l
HMYZ
4.11.3 DIPLURA - VIDLICNATKY
DIPLURA - VIDLICNATKY V souCasne dobC je z CR znamo 8 druhd St6tinatek (Campodeida) . ~ . U nas nebyl zjiSt6n fada dva druhy Skvorovek ( J a p ~ g i d a ) ~Dosud ny introdukovanq druh.
V sousednim Rakousku byla podrobni, studovana pddni fauna ve Vidnil. Tii zavletene druhy (Campodea lubbocki, C. quilisia C. rhopalota) tam byly pravidelne zjigfovany v zahradach v okrajovych piedmestich i v hust6 zastav6nych Ctvrtich. To i e schaziv pddach mimo mesto a piedmesti sv6dEi o introdukci ze vzdalen6jSich oblasti. Jejich pdvodni domovinou je oblast zapadniho Mediterranu Atlantiku. LITERATURA Christian E. 2002: Die primar flugellosen ,,Urinsektenfi (Apterygota). In: Esell F. & Rabitsch W. (Eds): Neobiota in Osterreich: 301-304. Wien: Umweltbundesamt. Rusek J., 1964: Ober die Diplura (Apterygota)der Tschechoslowakei. Acta Soc. zool. bohemoslov. 28: 134-1 54. Rusek J., 1966: Einige neue und interessante Proturen- und Dipluren-Arten aus der Tschechoslowakei. Acta ent. bohemoslov. 63: 348-372. Rusek J., 1977: Diplura. Enumeratio lnsectorum Bohemoslovakie. Acta Faun. Fnf Mus. National. Pragae, Supplement 4: 19-20.
1. Rusek, Ustav p l j d n i biologie A V CR, Ceske Budgjovice
ne pasmo obqvaji jen asi 2-3 % znamych druhd. V Evrop6 se tat0 druhov6 nepoCetni a jinak nijak zvldSt'v)iznamna skupina dostala d o centra pozornosti tehdy, k d y i prvni invazivni druhy Blatta orientalis a Blattella germanica pronikly ieckqmi obchodnimi lod&mi do velkych evropskqch pristavd a odtud se zaCaly nezadriitelne Siiit po cele Evrop6. Svibi majipro Cloveka hospodaisky i lekaisky vqznam. Jeznamo n6kolikdesitekdruhd, ktere mohou iitsynantropn6v lidskqch obydlich. Skody zplisobujiv domAcnostech, ve skladech potravin, na triiSticR apod. NeniCi vSak pouze potraviny. Velke Skody mohou pdsobit i v knihovndch a archivech, kde poiirajitake papir, k d i i a vazby knih. Krom6 toho mohou na svem tele pienaSet organismy (viry, bakterie, helminty) patogenni pro lidi nebo hospodaiska zviiata a nektere druhy (zejmena Blattella germanica) mohou vyvolat alergicke reakce. NejvqznamnGjSi synantropni druhy se nachazejiv teledich Blattidae a Blattellidae. VetSina z nich je dnes rozSiiena kosmopolitnil a v n6kterpch piipadech ani neni piesn6 znam jejich plivodni areal vyskytu. Jelikoi se jedna ve vSech piipadech o druhy pochazejicize subtropli nebo tropd, je jejich etablovdnive volne piirodP stTedni Evropy vysoce nepravd6podobne. U nas obqvaji pouze teplejSi mista se stabilni teplotou v prdb6hu celeho roku (pekarny, kuchyne, Skoly, internaty, obchody, sklady, domacnosti, kotelny, skleniky, pivovary apod.). V EvropP se vyskytuje 11 rodd a piibliin6 80 druhd Svabli; v Cesku je prozatim doloien vqskyt 11 druhli z n i c h i 6 je nepdvodnich4. VSechny nepdvodni druhy jsou vyhradne synantropni.
Z Celedi Blattidae byly d o CR neumyslne introdukovany ttyri dru-
-
4.11.4 ARCHAEOGNATHA CHVOSTNATKY A ZYGENTOMA RYBENKY
-
ARCHEOGNATHA - CHVOSTNATKY A ZYGENTOMA - RYBENKY V souCasne dobi, je z CR zndmo 8 druhd chvostnatek (Archeognatha) ~. druh rybenek by1 z j i i n i a t t y i i druhy rybenek ( Z y g e n t ~ m a )CtvrtQ Moravy zaznamenan teprve nedavnol, 5. Zakladni udaje o taxonomii a roztireni t6chto skupin ektognatniho hmyzu na naSem uzemi publikoval Kratochvi12,3. V6tSina druhd je vdzana na sucha stanoviSt6 kameniteho a sufoveho charakteru a iada panonskych druhli je vazana na maly potet jihomoravskych lokalit. Na lidske piibytky je vazhn introdukovany druh rybenka domaci Lepisma saccharina, ve sklenicich a v pekarnach i i j e U nas zavleCeny druh rybenka sklenikova Thermobia domestica. LITERATURA
' Kral D. & Davidova-VilimovB J., 2001 :The distribution of silverfish Ctenolepisrna lineata (Zygentoma: Lepismatidae) in the Czech Republic. Klapalekiana 37: 249-252. Kratochvil J., 1945: Naie SupinuSky se zvlaitnim zietelem na rnoravska chranena dzemi. Entomologicke Listy 8 : 41-67. Kratochvil J., 1959: R6d SupinuSky -Thysanura. In: Kratochvil J. (ed.): Klir' zviieny CSR.Dil 3: 133-142. Praha: Nakladatelsh~iCSAV. Rusek J., 1977: Thysanura. Enumeratio lnsectorum Bohemoslovakie. Acta Faun. Ent. Mus. National. Pragae, Supplement 4: 21. Stys P. & Rozkosny R., 1996: Zygentoma. In: Rozkoiny R. & Vafihara J. (eds.)Terrestrial invertebrates of the Palava Biosphere Reserve of UNESCO, Ill. Folia Fac. Sci. Natur. Univ. Masarykianae Brunensis, B~ologia94: 41 5-630.
