Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
DIPLOMOVÁ PRÁCE Vliv technologických parametrů na pevnost lepených spojů
2007
Bc. Josef Pekař
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „ Vliv technologických parametrů na pevnost lepených spojů „ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b Zákona č.111/ 1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou ( subjektem ) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně dne :
Podpis studenta :
2
Poděkování
Chtěl bych poděkovat vedoucímu diplomové práce Ing. Josefovi Hlavatému za odborné vedení a ochotu při konzultacích, RNDr. Jarmile Šlezingerové za čas strávený při kontultacích a Ing. Janu Tippnerovi za příjemnou spolupráci při laboratorním měření.
3
Jméno posluchače : Bc. Josef Pekař Název diplomové práce : Vliv technologických parametrů na pevnost lepených spojů
ABSTRAKT : Diplomová práce se zabývá problémem lepení exotických ale i našich nejpoužívanějších druhů dřevin dvěma kombinacemi. Na lepení byla použita lepidla, která se běžně používají při montážním lepení. Cílem je ověření vlastností a vhodnosti dřev při lepení a porovnání výsledků. V první části je popsán současný stav řešené problematiky, budou zde shrnuty základní informace o použitých dřevinách, použitých lepidlech, provedené zkoušce (pevnost ve smyku v rovině desky ). Ve druhé části jsou výsledky a vyhodnocení měření zobrazené ve formě tabulek, grafů a fotografií. V závěrečné třetí fázi jsou závěry a komentář naměřených hodnot. Klíčová slova : tropická dřevina, lepidlo, lepená spára, lepený spoj, pevnost spoje.
Title of diploma work : Influence technological parameter in fortress blues point. ABSTRACT : This diploma work is dealing with problem exotic cementation woods and our most widely using wood species in two ways. On cementation was using adhesive, which are being used in assembly cementation. Purposes is check quality and fitness wood at cementation and comparison conclusions. In forepart is described state-of-the-art solving problems, will here summary fundamental information on used timber species, used adhesives, fulfilment competitive examinations ( rigidity shear paralel to the grain ). In second parts they are records and evaluation metering display in tabular form, graph and photograph. In final third phase they are findings and commentary measured funds.
Key words : tropical kind of wood, adhesive, glue line, glue joint, bond strength
4
OBSAH : 1. Úvod .........................................................................................................................6 2.Cíl práce.....................................................................................................................7 3. Literární přehled........................................................................................................8 3.1. Současný stav .....................................................................................................8 3.2.Analýza technologických faktorů ovlivňující pevnost lepených spojů. .................9 3.2.1. Lisovací tlak ................................................................................................9 3.2.2. Lisovací čas ...............................................................................................10 3.2.3. Teplota lisování .........................................................................................11 3.2.4. Principy ohřevu lepené spáry .....................................................................12 3.3. Analýza vlivu lepidel použitých při lepení na pevnost lepených spojů...............13 3.3.1. Základní rozdělení lepidel ..........................................................................13 3.3.2.Požadavky na lepidla podle pevnosti lepeného spoje ...................................15 3.3.2.1. Lepidla živočišného původu ................................................................15 3.3.2.2. Lepidla rostlinného původu .................................................................16 3.3.2.3. Syntetická lepidla ................................................................................17 3.4. Analýza požadavků na pevnost lepených nábytkových spojů. ...........................23 3.4.1. Ukázka různých způsobů lepení .................................................................25 3.4.2. Charakteristické typy lepených spojů. ........................................................25 3.4.2.1. Ostatní vady lepených výrobků. ..........................................................27 3.5. Metodika měření pevnosti lepených nábytkových spojů....................................28 3.5.1. Pevnost ve smyku v rovině desky...............................................................28 4 Hodnocení pevnosti lepených spojů..........................................................................40 5 Vyhodnocení výsledků laboratorního měření pevnosti lepených spojů......................42 5.1 Výsledky měření................................................................................................43 5.2 Výsledky měření................................................................................................52 5.3 Celkové vyhodnocení výsledků, program testXpert, verze 11. 02 ......................61 6 Diskuze ....................................................................................................................75 7 Závěr........................................................................................................................77
5
1. Úvod V současné době dovoz exotického dřeva zažívá velký rozmach. Tyto dřeviny začínají být běžně dostupné a už pár let dobře uspokojují i českou klientelu. Jsou dokonalým materiálem pro nábytkářský, stolařský ale i jiný dřevozpracující průmysl. Pro svou jedinečnou strukturu a barvu dřeva jsou vhodným doplňkem pro exkluzivní obložení a podlahy v bankách, burzovních domech. Praktické jsou i pro výrobu eurooken a dveří, parapetů, palubek, parket, schodů atd.
6
2.Cíl práce Mým úkolem diplomové práce je vyhodnocení vhodnosti použitých exotických ale i našich nejpoužívanějších druhů dřevin a podrobit je pevnému, nerozebíratelnému spojení, tedy lepení. Použít taková lepidla, která se běžně používají v nábytkářském průmyslu při montážním lepení. Vyrobené vzorky jsou podrobeny zkoušce namáhání ve smyku v rovině desky podle ČSN Desky na bázi dřeva – Orientační metody zkoušení podle ČSN P CEN / TS 14966. Na základě vyhodnocených výsledků a lepených kombinací bude provedena analýza lepených vzorků.
7
3. Literární přehled
3.1. Současný stav
Lepidla jsou látky schopné spojit materiály při styku jejich povrchů. Slouží k pevnému, nerozebíratelnému spojení stejnorodých i nestejnorodých materiálů. Lepení dělíme z hlediska účelnosti a významu při výrobě výrobků :
1) Konstrukční lepení a ) lepení masivu – lepením vytváříme plošné dílce, hranoly, vlysy. Spojováním se získávají požadované rozměry, pevnost a stabilita dílců – např. výroba spárovky. b ) lepení konstrukčních prvků – vzájemné spojení součástek a dílců, které vytváří sestavu nebo podsestavu výrobku. S tímto způsobem lepení se setkáváme hlavně při výrobě rámových konstrukcí. c ) montážní lepení – běžné spojování dílců, sestav a podsestav výrobků.
2) Sesazování Jde o technologii spojování , kterou dosáhneme požadovaného rozměru ale i zvýraznění textury. Patří sem výroba sesazenek z dýh.
3) Lepení dekoračních materiálů Účelem tohoto lepení zajistíme estetické působení a kvalitu povrchu konstrukčního materiálu nalepením dýhy, fólie nebo laminátu.
4) Lamelování jedná se o vícevrstvé lepení dýh, které se skládají do souboru tak, aby byla zachována jejich totožná orientace.
8
3.2.Analýza technologických faktorů ovlivňující pevnost lepených spojů. Pevnost lepených spojů ovlivňují technologické podmínky a technologické faktory. Mezi obecně známé technologické podmínky patří druh materiálu, vlhkost materiálu, hladkost povrchu, rozměr dílce, druh použitého lepidla, velikost nánosu, obsah sušiny a konzistence lepidla. Technologické podmínky ale nejsou náplní diplomové práce.
Pevnost lepeného spoje ovlivňují tyto technologické faktory :
- TLAK ( pascal – p ) - LISOVACÍ ČAS (čas – t ) - TEPLOTA ( stupeň Celsia – T ) Při správném dodržení TLAKU, LISOVACÍHO ČASU, TEPLOTY docílíme kvalitního lepeného spoje. Takový lepený spoj je charakterizován tím, že lepené plochy na sebe těsně doléhají, vytvrzené lepidlo vytvoří tenký film.Na porušení spoje je potřeba velká síla a při násilném odtrhnutí lepených částí dochází k porušení mimo lepený spoj, nejčastěji ve dřevě. Nedodržením správného technologického postupu vznikají nekvalitní lepené spoje.
