investice daného subjektu nižší výnos než předcházející investice.


Pokud člověk získá lepší vzdělání, co se stane s jeho křivkou investičních příležitostí?


Pokud člověk získá lepší vzdělání, co se stane s jeho křivkou investičních příležitostí? Posune se severovýchodně.


Pokud se zvýší současný příjem člověka, co se stane s jeho křivkou investičních příležitostí?


Pokud se zvýší současný příjem člověka, co se stane s jeho křivkou investičních příležitostí? Posune se severovýchodně. Mohu využít i méně výnosné příležitosti.


Nakreslete indiferenční křivku člověka, který: a) výrazně preferuje současnou spotřebu před budoucí spotřebou, b) výrazně preferuje budoucí spotřebu před současnou spotřebou.

Skrblík, marnotratník IC

skrblík

budoucí příjem

Y´

př.4/9.kap.

spotřeba

IC

marnotratník

skrblík

spotřeba marnotratník

Y

Fisherův graf Y´

0

Y

Fisherův graf Y´

0

Y

Fisherův graf Y´

křivka investičních příležitostí 0

Y

Fisherův graf Y´

Y´max


Y1

Y

Fisherův graf Y´

Y´max


Y1

Y

Fisherův graf Y´

Y´max


Y1

Y

Fisherův graf Y´

Y´max


Y1 spotřeba

investice

Y

Fisherův graf Y´

Y´max

Y´1


Yc spotřeba

Y1 investice

Y

Fisherův graf Y´

Y´max

Y´1


Yc spotřeba

Y1 investice

Y

Fisherův graf Y´

Y´max

Y´1

Yí


Yc spotřeba

Yi Y1 investice

Y

Fisherův graf Y´

Y´max

Y´1

Yí


Yc spotřeba

Yi Y1 investice

Y

Fisherův graf Y´

Y´max

indiferenční křivka

Y´1

ICe

Yí


Yc spotřeba

Yi Y1 investice

Y

Fisherův graf Y´

Y´max


E

Y´1

ICe

Yí


Yc spotřeba

Yi Y1 investice

Y

Fisherův graf Y´

optimum Y´max


E

Y´1

ICe

Yí


Yc spotřeba

Yi Y1 investice

Y

Fisherův graf Y´

optimum Y´max


E

Y´1

ICe

Yí


Yc spotřeba

Yi Y1 investice

Y

Fisherův graf Y´

optimum Y´max


E

Y´1

ICe

Yí

te

0

Yc spotřeba

Yi Y1 investice

křivka investičních příležitostí Y


Vyjmenujte vaše investiční prostředky a investiční příležitosti. Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.7

Zdůvodněte, proč lidé spoří, tj. proč nabízejí investiční prostředky.


Zdůvodněte, proč lidé spoří, tj. proč nabízejí investiční prostředky. 1. Jsou to prostředky, které si odkládáme na horší dobu. 2. Je to odložená spotřeba. 3. Jsou to naše investiční prostředky, které poskytujeme k realizaci cizích investičních příležitost za výnos.


Vyjmenujete faktory, které vedou k tomu, že lidé poptávají investiční prostředky, tj. investují.

Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.8 Vyjmenujete faktory, které vedou k tomu, že lidé poptávají investiční prostředky, tj. investují.

Mají takové přiměřené investiční příležitosti, které jim dovolí splácet jistinu i úrok a ještě mají alespoň dostatečný zisk.


Zvýšil se státní dluh. Co se stane s křivkou úspor a investic?

Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.9 Zvýšil se státní dluh. Co se stane s křivkou úspor a investic?


1. Vyšší zdanění, lidé mají méně disponibilních prostředků, méně spoří. Křivka úspor se posouvá severozápadně. 2. Rozšíření nových spořících produktů, vyšší ochota lidí spořit. Křivka úspor se posouvá jihovýchodně.


3. Pokud roste industrializace dané země, roste poptávka po investičních prostředcích. Křivka investic se posouvá severovýchodně. 4. Snížení množství firem na daném trhu, pokles poptávky po investičních prostředcích. Křivka investic se posouvá jihozápadně.


Zvýšil se státní dluh. Co se stane s křivkou úspor a investic?

Křivka úspor se posune nahoru. Křivka investic se posune dolu.


Firmy objevily novou inovaci. Co se stane s křivkou úspor a investic?


Firmy objevily novou inovaci. Co se stane s křivkou úspor a investic? Křivka úspor se posune dolu. Křivka investic se posune nahoru.


Proč může na trhu úspor a investic dojít k nerovnováze?


Proč může na trhu úspor a investic dojít k nerovnováze? Vznikají nové podněty např. inovace v důsledku technického pokroku, spořící stimuly, jsou omezeny příjmy, v nejistotě si lidé začnou tvořit rezervy,


Které faktory ovlivňují úrokovou míru, jež se ustálí na trhu úspor a investic?


Jak lze snižovat riziko na kapitálovém trhu? Jak lze zajistit rozpoznání investičních příležitostí na kapitálovém trhu?

Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.13 Jak lze snižovat riziko na kapitálovém trhu?

Politickou a ekonomickou stabilitou. Úrovní kapitálového trhu. Jak lze zajistit rozpoznání investičních příležitostí na kapitálovém trhu?

Transparentností, fundamentální, technickou a psychologickou analýzou …


Co podle vás způsobuje různé nedokonalosti kapitálového trhu, které neumožňují, aby každý mohl plně využívat investiční příležitosti, kterými disponuje?

Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.14 Co podle vás způsobuje různé nedokonalosti kapitálového trhu, které neumožňují, aby každý mohl plně využívat investiční příležitosti, kterými disponuje?

Asymetrie v přístupu k informacím. Málo rozvinuté prostředky spolehlivého ujišťování vlastních schopností a nejvhodnějšího povolání. Málo rozvinutý kapitálový trh.

Model 2*2*2*2 Q1

Q2

Výrobce 1

Q1 Q2

Q´1

Spotřebitel 1

Q´1

Výrobce 2

Q´2

Spotřebitel 2

Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.1 Nakreslete krabicový diagram, ukazující všechny kombinace rozdělení dvou výrobních faktorů mezi dva statky. V tomto diagramu zvolte určitou jednotku na ose Q1 i na ose Q2 . Uvnitř krabice zvolte určitý bod, a v souladu se zvolenými jednotkami uveďte, kolik prvního a kolik druhého výrobního faktoru připadne na první a na druhý statek. Najděte bod, ve kterém je každý z výrobních faktorů rozdělen stejně na produkci prvního i druhého statku.

Krabicový diagram př.1/10.kap. 40

80

Q1

60

40

0

Q2 30

10

20

20

10

30 Q2

0

20

40

Q1

80

40


Zdůvodněte, proč se při rovnováze ve výrobě musí rovnat mezní míry technické substituce jednotlivých výrobních faktorů.


Zdůvodněte, proč se při rovnováze ve výrobě musí rovnat mezní míry technické substituce jednotlivých výrobních faktorů. Pokud je stejná MRTS vyrábím všech produtů z daných výrobních faktorů nejvíce

Krabicový diagram Každá izokvanta udává určité množství produkce, přičemž platí: čím dále je izokvanta od počátku souřadnic dále, tím více daného statku produkujeme.

Krabicový diagram rovnováha ve výrobě Při přesunu z X do E, zvýšíme produkci jak prvního tak druhého statku – v případě prvního statku se přesuneme z izokvanty Q´11 na izokvantu Q´12 a v případě druhého statku se přesuneme z izokvanty Q´21 na izokvantu Q´22

Smluvní křivka V bodě dotyku izokvant jsou mezní míry technické substituce MRTS pro první i druhý statek shodné. Graficky to lze vyjádřit tak, že v bodě dotyku má tečna k izokvantě prvního statku i k izokvantě druhého statku stejný sklon (směrnici).

Rovnováha ve výrobě Podmínkou dosažení rovnováhy ve výrobě je: mezní míra technické substituce při výrobě obou spotřebních statků rovná.

1 MRTS

=

2 MRTS

MRTS1 … mezní míra technické substituce při výrobě prvního statku, MRTS2 … mezní míra technické substituce při výrobě druhého statku

Tečna k izokvantám v bodě jejich dotyku a průniku V bodě průniku izokvanty prvního statku a izokvanty druhého statku platí MRTS1N ≠ MRTS2N.


Předpokládejme, že u prvního statku je MRTS: 3K/1L. U druhého statku je MRTS: 1K/3L. Zdůvodněte, co se v takovém případě bude dít. Jak lze zvýšit produkci prvního i druhého statku?

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. MRTS = ΔK / ΔL L1 = L1 + 7 L2 = L2 - 7 Q´1=K1.L1 K2=Q =Q´´2/L2 100 =K1+ K2 K1=100 - K2 Q´1=K1.L1 1. statek 1 L1 MRTS K 1 75,0 25 2 32 3 4 5 6 7 8

2. statek Q´1 1/MR MRTS K2 L2 Q´2 1875 TS 25 75,0 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875

suma L ΣK ΣL ΣQ´ N 100 100 3750 7 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

α 0

β 90

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. MRTS = ΔK / ΔL L1 = L1 + 7 L2 = L2 - 7 Q´1=K1.L1 K2=Q =Q´´2/L2 100 =K1+ K2 K1=100 - K2 Q´1=K1.L1 1. statek 1 L1 MRTS K 1 75,0 25 2 0,37 72,4 32 3 4 5 6 7 8

2. statek suma L Q´1 1/MR MRTS K2 L2 Q´2 ΣK ΣL ΣQ´ N α β 1875 TS 25 75,0 1875 100 100 3750 7 0 90 2318 2,72 0,37 27,6 68 1875 100 100 4193 20,2 69,8

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. MRTS = ΔK / ΔL L1 = L1 + 7 L2 = L2 - 7 Q´1=K1.L1 K2=Q =Q´´2/L2 100 =K1+ K2 K1=100 - K2 Q´1=K1.L1 MRTS

1 2 3 4 5 6 7 8

0,37 0,45 0,57 0,74 1,00 1,42 2,19

1. statek K1 L1 75,0 25 72,4 32 69,3 39 65,3 46 60,1 53 53,1 60 43,2 67 27,9 74

Q´1 1875 2318 2701 3003 3186 3188 2893 2063

1/MR TS

2,72 2,21 1,76 1,35 1,00 0,70 0,46

2. statek 2 L2 MRTS K 25 75,0 0,37 27,6 68 0,45 30,7 61 0,57 34,7 54 0,74 39,9 47 1,00 46,9 40 1,42 56,8 33 2,19 72,1 26

