09. Izraelci jsou tvrdí byznysmeni, ještě víc než Američané

listopad 2013/09

Byznys v Izraeli

Kresba: David Böhm

Nová zastoupení v zahraničí

Izrael: růst v zájmu spolehlivé obrany

Izraelci jsou tvrdí byznysmeni, ještě víc než Američané

Překážek pro obchod ve světě přibývá, pomoc nabízí speciální databáze

strany 4–9

strany 12–15

strana 27

Předplaťte si týdeník nejčtenější ekonomický týdeník na 1 rok za 2 548 Kč + jako dárek Roční dálniční známka do 3,5 t na rok 2014 v hodnotě 1500 Kč

- 30 %

na 1 rok se slevou 30 % za 1 784 Kč

Další nabídky naleznete na www.ekonom.cz/predplatne

HN044969

Objednávejte na 800 11 00 22, [email protected] nebo na www.ekonom.cz/predplatne. Nabídka platí pro nové či navýšené předplatné do 31. 12. 2013 nebo do vyčerpání zásob. Předplatné se uzavírá na dobu neurčitou s uvedeným časovým závazkem.

Český exportér Obsah: Téma

4

Bonton

10

Rozhovor

12

izrael: růst v zájmu spolehlivé obrany V izraeli počítejte s neformálním oblečením a přímočarým jednáním izraelci jsou tvrdí, pragmatičtí byznysmeni, ještě víc než Američané

4

Miloslava Nováková

Úspěšný exportér

Při obchodech v izraeli nás zpočátku překvapil bezohledný tlak

16

Státy v číslech

18

Obchodní politika

20

izraelské ekonomice pomohly hlavně inovativní myšlenky a technologie Obchodní příležitosti v izraeli se mění. Díky nalezeným ložiskům plynu Zástupci desítek českých firem jednali v izraeli o obchodní spolupráci Vyšší daňové úlevy pomohou snížit nedostatek technicky vzdělaných lidí

16

Ministerstvo má nová zastoupení v cizině Překážek pro obchod ve světě přibývá

Informační servis

Aliance České dobývací techniky se představila klíčovým hráčům v turecku

28

Firmy mohou do izraele na zkušenou Cesta, jak nastartovat náš export České firmy z leteckého průmyslu se úspěšně prezentovaly v Číně Ze světa: v Africe roste spotřeba piva, rumunsko sází na zemědělství

20

Kalendář akcí

Exportní vzdělávání a chystané veletrhy Slovníček/Kvíz

tiráž ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a. s. Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Vedoucí přílohy: Lukáš Havlas Editor: Ondřej Luštinec Foto: HN – Lukáš Bíba, Reuters, Shutterstock, Thinkstock, CzechTrade, MPO ČR, archiv Meopta – optika, Jan Fridrich / Letecká amatérská asociace ČR, R. Tillmann / Messe Düsseldorf Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Jaroslav Novák, Soňa Žertová inzerce: [email protected] tisk: SEVEROTiSk, s. r. o. Samostatně neprodejné

33

ředitelka komunikace a marketingu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

L

istopadové vydání Českého exportéra je věnováno Státu Izrael. Zemi, se kterou má Česká republika velmi dobré politické i ekonomické vztahy. Vzájemný obchod v roce 2012 poprvé v historii překročil miliardu dolarů a export v hodnotě 752 milionů dolarů byl pro nás dokonce čtvrtý nejvyšší z mimoevropských zemí – za USA, Čínou a Tureckem. Letos se nám podařilo vytvořit systém konzultací o izraelských zkušenostech v oblasti inovativního myšlení a státní politiky podpory malých a středních firem. Největší část českého vývozu do Izraele tvoří osobní automobily Škoda a Hyundai, z dalších stojí za zmínku zařízení pro automatické zpracování dat, výrobky organické chemie, nožířské výrobky. Izrael je zajímavým partnerem také v oblasti špičkových technologií. Význam Státu Izrael nejenom jako exportního trhu, ale i jako potenciálního investora do české ekonomiky podtrhla v říjnu i první mimoevropská státní návštěva prezidenta České republiky Miloše Zemana. O této návštěvě informujeme na dalších stránkách, stejně jako o otevření nového zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Tel Avivu, které naplno začíná fungovat v listopadu letošního roku.

český exportér listopad 2013, číslo 9

3

Téma

Izrael: růst v zájmu spolehlivé obrany Hospodářství Izraele musí růst alespoň o čtyři procenta ročně, aby mohlo financovat rostoucí výdaje na obranu. Podle vlády je to nejvyšší priorita.

H

ospodářství Izraele, původně převážně zemědělské a opírající se o zásady kolektivní výroby, postupem času zásadně změnilo svoji strukturu. Díky tomu se řadí mezi vysoce vyspělé státy. Pro současnou izraelskou ekonomiku je příznačný vysoký podíl chemicko-farmaceutického průmyslu a informačních technologií. Na mimoburzovním trhu Nasdaq se nyní obchoduje přes 50 izraelských firem, to je druhý nejvyšší počet zahraničních titulů hned po Číně. Velice silný a exportně výkonný je také zbrojní průmysl. Málokterou ekonomiku totiž ohrožují geopolitická rizika v takové míře jako izraelskou. Na tom nic nemění poznatek z poslední doby: politický chaos v Egyptě, ani občanská válka v Sýrii na izraelskou ekonomiku neměly podstatný negativní dopad. Alespoň zatím. Izraelské firmy by mohly v České republice například více investovat v oblasti farmaceutického průmyslu nebo v obchodu s nemovitostmi. České podniky by se naopak měly více zaměřit na nejrůznější výběrová řízení v Izraeli. Ten se snaží investovat velké peníze do rozvoje železnic, kde by se mohla otevřít příležitost pro české strojírenské podniky. Na českém vývozu se však nejvíce podílejí automobilky – Škoda a Hyundai. Jejich obchody tvoří téměř polovinu z celkového českého exportu do Izraele. Další zboží, které do židovského státu tuzemské firmy hodně vyvážejí, jsou například zařízení pro automatické zpracování dat nebo turbíny.

Václav lavička [email protected]

Základní fakta o Izraeli Počet obyvatel: 7,87 milionu oproti 6,6 milionu v roce 2005 (v roce 2013 díky imigraci přesáhne osm milionů) Rozloha: 22 072 km2, včetně východního Jeruzaléma a Golanských výšin Hlavní město: Jeruzalém (většina vládních úřadů sídlí v Tel Avivu) Hodnota HDP (s ohledem na paritu kupní síly): letos podle MMF dosáhne 274,5 miliardy dolarů oproti 167,3 miliardy v roce 2005.

Výdaje státu: odpovídají 41 procentům HDP. Od roku 2005 ve vztahu k HDP zvolna klesají. Národní měna: šekel, který má 100 agorot. Loňský průměrný kurz činil 3,85 šekelu/USD, letos posílí na zhruba 3,60 šekelu.

Tel Aviv

Meziroční změny HDP

Jeruzalém

(v procentech) 8

6,9

7

5,8

6 5 4

izrael

5,7

4,9

4,5

4,0

4,6 3,4

3,8

14. 10.

3

3,3

2 1 0

1,2 95-2004* 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013** 2014**

Index hospodářských potíží

(součet míry nezaměstnanosti a míry inflace, v procentech)

15,6 4,8

12,5 10,8

1,3 11,2

12,6 2,1

10,5

12,3 9,7

0,5 9,2

12,7 3,3

4,6

11,0 2,7

9,4 7,7

8,3

10,6 3,5

8,6 1,7

7,1

6,9

2011

2012

8,4

1,6 6,8

8,9 2,1

6,8

klíčová je obrana, říká premiér

Izraelské hospodářství musí meziročně růst alespoň o čtyři procenta. Jedině tak bude v následujících letech schopno financovat velmi vysoké výdaje na obra4


94-2004

2005

2006

2007

2008

2009

* průměrné roční tempo růstu, ** Roky 2013 a 2014 jsou předpověď

2010

2013** 2014**

Zdroj: Mezinárodní měnový fond, izraelské ministerstvo financí

Téma nu, aniž by se musely zvedat daně. Na nedávné hospodářské konferenci v Eilatu na jihu země to uvedl premiér Benjamin Netanjahu. „Před námi stojí mnoho výzev, v prvé řadě a ze všeho nejvíce zabezpečení naší obrany,“ uvedl Netanjahu. Izraelské výdaje na obranu loni podle švédského ústavu SIPRI přesáhly 14,6 miliardy dolarů, a byly tak sedmnácté nejvyšší na světě. V přepočtu na obyvatele jsou páté nejvyšší na světě. Vztaženo k roční hodnotě HDP pak třetí nejvyšší – za Saúdskou Arábií a Jižním Súdánem. Česku patří s 2,5 miliardy dolarů místo padesáté. Premiér Netanjahu na zmíněné konferenci nastínil další hospodářské priority. Země se musí soustředit na další rozvoj informačních technologií. „Internetový svět je běžící tygr, na jehož krku sedí malá kočka – kybernetická obrana. Bez ní není možné rozvíjet internet,“ uvedl podle serveru globes-online.com Netanjahu. Za další prioritu označil výstavbu a modernizaci dopravní infrastruktury, jmenovitě silnic a železnic.

Daně bez ohledu na sliby rostou

Netanjahu podnikatelům také řekl, že daně se zvyšovat nesmějí, neboť by to tlumilo tolik potřebný růst. Za tato slova si vysloužil v izraelských médiích štiplavé komentáře. Jeho koaliční vláda, jež se chopila moci po letošních lednových volbách, totiž daně zvedá. Od prvního ledna 2014 stoupne sazba daně z korporátního zisku ze současných 25 procent na 26,5 procenta. Nahoru půjde i sazba daně z příjmu fyzických osob, a to o půldruhého procentního bodu u každého příjmového pásma. Lidé vydělávající více než 811 560 šekelů ročně (asi 4,6 milionu korun) budou státu odvádět rovnou polovinu. „Podnikatelské prostředí u nás není tak příznivé, jak by se mohlo na první pohled zdát,“ komentoval izraelský server haaretz.com říjnovou zprávu Světové banky o podmínkách podnikání ve 189 zemích (Doing business 2014). Izrael v globálním žebříčku zaujímá 35. místo a ve srovnání s loňskem si pohoršil o dvě příčky. „Nemusí to nutně znamenat, že se u nás podnikatelské prostředí zhoršilo. V globálním pořadí jsme klesli proto, že ostatní země provedly potřebné reformy omezující napří-

Česko uznává za hlavní město Izraele Jeruzalém (na snímku vpravo je Zeď nářků). Ekonomickým centrem země, kde má většina států světa také svá velvyslanectví, je Tel Aviv. foto: shutterstock

klad byrokracii,“ míní Esti Goldhammer z poradenské firmy Kav Project.

Vyhlídky zatím nejsou příliš povzbudivé

Hospodářský výhled Izraele zůstává podle Davida Lubina, ekonoma Citibank, poměrně chmurný. „Vysoce otevřenou ekonomiku bude stále tlumit slabší globální poptávka i nízká spotřebitelská důvěra v Izraeli,“ napsal v posledním měsíčním výhledu Lubin. Aktivita ve zpracovatelském průmyslu letos ochabuje. Index nákupních ma-


5

Téma

Izrael v datech Celkový veřejný dluh Izraele (stav koncem roku)

suma (v mld. šekelů) 563,6

2005

618,9

2010

V poměru k HDP (v %)

739,5

90,6

2013 *

2005

71,5

70,4

2010

2013 * * předpověď

Hlavní obchodní partneři v roce 2012 Celková hodnota vývozu: 49,9 mld. eur

Celková hodnota dovozu: 56,7 mld. eur

Z toho podíly klíčových partnerů (v %): USA Evropská unie Hongkong Čína Indie Turecko Brazílie Švýcarsko Rusko Japonsko

Z toho podíly klíčových partnerů (v %): Evropská unie USA Čína Švýcarsko Turecko Indie Japonsko Jižní Korea Hongkong Rusko

Zdroj: Eurostat, Izraelský statistický úřad

6


27,5 26,7 7,6 4,3 3,9 2,2 1,8 1,8 1,6 1,3

34,5 12,9 7,3 5,6 2,9 2,7 2,4 2,3 2,1 1,1

Naděje se vkládají do těžby plynu

Ekonomika zaznamenala během letošního druhého čtvrtletí neobvykle silný růst. HDP vzrostl ve srovnání s předchozími třemi měsíci o udivujících 4,9 procenta. Ale takové tempo není udržitelné. Důvod? Za prudkým vzestupem je především to, že Izrael začal v dubnu těžit zemní plyn z mořského naleziště Tamar v Levantském moři, přibližně 130 kilometrů západně od přístavu Haifa. Jde o naleziště, které může spolu HN043246-9

K nejbližším spojencům Izraele patří Spojené státy americké. Na snímku je izraelský premiér Benjamin Netanjahu (vlevo) a ministr zahraničí USA John Kerry při říjnovém setkání v Římě. Foto: reuters

nažerů (PMI – jeden z klíčových „soft indikátorů“) se letos v únoru poprvé od března 2012 dostal pod 50 bodů. To je hranice oddělující vyhlídky na růst (přes 50 bodů) od vyhlídek na pokles (méně než 50 bodů). Zmíněný index v září dále sklouzl dolů na 44,9 bodu. „Aktivita v průmyslu ochabuje, což platí především o jeho vývozu. Naproti tomu ukazatele charakterizující domácí poptávku se vyvíjejí mnohem lépe,“ konstatuje v zářijové analýze izraelské ekonomiky Bank Hapoalim. Karnit Flugová, nedávno jmenovaná guvernérka izraelské centrální banky (vůbec první žena v Izraeli na tomto postu), to ale tak černě nevidí. Hospodářství je podle ní v dobrém stavu, zejména porovná-li se s ostatními vyspělými zeměmi. Škody, které utrpělo během globálního útlumu, charakterizuje jako „minimální“. Jedním z důkazů je historicky nízká nezaměstnanost. Její průměrná míra během letošního třetího čtvrtletí dosahovala 6,1 procenta ve srovnání se 6,8 procenta ve čtvrtletí druhém. Míra ekonomické aktivity obyvatel starších 15 let činila 63,7 procenta. Průměrná mzda v srpnu byla zhruba 9300 šekelů (přibližně 53 tisíc korun). Mezi jednotlivými odvětvími ale přirozeně existují velké rozdíly. Například společnost Israel Chemical (ropný a petrochemický průmysl) vykazuje průměrnou mzdu téměř 22 tisíc šekelů, zatímco číšník si v průměru oficiálně přijde na 4300 šekelů. Veřejné finance se dlouhodobě potýkají s rozpočtovými schodky, které se v posledních letech prohlubují, nejsou však dramatické. Deficit loni odpovídal 3,7 procenta HDP, ale letos to vzhledem k nejistému vývoji příjmů nejspíš bude přes čtyři procenta.

Nechte většinu rizik zahraničního obchodu na Citi. Pobočková síť Citi ve více než 100 zemích světa, zahrnující mimo jiné Afriku, Latinskou Ameriku, Střední a Dálný východ, přináší klientům Citi mnohé cenné výhody: •

fyzickou přítomnost Citi na daném trhu zaručující jeho znalost,

•

odbornou pomoc při realizaci financování a zajištění obchodních případů respektující specifika daného trhu, obchodní zvyklosti a příslušnou právní úpravu,

•

rozsáhlou síť partnerských bank garantující: •

pro importéry širokou akceptaci dokumentárních akreditivů a bankovních záruk,

•

pro exportéry možnost potvrzení akreditivů vystavených místními bankami.

