Doktorská disertační práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Teoretické a praktické aspekty daňové incidence v České republice

Doktorská disertační práce

Brno 2006

Ing. Petr David

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Teoretické a praktické aspekty daňové incidence v České republice Doktorská disertační práce

Doktorand: Ing. Petr David Školitel: Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Brno 2006

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem doktorskou disertační práci na téma „Teoretické a praktické aspekty daňové incidence v České republice“ vypracoval samostatně a za použití materiálů, které jsou řádně uvedeny v seznamu použitých zdrojů.

V Brně 25. srpna 2006

Podpis:

PODĚKOVÁNÍ Děkuji panu Prof. Ing. Václavu Vybíhalovi, CSc. za odborné vedení, cenné rady a veškerou pomoc při zpracování této disertační práce.

OBSAH

1. ÚVOD...................................................................................... 6 2. CÍL DISERTAČNÍ PRÁCE.................................................... 9 3. PŘEHLED O SOUČASNÉM STAVU ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY................................................................ 11 3.1.

HISTORIE DAŇOVÝCH TEORIÍ .......................................................... 11

3.2.

FUNKCE DANÍ ................................................................................. 16

3.3.

DAŇOVÉ PRINCIPY .......................................................................... 17

3.4.

DAŇOVÁ INCIDENCE ....................................................................... 19

3.4.1. Nadměrné daňové břemeno ........................................................................ 20 3.4.2. Administrativní náklady zdanění ................................................................ 28 3.4.3. Faktory determinující daňovou incidenci ................................................... 29 3.4.4. Metody měření daňové incidence ............................................................... 43

3.5.

TEORIE SELEKTIVNÍCH SPOTŘEBNÍCH DANÍ ..................................... 49

3.5.1. Funkce selektivních spotřebních daní......................................................... 51 3.5.2. Selektivní spotřební daně v České republice .............................................. 54 3.5.3. Harmonizace selektivních spotřebních daní v Evropské unii ..................... 58

4. TEORETICKO – METODOLOGICKÝ PŘÍSTUP ............. 60 5. VÝSLEDKY DISERTAČNÍ PRÁCE................................... 64 5.1.

INCIDENCE SPOTŘEBNÍ DANĚ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ ...................... 65

5.5.1. Incidence spotřební daně z benzinu Natural 95 .......................................... 68 5.5.2. Incidence spotřební daně z motorové nafty ................................................ 96

5.6.

INCIDENCE SPOTŘEBNÍ DANĚ Z LIHU ............................................. 122

5.6.1. Incidence spotřební daně z lihu u výrobců lihovin ................................... 123 5.6.2. Incidence spotřební daně z lihu u obchodních řetězců ............................. 127

5.7.

INCIDENCE SPOTŘEBNÍ DANĚ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ .............. 150

6. DISKUSE ............................................................................ 154 7. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ PRO DAŇOVOU POLITIKU ČESKÉ REPUBLIKY ......................................................... 160 8. SOUHRN............................................................................. 167 9. INFORMAČNÍ ZDROJE.................................................... 168 10. PŘÍLOHY............................................................................ 173 10.1. SEZNAM ZKRATEK ........................................................................ 174 10.2. SEZNAM TABULEK ........................................................................ 175 10.3. SEZNAM GRAFŮ ............................................................................ 178 10.4. SEZNAM OSTATNÍCH PŘÍLOH ......................................................... 180

1.

ÚVOD

Daňová incidence je jev provázející daně již od jejich samotného počátku. Kořeny daňové teorie sahají až do starověku, nicméně daňová incidence jako jev provázející uvalování daní byl popsán na přelomu 18. a 19. století. Pojem „incidence“ obecně značí vzájemnou polohu dvou útvarů, zřejmě nejvhodnějším ekvivalentem slova „incidovat“ je slovo „dopadnout“. Odtud se tedy vyvíjí výklady daňové incidence, která je chápána jako přesun či rozdělení daňového břemene. Jaká je tedy podstata jevu daňové incidence? Vlády uvalují daně na konkrétní určené poplatníky. Mohou to být daně z důchodu, daně ze spotřeby nebo daně z majetku. Samotnou daň fyzicky odvede poplatník, což ovšem samo o sobě neznamená, že by daň platil čistě ze svých prostředků, jinými slovy, že by se po uvalení daně právě o výši daně snížil jeho disponibilní důchod nebo spotřeba. Poplatník má totiž určité možnosti jak do placení této daně zapojit ostatní subjekty, s nimiž je nějakým způsobem spojena jeho ekonomická činnost. Subjekty, na které je daňové břemeno přesouváno, jsou buď na předcházejícím nebo na následném stupni pomyslného ekonomického cyklu. Zda bude přesun uskutečněn na předcházející či následný stupeň závisí na mnoha faktorech. Daňové břemeno také nemusí být přesunuto pouze na předchozí či následný článek cyklu, ale tyto přesuny mohou pokračovat stále dál i vzhledem k tomu, že trh je uzavřený a opakující se koloběh událostí. V jaké míře, jakým směrem a kdy dochází k daňovým přesunům, to je tedy mimo jiné podstatným předmětem zkoumání daňové teorie a praxe. Výsledky daňové teorie v oblasti daňové incidence jsou konzistentní, neexistují výrazné odlišnosti ve výkladech, faktorech a důsledcích tohoto jevu. Pokud ovšem odstraníme ekonomické předpoklady, potřebné ke zjednodušení celé situace a stanovení jednoznačných závěrů, zjistíme, že se pohybujeme v reálné ekonomice, kde existuje nespočet faktorů. Je tedy potřeba i praxí již ověřené teoretické závěry nadále testovat, protože ekonomika je živý a neustále se měnící organismus a výsledky se mohou lišit jak v čase, tak i podle místa zkoumání. Jak již bylo řečeno, stát, vláda ukládá daně z důchodu, z majetku a ze spotřeby. Daně ze spotřeby jsou daně placené firmami, respektive výrobci nebo prodávajícími, 6

jedná se o daně nepřímé. U nepřímých daní se na rozdíl od přímých předpokládá, že subjekt odvádějící daň ji neplatí ze svého důchodu, má tedy možnost ji přesunout na jiné subjekty v rámci prodejních nebo nákupních cen. Vzniká zde tedy potřeba odlišit od sebe osoby poplatníka a plátce daně. Plátce daně je osoba ze zákona povinná daň vypočítat, vybrat a odvést. Poplatník je osoba skutečně nesoucí daňové břemeno. Nepřímé daně jsou stanovovány buď „ad valorem“, tedy podle ceny zdaňovaného základu, nebo podle množství jednotek zdaňovaného základu. Daně podle ceny zdaňovaného základu se nazývají všeobecnými spotřebními (nepřímými) daněmi a daně podle množství jednotek zdaňovaného základu se nazývají akcízy, nebo také jednotkové či specifické daně. Vlády ukládají akcízy ze dvou základních důvodů. Především je to potřeba financovat veřejné statky. Velmi důležitá je také jistota výše daňového výnosu a s tím spojená potřeba možnosti a schopnosti výnosy plánovat. Tyto požadavky nejlépe plní právě akcízy uvalené na zboží, vyznačující se neelastickou poptávkou po nich. To znamená, že spotřebované množství těchto výrobků bude bez ohledu na existenci a výši spotřební daně de facto totožné nebo se nebude měnit významným způsobem. Na základě této vlastnosti je pak vláda schopna s poměrně velkou přesností a jistotou určit budoucí příjem státního rozpočtu z těchto daní. Druhým důvodem existence akcízů je edukativní působení daní. Z tohoto hlediska jsou tedy akcízy uvalovány na zboží, jejichž spotřeba přináší jistá rizika a nežádoucí dopady především environmentálního charakteru i na individuální zdravotní stav kupujících. Tyto dva základní motivy existence akcízů jsou však evidentně ve vzájemném rozporu. V České republice samozřejmě také existují akcízy nazývané spotřebními daněmi, které byly zavedeny rozsáhlou daňovou reformou v roce 1993. Tyto daně jsou uvaleny na pět skupin výrobků. Konkrétně je to daň z minerálních olejů (do roku 2004 daň z uhlovodíkových paliv a maziv), daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů (do roku 2004 pouze daň z vína) a daň z tabákových výrobků. V těchto daních došlo od jejich zavedení až do současné doby k mnohým změnám, ať šlo o změny v důsledku individuálních snah České republiky v rámci suverénně stanovených cílů, nebo o změny v rámci harmonizačních snah na základě členství České republiky v Evropské unii. V rámci různorodých změn docházelo také ke změnám sazeb těchto daní. Publikace se zaměřuje především na změny přelomu let 2003 a 2004. Vzhledem k rozsahu dané problematiky a zkoumaných skutečností nebylo vhodné popsat všechny 7

spotřební daně existující v České republice. Byly vybrány pouze některé komodity, konkrétně benzin Natural 95, motorová nafta, líh a cigarety, tedy pouze ty, u kterých došlo ke změně sazby spotřební daně právě na přelomu let 2003 a 2004. U ostatních významných komodit, jako např. u piva, tichého nebo šumivého vína, ke změně sazby spotřební daně v uvedeném okamžiku nedošlo. U případných změn sazeb spotřebních daní v následujících letech není dosud možné stanovit jejich dopady, vzhledem k nedostupnosti a především neexistenci dat týkajících se spotřeby zdaněných komodit v rámci České republiky. Okamžiky změn spotřebních daní vybízejí k praktickému ověřování teoretických závěrů odborníků z oblasti daňové teorie, daňové incidence. Je jistě žádoucí potvrzovat či vyvracet tyto závěry v konkrétních situacích, zde v případě spotřebních daní v České republice v období změn sazeb těchto daní. Na základě těchto změn je zde tedy zkoumán edukativní vliv a fiskální dopad úprav spotřebních daní, změny v chování výrobců, prodávajících a také kupujících. Předkládaná doktorská práce je součástí výstupů výzkumného záměru“ Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu", identifikační kód VZ: 62156 48904.

8

2.

CÍL DISERTAČNÍ PRÁCE

Cílem disertační práce je formulovat návrhy na úpravu daňové politiky v České republice na základě analýzy daňové incidence u produktů zdaňovaných spotřebními daněmi. Návrhy vyplývají ze změn sazeb spotřebních daní v podmínkách České republiky, včetně vyústění v syntézu poznatků, které umožňují objektivizovat proces dopadu zvýšených sazeb spotřebních daní na kupující u vybraných výrobních a obchodních subjektů na základě vlastního šetření a pozorování. V rámci analýzy a syntézy v oblasti daňové incidence je stanoveno několik dílčích cílů. Nezbytností je zkoumat také současný stav řešené problematiky v odborné literatuře a na něj bezprostředně navázat při řešení problematiky daňové incidence v podmínkách České republiky. Dílčím cílem je také sběr potřebných dat ke stanovení daňové incidence. Jedná se o data z oblasti minerálních olejů, konkrétně ceny ropy Brent v letech 2003 a 2004, spotřeba pohonných hmot, konkrétně nafty a benzinu Natural 95, v České republice v letech 2003 a 2004, dále ceny pohonných hmot u jednotlivých konečných prodejců těchto komodit a kurzy koruny k dolaru ve zmíněném období. Daňová incidence je zkoumána také v oblasti tabákových výrobků a lihu. Je tedy na místě sběr dat rovněž z oblasti cen cigaret pro kupující, vývoje spotřeby cigaret v České republice v letech 2003 a 2004. Vzhledem ke změnám sazby spotřební daně z lihu jsou zjištěny také údaje o cenách alkoholu u významných výrobců v České republice, ceny pro konečné spotřebitele a spotřeba alkoholu v České republice v období uvedených změn. V rámci

zmíněných spotřebních daní, tedy daně z minerálních olejů, daně

z tabákových výrobků a daně z lihu, je nutné také identifikovat samotné změny sazeb u těchto daní a při sběru dat vycházet především z časového určení změn tak, aby z výsledků zkoumání byly patrné jejich výsledné dopady. V další fázi budou zjištěné údaje zpracovány tak, aby vyhovovaly a byly využitelné k dosažení stanoveného globálního cíle disertační práce. Především v oblasti

9

daně z minerálních olejů je třeba spotřebitelské ceny očistit o změny způsobené pohyby směnného kurzu koruny k dolaru a samozřejmě také o výkyvy nákupních cen ropy Brent tak, aby byly obnaženy změny spotřebitelských cen daných pouze změnami sazeb spotřebních

daní.

Na

základě

zpracovaných

dat

jsou

tedy

identifikovány

a kvantifikovány přesuny a dopady změn sazeb spotřebních daní v České republice. Dále bude provedena komparace zpracovaných výsledků nejen s teoretickými závěry významných kapacit v dané oblasti v rámci odborné literatury, ale také se samotnými cíli zavádění změn sazeb spotřebních daní v České republice. V závěru disertační práce jsou shrnuty výsledky analýzy. Na těchto základech jsou stanoveny v syntetické podobě dílčí i souhrnné obecné závěry platné v podmínkách České republiky v oblasti daňové incidence a spotřebních daní.

10

3.

PŘEHLED

O

SOUČASNÉM

STAVU

ŘEŠENÉ

PROBLEMATIKY

Významní autoři publikací z oblasti daňové teorie ve svých titulech pravidelně uvádějí genezi myšlení v této oblasti. Důvodem je především potřeba zdůraznit fakt, že moderní daňová teorie nevznikla ve vakuu, ale naopak, navazuje na hluboké kořeny své minulosti, které sahají podobně, a ne náhodou, stejně jako ekonomické myšlení, až k učení starověkých filozofů. Heady a Lawson (1992) uvádějí, že v rámci tržních ekonomik existují důkazy o souladu vývoje jejich daňových systémů a ekonomické teorie. Z hlediska kontinuality je zde tedy uveden stručný vývoj daňových teorií od svých počátků až po současnost. Podstatnou součástí je pak autorů z oblasti daňové teorie zaměřená na relevantní problematiky z hlediska stanovených cílů disertační práce.

3.1. Historie daňových teorií Kubátová (2003) uvádí, že daňová teorie se rozvíjela v rámci filosofie a náboženských učení již ve starověku (Aristoteles) a ve středověku (Tomáš Akvinský, Tomáš Štítný ze Štítného). Názory na daně vyslovovali i merkantilisté a další myslitelé, kteří přispívali k proměně středověkých názorů na novověké. Prvotní příčinou výběru daní v období středověku a tedy tvorby jistého rozpočtu spatřuje Vybíhal (2001) jednak v potřebě financování válečných akcí a také ve zmírňování následků přírodních kalamit. Široký (2003) oproti Kubátové pojednává mimo jiné také o třech významných osobnostech zabývajících se daňovou teorií v 16. století. Prvním je člen skupiny finančního jurismu Kašpar Klock, zabývající se především oprávněností daní, jejich užitkem a poprvé hovoří o dani, která je dnes nazývána progresivní. Dále Diomede Carafa, ranný merkantilista, který se zaměřuje na cla a nepřímé daně. Thomas Hobbes, předchůdce liberalistického učení, vnímá daně jako cenu za vykoupení míru a je zastáncem většího zdanění spotřeby oproti majetku a příjmům. 11

Další vývoj daňové teorie se i nadále pohybuje především v oblasti významných ekonomů a současná odborná literatura se v podstatě shoduje v jejich výčtu i hodnocení významnosti jejich poznatků a učení. Z hlediska zaměření představitelů klasické ekonomie mimo jiné na daňovou teorii je třeba zde zmínit především Adama Smitha, Davida Ricarda a Johna Stuarta Milla. Adam Smith se nejen podle Holmana a kol. (1999) stal svým dílem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ zakladatelem politické ekonomie. V tomto spise, jak uvádí Široký (2003), rovněž neopomíjí oblast daní a navrhuje ucelenou soustavu daňových principů, které nazývá daňovými kánony. Dle Kubátové (2003) tyto kánony vyjadřují zásady spravedlnosti, určitosti, pohodlnosti placení a úspornosti či efektivnosti. Stručně popisuje jednotlivé kánony odpovídající výše uvedeným zásadám. Široký (2003) Tedy že přispívání poddaných by mělo co nejvíce vyhovovat jejich možnostem, daň by měla být stanovena předem, výběr daně by měl probíhat tak, aby vyhovoval poplatníkovi a daň by měla být promyšlena způsobem, aby poplatníci platili o co nejméně více než kolik daň skutečně přináší do státní pokladny. Kubátová (2003) dále uvádí Smithovy čtyři zdroje neefektivnosti výběru daní, a to výběr daně vyžadující práci mnoha úředníků, bránění v podnikání či odrazování daně od činnosti, dále špatně uložená daň ničící poplatníky a samotné vybírání daně spojené s mnohými nepříjemnostmi. Smith byl dále zastáncem daňového pluralismu, tedy daňové soustavy obsahující větší množství daní přímých i nepřímých. Kubátová (2003) vyzdvihuje především Smithovy daňové kánony, které platí a současní ekonomové se jimi řídí dodnes, na rozdíl od mnoha jeho již překonaných názorů. Schumpeter (1994) zmiňuje Smithovu oblibu daně z nemovitostí v kombinaci s nepřímými daněmi. Tedy daně, u které nedochází k přesunům daňového břemene a daní, u kterých Smith předpokládá přesun daňového břemene na kupujícího. Zdanění zisku, mezd a dalších příjmů, které Schumpeter označuje za nejisté, Smith nepředpokládá. David Ricardo je podle Holmana a kol. (1999) jednou z nejpozoruhodnějších postav v historii ekonomického myšlení. Významné z hlediska zaměření této práce je především jeho dílo „Zásady politické ekonomie a zdanění“. Široký (2003) a Kubátová (2003) uvádějí podstatné názory Ricarda, z nichž jsou zde vybrány následující. Daň

12

považuje Ricardo za zlo, je třeba stanovit základ daně jako čistý důchod, daň dopadající na kapitál zmenšuje „budoucí výrobu“. Ricardo se zabýval také daňovým přesunem a dopadem a vytvořil klasickou teorii daňového přesunu. John Stuart Mill je dalším představitelem klasické politické ekonomie. Holman a kol. (1999) o něm píše, že prosazoval společnost, která zajistí rovnější rozdělování, avšak bez omezení svobody a soukromého vlastnictví. Marek (1998) uvádí Millův názor na daň obecně, která je podle něj zlem, povinnou obětí, či platbou k uspokojování kolektivních potřeb, nebo daňová povinnost všeho obyvatelstva bez vztahu ke státním úkonům nebo službám. Široký (2003) uvádí Millovo doporučení zdaňovat práci, půdu a kapitál, tedy výrobní činitele podle stejných principů. Kubátová (1996) uvádí, že analýzy francouzských fyziokratů, Adama Smithe a Davida Richarda byly prvními ekonomickými studiemi zabývajícími se daňovou incidencí. Poplatníci jsou zde rozdělováni do tříd a je zde zkoumám dopad daní na tyto třídy. Fyziokraté rozlišují produktivní třídu, třídu vlastníků půdy a třídu sterilní. Ricardo a Smith rozlišují třídy podle druhu získávaného důchodu, tedy renty, zisky a mzdy. K významným neoklasickým ekonomům, kteří se zabývají daňovou oblastí patří především Emil Sax, Arthur Cecil Pigou a Knut Wicksell. Kubátová (2003) uvádí, že Emil Sax obměnil neoklasickou směnnou daňovou teorii, založil ji totiž na předpokládaném subjektivním hodnocení občana a na hodnocení z hlediska státu. Sax předpokládal shodu obou hledisek i skutečného hodnocení občana. Arthur Cecil Pigou byl podle Holmana a kol. (1999) na jedné straně zastáncem „laissez faire“, ovšem na straně druhé chápal nutnost některých státních intervencí, zejména pak v oblasti daní. Pigou odlišil soukromý užitek od užitku společenského a tím zavedl do ekonomie problém externalit. Řešením externalit pak měly být intervence státu do tržního procesu prostřednictvím soustavy daní a subvencí, které měly odstraňovat nesoulad společenských a soukromých nákladů či užitku. Mezní užitky, jak popisuje Široký (2003), pak Pigou nazývá „stejnou obětí“, kterou definuje na základě absolutní stejné oběti poplatníků, jejich stejné marginální oběti a stejné proporcionální oběti. Kubátová (2003) dále uvádí Pigoův oznamovací efekt, který má za následek změnu chování poplatníka ještě před uvedením daně do praxe, čímž vzniká „oznamovací břemeno spotřebitele „ a přebytek výrobce.

13

Holman a kol. (1999) se zmiňuje o Wickselově díle „Nový princip spravedlivého zdanění“, zabývající se financováním veřejných statků, politickým rozhodováním o daních a jeho účinky na alokační efektivnost. Kubátová (2003) uvádí Wickselův názor na daňovou spravedlnost, jenž, při existenci distribuční spravedlnosti, spočívá v platbě za veřejné služby. John Maynard Keynes je zakladatelem keynesiánského směru ekonomického myšlení. Holmana a kol. (1999) uvádí, že Keynesova teorie představuje optimistický pohled na možnost stabilizace tržní ekonomiky státním intervencionismem. Progresivní zdanění

prostřednictvím zvýšení sklonu ke spotřebě je jednou z cest, vedoucích

k dosažení plné zaměstnanosti. Kubátová (2003) dodává, že Keynesovo progresivní zdanění a systém sociálního pojištění čerpá ze soukromého sektoru relativně větší podíl důchodů v době konjunktury než v krizi a tlumí tak výkyvy v efektivní poptávce soukromého sektoru. Státní rozpočet pak může sloužit jako stabilizátor hospodářského vývoje. Holman a kol. (1999) srovnává vliv Miltona Friedmana na vývoj ekonomické teorie s vlivem Keynese. Friedman preferoval ekonomiky s nízkým zdaněním a s volným zahraničním obchodem. Shodně s Holmanem uvádí také Široký (2003) Friedmanovu snahu o zavedení negativní důchodové daně, tedy sloučení osobní důchodové daně a poskytované transfery, za účelem nahrazení složitých a drahých programů sociální pomoci touto jednoduchou daňovou reformou. Arthur Laffer je součástí skupiny ekonomů nazývané „Škola strany nabídky“, vyznačující se kritikou regulace strany poptávky z hlediska kontraproduktivního působení na stranu nabídky. Holman a kol. (1999) uvádí, že tato kritika byla ekonomy strany nabídky vedena především proti fiskální politice s důrazem na politiku daňovou. Široký (2003) hodnotí Laffera jako ekonoma, který akcentuje vyvolávací efekty velikostí daňových sazeb, s ohledem na stěžejní marginální sazbu. Jestliže je tato vysoká, pak dochází ke snižování produkčních aktivit v ekonomice. Samotná Lafferova křivka, kterou demonstruje Kubátová (2003), zobrazuje závislost daňového výnosu na daňové sazbě. Laffer na základě své křivky doporučuje vládám snižovat daňové zatížení, pokud se sazba daně nachází v tzv. prohibitivní zóně, pak totiž zřejmě snížením sazeb paradoxně dojde ke zvýšení daňových příjmů státu vlivem snížení úniků podzemní ekonomiky a růstu ekonomické činnosti. Problémem ovšem zůstávají empirické Lafferovy křivky, které lze statisticky testovat jen velmi obtížně. Nelze tedy 14

jednoznačně potvrdit Lafferův závěr, že většina vyspělých ekonomik se nachází právě v prohibitivní zóně. Holman a kol. (1999) Z ekonomů tohoto období zabývajících se otázkami daňové teorie je třeba zmínit především tyto: Joseph Stiglitz, Richard Musgrave, Peggy Musgrave, James Mirrlees a William Vickrey. Joseph Stiglitz se podle Širokého (2003) z oblasti daňové teorie zabýval především otázkami vlivu velikosti daní a distribuce důchodů ve společnosti na ekonomický růst. Ve své publikaci zahrnované k základům daňové teorie se Musgrave a Musgrave (1994) především zabývají veřejným sektorem, veřejnými financemi, fiskální politikou státu a docházejí k závěru, že veřejný sektor hraje významnou roli při dosahování ekonomických a sociálních cílů společnosti. Široký (2003) pak vyzdvihuje jejich formulaci daňových principů. James Mirrlees a William Vickrey, jak uvádí Široký (2003), se zabývali dopady asymetrických informací a neschopností vlád odhadnout dopady daňových opatření na daňové příjmy. V současnosti vývoj daňových teorií kontinuálně navazuje na uvedené a další kapacity oboru daňových teorií. Kubátová (1994) uvádí, že současná daňová teorie vychází z poznatků obecné ekonomie a tak logicky i zde dochází ke střetům s neokonzervativními a keynesiánskými názory. Dochází zde, ostatně jako i v ostatních oborech k vyšší specializaci, tedy k posunům od širokých oblastí dané problematiky k užším oblastem v souvislosti s větší hloubkou zkoumání a snahy porozumět, vyjádřit a stanovit jednoznačná doporučení. Konkrétní údaje současného stavu daňových teorií korespondujících s tématem disertační práce jsou uvedeny v následujícím textu.

15

3.2. Funkce daní Boněk, Běhounek, Benda a Holmes (2001) uvádějí, že daně plní v ekonomice celou řadu funkcí, především pak funkci fiskální, alokační, redistribuční a stabilizační. Fiskální funkce je dle tohoto autora nejpodstatnější a také nejstarší funkcí daní. Jedná se o získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů pro financování veřejných statků a potřeb. Alokační funkce se uplatňuje v případech, kdy tržní mechanismy nejsou schopny zajistit efektivnost v alokaci zdrojů. Daně mohou tento nedostatek korigovat a zabezpečit umístění prostředků tam, kde by se jich při čisté alokaci trhem nedostávalo. Redistribuční funkce vychází z neakceptovatelnosti rozdělení důchodů a bohatství na základě prostého fungování trhu. Proto daně zmírňují rozdíly v důchodech jednotlivých subjektů tak, že vyšší příjmy nebo větší bohatství jsou zdaněny více. Daně tak zajišťují solidárnost členů společnosti, tedy občanů daného státu. Stabilizační funkce je součástí hospodářské politiky státu a napomáhá ke zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice, využívá se k dosažení cílů v oblasti zaměstnanosti či cenové stability. Funkce daní je také možné definovat i z jiného úhlu pohledu. Musgrave a Musgrave (1994) rozlišují tři základní funkce daní, tedy alokační, distribuční a stabilizační, zastřešené dominantní funkcí fiskální, jejíž existence je dána jednoznačně potřebou existence veřejného sektoru. Uvedené tři funkce daní vycházejí z různých cílů, které jsou sledovány jednotlivými daňovými a výdajovými opatřeními. Zajištění, tedy alokační funkce, veřejných statků je proces rozdělování zdrojů mezi produkci soukromých a veřejných statků. Uvedení autoři dále uvádějí, že není možné do alokační funkce daní zahrnovat regulační politiku, protože ta není primárně problémem rozpočtové politiky. Distribuční funkce zahrnuje změny v rozdělování důchodů a bohatství v souladu se společensky spravedlivým rozdělením. Použití rozpočtové politiky jako prostředku k zajištění vysoké zaměstnanosti, rozumné míry stability cenové hladiny a ekonomického růstu s ohledem na obchodní a platební bilanci je stabilizační funkcí daní. Kubátová (2003) se ve svém pojetí funkcí daní s výše uvedeným v podstatě shoduje, pouze jejich distribuční funkci nazývá poněkud rozšířenějším názvem, a to redistribuční funkcí. Závěrem v pojednání o funkcích daní uvádí stručnou a velmi výstižnou charakteristiku všech výše uvedených funkcí daní. Fiskální funkcí rozumí

16

získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů, u funkce alokační jde o získání prostředků na financování trhem podceněných oblastí, u funkce nedistribuční jde o získání financí pro chudé a při plnění stabilizační funkce reguluje vláda výši daňových příjmů podle hospodářského cyklu. Vybíhal (2001) začleňuje fiskální funkci mezi nástroje sloužící k naplnění stabilizačních snah především v rámci zaměstnanosti, stability cenové hladiny, ekonomického růstu a vyrovnanosti platební schopnosti. Tobin (1970) uvádí, že daně jsou nejlepším nástrojem k mírnění nerovností v příjmech a majetku tvořeného v ekonomice založené na konkurenčním principu. Dále nepochybuje, že inkasovaná daň z příjmů je efektivním nástrojem proti chudobě přesto, že nepopírá existenci také jiných cest vedoucích k danému cíli.

3.3. Daňové principy Princip, nebo původ, základ či zásada je základní obecný zákon, z něhož se vychází při odvozování dalších poznatků. Toto pojetí pojmu princip podle Všeobecné encyklopedie Diderot (2004) je vhodné i z hlediska principů daňových. Daňové principy, jak uvádí Hamerníková a Kubátová (1999), vyjadřují požadavky na správný daňový systém. Jejich vývoj opět odpovídá genezi ekonomické vědy a daňové teorie dané doby. Jednotlivých daňových principů, alespoň těch nejvýznamnějších, je podle současných ekonomů hned několik. Autoři se však liší v označování jednotlivých principů i co do jejich počtu. Široký (2003) shrnuje požadavky kladené na daňový systém do čtyřech základních principů, tedy principu efektivnosti, administrativní jednoduchosti, pružnosti a spravedlnosti. Musgrave a Musgrave (1994) neformulují principy jako takové, nicméně uvádějí sedm základních požadavků na dobrý daňový systém. Jedná se o požadavky dostatečného výnosu, rovnoměrného rozdělení daňové zátěže, vědomí ohledně daňové incidence, minimálního zásahu na jinak efektivních trzích, usnadnění využívání stabilizační a prorůstové fiskální politiky, levné a jednotné a srozumitelné správy a co nejnižších administrativních nákladů. Nehybová (1998) pak uvádí šest obecných principů zdanění, tedy princip daňové neutrality, univerzality, dostatečné výnosnosti, pružnosti, únosnosti a spravovatelnosti. 17

Kubátová (1994), Kubátová a kol. (1994), Kubátová a Vítek (1997) ve svých publikacích zdůrazňují především principy prospěchu, platební schopnosti a principy spravedlnosti a efektivnosti (1999). Dále Kubátová a kol. (1994) uvádějí pět požadovaných vlastností optimálního daňového systému. Jsou to požadavky ekonomické

efektivnosti,

administrativní

jednoduchosti,

pružnosti,

politické

průhlednosti a spravedlnosti. Shodné požadavky je třeba klást na daňový systém také v pojetí Stiglitze (1997). Sandmo (1976) uvádí tři podstatné vlastnosti dobrého daňového systému, který musí minimalizovat náklady na výběr a placení daní, musí být jasný, právně průhledný a v rámci možností musí dbát na ekonomickou efektivnost. Uvedení autoři se především shodují na dvou nejvýznamnějších požadavcích na daňový systém a jednotlivé daně. Jsou to požadavky efektivnosti a spravedlnosti. Všeobecná encyklopedie Diderot (2002) pojímá efektivitu jako skutečnost, nebo lépe účinnost a spravedlnost jako princip nebo ideál obsažený v sociálních normách, který bývá zdrojem hodnotících soudů o stavu věcí. Soukupová a kol. (1998) formuluje ekonomickou efektivnost jako situaci, kdy není možné přerozdělení, které by někomu polepšilo, aniž by poškodilo kohokoli jiného. Spravedlivou alokaci pak spojuje se spravedlivým rozdělováním příjmů a bohatství. Kriteria efektivnosti jsou v ekonomii jednoznačně stanovena, určení kritérií spravedlnosti je však velmi obtížné a existují rozdílná pojetí spravedlnosti. Efektivní stav je však obtížně dosažitelný, existuje mnoho překážek k jeho dosažení. Samozřejmostí také není soulad principu efektivnosti a spravedlnosti. Velmi často efektivní alokace není současně spravedlivá a naopak, spravedlivá situace nebývá efektivní. Hamerníková a Kubátová (1999) uvádějí, že v těchto dvou základních principech jsou všechny ostatní zmíněné principy vlastně obsaženy. Konkrétně lze efektivní a spravedlivý daňový systém charakterizovat následujícím způsobem. Výnos plynoucí do veřejných rozpočtů by podle Musgrave a Musgrave (1994) měl být dostatečný a umožňovat vládě uplatňovat nezbytné kroky v oblasti fiskální politiky státu. Na druhé straně by výše placených daní podle Kubátové a kol. (1994) měla být determinována výší důchodů a odpovídat prospěchu, který lidé z vládních programů získávají. Široký (2003) vyzdvihuje potřebu pružnosti daňové soustavy, aby byla schopna plnit funkce jí ukládané.

18

3.4. Daňová incidence Existence daní podle Širokého (2003) přináší mnohé ekonomické důsledky. Teorie zabývající se zkoumáním těchto aspektů daňových systémů je nazývána daňovou incidencí. Boněk (2001) zdůrazňuje, že zkoumání daňové incidence (daňových přesunů) je velmi důležité, protože výrazně modifikuje původní záměry daňové politiky. V rámci daňové incidence je tedy podstatná identifikace dopadu daňového břemene. Stiglitz (1997) uvádí, že ekonomové používají termín daňové břemeno právě k tomu, aby určili, kdo skutečně platí daně ukládané zákonem. Analýza dopadu daní tedy zkoumá rozložení daňového břemene ve společnosti. Daně dopadají na subjekty dvěma způsoby, které je třeba rozlišit. Vedle zákonného dopadu daně, kde je tato povinnost subjektu uložena zákonem, existuje podle Kubátové (2003) tzv. skutečný, neboli efektivní dopad daně, také nazývaný ekonomickou incidencí Musgrave a Musgrave (1994). Zákonný dopad je relevantní z hlediska daňové praxe, tedy z povinnosti poplatníků dostát závazkům vyplývajícím z daňových zákonů. Daně jsou závaznými platbami a pokud je subjekt nucen je platit, pak se alespoň pokouší o přesunutí této povinnosti na někoho jiného. Je zřejmé, že konečné daňové břemeno, jak uvádí Kubátová (1996), nesou jednotlivci, tedy vlastníci firem, zaměstnanci, spotřebitelé výrobků či služeb nebo vlastníci faktorů a spotřebitelé ostatních zboží a služeb, jejichž modifikované nákupní a prodejní chování ovlivňuje další prvky ekonomického cyklu. Devarajan, Fullerton a Musgrave (1980) uvádějí, že je zřejmé, že firmy přesouvají daňové břemeno a je obtížné stanovit skutečné dopady tohoto jevu. Existují mnohé odlišné postupy a snahy ke stanovení těchto dopadů, které se liší svou metodikou jak z hlediska přesvědčení, tak i z hlediska potřeb výstupů. To však podle těchto autorů není chybou, naopak je to podle nich lepší stav, tedy stav podložený studiemi, než náhodné rozhodování o daňové politice. V rámci této části je nezbytné provést deskripci samotného pojmu „daňové břemeno“, identifikovat faktory daňové incidence a metody měření přesunu daní a ekonomických dopadů. Uložené a vybrané daně rozdělují Musgrave a Musgrave (1994) na náklady nevyužité příležitosti a část daní vrácených formou transferů. Náklady nevyužité příležitosti jsou prostředky vynaložené na chod dané země, veřejné statky a tato část daňového břemene by měla být kompenzována užitkem plynoucím z dané transakce. 19

Daňovou incidenci tedy Musgrave a Musgrave (1994) identifikovali jako rozdělení daňového břemene mezi jednotlivé domácnosti. U transferů nedochází k přesunu zdrojů do veřejné spotřeby, a tak se neobjevují náklady nevyužité příležitosti. Problém incidence je tedy pouze problémem přerozdělování disponibilního důchodu soukromého sektoru mezi jednotlivé domácnosti. Pudil, Vybíhal, Vítek, Pavel a kol. (2004) zdůrazňují, že při ukládání daní je třeba počítat se vznikem administrativních nákladů a především nadměrného břemene daně. Také Smith (2001) upozorňuje na to, že tíživost daní pro obyvatele bývá často výrazně větší, než je samotný prospěch z výběru daně.

3.4.1. Nadměrné daňové břemeno Ekonomové na rozdíl od poplatníků, jak uvádějí Burtless a Haveman (1987), pozorují daňové břemeno v širších souvislostech. Celkové břemeno daně totiž není pouze částka skutečně odvedená na daních, ale také další ztráta poplatníků způsobená neefektivním způsobem uložení daní. Daně ovlivňují tržní mechanismus a deformují volbu ekonomických subjektů na trhu. Široký (2003) uvádí, že samotnou existencí či zavedením daně dochází k ekonomické ztrátě účastníků trhu, která není kompenzována ziskem jiných ekonomických subjektů a tuto ztrátu nazývá nadměrným daňovým břemenem. Hamerníková a Kubátová (1999) identifikují nadměrné daňové břemeno jako důsledek distorze v cenách statků způsobené daní. Podle Kubátové a Vítka (1997) zavedení nové daně způsobuje změny v relativních cenách, relativních výnosech a v užitcích. Daň z mezd zvyšuje cenu práce a deformuje čistou mzdu, daň ze zisku snižuje čistý výnos z podnikání, a co je především pro tuto práci podstatné, spotřební daň zvyšuje cenu daného zboží a snižuje čistý výnos z jeho výroby. Uvedené distorze mají vliv na chování jednotlivců, kteří při maximalizaci svého užitku po zavedení daně nahradí zdaněné zboží jiným, provedou tedy substituci. Ztráta způsobená substitucí, která není nikomu prospěšná, je tak Kubátovou a Vítkem (1997) nazývána nadměrným daňovým břemenem, absolutní ztrátou, ztrátou mrtvé váhy1, nebo 1

Výraz původně používaný pro ztrátu plynoucí z převážení prázdných vagónů na železnici, původně

„dead weight loose“ – DWL.

20

nadměrným zatížením podle Musgrave a Musgrave (1994). U daní, které nemají substituční efekt, tedy nadměrné daňové břemeno nevzniká. Široký (2003) Shoven a Whalley (1984) uvádějí, že nadměrné daňové břemeno může být závažnější, než se dříve předpokládalo, jak plyne z daňových modelů konstruovaných v současné době. Nadměrné daňové břemeno je podle Hamerníkové a Kubátové (1999) představováno ztrátou přebytku kupujících a prodávajících. Pak lze nadměrné břemeno znázornit v grafu tržní rovnováhy. Pudil, Vybíhal, Vítek, Pavel a kol. (2004) uvádějí, že se nadměrné daňové břemeno všeobecně znázorňuje na příkladu specifické spotřební daně, nicméně je možné jej vztáhnout na všechny daně ukládané na dokonale konkurenčním trhu. Graf 1

Nadměrné daňové břemeno.

Zdroj: vlastní zpracování a Široký (2003).

Přebytek spotřebitele2 před zavedením daně představuje plocha ohraničená body p0, E0, Y, přebytek výrobce pak plocha p0, E0, N. Po zavedení daně ve výši t požaduje prodávající oproti původní ceně p0 cenu p1 a nabídka se posune z S0 do sS1. Vznikne nový rovnovážný stav v bodě E1, oproti původní rovnováze E0. Stát dosáhne daňového výnosu daného plochou p1p2BE1. Plocha p1p0E0E1 pak znázorňuje snížení přebytku spotřebitele a plocha p0p2BE0 snížení přebytku výrobce vlivem zavedení daně. Na trhu dojde ke změně rovnovážného množství z původního Q0 na Q1 a rovnovážné ceny z P0

2

Přebytek spotřebitele je rozdíl mezi celkovým užitkem, který mu přinese spotřebovávané množství

určitého statku, a výdaji na jeho získání, neboli jeho tržní hodnotou. Soukupová a kol. (1998)

21

na P1. Podstatné však v tuto chvíli je stanovit nadměrné daňové břemeno. To je dáno plochou trojúhelníku BE0E1. DWL = {t * (Q0 – Q1)}/ 2, dále bude rozdíl Q0- Q1 označován jako ∆Q, kde jednotková daň t = p1 – p2. Pak lze stanovit cenovou elasticitu nabídky ES a poptávky ED pro p0 a Q0: ED = (∆Q / Q0) / {(p1 – p0) / p0} a ES = (∆Q / Q0) / {(p2 – p0) / p0}, tyto rovnice vyřešíme pro p1 a p2: p1 = {(∆Q * p0) / (Q0 * ED)} + p0, p2 = {(∆Q * p0) / (Q0 * ES)} + p0. Úpravou rozdílu těchto cen dostaneme nadměrné daňové břemeno: DWL = 1/2 * t2 * [{Q0 * ES * ED} / {p0 * (ES – ED)}] Kubátová (2003) Nadměrné daňové břemeno podle Hamerníkové a Kubátové (1999) snižuje celkový užitek poplatníků, je tedy podstatné stanovit, jaké faktory ovlivňují jeho velikost, a tyto poznatky využívat při rozhodování v daňových záležitostech. Stiglitz (1997) zmiňuje, že nadměrné daňové břemeno je měřitelné v měnových jednotkách. Z faktorů

ovlivňujících

výši

nadměrného

daňového

břemene

Hamerníková

a Kubátová (1999) zmiňují především velikost daně, elasticitu poptávky3, elasticitu nabídky4 a Kubátová (1997) i Široký (2003) doplňují již zmíněných vliv typu uvalené daně.

3

Elasticita poptávky udává míru reakce poptávky na změnu ceny. Všeobecná encyklopedie Diderot

(2002) 4

Elasticita nabídky udává míru reakce nabídky na změnu ceny. Všeobecná encyklopedie Diderot (2002)

22

Graf 2

Vztah velikosti daně a nadměrného daňového břemene.

Zdroj: vlastní zpracování a Kubátová (2003).