Q´2 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875

suma ΣK ΣL 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

L ΣQ´ N 3750 7 4193 4576 4878 5061 5063 4768 3938

α 0 20,2 24,3 29,6 36,5 44,9 54,9 65,4

β 90 69,8 65,7 60,4 53,5 45,1 35,1 24,6

MRTS

1 2 3 4 5 6 7 8

0,37 0,45 0,57 0,74 1,00 1,42 2,19

1. statek K1 L1 75,0 25 72,4 32 69,3 39 65,3 46 60,1 53 53,1 60 43,2 67 27,9 74

Q´1 1875 2318 2701 3003 3186 3188 2893 2063

1/MR TS

2,72 2,21 1,76 1,35 1,00 0,70 0,46

2. statek 2 L2 MRTS K 25 75,0 0,37 27,6 68 0,45 30,7 61 0,57 34,7 54 0,74 39,9 47 1,00 46,9 40 1,42 56,8 33 2,19 72,1 26

Q´2 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875

suma ΣK ΣL 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

L ΣQ´ N 3750 7 4193 4576 4878 5061 5063 4768 3938

L

Q´=K.L K=Q´ K=Q´/L

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. K

α 0 20,2 24,3 29,6 36,5 44,9 54,9 65,4

β 90 69,8 65,7 60,4 53,5 45,1 35,1 24,6

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek 1 L1 75,0 25 74,3 27 73,6 29 72,8 31 72,0 33 71,2 35 70,2 37 69,3 39 68,2 41 67,1 43 65,9 45 64,6 47 63,2 49 61,7 51 60,1 53 58,3 55 56,4 57 54,3 59 51,9 61 49,3 63 46,4 65 43,2 67 39,5 69 35,3 71 30,6 73 25,0 75

MRTS K

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

0,36 0,34 0,36 0,38 0,41 0,43 0,46 0,49 0,52 0,56 0,60 0,64 0,69 0,75 0,81 0,89 0,97 1,06 1,17 1,30 1,45 1,62 1,83 2,09 2,39 2,78

Q´1 1875 2007 2134 2258 2376 2490 2599 2701 2797 2886 2966 3037 3099 3148 3186 3208 3215 3202 3167 3107 3018 2893 2727 2509 2231 1875

2. statek K2 L2 25 75,0 0,34 25,7 73 0,36 26,4 71 0,38 27,2 69 0,41 28,0 67 0,43 28,8 65 0,46 29,8 63 0,49 30,7 61 0,52 31,8 59 0,56 32,9 57 0,60 34,1 55 0,64 35,4 53 0,69 36,8 51 0,75 38,3 49 0,81 39,9 47 0,89 41,7 45 0,97 43,6 43 1,06 45,7 41 1,17 48,1 39 1,30 50,7 37 1,45 53,6 35 1,62 56,8 33 1,83 60,5 31 2,09 64,7 29 2,39 69,4 27 2,78 75,0 25

1/MR MRTS TS

2,92 2,76 2,61 2,47 2,32 2,18 2,05 1,92 1,79 1,67 1,55 1,44 1,33 1,23 1,13 1,03 0,94 0,85 0,77 0,69 0,62 0,55 0,48 0,42 0,36

Q´2 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875

suma ΣK ΣL 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

ΣQ´ N α β 3750 2 19,8 70,2 3882 18,9 71,1 4009 19,9 70,1 4133 20,9 69,1 4251 22,1 67,9 4365 23,3 66,7 4474 24,6 65,4 4576 26 64 4672 27,5 62,5 4761 29,1 60,9 4841 30,9 59,1 4912 32,8 57,2 4974 34,7 55,3 5023 36,9 53,1 5061 39,2 50,8 5083 41,6 48,4 5090 44,1 45,9 5077 46,8 43,2 5042 49,5 40,5 4982 52,4 37,6 4893 55,4 34,6 4768 58,4 31,6 4602 61,4 28,6 4384 64,4 25,6 4106 67,3 22,7 3750 70,2 19,8

L


K

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek L1 Q´1 75,0 25 1875 73 26 1875 71 26 1875 69 27 1875 67 28 1875 65 29 1875 63 30 1875 61 31 1875 59 32 1875 57 33 1875 55 34 1875 53 35 1875 51 37 1875 49 38 1875 47 40 1875 45 42 1875 43 44 1875 41 46 1875 39 48 1875 37 51 1875 35 54 1875 33 57 1875 31 60 1875 29 65 1875 27 69 1875 25 75 1875

MRTS K1

0,35 2,92 2,76 2,61 2,47 2,32 2,18 2,05 1,92 1,79 1,67 1,55 1,44 1,33 1,23 1,13 1,03 0,94 0,85 0,77 0,69 0,62 0,55 0,48 0,42 0,36

2. statek K2 L2 25 75,0 2,92 27,0 74 2,76 29,0 74 2,61 31,0 73 2,47 33,0 72 2,32 35,0 71 2,18 37,0 70 2,05 39,0 69 1,92 41,0 68 1,79 43,0 67 1,67 45,0 66 1,55 47,0 65 1,44 49,0 63 1,33 51,0 62 1,23 53,0 60 1,13 55,0 58 1,03 57,0 56 0,94 59,0 54 0,85 61,0 52 0,77 63,0 49 0,69 65,0 46 0,62 67,0 43 0,55 69,0 40 0,48 71,0 35 0,42 73,0 31 0,36 75,0 25

1/MR MRTS TS

0,34 0,36 0,38 0,41 0,43 0,46 0,49 0,52 0,56 0,60 0,64 0,69 0,75 0,81 0,89 0,97 1,06 1,17 1,30 1,45 1,62 1,83 2,09 2,39 2,78