1. Rusek,
Ustav pBdni biologie A V CR, Ceske Budgjovice
hy: Svab obecny Blatta orientalis L., 1758, Svab americkq Periplaneta americana (L., 1758), Svab australsky Periplaneta australasiae (F., 1775) a 5vab hn6dy Periplaneta brunnea Burmeister, 1838. Cast6ji se vyskytujici ivab obecn); a Svab americky jsou podrobne zpracovani v samostatnych fact-sheetech, ostatni dva viz niie. Z Eeledi Blattellidae byly do CR neumyslne introdukovany dva druhy: rus domaci (Blattellagermanica (L., 1767) a rus Supella longipalpa (F., 1798). Rusdomacijev naSich podminkach nejhojn6jSim synatropnim druhem Svaba a je podrobnit zpracovan v samostatnem factsheetu, druhp druh viz niie. DRUHOV~ POZNAMKY
Periplaneta australasiae (F., 1775) - SvPb australskf Tento druh byva ve stiedni Evropit, stejnP jako v CR, nalezan jen velmi vzacn6. Jeho pdvodni domovina neni znama, dnes se vyskytuje ve volne prirodP cirkumtropicky. Periplaneta brunnea Burmeister, 1838 - Svab hn6df Je pdvodem z tropicke Afriky, v CR by1 zaznamenan jen jednou v Praze3. Oba druhy maji podobne naroky na prostiedi jako Svab americky, pouze jsou teplomiln6jSi (osidluji zejmena skleniky, botanicke zahrady apod.). Supella longipalpa (F., 1798) - rus Cirkumtropicky druh africkeho plivodu. V Evrop6 by1 poprve pozorovan poC6tkem 20. stoleti a d o s t k d n i Evropy pronika teprve v poslednich desetiletich. M a podobne naroky na prostiedi jako rus domaci, ale preferuje mista S vySSi teplotou (prdmCrn5 26,5 V CR by1 vqskyt zaznamenan pouze dvakrat: v Praze2 a v Olomoucil. LITERATURA Chmela J. & RupeSV., 1995: The brown-banded cockroach (Supella longipalpa) in the city of Olornouc. Zpravodaj Sdruzeni D-DD4 (2): 22-23. Rbiitka Z., 1977: Svib Supella supellectilium v Praze. tiva 25: 224.
4 11 5 BLATTARIA - SVABI
BLATTARIA - SVABI V soutasnosti je na celem sv6t6 popsano 4000-4500 druhd Svabd (Blattaria) v piibliin6 460 rodech4. Centrum vyskytu Svabd se nachazive vlhkych a teplych lesich tropicke a subtropicke zony; mir-
Vidlitka L., 2001 : Blattaria-Svaby. Mantodea-modlivky (Insecta: Orthopteroidea). Fauna Slovenska. Blattaria-cockroaches.Mantodea-Mantids (Insecta: Orthopteroidea). Fauna of Slovakia. Bratislava:Veda, 171 pp. Vidlitka L., 2005: The order Blattaria / Rad Blattaria. In: Kotbrek P,, HoluI a J. & Vidlitka L. : Blattaria, Manodea, Orthoptera & Dermaptera of the Czech and Slovak Republics / Blattaria, Manodea, Orthoptera & Dermaptera Ceske a Slovenske republiky: 18-55. Zlin: Kabourek, 350 pp.
P. Kotarek, Ostravskd Univerzita, Ostrava
Zacher F, 1907 Beltrag zur Kenntnls der Orthopteren Schleslens Z WISS Insektenblol 3.179-185, 21 1-217
P. Kotarek, Ostravska' Univerzita, Ostrava
POPlS DRUHU Tmavi. hni.d6 a i tern6 zbarveny druh Svaba dlouhy 20-24 mm. Ob6 pohlavi maji zkracena kiidla i krytky a neletaji.
ROZS~REN~ Primirni areil Nejasny, pravdCpodobn6 Blizky Vychod4. Sekundirni area1 Kosmopolitni. RozSiFeni v CR V minulosti velmi hojnq druh, synantropn6 roz9iieny po celem uzemi. V sourasnosti byva vyskyt zaznamenavan jen ziidka. SouCasny stav populaci v CR neni znam a zcela chybi konkretni publikovane udaje nebo dokladove kusy v muzejnich sbirkach.
POPlS DRUHU MenSi, okiidleng druh Svdba (10-15 mm). Zbarveni ti5la je slimovi5 ilute; ndpadne a druhov6 typ~ckejsou dva podelnC hnPd6 prouiky na jinak ilutem Stit6.
NAROKY NA PROSTRED~
ROZS~REN~
Ve stiedni Evrop6 i i j e Svab obecny pouze synantropni. na mistech s vySSi teplotou, jako jsou kuchyn6, obchody, internaty, Skoly, pivovary, vepiiny apod. Caste jsou pozorovani i mimo budovy, ale vPtSinou jen v jejich blizkem okoli - na sti.nhch, skladkach smeti, na cestach apod.
Primirni areil PravdPpodobnP severov)ichodni Afrika6. Sekundrirni areil: Kosmopolitni. RozSiieni v CR V Cesku se jednd o nejroz$iienSj!jgisynantropni druh Svaba. V soutasnosti se vyskytuje ostrdvkoviti5 po celem 6zemi, zejmena ve v6tSich mi5stech. Publikovane udaje o konkr6tnim vgskytu jak v minulosti, tak v soutasnosti vSak chybi.
CHARAKTER CESKEPOPULACE
Ve star5i literatuie z 19. a potatku 20. stol. by1 4vab obecnrj povaiovan za vSude hojny d r ~ h l - ~ai. , V poslednich desetiletich je vyskyt usp6Sni. potlarovan a v sourasnosti byvd zaznamenavan jen velmi ziidka. Podrobn6jtjSiudaje o souCasnem stavu populaci v CR nejsou znamv. INTERAKCE Svab domaci je vyznamny Skddce v domacnostech a mistech, kde se manipuluje s potravinami. Podobni. jako rus domaci Blattella germanica mdie vyvolavat alergicke reakce (viz tarn).
NAROKY
NA PROSTRED~ Rus domaci je v podminkdch CR vghradns synantropnim druhem7. Osidluje zejmena v prostory S celorotni5vyvaienou teplotou, jako jsou pekdrny, sklady, obchody, restaurace, jidelny, ubytovny, kotelny, skleniky apod. V letnich mi5sicich mlPlie pronikattakb do volnC prirody. CHARAKTER CESKEPOPULACE
V literature z 19. a 20. stol. by1 rus domaci povaiovdn za v4ude hojng,
ANALYZA RlZlKA
kterych se manipuluje S potravinami (jidelny, restaurace, obchody). Stile se vgak jedna o bi5int5 se vyskytujici druh.