V grafu jsou znázorněny křivky nabídky S1 a S2 pro dvě různé velikosti daně t1 a t2, kde t2 je dvojnásobkem t1, tedy daň se zvýšila o 100 %. Jaký je však nárůst nadměrného daňového břemene při takovémto zvýšení daně? Podle Širokého (2003) je při zvýšení daně o 100 % nárůst nadměrného daňového břemene čtyřnásobný a tuto skutečnost dokazuje následujícím výpočtem. Při zavedení daně t1 bude DWL = [t1 (Q0 – Q1)] / 2, při dani t2 bude DWL = [t2 (Q0 – Q2)] / 2 = [2t1 * 2 (Q0 – Q1)] / 2, a při srovnání nadměrných daňových břemen zjistíme, že DWL pro t1 dělené DWL pro t2 = {[2t1*2(Q0 – Q1)]/2} / {[t1 (Q0 – Q1)]/2} = 4. Pokud dosadíme konstantu do uvedeného vzorce, zjistíme, že nadměrné daňové břemeno při zvýšení daně o n-násobek vzroste právě o n2-násobek. Zcela obecně tedy lze konstatovat, že nadměrné daňové břemeno roste vícenásobně než daň. Tento efekt se daňové systémy snaží zmírňovat existencí více daní, kde však zase vznikají dodatečné administrativní náklady, což zmiňuje Kubátová (2003). Je tedy věcí diskuse, měření a porovnávání nalézt vhodný stav z hlediska množství daní a jejich výše.

23

Graf 3

Vztah elasticity poptávky a nadměrného daňového břemene.

Zdroj: vlastní zpracování a Stiglitz (1997), Kubátová (2003), Široký (2003).

S rostoucí cenovou elasticitou poptávky se velikost nadměrného daňového břemene zvětšuje. Za jinak stejných podmínek dosahuje nadměrné daňové břemeno maxima při absolutně elastické poptávce. Naopak nadměrné daňové břemeno je rovno nule, pokud je cenová elasticita právě rovna nule. Nízkou elasticitou poptávky se vyznačují především potraviny, další zboží uspokojující základní potřeby, alkohol a tabák, jak uvádí Kubátová (1994) a k tomuto výčtu lze doplnit také pohonné hmoty. Tyto druhy zboží, resp. jejich spotřebu, je tedy z hlediska minimalizace nadměrného daňového břemene vhodné zdanit, pokud je to ovšem sociálně únosné a politicky průchodné.

24

Graf 4

Vztah elasticity nabídky a nadměrného daňového břemene.

Zdroj: vlastní zpracování a Stiglitz (1997), Kubátová (2003), Široký (2003).

Se vztahem cenové elasticity nabídky a nadměrného daňového břemene je situace obdobná jako u elasticity nabídky. S rostoucí cenovou elasticitou nabídky se velikost nadměrného daňového břemene zvětšuje. Za jinak stejných podmínek dosahuje opět nadměrné daňové břemeno maxima při absolutně elastické nabídce. Naopak nadměrné daňové břemeno je rovno nule, pokud je cenová elasticita právě rovna nule. Vliv typu daně na nadměrné daňové břemeno je dobře patrný z indiferenční analýzy, jak shodně uvádí Kubátová (2003) a Široký (2003). Oba autoři srovnávají nadměrné břemeno daně u spotřební a důchodové daně a formulují závěr, že u spotřební daně vzniká větší neefektivnost než u důchodové daně. Pouze v případě nulové

25

elasticity substituce5 zboží zatíženého spotřební daní je tato spotřební daň stejně efektivní jako daň důchodová. Důchodová daň navíc způsobuje distorze6 mezi ekonomickou aktivitou a volným časem. Uvalením daně na důchod dochází k poklesu mezního užitku z ekonomické činnosti, rostou preference volného času a tak roste ztráta mrtvé váhy v důsledku této substituce.Existují i další distorze důchodové daně v rámci různě zdaněných důchodů, peněžních a nepeněžních důchodů, atd. Nepřímé daně však neefektivnost nemusejí způsobovat, a naopak ji mohou potlačovat, připustíme-li porušení původní paretoefektivní7 alokace zdrojů. Taková daň je pak Hamerníkovou a Kubátovou (1999) výstižně nazývána nápravnou daní, u Širokého (2003) se v této souvislosti setkáme s označením negativní nadměrné daňové břemeno, nebo u Kubátové (2003) s negativní ztrátou mrtvé váhy, nebo zkráceně u Kubátové (1994) negativní mrtvá ztráta. Pudil, Vybíhal, Vítek, Pavel a kol. (2004) uvádějí, že nepřímé daně mohou napravovat tržní selhání8 a zvyšovat tak celkovou efektivnost. Sandmo (1976) upozorňuje, že mohou dokonce upravovat alokaci až k paretoefektivnímu optimu. Schopnost daní ukládaných na výrobky, jejichž výroba způsobuje negativní externality9, zvyšovat celkovou efektivnost ekonomiky, se využívá při zavádění tzv. ekologických daní. Velmi podstatnou skutečností se zabývá Hamerníková a Kubátová (1999), a to jestli vláda skutečně ví, že trh selhává, zda má informace o tom, že daň v ekonomice působí žádoucím směrem a jak by měla být vysoká. Pokud tyto informace chybí, pak je pravděpodobné, že bude dosaženo opačných efektů, než bylo zamýšleno, a že tato daň neefektivnost ještě pohloubí. Soukromý sektor má podle Soukupové a kol. (1999)

5

Elasticita substituce je změna poměru spotřeby dvou statků dělená změnou mezní míry substituce ve

spotřebě, čím je elasticita substituce dvou statků vyšší, tím více jsou tyto statky substituty. Soukupová a kol. (1999) 6

Distorze = zkreslení.

7

Paretoefektivní alokace zdrojů nastává, jestliže nelze zvýšit jednu činnost aniž by došlo ke snížení jiné.

Soukupová a kol. (1998) 8

K tržnímu selhání dochází, když nedokonalost cenového systému brání efektivní alokaci zdrojů.

Příčinami jsou především monopolní síla, externality, veřejné statky a asymetrické informace. Soukupová a kol. (1998) 9

Externalita je činnost, která kladně nebo záporně ovlivňuje jiné subjekty, aniž tyto za ně musí platit nebo

jsou za ně odškodňovány. Soukupová a kol. (1998)

26

z pohledu celkové efektivnosti tendenci vyrábět příliš mnoho zboží, jehož výroba je spojena se zápornými externalitami. Graf 5

Nápravná daň.

Zdroj: vlastní zpracování a Kubátová (2003).

Náklady před zdaněním znázorňuje křivka S0 a celkové mezní náklady, tedy včetně externalit, jsou dány křivkou S1. Jestliže tedy bude uložena daň na výrobu tohoto zboží ve výši t, bude vyráběno množství odpovídající efektivní alokaci Q1, místo původního množství Q0, za cenu p1, nikoliv původní p0. Pokud je některého zboží vyráběno příliš malé množství, protože není zohledněna určitá část kladného přínosu dané činnosti, hovoří Soukupová a kol. (1999) o tzv. kladných externalitách, kde , jak je patrné, dochází k opačnému problému než u externalit záporných. Jak již bylo řečeno, záporné externality je možné odstraňovat pomocí uvalení daně na výrobu daného zboží. Tím dochází ke snížení vyráběného množství, zvýšení jeho ceny a snížení množství externalit. Existuje však ještě další nástroj k dosažení tohoto cíle. Jedná se o subvence na odstranění externalit, kdy produkce roste a snižuje se cena, naopak od důsledků zavedení daně. Existuje zde však riziko, že nakonec dojde k ještě větší produkci externalit než tomu bylo původně. Pokud je tedy ekonomika před zdaněním ve stavu efektivní alokace zdrojů, každá daň, kromě paušální daně, sníží celkový užitek. Na druhé straně, pokud stav před zavedením daně není paretoefektivní, může vhodně uložená daň výkonnost ekonomiky zvýšit. Kubátová (1997)

27

V rámci daňové politiky je také třeba stanovovat, na kterou stranu trhu má být daň uložena, a zda tato skutečnost má vůbec vliv na velikost nadměrného daňového břemene. Graf 6

Nadměrné daňové břemeno a uvalení daně na prodávajícího nebo kupujícího.

Zdroj: vlastní zpracování a Kubátová (2003).

Jak uvádějí Hamerníková a Kubátová (1999), daň uložená prodávajícímu posunuje křivku nabídky a daň uložená kupujícímu křivku poptávky. V obou případech, jak je patrné z grafu, dochází v důsledku uvalení daně ke snížení množství z Q0 na Q1 a velikost nadměrného daňového břemene je v obou případech stejná, tedy trojúhelník AE1E0. Z hlediska velikosti nadměrného daňového břemene je nepodstatné, na kterou stranu trhu bude daň uvalena.

3.4.2. Administrativní náklady zdanění Pudil, Vybíhal, Vítek, Pavel a kol. (2004) definují administrativní náklady jako celkové náklady veřejného sektoru spojené s výběrem daní na všech vládních úrovních a ve všech okamžicích daňového procesu, a to včetně oportunitních nákladů10. Autoři publikující na toto téma většinou shodně dělí administrativní náklady zdanění na přímé a nepřímé, neboli vyvolané.

10

Oportunitní náklady, neboli náklady obětované příležitosti, vyjadřují hodnotu nejbližší činnosti, která

nemohla být realizována na úkor skutečných nákladů určité činnosti. Soukupová a kol. (1998)

28

Nositelem přímých nákladů je, jak uvádějí Hamerníková a Kubátová (1999), veřejný sektor. Konkrétně lze podle Kubátové (2003) do přímých nákladů zahrnout náklady státní správy na organizaci daňového systému, na evidenci daňových poplatníků, na výběr daní, na kontrolu v této oblasti, dále na náklady statistického úřadu, atd. Nepřímé náklady zdanění nese naopak sektor soukromý. Jedná se především o náklady na podávání daňových přiznání, na daňové poradce, na daňové účetnictví, atd. Administrativní náklady Pudil, Vybíhal, Vítek, Pavel a kol. (2004) označují na rozdíl od nadměrných břemen daně za daleko viditelnější a lépe měřitelné, nicméně obtížně kvantifikovatelné jsou i náklady nepřímé. Dále tito autoři dělí náklady vlád spojené s daněmi na společné pro všechny daně a specifické pro jednotlivé druhy daní. Společné pro všechny daně jsou celkové mzdové náklady státních zaměstnanců zapojených do procesu daňové správy včetně jejich vybavení a zajištění prostor. Spotřební daně, kterými se zabývá tato práce, jsou charakteristické tím, že malý počet plátců nevyvolává vysoké administrativní náklady, které tak jsou relativně velmi nízké. Výběr těchto daní je centralizován, administrativní náklady tedy nese centrální vláda. Pudil, Vybíhal, Vítek, Pavel a kol. (2004)

3.4.3. Faktory determinující daňovou incidenci Rozdělení daňového břemene, tedy výsledná daňová incidence závisí na prvotním uložení daně, na sazbách, na definici daňové základny, atd. Musgrave a Musgrave (1994) Ekonomická incidence však ve svém výsledném efektu závisí především na odezvě ekonomiky. Přehled faktorů ovlivňujících daňový přesun a dopad je podle Kubátové (1994) především elasticita nabídky, elasticita poptávky a charakter trhu. Dalšími relevantními faktory jsou významnost zdaněného trhu, otevřenost ekonomiky a také časový faktor. Na konkurenčním trhu je podle Kubátové (1994) cena prodávaného zboží, a tak i míra přesunu daně determinován průběhem křivek poptávky a nabídky. Situace na trhu před a po zdanění je patrná z následujícího grafu.

29

Graf 7

Přesun daně.

Zdroj: vlastní zpracování a Stiglitz (1997), Kubátová (2003), Široký (2003).

Před zdaněním je trh v rovnováze v bodě střetu nabídky S0 a poptávky D0, tedy E0, při ceně p0 a množství Q0. Po zdanění výrobku specifickou spotřební daní na straně prodávajícího o velikosti t dojde k posunu křivky nabídky do S1 a vznikne nová rovnovážná situace E1, při ceně p1 a množství Q1. Spotřebitel tak kupuje výrobek za cenu p1 a prodávajícímu po odvedení daně zůstává částka odpovídající p2. Rozdíl mezi p0 a p1 nese spotřebitel, protože o tuto částku se zvýšila spotřebitelská cena po zavedení daně. Příjem prodávajícího se po zavedení daně snížil o p0 až p2, tedy na p2. Je tedy patrné, že v této modelové situaci prodávající, na kterého je uvalena povinnost odvádět daň, přesunul část daňového břemene na kupujícího.

3.4.3.1. Elasticita nabídky Výrobci zboží a poskytovatelé služeb na trhu mají určité možnosti měnit výrobní kapacity. Existují odvětví, ve kterých je poměrně snadné pružně měnit vyráběné množství, v jiných odvětvích to může být právě naopak. Kubátová a kol. (1994) uvádějí, že elasticita nabídky se blíží nekonečnu v odvětvích, kde výrobce může okamžitě přeorientovat svou výrobu na jinou oblast. Elasticita nabídky je také vysoká v odvětvích, kde existují minimální překážky vstupu na trh a výstupu z trhu, a tedy možnost rychle reagovat na změny požadavků trhu. Při snížení výroby je totiž možné zvýšit ceny, a tak přesunout zvýšení daně na spotřebitele. Téměř neelastická je především nabídka půdy a nemovitostí obecně, a dále v odvětvích, kde existuje vysoká míra specializace, kapitálové náročnosti a specializace. 30

Graf 8

Vliv elasticity nabídky na přesun daně.

Zdroj: vlastní zpracování a Stiglitz (1997), Kubátová (2003).

Jestliže je tedy nabídka zcela elastická, nese celé břemeno daně kupující a jak je patrné z první části grafu, platí místo původní ceny p0 cenu navýšenou o celou daň uvalenou na dané zboží či službu p1. Prodávající tak i po uvalení daně získává stále stejnou cenu. Naopak, jestliže je elasticita nabídky rovna nule, pak nese celé břemeno daně prodávající, který získá po zaplacení daně nikoliv původní cenu p0, ale pouze cenu p2. Kupující v tomto případě platí stále stejnou cenu. Obecným závěrem je, že s rostoucí elasticitou nabídky roste dopad daňového břemene na spotřebitele a klesá dopad na výrobce. Naopak s klesající elasticitou nabídky daňový dopad na spotřebitele klesá a dopad na výrobce roste.

31

3.4.3.2. Elasticita poptávky Zboží a služby lze rozlišovat také podle elasticity poptávky po nich. Jestliže je elasticita poptávky nízká, pak kupující požaduje stále stejné množství téměř bez ohledu na cenu. Naopak při vysoké elasticitě poptávky je kupujícím požadované množství velmi závislé na ceně zboží a s jejími změnami se výrazně mění. Nízkou elasticitou poptávky se vyznačuje především zboží základních životních potřeb, dále tabákové výrobky nebo alkohol. Kubátová (2003) upozorňuje na rozdílné pohledy na zdanění tohoto zboží spotřební daní. U potravin a dalších základních životních potřeb je uvalování spotřební daně dlouhodobě kritizováno, naopak u tabáku a alkoholu je tato skutečnost považována za spravedlivou a výchovnou. Graf 9

Vliv elasticity poptávky na přesun daně.

Zdroj: vlastní zpracování a Stiglitz (1997), Kubátová (2003).

32

V případě zcela elastické poptávky nese celé břemeno daně prodávající. Z první části grafu je patrné, že kupující platí stejnou cenu před i po zavedení daně a prodávající vlivem zavedení daně získává pouze cenu p2 místo původní p0. Jestliže je však elasticita poptávky nulová, nese celé břemeno daně spotřebitel. Prodávající získává stále stejnou cenu p0 bez ohledu na uvalení daně a kupující hradí oproti původní ceně p0 cenu p1. Opět lze stanovit obecný závěr, že s rostoucí elasticitou poptávky roste dopad daňového břemene na výrobce a klesá dopad na spotřebitele. A naopak s klesající elasticitou poptávky daňový dopad na výrobce klesá a dopad na spotřebitele roste. Široký uvádí (2003), že stát má zájem na tom, aby spotřebitelé nepřestali zdaněný výrobek kupovat a výrobci vyrábět. Proto je tedy pro stát výhodné zdaňovat výrobky vyznačující se co nejnižší elasticitou nabídky i poptávky. Z této skutečnosti plyne jistota stability daňového příjmu státu a tak i jeho plánovatelnost. Tato skutečnost je nazývána Ramseyovým11 pravidlem, nicméně toto pravidlo je v praxi jen velmi těžko prosaditelné a sociálně přijatelné. Proto se aplikuje pouze na vybrané druhy zboží, jako například již zmíněný alkohol nebo tabákové výrobky. Pomocí Ramseyova pravidla je možné minimalizovat ztráty mrtvé váhy, jak zmiňuje Izák (2005), což by mělo být jedním z cílů daňové politiky. Stručně uzavírají pojednání o elasticitě nabídky a poptávky Musgrave a Musgrave (1994) s tím, že vzestup cen bude vyšší při vysoké elasticitě nabídky a při nízké elasticitě poptávky, zároveň pokles produkce bude tím nižší, čím méně elastické budou nabídka i poptávka.

3.4.3.3. Charakter trhu Podle Stiglitze (1997) následky zdanění do značné míry záleží na struktuře daného trhu. Existují tři základní typy tržní struktury. Je to konkurenční trh, monopolní trh a oligopolní trh. Přesuny a dopady na konkurenčním trhu zde již byly popsány v rámci předchozích částí zabývajících se faktory elasticity nabídky a poptávky na daňovou incidenci.

11

Frank Plumpton Ramsey, ekonom, matematik, zabývající se ve svém článku „A Contribution to the

Theory of Taxation“ optimálním zdaněním. Široký (2003,), Stiglitz (1997)

33

Konkurenční trh Konkurenční trh se podle Soukupové a kol. (1998) vyznačuje velkým počtem výrobců , kteří produkují blízké substituty. Pro vstup do odvětví existují minimální překážky, cenová elasticita poptávky po produkci každé z firem je velmi vysoká. V rámci konkurenční tržní struktury je však ještě třeba identifikovat možný vliv uvalení daně na jednu či druhou stranu zkoumaného trhu a také přesuny a dopady uvalení daně v rámci specifických trhů výrobních faktorů. Graf 10

Přesun daňového břemene a uvalení daně na prodávajícího nebo kupujícího.

Zdroj: vlastní zpracování a Stiglitz (1997), Kubátová (2003).

Jestliže je daň uvalena na prodávajícího, jak uvádí Kubátová (1997, 60), dojde k posunu křivky nabídky z S0 do S1 a také k již zmíněnému rozdělení daňového břemene na kupujícího i prodávajícího. Při uvalení daně na kupujícího by došlo k posunu křivky poptávky z D0 do D1. Cenové parametry však zůstanou nezměněny. Prodávající ve skutečnosti získá cenu p2 a kupující zaplatí celkem p1. Na konkurenčním trhu tedy nezáleží přesun daně na kterou stranu trhu je daň uvalena. Incidencí daní na trhu výrobních faktorů se zabývá Široký (2003, 79). Tyto daně jsou uvaleny především na důchod plynoucí z vlastnictví výrobního faktoru, tedy z nakládání s ním. Sazby jsou převážně stanovovány procentem z tohoto důchodu a proto patří mezi daně ad valorem12. Musgrave a Musgrave (1994)

12

Ad valorem – podle hodnoty.

34

Zdanění

výrobních faktorů z hlediska jejich nabídky je tedy podle Širokého (2003) příčinou, která otáčí a posouvá křivky poptávky po jejich službách. Graf 11

Daňová incidence na trhu výrobních faktorů.

Zdroj: vlastní zpracování a Stiglitz (1997), Široký (2003).

Při zkoumání daňové incidence na trhu výrobních faktorů je třeba rozlišovat práci s kapitálem a půdu, vzhledem k odlišné elasticitě nabídky. Nabídka práce a kapitálu je totiž elastická a nabídka půdy neelastická, což je patrné z grafu. Při uvalení daně t na výrobní faktor, jak je uvedeno v předchozím textu, dojde k posunu a k pootočení křivky poptávky po výrobním faktoru a vznikne nový bod rovnováhy E1 namísto E0 při ceně, resp. čisté mzdě nebo čisté míry výnosu, p1 a množství Q1 místo p0 a Q0. Cena práce a kapitálu, tedy hrubá mzda a výnos z kapitálu, se vlivem zavedení daně zvýší na úroveň p2. Množství práce a kapitálu, tedy počet odpracovaných hodin a objem použitého kapitálu, se sníží z Q0 na Q1. Výše uvedené změny budou opět záviset také na elasticitě nabídky a poptávky po těchto výrobních faktorech, u výrobního faktoru půdy však závisí pouze na elasticitě poptávky, protože nabídka je fixní. Proto při zdanění příjmu z výrobního faktoru půdy dopadne celé daňové břemeno na vlastníky půdy, hrubý zisk zůstane nezměněn a čistý zisk se sníží o p0p1E1E0. Na trhu práce může vzniknout velmi zajímavý efekt. Jedná se o zpětné zakřivení nabídky práce vlivem větší síly důchodového efektu stimulujícího k dosažení stejného příjmu i po zavedení daně pomocí více jednotek práce než substitučního efektu práce za volný čas, kdy je užitek ze zdaněné mzdy menší než užitek z volného času. Potom, jak

35

uvádí Stiglitz (1997), je elasticita nabídky práce rovna poměru procentní změny nabídky práce a procentní změny mzdy. Graf 12

Daňová incidence a tvar křivky nabídky práce.

Zdroj: vlastní zpracování a Stiglitz (1997), Kubátová (2003), Široký (2003).

V grafu se vzestupným průběhem nabídky práce je situace obdobná jako v grafu předchozím. Vliv negativního substitučního efektu převáží pozitivní efekt důchodový a ochota pracovat se po zavedení daně sníží. Současně se bod rovnováhy posunuje z E0 do E1, snižuje se rovnovážná mzda z W0 na W1 a snižuje se počet odpracovaných hodin z L0 na L1. Široký (2003, 81) uvádí, že tato daň měla destimulující účinek na práci, tento efekt bude patrný především při zdanění nízkých mezd. V grafu se zpětně zakřivenou nabídkou práce dochází vlivem zdanění k posunu z rovnovážného stavu E0 do nového rovnovážného stavu E1. Kladný důchodový efekt však zde převážil záporný substituční efekt a vlivem zdanění tak roste ochota pracovat. Analýzu substitučního a důchodového efektu je možné provést pomocí indiferentní analýzy, kdy dochází k separaci umožňující komparaci obou efektů s konečným stanovením výsledné změny. Pokud se nabídka práce nachází ve své zpětně zakřivené části, má zaměstnavatel možnost na zaměstnance přesunout více než celé daňové břemeno přesto, že mzdy jsou obecně nepružné směrem dolů.

36

Kubátová, Vybíhal a kol. (2004) uvádějí, že vysoké zdanění práce zvyšuje náklady na práci, vede k její substituci kapitálem a k růstu míry nezaměstnanosti, především pak její dlouhodobé složky. Izák (2005) mimo jiné upozorňuje na vzrůstající všeobecné vědomí obyvatel ohledně existence systému daní a transferů sociální povahy, které působí destimulačně na ochotu lidí pracovat a hovoří o nutnosti reformy vedoucí k tomu, aby se lidem „vyplatilo pracovat“. Stiglitz (1997) uvádí, že vliv daní na nabídku práce je možné měřit prostřednictvím dotazování, statistických metod, ale také prostřednictvím experimentů. Monopolní trh Monopol charakterizuje Soukupová a kol. (1998) jako protipól dokonalé konkurence, kde na trhu existuje pouze jeden nabízející s možností rozhodovat buď o velikosti vyráběného výstupu nebo o výši ceny. Jiné firmy na tento trh vstoupit nechtějí nebo nemohou. Podle Kubátové (2003) může být přesun daně u monopolu od 0 % až do více než 100 % a tato skutečnost závisí na průběhu křivek mezních nákladů a výnosů. V podmínkách nedokonalé konkurence lze také spatřovat rozdílné efekty při zavádění jednotlivých druhů daní.

37

Graf 13

Daňová incidence při uvalení jednotkové daně na monopol.

Zdroj: vlastní zpracování a Stiglitz (1997), Kubátová (2003), Široký (2003).

Jestliže jsou mezní náklady monopolu konstantní a elasticita poptávky je rovněž konstantní, pak podle Širokého (2003) bude přesun daňového břemene na spotřebitele částečný. Rovnováha před uvalením daně v bodě E0 je dána rovností mezních nákladů MC0 a mezních výnosů MR0. V této situaci bude vyráběno množství Q0, které bude prodáváno za vyšší cenu p0, než jsou mezní náklady, díky průběhu křivky poptávky. Po zavedení jednotkové daně dojde k nárůstu mezních nákladů z MC0 na MC1. Důsledkem této skutečnosti bude změna rovnovážného stavu z E0 na E1, tedy opět se jedná o rovnost mezních nákladů a mezních příjmů. Dojde také ke snížení množství z Q0 na

38

Q1 a zvýšení ceny z p0 na p1. Při porovnání změny ceny z p0 na p1 a výše daně t zjistíme, že spotřebitel nese část uvalené daně a část nese monopolista. Reálnější než konstantní elasticita poptávky je křivka poptávky elastická. Situace je obdobná jako v předchozím případě. Monopol vyrábí množství odpovídající rovnosti mezních nákladů a mezních příjmů a prodává za cenu odpovídající poptávce. Takto se chová monopol před i po zavedení jednotkové daně. Opět tedy porovnáváme výši daně, tedy posun mezních nákladů z MC0 do MC1 a změnu ceny z p0 na p1. Ze druhé části grafu je patrné, že zvýšení ceny je větší než uvalená daň, lze proto konstatovat, že v této situaci došlo k více než 100% přesunu daňového břemene na spotřebitele. Monopol se také může ocitnout v situaci, kdy nebude moci měnit objem vyráběné produkce. Pak bude křivka jeho mezních nákladů vertikální. Kubátová (2003) uvádí, že v této situaci budou důsledky stejné jak na konkurenčním trhu. Celé břemeno daně uložené výrobci ponese pouze právě tento výrobce, tedy přesun daňového břemene bude nulový. Místo jednotkové daně může být na výrobce uvalena daň ad valorem. Musgrave a Musgrave (1994) uvádějí, že se může zdát, že monopol je schopen daň ze zisku přesouvat snáze než firma v konkurenčním prostředí především proto, že sám ceny tvoří. Pravdou však je, že monopolní výrobce musí daň absorbovat. Jestliže firma maximalizuje zisk, pak uvalení daně na tento zisk nezmění cenu ani produkované množství, změní se pouze monopolní zisk.

39

Graf 14

Uvalení daně ad valorem na monopol.

Zdroj: vlastní zpracování a Široký (2003).

Před zavedením daně ad valorem produkuje monopol množství Q0 odpovídající rovnosti mezních nákladů MC a mezních příjmů MR za cenu p0, která je limitovaná poptávkou. Uvalením daně na zisk monopolu se logicky nemění množství Q0 a stejná zůstává i cena p0, protože při vyšší ceně by monopol neprodal množství Q0. Z těchto důvodů tak musí monopol sáhnout do svého zisku, který je v grafu dán plochou BECp0. Uvalená daň t je dána plochou ADCp0, a proto monopolu zůstane po zdanění čistý zisk pouze v rozsahu BEDA. Zisk však nemusí být pro firmu primárním ukazatelem. Musgrave a Musgrave (1994) poukazují na skutečnost, že firmy zřejmě budou maximalizovat nějaký ukazatel, kterým kromě zisku může být také obrat nebo podíl na trhu. Jestliže však firma maximalizuje odbyt, tak může dojít k ovlivnění výroby. Čistá maximalizace odbytu však není běžná, toto kritérium bývá omezeno požadavkem minimálního požadovaného zisku.

40

Graf 15

Uvalení daně ad valorem a cíle firmy.

Zdroj: vlastní zpracování a Široký (2003).

Model monopolu maximalizujícího zisk zde byl již popsán. Z první části grafu je patrné, že maximálního zisku před i po zavedení daně je dosahováno při stejné produkci Q0. Při maximalizaci obratu s omezením minimálního zisku je však zřejmé, že optimální vyráběné množství se před a po zavedení daně bude lišit. V druhé části grafu je množství produkované před uvalením daně ze zisku Q1, po uvalení daně se však toto množství sníží na Q2. Tak bude firma podle Širokého (2003) při zdanění zisku snižovat objem své produkce. Ljungqvist a Uhlig (1998) hovoří o optimální daňové politice právě ve spojitosti s daněmi ad valorem, které mají proticyklické účinky na výkyvy v ekonomice. Nízké daně ve fázi recese stimulují produkci a ekonomickou činnost obecně a v přehřáté ekonomice tyto snahy vysoké daně tlumí. Oligopolní trh Oligopolní tržní struktura podle Soukupové a kol. (1998) předpokládá činnost pouze několika firem v odvětví se značným podílem na trhu. Každá z nich musí zvažovat vliv svých rozhodnutí na chování ostatních firem v odvětví. Tato závislost komplikuje analýzu oligopolu. Stiglitz (1997) uvádí, že na oligopolním trhu má každý výrobce signifikantní vliv na cenu a na chování ostatních výrobců.

41

Kubátová (2003) uvádí, že o chování oligopolní firmy neexistuje žádná široce přijímaná teorie, která by umožňovala predikci daňových dopadů. Musgrave a Musgrave (1999) pracují v rámci oligopolu s modelem cenového vůdce vytvářejícího cenu v daném odvětví. Ostatní firmy se v obavě ze ztráty svého podílu na trhu od této ceny neodchýlí. Zvýšení daně však v tomto prostředí může být signálem pro firmy ke společnému zvýšení cen, protože všichni mají důvod očekávat, že ostatní firmy budou uvažovat stejně a zvýší ceny. Kromě modelu cenového vůdce uvádějí Soukupová a kol. (1998) model oligopolu

ve formě kartelu, Cournotův model, modely s odhadovanými reakcemi

konkurentů, Stackelbergův model, model se zalomenou poptávkovou křivkou, nebo modely oligopolu založené na teorii her.

3.4.3.4. Ostatní faktory daňové incidence Kromě již popsaných faktorů elasticity nabídky, elasticity poptávky a charakteru trhu existují další neméně významné determinanty daňových přesunů a dopadů. Jsou to především významnost zdaněného trhu, otevřenost ekonomiky a časový faktor. Významnost zdaněného trhu Daň je uložena vždy na některém ze zde již popsaných nebo dalších trzích. Vzhledem k tomu, že trhy nejsou uzavřené systémy, ale významně propojené části ekonomiky, tak zdanění jednoho trhu logicky ovlivňuje i trhy další. Proto Kubátová a kol. (1994) zdůrazňují nezbytnost zkoumání daňového dopadu v kontextu celkové rovnováhy a ne pouze v rámci rovnováhy dílčího trhu. U zdanění méně podstatných trhů není třeba zkoumat dopady na celou ekonomiku, protože lze předpokládat, že budou zanedbatelné. Zdanění významných trhů naopak celý systém ekonomiky ovlivňuje a je tedy třeba zkoumat přesuny a dopady v rámci ukládání daní. Kubátová a kol. tamtéž uvádí, že pokud by existoval vždy 30% přesun daně dopředu, pak druhý přesun bude 9 % a třetí 2,7 % původní daně. Proto je podstatné brát na vědomí také další přesuny mimo prvotní přesun dopředu nebo dozadu, například prostřednictvím analýz přesunů a dopadů daně při celkové rovnováze podle Kubátové (1996).

42

Otevřenost ekonomiky Faktor otevřenosti ekonomiky úzce souvisí s již identifikovanými faktory elasticity nabídky a poptávky, která se zvyšuje s otevřeností ekonomiky. Pružnější je podle Kubátové (1994) nabídka výrobních faktorů, které díky otevřenosti ekonomiky mají možnost přílivu či odlivu ze nebo do zahraničí, pružnější je i poptávka po domácích produktech, kde spotřebitelé mohou substituovat domácí zboží za zahraniční. Skutečný dopad těchto změn není jednoznačný, závisí na konkrétních případech a na tom, zda převáží změna v poptávce nebo v nabídce. Časový faktor Faktor času opět souvisí s pružností nabídky a poptávky. V krátkém časovém horizontu je nabídka i poptávka neelastická, ve velmi dlouhém období, kdy se všechny vstupy stávají variabilními, je nabídka i poptávka elastická. Široký (2003) uvádí, že čím více se situace na zdaněném trhu vzdaluje dokonalé konkurenci, tím obtížněji se stanovuje celkový dopad daně. Z výše uvedeného lze odvodit, že krátce po zavedení daně bude nést daňové břemeno pouze subjekt povinný daň platit podle zákona. Nemusí tomu tak být však vždy , spíše naopak. Vzhledem k tomu, že je vhodné poplatníky o daňových změnách spravovat s určitým předstihem, mohou subjekty reagovat na tyto změny už ve chvíli jejich zavedení, nebo dokonce ještě dříve. Tak může například dojít k nárůstu cen ještě před skutečným zavedením daně. Tato skutečnost je Kubátovou a kol. (1994) nazývána „oznamovacím efektem daně“. Obecně lze uvést, že s délkou časového období se zvyšují elasticity nabídky a poptávky, z čehož plynou již uváděné skutečnosti, a také se rozšiřuje okruh dopadu daňových změn a břemeno se více rozmělňuje mezi mnoho subjektů v ekonomickém systému.

3.4.4. Metody měření daňové incidence Základním motivem autorů publikací zabývajících se hledáním optimálního systému daní, jak uvádějí Bradford a Rosen (1971), je objevování jednoduchých pravidel, podle kterých by se tvůrci daňových politik mohli řídit.

43

Měření daňových přesunů a dopadů je náročné na kvantitu i kvalitu vstupních dat, za která Kubátová a kol. (1994) považují především elasticity nabídky a poptávky, příjmy a výdaje stanovených skupin obyvatel. Údaje o nabídce a poptávce jsou však většinou neznámé, protože neexistuje možnost experimentovat s cenami tak, aby bylo možné stanovit požadované charakteristiky. Na místo někdy přijímaných předpokladů je jistě vhodnější měřit daňový dopad v okamžiku změny daně prostřednictvím identifikace změn spotřebitelských cen, množství spotřebovaného zboží a vývoje těchto ukazatelů v čase proto, že změny sazeb spotřebních daní se zpravidla promítají do spotřebitelských cen, respektive stát při ukládání spotřebních daní nebo při zvyšování jejich sazeb předpokládá, že tato skutečnost se promítne do spotřebitelských cen. Prostřednictvím výše uvedeného pak stát hodlá regulovat spotřebu takto zdaněných komodit, intervenovat ve prospěch zdraví a kvality životního prostředí a v neposlední řadě také krýt náklady způsobené právě spotřebou zdraví škodlivých a životní prostředí narušujících výrobků či surovin. Burtless a Haveman (1987) potvrzují, že empirické studie se stávají více technicky sofistikovanými a jejich výsledky jsou široce použitelné v mezinárodních studiích a přesvědčují ekonomy o tom, že nepříznivé efekty daní a transferů jsou významné. Daňovou incidenci je možné sledovat z různých úhlů pohledu podle kritérií stanovování zkoumaných skupin. Musgrave a Musgrave (1999) uvádějí rozdělení podle důchodu obyvatel, Kubátová (1996) rozděluje obyvatele na výrobce a spotřebitele, vlastníky kapitálu a práce a dále Kubátová a kol. (1994) rozdělují obyvatele podle věku, národnosti, rasy, s dětmi či bezdětné, obyvatele měst nebo venkova. Každé z těchto rozdělení má svůj význam a slouží určitému cíli, respektive díky těmto rozdělením je možné zjistit specifická data plynoucí právě ze vstupních podmínek měření. Při identifikaci daňových přesunů a dopadů podle Kubátové (1996) mohou být stanovovány jisté incidenční předpoklady, které vymezují možnosti oscilace skutečnosti. Modely pracující na tomto základě se nazývají modely dílčí rovnováhy, v rámci kterých Stiglitz (1997) uvádí, že předpokládají neměnnost všech cen, kromě těch, které jsou bezprostředně zkoumány. Dále lze daňovou incidenci měřit pomocí modelů celkové rovnováhy pracujících na základě jistých předpokladů, volném výběru

44

elasticit a formy modelu. Cílem modelů je především stanovit výsledné dopady na ekonomiku dané země, častým dílčím cílem pak identifikovat stupeň progresivity daní především prostřednictvím Lorenzovy křivky a Giniho koeficientu. Modely dopadů daňové politiky by měly, jak uvádějí Shoven a Whalley (1984), přispívat k vedení politických debat, a pokud jsou používány citlivě, pak mohou tvořit podstatné příspěvky v oblasti daňových politik. Break (1974) uvádí, že moderní incidenční teorie a modely odpovídají na elementární otázky ohledně daňového břemene jednotlivých daní. Daňová incidence v modelu dílčí rovnováhy Měření daňové incidence v modelu dílčí rovnováhy vychází ze stejných základů jako měření nadměrného daňového břemene, jak uvádí Kubátová (2003). Graf 16

Daňová incidence.

Zdroj: vlastní zpracování a Kubátová (2003).

Dopad daně na výrobce je tedy dán rozdílem p2 – p0 a přesun daně na spotřebitele je rozdíl p1 – p0. Elasticita nabídky ES a elasticita poptávky ED pak jsou: ES = (∆Q / Q0) / {(p1 – p0) / p0} a ED = (∆Q / Q0) / {(p2 – p0) / p0}.

45

Z rovnic pro elasticity nabídky a poptávky lze vyjádřit ceny p1 a p2 a zapsat jejich rozdíl: p1 – p2 = t = (p0 * ∆Q * ES – p0 * ∆Q * ED) / (ES * ED * Q0) a po vyjádření ∆Q lze ∆Q substituovat, po úpravě získáme daňový dopad na výrobce: p2 – p0 = (ED * t) / (ES – ED) a daňový přesun na spotřebitele: p1 – p0 = (ES * t) / (ES – ED). Kubátová (2003) Dále Kubátová (2003) uvádí, že je nezbytné stanovovat jisté předpoklady, protože kvantifikace daňového přesunu nebyla dosud uspokojivě vyřešena; také dosud nebyly změřeny cenové elasticity na všech relevantních trzích, ale přesto se ukazuje, že sazby celkového daňového systému se pohybují v oblasti mírné progrese a mírné regrese v závislosti právě na stanovených předpokladech i dalších faktorech. Pokud přijmeme předpoklad, který stanovili Musgrave a Musgrave (1999), že poplatníci nesou skutečnou daň jako spotřebitelé, ale i jako vlastníci výrobních faktorů, pak lze dopad daně identifikovat na disponibilním reálném důchodu domácnosti DRY takto: DRY = (E – Ty) / (P + TS) = DY / GP, kde E – výdělky, Ty – daň z důchodu, P – cena nakoupených výrobků, TS – daň z prodeje, DY – disponibilní důchod (peněžní důchod po zdanění) a GP – hrubá (tržní) cena. Z rovnice je patrné, že zvýšení daně z prodeje sníží disponibilní reálný důchod domácnosti prostřednictvím nárůstu daně z důchodu a následně snížením disponibilního důchodu a také zvýšením daně z prodeje a následně tržní ceny. Prostřednictvím uvalování daní dochází k přerozdělování důchodů od bohatších k chudším, jak uvádějí Hamerníková a Kubátová (1999). Nutným cílem modelů dílčí rovnováhy tak jistě musí být stanovení rozdělení důchodů v rámci domácností tak, aby bylo možné právě tento ukazatel prostřednictvím daní upravovat. Autoři zabývající se

46

touto problematikou shodně využívají Lorenzovy křivky případně Giniho koeficientu k měření dopadu změn daňových sazeb na disponibilní reálný důchod domácností. Široký (2003) zmiňuje konstrukci Lorenzovy křivky, která je dána poměrem počtu domácností v procentech k celkovému důchodu v procentech, který tyto domácnosti získávají. Dále upozorňuje na nezbytnost kumulativního způsobu načítání příjmů domácností, tedy načítání od domácností s nejnižšími příjmy až po domácnosti s příjmy nejvyššími. Graf 17

Lorenzova křivka.

Zdroj: vlastní zpracování a Kubátová (2003), Musgrave a Musgrave (1999), Široký (2003).

Z Lorenzovy křivky tedy lze stanovit míru progresivity či regresivity daní, podle Hamerníkové a Kubátové (1999) je to ukazatel vyjadřující spravedlnost daní a daňového systému jako celku. Přímka rovnoměrného rozdělení důchodů vyjadřuje absolutní rovnost rozdělení důchodů, tedy že kumulativní procento domácností se vždy právě rovná kumulativnímu procentu důchodů. Rozdělení důchodů však ve skutečnosti není rovnoměrné, jak naznačuje křivka skutečného rozdělení důchodů před zdaněním. V grafu je z důvodu názornosti zobrazena poměrně extrémní varianta, kde například 50 % domácností získává pouze asi 12 % důchodů. Prostřednictvím zdanění dochází k přerozdělení důchodů a výslednou situaci lze chápat jako více spravedlivou, jak naznačuje křivka rozdělení důchodů po zdanění, kde zmíněných 50 % domácností získává asi 30 % důchodů.

