1. hodina – Vesmír a jeho vývoj Vznik vesmíru – různé teorie - rozpínání se – vesmír v dnešní podobě není stále stejný – postupně se vyvíjí - zvětšuje se do všech směrů - počátek – když se vesmír rozpíná – zpočátku musel být zcela malý -
teorie velkého třesku (Big bang theory) – vesmír vznikl před 13,7 miliardami let - podoba výbuchu - postupem času vznikaly částice, galaxie, hvězdy, planety atd.
Kosmické objekty – objekty ve vesmíru o různé velikosti - vysílají záření, která nám o nich poskytují velká množství informací -
hvězdy (pozorujeme jej jako třpytivé jasné body na obloze) další kosmické objekty – planety, měsíce, komety vzdálenější – hvězdokupy, mlhoviny, galaxie, kupy galaxií některé na obloze nevidíme – částice hmoty, černé díry
Gravitační síla – přírodní zákon – kosmické předměty se vzájemně přitahují - např. přitahování se Země a Slunce – planeta Země krouží po své dráze kolem Slunce a neodletí daleko do vesmíru Učebnice str. 5-6 Referát: 1) Zjistěte jména významných astronomů – jejich národnost a co objevili, zajímavosti o nich 2) Zjistěte názvy některých hvězd – vyberte nejzajímavější názvy a zkuste najít, proč se tak jmenují
2. hodina – Hvězdy 1) Referáty 2) Povídání o nich 3) Zápis: Hvězdy - objekty na obloze – pouhým okem jich vidíme až několik tisíc - dalekohledem ještě mnohem více - jednou z hvězd je Slunce - velké a horké koule, které září vlastním světlem - složeny z horkých plynů - teplota – uvnitř – několik milionů stupňů Celsia - na povrchu – několik desítek tisíc stupňů Celsia - obrovské rozměry a hmotnosti: např. Slunce – 100 x větší poloměr než Země (rozdíl asi jako mezi tenisákem a zrnkem máku) - 330 000 x větší hmotnost než Země - jasnost – vlastnost hvězdy, podle jejíž intenzity je viditelná - nejjasnější hvězda – Sirius – v souhvězdí Velkého psa - pohyb – otáčejí se kolem vlastní osy - obíhají kolem středu galaxie – spolu s ní se pohybují vesmírem - pohyb nevidíme – velká vzdálenost - planetární systém – kolem některých hvězd obíhají planety - soustava hvězdy a jejích planet - Střední vzdálenost Slunce a Země – 150 milionů km - jednotka vzdálenosti ve sluneční soustavě - pozorování slunce – nutnost velké opatrnosti – riziko poškození zraku - nejbližší hvězda od Slunce – Proxima Centauri 4) Učebnice str. 7-8 5) Referáty – 1) Znáte pro měření teploty i jiné jednotky než stupně Celsia? Uveďte jich alespoň 7, u 4 z nich popište, jak je možné je převést na stupně Celsia 2) Hipparchos – kdo to byl, zajímavosti, rozdělení hvězd dle jasnosti – popište
3. hodina – Souhvězdí, Hvězdokupy Při pozorování hvězd záleží na tom, kde na Zemi se nacházíme Souhvězdí – oblast hvězdné oblohy, obsahující skupinu hvězd - již od starověku lidem připomínala obrazce - celkem jich rozlišujeme 88 dělení: 1) Obtočnová – souhvězdí, která u nás můžeme pozorovat po celý rok - nacházejí se blízko hvězdy Polárky - u nás – Velká medvědice, Malý medvěd, Kasiopeja, Cefeus, Drak 2) Zvířetníková – během roku postupně vycházejí a zapadají - v jeden moment je nemůžeme pozorovat všechny najednou – viditelnost dle ročního období – je jich 13 - dle nich vytvořeno 12 znamení zvěrokruhu – chybí Hadonoš hvězdokupy – hvězdné soustavy vzniklé ze shluku hvězd galaxie – větší hvězdné soustavy - naše Slunce patří do Galaxie ve tvaru disku -
světelný rok – jednotka vzdálenosti v galaxiích - vzdálenost, kterou urazí světlo za jeden rok - pro představu – vzdálenost mezi Zemí a Měsícem urazí za 1 sekundu (384 000 km)
-
Mléčná dráha – součást naší Galaxie - podoba na obloze: světelný nepravidelný pás
1) Učebnice str. 9-10 2) Domácí úkol – připojení dat k sobě na str. 10 3) Referáty – 1) Najděte jména souhvězdí – rozdělte je na ta, která byla pojmenována po a) lidských hrdinech b) božských hrdinech c) zvířatech d) věcech – u jednoho z hrdinů řekněte jeho příběh 2) Zjistěte jaké báje se vztahují k souhvězdí Malého medvěda, Kasiopeji, Velké medvědice
4. hodina – Sluneční soustava 1) 2) 3) 4)
Zkoušení Referáty Povídání o nich Zápis:
Sluneční soustava – ve středu Slunce - kolem Slunce obíhají planety se svými měsíci, planetky, komety - prostor mezi planetami – není prázdný – meteoroidy, prach, plyn Vznik – začala se vytvářet spolu se Sluncem před 4,8 miliardami let Slunce (hvězda) – velká a horká koule -
otáčí se kolem své osy
-
zdroj většiny energie naší sluneční soustavy vysílá tepelné a světelné záření – potřebné pro život 99 % hmoty celé sluneční soustavy
-
sluneční skvrny – tmavší místa na povrchu slunce (nižší teplota)
Planety – objekty obíhající kolem Slunce po drahách blížících se kružnici -
kulový tvar velké vzdálenosti charakteristiky – poloměr, hmotnost, doba oběhu kolem Slunce
-
dělení – 1) zemského typu – Merkur, Venuše, Země, Mars - menší hmotnost i rozměry, pevný povrch 2) plynné planety – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun - velká hmotnost i rozměry, složeny z plynů - prstence, mnoho měsíců, vlastní zdroj energie
Měsíce – přirozené družice většiny planet - nemají je jen Merkur a Venuše 5) Učebnice str. 11-12 6) Referáty: 1) Vyhledejte na internetu zajímavosti o vzniku hvězd a planet 2) Johannes Keppler – zajímavosti o něm, co zjistil, zákony pohybu planet 3) Zjistěte něco o planetách mimo naší sluneční soustavu – zajímavosti, kolik jich bylo zhruba objeveno.