3.2.1. Lisovací tlak
Lisovacím tlakem docílíme těsnému spojení lepených ploch a rovnoměrného rozložení lepidla na povrchu lepeného dílce. Se stoupající hustotou dřeva se při lepení vyžaduje i optimální lisovací tlak, který závisí i na rovnosti povrchu dřeva. Tvrdé dřeviny s vysokou hustotou dřeva vyžadují rovnější povrch než méně tvrdé dřeviny. Lepidlo dostatečným lisovacím tlakem lépe proniká do pórů dřeva a do povrchových nerovností lepené plochy.Tlakem vyrovnáváme i
9
přebytečné množství naneseného lepidla a tím i zabráníme vytvoření méně pevné vrstvy. Lisovací tlak je určen druhem dřeviny. Pro měkké dřeviny jako je smrk, douglaska volíme tlak 0,8 MPa, pro tvrdé dřeviny jako je dub, jasan volíme tlak 2,5 MPa, obecně s rostoucí objemovou hustotou dřeva je třeba k dosažení kvalitního lepeného spoje větší lisovací tlak. V nábytkářském průmyslu při dýhování dřevotřískových desek nemá překročit lisovací tlak hodnotu 1,5 MPa. Použití nadměrného tlaku na vyrovnání nerovnosti povrchu je neúčelné, protože se lepený výrobek zhušťuje a lepidlo se z lepené spáry vytláčí a vzniká tzv. chudý spoj. Vizuálně spoj nemá rozlepená místa , přičemž se neporuší dřevo v okolí lepeného spoje. V lepeném spoji se nevytvořil souvislý film lepidla , protože neúměrným lisovacím tlakem se lepidlo zatlačilo do dřeva.
3.2.2. Lisovací čas Lisovací čas je interval, při kterém je lepený dílec od dosažení tlaku až po jeho uvolnění vystaven působením tlaku a teploty. Je závislý od doby přestupu tepla přes dekorační materiál a od času vytvrzení lepidla. Během lisovacího času mají proběhnout fyzikálně – chemické děje a přitom má být dosaženo požadované jakosti lepení. Část lisovací doby při lepení se spotřebuje na prohřátí vrstvy, která se bude lepit – na přechod tepla, potřebného pro kondenzaci použitého lepidla.
Lisovací čas je závislý na těchto veličinách technologického procesu lepení : - DRUH DŘEVINY - VLHKOST DŘEVA - DRUH LEPIDLA A JEHO VLASTNOSTI - VELIKOST NÁNOSU - VELIKOST LEPENÉ PLOCHY
10
3.2.3. Teplota lisování
Teplota je při lepení důležitý faktor, který urychluje následné vytvrzení lepidla. Lepidla, která se běžně používají v dřevařském průmyslu, vytvrzují většinou : - snížením teploty - ochlazováním - zvýšením teploty
Podle použité teploty při lisování rozdělujeme lepení : - ZA STUDENA - teplota v lepené spáře se pohybuje mezi 15 až 25 °C - ZA TEPLA – do 100 °C - ZA ZVÝŠENÉ TEPLOTY – nad 100 °C
Tab. 1 Lisovací teploty a základní doby vytvrzování jednotl. Lepidel za zvýšené a vysoké teploty
Základní
Teplota
Teplota na kterou je
desek
potřeba
lisů ( °C )
vyhřát lepidlo ( °C )
Albuminová
85 až 140
75 až 100
1 až 3
Kaseinová
85 až 140
75 až 100
1 až 4
Močovinová: - tekutá
95 až 165
95 až 100
1 až 3
100 až 150
90 až 100
6
100 až 150
90 až 100
5 až 6
145 až 150
135 až 140
5 až 6
145 až 165
135 až 145
3 až 6
- speciální
145 až 165
120
3 až 6
- lepící fólie
145 až 165
135
6
Použité lepidlo
- lepící fólie Melaminová: - tekutá s tvrdidlem
doba lisování (min.)
- bez přísady tvrdidla a fólie Fenolická : - tekutá
11
3.2.4. Principy ohřevu lepené spáry Při lepení se používají tyto principy ohřevu lepené spáry : 1) Působením tepla přes dekorační materiál, kdy teplo postupuje do lepené spáry kontaktním způsobem a rychlost přestupu je závislá od tepelné vodivosti tloušťky vrchního materiálu.Tohoto popsaného principu dosáhneme pouze tehdy, kdy nalepovaný materiál je tenký, jako je dýha, fólie. 2) Předehřevem lepených ploch, používá se při lepení silnějších materiálů. Vytvrzování lepidla se urychluje vlivem tepla, které je akumulováno v jednom nebo obou spojovaných materiálech. 3) Přímým přívodem tepla do lepené spáry, a to pomocí vysokofrekvenčního ohřevu (VF). Tento způsob je založený na využívání dielektrických vlastností lepidla a můžeme se s ním setkat při lepení lamelovaných dílců. 4) Ohřevem naneseného lepidla, který se docílí konvekčně nebo infračerveným zářením před složením materiálů. Lepidlo je v kapalném nebo pevném stavu. Při použití kapalných lepidel se z lepidla odpařuje voda, popř. se plastifikuje podíl pryskyřice. Plastifikují a stávají se lepivé při ohřevu pevných filmů lepidel na bázi termoplastů.
Je důležité si uvědomit, že horní hranice teploty a doba působení při lepení je omezená. Při vyšší teplotě nebo při delším času ohřevu se snižuje kvalita lepeného spoje. Působením vyšší teploty v delším časovém úseku dochází k nadměrné akumulaci tepla v lepeném materiálu, což se může projevit negativně v tvarových , popř. barevných změnách lepeného souboru. Na použitou teplotu má vliv i způsob a rychlost naplňování a vyprazdňování lisovacího zařízení. Aby nedocházelo k předčasnému vytvrzení lepidla před působením tlaku. Nejčastěji se používají teploty 100 až 150 °C ve víceetážových lisech, 150 až 180 °C v jednoletá lisech.
12
3.3. Analýza vlivu lepidel použitých při lepení na pevnost lepených spojů
3.3.1. Základní rozdělení lepidel
Lepidla používané v dřevařském průmyslu rozdělujeme podle různých hledisek. Podle původu je rozdělujeme na : I. Organická a. přírodní •
živočišná (glutinové klihy, kaseinové klihy, albuminové klihy)
•
rostlinná ( mouky, škroby, celulosa, přírodní pryskyřice )
b. syntetická
• termoreaktivní - fenolformaldehydová - močovinoformaldehydová - epoxidová - polyesterová - melaminoformaldehydová - rezorcinolformaldehydová - izokyanátová •
termoplastická - polyvinylchloridová - polyvinylacetátová - polyakrylátová - polyamidová
13
II. Anorganická - vodní sklo, sádra, cementy
Rozdělení lepidel podle skupenství :
- tekutá - pevná ( prášková ) - fólie Rozdělení lepidel podle odolnosti proti vodě : •
velmi
vodovzdorná
(odolávají
studené
i
vroucí
vodě,
páře
–
fenolformaldehydová lepidla) •
vodovzdorná (odolávají studené vodě – močovinoformaldehydová, kaseinová, epoxidová lepidla)
•
nevodovzdorná (glutinová, polyvinylacetátová lepidla)
Podle způsobu zpracování : A ) – podle použité teploty •
lepidla aplikovatelná za studena ( pod 25 °C, montážní lepidla )
•
za tepla ( 30 až 100 °C, aglomerované materiály )
•
za horka ( nad 100 °C, aglomerované materiály )
B ) – podle způsobu dosáhnutí pevnosti spoje •
odpařením a oddifundováním rozpouštědla
•
chemickou reakcí ( přidáním katalyzátoru )
•
změnou teploty, tlaku
14
3.3.2.Požadavky na lepidla podle pevnosti lepeného spoje
3.3.2.1. Lepidla živočišného původu
Mezi tato lepidla patří : glutinové klihy, albuminové klihy, kaseinové klihy
Podstatou všech těchto lepidel živočišného původu jsou bílkoviny, které poskytují koloidní roztoky s dobrými adhezními vlastnostmi. Tato lepidla označujeme společným názvem klihy.
Glutinový klih Glutin vzniká z kolagenu obsaženého v kostech a kůžích zvířat. Kosti jej obsahují 25 %, kůže až 35 %. Účinkem kyselin, zásad nebo vody při zvýšené teplotě kolagen váže určité množství vody a mění se na glutin. Glutin je nerozpustný ve vodě, pouze v něm bobtná. [1] Lepením vytváříme pevné a pružné spoje, Používáme jej na lepení hudebních nástrojů.