47

Široký (2003) používá pro výpočet změn v příjmech domácností Giniho koeficient. Hamerníková a Kubátová (1999) specifikují, že tento koeficient porovnává plochu mezi osou kvadrantu a Lorenzovou křivkou, jež jsou patrné z výše uvedeného grafu, s plochou poloviny kvadrantu. Je tedy zřejmé, že Giniho koeficient nabývá hodnot v rozmezí od 0 do 1, což jsou extrémní situace, kdy Lorenzova křivka odpovídá absolutně rovnoměrnému rozdělení důchodů, nebo naopak absolutně nerovnoměrnému rozdělení důchodů. Giniho koeficient pro rozdělení důchodu po zdanění je pak: G = X / (X + Y) nebo pro rozdělení důchodu před zdaněním: G = X / (X + Z). Pomocí Lorenzovy křivky lze také měřit globální progresivitu daní, tedy jak se chová míra zdanění s růstem důchodu, zda je progresivní, proporcionální nebo regresivní, jak uvádí Široký (2003). Daňová incidence v modelu celkové rovnováhy Tento způsob měření daňové incidence předpokládá rovnováhu ekonomického systému včetně cen důchodů vstupů a výstupů. Musgravea a Musgrave (1999) Kubátová (2003) zmiňuje předpoklad neměnné nabídky výrobních faktorů v rámci modelů celkové rovnováhy, jsou to tedy modely statické. Dále lze tyto modely nazvat dynamickými, vzhledem k času potřebnému k přizpůsobení se všech výrobců a spotřebitelů dané situaci. Na základě dalších stanovených předpokladů pak lze odhadovat skutečný dopad uvažovaných daní. Všechny modely dopadu daní založené na teorii celkové rovnováhy, jak uvádí Kubátová (2003), vycházejí z Harbergerova modelu incidence daně ze zisku společností, který využívá rozdělení ekonomiky na korporativní a nekorporativní, dále Cobb-Douglasovy produkční funkce, stanovuje řadu předpokladů a pracuje na základě dokonalé konkurence. Obecným výstupem modelu je pak vzorec pro stanovení dopadu daně. McLure a Thirsk (1975) uvádějí, že vývoj modelu incidence daně z příjmu Arnolda Harbergera byl velkým přínosem k porozumění, jak tato daň postihuje alokaci a rozdělování příjmů ve společnosti. Harbergerova metodologie zkoumání incidence

48

různých druhů daní a dalších zásahů státu do ekonomiky položila základ běžně praktikovaných prací na toto téma. Empirické analýzy daňové incidence založené na modelech celkové rovnováhy stanovují navíc jaké břemeno daně nese ta která skupina podle toho, jak je v dané analýze provedeno rozdělení poplatníků. Kubátová (1996) uvádí, že modelů celkové rovnováhy není zpracováno mnoho. Jsou totiž velmi složité, náročné na vstupní data a také kritizované vzhledem ke stanoveným předpokladům, které neodpovídají skutečnosti a jsou velmi striktní. Podle Stiglitze (1997) mohou být výsledky analýzy dílčí rovnováhy zásadně odlišné od výsledků analýzy celkové rovnováhy.

3.5. Teorie selektivních spotřebních daní Daně ze spotřeby jsou nejstaršími daněmi vůbec. Původním záměrem jejich ukládání bylo, jak uvádí Kubátová (2003), postihovat obraty a zisky, ale obchodníci tyto daně přesouvali do cen, a tak se reálnými plátci stali spotřebitelé. Daně ze spotřeby se později začaly diferencovat na daně obratové a jednotkové. Obratové daně byly ukládány jako procentní část z obratu zboží a jednotkové na základě jiné charakteristiky než ceny pouze na některé druhy zboží. Alternativou obratové daně se později stala daň z přidané hodnoty. V současné době, jak zmiňuje Kubátová a Vítek (1997), existují ve většině zemí kromě všeobecné spotřební daně také selektivní spotřební daň uvalená především na zboží s nízkou elasticitou poptávky. Selektivní spotřební daně, neboli akcízy13, jak již bylo řečeno, jsou ukládány na vybrané druhy zboží. Jedná se o daně jednotkové, čili specifické, kde základem daně je určitá fyzická jednotka, ale akcízy mohou být i daněmi ad valorem, pak se jedná o selektivní prodejní daně. Podle Širokého (2003) platby akcízů ve většině případů nejsou stanoveny v procentech, ale pevnou částkou na jednotku zboží. Výjimkou bývají tzv. složené akcízy, uplatňované v některých zemích u cigaret, kde je daň stanovena jak

13

Akcíz – odvozeno od anglického excese duty, tedy spotřební daň.

49

jednotkově, tak i ad valorem, z důvodu snahy o omezení daňových úniků. Akcízy jsou ukládány jednorázově na některém výrobním stupni, popřípadě při dovozu takto zdaněného zboží u dovozce. Kubátová (2005) uvádí, že daně ze spotřeby působí jako daně in rem14, protože při jejich ukládání nelze zohlednit majetkové, důchodové nebo sociální poměry poplatníka. Tyto daně na rozdíl od daní osobních nezohledňují poplatníkovu schopnost platit daň. Vyšší míru spravedlnosti u těchto daní lze předpokládat pouze v rámci volby vhodného druhu zboží, na které bude daň uvalena. Stiglitz (1997) upozorňuje, že v řadě zemí je zdanění příjmů natolik těžkopádné a nefunkční, že zřejmě jedinou možností, jak ovlivnit rozdělení příjmů ve společnosti, je stanovit vyšší spotřební daně na zboží spotřebovávané převážně bohatšími lidmi. Akcízy však, jak uvádějí Baumol a Bradford (1970), zjevně způsobují odchylky v tvorbě cen podle mezních nákladů. V části 3.4.3.2. již bylo zmíněno Ramseyovo pravidlo zabývající se podle Izáka (2005) výhodností zdaňovat výrobky vyznačující se co nejnižší elasticitou nabídky i poptávky, a z toho plynoucí skutečnosti o jistotě stability daňového příjmu státu a tak i jeho plánovatelnosti. Ramsey se tedy zabýval identifikací paretovsky optimálního daňového systému při nemožnosti uplatnění paušálních daní. Stiglitz (1997) uvádí, že se vlastně jednalo o hledání daňového systému, který by minimalizoval velikost nadměrného daňového břemene při dané velikosti příjmu vlády z daní. Velikost nadměrného daňového břemene pak ve skutečnosti závisí na elasticitě nabídky a poptávky. V rámci snah vlád o snížení nerovností v důchodech můžeme totiž často sledovat výrazné nárůsty nadměrného daňového břemene, jak uvádí Atkinson (1979). Ramseyova analýza má však nedostatky, kvůli kterým byla odsunuta z centra zájmu. Předpokládá totiž homogenitu poplatníků daně, což vylučuje možnost přerozdělování bez ohledu na to, že výstupem analýzy je fakt, že nejvíce by mělo být zdaněno zboží s nízkou elasticitou poptávky. Takové zboží je však ve většině případů zboží kupované chudšími vrstvami, a tak se Ramseyovy závěry dostávají do rozporu s původní příčinou zavedení spotřebních daní, kterou byla snaha přesunout větší díl daní na bohaté lidi.

14

In rem – na věc.

50

3.5.1. Funkce selektivních spotřebních daní Jako základní funkce daní obecně byly v části 3.2. této práce identifikovány funkce fiskální, alokační, redistribuční a stabilizační. Selektivní spotřební daně však plní pouze některé z těchto uvedených funkcí, a naopak se vyznačují některými specifickými funkcemi, které nelze zahrnout do obecných funkcí daní. Selektivní spotřební daně tedy plní především funkci fiskální, stabilizační, edukativní, regulační a za jistých podmínek lze hovořit i o funkci alokační. Ostatní výše uvedené funkce jsou funkcemi daní jiných než selektivních spotřebních daní. Kubátová (2005) uvádí, že vysoké sazby selektivních spotřebních daní v součinnosti s nízkou elasticitou poptávky po zboží, na něž bývají uvalovány tyto daně, činí z těchto daní významný výnos veřejného rozpočtu. Tento výnos je ještě násoben technikou stanovování daně z přidané hodnoty, která je určována z ceny včetně spotřební daně. Dále je podle Širokého (2003) zboží zdaněné selektivní spotřební daní vždy zahrnuto do základní sazby daně z přidané hodnoty, někdy dokonce do zvýšené, pokud tato existuje. Hamerníková a Kubátová (1999) uvádějí, že výše spotřebních daní je poměrně značná, a někdy dosahuje i více než 100 % ceny bez daně. Z těchto důvodů lze jednoznačně stanovit, že selektivní spotřební daně plní fiskální funkci a jsou stabilním a snadno predikovatelným příjmem rozpočtu. O stabilizační funkci selektivních spotřebních daní lze hovořit pouze z hlediska stability příjmu státního rozpočtu z výběru těchto daní, především z důvodu nízké elasticity nabídky a poptávky po zboží zdaňovaném selektivními spotřebními daněmi. Na rozdíl od progresivních daní však netlumí výkyvy v ekonomice, nelze tedy u selektivních spotřebních daní hovořit o totožné stabilizační funkci jako u vlastností daní obecně. Spotřebními daněmi jsou zpravidla zdaňovány především komodity, které mají nějaké negativní dopady nezahrnované trhem do cen. Jedná se tedy o zboží, jehož spotřeba se vyznačuje vznikem negativních externalit. V této situaci pak vhodně uložená spotřební daň působí jako daň nápravná a činí původní alokaci bližší alokaci efektivní. Po uvalení této daně tedy zřejmě dojde k jistému snížení poptávaného množství na trhu a dojde ke zvýšení ceny zdaněného zboží. Vybraná daň pak může být použita na zmírnění nebo odstranění nežádoucích důsledků spotřeby zdaněného zboží. Konkrétně se může jednat o nežádoucí vlivy spotřeby pohonných hmot na životní 51

prostředí, dále nežádoucí vlivy spotřeby alkoholu a tabákových výrobků na zdraví člověka. Selektivní spotřební daně tak mohou plnit také alokační funkci. Až na výjimky podle Širokého (2003), však není výnos akcízů účelově vázán, například tedy daň z cigaret neplyne zdravotnickým zařízením na léčbu kuřáků nebo osvětu. Dalším důvodem existence selektivních spotřebních daní je odrazování lidí od „škodlivých návyků“ a působit tak výchovně, jak uvádí Kubátová (2003). Uvedená autorka charakterizuje tyto daně dokonce jako formu pokuty za spotřebu daného zboží, jež má umožnit úhradu zvýšených nákladů společnosti (např. za léčbu nemocných kuřáků). Vybíhal (2006) konstatuje, že kromě fiskální a stabilizační funkce by spotřební daně měly plnit i funkci regulační a edukativní. Regulační funkci daní využívá stát při vstupu do procesu střetávání nabídky a poptávky tím, že reguluje poptávku po spotřebě selektivních produktů s cílem ovlivnit, resp. snížit spotřebovávané množství zboží, na nějž je uvalena selektivní spotřební daň. Na funkci regulační navazuje podle cit. autora rovněž funkce edukativní, jejíž podstatou je působit na obyvatelstvo státu tak, aby s ohledem na nepříznivé důsledky spotřeby omezilo požívání alkoholu, kouření cigaret a jiných tabákových výrobků nebo omezilo spotřebu ropných produktů, které působí jako závažná negativní externalita s nežádoucími dopady především environmentálního charakteru. Vybíhal (2006) zdůrazňuje, že v zájmu uplatňování pozitivní daňové politiky státu je třeba sledovat, zda jsou všechny funkce daní v praxi uplatňovány. Proces sledování naplňování funkce spotřebních daní je třeba realizovat po zvýšení jejich sazeb v kontextu praktického měření daňové incidence, kdy je třeba zjistit, jaká část daňového břemene, resp. zvýšení spotřební daně dopadá na jedné straně na výrobce a prodejce a na druhé straně na kupujícího, jaké je tedy de facto rozložení daňové incidence mezi subjekty daňové incidence. Kubátová (2005) zároveň zdůrazňuje, že dva argumenty, tj. výchovné působení na jedné straně a výnosově silná a stabilní daň na straně druhé, stojí v protikladu. Jestliže podle cit. autorky daně odradí od spotřeby zdaněného zboží, není možné, aby byly zároveň výnosově stabilní. Která z uvedených funkcí je dominantní určuje elasticita poptávky po takto zdaněném zboží. Čím je tedy elasticita poptávky vyšší, tím je dominantnější edukativní

52

funkce spotřebních daní a naopak. Vzhledem k tomu, že výzkumy, a tato práce by měla uvedenou skutečnost ověřit, ukazují, že poptávka po zboží zdaněném spotřebními daněmi je výrazně neelastická, je tedy zřejmé, že cílem daňové politiky v této oblasti bude zajistit vysoký a stabilní příjem státního rozpočtu, nikoliv snížení tzv. „škodlivé“ spotřeby. Z hlediska výše uvedených funkcí selektivních spotřebních daní se tyto daně zdají být nezbytnou součástí moderních daňových systémů. Existují však také jisté nedostatky, pro které jsou akcízy často kritizovány. Musgrave a Musgrave (1994) uvádějí, že incidence daně na nezbytné výrobky vykazuje tendenci být regresivní. Kubátová (2003) vysvětluje regresivitu selektivních spotřebních daní tak, že spotřeba takto zdaněného zboží není proporcionální důchodům poplatníků. Z menších důchodů je na tuto spotřebu určena větší část u než vyšších důchodů, pak se jedná o relativní regresivní dopad daně. Někdy může dojít i k absolutnímu regresivnímu dopadu, kdy je částka vynaložená na zboží zdaněné selektivní spotřební daní z nízkého důchodu vyšší, než částka z důchodu vyššího. Takto tedy může docházet ke snižování spravedlnosti daňových systémů vlivem uvalování selektivních spotřebních daní. Dále Kubátová (2003) hovoří o distorzním působení selektivní daně. Jestliže předpokládáme efektivní alokaci v ekonomice a nenulovou elasticitu poptávky po takto zdaněném zboží, pak při uvalení selektivní spotřební daně dojde k substituci tohoto zboží za jiné a je tak narušována efektivní alokace konkurenčního trhu. I přes uvedená negativa selektivních spotřebních daní jsou tyto běžně používány ve většině daňových systémů, protože jsou nezbytné při plnění funkcí, které jiné daně zajistit nemohou.

53

3.5.2. Selektivní spotřební daně v České republice V daňové politice České republiky mají selektivní spotřební daně také své místo. Kubátová a Vítek (1997) uvádějí příklady těchto daní v českých zemích jako posudné z piva, dávky z vína, z dobytka, cukru, nebo ryb. V hospodářské krizi 30. let 20. století pak vznikaly na poměrně krátké období například daně z droždí, z umělých jedlých tuků, ze žárovek, z vodní síly, atd. V současné době existují v České republice spotřební daně z minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a z tabákových výrobků. Obecně lze konstatovat, že daňová povinnost k těmto daním vzniká výrobou stanovených komodit na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem na toto území. Disertační práce se zabývá změnami sazeb spotřebních daní v České republice, proto je vhodné zde uvést sazby spotřebních daní platné v době zkoumání daňové incidence, a popřípadě i aktuální sazby spotřebních daní, pokud v této oblasti došlo ke změnám. Vzhledem ke zvolenému rozsahu disertační práce není nezbytné zde uvádět sazby spotřební daně z piva, z vína a meziproduktů a dalších výrobků, na které jsou spotřební daně uvaleny, ale tato práce na ně není zaměřena. Benzin Natural 95, kód nomenklatury (do roku 2004 kód sazebníku) 2710, je zařazen mezi motorové benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu. Tab. 1

Vývoj sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Rok

Sazba daně (Kč/1000 l)

2003

10 840

2004

11 840

2005

11 840

2006

11 840

Zdroj: Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, vlastní zpracování.

Poslední změna sazby spotřební daně z benzinu byla provedena v roce 2004, což je současně změna, která je předmětem zkoumání této disertační práce. Nafta, kód nomenklatury (do roku 2004 kód sazebníku) také 2710, je zařazena mezi střední oleje, těžké plynové oleje a těžké topné oleje (v roce 2006 již bez těžkých topných olejů).

54

Tab. 2

Vývoj sazby spotřební daně z nafty. Rok

Sazba daně (Kč/1000 l)

2003

8 150

2004

9 950

2005

9 950

2006

9 950

Zdroj: Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, vlastní zpracování.

Poslední změna sazby spotřební daně z benzinu byla provedena, stejně jako u benzinu Natural 95, v roce 2004, což je také současně změna, která je předmětem zkoumání této disertační práce. Dále je z hlediska tématu práce relevantní sazba spotřební daně z lihu obsaženého ve výrobcích dle kódu nomenklatury (do roku 2004 kód sazebníku) 2207, kde došlo k poslední změně také v roce 2004, tedy v období zkoumání daňové incidence v rámci této práce. Tab. 3

Vývoj sazby spotřební daně z lihu. Rok

Sazba daně (Kč/l)

2003

234

2004

265

2005

265

2006

265

Zdroj: Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, vlastní zpracování.

Komplikovanější je situace vývoje sazby spotřební daně z cigaret, kde proběhlo v rámci let 2003 až 2006 více změn, sazba je stanovena jednak pevnou částí a dále částí procentní, stanovené z ceny pro konečného spotřebitele, dále existuje minimální sazba spotřební daně z cigaret.

55

Tab. 4

Vývoj sazby spotřební daně z cigaret. Pevná část

Procentní část

Minimální sazba daně

sazby daně (Kč/ks)

sazby daně (%)

(Kč/ks)

1.1.2003

0,36

22

0,67 / 0,79

1.1.2004

0,48

23

0,90 / 0,96

1.5.2004

0,48

23

0,94

1.1.2006

0,60

24

1,13

1.4.2006

0,73

25

1,36

Datum

Zdroj: Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, vlastní zpracování.

V rámci let 2003 až 2006 došlo celkem ke čtyřem změnám sazby spotřební daně z cigaret. K 1.1.2004 se zvýšila pevná část daně stanovená v Kč za jeden kus cigarety a také procentní část daně, stanovená v procentech z ceny pro konečného spotřebitele. Tato změna je předmětem zkoumání disertační práce. Dále se zvýšily minimální sazby spotřební daně u cigaret provazcových a cigaret filtrové délky do 70 mm včetně z 0,67 Kč za kus, a také u cigaret filtrové délky nad 70 mm z 0,79 Kč za kus na 0,96 Kč za kus. K 1.5.2004, tedy od vstupu České republiky do Evropské unie, byla stanovena pouze jedna minimální sazba daně z cigaret. V roce 2006 došlo ke dvěma změnám pevné části, procentní části i minimální sazby daně z cigaret. Výše uvedené změny probíhaly jednak v rámci harmonizačních snah v rámci Evropské unie, ale také jako suverénní kroky v rámci daňové politiky České republiky. Podstatným faktem z hlediska cíle práce je reakce inkasa spotřebních daní z vybraných komodit zdaněných spotřební daní na zkoumané změny sazeb těchto daní. Tab. 5 Rok

Vývoj inkasa spotřební daně u vybraných komodit.

Minerální oleje (mld. Kč) Líh (mld. Kč) Tabákové výrobky a nálepky (mld. Kč)

2003

58,41

5,51

17,69

2004

67,19

5,31

21,55

2005

77,70

5,80

25,40

Zdroj: CS ČR a vlastní zpracování.

Z uvedených částek vývoje inkasa spotřebních daní je zřejmé, že u vybraných komodit, kromě mírného poklesu u spotřební daně z lihu, docházelo v průběhu let 2003 až 2005 k nárůstu výběru spotřební daně.

56

Graf 18

Vývoj inkasa spotřební daně u vybraných komodit.

80 75 70 65 60 55 50 45 Výběr SPD 40 (mld. Kč) 35 30 25 20 15 10 5 0 2003

2004

2005

Rok Minerální oleje

Líh

Tabákové výrobky a nálepky

Zdroj: CS ČR a vlastní zpracování.

Celní správa České republiky zdůvodňuje nárůst výběru spotřební daně z minerálních olejů v roce 2004 oproti roku 2003 zvýšením sazeb této spotřební daně. Nárůst výběru v roce 2005 oproti roku 2004 pak zavedením zdanění „ostatních benzinů“ z důvodů jejich častého zneužívání k jiným než určeným účelům. Snížení výběru spotřební daně z lihu v roce 2004 oproti roku 2003 je podle Celní správy České republiky způsoben předzásobením prodejců alkoholických nápojů na konci roku 2003 vzhledem ke zvýšení sazby daně z lihu v roce 2004. Dále je tato skutečnost podle stejného zdroje dána snížením konzumace alkoholických nápojů s vysokým obsahem alkoholu v roce 2004 oproti roku 2003. Opětovný nárůst výběru spotřební daně z lihu v roce 2005 dává Celní správa České republiky do souvislosti se zvýšeným počtem kontrol ze strany celních orgánů a také sledováním evidence pěstitelského pálení. Dále Celní správa České republiky uvádí, že zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků nemělo vliv na snížení množství výroby a odběru těchto výrobků a samotný výnos této daně byl v roce 2004 ovlivněn předzásobením výrobců tabákovými nálepkami a také změnou splatnosti daně z 30 dní na 60 dní po odebrání

57

tabákových nálepek. V roce 2005 je již opět výnos spotřební daně z tabákových výrobků vyšší než v předchozích letech.

3.5.3. Harmonizace selektivních spotřebních daní v Evropské unii Selektivní spotřební daně jsou v zemích Evropské unie harmonizovány, protože se promítají do cen a mohou se tak podle Kubátové (2005) stát překážkou volného obchodu mezi státy Evropské unie. Nerudová (2005) uvádí, že pozornost je koncentrována zejména na vyrovnání výše jednotlivých sazeb tak, aby nedocházelo ke zvýhodňování domácích výrobců nižšími nebo nulovými sazbami daně. Podle Kubátové, Vybíhala a kol. (2004) totiž může v oblasti spotřebních daní docházet k daňové konkurenci, zejména pak mezi sousedními státy, které uplatňují daňové sazby v rozdílné výši. Široký (2006) shrnuje vývoj harmonizace spotřebních daní v rámci Evropské unie následujícím způsobem. Právním základem harmonizačního procesu spotřebních daní je článek 99 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství. Nejprve se jednalo o stanovení okruhu výrobků, které by měly být podrobeny spotřební dani. Toto bylo provedeno prostřednictvím Směrnice č. 72/43/EEC, kde byly předmětem spotřební daně stanoveny minerální oleje, tabák, lihoviny, pivo a víno. 1.11.1993 nabyla účinnosti Směrnice č. 92/12/EEC, stanovující obecný režim pro výběr spotřební daně, upravující výrobu, zpracování, držení a přepravu zboží zdaněného spotřební daní. Dále se tamtéž zavádí autorizované daňové sklady, mezi kterými se zboží zdaňované spotřební daní může pohybovat bez povinnosti platit daň a uvádí v platnost Jednotný celní sazebník. Nerudová (2006) uvádí, že v rámci harmonizace akcízů v Evropské unii existují čtyři směrnice aproximující sazby těchto daní a stanovující jejich minimální sazby. Tab. 6 Produkt

Minimální sazby vybraných akcízů platné v EU v roce 2006. Základ daně

Minimální sazba daně

Benzin Natural 95

1 000 l

359 EURO

Nafta

1 000 l

302 EURO

1 hl

550 EURO

1 000 ks

57 % z prodejní ceny a 60 EURO/1 000 ks

Líh Cigarety

Zdroj: Kubátová (2005), Nerudová (2005), Široký (2006) a vlastní zpracování.

58

Stanovení minimálních sazeb řeší pouze dolní hranici daňové zátěže u vybraného zboží, nicméně právě tato skutečnost by měla odstraňovat z určitých hledisek nežádoucí daňovou konkurenci. V zemích Evropské unie existují významné rozdíly v sazbách spotřebních daní, jak je patrné z následující tabulky. Tab. 7 Členský stát EU

Sazby akcízů vybraných zemí EU v roce 2006. Natural 95 (EURO/1000 l) Líh (EURO/hl) Cigarety (% z prodejní ceny)

Česká republika

374,50

833,13

51,27

Francie

589,20

1 450,00

64,00

Litva

287,01

3 200,00

45,65

Německo

669,80

1 303,00

60,73

Polsko

377,00

1 042,76

54,24

Rakousko

417,00

1 000,00

58,70

Slovensko

368,77

623,83

46,00

Španělsko

395,69

830,25

58,68

Švédsko

375,47

5 553,45

49,59

Velká Británie

726,39

2 830,89

63,12

Zdroj: Široký (2006) a vlastní zpracování.

Některé členské státy Evropské unie dosud nesplňují požadavky minimálních sazeb spotřebních daní. Česká republika nedosahuje dostatečné výše sazby spotřební daně z uvedených pouze u cigaret, kde dosud platí přechodné období na zachování nižších sazeb do 31.12.2006. Kubátová, Vybíhal a kol. (2004) uvádějí, že harmonizace spotřebních daní v Evropské unii není ukončený proces a vývoj v této oblasti bude záležet na jednotlivých členských státech a jejich vůli dosáhnout shody. Varianta úplné harmonizace, tedy jednotných sazeb pro všechny členské státy, není podle stejných autorů reálná a politicky průchodná, zřejmě ani nezbytně nutná.

59

4.

TEORETICKO – METODOLOGICKÝ PŘÍSTUP

V disertační práci jsou uplatněny metody vědecké práce, především pak metoda měření a pozorování, indukce, dedukce, analýzy, syntézy, deskripce, komparace, klasifikace, explikace, explanace, predikce, konkretizace, definice a zobecnění. Jedná se tedy o metody obecně používané ve vědeckých pracích zaměřených na podobnou problematiku. Metody indukce, tedy postupu od jednotlivých dat k jejich zevšeobecnění, cesty od konkrétního k abstraktnímu, zevšeobecňujícímu, bylo využito k formulaci všeobecně platných pravidel, zákonů nebo principů. Induktivní závěry zde překračují získané informace z původních dat. Indukce významným nástrojem pro příčinné vysvětlování jevů, tedy kauzální analýzy. V rámci dedukce byly ověřovány vyplývající specifické předpoklady. Dedukce byla východiskem zevšeobecňujícím závěry. Jedná se zde tedy o postup od všeobecného výroku k formulování specifických důsledků tohoto výroku. Dedukce sloužila také jako cesta k ověřování teorií. Prostřednictvím metody deskripce byly popisovány skutečnosti, jevy, a stavy ve vzájemné návaznosti a součinnosti. Deskripce zde poskytuje obraz o zkoumané skutečnosti včetně vnějších a vnitřních souvislostí na základě zpracování a vyhodnocení značného množství údajů. Vysvětlování tvrzení odvozovaných z předpokladů obecných tvrzení je prováděno pomocí metody explanace. Metoda analýzy, tedy technika sloužící objektivnímu a systematickému kvantitativnímu popisu, slouží k identifikaci vlastností zkoumaných jevů daňové incidence a jejich strukturu. Syntéza je uplatňována při rozboru jednotlivých objektů zkoumání, včetně následné konstrukce sjednocujícího charakteru. Poznatky jsou průběžně syntetizovány v rozsahu celé disertační práce z důvodu přehlednosti a logiky postupu zpracování jednotlivých částí práce. 60

Predikce umožňuje v disertační práci induktivní a deduktivní odvozování z obecných tvrzení, kde predikcí jsou dodatečná tvrzení. Metodou komparace jsou zde srovnávány jednotlivé jevy a procesy v rámci zkoumaných oblastí tak, aby napomáhaly dosažení stanovených cílů disertační práce. Použitím metody definice je zde možné objasňovat pojmy ať již používané nebo nové, definované pomocí již známých skutečností. V rámci klasifikace jsou objasňovány rozsahy pojmů, ve své syntetické podobě od jednoduchých pojmů k obecnějším a v analytické podobě od obecných k méně obecným pojmům. Prostřednictvím explikace dochází v disertační práci k nahrazování nepřesných pojmů pojmy přesnějšími, jednak pojmy komparativními, a také pojmy měřenými. Z již existujících teorií i dalších dodatečných poznatků jsou v této práci tvořeny hypotézy na základě nezbytného kvantitativního výzkumu, které jsou následně ověřovány v rámci smysluplnosti pojmů a výroků. Stěžejní metody měření a pozorování bylo využito v rámci empirického výzkumu, který je schopen poskytnout potřebné informace z hlediska stanovených cílů disertační práce. Významným rysem současného světa je nejistota, kterou je však možné prostřednictvím informací získaných empirickým výzkumem významně snižovat. Na základě nových informací získaných empirickým výzkumem je pak možné formulovat zobecnění a zákonitosti. Samotný výzkum probíhal v několika etapách. Nejprve bylo nutné v rámci přípravy výzkumu definovat cíle disertační práce, na jejichž základě byla provedena specifikace potřebných údajů a identifikace vhodných zdrojů informací, z nichž také tyto informace byly shromážděny. Prostřednictvím analýzy dat a dalších výše uvedených metod pak byly stanoveny výsledky a byla provedena jejich interpretace v rámci předmětu výzkumu disertační práce. Nezbytné informace byly čerpány jak ze zdrojů primárních, tak i sekundárních. Primární data byla získána prostřednictvím osobního pozorování, tedy bez vlastních zásahů k daným skutečnostem a přímého kontaktu se zkoumanými objekty. Konkrétně se jednalo o pozorování spotřebitelských cen některých komodit, na něž jsou uvaleny spotřební daně.

61

Pozorování bylo standardizované, tedy aspekty sledovaných skutečností byly přesně stanoveny, včetně parametrů jejich zaznamenávání. Konečně dané pozorování lze nazvat skrytým, nicméně zjevné pozorování by výsledky jistě neovlivnilo; jedná se tedy o nepodstatnou skutečnost. Sekundární data využitá při zpracování disertační práce jsou interního i externího původu. Zjištěná data byla upravena a klasifikována tak, aby vyhovovala požadavkům definovaným na základě stanovených cílů disertační práce. Identifikované spotřebitelské ceny byly zpracovány v tabulkovém procesoru, dále zde byla identifikována spotřební daň na jednotku množství zboží zdaňovaného spotřební daní. Daň z přidané hodnoty byla zjištěna z ceny včetně daně pomocí koeficientu pro výpočet daně z přidané hodnoty z ceny včetně daně. Následně byla sečtena spotřební daň a daň z přidané hodnoty tak, aby byla zřetelná celková výše zatížení dané komodity nepřímými daněmi. Ze stejného důvodu je pak cena pro spotřebitele očištěna od spotřební daně i daně z přidané hodnoty. Za výchozí spotřebitelskou cenu pro stanovené dopadů změny sazeb spotřebních daní je považována cena platná k 31.12.2003. U cen platných v roce 2004 je kvantifikována změna spotřební daně vůči výchozímu okamžiku, dále stejným způsobem změna daně z přidané hodnoty, a následně jsou tyto změny sečteny jako změna celkového daňového zatížení vlivem změny sazby spotřební daně. Změna ceny je opět rozdíl ceny výchozího okamžiku, tedy 31.12.2003 a cen v roce 2004. Tento rozdíl cen lze nazvat dopadem změn sazby spotřební daně na kupujícího v peněžním vyjádření. Změna tržby prodávajícího, tedy dopad změn sazby spotřební daně na prodávajícího v peněžním vyjádření, je stanoven jako rozdíl změny spotřebitelské ceny a změny zatížení nepřímými daněmi, tedy spotřební daní a daní z přidané hodnoty. Obě zmíněné hodnoty daňové incidence jsou následně převedeny na procenta, pokud by hodnota byla záporná, je použito 0 %. V některých případech existuje pouze cena před a cena po změně sazby spotřební daně, postup stanovení daňové incidence je i přesto v podstatě totožný. V průběhu zpracování bylo vytvořeno množství tabulek a grafů v programech MS Excel a Adobe Illustrator, především z hlediska názornosti, srozumitelnosti, logické uspořádanosti a lepší interpretovatelnosti výsledků práce. Dále byly údaje analyzovány 62

tak, aby bylo možné objevit požadované skutečnosti. Samotný text a celková úprava disertační práce byla provedena v programu MS Word. Informace nezbytné ke zpracování disertační práce byly čerpány z odborné literatury tuzemských a zahraničních autorů, ze sborníků mezinárodních vědeckých konferencí, prací zadávaných v rámci tématu daňové incidence na Ústavu účetnictví a daní Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, dosavadní publikační činnosti a studia autora disertační práce, webových stránek Českého statistického úřadu, Evropské unie, Ministerstva financí České republiky a České národní banky. Uvedená

publikační

činnost

autora

zahrnuje

články

ve

sbornících

z mezinárodních vědeckých konferencí, které vznikly jako součást výzkumného záměru, id. kód VZ: 62156 48904 „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu”, tematický okruh 02 „Hlavní tendence ve vývoji konkurenčního prostředí v podmínkách integračních a globalizačních procesů a adaptace podnikatelských subjektů na nové podmínky integrovaného trhu“ realizovaného za finanční podpory ze státních prostředků prostřednictvím MŠMT.

63

5.

VÝSLEDKY DISERTAČNÍ PRÁCE

Ke stanovení daňové incidence a naplnění všech cílů disertační práce je nezbytné měření a pozorování v rámci spotřebitelských cen, spotřeby a dalších nezbytných údajů v období změn sazeb spotřebních daní v České republice u vybraných komodit, na které jsou tyto daně uvalovány. V předchozích částech této práce jsou uvedena teoretická východiska problematiky daňové incidence, teorie selektivních spotřebních daní a dalších souvisejících témat. Podstatnou součástí využitelnou při závěrečné syntéze jsou také konkrétní údaje o spotřebních daních v České republice, včetně vývoje některých relevantních ukazatelů a také stručné charakteristiky harmonizace spotřebních daní v rámci Evropské unie. Výsledky práce jsou členěny podle jednotlivých vybraných komodit zdaňovaných spotřebními daněmi v České republice. První část se zabývá incidencí spotřební daně z minerálních olejů a je dále rozdělena na dvě části, opět podle komodity, na niž je uvalená spotřební daň, tedy na části zabývající se danou problematikou z hlediska benzinu Natural 95 a nafty. Kapitola 5.2. se týká incidence spotřební daně z lihu, respektive výrobků obsahující líh podle kódu nomenklatury 2207. Tato část je členěna v rámci problematiky daňové incidence na přesuny a dopady změn sazeb spotřebních daní u výrobců lihovin a prodejců lihovin. Poslední část 5. kapitoly se zabývá incidencí spotřební daně z tabákových výrobků, konkrétně u vybraných značek cigaret. Benzin Natural 95, nafta, líh a cigarety, tedy zboží zdaňované spotřebními daněmi v České republice, byly vybrány z hlediska své významnosti nejen v rámci výběru spotřebních daní, ale z daní v České republice obecně. Spotřební daň z piva, vína a meziproduktů zde byla pominuta. Ke změně sazby spotřební daně z piva v rozhodném okamžiku přelomu let 2003 a 2004 nedošlo, sazba spotřební daně u tichého vína je nulová, a ostatní komodity jako šumivá vína, líh obsažený v ovocných destilátech z pěstitelského pálení, doutníky, tabák ke kouření, stlačené plyny, těžké

64

topné oleje, atd. jsou vzhledem k již uvedeným skutečnostem a předpokládanému rozsahu práce pominuty.

5.1. Incidence spotřební daně z minerálních olejů Identifikace incidence spotřební daně z minerálních olejů je zde zpracována prostřednictvím stanovení cenových diferencí v období změn sazeb této daně. Cena, kterou za takto zdaňované produkty zaplatí konečný spotřebitel, však není determinována pouze změnami sazeb uvalené spotřební daně. Mezi další faktory ovlivňující spotřebitelské ceny u benzinu Natural 95 a nafty patří především nákupní cena ropy Brent v USD, dále potom také kurz koruny k dolaru, zvolená strategie daného prodejce pohonných hmot, konkurence na trhu s pohonnými hmotami, geografická poloha prodejců a další. Mnohé z uvedených faktorů ovlivňujících prodejní cenu pohonných hmot není snadné identifikovat a především kvantifikovat. Za podstatné determinanty změn cen pohonných hmot z uvedených jsou považovány především nákupní ceny ropy a směnný kurz domácí měny vůči měně, v níž je třeba za ropu platit. Proto se i tato práce omezuje na posouzení vlivu pouze těchto faktorů. Tab. 8

Vývoj ceny ropy Brent, kurzu Kč/USD, a ceny ropy v Kč/l.

Měsíc/rok

Cena ropy Brent (USD/barel)

Kurz Kč/USD

Cena ropy Brent (Kč/l)

10/2003

28,98

27,35

4,99

11/2003

28,83

27,34

4,96

12/2003

29,63

26,32

4,90

01/2004

30,63

25,95

5,00

02/2004

30,34

25,99

4,96

03/2004

32,75

26,90

5,54

Zdroj: ČSÚ, ČNB a vlastní zpracování.

Ve výše uvedené tabulce je uveden vývoj cen ropy Brent v USD za jeden barel v relevantních měsících z hlediska kvantifikace dopadů změn sazeb spotřební daně z minerálních olejů na přelomu let 2003 a 2004 v České republice, dále směnný kurz domácí měny k dolaru a nakonec přepočtená cena ropy Brent na domácí měnu za jeden litr. Jeden barel má obsah 159 litrů, cenu v korunách za litr tedy získáme, když 65

vydělíme cenu ropy Brent za barel jeho obsahem v litrech a následně násobíme kurzem koruny k dolaru. Delší časová řada cen ropy Brent, směnného kurzu koruny k dolaru a cen ropy v korunách za jeden litr je uvedena v příloze 3 této práce. Graf 19

Vývoj ceny ropy Brent v USD za barel v letech 2003 a 2004.

55,00 50,00 45,00 40,00 35,00 Cana 30,00 (USD/barel) 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 Měsíce od ledna 2003 do prosince 2004

Zdroj: ČSÚ a vlastní zpracování.

V grafu 19 je znázorněn vývoj ceny ropy Brent v dolarech za jeden barel v rámci let 2003 a 2004. K nejpodstatnějším výkyvům patří pokles ceny v úvodu roku 2003 a pak také významný nárůst ceny v závěru roku 2004. V období zkoumání dopadů zvýšení sazby spotřební daně z minerálních olejů v České republice, tedy v období od října roku 2003 do března roku 2004, dochází k mírnému nárůstu ceny ropy Brent z 28,98 USD za barel na 32,75 USD za barel, což v kontextu uvedených výkyvů nejsou příliš podstatné změny.

66

Graf 20

Vývoj kurzu Kč/USD v letech 2003 a 2004.

35,00 30,00 25,00 Kurz 20,00 Kč/USD 15,00 10,00 5,00 0,00 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 Měsíce od ledna 2003 do prosince 2004

Zdroj: ČNB a vlastní zpracování.

V průběhu let 2003 a 2004 docházelo až na výjimky postupně k posilování koruny vůči dolaru z 29,65 Kč za USD platných v lednu roku 2003 až na 22,87 Kč za USD v prosinci roku 2004. V období zkoumání dopadů zvýšení sazby spotřební daně z minerálních olejů v České republice, tedy v období od října roku 2003 do března roku 2004 dochází k poklesu z 27, 35 Kč za dolar na 26,90 Kč za dolar s minimem v lednu roku 2004, kdy byl jeden dolar za 25,95 korun. Graf 21

Vývoj ceny ropy Brent v Kč za litr v letech 2003 a 2004.

9,00 8,00 7,00 6,00 Cena 5,00 (Kč/l) 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 Měsíce od ledna 2003 do prosince 2004

Zdroj: ČSÚ, ČNB a vlastní zpracování.

67

V rámci vývoje ceny ropy Brent v Kč za litr v letech 2003 a 2004 došlo k několika významným výkyvům, především pak v počátku roku 2003 a na konci roku 2004. Tyto výkyvy byly zapříčiněny především fluktuací cen ropy Brent, kde je její pokles ze začátku roku 2003 ještě umocněn klesajícím kurzem koruny k dolaru. V období zkoumání dopadů zvýšení sazby spotřební daně z minerálních olejů v České republice, tedy v období od října roku 2003 do března roku 2004, dochází k velmi vhodnému vývoji ceny ropy Brent a kurzu koruny k dolaru z hlediska identifikace daňových přesunů a dopadů, kdy nárůst ceny ropy Brent je v podstatě kompenzován poklesem kurzu koruny k dolaru. Cena ropy v korunách za litr se tak pohybuje pouze v rozmezí 4,90 Kč/l až 5,00 Kč/l, pouze v březnu roku 2004 dochází k nárůstu ceny na 5,54 Kč/l vlivem současného zvýšení cen ropy Brent a kurzu koruny k dolaru. Vzhledem k uvedeným skutečnostem budou vlivy změn ceny ropy Brent a kurzu koruny k dolaru v následující části pominuty. Jejich možný vliv bude komentován pouze v závěrečných kapitolách disertační práce především z hypotetického hlediska.

5.5.1. Incidence spotřební daně z benzinu Natural 95 Incidence spotřební daně z benzinu Natural 95 je stanovována na základě spotřebitelských cen zjišťovaných v období změn sazeb spotřební daně z minerálních olejů na přelomu roku 2003 a 2004. Spotřebitelské ceny jsou identifikovány v měsíčních intervalech, výjimku tvoří okamžik změny sazby spotřební daně k 1.1.2004, kdy jsou spotřebitelské ceny zjišťovány k 31.12.2003 a k 1.1.2004. Spotřebitelské ceny jsou identifikovány u vybraných prodejců pohonných hmot, jejichž počet byl stanoven na 15. V případě stejného názvu více prodejců pohonných hmot jsou tito prodejci označeni pořadovými čísly. Protože jednotliví prodejci pohonných hmot, vzhledem k ochraně svých strategií konkurenčního boje, popřípadě dohod, nejsou ochotni sdělovat historii svých cen, bylo nezbytné spotřebitelské ceny identifikovat na základě pravidelného pozorování. Způsob stanovení dopadu změny sazeb spotřební daně z minerálních olejů je definován v části „Metodika“ tohoto textu. Z hlediska přehlednosti je stanovení dopadů změn sazby spotřební daně rozděleno u každého prodejce pohonných hmot vždy do dvou souvisejících tabulek.