5. hodina – Kosmické objekty sluneční soustavy 1) 2) 3) 4)
Zkoušení Referáty Povídání o nich Zápis:
Planetky – jiný název: Asteroidy a) skály nepravidelného tvaru – obíhají kolem Slunce v pásu mezi Marsem a Jupiterem b) tvořeny ledem a kamením – na okraji sluneční soustavy (za Neptunem) - př. Pluto – dlouhou dobu řazeno mezi planety - od roku 2006 mezi planetky - menší než Měsíc - pevný ledový povrch Komety – kosmický objekt, jehož jádro je tvořeno velkou koulí ledu a prachu -
pohybují se po protáhlých drahách kolem Slunce oběžní dráha – několik roků nebo i tisíce let dlouhý zářící „ohon“ – vytváří se při průletu kolem Slunce
-
př. Halleyova kometa – doba oběhu 76 let
Meteoroidy – prachová zrnka, kameny i větší balvany pohybující se v meziplanetárním prostoru - meteor – vytvoří se z meteoroidu při průletu zemskou atmosférou - zde se rozžhaví a zazáří jako jasná čára - většina zcela shoří v atmosféře - někdy označován jako padající hvězda - meteorit – vytvoří se z meteoru po jeho dopadu na zemský povrch Prachové částice a plyny – vyplňují meziplanetární prostor sluneční soustavy 5) Učebnice str. 13 6) Referáty – 1) meteorický roj Perseid a Leonid – co to je, čím se liší, zajímavosti 2) vyhledejte na internetu místa dopadu významných meteoritů na zemský povrch – zjistěte zajímavosti a důsledky jejich dopadu – př. Tunguzský meteorit, chicxulubský meteorit aj. 3) Halleyova kometa – zjistěte o ní co nejvíce zajímavostí
6. hodina – Planety 1) 2) 3) 4)
Zkoušení Referáty Povídání o nich Zápis:
Merkur – malé rozměry, blízko Slunce - podobá se našemu Měsíci - nemá atmosféru - má kovové jádro - rozdíl až 700 °C mezi dnem a nocí (ve dne 500 °C, v noci – 180 °C) Venuše – nejjasnější planeta na obloze - jiné názvy: Večernice, Jitřenka - atmosféra funguje jako dokonalý skleník - stálá velmi vysoká teplota: 450 °C Země – rozdíl od ostatních planet: a) atmosféra obsahuje kyslík b) nachází se na ni voda v kapalném skupenství c) umožňuje vznik a existenci života - podoba – z velké dálky – modrá planeta - z menší dálky – bílé mraky, modrozelené oceány, hnědozelená pevnina Mars – velmi řídká atmosféra - písečné pouště, sopky, vyschlá řečiště bývalých řek - na pólech čepičky z tenké vrstvy ledu - nejvíce podobná planeta Zemi Jupiter – největší z velkých plynných planet - nemá pevný povrch - obří větrné víry - velký počet měsíců – Io, Europa, Kallisto, Ganymedes 5) Učebnice str. 14 6) Referát – 1) Zjistěte zajímavosti o umělých družicích 2) Zjistěte zajímavosti o výzkumu planet sluneční soustavy (zejména Mars a Venuše) - zaměřte se na kosmické mise 3) Zjistěte zajímavosti o výzkumu Měsíce
7. hodina – Planety, družice, sondy 1) 2) 3) 4)
Zkoušení Referáty Povídání o nich Zápis:
Saturn – hustá atmosféra - nízká teplota - mnoho měsíců – př. Titan – má vlastní atmosféru - mohutné prstence – tvořeny kameny, ledem a prachem - sahají daleko od planety - minimální tloušťka Uran – hustá plynná atmosféra - silné větrné bouře - modrozelená barva - prstence - řada měsíců – př. Miranda – na jeho povrchu údolí, která vypadají jako atletická dráha Neptun – namodralá planeta s výraznými bílými oblaky i temnějšími pásy a skvrnami - řada měsíců – př. Triton – nevznikl u Neptunu, ale byl zachycen jeho gravitační silou Umělé družice – pohybují se kolem Země – uměle vyrobené člověkem - využití – vojenské a špionážní účely (nejvíce) - spojovací - meteorologické - vědecké - pozorování na obloze – jasné body, které se poměrně rychle pohybují - zánik – až doslouží, shoří v zemské atmosféře Kosmické sondy – umělá kosmická tělesa bez lidské posádky - pohybují se v meziplanetárním prostoru - zkoumají planety a jejich měsíce 5) Učebnice str. 15 – 17 6) Začít souhrnné opakování – bude-li čas 7) Referát – rozdělte si mezi sebou planety a zjistěte o nich co nejvíce zajímavostí – 8 referátů
8. hodina – Měsíc - fáze 1) 2) 3) 4) 5) 6)
Zkoušení Referáty - hodně Povídání o nich Souhrnné opakování – str. 17 Povídání o měsíci – str. 18 nahoře Zápis:
Měsíc – Zemi nejbližší kosmické těleso - přirozená oběžnice Země - asi 4 x menší než Země - světlo – nesvítí vlastním světlem – pouze odráží část záření, které přichází od Slunce - roku 1969 na jeho povrch vstoupil člověk – projekt Apollo 11 - Neil Armstrong Měsíční fáze – 1) nov – měsíc není na obloze vidět 2) první čtvrť – dorůstá do úplňku – zvětšuje se – tvar písmene D 3) úplněk 4) poslední čtvrť – couvá do novu – zmenšuje se – tvar písmene C 5) nov - vliv toho, že Měsíc obíhá kolem Země - úplněk – Slunce osvětluje celou přivrácenou stranu Měsíce - nov – Slunce osvětluje odvrácenou stranu Měsíce 7) Učebnice str. 17 – 18 8) Referát – Zajímavosti o vývoji dobývání vesmíru člověkem – Gagarin, Apollo 11 atd
9. hodina – Měsíc: pohyby, příliv a odliv 1) 2) 3) 4)
Zkoušení Referáty Povídání o nich Zápis:
Pohyby měsíce – 1) obíhá kolem Země 2) otáčí se kolem své osy 3) spolu se Zemí obíhá kolem Slunce vliv otáčení planety Země kolem své osy – na obloze vidíme pohyb Měsíce od východu k západu Měsíc se otočí kolem své osy za stejnou dobu, za kterou oběhne kolem Země: důsledek: - k Zemi vždy natočen stejnou částí povrchu – tzv. Přivrácená strana - odvrácenou stranu lidé mohli poprvé vidět až díky záběrům kosmické sondy Povrch Měsíce – tmavé skvrny – tzv. „měsíční moře“ – sníženiny vyplněné ztuhlou tmavou lávou - světlá místa – krátery pokryté vrstvou prachu Příliv a odliv – pravidelně se měnící výška vodní hladiny na pobřeží moří a oceánů - projevuje se ústupem a návratem mořské vody na pobřeží -
využití – přílivové elektrárny nebezpečí – při stanování u moře
-
v průběhu 24 hodin k němu dochází přibližně 2x
-
vznik vlivem působení gravitace Měsíce a zčásti i Slunce
-
výškový rozdíl mezi přílivem a odlivem se výrazně liší místo od místa - př. Středozemní moře – 1 metr záliv Fundy (Kanada) – 17 metrů
5) Učebnice str. 19-20 6) Referát – Vysvětlete teorii vzniku života v oceánu – jak k tomu přispěly příliv a odliv?
10. hodina – Zatmění Slunce a Měsíce 1) 2) 3) 4)
Zkoušení Referát Povídání o něm Zápis:
Zatmění Slunce – dojde k němu, když je Měsíc v novu a současně je na spojnici Země – Slunce - Úplné zatmění Slunce - na malé části zemského povrchu - kam dopadne plný stín Měsíce - na jednom místě pozorovatelné nejdéle 7 minut - obloha potemní, ochladí se - jasněji jsou vidět hvězdy a planety - korona – zářící perleťová sluneční atmosféra - kolem černého Měsíce -
Částečné zatmění Slunce – okolní oblasti zemského povrchu, kde nedojde k úplnému zatmění - Slunce je v polostínu Měsíce - Slunce je pozorovatelné v podobě zářícího srpku
Zatmění Měsíce – nastane, když je Měsíc v úplňku a současně vstoupí do stínu Země -
za stín Země se schová celý kotouč Měsíce - ze Země pozorujeme, jak se Měsíc ztratí z oblohy
- pozorovatelné z celé části Země, kde je v tu chvíli noc - po dobu až 90 minut 5) Učebnice str. 21 -22 6) Souhrnné opakování – str. 22 7) Příště bude písemka