Q´2 1875 2007 2134 2258 2376 2490 2599 2701 2797 2886 2966 3037 3099 3148 3186 3208 3215 3202 3167 3107 3018 2893 2727 2509 2231 1875

suma ΣK ΣL 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

ΣQ´ N α β 3750 2 19,3 70,7 3882 71,1 18,9 4009 70,1 19,9 4133 69,1 20,9 4251 67,9 22,1 4365 66,7 23,3 4474 65,4 24,6 4576 64 26 4672 62,5 27,5 4761 60,9 29,1 4841 59,1 30,9 4912 57,2 32,8 4974 55,3 34,7 5023 53,1 36,9 5061 50,8 39,2 5083 48,4 41,6 5090 45,9 44,1 5077 43,2 46,8 5042 40,5 49,5 4982 37,6 52,4 4893 34,6 55,4 4768 31,6 58,4 4602 28,6 61,4 4384 25,6 64,4 4106 22,7 67,3 3750 19,8 70,2

L


K

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek L1 75,0 25 73 27 71 28 69 30 67 32 65 34 63 36 61 38 59 40 57 42 55 44 53 46 51 49 49 51 47 54 45 57 43 59 41 62 39 65 37 67 35 70 33 72 31 74 29 76 27 76 25 75

MRTS K1

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

0,35 1,00 1,60 1,17 1,12 1,08 1,04 1,00 0,96 0,92 0,89 0,86 0,83 0,80 0,78 0,76 0,74 0,73 0,73 0,74 0,78 0,85 1,01 1,45 4,58 -1,95

Q´1 1875 1942 2006 2067 2127 2184 2238 2289 2337 2381 2421 2457 2488 2513 2531 2543 2546 2539 2522 2492 2447 2385 2302 2193 2054 1876

2. statek K2 L2 25 75,0 1,00 27,0 73 1,60 29,0 72 1,17 31,0 70 1,12 33,0 68 1,08 35,0 66 1,04 37,0 64 1,00 39,0 62 0,96 41,0 60 0,92 43,0 58 0,89 45,0 56 0,86 47,0 54 0,83 49,0 51 0,80 51,0 49 0,78 53,0 46 0,76 55,0 43 0,74 57,0 41 0,73 59,0 38 0,73 61,0 35 0,74 63,0 33 0,78 65,0 30 0,85 67,0 28 1,01 69,0 26 1,45 71,0 24 4,58 73,0 24 -1,95 75,0 25

1/MR MRTS TS

1,00 0,62 0,86 0,89 0,93 0,96 1,00 1,04 1,08 1,12 1,17 1,21 1,25 1,29 1,32 1,35 1,37 1,37 1,34 1,28 1,17 0,99 0,69 0,22 -0,51

Q´2 1875 1971 2081 2171 2252 2324 2386 2436 2476 2504 2519 2521 2510 2485 2446 2392 2325 2246 2155 2056 1955 1858 1777 1730 1747 1872

suma K L 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

ks 3750 3913 4086 4239 4379 4508 4624 4726 4813 4885 4940 4978 4998 4997 4977 4935 4871 4785 4677 4549 4402 4243 4078 3924 3801 3748

L


K

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. MRTS

0,35 2,92 2,76 2,61 2,47 2,32 2,18 2,05 1,92 1,79 1,67 1,55 1,44 1,33 1,23 1,13 1,03 0,94 0,85 0,77 0,69 0,62 0,55 0,48 0,42 0,36

1. statek K1 L1 75,0 25 73 26 71 26 69 27 67 28 65 29 63 30 61 31 59 32 57 33 55 34 53 35 51 37 49 38 47 40 45 42 43 44 41 46 39 48 37 51 35 54 33 57 31 60 29 65 27 69 25 75

Q´1 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875 1875

2. statek K2 L2 25 75,0 2,92 27,0 74 2,76 29,0 74 2,61 31,0 73 2,47 33,0 72 2,32 35,0 71 2,18 37,0 70 2,05 39,0 69 1,92 41,0 68 1,79 43,0 67 1,67 45,0 66 1,55 47,0 65 1,44 49,0 63 1,33 51,0 62 1,23 53,0 60 1,13 55,0 58 1,03 57,0 56 0,94 59,0 54 0,85 61,0 52 0,77 63,0 49 0,69 65,0 46 0,62 67,0 43 0,55 69,0 40 0,48 71,0 35 0,42 73,0 31 0,36 75,0 25

1/MR MRTS TS

0,34 0,36 0,38 0,41 0,43 0,46 0,49 0,52 0,56 0,60 0,64 0,69 0,75 0,81 0,89 0,97 1,06 1,17 1,30 1,45 1,62 1,83 2,09 2,39 2,78

Q´2 1875 2007 2134 2258 2376 2490 2599 2701 2797 2886 2966 3037 3099 3148 3186 3208 3215 3202 3167 3107 3018 2893 2727 2509 2231 1875

suma ΣK ΣL 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

ΣQ´ N α β 3750 2 19,3 70,7 3882 71,1 18,9 4009 70,1 19,9 4133 69,1 20,9 4251 67,9 22,1 4365 66,7 23,3 4474 65,4 24,6 4576 64 26 4672 62,5 27,5 4761 60,9 29,1 4841 59,1 30,9 4912 57,2 32,8 4974 55,3 34,7 5023 53,1 36,9 5061 50,8 39,2 5083 48,4 41,6 5090 45,9 44,1 5077 43,2 46,8 5042 40,5 49,5 4982 37,6 52,4 4893 34,6 55,4 4768 31,6 58,4 4602 28,6 61,4 4384 25,6 64,4 4106 22,7 67,3 3750 19,8 70,2