68

Sazba spotřební daně z benzinu Natural 95 platná do 31.12.2003 byla 10 840 Kč/ 1 000 l, tedy 10,84 Kč/l, sazba daně z přidané hodnoty je základní, tedy 22 % a je stanovována z ceny včetně daně spotřební. To ve skutečnosti znamená, že s měnící se sazbou daně spotřební, respektive s měnící se cenou včetně spotřební daně se mění také skutečná částka daně z přidané hodnoty. Sazba spotřební

daně z benzinu Natural

95

platná do

1.1.2004

je

11 840 Kč/1 000 l, tedy 11,84 Kč/l, sazba daně z přidané hodnoty se oproti roku 2003 až do 1.5.2004 nemění, ale jak je již uvedeno, částka daně se mění se změnou ceny benzinu Natural 95 včetně spotřební daně. V následujícím textu jsou identifikovány dopady změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 u jednotlivých prodejců pohonných hmot v pořadí Shell 1, Shell 2, Shell 3, Euro Oil, ÖMV 1, ÖMV 2, Chemis, Pap Oil, Agip 1, Agip 2, Benzina, Avia, Aral 1, Aral 2 a Aral 3. Tab. 9

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Shell 1 v Kč/litr benzinu Natural 95.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

23,90

10,84

4,31

15,15

8,75

15.11.2003

23,50

10,84

4,24

15,08

8,42

15.12.2003

22,90

10,84

4,13

14,97

7,93

31.12.2003

23,20

10,84

4,18

15,02

8,18

1.1.2004

24,80

11,84

4,47

16,31

8,49

15.1.2004

24,80

11,84

4,47

16,31

8,49

15.2.2004

24,50

11,84

4,42

16,26

8,24

15.3.2004

25,50

11,84

4,60

16,44

9,06

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Shell 1 v posledních měsících roku 2003 cenu benzinu Natural 95 snižuje, k mírnému zvýšení přistupuje až v závěru roku. K 1.1.2004 tento prodejce cenu výrazně zvyšuje, konkrétně o 1,60 Kč/l a udržuje ji v těchto relacích i po zbytek zkoumaného období, s výjimkou dalšího výrazného zvýšení v březnu 2004. Spotřební daň ve výši 10,84 Kč/l se k 1.1.2004 zvyšuje na 11,84 Kč/l. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty, největší nárůst této daně je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší korekci spotřebitelské ceny benzinu Natural 95. Nepřímé daně celkem, 69

respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na benzin Natural 95, se pohybuje logicky opět stejným směrem jako spotřebitelská cena, a na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Jestliže odečteme od spotřebitelské ceny částku nepřímých daní získáme cenu bez daně, která se v závěru roku 2003 snižuje až na 7,93 Kč/l, a následně opět roste až do března roku 2004 na 9,06 Kč/l. Tab. 9 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,29

1,60

0,31

124

0

15.1.2004

1,29

1,60

0,31

124

0

15.2.2004

1,24

1,30

0,06

105

0

15.3.2004

1,42

2,30

0,88

162

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní zpracování.

Součtem změny spotřební daně v jednotlivých okamžicích pozorování spotřebitelských cen oproti ceně platné k 31.12.2003 a změny daně z přidané hodnoty v jednotlivých okamžicích pozorování spotřebitelských cen oproti ceně platné k 31.12.2003 získáme změnu nepřímých daní celkem způsobenou změnou sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 z již zmíněných 10,84 Kč/l na 11,84 Kč/l. Konstrukce změny ceny je podobná, jedná se o rozdíl spotřebitelských cen v jednotlivých okamžicích pozorování v roce 2004 a ceny platné k 31.12.2003. Tato změna ceny je současně ukazatelem dopadu na kupujícího v korunách za litr benzinu Natural 95 v rámci změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Změna tržby prodejce pohonných hmot v korunách za litr je stanovena jako rozdíl změny ceny a změny nepřímých daní v okamžicích pozorování spotřebitelských cen. Následně je dopad na kupujícího vyjádřen v procentech, jedná se tedy o podíl změny nepřímých daní a změny spotřebitelské ceny s následným vyjádřením v procentech. V případě, že je změna tržby prodávajícího záporná, tedy tržba se sníží, pak lze stanovit jiný dopad na prodávajícího než nulový a jedná se o podíl změny tržby prodávajícího a změny spotřebitelské ceny vyjádřený v procentech.

70

U prodejce pohonných hmot Shell 1 je ve všech zkoumaných okamžicích roku 2004 dopad na spotřebitele více než 100%, a tak dopad na prodejce je logicky nulový. Veškeré břemeno zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 tedy nese kupující a prodávající dokonce využívá situace a zvyšuje své tržby z litru benzinu Natural 95 díky zvýšení spotřebitelských cen o více než bylo zvýšení nepřímých daní vlivem zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Tab. 10

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Shell 2 v Kč/litr benzinu Natural 95.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

24,90

10,84

4,49

15,33

9,57

15.11.2003

24,90

10,84

4,49

15,33

9,57

15.12.2003

24,50

10,84

4,42

15,26

9,24

31.12.2003

24,50

10,84

4,42

15,26

9,24

1.1.2004

25,80

11,84

4,65

16,49

9,31

15.1.2004

25,80

11,84

4,65

16,49

9,31

15.2.2004

25,80

11,84

4,65

16,49

9,31

15.3.2004

25,80

11,84

4,65

16,49

9,31

Zdroj: Ritterová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Shell 2 prodával benzin Natural 95 společně s prodejcem Agip 1 a Aral 1 za poměrně vysokou cenu v posledních měsících roku 2003, nicméně v prosinci ji mírně snižuje. K 1.1.2004 tento prodejce cenu zvyšuje, konkrétně o 1,30 Kč/l a udržuje ji na stejné úrovni po zbytek zkoumaného období. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty. Největší nárůst daně z přidané hodnoty je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně spotřebitelské ceny benzinu Natural 95. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na benzin Natural 95, se pohybuje stejným směrem jako spotřebitelská cena; na přelomu let dochází k jejich nárůstu nejen vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Cena bez daně se v závěru roku 2003 snížila až na 9,24 Kč/l a následně opět vzrostla, nicméně nedosáhla ve zkoumaném období úrovně prvních měsíců tohoto pozorování.

71

Tab. 10 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,23

1,30

0,07

106

0

15.1.2004

1,23

1,30

0,07

106

0

15.2.2004

1,23

1,30

0,07

106

0

15.3.2004

1,23

1,30

0,07

106

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní zpracování.

Změna nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je totožná, protože cena benzinu Natural 95 se od ledna do března roku 2004 nemění, daň z přidané hodnoty tak zůstává na stejné úrovni. Také změna ceny stanovená stejným způsobem je v lednu, únoru a březnu roku 2004 stejná. Dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na spotřebitele je tedy právě ve výši 1,30 Kč/l benzinu Natural 95. Tržba prodejce Shell 2 se po odečtení nepřímých daní zvýšila o 0,07 Kč za prodaný litr benzinu Natural 95. Dopad zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na prodávajícího je tedy nulový, naopak tento prodejce nepatrně využívá situace a zvyšuje cenu o více než změnu nepřímých daní. Dopad této skutečnosti na kupující je tedy více než 100%. Tab. 11

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Shell 3 v Kč/litr benzinu Natural 95.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

24,50

10,84

4,42

15,26

9,24

15.11.2003

24,50

10,84

4,42

15,26

9,24

15.12.2003

24,10

10,84

4,35

15,19

8,91

31.12.2003

24,10

10,84

4,35

15,19

8,91

1.1.2004

25,20

11,84

4,54

16,38

8,82

15.1.2004

24,80

11,84

4,47

16,31

8,49

15.2.2004

24,80

11,84

4,47

16,31

8,49

15.3.2004

26,10

11,84

4,71

16,55

9,55

Zdroj: Ritterová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Shell 3 snižuje cenu benzinu Natural 95 ze září a listopadu roku 2003 v prosinci téhož roku. V lednu roku 2004 se tato cena zvyšuje o 1,10 Kč/l benzinu Natural 95, dále cena mírně klesá, až v březnu roku 2004 dochází 72

k výraznému nárůstu, zřejmě vlivem změny ceny ropy Brent, která zde není kompenzována poklesem kurzu koruny k dolaru. Částka nepřímých daní uvalených na benzin Natural 95 se pohybuje podobně jako spotřebitelské ceny a dále se zvyšuje se změnou sazby spotřební daně z této komodity. Cena benzinu Natural 95 bez nepřímých daní je v roce 2004 nižší než v roce 2003, pouze v březnu se výrazně zvyšuje vlivem zvýšení spotřebitelské ceny. Tab. 11 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,19

1,10

-0,09

92

8

15.1.2004

1,12

0,70

-0,42

62

38

15.2.2004

1,12

0,70

-0,42

62

38

15.3.2004

1,36

2,00

0,64

148

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní zpracování.

Změna nepřímých daní je v lednu roku 2004 ve výši 1,19 Kč/l benzinu Natural 95, dále nepatrně klesá vlivem snížení spotřebitelské ceny, a naopak v březnu narůstá vlivem zvýšení spotřebitelské ceny. Dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující tak odpovídá změnám spotřebitelské ceny. Tržby prodávajícího Shell 3 jsou až do března roku 2004 nižší než v prosinci roku 2003, tedy před zvýšením sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Prodejce Shell 3 však na kupující přenáší významnou část zvýšení sazby spotřební daně, nicméně daňový přesun zde není více než 100%, s výjimkou března roku 2004.

73

Tab. 12

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Euro Oil v Kč/litr benzinu Natural 95.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

23,40

10,84

4,22

15,06

8,34

15.11.2003

23,20

10,84

4,18

15,02

8,18

15.12.2003

22,80

10,84

4,11

14,95

7,85

31.12.2003

22,80

10,84

4,11

14,95

7,85

1.1.2004

23,30

11,84

4,20

16,04

7,26

15.1.2004

23,30

11,84

4,20

16,04

7,26

15.2.2004

23,60

11,84

4,26

16,10

7,50

15.3.2004

24,40

11,84

4,40

16,24

8,16

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Euro Oil uplatňuje po celé zkoumané období nejnižší cenu benzinu Natural 95 v porovnání s ostatními pozorovanými prodejci pohonných hmot. Pohyb spotřebitelské ceny benzinu Natural 95 je však podobný, tedy v prosinci dochází k jejímu mírnému snížení, v lednu roku 2004 se cena zvyšuje postupně až na 24,40 Kč/l v březnu roku 2004. Stejně tak dochází k pohybům v rámci nepřímých daní. Cena bez nepřímých daní až do února roku 2004 stále klesá, následně se zvyšuje, ale ani v březnu roku 2004 nedosahuje úrovně z počátku pozorování. Tab. 12 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,09

0,50

-0,59

46

54

15.1.2004

1,09

0,50

-0,59

46

54

15.2.2004

1,15

0,80

-0,35

70

30

15.3.2004

1,29

1,60

0,31

124

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní zpracování.

Změna nepřímých daní je v lednu roku 2004 ve výši 1,09 Kč/l benzinu Natural 95, dále pak narůstá vlivem zvyšování spotřebitelské ceny. Dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující tak odpovídá změnám spotřebitelské ceny.

74

Tržby prodávajícího Euro Oil jsou až do března roku 2004 nižší než v prosinci roku 2003, tedy před zvýšením sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Prodejce Euro Oil tak na kupující v lednu roku 2004 přenáší asi polovinu zvýšení nepřímých daní způsobené zvýšením sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 a k více než 100% přesunu této zátěže na kupující dochází až v březnu roku 2004. Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce ÖMV 1

Tab. 13

v Kč/litr benzinu Natural 95. Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

23,90

10,84

4,31

15,15

8,75

15.11.2003

23,50

10,84

4,24

15,08

8,42

15.12.2003

22,60

10,84

4,07

14,91

7,69

31.12.2003

22,90

10,84

4,13

14,97

7,93

1.1.2004

24,80

11,84

4,47

16,31

8,49

15.1.2004

24,50

11,84

4,42

16,26

8,24

15.2.2004

23,90

11,84

4,31

16,15

7,75

15.3.2004

25,30

11,84

4,56

16,40

8,90

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot ÖMV 1 cenu benzinu Natural 95 v období od října do prosince roku 2003 snižuje. K 1.1.2004 tento prodejce cenu významně zvyšuje, konkrétně o 1,90 Kč/l a dále ji do března roku 2004 několikrát mění. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty, největší nárůst daně z přidané hodnoty je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně spotřebitelské ceny benzinu Natural 95. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na benzin Natural 95 se pohybuje stejným směrem jako spotřebitelská cena a na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Cena bez daně se v závěru roku 2003 snižuje až na 7,69 Kč/l a následně opět vzrůstá a převyšuje i tyto ceny z měsíců počátku pozorování.

75

Tab. 13 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,34

1,90

0,56

142

0

15.1.2004

1,29

1,60

0,31

124

0

15.2.2004

1,18

1,00

-0,18

85

15

15.3.2004

1,43

2,40

0,97

168

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní zpracování.

Změna nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je poměrně velká, protože se zvýšila sazba spotřební daně z benzinu Natural 95, ale také daň z přidané hodnoty vlivem zvýšení spotřebitelských cen. Změna nepřímých daní v lednu, únoru a březnu roku 2004 oproti prosinci roku 2003 kolísá, protože s pohyby spotřebitelských cen se pohybuje i částka daně z přidané hodnoty. Dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující se ve zkoumaném období pohybuje od 1,00 Kč/l do 2,40 Kč/l benzinu Natural 95. Tržba prodejce ÖMV 1 se po odečtení nepřímých daní s výjimkou února roku 2004 oproti prosinci roku 2003 zvýšila. Dopad zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na prodávajícího je tedy nulový, pouze v únoru nese 15 % břemene zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Naopak tento prodejce v ostatních měsících pozorování roku 2004 využívá situace a zvyšuje cenu výrazně více než o změnu nepřímých daní. Dopad této skutečnosti na kupující je tedy více než 100%.

76

Tab. 14

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce ÖMV 2 v Kč/litr benzinu Natural 95.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

23,90

10,84

4,31

15,15

8,75

15.11.2003

23,90

10,84

4,31

15,15

8,75

15.12.2003

23,50

10,84

4,24

15,08

8,42

31.12.2003

23,50

10,84

4,24

15,08

8,42

1.1.2004

24,80

11,84

4,47

16,31

8,49

15.1.2004

24,80

11,84

4,47

16,31

8,49

15.2.2004

24,30

11,84

4,38

16,22

8,08

15.3.2004

25,30

11,84

4,56

16,40

8,90

Zdroj: Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot ÖMV 2 snižuje v prosinci roku 2003 cenu benzinu Natural 95 ze září a listopadu téhož roku. V lednu roku 2004 se tato cena zvyšuje o 1,30 Kč/l benzinu Natural 95, dále cena v únoru roku 2004 mírně klesá, a až v březnu roku 2004 dochází k výraznému nárůstu vlivem změny ceny ropy Brent, která není kompenzována poklesem kurzu koruny k dolaru. Částka nepřímých daní uvalených na benzin Natural 95 se pohybuje podobně jako spotřebitelské ceny a dále se zvyšuje se změnou sazby spotřební daně z této komodity. Cena benzinu Natural 95 bez nepřímých daní je v roce 2004 nižší než v roce 2003, pouze v březnu se výrazně zvyšuje vlivem zvýšení spotřebitelské ceny a převyšuje i částky z počátku prováděného pozorování. Tab. 14 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,23

1,30

0,07

106

0

15.1.2004

1,23

1,30

0,07

106

0

15.2.2004

1,14

0,80

-0,34

70

30

15.3.2004

1,32

1,80

0,48

136

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní zpracování.

Změna nepřímých daní je v lednu roku 2004 ve výši 1,23 Kč/l benzinu Natural 95, dále nepatrně klesá vlivem snížení spotřebitelské ceny, a naopak v březnu narůstá

77

vlivem zvýšení spotřebitelské ceny. Dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující tak odpovídá změnám spotřebitelské ceny. Tržby prodávajícího ÖMV 2 jsou v lednu 2004 nepatrně vyšší než v prosinci roku 2003, tedy před zvýšením sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Prodejce Shell 3 tak na kupující v lednu roku 2004 přenáší celé daňové břemeno zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95, pouze v únoru tohoto roku se o uvedené břemeno malou měrou dělí s kupujícími. Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Chemis

Tab.15

v Kč/litr benzinu Natural 95. Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

23,80

10,84

4,29

15,13

8,67

15.11.2003

23,50

10,84

4,24

15,08

8,42

15.12.2003

23,10

10,84

4,16

15,00

8,10

31.12.2003

23,10

10,84

4,16

15,00

8,10

1.1.2004

24,50

11,84

4,42

16,26

8,24

15.1.2004

24,50

11,84

4,42

16,26

8,24

15.2.2004

24,50

11,84

4,42

16,26

8,24

15.3.2004

24,90

11,84

4,49

16,33

8,57

Zdroj: Ritterová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Chemis cenu benzinu Natural 95 ve třech sledovaných měsících roku 2003 postupně snižoval. K 1.1.2004 pak tento prodejce cenu zvyšuje, konkrétně o 1,40 Kč/l a udržuje ji na stejné úrovni po zbytek zkoumaného období s výjimkou mírného navýšení v březnu roku 2004. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty. Největší nárůst daně z přidané hodnoty je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně spotřebitelské ceny benzinu Natural 95. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na benzin Natural 95, se pohybuje stejným směrem jako spotřebitelská cena a na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Cena bez daně se v závěru roku 2003 snižuje až na 8,10 Kč/l a následně opět vzroste, nicméně nedosáhne úrovně prvních měsíců tohoto pozorování.

78

Tab. 15 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,26

1,40

0,14

111

0

15.1.2004

1,26

1,40

0,14

111

0

15.2.2004

1,26

1,40

0,14

111

0

15.3.2004

1,33

1,80

0,47

135

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní zpracování.

Změna nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je kromě března totožná, protože cena benzinu Natural 95 se v lednu a únoru roku 2004 nemění, daň z přidané hodnoty tak zůstává v tomto období na stejné úrovni. Také změna ceny stanovená stejným způsobem je v lednu a únoru roku 2004 stejná. Dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující je právě ve výši 1,40 Kč/l benzinu Natural 95, pouze v březnu roku 2004 je vyšší. Tržba prodejce Chemis se po odečtení nepřímých daní zvýšila o 0,14 Kč za prodaný litr benzinu Natural 95, v březnu roku 2004 bylo zvýšení ještě patrnější. Dopad zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na prodávajícího je tedy nulový, naopak tento prodejce využívá situace a zvyšuje cenu o více než změnu nepřímých daní. Dopad této skutečnosti na kupující je tedy více než 100%. Tab. 16

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Pap Oil v Kč/litr benzinu Natural 95.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

23,50

10,84

4,24

15,08

8,42

15.11.2003

23,10

10,84

4,16

15,00

8,10

15.12.2003

23,10

10,84

4,16

15,00

8,10

31.12.2003

23,10

10,84

4,16

15,00

8,10

1.1.2004

24,30

11,84

4,38

16,22

8,08

15.1.2004

24,30

11,84

4,38

16,22

8,08

15.2.2004

24,50

11,84

4,42

16,26

8,24

15.3.2004

24,50

11,84

4,42

16,26

8,24

Zdroj: Ritterová (2005), vlastní šetření a zpracování.

79

Prodejce pohonných hmot Pap Oil snižuje cenu benzinu Natural 95 ze září roku 2003 v listopadu a prosinci téhož roku. V lednu roku 2004 se tato cena zvyšuje o 1,10 Kč/l benzinu Natural 95, dále cena ještě roste od února roku 2004. Částka nepřímých daní uvalených na benzin Natural 95 se pohybuje podobně jako spotřebitelské ceny a dále se zvyšuje se změnou sazby spotřební daně z této komodity. Cena benzinu Natural 95 bez nepřímých daní je v roce 2004 nižší než v září roku 2003, ale převyšuje ostatní částky sledované v roce 2003. Tab. 16 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,22

1,20

-0,02

98

2

15.1.2004

1,22

1,20

-0,02

98

2

15.2.2004

1,26

1,40

0,14

111

0

15.3.2004

1,26

1,40

0,14

111

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní zpracování.

Změna nepřímých daní je v lednu roku 2004 ve výši 1,22 Kč na litr benzinu Natural 95, a dále ještě roste vlivem zvýšení spotřebitelské ceny. Dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující odpovídá změnám spotřebitelské ceny. Tržby prodávajícího Pap Oil jsou v lednu roku 2004 nepatrně nižší než v prosinci roku 2003, tedy před zvýšením sazby spotřební daně z benzinu Natural 95, od února roku 2004 jsou již naopak vyšší. Prodejce Pap Oil tak na kupující přenáší významnou část zvýšení sazby spotřební daně, nicméně daňový přesun zde v lednu roku 2004 není více než 100%, k této skutečnosti dochází až od února tohoto roku.

80

Tab. 17

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Agip 1 v Kč/litr benzinu Natural 95.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

24,90

10,84

4,49

15,33

9,57

15.11.2003

24,90

10,84

4,49

15,33

9,57

15.12.2003

24,50

10,84

4,42

15,26

9,24

31.12.2003

24,50

10,84

4,42

15,26

9,24

1.1.2004

24,50

11,84

4,42

16,26

8,24

15.1.2004

24,50

11,84

4,42

16,26

8,24

15.2.2004

25,80

11,84

4,65

16,49

9,31

15.3.2004

25,80

11,84

4,65

16,49

9,31

Zdroj: Ritterová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Agip 1 uplatňuje po celé zkoumané velmi vysokou cenu benzinu Natural 95 v porovnání s ostatními pozorovanými prodejci pohonných hmot. Pohyb spotřebitelské ceny Benzinu Natural 95 je však alespoň v roce 2003 podobný, tedy v prosinci dochází k jejímu mírnému snížení. V lednu roku 2004 však cena zůstává nezměněna, zvyšuje se až od února roku 2004. Stejně tak dochází k pohybům v rámci nepřímých daní. Cena bez nepřímých daní až do února roku 2004 nemění, následně se zvyšuje, ale ani v březnu roku 2004 nedosahuje úrovně z počátku pozorování. Tab. 17 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,00

0,00

-1,00

0

100

15.1.2004

1,00

0,00

-1,00

0

100

15.2.2004

1,23

1,30

0,07

106

0

15.3.2004

1,23

1,30

0,07

106

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní zpracování.

Změna nepřímých daní je v lednu roku 2004 právě 1,00 Kč/l benzinu Natural 95, tedy odpovídá změně sazby spotřební daně, dále pak narůstá vlivem zvyšování spotřebitelské ceny. Dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující odpovídá změnám spotřebitelské ceny. 81

Tržby prodávajícího Agip 1 jsou do února roku 2004 nižší než v prosinci roku 2003, tedy před zvýšením sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Prodejce Agip 1 tak na kupující v lednu roku 2004 nepřenáší břemeno zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95, k přesunu tohoto břemene, o více než 100%, dochází až v únoru roku 2004. Tab. 18

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Agip 2 v Kč/litr benzinu Natural 95.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

23,90

10,84

4,31

15,15

8,75

15.11.2003

23,90

10,84

4,31

15,15

8,75

15.12.2003

23,50

10,84

4,24

15,08

8,42

31.12.2003

23,50

10,84

4,24

15,08

8,42

1.1.2004

24,80

11,84

4,47

16,31

8,49

15.1.2004

24,80

11,84

4,47

16,31

8,49

15.2.2004

24,30

11,84

4,38

16,22

8,08

15.3.2004

24,90

11,84

4,49

16,33

8,57

Zdroj: Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Agip 2 cenu benzinu Natural 95 v období od října do prosince roku 2003 snižuje. K 1.1.2004 tento prodejce cenu významně zvyšuje, konkrétně o 1,30 Kč/l a dále ji do března roku 2004 několikrát mění. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty, největší nárůst daně z přidané hodnoty je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně spotřebitelské ceny benzinu Natural 95. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na benzin Natural 95, se pohybuje stejným směrem jako spotřebitelská cena a na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Cena bez daně se v závěru roku 2003 snižuje na 8,42 Kč/l a následně opět vzrůstá ale nepřevyšuje ceny z měsíců počátku pozorování.

82

Tab. 18 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,23

1,30

0,07

106

0

15.1.2004

1,23

1,30

0,07

106

0

15.2.2004

1,14

0,80

-0,34

70

30

15.3.2004

1,25

1,40

0,15

112

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní zpracování.

Změna nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je poměrně velká, protože se zvýšila sazba spotřební daně z benzinu Natural 95, ale také daň z přidané hodnoty vlivem zvýšení spotřebitelských cen. Změna nepřímých daní v lednu, únoru a březnu roku 2004 oproti prosinci roku 2003 kolísá, protože s pohyby spotřebitelských cen se pohybuje i částka daně z přidané hodnoty. Dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující se ve zkoumaném období pohybuje od 0,80 Kč/l do 1,40 Kč/l benzinu Natural 95. Tržba prodejce Agip 2 se po odečtení nepřímých daní s výjimkou února roku 2004 oproti prosinci roku 2003 zvýšila. Dopad zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na prodávajícího je tedy nulový, pouze v únoru nese 30 % břemene zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Naopak tento prodejce v ostatních měsících pozorování roku 2004 využívá situace a zvyšuje cenu více než o změnu nepřímých daní. Dopad této skutečnosti na kupující je tedy více než 100%.

83

Tab. 19

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Benzina v Kč/litr benzinu Natural 95.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

24,50

10,84

4,42

15,26

9,24

15.11.2003

24,50

10,84

4,42

15,26

9,24

15.12.2003

23,60

10,84

4,26

15,10

8,50

31.12.2003

23,60

10,84

4,26

15,10

8,50

1.1.2004

24,80

11,84

4,47

16,31

8,49

15.1.2004

24,80

11,84

4,47

16,31

8,49

15.2.2004

24,50

11,84

4,42

16,26

8,24

15.3.2004

25,50

11,84

4,60

16,44

9,06

Zdroj: Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Benzina výrazně snižuje cenu benzinu Natural 95 ze září a listopadu roku 2003 v prosinci téhož roku. V lednu roku 2004 se tato cena zvyšuje o 1,20 Kč/l benzinu Natural 95, dále cena v únoru roku 2004 mírně klesá, a až v březnu roku 2004 dochází k výraznému nárůstu, vlivem změny ceny ropy Brent, která není kompenzována poklesem kurzu koruny k dolaru. Částka nepřímých daní uvalených na benzin Natural 95 se pohybuje podobně jako spotřebitelské ceny a dále se zvyšuje se změnou sazby spotřební daně z této komodity. Cena benzinu Natural 95 bez nepřímých daní je v roce 2004 nižší než v roce 2003, pouze v březnu se výrazně zvyšuje vlivem zvýšení spotřebitelské ceny, ale nepřevyšuje částky z počátku prováděného pozorování. Tab. 19 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,21

1,20

-0,01

99

1

15.1.2004

1,21

1,20

-0,01

99

1

15.2.2004

1,16

0,90

-0,26

78

22

15.3.2004

1,34

1,90

0,56

142

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní zpracování.

Změna nepřímých daní je v lednu roku 2004 ve výši 1,21 Kč/l benzinu Natural 95, dále nepatrně klesá vlivem snížení spotřebitelské ceny, a naopak v březnu

84

narůstá vlivem zvýšení spotřebitelské ceny. Dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující odpovídá změnám spotřebitelské ceny. Tržby prodejce pohonných hmot Benzina jsou v lednu 2004 v podstatě totožné jako

v prosinci roku 2003, tedy před zvýšením sazby spotřební daně z benzinu

Natural 95. Tento prodejce tak na kupující v lednu roku 2004 přenáší celé daňové břemeno zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95, pouze v únoru tohoto roku se o uvedené břemeno malou měrou dělí s kupujícími. V březnu roku 2004 je přesun břemene zvýšení sazby spotřební daně výrazně nadproporcionální. Tab. 20

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Avia v Kč/litr benzinu Natural 95.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

23,50

10,84

4,24

15,08

8,42

15.11.2003

23,50

10,84

4,24

15,08

8,42

15.12.2003

23,30

10,84

4,20

15,04

8,26

31.12.2003

23,30

10,84

4,20

15,04

8,26

1.1.2004

24,50

11,84

4,42

16,26

8,24

15.1.2004

24,50

11,84

4,42

16,26

8,24

15.2.2004

24,10

11,84

4,35

16,19

7,91

15.3.2004

24,50

11,84

4,42

16,26

8,24

Zdroj: Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Avia cenu benzinu Natural 95 v období od října do prosince roku 2003 snižuje. K 1.1.2004 tento prodejce cenu zvyšuje, konkrétně o 1,20 Kč/l a dále ji do března roku 2004 několikrát mění. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty, největší nárůst daně z přidané hodnoty je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně spotřebitelské ceny benzinu Natural 95. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na benzin Natural 95, se pohybuje stejným směrem jako spotřebitelská cena, kdy na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Cena bez daně se v závěru roku 2003 snižuje až na 8,26 Kč/l a kromě snížení v únoru roku 2004 zůstává na úrovní pozorování k 1.1.2004.

85

Tab. 20 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,22

1,20

-0,02

99

1

15.1.2004

1,22

1,20

-0,02

99

1

15.2.2004

1,15

0,80

-0,35

70

30

15.3.2004

1,22

1,20

-0,02

99

1

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní zpracování.

Změna nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je poměrně velká, protože se zvýšila sazba spotřební daně z benzinu Natural 95, ale také daň z přidané hodnoty vlivem zvýšení spotřebitelských cen. Změna nepřímých daní v lednu a březnu roku 2004 oproti prosinci roku 2003 je stejná, pouze v únoru téhož roku se tato hodnota snižuje vlivem snížení spotřebitelské ceny . Dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující se ve zkoumaném období pohybuje od 0,80 Kč/l do 1,20 Kč/l benzinu Natural 95. Tržba prodejce Avia se po odečtení nepřímých daní v roce 2004 oproti prosinci roku 2003 snižuje, ale pouze v únoru roku 2004 je toto snížení významné. Dopad zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na prodávajícího je tedy v podstatě nulový, pouze v únoru nese 30 % břemene zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Naopak prodejce v ostatních měsících pozorování roku 2004 přesouvá na kupující celé daňové břemeno zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95.

86

Tab. 21

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Aral 1 v Kč/litr benzinu Natural 95.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

25,50

10,84

4,60

15,44

10,06

15.11.2003

25,50

10,84

4,60

15,44

10,06

15.12.2003

24,90

10,84

4,49

15,33

9,57

31.12.2003

24,90

10,84

4,49

15,33

9,57

1.1.2004

26,10

11,84

4,71

16,55

9,55

15.1.2004

26,10

11,84

4,71

16,55

9,55

15.2.2004

25,90

11,84

4,67

16,51

9,39

15.3.2004

26,30

11,84

4,74

16,58

9,72

Zdroj: Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Shell 2 prodával benzin Natural 95 za poměrně vysokou cenu v posledních měsících roku 2003, alespoň ve srovnání s ostatními zde pozorovanými cenami, nicméně v prosinci ji mírně snižuje. K 1.1.2004 tento prodejce cenu zvyšuje, konkrétně o 1,20 Kč/l a udržuje ji na téměř stejné úrovni po zbytek zkoumaného období. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty. Největší nárůst daně z přidané hodnoty je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně spotřebitelské ceny benzinu Natural 95. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na benzin Natural 95, se pohybuje stejným směrem jako spotřebitelská cena, kdy na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Cena bez daně se v závěru roku 2003 snížila až na 9,57 Kč/l a následně opět vzrostla, nicméně nedosáhla úrovně prvních měsíců tohoto pozorování. Tab. 21 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,22

1,20

-0,02

99

1

15.1.2004

1,22

1,20

-0,02

99

1

15.2.2004

1,18

1,00

-0,18

85

15

15.3.2004

1,25

1,40

0,15

112

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Zdroj: vlastní zpracování.

87

Dopad na prodávajícího (%)

Změna nepřímých daní je v lednu roku 2004 ve výši 1,22 Kč/l benzinu Natural 95, dále nepatrně klesá vlivem snížení spotřebitelské ceny, a naopak v březnu narůstá vlivem zvýšení spotřebitelské ceny. Dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující odpovídá změnám spotřebitelské ceny. Tržby prodávajícího Aral 1 jsou v lednu 2004 téměř stejné jako v prosinci roku 2003, tedy před zvýšením sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Prodejce Aral 1 tak na kupující v lednu roku 2004 přenáší celé břemeno zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95, v únoru tohoto roku se o uvedené břemeno malou měrou dělí s kupujícími, a v březnu je již přesun zvýšení daňové zátěže nadproporcionální. Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Aral 2

Tab. 22

v Kč/litr benzinu Natural 95. Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

23,50

10,84

4,24

15,08

8,42

15.11.2003

23,50

10,84

4,24

15,08

8,42

15.12.2003

22,60

10,84

4,07

14,91

7,69

31.12.2003

22,60

10,84

4,07

14,91

7,69

1.1.2004

23,80

11,84

4,29

16,13

7,67

15.1.2004

23,30

11,84

4,20

16,04

7,26

15.2.2004

23,50

11,84

4,24

16,08

7,42

15.3.2004

24,60

11,84

4,44

16,28

8,32

Zdroj: Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Aral 2 snižuje v prosinci roku 2003 cenu benzinu Natural 95 ze září a listopadu téhož roku. V lednu roku 2004 se tato cena zvyšuje o 1,20 Kč/l benzinu Natural 95, dále mírně kolísá, a až v březnu roku 2004 dochází k výraznému nárůstu vlivem změny ceny ropy Brent, která není kompenzována poklesem kurzu koruny k dolaru. Částka nepřímých daní uvalených na benzin Natural 95 se pohybuje podobně jako spotřebitelské ceny, a dále se zvyšuje se změnou sazby spotřební daně z této komodity. Cena benzinu Natural 95 bez nepřímých daní je v roce 2004 nižší než v roce 2003, pouze v březnu se výrazně zvyšuje vlivem zvýšení spotřebitelské ceny, ale nepřevyšuje částky z počátku prováděného pozorování.

88

Tab. 22 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,22

1,20

-0,02

98

2

15.1.2004

1,13

0,70

-0,43

62

38

15.2.2004

1,17

0,90

-0,27

77

23

15.3.2004

1,37

2,00

0,63

146

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní zpracování.

Změna nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je ve zkoumaných okamžicích podobná, protože cena benzinu Natural 95 se od ledna do března roku 2004 příliš nemění. Také změna ceny stanovovaná stejným způsobem je v lednu, únoru a březnu roku 2004 přibližně stejná. Dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující je ve výši 0,70 Kč/l až 2,00 Kč/l benzinu Natural 95. Tržba prodejce Aral 2 se po odečtení nepřímých daní snížila ve všech zkoumaných okamžicích roku 2004 kromě února. Dopad zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na prodávajícího se tedy pohybuje od 0 % do 38 %. Dopad této skutečnosti na kupující je tedy více než 100% pouze v rámci jednoho pozorování z února roku 2004. Tab. 23

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Aral 3 v Kč/litr benzinu Natural 95.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

24,50

10,84

4,42

15,26

9,24

15.11.2003

24,50

10,84

4,42

15,26

9,24

15.12.2003

24,10

10,84

4,35

15,19

8,91

31.12.2003

23,50

10,84

4,24

15,08

8,42

1.1.2004

24,70

11,84

4,45

16,29

8,41

15.1.2004

24,70

11,84

4,45

16,29

8,41

15.2.2004

24,30

11,84

4,38

16,22

8,08

15.3.2004

25,30

11,84

4,56

16,40

8,90

Zdroj: Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Aral 3 prodával benzin Natural 95 za cenu 24,50 Kč/l v posledních měsících roku 2003, nicméně v prosinci ji mírně snižuje. K 1.1.2004 tento

89

prodejce cenu zvyšuje, konkrétně o 1,20 Kč/l a dále se cena v rámci zkoumaného období ještě několikrát mění. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty. Největší nárůst daně z přidané hodnoty je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně spotřebitelské ceny benzinu Natural 95. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na benzin Natural 95, se pohybuje stejným směrem jako spotřebitelská cena a na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Cena bez daně se v závěru roku 2003 snížila až na 8,42 Kč/l a následně dále klesala, v březnu roku 2004 opět vzrostla, nicméně nedosáhla úrovně prvních měsíců tohoto pozorování. Tab. 23 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

∆ tržby

Dopad na

Dopad na

(Kč/l)

(Kč/l)

prodávajících (Kč/l)

kupující (%)

prodávajícího (%)

1.1.2004

1,21

1,20

-0,01

99

1

15.1.2004

1,21

1,20

-0,01

99

1

15.2.2004

1,14

0,80

-0,34

70

30

15.3.2004

1,32

1,80

0,48

136

0

Datum

Zdroj: vlastní zpracování.

Změna nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je poměrně velká, protože se zvýšila sazba spotřební daně z benzinu Natural 95, ale také daň z přidané hodnoty vlivem zvýšení spotřebitelských cen. Změna nepřímých daní v lednu, únoru a březnu roku 2004 oproti prosinci roku 2003 kolísá, protože s pohyby spotřebitelských cen se pohybuje i částka daně z přidané hodnoty. Dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující se ve zkoumaném období pohybu od 0,80 Kč/l do 1,80 Kč/l benzinu Natural 95. Tržba prodejce Aral 3 se po odečtení nepřímých daní v lednu roku 2004 oproti prosinci roku 2003 nezměnila, v únoru poklesla a v březnu se naopak zvýšila. Dopad zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na prodávajícího je tedy v lednu a březnu nulový, pouze v únoru nese 30 % břemene zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Významnou část břemene tak nese kupující, v březnu dokonce více než 100 %.

90

V rámci syntézy dílčích výsledků byly stanoveny průměrné ceny benzinu Natural 95 v okamžicích pozorování těchto cen u jednotlivých prodejců pohonných hmot, a tak lze stanovit také průměrné výše daně z přidané hodnoty, nepřímých daní celkem, změny cen, tržeb prodávajících, dopadu na prodávající i kupující. Průměrné ceny benzinu Natural 95 jsou také součástí pozorování Českého statistického úřadu, lze tedy stanovit rovněž všechny uvedené průměrné výše u těchto cen a porovnávat je s hodnotami vycházejícími z vlastního pozorování. Graf 22

Průměrné ceny benzinu Natural 95 dle měření a dle ČSÚ. 26,00 25,50 25,00

Průměrná cena 24,50 (Kč/l) 24,00 23,50 23,00 1

2

3

4

5

6

Měsíce od října 2003 do března 2004 Pozorování

ČSÚ

Zdroj: ČSÚ, Tolar (2004), Ritterová (2005), Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Pozorování cen benzinu Natural 95 v rámci disertační práce bylo prováděno u 15 prodejců pohonných hmot v Jihomoravském kraji České republiky. Z grafu 22 je patrné, že průměrné ceny benzinu Natural 95 v rámci celé České republiky jsou ve všech zkoumaných okamžicích vyšší než průměrné ceny vlastního pozorování. Vývoj cen benzinu Natural 95 v rámci měření i dle Českého statistického úřadu však mají velmi podobný průběh, pouze v rámci vlastního měření jsou ceny vždy o 0,29 až 0,59 Kč za litr benzinu Natural 95 nižší než dle ČSÚ.

91

Tab. 24

Průměrný dopad změny sazby spotřební daně u prodejců v Kč/litr benzinu Natural 95 podle měření.

Měsíc/rok

ØP

SPD

Ø DPH

SPD+Ø DPH

Ø P-SPD-Ø DPH

10/2003

24,14

10,84

4,35

15,19

8,95

11/2003

24,03

10,84

4,33

15,17

8,86

12/2003

23,54

10,84

4,24

15,08

8,46

01/2004

24,63

11,84

4,44

16,28

8,35

02/2004

24,55

11,84

4,43

16,27

8,28

03/2004

25,25

11,84

4,55

16,39

8,86

Zdroj: Tolar (2004), Ritterová (2005), Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Průměrná cena benzinu Natural 95 se podle měření od října do prosince roku 2003 snižovala. K významnému nárůstu této ceny o 1,09 Kč/l došlo k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně uvalené na benzin Natural 95 od tohoto data. V únoru roku 2004 se průměrná spotřebitelská cena benzinu Natural 95 mírně snížila, ale v březnu vzrostla až na 25,25 Kč/l, především vlivem nárůstu ceny ropy Brent bez kompenzace poklesu kurzu koruny k dolaru. Stejným směrem jako průměrné spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty, největší nárůst průměrné výše daně z přidané hodnoty je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně průměrné spotřebitelské ceny benzinu Natural 95. Průměrná výše nepřímých daní celkem, respektive jejich průměrná výše, tedy průměrná výše daně z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na benzin Natural 95, se pohybuje stejným směrem jako průměrná spotřebitelská cena a na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Průměrná cena bez daně se v závěru roku 2003 snižuje až na 8,46 Kč/l a dále klesá do února roku 2004 až na 8,28 Kč/l. V březnu roku 2004 dochází k výraznému nárůstu této ceny, která však nepřevyšuje ceny z počátku pozorování. Tab. 24 -

pokračování.

∆SPD+∆Ø DPH

ƯP

∆ Ø tržby

Ø dopad na

Ø dopad na

(Kč/l)

(Kč/l)

prodávajících (Kč/l)

kupující (%)

prodávající (%)

01/2004

1,20

1,09

-0,11

91

9

02/2004

1,19

1,01

-0,18

85

15

03/2004

1,31

1,71

0,40

130

0

Měsíc/rok

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

92

Změna průměrné výše nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je poměrně velká, protože se zvýšila sazba spotřební daně z benzinu Natural 95, ale také průměrná výše daně z přidané hodnoty vlivem zvýšení spotřebitelských cen. Změna průměrné výše nepřímých daní v lednu a únoru roku 2004 oproti prosinci roku 2003 je téměř stejná, pouze v březnu tohoto roku se průměrná hodnota zvyšuje vlivem zvyšování spotřebitelských cen benzinu Natural 95 u pozorovaných prodejců pohonných hmot. Průměrný dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující se ve zkoumaném období pohybuje od 1,01 Kč/l do 1,71 Kč/l benzinu Natural 95. Průměrná tržba pozorovaných subjektů se v lednu a únoru roku 2004 po odečtení nepřímých daní v roce 2004 oproti prosinci roku 2003 snížila, v březnu roku 2004 se naopak zvyšuje. Průměrný dopad zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na prodávající je tedy velmi nízký, pouze v únoru nesou průměrně 15 % břemene zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Naopak v ostatních měsících pozorování roku 2004 prodejci přesouvají na kupující průměrně celé nebo téměř celé břemeno zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Tab. 25

Průměrný dopad změny sazby spotřební daně u prodejců v Kč/litr benzinu Natural 95 podle ČSÚ.

Měsíc/rok

ØP

SPD

Ø DPH

SPD+Ø DPH

Ø P-SPD-Ø DPH

10/2003

24,5

10,84

4,42

15,26

9,24

11/2003

24,32

10,84

4,38

15,22

9,10

12/2003

24,13

10,84

4,35

15,19

8,94

01/2004

25,18

11,84

4,54

16,38

8,80

02/2004

24,99

11,84

4,51

16,35

8,64

03/2004

25,74

11,84

4,64

16,48

9,26

Zdroj: ČSÚ, vlastní šetření a zpracování.