11. hodina – Pohyby Země Otáčení Země kolem své osy – plynulý pohyb planety od západu k východu - v běžném životě ho nepocítíme - na rovníku se každý den Země otočí o zhruba 40 000 km - na pólu se otočí pouze na místě jednou do kola - důsledek – na obloze pozorujeme pohyb vesmírných těles v opačném směru, než se Země otočí - př. pohyb Slunce od východu na západ Střídání dne a noci – Země se kolem své osy otočí za 24 hodin - za tu dobu se též posune na oběžné dráze kolem Slunce - důsledek – vlivem otáčení kolem své osy – střídání „dne“ a „noci“ - vlivem oběhu kolem Slunce – změna délky „dne“ a „noci“ v průběhu roku - pravidelné střídání světla a tmy ovlivňuje život na Zemi – př. noční živočichové Oběžná dráha Země – Země obíhá kolem Slunce po oběžné dráze ve tvaru elipsy - důsledek – mění se vzdálenost mezi Zemí a Sluncem v průběhu roku - nemá to zásadní význam pro střídání ročních období 1) Učebnice str. 34 -35 2) Referát – Popište, jak se v historii (od středověku) vyvíjel názor na podobu vesmíru – geocentrický a heliocentrický model vesmíru, Koperník, Galilei, upalování – a další zajímavosti
12. hodina – Oběh Země kolem Slunce Slunce v nadhlavníku – stav, kdy je Slunce přímo nad hlavou pozorovatele - nastává v poledne v rovníkových oblastech - předměty nevrhají žádný stín - v průběhu roku se pohybuje mezi obratníkem raka (severní polokoule) a obratníkem kozoroha (jižní polokoule) - ovlivňuje to úhel dopadajících paprsků na všech místech na Zemi - když je nadhlavník na severní polokouli – je v ČR léto Dráha Slunce na obloze – v létě je přes den dráha Slunce na obloze 2 x delší než v zimě - Slunce vystupuje mnohem výše – menší úhel dopadajících paprsků - zemský povrch je více zahříván Střídání ročních období: ovlivněno: úhlem dopadajících paprsků na zemský povrch a dobou, po kterou sluneční paprsky ohřívají zemský povrch léto – začíná letním slunovratem (20-21.června) – nejdelší „světlý den“ – 16 hodin - slunce v nadhlavníku nad obratníkem raka podzim – začíná podzimní rovnodenností (23. září) – den a noc stejně dlouhé - slunce v nadhlavníku nad rovníkem zima – začíná zimním slunovratem (21-22.prosince) – „světlý den“ jen 8 hodin - slunce v nadhlavníku nad obratníkem kozoroha jaro – začíná jarní rovnodenností (20-21 března) – den a noc stejně dlouhé - slunce v nadhlavníku nad rovníkem - na jižní polokouli je to obráceně Východ a západ Slunce - přesně na východě slunce vychází a na západě zapadá pouze ve dny jarní a podzimní rovnodennosti - v létě se tato místa posouvají k severu a v zimě k jihu 1) Učebnice str. 36-39 2) Referát – Zvířata a roční doby – zimní spánek (průběh), tahy ptáků, opylování rostlin na jaře, doba říje, další zajímavosti
13. hodina – Globus Tvar Země – Země nemá tvar čisté koule – v oblastech pólů je mírně zploštělá - vliv odstředivé síly při otáčení kolem své osy - hmota přesouvána z pólů k rovníku - tvar Země se nazývá Geoid Rozměry Země – rovník – délka 40 075 km poloměr Země (od středu k povrchu) – 6 378 km (k rovníku) - 6 357 km (k pólům) plocha Země – 510 milionů km2 - oceány z toho více než 2/3 - pevnina méně než 1/3 Globus – zmenšený model Země - většinou je upevněný tak, aby se s ním dalo otáčet Měřítko globusu – vyjadřuje kolikrát je Země zmenšena - př. 1 : 70 000 000 – zmenšení 70 milionkrát oproti skutečnosti -
není možné na něm znázornit všechny podrobnosti
Druhy zemských globusů – 1) Fyzické globusy – znázorňují výškovou členitost pevniny a hloubku oceánů - pomocí barevných odstínů - oceány – odstíny modré barvy - pevnina – odstíny od zelené až po tmavě hnědou - největší sídla 2) Politické globusy – povrch pevniny rozdělen dle států - hlavní a velká města, letiště, přístavy 1) Práce s globusy – seznámení se s nimi 2) Učebnice str. 23-24 3) Přineste si provázky a pravítka 4) Referát – Historie objevování Země – Kolumbus a další mořeplavci – co kdo objevil - zajímavosti
14. hodina – Práce s globusem Globus – neobsahuje žádné zkreslení – rozdíl od mapy - vše je pouze zjednodušeno a zmenšeno - tvary ani vzdálenosti nejsou deformovány - umožní nám – poznat přesné rozmístění pevniny a oceánů - porovnávat vzdálenosti
Měření nejkratších vzdáleností mezi jednotlivými místy na Zemi -
pomocí provázku a pravítka vypnutý provázek položíme na místa, jejichž vzdálenosti chceme změřit na pravítku změříme hodnotu v milimetrech vynásobíme ji měřítkem globusu (př. 70 000 000) převedeme na kilometry – dělíme 1 000 000 dostaneme výslednou vzdálenost
1) Práce s glóbusy – měření vzdáleností - hledání míst 2) Úkoly str. 25-26 3) Otázky str. 26 4) Referát – v čem se liší kompas a buzola? Vysvětlete, jak se s nimi pracuje. Zjistěte, co to je GPS a co to je azimut.
15. hodina – Orientace na Zemi Pevné a neměnné body na Zemi – slouží ke stanovení polohy na Zemi 1) Zemské póly – a) Severní pól b) Jižní pól 2) Zemská osa – pomyslná přímka procházející středem Země, která protíná severní a jižní pól Polárka – nejjasnější hvězda v souhvězdí Malého medvěda - důležitá orientační hvězda – je stále nad severem Země - důvod: směřuje k ní zemská osa protínající severní pól Světové strany – sever, jih, východ, západ -
směrová růžice – pomůcka na mapách, která upřesňuje směr světových stran
-
měření – nejčastěji pomocí kompasu nebo buzoly
-
kompas – obsahuje volně pohyblivou magnetickou střelku, která směřuje vždy k severu - vynalezen ve starověké Číně
-
buzola – zdokonalená verze kompasu - užívá se též pro měření azimutu - vynalezl ji český vynálezce Josef Ressel
- další možnosti zjištění světových stran: 1) pomocí stínů (v poledne na sever) 2) pomocí letokruhů – pařezy stromů mají na severní straně hustší letokruhy 3) pomocí lišejníků – u stromů rostou na západní a severozápadní straně 4)pomocí ručičkových hodinek – viz učebnice str. 28 atd. 1) Úkoly – práce s kompasem str. 28 2) Referát – Josef Ressel – co vše vynalezl, zjistěte o něm co nejvíce zajímavostí
16. hodina – Zeměpisná síť Poledníky – spojnice míst, která mají ve stejný okamžik poledne - nejkratší spojení severního a jižního pólu po povrchu Země -
pomocí nich určujeme zeměpisnou délku měří se ve stupních (0° - 180°) východní délky a (0° - 180°) západní délky
-
hlavní (nultý) poledník prochází bývalou observatoří v londýnském městském obvodu Greenwich
-
východní délka – místa, ležící východně od nultého poledníku západní délka – místa ležící západně od nultého poledníku
-
po spojení nultého a 180. poledníku – vznikne kružnice rozdělující Zemi na východní a západní polokouli
Rovnoběžky – pomyslné kružnice o různé velikosti rovnoběžné s rovníkem -
pomocí nich určujeme zeměpisnou šířku měří se ve stupních (0° - 90°) severní šířky a (0° - 90°) jižní šířky
-
nultá rovnoběžka – rovník – je nejdelší – měří 40 075 km
-
směrem k pólům se rovnoběžky zkracují
-
severní šířka - místa, ležící severně od rovníku jižní šířka – místa, ležící jižně od rovníku
-
rovník dělí planetu Zemi na její severní a jižní polokouli
-
další důležité rovnoběžky – obratník raka, obratník kozoroha, severní a jižní polární kruh