L


K

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. MRTS

0,34 0,36 0,38 0,41 0,43 0,46 0,49 0,52 0,56 0,60 0,64 0,69 0,75 0,81 0,89 0,97 1,06 1,17 1,30 1,45 1,62 1,83 2,09 2,39 2,78

1. statek K1 L1 75,0 25 74,3 27 73,6 29 72,8 31 72,0 33 71,2 35 70,2 37 69,3 39 68,2 41 67,1 43 65,9 45 64,6 47 63,2 49 61,7 51 60,1 53 58,3 55 56,4 57 54,3 59 51,9 61 49,3 63 46,4 65 43,2 67 39,5 69 35,3 71 30,6 73 25,0 75

1

Q´ 43 45 46 48 49 50 51 52 53 54 54 55 56 56 56 57 57 57 56 56 55 54 52 50 47 43

1/MR TS

2,92 2,76 2,61 2,47 2,32 2,18 2,05 1,92 1,79 1,67 1,55 1,44 1,33 1,23 1,13 1,03 0,94 0,85 0,77 0,69 0,62 0,55 0,48 0,42 0,36

2. statek 2 MRTS K 25,0 0,34 25,7 0,36 26,4 0,38 27,2 0,41 28,0 0,43 28,8 0,46 29,8 0,49 30,7 0,52 31,8 0,56 32,9 0,60 34,1 0,64 35,4 0,69 36,8 0,75 38,3 0,81 39,9 0,89 41,7 0,97 43,6 1,06 45,7 1,17 48,1 1,30 50,7 1,45 53,6 1,62 56,8 1,83 60,5 2,09 64,7 2,39 69,4 2,78 75,0

2

2

L Q´ 75 43 73 43 71 43 69 43 67 43 65 43 63 43 61 43 59 43 57 43 55 43 53 43 51 43 49 43 47 43 45 43 43 43 41 43 39 43 37 43 35 43 33 43 31 43 29 43 27 43 25 43

suma ΣK ΣL 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

ΣQ´ ΔL 86,6 2 88,1 89,5 90,8 92,1 93,2 94,3 95,3 96,2 97,0 97,8 98,4 99,0 99,4 99,7 99,9 100 99,9 99,6 99,0 98,2 97,1 95,5 93,4 90,5 86,6

Q´=√( √(K.L K.L )

α 0 18,9 19,9 20,9 22,1 23,3 24,6 26 27,5 29,1 30,9 32,8 34,7 36,9 39,2 41,6 44,1 46,8 49,5 52,4 55,4 58,4 61,4 64,4 67,3 70,2

β 90 71,1 70,1 69,1 67,9 66,7 65,4 64 62,5 60,9 59,1 57,2 55,3 53,1 50,8 48,4 45,9 43,2 40,5 37,6 34,6 31,6 28,6 25,6 22,7 19,8

K=(Q´/L2)1/2 K=(Q´

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Substituty součet výroba statek 1

výroba statek 2

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

L

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

L

10

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

0

10

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

0

9

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

1

9

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

1

8

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

2

8

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

2

7

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

3

7

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

3

6

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

4

6

14

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

4

5

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

5

5

15

14

13

12

11

10

9

8

7

6

5

5

4

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

6

4

16

15

14

13

12

11

10

9

8

7

6

6

3

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

7

3

17

16

15

14

13

12

11

10

9

8

7

7

2

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

8

2

18

17

16

15

14

13

12

11

10

9

8

8

1

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

9

1

19

18

17

16

15

14

13

12

11

10

9

9

0

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

10

0

20

19

18

17

16

15

14

13

12

11

10

10

L

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

L

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Substituty součet 10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

L

10

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

0

9

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

1

8

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

2

7

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

3

6

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

4

5

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

5

4

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

6

3

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

7

2

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

8

1

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

9

0

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

10

L

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Komplementy výroba statek 2

výroba statek 1 10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

L

10

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

9

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

0

1

8

2

8

2

2

2

2

2

2

2

2

2

1

0

2

7

7

3

7

3

3

3

3

3

3

3

3

2

1

0

3

6

6

6

4

6

4

4

4

4

4

4

4

3

2

1

0

4

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

4

3

2

1

0

5

4

4

4

4

4

6

4

6

6

6

6

6

5

4

3

2

1

0

6

3

3

3

3

3

3

7

3

7

7

7

7

6

5

4

3

2

1

0

7

2

2

2

2

2

2

2

8

2

8

8

8

7

6

5

4

3

2

1

0

8

1

1

1

1

1

1

1

1

9

1

9

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

9

0

0

0

0

0

0

0

0

0

10

0

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

10

2

3

4

5

6

7

8

9

10

L

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

L

10

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

0

9

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

9

8

0

1

2

3

4

5

6

7

8

8

7

0

1

2

3

4

5

6

7

7

6

0

1

2

3

4

5

6

6

5

0

1

2

3

4

5

5

4

0

1

2

3

4

4

3

0

1

2

3

3

2

0

1

2

2

1

0

1

1

0

0

0

L

0

1

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Komplementy 10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