Albuminový klih Albuminové lepidla se připravují z krve jatečných zvířat. Odstraní se z něj fibrin ( jsou to bílé žilky ) , krev se konzervuje a suší.ve válcových sušárnách a získá se albumin s obsahem 60 až 70 % bílkovin. [2] Lepené spoje jsou vodovzdorné.
Kaseinový klih Kaseinová lepidla se připravují z mléčné bílkoviny kaseinu. Kravské mléko jej obsahuje 2 až 3 %. Můžeme jej vysrážet dvojím způsobem
1
- buď enzymy nebo
LIPTÁKOVÁ, E. SEDLIAČIK, M. Chémia a aplikácia pomocných látok v drevárskom priemysle.
Bratislava, Alfa – Vydavatelstvo technickéj a ekonomickéj literatúry, 1989. 138 s. 2
LIPTÁKOVÁ, E. SEDLIAČIK, M. Chémia a aplikácia pomocných látok v drevárskom priemysle.
Bratislava, Alfa – Vydavatelstvo technickéj a ekonomickéj literatúry, 1989. 142 s.
15
kyselinami. Podle toho dostaneme kasein sladký nebo kyselý. Na výrobu lepidel se používá kyselý kasein, který je rozpustnější. [3] Lepené spoje se vyznačují vysokou pevností, pružností, možnost kombinace s jinými lepidly. Velkou nevýhodou těchto lepidel je nízká biologická odolnost, malá vodovzdornost. V dřevařském průmyslu je jejich použití omezené a jsou nahrazovány syntetickými lepidly.
3.3.2.2. Lepidla rostlinného původu
Pro lepení mají určitý význam i některé látky rostlinného původu.Jde o makromolekulární látky, které je možné převést na koloidní, viskózní roztoky s adhezivními vlastnostmi. Rozdělujeme je na dvě hlavní skupiny : • lepidla z rostlinných bílkovin • škrobová lepidla Řadíme sem i : • sulfitové výluhy • třísloviny • kaučukové lepidla • lepidla z derivátů celulózy
Škrobová lepidla Jejich základní složkou je škrob pšeničný, bramborový, kukuřičný.Škrob se skládá ze dvou polymerních složek : - amylázy ( relativní molekulová hmotnost 50000 až 160000 ) - amylopektin ( relativní molekulová hmotnost až 400000 ) Používá se na lepení obalových překližek, předností je i nízká cena. Nevýhodou je , že spoje nejsou odolné vůči vodě.
3
LIPTÁKOVÁ, E. SEDLIAČIK, M. Chémia a aplikácia pomocných látok v drevárskom priemysle.
Bratislava, Alfa – Vydavatelstvo technickéj a ekonomickéj literatúry, 1989. 141 s.
16
Kaučuková lepidla Dalším významným zástupcem rostlinných lepidel jsou kaučuková lepidla. Vyrábí se z kaučuku, což je výron určitých dřevin ( Hevea braziliensis – kaučukovník ). Má podobu mlékovité látky. Je to nízkopolymerizovaný 2 – metyl – 1,3 butadien ( izoprén ). [4] Kaučukové lepidla jsou převážně roztoková. Kaučuková lepidla se doplňují vulkanizačním činidlem a vulkanizují za tepla při teplotě 140 až 170 °C. Při technologii se lepidlo se nanese na podklad , následně se odpaří a odvětrá ředidlo. Přiloží se k sobě oba spojované adherenty a zatíží se tlakem. Kohezní síly se v lepidle začnou vytvářet po odpaření ředidla a následném zatížení vysokým tlakem. Tato lepidla se vyznačují dobrou odolností proti vodě, povětrnostním vlivům, částečnou odolností proti chemikáliím a olejům, dlouhou dobou skladovatelnosti. Jejich nevýhodou je, že se jedná o hořlaviny prvního stupně, jsou zdraví škodlivé, emitují velké množství emisí do ovzduší.
3.3.2.3. Syntetická lepidla
Syntetická lepidla předstihují lepidla z přírodních surovin svými vlastnostmi, jako je pevnost lepeného spoje, tepelná, chemická a biologická odolnost. Syntetická lepidla patří k nejvíce používaným lepidlům v dřevařském průmyslu, protože na základě jejich vývoje se vytvořili nové výrobky, které umožnili účelnější využití přírodního dřeva a zužitkování odpadů. ( třískové desky, překližky, nosníky, lamelový nábytek, lepené konstrukce ) . Syntetická lepidla dělíme na termoreaktivní a termoplasty. Termoreaktivní jsou nerozpustné a netavitelné.
4
LIPTÁKOVÁ, E. SEDLIAČIK, M. Chémia a aplikácia pomocných látok v drevárskom priemysle.
Bratislava, Alfa – Vydavatelstvo technickéj a ekonomickéj literatúry, 1989. 147 s.
17
TERMOREAKTIVNÍ LEPIDLA
Močovinoformaldehydová lepidla Jsou v současnosti nejpoužívanější a nejrozšířenější lepidla na dřevo z důvodu zvyšující se výroby aglomerovaných materiálů, dřevotřískových desek, překližek. Močovinoformaldehydová lepidla se vyrábí z močoviny a formaldehydu. Močovina je bílá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě. Nejčastěji se vyrábí z oxidu uhličitého a amoniaku při zvýšené teplotě. Formaldehyd je za normální teploty bezbarvý plyn štiplavého zápachu. Vyrábí se dehydrogenací metanolu. Je zdraví škodlivý, dráždí sliznici. [5] Močovinoformaldehydová
lepidla
jsou
připravovaná
kondenzaci
močoviny
s formaldehydem v rozmezí molárních poměrů. Jsou to čiré až bíle zakalené viskózní kapaliny nebo bílé prášky, rozpustné ve vodě, které při vytvrzování i dalším užití postupně uvolňují formaldehyd. Tato lepidla vytvrzují v širokém rozmezí teplot ( 10 až 150 °C ), mají poměrně krátký vytvrzovací čas, částečně odolné proti vodě.
Melaminformaldehydová lepidla Melaminformaldehydová lepidla se vyrábí z melaminu a formaldehydu. Melamin je bílá krystalická látka, málo rozpustná ve vodě. Formaldehyd je za normální teploty bezbarvý plyn štiplavého zápachu. Vyrábí se dehydrogenací metanolu. Je zdraví škodlivý, dráždí sliznici. [6] Používají se na lepení dřeva, jsou zdravotně nezávadné, jsou odolné vůči studené a teplé vodě, částečně i proti povětrnosti. Svými vlastnostmi se blíží fenolickým lepidlům. Nejčastěji se používají v kombinaci s močovinoformaldehydovými lepidly. Nevýhodou je malá stabilita roztoků a vyšší cena.
5
LIPTÁKOVÁ, E. SEDLIAČIK, M. Chémia a aplikácia pomocných látok v drevárskom priemysle.
Bratislava, Alfa – Vydavatelstvo technickéj a ekonomickéj literatúry, 1989. 152 s.. 6
LIPTÁKOVÁ, E. SEDLIAČIK, M. Chémia a aplikácia pomocných látok v drevárskom priemysle.
Bratislava, Alfa – Vydavatelstvo technickéj a ekonomickéj literatúry, 1989. 160 s.
18
Rezorcinolformaldehydová lepidla Tato lepidla patří mezi nejkvalitnější montážní lepidla na dřevo. Vyrábí se z rezorcinolu a formaldehydu. Spoje tohoto lepidla odolávají kyselinám, teplé vodě. Používají se při lepení nosníků. U rezorcinformaldehdového lepidla nedostatek formaldehydu nedovoluje ztuhnutí
zesíťování,
čím
je
zajištěna
neomezená
skladovatelnost.
Přídavek
formaldehydu vytvrdí lepidlo, zreagováním za normální teploty. Samotné lepidlo by za normální teploty nezreagovalo. Patří mezi vysoce reaktivní montážní lepidlo, nevýhodou je jeho cena.