1) Učebnice str. 29 2) Domácí úkol – do sešitů si překreslete schémata ze str. 29-30
17. hodina – Zeměpisná síť (procvičování) 1) Přinést atlasy Zeměpisná síť – soustava rovnoběžek a poledníků -
slouží k přesnému určení kteréhokoli místa na Zemi poloha každého bodu na Zemi – určena 2 údaji – zeměpisnou šířkou a délkou
2) Úkoly str. 29 – 33
18. hodina – Čas na Zemi Jednotky času: 1 sekunda – základní jednotka 1 minuta = 60 sekund 1 hodina = 60 minut 1 den = 24 hodin 1 měsíc = 28-30 dní 1 rok = 12 měsíců Den: 1) hvězdný den – doba, jednoho otočení Země kolem své osy - 23 hodin 56 minut 4 sekundy 2) sluneční den – užíváme v praktickém životě – 24 hodin - doba, za kterou se Země dostane po otočení kolem své osy do stejné polohy vzhledem ke Slunci (př. návrat k pravému poledni) Měsíc – doba, za kterou se vystřídají 4 měsíční fáze - přibližně 29,5 dne = 1/12 roku Rok – doba, za kterou Země oběhne kolem Slunce - 365 dní 5 hodin 48 minut 46 sekund - vyrovnání času s kalendářem – každý čtvrtý rok je o 1 den delší (tzv. přestupný rok) - přidá se 29. únor - 2000, 2004, 2008 atd. - rok 2100 přestupný nebude 1) Učebnice str. 41-42 2) Referáty – 1) Vývoj přístrojů k měření času v minulosti –čím se měřil čas, zajímavosti 2) Kalendáře – otázky str. 42 dole
19. hodina – Kalendáře Kalendáře – stanovují přesný počet dní v roce a pořadí roků -
do roku 1582 – platil kalendář juliánský – uznával za přestupný každý čtvrtý rok bez výjimky - zaveden roku 46 př.n.l. - Gaius Iulius Caesar
-
od roku 1582 – platí gregoriánský kalendář – změna pravidla o přestupném roce - papež Řehoř XIII - Gregorius
-
Mayové – užívali 2 kalendáře – běžný a posvátný - posvátný = 52 běžných roků – poté shodný den v obou kalendářích – posvátné období - v posvátném období – oběti – obava z konce světa - obava z návratu nejvyššího boha - dle pověsti odplul na voru taženém vodními hady na východ – odtud se měl vrátit - v 16. století za něj považován španělský mořeplavec Hernán Cortéz - připlul v posvátném období a vyvrátil říši
1) Učebnice str. 43 – otázky 2) Referát – Zjistěte zajímavosti o G.I. Caesarovi, Řehořovi XIII a o Májích (konec kalendáře – proč obava z konce světa – rok 2012)
20. hodina – Místní a pásmový čas 1) Povídání o pásmovém čase – str. 44 čas se v průběhu dne řídí Sluncem – když je na obloze nejvýše – poledne Země se otáčí od západu na východ – na různých místech na Zemi je poledne v jiný čas - čím víc na západ – tím je poledne později Místní čas - čas, který se týká daného místa – liší se dle poledníků - časový rozdíl mezi 2 poledníky s rozdílem 1 stupně = 4 minuty -
čím více na východě, tím je „vyšší“ místní čas př. Praha 11:00, Brno 11:08
Pásmový čas – založen na domluvě, která zajišťuje platnost stejného času na větším území -
na Zemi 24 časových pásem šířka každého časového pásma – 15 stupňů
-
při překročení každého časového pásma se liší čas o jednu hodinu
-
Středoevropské časové pásmo – platí i v ČR - osou je 15. poledník – od něj na východ i na západ 7,5 stupně
-
Západoevropské časové pásmo – tzv. světový čas - osou je nultý poledník
-
Východoevropské časové pásmo – osou je 30. poledník
Učebnice str. 44-45
21. hodina – Mezinárodní datová hranice, letní čas 1) Otázky str. 46 !!! Mezinárodní datová hranice – hranice, kterou když překročíme, tak se posuneme o 1 den -
-
překročíme-li ji od východu na západ (ze západní polokoule na východní) – musíme přičíst 1 den překročíme-li ji od západu na východ (z východní polokoule na západní) – musíme odečíst 1 den téměř celý prochází vodním povrchem zhruba na 180 poledníku (Tichý oceán) – na pevnině pak respektuje hranice jednotlivých států
Letní čas – posun času o jednu hodinu oproti skutečnému - účel – lepší využití denního světla 1) konec března – posun času o jednu hodinu dopředu (den je o hodinu kratší) - ve 2 hodiny ráno – posun na 3 hodiny - slunce tak vychází i zapadá o hodinu později 2) konec října – návrat času na středoevropský (den je o hodinu delší) - ve 3 hodiny ráno – návrat na 2 hodiny 4) Učebnice str. 46-47 5) Připravte si odpovědi na otázky str. 48 6) Referát – letní čas – je ve všech státech? odkdy se používá? další zajímavosti
22. hodina – Mapy 1) Souhrnné opakování - str. 48 !!! Mapa – zmenšený a zjednodušený obraz zemského povrchu - uchování mnoha informací i mnoho let po svém vzniku - př. vyčteme z nich změny ve využívání krajiny v průběhu doby Kartograf – člověk, který tvoří mapy Předchůdci map – již v období před naším letopočtem Měřítko mapy – vyjadřuje poměr zmenšení vzdáleností v mapě oproti skutečnosti - př. měřítko 1: 100 000 – 1 cm v mapě odpovídá 1 km ve skutečnosti - pomůcka – oddělte 5 nul odzadu -
vyjádření měřítka – 1) Číselně – př. 1 : 100 000 2) Graficky – vhodné pro lepší pochopení mapy - např. určení, jaké vzdálenosti v mapě odpovídá 10 km ve skutečnosti
2) Učebnice str. 48-50 3) Referát: Vezměte si doma libovolnou turistickou mapu, změřte vzdálenosti několika libovolných míst na ní mezi sebou. Pomocí měřítka vypočítejte, jaké vzdálenosti to odpovídá ve skutečnosti. A před tabulí nás s tím seznamte (i s postupem). Pokuste se přijít na to, jakým způsobem můžeme měřit délku plánované trasy (např. po turistické trase).
23. hodina – Práce s měřítkem mapy 1) Otázky a úkoly str. 50 !!! Dělení map dle měřítka: 1) Mapy velkého měřítka – velmi podrobné - málo zmenšují znázorněnou skutečnost - měřítko do 1 : 200 000 2) Mapy středního měřítka – méně podrobné a větší zkreslení než mapy velkého měřítka - měřítka 1 : 200 000 – 1 : 1 000 000 3) Mapy malého měřítka – velmi zkreslují – není dobré na nich cokoli měřit - žádné podrobnosti - měřítko nad 1 : 1 000 000
Otázky str. 51
24. hodina – Mapy, plány, zkreslení 1) Povídání o mapách str. 53 nahoře Mapy x plány – liší se tím, že plány jsou vytvářeny bez ohledu na zakřivení zemského povrchu - plány je však možné vytvářet jen pro malé rozlohy – zhruba do 700 km2 Zkreslení na mapách a plánech: mapy – znázorňují v rovině zakřivený povrch Zeměkoule - vždy zkreslené vzdálenosti, plochy i úhly - čím větší rozlohy mapujeme – tím větší zkreslení na mapách - na mapách světadílů, polokoulí či Země nelze přesně změřit vzdálenosti, plochy ani úhly plány – neobsahují zkreslení - znázorňují jen malé plochy Země - přesně lze změřit vzdálenosti, plochy i úhly Mapy se liší – 1) Podrobností – určena měřítkem mapy 2) Tématem – závisí na konkrétním užití - znázornění těch podrobností, k čemu se bude mapa používat Učebnice str. 52 - 53
25. hodina – Dělení map, GPS Dělení map dle obsahu: 1) Obecně zeměpisné: obsah - vodstvo, tvary zemského povrchu (pohoří, nížiny atd.), rostlinstvo, komunikace (silnice, železnice, plynovody atd.), hranice atd. 2) Tématické mapy – zdůrazňuje jevy, na které se mapa zaměřuje - př. geologické, silniční, meteorologické, lesnické, vojenské atd. Elektronické mapy – zobrazení přesné polohy místa na Zemi přímo na monitoru - prostřednictvím GPS – globální polohový systém - mapa nás sama dovede k cíli – po zadání cílového bodu - př. autonavigace Mapy x atlasy – Jednotlivé mapy – př. turistické mapy Zeměpisné atlasy – ucelený soubor map - jednotlivé mapové listy jsou číslovány - na konci jmenné rejstříky Jmenné rejstříky – abecedně seřazené zeměpisné názvy, vyskytující se v mapách - zjistíme - zda se hledané místo v atlasu nachází - kde na dané mapě se hledané místo nachází Otázky str. 53 - 54 Referát – GPS – zjistěte něco o jejich vývoji a současnosti, zkuste vysvětlit, jak přichází signál do autonavigace, zjistěte další zajímavosti
