ŠÍPEK - základní organizace 15/06 Českého svazu ochránců přírody, Český Krumlov
Co to je, když se řekne
TRVALÁ UDRŽITELNOST
Vydáno díky grantu OPEN SOCIETY FUND – PRAHA
1
Milé kolegyně, milí kolegové, žáci a studenti, pochopit důkladně myšlenku trvalé udržitelnosti a umět ji běžně aplikovat v denním životě jistě patří ke všeobecnému vzdělání, proto by se tohoto úkolu měla ujmout především škola. Protože se to ale zatím příliš neděje, pokusili jsme se pro vás, kteří máte stejný názor, vytvořit malou pomůcku. Zdá se nám, že pochopení principu trvalé udržitelnosti je pro vývoj hodnotové orientace mladých lidí jedním ze základních kamenů. Dokud byl člověk denně v kontaktu s přírodou, pracoval v ní, živila ho, do té doby ho nikdo nemusel dvakrát přesvědčovat, že není moudré podřezávat si větev, na které sedí. S průmyslovou revolucí a s „moderním“ = konzumním způsobem života však už není důležitost fungující přírody a zdravého životního prostředí pro naši existenci tak zřejmá. Oč jsou pro dnešní svět dospělých (v tzv. rozvinutých společnostech) důležitější peníze a zisk, o to je naléhavější ukázat dětem, že takto pojatý rozvoj nemusí Země (a tedy ani my) přežít. Ačkoliv v celém známém vesmíru není nic krásnějšího a dokonalejšího, než naše biosféra. Jistě - věc je hodně komplikovaná. Těch technických lákadel, těch televizních sugescí, těch současným chaosem zmatených rodičů, kteří jsou často pro své děti špatným příkladem. A těch dětí, které zaboha nepochopí, že nezašlápnout brouka je normální ... Pracovní listy a texty, které dostáváte do rukou, představují soubor námětů věnovaných některým oblastem důležitým pro trvale udržitelný život na naší planetě. Předkládané náměty představují samozřejmě pouze určitý výběr bohaté řady aktivit, které lze při práci s dětmi použít. Mnoho dalších nápadů najdete v doporučené literatuře, jejíž přehled uvádíme. Úlohy v pracovních listech a textu mají různou náročnost. Některé lze uplatnit i na prvním stupni základních škol, jiné jsou určeny spíše pro druhý stupeň ZŠ nebo pro gymnázia. Asi největší prostor pro využití tohoto materiálu bude v hodinách přírodovědy, přírodopisu a biologie, ale dostatek možností uplatnění skýtají i rodinná a občanská výchova, zeměpis a další předměty. „Mysli globálně, jednej lokálně“ - to je jistě dobrá myšlenka. Pokud se tato publikace zaslouží o to, že si aspoň někteří žáci uvědomí, jak svým jednáním mohou přispět k šetrnému a ohleduplnému zacházení s přírodou a životním prostředím, pak splnila svůj účel. (Budeme vděčni za každou vaši připomínku.) Autoři: Václav Dolanský Bohumil Florián Alena Freiová Bohuslava Jochová Jaroslava Marešová Blanka Michlová Kresby: Marek Nerud
2
Agenda znamená program nebo také seznam věcí, které je třeba udělat, aby bylo dosaženo cíle. AGENDA 21 je název dokumentu, který byl přijat v roce 1992 v Rio de Janeiru na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji, na tzv.„Summitu Země“ (zúčastnili se ho delegáti z více než 170 zemí světa, ze 116 států přijeli vrcholní představitelé). Znamená program pro 21.století ukazující cestu k udržitelnému rozvoji na naší planetě.
AGENDA 21 (názvy kapitol) 1. Preambule Část I.: SPOLEČENSKÉ A EKONOMICKÉ ROZMĚRY 2. Mezinárodní spolupráce při urychlování udržitelného rozvoje v rozvojových zemích a související domácí politika 3. Boj proti chudobě 4. Změna vzorců spotřeby 5. Udržitelnost demografického růstu 6. Ochrana a podpora lidského zdraví 7. Podpora udržitelného rozvoje lidských sídel 8. Integrace životního prostředí a udržitelného rozvoje do rozhodování Část II.: UCHOVÁVÁNÍ A ŠETRNÉ VYUŹÍVÁNÍ ZDROJU A HOSPODAŘENÍ S NIMI VE PROSPĚCH ROZVOJE 9. Ochrana atmosféry 10. Integrovaný přístup k plánování a hospodaření s územními zdroji 11. Boj proti odlesňování 12. Péče o křehké ekosystémy: boj proti desertifikaci a suchu 13. Péče o křehké ekosystémy: udržitelný rozvoj horských oblastí 14. Podpora udržitelného zemědělství a venkova 15. Uchování biodiverzity (biologické rozmanitosti) 16. Ekologicky vhodné využívání biotechnologií 17. Ochrana oceánů, všech druhů moří (včetně uzavřených a částečně uzavřených) a pobřežních oblastí a ochrana, racionální využívání a rozvoj živých zdrojů v nich 18. Ochrana kvality a zásob sladkovodních zdrojů - aplikace integrovaných přístupů k rozvoji, využívání zdrojů vody a hospodaření s nimi 19. Environmentálně šetrnější nakládání s toxickými chemickými látkami, včetně prevence nezákonné mezinárodní přepravy toxických a nebezpečných produktů 20. Environmentálně šetrnější nakládání s nebezpečnými odpady, včetně prevence jejich nezákonné mezinárodní přepravy 21. Environmentálně šetrnější nakládání s pevnými odpady a otázky související s tekutými odpady 22. Bezpečné a environmentálně šetrnější nakládání s radioaktivními odpady Část III.: POSILOVÁNÍ ÚLOHY DULEŽITÝCH SKUPIN 23. Preambule 24. Celosvětová opatření pro zapojení žen do udržitelného a spravedlivého rozvoje 25. Děti a mládež v udržitelném rozvoji 26. Uznání a posilování úlohy domorodých obyvatel a jejich komunit 27. Posilování úlohy nevládních organizací, partnerů pro udržitelný rozvoj 28. Iniciativy místních úřadů na podporu Agendy 21 29. Posilování úlohy pracujících a jejich odborových organizací 30. Posilování úlohy podnikání, obchodu a průmyslu 31. Vědecká a technická obec 32. Posilování úlohy zemědělců Část IV.: PROSTŘEDKY IMPLEMENTACE 33. Finanční zdroje a mechanismy 34. Přenos environmentálně šetrnějších technologií, spolupráce a vytváření potenciálu 35. Úloha vědy v udržitelném rozvoji 36. Podpora vzdělávání, veřejného povědomí a odborného školení 37. Národní mechanismy a mezinárodní spolupráce při vytváření potenciálu v rozvojových zemích 38. Mezinárodní institucionální opatření 39. Mezinárodní právní nástroje a mechanismy 40. Informace pro rozhodování