Z hlediska ochrany piirody se jedna o indiferentni druh, jehoi etablovanive volne piirod6 je nepravd6podobne. llplne vyhubeni Svdbd v zamorenych budovach je velmi obtiine a vyiaduje opakovane desinsekCni zasahy, ktere U nas provad6ji specializovane desinsekCn i firmy. V domacnostech a jinych men5ich prostorach je moino pouiit komerCn6 vyrabene plastove krabitky s otvory umoifiujicimi vniknuti Svabd (napi. Blatex). Ty obsahuji poierovy insekticid. Jedna se o bezpeEny zpdsob aplikace insekticidu, pii kterem nedochazi k piimemu kontaktu s lidmi a potravinami. Svabi hynou do 1 m6sice. Pro sniiovani potetnosti a lokalni hubeni Ize vyuiit take komerCn6 vyrabene kontaktni insekticidy dodivane ve sprejich.
l NTERAKCE Rus domdci je vqznamnjc Skddce v domacnostech, skladech potravin, na triiStich apod. Skody miife pdsobit i v knihovndch a archivech, kde poiira papir, k d i i a vazby knih. Rus domaci se Easto vyskytuje takd V ~nfektnimprostfedi, nap?.V nemocnicich. Na svem t6le pak mdie ppienhSet organismy (viry, bakterie, helminty) patogenn i pro lidi nebo hospoddiskd zviiata a mole take vyvolat alergicke reakce3. NejbPin&jSimi symptomy alergii na Svdby jsou kqchdnl, astmaticke zdchvaty a zipaly kdfe (napi. svgdive vyraiky na rukou) nazyvane ,,4vibi dermatitidy"'.
LITERATURA Obenberger l., 1926: Rovnokiidlq hmyz (Orthoptera a Dermaptera) republiky
'
.
Ceskoslovenske. Fauna et Flora Cechoslovenica I. Praha: Ceska akademie vPd a umPni, 234 pp. Seidl W., 1836: Die Orthopteren Bohmens. Beitr. ges. Natur-Heilwiss. 1 : 205-223. Slavifek J., 1930: Rovnokiidli-Orthoptera. In: tern9 N. & Pelirek R. (eds): VlastivPda stiedni a severni Moravy (VlastivSda iupy olomouck6). Dil 1 (Pyirodni pomsry stiedni a severni Moravy): 387-389. KromPiii: Sdrui. Utlt. Zupy Olomouck6. Vidlirka L., 2001 : Blattaria-SvBby. Mantodea-modlivky (Insecta:Orthopteroidea). Fauna Slovenska. Blattaria-cockroaches.Mantodea-Mantids (Insecta: Orthopteroidea). Fauna of Slovakia. Bratislava:Veda, 171 pp. Vidlifka L., 2005: The order Blattaria / Rad Blattaria. In: Kotarek P., Holuia I. & Vidlifka L. : Blattaria, Manodea, Orthoptera & Dermaptera of the Czech and Slovak Republics / Blattaria, Manodea, Orthoptera & Dermaptera Ceske a Slovensk6 republiky: 18-55. Zlin: Kabourek.
ANALYZA RlZlKA Z hlediska ochrany prirody se jednd o indiferentni druh, jehoi etablov;ini ve volne pfirod6 je nepravd6podobne. Hubeni viz Blatta orientalis. .. LITERATURA
' Monk B E. & Pembroke A. C., 1987 Cockroach dermatltls an occupational hazard Brltlsh Medlcal Journal 2 9 4 935. Obenberger J , 1926 Rovnokiidlv hrnyz (Orthoptera a Dermaptera) republ~ky
[email protected] et Flora Cechoslovenlca I Praha Ceskd akademle ved a urn?nC 234 pp Roth L. M & Alsop D. W, 1978 Toxins of Blattarla. In. Bettlnl S (ed): Arthropod venoms' handbook of exper~mentalpharmacology. Vol. 48: 465487. Berlln: Sprlnger Verlag
:
HMYZ
(8):
LITERATURA Obenberger l., 1926: Rovnokiidly hmyz (Orthoptera a Dermaptera) republiky
Slavitek l., 1930: Rovnokridli- Orthoptera. In: Cerny N. & Peliiek R. (eds):Vlastiveda stiedni a severni Moravy (VlastivPda i u p y olomoucke). Dil 1 (Piirodni pomery stiedni a severni Moravy): 387-389. Kromeiif: Sdrui. Utit. t u p y Olornoucke.
Ceskoslovenske. Fauna et Flora Cechoslovenica I. Praha: Cesk.4 akademie ved a umeni, 234 pp. Seidl W., 1836: Die Orthopteren Bohmens. Beitr. ges. Natur-Heilwiss. l: 205-223. Slavitek 1. 1930: Rovnokvidli-Orthoptera. In: Cern); N. & Pelirek R. (eds): Vlastiveda stiedni a severni Moravy (Vlastiveda i u p y olomouck4). Dil 1 (Piirodni pomery stiedni a severni Moravy): 387-389. Kromeiif: Sdruf. Utit. f u p y Olomoucke. Vidlitka L., 2001 : Blattaria - ivaby. Mantodea - rnodlivky (Insecta: Orthopteroidea). Fauna Slovenska. Bratislava: Veda, 171 pp. Vidlitka L., 2005: The order Blattarial Rad Blattaria, pp. 18-55. In: KotArek P,, Holuia ). & Vidlitka L. : Blattaria, Manodea, Orthoptera & Dermaptera of the Czech and Slovak Republics / Blattaria, Manodea, Orthoptera & Dermaptera Ceske a Slovenske republiky: 18-55. Zlin: Kabourek, 350 pp. Zacher F., 1907: Beitrag zur Kenntnis der Orthopteren Schlesiens. Z. . wiss. Insektenbiol. 3: 179-1 85, 21 1-21 7.
Seidl W., 1836: Die Orthopteren Bohrnens. Beitr. ges. Natur-Heilwiss. 205-223.
I
Vidlitka L., 2001: Blattaria - Bvaby. Mantodea-modlivky (Insecta: Orthopteroidea). Fauna Slovenska. Blattaria-cockroaches. Mantodea-Mantids (Insecta: Orthopteroidea). Fauna of Slovakia. Bratislava: Veda, 171 pp.
' Vidlitka L., 2005: The order Blattaria / Rad Blattaria. In: Kotarek P,, HoluBa 1.
