DNY SLOVENSKÉ KULTURY 2. ročník 4. - 6. 9. 2014 pod záštitou paní Livie Klausové, velvyslankyně České republiky ve Slovenské republice J. E. pana Petra Weisse, velvyslance Slovenské republiky v České republice
Nikde nebol posial styk československý tak živý, intenzívny a nikde nebol tak činorodý ako v Luhačoviciach. MUDr. Pavol Blaho Na závěr Luhačovického kulturního léta 2014 připravila společnost Lázně Luhačovice, a. s., pestrou programovou nabídku 2. ročníku Dnů slovenské kultury. Jejich záměrem je oživovat a udržovat přátelské česko-slovenské vztahy nejen v oblasti kulturní a společenské. V historii Luhačovic se promítla řada osobností pocházejících ze Slovenska a působících na začátku 20. století právě ve zdejších lázních. K těm nejvýraznějším patřil architekt Dušan Samuel Jurkovič, básník dřeva, MUDr. Pavel Blaho, lázeňský lékař a iniciátor vzájemného setkávání a poznávání Čechů a Slováků na Slovenské búdě v Luhačovicích, a v neposlední řadě Cyril Holuby, správce lázní. I po více než sto letech je v Luhačovicích slyšet znít slovenštinu. A to nejen na lázeňské kolonádě a v hotelech, kde se výrazně zvýšil počet slovenských hostů, ale i v různých pracovních lázeňských profesích či také při kulturních programech. Vybrané soubory, orchestry a další interpreti se představili například při slavnosti Otevírání pramenů, kolonádních koncertech, řezbářském sympoziu, přehlídce ochotnických divadel Luhačovická divadelní sešlost nebo při přehlídce komorní divadelní tvorby Divadelní Luhačovice. V prvním zářijovém týdnu 2014 při 2. ročníku Dnů slovenské kultury se mohou hosté těšit na výstavu fotografií Krásy Slovenska vynikajícího slovenského fotografa Jozefa Lomnického, ochutnat speciality slovenské kuchyně, zhlédnout společné vystoupení slovenského folklorního souboru Družba a moravského souboru Oldšava, vyposlechnout si v Muzeu luhačovického Zálesí příběh nezapomenutelné Slovenské búdy Dušana Jurkoviče a Pavla Blaha, pobavit se při brilantní komedii Ani za milión s hereckým obsazením Kamily Magálové a Mariána Geišberga, anebo se zaposlouchat do vybraných operních árií, duetů či písní v podání světově proslulého tenoristy Štefana Margity, který vystupoval na scénách nejslavnějších operních domů po celém světě včetně milánské La Scaly, londýnské Covent Garden a newyorské Metropolitní opery. Hosty jeho koncertu budou sopranistka Kateřina Šmídová Kalvachová a klavíristka Katarína Bachmannová.
MUDr. Pavol Blaho uprostřed československé společnosti v Luhačovicích v roce 1904. Archiv MJVM ve Zlíně
JOZEF LOMNICKÝ Profesionální fotograf, narozený v roce 1961 v Handlové. Fotografování se věnuje od dětství. Rozhodnutí použít ho jako prostředek na smysluplné trávení volného času padlo při základní vojenské službě, kde byl pověřený vyhotovováním vojenské fotodokumentace. Za svoje první experimenty s fotografií, ve kterých velitel viděl protisocialistické prvky, mu hrozil ostrý trest. Po získání svobody povolání po roce 1990 se začal fotografii věnovat i profesionálně, a to v oblasti reklamy, architektury, divadelní, portrétové a dokumentární fotografie. Stálým a velkým tématem fotografování je sloJozef Lomnický venská krajina. Jozef Lomnický patří k hlavním a pravidelným dodavatelům záběrů ze Slovenska pro vydavatelství kalendářů (například v roce 2012 to bylo ve 13 různých titulech), publikací (Tatry, 1000 zajímavostí ze Slovenska, Liptovský Mikuláš, Donovaly, Krupina apod.), pohlednic (doposud cca 80 druhů) a nejrůznějších propagačních materiálů (Slovenská agentura cestovního ruchu, Ministerstvo