3
Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který umožňuje uspokojovat současné potřeby lidstva bez ohrožení možnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby. Principy udržitelného rozvoje 1. Životní prostředí Fyzikální „únosná kapacita“ životního prostředí vykazuje limity mnohým lidským aktivitám, což především znamená, že musíme snížit rychlost spotřeby zdrojů a produkci znečištění. 2. Budoucnost Máme morální povinnost zajistit, aby budoucí generace mohla uspokojovat své potřeby ve zdravém životním prostředí. 3. Kvalita života Lidský blahobyt má sociální, kulturní, morální a duchovní dimenze stejně jako materiální. 4. Rovnost Bohatství, příležitosti a zodpovědnost by měly být děleny mezi jednotlivé země a mezi rozdílné sociální skupiny s důrazem na potřeby a práva chudých a znevýhodněných, neboť chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje. 5. Předběžná opatrnost Jestliže si nejsme jisti ekologickými dopady jakékoli akce nebo činnosti, měli bychom být velmi opatrní a vyhnout se možným rizikům. 6. Holistické (celostní) myšlení Problém udržitelného rozvoje vyžaduje, aby při jakémkoli rozhodování byly vzaty v úvahu všechny faktory týkající se daného problému.
Pramen: PhDr. Alena Reitschmiedová: Práce s veřejností a místní Agenda 21 (MŽP a ČEÚ, 1998)
4
Obsah Náměty spíše pro mladší Energie Odpady Příroda v lidských sídlech Zdraví člověka, zdravý životní styl Lidské společenství
listy
1- 3 4- 6 7- 9 10 - 12 13 - 14
stránky
15 15 - 17 17 - 18 18 - 19 19 - 20 20 - 21 21 - 22 22 - 23 24
Náměty spíše pro starší Biosféra, její rozměry a zranitelnost Je nás moc? Je nás opravdu moc? Odpady a skládkování Cykly prvků Nevratné procesy a princip předběžné opatrnosti Potřebujeme vůbec přírodu? Místní Agenda 21 Použitá a doporučená literatura
5
ENERGIE
Kterou žárovku si vybereš a proč? Životnost
1000 hodin
8000 hodin
Příkon
75 W
15 W
Cena
16,- Kč
400,- Kč
Tu, která šetří více energie, rozsviť (vybarvi pastelkami). Kolik máte doma žárovek
Edisonek
Filipek ?
....................
........................
Kolik energie spotřebuje každá ze žárovek za 24 hodin? Za jakou dobu se vám vrátí prostředky vynaložené na koupi spořivky, když 1 kWh stojí 2,- Kč?
1
Vyber ty předměty, které spotřebovávají energii a doplň další, které doma používáte: ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. Nejvíce užívanou energií je elektrická energie. Napiš možné zdroje pro výrobu elektřiny a podtrhni obnovitelné. 1.
5.
2.
6.
3.
7.
4.
8.
2
V této křížovce je skryt návod na řešení problémů se spotřebou energie.
• 1. fáze měsíce • 2. viditelný elektrický jiskrný výboj • • 3. druh energie • 4. elektrárna buňky • 5. zdroj energie pro člověka • • 6. tok elektronů •
Tajenka této doplňovačky představuje energetický zdroj budoucnosti.
• 1. hoření • 2. nevodič • 3. hromadí elektrickou energii • • 4. proces vzniku látek organických z anorganických • • 5. působení síly na těleso • 6. jednotka energie •
3
ODPADY
Z hromady odpadu vyberte ty druhy, které se dají znovu zpracovat. Vybraný odpad napište nebo nakreslete do připravených hromádek. Kterým odpadem z hromady můžeš vylepšit půdu? ................................................................... .................................................................................................................................................
4
Pokuste se vybrat z následujících možností, z jakých surovin se vybrané odpady vyrábějí: Surovina
Materiál - odpad
ROPA
SKLO
PÍSEK
PAPÍR
DŘEVO
HLINÍK
RUDY
JINÉ KOVY
PŘÍRODNÍ VLÁKNA
PLASTY
UHLÍ
TEXTIL
Vyber obnovitelné suroviny: ..................................................................................................... ................................................................................................................................................. Pokus se stručně vyjádřit, jaký má třídění odpadu význam: ....................................................... ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. Počítej: Na jednoho obyvatele naší republiky připadá 250 kg odpadu za rok. Kolik odpadu za rok připadá na čtyřčlennou rodinu? ................................................................................................. ................................................................................................................................................. Z celkového množství odpadu jednu třetinu tvoří odpadový papír. To je ........... kg papíru. Na výrobu 100 kg nového papíru padne jeden stoletý smrk. Stejné množství nového papíru lze vyrobit ze 100 kg starého papíru. Kolik stoletých smrků ušetří čtyřčlenná rodina, když celý rok třídí papír? ............................................................................................................................... .................................................................................................................................................