& Vidlitka L. : Blattaria, Manodea, Orthoptera & Dermaptera of the Czech and Slovak Republics / Blattar~a,Manodea, Orthoptera & Dermaptera Ceske a 510venske republiky: 18-55. Zlin: Kabourek, 350 pp.
Zacher F., 1907: Beitrag zur Kenntnis der Orthopteren Schlesiens. Ztsch. Wiss. Insektenbiol. 3(6): 179-1 85, 3(7): 21 1-21 7.
P. Kofarek, Ostravska Univerzita, Ostrava P. Kofarek, Ostravska Univerzita, Ostrava
4.11.6 ORTHOPTERA - ROVNOKRIDLI ORTHOPTERA
POP15 DRUHU
Vel& druh b d b a (28-44 mm) charakteristiskf u obou pohlavf dobFe vyvinut$rni krytkarni a kridly, Tykadla jsou nreltni dbu.hr9,lP5krAt del9 n e i Llo. T&loje zpravidla rezavE hnM4 %itje bud'jednobar&nS tmaVj nebo upreitfed s tmamu, sv&fe neostre ~hraniZtenou skvrnou.
rtozS,iFeniv
CR V GR 2ije pow synantropne, NalMn b3.d ajedi-
ntile, zcela chybl konk@inl publibvan6 lidaje nebo dokladovk kusy v muzejnich sbfrkach.
PISAROKYN A PROSTBEDi Ve stTdnl EwrapG f i j e Sv&b americkq pouze synantropng na rnlskch s celoroCnB vyGJf teplmou, j a b jsou kur;hyn& obchody, internary, gkoly, pivavary, viepFfny apod. CHARAKTER C E S K ~ POPULACE
V ramci Evropy by1 Svab americky poprve zaznamenan v Nemecku v roce 16704. Behem 18. stoleti se pravdepodobni. rozSiiil po cele Evropi. vCetn6 naSeho uzemi. V literature z 19. a potatku 20. stoleti by1 Svab americky povaiovan za vzacne a ojedinele se vyskytujici synantropni druh', 2, totet plati i pro soutasnou situaci. Podrobne udaje o soutasnem stavu populaci v CR vSak nejsou znamy. Casto byva chovan take pro experimentalni (laboratoie, Skolni laboratoie) a krmne (ZOO, terariste apod.) utely a neziidka z chovd unika. Zavlekan byva take se zasilkami zemedelskych produktd a potravin. INTERAKCE
Svab americky m d i e vyznamni. Skodit v domacnostech a mistech, kde se manipuluje s potravinami. ANALVZA R l Z l K A
Z hlediska ochrany piirody se jedna o indiferentnidruh, jehoi etablovan i ve volne piirode je nepravdepodobne. Hubeni viz Blatta orientalis.
- ROVNOKR~DL~
Rovnokridli (Orthoptera) jsou celosvEtovP pom6rnit potetnou skupinou hmyzu s piibliine 23 000 dosud popsanymi druhy v cca 4200 rodech3. Jedna se o morfologicky mnohotvarnou skupinu, ktera se rozpada na dva zietelne definovatelne podiady - kobylky (Ensifera) a saranCe (Caelifera), nekdy povaiovane za samostatne rady. VetS~nadruhd je rozSiiena v tropickych a subtrop~ckychoblastech. Na uzemi CR zasahuje jen nevelkg poCet 96 druhd4. Rovnokridli jsou jednou ze skupin hmyzu, kterych si lide zaCali vSimat historicky ze vSech nejdiive. Stalo se tak piedevSim diky kalamitam nitivych druhB saranei, ktere provazely Cloveka po tisicileti od potatkd zem6di.lstvi. Zaznamy o Skodach zpdsobenych sarantemi jsou zaznamenany na egyptskych ndhrobcich j i i z dob okolo 2400 pi. n. I. Rovni.2 v naSi historicke literature se prvni konkretni udaje o hmyzu tykaji prave migrujicich hejn saranti - udaje z Cech z let 1337-1339 v iivotopise Karla IV. (viz fact-sheet). V soutasne dobi! se sarante st6hovave v CR piirozene nevyskytuji, ale vzhledem k tomu, i e se Casto chovaji jako krmny hmyz nebo pro vedecke utely v laboratoiich, je moiny unik z chovd do volne prirody piip. je moine zavleteni jedincd z j i i n i Evropy se zdsilkami rostlinnych produktd. Krome sarante stehovave, pro kterou je zpracovan samostatny fact-sheet, je take realne zavleteni jedincil saranCe egyptske Anacridium aegyptium (L., 1764) (viz niie). V ramci podradu Ensifera se v Cesku vyskytuji nepdvodni druhy v teledich Gryllidae (cvrtkoviti) a Rhaphidophoridae (konikoviti), zejrnena cvrCek domaci Acheta domestica (Pallas, 1771) a konik sklenikovy Diestrammena asynarnora (Adelung, 1902) (viz fact-sheety). V poslednich desetiletich se bi.inE chova nekolik druhd cvrCkd v zajeti pro krmne uCely (ZOO, terariste apod.). DRUHOV~ POZNAMKY
Anacridium aegyptium (L., 1764) - saranTe egyptski Tento druh m6 cirkummediteranni roz4iieni a do stredni Evropy byva zavlekan se zemedelskymi produkty8 a l . V CR by1 vyskyt jednotlivych exemplaid zaznamenan v Prazes, a V Litoli U Lyse nad Labem (kv. 5855)5. Gryllus bimaculatus DeCeer, 1773 -.c-vrTek dvouskvrnn); Krome cvrtka domaciho je druhym nejbeineji chovanym druhem cvrCek dvouskvrnny, ktery je domovem v j i i n i a vychodni EvropP, zapadn i Asii a Africe. Nelze vyloutit moinost uniku z chovd a zaloieni synantropne pieiivajicich populaci; etablovani ve volne piirodi! je vSak nepravdepodobne. Troglophilus neglectus (Krauss, 1879) - konik jeskynni Pied nekolika lety by1 v CR piekvapive zaznamenan vyskyt konika jeskynniho, nejprve na severniMorav6 v Hrube VodP (kv. 6370)', pote na D6tinsku v Narodnim parku Ceske Svycarsko (bez piesnCjSi l ~ k a l i z a c e ) ~ .