zahraničních věcí SR,…) Při fotografování slovenské krajiny se věnuje nejen přitažlivým a známým Tatrám, ale objevuje a propaguje i méně známé pozoruhodnosti z různých koutů Slovenska. Svoje fotografie prezentoval veřejnosti na mnoha autorských výstavách. Témata jsou velmi různorodá, ale vždy se v nich dají najít hlavní prvky tvorby: atmosféra, dynamika a nápaditost. Výstavy fotografií 1988 (výběr fotografií) 1991 “Nahé leporelo” (inscenované fotografie autorových dětí) 2002 “Okamžik v pohybu” (inscenovaný tanec) 2005 “Bystrické nálady” (fotografie Banské Bystrice) 2007 “Kontrastně jemná krajina” (fotografie slovenské krajiny) 2009 “Vostavšaja zemlja” (Moskva, infrafotografie krajiny SNP) 2012 “Smyslné variace” (experimentální akt)
Folklorní soubor Družba z Trenčína
FOLKLORNÍ SOUBOR DRUŽBA Z TRENČÍNA slaví v letošním roce 60 let od svého založení. Z iniciativy mladých lidí a jejich vztahu k lidovému umění a tradicím svých předků byl na jaře v roce 1954 v Trenčíně založený folklorní soubor Družba. Tento název souboru zároveň symbolizoval postavu svatebního družby z obřadního zvykosloví v trenčínském regionu. Repertoár souboru tvoří písně a tance zpracované v mírně stylizované formě převážně z okolí Trenčína, Myjavy, ale i z oblasti Zemplína a Šariše. Folklorní soubor Družba během své šedesátileté tradice účinkoval nejen doma na Slovensku, ale i v zahraničí v USA, Kanadě, Mexiku, Argentině, Austrálii, Japonsku, Egyptě a skoro po celé Evropě. Vedoucím souboru je Marcel Gago, vedoucím lidové hudby je Lubomír Petrovič.
FOLKLORNÍ SOUBOR OLDŠAVA Oldšava je folklorní soubor nestárnoucích nadšenců, kteří každým svým vystoupením rozdávají radost všem okolo. A je jedno, jestli tančí a zpívají v nejmenší vesničce naší republiky či na významném zahraničním festivalu. Za celou dobu 12 let od svého oficiálního založení, kdy se po desetileté pauze (po tom, co odešli z Olšavy do folklorního důchodu) vrátili zpět na jevištní prkna, obohatili Folklorní soubor Oldšava nejen kulturní život našeho regionu, ale potěšili i mnoho lidských srdcí. Ve svém repertoáru mají převážně tance a písně z Uherskobrodska. Vedoucí souboru je Ivana Sušilová. Oldšavu dnes doprovází cimbálová muzika Olšava s primášem Tomášem Zubrem. KAMILA MAGÁLOVÁ Kamila Magálová je známá slovenská herečka, členka Slovenského národního divadla v Bratislavě, kterou dobře znají slovenští i čeští diváci z mnoha divadelních, televizních, filmových a dabingových rolí. V poslední době si zahrála například v úspěšné komedii Marie Poledňákové Líbáš jako bůh a Líbáš jako ďábel. MARIÁN GEIŠBERG Marián Geišberg je slovenský herec a písničkář. Vystudoval herectví na VŠMU v Bratislavě. Nejdříve působil v Divadle Jonáša Záborského v Prešově, potom v Divadle SNP v Martině a od roku 1988 v Trnavském divadle. Od roku 1992 je členem Činohry SND. Díky svému zajímavě zabarvenému hlasu hrává již od počátku svojí kariéry charakterové role v dramaticky vypjatých situacích. Kromě toho účinkoval v několika filmech a televizních inscenacích. Je také známý jako folkový písničkář. Kamila Magálová a Marián Geišberg v komedii Ani za milión / foto Ctibor Bachraty