Průměrná cena benzinu Natural 95 v České republice se podle Českého statistického úřadu od října do prosince roku 2003 také snižovala. K významnému nárůstu této ceny o 1,05 Kč/l došlo k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně uvalené na benzin Natural 95 od tohoto data. V únoru roku 2004 se průměrná spotřebitelská cena benzinu Natural 95 mírně snížila, ale v březnu vzrostla až na

93

25,74 Kč/l. Uvedené průměrné hodnoty ukazatelů jsou tedy velmi blízké průměrným hodnotám pozorovaným u prodejců pohonných hmot autorem této práce. Stejným směrem jako průměrné spotřebitelské ceny benzinu Natural 95 v České republice se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty, největší nárůst průměrné úrovně daně z přidané hodnoty je patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně průměrné spotřebitelské ceny benzinu Natural 95. Průměrná výše nepřímých daní celkem, respektive jejich průměrná výše, tedy průměrná výše daně z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na benzin Natural 95, se pohybuje stejným směrem jako průměrná spotřebitelská cena a na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Průměrná cena bez daně se v závěru roku 2003 snižuje až na 8,94 Kč/l a dále klesá do února roku 2004 až na 8,64 Kč/l. V březnu roku 2004 dochází k výraznému nárůstu této ceny, která však nepřevyšuje průměrné ceny bez nepřímých daní z konce roku 2003. Tab. 25 -

pokračování.

∆SPD+∆Ø DPH

ƯP

(Kč/l)

(Kč/l)

01/2004

1,19

1,05

-0,14

88

12

02/2004

1,16

0,86

-0,30

74

16

03/2004

1,29

1,61

0,32

125

0

Měsíc/rok

∆ Ø tržby

Ø dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Ø dopad na prodávající (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna průměrné úrovně nepřímých daní ve spotřebitelských cenách benzinu Natural 95 dle Českého statistického úřadu na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je poměrně velká, protože se zvýšila sazba spotřební daně z benzinu Natural 95, ale také průměrná výše daně z přidané hodnoty vlivem zvýšení spotřebitelských cen. Změna průměrné výše nepřímých daní v lednu a únoru roku 2004 oproti prosinci roku 2003 je téměř stejná, pouze v březnu tohoto roku se tato průměrná hodnota zvyšuje vlivem zvyšování spotřebitelských cen benzinu Natural 95 u prodejců pohonných hmot v České republice. Průměrný dopad změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující v České republice se ve zkoumaném období pohybu od 0,86 Kč/l do 1,61 Kč/l benzinu Natural 95. Průměrná tržba pozorovaných subjektů se v lednu a únoru roku 2004 po odečtení nepřímých daní v roce 2004 oproti prosinci roku 2003 snížila, v březnu roku 2004 se naopak zvýšila, stejně jako v rámci vlastního pozorování. 94

Průměrný dopad zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na prodávající v České republice je tedy velmi nízký, v lednu a v únoru nesou průměrně 12 %, respektive 16 % daňového břemene zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 v České republice. V březnu roku 2004 prodejci přesouvají na kupující benzinu Natural 95 průměrně více než 100 % zvýšení daňového břemene v rámci nepřímých daní, přesun daně je tedy nadproporcionální. Vývoj spotřeby benzínů obecně v České republice je zaznamenám v tabulce 25. Jedná se o spotřebu benzinů v letech 1999 až 2004, údaje z roku 2005 nejsou v době tvorby této práce dostupné. Vývoj spotřeby benzínů v ČR v letech 1999 až 2004.

Tab. 26 Rok

Spotřeba benzínů (tis. l)

1999

338 536

2000

320 422

2001

316 889

2002

287 620

2003

280 062

2004

267 860

Zdroj: ČSÚ, vlastní šetření a zpracování.

Z hlediska větší přehlednosti a patrnosti trendu ve spotřebě benzinů v České republice jsou uvedené hodnoty zaznamenány v grafu 22. Graf 22

Vývoj spotřeby benzínů v ČR v letech 1999 až 2004.

400000 350000 300000 250000 Spotřeba 200000 (tis. l.) 150000 100000 50000 0 1999

2000

2001

2002 Rok

Zdroj: ČSÚ, vlastní šetření a zpracování.

95

2003

2004

Z tabulky 25 a grafu 22 je zřejmý neustálý mírný pokles spotřeby benzinů v České republice v rámci let 1999 až 2004. V roce 2004 pokles spotřeby není významně odlišný od poklesů v předchozích letech, proto lze zdůraznit, že na množství spotřebovaných benzinů v České republice v roce 2004 změna sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 neměla žádný, nebo zanedbatelný vliv. Je tedy zřejmé, že významnou roli při zvyšování sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 hrála především fiskální funkce této daně, nikoliv funkce ostatní.

5.5.2. Incidence spotřební daně z motorové nafty Incidence spotřební daně z nafty je stanovována, stejně jako v předchozí části u benzinu Natural 95, na základě spotřebitelských cen zjišťovaných v období změn sazeb spotřební daně z minerálních olejů na přelomu roku 2003 a 2004. Spotřebitelské ceny jsou identifikovány v měsíčních intervalech, výjimku tvoří okamžik změny sazby spotřební daně k 1.1.2004, kdy jsou spotřebitelské ceny opět zjišťovány k 31.12.2003 a k 1.1.2004. Spotřebitelské ceny jsou identifikovány u stejných prodejců pohonných hmot jako v případě benzinu Natural 95. Z hlediska přehlednosti je stanovení dopadů změn sazby spotřební daně opět rozdělen u každého prodejce pohonných hmot vždy do dvou souvisejících tabulek. Sazba spotřební daně z nafty platná do 31.12.2003 byla 8 150 Kč/ 1 000 l, tedy 8,15 Kč/l, sazba daně z přidané hodnoty je základní, tedy 22 %, a je stanovována opět z ceny včetně daně spotřební. Sazba spotřební daně z nafty platná do 1.1.2004 je 9 950 Kč/ 1 000 l, tedy 9,95 Kč/l, sazba daně z přidané hodnoty se oproti roku 2003 až do 1.5.2004 nemění, ale částka daně se opět mění se změnou ceny nafty včetně spotřební daně. V následujícím textu jsou identifikovány dopady změny sazby spotřební daně z nafty u jednotlivých prodejců pohonných hmot ve stejném pořadí jako u stanovení daňové incidence v rámci změny sazby spotřební daně z benzinu Natural 95.

96

Tab. 27

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Shell 1 v Kč/litr motorové nafty.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

15.11.2003

21,30

8,15

3,84

11,99

9,31

15.12.2003

19,90

8,15

3,59

11,74

8,16

31.12.2003

20,20

8,15

3,64

11,79

8,41

1.1.2004

23,10

9,95

4,16

14,11

8,99

15.1.2004

23,10

9,95

4,16

14,11

8,99

15.2.2004

22,90

9,95

4,13

14,08

8,82

15.3.2004

24,20

9,95

4,36

14,31

9,89

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Shell 1 v posledních měsících roku 2003 cenu nafty snižuje až o 1,00 Kč/l, k mírnému zvýšení přistupuje až v závěru roku. K 1.1.2004 tento prodejce cenu výrazně zvyšuje, konkrétně o 2,90 Kč/l a udržuje ji v těchto relacích i po zbytek zkoumaného období, s výjimkou dalšího výrazného zvýšení v březnu 2004. Spotřební daň ve výši 8,15 Kč/l se k 1.1.2004 zvyšuje na 9,95 Kč/l. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty, největší nárůst této daně je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší korekci spotřebitelské ceny nafty. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na naftu, se pohybuje logicky opět stejným směrem jako spotřebitelská cena. Na přelomu let 2003 a 2004 dochází k jejich významnému nárůstu především vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Jestliže odečteme od spotřebitelské ceny částku nepřímých daní, získáme cenu bez daně, která se v závěru roku 2003 snižuje až na 8,16 Kč/l a následně opět roste až do března roku 2004 na 9,89 Kč/l.

97

Tab. 27 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

2,32

2,90

0,58

125

0

15.1.2004

2,32

2,90

0,58

125

0

15.2.2004

2,29

2,70

0,41

118

0

15.3.2004

2,52

4,00

1,48

159

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Součtem změny spotřební daně v jednotlivých okamžicích pozorování spotřebitelských cen oproti ceně platné k 31.12.2003 a změny daně z přidané hodnoty opět v jednotlivých okamžicích pozorování spotřebitelských cen oproti ceně platné k 31.12.2003 získáme změnu nepřímých daní celkem způsobenou změnou sazby spotřební daně z nafty z již zmíněných 8,15 Kč/l na 9,95 Kč/l nafty. Konstrukce změny ceny je podobná, jedná se o rozdíl spotřebitelských cen v jednotlivých okamžicích pozorování v roce 2004 a ceny platné k 31.12.2003. Tato změna ceny je současně ukazatelem dopadu na kupujícího v korunách za litr nafty v rámci změny sazby spotřební daně z nafty. Změna tržby prodejce pohonných hmot v korunách za litr je stanovena jako rozdíl změny ceny a změny nepřímých daní v jednotlivých okamžicích pozorování spotřebitelských cen. Následně je dopad na kupujícího vyjádřen v procentech, jedná se tedy o podíl změny nepřímých daní a změny spotřebitelské ceny s následným vyjádřením v procentech. V případě, že je změna tržby prodávajícího záporná, tedy tržba se sníží, pak nelze stanovit jiný dopad na prodávajícího než nulový, jedná se o podíl změny tržby prodávajícího a změny spotřebitelské ceny vyjádřený v procentech. U prodejce Shell 1 je ve všech zkoumaných okamžicích roku 2004 dopad na spotřebitele více než 100%, a tak dopad na prodejce je logicky nulový. Veškeré břemeno zvýšení sazby spotřební daně z nafty tedy nese kupující a prodávající dokonce využívá situace a zvyšuje své tržby z litru nafty díky zvýšení spotřebitelských cen o více, než bylo zvýšení nepřímých daní vlivem zvýšení sazby spotřební daně z nafty.

98

Tab. 28

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Shell 2 v Kč/litr motorové nafty.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

21,50

8,15

3,88

12,03

9,47

15.11.2003

21,50

8,15

3,88

12,03

9,47

15.12.2003

21,30

8,15

3,84

11,99

9,31

31.12.2003

21,30

8,15

3,84

11,99

9,31

1.1.2004

23,70

9,95

4,27

14,22

9,48

15.1.2004

23,40

9,95

4,22

14,17

9,23

15.2.2004

23,40

9,95

4,22

14,17

9,23

15.3.2004

24,90

9,95

4,49

14,44

10,46

Zdroj: Ritterová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Shell 2 prodával naftu v posledních měsících roku 2003 za téměř konstantní cenu. K 1.1.2004 tento prodejce cenu zvyšuje, konkrétně o 2,40 Kč/l a udržuje ji na obdobné úrovni po zbytek zkoumaného období s výjimkou března roku 2004, kdy cenu opět výrazně zvyšuje. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty. Největší nárůst daně z přidané hodnoty je patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně spotřebitelské ceny nafty. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na naftu, se pohybuje stejným směrem jako spotřebitelská cena, kdy na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Cena bez daně se v závěru roku 2003 snížila až na 9,31 Kč/l, následně opět vzrostla a dosáhla vyšší úrovně než v prvních měsících tohoto pozorování. Tab. 28 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

2,23

2,40

0,17

107

0

15.1.2004

2,18

2,10

-0,08

96

4

15.2.2004

2,18

2,10

-0,08

96

4

15.3.2004

2,45

3,60

1,15

147

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

99

Dopad na prodávajícího (%)

Změna nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 se pohybuje v rozmezí od 2,18 Kč/l do 2,45 Kč/l. Změna ceny stanovená stejným způsobem je pak 2,10 Kč/l až 3,60 Kč/l. Dopad změny sazby spotřební daně z nafty na spotřebitele se tedy pohybuje právě v těchto mezích. Tržba prodejce Shell 2 se po odečtení nepřímých daní příliš nemění, pouze v březnu dochází k jejímu výraznému zvýšení vlivem zvýšení prodejní ceny nafty. Dopad zvýšení sazby spotřební daně z nafty na prodávajícího lze tedy považovat za proporcionální, pouze v březnu tento prodejce využívá situace a zvyšuje cenu o více než změnu nepřímých daní. Dopad této skutečnosti na kupující je tedy více než 100%. Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Shell 3

Tab. 29

v Kč/litr motorové nafty. Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

21,90

8,15

3,95

12,10

9,80

15.11.2003

21,90

8,15

3,95

12,10

9,80

15.12.2003

21,50

8,15

3,88

12,03

9,47

31.12.2003

21,50

8,15

3,88

12,03

9,47

1.1.2004

23,70

9,95

4,27

14,22

9,48

15.1.2004

23,70

9,95

4,27

14,22

9,48

15.2.2004

24,40

9,95

4,40

14,35

10,05

15.3.2004

24,40

9,95

4,40

14,35

10,05

Zdroj: Ritterová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Shell 3 v prosinci roku 2003 nepatrně snižuje cenu nafty ze září a listopadu téhož roku. V lednu roku 2004 se tato cena zvyšuje o 2,20 Kč za litr nafty, dále cena ještě roste v únoru a březnu roku 2004. Částka nepřímých daní uvalených na naftu se pohybuje podobně jako spotřebitelské ceny a dále se zvyšuje se změnou sazby spotřební daně z této komodity. Cena nafty bez nepřímých daní je ve zkoumaných měsících roku 2004 vyšší než na konci roku 2003.

100

Tab. 29 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.1.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.2.2004

2,32

2,90

0,58

125

0

15.3.2004

2,32

2,90

0,58

125

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní je v lednu roku 2004 2,19 Kč/l nafty, dále pak roste vlivem zvýšení spotřebitelské ceny. Dopad změny sazby spotřební daně z nafty na kupující odpovídá změnám spotřebitelské ceny. Tržby prodávajícího Shell 3 jsou ve všech zkoumaných měsících roku 2004 vyšší než v prosinci roku 2003, tedy před zvýšením sazby spotřební daně z nafty. Prodejce Shell 3 tak na kupující přenáší celé zvýšení sazby spotřební daně, daňový přesun je zde 100 % v lednu roku 2004 a více než 100 % v únoru a březnu tohoto roku. Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Euro Oil

Tab. 30

v Kč/litr motorové nafty. Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

23,40

8,15

4,22

12,37

11,03

15.11.2003

23,20

8,15

4,18

12,33

10,87

15.12.2003

22,80

8,15

4,11

12,26

10,54

31.12.2003

22,80

8,15

4,11

12,26

10,54

1.1.2004

23,30

9,95

4,20

14,15

9,15

15.1.2004

23,30

9,95

4,20

14,15

9,15

15.2.2004

23,60

9,95

4,26

14,21

9,39

15.3.2004

24,40

9,95

4,40

14,35

10,05

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Euro Oil cenu nafty ve zkoumaných obdobích roku 2003 postupně snižuje. V lednu roku 2004 se cena zvyšuje, postupně až na 24,40 Kč/l v březnu roku 2004. Stejně tak dochází k pohybům v rámci nepřímých daní. Cena bez nepřímých daní až do ledna roku 2004 stále klesá, následně se zvyšuje, ale ani v březnu roku 2004 nedosahuje úrovně z počátku pozorování.

101

Tab. 30 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,89

0,50

-1,39

26

74

15.1.2004

1,89

0,50

-1,39

26

74

15.2.2004

1,95

0,80

-1,15

41

59

15.3.2004

2,09

1,60

-0,49

77

23

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní je v lednu roku 2004 1,89 Kč/l nafty, dále pak narůstá vlivem zvyšování spotřebitelské ceny. Dopad změny sazby spotřební daně z nafty na kupující odpovídá změnám spotřebitelské ceny. Tržby prodávajícího Euro Oil jsou ve všech zkoumaných okamžicích roku 2004 nižší než v prosinci roku 2003, tedy před zvýšením sazby spotřební daně z nafty. Prodejce Euro Oil tak na kupující v roce 2004 přenáší pouze část daňového břemene daného zvýšením sazby spotřební daně z nafty, nicméně tento přesun se v rámci zkoumaných měsíců roku 2004 neustále zvyšuje. Tab. 31

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce ÖMV 1 v Kč/litr motorové nafty.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

23,90

8,15

4,31

12,46

11,44

15.11.2003

23,50

8,15

4,24

12,39

11,11

15.12.2003

22,60

8,15

4,07

12,22

10,38

31.12.2003

22,90

8,15

4,13

12,28

10,62

1.1.2004

24,80

9,95

4,47

14,42

10,38

15.1.2004

24,50

9,95

4,42

14,37

10,13

15.2.2004

23,90

9,95

4,31

14,26

9,64

15.3.2004

25,30

9,95

4,56

14,51

10,79

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot ÖMV 1 cenu nafty v období od října do prosince roku 2003 snižuje. K 1.1.2004 tento prodejce cenu naopak zvyšuje, konkrétně o 1,90 Kč/l a dále ji do března roku 2004 několikrát mění. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty, největší nárůst daně z přidané hodnoty je tedy patrný na přelomu let 2003 102

a 2004, kdy došlo k největší změně spotřebitelské ceny nafty. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na naftu, se pohybuje stejným směrem jako spotřebitelská cena, kdy na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Cena bez daně se v průběhu zkoumaného období snižuje až na 9,64 Kč/l v únoru roku 2004, následně opět roste až v březnu stejného roku. Tab. 31 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

2,14

1,90

-0,24

89

11

15.1.2004

2,09

1,60

-0,49

77

23

15.2.2004

1,98

1,00

-0,98

51

49

15.3.2004

2,23

2,40

0,17

108

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je poměrně velká, protože se zvýšila sazba spotřební daně z nafty, ale také daň z přidané hodnoty vlivem zvýšení spotřebitelských cen. Změna nepřímých daní v lednu, únoru a březnu roku 2004 oproti prosinci roku 2003 kolísá, protože s pohyby spotřebitelských cen se pohybuje i částka daně z přidané hodnoty. Dopad změny sazby spotřební daně z nafty na spotřebitele se ve zkoumaném období pohybu od 1,00 Kč/l do 2,40 Kč/l nafty. Tržba prodejce ÖMV 1 se po odečtení nepřímých daní, s výjimkou března roku 2004 oproti prosinci roku 2003, snížila. Dopad zvýšení sazby spotřební daně z nafty na prodávajícího je tedy nulový pouze v březnu roku 2004, v lednu a především v únoru nese prodávající určitou část zvýšení daňového břemene. U kupujících tak nastává opačná situace, v lednu a únoru 2004 na ně byla přesunuta významná část zvýšeného daňového břemene a v březnu roku 2004 pak byl přesun daňového břemene nadproporcionální.

103

Tab. 32

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce ÖMV 2 v Kč/litr motorové nafty.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

22,60

8,15

4,07

12,22

10,38

15.11.2003

22,60

8,15

4,07

12,22

10,38

15.12.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

31.12.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

1.1.2004

23,10

9,95

4,16

14,11

8,99

15.1.2004

23,10

9,95

4,16

14,11

8,99

15.2.2004

22,90

9,95

4,13

14,08

8,82

15.3.2004

24,20

9,95

4,36

14,31

9,89

Zdroj: Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot ÖMV 2 v prosinci roku 2003 významně snižuje cenu nafty ze září a listopadu téhož roku. V lednu roku 2004 se tato cena zvyšuje o 2,20 Kč/l nafty, dále cena v únoru roku 2004 mírně klesá, avšak až v březnu roku 2004 dochází k výraznému nárůstu, vlivem změny ceny ropy Brent, která není kompenzována poklesem kurzu koruny k dolaru. Částka nepřímých daní uvalených na naftu se pohybuje podobně jako spotřebitelské ceny a dále se zvyšuje se změnou sazby spotřební daně z této komodity. Cena nafty bez nepřímých daní je v roce 2004 na úrovni prosince roku 2003, pouze v březnu stejného roku se zvyšuje vlivem zvýšení spotřebitelské ceny nafty. Tab. 32 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.1.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.2.2004

2,16

2,00

-0,16

93

7

15.3.2004

2,39

3,30

0,91

138

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní je v lednu roku 2004 1,19 Kč/l nafty, dále nepatrně klesá vlivem snížení spotřebitelské ceny, naopak v březnu narůstá vlivem zvýšení spotřebitelské ceny. Dopad změny sazby spotřební daně z nafty na kupující tak odpovídá změnám spotřebitelské ceny. 104

Tržby prodávajícího ÖMV 2 jsou v lednu 2004 nepatrně vyšší než v prosinci roku 2003, tedy před zvýšením sazby spotřební daně z nafty. Prodejce ÖMV 2 tak na kupující v lednu roku 2004 přenáší celé břemeno zvýšení sazby spotřební daně z nafty, pouze v únoru tohoto roku se o uvedené břemeno malou měrou dělí s kupujícími. Tab. 33

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Chemis v Kč/litr motorové nafty.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

15.11.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

15.12.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

31.12.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

1.1.2004

23,00

9,95

4,15

14,10

8,90

15.1.2004

22,90

9,95

4,13

14,08

8,82

15.2.2004

23,20

9,95

4,18

14,13

9,07

15.3.2004

23,70

9,95

4,27

14,22

9,48

Zdroj: Ritterová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Chemis cenu nafty ve třech sledovaných měsících roku 2003 udržoval na stejné úrovni. K 1.1.2004 pak tento prodejce cenu zvyšuje, konkrétně o 2,10 Kč/l a v prvních třech měsících roku 2004 pak cenu dále několikrát mění. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty. Největší nárůst daně z přidané hodnoty je patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně spotřebitelské ceny nafty. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na naftu, se pohybuje stejným směrem jako spotřebitelská cena a na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Cena bez daně se v roce 2003 nemění, v roce 2004 se pak v lednu snižuje, a naopak v únoru a březnu již roste.

105

Tab. 33 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

2,18

2,10

-0,08

96

4

15.1.2004

2,16

2,00

-0,16

93

7

15.2.2004

2,21

2,30

0,09

104

0

15.3.2004

2,30

2,80

0,50

122

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 pohybuje v rozmezí 2,16 Kč/l až 2,30 Kč/l nafty, změna ceny pak mezi 2,00 Kč/l až 2,80 Kč/l nafty. Dopad změny sazby spotřební daně z nafty na spotřebitele je právě ve výši odpovídající zmíněné změně ceny. Tržba prodejce Chemis je po odečtení nepřímých daní v lednu roku 2004 nižší než v prosinci roku 2003, naopak v únoru a březnu je již vyšší. Dopad zvýšení sazby spotřební daně z nafty na prodávajícího je tedy téměř nulový, naopak tento prodejce využívá situace a zvyšuje cenu o více než změnu nepřímých daní v březnu roku 2004. Tab. 34

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Pap Oil v Kč/litr motorové nafty.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

20,50

8,15

3,70

11,85

8,65

15.11.2003

20,50

8,15

3,70

11,85

8,65

15.12.2003

20,50

8,15

3,70

11,85

8,65

31.12.2003

20,50

8,15

3,70

11,85

8,65

1.1.2004

22,70

9,95

4,09

14,04

8,66

15.1.2004

22,70

9,95

4,09

14,04

8,66

15.2.2004

22,70

9,95

4,09

14,04

8,66

15.3.2004

23,70

9,95

4,27

14,22

9,48

Zdroj: Ritterová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Pap Oil udržuje cenu nafty na konci roku 2003 na stejné úrovni. V lednu roku 2004 se tato cena zvyšuje o 1,20 Kč/l nafty, dále cena roste ještě v březnu roku 2004. 106

Částka nepřímých daní uvalených na naftu se pohybuje podobně jako spotřebitelské ceny a dále se zvyšuje se změnou sazby spotřební daně z této komodity. Cena nafty bez nepřímých daní je v roce 2004 vyšší než v roce 2003. Tab. 34 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.1.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.2.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.3.2004

2,37

3,20

0,83

135

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní je v lednu a únoru roku 2004 1,19 Kč/l nafty, dále však ještě roste vlivem zvýšení spotřebitelské ceny v březnu tohoto roku. Dopad změny sazby spotřební daně z nafty na kupující odpovídá změnám spotřebitelské ceny. Tržby prodávajícího Pap Oil jsou v lednu a únoru roku 2004 shodné s tržbami v prosinci roku 2003, tedy před zvýšením sazby spotřební daně z nafty, v březnu roku 2004 jsou již vyšší. Prodejce Pap Oil tak na kupující přenáší celé břemeno zvýšení sazby spotřební daně, v březnu roku 2004 dokonce více než 100 % tohoto břemene. Tab. 35

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Agip 1 v Kč/litr motorové nafty.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

21,90

8,15

3,95

12,10

9,80

15.11.2003

21,90

8,15

3,95

12,10

9,80

15.12.2003

21,90

8,15

3,95

12,10

9,80

31.12.2003

21,50

8,15

3,88

12,03

9,47

1.1.2004

21,50

9,95

3,88

13,83

7,67

15.1.2004

23,70

9,95

4,27

14,22

9,48

15.2.2004

23,70

9,95

4,27

14,22

9,48

15.3.2004

24,40

9,95

4,40

14,35

10,05

Zdroj: Ritterová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Agip 1 udržuje cenu nafty na konci roku 2003 na stejné úrovni, pouze v prosinci ji mírně snižuje. V roce 2004 cenu nafty tento prodejce pohonných hmot nemění okamžitě se změnou výše sazby spotřební daně z nafty, ale až 107

o několik dní později. Stejně tak dochází k pohybům v rámci nepřímých daní. Cena bez nepřímých daní se mění až koncem prosince 2003, klesá až na lednových 7,67 Kč/l, dále postupně roste a v březnu již převyšuje i hodnoty z počátku tohoto pozorování. Tab. 35 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,80

0,00

-1,80

0

100

15.1.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.2.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.3.2004

2,32

2,90

0,58

125

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní je začátkem ledna roku 2004 1,80 Kč/l nafty, tedy odpovídá změně sazby spotřební daně, dále pak narůstá vlivem zvyšování spotřebitelské ceny. Dopad změny sazby spotřební daně z nafty na kupující odpovídá změnám spotřebitelské ceny. Tržby prodávajícího Agip 1 jsou v lednu nižší, respektive stejné, v únoru shodné a v březnu vyšší než v prosinci roku 2003, tedy před zvýšením sazby spotřební daně z nafty. Prodejce Agip 1 tak na kupující počátkem ledna roku 2004 nepřenáší břemeno zvýšení sazby spotřební daně z nafty, k přesunu tohoto břemene o více než 100%, dochází až v březnu roku 2004. Tab. 36

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Agip 2 v Kč/litr motorové nafty.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

15.11.2003

20,50

8,15

3,70

11,85

8,65

15.12.2003

20,50

8,15

3,70

11,85

8,65

31.12.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

1.1.2004

23,10

9,95

4,16

14,11

8,99

15.1.2004

23,10

9,95

4,16

14,11

8,99

15.2.2004

22,90

9,95

4,13

14,08

8,82

15.3.2004

23,50

9,95

4,24

14,19

9,31

Zdroj: Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

108

Prodejce pohonných hmot Agip 2 cenu nafty v období od října do prosince roku 2003 mírně snižuje. K 1.1.2004 tento prodejce cenu významně zvyšuje, konkrétně o 2,20 Kč/l a dále ji do března roku 2004 několikrát mění. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty, největší nárůst daně z přidané hodnoty je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně spotřebitelské ceny nafty. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na naftu, se pohybuje stejným směrem jako spotřebitelská cena, kdy na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Cena bez daně se v závěru roku 2003 snižuje na 8,65 Kč/l a následně opět vzrůstá a převyšuje ceny z měsíců počátku pozorování. Tab. 36 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.1.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.2.2004

2,16

2,00

-0,16

93

7

15.3.2004

2,27

2,60

0,33

115

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je poměrně velká, protože se zvýšila sazba spotřební daně z nafty, ale také daň z přidané hodnoty vlivem zvýšení spotřebitelských cen. Změna nepřímých daní v lednu, únoru a březnu roku 2004 oproti prosinci roku 2003 kolísá, protože s pohyby spotřebitelských cen se pohybuje i částka daně z přidané hodnoty. Dopad změny sazby spotřební daně z nafty na kupující se ve zkoumaném období pohybuje od 2,00 Kč/l do 2,60 Kč/l nafty. Tržba prodejce Agip 2 po odečtení nepřímých daní kolísá okolo hodnoty z prosince roku 2003. Dopad zvýšení sazby spotřební daně z nafty na prodávajícího je nulový v lednu roku 2004, pouze v únoru nese 7 % břemene zvýšení sazby spotřební daně nafty. Naopak tento prodejce v březnu roku 2004 využívá situace a zvyšuje cenu více než o změnu nepřímých daní. Dopad této skutečnosti v daném měsíci na kupující je tedy více než 100%.

109

Tab. 37

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Benzina v Kč/litr motorové nafty.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

21,30

8,15

3,84

11,99

9,31

15.11.2003

21,30

8,15

3,84

11,99

9,31

15.12.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

31.12.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

1.1.2004

23,10

9,95

4,16

14,11

8,99

15.1.2004

21,90

9,95

3,95

13,90

8,00

15.2.2004

22,90

9,95

4,13

14,08

8,82

15.3.2004

24,20

9,95

4,36

14,31

9,89

Zdroj: Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Benzina v prosinci roku 2003 snižuje cenu nafty ze září a listopadu téhož roku. V lednu roku 2004 se tato cena zvyšuje o 2,20 Kč/l nafty, dále cena v lednu roku 2004 klesá, a roste v únoru, výrazněji pak v březnu, vlivem změny ceny ropy Brent, která není kompenzována poklesem kurzu koruny k dolaru. Částka nepřímých daní uvalených na naftu se pohybuje podobně jako spotřebitelské ceny a dále se zvyšuje se změnou sazby spotřební daně z této komodity. Cena nafty bez nepřímých daní je v roce 2004 nižší než v roce 2003, pouze v březnu se výrazně zvyšuje vlivem zvýšení spotřebitelské ceny a převyšuje částky z počátku prováděného pozorování. Tab. 37 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.1.2004

1,98

1,00

-0,98

51

49

15.2.2004

2,16

2,00

-0,16

93

7

15.3.2004

2,39

3,30

0,91

138

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní je na začátku ledna roku 2004 2,19 Kč/l nafty, dále nepatrně klesá vlivem snížení spotřebitelské ceny, a naopak v únoru a březnu narůstá vlivem zvýšení spotřebitelské ceny. Dopad změny sazby spotřební daně z nafty na kupující odpovídá změnám spotřebitelské ceny. 110

Tržby prodejce Benzina jsou od poloviny ledna do února roku 2004 nižší než v prosinci roku 2003, tedy před zvýšením sazby spotřební daně z nafty. Prodejce Benzina tak na kupující začátkem ledna a v březnu roku 2004 přenáší celé břemeno zvýšení sazby spotřební daně z nafty, pouze v únoru a části ledna tohoto roku se o uvedené břemeno dělí s kupujícími. Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Avia v Kč/litr

Tab. 38

motorové nafty. Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

23,20

8,15

4,18

12,33

10,87

15.11.2003

23,20

8,15

4,18

12,33

10,87

15.12.2003

22,70

8,15

4,09

12,24

10,46

31.12.2003

22,70

8,15

4,09

12,24

10,46

1.1.2004

22,90

9,95

4,13

14,08

8,82

15.1.2004

22,90

9,95

4,13

14,08

8,82

15.2.2004

22,70

9,95

4,09

14,04

8,66

15.3.2004

22,70

9,95

4,09

14,04

8,66

Zdroj: Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Avia cenu nafty v období od října do prosince roku 2003 snižuje. K 1.1.2004 tento prodejce cenu pouze nepatrně zvyšuje, konkrétně o 0,20 Kč/l a dále ji do března roku 2004 příliš nemění. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na naftu, se pohybuje stejným směrem jako spotřebitelská cena a na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Cena bez daně se v roce 2004 výrazně snížila oproti roku 2003. Tab. 38 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

1,84

0,20

-1,64

11

81

15.1.2004

1,84

0,20

-1,64

11

81

15.2.2004

1,80

0,00

-1,80

0

100

15.3.2004

1,80

0,00

-1,80

0

100

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

111

Dopad na prodávajícího (%)

Změna nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 odpovídá zvýšení sazby spotřební daně z nafty. Dopad změny sazby spotřební daně z nafty na spotřebitele se ve zkoumaném období pohybuje od nuly do 0,20 Kč/l nafty. Tržba prodejce Avia se po odečtení nepřímých daní v roce 2004 oproti prosinci roku 2003 významně snížila. Dopad zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupujícího je tedy v podstatě nulový, pouze v lednu nese 11 % břemene zvýšení sazby spotřební daně z nafty. Podstatnou část, respektive celé břemeno zvýšení sazby spotřební daně z nafty, tedy nese prodávající. Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Aral 1

Tab. 39

v Kč/litr motorové nafty. Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

22,90

8,15

4,13

12,28

10,62

15.11.2003

22,90

8,15

4,13

12,28

10,62

15.12.2003

21,90

8,15

3,95

12,10

9,80

31.12.2003

21,90

8,15

3,95

12,10

9,80

1.1.2004

24,10

9,95

4,35

14,30

9,80

15.1.2004

24,10

9,95

4,35

14,30

9,80

15.2.2004

23,90

9,95

4,31

14,26

9,64

15.3.2004

24,90

9,95

4,49

14,44

10,46

Zdroj: Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Aral 1 v prosinci roku 2003 cenu nafty oproti předchozím obdobím mírně snižuje. K 1.1.2004 tento prodejce cenu zvyšuje, konkrétně o 2,20 Kč/l a udržuje ji na téměř stejné úrovni po zbytek zkoumaného období. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty. Největší nárůst daně z přidané hodnoty je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně spotřebitelské ceny nafty. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na naftu, se pohybuje stejným směrem jako spotřebitelská cena, na přelomu let pak dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Cena bez daně se ve zkoumaném období snižuje až na 9,64 Kč/l a roste až v březnu roku 2004.

112

Tab. 39 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

2,20

2,20

0,00

100

0

15.1.2004

2,20

2,20

0,00

100

0

15.2.2004

2,16

2,00

-0,16

93

7

15.3.2004

2,34

3,00

0,66

128

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní je v lednu roku 2004 2,20 Kč/l nafty, dále nepatrně kolísá okolo této hodnoty. Dopad změny sazby spotřební daně z nafty na kupující odpovídá změnám spotřebitelské ceny. Tržby prodávajícího Aral 1 jsou v lednu 2004 stejné jako v prosinci roku 2003, tedy před zvýšením sazby spotřební daně z nafty. Prodejce Aral 1 tak na kupující v lednu roku 2004 přenáší celé břemeno zvýšení sazby spotřební daně z nafty, v únoru tohoto roku se o uvedené břemeno malou měrou dělí s kupujícími, a v březnu je přesun zvýšení daňové zátěže nadproporcionální. Tab. 40

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Aral 2 v Kč/litr motorové nafty.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

15.11.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

15.12.2003

19,90

8,15

3,59

11,74

8,16

31.12.2003

19,50

8,15

3,52

11,67

7,83

1.1.2004

21,70

9,95

3,91

13,86

7,84

15.1.2004

21,70

9,95

3,91

13,86

7,84

15.2.2004

21,90

9,95

3,95

13,90

8,00

15.3.2004

23,50

9,95

4,24

14,19

9,31

Zdroj: Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Aral 2 snižuje cenu nafty ze září a listopadu roku 2003 v prosinci téhož roku. V lednu roku 2004 se tato cena zvyšuje o 1,20 Kč/l nafty, dále mírně kolísá, a až v březnu roku 2004 dochází k výraznému nárůstu, a to vlivem změny ceny ropy Brent, která není kompenzována poklesem kurzu koruny k dolaru.

113

Částka nepřímých daní uvalených na naftu se pohybuje podobně jako spotřebitelské ceny a dále se zvyšuje se změnou sazby spotřební daně z této komodity. Cena nafty bez nepřímých daní je v roce 2004 nižší než v roce 2003, pouze v březnu výrazně narůstá vlivem zvýšení spotřebitelské ceny a převyšuje i částky z počátku prováděného pozorování. Tab. 40 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.1.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.2.2004

2,23

2,40

0,17

108

0

15.3.2004

2,52

4,00

1,48

159

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je ve zkoumaných okamžicích s výjimkou března podobná, protože cena nafty se v tomto období příliš nemění. Také změna ceny stanovovaná tímto způsobem je v lednu a únoru roku 2004 přibližně stejná. Dopad změny sazby spotřební daně z nafty na spotřebitele je ve výši 2,20 Kč/l až 4,00 Kč/l nafty. Tržba prodejce Aral 2 se po odečtení nepřímých daní zvýšila ve všech zkoumaných okamžicích roku 2004. Dopad zvýšení sazby spotřební daně z nafty na prodávajícího je tedy nulový. Dopad této skutečnosti na kupující je tedy buď právě, nebo více než 100%.

114

Tab. 41

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Aral 3 v Kč/litr motorové nafty.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

21,50

8,15

3,88

12,03

9,47

15.11.2003

21,90

8,15

3,95

12,10

9,80

15.12.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

31.12.2003

20,90

8,15

3,77

11,92

8,98

1.1.2004

23,10

9,95

4,16

14,11

8,99

15.1.2004

23,10

9,95

4,16

14,11

8,99

15.2.2004

22,90

9,95

4,13

14,08

8,82

15.3.2004

24,20

9,95

4,36

14,31

9,89

Zdroj: Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Prodejce pohonných hmot Aral 3 snižuje cenu nafty v posledních měsících roku 2003 až na 20,90 Kč/l. K 1.1.2004 tento prodejce cenu zvyšuje, konkrétně o 2,20 Kč/l a dále se cena v rámci zkoumaného období ještě několikrát mění. Stejným směrem jako spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty. Největší nárůst daně z přidané hodnoty je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně spotřebitelské ceny nafty. Nepřímé daně celkem, respektive jejich výše, tedy daň z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na naftu, se pohybuje stejným směrem jako spotřebitelská cena a na přelomu let dochází k jejich nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Cena bez daně se snižuje až na 8,82 Kč/l v únoru roku 2004. Tab. 41 -

pokračování.

∆ SPD+∆ DPH

∆P

(Kč/l)

(Kč/l)

1.1.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.1.2004

2,19

2,20

0,01

100

0

15.2.2004

2,16

2,00

-0,16

93

7

15.3.2004

2,39

3,30

0,91

138

0

Datum

∆ tržby

Dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Dopad na prodávajícího (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je poměrně velká, protože se zvýšila sazba spotřební daně z nafty, ale také daň z přidané hodnoty vlivem zvýšení spotřebitelských cen. Změna nepřímých daní v lednu, únoru a březnu 115

roku 2004 oproti prosinci roku 2003 kolísá, protože s pohyby spotřebitelských cen se pohybuje i částka daně z přidané hodnoty. Dopad změny sazby spotřební daně z nafty na spotřebitele se ve zkoumaném období pohybu od 2,00 Kč/l do 3,30 Kč/l nafty. Tržba prodejce Aral 3 se po odečtení nepřímých daní v lednu roku 2004 oproti prosinci roku 2003 nezměnila, v únoru poklesla a v březnu se naopak zvýšila. Dopad zvýšení sazby spotřební daně z nafty na prodávajícího je tedy v lednu nulový, v únoru nese 7 % břemene zvýšení sazby spotřební daně z nafty. Významnou část břemene tak nese kupující, v březnu dokonce více než 100 %. V rámci syntézy dílčích výsledků byly stanoveny průměrné ceny nafty v okamžicích pozorování těchto cen u jednotlivých prodejců pohonných hmot, a tak lze stanovit také průměrné výše daně z přidané hodnoty, nepřímých daní celkem, změny cen, tržeb prodávajících, dopadu na prodávající i kupující. Průměrné ceny nafty jsou také součástí pozorování Českého statistického úřadu, lze tedy stanovit také všechny uvedené průměrné výše u těchto cen a porovnávat je s hodnotami vycházejícími z vlastního pozorování. Graf 23

Průměrné ceny nafty dle měření a dle ČSÚ.

24,50 24,00 23,50 23,00 Průměrná cena 22,50 (Kč/l) 22,00 21,50 21,00 20,50 1

2

3

4

5

6

Měsíce od října 2003 do března 2004 Pozorování

ČSÚ

Zdroj: ČSÚ, Tolar (2004), Ritterová (2005), Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Pozorování cen nafty v rámci disertační práce bylo prováděno u 15 prodejců pohonných hmot v Jihomoravském kraji České republiky stejně jako v případě benzinu Natural 95. Z grafu 23 je patrné, že průměrné ceny nafty v rámci celé České republiky

116

jsou ve většině zkoumaných okamžicích nižší než průměrné ceny vlastního pozorování. Vývoj cen nafty v rámci měření a dle Českého statistického úřadu však mají podobný průběh, kolísají navzájem v rámci rozdílu 0,55 Kč/l. Tab. 42

Průměrný dopad změny sazby spotřební daně u prodejců v Kč/litr motorové nafty podle měření.