HMYZ
Jedndse o Evropsky jeskynnidruh dosud znamy z Nemecka, Rakouska, Italie, zemi byvale Jugoslaviea Recka3.Vzhledem k faktu, i e obi, Ceske populace obyvaji umele vyhloubene Stoly mimo oblasti s jeskynnimi systkmy, da se piedpokladat, i e byly introdukovdny. Obe populace jsou etablovane a jsou tvoieny pouze samicemi (ziejm6 jsou partenogeneticke). Populace z CR se morfologicky ponPkud liSi od jihoevropskych populaci T. neglectus, taxonomicka hodnota naSich populaci je proto v soufasne dob6 vyhodnocovana.
teplovodni rozvody apod., tedy prostory s celorotni teplotou nad cca 15 "C. V letnich m6sicich pronikd take do volne piirody a mdie byt nalezan mnoho kilometrh od obydlenych oblastivE. chrhn6n);ch uzemi (napi. NPR PolanskA Niva, kv. 62748). Takovito jedinci ani jejich piipadni potomci vIak nepieiiji zimni obdobi.
LITERATURA Holura l.,Safa? J. & Koutny P, 1999: The occurrence of Troglophilus cavico-
'
la (Rhaphidophoridae)in the Czech Republic. Articulata 14: 97-99. Chlidek F., Benda P. & Trjzna M,, 2000: Troglophilus neglectus Krauss, 1879 (Ensifera, Rhaphidophoridae)v Ceske republice. Tetrix 1 : 33-34. Kotdrek P. & Holura J. 2005:The order Orthoptera/ Rbd Orthoptera. In: KofArek P., HoluraJ.&Vidlitka L. (eds.): Blattaria, Manodea, Orthoptera & Dermapteraof the Czech and Slovak Republics / Blattaria, Manodea, Orthoptera & Dermaptera Ceske a Slovenskt! republiky: 70-251. Zlin: Kabourek. Kotarek P., HoluSa J. & Vidlitka L., 1999: Check-list of Blattaria, Mantodea, Orthoptera and Dermaptera of the Czech and Slovak Republics. Articulata 14: 177-1 84. Obenberger I., 1926: Rovnokiidlp hmyz (Orthoptera a Dermaptera) republiky Ceskoslovenske. Fauna et Flora Cechoslovenica 1. Praha: CeskA akademie vt!d a umsni, 234 pp. Pavel J., 1970: Karel IV. Lucemburskj: Vlastni iivotopis. Pieklad z latiny. Praha: Vygehrad, 142 pp. Polak K., 1888: Saranfe egyptska (Acridium aegyptiacum L.). Vesmir 17: 118. Wiezik M. & CavlasV., 2005: Faunisticke spravy zo Slovenska. Caelifera: Acrididae. Anacridium aegyptium (L., 1764). Entomofauna carpathica 17: 31.
P. Koearek, Ostravska' Univerzita, Ostrava
CHARAKTER CESKE POPULACE
PQvod Eeskych populaci ani obdobi, ve kterkm k nam byly zavleEeny nejsou znhmy. V6tSina populaci ma centra vyskytu v prdmyslovych zbvodech, kde cvrEci nejsou pronhsledovani. Diky schopnosti se v letnim obdobi pohybovat mimo takoveto objekty se cvrEek domaci snadno S i i i a dlouhodobe pieiiva ve v6tSinG m6stskych aglomeraci. Casto je chovan take pro experimentalni (laboratoie) a krmne (ZOO, terariste apod.) LiCely a neziidka z chovd unika. INTERAKCE
V synantropnich podminkach Skodi vyjimeene, p i i piemnoieni by mohl lokaln6 Skodit na uskladn6n);ch potravinhch2. Pecina16 upozorhuje na moinost pienosu bliie neureenych patogend na volnP Zijici cvrCky Gryllus campestris L., 1 7 5 8 a Melanogryllus desertus (Pallas, 1771). Etablovanive volne piirod6 je pravd6podobne. ANALYZA RlZlKA WPIS
DRUHU
Okrovy, hn&d&skvrnity cvrfek, dlouhy 13-20 mm. Na temeni hlavy jsou dv6 pfiCnCt svGtl4 pbsky.
ROZSILENI Primkrnl amif PravdErpodobn6 zdpadnl AfrikaT4. Sekundhlareiil Kosmopolitm'; cela Evropa. RozEfFeni v CR V CR sg vyskytuje ostrfivkovit6 po cel6rn dzemi, zejmkna ve vEr3tch mbtech. Prvni literfirni lidaje o vy&ytu pochbzeji z 19. stoleti, a v l d y w a l hodnocen jako hojny druh3e l6 q. Take ve v&Zin& souhrnnjrch pracich publikovanych &hem 20. staleti se objevuji zmfnky o jeho hojnosti5. l8 ai.+ a v h k konkktnich irdajd o *skytu by10 publikovkno jen minimum. Vfjimkou jeseverni Morava a Slezsko6~ 7. PoznAmka k map&: Cetn6jEjSl v$skyt na SZ 6zem i je odrazem provedeneho mapovanP a nevyjadruje miru hojnostj v riimci CR, Z v6tlny lizemi kcmkretni lidaje chybi. "2.
Konkretni vBkyt v CR:&skA Lipa (ky. 5353)'; PPerov (kv. 6570)~; M b t o Libav6 (kv. ri371)13; Rrrinov pod R a d h d i m (kv. 65741~~; Vidnava [kv. 566917; Opava (kv. 6073)~; Klimkovice (kv. 6274j7; Bohumin (kv. 6076-6I76l7; Ostrava (kv. 6175-6275j7; P a s b (kv. 627517; Brurovice (h. 637617;Mi& (b.6376k7; Polanka nad Odrou (kv. 6275j8; Erno (kv. 6765)4+$; Praha (kv. ?)'l: Praha-Libefi [kv. 5852j9.
NAROKY NA
Z hlediska ochrany piirody se jednd o indiferentni druh. V lidskych obydlich neni vyznamnym Skbdcem. Pii piemnoieni rndie mit zdravotni vyznarn diky zneEiSfovani potravin a moinCmu pienosu patogenb (podobne jako Svabi). V domdcnostech obteiuje svymi hlasovymi projevy (stridulaci). Hubit Ize cvrEky podobn6 jako Svdby (viz Blatta orientalis). LITERATURA
' Anders J., 1911: Gliedertiere (Articulata). In: Hantschel F. (ed): Heimatkunde des politischen Bezirkes B. Leipa: 55-63. B. Leipa: J. Kunstner, 1180 pp. Bernard K., 1973: Piernnoieni cvrCka domaciho. tiva 21 : 186. Cziiek K., 1905: Die Heuschrecken Mahrens. Ber. U. Abh. Clubs Naturkde 6(1903-1904): 79-83. Cziitek K., 1917: Beitrage zur Kenntnis und Verbreitung der Heuschrecken Mahrens I.Verh. Naturforsch.Ver. Briinn 15: 129-1 33. Doblik B., 1959: Rdd rovnokiidli-Orthoptera. In. Kratochvil J. (ed): Klit zviieny CSR. Dil 111: 195-216. Praha: CSAV. Hudetek J., 1996: CvrCci oblasti Slezska a severovfchodni Moravy. Vlast~vgdne listy 22 (2): 36-38.