ŠTEFAN MARGITA se narodil v Košicích. Zvítězil v několika pěveckých soutěžích a byl záhy pozván do Vídeňské národní opery. V krátkém čase se stal známým na mezinárodní úrovni. Zpíval Kudrjaše v Janáčkově Kátě Kabanové v Ženevě, Dallasu, Paříži a Tel Avivu, Jacquina v Beethovenově Fideliu, Narrabotha ve Straussově Salome, Nemorina v Donizettiho Nápoji lásky a Alfreda ve Verdiho La Traviatě v Basileji. Představoval Dona Ottavia v Donu Giovannim ve Stuttgartu, Berlíně, Lipsku, Métách a Japonsku, Lenského v Čajkovského Evženu Oněginovi v Budapešti, Terstu, Praze a Montpellier. Vytvořil hlavní roli v Schubertově Fierabrasu ve Florencii, ztvárnil Sinovija v Šostakovičově Lady Macbeth z Mcenského újezdu na Maggio Musicale Fiorentino a v Drážďanech. V Janáčkově opeře Z mrtvého domu vytvořil roli Luky Kuzmiče pro Salcburský festival a pro BBC v Londýně. Vystupoval rovněž v Národní opeře v Paříži, kde hrál svého prvního Tambormajora v opeře Vojcek, stejně jako svého prvního Anatoma v Prokofjevově Vojně a míru. V Praze vytvořil postavu skladatele Živného v Janáčkově opeře Osud a poté Rechtora v jeho Příhodách lišky Bystroušky v Théatre des Champs-Elysées v Paříži. Jeho nejvýznamnější současnou rolí je Laco Janáčkovy opery Její pastorkyňa, kterou interpretoval s obrovským úspěchem na Maggio Musicale Fiorentino, v Tel Avivu, Praze, německé Státní opeře v Berlíně, Gentu, Antverpách, stejně jako na festivalu Glyndebourne, v Grand Opera v Houstonu a na japonském festivalu Saito Kinen. Štefan Margita spolupracoval a spolupracuje s předními světovými dirigenty. V roce 2013 se představil v roli Loga ve Wagnerově opeře Zlato Rýna v brazilském São Paulu. V roce 2014 se ve stejné roli představí v Amsterdamu a v Houstonu a v roce 2016 se vrací do Chicaga na přípravu nové produkce této opery. Program koncertu Štefana Margity Mikuláš Schneider-Trnavský: Slzy a úsměvy, op. 25 Zo srdca / výběr Béla Bartók:
Magyar Népdalok / Maďarské lidové písně / výběr
Klement Slavický:
Ej srdenko moje / výběr
Bedřich Smetana:
Árie Mařenky „Ten lásky sen“ z opery Prodaná nevěsta
Sylvie Bodorová:
Sadaj, slnko, sadaj pro soprán a tenor / výběr
Lucio Dalla:
Jaká to nádhera (Caruso)
George Gershwin:
Árie Sporting Life z opery Porgy a Bess
Giuseppe Verdi:
Duet Parigi o cara z opery La Traviata
Francesco Cilea:
Lamento di Federico z opery L´Arlesiana
Antonín Dvořák:
Cigánské melodie / výběr
Antonín Dvořák: Árie Měsíčku na nebi hlubokém z opery Rusalka Franz Schubert:
Ave Maria
Riccardo Cocciante: Notre-Dame de Paris Giuseppe Verdi:
Duet „Libiamo“ Brindisi z opery La Traviata
Štefan Margita
KATEŘINA ŠMÍDOVÁ KALVACHOVÁ Kateřina Šmídová Kalvachová se narodila v roce 1984 v Praze. Je absolventka bakalářského studia na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě ve třídě prof. Zlatice Livorové a absolventka magisterského studia na HAMU v Praze ve třídě prof. Magdalény Hajóssyové. Účastnila se mnoha pěveckých kurzů, jako například Mezinárodní pěvecké kurzy Antonína Dvořáka v Karlových Varech, Mezinárodní pěvecké kurzy Petera Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou a Mezinárodní pěvecké kurzy Petera Dvorského v Piešťanech. V roce 2010 získala 3. cenu na Mezinárodní soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. V roce 2012 postoupila do semifinále světové operní soutěže v Savonlinně ve Finsku a v roce 2013 postoupila též do semifinále světové operní soutěže F. Viñase v Barceloně. Začátek její kariéry významně ovlivnila spolupráce s dirigentem Milošem Krejčím v projektu Europera, se kterým pravidelně vystupovala jako sólistka u nás, v Německu a v Polsku. Mezi největší úspěchy s tímto projektem patří provedení kantáty Carmina burana (C. Orff ) ke dvacetiletému výročí. A další významný vliv měla spolupráce se Štefanem Margitou, se kterým zpívala mimo jiné na Pražském hradě v rámci cyklu Hudba Pražského hradu. Kateřina Šmídová Kalvachová spolupracuje s mnoha významnými tělesy, jako například Symfonický