Měsíc/rok

ØP

SPD

Ø DPH

SPD+Ø DPH

Ø P-SPD-Ø DPH

10/2003

21,88

8,15

3,94

12,09

9,79

11/2003

21,87

8,15

3,94

12,09

9,78

12/2003

21,27

8,15

3,83

11,98

9,29

01/2004

23,15

9,95

4,17

14,12

9,03

02/2004

23,19

9,95

4,18

14,13

9,06

03/2004

24,15

9,95

4,35

14,30

9,85

Zdroj: Tolar (2004), Ritterová (2005), Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Průměrná cena nafty se podle měření od října do prosince roku 2003 snižovala. K významnému nárůstu této ceny o 1,88 Kč/l došlo k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně uvalené na naftu od tohoto data. V únoru roku 2004 se průměrná spotřebitelská cena nafty ještě mírně zvýšila, a v březnu vzrostla až na 24,15 Kč/l, především vlivem nárůstu ceny ropy Brent bez kompenzace poklesu kurzu koruny k dolaru. Stejným směrem jako průměrné spotřebitelské ceny se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty, největší nárůst průměrné výše daně z přidané hodnoty je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně průměrné spotřebitelské ceny nafty. Průměrná výše nepřímých daní celkem, respektive jejich průměrná výše, tedy průměrná výše daně z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na naftu, se pohybuje stejným směrem jako průměrná spotřebitelská cena; na přelomu let dochází k jejímu nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Průměrná cena bez daně se v závěru roku 2003 snižuje až na 9,06 Kč/l v lednu roku 2004. V únoru a březnu roku 2004 dochází k výraznému nárůstu této ceny, která však nepřevyšuje ceny z počátku pozorování.

117

Tab. 42 -

pokračování.

∆SPD+∆Ø DPH

ƯP

(Kč/l)

(Kč/l)

01/2004

2,14

1,88

-0,26

88

12

02/2004

2,15

1,92

-0,23

89

11

03/2004

2,32

2,88

0,56

124

0

Měsíc/rok

∆ Ø tržby

Ø dopad na

prodávajících (Kč/l) kupující (%)

Ø dopad na prodávající (%)

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna průměrné výše nepřímých daní na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je poměrně velká, protože se zvýšila sazba spotřební daně z nafty, ale také průměrná výše daně z přidané hodnoty vlivem zvýšení spotřebitelských cen. Změna průměrné výše nepřímých daní v lednu a únoru roku 2004 oproti prosinci roku 2003 je téměř stejná, pouze v březnu tohoto roku se průměrná hodnota zvyšuje vlivem zvyšování spotřebitelských cen nafty u pozorovaných prodejců pohonných hmot. Průměrný dopad změny sazby spotřební daně z nafty na kupující se ve zkoumaném období pohybuje od 1,88 Kč/l do 2,88 Kč/l nafty. Průměrná tržba pozorovaných subjektů se v lednu a únoru roku 2004 po odečtení nepřímých daní v roce 2004 oproti prosinci roku 2003 snížila, v březnu roku 2004 se naopak zvyšuje. Průměrný dopad zvýšení sazby spotřební daně z nafty na prodávající je tedy velmi nízký, pouze v lednu a únoru nesou průměrně 12 %, respektive 11 % břemene zvýšení sazby spotřební daně z nafty. Naopak v březnu roku 2004 prodejci přesouvají na kupující průměrně více než celé břemeno zvýšení sazby spotřební daně z nafty. Průměrný dopad změny sazby spotřební daně u prodejců

Tab. 43

v Kč/litr motorové nafty podle ČSÚ. Měsíc/rok

ØP

SPD

Ø DPH

SPD+Ø DPH

Ø P-SPD-Ø DPH

10/2003

21,49

8,15

3,87

12,02

9,47

11/2003

21,39

8,15

3,86

12,01

9,38

12/2003

21,1

8,15

3,80

11,95

9,15

01/2004

23,23

9,95

4,19

14,14

9,09

02/2004

23,04

9,95

4,15

14,10

8,94

03/2004

24,12

9,95

4,35

14,30

9,82

Zdroj: ČSÚ, vlastní šetření a zpracování.

118

Průměrná cena nafty v České republice se podle Českého statistického úřadu od října do prosince roku 2003 také snižovala. K významnému nárůstu této ceny o 2,13 Kč/l došlo k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně uvalené na naftu od tohoto data. V únoru roku 2004 se průměrná spotřebitelská cena nafty mírně snížila, ale v březnu vzrostla až na 24,12 Kč/l. Uvedené průměrné hodnoty jsou tedy poměrně blízké průměrným hodnotám pozorovaným. Stejným směrem jako průměrné spotřebitelské ceny nafty v České republice se pohybuje i výše daně z přidané hodnoty, největší nárůst průměrné výše daně z přidané hodnoty je tedy patrný na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo k největší změně průměrné spotřebitelské ceny nafty. Průměrná výše nepřímých daní celkem, respektive jejich průměrná výše, tedy průměrná výše daně z přidané hodnoty v součtu se spotřební daní uvalenou na naftu, se pohybuje stejným směrem jako průměrná spotřebitelská cena, na přelomu let dochází k jejímu nárůstu vlivem zvýšení sazby spotřební daně. Průměrná cena bez daně se v závěru roku 2003 snižuje až na 8,94 Kč/l a dále klesá do února roku 2004 až na 8,94 Kč/l v lednu roku 2004. V únoru a březnu roku 2004 pak dochází k výraznému nárůstu této ceny, která i převyšuje průměrné ceny bez nepřímých daní z konce roku 2003. Tab. 43 Měsíc/rok

pokračování.

∆SPD+∆Ø DPH ∆ Ø P (Kč/l)

∆ Ø tržby

(Kč/l) prodávajících (Kč/l)

Ø dopad na

Ø dopad na

kupující (%)

prodávající (%)

01/2004

2,19

2,13

-0,06

97

3

02/2004

2,15

1,94

-0,21

90

10

03/2004

2,35

3,02

0,67

129

0

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna průměrné výše nepřímých daní ve spotřebitelských cenách nafty dle Českého statistického úřadu na počátku roku 2004 oproti prosinci 2003 je poměrně velká, protože se zvýšila sazba spotřební daně z nafty, ale také průměrná výše daně z přidané hodnoty vlivem zvýšení spotřebitelských cen. Změna průměrné výše nepřímých daní v lednu a únoru roku 2004 oproti prosinci roku 2003 je téměř stejná, pouze v březnu tohoto roku se průměrná hodnota zvyšuje vlivem zvyšování spotřebitelských cen nafty u prodejců pohonných hmot v České republice. Průměrný dopad změny sazby spotřební daně z nafty na kupující v České republice se ve zkoumaném období pohybuje od 1,94 Kč/l do 3,02 Kč/l nafty. Průměrná 119

tržba pozorovaných subjektů se v lednu a únoru roku 2004 po odečtení nepřímých daní v roce 2004 oproti prosinci roku 2003 snížila, v březnu roku 2004 se naopak zvýšila, stejně jako v rámci vlastního pozorování. Průměrný dopad zvýšení sazby spotřební daně z nafty na prodávající v České republice je tedy velmi nízký, v lednu a v únoru nesou průměrně 3, respektive 10 % břemene zvýšení sazby spotřební daně z nafty v České republice. V březnu roku 2004 prodejci přesouvají na kupující nafty průměrně více než 100 % zvýšení daňového břemene v rámci nepřímých daní, přesun daně je tedy nadproporcionální. Vývoj spotřeby nafty v České republice je zaznamenám v tabulce 43. Jedná se o spotřebu nafty v letech 1999 až 2004, údaje z roku 2005 nejsou v době tvorby této práce dostupné. Tab. 44

Vývoj spotřeby nafty v ČR v letech 1999 až 2004.

Rok

Spotřeba nafty (tis. l)

1999

1 709 462

2000

1 637 472

2001

1 344 662

2002

1 653 307

2003

1 856 254

2004

2 038 007

Zdroj: ČSÚ, vlastní šetření a zpracování.

Z hlediska větší přehlednosti a patrnosti trendu ve spotřebě nafty v České republice jsou uvedené hodnoty zaznamenány v grafu 22.

120

Graf 24

Vývoj spotřeby nafty v ČR v letech 1999 až 2004.

2500000 2000000 Spotřeba (tis. l.)

1500000 1000000 500000 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

Rok Zdroj: ČSÚ, vlastní šetření a zpracování.

Z tabulky 43 a grafu 24 je zřejmý pokles spotřeby nafty v České republice v letech 1999 až 2001. Naopak od roku 2001 do roku 2004 spotřeba nafty v České republice roste. Tento růst nebyl zastaven ani zvýšením sazby spotřební daně z nafty od 1.1.2004, proto lze konstatovat, že zvýšení sazby nemělo na spotřebu nafty v České republice žádný nebo jen zanedbatelný vliv. Je tedy zřejmé, že významnou roli při zvyšování sazby spotřební daně z nafty hraje opět především fiskální funkce této daně, nikoliv funkce ostatní.

121

5.6. Incidence spotřební daně z lihu Incidence spotřební daně z lihu je stanovována na základě pozorování cen vybraných výrobků obsahujících líh podle kódu nomenklatury 2207. Vzhledem k tomu, že tyto výrobky obsahují pouze určitou část zdaňovaného ethanolu ze svého celkového obsahu, je nutné stanovit skutečný obsah ethanolu v jednom výrobku, respektive v jedné lahvi alkoholického nápoje tak, aby bylo možné stanovit výši spotřební daně právě z jedné této lahve. Jedná se o součin objemu lahve v litrech, obsahu ethanolu v jednom litru výrobku a částky spotřební daně v Kč za jeden litr. Sazba spotřební daně z lihu platná do 31.12.2003 byla 234 Kč/l ethanolu, sazba daně z přidané hodnoty je základní, tedy 22 %, a je stanovována z ceny včetně daně spotřební. To ve skutečnosti opět znamená, že s měnící se sazbou daně spotřební, respektive s měnící se cenou včetně spotřební daně, se mění také skutečná částka daně z přidané hodnoty. Sazba spotřební daně z lihu platná do 1.1.2004 je 26 500 Kč/hl ethanolu, tedy 265 Kč/l ethanolu, sazba daně z přidané hodnoty se až do 1.5.2004 nemění. Incidence spotřební daně z lihu je zde zkoumána jako incidence této daně u výrobců lihovin a u prodejních řetězců v České republice, což umožňuje rozlišit různé dopady totožné skutečnosti, tedy zvýšení sazby spotřební daně z lihu, a to na různých stupních trhu. Reakce těchto subjektů totiž mohou u být odlišné, přičemž každý z těchto subjektů v ekonomickém řetězci může, ale také nemusí, významně ovlivnit cenu, kterou zaplatí za takto zdaněný produkt konečný spotřebitel. Tyto vlivy jednotlivých subjektů v ekonomickém řetězci se mohou násobit, pokud působí stejným směrem, nebo se mohou částečně či zcela kompenzovat. Tyto skutečnosti závisí na cílech, které si stanoví dané subjekty na příslušném trhu, konkurenčním prostředí a obecně síly ovlivňovat prodejní nebo nákupní ceny daného produktu.

122

5.6.1. Incidence spotřební daně z lihu u výrobců lihovin Incidence spotřební daně z lihu u výrobců lihovin je stanovována na základě prodejních cen zjišťovaných v období změn sazeb spotřební daně z lihu na přelomu roku 2003 a 2004. Prodejní ceny jsou identifikovány na základě ceníků jednotlivých výrobců pro roky 2003 a 2004, proto jsou zkoumané ceny na rozdíl od ostatních částí práce pouze dvě, tedy cena před a cena po změně sazby spotřební daně z lihu. Prodejní ceny jsou identifikovány u vybraných tří výrobců lihovin. Způsob stanovení dopadu změny sazeb spotřební daně z lihu je definován v části „Metodika“ tohoto textu. Z hlediska přehlednosti je stanovení dopadů změn sazby spotřební daně rozdělen u každého výrobce lihovin vždy do dvou souvisejících tabulek. V následujícím textu jsou identifikovány dopady změny sazby spotřební daně z lihu u jednotlivých výrobců lihovin v pořadí Palírna u Zeleného stromu – Starorežná Prostějov (dále jen Starorežná Prostějov), KB Likér a Stock Plzeň. Pro stanovení přesunů zvýšeného daňového břemene vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu byly u výrobců sledovány ceny výrobků Fernet Citrus (láhev 0,5 litru s obsahem alkoholu 30 %), Vodka (láhev 0,5 litru s obsahem alkoholu 37,5 %), Rum (láhev 0,5 litru s obsahem alkoholu 37,5 %), Jablko (láhev 0,5 litru s obsahem alkoholu 16 %) a Vaječný likér (láhev 0,5 litru s obsahem alkoholu 20 %). Tab. 45

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu u výrobce Starorežná Prostějov v Kč/lahev lihoviny.

Výrobek

P1

P2

P2-P1

SPD1+DPH1

SPD2+DPH2

D2-D1

Fernet Citrus

85,66

91,90

6,24

50,54

56,32

5,78

Vodka

76,38

84,32

7,94

57,65

64,89

7,24

Rum

77,59

85,53

7,94

57,86

65,11

7,24

Jablko

95,40

99,57

4,17

35,92

39,15

3,23

Vaječný likér

64,81

70,39

5,58

35,09

39,19

4,11

Zdroj: Starorežná Prostějov, vlastní šetření a zpracování.

Výrobce lihovin Starorežná Prostějov zvýšil prodejní cenu lahve Fernetu Citrus v roce 2004 oproti roku 2003 ze sledovaných výrobců nejvíce. Částka nepřímých daní se zvýšila jednak vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu od 1.1.2004, ale také proto, že daň z přidané hodnoty se stanovuje z ceny. Tato cena se v roce 2004 zvýšila, proto vzrostla i částka daně z přidané hodnoty. Částka nepřímých daní u lahve Fernetu

123

Citrus se u výrobce Starorežná Prostějov zvýšila ze zkoumaných výrobců lihovin nejvíce. Také u ostatních výrobků, tedy u Vodky, Rumu, Jablka a Vaječného likéru bylo zvýšení ceny výrobce Starorežná Prostějov v roce 2004 oproti roku 2003 ze všech zkoumaných výrobců lihovin nejvyšší, stejně tak jako rozdíl nepřímých daní v těchto letech. Tab. 45 Výrobek

pokračování. Dopad na

Dopad na

Dopad na

kupujícího (Kč/lahev) výrobce (Kč/lahev) kupujícího (%)

Dopad na výrobce (%)

Fernet Citrus

6,24

-0,46

108

0

Vodka

7,94

-0,70

110

0

Rum

7,94

-0,70

110

0

Jablko

4,17

-0,94

129

0

Vaječný likér

5,58

-1,47

136

0

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Dopad změny sazby spotřební daně z lihu na kupujícího je dán rozdílem cen před zvýšením dané sazby a po jejím zvýšení. Dopad změny sazby spotřební daně z lihu na prodávajícího je dán rozdílem změny nepřímých daní a změny ceny opět v rámci zkoumaných cen v letech 2003 a 2004. Výrobce Starorežná Prostějov v rámci sledovaných cen vybraných výrobků na kupující přesunul průměrně 119 % zvýšení nepřímých daní daného zvýšením sazby spotřební daně z lihu a spotřebitelských cen. U žádného z výrobků nenese zvýšení daňového břemene sám výrobce. Tento výrobce, jako jediný ze sledovaných výrobců lihovin, využívá obecného povědomí o zvyšování sazby spotřební daně z lihu a zvyšuje v období změny sazby spotřební daně ceny o více než je zvýšení daňové zátěže, jedná se tedy o nadproporcionální přesun daňového břemene.

124

Tab. 46

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu u výrobce KB Likér v Kč/lahev lihoviny.

Výrobek

P1

P2

P2-P1

SPD1+DPH1

SPD2+DPH2

D2-D1

Fernet Citrus

84,90

87,00

2,10

50,41

55,44

5,03

Vodka

73,26

77,32

4,06

57,08

63,63

6,54

Rum

72,36

76,45

4,09

56,92

63,47

6,55

Jablko

64,16

67,02

2,86

30,29

33,28

3,00

Vaječný likér

63,67

67,17

3,50

34,88

38,61

3,73

Zdroj: KB Likér, vlastní šetření a zpracování.

Výrobce lihovin KB Likér zvýšil prodejní cenu lahve Fernetu Citrus v roce 2004 oproti roku 2003 ze sledovaných výrobců nejméně. Částka nepřímých daní se opět zvýšila jednak vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu od 1.1.2004, ale také proto, že daň z přidané hodnoty se stanovuje z ceny. Tato cena se v roce 2004 zvýšila, proto vzrostla i částka daně z přidané hodnoty. Změna nepřímých daní u lahve Fernetu Citrus se u tohoto výrobce zvýšila ze zkoumaných výrobců lihovin opět nejméně. Rovněž u výrobků Vodka a Rum bylo zvýšení ceny tohoto výrobce v roce 2004 oproti roku 2003 ze všech zkoumaných výrobců lihovin nejnižší, stejně tak jako rozdíl nepřímých daní v těchto letech. U ostatních výrobků, tedy u Jablka a Vaječného likéru se obě sledované hodnoty pohybovaly mezi hodnotami obou dalších pozorovaných výrobců lihovin. Tab. 46 Výrobek

pokračování. Dopad na

Dopad na

Dopad na

kupujícího (Kč/lahev) výrobce (Kč/lahev) kupujícího (%)

Dopad na výrobce (%)

Fernet Citrus

2,10

2,93

42

58

Vodka

4,06

2,48

62

38

Rum

4,09

2,46

62

38

Jablko

2,86

0,14

95

5

Vaječný likér

3,50

0,23

94

6

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Výrobce KB Likér přenáší v rámci sledovaných cen vybraných výrobků na kupující průměrně 71 % zvýšení nepřímých daní daného zvýšením sazby spotřební daně z lihu a spotřebitelských cen. U všech cen sledovaných výrobků nese jistou část zvýšeného daňového břemene sám výrobce, průměrně 29 %. Tento výrobce tedy 125

přenáší na kupující asi dvě třetiny zvýšení daňové zátěže způsobené zvýšením sazby spotřební daně z lihu, nicméně tato hodnota je nejnižší ze všech pozorovaných výrobců lihovin. Tab. 47

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu u výrobce Stock Plzeň v Kč/lahev lihoviny.

Výrobek

P1

P2

P2-P1

SPD1+DPH1

SPD2+DPH2

D2-D1

Fernet Citrus

105,00

110,71

5,71

54,03

59,71

5,68

Vodka

107,00

112,17

5,17

63,17

69,91

6,74

Rum

78,00

85,67

7,67

57,94

65,13

7,20

Jablko

68,00

69,75

1,75

30,98

33,78

2,80

Vaječný likér

69,00

71,21

2,21

35,84

39,34

3,50

Zdroj: Stock Plzeň, vlastní šetření a zpracování.

Výrobce lihovin Stock Plzeň zvýšil prodejní cenu lahve Jablka v roce 2004 oproti roku 2003 ze sledovaných výrobců nejméně. Částka nepřímých daní se opět zvýšila jednak vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu od 1.1.2004, ale také proto, že daň z přidané hodnoty se stanovuje z ceny. Tato cena se v roce 2004 zvýšila, proto vzrostla i částka daně z přidané hodnoty. Změna nepřímých daní u lahve Jablka se u tohoto výrobce zvýšila ze zkoumaných výrobců lihovin nejméně. Také u výrobku Vaječný likér bylo zvýšení ceny výrobce v roce 2004 oproti roku 2003 ze všech zkoumaných výrobců lihovin nejnižší, stejně tak jako rozdíl nepřímých daní v těchto letech. U ostatních výrobků, tedy u Fernetu Citrus, Vodky a Rumu se obě sledované hodnoty pohybovaly mezi hodnotami obou dalších pozorovaných výrobců lihovin. Výrobce lihovin Stock Plzeň uplatňoval v letech 2003 a 2004 až na výjimky značně vyšší ceny než ostatní zkoumané subjekty.

126

Tab. 47 Výrobek

pokračování. Dopad na

Dopad na

Dopad na

kupujícího (Kč/lahev) výrobce (Kč/lahev) kupujícího (%)

Dopad na výrobce (%)

Fernet Citrus

5,71

-0,03

101

0

Vodka

5,17

1,57

77

23

Rum

7,67

-0,47

107

0

Jablko

1,75

1,05

63

37

Vaječný likér

2,21

1,29

63

37

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Výrobce Stock Plzeň přenáší v rámci sledovaných cen vybraných výrobků na kupující průměrně 82 % zvýšení nepřímých daní daného zvýšením sazby spotřební daně z lihu a spotřebitelských cen. Pouze u dvou výrobků nese patrnější část zvýšení daňového břemene sám výrobce. Průměrně výrobce nese 19 %15 zvýšení daňového břemene. Tento výrobce tedy zvyšuje v období změny sazby spotřební daně ceny tak, že na spotřebitele přenáší podstatnou část zvýšení daňového břemene. Zkoumaní producenti lihovin, tedy Starorežná Prostějov, KB Likér a Stock Plzeň, přenesli na kupující průměrně 91 % ze zvýšení daňového břemene vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu, sami pak nesou průměrně 16 %16 tohoto břemene v rámci cen vybraných výrobků v letech 2003 a 2004.

5.6.2. Incidence spotřební daně z lihu u obchodních řetězců Incidence spotřební daně z lihu u obchodních řetězců je stanovována na základě spotřebitelských cen vybraných výrobků podléhajících spotřební dani z lihu zjišťovaných v období změn sazeb spotřební daně z lihu na přelomu roku 2003 a 2004. Spotřebitelské ceny jsou identifikovány v měsíčních intervalech, výjimku tvoří okamžik změny sazby spotřební daně k 1.1.2004, kdy jsou spotřebitelské ceny zjišťovány k 31.12.2003 a k 1.1.2004.

16

Součet břemene neseného výrobcem a kupujícím není roven 100 %, protože pokud výrobce přenesl

více než 100 % daňového břemene na kupujícího, není dopad na výrobce záporný, ale roven 0 %.

127

Způsob stanovení dopadu změny sazeb spotřební daně z lihu je opět definován v části „Metodika“ tohoto textu. Z hlediska přehlednosti je stanovení dopadů změn sazby spotřební daně rozdělen u každého druhu lihoviny prodávané v obchodních řetězcích vždy do dvou souvisejících tabulek. V následujícím textu jsou identifikovány dopady změny sazby spotřební daně z lihu u jednotlivých obchodních řetězců v pořadí Tesco Stores (dále jen Tesco), Billa a Marina. Značky lihovin byly z hlediska srovnatelnosti výsledků zvoleny u všech obchodních řetězců stejné, konkrétně se jednalo o Whiskey Ballantines (lahev 0,70 litru se 40% obsahem alkoholu) , Vodka Finlandia (0,70 litru se 40% obsahem alkoholu), Vodka Hanácká (0,70 litru se 40% obsahem alkoholu), Fernet Original (0,5 litru se 40% obsahem alkoholu) a Becher Original (0,5 litru s 38% obsahem alkoholu).

5.2.2.1. Incidence spotřební daně u obchodního řetězce Tesco Ceny vybraných alkoholických nápojů uplatňované obchodním řetězcem Tesco na počátku zkoumaného období lze označit za nejnižší v rámci tří zkoumaných subjektů. Naopak v závěru zkoumaného období jsou ceny spíše vyšší než u obchodního řetězce Billa. Je tedy možné prozatím předpokládat, že přesun zvýšení daňového břemene vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu prostřednictvím prodejních cen je vyšší než u obchodního řetězce Billa. Tab. 48

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Whiskey Ballantines v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

369,00

65,52

66,53

132,05

236,95

15.11.2003

349,00

65,52

62,92

128,44

220,56

15.12.2003

325,00

65,52

58,60

124,12

200,88

31.12.2003

329,00

65,52

59,32

124,84

204,16

1.1.2004

349,00

74,20

62,92

137,12

211,88

15.1.2004

349,00

74,20

62,92

137,12

211,88

15.2.2004

349,00

74,20

62,92

137,12

211,88

15.3.2004

415,00

74,20

74,82

149,02

265,98

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

128

Obchodní řetězec Tesco cenu výrobku Whiskey Ballantines v závěru roku 2003 poměrně výrazně snižuje, k 1.1.2004 však již dochází k jejímu opětovnému zvyšování. Cena tohoto výrobku uplatňovaná obchodním řetězcem Tesco v rámci zkoumaného období je s výjimkou března roku 2004 nejnižší vzhledem k ostatním zkoumaným subjektům. Částka spotřební daně z jedné lahve výrobku Whiskey Ballantines vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Proto dochází také ke zvýšení nepřímých daní, které je však ještě větší vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty způsobeným nárůstem prodejní ceny. Cena bez nepřímých daní na konci roku 2003 klesá vlivem snižování ceny, od 1.1.2004 z opačného důvodu roste i přes zvýšení sazby spotřební daně z lihu a částky daně z přidané hodnoty. Tab. 48 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

20,00

7,72

163

0

12,28

20,00

7,72

163

0

15.2.2004

12,28

20,00

7,72

163

0

15.3.2004

24,18

86,00

61,82

356

0

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

12,28

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Prodejní cena jedné lahve výrobku Whiskey Ballantines je na počátku roku 2004 kromě března stále stejná, proto je ve zkoumaných okamžicích roku 2004 změna nepřímých daní oproti hodnotě z 31.12.2003 stále stejná, opět kromě března. Totéž lze uvést o změně ceny, respektive o dopadu změny sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004 na kupující. Vlivem výrazného zvýšení cen dosahuje obchodní řetězec Tesco vyšších tržeb v roce 2004 oproti roku 2003 i přes zvýšení sazby spotřební daně z lihu. Na kupující tak tento subjekt přesunuje více než 100 % zvýšení daňového břemene způsobeného zvýšením sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004, v březnu roku 2004 dokonce více než trojnásobek tohoto břemene.

129

Tab. 49

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Vodka Finlandia v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

335,00

65,52

60,40

125,92

209,08

15.11.2003

315,00

65,52

56,79

122,31

192,69

15.12.2003

289,00

65,52

52,11

117,63

171,37

31.12.2003

289,00

65,52

52,11

117,63

171,37

1.1.2004

315,00

74,20

56,79

130,99

184,01

15.1.2004

315,00

74,20

56,79

130,99

184,01

15.2.2004

315,00

74,20

56,79

130,99

184,01

15.3.2004

315,00

74,20

56,79

130,99

184,01

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Obchodní řetězec Tesco cenu výrobku Vodka Finlandia v závěru roku 2003 snižuje, k 1.1.2004 však již dochází k jejímu opětovnému zvýšení. Cena tohoto výrobku uplatňovaná obchodním řetězcem Tesco v rámci zkoumaného období je vzhledem k ostatním zkoumaným subjektům vždy nejnižší. Částka spotřební daně z jedné láhve výrobku Vodka Finlandia vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Proto dochází také ke zvýšení nepřímých daní, které je však ještě větší vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty způsobeným nárůstem prodejní ceny. Cena bez nepřímých daní na konci roku 2003 klesá vlivem snižování daně z přidané hodnoty respektive vlivem snižování ceny, od 1.1.2004 vzrůstá vlivem zvýšení ceny i přes zvýšení sazby spotřební daně z lihu a daně z přidané hodnoty v důsledku zvýšení spotřebitelské ceny. Tab. 49 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

26,00

12,64

195

0

13,36

26,00

12,64

195

0

15.2.2004

13,36

26,00

12,64

195

0

15.3.2004

13,36

26,00

12,64

195

0

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

13,36

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

130

Prodejní cena jedné lahve výrobku Vodka Finlandia je na počátku roku 2004 stále stejná, proto je ve zkoumaných okamžicích roku 2004 změna nepřímých daní oproti hodnotě z 31.12.2003 stále stejná. Totéž lze uvést o změně ceny, respektive o dopadu změny sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004 na kupující. Vlivem výrazného zvýšení cen dosahuje obchodní řetězec Tesco vyšších tržeb v roce 2004 oproti roku 2003 i přes zvýšení sazby spotřební daně z lihu. Na kupující tak tento subjekt přesunuje téměř dvojnásobek zvýšení nepřímých daní způsobeného zvýšením sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004. Tab. 50

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Vodka Hanácká v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

125,90

65,52

22,70

88,22

37,68

15.11.2003

115,90

65,52

20,90

86,42

29,48

15.12.2003

125,90

65,52

22,70

88,22

37,68

31.12.2003

125,90

65,52

22,70

88,22

37,68

1.1.2004

125,90

74,20

22,70

96,90

29,00

15.1.2004

119,90

74,20

21,62

95,82

24,08

15.2.2004

125,90

74,20

22,70

96,90

29,00

15.3.2004

125,90

74,20

22,70

96,90

29,00

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Obchodní řetězec Tesco cenu výrobku Vodka Hanácká udržuje v rámci celého zkoumaného období na stejné úrovni, výjimkou je pouze její listopadové a lednové akční snížení. Cena tohoto výrobku uplatňovaná obchodním řetězcem Tesco v rámci zkoumaného období je vzhledem k ostatním zkoumaným subjektům vždy nejnižší. Částka spotřební daně z jedné lahve výrobku Vodka Hanácká vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Proto dochází také ke zvýšení nepřímých daní. Cena bez nepřímých daní na konci roku 2003 roste vlivem zvyšování ceny v prosinci roku 2003, od 1.1.2004 klesá vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu.

131

Tab. 50 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

0,00

-8,68

0

100

7,60

-6,00

-13,60

0

178

15.2.2004

8,68

0,00

-8,68

0

100

15.3.2004

8,68

0,00

-8,68

0

100

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

8,68

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Pokud pomineme akční lednové snížení ceny produktu Vodka Hanácká, pak lze konstatovat, že změna nepřímých daní v roce 2004 oproti hodnotě z 31.12.2004 se nemění, podobně jako změna ceny. Dopad na kupujícího je tedy ve všech zkoumaných okamžicích roku 2004 nulový. Prodávající nese celé břemeno zvýšení nepřímých daní vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu. V lednu roku 2004 prodejce vlivem zařazení produktu Vodka Hanácká do akčního zboží nese téměř dvojnásobek hodnoty zvýšení nepřímých daní v roce 2004. Tab. 51

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Fernet Original v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

119,90

46,80

21,62

68,42

51,48

15.11.2003

119,90

46,80

21,62

68,42

51,48

15.12.2003

118,90

46,80

21,44

68,24

50,66

31.12.2003

118,90

46,80

21,44

68,24

50,66

1.1.2004

118,90

53,00

21,44

74,44

44,46

15.1.2004

118,90

53,00

21,44

74,44

44,46

15.2.2004

118,90

53,00

21,44

74,44

44,46

15.3.2004

118,90

53,00

21,44

74,44

44,46

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Obchodní řetězec Tesco cenu výrobku Fernet Original udržuje v rámci celého zkoumaného období na téměř stejné úrovni. Částka spotřební daně z jedné lahve výrobku Fernet Original vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Proto dochází také ke zvýšení nepřímých daní. Zvýšení částky

132

nepřímých daní vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty je zanedbatelné, protože spotřebitelská cena fluktuuje pouze nepatrně. Cena bez nepřímých daní je v roce 2004 oproti roku 2003 výrazně nižší vlivem zvýšení částky nepřímých daní od 1.1.2004 a neměnné spotřebitelské ceny lahve Fernetu Original. Tab. 51 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

0,00

-6,20

0

100

6,20

0,00

-6,20

0

100

15.2.2004

6,20

0,00

-6,20

0

100

15.3.2004

6,20

0,00

-6,20

0

100

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

6,20

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní v roce 2004 oproti hodnotě z 31.12.2004 se nemění, podobně jako změna ceny. Dopad na kupujícího je tedy ve všech zkoumaných okamžicích roku 2004 nulový. Prodávající nese celé břemeno zvýšení nepřímých daní vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu.

Tab. 52

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Becher Original v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

146,90

44,46

26,49

70,95

75,95

15.11.2003

146,90

44,46

26,49

70,95

75,95

15.12.2003

146,90

44,46

26,49

70,95

75,95

31.12.2003

146,90

44,46

26,49

70,95

75,95

1.1.2004

146,90

50,35

26,49

76,84

70,06

15.1.2004

146,90

50,35

26,49

76,84

70,06

15.2.2004

146,90

50,35

26,49

76,84

70,06

15.3.2004

146,90

50,35

26,49

76,84

70,06

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Obchodní řetězec Tesco cenu výrobku Becher Original udržuje v rámci celého zkoumaného období na totožné úrovni. Částka spotřební daně z jedné lahve výrobku 133

Fernet Original vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Proto dochází také ke zvýšení nepřímých daní. Ke zvýšení částky nepřímých daní vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty zde nedochází, protože spotřebitelská cena se nemění. Cena bez nepřímých daní je v roce 2004 oproti roku 2003 nižší vlivem zvýšení částky nepřímých daní od 1.1.2004 a neměnné spotřebitelské ceny lahve výrobku Becher Original. Tab. 52 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

0,00

-5,89

0

100

5,89

0,00

-5,89

0

100

15.2.2004

5,89

0,00

-5,89

0

100

15.3.2004

5,89

0,00

-5,89

0

100

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

5,89

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní v roce 2004 oproti hodnotě z 31.12.2004 se nemění, stejně jako změna ceny, která je po dobu pozorování v roce 2004 nulová. Dopad na kupujícího je tedy ve všech zkoumaných okamžicích roku 2004 rovněž nulový. Prodávající tak nese celé břemeno zvýšení nepřímých daní vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu.

5.2.2.2. Incidence spotřební daně u prodejního řetězce Billa Ceny vybraných alkoholických nápojů uplatňované obchodním řetězcem Billa na počátku zkoumaného období se nacházejí mezi cenami obou ostatních zkoumaných subjektů. V závěru zkoumaného období jsou ceny obecně nejnižší Je tedy možné opět prozatím předpokládat, že přesun zvýšení daňového břemene vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu prostřednictvím prodejních cen je nižší než u obchodního řetězce Tesco.

134

Tab. 53

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Whiskey Ballantines v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

389,00

65,52

70,14

135,66

253,34

15.11.2003

399,90

65,52

72,10

137,62

262,28

15.12.2003

399,90

65,52

72,10

137,62

262,28

31.12.2003

399,90

65,52

72,10

137,62

262,28

1.1.2004

399,90

74,20

72,10

146,30

253,60

15.1.2004

399,90

74,20

72,10

146,30

253,60

15.2.2004

399,90

74,20

72,10

146,30

253,60

15.3.2004

339,90

74,20

61,28

135,48

204,42

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Obchodní řetězec Billa cenu výrobku Whiskey Ballantines udržuje v rámci celého zkoumaného období na téměř stejné úrovni, výjimkou je pouze její březnové akční snížení. Částka spotřební daně z jedné lahve výrobku Whiskey Ballantines vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Proto zde dochází také ke zvýšení částky nepřímých daní. Cena bez nepřímých daní v roce 2004 oproti roku 2003 klesá vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu, nejvíce však v březnu roku 2004, kdy je výrobek Whiskey Ballantines zařazen subjektem Billa mezi akčního zboží. Tab. 53 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

0,00

-8,68

0

100

8,68

0,00

-8,68

0

100

15.2.2004

8,68

0,00

-8,68

0

100

15.3.2004

-2,14

-60,00

-57,86

x

x

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

8,68

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Pokud pomineme akční březnové snížení ceny produktu Whiskey Ballantines, pak lze konstatovat, že změna nepřímých daní v roce 2004 oproti hodnotě z 31.12.2004 se nemění, podobně jako změna ceny. Dopad na kupujícího je tedy ve všech zkoumaných okamžicích roku 2004 nulový. 135

Prodávající nese celé břemeno zvýšení nepřímých daní vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu. V březnu roku 2004 prodejce vlivem zařazení produktu Whiskey Ballantines do akčního zboží nese mnohonásobek hodnoty zvýšení nepřímých daní v roce 2004, který je v tabulce 52 nahrazen znakem x. Tab. 54

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Vodka Finlandia v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

349,00

65,52

62,92

128,44

220,56

15.11.2003

349,00

65,52

62,92

128,44

220,56

15.12.2003

349,00

65,52

62,92

128,44

220,56

31.12.2003

349,00

65,52

62,92

128,44

220,56

1.1.2004

339,00

74,20

61,12

135,32

203,68

15.1.2004

339,00

74,20

61,12

135,32

203,68

15.2.2004

339,00

74,20

61,12

135,32

203,68

15.3.2004

339,00

74,20

61,12

135,32

203,68

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Obchodní řetězec Billa cenu výrobku Vodka Finlandia udržuje v rámci celého zkoumaného období roku 2003 na stejné úrovni, v roce 2004 tuto cenu snižuje a ponechává ji pod úrovní roku 2003 ve všech pozorovaných obdobích roku 2004. Částka spotřební daně z jedné lahve výrobku Vodka Finlandia vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Naopak toto zvýšení je částečně kompenzováno snížením částky daně z přidané hodnoty vlivem snížení spotřebitelské ceny lahve produktu Vodka Finlandia. Cena bez nepřímých daní v roce 2004 klesá vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu i přes snížení částky daně z přidané hodnoty.

136

Tab. 54 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

-10,00

-16,88

0

241

6,88

-10,00

-16,88

0

241

15.2.2004

6,88

-10,00

-16,88

0

241

15.3.2004

6,88

-10,00

-16,88

0

241

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

6,88

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní v roce 2004 oproti hodnotě z 31.12.2004 se nemění, podobně jako změna ceny, která je ve všech zkoumaných okamžicích roku 2004 nižší než 31.12.2003. Dopad na kupujícího je tedy ve všech zkoumaných okamžicích roku 2004 nulový. Prodávající nese celé břemeno zvýšení nepřímých daní vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu. Vzhledem ke snížení spotřebitelské ceny lahve produktu Vodka Finlandia nese prodávající dokonce více než dvojnásobek hodnoty zvýšení nepřímých daní v roce 2004. Tab. 55

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Vodka Hanácká v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

139,90

65,52

25,22

90,74

49,16

15.11.2003

139,90

65,52

25,22

90,74

49,16

15.12.2003

139,90

65,52

25,22

90,74

49,16

31.12.2003

139,90

65,52

25,22

90,74

49,16

1.1.2004

139,90

74,20

25,22

99,42

40,48

15.1.2004

139,90

74,20

25,22

99,42

40,48

15.2.2004

139,90

74,20

25,22

99,42

40,48

15.3.2004

139,90

74,20

25,22

99,42

40,48

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Obchodní řetězec Billa cenu výrobku Vodka Hanácká udržuje v rámci celého zkoumaného období na totožné úrovni. Částka spotřební daně z jedné lahve výrobku Vodka Hanácká vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Proto dochází také ke zvýšení nepřímých daní. Ke zvýšení částky 137

nepřímých daní vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty zde nedochází, protože spotřebitelská cena se nemění. Cena bez nepřímých daní je v roce 2004 oproti roku 2003 nižší vlivem zvýšení částky nepřímých daní od 1.1.2004 a neměnné spotřebitelské ceny lahve výrobku Vodka Hanácká. Tab. 55 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

0,00

-8,68

0

100

8,68

0,00

-8,68

0

100

15.2.2004

8,68

0,00

-8,68

0

100

15.3.2004

8,68

0,00

-8,68

0

100

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

8,68

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní v roce 2004 oproti hodnotě z 31.12.2004 se nemění, stejně jako změna ceny, která je po dobu pozorování v roce 2004 nulová. Dopad na kupujícího je tedy ve všech zkoumaných okamžicích roku 2004 rovněž nulový. Prodávající tak nese celé břemeno zvýšení nepřímých daní vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu. Tab. 56

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Fernet Original v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

109,90

46,80

19,81

66,61

43,29

15.11.2003

109,90

46,80

19,81

66,61

43,29

15.12.2003

99,90

46,80

18,01

64,81

35,09

31.12.2003

99,90

46,80

18,01

64,81

35,09

1.1.2004

109,90

53,00

19,81

72,81

37,09

15.1.2004

109,90

53,00

19,81

72,81

37,09

15.2.2004

109,90

53,00

19,81

72,81

37,09

15.3.2004

109,90

53,00

19,81

72,81

37,09

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Obchodní řetězec Billa cenu výrobku Fernet Original v závěru roku 2003 snižuje, k 1.1.2004 však již dochází k jejímu opětovnému zvýšení. Cena tohoto výrobku 138

uplatňovaná obchodním řetězcem Billa v rámci zkoumaného období je nejnižší vzhledem k ostatním zkoumaným subjektům. Částka spotřební daně z jedné lahve výrobku Fernet Original vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Proto dochází také ke zvýšení nepřímých daní, které je však ještě větší vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty způsobeným nárůstem prodejní ceny na úroveň září a listopadu roku 2003. Cena bez nepřímých daní na konci roku 2003 klesá vlivem snižování ceny, od 1.1.2004 roste vlivem zvyšování ceny i přes opačné působení zvýšení sazby spotřební daně z lihu a částky daně z přidané hodnoty. Tab. 56 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

10,00

2,00

125

0

8,00

10,00

2,00

125

0

15.2.2004

8,00

10,00

2,00

125

0

15.3.2004

8,00

10,00

2,00

125

0

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

8,00

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Prodejní cena jedné lahve výrobku Fernet Original je na počátku roku 2004 stále stejná, proto je ve zkoumaných okamžicích roku 2004 změna nepřímých daní oproti hodnotě z 31.12.2003 stále stejná. Totéž lze uvést o změně ceny, respektive o dopadu změny sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004 na kupující. Vlivem zvýšení cen dosahuje obchodní řetězec Billa vyšších tržeb v roce 2004 oproti roku 2003 i přes zvýšení sazby spotřební daně z lihu. Tento efekt je však především způsoben akčním snížením spotřebitelské ceny výrobku Fernet Original a metodikou pro stanovení dopadu změny sazby spotřební daně v této práci. Na kupující tak tento subjekt přesunuje podle použité metodiky více než 100 % zvýšení nepřímých daní způsobeného zvýšením sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004.