L

10

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

0

20

9

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

9

1

18

8

2

3

4

5

6

7

8

9

10

9

8

2

16

7

3

4

5

6

7

8

9

10

9

8

7

3

14

6

4

5

6

7

8

9

10

9

8

7

6

4

12

5

5

6

7

8

9

10

9

8

7

6

5

5

4

6

7

8

9

10

9

8

7

6

5

4

6

3

7

8

9

10

9

8

7

6

5

4

3

7

2

8

9

10

9

8

7

6

5

4

3

2

8

1

9

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

9

0

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

10

L

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

statek 2

PPF

10 8 6 4 2 0 0

2

4

6

8

10 12 14 16 18 20 statek 1

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Stálá elasticita součin výroba statek 1

výroba statek 2

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

L

10

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0

9

0

9

18

27

36

45

54

63

72

81

90

1

8

0

8

16

24

32

40

48

56

64

72

80

7

0

7

14

21

28

35

42

49

56

63

6

0

6

12

18

24

30

36

42

48

5

0

5

10

15

20

25

30

35

4

0

4

8

12

16

20

24

3

0

3

6

9

12

15

2

0

2

4

6

8

1

0

1

2

3

0

0

0

0

L

0

1

2

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

L

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

9

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

1

2

8

20

18

16

14

12

10

8

6

4

2

0

2

70

3

7

30

27

24

21

18

15

12

9

6

3

0

3

54

60

4

6

40

36

32

28

24

20

16

12

8

4

0

4

40

45

50

5

5

50

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

5

28

32

36

40

6

4

60

54

48

42

36

30

24

18

12

6

0

6

18

21

24

27

30

7

3

70

63

56

49

42

35

28

21

14

7

0

7

10

12

14

16

18

20

8

2

80

72

64

56

48

40

32

24

16

8

0

8

4

5

6

7

8

9

10

9

1

90

81

72

63

54

45

36

27

18

9

0

9

0

0

0

0

0

0

0

0

10

0

100

90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

10

3

4

5

6

7

8

9

10

L

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

10

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 100 100 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 100 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 5000 5500 6000 6500 7000 7500 8000 8500 9000 9500 5000 5500 6000 6500 7000 7500 8000 8500 9000 9500

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap.

MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek

K

2. statek

L

k s

K

L

ks

1. statek

MRTS

2. statek

K/L

K

L

ks

C ks

4,00

36

9,1

45,5

45,50

MR TS

suma

K/L

K

L

ks

K

L

N

0,25

9,1

36

364

45,50

46

9,1

1

4

1

5

1

4,00

40

0,00

2

1,56

1

5

1

3,21

40

4,00

1,56

20

13,1

45,5

67,88

0,25

0,31

10,1

32

364

30,50

46

3,75

3

0,94

1

5

1

2,63

40

1,56

0,94

15

16,3

45,5

78,11

0,31

0,38

11,1

29

364

26,50

46

1,25

4

0,68

1

5

1

2,20

40

0,94

0,68

13

18,9

45,5

82,74

0,38

0,46

12,1

27

364

25,02

46

0,56

5

0,54

1

5

1

1,86

40

0,68

0,54

11

21,1

45,5

84,42

0,46

0,54

13,1

24

364

24,52

46

0,23

6

0,45

1

5

1

1,60

40

0,54

0,45

10

23,0

45,5

84,44

0,54

0,63

14,1

23

364

24,52

46

0,00

7

0,39

1

5

1

1,38

40

0,45

0,39

10

24,6

45,5

83,50

0,63

0,72

15,1

21

364

24,79

46

0,17

8

0,35

1

5

1

1,21

40

0,39

0,35

9

26,0

45,5

82,00

0,72

0,82

16,1

20

364

25,25

46

0,33

9

0,32

1

5

1

1,07

40

0,35

0,32

9

27,2

45,5

80,18

0,82

0,93

17,1

18

364

25,82

46

0,47

1 0

0,30

1

5

1

0,95

40

0,32

0,30

8

28,3

45,5

78,19

0,93

1,05

18,1

17

364

26,48

46

0,61

Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.4 Nakreslete krabicový diagram rovnováhy ve výrobě, označte osy, a do tohoto krabicového diagramu nakreslete jednotlivé izokvanty prvního statku a druhého statku tak, aby se tyto izokvanty dotýkaly. Izokvantám prvního i druhého statku přiřaďte konkrétní hodnoty (např. 10 Q´1 a 500 Q´2 nebo 100 Q´1 a 1 Q´2). Na základě těchto hodnot nakreslete hranici produkčních možností.

Odvození PPF 45

20

60

90

100

100 90

80 70

80

60

50

45

40 30

20

10


Zdůvodněte, proč se musí rovnat mezní míry transformace jednotlivých producentů, aby byla maximalizována celková produkce.

Rovnost mezní míry transformace MRTP MRTP

př.5/10.kap.

MRTP

MRTP=Δ MRTP= ΔQ´2/ΔQ´1



Předpokládejme, že první producent má MRTP 4Q´1/1Q´2 a druhý producent 1 2 1Q´ /4Q´ . Zdůvodněte, co se v takovém případě bude dít. Jak lze zvýšit produkci prvního i druhého statku?

Rovnost mezní míry transformace MRTP

př.5/10.kap.

Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.7 Předpokládejme, že první producent může změnit vstup Q o jednu jednotku a výstup Q´se změní o 10 jednotek. Předpokládejme dále, že druhý producent může změnit vstup Q o jednu jednotku a výstup Q´se změní o 5 jednotek. Kdo by měl vstup využívat? K čemu by zde mělo docházet, pokud vstup vlastní druhý producent, a nikoliv první producent?

Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.7 Předpokládejme, že první producent může změnit vstup Q o jednu jednotku a výstup Q´se změní o 10 jednotek. Předpokládejme dále, že druhý producent může změnit vstup Q o jednu jednotku a výstup Q´se změní o 5 jednotek. Kdo by měl vstup využívat? K čemu by zde mělo docházet, pokud vstup vlastní druhý producent, a nikoliv první producent? Druhý by jej měl prvnímu pronajmout či prodat.

Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.8 Nakreslete krabicový diagram ukazující všechny kombinace rozdělení dvou statků mezi dva spotřebitele. V tomto diagramu zvolte určitou jednotku na ose Q´1 i na ose Q´2 . Uvnitř krabice zvolte určitý bod, a v souladu se zvolenými jednotkami uveďte, kolik prvního a kolik druhého statku připadne prvnímu spotřebiteli a kolik druhému spotřebiteli. Najděte bod, ve kterém každý ze spotřebitelů dostane stejné množství prvního i druhého statku.

Krabicový diagram př.8/10.kap. 20

40

Q´1

30

20

0

Q´2

15

5

10

10

5

15 Q´2

0

10

20

Q´1

40

20

Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.10 Předpokládejme kupř., že jeden spotřebitel by chtěl směnit 1 litr vína za 4 litry mléka, druhý spotřebitel by za 1 litr mléka chtěl 2 litry vína. Co by se stalo?

Víno – mléko víno

mléko víno

př.10/10.kap.

mléko víno

mléko

1.spotř.

1

4

1

4

1/4

1

2.spotř.

2

1

1

1/2

2

1

Při vzájemné směně jejich celkový užitek poroste.

Mezní míra transformace produktu př.11/10.kap.

Producent bude vnímat jako indiferentní, každou kombinaci produkovaných statků, pokud se mezní míra transformace produktu bude rovnat cenovému poměru daných statků.

MRTP =

2 1 Q´ /Q´

=

Q ´ 1 Q 2 P /P ´

Je--li MRTP odlišná od cenového poměru, vyplatí se Je producentovi zvyšovat produkci nějakého statku a snižovat produkci jiného statku.

Výrobně spotřební rovnováha př.11/10.kap. Mezní míra substituce MRSC všech spotřebitelů je 4/1. Mezní míra transformace produktu MRTP všech výrobců je 1/4. Znázorněte graficky co se bude dít z hlediska rovnováhy firmy a rovnováhy odvětví (zvlášť pro statek ´Q´1 a statek ´Q´2) MRSC = Δ Q´2/Δ Q´1 = 4/1 MRTP = Δ Q´2/ Δ Q´1 = 1/4 = PQ´1/PQ´2 MRSC ≠ MRTP nenastává výrobně tržní rovnováha. Jelikož MRSC > MRTP vzniká, jak je zřejmé z obrázku, v odvětví Q´1 na trhu nedostatek nedostatek,, v odvětví Q´2 přebytek přebytek.. V odvětví Q´1 je nedostatek na trhu, neboť cena je zde nízká, v odvětví Q´2 je přebytek na trhu, neboť cena je zde vysoká. Výrobci budou vyrábět více statku Q´1 a méně Q´2 Model 2x2x2x2 Poměr cen PQ´1/PQ´2 poroste.

Výrobně spotřební rovnováha př.11/10.kap. Q´2

Model 2x2x2x2 PPF

MRTP

Q´21 MRSC Q´20 MRSC MRTP

Q´11

Q´10

Q´1

V odvětví Q´1vzniká nedostatek na trhu statků, v odvětví Q´2 přebytek.

Model 2x2x2x2

Příklad 2

Q´2

PPF MRTP

Q´20 MRSC MRTP Q´21 MRSC Q´10 Q´11

Q´1

V odvětví Q´1vzniká nedostatek na trhu statků, v odvětví Q´2 přebytek.

Přebytek a nedostatek na trhu statků

Nedostatek na trhu statků vzniká, pokud je aktuální cena nižší než rovnovážná. Přebytek na trhu statků vzniká, pokud je aktuální cena vyšší než rovnovážná. Regulace cen vede obvykle k přebytku nebo nedostatku na trhu statků.

Výrobně spotřební rovnováha př.11/10.kap. Model 2x2x2x2

MRSC ≠ MRTP nenastává výrobně tržní rovnováha. Jelikož MRSC > MRTP vzniká, jak je zřejmé z obrázku, v odvětví Q´1 na trhu nedostatek nedostatek,, v odvětví Q´2 přebytek přebytek.. MRSC ≠ MRTP nenastává výrobně tržní rovnováha. Jelikož MRSC < MRTP vzniká, jak je zřejmé z obrázku, v odvětví Q´1 na trhu přebytek přebytek,, v odvětví Q´2 nedostatek nedostatek..

Model 2*2*2*2

Základní předpoklady všeobecné ekonomické rovnováhy 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Mezní výstup MQ MQ´´ všech firem je stejný. Mezní míra transformace produktu MRTP je u všech firem stejná. Mezní míra technické substituce MRTS všech výstupů je stejná. Mezní užitek ze spotřeby každého statku MU v případě každého spotřebitele je stejný. Mezní míra substituce ve spotřebě MRSC všech spotřebitelů je stejná. Mezní míra substituce každého ze spotřebitelů MRSC se rovná mezní míře transformace produktu každé z firem MRTP.. MRTP

Negativní externality

př.1/11.kap.

Mějme nedělitelný statek. Tabulka uvádí, kolik jsou jednotliví spotřebitelé ochotni platit za danou jednotku nedělitelného statku. Nakreslete tržní poptávkovou křivku po tomto nedělitelném statku.