orchestr FOK, Filharmonie Brno, Filharmonie Bohuslava Martinů, Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice, Moravská Filharmonie Olomouc a dirigenty, jimiž jsou například P. Altrichter, Ch. O. Munroe, S. Lipsit, U. Backofen, F. Babický, Kateřina Šmídová Kalvachová J. Kyzlink, M. Štilec ad. KATARÍNA BACHMANNOVÁ se narodila ve slovenských Michalovcích. Od svých 4 let vystupuje jako sólová klavíristka. Studia ukončila na Státní konzervatoři Košice. Od r. 1972 působila jako korepetitor opery v Štátnom divadle Košice, od r. 1986 v Národním divadle Praha a v r. 1995 se stala hlavním korepetitorem Státní opery Praha. Od r. 1998 působí také na Hudební akademii múzických umění v Praze. Spolupracovala s řadou zahraničních operních domů při nastudování Janáčkových oper: 1987 Jenůfa - Královská opera Bruxelles; 1986 Z mrtvého domu - Opéra du Rhin Strasbourg; 2000 Věc Makropulos - L´Opéra de Montpellier. Připravovala také hudební nastudování opery Pavla Haase Šarlatán pro DECCA London a světovou premiéru objevených Mší Jana Jakuba Ryby pro Multisonic. Je stálou klavírní partnerkou významného tenoristy Štefana Margity, se kterým absolvovala řadu koncertů na prestižních festivalech doma i v zahraničí a natočila Katarína Bachmannová mnoho projektů pro Český rozhlas a televizi. Spolupracuje ale i s dalšími sólisty – L. Ághovou, G. Beňačkovou, M. Hajóssyovou, P. Mikulášem, Koko Pitti aj. - na koncertních pódiích u nás i v Evropě a také na turné v Japonsku a na mezinárodních pěveckých soutěžích v Toulouse, Sofii, Helsinkách, Praze, Bratislavě a Karlových Varech.
Vzpomínky na Slovenskou búdu Slovenská búda v Luhačovicích byla po dobu téměř sta let oblíbeným cílem mnoha návštěvníků, pacientů i obyvatel Luhačovic. Patřila do komplexu budov postavených na počátku 20. století podle návrhu slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Ve Slovenské búdě, později přejmenované na Slováckou, jež sloužila jako vinný sklep, restaurace a ubytovna, se v první polovině 20. století pořádaly významné společenské akce s politickým dosahem. Byla Slovenská búda manifestem přátelství Čechů a Slováků i místem lidové zábavy. Během své existence prošla řadou úprav a přestaveb, stala se z ní tančírna a původní interiér se proměňoval, stejně jako majitelé a provozovatelé objektu. Pro svou atmosféru a příznivou polohu ve svahu nad lázeňským údolím byla búda velmi vyhledávaná v každém období. V prosinci 2002 do základů vyhořela. V roce 1906 odkoupil Jurkovič pozemek na Malé Kamenné a umístil zde Slovenskou búdu ve stylu tradičních západoslovenských vinohradnických objektů. Stavbu realizovala stavitelská firma Františka Nováka z Vizovic. Búdu spravovalo vinařské obchodní družstvo ze Skalice. Slavnostního otevření se zúčastnila početná slovenská výprava. K častým návštěvníkům patřili představitelé slovenské obrozenecké inteligence a umělci, například Rehor Uram Podtatranský, Svetozár Hurban Vajanský, Pavol Mudroň, Pavol Országh Hviezdoslav, Janko Jesenský, Milan Rastislav Štefánik, sourozenci Markovičovi a další. Hostům se zde podávalo skalické víno. Vyhlášená byla zdejší kuchyně, která poskytovala především slovenské lidové speciality jako skalické zázvorníky a trdelníky. Nejenom víno a dobré jídlo, ale také hudba a zpěv dělaly ze Slovenské búdy vyhledávané místo. Horňáčtí hudci z Velké nad Veličkou, muzikanti z Valašska anebo myjavští Dudíkovci zde bavili hosty svými produkcemi. Duší Slovenské búdy byl lázeňský lékař původem ze Skalice Pavol Blaho, nadšený zpěvák slovenských lidových písní. Posezení na búdě končila často až v ranních hodinách. Od roku 1908 do roku 1914 se v Luhačovicích každoročně pořádaly česko – slovenské porady spolku Českoslovanská jednota. Šlo o nejvýznamnější setkání v československých vztazích před první světovou válkou. Jejich hlavním iniciátorem byl Josef Rotnágl, jednatel Českoslovanské jednoty v Praze. První porady byly důvěrné, omezené na vybrané a pozvané osobnosti. Jejich záměrem bylo probuzení a organizace kulturní a hospodářské spolupráce. Od roku 1911 došlo díky politickým přesunům ke změně a představitelé Slováků se Luhačovických porad mohli zúčastnit oficiálně a veřejně. Důvěrné porady byly doplněny veřejnými projevy a manifestačními slavnostmi, které zdůrazňovaly potřebu kulturního sjednocení Čechů a Slováků, vznikla zde idea jednotného československého národa, probíraly se i národohospodářské otázky. Dochovaná pamětní kniha Slovácké búdy zaznamenává srdečnou atmosféru Luhačovic na počátku 20. století. Zachycuje množství událostí, jmen známých i neznámých hostů, nejrůznějších vážně míněných manifestů i nezávazných pozdravů. Jako jedni z prvních se do ní koncem léta 1906 podepsali například František Mareš (bratranec ředitele lázní Františka Veselého a dlouholetý ředitel brněnské Vesny) a Josef Merhaut, najdeme zde podpis Camily Urválkové, Evy Vrchlické, Cyrila Holubyho, Marie Calmy Veselé a Františka Veselého, Antonína Václavíka a desítek dalších osobností. Scházeli se zde bratři Uprkové i bratři Mrštíkové, Antoš Frolka, František Pečinka, Stanislav Lolek a mnoho dalších významných výtvarníků i literátů. Od paní Gizely Blahové převzala pamětní knihu Jurkovičova rodina, která ji roku 1963 odevzdala luhačovickým lázním. Dnes je pamětní kniha uložena v Moravském zemském archivu a je jednou z mála hmatatelných památek na legendu, kterou se búda bezpochyby stala. Její vyhoření není ztrátou jen pro Luhačovice, ale pro všechny Čechy a Slováky. Blanka Petráková
PROGRAM Čtvrtek 4. 9. 2014 v 16.00 / Lázeňské náměstí Z DVOCH STRÁN KARPAT Společné vystoupení folklorních souborů DRUŽBA z Trenčína a OLDŠAVA z Uherského Brodu. Čtvrtek 4. 9. 2014 v 19.00 / Muzeum luhačovického Zálesí VZPOMÍNKY NA SLOVENSKOU BÚDU Hosty besedy budou prof. Eva Blahová, vnučka MUDr. Pavla Blaha a historička Viera Drahošová, ředitelka Záhorského muzea ve Skalici. Hraje trio lidové hudby Skaličan ze Skalice. Pátek 5. 9. 2014 v 19.30 / Lázeňské divadlo ANI ZA MILIÓN / M. Doleželová, R. Vencl Brilantní komedie s KAMILOU MAGÁLOVOU a MARIÁNEM GEIŠBERGEM. Co má společného zpustlý strážce majáku s madam z nejvyšší francouzské společnosti? Přece vůbec nic! Přesto spolu stráví den a noc na bohem zapomenutém místě. Bojují o holý život a mají společné tajemství, které navždy spojí jejich životy. Výtečná detektivní komedie, ve které je všechno jinak, než se zdá, a jisté je jen to, že za humornými situacemi se skrývá vrah. Sobota 6. 9. 2014 v 19.30 / Městský dům kultury Elektra KONCERT ŠTEFANA MARGITY a jeho hostů KATEŘINY ŠMÍDOVÉ KALVACHOVÉ – soprán a KATARÍNY BACHMANNOVÉ – klavír V koncertním programu zazní výběr světových operních árií, duetů a písní.
DOPROVODNÝ PROGRAM 25. 8. – 8. 9. 2014 / hala Vincentka KRÁSY SLOVENSKA Výstava slovenského fotografa JOZEFA LOMNICKÉHO 1. – 7. 9. 2014 / Spa & Wellness hotel Alexandria**** KUCHÁRSKA KNIHA STAREJ MAMY Speciality slovenské kuchyně.
REZERVACE A PRODEJ VSTUPENEK CA Luhanka, otevřeno denně 9 – 12, 13 – 20 hodin,
[email protected], tel.: 577 681 103 LUHAINFO, otevřeno denně 9 – 17 hodin,
[email protected], tel.: 577 133 980 Změna programu vyhrazena.