Fenolformaldehydová lepidla Jsou to roztoky fenolformaldehydových resolů ve vodě, tvrditelné za tepla nebo za studena působením kyselých tvrdidel. Základními surovinami na výrobu fenolformaldehydových lepidel jsou fenoly a formaldehyd. Používá se na lepení dřeva a překližek. Lepením vznikají pevné spoje, pružné, odolné vůči povětrnostním vlivům, mikroorganismům, stárnutí.
Epoxidová lepidla Patří mezi lepidla dvousložková. Dvousložková lepidla neobsahují ředidla. Kohezní síly se při procesu tvorby lepeného spoje dvousložkových lepidel vytváří chemickou reakcí mezi oběma složkami. Adhezní složky mohou vznikat, protože lepidlo je před chemickou reakcí v kapalném stavu, a proto může vyrovnat nerovnosti povrchu. Přidáním tvrdidla k lepidlu dojde k chemické reakci, poté následuje proces fyzikálního spojení části lepidla a chemická rekce mezi částmi lepidla. Po této chemické reakci je lepený spoj pevnější a stabilnější. Epoxidová lepidla patří mezi jedna z nejkvalitnějších. Používají se na lepení dřeva a jiných materiálů jako je kov, sklo, keramika. Lepením vznikají pevné spoje odolné proti vodě i bez použití tlaku. U epoxidových lepidel probíhá polyadiční reakce v lepeném spoji spojováním molekul bez uvolňování vedlejších splodin.
19
Epoxidová lepidla vytvrzují za tepla nebo z studena při použití tvrdidel. Pevnost spoje a jeho tepelná odolnost závisí na správném poměru tvrdidla a pryskyřice. To znamená, že odchylky od množství tvrdidla znamenají snížení pevnostních vlastností lepeného spoje.
Polyuretanová lepidla Patří mezi zástupce dvousložkových lepidel. Polyadiční lepidla – izokyanátová vznikají adiční polymerací polyizokyanátů s vícemocnými alkoholy nebo polyestery. Jsou to plastomery nebo eleastomery, které se používají při lepení dřeva, kovů, plastů atd. Polyuretanová lepidla jsou jedno a dvou komponentní lepidla, vyznačující se vysokou rychlosti vytvrzování (90-120 s), vysokou smykovou pevností (až 23 MPa). Měrný tlak při lepení je 0,1 až 0,3 MPa. Spoje jsou houževnaté, nerozpustné, pružné a odolné proti povětrnosti, s nízkou hořlavostí.Tepelná odolnost spojů polyuretanových lepidel dosahuje 170 °C. Další výhodou lepidel je možnost zpracovávat je v širokém rozmezí teplot, včetně nízkých teplot kolem 0 °C. Vlastnosti spojů ovlivňuje poměr obou základních komponentů, nižší množství polyizokianátů tvoří měkčí spoj a tužší spoje tvoří přebytek polyizokianátů.
Termoplastická lepidla Termoplastická lepidla se vyznačují trvalou plastifikovatelností, mohou se převést zahřátím do plastického stavu. V porovnání s termoreaktivními lepidly jsou rozpustné v některých organických rozpouštědlech a mají malou tepelnou odolnost.
Polyvinylacetátová lepidla Polyvinylacetátová lepidla se používají pro montážní lepení ve výrobě nábytku ( kolíkové spoje, sedací nábytek, lepení spárovek, lepení nekonečného vlysu, dýhování ). Při vytvrzování polyvinylacetátových disperzií nenastává žádná chemická reakce ale fyzikální proces, při kterém dřevo odebírá z polyvinylacetátového lepidla postupně vodu, přičemž se vytváří na jeho povrchu souvislý film. Disperzní polyvinylacetátová
20
montážní lepidla dosahují vyšší pevnosti než je pevnost dřeva (masivu). Konečná pevnost lepeného spoje je po 24 hod. Po 4 - 6 hod. je pevnost lepeného spoje cca 80 %.
Tavná lepidla Jedná se o termoplastické látky , které ohřevem přecházejí do tekutého stavu a jsou schopny po následném ochlazení a ztuhnutí spojovat různé materiály. Spoj získává velmi rychle požadovanou pevnost. Za normální teploty jsou to pevné látky termoplastického charakteru. Velkou výhodou syntetických lepidel je široká základna surovinových zdrojů. Kromě fosilních uhlíkatých surovin ( uhlí, ropy a zemního plynu ) jsou to základní látky pro organickou syntézu.
Výhody tavných lepidel : •
jsou použitelná pro různé druhy substrátů
•
aplikují se pomocí jednostranného nánosu lepidla
•
mají krátký čas tuhnutí
•
dávkování tavného lepidla do tavícího zařízení probíhá přímo z přepravního obalu
•
vývoj tavného lepidla probíhá s rozvojem výroby aplikačního zařízení
•
aplikace se uskutečňuje přímo na slepovaný povrch v horizontální nebo vertikální poloze
•
jednoduché čištění a manipulace v přepravním obalu
•
nezatěžují životní prostředí emisemi VOC ( 100 % sušina )
Aplikace tavných lepidel
Tavná lepidla se po roztavení nanáší pouze na jeden povrch slepovaných dílců. Aplikace může být ve formě kapek, proužků, přerušovaných proužků, rastrovaných plošek a rozprášených kapek. Způsob aplikace taveniny na substrát dotykem ( válečkem, ozubeným kolečkem ) a nástřikem tryskovým systémem. Použití tavného lepidla probíhá také v automatických linkách. 21
Tavná lepidla mohou být ve stavu sklovitém, ve stavu viskoelastickém ( měkce elastickém ). Ochlazením na povrchu se tavné lepidlo vrací ze stavu plastického přes viskoelastický do sklovitého.
Surovinová báze tavných lepidel : - EVA kopolymery - PA - polyolefiny - kaučuk a termoplastické polyestery
Tavná lepidla na bázi EVA kopolymerů
Základní báze tavných lepidel se vyrábí polymerací. Složení tavných lepidel na bázi polyethylenvinylactátu obsahuje tyto základní složky : - kopolymery EVA 30 až 40 % - pryskyřice 30 až 40 % - vosky 20 až 30 % - antioxidanty cca. 1 % Množství a poměr každé složky ke kopolymeru se řídí požadavky na účinnost pro vybranou aplikaci. Hlavním předpokladem použitelnosti daného kopolymeru je dobrá tavitelnost, mísitelnost s pryskyřicemi a vosky a termostabilita. Kopolymer dává tavnému lepidlu pevnost a tuhost , pryskyřice přilnavost a vosky upravují rychlost tuhnutí. Nevýhodou těchto tavných lepidel na bázi EVA je, že nejsou odolné teplotám již o několik stupňů nižší , než jejich bod měknutí. Nejsou vhodné pro konstrukční lepení.
Tavná lepidla na bázi PA kopolymerů
Používají se pro olepování bočních ploch se zvýšenou tepelnou odolností - nad 100 °C. Použití pro koupelnový a kuchyňský nábytek.
22
Tavná polyesterová lepidla
Používají se pro olepování bočních ploch se zvýšenou tepelnou odolností – nad 140 °C. Použití pro koupelnový a kuchyňský nábytek, výroba obuvi.
Tavná lepidla polyuretanová
Tavná polyuretanová lepidla se používají pro obtížně lepitelné hrany se zvýšenou tepelnou odolností a odolností proti horké vodě.
Tavná lepidla na bázi polyolefinů
Mají dobré mechanické vlastnosti. Vyznačují se vyšší odolností vůči působení teploty a vlhkosti než tavná lepidla na bázi EVA kopolymerů. Tavná lepidla na bázi polyolefinů se používají na olepování bočních, zaoblených ploch, olepování, pro montážní lepení, oplášťování profilů, lepení čalouněného nábytku.