139

Tab. 57

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Becher Original v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

134,00

44,46

24,16

68,62

65,38

15.11.2003

134,00

44,46

24,16

68,62

65,38

15.12.2003

134,00

44,46

24,16

68,62

65,38

31.12.2003

134,00

44,46

24,16

68,62

65,38

1.1.2004

134,00

50,35

24,16

74,51

59,49

15.1.2004

134,00

50,35

24,16

74,51

59,49

15.2.2004

134,00

50,35

24,16

74,51

59,49

15.3.2004

134,00

50,35

24,16

74,51

59,49

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Obchodní řetězec Billa cenu výrobku Becher Original udržuje v rámci celého zkoumaného období na totožné úrovni. Částka spotřební daně z jedné lahve výrobku Becher Original vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Proto dochází také ke zvýšení nepřímých daní. Ke zvýšení částky nepřímých daní vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty zde nedochází, protože spotřebitelská cena se nemění. Cena bez nepřímých daní je v roce 2004 oproti roku 2003 nižší vlivem zvýšení částky nepřímých daní od 1.1.2004 a neměnné spotřebitelské ceny lahve výrobku Becher Original. Tab. 57 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

0,00

-5,89

0

100

5,89

0,00

-5,89

0

100

15.2.2004

5,89

0,00

-5,89

0

100

15.3.2004

5,89

0,00

-5,89

0

100

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

5,89

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní v roce 2004 oproti hodnotě z 31.12.2004 se nemění, stejně jako změna ceny, která je po dobu pozorování v roce 2004 nulová. Dopad na kupujícího je tedy ve všech zkoumaných okamžicích roku 2004 rovněž nulový. 140

Prodávající tak nese celé břemeno zvýšení nepřímých daní vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu.

5.2.2.3. Incidence spotřební daně u prodejního řetězce Marina Ceny vybraných alkoholických nápojů uplatňované obchodním řetězcem Marina na počátku zkoumaného období jsou v rámci zkoumaných tří subjektů nejvyšší. V závěru zkoumaného období jsou ceny obecně opět nejvyšší. Bez bližšího porovnání není tedy možné formulovat předběžné závěry. Tab. 58

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Whiskey Ballantines v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

399,00

65,52

71,94

137,46

261,54

15.11.2003

399,00

65,52

71,94

137,46

261,54

15.12.2003

399,00

65,52

71,94

137,46

261,54

31.12.2003

399,00

65,52

71,94

137,46

261,54

1.1.2004

399,00

74,20

71,94

146,14

252,86

15.1.2004

399,00

74,20

71,94

146,14

252,86

15.2.2004

439,00

74,20

79,15

153,35

285,65

15.3.2004

439,00

74,20

79,15

153,35

285,65

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Obchodní řetězec Marina cenu výrobku Whiskey Ballantines udržuje na stejné úrovni v rámci zkoumaného období až do února roku 2004, kdy ji výrazně zvyšuje. Částka spotřební daně z jedné lahve výrobku Whiskey Ballantines vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Proto dochází také ke zvýšení nepřímých daní, které je však ještě větší vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty způsobeným nárůstem prodejní ceny v únoru roku 2004. Cena bez nepřímých daní klesá od 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu a naopak vzrůstá v únoru roku 2004 vlivem zvýšení spotřebitelské ceny i přes odpovídající nárůst částky daně z přidané hodnoty.

141

Tab. 58 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

0,00

-8,68

0

100

8,68

0,00

-8,68

0

100

15.2.2004

15,89

40,00

24,11

252

0

15.3.2004

15,89

40,00

24,11

252

0

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

8,68

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Prodejní cena jedné lahve výrobku Whisley Ballantines je v lednu roku 2004 stále stejná, proto je zde změna nepřímých daní oproti hodnotě z 31.12.2003 stále stejná, nárůst pozorujeme v únoru a březnu roku 2004. Totéž lze konstatovat o změně ceny, respektive o dopadu změny sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004 na kupující. Vlivem výrazného zvýšení cen dosahuje obchodní řetězec Marina vyšších tržeb v únoru a březnu roku 2004 oproti roku 2003 i přes zvýšení sazby spotřební daně z lihu. Na kupující tak tento subjekt s výjimkou ledna roku 2004 přesunuje více než dvojnásobek zvýšení daňového břemene způsobeného zvýšením sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004, v lednu roku 2004 nese zvýšení daňového břemene subjekt Marina sám. Tab. 59

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Vodka Finlandia v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

347,80

65,52

62,71

128,23

219,57

15.11.2003

347,80

65,52

62,71

128,23

219,57

15.12.2003

347,80

65,52

62,71

128,23

219,57

31.12.2003

347,80

65,52

62,71

128,23

219,57

1.1.2004

347,80

74,20

62,71

136,91

210,89

15.1.2004

347,80

74,20

62,71

136,91

210,89

15.2.2004

347,80

74,20

62,71

136,91

210,89

15.3.2004

347,80

74,20

62,71

136,91

210,89

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Obchodní řetězec Marina cenu výrobku Vodka Finlandia udržuje v rámci celého zkoumaného období na totožné úrovni. Částka spotřební daně z jedné lahve výrobku 142

Vodka Finlandia vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Proto dochází také ke zvýšení nepřímých daní. Ke zvýšení částky nepřímých daní vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty zde nedochází, protože spotřebitelská cena se nemění. Cena bez nepřímých daní je v roce 2004 oproti roku 2003 nižší vlivem zvýšení částky nepřímých daní od 1.1.2004 a neměnné spotřebitelské ceny lahve výrobku Vodka Finlandia. Tab. 59 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

0,00

-8,68

0

100

8,68

0,00

-8,68

0

100

15.2.2004

8,68

0,00

-8,68

0

100

15.3.2004

8,68

0,00

-8,68

0

100

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

8,68

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní v roce 2004 oproti hodnotě z 31.12.2004 se nemění, stejně jako změna ceny, která je po dobu pozorování v roce 2004 nulová. Dopad na kupujícího je tedy ve všech zkoumaných okamžicích roku 2004 rovněž nulový. Prodávající tak nese celé břemeno zvýšení nepřímých daní vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu. Tab. 60

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Vodka Hanácká v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

147,00

65,52

26,50

92,02

54,98

15.11.2003

147,00

65,52

26,50

92,02

54,98

15.12.2003

147,00

65,52

26,50

92,02

54,98

31.12.2003

147,00

65,52

26,50

92,02

54,98

1.1.2004

147,00

74,20

26,50

100,70

46,30

15.1.2004

165,00

74,20

29,75

103,95

61,05

15.2.2004

165,00

74,20

29,75

103,95

61,05

15.3.2004

165,00

74,20

29,75

103,95

61,05

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

143

Obchodní řetězec Marina cenu výrobku Vodka Hanácká udržuje na stejné úrovni v rámci zkoumaného období až do poloviny ledna roku 2004, kdy ji výrazně zvyšuje. Částka spotřební daně z jedné láhve výrobku Vodka Hanácká vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Proto dochází také ke zvýšení nepřímých daní, které je však ještě větší vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty způsobeným nárůstem prodejní ceny v polovině ledna roku 2004. Cena bez nepřímých daní klesá od 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu a naopak vzrůstá v polovině ledna roku 2004 vlivem zvýšení spotřebitelské ceny i přes odpovídající nárůst částky daně z přidané hodnoty. Tab. 60 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

0,00

-8,68

0

100

11,93

18,00

6,07

151

0

15.2.2004

11,93

18,00

6,07

151

0

15.3.2004

11,93

18,00

6,07

151

0

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

8,68

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Prodejní cena jedné lahve výrobku Vodka Hanácká je na počátku lednu roku 2004 stále stejná, proto je zde změna nepřímých daní oproti hodnotě z 31.12.2003 stále stejná, nárůst pozorujeme od poloviny ledna roku 2004. Totéž lze konstatovat o změně ceny, respektive o dopadu změny sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004 na kupující. Vlivem výrazného zvýšení cen dosahuje obchodní řetězec Marina vyšších tržeb od poloviny ledna roku 2004 oproti roku 2003 i přes zvýšení sazby spotřební daně z lihu. Na kupující tak tento subjekt s výjimkou části měsíce ledna roku 2004 přesunuje více než 100 % zvýšení daňového břemene způsobeného zvýšením sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004, v první polovině ledna roku 2004 nese zvýšení daňového břemene subjekt Marina sám.

144

Tab. 61

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Fernet Original v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

119,90

46,80

21,62

68,42

51,48

15.11.2003

119,90

46,80

21,62

68,42

51,48

15.12.2003

119,90

46,80

21,62

68,42

51,48

31.12.2003

119,90

46,80

21,62

68,42

51,48

1.1.2004

119,90

53,00

21,62

74,62

45,28

15.1.2004

119,90

53,00

21,62

74,62

45,28

15.2.2004

119,90

53,00

21,62

74,62

45,28

15.3.2004

129,90

53,00

23,42

76,42

53,48

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Obchodní řetězec Marina cenu výrobku Fernet Original udržuje v rámci celého zkoumaného období na totožné úrovni, s výjimkou března roku 2004. Částka spotřební daně z jedné láhve výrobku Fernet Original vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Proto dochází také ke zvýšení nepřímých daní. Ke zvýšení částky nepřímých daní vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty zde dochází pouze v březnu roku 2004 vlivem zvýšení spotřebitelské ceny. Cena bez nepřímých daní je v roce 2004 oproti roku 2003 nižší vlivem zvýšení částky nepřímých daní od 1.1.2004 a neměnné spotřebitelské ceny lahve výrobku Fernet Original, opět však s výjimkou března roku 2004, kdy cena bez spotřebních daní narůstá. Tab. 61 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

0,00

-6,20

0

100

6,20

0,00

-6,20

0

100

15.2.2004

6,20

0,00

-6,20

0

100

15.3.2004

8,00

10,00

2,00

125

0

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

6,20

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Změna nepřímých daní v roce 2004 oproti hodnotě z 31.12.2004 se kromě března nemění, podobně jako změna ceny. Dopad na kupujícího je tedy ve všech 145

zkoumaných okamžicích roku 2004 rovněž nulový, pouze v březnu nese kupující již více než 100 % zvýšení nepřímých daní vlivem zvýšení spotřebitelské ceny. Prodávající tak nese celé břemeno zvýšení nepřímých daní vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu v lednu a únoru roku 2004, v březnu je tomu právě naopak. Tab. 62

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Becher Original v Kč/lahev.

Datum

P

SPD

DPH

SPD+DPH

P-SPD-DPH

15.10.2003

166,90

44,46

30,09

74,55

92,35

15.11.2003

166,90

44,46

30,09

74,55

92,35

15.12.2003

166,90

44,46

30,09

74,55

92,35

31.12.2003

166,90

44,46

30,09

74,55

92,35

1.1.2004

166,90

50,35

30,09

80,44

86,46

15.1.2004

178,00

50,35

32,09

82,44

95,56

15.2.2004

185,00

50,35

33,36

83,71

101,29

15.3.2004

185,00

50,35

33,36

83,71

101,29

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Obchodní řetězec Marina cenu výrobku Becher Original udržuje na stejné úrovni v rámci zkoumaného období až do poloviny ledna roku 2004, kdy ji postupně výrazně zvyšuje. Částka spotřební daně z jedné lahve výrobku Becher Original vzrůstá k 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu ke stejnému datu. Proto dochází také ke zvýšení nepřímých daní, které je však ještě větší vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty způsobeným nárůstem prodejní ceny v polovině ledna a v únoru roku 2004. Cena bez nepřímých daní klesá od 1.1.2004 vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu a naopak vzrůstá v polovině ledna a dále v únoru roku 2004 vlivem zvýšení spotřebitelské ceny i přes odpovídající nárůst částky daně z přidané hodnoty.

146

Tab. 62 -

pokračování. ∆ tržby

Dopad na

Dopad na

prodávajícího

kupující

prodávajícího

(Kč/lahev)

(%)

(%)

0,00

-5,89

0

100

7,89

11,10

3,21

141

0

15.2.2004

9,16

18,10

8,94

198

0

15.3.2004

9,16

18,10

8,94

198

0

∆SPD+∆DPH

∆P

(Kč/lahev)

(Kč/lahev)

1.1.2004

5,89

15.1.2004

Datum

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Prodejní cena jedné lahve výrobku Becher Original je na počátku lednu roku 2004 stále stejná, proto je zde změna nepřímých daní oproti hodnotě z 31.12.2003 stále stejná, nárůst pozorujeme od poloviny ledna a v únoru roku 2004. Totéž lze uvést o změně ceny, respektive o dopadu změny sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004 na kupující. Vlivem výrazného zvýšení cen dosahuje obchodní řetězec Marina vyšších tržeb od poloviny ledna roku 2004 oproti roku 2003 i přes zvýšení sazby spotřební daně z lihu. Na kupující tak tento subjekt s výjimkou části měsíce ledna roku 2004 přesunuje více než 100 %, respektive téměř dvojnásobek zvýšení daňového břemene způsobeného zvýšením sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004; v první polovině ledna roku 2004 nese zvýšení daňového břemene subjekt Marina sám. V rámci syntézy dílčích výsledků byly stanoveny průměrné ceny některých alkoholických nápojů v okamžicích pozorování těchto cen u jednotlivých obchodních řetězců, a tak lze stanovit také průměrné výše dopadů změny nepřímých daní vlivem změny sazby spotřební daně z lihu na prodávající i kupující.

147

Graf 25

Průměrné

ceny

alkoholických

nápojů

u

vybraných

obchodních řetězců dle měření. 450,00 400,00 350,00 300,00 Průměrná cena 250,00 (Kč/lahev) 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 1

2

3

4

5

6

Měsíce od října 2003 do března 2004

Whiskey Ballantines

Vodka Finlandia

Fernet Original

Becher Original

Vodka Hanácká

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Ceny alkoholických nápojů v rámci disertační práce jsou identifikovány v rámci tří obchodních řetězců působících v České republice. Z grafu 25 je zřejmé, že k žádným výrazným výkyvům v průměrných cenách vybraných alkoholických nápojů v rámci zkoumaných obchodních řetězců v období od října roku 2003 do března roku 2004 nedošlo. Z výše uvedených výpočtů dopadů zvýšení sazby spotřební daně

lihu

u jednotlivých obchodních řetězců lze stanovit průměrný přesun zvýšené daňové zátěže na kupující. Průměrný dopad na kupující je identifikován jako průměrný dopad v rámci pozorovaných cen v roce 2004 oproti cenám platným v prosinci roku 2003. Z dílčí průměrných přesunů daňové zátěže je stanoven celkový průměr daného obchodního řetězce v rámci vybraných alkoholických nápojů. Nejmenší přesun zvýšeného daňového břemene lze pozorovat u obchodního řetězce Billa, který přesunul na kupující 25 % zvýšení daňové zátěže u alkoholických nápojů, sám nese zbývajících 107 %. Obchodní řetězec Marina přesunul na kupující 81 % zvýšeného daňového břemene a sám nese pouze 55 %. A Konečně obchodní řetězec Tesco přesunul na kupující 66 % zvýšeného daňového břemene, sám pak nese 40 %.

148

V rámci zkoumaných obchodních řetězců a vybraných druhů alkoholických nápojů bylo na kupující přeneseno 57 % zvýšení daňového břemene způsobeného zvýšením nepřímých daní vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004 v České republice. Prodávající pak nesou 67 % zvýšeného daňového břemene. Tab. 63

Vývoj spotřeby lihovin a lihu v ČR v letech 1999 až 2004.

Spotřeba 40% lihovin

Spotřeba 40% lihovin (l/osoba)

(l/osoba)

v hodnotě čistého lihu

1999

8,3

3,3

2000

8,3

3,3

2001

8,2

3,3

2002

8,3

3,3

2003

8,4

3,4

2004

7,6

3,0

Rok

Zdroj: ČSÚ, vlastní šetření a zpracování.

Český statistický úřad disponuje údaji o spotřebě 40% lihovin a spotřebě v hodnotách čistého lihu. I z těchto dílčích hodnot je však patrný dopad změny sazby spotřební daně z lihu od 1.1.2004. Vývoj spotřeby 40% lihovin na osobu v České republice odpovídá v podstatě spotřebě 40% lihovin v hodnotě čistého lihu. Tyto hodnoty jsou z důvodu názornosti dále zaznamenány v následujícím grafu. Graf 26 9,0 8,0 7,0 6,0 Spotřeba 5,0 (l/osoba) 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 1999

Vývoj spotřeby lihovin a lihu v ČR v letech 1999 až 2004.

2000

2001

2002 Rok

40% lihovina Zdroj: ČSÚ, vlastní šetření a zpracování.

149

Čistý líh

2003

2004

V letech 1999 až 2002 nedochází u spotřeby 40% lihovin na osobu v České republice a spotřebě 40% lihovin v hodnotě čistého lihu k podstatným změnám. V roce 2003 u obou hodnot dochází k jejich mírnému nárůstu, který byl zapříčiněn zvýšením nakoupených zásob alkoholických nápojů. Je tedy patrné, že změna sazby spotřební daně z lihu byla v povědomí obchodníků a kupujících ještě před samotnou změnou sazeb spotřebních daní k 1.1.2004. V roce 2004 pak spotřeba uvedených alkoholických nápojů klesá zhruba o 12 % ve spotřebě 40% lihovin. Důvodem tohoto poklesu je jednak již zmíněné předzásobení alkoholickými nápoji, a dále také snížením spotřeby 40% lihovin z důvodu zvýšení jejich cen. Syntetické závěry z uvedených zjištění budou stanoveny v závěrečných kapitolách disertační práce.

5.7. Incidence spotřební daně z tabákových výrobků Incidence spotřební daně z cigaret je stanovována na základě pozorování cen vybraných značek cigaret filtrových délky nad 70 mm. Sazba spotřební daně z cigaret je rozdělena na část pevnou a procentní. Pevná část je stanovena v Kč za jedenu cigaretu, která do 31.12.2003 byla 0,36 Kč/ks. Procentní část spotřební daně z cigaret byla v tomto období 22 %. U cigaret je dále stanovena minimální sazba daně v Kč za kus, která je uplatněna, pokud skutečná sazba dosahuje nižší hodnoty. V roce 2003, tedy do 31.12.2003 byla tato minimální sazba daně ve výši 0,79 Kč/ks. Sazba daně z přidané hodnoty u cigaret je základní, tedy 22 %, a je stanovována z ceny včetně daně spotřební. To ve skutečnosti opět znamená, že s měnící se sazbou daně spotřební, respektive s měnící se cenou včetně spotřební daně, se mění také skutečná částka daně z přidané hodnoty. Sazba spotřební daně z cigaret platná od 1.1.2004 byla 0,48 Kč/ks ve své pevné části, a procentní část byla stanovena ve výši 23 %. Minimální sazba daně v tomto období byla 0,96 Kč/kus. Sazba daně z přidané hodnoty se oproti roku 2003 až do 1.5.2004 nemění.

150

Incidence spotřební daně z cigaret je zde zkoumána jako incidence této daně u prodejců cigaret, a je stanovována na základě prodejních cen zjišťovaných v období změn sazeb spotřební daně z lihu na přelomu roku 2003 a 2004. Prodejní ceny jsou identifikovány na základě cen uvedených na kolku, kterým musí být opatřena každá krabička cigaret. Zkoumané ceny, na rozdíl od dalších částí práce, jsou pouze dvě, tedy cena před a cena po změně sazby spotřební daně z cigaret. Prodejní ceny jsou identifikovány u vybraných šesti značek cigaret. Způsob stanovení dopadu změny sazeb spotřební daně z cigaret je definován v části „Metodika“ tohoto textu. Z hlediska přehlednosti je stanovení dopadů změn sazby spotřební daně rozdělen u každé značky cigaret vždy do dvou souvisejících tabulek. V následujícím textu jsou identifikovány dopady změny sazby spotřební daně z cigaret u jednotlivých značek cigaret v pořadí Mars, Start, Petra, Sparta, LM a Marlboro. Tab. 64

Dopady změny sazby spotřební daně z tabákových výrobků u vybraných značek cigaret v Kč/krabičku cigaret.

Výrobek

P1

P2

P2-P1

SPD1+DPH1

SPD2+DPH2

D2-D1

Mars

31,50

34,00

2,50

19,81

23,55

3,74

Start

33,00

35,00

2,00

20,41

23,96

3,55

Petra

40,00

44,00

4,00

23,21

27,65

4,44

Sparta

42,00

46,00

4,00

24,01

28,47

4,46

LM

45,00

49,00

4,00

25,21

29,70

4,49

Marlboro

53,00

57,00

4,00

28,42

32,99

4,57

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Ceny cigaret se z důvodu zvýšení sazby spotřební daně z cigaret od 1.1.2004 zvýšily, avšak prodejci si vzhledem k povědomí o této změně vytvořili na konci roku 2003 jisté zásoby, a tak se dražší cigarety začaly prodávat ve většině případů až v březnu roku 2004. Ceny se tedy změnily u všech zkoumaných značek cigaret, avšak u levnějších bylo zvýšení menší než u dražších značek cigaret. Z toho důvodu byl také vyšší rozdíl nepřímých daní před a po změně sazby spotřební daně z cigaret u dražších značek, vzhledem k metodice výpočtu daně z přidané hodnoty.

151

Tab. 64 -

pokračování. Dopad na

Dopad na

Dopad na

Dopad na

kupující

výrobce

kupující

výrobce

(Kč/krabičku)

(Kč/krabičku)

(%)

(%)

Mars

2,50

1,24

67 %

33 %

Start

2,00

1,55

56 %

44 %

Petra

4,00

0,44

90 %

10 %

Sparta

4,00

0,46

90 %

10 %

LM

4,00

0,49

89 %

11 %

Marlboro

4,00

0,57

88 %

12 %

Výrobek

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.

Dopad zvýšení sazby spotřební daně z cigaret od 1.1.2004 tedy odpovídá zvýšení spotřebitelských cen u jednotlivých značek cigaret. Dopad na výrobce pak odpovídá rozdílu změny nepřímých daní a změny ceny před a po změně sazby spotřební daně z cigaret od 1.1.2004. Výrobci na kupující přenášejí významnou část zvýšení nepřímých daní danou zvýšením sazby daně z cigaret a daně z přidané hodnoty. Tento přesun je nižší u levnějších značek cigaret. Na kupující bylo v rámci cen pozorovaných značek přeneseno 80 % zvýšení daňového břemene. Prodávající pak nesou zbytek zvýšení daňového břemene, tedy průměrně 20 %, opět v rámci cen zkoumaných značek cigaret. Tab. 65

Vývoj spotřeby cigaret v ČR v letech 1999 až 2004 v kusech na osobu za rok.

Rok

Spotřeba cigaret (ks/osoba)

1999

2 090

2000

1 882

2001

1 664

2002

1 893

2003

2 192

2004

2 243

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování.

Podle údajů Českého statistického úřadu spotřeba cigaret v České republice od roku 1999 do roku 2001 klesala. V roce 2002 naopak došlo ke zvýšení spotřeby kusů

152

cigaret na osobu v České republice a stejně tak v roce 2003 a 2004, kdy však nárůst již nebyl tak výrazný, což je také patrné z grafu 21. Graf 27

Vývoj spotřeby cigaret v ČR v letech 1999 až 2004 v kusech na osobu za rok.

2500 2000 Spotřeba (ks/osoba)

1500 1000 500 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

Rok

Zdroj: ČSÚ, vlastní šetření a zpracování.

Z vývoje spotřeby cigaret v České republice je patrné, že zvýšení sazby spotřební daně z cigaret splnilo především svoji fiskální funkci. Funkce edukativní však byla také do jisté míry naplněna. Prostřednictvím zvýšení sazby spotřební daně z cigaret se zmenšil nárůst spotřeby cigaret na osobu v České republice v roce 2004. Z výše uvedeného je patrné, že fiskální a edukativní funkce spotřebních daní nemusí být v každém případě v přímém rozporu.

153

6.

DISKUSE

V předchozích částech disertační práce byly kvantifikovány přesuny a dopady zvýšení daňového břemene způsobeného změnou sazeb spotřebních daní v České republice od 1.1.2004. Konkrétně se jedná o spotřební daň z minerálních olejů, spotřební daň z lihu a spotřební daň z tabákových výrobků. Dosud je tedy zřejmé, k jakým přesunům zvýšení daňového břemene v rámci vybraných komodit ve zkoumaném období došlo, je však také nezbytné identifikovat faktory determinující zjištěné hodnoty pro stanovení syntetických závěrů a formulaci doporučení daňové politiky České republiky v oblasti sazeb spotřebních daní. Přesun zvýšeného daňového břemene na kupující byl kvantifikován na základě pozorování cen vybraných komodit zdaňovaných spotřebními daněmi v České republice, konkrétně benzinu Natural 95, motorové nafty, vybraných druhů lihovin u výrobců i prodejců a vybraných značek cigaret v období před a po změně sazeb spotřebních daní uvalených na tyto komodity. Ceny benzinu Natural 95 byly pozorovány u 15 prodejců pohonných hmot, u nichž lze pozorovat různé reakce na změnu sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Prodejci pohonných hmot velmi často kalkulovali s existencí obecného povědomí

o zvyšování sazeb spotřebních daní a využívali této skutečnosti tak, že ceny

zvyšovali více než o zvýšení daňového břemene způsobeného zvýšením sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Tato skutečnost byla patrná především u prodejců pohonných hmot Shell 1, ÖMV 1, nebo Chemis. Za příčinu takového zvýšení cen pak bylo obecně považováno právě zvýšení sazeb spotřebních daní, nikoliv snaha prodejců pohonných hmot si vzhledem k této skutečnosti zvýšit své tržby. Pouze výjimečně bylo možné pozorovat nižší než proporcionální přesun zvýšení daňového břemene v rámci celého zkoumaného období roku 2004 u vybraných prodejců pohonných hmot. Takový přesun zvýšení daňového břemene uplatňoval pouze prodejce pohonných hmot Avia. Někteří prodejci pohonných hmot po určitou dobu po změně sazeb spotřebních daní od 1.1.2004 spotřebitelské ceny benzinu Natural 95 nezměnili, jako například prodejce Agip 1. Za příčinu takového chování lze považovat konkurenční boj mezi 154

jednotlivými prodejci, z nichž někteří předpokládali, že když udrží své ceny na úrovni před změnou sazeb spotřebních daní a konkurence nikoliv, mohou získat více zákazníků právě na úkor konkurenčních prodejců pohonných hmot. V rámci této práce není možné a ani není jejím cílem efekty této snahy kvantifikovat a hodnotit. Je však možné uvést, že tyto snahy byly pouze krátkodobé a v rámci zkoumaného období do března roku 2004 ceny benzinu Natural 95 upravili všichni prodejci pohonných hmot. U žádného z prodejců pohonných hmot se v rámci cen benzinu Natural 95 neprojevilo tzv. „signalizační“ chování, v daňové teorii označované za „oznamovací efekt“, žádný z prodejců pohonných hmot tedy nezvýšil cenu benzinu Natural 95 ještě před změnou sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 k 1.1.2004. Tuto skutečnost lze připisovat konkurenčním podmínkám existujícím v daném odvětví. Ceny pohonných hmot v České republice jsou především závislé na ceně ropy Brent, kurzu koruny k dolaru a více či méně očekávaných událostech, které mohou ovlivnit dodávky ropy. V disertační práci je analyzován vliv prvních dvou zmíněných faktorů, které působily na ceny pohonných hmot ve zkoumaném období protikladně a de facto se navzájem kompenzovaly. Pouze v březnu roku 2004 lze zvyšování cen benzinu Natural 95 u jednotlivých prodejců z určité části připisovat růstu ceny ropy Brent a současnému růstu kurzu koruny k dolaru. Efekty zvýšení sazby spotřební daně z motorové nafty k 1.1.2004 v České republice byly velmi podobné již popsaným efektům zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Lze konstatovat, že jednotliví prodejci pohonných hmot příliš nerozlišují svoje obchodní strategie podle druhů pohonných hmot. Průměrný přesun zvýšení daňového břemene podle pozorování vybraných prodejců pohonných hmot i podle údajů Českého statistického úřadu však byl nepatrně nižší u motorové nafty než u benzinu Natural 95. Příčinou této skutečnosti může být vědomí prodejců pohonných hmot o vyšší míře informovanosti kupujících motorovou naftu o cenách oproti kupujícím benzin Natural 95. Podle prodejců pohonných hmot je tedy z hlediska konkurenčního boje jistě výhodnější disponovat nižší cenou motorové nafty oproti konkurenčním prodejcům pohonných hmot, než nižší cenou benzinu Natural 95. Trh s pohonnými hmotami se vyznačuje velmi neelastickou poptávkou a výsledky disertační práce tuto skutečnost potvrzují. Prodejci pohonných hmot zvyšují své ceny významným způsobem při změnách sazeb spotřební daně z minerálních olejů.

155

Kupujícím pohonných hmot se tak často jeví chování prodejců pohonných hmot jako deformované kartelovými dohodami. Kupující nemají možnost na tuto situaci reagovat substitucí, a jsou tak nuceni zvýšenou cenu akceptovat. Jedinou možností kupujících je upravit nakupované množství pohonných hmot, nicméně alespoň krátkodobě je tato možnost především z hlediska globální spotřeby silně hypotetická. Především podnikatelské subjekty nemají možnost svou spotřebu pohonných hmot příliš ovlivnit. Nabízí se pouze využití jiného druhu dopravy, nebo vysoké investice na nákup dopravních prostředků s nižší spotřebou pohonných hmot. Ostatní druhy dopravy v rámci České republiky jsou však také nákladné a často nedokáží plnit časové a objemové požadavky podnikatelských subjektů. Nákup vlastních dopravních prostředků s nižší spotřebou pohonných hmot je velmi nákladný a podnikatelské subjekty často vidí tuto možnost v kontextu snížení nákladů na pohonné hmoty jako neefektivní. Přesuny a dopady zvýšení daňového břemene vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu byly identifikovány prostřednictvím analýzy cen vybraných druhů alkoholických nápojů tří výrobců lihovin a analýzy cen vybraných druhů alkoholických nápojů tří obchodních řetězců prodávajících tyto výrobky. U výrobců lihovin byly pozorovány ceny obdobných výrobků tak, aby bylo možné provést vzájemné srovnání přesunů zvýšeného daňového břemene u těchto výrobců. Ceny lihovin zde byly na rozdíl od cen pozorovaných u obchodních řetězců identifikovány pouze ve dvou časových okamžicích. Všichni vybraní výrobci totiž stanovují své ceny na období jednoho roku, proto jsou z hlediska cílů disertační práce relevantní pouze ceny dvě, tedy cena vybraných lihovin platná v roce 2003 a jejich cena platná v roce 2004. Přesun zvýšeného daňového břemene daného zvýšením sazby spotřební daně z lihu u jednotlivých výrobců lihovin je determinován více faktory. Poptávka po lihovinách je označována za velmi neelastickou. Tato skutečnost by znamenala, že přesun

zvýšeného

daňového

břemene

bude

proporcionální,

popřípadě

i nadproporcionální. Dalším faktorem je tržní prostředí s lihovinami v České republice. Vzhledem k tomu, že nejvýznamnějšími odběrateli výrobců lihovin jsou obchodní řetězce, které mají silnou vyjednávací pozici, mají výrobci lihovin obtížnou pozici. Podstatná je z hlediska konkurenčního boje výrobců lihovin také obecná známost a povědomí o kvalitách jejich výrobků. Rozdíly v cenách obdobných alkoholických 156

nápojů jednotlivých výrobců mohou být velmi významné, v rámci tří pozorovaných výrobců jsou tyto rozdíly i více než 30%, jako například u výrobku Vodka producentů Stock Plzeň a KB Likér. Výrobci lihovin, vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, přesouvají na následný článek v rámci trhu s lihovinami významnou část zvýšení daňového břemene způsobeného zvýšením sazby spotřební daně z lihu, nicméně tento přesun je většinou menší než proporcionální, jako u likérek KB Likér a Stock Plzeň. Výrobci lihovin, kteří nejsou příliš známí (např. KB Likér) a nemají silnou konkurenční pozici, uplatňují obecně nižší ceny než významní výrobci lihovin (např. Starorežná Prostějov). Míra přesunu zvýšeného daňového břemene do cen lihovin zřejmě také odpovídá těmto skutečnostem, u silných a známějších výrobců je přesun zvýšeného daňového břemene významnější než u méně známých a menších výrobců lihovin. Přesuny a dopady zvýšení daňového břemene byly také identifikovány u tří vybraných obchodních řetězců. Opět byly pozorovány ceny stejných alkoholických nápojů před a po změně sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004. Jestliže byla situace u výrobců lihovin poměrně přehledná, u obchodních řetězců je tomu právě naopak. Zvýšení sazby spotřební daně z lihu bylo pouze jedním z řady faktorů ovlivňujících spotřebitelskou cenu jednotlivých alkoholických nápojů u vybraných obchodních řetězců. Obchodní řetězce nabízejí velké množstvím druhů zboží a sledují své cíle, kterých se snaží dosáhnout různými způsoby. S cenami jednotlivých druhů zboží mohou obchodní řetězce velmi významně manipulovat. Pokud se tedy obchodní řetězec rozhodne nepromítnout do ceny lihoviny nebo více lihovin zvýšení daňové zátěže způsobené zvýšením sazby spotřební daně z lihu, pak může tento záměr bez větších potíží uskutečnit, jako tomu bylo například u výrobků Fernet Original a Becher Original v obchodním řetězci Tesco, výrobků Whiskey Ballntines, Vodka Finlandia, Vodka Hanácká a Becher Original v obchodním řetězci Billa a výrobku Vodka Finlandia v obchodním řetězci Marina. Tak může dosáhnout toho, že jeho ceny lihovin budou nižší než u konkurenčních prodejců a získat tak dodatečné zákazníky. Nespornou výhodou obchodních řetězců v této oblasti je však fakt, že vzhledem k šíři nabízeného sortimentu mohou zvýšenou daňovou zátěž lihovin „rozpustit“ v cenách ostatního zboží, aniž by si to kupující uvědomoval. Takto tedy může být zvýšené daňové břemeno

157

uvalené na lihoviny přeneseno například na kupující elektroniky, potravin nebo jakéhokoliv jiného zboží, které obchodní řetězec nabízí. Dalším faktorem, činícím identifikaci přesunů zvýšeného daňového břemene ještě více nepřehlednou, jsou nejrůznější prodejní akce obchodních řetězců, v rámci kterých za účelem dosažení svých cílů upravují ceny nabízeného zboží a často i alkoholických nápojů, jež jsou oblíbenou položkou v těchto nabídkách. Díky uvedeným skutečnostem je z hlediska cílů daňové politiky České republiky výrazně snažší plnit fiskální funkci spotřební daně z lihu, naopak požadavek na edukativní působení této spotřební daně se zdá být velmi nereálný. V disertační práci jsou identifikovány a analyzovány přesuny a dopady zvýšení daňového břemene vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu k 1.1.2004 pouze v rámci vybraných druhů alkoholických nápojů. Další přesuny zvýšení daňového břemene na jiné druhy nabízeného zboží nebo jiné subjekty na trhu již není možné identifikovat. Přesuny zvýšení daňového břemene jsou u jednotlivých druhů alkoholických nápojů výrazně odlišné. U zkoumaných lihovin lze pozorovat nulový přesun zvýšené daňové zátěže, jehož příklady jsou již uvedeny výše, proporcionální přesun daňové zátěže, ale také výrazně nadproporcionální přesun zvýšené daňové zátěže, jako například u výrobků Whiskey Ballantines a Vodka Finlandia v obchodním řetězci Tesco, výrobku Fernet Original v obchodním řetězci Billa a výrobků Whiskey Ballantines, Vodka Hanácká a Becher Original v obchodním řetězci Marina. Z výše uvedených důvodů zřejmě nemá smysl zde popisovat dílčí přesuny a dopady zvýšení daňové zátěže, zajímavější a relevantnější jsou výsledky agregované. Větší obchodní řetězce mají více možností manipulace s cenami (např. Billa a Tesco), přesunů a rozpouštění zvýšeného daňového břemene, což je patrné i z výsledků této práce. Pozorované obchodní řetězce přesunuly zvýšení daňové zátěže u alkoholických nápojů vlivem zvýšení sazby spotřební daně z lihu na kupující v rozdílné míře, nicméně u všech obchodních řetězců byl tento přesun pouze částečný. Konečně byly v disertační práci identifikovány ceny vybraných šesti značek cigaret opět před a po změně sazby spotřební daně z cigaret k 1.1.2004. Vzhledem k tomu, že spotřebitelské ceny cigaret jsou stanovovány vždy dopředu a výrobci pak

158

nakupují kolky označené příslušnou cenou, nebylo zde nutné zkoumat ceny u více prodejců cigaret, protože tyto ceny jsou u všech prodejců stejné. Poptávka po cigaretách je opět považována za velmi neelastickou, cenová konkurence jednotlivých prodejců je vyloučena. Konkurence tak na trhu s cigaretami existuje pouze mezi jednotlivými výrobci cigaret. Z těchto důvodů lze předpokládat, že přesun zvýšení daňového břemene na kupující bude poměrně vysoký. Zmíněný předpoklad je potvrzen touto prací, u vybraných značek cigaret bylo přesunuto téměř celé zvýšení daňové zátěže dané zvýšením spotřební daně z cigaret na kupující. Nižší přesun zvýšení daňového břemene byl zaznamenán u levnějších značek cigaret (např. Mars a Start) než u dražších značek cigaret (např. Petra, Sparta, LM a Marlboro). Poptávka po levnějších značkách cigaret by se mohla zdát méně elastická než u dražších značek cigaret, protože kupující levnějších značek již nemají možnost po zvýšení ceny začít kupovat ještě levnější značku, která již neexistuje. Proč je tedy přesun zvýšeného daňového břemene vyšší u dražších cigaret, kde se předpokládá vyšší elasticita poptávky po těchto značkách cigaret? Ve velmi vysoké ceně není ani poměrně značný přesun zvýšeného daňového břemene tak patrný, jako u ceny nízké. Dalším důvodem je skutečnost, že lze předpokládat ochotu kupujících dražších cigaret kupovat stejnou značku i za vyšší cenu, vzhledem k jejich zřejmě vyššímu příjmu oproti kupujícím levné značky cigaret. V této části disertační práce byly vysvětleny či polemizovány příčiny zjištěných skutečností ve vlastní práci. Kromě faktorů odpovídajících faktorům zmiňovaným v odborné literatuře byly identifikovány a analyzovány také některé další, které vyplývají ze specifik trhů s vybranými komoditami zdaňovanými spotřebními daněmi v České republice.

159

7.