Nejlépe je, produkovat odpadu co nejmíň !!!
5
Co měl Pepíček udělat, než odhodil tyto odpadky do kontejneru ? a) roztřídit je a zmenšit objem b) roztřídit je c) hodit k sousedům
6
PŘÍRODA V LIDSKÝCH SÍDLECH
Na obrázku se obyvatelé sídliště dopouštějí prohřešků proti přírodě. Najděte je a označte.
7
Máte před sebou neúplný plán části města. Doplňte jej tak, abyste v takovém městě chtěli žít.
8
Přemýšlej o významu zeleně v lidských sídlech. 1. Co zeleň městskému prostředí dává ? ................................................................................... ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. 2. Vyber z následujících možností: Vzrostlý strom (např. stoletý buk) vyprodukuje kyslíku Vzrostlá bříza odpaří za den vody
a) 1,7 kg za hod a) 67 litrů
b) 15 kg za hod c) 0,3 kg za hod b) 140 litrů c) 213 litrů
Jak vysoký je smrk v deseti letech?
a) 4 m
b) 1,5 m
c) 2 m
Kolik druhů ptáků může hnízdit v městském parku?
a) 15
b) 21
c) 37
3. Pokus se vyjmenovat ptačí druhy, které hnízdí v lidských sídlech: ......................................... ...................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................
4. Odpovědi zakroužkuj, podtrhni nebo napiš: Běhá se ti lépe
po asfaltu
po trávníku
Kde je v létě příjemněji ?
na trávníku v parku
na asfaltu
Kdy není dobré běhat po trávníku, aby se nezničil: ................................................................. ........................................................................…..................................................................... ...................................................….......................................................................................... Proč lidé k odpočinku vyhledávají taková místa, jako jsou parky, lesy a vesnice ? ............... .....................................................…........................................................................................
9
ZDRAVÍ ČLOVĚKA, ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL
Napiš, co jsi dnes svačil: ........................................................................................................... Jedl jsi zdravě? (Zvolenou odpověď zakroužkuj.)
ANO
NE
Vyjádři jedním slovem, co kromě zdravé stravy nejvíce prospěje tvému tělu: ............................ Odhadni, kolik hodin jsi v sobotu nebo v neděli strávil při aktivním pohybu ....................................... u televize nebo počítače ................................. Kterému sportu se nejvíc věnuješ? ............................................................................................
10
Správné složení naší každodenní stravy můžeme znázornit jako pyramidu. V její základně a tedy v největším množství najdeme chléb, pečivo, brambory, těstoviny a rýži, v dalším patře je ovoce se zeleninou. Následuje mléko, mléčné výrobky a vejce spolu se všemi druhy masa, luštěninami, ořechy a sójou. Na vrcholu pyramidy (v nejmenším množství) najdeme cukr, tuky, smetanu a sladkosti.
Vzpomeň si, co jsi včera jedl a zapiš všechno co nejpřesněji do prázdné pyramidy.
11
Vyber si jeden všední den, kdy nemáš odpolední vyučování. K dispozici máš dva sloupce. Do jednoho zaznamenej činnosti, u kterých sedíš (nejsi v pohybu, např. učení, počítač, televize) a do druhého sloupce zaznamenej činnosti, u kterých se pohybuješ (mytí nádobí, sport, práce na zahradě, cesta do školy). 1 cm představuje 1 hodinu. Spánek neuváděj. Nad výškou grafů přemýšlej. Jsi lenochod nebo veverka?
12
Lidské společenství Soustředné kruhy představují základní články lidského společenství: jedince, rodinu a obec. Zamysli se a do jednotlivých kruhů napiš, jakým způsobem rodina pomáhá jedinci a naopak jaký je vztah jedince k rodině. V další úrovni se pokus napsat, jak může rodina pomoci ob ci a čím je obec prospěšná rodině.
Napište, jaké další články patří do lidského společenství:
V doplňovačkách na následující straně vám vyjdou vlastnosti, které jsou dobré pro dobré soužití lidí v jakékoliv skupině.
13
• 1. přízvisko TGM • 2. odpor proti německé okupaci • 3. forma státního zřízení • • 4. první prezident ČR • 5. změna směřující ke zlepšení • 6. spojení dvou států • • 7. rodiště TGM • 8. převrat společenského státu • • 9. označení pokojné revoluce v roce 1989 •
• 1. vláda lidu prostřednictvím volených zástupců • 2. možnost uplatnit svou vůli • 3. nepsaná pravidla chování • 4. představitel demokratických změn v roce 1968 • 5. kontrola tisku • • 6. hospodářský úpadek • 7. poslední komunistický prezident • 8. sídlo první české univerzity • 9. násilné obsazení státu • 10. přesun vlastnictví ze státního do soukromého •
14
Biosféra, její rozměry a zranitelnost Z astronomie víme, že naše modrá planeta není nijak zvlášť velká, že i v naší sluneční soustavě se najdou planety mnohem větší - a těch soustav je ve vesmíru požehnaně! A také je známo, že právě naše planeta je zatím jedinou, o které víme, že na ní existuje život. Země má zhruba tvar koule o poloměru 6 370 km. Jaká část tohoto vesmírného tělesa je vlastně obydlena nějakými živými organismy? Když to trochu zjednodušíme, dá se říci, že vztáhnuto k zemskému povrchu - nějaké viditelné živáčky (zvířata, rostliny) najdeme tak asi 5 km do výšky (vysoké hory, vzdušné víry) a 5 km do hloubky (podmořský a podzemní svět). Tedy jednoduchá představa: Biosféra je asi 10 km silná vrstva na povrchu Země, ve které žijí téměř všechny živé organismy.
Porovnejme oba uvedené rozměry. Kdybychom zmenšili zeměkouli na pomeranč o průměru 13 cm, bude mít její biosféra „tloušťku“ ? (0,1) mm! A v této (z vesmírného hlediska) supertenké vrstvě Země probíhá veškerý její život! • Myslíte si, že v dnešní době technických možností by pro člověka byl velký problém tento život narušit nebo dokonce úplně zlikvidovat? Jak všelijak by to šlo udělat? • Dovedete vymyslet nějakou zdánlivou maličkost, která by mohla spustit řetězce pochodů, které by skončily „rozbouráním“ biosféry? • Dá se proti tomuto nebezpečí vůbec něco dělat? Anebo si děláme zbytečné starosti a všechno dobře dopadne? Je nás moc? Každým rokem lidí na zeměkouli přibývá. Více lidí potřebuje více potravin, výrobků denní potřeby, domů, silnic, ... a tak dále, a tak dále. To znamená, že je třeba také více polí, dolů, lomů, elektráren, ... a tak dále, a tak dále. A nejen to! Lidé jsou neustále náročnější - chtějí všeho víc a každý den něco nového. Ale Země je konečná!
15
Ještě před pouhými 15 tisíci lety žilo na celé naší planetě asi tolik lidí, kolik jich dnes žije v České republice! Kdybychom spočítali všechny jedince druhu Homo sapiens, kteří kdy žili na zeměkouli od počátků lidstva (řekněme 200 000 let - od neandrtálců), vystřídalo se jich na Zemi do poloviny 20. století skoro stejně, jako jich žilo a žije v pouhých posledních padesáti letech! Že to je nějaké divné? Stačí vzít na pomoc matematiku. Určitě znáte příběh chudáka, který porazil v šachu sultána a za výhru nechtěl nic jiného, než aby mu vladař dal na první políčko šachovnice jedno zrnko rýže, na druhé políčko dvě, na třetí čtyři, na čtvrté osm a tak pořád vždy dvakrát tolik, než bylo na předchozím políčku.Sultána přešel smích, když mu moudří rádcové sdělili, že na posledním šedesátém čtvrtém políčku nebude žádná očekávaná hrstička rýže, ale 263 zrn, což je množství, které se na všech rýžových polích jeho sultanátu neurodí ani za sto let. Nebo jiná klasická úloha: Na jezeře roste zvláštní druh leknínů - každou noc přibude ke každému leknínovému listu ještě jeden. A tak se k prvnímu listu, který se objevil na hladině počátkem léta, postupně přidávaly další a další a pomalu začaly pokrývat hladinu. Teď už je podzim a dnes ráno jsem zjistil, že jezero je leknínovými listy úplně zakryto. To je divné, říkám si, vždyť při mé poslední návštěvě byla ještě dobrá polovina hladiny jezera volná. Kdy jsem byl naposled u jezera? (Odpověď: Včera!). Tyto překvapivé závěry má na svědomí exponenciální funkce f:y=ax. Jejím grafem je křivka zvaná exponenciála - a právě exponenciála je nejlepším grafickým vystižením růstu počtu lidí na Zemi.
V každém prostředí (přirozeném i umělém), které je obydleno živými organismy, dochází ke kolísání početnosti jednotlivých populací podle toho, zda má ten který druh dost potravy, prostoru, vody, tepla, apod. Maximální počet jedinců určitého druhu, kdy ještě všechny přírodní procesy fungují normálně, se nazývá nosná kapacita prostředí. Ta je samozřejmě pro každou populaci jiná a určuje se velice těžko. Ale je! Každý přece uzná, že do rybníka se nevejde jakékoliv množství kaprů, ale určit přesně kolikátý je právě ten kapr, který už by způsobil kolaps ve fungování rybníka - to už si netroufne nikdo.
16
• Platí také pro člověka nějaká „nosná kapacita prostředí“? • Jestliže ano, jak by se to dalo zařídit, aby se růst lidské populace na planetě Zemi začal včas zpomalovat?
Je nás opravdu moc? Je asi dost lidí, kteří si myslí, že žádná nosná kapacita planety Země pro lidi neexistuje. Že se nás na zeměkouli vejde ještě mnohonásobně víc, než je nás teď. Vždyť se podívejte na Čínu, na Indii - kolik tam žije na malém prostoru lidí! Vždyť se podívejte na naše nová sídliště - kolik tisíc lidí žije vlastně na pár metrech čtverečních! Tak si zkusme takový panelákový super-mrakodrap postavit. Nejdříve si křídou namalujte na podlahu čtverec o straně 1 m, čili 1 m2. Hubených lidí se do něj postaví klidně i 12. Kdybyste kolem tohoto čtverce vztyčili 2 metry vysoké zdi, octlo by se oněch dvanáct lidí v jakési komůrce. A takových komůrek se vejde do jednoho čtverečního kilometru rovný milion
17
Berme to jako přízemí zamýšleného mrakodrapu - a těch pater postavme celkem pět set. Výsledný panelákový super-mrakodrap má tvar krychle o hraně 1 km. To není zase až tak závratná velikost; kdybyste takovou kostku postavili na území nějakého okresního města, ještě by z něho dost zbylo a třeba z tisícimetrové hory v blízkosti města krychle v údolí dala docela dobře přehlédnout - koukali byste do oken lidem bydlícím někde ve 250.patře. A kolik lidí jsme do našeho mrakodrapu ubytovali? Výpočet je snadný: 12 lidí v jedné komůrce . milion komůrek . 500 pater = rovných 6 miliard! Všechny dnes žijící lidi jsme tedy nastěhovali do jednoho panelového super-mrakodrapu! Jak je vidět, lidé jsou opravdu velice „skladní“, veškeré lidstvo se vejde do jednoho krychlového kilometru! Ale je reálně možné, aby takový dům fungoval (i kdybyste ho třeba stopadesátkrát zvětšili, aby se vešly postele, schodiště a další nezbytné věci a zařízení)? Co hygiena a odpady? Kde a co by lidé nakupovali a jedli? Jak velká rozloha polí kolem mrakodrapu by byla nutná k vypěstování potřebného obilí, rýže a jiných plodin? Z jaké dálky by se musely dovážet i ty nejběžnější suroviny a výrobky? Umíte si představit, co by se dělo, kdyby si ráno všichni najednou vzpomněli, že půjdou do práce a děti do školy? Vypadá to jako náramná legrace. Jenže ono se něco podobného na Zemi děje už pěkných pár let. Počátkem tohoto století žilo ve městech (tj. sídlech s více než 2500 obyvatel) asi 15 % světové populace, v roce 1950 už to bylo 25 % - a dnes přibližně polovina lidí bydlí ve městech. V roce 2 020 to mají být celé dvě třetiny veškerého obyvatelstva světa! Takže za dalších sto let skončíme všichni přece jenom v tom jednom panelovém supermrakodrapu? • Bydlíš ve městě nebo na venkově? Jaké výhody má bydlení ve městě, jaké na venkově? • Proč se vůbec v poslední době lidé stahují z venkova do měst? Jaké problémy to přináší? (Představ si, že jsi starosta hlavního města Mexika, které má dnes asi 25 milionů obyvatel.) Odpady a skládkování Evoluční teorie říká, že savec druhu Homo sapiens sapiens se na Zemi objevil asi před 150 000 lety. Když si uvědomíme, že existence Země je odhadována zhruba na 4,6 miliard let, stalo se to vlastně před chvílí. Člověk se v těchto počátečních fázích lidské civilizace živil stejně, jako ostatní živočichové - sběrem plodin a příležitostným lovem. Nebyl pánem, ale součástí přírodních ekosystémů tedy systémů, kde jsou vyvážené tzv. energomateriálové toky a kde se o odpadech vůbec nedá mluvit (jednoduše řečeno: co se v systému vyprodukuje, to se zase hned rozkládá a spotřebovává pro další produkci). Tento způsob existence vydržel člověku asi 130 000 let, než postupně přišel na to, jak využívat oheň, jak vyrábět a používat různé nástroje a také na to, že za potravou není nutné se pachtit po kraji, že plodiny je možno pěstovat a zvířata chovat na jednom dobře vybraném místě. Před nějakými 15 000 lety se člověk definitivně vydělil z přírody, usadil se a na dlouhou dobu se z něho stal zemědělec. V zemědělských (agro)ekosystémech již vzniká významné množství odpadů, ty jsou ale téměř beze zbytku v systému zase spotřebovány. V přirozené krajině jsou vznikající zemědělské usedlosti jasně cizorodým prvkem, ale pro přírodu nejsou žádným větším problémem, protože - po prvotním vymýcení vegetace a záboru půdy - si už „vystačí samy“. Stejně jako příroda umí tyto agro-ekosystémy „zaokruhovat“ tok živin a energie a jejich případný vliv na okolí je jen lokální. Dokonce ani postupný vznik vesnic a měst ještě neznamenal vážné nebezpečí, pořád ještě bylo nejméně 90% obyvatelstva přímo vázáno na zemědělství.
18
Zlom nastal doslova před chviličkou, řekněme před 400 lety. Lidé objevili, že uhlí je fantastický zdroj energie (za ubývající dřevo) a začali ho velmi rychle a velmi chytře využívat. Nastala průmyslová revoluce. S novými možnostmi se razantně změnil vztah člověka k přírodě - už nejde o soužití, už jde o drancování. Energomateriálové cykly se roztrhly, staly se jednosměrnými! Na jednom místě zeměkoule člověk (z přírody!) získá surovinu, někde jinde z ní udělá výrobek, ten zase jinde užívá - a nakonec jej jako nepotřebný odpad někam jinam (do přírody!) vyhodí. Jestli to půjde ještě chvíli takhle dál, nejenže rychle vyčerpáme některé druhy neobnovitelných zdrojů, ale zavalíme se horami různého odpadu. Je nás čím dál víc a většinou máme stále rostoucí nároky na dostupnost, množství a kvalitu spotřebního zboží a služeb. Ale Země je konečná! Aby nám naše modrá planeta ještě nějaký čas vydržela, musíme (kromě mnoha dalších opatření) znovu pospojovat aspoň některé roztržené materiálové cykly. Dosáhnout toho, aby se co nejvíc surovin obsažených v odpadu, mohlo vrátit na začátek výrobních procesů a být znovu použito - recyklováno. • Víš, čemu se říká separace odpadů? • Některé výrobky se těžko recyklují. Máš nějaký originální nápad, jak naložit s ojetými pneumatikami, PET láhvemi, staniolem, apod.? Cykly prvků Vše hmotné, co se na Zemi vyskytuje, je složeno z prvků a jejich sloučenin. To platí jak pro geologický podklad, vodu a vzduch, tak i pro rostliny a živočichy. Některé prvky jsou pro stavbu těl živých organismů a jejich fungování naprosto zásadní (uhlík, vodík, kyslík, dusík, síra a fosfor), říkáme jim biogenní prvky. Některé jsou potřebné jen v malém množství nebo jen občas (nazývají se stopové prvky), ale ani bez nich se příroda neobejde. Celkové množství každého prvku na Zemi je konstantní. Žádný prvek nepřibývá, ani neubývá, jen složitě putuje v různých podobách jednotlivými zemskými sférami, váže se s jinými prvky a zase je opouští, aby se podílel na vytvoření dalších a dalších anorganických i organických sloučenin a látek. Např. uhlík. Nejvíce ho najdeme v atmosféře a v oceánských vodách. Mezi těmito „zásobárnami“ putuje sem a tam (srážky, vypařování) většinou v podobě oxidu uhličitého CO2. Atmosférický CO2 spotřebovávají zelené rostliny: část oxidu uhličitého vracejí dýcháním do atmosféry, ale z části si díky zázračnému procesu fotosyntézy vezmou uhlík pro budování vlastních rostlinných těl. Tato zelená biomasa se stává potravou býložravců, ti zase slouží jako kořist dravcům - a tak se uhlík stále může stěhovat zpět do atmosféry (vydýcháním), těly různých živočichů (v potravních řetězcích) nebo do půdy (v exkrementech a mrtvých tělech) a odtud zase do rostlin (třeba jako nějaký rozpustný uhličitan) nebo znovu do atmosféry, atd., atd. V určitých geologických obdobích byla v odumřelé biomase uložena obrovská množství uhlíku buď jako uhlí a ropa, nebo ve zbytcích schránek živočichů jako vápence. I tento uhlík se účastní neustálého koloběhu. Stejně jako cyklus uhlíku se i ostatní energomateriálové toky za miliardy let „vyladily“ do systému, který je nepředstavitelně komplikovaný a složitý, ale který bezchybně funguje. Pardon - fungoval! V posledních několika desítkách let se díky lidskému hospodaření na planetě Zemi stále častěji stává, že některých prvků (a jejich sloučenin) je někde náhle tak moc, že škodí, a některé zase jinde chybějí. Např. výše popsaný cyklus uhlíku je stále více ovlivňován spalováním fosilních paliv, kácením lesů, velkoplošným obdělávání půdy, skládkováním a jinými činnostmi, takže dnes je v atmosféře tolik oxidu uhličitého (a metanu a jiných plynů), že zeměkouli hrozí „skleníkový efekt“.
19
Jistě znáte pohádku „Sůl nad zlato“ - to je sice naivní, ale docela pěkný příklad toho, jak nedostatek jednoho obyčejného chloridu NaCl málem způsobil zánik celého království. Také jste určitě četli nebo slyšeli o marném boji skandinávských zemí za záchranu svých jezer - to je zase naopak (docela drastický) příklad toho, jak přebytek síry a jejích sloučenin, způsobený dálkovým přenosem z jiných(!) evropských zemí, způsobil kolaps všeho živého v beztak již kyselých vodách severských jezer. • Víte, co to je „skleníkový efekt“ a jak souvisí s cyklem uhlíku? A s cyklem vody? • Znáte nějaký příklad toho, jak i nepatrný zásah do energomateriálových toků v přírodě může způsobit katastrofu? • Zkusíte vymyslet moderní pohádku typu „Sůl nad zlato“? Nevratné procesy a princip předběžné opatrnosti Je-li příroda zdravá, funguje v ní mnoho vazeb a mechanismů, jejichž pomocí se vrací do rovnovážné polohy, nastal-li nějaký „karambol“. Přemnoží-li se hraboši, zvýší se i počet kání a hraboších nemocí. Shoří-li někde kus pralesa, začnou se na vzniklé ploše postupně vytvářet různé vegetační formace (sukcesní stádia), z nichž ta poslední je přesně takový prales, jaký tady původně vyhořel. Za nějakých 150 let nikdo nepozná, co se stalo. Lidské zásahy do přírody jsou ale jiného kalibru. S těmi má příroda mnohem více práce ale je silná, většinou to zvládne. Projděte se např. po Českém Krumlově, po tzv. „objížďkové silnici“. Ta byla na mnoha místech doslova prostřílena skalami, které obklopují město. Soutěska pod nemocnicí (u Havraní skály) byla prokopána před 40 lety a novou silnici tady tenkrát lemoval holý kámen. Dnes? Jen si všimněte, kolik druhů stromů a květin zde v průběhu roku roste a kvete. Nebude to trvat dlouho a vznikne tu docela pěkný smíšený suťový les. Ale přece jen jsou některé lidmi způsobené zásahy do přírody tak zásadní, že se s nimi příroda sama už nevyrovná. Když např. vyhubíme některý živočišný nebo rostlinný druh, už ho nikdo nikdy nemůže znovu stvořit. Když odlesníme vrcholové partie hor a následná eroze odnese všechnu půdu, už tu půdu nikdy nahoru nevynosíme (leda že bychom počkali milióny let, až zvětráváním ze skal vznikne nová). Když dávní pastevci v severní Africe neúměrně zvýšili počet dobytka, který pásli v zeleném buši, za dobu kratší než 400 let vznikla Sahara. A podobných příkladů byste mohli sami jmenovat spousty. Je k nevíře, že se lidé vždycky zachovají tak hloupě! Že dopustí, aby vyhynul krásný živočich, že včas nezabrání kácení lesů, zničení pastvin ... Problém je možná v tom, že se jen velmi těžko dá poznat ten nejzazší okamžik, kdy je třeba zastavit lov, kácení, pastvu, neboť jinak se spustí nevratná destrukce populace, horského ekosystému, pastviny. Navíc je asi v lidské přirozenosti myslet si, že to, co vyšlo stopadesátkrát, musí vyjít i po stojedenapadesáté. Je to jako s pružinou: natahujete ji čím dál větší silou, ona se vždycky vrátí ... - jak zjistíte okamžik, kdy už se nevrátí? • O některých globálních procesech v atmosféře (oteplování, ubývání stratosférického ozónu) už víme, že patří k těm, kde hrozí „utržení ze řetězu“. Však se také o nich často mluví, vědecky se zkoumají a jsou uzavírány mezinárodní dohody, aby nemohlo dojít k žádnému kolapsu. Myslíš, že ale mohou být některé nevratné procesy už v pohybu a ani o tom zatím nevíme?
20
Kdesi na jihovýchodě Venezuely je nepřístupné území, o němž se zjistilo, že je dodnes obývají původní indiánské kmeny. To okamžitě vzbudilo zájem mnoha lidí různých profesí, jenže vláda vstup do tohoto teritoria všem zakázala. Úplně všem bez rozdílu! Vědcům, lékařům, církvi, novinářům, ... Jako důvod uvedla: „Ještě nikdy takové setkání původních přírodních obyvatel s moderní civilizací nedopadlo pro domorodce dobře. Ať jsme se zaklínali péčí o jejich vzdělání, o zdraví, obrácením na víru, vědeckými důvody - vždy to nakonec skončilo nemocemi, alkoholem a celkovým rozvrácením původního etnika. Takže dokud se neumíme k původním přírodním obyvatelům přiblížit tak, aby je to nezničilo, do uvedených oblastí se přístup zakazuje.“ • Zdá se ti postup venezuelské vlády rozumný nebo zbytečně staromódní? Vyhořelé palivo z jaderných elektráren je radioaktivní a je ho třeba uložit tak, aby ještě po několika staletích nemohlo ohrozit lidi a životní prostředí. Alternativ bezpečného skládkování je známo několik, žádná z nich však zatím nemůže stoprocentně zaručit, co se za tak dlouhý čas stane s obalovými materiály (kontejnery), s prostředím, ve kterém bude tento sklad umístěn, a konec konců i se systémem péče o tato úložiště. • Myslíte, že je to od nás férové, když tu necháme našim prapravnukům problémy, se kterými jsme si my prostě nevěděli rady? Anebo je trocha rizika nutnou daní pokroku, to bychom dodnes neznali ani parní stroj! Potřebujeme vůbec přírodu? Životní prostředí každého člověka, pomineme-li složku niternou, se skládá ze dvou hlavních částí: z geobiocenózy (tedy toho, co vytvořila sama příroda) a z technoantropocenózy (tj. toho, co vytvořil nebo způsobil člověk sám). Zdá se, že všichni normální lidé nějak (i když třeba jen podvědomě) vnímají kvalitu životního prostředí, v němž žijí. Je-li prostředí příznivé, jsou většinou zdraví, výkonní, optimističtí - zkrátka v pohodě. Je-li ale jejich životní prostředí špatné, jsou nemocní, stresovaní, unavení. Žádný z nás, i když to někdy na první pohled ani nevypadá, se nemůže vyčlenit z přírody, postavit se nějak mimo ni. I kdybychom celý život strávili jen v továrnách a úřadech (kde pracujeme), ve svých perfektních a dokonale vybavených bytech (kde žijeme) a na diskotékách a v kinech (kde se bavíme), přece jen jsme každou vteřinou vázáni na přírodní zdroje a jejich kvalitu. Vzduch na dýchání, potraviny k jídlu, vodu na pití (i když je schována do coca-coly nebo do rumu), dřevo a fosilní paliva na teplo, elektřinu a další druhy energií, ropu na pohonné a umělé hmoty, sklo, kámen, rudy, asfalt, konec konců i uran na palivo do jaderných elektráren, diamanty do obráběcích strojů i na parádu, půdu a vítr - to vše si bereme nebo aspoň půjčujeme v přírodě. A nemusíme zůstat jen u materiálního přístupu. Chováme kanáry, rybičky, křečky a psy? Proč? Proč pěstujeme pokojové květiny a jasně cítíme, že bez nich v bytě něco schází? Proč má každý druhý člověk zahrádku a o víkendu se rýpe v zemi, ačkoliv zahradničení houby rozumí a přínos z vypěstované zeleniny a kytek je většinou hodně sporný? Proč se každý víkend vyřítí houfy lidí do přírody jen proto, aby se „kochali“? Prostě proto, že cítí, že život bez přímého kontaktu s přírodou není žádný život! • Můžeš potvrdit něco z uvedeného textu vlastní zkušeností, příběhem? • Můžeš vyvrátit něco z uvedeného textu vlastní zkušeností, názorem, příběhem?
21
Místní Agenda 21 Příroda je (z lidského měřítka vnímání času) věčná. Kromě slunečního záření nepotřebuje žádný jiný zdroj energie. Celá biosféra a všechny její složky (biomy, ekosystémy, ...) fungují bezchybně, dovedou díky množství zpětných vazeb citlivě reagovat na měnící se podmínky a tak se napořád udržovat v dynamické rovnováze. Příroda zná tajemství trvale udržitelného rozvoje. A co společenství lidí? Zatím to vypadá, že se tato „nejmladší složka biosféry“ chová velice nerozumně. Jako bychom ztratili pud sebezáchovy druhu a zůstal nám jen pud sebezáchovy jedince. Jako bychom neuměli používat rozumu, ačkoliv jsme jediní živočichové vybavení tímto darem. Jako bychom neviděli, že příroda se bez nás klidně obejde, ale my bez ní ani vteřinu. Také společenství lidí potřebuje objevit cestu k trvalé udržitelnosti. Pomalu, až příliš pomalu se k ní propracovává. Od prvních pokusů formulovat, v čem je vlastně problém (v době, kdy symbolem pokroku byly kouřící komíny a chemickými přípravky zasypávaná pole, to vůbec nebylo snadné!), až po dnešní celosvětová shromáždění vědců i politiků, při kterých se moudře bádá nad tím, jak si nezničit životní prostředí, ale přitom pokud možno neslevit ze svých nároků na blahobyt a pohodlíčko. • Zkuste vysvětlit, co vyjadřuje nakreslený diagram. • Zkuste vysvětlit, co vyjadřuje nakreslený oválový diagram.
Společenský rozvoj
Ekonomický a technický rozvoj Udržitelný rozvoj
Životní prostředí
22
Vážné snahy začít celosvětově řešit problémy přírody a životního prostředí se začaly objevovat už koncem šedesátých let, ale pojem trvale udržitelného rozvoje byl poprvé přesněji definován až na jednání Komise OSN pro životní prostředí v roce 1987 ve zprávě „Naše společná budoucnost“. Je tam řečeno (viz vnitřní strana obálky), že: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který umožňuje uspokojovat potřeby lidí v současnosti bez ohrožení možnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby“ O tom, jak by se to dalo zařídit, jednala další konference OSN v roce 1992 v Rio de Janeiru. Jejím nejdůležitějším výsledkem byl dokument Agenda 21 (viz vnitřní strana obálky), což je jakýsi návod k jednotlivým krokům, jejichž pomocí by bylo možné skloubit sociální, ekonomický a vědecko-technický pokrok se zachováním přírody a přírodních zdrojů a se zdravým životním prostředím. Že to vůbec není snadné ukázala hned další konference OSN v roce 1997, která konstatovala, že za posledních 5 let (od Ria 92) se k žádným kloudným výsledkům zatím nedošlo. Čím dál víc se totiž ukazuje, že trvale udržitelný rozvoj společenství lidí ve zdravém prostředí se nedá zajistit jen opatřeními „shora“. Stejně jako sebedokonalejší školní řád nezabrání tomu, aby žáci nepáchali různé rošťárny, tak ani žádné zákony a předpisy samy o sobě nezabrání ničení přírody, bude-li to lidem jedno. A tak vznikají v jednotlivých městech, obcích a regionech tzv. místní Agendy 21, což jsou plány místních lidí a organizací směřující k zajištění dobré a udržitelné kvality života a životního prostředí ve svém území. V těchto plánech jsou postupně ekologická hlediska propojena s hledisky ekonomickými, sociálními a kulturními, protože jde o celkovou životní úroveň všech místních lidí a o celkovou a dlouhodobou prosperitu místa. • Máš pocit, že sám jeden člověk (třeba zrovna ty) může být také nějak prospěšný trvale udržitelnému rozvoji místa, kde bydlí? Když už se někde lidé shodnou na místní Agendě 21 a začnou ji uplatňovat, je skoro vyhráno. Ještě zbývá poslední problém: jak se vůbec pozná, že se dané město nebo region trvale dobře rozvíjí? K tomu je třeba vytvořit soustavu indikátorů trvalé udržitelnosti, tedy jakýchsi ukazatelů, které je možné dobře měřit a které mají velkou vypovídací hodnotu. Např. v jednom americkém městě, kterým protéká dost velká řeka, počítají každoročně všechny lososy táhnoucí proti proudu. Je-li lososů hodně, i bez biologických a chemických rozborů hned vědí, že kvalita vody v řece je dobrá. Dá se také zjišťovat, zda průměrné výdělky obyvatel v regionu rostou nebo klesají, jaká je nemocnost, kolik metrů čtverečních zelených ploch připadá na jednoho obyvatele města - a spousta dalších údajů. Celá soustava indikátorů by měla být co nejjednodušší a přitom pokrývat všechny důležité stránky fungování města nebo regionu. Je to dost těžký oříšek. • A je tu poslední úkol. Vymyslete nějaký bezvadný indikátor, který by jednoduše a přitom dost přesně vyhodnocoval některou oblast trvalé udržitelnosti rozvoje místa, kde bydlíš.
23
POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA Publikace: Braun,Ch.: Odpad. ARGE Umweltziehung, Vídeň 1992. Burešová,K.: Ekologická výchova na základní škole. SEV Chaloupky 1992. Burešová,K. a kol.: Hurá z lavic do přírody. Ekocentrum, Brno 1992. Burešová,K., Korvasová,H.: Nápady pro mrňata a škvrňata. Ekocentrum, Brno 1993. Burešová,K. a kol.: Odpady - problém každého z nás. Ekocentrum, Brno 1995. Burešová,K. a kol.: Učitelské lístky. Ekocentrum, Brno 1993. Gerhartová,A., Schmollgruberová,Ch.: Energie. ARGE Umweltziehung, Vídeň 1994. Girardet,H., Seymour,J.: Zelená planeta. Mladá fronta, Praha 1993. Gralla,P.: Jak pracuje životní prostředí. UNIS publishing, Brno 1995. Javna,J.: 5O nápadů pro děti k záchraně Země. ČSOP, Praha 1991. Kolektiv: Hurá z lavic … 2. Ekocentrum, Brno 1996. Ledvinová,J. a kol.: Výchova pro budoucnost. MŽP a Tereza, Praha 1992. Máchal,A.: Malý ekologický slovníček. DDM, Hradec Králové 1990. Máchal,A.: Špetka dobromysli. Ekocentrum, Brno 1996. Máchal,A., Vlašín,M.: Desatero domácí ekologie. Ekocentrum, Brno 1993. Moldan,B. a kol.: Životní prostředí České republiky. Academia, Praha 1990. Pasternak,M., Selby,D.: Globální výchova. Pražské ekologické centrum, Praha 1992. Pauliniová,Z.: Ako zachrániť Zem. MV SZOPK, Bratislava 1991. Porrit,J.: Zachraňme Zemi. Brázda, Praha 1992. Reitschmiedová,A.: Práce s veřejností a místní agenda 21. MŽP, Praha 1998. Škvor,J., Škvorová,J., Holeček,M.: Krajina a životní prostředí. Česká geografická společnost Praha 1994. Uhříčková,A.: Korálky II. Rezekvítek, Brno 1996. Uhříčková,A., Korvasová,H.: Korálky. Ekocentrum, Brno 1994. Wattová,F., Wilson,F.: Energie přírody. Fragment, Praha 1998. Witt,R.: Vnímejme přírodu všemi smysly. Pražské ekologické centrum, Praha 1992.
Periodika: Sisyfos - zpravodaj ekologické výchovy. Vydává Evans-středisko globální výchovy Praha. Inspiromat ekologické výchovy. Vydává Pražské ekologické centrum Praha.
24