26. hodina – Tvorba map 1) Povídání o vzniku map Tvorba map – mapy zahrnují zakřivení zemského povrchu - proto nelze pouze převzít naměřené údaje a zakreslit je -
údaje o zeměpisné poloze (zem. délka a šířka) je nutné pomocí matematických výpočtů převést na souřadnice v rovině mapy do těchto souřadnic je pak možné zakreslit jednotlivé zobrazované prvky
- je třeba zvolit – a) správnou velikost a měřítko mapy b) prostředky pro vyjádření jevu – barva, tvar znaku atd. -
na ploše mapového listu je třeba rozmístit – a) legendu b) název mapy c) měřítko d) vysvětlivky e) doplňující údaje
Legenda – slovník pro čtení mapy - vysvětluje, co znamenají jednotlivé body (př. zámek), linie (př. silnice), plochy (př. přehradní nádrže) v mapě Výšková členitost – a) Výškové kóty – body s výškou uvedenou v metrech nad mořem b) Vrstevnice – hnědé linie spojující místa se stejnou nadmořskou výškou c) Barevné výškové stupně – sytost barev od světle zelené až po tmavě hnědou - čím výše, tím tmavší hnědá Učebnice tsr. 55 Referát – Vyhledejte nejvýše a nejníže položené místo v ČR, v Evropě i na Zemi - pomocí atlasu určete jejich zeměpisné souřadnice – ukažte je na mapě
27. hodina – Tvorba map 1) Otázky str. 56 nahoře Obsah map – často vyjadřován pomocí „přirozeného“ vzhledu v krajině -
vodní toky – modrá rostlinný kryt – zelená komunikace a plochy sídel – šedé linie a plochy
- na některých mapách je možné dle typu značky určit, kolik má dané sídlo obyvatel Vrstevnice – pomáhají nám zjistit, jak moc je zobrazovaný povrch členitý - čím více jich je v dané lokalitě – tím je povrch členitější - čím jsou blíže u sebe – tím je kopec „prudší“ - vzájemné porovnání vrstevnic nám ukáže, zda půjdeme do kopce nebo z kopce
Učebnice str. 56 – otázky Učebnice str. 57 dole - otázky Učebnice str. 57 – domácí úkol – brambora Učebnice str. 58 – úkol (na něm ukázat vrstevnice) – zbytek za domácí úkol Referáty – a) Učebnice str. 60 – dole – letecké snímky b) Historie DPZ – důležitá data, zajímavosti
28. hodina – Dálkový průzkum Země 1) Snímek str. 60 před 100 lety – rozvoj letectví vedl k možnosti rychlého průzkumu rozsáhlých území pomocí leteckých snímků dnes – kosmické snímky povrchu Země pomocí umělých družic Země -
důležité informace – rostlinný kryt planety - členitost zemského povrchu - stav ovzduší
Dálkový průzkum Země – obor, který se zabývá vyhodnocováním leteckých a kosmických snímků -
výhody – a) záznam velkých území v krátkém čase b) možnost srovnávání velkých ploch – př. světadílů c) poznání obtížně dostupných území – př. pouště d) sledování rozsahu živelních katastrof – př. požáry, desertifikace
Souhrnné opakování str. 61
29. hodina – Krajinná sféra 1) Závěrečné opakování – str. 62-63 – z toho písemka Krajina – jakákoli část zemského povrchu kolem nás - př. hory, pole, louky, lesy, domy, silnice atd. Krajinná sféra – sféra, tvořená složkami krajiny, která obaluje celou planetu Zemi - sahá přibližně 30 km nad zemský povrch a několik desítek km pod něj Dnešní krajina – výrazný rozdíl oproti krajině, která tu byla před příchodem lidí Původní krajina – tvořena hlubokými lesy s velkým množstvím zvěře, čistými řekami, potoky i vzduchem Vlivy působící na krajinnou sféru Země: 1) Vnější vlivy (z vesmíru) – a) sluneční záření b) přitažlivá síla Měsíce c) přitažlivá síla Slunce 2) Vnitřní vlivy (z nitra Země) – a) teplo zemského nitra b) přitažlivá síla Země v posledních staletích má na přetváření krajinné sféry hlavní podíl člověk
Učebnice str. 5-6 Referát – Jak vypadala krajina ČR v době příchodu prvních lidí? Jak lidé žili a čím se živili? Na internetu najděte co nejvíce zajímavostí.
30. hodina – Krajinná sféra (členění) 1) Povídání – otázky str. 6 dole Členění krajinné sféry Země: 1) Přírodní složka krajiny – tzv. fyzickogeografická sféra - živá a neživá příroda dělení – a) Litosféra – kamenný obal Země - podklad a opora pro ostatní sféry b) Atmosféra – vzdušný obal Země - poutána u Země její gravitační silou c) Hydrosféra – vodní obal Země - na Zemi se voda objevila vysrážením vodní páry po poklesu teploty povrchu Země pod 100 °C d) Pedosféra – půdní obal Země - vznik rozpadem hornin a rozkladem odumřelých organizmů e) Biosféra – živý obal Země - všechny živé organizmy na Zemi 2) Člověkem vytvořená složka krajiny – tzv. socioekonomická sféra - tvořena výtvory lidské činnosti dělení – a) obyvatelstvo b) sídla c) výrobní sféra d) dopravní sféra e) nevýrobní sféra Učebnice str. 6 - 7
31. hodina – Litosféra (zemské těleso) Vznik Země – před 4,8 miliardami let - kolem praslunce obíhala hustá mračna plynů, prachu a dalšího vesmírného materiálu – po nárazech shlukování ve větší kusy hmoty - začalo se vytvářet těleso připomínající kouli - vlivem gravitace dále zvětšovalo svůj objem - těžké částice se dostávaly do středu - lehčí kovy a horniny – zůstávaly u povrchu -
pevný obal – mohl vzniknout po ochladnutí Země
-
oblaka – vznik z plynů unikajících z chladnoucího tělesa - z nich prudké deště – vznik oceánů
- atmosféra – původně bez kyslíku - kyslík vznikl za pomoci sinic v oceánech -
poté formování kontinentů
Stavba zemského tělesa: 3 vrstvy – různá tloušťka is ložení 1) Zemská kůra 2) Zemský plášť 3) Zemské jádro 4) Učebnice str. 8-9 5) Referát – Zjistěte z kterých látek je složeno zemské jádro (proč se nazývá Nife), zemský plášť a zemská kůra. Řekněte nám něco o těchto látkách. 6) Domácí úkol – překreslete si do sešitu schéma ze str. 9
32. hodina – Vrstvy zemského tělesa Zemská kůra – vnější část zemského tělesa - dělení – 1) Pevninská zemská kůra - skládá se z vyvřelých (žula, čedič) a z usazených hornin (vápence, pískovce) - průměrná tloušťka kolem 30 km - pod nejvyššími horami 90 km 2) Oceánská zemská kůra – skládá se z čediče a usazených hornin - tloušťka kolem 6 km Zemský plášť – vrstva mezi zemským jádrem a zemskou kůrou -
skládá se ze dvou částí – 1) Svrchní plášť – blíže k povrchu - v pevném skupenství 2) Spodní plášť – blíže k jádru - v polotekutém (plastickém) stavu - vysoké tlaky a teploty
Zemské jádro – 2 části – 1) Vnější jádro – tekuté skupenství 2) Vnitřní jádro – pevné skupenství Litosféra – tvořena zemskou kůrou a svrchním pláštěm - kamenný obal země - není celistvá – skládá se z litosférických desek 4) Učebnice str. 9-10 5) Referát – 1) Zjistěte, jak se liší vznik vyvřelých a usazených hornin. Uveďte příklady a řekněte, čím se vzájemně liší. 2) Zjistěte, kde se v ČR těží žula, čedič, pískovec, vápenec – a k čemu se každý z nich používá.