Nedělitelný statek Q´

spotř.X

spotř.Y

spotř.Z

D

1

200

80

50

330 Poptávka po plně nedělitelném statku

2

180

50

20

250

350

3

150

10

0

160

300

4 5

110 50

0 0

0 0

110 50

př.2/11.kap.

spotř.X spotř.Y

250

spotř.Z 200

D

150 100 50 0 1

2

3

4

5


př.3/11.kap.

Ukažte rozdíl mezi poptávkou po plně nedělitelném statku v případě, že se individuální poptávající jsou schopni racionálně dohodnout, a v případě, že takové dohody schopni nejsou. Můžete uvést nějaký příklad z praxe?


př.3/11.kap.

Ukažte rozdíl mezi poptávkou po plně nedělitelném statku v případě, že se individuální poptávající jsou schopni racionálně dohodnout, a v případě, že takové dohody schopni nejsou. Můžete uvést nějaký příklad z praxe?


př.4/11.kap.

Které statky můžeme na základě v této kapitole uvedených kritérií označit za veřejné statky? Maják, školství, zdravotnictví, volně žijící zvířata, národní obrana (armáda), policie, hasiči, místní komunikace, dálnice, máslo, kultura


př.4/11.kap.

Které statky můžeme na základě v této kapitole uvedených kritérií označit za veřejné statky? Veřejný statek je statek statek,, jehož spotřeba je nerivalitní (nedělitelná nedělitelná)) – statek může najednou spotřebovávat více osob a ze spotřeby nelze vyloučit ty osoby osoby,, které za spotřebu nejsou ochotny či schopny platit platit..

Maják, školství Maják, školství,, zdravotnictví zdravotnictví,, volně žijící zvířata, zvířata, národní obrana,, polici obrana policie, e, hasiči hasiči,, místní komunikace,, dálnice komunikace dálnice,, máslo máslo,, kultura


př.5/11.kap.

Proč producenti nechtějí produkovat veřejné statky?


př.5/11.kap.

Proč producenti nechtějí produkovat veřejné statky? Skutečnost, že firmy nedostávají za veřejné statky zaplaceno zaplaceno,, vede k tomu, že tyto statky nejsou firmami produkovány.


př.6/11.kap.

Proč můžeme označit park za pozitivní externalitu? Co je obecně charakteristické pro pozitivní externalitu?


př.6/11.kap.

Proč můžeme označit park za pozitivní externalitu? Za použití parku neplatí! Co je obecně charakteristické pro pozitivní externalitu? O udržení pozitivní externality se musí zasadit stát. – produkuje, platí, dotuje, přikazuje.


př.7/11.kap.

Jak může vláda řešit problémy spojené s pozitivními externalitami?


př.7/11.kap.

Jak může vláda řešit problémy spojené s pozitivními externalitami?

Sám produkuje. Platí za produkci soukromé sféře. Dotuje soukromou sféru. Přikazuje.


př.10/11.kap.

Jak může vláda řešit problémy spojené s negativními externalitami?


př.10/11.kap.

Jak může vláda řešit problémy spojené s negativními externalitami? Stát omezuje negativní externality zákazy nebo omezeními těchto činností, zdaňováním zdaňováním,, (růst nákladů producentů, posuv křivky nabídky severozápadním směrem, omezení nabídky). Někdy lze pozitivní i negativní externality řešit vyjednáváním,, zejména pokud náklady s tím spojené vyjednáváním nejsou vysoké.


př.11/11.kap.

Proč můžeme označit dítě za pozitivní externalitu? Jak by měl stát ovlivňovat vyšší porodnost?

Děti př.11/11.kap. Proč můžeme označit dítě za pozitivní externalitu? Jak by potom měl stát ovlivňovat vyšší porodnost?

Z dítěte má užitek každý. Dodatečná populační politika je nákladná odstraňuje selhání trhu, který nedokáže objektivně ocenit rodiče. Náklady na pořízení dítěte jsou v současnosti vysoké. Explicitní náklady rodin s dětmi – výživa, ošacení, hračky či náklady obětované příležitosti – místo starání se o děti mohou rodiče dělat něco jiného.


př.13/11.kap.

Uveďte příklady poručnických statků, a příklady obecně prospěšných statků.


př.13/11.kap.

Uveďte příklady poručnických statků, a příklady obecně prospěšných statků. • povinná školní docházka, • povinné očkování, • povinné protialkoholní, protidrogové či jiné ochranné psychiatrické léčení, • podpora spotřeby některých kulturních nebo sportovních statků formou jejich dotování.


př.15/11.kap.

Co je cílem redistribuční funkce státu? Uveďte praktické příklady a formy redistribuce.


př.15/11.kap.

Co je cílem redistribuční funkce státu? Uveďte praktické příklady a formy redistribuce.

Redistribuce přerozděluje příjmy a bohatství. Část příjmů osob plynoucích z jejich vlastnictví VF je poskytnuta jiným subjektům. Redistribuce srovnává majetkové rozdíly. Zajišťuje minimální životní prostředky pro osoby v nouzi.


př.16 až 19/11.kap.

16. Jaká pozitiva a negativa jsou spojena s redistribuční funkcí státu? 17. Které problémy podle vás nikdy nebude moci řešit trh? 18. Uveďte oblasti, které by podle vás měl regulovat stát. 19. Co je cílem legislativní a regulační funkce státu?

Teoretický seminář VŠFS

Jiří Mihola [email protected] www.medianwww.median-os.cz

Děkuji za pozornost.

1. Podstata VF 2. Poptávka po VF 3. Nabídka VF 4. Rovnováha a nerovnováha na trhu VF 5. Trh práce

Recommend Documents