HN043246-9

www.citibank.cz | [email protected] |+420 233 061 700

Téma Důležité kontakty v Izraeli Velvyslanectví ČR v Izraeli Tomáš Pojar, velvyslanec Zeitlin St. 23 P. O. Box 16361, 61163 Tel Aviv, Izrael tel.: +972 3 6918 282 fax: +972 3 6918 286 e-mail: [email protected] www.mzv.cz/telaviv Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Tel Avivu Jiří Rak, vedoucí zastoupení Tel Aviv, Izrael mob.: +972 52 8797 159 e-mail: [email protected] www.czechtrade.cz Honorární generální konzulát ČR v Haifě Finland 42, Dania, 34989 Haifa, Izrael Roni Gipsz, honorární konzul tel.: +972 4 8258 936 fax: +972 4 8248 633 e-mail: [email protected] Honorární konzulát ČR v Jeruzalémě 27, Reh. 29 November, apt. 4, 92 105 Jeruzalém, Izrael Tatiana Hoffmann, honorární konzulka tel./fax: +972 2 5666 127 e-mail: [email protected] Israel-Czech Chamber of Commerce and Industry 23 Efal St., Prisma Building P. O. Box 3286, Petah Tikva, Izrael tel.: +972 3 924 80 49 fax: +972 3 546 63 19 e-mail: [email protected] www.iccci.org.il Důležitá telefonní čísla První pomoc – 101 Policie – 100 Požární služba – 102 Kontakt v Česku: Česko-izraelská smíšená obchodní komora Václavské nám. 802/56, 110 00 Praha 1 tel.: +420 224 032 161 fax: +420 224 032 162 www.ciok.cz

8


s dalším obřím nalezištěm Leviathan v budoucnu změnit geopolitickou a energetickou mapu celého Středomoří. Zásoby Tamaru, o které se Izrael dělí s Kyprem, se odhadují na 3,5 bilionu krychlových metrů plynu. Uvedené množství by podle U.S. Geological Survey postačovalo Evropě na zhruba sedm let. Těžba plynu z mořského dna příští rok přispěje k růstovému tempu 0,7 až 1,0 procentního bodu, neboť díky ní bude možné omezit nákladný dovoz energie. Izrael a Kypr budou moci jenom z naleziště Tamar vyvézt až dva biliony krychlových metrů v hodnotě 800 miliard dolarů (vyjdeme-li ze současné ceny na evropském trhu). Zmíněné naleziště ještě skrývá zhruba 1,7 miliardy barelů ropy. Hlavními podílníky jsou texaská společnost Noble Energy (36 procent) a dvě filiálky izraelské Delek Group

Izraelští vývozci za „kritickou“ hranici považují kurz 3,60 šekelu/USD. Průměr za letošní třetí čtvrtletí ukazuje, že se kurz šekelu k této hranici nebezpečně blíží. Vláda za prioritu považuje podstatné zvýšení vývozu do Číny, která už je klíčovým obchodním partnerem, a také do Latinské Ameriky.

evropská kritika za výstavbu osad

Klíčovým faktorem ovlivňujícím zahraniční a bezpečnostní politiku Izraele a do značné míry i ekonomiku jsou jeho vztahy s Palestinci. Izrael po bleskové šestidenní válce v roce 1967 obsadil také západní břeh Jordánu, východní Jeruzalém a Golanské výšiny. Drží je pod svoji správou dosud, což je podle Organizace spojených národů neslučitelné s mezinárodním právem. Proto je nelegální také výstavba osad na okupovaných územích pro židovské přistěhovalce. Dnes jich tam žije více

Klíčovým faktorem ovlivňujícím zahraniční a bezpečnostní politiku Izraele a do značné míry i ekonomiku jsou jeho vztahy s Palestinci. (každá po 15,6 procenta akcií). Zájem o dodávky izraelského plynu – což je ale záležitost čtyř až pěti let – předběžně projevilo Turecko výrazně závislé na dovozu plynu z Ruska. Vláda v Tel Avivu hodlá zřídit státní investiční fond, do něhož se bude převádět část příjmů z vývozu plynu. Kolem roku 2040 by v něm mohlo být přes 80 miliard dolarů, více než třetina současného ročního HDP Izraele.

skladba vývozu se výrazně změnila

Útlum globální ekonomiky se záporně projevil i na izraelském vývozu zboží. Loni se proti roku 2011 snížil o 3,2 procenta na 62,3 miliardy dolarů. Dovoz pak klesl o 1,2 procenta na 71,7 miliardy dolarů. Ve skladbě vývozu nastaly v minulých letech podstatné změny. V období 2005–2012 se zvýšil podíl chemických produktů a léčiv z 15,9 na 23,8 procenta (z toho podíl léčiv z 5,1 na 10,8 procenta). Centrální bance dělá velké starosti sílící kurz šekelu. Obává se, že bude mít nepříznivé důsledky na ozdravení ekonomiky, zejména pak na export.

než 600 tisíc. Vláda v Tel Avivu začátkem listopadu ohlásila nové tendry na výstavbu dalších sídel na těchto územích. Evropská unie na to reagovala zvláštním prohlášením, v němž zopakovala, že jejich budování je z hlediska mezinárodního práva nelegální. „Vyzýváme Izrael, aby tuto aktivitu ukončil,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Catherine Ashtonová. Ministr zahraničí USA John Kerry během své cesty po Blízkém východě začátkem listopadu prohlásil, že budování osad na okupovaných územích představuje překážku v nastoupeném mírovém procesu.

palestinci stupňují aktivitu

Představitelé Palestiny nedávno vyzvali vlády v západních i asijských zemích, aby přiměly firmy udržující obchodní vazby s izraelskými osadami na okupovaných územích k jejich přerušení. Podle britského listu Financial Times byly příslušné dopisy odeslány zhruba 50 vládám nejenom v západní Evropě a Severní Americe, ale také japonské či jihokorejské vládě. Palestinci údajně oslovili také několik arabských vlád,

Téma

Izraelské výdaje na obranu loni podle švédského ústavu SIPRI přesáhly 14,6 miliardy dolarů. V přepočtu na obyvatele byly páté nejvyšší na světě. V zemi také platí povinná vojenské služba žen. Foto: reuters

ale odmítají upřesnit, jaké. „Palestinci tím otevírají novou frontu boje za to, aby Izrael upustil od další výstavby osad na okupovaném západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě,“ píše Financial Times. Izraelci argumentují také tím, že tyto osady skýtají práci mnoha Palestincům. Představitelé Palestinské autonomie podle mínění Tel Avivu svým „tažením proti osadám“ porušují slib, že se zdrží jakýchkoli provokativních akcí během probíhajících mírových rozhovorů. Izraelská anexe východního Jeruzalému byla označena za okupaci a opakovaně kritizována Organizací spojených národů. Právě východní Jeruzalém je považován Palestinskou autonomií za hlavní město jejich budoucího státu. V důsledku rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 478 z roku 1980 přesunula většina států světa svá velvyslanectví do Tel-Avivu. Včetně Česka, které současně uznává za hlavní město Jeruzalém.

Platební styk a obchodování v Izraeli Z celkového počtu dvou desítek bank je v Izraeli jenom pět bank zahraničních. Mnoho místních bank bylo v krizovém roce 1983 znárodněno. Od té doby prodala vláda výraznou část svého podílu v těchto bankách, nicméně i nadále zůstává významným akcionářem soukromých místních bank. Izrael je od října roku 2010 členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Izraelský šekel (ILS), který se dělí na 100 agorot, je plně konvertibilní. V Izraeli se na otevírání rezidentních a nerezidentních účtů žádná omezení nevztahují, rezidenti si mohou otvírat účty také v zahraničí. Na transakce rezidentů nad ekvivalent 50 tisíc amerických dolarů a nerezidentů nad ekvivalent 200 tisíc ILS se vztahuje

Helena Port

obchodní ředitelka oddělení platebního styku, Citibank

reportovací povinnost místní národní bance. Reporting za své klienty provádí banka. Na konverzi měn a repatriaci kapitálu se žádná omezení nevztahují. V Tel Avivu, který je finančním centrem země, se nacházejí místní clearingové systémy. Systém BOICH je manuální a slouží převážně ke zpracování šeků. Systém MASAV umožňuje elektronické zpracování domácích plateb a inkas. Prostřednictvím systému ZAHAV je možné zpracovávat domácí platby v reálném čase tak, aby platba v den, kdy byla odepsána z účtu odesílatele, byla připsána na účet příjemce. Ke specifikům místního trhu patří skutečnost, že pracovní týden začíná nedělí a končí pátečním polednem. Výjimkou jsou státní úřady, které jsou v pátek uzavřeny.


9

Bonton

V Izraeli počítejte s neformálním oblečením a přímočarým jednáním Už při domlouvání první obchodní schůzky klade izraelská strana zahraničnímu partnerovi množství velice konkrétních otázek – i na cenu zboží.

Jakub Šlosárek ekonomický rada, velvyslanectví ČR, Tel Aviv

[email protected]

J

e třeba mít na paměti, že i když obyvatelé Izraele často pocházejí z Evropy, stát jako takový leží v Orientu. Generace přistěhovalců vytvořily během necelých sedmi dekád od založení státu osmimilionovou mnohovrstevnou společnost. Etnicky, nábožensky, ba i národnostně. To logicky vyvolává řadu nejistot, počátečních potíží. Ale není nutné propadat panice, při bližším „ohledání“ dojdete k závěru, že máte co do činění se zemí velmi příjemnou a přátelskou.

Ležérnost násobená přímočarostí

Kdo chce dělat byznys s Izraelci, musí Izrael dříve či později navštívit. Je to nutnost, osobní kontakt je v obchodování s Izraelem nezbytný, nízké ceny letenek tuto potřebu činí naštěstí snesitelnější. Každý návštěvník se pak v návaznosti na svůj naturel potýká především s neformálností a přímočarostí, které jsou Izraelcům vlastní. Kombinace těchto dvou faktorů v první fázi způsobí, že se na české (usedlejší a konvencemi svázané) straně zpravidla dostaví jisté rozpaky. Po čase zjistíte, že obojí činí vzájemnou komunikaci výrazně jednodušší a příjemnější.

oblek se nevyžaduje a zapomeňte na tituly

Šéf velké firmy bez kravaty a saka, na nohách sandály, sekretářka mu „tyká“, tj. oslovuje ho křestním jménem, nebo dokonce přezdívkou (nezbytný to atribut z vojny, kam rukují chlapci i dívky), potažmo ke všemu „tyká“ šéf také sekretářce – to vše může s upjatým Čechem na úvod zamávat. Tápe, kdo je kdo, není pán, není kmán, není žádné pane řediteli, není žádné slečno sekretářko. Ale není ani potřeba 10


Šéf velké firmy v Izraeli běžně přijde na obchodní jednání v košili s krátkým rukávem a se sandály na nohou. Ilustrační foto: thInkstock

jakkoliv se znervózňovat, spíše naopak. V místních vedrech – doprovázených po většinu roku vysokou vlhkostí – je zajisté příjemnější nemít košili upnutou až ke krku. Hle, jde to i bez vázanky a v kombinaci s krátkým rukávem záhy oceníte, že se vám lépe „dýchá“ nejen v klimatizovaných prostorách, nýbrž i během procházky v plenéru. Formální oblek je v zásadě raritou, pokud ho má váš partner na sobě, pak jen proto, že ho konvečně očekával i na vaší straně. Když si v předmětném uděláte jasno předem, nemusíte si oblek ani brát do letadla. Rovněž milovníci statusových oslovení mají smůlu, odměnou budiž, že takřka výlučně užívaná jména křestní se komolí pohříchu méně než příjmení.

Já jsem David, ty jsi Tomáš, podáme si ruku a jde se na věc, tečka. Po krátké chvíli dojdete k závěru, že verbální neformálnost je velmi, velmi návyková.

Zdvořilostní schůzky neexistují

Jeden můj známý, Izraelec, který působí v České republice, se mi onehdy svěřil, co ho na podnikání u nás doma nejvíc frustruje. Pracovní morálka, dochvilnost, schopnost improvizace – nic z toho není problém. Jako Izraelce ho nejvíce mučí neschopnost kolegů být konkrétní, jít přímo k věci, nezdržovat se podružnostmi. Každé zasedání dozorčí rady trvá podle jeho slov zbytečně o hodinu déle: „I když všichni v místnosti dobře víme, kde vězí jádro problému, pokaždé si

Bonton musíme nejdříve projít nezbytným rituálem ‚objevování Ameriky‘, to v Izraeli neexistuje.“ Věru neexistuje. Izraelci jsou nesmírně praktičtí a pragmatičtí, nepotrpí si na kudrlinky, jejich přímočarost je pro nepřipraveného jedince mnohdy až bolestivá a mylně ji interpretuje jako obhroublost či nevychovanost. Pokud si domlouváte obchodní schůzku, buďte mimo jiné připraveni na množství otázek, kterým budete podrobeni. Kdo jsi? Proč se s námi chceš scházet? Jak jsi na nás natrefil? Slyšel jsi o nás, dobrá, a od koho tedy? Co konkrétního chceš koupit, respektive prodat? Za kolik? A tak podobně. Výzvy typu „budu zrovna v Izraeli a rád bych se s vámi sešel, když už pojedu kolem“ zůstanou z 99 % nevyslyšeny. Takže před úvodním „výkopem“, před iniciačním e-mailem či telefonátem jednoznačně doporučuji pečlivou přípravu. Dobře si utřiďte, co o dotčené firmě víte, buďte co nejvíce konkrétní, jde-li o účel návštěvy, výstižně popište, co umí společnost, kterou reprezentujete. Můžu vám garantovat, že protistrana se připraví a samotné jednání se pak bude ubírat, no – přímo k věci.

kavárny vládnou

Scházet se spolu se svými obchodními partnery můžete leckde, ale velmi příjemnou variantou bude některá z kaváren, jež jsou fenoménem izraelské reality. Ráno, v poledne či večer, v pracovní době i mimo ni, život v místních kavárnách permanentně pulzuje, neutichá. Jsou na každém rohu, jsou věčně plné. Výběr ponechte na hostitelské straně. Jednak se lépe vyzná, nadto sama určí, zda-li se půjde do kavárny košer či nekošer. Vám to bude s největší pravděpodobností jedno a izraelský partner si vybere dle míry svého náboženského zanícení. Objedná si s největší pravděpodobností kávu hafuch, což je preso s mlékem (nebo spíš mléko s presem), samozřejmostí je voda z kohoutku, nad jedním šálkem se pak dá posedět i dvě hodiny, nikdo nikoho neurguje, nikdo nikoho nevyhání, vlastně ani není divu, že je pořád plno. Alkohol se však v Izraeli konzumuje jen minimálně, v tomto směru nelze než doporučit jistou obezřetnost. Mějte na paměti, že při objednávce třetího

Život v izraelských kavárnách permanentně pulzuje a je to i vhodné místo pro obchodní jednání. Na fotografii je kavárna v Jeruzalémě. Foto: shutterstock

piva už budete za alkoholika. Takže s citem a s mírou, ať si nepokazíte první dojem.