ZÁVĚR

A

DOPORUČENÍ

PRO

DAŇOVOU

POLITIKU ČESKÉ REPUBLIKY

Spotřební daně jsou v České republice uvaleny na minerální oleje, líh, pivo, víno a jeho meziprodukty a tabákové výrobky, což odpovídá požadavkům Směrnice č. 92/12/EEC. Akcízy v ostatních zemích Evropské unie stejně jako spotřební daně v České republice tvoří významnou položku v příjmech státního rozpočtu. V rámci harmonizace spotřebních daní či akcízů v zemích Evropské unie, ale i na základě snahy o dosažení cílů daňové politiky dochází u spotřebních daní v České republice k mnoha změnám. Mimo jiné se jedná o změny sazeb spotřebních daní. Aby bylo možné stanovovat reálné cíle daňové politiky a vhodné prostředky k jejich dosažení, je nezbytné zkoumat dopady již zavedených změn a opatření a odvozovat z nich předpokládané důsledky zamýšlených budoucích opatření, což si v obecné rovině mimo jiné kladla za cíl tato disertační práce. Ke změnám sazeb některých spotřebních daní došlo k 1.1.2004; tyto změny a především jejich dopady jsou předmětem zkoumání této práce. Analyzovány jsou zde přesuny a dopady změn daňového břemene způsobeného změnou sazeb spotřebních daní z benzinu Natural 95, motorové nafty, lihu a cigaret na základě pozorování cen těchto komodit v České republice. Dopady zvýšení daňového břemene vlivem zvýšení sazby daně z benzinu Natural 95 jsou identifikovány a analyzovány v části 5.5.1. této práce. Na základě pozorování spotřebitelských cen u 15 prodejců pohonných hmot ve čtyřech okamžicích před změnou sazby daně u benzinu Natural 95 a čtyřech okamžicích po změně této sazby bylo zjištěno, že prodejci v období tří měsíců po změně uvedené sazby přenášejí na kupující průměrně 102 % zvýšení daňového břemene daného zvýšením sazby spotřební daně z benzinu Natural 95. Prodejci však také nesou jistou část zvýšení daňového břemene v tomto období. Konkrétně je to 8 %. Nerovnost součtu dopadu zvýšení daňového břemene 100 % je dána metodikou výpočtu. Pokud je totiž přesun na kupujícího u některých prodejců pohonných hmot více než 100 %, pak průměrný dopad na kupující logicky může být více než 100%. Někteří prodejci však nesli část zvýšení 160

daňového břemene sami, pokud považujeme dopad na prodejce pohonných hmot, kteří přenesli na kupující více než 100 % zvýšení daňového břemene, za nulový, může dopad na prodejce pohonných hmot nabývat kladných hodnot a součet dopadu zvýšené daňové zátěže na prodávající a kupující je pak vyšší než 100 %. Dále byly analyzovány průměrné ceny benzinu Natural 95 v období před změnou sazby daně u benzinu Natural 95 a po změně této sazby podle Českého statistického úřadu. Z těchto cen byl stanoven dopad zvýšení daňového břemene vlivem zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 na kupující ve výši 96 %. U měřených hodnot i u hodnot podle Českého statistického úřadu lze uvést, že přesun zvýšení daňového břemene na kupující benzin Natural 95 byl proporcionální. Dopad zvýšení daňového řemene vlivem zvýšení sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 podle průměrných cen Českého statistického úřadu na prodejce pohonných hmot je pak 9 %. U měřených hodnot i u hodnot podle Českého statistického úřadu lze opět konstatovat, že přesun zvýšení daňového břemene na prodejce benzinu Natural 95 byl velmi nízký. Spotřeba benzinů v České republice změnou sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 ovlivněna buď vůbec nebyla, nebo byla ovlivněna jen zanedbatelným způsobem. Ceny benzinu Natural 95 se sice v důsledku změny daňové zátěže způsobené zvýšením sazby spotřební daně z benzinu Natural 95 poměrně razantně zvýšily, avšak podobných cenových změn na trhu s pohonnými hmotami v České republice proběhlo poměrně mnoho, takže tato skutečnost nebyla pro kupující natolik překvapivá, aby výrazněji snížili spotřebu této pohonné hmoty. V roce 2004 dochází ke snížení spotřeby benzinů o 4 %, což lze považovat za pokračování klesajícího trendu z let předchozích, kdy se spotřeba benzinů snížila v roce 2003 o 3 %, v roce 2002 o 9 %, v roce 2001 o 1 % a v roce 2000 o 5 %. Dopady zvýšení daňového břemene vlivem zvýšení sazby daně z motorové nafty jsou identifikovány a analyzovány v části 5.5.2. této práce. Na základě pozorování spotřebitelských cen u stejných prodejců pohonných hmot, jako v případě benzinu Natural 95 ve čtyřech okamžicích před změnou sazby daně u motorové nafty a čtyřech okamžicích po změně této sazby, bylo zjištěno, že prodejci v období tří měsíců po změně uvedené sazby přenášejí na kupující průměrně právě 100 % zvýšení daňového břemene daného zvýšením sazby spotřební daně z motorové nafty. Prodejci pak nesou 8 % zvýšení daňového břemene daného zvýšením sazby spotřební daně z motorové 161

nafty. Nerovnost součtu dopadu zvýšení daňového břemene 100 % je dána stejně jako v případě kvantifikace dopadů zvýšení daňové zátěže u benzinu Natural 95 metodikou výpočtu. Dále byly u motorové nafty analyzovány průměrné ceny v období před změnou sazby daně u motorové nafty a po změně sazby daně podle Českého statistického úřadu. Z těchto cen byl stanoven dopad zvýšení daňového břemene vlivem zvýšení sazby spotřební daně z motorové nafty na kupující ve výši 105 %. U měřených hodnot i u hodnot podle Českého statistického úřadu lze uvést, že přesun zvýšení daňového břemene na kupující benzin Natural 95 byl přibližně proporcionální. Dopad zvýšení daňového břemene vlivem zvýšení sazby spotřební daně z motorové nafty podle průměrných cen Českého statistického úřadu na prodejce pohonných hmot je pak 4 %. U měřených hodnot i u hodnot podle Českého statistického úřadu lze opět konstatovat, že přesun zvýšení daňového břemene na prodejce benzinu Natural 95 byl velmi nízký. Spotřeba motorové nafty v České republice nebyla zřejmě změnou sazby spotřební daně z motorové nafty ovlivněna. Od roku 2001 spotřeba motorové nafty v České republice roste. V roce 2002 to bylo o 23 %, v roce 2003 o 12 % a v roce 2004 o 10 %. Jednoduchým součtem spotřeby benzinů a motorové nafty v jednotlivých letech zjistíme, že celková spotřeba pohonných hmot v České republice neustále roste. Nabízí se však možnost existence substituce dopravních prostředků spotřebovávajících benziny za dopravní prostředky spotřebovávající naftu, vzhledem k neustálému poklesu spotřeby benzinů a růstu spotřeby motorové nafty, v důsledku cenových relací příslušných druhů pohonných hmot. Vývoj inkasa spotřební daně z minerálních olejů odpovídá vývoji jejich spotřeby a změnám sazeb spotřebních daní z minerálních olejů. V roce 2004 byl oproti roku 2003 v České republice zaznamenán 17% nárůst inkasa spotřební daně z minerálních olejů. Dopady zvýšení daňového břemene u výrobců lihovin vlivem zvýšení sazby daně z lihu jsou identifikovány a analyzovány v části 5.6.1. této práce. Na základě pozorování prodejních cen vybraných výrobků u tří výrobců lihovin v roce 2003 a 2004 dle příslušných ceníků bylo zjištěno, že prodejci v roce 2004, tedy po změně uvedené sazby daně z lihu k 1.1.2004, přenášejí na kupující průměrně 91 % zvýšení daňového břemene daného zvýšením sazby spotřební daně z lihu. Výrobci lihovin pak také nesou

162

jistou část výšení daňového břemene v tomto období, a to 16 %. Nerovnost součtu dopadu zvýšení daňového břemene 100 % je jako ve všech ostatních případech dána metodikou výpočtu. Incidence zvýšení sazby spotřební daně z lihu u obchodních řetězců byla stanovována na základě spotřebitelských cen vybraných výrobků podléhajících spotřební dani z lihu u tří obchodních řetězců v České republice. Spotřebitelské ceny byly pozorovány ve čtyřech okamžicích před změnou sazby daně z lihu a čtyřech okamžicích po změně této sazby. Obchodní řetězce v období tří měsíců po změně uvedené sazby daně přenášejí na kupující průměrně 57 % zvýšení daňového břemene daného zvýšením sazby spotřební daně z lihu, a samy pak nesou 67 % zvýšení daňového břemene daného zvýšením sazby spotřební daně z lihu. Nerovnost součtu dopadu zvýšení daňového břemene 100 % je dána stejně jako v případě kvantifikace dopadů změn sazeb daně u předchozích zkoumaných komodit metodikou výpočtu. Vývoj spotřeby 40% lihovin měl podle Českého statistického úřadu v České republice od roku 1999 do roku 2002 konstantní charakter. V roce 2003 spotřeba podle stejných údajů vzrostla oproti roku 2002 o 1 %. V roce 2004, tedy po zvýšení sazby daně z lihu k 1.1.2004 se spotřeba 40% lihovin snížila oproti roku 2003 o 10 %. Vzhledem k mírnému nárůstu spotřeby vína v roce 2004 oproti roku 2004 lze předpokládat jistou míru substituce lihovin za víno právě v důsledku zvýšení sazby daně z lihu v roce 2004. Malá část snížení spotřeby 40% lihovin v roce 2004 oproti roku 2003 byla způsobena „předzásobením“ lihovinami v roce 2003, tedy před změnou sazby daně z lihu. Z toho vyplývá, že není na místě tuto statistiku o alkoholických nápojích nazývat „spotřebou“. Přesnější označení je „nákup“ alkoholických nápojů, protože tyto nápoje nutně nemusejí být spotřebovány v okamžiku jejich nákupu. Inkaso spotřební daně z lihu v České republice se v roce 2004 oproti roku 2003 snížilo o 10 %, což bylo způsobeno obecným povědomím o zvyšování sazby spotřební daně z lihu. V roce 2003 došlo k již zmíněnému předzásobení lihovinami, ale také ke snížení spotřeby, respektive nákupů nápojů obsahujících vysoké procento lihu. V roce 2005 došlo oproti roku 2004 k nárůstu inkasa spotřební daně z lihu v České republice o 16 %, což jednak potvrzuje relevantnost uvedených důvodů snížení výběru spotřební daně z lihu v roce 2004, ale také souvisí s výsledky kontrolních akcí v řetězcích supermarketů a v lihovarnických zařízeních.

163

Incidence spotřební daně z cigaret je stanovována v části 5.7. této práce na základě pozorování cen vybraných značek filtrových cigaret nad 70 mm délky opět před změnou sazby spotřební daně z cigaret a po této změně, ke které došlo k 1.1.2004. Vzhledem k předzásobení obchodníků cigaretami s nižší, původní cenou, se cigarety s cenou odpovídající zvýšení spotřební daně z cigaret začaly v České republice prodávat zhruba až ve 2. čtvrtletí roku 2004. Porovnáním uvedených cen bylo zjištěno, že na kupující bylo přeneseno 80 % zvýšení daňového břemene způsobeného zvýšením sazby daně z cigaret k 1.1.2004. Prodávající pak nesli zbytek břemene zvýšení daňového břemene způsobeného zvýšením sazby daně z cigaret, tedy 20 %. Spotřeba cigaret na osobu v České republice od roku 1999 do roku 2001 klesá. V roce 2002 oproti roku 2001 roste o 14 %, v roce 2003 oproti roku 2002 roste o 16 % a v roce 2004 oproti roku 2003 roste o 2 %. Zvýšení sazby spotřební daně z cigaret tedy nesnížilo výrobu cigaret, pouze snížilo nárůst výroby patrný v posledních letech. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků a nálepek se v roce 2004 oproti roku 2003 zvýšilo o 23 %, v roce 2005 pak oproti roku 2004 o 18 %. Je tedy zřejmé, že v České republice zvýšení sazby spotřební daně z cigaret k 1.1.2004 vedlo ke zvýšení inkasa této daně v roce 2004. Spotřební daně v České republice plní především fiskální funkci, jsou zdrojem stabilního a predikovatelného příjmu státního rozpočtu. Funkce regulační a edukativní jsou při ukládání spotřebních daní v České republice spíše okrajovou záležitostí. Ke snížení spotřeby takto zdaněných komodit při zvýšení sazeb na ně uvalených spotřebních daní buď nedochází vůbec, jako například u motorové nafty, nebo dochází pouze ke zmírnění růstového trendu spotřeby, například u cigaret, a nebo dochází sice ke snižování spotřeby, ale patrně také z jiných důvodů, než pouze kvůli zvýšení sazby spotřební daně. Na základě analýzy daňové incidence u produktů zdaňovaných spotřebními daněmi a na základě syntézy poznatků, které umožňují objektivizovat proces dopadu zvýšených sazeb spotřebních daní na kupující u vybraných výrobních a obchodních subjektů na základě vlastního šetření a pozorování je v České republice možné formulovat návrhy na úpravu daňové politiky. Sazby spotřebních daní je nezbytné průběžně upravovat v čase tak, aby tyto daně byly schopny plnit stanovené cíle daňové politiky státu. V České republice od zavedení

164

spotřebních daní došlo v oblasti sazeb již k mnoha změnám. Důvody těchto minulých změn, respektive zvyšování sazeb spotřebních daní, jsou podobné jako u změn probíhajících v současné době. Vzhledem ke zvyšování cenové hladiny klesá reálná hodnota sazeb spotřebních daní, protože tyto jsou, až na výjimku procentní části sazby spotřební daně z cigaret, stanoveny jednotkově, tedy pevnou částkou za stanovenou jednotku. Dalším důvodem úprav sazeb spotřebních daní je jejich přizpůsobování požadavkům Evropské unie, která stanovuje nejen okruh komodit, jenž je třeba akcízy zdaňovat, ale také stanovuje minimální sazby těchto daní. Česká republika již v současné době s výjimkou sazby spotřební daně z cigaret splňuje požadavky v rámci minimálních sazeb akcízů v Evropské unii. To však neznamená, že tyto sazby není potřeba v České republice i nadále upravovat. Motivem pro zvyšování sazeb spotřebních daní by také mělo být předpokládané přijetí Eura Českou republikou v roce 2010. V tomto okamžiku by bylo vhodné dosahovat výše sazeb alespoň některých spotřebních daní okolních zemí, například Německa nebo Rakouska, ne pouze splňovat požadavky ohledně minimálních sazeb akcízů. V oblasti daně z minerálních olejů, jak již bylo řečeno, Česká republika splňuje požadavky na minimální sazby. Nicméně je překračuje pouze o 4 %. Některé země Evropské unie požadavek minimální sazby daně z minerálních olejů neplní, jako například Kypr, Litva nebo Řecko. Naopak Německo ji překračuje o více než 90 %, Rakousko o 16 %, Francie o 64 % a ve Velké Británii je dokonce tato sazba dvojnásobná. Při zvyšování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů se tato změna podle provedené analýzy a následné syntézy v této práci promítá do spotřebitelských cen pohonných hmot významným způsobem. Spotřebu pohonných hmot lze sice označit za škodlivou, ale nelze konstatovat, že je vhodné tuto spotřebu razantně omezovat prostřednictvím zvyšování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů. Zvyšování cen pohonných hmot se totiž promítá do cen ostatního zboží a služeb, a tak je vlastně zvýšené daňové břemeno alespoň částečně přenášeno například i na kupující potravin. Lze tedy také zdůraznit, že zvyšování sazeb spotřební daně z minerálních olejů vede ke zvyšování míry inflace a ta paradoxně zpětně snižuje reálnou hodnotu sazby spotřební daně, respektive všech spotřebních daní. Z uvedených důvodů je vhodné v následujících letech sazby spotřební daně z minerálních olejů příliš nezvyšovat a reagovat pouze na případné změny minimálních sazeb akcízů dle požadavků Evropské unie. 165

Sazba spotřební daně z lihu je v České republice sice o 52 % vyšší než minimální sazba požadovaná Evropskou unií. Požadavek minimální sazby daně z lihu plní všechny členské země Evropské unie a většina z nich ji také výrazně překračuje, například v Polsku, Rakousku a Německu je dvojnásobná, v Dánsku a Velké Británii pětinásobná a ve Švédsku dokonce desetinásobná oproti minimální sazbě daně stanovené Evropskou unií. Je tedy zřejmé, že mnohé země Evropské unie, na rozdíl od České republiky, upřednostňují edukativní funkci spotřební daně z lihu před funkcí fiskální. Nelze totiž předpokládat, že při uvalení tak vysoké sazby, jako je tomu v některých uvedených zemích, se výběr z této daně nesníží. V České republice zejména podle výsledků této práce existuje ještě poměrně velký prostor pro zvyšování sazby daně z lihu. Zvýšení sazby daně z lihu se v České republice dosud do spotřebitelských cen promítalo pouze částečně a spotřeba touto skutečností v podstatě ovlivněna nebyla. Je tedy vhodné sazbu spotřební daně z lihu i nadále zvyšovat tak, aby významnějším způsobem plnila svou fiskální funkci a postupem času také funkci edukativní. Za vhodný stav lze v rámci České republiky označit situaci, kdy se bude spotřeba lihovin na základě zvyšování sazby spotřební daně z lihu snižovat, a současně se ze stejného důvodu nebude měnit výběr této daně, nebo se dokonce stále bude zvyšovat. Tak může být dosaženo souladu na první pohled odporujícím funkcím spotřební daně z lihu. U cigaret je v České republice značná část zvýšení sazby spotřební daně promítána do spotřebitelských cen. Spotřebu cigaret lze jednoznačně nazvat „škodlivou“, proto je v České republice významným nedostatkem spotřební daně z cigaret, že její sazba dosud nedosahuje minimální sazby požadované Evropskou unií. U spotřební daně z cigaret by evidentně měla hrát vůdčí roli funkce edukativní, je tedy vhodné sazbu daně z cigaret v dalších letech významně zvyšovat tak, aby došlo v České republice ke snížení spotřeby cigaret. Pokud by tím došlo k ohrožení fiskální funkce této daně a ke snížení celkového výběru této daně, pak by vzniklý úbytek příjmu rozpočtu byl jistě brzy kompenzován snížením nákladů na léčbu nemocí spotřebitelů cigaret, které zbytečně zatěžují náklady veřejného sektoru. U cigaret a tabákových výrobků obecně je tedy vhodné zvolit ještě vyšší tempo růstu sazby spotřební daně než v případě sazby spotřební daně z lihu.

166

8.

SOUHRN

Disertační práce se zabývá daňovou incidencí v rámci změn sazeb spotřebních daní v České republice. Přesun zvýšeného daňového břemene je zde kvantifikován na základě pozorování spotřebitelských cen vybraných komodit zdaňovaných spotřebními daněmi. Přesuny a dopady daňového břemene jsou tedy stanoveny u spotřební daně z minerálních olejů, konkrétně u benzinu Natural 95 a motorové nafty, dále u spotřební daně z lihu a spotřební daně z cigaret. V rámci diskuse jsou identifikovány a charakterizovány jednotlivé faktory ovlivňující přesuny a dopady zvýšeného daňového břemene způsobeného zvýšením sazeb spotřebních daní v České republice. Výsledky práce umožňují stanovení syntetických závěrů a doporučení pro další vývoj sazeb spotřebních daní a směřování daňové politiky v České republice.

SUMMARY The doctoral thesis deals with the tax incidence in the period of the change in the excise duties rates in the Czech Republic. The shift in the tax burden is quantified on the basis of observations of the consumer prices of selected commodities subjected to the excise duties. The shift of the tax burden and its impact are set by excise duty on mineral oils - in concrete unleaded petrol and diesel oil, next by excise duty on alcohol and excise duties on cigarettes. The factors influencing the shifts and impacts of increased tax burden caused by excise duties rate increase in the Czech Republic are identified in discussion section. The results of the thesis enable to set synthetic conclusions and recommendation for the future development of excises duties rates and tax policy in the Czech Republic.

167

9. (1)

INFORMAČNÍ ZDROJE ATKINSON, A. B. How Progressive Should Income Tax Be? In PARKIN, Michalel and Nobay, A.R. Essays in modern economics: the proceedings. London: Longman, 1973, p. 90-113. ISBN 0582445426.

(2)

BAUMOL, W., BRADFORD, D. F. Optima Departures from Marginal Cost Pricing. American Economic Review, 1970, vol. 60, no. 3, p. 265-283. ISSN 0002-8282.

(3)

BRADFORD, D. F., ROSEN, H. S. The optima taxation of Commodities and Income. American Economic Review, 1970, vol. 66, no 2, p. 94-101. ISSN 0002-8282.

(4)

BREAK, G. F. The Incidence and Economic Effects of Taxation. In The Economic

of

Public

Finance.

1974,

vol.

12,

no.

1,

p.

112-129.

ISBN 0-8157-0998-6. (5)

BONĚK, V. a BĚHOUNEK, P. a BENDA, V. a HOLMES, A. Lexikon – daňové pojmy. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2001. 626 s. ISBN 80-7208-265-5.

(6)

BURTLESS, G. T. and HAVEMAN, R. H. Taxes and Transfers: How Much Economic Loss? Challenge: The Magazine of Economic Affairs, 1987, vol. 30, no. 1, p.45-51. ISSN 0577-5132.

(7)

DAVID, P. Incidence spotřební daně z tabákových výrobků v ČR. In MendelNet 2005:

Sborník

abstraktů

z evropské

vědecké

konference

doktorandů.

Brno: MZLU, 2005, p. 198. ISBN 80-7302-107-2. (8)

DAVID, P. Transfer and Incidence of Excises in Czech Republic. In IMEA 2004: The 4th Annual of International Conference. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004, p. 412-417. ISBN 80-7194-679-6.

(9)

DAVID, P. Daňová incidence spotřební daně z lihu. In Firma a konkurenční prostředí 2006. Sborník z mezinárodní vědecké konference. Brno: MZLU, 2006, v tisku.

(10) DAVID, P. Přesun a dopad spotřebních daní v ČR. In Firma a konkurenční prostředí 2004. Sborník z mezinárodní vědecké konference. Brno: MZLU, 2004, p. 42-50. ISBN 80-7302-077-7.

168

(11) DEVARAJAN, S. and FULLERTON, D. and MUSGRAVE, R. A. Estimating Distribution of the Tax Burdens: A Comparison of Different Approaches. Journal of Public Economics, 1980, vol. 13, no. 2, p. 155-182. ISSN 0047-2727. (12) FERJENČÍK, J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 255 s. ISBN 80-7178-367-6. (13) HAMERNÍKOVÁ, B. a KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance. Praha: Eurolex Bohemia, 1999. 402 s. ISBN 80-902752-1-4. (14) HEADY, CH. a LAWSON, C. Klíčové otázky vlivu přímých a nepřímých daní na tržní ekonomiku. Finance a úvěr, 1992, roč. 42, č. 11, s. 534-544. (15) HOLMAN, R. a kol. Dějiny ekonomického myšlení. 1. vyd. Praha: C. K. Beck, 1999. 541 s. ISBN 80-7179-238-1. (16) HUBÍK, S. Hypotéza. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2006. 80 s. ISBN 80-7040-842-1. (17) IZÁK, V. Fiskální politika. 1. vyd. Praha: VŠE v Praze, 2005. 210 s. ISBN 80-245-0976-8. (18) KŘÍŽOVÁ, M. Dopady změn spotřebních daní. Diplomová práce. Brno: MZLU, 2005. 74 s. (19) KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 3., přepracované vyd. Praha: ASPI, 2003. 264 s. ISBN 80-86393-84-7. (20) KUBÁTOVÁ, K. a VÍTEK, L. Daňová politika. Teorie a praxe. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1997. 259 s. ISBN 80-85963-23-X. (21) KUBÁTOVÁ, K. a kol. Moderní průvodce daňovým systémem. bez vyd. Praha: Grada, 1994. 231 s. ISBN 80-7169-020-1. (22) KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. Díl I.: Daňová teorie. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994. 104 s. ISBN 80-7079-544-1. (23) KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie – úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2005. 112 s. ISBN 80-7357-092-0. (24) KUBÁTOVÁ, K. a VYBÍHAL, V. a kol. Optimalizace daňového systému České republiky v kontextu Evropského regionu. 1. vyd. Praha: Eurolex, 2004. 179 s. ISBN 80-86861-05-8. (25) KUBÁTOVÁ, K. Teoretické a praktické otázky měření incidence daní ze spotřeby. Finance a úvěr, 1996, roč. 46, č. 6, s. 335-346. (26) KUBÁTOVÁ, K. Incidence spotřebních daní v ČR. Finance a úvěr, 1997, roč. 47, č. 2, s. 77-87. 169

(27) KUČEROVÁ,

I.

Ekonomiky členských

států

Evropské Unie.

1.

vyd.

Praha: Karolinum, 2003. 123 s. ISBN 80-246-0650-X. (28) LJUNGQVIST, L. and UHLIG, H. Catchihg up with the Keynesians. Stockholm: Stockholm School of Economics, 1998. 29 s. ISSN 1104-4705. (29) MAREK, J., Základy daňové techniky. 2. vyd. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP, 1998. 84 s. ISBN 80-7044-178-X. (30) McLURE, CH. E. JR. and THIRSK, W. R. A Simplified Exposition of the Harberger Model I: Tax Incidence. National Tax Journal, 1975, vol. 28, no. 1, p. 1-27. ISSN 0028-0283. (31) MIESZKOWSKY, P. M. Tax Incidence Tudory: The Effects of Taxes on the Distribution of Income. Journal of Economic Literature, 1969, vol. 7, no. 4, p. 1103-1124. ISSN 0022-0515. (32) MUSGRAVE, R. A. a MUSGRAVEOVÁ, P. B. Veřejné finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 946 s. ISBN 80-85603-76-4. (33) NEHYBOVÁ, M. Daňová soustava. Brno: Miroslav Nehyba, 1998, 55 s. ISBN 80-902645-0-6. (34) NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 1. vyd. Praha: Aspi, 2006. 236 s. ISBN 80-7357-142-0. (35) PUDIL, P. a VYBÍHAL, V. a VÍTEK, L. a PAVEL, J. Zdanění a efektivnost. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 158 s. ISBN 80-86861-07-4. (36) RITTEROVÁ, V. Daňová incidence daně z minerálních olejů. Bakalářská práce. Brno: MZLU, 2005. 73 s. (37) SANDMO, A. Optimal Taxation: An Introduction to the Literature. Journal of Public Economics, 1976, vol. 6, no. 1-2, p. 37-54. ISSN 0047-2727. (38) SHOVEN, J. B. and WHALLEY, J. Applied General-Equilibrium Models of Taxation and International Trade: An Introduction and Survey. Journal of Economic Literature, 1984, vol. 22, no. 3, p. 1007-1051. ISSN 0022-0515. (39) SCHUMPETER, J. A. History of Economic Analysis. London:Routledge, 1994. 1260 p. ISBN 0-415-10888-8. (40) SMITH, A. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. 6. vyd. Praha: Liberální institut, 2001. 986 s. ISBN 80-86389-15-4. (41) SOUKUPOVÁ, J. a HOŘEJŠÍ, B. a MACÁKOVÁ, L. a SOUKUP, J. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Management Press, 1998. 535 s. ISBN 80-85943-17-4. 170

(42) STIGLITZ, J. E. Ekonomie veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: Grada, 1997. 664 s. ISBN 80-7169-454-1. (43) ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. 1. vyd. Praha: C. K. Beck, 2003. 249 s. ISBN 80-7179-413-9. (44) ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 1. vyd. Praha: Linde, 2006. 256 s. ISBN 807201-593-1. (45) TOBIN, J. On Limiting The Domain of Inequality. Journal of Law and Economics, 1970, vol. 15, no. 2, p. 236-277. ISSN 0022-2186. (46) TOLAR, V. Sledování daňové incidence v podmínkách ČR. Bakalářská práce. Brno: MZLU, 2004. 50 s. (47) VYBÍHAL, V. Veřejné finance. 1. vyd. Brno: B.I.B.S. 2001. 105 s. ISBN 80-86575-03-9. (48) VYBÍHAL,V. K možnostem měření incidence daní v ČR. In Theoretical and Practical Aspects of Public Finance. Prague: VŠE, 2006, p 49 . ISBN 80-245-1032-4. (49) VYBÍHAL,V. Dimenze naplňování funkce spotřebních daní v podmínkách ČR. In Česká ekonomika v procesu globalizace, Brno: MU, 2006, v tisku. (50) VYBÍHAL,V. Theoretical and Practical Aspects of Tax Incidence Measurement of Excese Duties. In Proceeding International Conference on Applied Business Research, Beijing, China: UIBE, 2005, p. 228-238. ISBN 7-900177-73-6. (51) VYBÍHAL,V. The Functions of Excise Duties in a Context of their Tax Incidence. In International Conference on Applied Business Research, Brno: MZLU, 2006, v tisku. (52) VYBÍHAL, V. a DAVID, P. Daňová incidence u spotřebních daní v podmínkách ČR.

In

Obchod,

jakost

a

finance

v podnicích

–

determinanty

konkurenceschopnosti II. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Praha: ČZU, 2003, p 219-221. ISBN 80-213-1048-0. (53) Statistická ročenka České republiky 2003. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003. 739 s. ISBN 80-250-0195-4. (54) Statistická ročenka České republiky 2004. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003. 783 s. ISBN 80-250-0853-3.. (55) Statistická ročenka České republiky 2005. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003. 814 s. ISBN 80-250-1080-5.

171

(56) Celní správa ČR. Roční zpráva o činnosti Celní zprávy České republiky v roce 2003 [online]. 2004, poslední revize 16.6.2006 [cit. 2006-07-15]. Dostupné z: (58) Celní správa ČR. Roční zpráva o činnosti Celní zprávy České republiky v roce 2005 [online]. 2006, poslední revize 16.6.2006 [cit. 2006-07-15]. Dostupné z: (59) Česká národní banka. Kurzy devizového trhu [online]. 2006, poslední revize 2006 [cit. 2006-07-01]. Dostupné z: (60) Český statistický úřad. Průměrné ceny pohonných hmot za jednotlivé měsíce roku 2002 a 2003 [online]. 2004, poslední revize 2006 [cit. 2006-07-10]. Dostupné z: (61) Český statistický úřad. Průměrné ceny pohonných hmot za jednotlivé měsíce roku 2003 a 2004 [online]. 2005, poslední revize 2006 [cit. 2006-07-10]. Dostupné z: (62) Český statistický úřad. Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na 1 obyvatele v ČR v letech 1997-2004 [online]. 2006, poslední revize 2006 [cit. 2006-06-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/C4002D49B7/$File/3004rr_ 02.xls (63) Drinks Union. Maloobchodní ceník – lihoviny [online]. 2004 [cit. 2006-02-06]. Dostupné z: . (64) Starorežná Prostějov. Ceník [online]. 2004, [cit. 2006-02-06]. Dostupné z: . (65) Stock Plzeň. Ceník pro velkoobchod [online]. 2004, [cit. 2006-02-06]. Dostupné z: . (66) Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. (67) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

172

10. PŘÍLOHY

173

10.1. Seznam zkratek

AC

průměrné náklady

AR

průměrné příjmy

CS ČR

Celní správa České republiky

ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

D

poptávka

DWL

nadměrné daňové břemeno

ED

cenová elasticita poptávky

ES

cenová elasticita nabídky

Ex

rovnovážný stav ekonomiky v x-tém období

EU

Evropská unie

EURO

měnová jednotka

DPH

daň z přidané hodnoty

Kč

koruna česká

ks

kus

l

litr, jednotka množství

MC

mezní náklady

mld.

miliarda

MR

mezní příjmy

Px, px

cena v x-tém období

Qx

množství v x-tém období

S

nabídka

SPD

spotřební daň

tab.

tabulka

tis.

tisíc

tx

výše daně v x-tém období

USD

americký dolar

VF

výrobní faktor

∆

změna (například ∆ DPH, ∆ SPD, ∆ P, ∆ tržby)

Ø

průměr (například Ø P, Ø DPH, Ø dopad na kupujícího, prodávajícího) 174

10.2. Seznam tabulek

Tab. 1

Vývoj sazby spotřební daně z benzinu Natural 95.

Tab. 2

Vývoj sazby spotřební daně z nafty.

Tab. 3

Vývoj sazby spotřební daně z lihu.

Tab. 4

Vývoj sazby spotřební daně z cigaret.

Tab. 5

Vývoj inkasa spotřební daně u vybraných komodit.

Tab. 6

Minimální sazby vybraných akcízů platné v EU v roce 2006.

Tab. 7

Sazby akcízů vybraných zemí EU v roce 2006.

Tab. 8

Vývoj ceny ropy Brent, kurzu Kč/USD, a ceny ropy v Kč/l.

Tab. 9

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Shell 1.

Tab. 10

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Shell 2.

Tab. 11

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Shell 3.

Tab. 12

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Euro Oil.

Tab. 13

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce ÖMV 1.

Tab. 14

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce ÖMV 2.

Tab. 15

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Chemis.

Tab. 16

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Pap Oil.

Tab. 17

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Agip 1.

Tab. 18

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Agip 2.

Tab. 19

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Benzina.

Tab. 20

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Avia.

Tab. 21

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Aral 1.

Tab. 22

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Aral 2.

Tab. 23

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Aral 3.

Tab. 24

Průměrný dopad změny sazby spotřební daně u prodejců benzinu Natural 95 podle měření.

Tab. 25

Průměrný dopad změny sazby spotřební daně u prodejců benzinu Natural 95 podle ČSÚ.

Tab. 26

Vývoj spotřeby benzínů v ČR v letech 1999 až 2004.

Tab. 27

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Shell 1.

Tab. 28

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Shell 2.

Tab. 29

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Shell 3. 175

Tab. 30

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Euro Oil.

Tab. 31

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce ÖMV 1.

Tab. 32

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce ÖMV 2.

Tab. 33

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Chemis.

Tab. 34

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Pap Oil.

Tab. 35

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Agip 1.

Tab. 36

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Agip 2.

Tab. 37

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Benzina.

Tab. 38

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Avia.

Tab. 39

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Aral 1.

Tab. 40

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Aral 2.

Tab. 41

Dopady změny sazby spotřební daně u prodejce Aral 3.

Tab. 42

Průměrný dopad změny sazby spotřební daně u prodejců nafty podle měření.

Tab. 43

Průměrný dopad změny sazby spotřební daně u prodejců nafty podle ČSÚ.

Tab. 44

Vývoj spotřeby nafty v ČR v letech 1999 až 2004.

Tab. 45

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu u výrobce Starorežná Prostějov.

Tab. 46

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu u výrobce KB Likér.

Tab. 47

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu u výrobce Stock Plzeň.

Tab. 48

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Whiskey Ballantines.

Tab. 49

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Vodka Finlandia.

Tab. 50

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Vodka Hanácká.

Tab. 51

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Fernet Original.

Tab. 52

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Becher Original.

Tab. 53

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Whiskey Ballantines.

176

Tab. 54

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Vodka Finlandia.

Tab. 55

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Vodka Hanácká.

Tab. 56

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Fernet Original.

Tab. 57

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Becher Original.

Tab. 58

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Whiskey Ballantines.

Tab. 59

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Vodka Finlandia.

Tab. 60

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Vodka Hanácká.

Tab. 61

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Fernet Original.

Tab. 62

Dopady změny sazby spotřební daně z lihu v rámci výrobku Becher Original.

Tab. 63

Vývoj spotřeby lihovin a lihu v ČR v letech 1999 až 2004.

Tab. 64

Dopady změny sazby spotřební daně z tabákových výrobků u vybraných značek cigaret.

Tab. 65

Vývoj spotřeby cigaret v ČR v letech 1999 až 2004 v kusech na osobu za rok.

177

10.3. Seznam grafů

Graf 1

Nadměrné daňové břemeno.

Graf 2

Vztah velikosti daně a nadměrného daňového břemene.

Graf 3

Vztah elasticity poptávky a nadměrného daňového břemene.

Graf 4

Vztah elasticity nabídky a nadměrného daňového břemene.

Graf 5

Nápravná daň.

Graf 6

Nadměrné daňové břemeno a uvalení daně na prodávajícího nebo kupujícího.

Graf 7

Přesun daně.

Graf 8

Vliv elasticity nabídky na přesun daně.

Graf 9

Vliv elasticity poptávky na přesun daně.

Graf 10

Přesun daňového břemene a uvalení daně na prodávajícího nebo kupujícího.

Graf 11

Daňová incidence na trhu výrobních faktorů.

Graf 12

Daňová incidence a tvar křivky nabídky práce.

Graf 13

Daňová incidence při uvalení jednotkové daně na monopol.

Graf 14

Uvalení daně ad valorem na monopol.

Graf 15

Uvalení daně ad valorem a cíle firmy.

Graf 16

Daňová incidence.

Graf 17

Lorenzova křivka.

Graf 18

Vývoj inkasa spotřební daně u vybraných komodit.

Graf 19

Vývoj ceny ropy Brent v USD za barel v letech 2003 a 2004.

Graf 20

Vývoj kurzu Kč/USD v letech 2003 a 2004 .

Graf 21

Vývoj ceny ropy Brent v Kč za litr v letech 2003 a 2004.

Graf 22

Průměrné ceny benzinu Natural 95 dle měření a dle ČSÚ.

Graf 22

Vývoj spotřeby benzínů v ČR v letech 1999 až 2004.

Graf 23

Průměrné ceny nafty dle měření a dle ČSÚ.

Graf 24

Vývoj spotřeby nafty v ČR v letech 1999 až 2004.

Graf 25

Průměrné ceny alkoholických nápojů u vybraných obchodních řetězců dle měření.

178

Graf 26

Vývoj spotřeby lihovin a lihu v ČR v letech 1999 až 2004.

Graf 27

Vývoj spotřeby cigaret v ČR v letech 1999 až 2004 v kusech na osobu za rok.

179

10.4. Seznam ostatních příloh

Příloha 1

Ceny benzinu Natural 95 u jednotlivých prodejců pohonných hmot v Kč/l.

Příloha 2

Ceny nafty u jednotlivých prodejců pohonných hmot v Kč/l.

Příloha 3

Cena ropy Brent, kurz Kč/USD, a přepočet ceny ropy na Kč/l.

Příloha 4

Ceny lihovin obchodního řetězce Tesco v Kč/láhev.

Příloha 5

Ceny lihovin obchodního řetězce Billa v Kč/láhev.

Příloha 6

Ceny lihovin obchodního řetězce Marina v Kč/láhev.

180

Příloha 1

Ceny benzinu Natural 95 u jednotlivých prodejců pohonných hmot v Kč/l.

Datum

Shell 1

Shell 2

Shell 3

Euro Oil

OMV 1

OMV 2

Chemis

Pap Oil

Agip 1

Agip 2

Benzina

Avia

Aral 1

Aral 2

Aral 3

15.10.2003

23,9

24,9

24,5

23,4

23,9

23,9

23,8

23,5

24,9

23,9

24,5

23,5

25,5

23,5

24,5

15.11.2003

23,5

24,9

24,5

23,2

23,5

23,9

23,5

23,1

24,9

23,9

24,5

23,5

25,5

23,5

24,5

15.12.2003

22,9

24,5

24,1

22,8

22,6

23,5

23,1

23,1

24,5

23,5

23,6

23,3

24,9

22,6

24,1

31.12.2003

23,2

24,5

24,1

22,8

22,9

23,5

23,1

23,1

24,5

23,5

23,6

23,3

24,9

22,6

23,5

1.1.2004

24,8

25,8

25,2

23,3

24,8

24,8

24,5

24,3

24,5

24,8

24,8

24,5

26,1

23,8

24,7

15.1.2004

24,8

25,8

24,8

23,3

24,5

24,8

24,5

24,3

24,5

24,8

24,8

24,5

26,1

23,3

24,7

15.2.2004

24,5

25,8

24,8

23,6

23,9

24,3

24,5

24,5

25,8

24,3

24,5

24,1

25,9

23,5

24,3

15.3.2004

25,5

25,8

26,1

24,4

25,3

25,3

24,9

24,5

25,8

24,9

25,5

24,5

26,3

24,6

25,3

Zdroj: Tolar (2004), Ritterová (2005), Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Příloha 2

Ceny nafty u jednotlivých prodejců pohonných hmot v Kč/l.

Datum

Shell 1

Shell 2

Shell 3

Euro Oil

OMV 1 OMV 2

Chemis

Pap Oil

Agip 1

Agip 2

Benzina

15.10.2003

20,9

21,5

21,9

23,4

23,9

15.11.2003

21,3

21,5

21,9

23,2

15.12.2003

19,9

21,3

21,5

31.12.2003

20,2

21,3

1.1.2004

23,1

15.1.2004

22,6

20,9

20,5

21,9

20,9

21,3

23,2

22,9

20,9

21,5

23,5

22,6

20,9

20,5

21,9

20,5

21,3

23,2

22,9

20,9

21,9

22,8

22,6

20,9

20,9

20,5

21,9

20,5

20,9

22,7

21,9

19,9

20,9

21,5

22,8

22,9

20,9

20,9

20,5

21,5

20,9

20,9

22,7

21,9

19,5

20,9

23,7

23,7

23,3

24,8

23,1

23

22,7

21,5

23,1

23,1

22,9

24,1

21,7

23,1

23,1

23,4

23,7

23,3

24,5

23,1

22,9

22,7

23,7

23,1

21,9

22,9

24,1

21,7

23,1

15.2.2004

22,9

23,4

24,4

23,6

23,9

22,9

23,2

22,7

23,7

22,9

22,9

22,7

23,9

21,9

22,9

15.3.2004

24,2

24,9

24,4

24,4

25,3

24,2

23,7

23,7

24,4

23,5

24,2

22,7

24,9

23,5

24,2

Zdroj: Tolar (2004), Ritterová (2005), Křížová (2005), vlastní šetření a zpracování.

Avia Aral 1

Aral 2 Aral 3

Příloha 3 Měsíc/rok 01/2003 02/2003 03/2003 04/2003 05/2003 06/2003 07/2003 08/2003 09/2003 10/2003 11/2003 12/2003 01/2004 02/2004 03/2004 04/2004 05/2004 06/2004 07/2004 08/2004 09/2004 10/2004 11/2004 12/2004

Cena ropy Brent, kurz Kč/USD, a přepočet ceny ropy na Kč/l. Cena ropy Brent (USD/barel) 30,25 32,12 29,62 24,86 25,28 27,16 28,35 29,46 26,76 28,98 28,83 29,63 30,63 30,34 32,75 32,89 37,06 35,50 37,69 41,80 42,62 49,34 44,67 40,24

Kurz Kč/USD 29,65 29,37 29,39 29,16 27,10 26,94 28,04 29,00 28,85 27,35 27,34 26,32 25,95 25,99 26,90 27,12 26,63 26,05 25,71 25,98 25,88 25,23 24,09 22,87

Cena ropy Brent (Kč/l) 5,64 5,93 5,48 4,56 4,31 4,60 5,00 5,37 4,86 4,99 4,96 4,90 5,00 4,96 5,54 5,61 6,21 5,82 6,09 6,83 6,94 7,83 6,77 5,79

Zdroj: ČSÚ, ČNB, a vlastní zpracování.

Příloha 4

Ceny lihovin obchodního řetězce Tesco v Kč/láhev. Whiskey

Vodka

Vodka

Fernet

Becher

Ballantines

Finlandia

Hanácká

Original

Original

15.10.2003

369,00

335,00

125,90

119,90

146,90

15.11.2003

349,00

315,00

115,90

119,90

146,90

15.12.2003

325,00

289,00

125,90

118,90

146,90

31.12.2003

329,00

289,00

125,90

118,90

146,90

1.1.2004

349,00

315,00

125,90

118,90

146,90

15.1.2004

349,00

315,00

119,90

118,90

146,90

15.2.2004

349,00

315,00

125,90

118,90

146,90

15.3.2004

415,00

315,00

125,90

118,90

146,90

Datum

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Příloha 5

Ceny lihovin obchodního řetězce Billa v Kč/láhev. Whiskey

Vodka

Vodka

Fernet

Becher

Ballantines

Finlandia

Hanácká

Original

Original

15.10.2003

389,00

349,00

139,90

109,90

134,00

15.11.2003

399,90

349,00

139,90

109,90

134,00

15.12.2003

399,90

349,00

139,90

99,90

134,00

31.12.2003

399,90

349,00

139,90

99,90

134,00

1.1.2004

399,90

339,00

139,90

109,90

134,00

15.1.2004

399,90

339,00

139,90

109,90

134,00

15.2.2004

399,90

339,00

139,90

109,90

134,00

15.3.2004

339,90

339,00

139,90

109,90

134,00

Datum

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Příloha 6

Ceny lihovin obchodního řetězce Marina v Kč/láhev. Whiskey

Vodka

Vodka

Fernet

Becher

Ballantines

Finlandia

Hanácká

Original

Original

15.10.2003

399,00

347,80

147,00

119,90

166,90

15.11.2003

399,00

347,80

147,00

119,90

166,90

15.12.2003

399,00

347,80

147,00

119,90

166,90

31.12.2003

399,00

347,80

147,00

119,90

166,90

1.1.2004

399,00

347,80

147,00

119,90

166,90

15.1.2004

399,00

347,80

165,00

119,90

178,00

15.2.2004

439,00

347,80

165,00

119,90

185,00

15.3.2004

439,00

347,80

165,00

129,90

185,00

Datum

Zdroj: Tolar (2004), vlastní šetření a zpracování.

Příloha 7 Výrobce

Ceny lihovin jednotlivých výrobců v Kč/láhev. Starorežná Prostějov

KB Likér

Stock Plzeň

Výrobek/Rok

2003

2004

2003

2004

2003

2004

Fernet Citrus

85,66

91,90

84,90

87,00

105,00

110,71

Vodka

76,38

84,32

73,26

77,32

107,00

112,17

Rum

77,59

85,53

72,36

76,45

78,00

85,67

Jablko

95,40

99,57

64,16

67,02

68,00

69,75

Vaječný likér

64,81

70,39

63,67

67,17

69,00

71,21

Zdroj: vlastní šetření a zpracování.