3.4. Analýza požadavků na pevnost lepených nábytkových spojů. Odlišné vlastnosti lepidla a lepených materiálů způsobují určité pnutí ve vrstvě lepidla a tím i v lepené spáře. Rozdělení pnutí ve vrstvě lepidla není úměrně závislé na tvaru lepeného spoje a použitého lepidla. Místa s nejvyšším pnutím povolí nejdříve a omezují tak pevnost celkového spoje. Nestejnoměrnému namáhání se vystavuje vrstva lepidla mezi dvěma rovnoběžnými deskami namáhaní ve smyku na tah a tlak. Lepené spoje dobře snášejí namáhání v tahu, tlaku a ve smyku. Většina lepených spojů je však citlivá vůči namáhání v odlupování. V praxi bývají spoje vystaveny kombinaci všech základních druhů mechanického namáhání. Příklady mechanických namáhání jsou znázorněny na obrázku .
23
napětí v tahu
napětí v tlaku
torzní napětí
Obr. č. 1 : Způsob namáhání lepených spojů
napětí v odlupování
smykové napětí
napětí v tahu v podélné směru
Aby lepený spoj vyhověl předepsanému požadavku, je důležité se seznámit nejen s fyzikálně - mechanickými a chemickými vlastnostmi lepidel a lepených materiálů, ale i se způsoby jakými budou lepené materiály namáhány. Správně provedený spoj se správně voleným lepidlem , převyšuje za normálních podmínek smykovou pevnost lepeného povrchu. Při výběru lepidel musíme zohlednit kvalitu lepených povrchů ( povrch hladký, čistý, zbaven prachu a nečistot ), požadavky na charakter a pevnost hotového spoje. Má-li mít lepený spoj dlouhou životnost musí být konstruován jako lepený spoj. Lepenou konstrukci se musí rozdělit na co nejméně složité části. Je třeba vyhnout se dvojitému lepení. Není vhodné lepit dílce, které jsou při montáži vystavené namáhání v odlupování. Spoj musí být namáhán zejména v tahu a smyku a minimálně v odlupování. Pro spojování lepení se nehodí se také dílce s velkým a složitým zakřivením. Pracovní postup lepení se zaměřuje na přípravu povrchu, výběr vhodné konstrukce lepení, výběr vhodného lepidla a správného postupu lepení a jeho dodržení. Pevnost lepidlové spáry je dán smršťováním lepidlového filmu a tloušťkou vrstvy lepidla ve spáře. Pevnost lepidlové spáry se projevuje při jejím chováním za 24
působení vlhkosti, kdy dřevo působením vlhkostí nabotnává a film lepidla se roztahuje. Dochází ke vzniku pnutí až k odtržení lepidlového filmu. Odtržení lepidlového filmu závisí na jeho pružnosti. Při použití lepidel pro spojování je nutno vždy dodržet technologické podmínky.
3.4.1. Ukázka různých způsobů lepení
Obr. č. 2: přesazení – dobré
Obr. č. 3: přesazení s vyhnutím - dobré
Obr. č. 4: natupo - špatně
Obr. č. 5: roubování - dostatečné
Obr. č. 7: jednoduché překrytí - dobré
Obr. č. 6: dvojité překrytí - výborné
3.4.2. Charakteristické typy lepených spojů.
I. DOKONALÝ SPOJ Lepené plochy na sebe těsně přiléhají. Vytvrzené lepidlo tvoří mezi lepenými povrchy tenký, souvislý film. K porušení spoje je potřeba velké síly a při násilném odtrhávání lepených částí nastává porušení mimo lepený spoj ve dřevě.
Při lepení se dále můžeme setkat s těmito nekvalitními spoji :
25
II. ROZLEPENÝ SPOJ Spoj je místy nebo po celé ploše volný, viditelné spáry v lepeném spoji. Příčinou vzniku takového spoje může být : - nedostatečné opracování lepených povrchů, takže tyto povrchy na sebe nedoléhají - nedostatečný lisovací tlak při lepení - velké pnutí v lepeném výrobku, vyvolané lepením zborcených dílců nebo lepením dřeva nesprávné vlhkosti - nerovnoměrný , v některých místech chybějící nános lepidla - nános lepidla vytvrdl předčasně před zalisováním lepených dílců nedokonalé vytvrdnutí lepidla v lepeném spoji
III. CHUDÝ LEPENÝ SPOJ Spoj nemá rozlepená místa ale k jeho porušení je však potřeba malé síly, přičemž se neporuší dřevo v okolí lepeného spoje. V lepeném spoji se nevytvořil souvislý film lepidla , lepidlo vsáklo do lepeného povrchu. Příčinou vzniku takového spoje může být : - nadměrná vlhkost a přílišná pórovitost lepeného dřeva - nedostatečná viskozita použitého lepidla - nedostatečný nános lepidla - příliš krátká doba sestavení lepených dílců - nadměrný lisovací tlak , čímž se lepidlo zatlačilo do dřeva nebo vytlačilo z lepené spáry
IV. ZRNITÝ SPOJ Spoj je málo pevný, po rozloupnutí má film vytvrzeného lepidla krupicovitou strukturu. Příčinou vzniku takového spoje může být: - nedostatečně rozpuštěné práškové lepidlo - značný obsah nastavovala nebo plniva v lepící směsi - nevhodné nastavovalo, které nemůže zabránit vsakování lepidla do dřeva - vysoká vlhkost lepeného dřeva
26
V. ZMRZLÝ SPOJ Spoj je málo pevný, při násilném porušení se na jedné z lepených ploch objeví souvislý film lepidla, lpící dobře na podkladu. Jeho povrch je lesklý, druhá z lepených ploch je čistá, beze stop lepidla. Příčinou vzniku takového spoje může být : - malá vlhkost lepeného dřeva - předčasné vytvrzení nánosu lepidla ještě před aplikací lisovacího tlaku - použití lepidel nebo lepících směsí nadměrně rychle tvrdnoucích
VI. NEZAKOTVENÝ SPOJ Spoj je málo pevný, po násilném rozloupnutí spoje je ve spáře souvislý film lepidla , který však nelpí na lepeném povrchu. Příčinou vzniku takového spoje může být: - znečištění lepeného povrchu mastnotami nebo prachem - malá vlhkost lepeného dřeva - příliš vysoká viskozita lepidla nebo lepící směsi - předčasné úplné nebo částečné vytvrzení nánosu lepidla při lepení jednostranným nánosem lepidla.
VII. ZDÁNLIVĚ PEVNÝ SPOJ Spoj se vyznačuje malou pevností lepeného spoje, přestože při jeho násilném rozloupnutí se spoj porušuje v přímé blízkosti vytvrzeného filmu lepidla ve dřevě a na filmu zůstává souvislá vrstva jemných dřevních vláken. Příčinou vzniku takového spoje může být : - nevhodné opracování lepeného povrchu, které porušilo pevnost lepené povrchové vrstvy dřeva - malá pevnost lepeného dřeva vlivem napadení dřeva hnilobou
3.4.2.1. Ostatní vady lepených výrobků. Mezi další vady se kterými se můžeme setkat patří : •
lepení již zborcených dílců
27
•
lepení dílců nestejné vlhkosti
•
lepení různých druhů dřevin
•
nesouměrná výstavba lepených vrstvených materiálů
•
přílišné zvlhčení lepeného dřeva nadměrným nánosem lepidla
•
nerovné, prohnuté desky lisů
3.5. Metodika měření pevnosti lepených nábytkových spojů Česká technická norma ( Desky na bázi dřeva – Orientační metody zkoušení podle
ČSN P CEN / TS 14966 ) se zabývá různými druhy zkoušek. Je zde popsána
přesná metodika zkoušek jako např. stanovení orientační pevnosti v tlaku, ve smyku v rovině desky, ve smyku kolmo na rovinu desky. Pro stanovenou metodiku měřeni jsem si vybral zkoušku pevnosti ve smyku v rovině desky. 3.5.1. Pevnost ve smyku v rovině desky
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA. Desky na bázi dřeva – Orientační metody zkoušení podle ČSN P CEN / TS 14966
Princip : Pevnost zkušebního tělesa ve smyku v rovině desky se stanoví jeho zatížením rovnoměrně působící tlakovou silou do destrukce. Síla potřebná pro lom se pak změří.
Měření: Zkušební tělesa Technologický postup přípravy výroby vzorků a ) - srovnávání parketových vlysů na srovnávací frézce b ) - tlouštkování vlysů na tloušťkovací frézce c ) - rozmítání vlysů na šířku na formátovací pile
28
d ) - lepení lišt navzájem k sobě vybraným lepidlem ( Akrylep 642 x 4, Vinalep 830, Leabond PU 20) e ) - plnění lisu, následné vytvrzování lepidla v jednoletážovém lisu f ) - otevření lisu, klimatizace g ) - krácení na přesné vzorky na el. pokosové pile h ) - rýsování zářezů i ) - ruční řezaní čepovací pilkou j ) - očíslování vzorků
Rozměry Zkušební tělesa mají rozměry : délka : 80 mm, šířka : 20 mm, tloušťka : 6 mm. Tyto vzorky se navzájem slepily lichým počtem vhodným lepidlem, aby vznikla zkušební tělesa o tloušťce 12 mm. Na vzorcích se oboustranně provedl zářez, aby vznikla lepená plocha o rozměrech 20 x 20 mm. Tab. 2 Seznam použitých dřevin Číslo vzorku
Použité dřeviny
1
Bambus
2
Buk
3
Cumaru
4
Doussie
5
Dub
6
Guatambu
7
Ipe
8
Jatoba
9
Kaštan
10
Kempas
11
Mahagon
12
Macaranduba
13
Merbau
14
Smrk
15
Tatajuba
16
Teak
17
Wenge
29
Tab. 3 Seznam použitých lepidel Druh lepidla
Popis
Leabond PU 20
polyuretanové jednosložkové lepidlo
Akrylep 642 x4
disperzní lepidlo
Vinalep 830
disperzní lepidlo pro vodovzdorné lepení dřeva
Při praktické části lepení bylo použito těchto lepidel, která se používají v dřevařském průmyslu při montážním lepení. Byla použita dvě disperzní lepidla Akrylep 642 x 4 a Vinalep 830 a jedno polyuretanové jednosložkové lepidlo pod označením Leabond PU 20. Na výrobu vzorků pro zkoušku v pevnosti ve smyku u některých dřevin bylo připraveno omezené množství vzorků. Jednalo se o exotické dřeviny jako je Jatoba, Merbau, Teak, Doussié, Ipé, Tatajuba, Guatambu. Vzorečky byly připravovány z dodaných parketových vlysů. I když byla dodržena maximální výtěžnost při technologii srovnávání, hoblování, řezání, některých vzorků na zkoušku bylo omezené množství. Z toho vyplývá, že u těchto výsledků lepených kombinací je výsledná statistika měření jen orientační. Na správné vyhodnocení je potřeba optimálně třiceti nezávislých měření.
Obr. č. 8 : Použitá lepidla
30
Použité dřeviny BAMBUS Obchodní název : bambus ( Česká republika ) Čeleď : Poaceae Botanický název : Arundinaria murielae Výskyt : jihovýchodní Asie ( Vietnam, Čína ) Charakteristika : Jedná se o zdřevnatělou trávu , její stébla jsou u většiny druhů dutá. Přírodní barva bambusu je světle žlutá. Vyniká vysokou tvrdostí a odolností.. Tyto vlastnosti připomínají vlastnosti ocele, které jsou dány obsahem křemíku ve stéblech. Použití : výroba dřevěných podlahovin, nábytku, příslušenství, doplňků
BUK Obchodní název : buk ( Česká republika ) Čeleď : Fagaceae Botanický název : Fagus sylvatica Výskyt : Evropa Charakteristika : Dřevo má narůžovělou, nahnědlou až červenohnědou barvu (pařené dřevo je červeně zbarvené ), u starších stromů častý výskyt nepravého jádra. Dřevo je méně trvanlivé a málo odolné proti biologickým škůdcům. Lepení je vhodné. Použití : výroba ohýbaného nábytku, výroba dýh, překližek, parket, železničních pražců Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva při 12 % vlhkosti 720 kg/ m3
CUMARU Obchodní název : tonkawood ( Velká Británie ), cumary ( Itálie ), ebo, tonka ( Francie ) Čeleď : Fabaceae Botanický název : Dipteryx spp. Výskyt : Střední a Jižní Amerika ( Brazílie, Kolumbie, Bolívie, Surinam ) Charakteristika : Jádro má hnědo žlutou až červenavě hnědou barvu, s jemnými tmavými žilkami. Dřevo je velmi těžké, velmi odolné. Lepení je problematické. Použití : výroba krájených a dekoračních dýh, parket, vhodné na soustružení,
31
Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva při 12 % vlhkosti 1080 kg/ m3 DOUSSIÉ Obchodní názvy : afzelia ( Německo, Velká Británie, Nizozemí ), chanfuta ( Portugalsko ), tindalo ( Španělsko ) Čeleď : Caesalpiniaceae Botanický název : Afzelia Africana Výskyt : Afrika ( Sierra Leone, Guinea Bissau, Pobřeží Slonoviny, Ghana, Kongo ) Charakteristika : jádro má nažloutlou až světle hnědou barvu, která později tmavne do hnědě červené, běl je dobře odlišena. Dřevo je tvrdé a těžké, má malou sesychavost , vyznačuje se vynikající přirozenou trvanlivostí. Lepení je problematické. Použití : řezivo pro venkovní i vnitřní truhlářské práce, těžké konstrukce, parkety, schodiště Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva na vzduchu vyschlého 700 až 1000 kg/ m3
DUB Obchodní název : dub ( Česká republika ) Čeleď : Fagaceae Botanický název : Quercus lubescens Výskyt : Evropa Charakteristika : jádro má světle až tmavohnědou barvu, běl je nažloutlá až světlehnědá. Dřevo pro vysoký obsah tříslovin patří mezi nejtrvanlivější dřeva. Lepení je vhodné. Použití : výroba nábytku, vodní stavby, řezbářství, stavebně truhlářská výroba, parkety, schodiště Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva při 12 % vlhkosti 725 kg/ m3
GUATAMBU Obchodní název : cabreuva dorada, pau marfim ( Španělsko ) Čeleď : Rutaceae Botanický název : Balfourodendron riedelianum Výskyt : Jižní Amerika (Brazílie, Paraguay, Argentina )
32
Charakteristika : Dřevo je zlatavě hnědé až hnědé barvy se žlutým žilkováním. Je velmi podobné bříze nebo javoru. Dřevo je tvrdé a těžké. Lepení je dobré. Použití : výroba nábytku, výroba vrstvených lamelových a parketových podlah Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva při 12 % vlhkosti 1000 kg/ m3
IPÉ Obchodní názvy : ébene vert ( Francie ), Guayan ( Velká Británie, USA ) Čeleď : Bignoniaceae Botanický název : Tabebuia spp. Výskyt : Jižní Amerika ( Bolívie, Kolumbie, Guayana, Surinam, Paraguay ) Charakteristika : jádro má jemně žilkovanou, olivově hnědou barvu, běl je úzká, žlutě – růžová. Dřevo je velmi těžké a velmi tvrdé, odolné, má sklon k tvorbě trhlin.Povrch dřeva má olejnatý vzhled. Lepení je problematické. Použití : výroba krájených dýh, truhlářství, výroba dýh, parket a podlah, železniční pražce, lodní konstrukce, vodní stavby, mosty Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva při 12 % vlhkosti 1050 kg/ m3
JATOBA Obchodní názvy : courbaril ( Francie ), west indian locust, locust ( Velká Británie,USA) Čeleď : Caesalpiniaceae Botanický název : Hymenaea courbaril Výskyt : Jižní Amerika ( Brazílie, Kolumbie, Guayana, Peru, Surinam ) Charakteristika : jádro má růžově – hnědou, někdy červeně hnědou barvu, běl je růžově – bílá Dřevo je velmi dekorativní, tvrdé, těžké, má krásný povrch, trvanlivé Lepení je dobré. Použití : výroba krájených dýh, umělecké truhlářství, výroba nábytku, lodní konstrukce, výroba parket, schodiště Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva při 12 % vlhkosti 955 kg/ m3
33
KAŠTAN Obchodní název : kaštan ( Česká republika ), edelkastanie ( Německo ), chataignier ( Francie ) Čeleď : Fagaceae Botanický název : Castanea sativa Výskyt : Západní a Jižní Evropa, Malá Asie, Severní Afrika Charakteristika : Jádro je široké, světlehnědé až hnědé, obsahuje velké množství tříslovin, běl je úzká, špinavě nažloutlá. Lepení je dobré. Použití : výroba nábytku, výroba dýh s kořenicovou strukturou, lamelové nosníky, piloty, řezbářství, pražce, sudy Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva při 12 % vlhkosti 630 kg/ m3
KEMPAS Obchodní název : kempas ( Česká republika ) Čeleď : Caesalpiniaceae Botanický název : Koompasia excelsa Taub. Výskyt : Jihovýchodní Asie ( Malajsie, Indonésie, Thajsko ) Charakteristika : Jádro má růžovou , později tmavnoucí do světle oranžově červené barvy, běl je žlutavě bílá až bílá, od jádra dobře odlišena. Dřevo je málo trvanlivé, snadno se impregnuje. Lepení je dobré. Použití : stavebně truhlářská výroba ( okna, dveře ), výroba překližek, stavební konstrukce, podlahy , parkety, Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva při 12 % vlhkosti 770 až 860 kg/ m3
MAHAGON Obchodní název : sapelli ( Francie ), sapeli ( Neměcko ) Čeleď : Meliceae Botanický název : Entandrophragma cylindricum Sprague Výskyt : Afrika ( Libérie, Pobřeží Slonoviny, Kongo, Gabun )
34
Charakteristika : Bělové dřevo je krémové, tmavne na šedou, jádrové dřevo bledě růžové až světle hnědé, rychle ztmavne na červenou. Použití : výroba nábytku, dýh, výroba korpusů elektrických kytar Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva při 12 % vlhkosti 650 kg/ m3
MACARANDUBA Obchodní názvy : balata fleshwood ( Velká Británie ), beefwood ( USA ), massaranduba (Česká republika ) Čeleď : Sapotaceae Botanický název : Manilkara spp. Výskyt : Jižní Amerika ( Brazílie, Bolívie, Paraguay, Uruguay ) Charakteristika : jádro má tmavočervenou barvu, běl je nažloutlá až šedorůžová, která pozvolna přechází barevně k jádru. Dřevo je velmi těžké a velmi tvrdé, má sklon k vzniku trhlin. Je odolné vůči mořské vodě. Z kůry stromu při poranění vytéká latex podobný gutaperče. Lepení je dobré. Použití : výroba krájených dýh, stavebně truhlářská výroba, schodiště, parkety, lodní konstrukce Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva při 12 % vlhkosti 1100 kg/ m3
MERBAU Obchodní názvy : hintsy ( Francie ), kwila ( Austrálie ), kalabau ( Čína ), ipil ( Filipíny ) Čeleď : Caesalpiniaceae Botanický název : Intsia bijuga Výskyt : Jihovýchodní Asie ( Indonésie, Thajsko, Vietnam, Filipíny ) Charakteristika : jádro má proměnlivé barvy od hnědošedé až po bronzovou, běl je žlutavě bílá, často se zelenavými odlesky. Dřevo je tvrdé, těžké, mastné, při kontaktu s vlhkostí se objevují na dřevě barevné skvrny. Je dosti trvanlivé, má malé vnitřní pnutí. Lepení je dobré.
35
Použití : výroba krájených dýh, venkovní i vnitřní truhlářské práce, okna, parkety, schodiště, železniční pražce, lodní konstrukce Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva při 12 % vlhkosti 870 kg/ m3
SMRK Obchodní název : smrk ( Česká republika ) Čeleď : Pinaceae Botanický název : Picea abies Výskyt : Evropa Charakteristika : Dřevo má žlutobílou až světlehnědou barvu. Dřevo je méně trvanlivé a méně odolné proti biologickým škůdcům. Lepení je vhodné. Použití : Smrk je naše nejdůležitější užitkové dřevo,velká oblast využití, výroba nábytku, konstrukční dřevo pro nadzemní i podzemní stavby ( stožáry , sloupy, střešní a mostní konstrukce, lešení ), chemické a polochemické zpracování ( výroba buničiny, výroba dřevotřískových a dřevovláknitých desek ). Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva při 12 % vlhkosti 450 kg/ m3
TATAJUBA Obchodní názvy : bagasse ( Francie ) Čeleď : Moraceae Botanický název : Bagassa tiliaefolia Výskyt : Jižní Amerika ( Brazílie, Guayana, Surinam ) Charakteristika : jádro má žlutou až tmavě kaštanovou barvu, běl je krémově bílá.Dřevo je těžké a velmi tvrdé, s často nepravidelnou strukturou. Lepení je dobré. Použití : výroba krájených dýh, umělecké truhlářství, parkety, sportovní vybavení, lodní konstrukce, stavebně truhlářská výroba, schodiště Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva při 12 % vlhkosti 795 kg/ m3
36
TEAK Obchodní názvy : teck ( Francie, Itálie ), tiek, Java Teak ( Německo ), týk ( Česká republika ) Čeleď : Verbenaceae Botanický název : Teutona grandis Výskyt : Jihovýchodní Asie ( Thajsko, Barma, Indie, Laos, Indonésie ) Charakteristika : jádro má žlutavou až zlatohnědou barvu, někdy černě žilkovanou, běl je bělavá až bílá. Dřevo je tvrdší s charakteristickou vůní, na dotek mastné, obsahuje olejnaté pryskyřice, které způsobují jeho dlouhou trvanlivost. Je velmi trvanlivé, odolné vůči vodě – nepromokavé, nepodléhá hnilobě. Jedná se o jedno z nejužitečnějších dřev. Lepení je dobré. Použití : výroba krájených dýh, překližky, mosty, pražce, schodiště, stavebně truhlářská výroba Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva při 12 % vlhkosti 800 kg/ m3
WENGÉ Obchodní názvy : wengé ( západní Afrika ), panga – panga ( východní Afrika ) Čeleď : Fabaceae Botanický název : Millenia Laurentii Výskyt : Afrika ( Kamerun, Kongo, Mosambik, Tanzanie ) Charakteristika : jádro má žlutě - hnědou barvu, která přechází do černě hnědé se světlejšími žilkami.Dřevo je tvrdé a těžké, velmi dekorativní. Lepení je choulostivé. Použití : výroba krájených dýh, které se používají pro umělecké truhlářství, výroba nábytku, výroba mozaikových parket Fyzikální vlastnosti : Hustota dřeva na vzduchu vyschlého 800 až 900 kg/ m3
Klimatizace Zkušební tělesa se klimatizují do konstantní při relativní vlhkosti vzduchu ( 65 % ), tolerance 5 %, a teplotě 20 °C. Konstantní hmotnosti se dosáhne, neliší se navzájem výsledky dvou měření následujících v intervalu 24 hod. o víc než 0,1 % hmotnosti zkušebního tělesa.
37
Postup zkoušky
Smykový přípravek se vloží do zkušebního stroje. Síla rovnoměrně narůstá po celou dobu zkoušky. Rychlost zvyšování síly se nastaví tak, aby k lomu došlo v rozmezí 60 + / - 30 s. U každého zkušebního tělesa se zaznamenává síla při lomu.
Měření ve smyku v rovině desky jsem prováděl na trhačce ZWICK / Z 050. Jedná se o mechanický zkušební stroj s maximálním zatížením 50 kN.Výsledky naměřených hodnot jsou postupně ukládány do počítače a zpracovány v programu test Xpert, verze 11.02. Zkouška probíhala podle předloženého skriptu, který určoval výchozí polohu čelistí, před zatížením vzorku, před vlastním snímáním veličin, rychlost posuvu příčníku ( 5 mm/ min. ), způsob ukončení zkoušky tj. 85 % pokles síly vůči maximální síle. K selhání většiny vzorků dochází přibližně po jedné minutě. Obr. č. 9 : Trhací zařízení ZWICK / Z 050.
Vyjádření výsledků Pevnost ve smyku kolmo na rovinu desky fp ( N / mm2 ) se vypočítá podle následujícího vzorce a uvede na tři číslice.
Fp = Fmax / 2A kde : Fmax
je síla lomu v newtonech
A
jedna ze dvou smykových ploch zkušebního tělesa ( mm2 )
38
Obr. č. 10 : Detail upínacího zařízení
Obr. č.11 : Měření lepené plochy digitálním posuvným měřítkem ( délka )
Obr. č. 12 : Měření lepené plochy digitálním posuvným měřítkem ( šířka )
39
4 Hodnocení pevnosti lepených spojů Pevnost je komplexní vyjádření vlastností adherendů, adheze a koheze lepidla, tedy pevnosti lepeného spoje. Bývá vyjádřena jako pevnost ve smyku τ v jednotkách MPa [N/mm2)], kde A je plocha spoje a Fmax síla při přerušení spoje.
Obr. č. 13 : Pevnost ve smyku
Obr. č. 14 : Detail uchycení vzorku (pevnost ve smyku)
při zatěžování v tahu a v tlaku, kde F je síla při přerušení spojení. a.b je namáhaná plocha spoje
δ=
F [MPa] a.b
Při hodnocení lepidla a pevnosti lepeného spoje se řeší problém nejslabšího článku a to např. - lepení na MDF se špatnou povrchovou vrstvou a s malým proniknutím lepidla do povrchu - lepení dvou materiálů s rozdílnou roztažností tepelnou (kov x sklo) 40
- působením vlhkostí ( dřevo x kov) - povrchové vrstvy: mastnota, prach - migrace změkčovadel, krystalizace složek lepidla
Hodnocení vlastností lepidel a lepených spojů
Lepidla se hodnotí podobně jako nátěrové hmoty: •
hodnotí se vlastnosti lepidel v dodaném stavu (obsah netěkavých složek, vzhled, viskozita a konzistence)
•
doba životnosti natužené směsi
•
rychlost tvorby lepeného spoje
•
pevnost lepeného spoje ve smyku, v tahu a v odlupování
•
pevnost lepeného spoje lepeného spoje při namáhání rázem
•
odolnost lepeného spoje při tepelném namáhání, WPS 88
•
polštářkové zkoušky,studené toky Vlastnosti lepidel upravuje evropská norma ČSN EN 204, která zařazuje lepidla
na dřevo do tříd podle expozice. Tato norma určuje skupiny ve vztahu k pevnosti lepeného spoje.podle expozice lepeného spoje a hodnotí lepidla podle způsobu použití při výrobě výrobků na bázi dřeva.
41
5 Vyhodnocení výsledků laboratorního měření pevnosti lepených spojů. Lepení stejných dřevin
Při krácení dodaných exotických dřevin, které byly dodány jako parketové vlysy jsem se snažil dodržet max. výtěžnost, tedy nachystat co nejvíce vzorků na zkoušku ve smyku v rovině desky. Vyplývá z toho, že u některých lepených kombinací je statistika pouze orientační. Na správné vyhodnocení statistiky výsledků je potřeba optimálně přípravy 30 vzorků. U některých lepených kombinací se lišil počet měření i o polovinu. Tab. 4 Kombinace lepených dřevin a lepidla ( stejná ) Druh dřeviny
Použité lepidlo
BK - BK
Vinalep 830
DB - DB
Vinalep 830
SM - SM
Vinalep 830
Wenge - Wenge
Vinalep 830
BK - BK
Leabond PU 20
DB - DB
Leabond PU 20
SM - SM
Leabond PU 20
Bambus - Bambus
Leabond PU 20
Cumaru - Cumaru
Leabond PU 20
Kempas - Kempas
Leabond PU 20
BK - BK
Akrylep 642 x 4
DB - DB
Akrylep 642 x 4
SM - SM
Akrylep 642 x 4
Mahagon - Mahagon
Akrylep 642 x 4
42
5.1 Výsledky měření Druh dřeviny : Buk – Buk, použité lepidlo : Vinalep 830 Při odtržení docházelo ve většině případů k porušení dřevních vláken, u šesti vzorků k porušení v lepené spáře. Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly pevné a pružné. Naměřené hodnoty se pohybovaly mezi 2000 N. Nejvyšší hodnota, která byla dosažena při trhání 5089 N. Velmi vhodná kombinace dřeviny a použitého lepidla. Hodnocení výborné.
Obr. č. 15 : porušení v lepené spáře, kombinace : Buk – Buk
Druh dřeviny : Dub - Dub, použité lepidlo : Vinalep 830 Při odtržení docházelo k porušení většinou v lepené spáře, dřevních vláknech nebo k roztržení vzorku. Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly pevné a pružné, u této kombinace došlo k největšímu počtu roztržených vzorků.( celkem devět vzorků ). Maximální průměrné hodnoty při zatížení se pohybovaly mírně nad 1000 N. Hodnocení velmi dobré.
Obr. č. 16 : porušení dřevních vláken, kombinace : Dub – Dub
Druh dřeviny : Smrk - Smrk, použité lepidlo : Vinalep 830 43
Při odtržení docházelo k porušení mimo lepenou spáru, pět vzorků bylo roztrženo.U čtyř vzorků došlo k porušení v lepené spáře. Lepené spoje byly velmi pevné a pružné. Průměrná hodnota proti odtržení se pohybovala kolem 1000 N. Hodnocení velmi dobré.
Obr. č. 17 : porušení dřevních vláken, kombinace : Smrk - Smrk
Druh dřeviny : Wenge - Wenge, použité lepidlo : Vinalep 830 Při odtržení docházelo ve většině případů k porušení dřevních vláken, devět vzorků bylo porušeno v lepené spáře. Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly pevné a pružné. Naměřené hodnoty se pohybovaly mezi 1500 N. Hodnocení výborné.
Obr. č. 18 : porušení v lepené spáře, kombinace : Wenge - Wenge
Druh dřeviny : Buk – Buk, použité lepidlo : Leabond PU 20 Při odtržení docházelo v 99 % k porušení dřevních vláken, u jediného vzorku k porušení v lepené spáře. Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly velmi pevné a pružné. Byly naměřeny hodnoty od 1846 N ( porušení v lepené spáře ), síla odtržení narůstala lineárně až do hodnoty 5654 N.Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny. Hodnocení výborné. 44
Obr. č. 19 : porušení dřevních vláken, kombinace : Buk - Buk
Druh dřeviny : Dub - Dub, použité lepidlo : Leabond PU 20 Při odtržení ve většině případech docházelo k porušení dřevních vláken, spoje byly dobře slepeny. Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly velmi pevné a pružné.Byly naměřeny vysoké hodnoty od 1809 N ( porušení v lepené spáře ), síla odtržení narůstala lineárně až do hodnoty 4464 N ( nejvyšší hodnota – porušení dřevních vláken ). Ve dvou případech došlo k roztržení vzorku ( odklon vláken u dubového vzorku ), u čtyř vzorků došlo k porušení v lepené spáře. Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny. Hodnocení výborné.
Obr. č. 20 : porušení dřevních vláken, kombinace : Dub - Dub
Druh dřeviny : Smrk - Smrk, použité lepidlo : Leabond PU 20 Při odtržení docházelo k porušení ve většině případech v lepené spáře, ve třetině případech k porušení dřevních vláken. Byly naměřeny průměrné hodnoty, u jednoho vzorku došlo k porušení v lepené spáře již při min. zatížení. ( špatně slepeno ). Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly velmi pevné a pružné. K dalšímu porušení
45
vzorku v lepené spáře došlo při trhací síle 80 N, trhací síla rostla lineárně až do hodnoty 1857 N. Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny. Hodnocení výborné.
Obr. č. 21 : porušení dřevních vláken, kombinace : Smrk - Smrk
Druh dřeviny : Bambus - Bambus, použité lepidlo : Leabond PU 20 Při odtržení docházelo k porušení v lepené spáře, u čtyř vzorků došlo k roztržení. Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly velmi pevné a pružné. Maximální síly při odtržení lepeného spoje se pohybovaly průměrně kolem 2500 N. Nejvyšší hodnota při měření byla 4327 N. Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny. Hodnocení výborné.
Obr. č. 22 : porušení v lepené spáře, kombinace : Bambus - Bambus
Druh dřeviny : Cumaru - