Doprava, skladování a poštovní činnosti

Výstup projektu

Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí

ODVĚTVOVÁ STUDIE

Doprava, skladování a poštovní činnosti

Praha, 2015

Obsah 1. VYMEZENÍ ODVĚTVOVÉ SKUPINY ............................................................... 3 2. EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST ODVĚTVÍ ................................................. 5 2.1.

PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA ................................................................................................ 5

2.2.

PRODUKTIVITA PRÁCE .............................................................................................................. 7

2.3.

PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI ....................................................................................... 8

2.4.

PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE ................................................................................................. 9

2.5.

TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE................................................................... 9

2.6.

TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ .............................................................................................. 11

2.7.

KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ ....................................................................... 13

2.8.

VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ................................................ 22

2.9.

PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ ........................................ 24

2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ...................................................................... 29

3. PROFESNÍ STRUKTURA, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY A KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY ..........................................................................................34 3.1.

VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ ................................................................................................ 34

3.2.

PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ......................................................................... 35

3.3.

VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ.............................................. 37

3.4.

VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ........................................................ 39

3.5.

ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ ............................................. 40

3.6.

VÝVOJ DEMOGR. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU..... 44

4. KVALIFIKAČNÍ PROFIL PRACOVNÍCH MÍST V ODVĚTVÍ ...............................48 4.1.

SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ ............................................................................. 48

4.2.

POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO ................................................................................. 49

4.3.

VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI .................................................................................................. 50

4.4.

ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY .............................. 50

4.5.

ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ............. 51

4.6.

PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE ............................................................................................ 52

4.7.

POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ .................................. 54

5. SHRNUTÍ....................................................................................................56

2

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví“.

1.

Vymezení odvětvové skupiny

Odvětvová skupina je vymezena jako CZ-NACE sekce H – Doprava a skladování (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností). Tato sekce zahrnuje činnosti osobní a nákladní dopravy, pravidelné nebo nepravidelné, po kolejích, potrubím, po silnici, vodě či vzduchem a související činnosti, jako činnosti terminálů, parkovacích a skladovacích zařízení, překladišť atd. Do této sekce patří pronajímání dopravních zařízení s řidičem nebo operátorem. Patří sem rovněž poštovní a kurýrní činnosti. Tato sekce nezahrnuje: průmyslovou přestavbu, renovace a generální opravy dopravních zařízení, kromě motorových vozidel (30); opravy a údržba dopravních zařízení, kromě motorových vozidel (33.1); výstavbu, údržbu a obnovu silnic, kolejových tratí, přístavů, letištních ploch (42); údržbu a opravy motorových vozidel, kromě motocyklů (45.20); pronájem dopravních zařízení bez řidiče nebo operátora (77.1 a 77.3).

Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

49

Pozemní a potrubní doprava

68,0%

53

Poštovní a kurýrní činnosti

15,8%

52

Skladování a vedlejší činnosti v dopravě

13,1%

51

Letecká doprava

2,7%

50

Vodní doprava

0,4%

Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil

Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

49

Pozemní a potrubní doprava

51,8%

52

Skladování a vedlejší činnosti v dopravě

37,8%

53

Poštovní a kurýrní činnosti

7,2%

51

Letecká doprava

3,2%

50

Vodní doprava

0,1%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů

Vymezení pěti hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 49 - Pozemní a potrubní doprava (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje dopravu osob a nákladů po silnících a kolejích a nákladní dopravu potrubím. CZ-NACE Oddíl 50 - Vodní doprava (úroveň 2)

3

Tento oddíl zahrnuje dopravu osob i nákladů po vodě, pravidelnou i nepravidelnou dopravu. Zahrnuje také vlečení a tlačení lodí, plavbu lodí pro potřeby exkurzí, pro zábavu a poznávání, dopravu trajekty a vodními taxi atd. Ačkoli poloha je určitým kritériem pro zařazení do námořní nebo vnitrozemské vodní dopravy, tím rozhodujícím faktorem je druh použitého plavidla. Doprava námořními plavidly je začleněna do skupin 50.1 a 50.2, doprava jinými plavidly je klasifikována ve skupinách 50.3 a 50.4. Tento oddíl nezahrnuje provoz restaurací a barů na palubě lodí, pokud jsou provozovány samostatnými firmami (56.10 a 56.30). CZ-NACE Oddíl 51 - Letecká doprava (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje dopravu osob nebo nákladů letecky nebo dopravu kosmickým prostorem. Tento oddíl nezahrnuje: postřik proti škůdcům (letecký) (01.61); opravy letadel nebo leteckých motorů (33.16); provoz letišť (52.23); leteckou reklamu (nápisy na obloze) (73.11); letecké snímkování (74.20) CZ-NACE Oddíl 52 - Skladování a vedlejší činnosti v dopravě (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje skladování a pomocné činnosti pro dopravu, jako je provozování dopravní infrastruktury (např. letišť, přístavů, tunelů, mostů atd.), činnosti dopravních agentur a manipulaci s nákladem. CZ-NACE Oddíl 53 - Poštovní a kurýrní činnosti (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje poštovní a kurýrní činnosti, jako je vyzvedávání, doprava a doručování listovní a balíkové pošty v různých režimech. Zahrnuje rovněž místní doručování a donáškovou činnost.

4

2.

Ekonomika a zaměstnanost odvětví

2.1. Produkce a přidaná hodnota Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 462 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví mezi lety 2005 a 2008 vzrostla o 20 % na hodnotu 525 mld. Kč. Mezi lety 2008 a 2013 potom produkce odvětví postupně klesala a v roce 2013 se nacházela na hodnotě 462 mld. Kč.

Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) 550 500 450 400 350

2005

300

2008

250

2011

200

2013

150 100 50 16 Doprava, skladování a poštovní činnosti (NACE 49-53)

Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se od roku 2008 postupně zmenšovala. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Je to patrné například z hodnoty pro Rakousko ve srovnání s mnohem větším Polskem. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR tak vykazuje vyšší hodnoty Rakousko, naopak nižší hodnoty vykazuje Maďarsko, Slovensko a Slovinsko.

5

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 120

2005 100

2008 2011

80

2013

60

40

20

0 Česká republika

Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Zdroj: Eurostat – National Accounts

Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 5,8 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 postupně klesá. Celkově je váha odvětví v ekonomice vyšší než v průměru zemí EU 25 (v roce 2013 činila 5,1 %). Vyšší váhu v ekonomice má odvětví v Maďarsku. Srovnatelnou velikost má odvětví v Rakousku, Polsku a Slovinsku. Výrazněji nižší váhu v ekonomice má odvětví v Německu.

Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 7% 6% 5% 4%

2005 2008

3%

2011

2%

2013 1% 0% Česká republika Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

EU25

EU 25 bez Chorvatska, Spojeného království a Portugalska. Zdroj: Eurostat – National Accounts

6

2.2. Produktivita práce Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) přibližně 27 tisíc EUR, což je hodnota srovnatelná se Slovenskem. Produktivita práce byla o něco nižší v Maďarsku (21 tisíc EUR) a Polsku (23 tisíc EUR). Vyšší než v ČR byla naopak produktivita práce na Slovinsku (39 tisíc EUR), více než dvojnásobná byla v Německu a v Rakousku byla téměř trojnásobná.

Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 90 000 78 832

80 000 70 000

59 595

60 000 50 000 38 593

40 000 30 000

27 138 21 228

22 783

Madarsko

Polsko

27 048

20 000 10 000 0 ČR

Německo

Rakousko

Slovinsko

Slovensko

Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Vývoj v čase ukazuje, že po dramatickém poklesu mezi lety 2008 a 2009, kdy produktivita práce klesla pod 19 tisíc EUR, produktivita práce v odvětví nadále spíše klesala. V roce 2012 dosáhla produktivita práce v odvětví hodnoty pod 18 tisíc EUR (stálé ceny) a na této hladině zůstala i v následujícím roce. Mezi lety 2008 a 2013 tak došlo v tomto odvětví k 15% poklesu produktivity práce.

Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 25 000 21 053 20 000

18 766

18 989

2009

2010

18 123

18 145

17 992

2011

2012

2013

15 000

10 000

5 000

0 2008 Zdroj: Eurostat – National Accounts

7

2.3. Propojenost s ostatními odvětvími Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví (jiné dodavatelské subjekty v odvětví), ale v menší míře také další dodavatelská odvětví, zejména Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl, Stavebnictví a s téměř poloviny i ostatní odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 55 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 9 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 10 %. To znamená, že se u nás většina odvětvové produkce vyrobí, než doveze.

Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010)

Vstupy do odvětví

Zdroje odvětví

(z vlastního a jiných odvětví)

Vlastní odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Ostatní odvětví

40,3%

Celkem (v miliardách Kč)

610,8

4,4%

Vstupy z odvětví

54,7%

3,9%

Přidaná hodnota odvětví

36,2%

3,5% 47,8%

Dovoz do odvětví

9,1%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

Produkce analyzovaného odvětví slouží z 57 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti, Výroba dopravních prostředků a téměř poloviny ostatní odvětví. Přibližně pětina produkce je spotřebována domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. 22 % produkce je vyvezeno do zahraničí a zhruba 1 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než vyveze.

Užití odvětví a mezispotřeba (2010)

Užití odvětví

Mezispotřeba

Mezispotřeba všech odvětví

56,8%

Spotřeba domácností

10,3%

Spotřeba vládních a neziskových institucí

9,8%

Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob Vývoz z odvětví

Vlastní odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti

36,9%

1,2%

Výroba dopravních prostředků

3,9%

22,0%

Ostatní odvětví

47,8%

5,8% 5,6%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

8

2.4. Přeshraniční toky produkce Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Komerční služby produkované odvětvím jsou sice poskytovány přes hranice, ale neexistuje k nim podrobná statistika z hlediska teritoriálního zaměření. Dá ovšem se předpokládat, že vzhledem k povaze služeb bude většina obchodu realizována s vyspělými ekonomikami, zejména evropskými. Domácí poskytovatelé služeb čelí zahraniční konkurenci, která je v řadě případů výkonnější, jak ukazuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR se ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi nachází na 20. místě, což je výsledek mírně nad průměrem všech srovnávaných zemí.

Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Portugalsko

Německo

Španělsko

Maďarsko

Lucembursko

Itálie

Všechny země

Irsko

Rumunsko

ČR

Litva

Francie

Belgie

Nizozemsko

Slovensko

Velká Británie

Polsko

Švédsko

Norsko

Slovinsko

Finsko

Bulharsko

Malta

Lotyšsko

Estonsko

Rakousko

Řecko

Kypr

Dánsko

0%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

2.5. Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti vykazuje v ČR podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady.

9

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Lotyšsko

Polsko

Finsko

Estonsko

Irsko

Litva

Belgie

ČR

Nizozemsko

Řecko

Maďarsko

Francie

Rakousko

Španělsko

Rumunsko

Kypr

Velká Británie

Slovinsko

Všechny země

Německo

Itálie

Dánsko

Norsko

Malta

Portugalsko

0%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích indikátorů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi pozici odpovídající průměru pro všechny země dohromady. Nachází se na 13. místě ze srovnávaných zemí.

10

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %) 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Malta

Lucembursko

Itálie

Řecko

Švédsko

Norsko

Dánsko

Slovinsko

Velká Británie

Finsko

Polsko

Španělsko

Litva

Portugalsko

Slovensko

Všechny země

ČR

Německo

Bulharsko

Estonsko

Rakousko

Rumunsko

Irsko

Maďarsko

Belgie

Nizozemsko

Francie

Lotyšsko

Kypr

0%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

2.6. Typologie ekonomiky odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR středně velké odvětví (podle podílu na HPH) s relativně nízkou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví jsou mezinárodně obchodovatelné komerční služby. Otevřenost odvětví (podíl produkce na vývozu) je vysoká, i přes to je však mezinárodní konkurenceschopnost v porovnání s evropskými zeměmi průměrná.

11

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví

Převládající povaha produkce

Velikost odvětví v rámci ČR

Výkonnost odvětví Otevřenost v rámci ČR odvětví

Mezinárodní konkurenceschopnost

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Komerční zboží

Malá

Nízká

Nízká

Nadprůměrná

Těžební průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Nízká

Podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Komerční zboží

Malá

Nízká

Vysoká

Průměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostat. nekov. minerálních výrobků

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba kovů a kovodělných výrobků

Komerční zboží

Středně velká

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba strojů a zařízení

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba dopravních prostředků

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Průměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Nízká

Průměrná

Stavebnictví

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

Komerční služby

Velká

Středně vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Doprava, skladování a poštovní činnosti

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Vysoká

Průměrná

Ubytování, stravování a pohostinství

Komerční služby

Malá

Nízká

Vysoká

Podprůměrná

Vydavatelské a mediální činnosti

Komerční služby

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Průměrná

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

Komerční služby

Velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Veřejná správa a obrana

Veřejné služby

Středně velká

Středně vysoká

Není/ velmi nízká

Není relevantní

Vzdělávání

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Zdravotní a sociální péče

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 12

2.7. Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví 2.7.1. Legislativní rámec Obecné zásady podnikání jsou v České republice upraveny Zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, a Zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku (přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb.). Potrubní a pozemní doprava (vyjma železniční a silniční motorové dopravy), skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě, zasilatelství a provozování poštovních a zahraničních poštovních služeb patří mezi živnosti volné. Živnosti koncesované zahrnují silniční motorovou dopravu a vnitrozemskou vodní dopravu. Provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb, námořní dopravu a provozování dráhy a drážní dopravy řeší příslušné právní předpisy. Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se v páté části věnuje také bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní normou, kromě obchodního zákoníku, která modifikuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle obchodního zákoníku) pokrývá Zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Oblast silniční dopravy upravuje zejména Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Tato norma definuje práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích, pravidla, úpravu a řízení provozu, vydávání řidičských oprávnění a průkazů a vymezuje působnost a pravomoci orgánů státní správy a Policie ČR v rámci silničního provozu. Tato norma rovněž v § 43 stanovuje rozsah omezení jízdy některých druhů vozidel (zejména nákladní dopravy) v uvedených dnech. Na tento právní předpis navazuje Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly (za účelem podnikání), stejně jako pravomoci a působnost orgánů státní správy v dané oblasti. Odbornou způsobilost řidičů řeší Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje mj.:  podmínky pro provozování autoškol, práva a povinnosti provozovatelů a učitelů,  způsob provádění výuky a výcviku žadatelů o získání odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla a práva a povinnosti žadatelů o získání řidičského oprávnění,  vydávání průkazu profesní způsobilosti řidiče,  přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v bodovém hodnocení. Další normou v rámci silniční dopravy je Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, jež specifikuje následující:  registraci vozidel a vyřazování vozidel z registru,  technické požadavky na provoz silničních vozidel a zvláštních vozidel a schvalování jejich technické  způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,  práva a povinnosti osob, které vyrábějí, dovážejí a uvádějí na trh vozidla a pohonné hmoty,  práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel,

13

 práva a povinnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisí,  kontroly technického stavu vozidel v provozu. Silniční dopravy se rovněž týká Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, upravující kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a ochranu, práva a povinnosti jejich vlastníků a uživatelů a výkon státní správy silničními správními úřady. Tato právní norma řeší rovněž zpoplatnění užívání vybrané sítě dálnic a rychlostních silnic v České republice, což zvyšuje náklady silničních dopravců. Tato právní norma byla novelizována mj. Zákonem č. 196/2012 Sb., kterým se mění podmínky provozování a uplatňování systému elektronického mýtného (vč. evropského mýtného), práva a povinnosti provozovatelů systému elektronického mýtného a povinnosti provozovatelů a řidičů vozidel v systému elektronického mýtného, umisťování a provozování reklamních zařízení u pozemních komunikací nebo v jejich stanovené blízkosti, uplatňování tzv. inteligentního dopravního systému, kontrolního vážení silničních motorových vozidel na dálnicích, silnicích a místních komunikacích. Dále se měnilo vymezení působnosti silničních správních úřadů, sankcí za přestupky fyzických osob a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob vč. výše pokut. Bezpečnost na pozemních komunikacích zajišťuje Ministerstvo vnitra ČR potažmo Policie ČR na základě Zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Postup státu, krajů a obcí při zajišťování veřejné přepravy cestujících vlaky, autobusy (případně i loděmi) a jejich propojení řeší Zákon č. 194/2010 Sb. o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pro oblast železniční dopravy je hlavní právní normou Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje podmínky pro stavbu železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových drah (včetně staveb na těchto dráhách), podmínky pro provozování drah a drážní dopravy a dalších činností spojených s tímto typem dopravy. Významnou normou je rovněž Zákon č. 77/2002 Sb. o akciové společnosti České dráhy a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty, ve znění pozdějších předpisů, kterým došlo k transformaci bývalého podniku České dráhy, státní podnik v nástupnické společnosti České dráhy a.s. a Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Segment významně ovlivňují i mezinárodní dohody, které jsou zastřešeny Úmluvou o mezinárodní železniční přepravě (COTIF). Letecká doprava spadá do působnosti Zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, který zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a v přímé návaznosti na ně upravuje ve věcech civilního letectví podmínky provozování letecké dopravy a podmínky pro zřizování, provozování a osvědčování způsobilosti letišť. Dále stanovuje podmínky pro letecké stavby, činnost leteckého personálu, využívání vzdušného prostoru a dalších činností spojených s leteckou dopravou. Vodní doprava je upravena Zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, který určuje podmínky provozování plavby na vnitrozemských vodních cestách, pravomoc a působnost ministerstev a jiných správních úřadů na tomto úseku, a Zákonem č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, upravujícím podmínky provozování námořní plavby námořními plavidly pod státní vlajkou ČR a práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené. Podmínky pro poskytování a provozování poštovních služeb, práva a povinnosti, které při poskytování a provozování poštovních služeb vznikají, a zvláštní práva a povinnosti provozovatele poštovních služeb upravuje Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. Regulace: Doprava (včetně souvisejících služeb) patří mezi středně regulovaná odvětví. Jako celek spadá do gesce Ministerstva dopravy ČR, které přímo zastřešuje jednotlivé regulační a kontrolní úřady. V rámci drážní dopravy se jedná o Drážní úřad, který vykonává dozor dle příslušných ustanovení Zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (kromě oblastí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy nebo obce), Zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů a Zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Úřad rozhoduje o vydávání úředních povolení provozovat dráhy (včetně schvalování staveb na dráze), udělení licencí pro provoz drážní dopravy na celostátních a regionálních dráhách, vydávání průkazů způsobilosti k řízení drážních vozidel apod. (funkci nezávislého národního orgánu pro šetření příčin mimořádných událostí v drážní dopravě plní Drážní inspekce). Oblast civilního letectví spadá do kompetence Úřadu pro civilní letectví, který rozhoduje o letové způsobilosti, schvalování typu letadla a jeho součástí a vydávání povolení k provozování letiště (je speciálním stavebním úřadem pro letecké stavby). Úřad vydává osvědčení leteckého dopravce, povolení k provozování aerotaxi, leteckých prací a

14

leteckých činností pro vlastní potřebu, vede evidenci letadel v leteckém rejstříku, leteckého personálu a vykonává další činnosti dle Zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů (funkci nezávislého národního orgánu pro šetření příčin mimořádných událostí v letecké dopravě plní Ústav pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod). Správním úřadem v oblasti vodní dopravy je Státní plavební správa, která dle Zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, mj. působí v oblasti vydávání povolení ke stavbám, provozování přístavů a plovoucích těles na sledovaných vodních cestách. V oblasti poštovních služeb je věcná regulace základních služeb a cenová regulace zásilek do zahraničí v kompetenci Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Cenová regulace vybraných domácích zásilek je v kompetenci Ministerstva financí ČR. Možnost podnikání je omezena tím, že některé poštovní služby smí poskytovat výhradně jen jediný provozovatel – ten, který zajišťuje dostupnost nejdůležitějších poštovních služeb na celém území ČR (v současnosti je takovým provozovatelem Česká pošta, s.p., která bude držitelem poštovní licence do roku 2017). Výše uvedený monopol se vztahuje jen na vnitrostátní poštovní zásilky obsahující písemnosti, a to jen tehdy, jestliže je hmotnost poštovní zásilky nižší než 50 g a současně cena nižší než 18 Kč (Nařízení vlády č. 512/2005 Sb.). Monopol se tedy nevztahuje na zásilky s hmotností alespoň 50 g nebo na služby s cenou nejméně 18 Kč, a to i tehdy, jsou-li obsahem poštovních zásilek písemnosti. Monopol se nevztahuje ani na jakékoliv poštovní zásilky do zahraničí nebo ze zahraničí. S účinností od 1. 11. 2009 se monopol vztahuje též na dodání peněžní částky poukázané poštovním poukazem. 2.7.2. Státní podpora podnikání Finanční podpora z fondů EU pro sektor dopravy (především v oblasti modernizace a výstavby dopravních sítí) je pro období 2007 – 2013 realizována zejména prostřednictvím Operačního programu Doprava, který je největším operačním programem v České republice (připadá na něj 5,821 mld. euro). Ministerstvo dopravy vykonává prostřednictvím odboru fondů EU roli řídícího orgánu. Specifickými cíli tohoto programu byla výstavba a modernizace sítě TEN-T (transevropská dopravní síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest) a navazujících sítí, výstavba a modernizace regionálních sítí drážní dopravy, výstavba a rozvoj dálniční sítě a sítě silnic I. třídy mimo TEN-T, zlepšování kvality dopravy a ochrany životního prostředí z hlediska problematiky dopravy a výstavba a modernizace důležitých dopravních spojení na území hl. m. Prahy. O podporu mohou zažádat vlastníci a správci dotyčné infrastruktury, vlastníci drážních vozidel a provozovatelé drážní dopravy, vlastníci překládacích mechanismů u multimodální dopravy a případně další relevantní subjekty. Program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti a obsahuje 7 prioritních os, které jej rozdělují na logické celky. Ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Dotace dopravního sektoru ze strany EU prostřednictvím tohoto programu přímo navazuje na podporu realizovanou v období 2004 – 2006, která byla (až do roku 2010) poskytována zejména prostřednictvím Fondu soudržnosti 2004 – 2006 (řídícím orgánem Ministerstvo pro místní rozvoj) a Operačního programu Infrastruktura 2004 – 2006 (řídícím orgánem Ministerstvo životního prostředí). V případě obou programů vykonávalo Ministerstvo dopravy roli zprostředkujícího subjektu pro projekty z oblasti dopravy. V souladu s Usnesením Vlády ČR ze dne 28. listopadu 2012 č. 867 k přípravě programů spolufinancovaných z fondů Společného strategického rámce pro programové období let 2014 až 2020 v podmínkách České republiky bylo Ministerstvu dopravy uloženo vykonávat činnost Řídicího orgánu Operačního programu Doprava 2014+ (dále jen „OPD 2014+“). Navrhovaná struktura OPD 2014+ zahrnuje tři věcné prioritní osy:  Infrastruktura pro železniční a další udržitelnou dopravu,  Silniční infrastruktura na síti TEN-T,  Silniční infrastruktura mimo síť TEN-T. Čtvrtá prioritní osa je zaměřená na technickou pomoc. V první prioritní ose budou obsaženy specifické cíle Výstavba a modernizace železničních tratí, Interoperabilita a nové technologie (včetně TEN-T), Výstavba a modernizace vnitrozemských vodních cest v hlavní síti TEN-T, Multimodální doprava, Infrastruktura drážních systémů městské a příměstské dopravy, Systémy řízení městského silničního provozu a zavádění

15

ITS na městské silniční síti a Environmentálně čistý dopravní park. V druhé prioritní ose budou obsaženy specifické cíle Silniční infrastruktura sítě TEN-T (výstavba a modernizace silnic a dálnic, ITS a nové technologie) a Podpora rozvoje sítě napájecích stanic alternativních energií na silniční síti. Třetí prioritní osa bude sestávat pouze z jediného specifického cíle – Silnice a dálnice mimo síť TEN-T ve vlastnictví státu. Menší počet prioritních os je dán větší strategickou koncentrací zaměření a kromě toho bude představovat pro Ministerstvo dopravy možnost větší flexibility v případě potíží s realizací některých specifických cílů. Na roky 2007 – 2013 bylo pro Českou republiku počítáno s finanční podporou ve výši 3,04 mld. euro, což je přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů by mělo být hrazeno dalších 0,54 mld. euro. Evropské finance tak doplňují prostředky státního rozpočtu k naplnění národního spolufinancování (85 % EU, 15 % státní rozpočet). Podniky mohou využít zejména následující programy podpor:  Rozvoj – podpora investic do nového technologického vybavení,  Marketing – rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích,  ICT v podnicích – rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií,  Inovace – zaměření na zvýšení inovačního potenciálu českých podniků,  Potenciál – podpora kapacit potřebných pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit,  Eko-energie – snižování energetické náročnosti výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie,  Prosperita – podpora vzniku a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií,  Nemovitosti – podpora vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí a související infrastruktury,  Školicí střediska – dotace na výstavbu, rekonstrukci, pořízení či vybavení školicích center nebo školicích místností,  ICT a strategické služby – rozvoj informační a znalostní společnosti prostřednictvím nových ICT produktů a služeb,  Poradenství – zvýhodněné poradenské služby,  Spolupráce – podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení – klastrů a technologických platforem. Vedle těchto podpor, které administruje Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest), vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu následující programy, jež jsou zprostředkovávány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Jedná se o:  Start – podpora podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání  poprvé nebo s delším časovým odstupem,  Progres – realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií,  Záruka – zvýhodněné záruky k usnadnění realizace podnikatelských projektů malých a středních

podniků zaměřených na investice. Z Operačního programu Podnikání a inovace jsou peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Příležitost mají projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. U každého vyhlášeného programu je ve výzvě k předložení žádosti stanoveno, které typy subjektů splňují podmínky pro přidělení podpory. V rámci Evropské transparentní iniciativy z roku 2006, doplněné zprávou z roku 2007 a schválené Radou (ES), Evropská komise požaduje, aby členské státy poskytovaly informace o čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU prostřednictvím zveřejnění ex-post seznamu příjemců OPPI. K 28. 10. 2013 byla v rámci OPPI přiznána dotace 9 341 projektům v celkové hodnotě cca 80,6 mld. Kč (v rámci NACE 49 – 53 bylo podpořeno 17 projektů v celkové částce 60,2 mil. Kč). Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Globálním cílem operačního programu je zvýšení zaměstnanosti.

16

Tento program rovněž umožňoval podporu ve formě Globálního grantu EDUCA, jehož prostřednictvím bylo možné zvýšit kvalifikační úroveň, profesní dovednost a znalost zaměstnanců a zaměstnavatelů (cílem je přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných odvětvích – mj. ve zpracovatelském průmyslu). Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravilo Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pro období 2007 – 2013, který je financován ze strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Tento program byl zaměřen zejména na investice, které zvýší a zmodernizují infrastrukturu českého výzkumu a vývoje. V neposlední řadě program vytvářel podmínky pro budoucí spolupráci veřejného sektoru se soukromým, k čemuž dochází rozvojem kapacit cíleně a technicky orientovaného výzkumu (nezbytného pro tuto spolupráci) a rozvojem kapacit vysokých škol ve vybraných technických a přírodovědných oborech. Operační program Životní prostředí nabízel podnikatelským subjektům v dílčích oblastech finanční podpory na ekologické projekty související např. se snižováním znečišťování vod, omezováním emisí, zkvalitňováním nakládání s odpady, odstraňováním starých ekologických zátěží, omezováním průmyslového znečištění a environmentálních rizik apod. Operační program Životní prostředí nabízel v letech 2007 – 2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 mld. euro (objemem financí 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR – druhý největší český operační program). Po roce 2013 ještě dva roky dobíhá finanční cyklus 2007 – 2013 a postupně se budou rozjíždět nové programy pro období 2014 – 2020. Na konci listopadu 2013 byl vládou ČR schválen návrh struktury operačních programů pro období 2014 – 2020 (Usnesení vlády č. 867 z 28. 11. 2012). Nově bude možné pracovat s osmi hlavními tematickými programy, které by měly zohledňovat územní rozměr intervencí a měly by zajišťovat role regionálním partnerům tj. i městům a obcím. Nová struktura bude klást vyšší nároky nejen na nastavení a řízení jednotlivých programů, ale především na jejich provázanost, která umožní pokrytí i dalších oblastí nepokrytých v podpoře. Schválená struktura tematických operačních programů: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Evropský fond pro regionální rozvoj) – řídícím orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) – řídícím orgánem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, OP Doprava (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) – řídícím orgánem Ministerstvo dopravy, OP Životní prostředí (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) – řídícím orgánem Ministerstvo životního prostředí, OP Zaměstnanost (Evropský sociální fond) – řídícím orgánem Ministerstvo práce a sociálních věcí, Integrovaný operační program (Evropský fond pro regionální rozvoj) – řídícím orgánem Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, OP Praha – pól růstu ČR (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) – řídícím orgánem Praha, OP Technická pomoc (Evropský fond pro regionální rozvoj či kombinace všech fondů) – řídícím orgánem Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V gesci ministerstva zemědělství zůstávají nadále fondy financované z prostředků společné zemědělské politiky: Program rozvoje venkova (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova), OP Rybářství (Evropský námořní a rybářský fond). Další finanční podpory: Součástí dopravních služeb pro obyvatelstvo je tzv. veřejná doprava, která je na základě Zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a Zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve znění pozdějších předpisů, podporována formou kompenzací tzv. prokazatelné ztráty dopravcům. V rámci autobusové dopravy byly tyto platby do roku 2004 součástí výdajů státního rozpočtu

17

(prostředky byly vypláceny prostřednictvím krajů). Od ledna 2005 však byly finanční prostředky na úhradu kompenzací převedeny na kraje, a to jako část společné částky přidělené těmto vyšším územně samosprávným celkům v rámci rozpočtového určení daní. Od stejného data je u železniční dopravy v působnosti krajů rovněž regionální doprava, zatímco dopravní potřeby státu jsou nadále hrazeny ze státního rozpočtu (za tímto účelem se uzavírá smlouva mezi Ministerstvem dopravy ČR a dominantním železničním dopravcem – společností České dráhy, a.s.). Další výrazně podporovanou oblastí je městská hromadná doprava. Hospodaření většiny dopravních podniků zůstává ztrátové a je dotováno zejména z rozpočtů jednotlivých měst, resp. státního rozpočtu. Vývoj úhrady prokazatelné ztráty jednotlivými městy dokumentuje tab. 10. Nejvýraznější zůstává dlouhodobě vliv Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti, která v roce 2012 čerpala 66,2 % prostředků poskytnutých úhrnem všem členským dopravním podnikům Sdružení dopravních podniků ČR. 2.7.3. Trendy vývoje a perspektivy odvětví Dominantní postavení silniční dopravy v rámci tuzemské nákladní dopravy: Jedním z průvodních jevů rychlého růstu silniční nákladní dopravy je budování nových výrobních kapacit „na zelené louce“ poblíž hlavních silničních tahů – tj. právě v místech, která jsou jinými druhy dopravy těžko dostupná. Doprava nákladními auty je flexibilnější. Nemusí se složitě plánovat a z pohledu firem bývá i levnější. Silniční nákladní doprava není ze strany státu či samosprávných orgánů dotována ani jinak podporována. Naopak lze registrovat určitou snahu tento způsob přepravy zboží zatěžovat dalšími omezeními (omezení jízdy některých druhů vozidel v uvedených dnech) či jejím faktickým dodatečným zdaňováním (např. prostřednictvím zvyšování spotřební daně na prodej motorové nafty nebo zaváděním a rozšiřováním mýtného systému). Elektronický systém výkonového zpoplatnění zahájil v České republice provoz 1. ledna 2007. Mýtnému podléhají motorová vozidla o největší povolené hmotnosti přes 3 500 kg (motorová vozidla do 3 500 kg včetně používají časové kupóny – dálniční známky s vyznačenou dobou platnosti). Mýtné se vybírá elektronickým systémem, v rámci kterého elektronické zařízení instalované ve vozidle komunikuje s mýtným branami a platí se za užití zpoplatněných komunikací – dálnic, rychlostních silnic a vyznačených úseků silnic 1. třídy. Sazba závisí na třídě komunikace, délce mýtného úseku, dni v týdnu, počtu náprav vozidla a emisní třídě vozidla. Provozovatelem elektronického mýtného systému je Ředitelství silnic a dálnic ČR, odhalování neplatičů má na starosti Generální ředitelství cel. Za rok 2012 předepsal mýtný systém 8,7 mld. Kč (o 6,8 % více než v roce 2011), dopravci je registrováno 639 tis. palubních jednotek (OBU). Navzdory tomu že Česká republika disponuje mimořádně hustou železniční sítí a význam železnic je stále značný, v konkurenci se silniční dopravou trvale klesá. V roce 2012 se nákladní silniční doprava podílela na přepravních výkonech ze 75,2 % (nárůst oproti roku 2000 o 9 procentních bodů), železniční nákladní doprava z cca 21 % (pokles ve srovnání s rokem 2000 o 8,7 procentního bodu). Železniční doprava produkuje oproti silniční dopravě podstatně méně emisí a nevytváří dopravní zácpy ve městech. Vlaky zdaleka neničí infrastrukturu tak rychle, jako těžká nákladní vozidla. Velkou předností železniční dopravy je také hromadnost, čili schopnost zajistit přepravu velkého množství zboží najednou. K největším problémům železniční infrastruktury patří zanedbaný technický stav a zastaralé sdělovací a zabezpečovací zařízení, jejichž výsledkem je nízká přepravní rychlost na většině železničních tratí (s výjimkou koridorů). Problémem je rovněž to, že síť železnic odpovídá průmyslu tehdejšího Československa (zůstaly četné regionální tratě a vlečky, vedoucí do areálů, které již dávno neslouží svému původnímu účelu). Hlavní nevýhodou však zůstává její nedostatečná flexibilita a často i vyšší cena. Logistika nákladní dopravy trpí nedostatečným rozvojem vnitrokontinentálních linek kombinované dopravy, síť terminálů kombinované dopravy nemá dostatečné parametry ani napojení na logistická centra, logistické sklady nemají napojení na železnici a nenabízejí služby veřejnosti. Dopady vývoje ekonomiky: Rozvoj české ekonomiky přímo ovlivňuje poptávku po dopravně–logistických službách. Špatná situace výrobních firem v době globální ekonomické krize stáhla do potíží i společnosti zabývající se logistikou, dopravou a spedicí, přičemž problémy se týkaly především nákladní dopravy. V roce 2009 došlo k meziročnímu propadu přepravních výkonů (v rámci nákladní přepravy) o 12,9 %. K zásadním problémům, se kterými se společnosti z odvětví musely vyrovnat, patřil především převis nabídky nad poptávkou (a s tím související revize cen a marží poskytovaných dopravních a logistických služeb), otázky likvidity, financování a možnosti refinancování podnikání a projektů, důsledné plánování a

18

řízení cash-flow, zejména pak optimalizace pracovního kapitálu a využití stávajících kapacit (skladových a přepravních) při poklesu objemu zakázek. Krize znamenala konec pro stovky firem, především těch nejmenších. Logistické společnosti v průběhu krize zaznamenaly ze strany zákazníků výrazný tlak na optimalizaci nákladů. Ekonomická krize však samozřejmě představovala také příležitost k akvizicím. Jako příklad lze uvést dokončení akvizice skupiny Čechofracht společností New World Resources Transportation B.V. (v současnosti Advanced World Transport B.V.) na konci roku 2009. Oživení trhu nastalo v roce 2010 (meziroční nárůst přepravních výkonů o 13,1 %), přičemž pokračovalo i v roce 2011 (navýšení o 4,8 %). V roce 2012 se přepravní výkon v rámci nákladní dopravy meziročně snížil o 5,2 %. Charakter poskytovaných služeb: Na trhu je v současné době patrný rostoucí důraz na zvyšování podílu logistických a spedičních služeb s vyšší přidanou hodnotou. Dopravní a logistické firmy již nezajišťují pouze přepravu zboží, ale poskytují výrobcům, obchodníkům i koncovým spotřebitelům širší paletu komplexních logistických služeb, které se neobejdou bez intenzivního využití stále sofistikovanějších informačních a komunikačních systémů. Součástí spektra služeb, které jsou v současnosti poskytovány, je kromě poskytování informací o aktuální poloze a typu přepravního prostředku, jehož prostřednictvím je příslušná zásilka dopravována, také celá řada dalších služeb s vyšší přidanou hodnotou zabezpečovaných logistickými centry. Řada subjektů v odvětví se z původně čistě dopravních společností transformovala na poskytovatele těchto komplexních dopravně–logistických služeb, když kromě klasické dopravy jsou nabízeny např. kompletace, balení a následné čištění či případně likvidace obalů, celní služby (vystavování celních dokladů, zastupování v celním řízení apod.), vybrané aktivity ve skladovém hospodářství (řízení skladu zákazníka, distribuce formou převzetí vlastních skladů rozpracované výroby a hotových výrobků, využití distribučních skladů dodavatele a souvisejících kapacit), crossdocking (bezzásobová distribuce) apod. Rozsah služeb, které logistické společnosti nabízejí, je velmi široký a záleží zejména na potřebách a požadavcích zákazníka, tudíž vybavení moderních skladů bývá spojeno s velkými investicemi, a to nejen do objektů samotných, ale také do technologií, které monitorují a evidují jednotlivé položky skladu, sledují dobu skladování, stav rizikových položek (zejména u rychle se kazícího nebo u technologicky rychle zastarávajícího zboží) a podobně. V souvislosti s těmito investicemi dochází k dohodám mezi poskytovateli služeb a zákazníky o vyplacení části počátečních výdajů logistických společností. Dalším trendem, který souvisí s celkovým rozvojem využití ICT v tuzemské nákladní dopravě a souvisejících službách, je v posledních letech také proměna využívaných přepravních prostředků z dřívější podoby „pasivních“ prvků logistických sítí do podoby prvků „aktivních“, které jsou vybaveny palubními počítači a tiskárnami dokumentů, a které se tak stávají dalšími svébytnými mobilními uzly informačních a komunikačních systémů příslušných dopravních, logistických a spedičních firem. Právě vybavování dopravních prostředků mobilními palubními počítači, které zajišťují průběžnou komunikaci s centrálou, umožňuje firmám a jejich zákazníkům nejen operativní sledování aktuální pozice příslušných dopravních prostředků a jimi přepravovaných zásilek, ale také telemetrické monitorování jejich technického stavu, míst a rozsahu doplňování paliva apod. Zatímco v posledních deseti letech patřila hlavní pozornost nákladům, v současné době je kladen důraz spíše na spolehlivost dodávky a schopnost pružné a rychlé odezvy v dodavatelských sítích. Na trhu je patrná také stoupající poptávka po přepravě a logistickém zajištění doručování zásilek drobným podnikatelům i koncovým spotřebitelům, což souvisí s celkovým rozmachem nakupování na internetu a elektronického obchodování. Růst cen vstupů: Z hlediska nákladů je pro dopravce stěžejní další zdražování pohonných hmot, pro silniční přepravce pak rovněž zdražování a rozšiřování mýtného systému. Cenu pohonných hmot mj. ovlivňuje výše spotřební daně. Sazby mýtného byly naposledy zvýšeny k 1. 1. 2012 (druhé zvýšení sazeb o 25 % vyjma třídy EURO V+). Nárůst dalších nákladů ovšem nemusí být konečný, neboť Evropská unie podporuje další zpoplatňování silniční dopravy. Určitým pozitivem pro dopravce může být skutečnost, že rozšíření mýtného systému na silnice II. a III. třídy se zatím odkládá. Specifické konkurenční prostředí v oblasti osobní železniční dopravy: V oblasti osobní železniční dopravy je na trhu stále zřejmé dominantní postavení společnosti České dráhy, a.s., která vozí cestující na strategických tratích dálkové dopravy, zatímco soukromí dopravci jezdí zejména na méně důležitých tratích. První soukromé rychlíky se objevily na české železnici v roce 2011. Společnost RegioJet a.s. ze skupiny Student Agency začala v září 2011 provozovat pravidelnou osobní dopravu na trati Praha – Ostrava. Na stejnou trať vstoupila v roce 2012 firma LEO Express a.s. Vlaky RegioJetu a LEOExpressu však nejezdí ve "veřejném závazku", proto nemají nárok na dotace. Zintenzivnění konkurenčního prostředí na této trati přispělo ke zvýšení kvality služeb a úpravě cen. V září 2013 rozhodla Vláda ČR o tom, že spustí

19

výběrová řízení na nové provozovatele dalších pěti rychlíkových tratí. Jedná se o tratě z Prahy do Chebu přes Karlovy Vary a Ústí nad Labem, z Prahy do Děčína přes Roudnici, spojení Plzně a Mostu, Liberce s Pardubicemi a Liberce s Ústím nad Labem. Nový provozovatel rychlíků vzešlý z tendrů by měl na pěti zmíněných tratích začít jezdit na přelomu let 2016/2017. O rok později by se k nim měla připojit i trať mezi Ostravou a Olomoucí přes Krnov, pro kterou úřad vypsal tendr na jaře 2012 a která měla být pilotní soutěží pro následující výběrová řízení směřující k liberalizaci trhu. Nových tendrů se účastnily České dráhy, RegioJet i LEOExpress. Pro soukromé dopravce jsou všechny tratě stejně lákavé, protože ztrátu z provozu na nich hradí stát. Společnost RegioJet působí také na Slovensku, kde provozuje železniční dopravu na regionální trati Bratislava-Komárno (historicky první slovenská trať, na které funguje jiná firma než státní Železničná spoločnosť Slovensko a RegioJet tak pobírá příspěvky od státu). Firma má smlouvu na provozování trati do roku 2020, přičemž ji provozuje od března 2012 – za tento rok skončila ve ztrátě 52 tis. euro (v roce 2013 již podnik počítal s vyrovnaným hospodařením). Vstup společnosti STUDENT AGENCY, k.s. (jako hlavní podnikatelskou činnost má firma zapsány činnosti cestovních agentur) znamenal průlom již v případě trhu osobní autobusové dopravy, jímž došlo ke změnám ve standardech kvality meziměstské linkové autobusové dopravy a zároveň zintenzivnění cenové konkurence na trhu (ostatní dopravci byli nuceni ke snížení cen, resp. zavedení speciálních relačních slev). Evropská komise v roce 2013 navrhla opatření, jimiž chce otevřít železniční sítě jednotlivých států konkurenci. Cílem je navýšit objem investic do tohoto odvětví a nabídnout cestujícím kvalitnější služby. Podle návrhu by se odpovědnost za vydávání povolení k provozu železničních vozidel a osvědčení o bezpečnosti přesunula od orgánů členských států na Evropskou agenturu pro železnice. Tím by se urychlil proces schvalování, opatření má přinést úsporu nákladů provozovatelů železniční dopravy a klade si za cíl také přilákat nové dopravce. Navrhovaná pravidla by otevřela veškerou vnitrostátní osobní dopravu železnici konkurenci. To by se vztahovalo i na nabídková řízení na správu sítí ve veřejném vlastnictví. Díky novým pravidlům by nezávislí provozovatelé kolejí získali provozní a finanční nezávislost na provozovatelích vlaků. Návrh by odstranil případné střety zájmů a umožnil by, aby žádný dopravce nebyl diskriminován v přístupu na železnice. V současné době tvoří veřejně vlastněné sítě přes 90 % železničních cest v EU. Pouze ve Švédsku a Velké Británii jsou trhy zcela otevřené (Německo, Rakousko, Itálie, Česká republika a Nizozemsko tyto trhy otevřely částečně). Specifické konkurenční prostředí v oblasti nákladní železniční dopravy: V rámci nákladní dopravy je patrný nárůst podílu soukromých nákladních přepravců. Soukromí železniční dopravci berou zakázky státní firmě ČD Cargo, která se potýká s finančními problémy (v roce 2012 vykázala ztrátu cca 2 mld. Kč, čímž stáhla do výrazné ztráty celou skupinu České dráhy). Objem přepravy ČD Cargo dlouhodobě klesá, neboť soukromníci jsou aktivnější v tendrech na velké zakázky. Podle údajů Správy železniční dopravní cesty klesl podíl ČD Cargo na celkově přepravě po železnici v roce 2012 meziročně o 5 procentních bodů. Naproti tomu největší soukromý přepravce, společnost AWT, zvýšila dopravní výkon o třetinu. Dopravní telematika: Vstupem ČR do EU došlo k dalšímu zvýšení volného pohybu osob a zboží, s čímž je spojena i vyšší náročnost na organizaci dopravy (tzn. především řešení problémů souvisejících s časovým zpožděním, nižší bezpečností dodávek, kongescemi, nehodami na silnicích apod.). Evropská komise proto podporuje zavádění inteligentních dopravních systémů a služeb napříč všemi druhy dopravy. ITS (Intelligent Transport Systems), někdy označované jako Dopravní telematika, integrují informační a telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím za podpory ostatních souvisejících oborů (ekonomika, teorie dopravy, systémové inženýrství atd.) tak, aby pro stávající infrastrukturu zajistily systémy řízení dopravních a přepravních procesů. Cílem je zejména zvýšení přepravních výkonů, efektivity dopravy, bezpečnosti a komfortu přepravy. V praxi se postupně zavádějí telematické aplikace (např. hlavní řídící ve velkých městech, aplikace pro sledování intenzity dopravy, pro monitorování počasí, telematické aplikace pro zvýšení bezpečnosti tunelů). Na železniční síti je prioritou dálkové řízení železniční dopravy na hlavních tratích a zavedení evropského zabezpečovacího systému. V oblasti silniční dopravy je v České republice třeba postupně vybudovat řídící a informační systémy dopravy především na dálnicích. Pro českou síť silnic a dálnic je také nutné zajistit poskytování jazykově nezávislých dopravních informací pro řidiče. Pozornost se zaměřuje také na zavedení celoevropského systému automatických tísňových volání z vozidel – eCall, kterým by měla být vybavena všechna nová vozidla do roku 2015.

20

Outsourcing logistických služeb: Operativní výkony (tzn. doprava, překládka nebo skladování) se zadávají v současné době poměrně často externě. Mezi hlavní důvody patří značný podíl fixní části nákladů (např. na leasing vozového parku či na zaměstnance v oddělení jeho údržby) nezávislých na snižujícím se objemu produkce, vysoké administrativní náklady spojené s řízením a koordinací služeb více smluvních dopravců (vybraných na základě vhodných cenových nabídek dopravy do určitých destinací), neefektivnosti prováděných aktivit a nedostatečné sledování a vyhodnocování výkonů (např. odpracovaných hodin vykazovaných pracovníky skladu). Další rozšiřování outsourcingu firmám umožňuje snižovat fixní náklady. Většina podniků outsourcuje pouze část svých činností, čímž se řadí na tzv. 2PL (Second-party logistics) a 3PL (Third-party logistics) trh. V případě 2PL využívá výrobce outsourcing jen pro některé dílčí činnosti, u 3PL využívá komplexní řetězec služeb. Někdy je 3PL označován pojmem Contract Logistics, jelikož předpokládá těsný vztah mezi podnikem a poskytovatelem, který nutně proniká hluboko do příslušného závodu, aby mohl přebrat veškerou manipulaci, balení a další služby. Trh 4PL (Fourth-party logistics), kdy výrobce využívá outsourcing pro svůj celý dodavatelsko–odběratelský řetězec (Supply Chain) od analýzy a projektového řízení, přes realizaci, až po úplné převzetí řízení procesů v dodavatelském řetězci, není prozatím v ČR příliš rozšířený (daný typ služeb nabízejí pouze některé logistické společnosti). Přechod k 5PL službám (předchozí stupeň outsourcingu rozšířený o e-business) lze v tuzemských podmínkách očekávat až v delším časovém horizontu. V rámci tuzemské dopravy a souvisejících služeb se v praxi využívá např. outsourcing komplexního logistického zajištění subdodávek pro automobilový průmysl, Hi–Tech průmysl či tuzemské maloobchodní řetězce. Nejčastěji outsourcovanými službami jsou např. skladování formou distribučního nebo veřejného celního skladu, paletování, balení a etiketování zboží, celní služby (včetně zajištění celního dluhu), pojištění zboží ve skladu či během dopravy, a překládka zboží, manipulace s materiálem, přeprava, zpětné informace o dodaných zásilkách apod. Ačkoli se spolupráce odběratelů logistických služeb s jejich poskytovateli v ČR zlepšuje, outsourcing stále není dostatečně využíván jako prostředek pro snižování nákladů a řada společností si stále zajišťuje logistiku ve vlastní režii. 2.7.4. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Pozn.: Na začátku listopadu 2013 působilo v České republice 68 129 podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsánu Dopravu a skladování (NACE 49 – 53). Mezi nimi tvoří největší část podnikatelé, nicméně významnou roli v odvětví hrají velké obchodní společnosti. V této souvislosti je do značné míry obtížné obecně stanovit parametry SWOT analýzy tak, aby charakterizovaly všechny podnikatelské subjekty. Níže uvedené skutečnosti je proto třeba brát v kontextu jednotlivých společností. Silné stránky  strategická poloha ČR vzhledem k transevropské dopravní síti – rozšířený dopravně-logistický trh po vstupu ČR do EU  státní (resp. veřejná) podpora (zejména u osobní dopravy)  srovnatelná hustota dopravní infrastruktury se státy EU, vysoká hustota železniční sítě (problémem zůstává nízká míra elektrifikace)  široké možnosti uplatnění v oblasti komplexních logistických řešení subdodávek pro automobilový průmysl, maloobchodní řetězce apod.  proexportní charakter ČR Slabé stránky  relativně vysoká citlivost odvětví na vývoj ekonomického cyklu, závislost sektoru nákladní dopravy na situaci ve výrobní sféře  citlivost odvětví na růst cen energetických komodit  problematický technický stav dopravní infrastruktury (nevyhovující parametry, závady, nedostatečná kapacita a kvalita)

21

 regionální disproporce v dopravní infrastruktuře silniční sítě, přetížení hlavních dopravních tahů, nedostačující hustota dálniční sítě Příležitosti  outsourcing logistických služeb (rozvoj 4PL, potažmo 5PL)  využití nových ICT technologií v odvětví, rozvoj dopravní telematiky  otevření trhu s „malými“ poštovními zásilkami (zrušení monopolu společnosti Česká pošta, s.p.)  nabídková řízení na strategických tratích dálkové železniční dopravy  rozšiřující se trh – integrace nových členských států a východoevropských zemí vedoucí k rozšíření trhu  rozvoj kombinované dopravy  rozvoj stávající infrastruktury Hrozby  růst cen vstupů (zejména pohonných hmot a mýtného), kurzová rizika  další zatížení silniční nákladní dopravy prostřednictvím rozšiřování mýtného  náklady na strategie pro eliminaci oxidu uhličitého – možné zavedení CO2 zdanění v Evropě  pomalý rozvoj stávající infrastruktury, nedostatek prostředků na údržbu stávající infrastruktury  nedostatek kvalifikované pracovní síly (růst nároků na odbornost řídících a obsluhujících pracovníků)

2.8. Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Počet zaměstnaných osob v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti mezi lety 2003 až 2009 rostl a na konci tohoto období dosáhl svého maxima na počtu 332 tisíc zaměstnaných osob. V následujících letech, zřejmě vlivem ekonomické krize postupně klesal a v roce 2013 se propadl až na své minimum s počtem 295 tisíc zaměstnaných osob. Na této úrovni pak zůstal i v roce 2014. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v Dopravě, skladování a poštovní činnosti bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni okolo 298 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále stagnovat.

Počet zaměstnaných (v tisících)

Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti v České republice 350 300 250 200 150 100 50 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020

Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

22

V souladu s poklesem počtu pracovníků klesal i podíl, který odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice. V roce 2000 byl tento podíl 6,5 %, což z Dopravy, skladování a poštovní činnosti činilo čtvrté největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v odvětví 6 % celkové zaměstnanosti a Dopravě, skladování a poštovní činnosti se propadlo až na pozici šestého největšího odvětví.

Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti v zemi 12%

2000

10%

2014

8% 6% 4% 2%

Kypr

Portugalsko

Slovinsko

Lucembursko

Itálie

Nizozemí

Irsko

Německo

Řecko

Spojené Království

Dánsko

Rakousko

Španělsko

Rumunsko

EU28

Belgie

Švédsko

Malta

Francie

Finsko

Polsko

Bulharsko

Česká republika

Maďarsko

Slovensko

Litva

Chorvatsko

Lotyšsko

Estonsko

0%

Zdroj: Eurostat – National Accounts

V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Dopravy, skladování a poštovní činnosti 5,2 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl Dopravy, skladování a poštovní činnosti na celkové zaměstnanosti nadprůměrný a České republika patřila mezi osm zemí, kde je tento podíl nejvyšší. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Dopravy, skladování a poštovní činnosti největší význam v Lotyšsku (v roce 2014 zaujímalo 9,6 % celkové zaměstnanosti), nejnižší význam má naopak v Portugalsku (3,9 % v tomtéž roce). Na úrovni celé Evropské unie význam odvětví pro zaměstnanost mezi lety 2000 a 2014 vzrostl o 0,2 procentního bodu. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Dopravy, skladování a poštovní činnosti byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 4,2 %. Tato úroveň je nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v Dopravě, skladování a poštovní činnosti 37,4 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v tomto odvětví, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky.

23

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Vzdělávání 0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

2.9. Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 67 496 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 49–53. Nejvíce z nich, více než 87 %, patří do odvětví Pozemní a potrubní doprava (NACE 49), dalších více než 11 %, patří do odvětví Skladování a vedlejší činnosti v dopravě (NACE 52) a třetí největší odvětví je z pohledu podílu aktivních firem s podílem necelé 1 % odvětví Poštovní a kurýrní činnosti (NACE 53). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 19 % ze všech podniků. Největší z nich jsou Česká pošta, s.p., Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, České dráhy, a.s., Dopravní podnik hl.m. Prahy, akciová společnost, ČD Cargo, a.s., Ředitelství silnic a dálnic ČR, Letiště Praha, a. s., Travel Service, a.s., České aerolinie a.s., ČEPRO, a.s. Druhý největší podíl (15,1 %) má své sídlo ve Středočeském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. Řízení letového provozu České republiky, státní podnik (ŘLP ČR, s.p.), SCHENKER spol.s r.o., ESA s.r.o., PPL CZ

24

s.r.o., Maurice Ward & Co., s.r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihomoravském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 10 %. V tomto kraji sídlí např. Dopravní podnik města Brna,a.s., DHL Supply Chain s.r.o., Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, ČSAD Hodonín a.s. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 8,7 %, kde sídlí např. Dopravní podnik Ostrava a.s., Advanced World Transport a.s., ARRIVA MORAVA a.s., DHL Solutions k.s. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Pardubickém kraji, na Vysočině a v Karlovarském kraji. 2.9.1. Vlastnická struktura firem v odvětví Na začátku listopadu 2013 bylo ve skupině 8 195 společností, u nichž bylo možné určit (na základě údajů z databáze MagnusWeb, která čerpá výhradně z veřejných zdrojů) jejich vlastnickou strukturu, zjištěno, že prostřednictvím českých subjektů je ovládána většina firem v odvětví dopravy a logistiky (7 230 subjektů; 88,2 %). V 6 617 případech se jednalo o fyzické osoby a v 613 případech o osoby právnické. Podniky ovládané fyzickými osobami tak jednoznačně převládají a celkem tvoří 91,5 % podnikatelské základny ve vlastnictví českých subjektů. K významným podnikům ovládaným českými fyzickými osobami se řadí např. České přístavy, a.s., ÚAMK a.s. nebo ČSAD JIHOTRANS a.s. Mezi významné podniky ovládané českými právnickými osobami se řadí RegioJet a.s. (v majetku STUDENT AGENCY, k.s.), VÍTKOVICE Doprava, a.s. (ve vlastnictví VÍTKOVICE, a.s.) nebo ČSAD Karviná a.s. (jediným akcionářem firma ČSAD Havířov a.s.). Podstatný vliv má rovněž státní a veřejná správa, která prostřednictvím Ministerstva dopravy ČR kontroluje 100% podíl ve společnosti České dráhy, a.s., Ministerstvo je rovněž zřizovatelem Řízení letového provozu České republiky, státního podniku, Ředitelství silnic a dálnic ČR nebo Správy železniční dopravní cesty, státní organizace. Ministerstvo financí ČR je jediným akcionářem ve firmách MERO ČR, a.s. a ČEPRO, a.s., prostřednictvím podniku Český Aeroholding, a.s. vlastní Letiště Praha, a.s. a 53,74 % akcií podniku České aerolinie a.s. Ministerstvo vnitra ČR je zřizovatelem společnosti Česká pošta, s.p. Místní samosprávy většinou kontrolují městské a regionální hromadné dopravy (např. Dopravní podnik hl.m. Prahy, akciová společnost v majetku Hlavního města Prahy, Dopravní podnik města Brna, a.s. ve vlastnictví města Brna nebo Dopravní podnik Ostrava a.s. ovládaný městem Ostrava). V budoucnu lze předpokládat odstátnění některých společností (např. České aerolinie a.s. nebo Letiště Praha, a. s.). Podíl českých vlastníků na celkovém registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem činí 94,7 % (tj. 161,5 mld. Kč), přičemž státní a veřejná správa kontroluje 83,1 mld. Kč. Mezi zahraničními subjekty, které kontrolují rozhodující majetkové podíly v tuzemských společnostech, převládají vlastníci z Německa (jež ovládají 225 firem), např. podnik Deutsche Post Beteiligungen Holding GmbH, který kontroluje 99,9 % registrovaného kapitálu firmy PPL CZ s.r.o, téměř 100 % společnosti DHL Supply Chain s.r.o., 97,6 % podniku GERLACH spol. s r.o. a 99 % firmy DHL Automotive s.r.o. nebo Nagel Logistik + Beteiligungs GmbH, jež ovládá 99,98 % registrovaného kapitálu společnosti Nagel Česko s.r.o. Subjekty z Německa kontrolují 2,7 % společností z odvětví dopravy a logistiky v České republice, na registrovaném kapitálu se podílejí z 0,5 %. Ze zahraničních vlastníků připadá největší díl registrovaného kapitálu na subjekty sídlící v Nizozemsku (1,7 %) – např. Yusen Logistics (Europe) B.V. (100% vlastník Yusen Logistics (Czech) s.r.o.), Advanced World Transport B.V. (kontroluje 100% podíl v podnicích Advanced World Transport a.s. a AWT Čechofracht a.s.) nebo Leo Express N.V., jež vlastní 90 % společnosti LEO Express a.s. Tento fakt je ovlivněn trendem, kdy řada nadnárodních společností přesouvá svá sídla do Nizozemska (resp. Kypru a dalších zemí), především za účelem vytvoření holdingové struktury a daňové optimalizace. Vedle již zmíněných států se ve větší míře na registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem nepodílejí subjekty z dalších zemí. Pozn.: Výpočet zohledňuje pouze primární vazbu mezi analyzovaným subjektem a jeho rozhodujícím vlastníkem, nikoli vlastnické vztahy v dalších úrovních. Vlastníkem s rozhodujícím vlivem se rozumí subjekt, na který připadá největší majetkový podíl.

25

2.9.2. Nejvýznamnější zaměstnavatelé

Název

Česká pošta Provozovny v krajích Profil společnosti

Hlavní výroby/služby

Logo

Sídlo

Česká pošta, s.p. Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha 1 Pobočky po celé Čr (https://www.ceskaposta.cz/o-ceskeposte/kontakty/informace-o-pobockach)  Česká pošta, s.p., vznikla 1. března 1993, kdy byla Ministerstvem hospodářství České republiky,  Česká pošta, s.p., zajišťuje poskytování univerzálních poštovních služeb a usiluje o jejich efektivitu.  Nabídka vnitrostátních a mezinárodních poštovních, peněžních a kurýrních služeb. Prodej dálničních kuponů a doplňkového sortimentu. Roznáška informačních a propagačních materiálů. Poskytování služeb Czech POINTu.

Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

2005 38290 17116

2010 34374 20288

2014 31742 19410*

*2013

Název

Logo

Sídlo

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Provozovny v krajích Profil společnosti

Hlavní výroby/služby

Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1  Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC) vznikla dne 1.1.2003 , základním posláním SŽDC je plnit funkci vlastníka a provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu.  SŽDC zajišťuje ve smyslu Zákona o dráhách provozování dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu, jejich provozuschopnost a modernizaci a rozvoj v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti.  SŽDC je členem Mezinárodní železniční unie UIC (International Union of Railways), Společenství evropských železnic a infrastrukturních společností CER (Comunity of European Railways and Infrastructure Companies) a dalších významných železničních sdružení.  Zajišťování provozování železniční dopravní cesty a její provozuschopnosti  Zajišťování údržby a opravy železniční dopravní cesty  Zajišťování rozvoje a modernizace železniční dopravní cesty  Kontrola užívání železniční dopravní cesty, provozu a provozuschopnosti dráhy

Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

2005 561 6445

2010 9475 6995

2014 17200 7112*

*2013

26

Název

Logo

Sídlo Nábřeží Ludvíka Svobody 1222 110 15 Praha 1

České dráhy, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti

 největší český železniční dopravce s více jak 175 tradicí  Skupina České dráhy poskytuje komplexní služby z železniční dopravy a návazných služeb

Hlavní výroby/služby

 Zajišťování železniční přepravní služby na celostátních i regionálních tratích, údržby a opravy železniční infrastruktury. Osobní i nákladní doprava, pronájmem vozů a další.

Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) *2013

Název

2005 70000 35320

Logo

Hlavní výroby/služby

2014 15500 21881*

Sídlo

Dopravní podnik hl.m. Prahy, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti

2010 26992 13082

Sokolovská 217/42 190 22 Praha 9  Městský dopravní podnik byl založen 1. září 1897 pod názvem Elektrické podniky královského hlavního města Prahy. V té době se kromě provozování městské hromadné dopravy zabývaly i výrobou a distribucí elektřiny. V roce 1946 byly Městské podniky pražské po znárodnění energetiky a postupném oddělení elektráren, plynáren a vodáren přeměněny na Dopravní podniky hlavního města Prahy.  Dopravní podnik věnuje velkou pozornost zvýšení kvality služeb, a to od nabídky jízdenek, sítě předprodejních míst a automatů, pravidelnosti dopravy, zavádění preference MHD, možnosti parkování na záchytných parkovištích P+R až po celkovou komunikaci s cestujícími.  Zajišťuje přepravu osob po celém území hlavního města Prahy a přilehlých regionech. Provozuje metro, tramvaje a autobusy. Poskytuje informace o pražské dopravě. Prodává jízdenky, jízdní řády a mapy.

Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

2005 12716 4255

2010 10728 16669

2013 10514 16160

2.9.3. Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A.

27

BISNODE Stability Rating Název skupiny

Ratingové hodnocení

Slovní popis

Vynikající

AAA AA A

Excelentní Vynikající Výborný

Dobré

BBB BB B

Rizikové

CCC CC C

Úpadky

D

Slovní popis skupiny

Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění Velmi dobrý závazků z obchodního styku, nutnost individuálního Dobrý posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, Dostatečný nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při Rizikový plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího Vysoce rizikový zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti Extrémně rizikový ohrožené úpadkem. Úpadek

Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.

Zdroj: BISNODE

V odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti tvoří největší část (téměř 40 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů vysoké. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 39,6 %, což je o 0,2 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 34,8 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 7,6 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 6,7 procentních bodů více než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 1,7 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %.

Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 25%

Doprava, skladování a poštovní činnosti

ČR

20%

15%

10%

5%

0% AAA Zdroj: BISNODE

AA

A

BBB

BB

B

CCC

CC

C

D

2.9.4. Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 2,30 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími velmi vysoká hodnota,

28

která průměr ČR přesahuje o 1,35 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 1,01 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil jen o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Jihočeském kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Libereckém kraji. Následují Královéhradecký kraj, Plzeňský kraj a Ústecký kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví ve Středočeském kraji a v Praze.

Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 6,0‰

2009 5,0‰

2014 4,0‰ 3,0‰ 2,0‰ 1,0‰

Praha

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Zlínský kraj

Olomoucký kraj

Vysočina

Karlovarský kraj

Moravskoslezský kraj

Jihomoravský kraj

Pardubický kraj

Ústecký kraj

Plzeňský kraj

Královéhradecký kraj

Liberecký kraj

Celé odvětví

Celá ČR

0,0‰

Zdroj: BISNODE

Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,6 %. To je o 0,4 procentních bodů nad průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byla v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Libereckým krajem, Vysočinou a Jihomoravským krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Karlovarský kraj, Zlínský kraj a především Ústecký kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními velmi málo atraktivní.

2.10. Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti pracuje v Praze, jedná se o více než 17 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále téměř 14 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje ve Středočeském kraji, necelých 11 % v Moravskoslezském a také v Jihomoravském kraji a téměř 8 % v Ústeckém kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 4 a 6 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR průměrná.

29

Rozložení zaměstnaných z odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti do krajů

Karlovarský; 2,3% Liberecký; 3,6% Vysočina; 3,8% Praha; 17,1% Zlinský; 4,1%

Pardubický; 4,4%

Kralovehradecký; 4,5% Stredočeský; 13,5% Olomoucký; 5,7%

Plzeňský; 5,8% Moravskoslezský; 10,8%

Jihočeský; 5,9%

Ústecky; 7,9%

Jihomoravský; 10,7%

Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam, kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 13,5 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy velmi vysoký (a tedy zelená barva v mapě).

30

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Zatímco geografická koncentrace je průměrná, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky vysoká. Rozdíly mezi kraji v tom, nakolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou průměrné. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví ve Středočeském kraji, kde se osoby z odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti podílí na celkové krajské zaměstnanosti ze 7,4 %, dále v Ústeckém kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 6,6 %) a v Praze (6,5 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví na Vysočině (4,8 %) a ve Zlínském kraji (4,5 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích ukazuje tabulka.

Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj

Podíl zaměstnaných

Kraj

Podíl zaměstnaných

Středočeský

7,4%

Jihomoravský

5,8%

Ústecký

6,6%

Liberecký

5,6%

Praha

6,5%

Pardubický

5,4%

Plzeňský

6,4%

Královéhradecký

5,4%

Olomoucký

6,0%

Karlovarský

5,1%

Jihočeský

6,0%

Vysočina

4,8%

Průměr ČR

6,0%

Zlínský

4,5%

Moravskoslezský

5,9%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

31

Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími).

Podíl zaměstnaných v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti na počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje podíl odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Doprava, skladování a poštovní činnosti vysoká, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví.

32

Index geografické exkluzivity odvětví

EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových…

velmi vysoká

Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana

vysoká

Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti…

nadprůměrná

Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

průměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních… Opravy a instalace strojů a zařízení a… Výroba strojů a zařízení

podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

nízká

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a… Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl

velmi nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti 0,00

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti pracuje v jiném kraji než bydlí 9,2 % osob, což je o 3,3 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.

33

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1. Vývoj a struktura povolání Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají (ISCO 832+833), kteří v roce 2014 tvořili 40 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v Dopravě, skladování a poštovní činnosti zaměstnáno 118 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v Dopravě, skladování a poštovní činnosti jsou Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice (ISCO 43; 14 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 42 tisíc pracovníků), Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech (ISCO 42; 11 %, 31,5 tisíc pracovníků) a Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí (ISCO 831+834;10 %, 30,2 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v Dopravě, skladování a poštovní činnosti v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že profesní struktura je v České republice méně různorodá.

Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 10,2% 90%

5,5% 11,0%

Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí

10,7% 80% 70%

8,3%

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech

37,0%

Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice

14,1%

60% 50% 39,9% 40%

Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají

30% 20% 10%

38,2%

Ostatní

25,1%

0% ČR 2014

EU28 2013

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti jsou Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel (ISCO 8332). V roce 2014 jich bylo v tomto odvětví zaměstnáno 77 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 27 tisíc pracovníků skupiny Pracovníci v dopravě a přepravě (ISCO 4323), 26 tisíc skupiny Řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají (ISCO 8331), 19 tisíc pracovníků skupiny Pracovníci poštovního provozu (kromě úředníků na přepážkách) (ISCO 4412) a 15 tisíc skupiny Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři (ISCO 8322).

34

Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj

CZ-ISCO

Počet 2014 (tisíc)

Podíl na odvětví 2011-2014

Vývoj od 2011

Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel

8332

76,9

26,3%

─

Pracovníci v dopravě a přepravě

4323

27,2

8,7%

─

Řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají

8331

26,3

8,2%

─

Pracovníci poštovního provozu (kromě úředníků na přepážkách)

4412

18,8

6,7%

↓

Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři

8322

14,6

5,5%

↓

Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.2. Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti je odvětví s vysokou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o páté nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti dosáhl hodnoty 0,205, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Doprava, skladování a poštovní činnosti odvětvím s pátou nejvyšší profesní koncentrací, vysokých hodnot profesní koncentrace dosahuje tedy i v celoevropském měřítku.

Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (vybraná odvětví, 2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň koncentrace

Vzdělávání

1

velmi vysoká

Ubytování, stravování a pohostinství

2

velmi vysoká

Peněžnictví a pojišťovnictví

3

vysoká

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

4

vysoká

Doprava, skladování a poštovní činnosti

5

vysoká

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

6

vysoká

Zemědělství, lesnictví a rybolov

7

vysoká

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

8

vysoká

Stavebnictví

9

nadprůměrná

Vydavatelské a mediální činnosti

10

nadprůměrná

Těžební průmysl

11

nadprůměrná

Zdravotní a sociální péče

12

průměrná

Výroba kovů a kovodělných výrobků

13

průměrná

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

14

průměrná

Potravinářský a tabákový průmysl

15

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin.

16

podprůměrná

Výroba dopravních prostředků

17

podprůměrná

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

18

podprůměrná

Veřejná správa a obrana

19

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků

20

podprůměrná

35

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

21

nízká

Výroba elektrických a optických přístrojů

22

nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

23

nízká

Výroba strojů a zařízení

24

nízká

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n.

25

velmi nízká

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

26

velmi nízká

Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Doprava, skladování a poštovní činnosti je odvětví s vysokou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se toto odvětví z hlediska profesní exkluzivity umístilo sedmé v pořadí. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,599, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie dosáhlo odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti z hlediska rovněž vysokých hodnot profesní exkluzivity.

Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň profesní exkluzivity

Zdravotní a sociální péče

1

velmi vysoká

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

2

velmi vysoká

Veřejná správa a obrana

3

velmi vysoká

Stavebnictví

4

velmi vysoká

Vzdělávání

5

vysoká

Zemědělství, lesnictví a rybolov

6

vysoká

Doprava, skladování a poštovní činnosti

7

vysoká

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

8

vysoká

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

9

nadprůměrná

Ubytování, stravování a pohostinství

10

nadprůměrná

Výroba kovů a kovodělných výrobků

11

průměrná

Výroba dopravních prostředků

12

průměrná

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

13

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti

14

podprůměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

15

podprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

16

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků

17

podprůměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

18

podprůměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n.

19

nízká

Potravinářský a tabákový průmysl

20

nízká

Výroba strojů a zařízení

21

nízká

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

22

velmi nízká

Vydavatelské a mediální činnosti

23

velmi nízká

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

24

velmi nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

25

velmi nízká

36

Těžební průmysl

26

velmi nízká

Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.3. Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání V Dopravě, skladování a poštovní činnosti nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 47 % všech pracovníků v odvětví. 42 % pracovníků v Dopravě, skladování a poštovní činnosti dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 7 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 4 % dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost dopravy, skladování a poštovní činnosti je značně nižší, než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v Dopravě, skladování a poštovní činnosti v posledních letech spíše stagnuje, čímž toto odvětví zvyšuje svůj odstup od zbytku ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste.

Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti a v celé ekonomice 100%

6,6%

7,3% 18,0%

90%

23,0%

80% 70%

41,1%

vyšší odborné a vysokoškolské

42,1% 38,1%

60%

37,5%

středoškolské s maturitou

50% 40% 30%

48,0%

středoškolské bez maturity 46,6%

38,6%

20%

35,3%

základní

10% 0%

4,3%

4,0%

Doprava, skladování a Doprava, skladování a poštovní činnosti poštovní činnosti 2010

2014

4,9%

4,1%

ČR celkem

ČR celkem

2010

2014

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti se pod průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje v téměř ve všech zemích Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v odvětví hodnoty 95 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti ve všech zemích Evropské unie. Pracovníci v Dopravě, skladování a poštovních činnostech v České republice dosahují úrovně vzdělání, která je v tomto odvětví v Evropské unii obvyklá.

37

Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 120% 100% 80% 60% 40% 20%

Malta

Irsko

Dánsko

Belgie

Lucembursko

Finsko

Spojené Království

Švédsko

Nizozemí

Španělsko

Itálie

Portugalsko

Francie

Německo

EU28

Estonsko

Maďarsko

Česká republika

Slovinsko

Rakousko

Slovensko

Řecko

Polsko

Litva

Lotyšsko

Bulharsko

Chorvatsko

Kypr

Rumunsko

0%

Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey

Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti je obor Motorová vozidla, lodě a letadla, který absolvovalo 16 % všech pracovníků v odvětví a který je významný zejména u pracovníků, kteří dosáhli středoškolské vzdělání bez maturitní zkoušky. S 15 % následuje obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v Dopravě, skladování a poštovní činnosti jsou Přepravní služby a spoje a Obecné vzdělání, které jsou významné zejména u pracovníků, kteří dosáhli středoškolského vzdělání s maturitou.

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 13,6%

90% 80%

30,8% 20,3%

70% 60%

19,0%

10,4%

50% 40% 30%

11,0%

Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Přepravní služby a spoje Stavebnictví a inženýrské stavitelství Elektrotechnika a energetika

5,9% 5,7% 47,4%

20% 10%

8,2%

Motorová vozidla, lodě a letadla

Velkoobchod a maloobchod

27,7% Obecné vzdělání

0% SŠ bez maturity

SŠ s maturitou

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

38

3.4. Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných Doprava, skladování a poštovní činnosti se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístilo jako desáté v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v tomto odvětví lze tedy hodnotit jako nadprůměrnou a vzdělání pracovníků v Dopravě, skladování a poštovní činnosti je poměrně stejnorodé.

Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Pořadí

Vzdělanostní koncentrace odvětví

Stavebnictví

1

velmi vysoká

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

2

velmi vysoká

Výroba kovů a kovodělných výrobků

3

velmi vysoká

Ubytování, stravování a pohostinství

4

velmi vysoká

Výroba strojů a zařízení

5

vysoká

Zdravotní a sociální péče

6

vysoká

Těžební průmysl

7

vysoká

Zemědělství, lesnictví a rybolov

8

vysoká

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

9

nadprůměrná

Doprava, skladování a poštovní činnosti

10

nadprůměrná

Vzdělávání

11

nadprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl

12

nadprůměrná

Výroba dopravních prostředků

13

průměrná

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

14

průměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků

15

průměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

16

průměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

17

podprůměrná

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

18

podprůměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

19

podprůměrná

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

20

nízká

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

21

nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

22

nízká

Vydavatelské a mediální činnosti

23

velmi nízká

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

24

velmi nízká

Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

25

velmi nízká

Veřejná správa a obrana

26

velmi nízká

Odvětví

Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Doprava, skladování a poštovní činnosti je odvětví s nadprůměrnou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění polovina absolventů oboru Přepravní služby a spoje na bakalářském i magisterském stupni studia, následované 45 % absolventy se středoškolským vzděláním bez maturity a 42 % se středoškolským vzděláním s maturitou ve stejném oboru.

39

Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014)

Pořadí

Úroveň vzdělanostní exkluzivity

Zdravotní a sociální péče

1

velmi vysoká

Vzdělávání

2

velmi vysoká

Veřejná správa a obrana

3

vysoká

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

4

vysoká

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

5

vysoká

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

6

vysoká

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

7

nadprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

8

nadprůměrná

Doprava, skladování a poštovní činnosti

9

nadprůměrná

Stavebnictví

10

nadprůměrná

Zemědělství, lesnictví a rybolov

11

průměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

12

průměrná

Vydavatelské a mediální činnosti

13

podprůměrná

Těžební průmysl

14

podprůměrná

Ubytování, stravování a pohostinství

15

podprůměrná

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

16

podprůměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

17

podprůměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

18

nízká

Potravinářský a tabákový průmysl

19

nízká

Výroba dopravních prostředků

20

nízká

Výroba kovů a kovodělných výrobků

21

nízká

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

22

velmi nízká

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

23

velmi nízká

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

24

velmi nízká

Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků

25

velmi nízká

Výroba strojů a zařízení

26

velmi nízká

Odvětví

Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.5. Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Doprava, skladování a poštovní činnosti je indikátor flexibility o výrazně vyšší než 1, což znamená, že vyšší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik jich přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k nadprůměrně flexibilním.

40

Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Doprava, skladování a poštovní činnosti čtvrtina těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezli opět v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, průměrný.

41

Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti

50,0%

Zdravotní a sociální péče

43,2%

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

39,3%

Vzdělávání

38,9%

Stavebnictví

35,8%

Ubytování, stravování a pohostinství

34,9%

Těžební průmysl

33,3%

Výroba dopravních prostředků

27,8%

Doprava, skladování a poštovní činnosti

25,6%

Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

25,2%

Veřejná správa a obrana

24,6%

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

23,4%

Peněžnictví a pojišťovnictví

22,0%

Potravinářský a tabákový průmysl

21,1%

Zemědělství, lesnictví a rybolov

20,3%

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

19,2%

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků

18,7%

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

17,7%

Výroba kovů a kovodělných výrobků

17,2%

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

16,4%

Výroba strojů a zařízení

14,8%

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

13,6%

Výroba elektrických a optických přístrojů

13,0%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti

11,9%

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

9,3%

Vydavatelské a mediální činnosti

7,1%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP

Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Doprava, skladování a poštovní činnosti je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (přes 45 %), což je mezi odvětvími nadprůměrný podíl, a druhou největší skupinou jsou příchody z jiné skupiny odvětví (22 % - což je mezi odvětvími hodnota průměrná). Z jiné neaktivity než vzdělávání přišlo 14 % osob a ze vzdělávání pouhých 7 % osob. Naopak poměrně velký (11 %) je oproti ostatním skupinám odvětví podíl těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny.

42

Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví

10%

14%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské,… 3% Veřejná správa a obrana

6%

Zemědělství, lesnictví a rybolov Doprava, skladování a poštovní činnosti

11%

Výroba elektrických a optických přístrojů

4%

Těžební průmysl

5%

16%

27%

Celkem Výroba kovů a kovodělných výrobků

8%

Peněžnictví a pojišťovnictví

8%

Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

18%

Telekomunikační a informační… Vzdělávání

8%

Vydavatelské a mediální činnosti 3% Profesní, vědecké a technické činnosti… Zdravotní a sociální péče

39%

12%

39% 37% 8%

36% 10%

15%

10%

28% 22%

16% 14%

28%

20%

27%

31%

46% 20%

29%

36%

28%

Opravy a instalace strojů a zařízení a… 5%

31% 13%

25% 16%

33%

24%

25%

8%

36%

24% 10%

12%

22% 11%

0%

8%

17%

11%

10%

28%

40%

18%

43% 17%

41%

13%

10%

23%

Umělecké, sportovní, zábavní a další… 5%

41%

13%

40%

9%

42%

18%

31% 19%

43%

15%

9%

31%

4%

44% 8%

19%

11%

5%

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

44%

15%

33%

5%

Výroba dopravních prostředků

45%

17%

12%

22%

Chemický, farmaceutický a rafinérský… 5%

15%

6%

16%

8%

45%

8%

30%

12%

45%

14%

10% 35%

Dřevozpracující, papírenský a… 6% Velkoobchod, maloobchod a opravy…

9%

14%

46%

16% 7%

26%

9%

46%

21% 11%

22%

Výroba pryžových, plastových a… 6%

52%

25%

22%

11%

Ubytování, stravování a pohostinství

63% 17%

6%

18%

6%

6%

7%

17%

4%

Potravinářský a tabákový průmysl

6%

20%

11% 40%

60%

27% 14%

24% 80%

100%

změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP

Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Doprava, skladování a poštovní činnosti. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, z jiného odvětví, dále z jiné neaktivity než vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Stavebnictví a Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech 11 %. V odchodech z odvětvové skupiny Doprava, skladování a poštovní činnosti není u této odvětvové skupiny největší skupina těch, kteří z této odvětvové skupiny odešli do jiné odvětvové skupiny (28 %), ale skupina těch, kteří odešli do jiné neaktivity než vzdělávání (31 %). Další skupinou jsou ti, kteří odešli do nezaměstnanosti (26 %). Poměry se odlišují oproti průměru za všechny odvětvové skupiny: odchody do jiné odvětvové skupiny jsou nad průměrem všech odvětví (průměr všech odvětvových skupin je 23 %), odchody do nezaměstnanosti jsou podprůměrné (průměr za všechna odvětví činí 30,5 %). Odchody do jiné neaktivity než vzdělávání patří mezi průměrné (průměr za všechna odvětví: 33 %), rovněž podíl odchodů

43

do důchodů patří k průměrným. Nejčastěji pracující z této odvětvové skupiny odcházejí do odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Výroba dopravních prostředků a Veřejná správa a obrana.

Odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti: Příchody a odchody

přišli do odvětví

odešli z odvětví

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

6,8%

7,9%

z toho:

z toho:

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 11,4%

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 9,8%

přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví 22,2% 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy 4,5% motorových vozidel

odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 28,4% 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy 6,1% motorových vozidel

14 Stavebnictví

2,4%

11 Výroba dopravních prostředků

2,4%

22 Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti

1,7%

23 Veřejná správa a obrana

2,2%

23 Veřejná správa a obrana

1,7%

12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

1,8%

17 Ubytování, stravování a pohostinství

1,5%

14 Stavebnictví

1,8%

přišli ze vzdělávání (ze školy) 7,1%

odešli do vzdělávání (do školy) 4,8%

přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 14,0%

odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 31,3%

přišli z nezaměstnanosti

z toho odešli do důchodu

45,1%

20,6% odešli mezi nezaměstnané 25,8%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

3.6. Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku 3.6.1. Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla

44

stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Doprava, skladování a poštovní činnosti je s průměrným věkem 43,4 let osmou nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,9 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 2,8 let, což je pomalejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let).

Průměrný věk a jeho změna v odvětvích

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti mezi zaměstnanými jen 2,2 % osob starších 60 let, nyní je to již 6,0 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku 50-59 let. Zatímco v roce 2000 tvořily 24,8 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví jejich podíl 26,3 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tvořily ještě 21,5 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 12,1 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 6 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o čtyři procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy podprůměrná.

45

V odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 72 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 16 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR. 3.6.2. Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších – srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským a magisterským vzděláním.

Vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Absolventi z posledních 5 let

Osoby 55+

Rozdíl (absolventi – osoby 55+) (v proc. bodech)

ZŠ a nižší

2,8%

6,3%

-3,5

SŠ bez MZ

16,7%

56,3%

-39,6

SŠ s MZ

44,4%

29,7%

14,8

VOŠ a konzervatoř

3,2%

0,4%

2,8

Bakalářské

11,9%

1,1%

10,8

Magisterské

20,9%

5,8%

15,1

Doktorandské

0,0%

0,4%

-0,4

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Ekonomie, který absolvovalo 7,1 % nedávných absolventů a 4,2 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Obecné vzdělání (6,3 % u nedávných absolventů a 9,8 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie z 19,4 % u skupiny starších na 9,5 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Management a správa: z 1,1 % u starších 55 let na 12,6 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 3. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Přepravní služby a spoje. Mezi pracovníky staršími 55 let je však nejčastěji zastoupen obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, který je mezi nedávnými absolventy až 4. největší.

46

Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Tabulka obsahuje 89 % všech zaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

47

4.

Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví

Zatímco předchozí kapitoly analyzovaly charakteristiky lidí, kteří na konkrétních pracovních pozicích v odvětví skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví specifikujeme na základě požadované úrovně vzdělání pracovníků, prostřednictvím požadavků kladeným na pracovní místo a využitím dovedností na pracovním místě. Dále posuzujeme úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání. Další rozšíření pak představují charakteristiky pracovní orientace pracovních míst a charakteristiky pracovních hodnot.

4.1. Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání Nejprve srovnáme pro odvětvovou skupinu Doprava, skladování a poštovní činnosti skutečnou a nejvhodnější úroveň vzdělání na pracovních místech. Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce lidí se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví více než 46 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je více než 42 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví více než 7 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (67 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 17 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je nižší požadavek nematuritního vzdělání. To je požadováno u 19 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 28 procentních bodů.

Struktura zaměstnaných podle vzdělání: skutečná a požadovaná úroveň

3,9%

0,9%

Skutečné vzdělání

46,5%

42,2%

5,2% 1,3% 1,8%

5,3% Požadované vzdělání

19,0%

65,7%

5,5% 2,7%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Zdroj: PIAAC, Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

48

Požadavky pracovního místa je možné posuzovat na základě průměrné délky vzdělání pracovníků a srovnáním skutečné délky vzdělání s délkou vzdělání, která je pro daná pracovní místa nejvhodnější, zjistit případný nesoulad. Skutečná doba vzdělání osob v odvětvové skupině Doprava, skladování a poštovní činnosti činí podle výsledků z průzkumu PIAAC v ČR 12,7 roku, což je pod průměrnou hodnotou za všechna odvětví v ČR přibližně o 0,7 roku. V EU je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví také pod průměrem celé EU. Oproti průměru je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví v EU nižší přibližně také o 0,7 roku. Kvalifikační požadavky jsou však dány požadovanou úrovní vzdělání, zde posuzovanou podle požadované délky vzdělání. V případě odvětvové skupiny Doprava, skladování a poštovní činnosti činí v ČR průměrná délka požadovaného vzdělání 11,9 roku, což je o jeden rok méně, než je průměrná požadovaná délka vzdělání v ČR. V porovnání se skutečnou délkou vzdělávání je ta požadovaná nižší přibližně o 0,8 roku. V porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky je v odvětvové skupině Doprava, skladování a poštovní činnosti desátá nejnižší úroveň skutečného vzdělání a šestá nejnižší úroveň požadovaného vzdělání.

4.2. Požadavky kladené na pracovní místo Požadavky pracovního místa: Doprava, skladování a poštovní činnosti 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Míra ovlivňování ostatních

Míra plánování

Míra nezávislosti

Schopnost dalšího učení

ČR Doprava, skladování a poštovní činnosti ČR všechna odvětví EU Doprava, skladování a poštovní činnosti EU všechna odvětví Graf srovnává požadavky pracovních míst prostřednictvím charakteristik zjišťovaných v projektu PIAAC (míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti, využití schopnosti dalšího učení) pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Doprava, skladování a poštovní činnosti ve srovnání odvětví mezi spíše podprůměrné. Je tomu tak u všech sledovaných kategorií, nejblíže průměru všech odvětví je především míra plánování a míra nezávislosti. Podprůměrné jsou požadavky v této odvětvové skupině také v případě průměru EU. Ve vztahu k EU je úroveň požadavků v české skupině

49

odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti vyšší s výjimkou kategorie „míra ovlivňování ostatních“, kde jsou úrovně u nás a v průměru za EU obdobné.

4.3. Využití dovedností v práci Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Doprava, skladování a poštovní činnosti nižší. Nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, kde odstup od průměru za všechna odvětví je poměrně malý. Obdobné je to u této odvětvové skupiny také v průměru za EU, kde je rovněž nejvyšší četnost počítání a také psaní – u obou těchto charakteristik je odstup od celkového průměru za všechna odvětví menší než u ostatních dvou sledovaných charakteristik. Četnost čtení je v ČR a EU na obdobné úrovni, četnost psaní je vyšší v EU a další dvě charakteristiky jsou vyšší v ČR, především u četnosti počítání je odstup zřetelný, u používání informačních technologií není rozdíl tak velký.

Využití dovedností v práci: Doprava, skladování a poštovní činnosti 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Četnost čtení

Četnost psaní

Četnost počítání

Používání informačních technologií

ČR Doprava, skladování a poštovní činnosti ČR všechna odvětví EU Doprava, skladování a poštovní činnosti EU všechna odvětví Graf srovnává četnost využití dovedností v práci, které byly zjišťovány v projektu PIAAC (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání a používání informačních technologií), pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.4. Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy Oproti míře využívání výše uvedených dovedností na pracovních místech stojí na druhé straně skutečná úroveň dovedností zaměstnaných, která zde reprezentuje míru využívaných dovedností na pracovních místech tohoto odvětví. V průměru za všechna odvětví jsou na tom naši pracovníci lépe oproti průměru

50

EU v dovednostech numerických. Ve čtenářských dovednostech jsme na tom mírně hůř než průměr EU, avšak v dovednosti řešit problémy je celkový průměr ČR znatelně nižší. Relace úrovní dovedností pracujících v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti vůči průměru za všechna odvětví je obdobná u pracujících ČR i v průměru za celé EU. V obou případech jsou úrovně kompetencí v tomto odvětví nižší, než činí průměr za všechna odvětví. Odstup od průměru je u čtenářských a numerických dovedností vyšší u průměru EU za toto odvětví, v případě dovednosti řešit problémy je odstup od průměru nižší. V případě české odvětvové skupiny jsou však naopak odstupy menší u čtenářských a matematických dovedností. Ve srovnání úrovně kompetencí pracovníků tohoto odvětví u nás a v průměru za EU jsou úrovně čtenářských a matematických dovedností vyšší u nás, u dovednosti řešit problémy je úroveň o něco vyšší u této odvětvové skupiny za průměr EU.

Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy pracovníků odvětvové skupiny: Doprava, skladování a poštovní činnosti 290 285 280 275 270 265 260 255 Čtenářská dovednost

Numerická dovednost

Dovednost řešit problémy

ČR Doprava, skladování a poštovní činnosti ČR všechna odvětví EU Doprava, skladování a poštovní činnosti EU všechna odvětví Graf srovnává úroveň čtenářské a matematické dovednosti a dovednost řešit problémy, které byly měřeny v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.5. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Doprava, skladování a poštovní činnosti je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti služeb, u praktických dovedností jsou hodnoty na průměru za všechna odvětví. Ve všech ostatních kategoriích jsou hodnoty pod průměrem za všechna odvětví. Ve srovnání celkové úrovně kompetencí znalostí a dovedností jsou jako u všech také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, s určitým odstupem následují dovednosti komunikace v mateřském jazyce a kognitivní dovednosti.

51

Úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání v odvětvové skupině Doprava, skladování a poštovní činnosti 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kompetence

Znalosti

důležitost: odvětví

úroveň: odvětví

důležitost: ČR

úroveň: ČR

Schopnost se dále učit

Numerické dovednosti a základy STEM

Komunikace v mateřském jazyce

Praktické dovednosti

Kognitivní dovednosti

Podnikání, administrativa a řízení

Služby

Zdravotnictví a sociální péče

Technické obory, výroba a stavebnictví

Přírodovědné ob., matem., inform.

Společenské obory, obchod a právo

Humanitní obory a umění

Vzdělání a výchova

Metodologické schopnosti

Sociální schopnosti

Osobnostní schopnosti

0%

Dovednosti

Graf srovnává úroveň náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání ve sledovaném odvětví. Vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O-Net. Zdroj: O-NET

4.6. Pracovní hodnoty a orientace Ačkoli jsou pracovní orientace vázány především na vykonávané profese, rovněž odvětví má určité charakteristické rysy ohledně preferencí v obsahu a stylu práce a pracovního prostředí, které se vztahují k typu pracovníků a projevují se i určité charakteristické osobnostní rysy. Pro pracovníky této skupiny odvětví je charakteristická spíše podprůměrná úroveň u většiny aspektů. Pouze „podpora“ je na průměrné úrovni a „nezávislost“ je mírně podprůměrná. A především aspekty „úspěch“ a „uznání“ jsou hodnoceny mezi odvětvími na výrazně podprůměrné úrovni – v případě „úspěchu“ je hodnota mezi odvětvovými skupinami zcela nejnižší.

52

Pracovní hodnoty Úspěch

80% 60% Pracovní podmínky

Nezávislost

40% 20%

Doprava, skladování a poštovní činnosti

0%

Průměr za všechna odvětví Podpora

Uznání

Vztahy

Zdroj: O-NET

V charakteristikách pracovní orientace je u odvětvové skupiny Doprava, skladování a poštovní činnosti výrazně nadprůměrná pouze hodnota u dvou položek – u realističnosti a konvenčnosti. Ostatní charakteristiky jsou více či méně podprůměrné. Nejnižší v relaci k průměru za všechna odvětví je kreativita, která je na čtvrtině průměru za všechna odvětví, což je mezi odvětvovými skupinami zcela nejnižší úroveň.

Pracovní orientace Kreativita

80% 60% Sociálnost

Konvenčnost

40% 20%

Doprava, skladování a poštovní činnosti

0% Průměr za všechna odvětví

Realističnost

Podnikavost

Investigativ nost

Zdroj: O-NET

53

4.7. Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví Obrázek na následující straně ukazuje požadavky na vzdělání v pěti nejčastějších skupinách povolání, v nichž pracují osoby zaměstnané v odvětvové skupině Doprava, skladování a poštovní činnosti. Výběr je proveden podle nejčastějších profesí v ČR. Pořadí sice nejsou u ČR a EU vždy stejná, avšak rozdíly u jednotlivých profesí jsou obvykle velmi malé. Je zřejmé, že na úroveň požadovaného vzdělání ve skupinách povolání má zásadní vliv obsazení těchto povolání pracovní silou se skutečnou současnou úrovní dosaženého vzdělání. Je to zřejmé z porovnání na úrovni jednotlivých zemí a plyne to i ze srovnání situace v ČR a v průměru za EU. Vyšší podíl osob s nižším středním, příp. i primárním vzděláním v jednotlivých profesích ukazuje, že v určitém podílu případů je taková úroveň vzdělání dostatečná, a pak také požadovaná úroveň není deklarována jako vyšší. Obdobné je to na druhé straně u terciárního vzdělání: vyšší podíl osob s nějakou úrovní terciárního vzdělání zase evokuje požadavek, aby určitá část pracujících měla takovou úroveň vzdělání. Tak v ČR pro největší skupinu povolání odvětvové skupiny Doprava, skladování a poštovní činnosti, kterou je skupina povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají, je vyžadováno u více než 60 % středoškolské vzdělání s maturitou a u necelých 40 % zaměstnaných stačí nižší vzdělání; u průměru za EU jsou poměry obrácené a zaměstnaných s maturitou postačuje méně než 40 % a nižší vzdělání stačí u více než 60 % zaměstnaných. Obdobné je to také ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí. V dalších z nejčetnějších skupin povolání jsou již potřebné znatelnější podíly osob s terciárním vzděláním. Ve všech jsou podíly vyšší u EU. Největší podíl terciárně vzdělaných je v případě průměru EU vyžadován ve skupině povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (více než 50 %), u nás však v této skupině dostačuje terciární vzdělání u třetiny zaměstnaných.

54

Nejčastější skupiny povolání a požadované vzdělání: Doprava, skladování a poštovní činnosti Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají

podíl skupiny povolání v odvětví 39,9%

ČR

37,0%

EU

38%

62%

1% 62%

37% 1%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Vyučení bez maturity, nižší sekundární, primární Vyšší sekundární, postsekundární (ne terciární) Terciární (bakalářské, vyšší odborné) Terciární (magisterské, doktorské) Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice

14,1%

ČR

8,3%

EU

7%

77%

16% 0%

10%

8%

58% 20%

30%

40%

7%

20% 50%

60%

70%

80%

7% 90%

100%

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v

10,7%

ČR

11,0%

EU

13%

73%

31% 0%

10%

46% 20%

30%

40%

50%

6%

8%

6%

17% 60%

70%

80%

90%

100%

Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí

10,2%

ČR

5,5%

EU

34%

66%

59%

38% 3%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě

3,3%

ČR 2%

4,9%

EU

65%

9%

0%

18%

39%

10%

20%

30%

34%

40%

50%

60%

15%

18% 70%

80%

90%

100%

Zdroj: VŠPS, ELFS, výpočty SVP

55

5.

Shrnutí

Doprava, skladování a poštovní činnosti je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR středně velké odvětví (podle podílu na HPH) s relativně nízkou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví jsou mezinárodně obchodovatelné komerční služby. Otevřenost odvětví (podíl produkce na vývozu) je vysoká, i přesto je však mezinárodní konkurenceschopnost v porovnání s evropskými zeměmi průměrná. Význam dopravy a logistiky (dle Klasifikace ekonomických činností NACE 49 – 53) zůstává v rámci České republiky v posledních letech stabilní. V roce 2012 činil podíl sektoru na celkové produkci 5,9 % (stejně jako v roce 2005), v případě hrubé přidané hodnoty se jednalo o 6,3% podíl (snížení o 0,5 procentního bodu oproti roku 2005). Podíl na celkové zaměstnanosti ČR mírně poklesl z 6,8 % v roce 2005 na 6,5 % v roce 2012. Tržby (bez DPH) v odvětví dopravy a logistiky v běžných cenách vykázaly v období 2005 – 2008 nárůst o 24,6 %. Vlivem ekonomické krize nastal v segmentu v roce 2009 propad, kdy tržby meziročně klesly o 14,3 %. V roce 2010 nastalo oživení a byl vykázán růst o 6,1 %, který pokračoval také v roce 2011 (meziročně o 3,4 %) a 2012 (o 2,2 %). Za celé období 2005 – 2012 vzrostly tržby v sektoru celkově o 19,7 %. Skladba tržeb v dopravě a logistice v letech 2005 – 2012 neprošla zásadními změnami. Největší díl generuje odvětví Pozemní a potrubní dopravy (NACE 49), které v roce 2012 tvořilo 51,2% podíl a Skladování a vedlejší činnosti v dopravě – NACE 52 (37,1 %). V období 2005 – 2012 se snížil počet pracovníků v odvětví o 9,5 % z 269,8 tisíc v roce 2005 na 244,3 tisíc v roce 2012. Průměrná měsíční hrubá mzda (na 1 přepočtenou osobu) v sektoru vzrostla v uvedeném období o 28 % na 23 285 Kč. Mzdové ohodnocení zaměstnanců v dopravě a logistice se do roku 2008 zvyšovalo přibližně stejně jako v celém hospodářství, poté však tempo růstu zpomalilo. Mzdové ohodnocení se pohybuje pod celorepublikovým průměrem. Nejvyšší průměrnou měsíční hrubou mzdou (na 1 fyzickou osobu) jsou oceněni pracovníci z odvětví NACE 51 – Letecká doprava (65 167 Kč v roce 2012), nejnižší zaměstnanci ze sektoru NACE 50 – Vodní doprava (20 278 Kč). Aktivní saldo platební bilance v odvětví dopravy v letech 2005 – 2012 dosáhlo svého vrcholu v roce 2009, kdy činilo 25,3 mld. Kč (celkový nárůst od roku 2005 o 46,4 %). V roce 2010, resp. 2011 vykázalo odvětví meziroční pokles salda ve výši 27,4 %, resp. 33 %. V roce 2012 však došlo k oživení a saldo meziročně vzrostlo o 25 %. V odvětví nákladní dopravy vzrostla cena výrobců (tržních služeb v produkční sféře) v letech 2005 – 2012 o 6,4 %. Na začátku listopadu 2013 bylo v České republice evidováno 68 129 podnikatelských subjektů, které měly jako svůj hlavní předmět činnosti registrován některý z oborů odvětví dopravy a skladování. Z toho 85,9 % bylo tvořeno fyzickými osobami, zbytek reprezentovaly podniky (s výraznou převahou společností s ručením omezeným), zahraniční osoby, družstva a další subjekty (zájmová sdružení a spolky, příspěvkové organizace apod.). Nejvíce subjektů podniká v oblasti pozemní a potrubní dopravy (75 %) a ve skladování a vedlejších činnostech v dopravě (22,1 %). Největší počet společností má své sídlo registrované v Hlavním městě Praze, dále v Jihomoravském a Středočeském kraji. Odvětví je z velké části tvořeno malými a středními podniky, více než 250 pracovníků zaměstnává pouze 117 společností. Na základě dostupných informací bylo více než 88 % společností vlastněno tuzemskými subjekty (zejména fyzickými osobami). Podstatný vliv má rovněž státní a veřejná správa, která prostřednictvím ministerstev a místní samosprávy kontroluje významné subjekty odvětví (především z oblasti osobní dopravy). Navzdory vysoké převaze tuzemských vlastníků je rozhodující kapitál českých dopravních a logistických firem rovněž v majetku zahraničních subjektů (zejména z Nizozemska, Slovenska, Německa nebo Kypru). Z hlediska hustoty je dopravní infrastruktura ČR srovnatelná se státy EU. Problematický však i nadále zůstává její technický stav projevující se především v nevyhovujících parametrech, dopravních závadách, nedostatečné kapacitě či kvalitě. Hlavní pozornost je v ČR věnována výstavbě dálnic a rychlostních silnic a výstavbě obchvatů obcí. Objem celkových investičních výdajů do dopravní infrastruktury zaznamenal vrchol v roce 2008 (82 996,1 mil. Kč), od té doby kontinuálně klesá. V období 2008 – 2012 zaznamenaly tyto výdaje celkový pokles o 59,8 %. V roce 2012 činila celková délka silnic a dálnic v ČR 55 716 km (z toho

56

cca 62,3 % silnice III. třídy, 26,5 % silnice II. třídy a 11,4 % silnice I. třídy, zbytek tvoří rychlostní silnice a dálnice), v případě železnic se jedná o provozní délku 9 570 km (hustota 0,121 km tratí na km2). Letecká doprava v roce 2012 disponovala počtem 91 civilních letišť (z toho 6 slouží veřejnému mezinárodnímu provozu – s dominantním postavením letiště Praha–letiště Václava Havla). Celková délka splavných cest v ČR činila v roce 2012 675,8 km, z toho je zhruba polovina využitelná pro dálkovou vodní dopravu (Labsko– vltavská vodní cesta). Podíl vodní dopravy na celkovém objemu dopravy v ČR však zůstává relativně malý. Specifickým segmentem nákladní dopravy je doprava potrubím, která v ČR slouží zejména k dovozu ropy a zemního plynu z Ruska a rozvodu plynu do měst. Celková délka ropovodů činí 674 km (provozní kapacita je 50 tis. tun/den), přičemž téměř 75 % z toho tvoří ropovod Družba. V roce 2012 využilo v ČR veřejných dopravních služeb 2,7 mld. osob, přičemž nejčastěji využívají cestující městskou hromadnou dopravu, jejíž podíl na celkové veřejné dopravě se pohyboval v letech 2000 až 2012 okolo hranice 80 % (v roce 2012 80,9 %). Roční objemy nákladní dopravy se v ČR v období 2000 – 2008 pohybovaly v intervalu 523 až 577 mil. tun. Vlivem globální hospodářské krize došlo v roce 2009 k meziročnímu poklesu přepravovaných objemů o 15,2 % (z 540,7 na 458,3 mil. tun). Propad pokračoval i v následujících letech, přičemž v období 2008 – 2012 se objem přepravených věcí snížil celkově o 19,5 %. Nákladní přepravci nejčastěji využívají silniční dopravu (80 % zboží je přepraveno po silnici). V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Dopravy, skladování a poštovní činnosti 5,2 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl Dopravy, skladování a poštovní činnosti na celkové zaměstnanosti nadprůměrný a České republika patřila mezi osm zemí, kde je tento podíl nejvyšší. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Dopravy, skladování a poštovní činnosti největší význam v Lotyšsku (v roce 2014 zaujímalo 9,6 % celkové zaměstnanosti), nejnižší význam má naopak v Portugalsku (3,9 % v tomtéž roce). Na úrovni celé Evropské unie význam odvětví pro zaměstnanost mezi lety 2000 a 2014 vzrostl o 0,2 procentního bodu. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Dopravy, skladování a poštovní činnosti byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 4,2 %. Tato úroveň je nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v Dopravě, skladování a poštovní činnosti 37,4 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný, a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v tomto odvětví, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. Pokud zaměstnaní odcházejí ze svého zaměstnání v této odvětvové skupině, odcházejí nejčastěji do odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Výroba dopravních prostředků a Veřejná správa a obrana a nejčastěji přicházejí z odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Stavebnictví a Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti. Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají (ISCO 832+833), kteří v roce 2014 tvořili 40 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v Dopravě, skladování a poštovní činnosti zaměstnáno 118 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v Dopravě, skladování a poštovní činnosti jsou Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice (ISCO 43; 14% ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 42 tisíc pracovníků), Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech (ISCO 42; 11 %, 31,5 tisíc pracovníků) a Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí (ISCO 831+834;10 %, 30,2 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v Dopravě, skladování a poštovní činnosti v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že profesní struktura v České republice méně různorodá. Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce lidí se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví více než 46 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je více než 42 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví více než 7 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (67 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 17 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je nižší požadavek nematuritního vzdělání. To je požadováno u 19 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 28 procentních bodů.

57

Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti je obor Motorová vozidla, lodě a letadla, který absolvovalo 16 % všech pracovníků v odvětví a který je významný zejména u pracovníků, kteří dosáhli středoškolské vzdělání bez maturitní zkoušky. S 15 % následuje obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v Dopravě, skladování a poštovní činnosti jsou Přepravní služby a spoje a Obecné vzdělání, které jsou významné zejména u pracovníků, kteří dosáhli středoškolského vzdělání s maturitou. Odvětvová skupina Doprava, skladování a poštovní činnosti je s průměrným věkem 43,4 let osmou nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,9 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 2,8 let, což je pomalejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Kvalifikační profil odvětví je dán nejen vzděláním, ale také dalšími požadavky na pracovních místech. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Doprava, skladování a poštovní činnosti nižší. Nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, kde odstup od průměru za všechna odvětví je poměrně malý. Obdobné je to u této odvětvové skupiny také v průměru za EU, kde je rovněž nejvyšší četnost počítání a také psaní – u obou těchto charakteristik je odstup od celkového průměru za všechna odvětví menší než u ostatních dvou sledovaných charakteristik. Četnost čtení je v ČR a EU na obdobné úrovni, četnost psaní je vyšší v EU a další dvě charakteristiky jsou vyšší v ČR, především u četnosti počítání je odstup zřetelný, u používání informačních technologií není rozdíl tak velký. Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Doprava, skladování a poštovní činnosti je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti služeb, u praktických dovedností jsou hodnoty na průměru za všechna odvětví. Ve všech ostatních kategoriích jsou hodnoty pod průměrem za všechna odvětví. Ve srovnání celkové úrovně kompetencí znalostí a dovedností jsou jako u všech také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, s určitým odstupem následují dovednosti komunikace v mateřském jazyce a kognitivní dovednosti. Mezi hlavní trendy vývoje v oblasti této odvětvové skupiny, které mají zároveň dopad na kvalifikační potřeby pracovní síly, patří rostoucí důraz na zvyšování podílu logistických a spedičních služeb s vyšší přidanou hodnotou. Dopravní a logistické firmy již nezajišťují pouze přepravu zboží, ale poskytují výrobcům, obchodníkům i koncovým spotřebitelům širší paletu komplexních logistických služeb, které se neobejdou bez intenzivního využití stále sofistikovanějších informačních a komunikačních systémů. Mezi takové služby například patří poskytování informací o aktuální poloze a typu přepravního prostředku, ale i zabezpečení kompletace, balení a následné čištění či případně likvidace obalů, celní služby (vystavování celních dokladů, zastupování v celním řízení apod.), vybrané aktivity ve skladovém hospodářství (řízení skladu zákazníka, distribuce formou převzetí vlastních skladů rozpracované výroby a hotových výrobků, využití distribučních skladů dodavatele a souvisejících kapacit), crossdocking (bezzásobová distribuce). Dalším trendem, který souvisí s celkovým rozvojem využití ICT v tuzemské nákladní dopravě a souvisejících službách, je v posledních letech také proměna využívaných přepravních prostředků z dřívější podoby „pasivních“ prvků logistických sítí do podoby prvků „aktivních“, které jsou vybaveny palubními počítači a tiskárnami dokumentů, a které se tak stávají dalšími svébytnými mobilními uzly informačních a komunikačních systémů příslušných dopravních, logistických a spedičních firem. Právě vybavování dopravních prostředků mobilními palubními počítači, které zajišťují průběžnou komunikaci s centrálou, umožňuje firmám a jejich zákazníkům nejen operativní sledování aktuální pozice příslušných dopravních prostředků a jimi přepravovaných zásilek, ale také telemetrické monitorování jejich technického stavu, míst a rozsahu doplňování paliva. Pro další vývoj v oblasti železniční dopravy je podstatné specifické konkurenční prostředí v oblasti osobní železniční dopravy. V oblasti osobní železniční dopravy je na trhu stále zřejmé dominantní postavení společnosti České dráhy, a.s., která vozí cestující na strategických tratích dálkové dopravy, zatímco soukromí dopravci jezdí zejména na méně důležitých tratích. První soukromé rychlíky se objevily na české železnici v roce 2011. Společnost RegioJet a.s. ze skupiny Student Agency začala v září 2011 provozovat pravidelnou osobní dopravu na trati Praha – Ostrava. Na stejnou trať vstoupila v roce 2012 firma LEO Express a.s. Vlaky RegioJetu a LEOExpressu však nejezdí ve "veřejném závazku", proto nemají nárok na dotace. Zintenzivnění konkurenčního prostředí na této trati přispělo ke zvýšení kvality služeb a úpravě cen. V září 2013 rozhodla Vláda ČR o tom, že spustí výběrová řízení na nové provozovatele dalších pěti

58

rychlíkových tratí. Jedná se o tratě z Prahy do Chebu přes Karlovy Vary a Ústí nad Labem, z Prahy do Děčína přes Roudnici, spojení Plzně a Mostu, Liberce s Pardubicemi a Liberce s Ústím nad Labem. Nový provozovatel rychlíků vzešlý z tendrů by měl na pěti zmíněných tratích začít jezdit na přelomu let 2016/2017. O rok později by se k nim měla připojit i trať mezi Ostravou a Olomoucí přes Krnov, pro kterou úřad vypsal tendr na jaře 2012 a která měla být pilotní soutěží pro následující výběrová řízení směřující k liberalizaci trhu. Nových tendrů se účastnily České dráhy, RegioJet i LEOExpress. Pro soukromé dopravce jsou všechny tratě stejně lákavé, protože ztrátu z provozu na nich hradí stát. Evropská komise v roce 2013 navrhla opatření, jimiž se otevřely železniční sítě jednotlivých států konkurenci. Cílem je navýšit objem investic do tohoto odvětví a nabídnout cestujícím kvalitnější služby. Podle návrhu by se odpovědnost za vydávání povolení k provozu železničních vozidel a osvědčení o bezpečnosti přesunula od orgánů členských států na Evropskou agenturu pro železnice. To se vztahuje i na nabídková řízení na správu sítí ve veřejném vlastnictví. Díky novým pravidlům nezávislí provozovatelé kolejí získají provozní a finanční nezávislost na provozovatelích vlaků. Návrh odstraňuje případné střety zájmů a umožňuje, aby žádný dopravce nebyl diskriminován v přístupu na železnice. V současné době tvoří veřejně vlastněné sítě přes 90 % železničních cest v EU. Pouze ve Švédsku a Velké Británii jsou trhy zcela otevřené (Německo, Rakousko, Itálie, Česká republika a Nizozemsko tyto trhy otevřely částečně). Důležité pro další vývoj v oblasti nákladní železniční dopravy je rovněž specifické konkurenční prostředí. V rámci nákladní dopravy je patrný nárůst podílu soukromých nákladních přepravců. Soukromí železniční dopravci berou zakázky státní firmě ČD Cargo, která se potýká s finančními problémy (v roce 2012 vykázala ztrátu cca 2 mld. Kč, čímž stáhla do výrazné ztráty celou skupinu České dráhy). Objem přepravy ČD Cargo dlouhodobě klesá, neboť soukromníci jsou aktivnější v tendrech na velké zakázky. Podle údajů Správy železniční dopravní cesty klesl podíl ČD Cargo na celkově přepravě po železnici v roce 2012 meziročně o 5 procentních bodů. Naproti tomu největší soukromý přepravce, společnost AWT, zvýšila dopravní výkon o třetinu. Podstatný prvek dalšího rozvoje v této odvětvové skupině představuje oblast dopravní telematiky. Vstupem ČR do EU došlo k dalšímu zvýšení volného pohybu osob a zboží, s čímž je spojena i vyšší náročnost na organizaci dopravy (tzn. především řešení problémů souvisejících s časovým zpožděním, nižší bezpečností dodávek, kongescemi, nehodami na silnicích apod.). Evropská komise proto podporuje zavádění inteligentních dopravních systémů a služeb napříč všemi druhy dopravy. ITS (Intelligent Transport Systems), někdy označované jako Dopravní telematika, integrují informační a telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím za podpory ostatních souvisejících oborů (ekonomika, teorie dopravy, systémové inženýrství atd.) tak, aby pro stávající infrastrukturu zajistily systémy řízení dopravních a přepravních procesů. Cílem je zejména zvýšení přepravních výkonů, efektivity dopravy, bezpečnosti a komfortu přepravy. V praxi se postupně zavádějí telematické aplikace (např. hlavní řídící ve velkých městech, aplikace pro sledování intenzity dopravy, pro monitorování počasí, telematické aplikace pro zvýšení bezpečnosti tunelů). Na železniční síti je prioritou dálkové řízení železniční dopravy na hlavních tratích a zavedení evropského zabezpečovacího systému. V oblasti silniční dopravy je v České republice třeba postupně vybudovat řídící a informační systémy dopravy především na dálnicích. Pro českou síť silnic a dálnic je také nutné zajistit poskytování jazykově nezávislých dopravních informací pro řidiče. Pozornost se zaměřuje také na zavedení celoevropského systému automatických tísňových volání z vozidel – eCall, kterým by měla být vybavena všechna nová vozidla do roku 2015. Pro celkový vývoj a vztahy s ostatními odvětvími je významný outsourcing logistických služeb. Operativní výkony (tzn. doprava, překládka nebo skladování) se zadávají v současné době poměrně často externě. Většina podniků outsourcuje pouze část svých činností, čímž se řadí na tzv. 2PL (Second-party logistics) a 3PL (Third-party logistics) trh. V případě 2PL využívá výrobce outsourcing jen pro některé dílčí činnosti, u 3PL využívá komplexní řetězec služeb. Někdy je 3PL označován pojmem Contract Logistics, jelikož předpokládá těsný vztah mezi podnikem a poskytovatelem, který nutně proniká hluboko do příslušného závodu, aby mohl přebrat veškerou manipulaci, balení a další služby. Trh 4PL (Fourth-party logistics), kdy výrobce využívá outsourcing pro svůj celý dodavatelsko–odběratelský řetězec (Supply Chain) od analýzy a projektového řízení, přes realizaci, až po úplné převzetí řízení procesů v dodavatelském řetězci, není prozatím v ČR příliš rozšířený (daný typ služeb nabízejí pouze některé logistické společnosti). Přechod k 5PL službám (předchozí stupeň outsourcingu rozšířený o e-business) lze v tuzemských podmínkách očekávat až v delším časovém horizontu.

59