33. hodina – Vznik a vývoj kontinentů Litosférické vrstvy – rozlámané celistvé části litosféry pohybují se velmi pomalu po plastické části svrchního pláště v místech jejich dotyku – častá zemětřesení a sopečná činnost hranice vymezují jednotlivé kontinenty
-
Kontinent – pevnina, která vyčnívá nad hladinou světového oceánu Světadíl: vznik – různé části pevniny se vyvíjely odlišně - historicky – různé dějinné události, - kulturně – různý vývoj kultury - společensky - různé vnímání zařazení člověka do společnosti - 7 – Afrika, Antarktida, Asie, Austrálie a Oceánie, Evropa, Severní Amerika, Jižní Amerika Rozdíl:
kontinent Eurasie x světadíly Evropa, Asie kontinent Amerika x světadíly Severní a Jižní Amerika
Vývoj kontinentů – jejich rozložení nebylo vždy takové, jaké je dnes -
před 200 miliony let – Pangea - jediná „velká prapevnina“ - obklopená oceánem
-
před 180 miliony let – rozdělení na dvě části - Laurasie (sever) - Gondwana (jih)
-
před 60 miliony let – dalším dělením se vytvořily dnešní kontinenty
-
dnes – vzájemné oddalování se – pohyb není dokončen
-
Indie byla samostatným kontinentem – poté se připojila k Asii
-
Severní Amerika se oddělila od Laurasie, Jižní Amerika od Gondwany - původně oddělené kontinenty
- hlavní důvod, proč na různých místech světa žijí odlišné druhy zvířat 5) Učebnice str. 11
34. hodina – Projevy pohybů litosférických desek Projevy pohybů litosférických desek – 1) Zemětřesení 2) Sopečná činnost Zemětřesení – krátkodobé otřesy zemského povrchu - vyvoláno uvolňujícím se tlakem v horninách – důsledek střetu litosférických desek - zlom – puklina na střetu litosférických desek - místo nejčastějšího projevu zemětřesení - př. západní pobřeží Ameriky, východ Asie, ostrovy mezi Asií a Austrálií, pohoří Kavkaz, Turecko, Írán, Středomoří - hypocentrum (ohnisko zemětřesení) – bod vzniku zemětřesení (největší tlak v horninách) -
epicentrum – bod na zemském povrchu ležící nad hypocentrem
-
zemětřesné vlny – zemětřesení se šíří po vlnách – slábnou s rostoucí vzdáleností od hypocentra
-
seismograf – přístroj používaný k zaznamenávání zemětřesení
-
Richterova stupnice – 12 stupňů – na nich se porovnává síla otřesů - dosud nejsilnější zemětřesení – ve státě Chile (9,5 stupňů) - 5 000 lidských obětí
-
Tsunami – mořské vlny vyvolané otřesy na dně oceánů - rychle se šíří k pevnině - na širém moři jen několik cm x na pevnině až desítky metrů
4) Učebnice str. 12-13 5) Referát – Tsunami – popište podrobně, jak vznikají a najděte, jaké katastrofy způsobily – o katastrofách získejte co nejvíce informací, jak se chová moře před vpádem tsunami na pevninu? atd.
35. hodina – Sopečná činnost Sopečná činnost – nejčastěji v místě střetu litosférických desek 1) Zánik zemské kůry – deska, která se podsouvá pod druhou se ve velké hloubce roztaví – vznik sopky 2) Vznik zemské kůry – pohybují-li se litosférické desky směrem od sebe, v zemské kůře se vytvoří průrva – do ní se dostane roztavená hornina – vznik hor a pohoří Sopka (vulkán) – vyvýšenina na zemském povrchu vzniklá sopečnou činností -
vznik – pohybem litosférických desek dochází k roztavení hornin - magma (roztavená hornina) - sopouch (tzv. podzemní komín) – tudy magma vyvěrá na povrch - sopečný kužel – útvar v okolí sopouchu vytvořený tuhnutím magmatu na povrchu (v sopce) - sopečný kráter – vrchol sopečného kužele – tudy se magma dostává mimo sopku - láva – horká hmota vzniklá výtokem magmatu ze sopky na povrch
Varování před výbuchem sopky – několik projevů – a) často mu předchází zemětřesení b) dunění c) změna tvaru sopky - výlevu lávy předchází chrlení popílku do ovzduší - někdy jsou ze sopečného kráteru vyvrhovány kameny nebo bloky skal – tzv. sopečné bomby - je-li v blízkosti sopky podzemní voda – ze sopky vychází pára - gejzíry – prudké vývěry horké vody nasycené plyny a minerály 1) Učebnice str. 13-15 Referát – 1) Vesuv a Pompeje – zjistěte co nejvíce zajímavostí. 2) Zjistěte podrobnosti o dalších přírodních katastrofách – zemětřesení nebo výbuch sopky
36. hodina – Přírodní katastrofy Sopky – dělení – a) činné – občas se projevují b) spící – už dlouho se neprojevily, ale stále nejsou vyhaslé c) vyhaslé – už nikdy nebudou „soptit“ Vesuv – sopka v Itálii - 79 př.n.l. – ničivý výbuch sopky - celé město Pompeje zalito lávou - dodnes zachováno téměř v původním stavu sopka Svaté Heleny (USA) – výbuch roku 1984 - doprovázen vznikem vln o výšce 150 patrové budovy - za první dvě minuty zničeno 10 milionů stromů výbuch sopky Santorini – 1500 př.n.l. - vznik 150 m vysokých vln Tsunami - zaplavily ostrov Kréta – zánik vyspělé minojské civilizace Island – využívání sopečné činnosti k ohřevu vody a k vytápění skleníků Kanárské ostrovy – přeměna ztuhlé lávy v úrodnou půdu Přírodní katastrofa – jev, který ohrožuje člověka a zásadně změní krajinu -
ochrana – opustit rizikovou oblast - možnost evakuace i velkého počtu lidí - je třeba se vždy pokusit zabránit panice
1) Učebnice str. 15 – 16
37. hodina – Zemský povrch Zemský povrch – svrchní vrstva zemské kůry -
je utvářen: a) Vnitřními přírodními činiteli b) Vnějšími přírodními činiteli
Vnitřní přírodní činitelé – utvářejí horotvornou činností různé tvary zemského povrchu (př. hory, pohoří) - vrásnění, kerná činnost, sopečná činnost, zemětřesení Vnější přírodní činitelé – dotvářejí zemský povrch - svou činností jej narušují a zarovnávají - př. voda (déšť, řeky, led), vítr, teplota, rostliny, živočichové, člověk 1) Učebnice str. 13 2) Ref – Zjistěte, kde se nacházejí pohoří Karpaty, Alpy, Pyreneje, Himaláj, Ťan – Šan, Harz, Schewarzwald – jakou mají nejvyšší horu (kolik měří). Zjistěte zajímavosti o těchto pohořích.
38. hodina – Vrásnění, kerná činnost Vrásnění:
vrásy – prohyby litosférických desek - dochází k nim v místě dotyku dvou litosférických desek -
vede ke vzniku velkých horských celků – tzv. pohoří – př. Karpaty, Alpy, Pyreneje, Himaláje
-
sedlo vrásy – část, vyklenutá nahoru – tvoří horské hřbety koryto vrásy – část prohnutá dolů – tvoří horská údolí
-
v Evropě – proběhl proces vrásnění v dávné minulosti, dnes již nepokračuje
-
někde probíhá dosud – př. Indonésie, Indie
Kerná činnost – proces vzniku kerných pohoří - pukliny a zlomy – vznikají, pokud na horniny zemské kůry působí příliš vysoký tlak a ty se už nemohou dále prohýbat - kry – menší části zemské kůry – roztrhány podél zlomů - kerná pohoří – vznikají v důsledku dalšího tlaku na kry – ty se buď vysunují vzhůru, posouvají do stran nebo dochází k jejich poklesům - př. Ťan – Šan (Asie), Harz, Schwarzwald (Německo) - vyzdvižení ker – zkameněliny mořských živočichů se mohou nacházet i ve vysoké nadmořské výšce 1) Učebnice str. 18 – 19 2) Referát – 1) Co je to amonit – kde žili, kde jsou jejich naleziště, zajímavosti 2) Kilimandžáro, Mauna Kea, Milešovka, Island, Havajské ostrovy – zjistěte, co to je, kde se nacházejí, jak vznikly a další zajímavosti
39. hodina – Sopečná činnost Sopečná pohoří – vznikají v místech, kde při sopečné činnosti vystupuje magma na povrch - v ČR např. České Středohoří – Milešovka je vyhaslou sopkou Sopečný ostrov – k výlevům magmatu dochází i na dně oceánů - vznik – dosáhne-li podmořská sopka nad hladinu oceánu - př. Island, Havajské ostrovy Nejvyšší sopky – pevninská – Kilimandžáro (východní Afrika) – 6 000 m.n.m. podmořská – Mauna Kea (Havajské ostrovy) - +/- 9 000 metrů vysoká - z toho 4 000 m nad hladinou Korálové ostrovy (atoly) – původně sopečné ostrovy v mělkých teplých tropických mořích -
kolem nich se tvoří korálové útesy – spojení odumřelých schránek korálů (mořských živočichů) sopečný ostrov se svou vahou začne zanořovat do mořského dna s poklesem ostrova se na jeho místo šíří korálový útes po zániku ostrova zbude korálový útes přibližně kruhového tvaru
Zemětřesení – může způsobit náhlé sesuvy hornin nebo pokles části zemského povrchu -
někdy může vést ke vzniku propasti – pokud způsobí propad stropu jeskyně
1) Učebnice str. 20 2) Referát – 1) Co je to Tichooceánský ohnivý prstenec? Kde se nachází? Zajímavosti. 2) Korálový ostrov – kde se zejména nacházejí, význam pro přírodu,příčiny jeho ohrožení, další zajímavosti
Příště bude písemka – od krajinné sféry
40. hodina – Vnější přírodní činitelé 1) Písemka Vnější přírodní činitelé – dotvářejí a zarovnávají zemský povrch Působení a) vody (déšť, řeka, led) b) větru c) teploty d) rostlin e) činností zvířat a člověka Zvětrávání - narušení zemského povrchu a pozvolný rozpad hornin v důsledku činnosti vnějších přírodních činitelů - vede k postupnému zarovnávání povrchu Působení vody: 1) Dešťová voda – v atmosféře se voda sloučí s jinými prvky – vznikne slabě kyselý roztok – tzv. kyselý déšť – dostává se do puklin hornin – hornina měkne a drolí se -
voda dokáže ve vápenci vytvořit jeskyně s krápníkovou výzdobou – prasklinami se dostane do podzemí – zde vytvoří podzemní jezírka – voda v nich chemicky rozpouští vápenec – když hladina podzemní vody klesne – zůstávají nejrůznější chodby a prostory – tzv. jeskyně – mnohdy se tu na stěnách začnou tvořit krápníky
-
kras – vápencová krajina s jeskynním systémem – př. Moravský kras
Učebnice str. 21 Referát: 1) Moravský kras – zjistěte, kde leží a mnoho zajímavostí o něm - Punkva, Macocha atd. - nalezněte na netu další krasové oblasti v ČR, řekněte, kde jsou a zjistěte o nich další zajímavosti 2) Stalagnit, Stalaktit, Stalagnát – zjistěte, co to je, čím se liší a jak každý z nich vzniká
41. hodina – Působení tekoucí vody a ledu Působení tekoucí vody – při větším dešti a při tání ledu se voda hromadí v mělkých sníženinách na povrchu svahů – dále stéká ve tvaru svahu – soustřeďuje se do stružek – potoků - řek koryto řeky – vyhloubenina vzniklá činností vodních toků - dále se prohlubují – vznikají protáhlé sníženiny – tzv. říční údolí horní tok – řeky - tu překonávají velké výškové rozdíly – mají velkou sílu - unášejí s sebou různý materiál – pomocí něj obrušují a vymílají (prohlubují a rozšiřují) dno koryta – modelují tak krajinu kaňony – dlouhé a hluboké zářezy ve tvaru písmene V vzniklé působením vodních toků vodopády – vznikají tam, kde jsou stupně tvrdších hornin - voda vymílá mělčí horniny za nimi – tvoří se srázy - př. Niagárské vodopády – mezi Kanadou a USA dolní tok – malé výškové rozdíly – voda teče pomalu - unášený materiál se tu usazuje – vytváří naplaveniny Půdní sesuv – vodou nasáklá půdní masa, která se dá po dešti do pohybu ze svahu dolů – může být velmi ničivý – př. Indie Působení ledu – horské ledovce – vznikají vysoko v horách, kde teploty po většinu dne klesají pod bod mrazu - při více srážkách ledovec roste – unáší s sebou i velké balvany – obrušuje zemský povrch – vytváří se údolí ve tvaru písmene U - pleso – ledovcové jezero led – voda se dostane do skalní pukliny – zmrzne – puklina se rozpíná a skála se drolí
1) Učebnice str. 22 -23 2) Referát – Uveďte názvy 5 kaňonů a 3 ples – kde se nacházejí? Zjistěte o nich zajímavosti.
42. hodina – Působení větru Působení větru: - silný vítr dokáže unášet různý materiál (př. přach, písek, kamínky) - nárazem do skal a kamenů dochází k jejich obrušování - tam, kde vítr slábne – unášený materiál se ukládá - př. v pouštích vznikají písečné přesypy – tzv. duny - vanoucí vítr půdu též vysušuje Půdní eroze – odnos vysušené půdy - problém – odnos úrodné půdy – půda ztrácí úrodnost - obrana – výsadba půdu zpevňujících rostlin - výsadba větrolamů – dlouhé husté pásy stromů a keřů - účel – snížit rychlost větru Rozšiřování pouští vinou člověka – do oblastí, kde dříve rostly stromy a tráva - člověk vykácel stromy a na jejich místě nechal pást velká stáda dobytka - půda je tak bez ochrany rostlin - vítr ji dále vysušuje a odnáší ji – na její místo se dostává písek z pouště - př. rozšiřování Sahary na jih do Sahelu Mořské břehy – rozrušování vlnami, které jsou vytvářeny větrem – vznik útesů Působení teploty -
předměty vystavené vysokým teplotám zvětšují svůj objem v létě tak může část skály prasknout – vznikne puklina další zvětrávání pomocí vody, větru, ledu, kořínků rostlin skála se podél pukliny drolí
Působení rostlin -
rostliny pronikají svými kořeny do skalních puklin – rozrušují je jiné rostliny svými kořeny půdu zpevňují a brání tak odnosu
Působení člověka - př. kácení lesa, těžba nerostů, narovnávání koryt vodních toků, stavba přehradních nádrží - s krajinou je třeba zacházet šetrně – jinak to může mít ktastrofální následky 1) Učebnice str. 23 – 24 2) Referát – Najděte na internetu, kdy, kde a jak docházelo k narovnávání vodního toku řeky Vltavy – zajímavosti
43. hodina – Tvary zemského povrchu Členění zemského povrchu a) vertikální (výškové) – podle nadmořské výšky a rozdílu nadmořských výšek b) horizontální (povrchové) – podle členitosti pobřeží pevniny Vertikální členění: 1) dle nadmořské výšky – výška nad hladinou moře a) nížiny – nadmořská výška 0 – 200 m.n.m. - př. Polabská nížina – teplé oblasti s úrodnou půdou b) vysočiny – nad 200 m.n.m. - př. pohoří podél hranic ČR 2) dle rozdílů nadmořských výšek – na základě rozdílů mezi nejnižším a nejvyšším bodem oblasti a) Rovina – krajina s rovným či mírně zvlněným povrchem - výškový rozdíl – do 30 metrů - usazuje se tu materiál unášený řekami - Plošina – rovina ve vyšších nadmořských výškách - př. Tibetská náhorní plošina b) Pahorkatina – pozvolné svahy, mělká údolí - výškový rozdíl do 150 metrů - v ČR nejčastější c) Vrchovina – pestrá krajina – příkřejší svahy, hlubší údolí - výškový rozdíl do 300 metrů d) Hornatina – příkré svahy, hluboká údolí – velký spád řek - výškový rozdíl do 600 metrů e) Velehornatina – velmi příkré svahy, hluboce zaříznutá údolí - vrcholky často pokryté sněhem a ledem i v létě - výškový rozdíl nad 600 metrů - př. Tatry, Alpy – horolezectví, vysokohorská turistika
1) Učebnice str. 26-27 2) Referát – co jsou to prolákliny? Kde se na Zemi nacházejí? Zajímavosti. 3) Domácí úkol – k a-d přiřaďte území v ČR
44. hodina – Horizontální členění Horizontální členění – týká se členitosti pobřeží kontinentů - pobřeží vždy členěno zálivy, poloostrovy, ostrovy atd. Dno světového oceánu 1) Pevninský šelf – část pevniny zatopená vodou - hloubka max. 200 metrů - tvořen pevninskou zemskou kůrou - oblast bohatá na drobné mořské živočichy - často těžba ropy a zemního plynu – znečištění moří 2) Pevninský svah – část dna oceánu, která navazuje na pevninský šelf - prudce se zvažuje – často hloubka až 3 km - tvořen pevninskou zemskou kůrou 3) Oceánská pánev – rozlehlé oblasti pokryté mořskými usazeninami - hloubka okolo 5 km - tvořeny oceánskou kůrou 4) Středooceánský hřbet – podmořské pohoří - vzniká v místech, kde dochází k rozpínání oceánského dna - někdy jeho nejvyšší vrcholky sahají až nad hladinu – ostrov – př. Island 5) Hlubokooceánské příkopy – protáhlé sníženiny hluboko zařízlé do oceánského dne - některé až 10 km - naprostá tma a velký tlak - nejhlubší – Mariánský příkop Úkoly str. 29 dole Úkoly str. 30 - 32 Učebnice str. 28 – 29 Referát – 1) Život v hlubokooceánských příkopech – zajímavosti 2) Těžba ropy a zemního plynu na dně oceánů – kde se těží, zajímavosti, rizika, Domácí úkol – do sešitu překreslit schéma mořského dna
45. hodina – Atmosféra Úkoly str. 29 dole Úkoly str. 30 - 32 Atmosféra – vzdušný obal Země - tvoří ji směs plynů – tzv. vzduch - atmosféra a voda v kapalném skupenství byly dříve též na Marsu Složení vzduchu – a) kyslík (21 %) – dýchání živých organismů b) dusík (78 %) c) ostatní plyny (1 %) – oxid uhličitý (CO2) – rostliny ho při fotosyntéze přeměňují v kyslík - ozon (O3) – pohlcuje nebezpečné ultrafialové záření - vzácné plyny - minimum - vodní pára – jejich hromaděním vzniká oblačnost – z ní atmosférické srážky Význam atmosféry – podmínka života - ochrana před škodlivým kosmickým zářením - zajišťuje relativně stálou teplotu na Zemi (+/- 15 °C) - zabraňuje velkému kolísání teploty mezi dnem a nocí - ochrana před kosmickými objekty – ty v ní často shoří
1) Učebnice str. 33-34 2) Referát – Ozonová díra - co to je, co jí způsobuje, čím je nebezpečná, co je velkým problémem?
46. hodina – Vrstvy atmosféry Vrstvy atmosféry – 1) Troposféra 2) Stratosféra (její součástí je Ozonosféra) 3) Vyšší vrstvy atmosféry Troposféra – vzdálenost od Země 0 - 11 km - soustředí se v ní většina hmoty atmosféry a všechna vláha - odehrávají se v ní složité děje – tzv. počasí - na kosmických snímcích – tenká namodralá vrstvička Stratosféra – vzdálenost od Země 11 – 50 km - nelze v ní dýchat - velmi nízké teploty - není tu život - Ozonosféra - 25 – 30 km od povrchu Země – je tu nahromaděn plyn ozon - ochrana Země před nebezpečným UV zářením Vyšší vrstvy atmosféry – nad 50 km od povrchu Země - velmi řídké - za nimi meziplanetární prostor Ozonová díra – v ozonosféře se vyskytují místa s menším množstvím ozonu - vznik – ovlivněn látkami, které vyrábí člověk - př. spalování pohonných hmot (auta, letadla) freony (v minulosti součást sprejů a chladících zařízení) - důsledek – přes ozonosféru proudí větší množství škodlivého UV záření - vyšší výskyt rakoviny kůže, očních chorob, nižší imunita atd. - je třeba mazat se krémem s vyšším UV faktorem a sluneční brýle s UV filtrem Učebnice str. 34 – 35 - Opakování str. 35 Referát – Skleníkový efekt – co to je, co ho způsobuje, v čem je dobrý, v čem nebezpečný, funkční schéma
47. hodina – Atmosféra Písemka Počasí – okamžitý stav ovzduší - vzniká v troposféře - zkoumá ho vědní obor meteorologie - zkoumá se – teplota vzduchu, oblačnost, atmosférické srážky, atmosférický tlak, vítr Teplota vzduchu – měří se – ve stupních Celsia (°C) - v USA – stupnice Fahrenheita (°F) -
velmi proměnlivá – mění se v průběhu dne i roku - v ČR – v průběhu dne relativně málo (+/- 10 °C) - léto – nejvyšší teploty přes 30 °C - zima – výjimečně pod –20 °C
-
rekordy – nejvyšší teplota – Libye: 58 °C - nejnižší teplota – Antarktida: -89 °C
Oblačnost – vzniká nahromaděním vodní páry v troposféře - dělení dle tvaru: 1) Kupovitá oblačnost – oblaka mají „květákovitý“ tvar - v létě - někdy přerostou v bouřkový mrak – přívalové deště, kroupy, blesky 2) Slohovitá oblačnost – šedá, jednolitá pokrývka oblohy - podzim a zima – méně vydatné, ale déle trvající srážky
Učebnice str. 36 -37 Referát – a) Na netu najděte hodnoty průměrných teplot v jednotlivých ročních obdobích pro nejchladnější a nejteplejší oblasti ČR. Porovnejte je. b) Změřte teploty v rámci jednoho dne – v 7, 14, 21 hod. Dle vzorečku na str. 37 vypočítejte průměrnou denní teplotu. c) Zjistěte na netu, jak se počítá průměrná měsíční teplota.
48. hodina – Srážky, tlak, vítr Mlha – nahromadění mikroskopických kapiček, které se vznášejí v ovzduší při zemském povrchu - pokud se dohlednost sníží pod 1 km Atmosférické srážky – vznikají z nahromaděné oblačnosti - nejčastěji dopadají na zemský povrch v podobě deště -
mrholení – jsou-li padající kapičky velmi malé kroupy – různě velké kousky ledu o rozměru i několik cm sněžení – srážky typické pro zimní měsíce
-
měří se v milimetrech výšky – př. 1 mm na 1 m2 – tzn. na tuto plochu dopadl 1 litr vody přístroj na měření – srážkoměr
-
v ČR za 1 rok průměrně 500 – 700 mm vody
Atmosférický tlak – síla, kterou působí atmosféra na zemský povrch -
měří se v jednotkách: Pascal přístroj na měření – barometr
-
s rostoucí nadmořskou výškou klesá – snižuje se výška atmosféry působící shora
Vítr – pohyb vzduchu podél zemského povrchu -
zjišťuje se jeho rychlost a směr
-
rychlost – v metrech za sekundu - v ČR – běžně do 10 metrů za sekundu - v bouřích kolem 30 metrů za sekundu - nejsilnější bouře na Zemi – přes 85 m.s-1 (tj. přes 300 km.hod-1)
-
směr – určen zeměpisným směrem odkud vítr vane - př. západní vítr – vane od západu na východ - v ČR nejčastěji od severozápadu
Příště bude písemka – od vnějších přírodních činitelů 1) Učebnice str. 37 -39 2) Referát – 1) Podívejte se večer v TV na předpověď počasí – co vše obsahuje? Zapište si to, co tam bylo řečeno – porovnejte to se stavem počasí. 2) Podívejte se na www.chmi.cz – najděte tam radar a Aladin – popište, co to je a jak se v tom orientovat.
49. hodina – Vítr Písemka Vznik větru – příčina: nerovnoměrné zahřívání vzduchu na Zemi – to je ovlivněno: rotací Země kolem osy, oběhem Země kolem Slunce, nerovnoměrným rozložením pevniny, oceánů, pohoří, vegetačního krytu apod. - proto se na Zemi vyskytují pásy vysokého a pásy nízkého tlaku vzduchu – kde je zemský povrch více ohříván, tam teplý vzduch stoupá vzhůru a na jeho místo se tlačí vzduch studenější – proto tam je tlaková níže - oblasti vysokého tlaku – póly, obratníky - oblasti nízkého tlaku – polární kruh, rovník - vítr poté vyrovnává tyto nerovnosti – proudí z oblastí vysokého tlaku vzduchu do oblastí tlaku nízkého - důsledkem otáčení Země se vítr stáčí na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva – tzv. Coriolisova síla Domácí úkol – obkreslete si do sešitu schéma ze str. 41 Učebnice str. 40 -41
50. hodina – Vítr Beaufortova stupnice – dělení větru dle jeho síly - pojmy – bezvětří, vánek, slabý vítr, mírný vítr, dosti čerstvý vítr, čerstvý vítr, silný vítr, prudký vítr, bouřlivý vítr, vichřice, silná vichřice, mohutná vichřice, orkán (př. v roce 2007 orkán Kyrill – na Sněžce až 216 km za hodinu) Pravidelné větry – větry, které vanou bez ohledu na roční dobu Pasáty – větry vanoucí od obratníků k rovníku (VT → NT) - na severní polokouli – vanou od severovýchodu - na jižní polokouli – vanou od jihovýchodu - pasát vanoucí z oceánu - vlhký - pasát vanoucí z pevniny – suchý -
Západní proudění mírných šířek – větry vanoucí od obratníků k polárním kruhům - severní polokoule – od jihozápadu - jižní polokoule – od jihovýchodu
Referát – Zjistěte co nejvíce o orkánu Kyrill (2007) – kde vznikl, kudy vál, co zničil, zajímavosti Uč. str. 40 - 41