-
' Hudefek J. & Suhaj J., 1996: CvrCek domaci (Acheta domesttcus) je tlenem fauny Ceskeho Slezska (Insecta: Ensifera: Gryllidae). Cas. Slez. Muz., Ser. (A) 45: 183-1 85.
Kotdrek P,, 2003: Doplhky k faune orthopteroidniho hmyzu (Orthoptera & Dermaptera) chrdnent! krajinne oblasti Poodii (CeskP republika). PrPce a Stud Muz. Beskyd (Piir. vgdy) 13: 215-21 6. KoCarek P. - nepublikovane udaje.
PROST~EDI
CvrCek dombci je v podmink6ch CR v)shradn(i synantropnfm druhemT0,Osidluje zejm6na rdzne prbmyslov4 objekty* skklady, nbdraii,
'O Kotdrek P., Holura J. &Vidlifka L., 2005: Blattaria, Manodea, Orthoptera & Der-
rnaptera Ceske a Slovenske republiky. Zlin: Kabourek, 310 pp. " KrejtiA., 1896: Piehled Eeskych 0rthopter.VSst. KraI. tes. Spolet. Nauk. 1896: 1-9.
HMYZ
lZ
Obenberger j., 1926: Rovnokiidlq hmyz (Orthoptera a Derrnaptera) republiky Ceskoslovenske. Fauna et Flora Cechoslovenica I. Praha: Ceska akademie ved a umeni, 234 pp.
NAROKY NA PROSTRED~
l3
Otruba I., 1931: Zviiena. In: Malf j. : Libavsky okres. Brno:VlastivPda moravskb.
l4
Otte D. 1994: Orthoptera Species File 1. Crickets (Grylloidea). Philade1phia:The Orthopterists' Society &Academy of Nat. Sci. Philadelphia, 120 pp.
Konik sklenikovy i i j e v CR pouze synantropne, ve volne piirodi! nebyl zaznamenan. Vyiaduje celorotne vytap6ne prostory, nejtast6ji byvd nalezan v tropickych nebo subtropickych sklenicich a vytapenych zviiecich pavilonech v zoologickych zahradach.
l5
Pavelka j., 1993: Obojiivelnici Roinovska. Zpravodaj Okresniho Muzea (Vsetin) 1993: 26-30.
CHARAKTER CESKE POPULACE
l6
Pecina P, 1993: CvrCek polnia nekolik poznamek k moinostem jeho repatriace. Nika 14: 555-556.
" Seidl W., 1836: Die Orthopteren Bohmens. Beitr. ges. Natur-Heilwiss. 1 (8):
205-223. l8
SlaviCek j., 1930: Rovnokiidli-Orthoptera. In: Cerny N. & PeliSek R. (eds):Vlastiveda stiedni a severni Moravy (VlastivPda iupy olomoucke). Dil 1 (Piirodni pomery stiedni a severni Moravy): 387-389. Krorneiii: Sdrui. UCit. tupy Olornoucke.
Do CR by1 konik sklenikovy neumysln6 introdukovan koncem 19. stoleti, pravd6podobn6 se sklenikovymi rostlinami. Pot6 se rozSiiil do v6tSiny botanickych zahrad, zahradnictvi, zoologickych zahrad apod. Zije pouze synantropn6, ve volne prirod6 nebyl vyskyt zaznamenan. V poslednich desetiletich by1 zaznamenan siln); hstup v souladu se zavadenim novych utinn6jSich prostiedkd pii ochran6 sklenikovych rostlin. V soutasnosti se jedna spiSe o entomologickou raritu.
P. Kora'rek, OstravskA Univerzita, Ostrava INTERAKCE Jedna se o vSefrav); druh, ktery byva oznatovan za Skddce. Zarovefi mBie krom6 piileiitostnych okusd sklenikovych rostlin phsobit take uiitetni! p02 iranim nap?. mSic, tervch aj. Etablovanive volne piirod6 je malo pravd6podobne. ANALVZA RlZlKA
V CR se v soutasnosti jedna o vzacne se vyskytujici druh, ktery S nejv6tSi pravd6podobnosti v nejblilSich desetiletich zcela vymizi. Z hlediska ochrany piirody indiferentni druh. LITERATURA POPlS DRUHU
Zlutohned6 zbarveny bezkfidly konik S ndpadn6 dlouhymi tykadly, makadly a kontetinami, ktere jsou hn6dP krouikovane. DeIka t6la se pohybuje v rozmezi 13-19 mm.
ROZS~REN~ Primirni are61 Cina a Japonsko.
Dob5ik B., 1948: Piispevek k pozndni naiich Orthopter. Additamentum ad Cognitionem orthopterorum CSR.Entomologicke listy 11 : 4 0 4 2 . DuSek J., 1987: Zajimavosti z iauny lednickqch zameckych sklenikd. Ziva 35: 66-67. HoluSa j., 2000: Konik sklenikovy (Orthoptera: Rhaphidophoridae) na MoravP a ve Slezsku (Ceska republika). Casopis Slezskeho Muzea Opava (A) 49: 280. Krejti A., 1892: Zivq japanskq hrnyz v Cechach (Diastrammenamarmorata). Vesmir 20: 58; 22: 48. Krejri A., 1903: Doplfiky k ,,Piehledu Ceskych Orthopter" z r. 1896. Vest. Kr61. Ces. SpoleE. Nauk 1903: 1-2.
Sekundhrniareil V soutasnosti lokaln6 v cele Evrop6 a misty v Se-
verni Americe. RozSiFeni v
CR V CR se objevil koncem
P. Kofarek, Ostravska Univerzita, Ostrava
19. stoleti (prvni hdaj je
z Prahy z roku 18914). V podminkdch stiedni Evropy se vyskytuje pouze synantropne, zejmtna ve velkych sklenicich (botanicke zahrady, zahradnictvi). V poslednich desetiletich z vCtSiny znamych lokalit vymizel. Konkretni vyskyt v CR: Praha-Ziikov (kv. 5952), Praha-Michle (kv. 5952)4, 5 ; Brno: ovocnifska Skola Bohunice, Botanickh zahrada Masarykovy Univerzity, sklenik Luianky, zoologicki zahrada (kv. 6865, 6765)'l 3; Lednice: zdmecke skleniky (kv. 7166)2, 3; Jihlava: zoologicka zahrada (kv. 6559)3; KromPiii: Kvetna zahrada (kv. 6670-6770)3; Navy Dvdr: Arboretum (kv. 6 0 7 2 ) ~ ;Olomouc: pravd6podobn6 v)istaviSt6 Flora (kv. 6469)3. POPlS DRUHU % e k'l&, robustni sarante s rarp&fm k3idel a2 12 cm.Samci dosahuji dCtlky H a a2 5 1 mm, samice 54 mm. fbarveni tela je promlinliv6 Sed&, 2Jutohn&d& hnZFdd nebo zelene, xpravidla s drobn)tmi i5i vlitgimi tmau)imi skvrnami. Kridla jsou nazelenald, na Spi?ce ztmavZ4ld.
ROZS~REN~ Prim6rni are61 Palearkticka a etiopska oblast. V zapadni tasti Evro-
py se vyskytuje jiin6 od Alp, na vychodi, v Mad'arsku, Ukrajine a Rusku. SevernPjSi nalezy pochazeji bud'z migraci, z nahodnych zavleteni nebo se jedna o uniky z chovd. SekundPrni are61 IntrodukovPntake do australske oblasti. RozSifeni v CR Do stredni Evropy v minulosti migrovali jedinci nominotypickeho poddruhu (tj. Locusta rnigratoria rnigratoria), kteii se sem Siiili zejmena podel Dunaje z jeho delty a mokiadd v jeho nivC7,17. Populace, ktere migrovaly na uzemiCR pravdPpodobne vPt-
1
HMYZ
Sinou pochazely z okoli Neusiedlerskeho jezera. Tyto mokiady byly v prdbPhu 19. stoleti postupne odvodhovany a zurodhovany. Od te doby migrace ustavaly, posledni migrujici hejno byla na nagem uzemi zaznamenanov roce 185911,vsousednim Rakousku v roce 19266.Ve 20. stoleti byli v CR zaznamenavani pouze ojedinele zaletli jedinci. Konkretnivyskyt v CR (19. -20. stol.): Praha-HoleSovice (kv. 5852)9,15; Praha-Dejvice (kv. 5852/5952)13,15; Praha-Letna (kv. 5952)3;Tiebovle (kv. 5955)1°; Ceska Lipa (kv. 5353)'. StarSi udaje (14. -18. stol.) pochazeji z vesm6s neurCitych zaznamd mistnich kronik4,8, 14,l7 aj. Prvni literdrni udaj o tomto druhu z let 1337- 1339 se naleza v iivotopise Karla IV. l2
Anonymus (Plk.), 1893: 0 saranfich. Vesmir 22: 39-40. Anonymus (vh), 2002: NejstarJizminka o piirode Znojemska. Podyjske Listi3 (2): 6-9. Cziiek K., 1905: Die Heuschrecken Mahrens. Ber. U. Abh. Clubs Naturkde 6(1903-1904): 79-83. Harz K., 1975: Die Orthopteren Europas II. The Orthoptera of Europe [I. The Hague: W. Junk, 939 pp. lngrisch S. & Kohler G., 1998: Die Heuschrecken Mitteleuropas. Magdeburg: Westarp-Wiss., 460 pp. (Die Neue Brehm-Bucherei Bd. 629) KoCdrek P,, 2002: Jak ,,kobylky" pustoJily Poodii. Poodii 5 (2): 42-43. KrejCi A., 1896: Piehled Ceskqch 0rthopter.Vest. Krdl. Ces. SpoleC. Nauk. 1896: 1-9. l 0 Kii2 A., 1892: SaranCe nebo-li kobylka stehovava.Vesmir 20: 23. l 1 Obenberger J., 1926: Rovnokiidlq hmyz (Orthoptera a Dermaptera) republiky Ceskoslovensk6. Fauna et Flora Cechoslovenica I. Praha: Ceskd akademie vGd a umGni, 234 pp. l 2 Pavel J., 1970: Karel IV. Lucembursk?: Vlastni 2ivotopis. Pieklad z latiny. Praha: VyJehrad, 142 pp. l 3 PolPk K., 1888: SaranCe egyptskd (Acridium aegyptiacum L.).Vesmir 17: 118. l 4 Rohatek J. & SefCik E., 1985: Doklad o tahu saranCi st6hovavfch do Slezska. Vlastivedn6 listy 1985 (2): 36-37. l 5 Seidl W., 1836: Die Orthopteren Bohmens. Beitr. ges. Natur-Heilwiss. 1 (8): 205-223. l 6 Storozhenko S.Y., 1991 : Locusts and Grasshopperspests of USSR. D7E. The Field Guides to the Most Serious Locust and Grasshopper pest of the World. Philadelphia:The Orthopterists' Society, 89 pp. l 7 Weidner H., 1986: Die Wanderwege der Europaischen Wanderheuschrecke, Locusta migratoria migratoria Linnaeus, 1758 in Europa im Jahre 1693 (Saltstoria, Acrididae, Oedipodinae). Anz. Schadlingskde., Pflanzenschutz, Umweltschutz 59: 41-51.
'
Obr. 138. Vqskyt saraneete st6hovaveho v CR
P. Kotdrek, Ostravska' Univerzita, Ostrava
Jednd se o teplo- a vlhkomiln); druh. Za b6inych okolnosti sarante stehovave obvvaji mokiady a biehove porosty (jsou v tzv. sedenterni fazi); v piipade piemnoieni dochdzi k dlouhpm migracim (tzv. migratni faze). Jednotlive saranEe, respektive jejich nymfy, vyluruji b6hem sveho vyvoje do okoli feromon locustol. Jakmile koncentrace tohoto locustolu ve vzduchu dosahne urCite hladiny (v zavislosti na mnoistvi jedincd a hustoti, populace), ktere iikame fazova transformafni hraz, dochazi k vyvoji jedincd piizpdsobenych na dlouhe migrace. Jedinci jsou vPtSi, jinak zbarveni a maji mohutneji vyvinuta kiidla. Ke zm6narn dochdzi take v jejich chovani. Jakmile dospeji, opouSteji pdvodni misto vyskytu a vydavaji se na niCiva taieni do vice Ci men6 vzdalenych oblasti. Byly zaznamenany migrace a i do vzdalenosti 1200 km16. CHARAKTER CESKC POPULACE
V soutasne dobe se saranfe stehovave v CR piirozen6 nevyskytuji. V minulosti se objevovaly nepravidelne pii hromadngch Ei individualnich migracich. Rozmno~ovaninebo usp6Sn); vyvoj nove generace U nas nebyl zaznarnenan. Vzhledem ke vzniku doEasn);ch populaci v sousednim N6mecku1' jej vSak nelze zcela vyloueit. V souEasnosti se saranee stehovave Easto chovaji jako krmny hrnyz (ZOO, terariste), pro vedecke ljtely (laboratoie) nebo piimo z chovatelskych ddvodd. Moiny je unik z chovli do volne piirody nebo zavleCeni jedincd z j i i n i Evropy se zasilkami rostlinnych produktd. INTERAKCE
Pii nitivych migracich jsou saranCe stehovave schopny zkonzumovat veSkerou bylinnou biomasu od travin po listy stromd. Jednotlive kusy nezpdsobuji vyznamne Skody. Etablovani ve volne piirod6 je m610 pravd6podobne. ANALYZA RIZIKA
V ~.ouEasnostijsou migrace na uzemi CR nepravdepodobne. Nelze vyloutit moinost zaloieni lokalni populace ze zavletenych jedincd nebo jedincd uniklych z chovu. LITERATURA ~ n d &j., 1911 : Cliedertiere (Articulata). In: Hantschel F. (ed): Heimatkunde des politisdren Bezirkes B. Leipa: 56-63. B. Leipa: J. Kunstner. Anonymus (N.), 1875: Kobylky stGhovave. Vesmir 4: 122-126.
4.11.7 DERMAPTERA - SKVORI DERMAPTERA - SKVORI V souEasnosti je na sv6t6 popsano 2000 druhd Skvord, z nichi naprosta vPtSina ob);vd tropicke oblasti. Na irzerni CR se piirozen6 vyskytuje jen jejich nepatrne procento - 7 druhd2. Skvoii jsou ucelenym iadem hrnyzu a Ize je snadno rozpoznat podle charakteristickqch kliSfkovitqch StPtd na zadeEku. Preferuii vlhka a teula stanovi;~, pouze ngkolik druhd se vyskytuje v suchbch a i stepnich oblastech. avSak i zde se soustieduiuii na vlhk6 mikrobiotowv. . . VesrnPs se jedna o vSeirav6 druhy s nizkou mirou specializace, c02 jim davd dobre piedpoklady pro etablovdni v nepdvodnich oblastech. Skvoii b);vaji Easto zavlekani spolu se zem6delskymi produkty do rdznych Easti sv6ta. Skvor obecn); (Forficula auricularia L., 1758) by1 druhotne zavleten do Severni Arneriky, Austrilie a na Novy Zeland, kde se stal stejne beinyrn jako v Evrop6. V CR je tento druh pdvodn i a jedna se o jediny druh, kter); U nPs mbie zpdsobovat Skody v zahradach a ovocnych sadech. Piileiitostni! (napi. S ovocem nebo jin);mi zem6d6lskymi produkty) mohou bpt do naSich zerni zavlekany rPlzn6 subtropicke a tropicke druhy.
DRUHOVA
POZNAMKA
Euborellia annulipes (Lucas, 1847) Ndlez zavleCenych jedincB tohoto jinak kosmopolitniho druhu (z Eeledi Carcinophoridae) by1 z 6zemiCR publikovan d~akrdt',~. Rozrnnoiovanitohotodruhu vSaku n6s nebylo zaznamenano a jeho etablovani je malo pravd6podobne. LITERATURA Cejchan A., 1981: K pozndni orthopteroirhiho hmyzu (S. I.) CSSRII. On the orthopteroid insects (S.I.) of Czechoslovakia II. Cas. NBr. Muz. Praha, Rada piirodoved. 150: 147-1 51. KoCirek P,, 2005: The order Dermaptera / R6d Dermaptera. In: KoCdrek P,, HoluJa J. & VidliCka L. : Blattaria, Manodea, Orthoptera & Dermaptera of the Czech and Slovak Republics / Blattaria, Manodea, Orthoptera & Dermaptera Cesk6 a Slovenske republiky: 252-275. Zlin: Kabourek, 350 pp. Steinmann H., 1975: The Dermaptera of the Moravske muzeum, Brno (CSSR). Acta Mus. Morav., Sci. Nat. 60: 157-1 60.
P. Kotdrek, Ostravskd Univerzita, Ostrava
N E P ~ V O DDRUHY N~ FAUNY A FLORY CESKEREPUBLIKY Vydal: tesk); svaz ochranci piirody - ~ s t i e d nv);konnA i rada, Uruguayska 7, 120 00 Praha 2 Design: O 2006, Jana S t ~ ~ a n o v a Mapy: Diana Sarnkova, Barbora NovAkova, Radko Samek Tisk: GEMI. Praha
Doporurena citace knihy Mlikovsk); J. & St);blo P,, eds., 2006: NepQvodnidruhy iauny a 1'16ry teske republiky. Praha: CSOP, 496 pp. Doporurena citace flanku Moravec J., 2006: Hemidactylus turcicus (Linnaeus, 1758) - gekon t~~reck);. In: Mlikovsk); J. & St);blo P. (eds.): NepQvodnidruhy iauny a ilory teske republiky: 403. Praha: SOP. Dilo je v);sledkern projektu ,,Nepdvodni druhy ve faun6 a flbie feske republiky: vyhodnoceni stavu, prognbza vqvoje se zvlditnim zietelem na m o i n d rizika dopadu dlouhodobqch zm&n na biodiverzitu, vqzkum a definovdnistrategie managementu': kter); realizoval tesk); svaz ochrhncd piirody v letech 2004-2006. Projekt podpoiilo Ministerstvo iivotniho prostiedi v ramci programu v);zkumu a v);voje (VaV-SM/6/37/04). Odborn); garant za MZPCR: Jan Sinia
O 2006, tesk); svaz ochrAncQ piirody a Ministerstvo iivotniho prostiedi Ceske republiky