Hovory o politice

Cizinci bez výjimky sledují dění v blízkovýchodním regionu. Není divu, když s železnou pravidelností plní již po desetiletí zpravodajství. Cizinci ale také mnohdy mají tendenci probírat blízkovýchodní mírový proces či jiná regionální témata se svými partnery. Je to lákavé, ale na úplném počátku ne zcela vhodné. Dění v oblasti Blízkého východu je příliš dynamické, komplexní a nepřehledné a do značné míry rozděluje i domácí populaci. Pokud nejste dobře zorientováni, dostáváte se na tenký led

a snadno se může stát, že poznamenáte něco, co druhou stranu rozladí. Doporučuji tudíž uchýlit se k méně komplikovaným tématům. Ne bez zajímavosti přitom je, že izraelský smysl pro humor – nezřídka sebeironický – je velmi podobný našemu. A bez zajímavosti není rovněž ani to, že Češi se v Izraeli obecně těší veliké oblibě, někdy mám pocit, že možná až nezasloužené. Důvody jsou jak historické (podpora nově vzniklému Státu Izrael v roce 1948 v podobě dodávek zbraní), tak aktuální (podpora Státu Izrael na některých mezinárodních fórech), a byť si samotný byznys musí každý tvrdě odpracovat, určitě není na škodu, že na počátku budete coby Češi odměněni úsměvy a vřelým uvítáním.


11

Rozhovor

Izraelci jsou tvrdí, pragmatičtí byznysmeni, ještě víc než Američané Mezi Českem a Izraelem panují výborné vztahy, které by se podle politiků měly odrazit do ekonomických vazeb. České firmy by na to ale neměly spoléhat, říká Jiří Rak.

J Jiří Rak Vedoucí zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Tel Avivu [email protected]

Izraelskou kancelář ministerstva průmyslu a obchodu vede od letošního září. Přesto má bohaté zkušenosti ze zahraničního působení. Například v Abú Dhabí zastával šest let pozici obchodního rady a posledních dva a půl roku se na MPO věnoval právě Izraeli. Na Vysoké škole ekonomické v Praze vystudoval specializaci ekonomika zahraničního obchodu, v oboru působí celý profesní život. O Izraeli tvrdí, že je to země, která není formální a která žije.

edno z nejnovějších zahraničních zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu je v Tel Avivu. Vedoucí kanceláře Jiří Rak tam stačil dorazit jen pár dnů před prezidentem Milošem Zemanem. Bylo to tak akorát, aby stihl s říjnovou delegací všechny důležité návštěvy a získal první kontakty, které se chystá využít hlavně ve prospěch českých firem. „Je to v této oblasti vlastně jediné zastoupení ministerstva průmyslu. Nejbližší jsou v arabské Dubaji, egyptské Káhiře a tureckém Istanbulu. Takže když se jednalo, kde založit nové kanceláře ministerstva v zahraničí, byl Izrael na prvním místě. Kvůli objemu českého vývozu a zájmu českých firem,“ říká Jiří Rak. Loni vzájemný obchod poprvé překročil miliardu amerických dolarů, a to dokonce v náš prospěch. Přesto se některé české firmy bojí vyvážet do Izraele, aby si tak nezavřely export do arabských zemí. Máte stejné zkušenosti? To je pravda, že se musí export do Izraele citlivě zvažovat. Kdo chce třeba obchodovat se Saúdskou Arábií, tak asi do Izraele raději nepůjde. Mohlo by jim to opravdu nějak uškodit. Ale neplatí to stoprocentně. Například Škoda Auto vyváží spousty vozů jak do Izraele, tak také do Saúdské Arábie. Když mluvíte o škodovkách, tak jsem si všimla, že v Jeruzalémě jezdí taxíky a policejné vozy značky Škoda. Platí to pro celý Izrael? Po celé zemi a i v Tel Avivu jezdí škodovky. Škoda je tam velice úspěšná. Když bychom rozdělovali vývoz do Izraele na komodity, tak automobily dělají 43 procent, to je významný podíl. Sice něco dělá také Hyundai, ale gró je

12


Marcela Honsová [email protected]

Škodovka, která ročně vyveze přibližně 12 tisíc automobilů, to je hodně. Proto bych řekl, že u atraktivního zajímavého výrobku není podstatné, že jde na export i třeba do arabských zemí. Abych ale nechválil jen Škodu Auto, tak se zde daří i přerovské Meoptě, která dodává zaměřovače pro vojenský průmysl, ale i výrobky do jiných oblastí, dále Třineckým železárnám, firmě Moravia Steel, ETD Transformátory, Karose, Tatře, Remontě, přerovskému Olympusu, Olšanským papírnám a mnoha dalším. Dá se z tohoto výčtu vygenerovat, které obory jsou pro vývoz do Izraele nejperspektivnější? Jednak se tam dobře uplatňují nové špičkové technologie a hi-tech průmysl. To znamená biotechnologie, nanotechnologie, kompozitní materiály, elektronika, ekologie, informační a komunikační technologie, software a podobně. To jsou moderní obory, které tam mají aktuálně zelenou. Izraelští výrobci stále hledají subdodavatele nebo firmy na spolupráci. Rozhlížejí se po celém světě, hodně v Americe, ale i třeba v Česku. Druhá důležitá oblast potenciální spolupráce je v infrastruktuře. Kvůli přistěhovalcům narůstá počet obyvatel, takže narážejí na nedostatek dopravních prostředků. Například Tel Aviv bude vypisovat velký tendr na tramvaje, což je šance třeba pro Škodu Transportation. To by byla akce za 500 milionů eur, kdyby vyšla. Budou se stavět silnice a železnice i se zabezpečovacím zařízením, tedy příležitost nejenom pro AŽD Praha. Dopravní infrastruktura je perspektivní oblast. A pak jsou i nové věci jako třeba těžba plynu. Díky novým nalezištím v moři se stane Izrael vývozcem plynu

Rozhovor a bude do tohoto segmentu investovat velké peníze, což je příležitost, které by se měly české společnosti rychle chopit. Když jste se teď zmínil o přílivu obyvatel, tak určitě Rusové patřili a patří k dominantním přistěhovalcům. Je pravda, že právě byznys s Izraelem otevírá často i dveře pro export do zemí bývalého Sovětského svazu? Ještě jsem se s tím nesetkal, ale teoreticky je to možné. Ovšem vím jistě, že při obchodních jednáních v Izraeli lze vedle hebrejštiny a angličtiny úspěšně uplatnit často také ruštinu. Dokonce úspěšněji než angličtinu, protože Rusové jako byznysmeni jsou v Izraeli hodně aktivní. Ruských emigrantů je tam něco kolem dvou milionů, jedná se o vzdělané lidi, třeba doktory a vědce. Takže je tam v byznysu pro nás pozitivní, že jsme Slované. Není nutné umět hebrejštinu, když tam chce někdo obchodovat, tak angličtina a ruština bohatě stačí. Vraťme se k Izraeli jako startovací zemi pro obchod do jiných států. Co třeba USA? Izraelci mají velmi dobré a silné vztahy se Spojenými státy, především v oblasti vědy a aplikovaného výzkumu. V těchto segmentech se dá určitě byznys propojit do USA, tím jsem si stoprocentně jistý. Například společný projekt udělaný s izraelskou firmou může přinést trhy i jinde a speciálně ve Spojených státech. Jinak co se týče spolupráce s ostatními zeměmi, je kromě Evropy a třeba Číny Izrael dost izolovaný. Omezenou spolupráci má s Egyptem a Jordánskem, jinak s ostatními zeměmi v okolí moc ne. To znamená, že i já třeba budu schopen jednat pro firmy na území Jordánska. Sice omezeně, ale to není problém. Dá se tam zajet autem. Na půdě Izraele jste vlastně nováčkem. Není to handicap? Máte pravdu, ale v podstatě tuto zemi znám, byl jsem tam služebně i soukromně několikrát. Býval jsem šest let obchodním radou v Abú Dhabí a poslední skoro tři roky jsem měl na teritoriálním odboru ministerstva průmyslu na starosti Izrael, takže skoro ideální průprava pro tuto pozici. Znám lidi na izraelské straně, se kterými budu spolupracovat. Třeba dobré osobní

Jiří Rak. foto: czechtrade

vztahy mám se zástupci Izraelsko-české obchodní a průmyslové komory. Když budu mít nějakou poptávku od české firmy, tak tam budu chodit zřejmě prvně, aby mi pomohli vytipovat vhodné firmy v Izraeli. Komoře šéfuje velmi vážený podnikatel David Hercky s významnými kontakty. A během prezidentské návštěvy byla podepsána dohoda

o spolupráci s tamním Institutem pro export a mezinárodní spolupráci, takže i tam budu mířit pro pomoc. A pochopitelně od prvního dne usilovně pracuji na kontaktech. Zmínil jste se o izraelsko-české komoře, a co česko-izraelská, která působí v tuzemsku? Je nějak prospěšná


13

Rozhovor Desatero pro obchodování s Izraelem podle agentury CzechTrade 1. Pro zájemce o export do Izraele je rozumné najít si místního partnera. Založení vlastní pobočky není pro většinu dodavatelů ekonomicky opodstatněné a reálné. Místní partner může mít například postavení prodejního agenta na provizní bázi. 2. Je běžné, že místní zástupci důrazně vyžadují exkluzivitu. Na úvod lze doporučit exkluzivitu časově omezenou a podmíněnou dosaženým obratem. 3. Pokud nebudete v Izraeli osobně podnikat, hebrejsky se učit nemusíte. Většina partnerů bude umět dobře anglicky, někteří z nich i rusky (podle původu). 4. Cena hraje při jednání významnou roli spolu s kvalitou a dalšími službami. Izraelský trh je vysoce konkurenční, zároveň zde přetrvává tendence podceňovat kvalitu výrobků z naší části Evropy. 5. Izraelci dokážou být při obchodním jednání velmi tvrdí a obvykle říkají, co si myslí. Doslova chápou i to, co řeknete vy. Jejich chování může někdy působit až nezdvořile. Pokud se na to adaptujete, budete jim rovnocenným partnerem. Výsledky jednání je vždy dobré potvrdit písemně. 6. Na rozdíl od arabských obchodníků je izraelská nabídka často konečná a bez prostoru pro další smlouvání. 7. Důležité je dodržování běžných norem obchodního jednání, jako je osobní přítomnost při důležitých jednáních, flexibilita či dynamičnost jednání. Flexibilita ale není silnou stránkou izraelských protějšků – v mnoha případech trvají na svých podmínkách až do konce. 8. Obvyklá pracovní doba obchodních firem je neděle až čtvrtek 8 až 16 h, v pátek 8 až 13 h (pokud v pátek pracují). V sobotu obchodním partnerům – pokud je dobře neznáte – radši ani netelefonujte, může to být bráno jako nezdvořilost. 9. Obchodní schůzku se doporučuje ještě potvrdit předem telefonicky. Izraelci často chodí i na obchodní jednání (obzvláště v letním období) v neformálním oblečení – bez saka a kravaty, v sandálech. 10. Je třeba pamatovat na velkou různorodost izraelské společnosti z hlediska oblasti původu i aspektů kulturně-společenských, zejména náboženství. Tyto faktory ovlivňují přístup a chování různých skupin v rámci izraelské společnosti.

14


pro obchodní výměnu mezi oběma státy? Každá organizace nebo instituce, která napomáhá rozvoji obchodních vztahů a kontaktů, si zaslouží uznání a podporu. Pro Česko-izraelskou smíšenou obchodní komoru to platí stoprocentně, osobně ji považuji za jednu z nejlepších smíšených komor, které u nás působí. Budu s nimi i nadále úzce spolupracovat, stejně tak jako se sesterskou Israel – Czech Chamber of Commerce and Industry, která má sídlo v Izraeli. A doporučuji to i firmám. Co byste poradil podnikům, které chtějí uspět na izraelském trhu? Alfou omegou je tam najít místního partnera, který je bude zastupovat, nabízet české zboží. Důležité je vybrat tu správnou firmu, která je tam nepotopí, nebude jejich byznys brát jako vedlejší maličkost, ale jako součást svého podnikání. Pak samozřejmě je třeba být nachystaný, nabízet exkluzivitu, výhodnou cenu a připravit se na tvrdé jednání, které může působit na Čechy až nezdvořile, ale jde jen o to, že Izraelci říkají naplno, co si myslí. Není to v byznysu podle mě špatná vlastnost. Jdou rovnou na věc, to znamená, že i první jednání už je obchodní bez velkého „okecávání“, seznamování a oťukávání. A co smlouvání, tolik typické pro tyto oblasti? Nepočítejte s tím, že jsou ochotni smlouvat o cenách. Znám případ firmy, která nadsadila cenu a kalkulovala s tím, že se o konečné ceně bude posléze jednat. Ale nestalo se tak. Hned se s nimi rozloučili,

že se to odráží i v byznysu. Ale zmiňovaný příklad dokazuje, že můžeme mít přednost, ale musíme nabízet kvalitní zboží za srovnatelné ceny. Nečekejme nějakou benevolenci nebo rozhazování kvůli českým firmám. Izraelci jsou dobří byznysmeni. Co říkáte diskusím, zda je důležitější Jeruzalém, nebo Tel Aviv? Mluvilo se na toto téma v Izraeli stejně jako v Česku? Nebyl jsem samozřejmě u politických jednání, která vedl prezident s vrcholnými představiteli Izraele, ale v rámci obchodní části prezidentské návštěvy téma přemístění velvyslanectví nezaznělo ani jednou. Obchodním centrem Izraele není Jeruzalém, ale Tel Aviv. To je byznysmísto, Jeruzalém, to je jen politika. Vládní návštěvy bývají pro firmy spíš takovou demonstrací, že patří k podnikům, s nimiž se určitá země chlubí. Jak dopadla podnikatelská delegace v Izraeli? Víte, jak to bývá – pokud se během návštěvy podepíše nějaký kontrakt, tak se na něm předtím třeba rok pracuje, takže plánovaná návštěva spíš podpis oddálí, než k němu přispěje... To ale nebyl případ Izraele, tady skutečně návštěva potvrdila vysoce nadstandardní politické vztahy mezi oběma státy, které by se měly promítnout i do ekonomických vztahů a třeba úspěchu české firmy v některém velkém státním tendru. Velmi zajímavé jednání zde měl ČEZ, Tatra, Meopta, Dekonta, AŽD Praha, ETD Transformátory, Sigma Group. Nerad bych na někoho

Je třeba být nachystaný, nabízet exkluzivitu, výhodnou cenu a připravit se na tvrdé jednání, které může působit na Čechy až nezdvořile. protože firma chtěla za zboží o dvacet procent víc než německý Siemens. Izraelci jsou tvrdí, pragmatičtí byznysmeni, ještě víc než Američané. Takže nehraje roli to, že je Česko vnímáno v Izraeli velice pozitivně? Ano, vnímají nás velmi kladně. Jsme jejich největší spojenec v politice a věřím,

zapomněl, celkem měla doprovodná podnikatelská delegace 56 členů. A chtěl bych ještě prozradit i to, že se během prezidentské návštěvy poprvé velmi výrazně mluvilo i o spolupráci českých a izraelských firem na některých třetích trzích, kde se jedna nebo druhá strana z různých důvodů obtížně prosazuje.

Rozhovor

Izraelské taxíky nesou často značku Škoda. Na snímku projíždí taxi podél pláže v Tel Avivu. foto: shutterstock

Už si v Česku konečně připouštíme, že politik by měl lobbovat i za firmy, byť jsou třeba privátní. Přesto stále zaostáváme v porovnání s jinými státy. Jak se na lobbing díváte vy? Třeba za mého působení v Abú Dhabí na mě velvyslanec Velké Británie působil jako marketingový ředitel anglických firem. Lobboval zcela zjevně a tvrdě. U nás je pravda, že někteří čeští velvyslanci se nechtějí špinit obchodními záležitostmi, ale jsou i tací, kteří jsou vůči byznysmenům vstřícní. Karel Schwarzenberg před šesti lety tvrdil, že ekonomická diplomacie je hloupost, posléze otočil. A stejně se pozvolna mění i postoje na ambasádách. Například na velvyslanectví v Tel Avivu je vedoucím úřadu Tomáš Pojar, který je byznysově orientovaný, to je prototyp velvyslance, jaký má být z hlediska podpory obchodu. Takže české firmy mají jistotu, že najdou otevřené dveře u něj i u vás. Jak budete pomáhat vy?

Vím, jak funguje obchodní rada a jaký širší servis mohu poskytnout firmám já. Takže jsem připraven za ně navštívit potenciální partnery, vytipovat ty nejvhodnější, za kterými se zástupcům české firmy už vyplatí přijet. Posláním zahraničních kanceláří ministerstva průmyslu je sjednávat schůzky, postarat se o propojení podniků z obou zemí. Pak zajišťujeme s agenturou CzechTrade společné účasti na veletrzích v Izraeli, ale také zajíždíme do Česka na konzultace s firmami nejenom do Prahy, ale i do regionů. Pozveme podnikatele, aby se mohli se mnou už konkrétně pobavit o jejich možnostech v Izraeli, protože přímý kontakt je pro mnohé přijatelnější než třeba písemný. Vaše služby si ovšem české firmy platí. I když od nich vím, že ceny jsou v porovnání s poskytnutou službou zanedbatelné... Základní informace dáváme zdarma, ale jakmile jde o individuální službu, tak ta už je placená. I když je fakticky dotova-

ná, protože nepokrývá veškeré náklady. Jde spíš o to, aby zahraniční zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu nebyla zahlcována zbytečnými dotazy. A naopak, když je to honorované, tak je i na mě ze strany firem větší tlak, abych pracoval pro podniky co nejkvalitněji. Už máte někde sídlo, nebo ještě hledáte kancelář pro zastoupení ministerstva? Vzhledem k tomu, že zastupitelský úřad České republiky v Tel Avivu nedisponuje v současné době volnými prostory, tak jsem předem kontaktoval realitní kancelář a hned první den jsem začal hledat vhodnou místnost. V tuto chvíli ještě není podepsaná smlouva, ale pro kancelář zahraničního zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu jsme vybrali severní předměstí Tel Avivu v Herzliyah Pituach. Tato oblast se velmi rychle rozvíjí a některé firmy sem již stěhují svá sídla z centra města, které se potýká se zhoršující dopravní situací a nedostatkem parkování. Takže budeme ve velmi dobré společnosti.


15

Úspěšný exportér

Při obchodech v Izraeli nás z počátku překvapil bezohledný tlak Čeští podnikatelé by měli jezdit do Izraele se sebevědomým postojem, žertování nebo kličkování se neosvědčuje.

Č

Vítězslav Moťka (55)

Absolvent Vojenské akademie v Brně oboru optoelektronika nastoupil po škole v roce 1983 rovnou do Meopty. Ve firmě prošel funkcemi zkušebního technika, vedoucího podnikové zkušebny i manažerskými posty. Je to typ šéfa, který zná firmu na základě vlastních zkušeností z provozu. Ve vedení firmy Meopta je od roku 1992, v současné době je jednatelem a od roku 2012 i generálním ředitelem. I když mezi majiteli společnosti někdy zastává pozici nárazníkové zóny, přesto si velice cení jejich snahy o rozvoj firmy, která podle něj patří ke světové špičce výrobců optiky. Za jeden z důvodů tohoto úspěchu považuje preferování vlastního výzkumu a vývoje a neustálé inovace. foto: ArchIV MeoPtA - oPtIkA

16


esko má v Izraeli velmi dobrý zvuk. Ovšem jde jen o dílčí výhodu oproti konkurentům z jiných zemí. Když nenabídne česká firma izraelskému partnerovi stejnou kvalitu i cenu jako soupeř, tak své „preference“ okamžitě ztrácí. Navíc dobře poznat izraelského obchodního partnera trvá tak tři roky. Na „kamarádíčkování“ tam nikdo nehraje. „Mentalita Izraelců je velice rozdílná od naší,“ shrnuje Vítězslav Moťka, generální ředitel společnosti Meopta – optika. Tato přerovská firma vyváží 80 procent své produkce, z toho do Izraele 15 procent, což představuje zboží zhruba za 400 milionů korun ročně. Ovšem nejdůležitější je, že Meopta se byznysu s touto zemí věnuje intenzivně už 13 let. To je slušná doba na získání zkušeností a hlavně poznání, jak Izraelci obchodují. „Tvrdě. Zpočátku nás překvapil bezohledný, až arogantní tlak. To není jen tah na branku, to je nekompromisní řešení byznysu,“ míní Moťka.

Neberte si ataky osobně

V praxi to znamená, že i když třeba český partner má jiný, lepší názor na řešení problémů, tak jen těžko o něm může přesvědčit svého izraelského partnera. Přesto, anebo právě proto Moťka českým podnikatelům radí, aby se nebáli stát za svým. Aby korektně, nicméně nekompromisně obhajovali své postoje. „Je potřeba, aby tam naši lidé jezdili se sebevědomím. Doporučuji i z české strany tvrdší přístup. Žertování či kličkování se neosvědčuje,“ radí. Především je ovšem třeba nebrat si případné ataky osobně, nebýt citlivý a vztahovačný. Je důležité chápat Izraelce a jejich přístup k obchodním jednáním jako fakt a zbytečně jej příliš nepitvat. Nebo si jako Moťka uvědomit, proč jsou vlastně

Marcela Honsová [email protected]

Izraelci takoví tvrdí. Proč na přátelství a vstřícnost reagují z našeho pohledu až bezohledně? „Žijí v jiném světě. Pod odlišným tlakem, v jiné pozici i atmosféře, je třeba pochopit souvislosti. V situaci, kdy jde o život, se naučili neprojevovat slabost,“ vysvětluje generální ředitel Meopty. Kvůli Izraelcům v této firmě zavedli i institut projektového řízení. Sice něco podobného měli, ale ne v takovém rozsahu a na takové úrovni. Až poté, co Izraelci dennodenně volali a zajímali se, v jakém stavu je vyřízení jejich zakázky, přistoupila firma k vytvoření nového týmu, který nasazuje na jednotlivé kontrakty. Ti, co na zakázce dělají, zase mají čas na vlastní práci a už nečelí atakům zákazníka. „V současné době je neustále klientovi někdo k dispozici. Je to světový trend, který nabízíme i jiným globálním firmám, což nám zajišťuje i vyšší konkurenceschopnost,“ míní Moťka. Na rozdíl od většiny českých firem, které obchodují s Izraelem, to ovšem měla Meopta, alespoň z počátku, mnohem jednodušší. Jejím vlastníkem je totiž židovská rodina. Z Československa utíkala dvakrát. Poprvé před Hitlerem a podruhé před komunisty. V devadesátých letech se pak tehdy šedesátiletý Paul Rausnitz ze Spojených států amerických, rodák z Jablonce nad Nisou, rozjel do střední Evropy a hledal firmu, do které by investoval. Rozhlížel se v oboru, ve kterém měl v USA už firmu, a jeho volba padla na Meoptu.

Izraelští obchodní zástupci jsou výhodou

Židovští majitelé nejenom stabilizovali společnost a přispěli k úspěšné novodobé historii Meopty, ale také svými kontakty k exportním příležitostem. V současné době firma vyváží do Německa, Švýcarska, Rakouska, mimo

Úspěšný exportér Meopta – optika

V ultračistých prostorách Meopty se montují například moduly pro zařízení na kontrolu mikročipů, které Meopta vyváží do Izraele. foto: Archiv MeoptA – optikA

Evropu především do USA a Izraele. „Paul Rausnitz se v otevření tohoto trhu sám angažoval, pomohl nám vstoupit do Izraele, kde měl kontakty. Ale pak už jsme museli dokázat, že na export do této země máme,“ vzpomíná na rok 2000 generální ředitel. „Původně jsme vyráběli podle výkresů moduly do zařízení, která kontrolují mikročipy. Nyní už se podílíme na jejich vývoji a po schválení prototypu je i vyrábíme,“ dodává. Jde o takzvané průmyslové aplikace, které tvoří největší, zhruba 70procentní

podíl ve firmě. Takzvaná sportovní optika, jako jsou pozorovací či třeba binokulární dalekohledy, vzniká na základě vlastního vývoje a zabírá 25 procent obratu. A něco mezi pěti až deseti procenty tvoří vojenská optika, jako jsou optické systémy pro bojová vozidla, přístroje pro noční vidění nebo taktické puškohledy. „V Izraeli máme kontrakty z oblasti medicínské i vojenské, ale hlavně dva velké významné partnery, kteří se specializují na přístroje pro kontrolu mikročipů,“ uvádí Vítězslav

Firma vznikla v roce 1933 v Přerově pod názvem Optikotechna. Prošla znárodněním a posléze i privatizací. Nakonec ji odkupem akcií od 10 tisíc drobných akcionářů získala rodina Rausnitzova ze Spojených států amerických. Nyní ji z 99 procent vlastní společně pětaosmdesátiletý Paul Rausnitz, jeho šedesátiletý synovec Gerald a jeho třicetiletý syn David. Veškerý zisk majitelé vracejí zpět do rozvoje firmy. Ta je specialistou na optické produkty nejvyšší kvality pro průmyslové, vojenské a spotřební trhy. Zaměstnává 2500 lidí. Roční tržby se pohybují kolem dvou miliard korun, loni vytvořila společnost čistý zisk dosahující téměř 70 milionů. Vývoz představuje 80 procent celkové produkce, z toho 15 procent tvoří Izrael. Celkem firma exportuje do 55 zemí, například do USA a v Evropě do Německa, Švýcarska a Rakouska.

Moťka. Plánuje i prodej dalekohledů, protože se v Izraeli rozmáhá pozorování zvěře beze zbraní. Meopta má v Izraeli tři své vlastní obchodní zástupce – Izraelce. Tento model podnikání šéf firmy doporučuje. Navíc upozorňuje na to, že v současné době je v této zemi mnoho menších firem, které mají dobré nápady a hledají někoho, kdo by byl schopen je realizovat. „Je tam až neskutečná koncentrace hi-tech technologií,“ míní generální ředitel Meopty.

HN043134-6

inzerce

ˇ KOMPLEXNÍ PREPRAVNÍ ˇ SENÍ ˇ A LOGISTICKÁ RE Plavíme se i tam, kam se ostatní nedostanou.

+420 844 444 844 www.gefco.cz


17

Státy v číslech

Izraelské ekonomice pomohly hlavně inovativní myšlenky a technologie Hospodářství Izraele je velmi otevřené a vyspělé. Páteř průmyslu tvoří softwarové aplikace, výroba léčiv a technologicky náročné výroby.

U

ž od svého vzniku se Izrael těší výraznému růstu HDP. Do roku 1973 rostla izraelská ekonomika průměrným tempem 8,9 % ročně. Od konce jomkipurské války v roce 1973 průměrný růst HDP zpomalil na 3,8 %. I když počet obyvatel Izraele vzrostl za dobu existence židovského státu téměř desetkrát, z 800 tisíc obyvatel v roce 1948 na současných zhruba osm milionů, rostl dynamicky také HDP na obyvatele. Aktuální žebříček (Mezinárodního měnového fondu) zemí podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly řadí Izrael s 29 531 americkými dolary na 28. místo ze 180 zemí světa. Nástup světové finanční krize, který se projevil zhoršením úvěrových podmínek, pádem cen na kapitálových trzích a zpomalením spotřeby i investic, měl také za následek propad izraelského exportu ve druhé polovině roku 2008. V reakci na tento vývoj byla přijata monetární a fiskální opatření, díky nimž se podařilo poměrně rychle uklidnit trhy a obnovit důvěru spotřebitelů a investorů. Přesto se ani izraelská ekonomika nevyhnula výraznému zpomalení růstu, když ze 4 % v roce 2008 klesl meziroční růst HDP na 0,8 % v roce 2009.

stále solidní hospodářský růst

Ekonomické oživení v roce 2010 bylo taženo zejména obnovenou spotřebou domácností a vládními výdaji. Postupně se také začala přidávat poptávka ze zahraničí, která přispěla k růstu izraelského HDP. Ten v roce 2010 podle Mezinárodního měnového fondu stoupl o 5,7 %. Solidním tempem rostla izraelská ekonomika i v roce 2011, HDP 18


Jedním ze symbolů moderního Izraele je komplex mrakodrapů v Tel Avivu s názvem Azrieli Center. foto: shutterstock

Jaroslav Vomastek ředitel odboru ekonomických analýz, MPO

[email protected]

Státy v číslech Vzájemná obchodní výměna ČR a Izraele (v milionech Kč) 14 720

Export z ČR Import do ČR

11 156

7118

6423 4661 1767 1993 2003

2945 2523

2004

2459

2005

3390

2006

6971

6180

2007

4282

4172

4013

11 053

2008

2009

4727

2010

2011

Obchodní bilance ČR – Izrael (v milionech Kč)

6000 4000

422

2000 0 -2000

4954

2012

9766

10 000 8000

5076

-226

2003

2004

2201

2005

se zvýšil meziročně o 4,6 %. Již v závěru roku se začaly objevovat známky zpomalení izraelské ekonomiky, které pokračovalo i v průběhu loňska. Růst HDP loni zpomalil na 3,4 %, což je nicméně stále velmi dobrý výsledek v porovnání s vývojem řady dalších rozvinutých ekonomik. I když OECD předpokládá mírné zrychlení růstu izraelského HDP v letošním roce na 3,9 %, je další vývoj i nadále ovlivněn nižší poptávkou ze strany hlavních obchodních partnerů Izraele, Evropské unie a Spojených států. Průmysl Izraele se v poměrně krátké době rozvinul z původních odvětví s nízkou přidanou hodnotou do špičkových oborů využívajících moderní metody a technologie výroby. Zatímco dříve dominovalo zpracování potravinářských výrobků a výroba oděvů, dnes tvoří páteř izraelského průmyslu softwarové aplikace, výroba léčiv, elektrických a elektronických zařízení, částí letadel a další technologicky náročné výroby. O dynamice změn svědčí například skutečnost, že ještě před dvaceti lety představovaly výrobky s nízkou přida-

3033

3106

2006

2007

2009

2008

6429

5977

2010

2011

2689

2009

nou hodnotou téměř polovinu izraelského exportu, dnes představují zhruba pětinu. Zbytek připadá na výrobky hightech průmyslu. Specifickou součástí izraelské ekonomiky je tradiční zpracování surových diamantů. Ty představují přibližně 20 % izraelského dovozu a 30 % vývozu.

přes 40 procent obyvatel má vysokou školu

I přes zvýšené výdaje v souvislosti s finanční krizí se Izraeli v posledních letech daří snižovat své zadlužení vůči hrubému domácímu produktu. Vzhledem k řadě faktorů, jako je například absorbování imigračních vln či zvýšené výdaje na obranu, byly vládní výdaje Izraele v porovnání s ostatními státy OECD vždy vyšší. Přesto Izrael dokázal po roce 1985, kdy byl přijat ekonomický stabilizační plán, snižovat deficity veřejných financí. Vládní dluh, který v roce 2005 dosahoval podle Izraelského statistického úřadu zhruba 91 % HDP, se podařilo srazit na 71,5 % v roce 2010. Podobně úspěšně se Izraeli dařilo v boji s inflací, která v roce 1984 do-

2012

Zdroj: ČSÚ

sáhla hrozivých 445 %. Základem bylo přijetí stabilizačního plánu v roce 1985, který zavedl nezbytné reformy a otevřel cestu liberalizaci izraelské ekonomiky. Součástí stabilizačního plánu bylo také zavedení nového izraelského šekelu výměnou za stávající izraelský šekel ve směnném poměru 1:1000. Na úspěšné transformaci izraelské ekonomiky je velmi jasně vidět, jak je důležité vhodně skloubit nezbytné reformy, liberalizaci ekonomiky a příkladnou fiskální a monetární politiku s podporou vědy a výzkumu. Když k tomu ještě připočítáme, že více než 40 % obyvatelstva dosáhlo vysokoškolského vzdělání, je jasné, proč se Izraeli daří v mezinárodní konkurenci. Dle aktuálního žebříčku konkurenceschopnosti, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum, je Izrael 27. zemí v pořadí 144 zemí světa. Takto dobré pořadí zajišťuje zemi zejména schopnost inovací, ve které Izrael obsazuje přední místa na čele žebříčku. Pro srovnání, Česká republika je v tomto žebříčku 46. a v konkurenceschopnosti se spíše propadá.


19

Obchodní politika

Obchodní příležitosti v Izraeli se mění. Díky nalezeným ložiskům plynu Izraelská ekonomika je postavená na špičkových technologiích, nyní poroste mimo jiné zájem o dodávky pro těžební průmysl

Dita Nedělková centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

S

tát Izrael je specifickým teritoriem charakteristickým vysokým důrazem na inovace, výzkum a vývoj. Z toho plyne také úspěšnost na poli high-tech produktů a technologií. Hybatelem tohoto trendu byla dosud závislost Izraele na dovozech ropy a zemního plynu, ale i poměrně malá soběstačnost v určitých odvětvích, jako je strojírenství a potravinářství. Díky tomu se Izrael stal synonymem pro úspěšnou inovaci a start-up. Ročně totiž investuje do vědy a výzkumu 4,4 procenta HDP, což je nejvíce na světě, eviduje přes 3500 úspěšných start-up firem především v high-tech oblasti a Tel Aviv získává podobné postavení jako americké Silicon Valley. Tato strategie Izraeli zajistila stabilně pozitivní vývoj ekonomiky, která nebyla výrazně zasažena výkyvy ve světové poptávce ani hospodářskou krizí či krizí eurozóny. To dokládá růst HDP, který i v roce 2013 poroste podle odhadů tempem 3,8 % ročně, respektive 3,3 % v roce 2014 – nepatrný pokles bude způsoben menší domácí spotřebou spolu s plánovanými úspornými opatřeními, která vyhlásila nová vláda.

Izrael: třetí největší trh s rizikovým kapitálem

Mezi klíčové sektory izraelského hospodářství patří obory jako komunikační technologie a software, internetové aplikace, high-tech technologie a tzv. živé vědy – především biotechnologie. V tomto směru je třeba zmínit trh rizikového kapitálu (velké množství začínajících firem), který hraje významnou roli v rozvoji všech těchto technologií a pro Izrael je typický. Agenturou Deloitte byl Izrael v roce 2013 vyhodnocen jako třetí největší trh s rizikovým kapitálem (po Číně a Japonsku). V roce 2012 plynula největší 20


Barometr exportních příležitostí ukazuje, které obory jsou v Izraeli pro české exportéry nejperspektivnější (zelená barva). grafIka: czechtraDe

míra investic do sektoru živých věd, mobilních aplikací, skladování energie a informačních technologií. Tato charakteristika určuje i skladbu a hlavní rysy zahraničního obchodu, ve kterém země Evropské unie zaujímají významné postavení, produkty z EU totiž představují 34,5 % izraelského importu. V tomto směru není Česká republika

výjimkou a na izraelském trhu je v již zavedených segmentech úspěšná. České vývozy stále rostou a v roce 2012 opět dosáhly dalšího maxima (759 milionů dolarů) a meziročně vzrostly o 20 %. Mezi již tradiční vývozní artikly patří produkty chemického, slévárenského a strojírenského průmyslu, v posledních pěti letech stabilně rostl vývoz především

Obchodní politika proudových motorů a čerpadel. Pevné místo na trhu mají i osobní vozy automobilek Škoda Auto a Hyundai. Dynamickou položkou ve vývozu jsou produkty elektronické a optické. V tomto směru je zajímavý například úspěch optických technologií, jako jsou optické mikroskopy a osciloskopy, jejichž vývoz stoupl za posledních pět let o 420 a 239 %.

příležitosti pro české firmy v roce 2014

Roky 2013 a 2014 budou pro Izrael zlomové, protože díky nově nalezeným ložiskům zemního plynu se naprosto změní dosavadní postavení této ekonomiky. Nedávno byl dokonce vládou odsouhlasen zákon umožňující budoucí vývoz až 40 % zemního plynu. Tento sektor je pro české firmy zajímavý z hlediska možných subdodávek pro těžební průmysl, skýtá však i možnost změny portfolia poptávky po strojích a technologiích pro energetiku a rozvoj související infrastruktury. Beze změny, a tedy pozitivně by se měla vyvíjet i poptávka po produktech chemického a ocelářského průmyslu, elektrotechnice a optice. To je způsobené jednak závislostí Izraele na dovozu (ocelářský průmysl a strojírenství) nebo provázaností obchodních vazeb a firem (chemický průmysl, elektrotechnika). Izrael je velmi aktivní i v mezinárodní spolupráci v oblasti high-tech a čistých technologií. Příkladem může být spolupráce s Českem v rámci projektu GESHER/MOST (pro české subjekty zprostředkovává agentura CzechInvest) v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji v oblasti ICT technologií, zemědělských a potravinářských technologií, biotechnologií, zdravotnické techniky a moderního strojírenství (nanotechnologie a robotika). Z tohoto důvodu můžeme i pro rok 2014 předpokládat rozvoj v těchto segmentech, v některých jsou čeští podnikatelé však úspěšní již nyní, jak naznačuje například nárůst vývozu zdravotnické techniky (přístroje pro fyzioterapii a lékařské nástroje). Sektor zemědělství skýtá velké příležitosti do budoucna, i když je tento trh malý, je třeba zajistit co největší efektivitu nakládání s vodou a automatizaci tohoto odvětví. Rok 2014 by měl být příznivý i pro automobilový průmysl, který je jedním z nejvýznamnějších v rámci českého exportu a měl by být podpořen i snížením

Řadu obchodních příležitostí přinese v nejbližších letech v Izraeli rozvoj dopravní infrastruktury, šance skýtá hlavně sektor kolejové dopravy. Na snímku je tramvaj v Jeruzalémě. foto: shutterstock

daní na prodej osobních automobilů. Pozitivní trend předpokládáme v dopravní infrastruktuře a souvisejících systémech obecně, a to vzhledem k plánovanému rozvoji infrastruktury pro nákladní i osobní přepravu, šance skýtá především sektor kolejové dopravy v segmentu vozů a signalizačních systémů. Příležitosti, které izraelský trh českým exportérům nabízí, analyzovala agentura CzechTrade a sestavila na základě předpokládaných trendů (pozitivní, stabilní či negativní) exportní barometr, ze kterého vyplývají klíčová odvětví pro rok 2014 (viz str. 20). Izrael byl jako velmi perspektivní identifikován i v exportní strategii Česka pro roky 2012–2020, která ho zařadi-

la mezi prioritní země. Z toho vyplývá zvýšená podpora českých podnikatelů v jejich exportních aktivitách do tohoto teritoria – například snížená sazba služeb agentury CzechTrade, kterou může podnikatel využít. I když je podle Světové banky Izrael poměrně otevřenou ekonomikou a v podmínkách pro podnikání zaujímá 35. místo světového žebříčku (Doing business 2014), uspět na zdejším trhu představuje jisté komplikace. Jedná se například o podmínku off-setu ve výši 20 % z objemu zakázky u státních tendrů apod. Pro zjednodušení podnikání bylo proto letos v Tel Avivu otevřeno i zahraniční zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.


21

Obchodní politika

Zástupci desítek českých firem jednali v Izraeli o obchodní spolupráci Na izraelský trh vyvážejí z Česka například firmy Škoda Auto, Hyundai, Moravia Steel, Karosa, Tatra, Dekonta a další.

Zdeněk Vališ

pověřený řízením agentury CzechTrade

[email protected]

P

ři říjnové státní návštěvě Izraele doprovázela prezidenta republiky Miloše Zemana početná podnikatelská delegace. Mezi jejími 56 členy byly zastoupeny jak velké společnosti (ČEZ, TATRA, SIGMA GROUP, AŽD Praha), tak i menší a střední podniky, banky a představitelé turistického ruchu. Delegaci organizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou. Účast v delegaci měl i státní sektor v podobě zástupců České exportní banky a agentury CzechInvest. Ekonomická spolupráce byla hlavním tématem dvojstranných rozhovorů, které během své návštěvy vedl prezident Miloš Zeman s nejvyššími představiteli Izraele. Obě strany ocenily nárůst vzájemného obchodu, jenž v roce 2012 poprvé překonal hranici jedné miliardy amerických dolarů. Přesto je zde prostor pro další rozvoj. Česká strana proto v této souvislosti vyjádřila přání „přetavit“ nadstandardní politické vztahy i do konkrétní ekonomické spolupráce – ať už jde o účast českých firem ve státních tendrech nebo o další příliv izraelských investic do České republiky. Poprvé se zde také výrazněji mluvilo o vzájemné spolupráci na třetích trzích. Podnikatelská delegace měla svůj vlastní program, který vyvrcholil na Česko-izraelském obchodním fóru, uspořádaném izraelskou stranou v úzké spolupráci s velvyslanectvím ČR v Tel Avivu. V první části fóra mluvil náměstek ministra Milan Hovorka i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Stanislav Kázecký o podnikatelském prostředí v Česku a podmínkách, které u nás mají zahraniční investoři. Za izraelskou stranu investiční téma podpořil i Dan Propper, předseda představenstva společnosti OSEM Group, jež význam-

22


Program podnikatelské delegace vyvrcholil na Česko-izraelském obchodním fóru. Na něm promluvil také náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka (nahoře). foto: MPo ČR

ně investovala do potravinářského průmyslu v Krupce u Teplic. Izraelským podnikatelům byl rovněž představen Jiří Rak, vedoucí nově otevřeného zahraničního zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Tel Avivu. Kancelář v listopadu zahájila svoji plnou činnost. V druhé části fóra došlo na obvyklá setkání a jednání mezi českými a izraelskými podnikateli. Důležité bylo, že české firmy přijely do Izraele velmi dobře připraveny a vrcholnou návštěvu

využily k prezentaci a posílení pozice ve vztahu ke svým izraelským partnerům. Uskutečnila se řada bilaterálních jednání i mimo program oficiální delegace a z reakcí českých podnikatelů před odjezdem bylo patrné, že úspěšných.

Aktuální informace: obchodní výměna

Vzájemné obchodně-ekonomické vztahy prošly od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 rychlým a velmi pozitivním vývojem. I když statistické

Obchodní politika údaje obou zemí se od sebe částečně liší z důvodu jiné metodiky, růstový trend obchodního obratu je shodný. V roce 2012 dosáhl český vývoz rekordní výše 752 milionů dolarů (+20,4 procenta oproti roku 2011), dovoz činil 253 milionů dolarů (-11,62 procenta). Obrat překročil jednu miliardu dolarů (+10 procent oproti roku 2011). V regionu Blízkého a Středního východu představuje Izrael našeho nejdůležitějšího obchodního partnera, v absolutní hodnotě českého vývozu za rok 2012 je Izrael v rámci mimoevropských zemí dokonce na 4. místě za USA, Tureckem a Čínou. Největší část vývozu tvoří osobní automobily Škoda a Hyundai, z dalších (byť řádově již menších položek) stojí za zmínku zařízení pro automatické zpracování dat, výrobky organické

Lighthouse, Dankner), jež investují do výstavby bytových domů, obchodních středisek a kancelářských budov. Vedle investic do nemovitostí je významná i masivní investice společnosti Teva Pharmaceuticals do bývalého výrobního závodu Galena Opava či investice potravinářské firmy Osem (respektive její dceřiné firmy Tival), jež v průmyslové zóně u Teplic postavila závod na zpracování sóji.

perspektivní obory pro české exportéry

Mezi perspektivní obory, ve kterých mohou české firmy uspět, patří špičkové technologie a hi-tech průmysl (ICT, elektronika, biotechnologie, ekologie, software), dopravní infrastruktura (železnice, systémy MHD) či energetika. Zajímavé příležitosti přinášejí i zařízení a technologie pro těžbu, skladování,

V absolutní hodnotě českého vývozu za rok 2012 je Izrael v rámci mimoevropských zemí dokonce na 4. místě za USA, Tureckem a Čínou. chemie (antibiotika, sulfonamidy), nožířské výrobky a holicí čepelky, měřicí přístroje či kondenzátory. Na izraelský trh se dále kromě zmíněných firem zaměřují společnosti, Moravia Steel, Třinecké železárny, Meopta-Optika, Karosa, Procter & Gamble, ETD Transformátory, Škoda Transportation, ŽDB, Barum Continental, Tatra, Dekonta, Sellier & Bellot, Olympus Přerov, Zentiva, Olšanské papírny a další. V dovozu do Česka jsou v hodnotovém vyjádření na prvním místě léčiva, dováženy jsou dále přístroje pro elektronický záznam, insekticidy, herbicidy, optické přístroje, zelenina, zařízení pro zpracování dat či lékařské přístroje. Z izraelských výrobních firem vyvážejících do Česka byly v uplynulých letech aktivní především společnosti Teva (farmacie), Netafim (produkující závlahové systémy), Osem (potravinářský průmysl), Iscar (výrobce kovoobráběcích nástrojů) i četné high-tech společnosti (například Ness, Alvarion). Pro rozvoj vzájemných obchodních vztahů jsou rovněž důležité aktivity izraelských investorů v Česku, jde především o developerské firmy (Africa Israel,

zpracování a přepravu zemního plynu i ocelářský průmysl. Pro Izrael, stát s limitovaným domácím trhem a závislostí na dovozu širokého portfolia výrobků, je zahraniční obchod klíčovým činitelem pro fungování ekonomiky. Izraelské firmy obchodují především s Evropou a USA, stále větší význam ale získává Asie (Čína, Indie). Místním specifikem je nemožnost hospodářské spolupráce se sousedními zeměmi regionu (výjimku – i tak s velkými omezeními – představují Egypt a Jordánsko). Izraelský trh je náročný a v mnoha ohledech specifický. Stále například platí offsetová povinnost zpětného nákupu izraelského zboží ve výši 20 procent hodnoty kontraktu v zakázkách pro celý státní sektor (včetně například municipalit) nebo povinný košer certifikát pro většinu dovážených potravin. Klíčem k úspěchu je vhodný místní partner se znalostí prostředí i jazyka a možností operativního působení na trhu.

Další formy spolupráce

Mezi další formy česko-izraelské spolupráce, které jsou v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, patří program

GESHER / MOST. Cílem programu je podpora společných výzkumných či vývojových projektů českých a izraelských podniků, jejichž výsledky budou inovativní a budou mít tržní potenciál. Na řešení výzkumného projektu se musí podílet nejméně jeden podnik z České republiky a jeden z Izraele. Účast výzkumné instituce je na české straně možná pouze ve spolupráci se soukromou (českou) firmou. Prioritními oblastmi podpory jsou informační a komunikační technologie, udržitelné a čisté technologie, biotechnologie a lékařská technika, oblast zemědělských a potravinářských technologií či moderního strojírenství – nových materiálů, nanotechnologií, kybernetiky, robotiky. Na české straně má program v portfoliu jak ministerstvo průmyslu a obchodu, tak ministerstvo školství, z jehož rozpočtové kapitoly jsou poskytovány finanční prostředky českým účastníkům. Zástupci obou ministerstev také zasedají v hodnotící komisi. V rámci programu GESHER / MOST je plánováno pět tříletých výzev a alokací celkem 300 milionů korun. Zatím poslední V. veřejná soutěž byla vyhlášena 16. září a má uzavírku 6. prosince 2013. Podstatou dalšího projektu – Czech -Accelerator – je umožnění pobytu zástupců start-upů a malých či středních českých firem v zahraničních technologických centrech se zaměřením na školení, networking, cílené představení potencionálním partnerům, zlepšení podnikatelského plánu, prodejní a komunikační techniky, pomoc při vyhledání rizikového kapitálu a byznys andělů. Program probíhá v USA od roku 2011, v roce 2012 byl rozšířen na Singapur, Izrael a Švýcarsko. Prioritními obory v Izraeli jsou informační a komunikační technologie, čisté technologie, biotechnologie a life science. Letos v květnu se v Praze uskutečnil seminář Czech-Israeli Workshop on Innovative Thinking, na který ministerstvo průmyslu a obchodu (agentura CzechInvest) pozvalo pět předních izraelských odborníků v oblasti podpory inovací a konkurenceschopnosti. Seminář měl u českých účastníků velký úspěch, izraelské straně navrhneme v horizontu dvou let seminář znovu zopakovat.


23

Obchodní politika

Vyšší daňové úlevy pomohou snížit nedostatek technicky vzdělaných lidí Zákonné opatření, které zavádí například tzv. podniková stipendia, schválil Senát. Nyní novela čeká na potvrzení novou Poslaneckou sněmovnou.

Č

eská republika jako průmyslová země po léta nabízí zahraničním investorům mix výhodných podmínek. Mezi nejdůležitější z nich patří strategické umístění v centru Evropy a kvalifikovaná pracovní síla v technických oborech. Zatímco zeměpisná poloha je v Evropě 21. století snad již neměnná, s demografickými a sociálními změnami posledních let hrozí, že generaci techniků odcházející do starobního důchodu bude jen obtížné nahradit. Zaměstnavatelé si dlouhodobě stěžují na nedostatek kvalifikovaných absolventů pro průmysl. Jednak jich není dost, což v současné době řeší firmy a vlády i v mnoha západních zemích, zároveň mnozí z nich nejsou připraveni na firemní podmínky a technologii. Jedná se jak o vysokoškoláky, tak především o středoškolsky vzdělané odborníky pro střední pozice a kvalifikované řemeslníky. Silně se projevuje pokles demografické křivky, která v těchto letech dosahuje svého dna, dále nepříznivě působí odklon od tradičních technických oborů k humanitním a honba za tituly, což se snaží zvrátit jak sami zaměstnavatelé, tak orgány veřejné správy různými informačními a osvětovými kampaněmi a podporou spolupráce firem a škol.

Německý model u nás není reálný

Několik posledních ministrů průmyslu a obchodu si vytklo technické vzdělávání jako svou osobní prioritu, což vedlo k vyšší aktivitě ministerstva v oblasti, která již mnoho let není pod jeho přímým vlivem. Navázali jsme spolupráci se zaměstnavateli, především Svazem průmyslu a dopravy ČR a Hospodářskou komorou ČR, i zástupci akademické

24


České firmy si často stěžují na nedostatek mladých kvalifikovaných řemeslníků. Na ilustračním snímku je student ve firmě Gerresheimer v Horšovském Týně, která produkuje plastové výrobky pro farmacii. foto: HN – Lukáš BíBa

Eduard Muřický Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

[email protected]

Obchodní politika sféry z Fóra průmyslu a vysokých škol. V rámci aktivit souvisejících s dalším vzděláváním či financováním rozvoje škol z operačních programů se rovněž setkáváme s řediteli středních odborných škol a spolu s kolegy z ministerstva školství nasloucháme jejich zkušenostem či problémům. Na základě této spolupráce se všemi zmíněnými partnery byla vytipována některá opatření, která byla prosazena do vládních usnesení 20. prosince 2012 (Návrhy opatření vlády pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti) a 9. ledna 2013 (Nová opatření na podporu odborného vzdělávání). Ta by měla pomoci jak odbornému školství, tak konkurenceschopnosti naší ekonomiky. V posledních letech se velmi mluví o zavádění duálního systému po německém vzoru, což s ohledem na zcela jiný model školského systému i organizace podnikatelů v ceších a zaměstnavatelských svazech není reálné. Co však zcela jistě implementovat chceme, je úzká spolupráce firem a škol a maximální možný podíl praktické výuky přímo na pracovištích. Jedním z opatření, jak toho chceme dosáhnout, je daňové zvýhodnění společností a firem, které se ve spolupráci se školami podílejí na praktické výuce studentů, což by posílení firemní praxe mělo napomoci. V březnu tohoto roku z iniciativy Svazu průmyslu a obchodu, Hospodářské komory, Fóra vysokých škol a průmyslu a také ministerstva průmyslu a obchodu vznikl poslanecký návrh novely zákona o daních z příjmů, který obsahoval tři opatření. Zvyšoval hranici daňové uznatelnosti motivačního příspěvku, kterému pro zjednodušení říkáme podniková stipendia. Dále nastavil podmínky zvýšených odpisů majetku, který poplatník pořídí a alespoň zčásti bude využívat pro potřeby výuky. Třetím mechanismem byly paušální odpisy, které by kompenzovaly část nákladů souvisejících s pobytem žáků na pracovišti. Poslanecký návrh prošel prvním čtením a rozpoutala se kolem něj intenzivní diskuse. Během projednávání ve sněmovních výborech došlo na intenzivní jednání se zástupci ministerstva financí a ministerstva školství. Výsledný návrh, který se od původního liší především v mechanismu odpisů na žáka (už nejsou paušální, ale odvozují se plynule

Co zavádí nová podpora odborného školství, kterou schválil Senát Zvýšení limitu pro daňovou uznatelnost podnikových stipendií z 2000 Kč na 5000 Kč měsíčně u středoškoláků a z 5000 Kč na 10 000 Kč u vysokoškoláků. Odečitatelnou položku ve výši 200 Kč na žáka/studenta a hodinu odborného výcviku nebo praxe na pracovišti poplatníka. Dodatečný odpočet 50 % nebo 110 % vstupní ceny majetku pořízeného a alespoň částečně využívaného pro účely odborného vzdělávání v závislosti na míře jeho využití pro tento účel.

od počtu hodin v praxi), se objevil hned ve dvou sněmovních tiscích. Vzhledem k rozpadu vlády a rozpuštění Poslanecké sněmovny se již poslanecký návrh nestihl projednat, ale opatření prošla druhým a třetím čtením v komplexní vládní novele daňových zákonů. Ta pak byla Senátem nejprve odmítnuta, ale v říjnu tohoto roku v okleštěné podobě byla schválena jako zákonné opatření Senátu. V tuto chvíli se čeká na potvrzení zákonného opatření nově zvolenou Poslaneckou sněmovnou. Poté by měl být zpracován metodický předpis, aby podnikatelé získali právní jistotu a začali nové mechanismy podpory odborného školství využívat.

prognózy: jací lidé budou firmám chybět

Dnes se setkáváme se středními školami, které mají několik partnerských firem pro každý obor a nemají nejmenší problém umístit žáky na praxi. Perfektním příkladem jsou jižní Čechy, kde je podprůměrná nezaměstnanost a firmy se musí o absolventy často přetahovat. Na druhou stranu v jiných regionech se tuto spolupráci nedaří rozvinout v takové míře. Vycházíme z předpokladu, že ne každé firmě se v současné ekonomické situaci vyplatí investovat čas, peníze, lidi a know-how do přípravy středoškoláka nebo vysokoškoláka přímo na pracovišti. Zároveň ne každá škola dosáhne na investice do vybavení v řádu milionů nebo desítek milionů

korun z Evropských fondů, což pak společně vede k tomu, že absolventi se připravují především ve školních dílnách, přinejmenším zčásti na zastaralém a dnešní firemní praxi nevyhovujícím vybavení. Jak jsem již zmínil, z duálního systému si chceme vzít především vysokou míru praktické výuky v technických oborech středních škol. Školské vzdělávací programy již dnes umožňují do značné míry přizpůsobovat výuku na jednotlivých školách potřebám regionálních zaměstnavatelů. Popularizační kampaně pomalu přinášejí výsledky a některé obory se opět zaplňují. Je tedy na firmách, aby se chopily příležitosti a podílely se na přípravě kvalitních absolventů pro svoji budoucnost, například s využitím daňových zvýhodnění. S tím souvisí i potřeba spolupracovat s krajskými samosprávami a pobočkami Úřadu práce na vytváření prognóz budoucích potřeb trhu práce, aby bylo možné zhruba se čtyřaž pětiletým předstihem upravovat nabídku oborů. Německý model se bez toho neobejde a od letošního školního roku takové prognózy zavádějí na Slovensku. Vzhledem k tomu, že jednu z nejdůležitějších rolí ve volbě studijního směru a následné kariéry hraje neformální vzdělávání během základní školní docházky, do budoucna uvažujeme o rozšíření daňových odpisů i na jednotlivce pro tuto oblast. Ne všechny aktivity lze zahrnout do daňového přiznání jako dar. Rádi bychom přivedli více odborníků k dobrovolnickým aktivitám v rámci občanských sdružení, která organizují školní a mimoškolní technické kroužky a podobně. Závěrem musím konstatovat, že ačkoliv jsou daňová zvýhodnění důležitým krokem, o kterém se mnoho let pouze mluvilo a který zaměstnavatelé vítají, jedná se jen o jeden kus mozaiky. Abychom dosáhli společného cíle, jímž je vysoká připravenost absolventů na zaměstnání a naopak minimální absolventská nezaměstnanost, musí spolupracovat všechna zainteresovaná ministerstva, krajské úřady, představitelé škol, zaměstnavatelů i veřejnosti. Domnívám se, že se nám to v poslední době daří, což mě naplňuje jistým optimismem.


25

Obchodní politika

Ministerstvo má nová zastoupení v cizině Ministerstvo průmyslu a obchodu otevírá na podzim další zahraniční zastoupení, která spolu s agenturou CzechTrade pomáhají českým exportérům získat obchodní příležitosti.

Zdeněk Vališ

pověřený řízením agentury CzechTrade

[email protected]

Z

atímco na začátku roku bylo v zahraničí 32 zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu, na konci roku počítáme s 56 zastoupeními. Místa vybíráme společně s ministerstvem zahraničních věcí, Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou ČR. Mezi výsledky této spolupráce patří posílení stávajících zastoupení v Brazílii nebo Velké Británii a také otevření čtyř nových zahraničních kanceláří v následujících, pro exportéry jistě zajímavých, zemích.

Austrálie

Kancelář v Sydney se bude soustředit na podporu českých podnikatelů a exportérů do Austrálie, na Nový Zéland i Oceánie. Čeští podnikatelé na tamním trhu mají potenciál uspět s technologiemi určenými pro důlní průmysl, dodávkami pro kolejová vozidla, nanotechnologiemi i vývojem tzv. pokročilých materiálů či vývozem spotřebního zboží a potravin. V následujícím roce se české firmy mohou účastnit národní expozice na veletrhu informačních technologií CeBIT Australia, dále významných veletrhů CORE 2014 (kolejová vozidla), Mining Australia 2014 (důlní průmysl), Fine Food Australia či DesignEX. Vedoucí nově otevřené kanceláře v Austrálii Vojtěch Helikar dříve pracoval v agentuře CzechInvest jako sektorový specialista. Své zkušenosti tak bude moci uplatnit mj. při jednání s potenciálními australskými investory v Česku.

Maroko

Země nyní patří k politicky nejstabilnějším průmyslově se rozvíjejícím zemím severní Afriky. Budování nových továren, dopravní infrastruktury i technologických středisek v blízkosti velkých měst přináší zajímavé příležitosti pro české exportéry. Překážkou větší dynamiky vzájemných obchodních vztahů je však malá znalost Maroka 26


Ministerstvo průmyslu a obchodu má nové zastoupení také v Sydney. ilustrační foto: shutterstock

mezi českými podnikateli a lepší to není ani opačně. Tento nedostatek se bude snažit odstranit kancelář v Casablance vedená Josefem Vrbenským. Ten získal zkušenosti na marockém trhu při svém dřívějším čtyřletém působení na Velvyslanectví ČR v Rabatu.

spektivu zejména těžba energetických surovin. To se odráží i na souvisejících odvětvích – petrochemie, doprava, obráběcí a tvářecí stroje, energetika, zdravotnictví a školství. Zde všude mohou české firmy najít uplatnění.

Argentina

Vývoz českého zboží a služeb do Izraele dosáhl v roce 2012 rekordní hodnoty 752 milionů dolarů. Vedoucí zastoupení Jiří Rak se proto bude snažit představit perspektivu tohoto trhu i dalším, především menším a středním podnikům. Využije přitom poznatky a zkušenosti získané během svého předchozího působení v Jihoafrické republice, USA a Spojených arabských emirátech, kde zastupoval jak státní, tak i soukromý sektor. Jiří Rak využil k představení nového zastoupení ministerstva v Tel Avivu Česko-izraelské obchodní fórum, kterého se 7. října účastnila podnikatelská delegace doprovázející prezidenta Miloše Zemana při návštěvě Izraele. Během fóra bylo podepsáno Memorandum o spolupráci s partnerskou organizací Israel Export & International Cooperation Institute.

Argentina je po Brazílii a Mexiku třetí nejsilnější ekonomika Latinské Ameriky. Země je zároveň členem klubu nejmocnějších zemí planety – G20. Pozornost českých firem si tedy jistě Argentina zaslouží. Nová kancelář ministerstva průmyslu a obchodu v Buenos Aires, kterou vede Milan Harmáček, je zde proto, aby pomohla českým firmám proniknout do této zajímavé země. V říjnu jednala vládní delegace Argentiny ve Washingtonu se zástupci MMF a Světové banky. Nový program financování Světové banky znamená pro Argentinu významnou pomoc, pro české firmy to je možnost vrátit se na zdejší trh a celkově posílit českou ekonomickou přítomnost v oblasti Cono Suru (jih Jižní Ameriky). V Argentině má velkou per-

Izrael

Obchodní politika

Překážek pro obchod ve světě přibývá, pomoc nabízí speciální databáze Překonávání překážek na trzích mimo EU je stále náročnější disciplínou mezinárodního obchodu. Přibývá skrytých, mnohdy i nečitelných obchodních bariér. Klíčovým proexportním nástrojem je Databáze pro přístup na trh.

P

řes veškerá politická prohlášení o boji proti protekcionismu ve světě nadále přibývá nových pravidel narušujících obchod. Podle zprávy Evropské komise, monitorující potenciálně restriktivní opatření, stoupl v letošním roce jejich počet již na znepokojivých 690. Naopak odstranění stávajících překážek je spíše vzácným jevem: za poslední rok se podařilo eliminovat pouze 19 existujících obchodních omezení. Mnohé obchodní bariéry ale nejsou nepřekonatelné, pokud jim aktéři se stejnými zájmy čelí spojenými silami.

podmínky pro obchodování jsou často nečitelné

Zejména v době ekonomické stagnace je prosazování myšlenek volného obchodu během na velmi dlouhou trať. Pro zachování rovných podmínek obchodování pro naše vývozce je proto nutné hledat účinná řešení jejich každodenních problémů. V krátkodobém horizontu totiž nezbývá nic jiného než pružně reagovat na neustále méně transparentní formy obchodních omezení. Zavádění cel nebo zvyšování celních sazeb patří dnes již mezi ojedinělé ochranářské praktiky. V současnosti nabývají překážky nejčastěji podoby technických, bezpečnostních, sanitárních nebo daňových předpisů. Druhým rozměrem mnohdy nepřehledné situace v mimoevropských státech je nejasná aplikace pravidel. Přestože platné předpisy často odpovídají mezinárodním závazkům třetí země (země mimo EU), jejich použití příslušnými orgány v praxi může být v důsled-

Seminář: Otevírání bran exportních trhů Svaz průmyslu a dopravy ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR pořádají 15. ledna 2014 seminář Otevírání bran exportních trhů. Ten bude zaměřený na možnosti překonávání obchodních překážek, se kterými se potýkají čeští vývozci na trzích mimo Evropskou unii. V rámci semináře budou prezentovány informační kanály, kterými exportéři mohou získávat informace o situaci v třetích zemích, a způsoby, jakými se mohou podílet na zlepšení konkrétních vývozních podmínek. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu a Svazu průmyslu a dopravy ČR představí jednotlivé platformy spolupráce, jejichž využití vede k efektivnímu tlaku na prosazení českých obchodních zájmů. Účast na semináři je zdarma, registrace je možná do 10. ledna 2014 na internetové adrese www.spcr.cz, viz Kalendář akcí.

ku diskriminující. V takovém případě je nejúčinnější obranou jasně zacílený tlak na zodpovědné instituce.

Důležité je nepodcenit kvalitu informací a spolupráce

Efektivní překonávání překážek je nemyslitelné bez přístupu k informačním zdrojům, které drží krok s neustálým vývojem obchodních politik třetích zemí. Skutečný význam informací je

Oto Šimák odbor obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací, MPO

[email protected]

však umocněn až spoluprací napříč relevantními strukturami, jako jsou sektorové svazy a státní aparát, reprezentovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Informace musejí plynout oběma směry, aby bylo možné i na vyšších úrovních řešit problémy, které naše vývozce skutečně pálí. Bez této zpětné vazby se vytrácí podstata proexportního úsilí české strany.

Databáze informací provozovaná evropskou komisí je zdarma

Klíčovým nástrojem, který koncentruje veškeré aktuálně dostupné informace o podmínkách vývozu, je Databáze pro přístup na trh / Market Access DataBase, provozovaná Evropskou komisí (webové stránky madb.europa.eu/madb/ indexPubli.htm). Databáze je zájemcům k dispozici zdarma, ačkoliv hodnota takto obsáhlého informačního celku by při zpracování soukromou poradenskou firmou přesahovala finanční možnosti leckterého malého nebo středního podniku. Ve srovnání s ostatními členskými státy je tato služba využívána tuzemskými podnikateli jenom zřídka, což je vzhledem k jejímu potenciálu škoda. Intenzivnější práce s tímto instrumentem, včetně otevřených požadavků českého byznysu, ve finále povede k účinnějšímu prosazení obchodních zájmů našich firem v zahraničí. Veškeré problémy spojené s vývozem mimo Evropskou unii je možné konzultovat s ministerstvem průmyslu a obchodu na e-mailové adrese: [email protected].


27

Informační servis pro podnikatele

Aliance České dobývací techniky se představila klíčovým hráčům v Turecku Devět českých firem se prezentovalo majitelům a provozovatelům tureckých dolů.

Milan Ráž ředitel sekce služeb pro exportéry, CzechTrade

[email protected]

A

liance České dobývací techniky (CDT) je dobrovolným sdružením firem, které se zabývají dodávkami do povrchových i hlubinných dolů. Díky společnému zájmu a spojení mohou členové aliance snížit náklady na zahraniční reprezentaci, sdílet informace o zahraničních trzích a pořádat podnikatelské mise. Podnikatelskou misí byla i cesta členů CDT do země s vysokým potenciálem – Turecka. Akci v září zorganizovaly zahraniční zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Turecku, agentura CzechTrade, zahraniční úřad v Ankaře a generální konzulát v Istanbulu. Devět českých firem se představilo významným státním i soukromým společnostem, které jsou majiteli a provozovateli dolů.

Zásoby lignitu a černého uhlí

„Na turecký energetický sektor se dlouhodobě soustřeďujeme a uvědomujeme si, že je jedním z nejvýznamnějších,“ říká vedoucí zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Istanbulu Michal Koščo. A doplňuje: „Velká řada nových energetických projektů, která je v Turecku rozpracovaná, je spojená s dobýváním místních surovin.“ Podle zahraničního zástupce má Turecko zásoby především lignitu a menší zásoby černého uhlí. Turecké státní instituce pronajímají soukromým společnostem těžební místa a na některých stále těží. Na tureckém trhu působí i několik soukromých investorů, kteří mají těžební aktivity spojené s generací energie. Zástupci českého státu se napříč resorty snaží dlouhodobě mapovat a vytvořit podmínky pro vstup na turecký trh. Připravili obchodní cestu členů České dobývací techniky a představili je přímo v sídlech tureckých společ28


Na snímku z turecké prezentace jsou zleva: Jiří Šarec z firmy T Machinery, Libor Vacek z firmy Enelex, tlumočnice Eva Güneş a Aleš Milde z firmy T Machinery. FoTo: czechTrAde

ností tak, aby byla zajištěna co největší účast lidí s rozhodujícími pravomocemi i technických odborníků, kteří se podílejí na výběru technologií. Pro většinu představitelů českých firem to nebyla první cesta do Turecka. Mnozí působí a úspěšně dodávají na turecký trh řadu let. Účastníkem mise byla i Česká exportní banka, která představila možnosti exportního financování, které pomáhá v Turecku prodávat české technologie.

Chystají se další cesty

V Turecku se vyplatí partnerům připomínat a udržovat neustálý kontakt. Zároveň je dobré ukázat, že si protějšku vážíte a přijedete za ním. Proto byly součástí mise dvě společenské akce, na kterých byl prostor pro bližší sezná-

mení s tureckými partnery. Pozvání na různé prezentace na veletrzích nebo v hotelích moc nefunguje. „Věřím, že v průběhu prezentací se podařilo českým firmám představit své produkty a naopak od tureckých společností získat informace o investičních záměrech. Zároveň doufám, že se firmám podaří proměnit potenciál této akce v konkrétní obchodní případy,“ uvádí Michal Koščo. Na začátek příštího roku se chystá další akce v Turecku. Konkrétně v únoru mise EPC contractor (Engineering Procurement Construction – realizace projektu od návrhu až po celkové dokončení díla) a v dubnu mise českých energetiků. Zájemci o akce mohou sledovat webové stránky CzechTrade, kde se dozvědí více.


Firmy mohou do Izraele na zkušenou České začínající firmy získávají zkušenosti v kalifornském Silicon Valley, Švýcarsku nebo třeba Izraeli.

Petra Menclová PR Executive, CzechInvest

[email protected]

Pohled na Tel Aviv. Ilustrační Foto: shutterstock

D

o Izraele na zkušenou se české start-upy mohou vydat díky projektu CzechAccelerator 2011–2014 agentury CzechInvest. Izrael je jednou z pěti destinací po celém světě, kam agentura vysílá podnikatele sbírat zkušenosti a rozvíjet se. Není divu. V Izraeli vzniká nejvíce start-up společností v přepočtu na obyvatele a rizikový kapitál si jich zde hledí také více než kdekoli jinde na světě.

příspěvek na poradenství nebo patent

„Historie novodobého izraelského státu je poměrně mladá, už od začátku se však země zaměřila na vzdělání, aplikovaný výzkum a podporu start-upových společností,“ říká Marian Piecha, generální ředitel agentury CzechInvest, která pilotní část projektu CzechAccelerator spustila už v roce 2010. Tehdy mířili jeho účastníci jediným směrem – do kalifornského Silicon Valley. Dnes už si mohou vybrat navíc z Bostonu

na východním pobřeží USA, Švýcarska, Singapuru a právě Izraele. „Na místě máme už dva roky navázanou spolupráci se společností The Trendlines Group, která v Izraeli provozuje dva podnikatelské inkubátory. Ty se zaměřují zejména na zdravotnickou techniku, biotechnologie, Life Sciences a oblast čistých technologií,“ vypočítává manažer projektu CzechAccelerator Luboš Matějka. V inkubátoru mají účastníci zajištěný plně hrazený pronájem kanceláří včetně služeb recepce a konferenčních místností. Je pro ně připraveno čtyřdenní předodletové školení a po příletu jednodenní školení o ekosystému v destinaci. Získat mohou příspěvek na poradenství a coaching, například v oblasti tržní strategie, obchodních plánů nebo marketingové strategie. Mohou také získat až 100% příspěvek na pořízení ochrany práv duševního vlastnictví (například mezinárodní patent či mezinárodní ochrannou

známku) nebo na účast na odborných konferencích a seminářích.

rychlý průběh byznysu

Pobyt v izraelském podnikatelském inkubátoru absolvovala od února do června 2012 společnost DAP Services. Ta se zabývá diagnostickou metodou barvověslovních asociací (jde o nástroj, který je schopen názorně objasňovat strukturu i průběhy myšlení a cítění) a metodou objektově-komunikační analýzy vědomí (OKAV). Izrael je úzce napojený na americký trh. Díky tomu se firmě podařilo navázat spolupráci nejen zde, ale i ve Spojených státech. „Překvapením pro nás bylo, jak zkreslený obrázek o Izraeli podávají média,“ říká ředitel firmy DAP Services Jiří Šimonek. „Uvítala nás prosperující země evropského typu. Výhodou je, že Izrael je malá země, všichni klíčoví hráči se znají a byznys zde probíhá velmi rychle. To, co se nám nepodařilo v Česku za několik měsíců, jsme zde zvládli za pár týdnů,“ dodává.


29


Cesta, jak nastartovat náš export Naši ekonomiku může „nakopnout“ slabší kurz měny, pomohly by také nižší ceny energií.

30


Dvě cesty pro český export – růžový a černý scénář

Tržní podíl ČR na světovém exportu v % (modrá křivka). Výpočet = export ČR / světový export*100

1,2 1,0

Růžový scénář

0,8

Trend

Černý scénář

0,6 0,4

K tomu je třeba aktivovat „nakopávací“ mechanismy v ekonomice. Jejich filozofie vychází z rovnice zisku exportérů, tedy firem, které nás živí (nechť zisk exportéra = tržby minus náklady). Po téhle rovnici musíte jít, zlepšit její výsledek, tedy zvýšit tržby, nebo snížit náklady. A jak zvýšit tržby? V recesi asi těžko může většina firem na zahraničním trhu zdražit, neb by jim zakázky ukradla konkurence. Zbývá vám jít po kurzu. Slabší koruna znamená, že exportér inkasuje z prodeje výrobku v zahraničí více. Proto se Česká národní banka na kurz zaměřila a bude se snažit ho držet slabší, než jsme byli zvyklí. Co by za to jižané svázaní eurem teď dali – jim kurz vůči konkurenčním státům oslabit nemůže.

Seminář s Alešem Michlem Pokud chcete od Aleše Michla slyšet více zajímavých informací, přijďte na seminář s názvem Konkurenceschopnost podniku v mezinárodním obchodě aneb jaký bude rok 2014?, který pořádá agentura CzechTrade 4. prosince 2013. Více na webu www.exportnivzdelavani.cz.

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

0,0

2001

0,2

2000

J

ak v roce 2014 více růst? Co chtít od nové české vlády? Nejdříve se podívejme, jak na tom jsme: v roce 2000 byl tržní podíl Česka na světovém exportu 0,45 procenta. Do roku 2008 (ve zlatých časech) i přes silnou korunu vystoupal až na 1,04 procenta – to se psal únor 2008. Pak už to je boj. Trend se pomalu začíná otáčet, ztrácíme trhy. Není to nejhorší (viz graf), ale... Nyní máme podíl na světovém exportu 0,84 procenta. A před sebou podle mě dva scénáře: černý (budeme dále ztrácet trhy a nuceni zlevňovat vyvážené zboží) a růžový (podaří se nám stabilizovat pozici, možná si vzít část trhu zpět). Každý manažer ví, co dělat – od vlády bych strojařům přál, ať jim dá „klid na práci“ a nezvyšuje daně. Proč klid na práci? Ekonomika má v sobě „nakopávací“ mechanismy, které ji mohou rychle nastartovat, nezávisle na politické impotenci k reformám. A proč vůbec růst? Aby firmy vytvářely nová pracovní místa. Je nesmysl prahnout po dřívějším šesti- či sedmiprocentním růstu. Ale růst o dvě tři procenta by se hodil, Česko je v nejdelší recesi v historii. Je problém najít práci, i když chcete pracovat. Je problém i v tom, že řada firem by nabrala vyučené lidi, ale nejsou. „Nakopnutí“ růstu a vidina většího výdělku v technických oborech by mohly tyto dva problémy zmírnit. Po hospodářské depresi v letech 1929 až 1933 „nakopla“ ekonomiku druhá světová válka. Pak už se vše betonovalo a montovalo. Tohle si snad nepřejeme. V Japonsku zkoušeli dvacet let „nakopnout“ růst na dluh. Pokud by to šlo, museli by být s největším dluhem na světě mistři v růstu, ale nejsou. Takže jak z recese? Vezměte si to za celou Evropu. Evropě nepomůže fiskální, bankovní ani jiná unie. Ani unie unií. Klíč je v tom, že firmy, podnikatelé se musejí vrátit k zisku. Vydělávat pro svou zemi. Zároveň vytvářet nová pracovní místa, dávat lidem práci a platit tady daně.

Aleš Michl hlavní investiční stratég v Raiffeisenbank CZ

Zdroj dat: Bloomberg

Jak snížit náklady? Snížit mzdy nebo ceny energií. Snížení mezd je „nakopávací“ mechanismus spíše pro jižany. V Česku naštěstí domácí průmyslové firmy neztrácí podíl na světovém trhu, většina z nich je konkurenceschopná. Vezměte si ale třeba srovnání Španělsko versus Německo. Za poslední dekádu vzrostla produktivita práce v Německu o 13 procent, zatímco ve Španělsku o 5 procent. Za stejné období platy v Německu o 14 procent, ale ve Španělsku o 38 procent. Snížení mezd je pro jižany jedna z cest, jak někdy zdravě růst, byť tahle cesta vede přes další recesi, neboť po snížení mezd pošlete domácí spotřebu „do háje“ (odejít z eura a zkusit oslabení kurzu je pro ně podle mě lepší). V pobaltských ekonomikách si snížili platy o 50 procent, aby jejich firmy přežily konkurenci a vydělaly pro národ. A pak zbývá cesta snížení cen energií. A to nám nejde. Jinými slovy v recesi nepadá cena energií jen hlupákům. Shrnuto: slabší kurs měny (pomoc podnikům s tržbami) plus snížení nákladů (přes energie, ne přes mzdy) je to, co nás může „nakopnout“. I tehdy, když svět kolem už třeba neporoste tak rychle jako dříve.


České firmy z leteckého průmyslu se úspěšně prezentovaly v Číně V provincii Sečuán nabídly české společnosti své služby a produkty v oblasti soukromého létání a byl o ně zájem.

Ladislav Graner vedoucí zastoupení MPO v Chengdu

[email protected]

V

reakci na postupné otevírání čínského leteckého prostoru, razantní zvyšovaní koupěschopné poptávky v Číně a zájem o spolupráci se zahraničními subjekty byl v říjnu v západočínském Chengdu organizován Český letecký seminář. Cílem bylo představení uceleného řešení produktů a služeb českých firem v leteckém průmyslu za účelem zavedení soukromého (sportovního) létání v Číně. Seminář byl součástí 8. podnikatelského a technologického veletrhu Evropské unie a Číny (8th EU-China Business & Technology Cooperation Fair). Z české strany byla akce podpořena aktivní účastí delegace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, vedené náměstkem ministra Milanem Hovorkou, který několikrát vystoupil a jednal o rozvoji stávající i budoucí spolupráce Česka a Číny, a to nejen v leteckém průmyslu. Na úvodní seminář, kde byl prezentován český letecký průmysl a ucelené A-Z řešení, navázaly rozhovory českých účastníků s čínskými partnery. „Tak připravenou akci v takovém rozsahu jsem v Číně ještě nezažil,“ řekl Zdeněk Prokop ze společnosti AeroTrade. „Zájem o naše produkty překonává mé očekávání, čínské firmy zde na jednání se mnou čekají frontu,“ dodal. Podobně mluvil i Pavel Nedvídek z Česko-čínské smíšené komory pro rozvoj a investice, která společně s firmou TL-Ultralight vystavila na veletrhu (který byl součástí Western China International Fair 2013) letoun TL-2000 Sting S4: „Zájem o naše letadlo je enormní, jen za první den jsme měli sedm návštěv televizních štábů a vládních představitelů, o jednotlivých novinářích ani nemluvím. Děkujeme panu náměstkovi za podporu a zastoupení českého ministerstva v Chengdu

Nejatraktivnějším exponátem na výstavě Western China International Fair 2013 se stalo české letadlo TL-2000 Sting S4. Foto: Jan Fridrich / Letecká amatérská asociace Čr

za možnost být zde přítomni.“ Zástupci ministerské delegace se setkali s ředitelem Chengdu Hi-Tech Developmnet Zone, panem Liu Chaem. Cílem diskuse byl vstup českých leteckých firem na západočínský trh a založení leteckého klastru v Chengdu (provincii Sečuán) s uplatněním uceleného A-Z řešení. K rozvoji spolupráce Česka se západočínskou provincií Sečuán i v dalších oborech proběhlo setkání s prezidentem China Council for the Promotion of International Trade – Sichuan Council, panem Li Gangem, který vyjádřil zájem o oficiální účast provincie Sečuán (přibližně 20 až 30 společností) na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2014 v Brně. Dále se jednalo s Chengdu Modern Logistic Development Bureau ohledně zavedení přímého leteckého spojení Praha–Chengdu operované čínským leteckým dopravcem.

Podobné aktivity obou současných zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Číně (v Chengdu a v Šanghaji) by do konce roku mělo posílit zastoupení v Pekingu. Na příští rok se také plánuje otevření dalšího v jihočínském Guangzhou. V tomto ohledu širší pokrytí miliardové Číny umožní včasnou reakci na měnící se trendy, poptávky či zájem o spolupráci se zahraničními subjekty v daných regionech. Každé zastoupení nabízí českým firmám řadu služeb z oblastí exportního poradenství, informačního servisu či vzdělávání. Jedná se o služby marketingového charakteru zahrnující průzkum trhu, vyhledání obchodních kontaktů, ověření zájmu o konkrétní obchodní spolupráci nebo dlouhodobé exportní asistence. Dále nabízí také v Číně velmi využívanou přímou asistenční podporu v daném regionu.


31


Ze světa: v Africe roste spotřeba piva, Rumunsko sází na zemědělství Dita Nedělková centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

rostoucí trh s pivem v Africe

Podle společnosti SABMiller jsou hlavním hybatelem světové spotřeby piva rozvíjející se trhy, kde se každým rokem zvyšuje spotřeba na hlavu tak, jak rostou příjmy ve vybraných regionech Afriky, Jižní Ameriky a Asie. Trendem je, že roste jak podíl mezinárodních, tak místních značek. Například v Jižní Africe (JAR) se v posledním roce zčtyřnásobil počet minipivovarů a předpokládá se, že v roce 2014 stoupne jejich počet až na sto díky stoupající poptávce po speciálních a domácích pivech. Afrika je pro investory zajímavá i proto, že v roce 2050 její populace stoupne na dvě miliardy, což představuje velmi slibný trh díky urbanizačnímu trendu a zavedené spotřebě piva. U jiných ekonomik se zase předpokládá ekonomický pozitivní růst – například Nigérie, jež by mohla být v roce 2035 srovnatelná s Velkou Británií, a to i spotřebou piva.

Maroko – ropná budoucnost?

Ropné společnosti stále více obracejí svůj zájem na průzkum ropných nalezišť v Maroku. Tento trh získává na atraktivitě především pro svou politicko -ekonomickou stabilitu a podporu technologických řešení, která umožňují snadnější dobývání této cenné suroviny na moři. Maroku nahrávají i destabilizační procesy na Blízkém východě, obavy z bezpečnosti v Alžírsku i nepravidelnost v dodávkách z Libye. Maroko navíc vychází developerům vstříc, například slibuje nálezcům ložisek 30procentní slevu z částky, kterou společnosti budou muset zaplatit v případě objevu. Fiskální podmínky a rozvinutá infrastruktura jsou dalšími faktory, které lákají společnosti k investicím do průzkumů. Během uplynulého roku a půl bylo pobřeží Maroka důkladně mapováno nezávislými průzkumníky, z největších vyberme společnosti jako

32


konZumAce pivA v AfRice. foto: ReuteRs

Australia’s Pura Vida Energy, BP, Chevron, Kosmos Energy nebo Cairn Energy. Jen první jmenovaná mluví o počáteční investici v řádu 0,5 až 1 miliarda dolarů. Tyto snahy vyplývají z faktu, že Maroko je zemí závislou na dovozu energie. Dováží totiž 95 % své spotřeby. Růst spotřeby elektrické energie je však až šest procent ročně, vláda se proto snaží o co nejvyšší pokrytí spotřeby obnovitelnými zdroji. Pokud naleziště ropy budou potvrzena, může Maroko z vývozu strategické suroviny čerpat finance na výstavu vlastních solárních elektráren a stát se méně energeticky závislou zemí.

rumunsko sází na moderní zemědělství

Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) by měla rumunská ekonomika za rok 2013 vzrůst přibližně o dvě procenta, což odráží dobré výsledky v zemědělství. Pro svou provázanost se zemědělským sektorem je však ekonomika poměrně zranitelná vůči

různým rizikům, ať už se jedná o zhoršené klimatické podmínky na jedné straně, nebo pokles domácí spotřeby a nízkou míru státních i zahraničních investic na straně druhé. Prozatímní odhad MMF pro rok 2014 však i přesto předpokládá pozitivní růst rumunské ekonomiky, a to až tempem 2,2 procenta ročně. Jednou z budoucích cest je rozvoj a podpora moderního a udržitelného zemědělství, jehož produkty již teď mají v Evropě velmi dobré postavení, zejména z oblasti vinařství, ekologického farmářství a včelařství. To ze strany státu předpokládá revizi územního plánování s ohledem na zemědělskou a lesní půdu, legislativní zjednodušení hospodaření spolu s podporou dynamického podnikání v tomto sektoru, nastavení možných způsobů kooperace mezi zemědělci a podporu většího zapojení do potravinářských řetězců. Zapotřebí jsou i zvýšené investice například v oblasti zavlažovací infrastruktury anebo výzkumu a vývoje.

Kalendář akcí

Exportní vzdělávání a chystané veletrhy exportní vzdělávání pro české firmy

4. 12. 2013, Praha konkurenceschopnost podniku v mezinárodním obchodě aneb jaký bude rok 2014?

Diskuse s předním českým ekonomem Alešem Michlem o ekonomice a podniku v čase krize a po ní, o konkurenceschopnosti ekonomiky a firmy, o budoucnosti eura, dolaru a nástupu juanu. Dozvíte se o trendech v mezinárodním obchodě a o tom, co vše se změní. Více najdete na www.czechtrade.cz.

9. a 10. 12. 2013, Praha obchodní vyjednávání, zvládání námitek

Lektor dvoudenního semináře představí nová kreativní řešení obchodních případů. Účastníci si nanečisto natrénují strategie a techniky, které zajistí optimální výsledek. Cenná je i bezprostřední zpětná vazba, která v praxi často chybí. Kontakt: [email protected].

Cena: 5324 kč

Vybrané zahraniční veletrhy, na kterých mohou firmy využít výhod společné české prezentace

Více na www.czechtrade.cz

25.–28. 3. 2014 MetALLooBrABotkA.sVArkA – veletrh kovoobráběcího průmyslu Místo konání: perm, rusko

Kovoobrábění patří v Rusku k nejperspektivnějším oborům. Využijte možnosti předvést své výrobky širokému auditoriu specialistů. Prezentace vám otevírá reálné možnosti v sibiřském regionu na jedné z největších oborově zaměřených akcí v Rusku. Veletrh je zaměřený na lisy, slévárenská zařízení, svářecí techniku, mazací oleje, laserové zařízení aj. Kontakt: [email protected].

7.–11. 4. 2014 MACH 2014 Místo konání: Birmingham, Velká Británie

archivní snímEk vElEtrhu mEtav. foto: r. tillmann / mEssE DüssElDorf

Británie patří mezi evropské hlavní hráče na poli špičkové strojírenské výroby. Veletrh je vhodný pro výrobce obráběcích a tvářecích strojů, subdodávek a dalších komponentů a aplikací. Akce představuje osvědčenou platformu pro britské podniky, které vyhledávají nové obchodní partnery vyrábějící strojní techniku, přístroje a nástroje. Úspěšnost akce potvrzují navázané kontrakty z minulého ročníku ve výši 146 milionů GBP. Kontakt: [email protected].

11.–15. 3. 2014 MetAV 2014 Místo konání: Düsseldorf, Německo

Veletrh je mezinárodní událostí na poli výrobních technologií, zpracování kovů, kovoobráběcích strojů a automatizace. Mezi odbornou veřejností má METAV pevné postavení. Kontakt: [email protected].

1.–4. 4. 2014 MosBUILD 2014 Místo konání: Moskva, rusko

MOSBUILD je svým rozsahem, zaměře-

ním a obsazením největším a nejkvalitnějším stavebním veletrhem, který se každoročně pořádá v Moskvě. Prezentace na akci otevírá českým firmám reálné možnosti v bezesporu zajímavém regionu. Ve stavebnictví v Rusku se dnes kromě místních firem stále aktivněji angažují významné zahraniční společnosti. Kontakt: [email protected].

13.–15. 5. 2014 exposeC 2014 (Mezinárodní veletrh bezpečnosti v Brazílii) Místo konání: sao paulo, Brazílie

Brazílie se připravuje na dvě významné mezinárodní události – mistrovství světa ve fotbale v roce 2014 a letní olympijské hry v roce 2016. To přináší také stále větší zájem o zajištění bezpečnosti. Česká republika má v tomto segmentu široké zastoupení a může brazilskému trhu nabídnout inovační technologie (v Brazílii mnohdy ještě neznámé) a za konkurenceschopné ceny. Prezentujte se na společném českém stánku na mezinárodním veletrhu bezpečnosti EXPOSEC 2014. Kontakt: [email protected].


33

Slovníček/Kvíz Otázky:

Základní věty a fráze v Izraeli ‫שלום‬

Dobrý den Ano

‫כן‬

[Ken]

Není zač ‫על לא דבר‬

[Šalom] Ne

‫הי‬

Ahoj

‫לא‬

[Lo]

[Al lo davar]

Děkuji

Jak se máte? ? ‫[ מה שלומך‬Ma šlomcha?]

Smlouva

Na shledanou ‫[ להתראות‬Lehitraot] Nerozumím ‫אני לא מבין‬ ... ‫קוראים לי‬

Jmenuji se...

‫תודה‬

‫בבקשה‬

Prosím

[Ani lo mevin]

[Haj] [Toda]

1.

A – 30 milionů B – 15 milionů C – 8 milionů

[Bevakaša]

‫חוזה‬

[Choze]

Firma

‫חברה‬

[Chevra]

Zboží

‫[ סחורה‬Schora]

[Korim li…]

2.

Největší podíl na dovozu do Izraele má:

3.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude mít své stálé zastoupení v australském Sydney:

Jsem z firmy... ... ‫[ אני מחברת‬Ani me-chevrat…] Kde je ulice...?

?... ‫איפה רחוב‬

Můžete mi zavolat taxi?

Platit kartou Platit hotově

Kolik obyvatel má v současné době zhruba Izrael?

A – Čína B – USA C – Evropská unie

[Ejfo rechov…?]

? ‫אתה יכול להזמין לי מונית‬ [Ata jechol lehazmin li monit?]

‫לשלם בכרטיס אשראי‬ ‫לשלם במזומן‬

[Lešalem be-kartis ašraj]

[Lešalem be-mezuman]

A – Od začátku roku 2014 B – Kancelář v tomto regionu zatím není v plánu C – Kancelář už funguje

Obchodní jednání ‫[ פגישה עסקית‬Pgiša iskit] Pošlete mi informace e-mailem

‫שלח לי את המידע במייל‬

[Šlach li et hamejda be-mejl]

‫[ לחיים‬Lechajim]

Promiňte

‫סליחה‬

[Slicha]

V příštím čísle Českého exportéra Spojené arabské emiráty

34


Spojené arabské emiráty jsou vstupní branou do zemí Středního východu

Další číslo časopisu vyjde v HN 17. prosince a v týdeníku Ekonom 19. prosince

4.

Průměrná hrubá mzda v Izraeli činila loni v srpnu v přepočtu zhruba: A – 23 000 korun B – 53 000 korun C – 40 000 korun

Odpovědi:

1.C, 2.C, 3.C, 4.B

Na zdraví!

HN044985

HN044985

Váš průvodce zahraničními trhy Využijte naše znalosti a zkušenosti pro své podnikání v zahraničí Sledujeme pro vás dění na světových trzích a vyhledáváme nové exportní příležitosti ● Poradíme vám při rozhodování o výběru vhodného zahraničního trhu ● Vyhledáme obchodní partnery, kteří budou nejlépe vyhovovat vašim požadavkům ● Pomůžeme s prezentací vašeho výrobku nebo firmy v zahraničí ● Po celém světě máme zástupce, kteří znají místní prostředí, obchodní zvyklosti a jsou připraveni vám pomoci při pronikání na zahraniční trhy

HN043248-9

●

www.czechtrade.cz

09. Izraelci jsou tvrdí byznysmeni, ještě víc než Američané

Recommend Documents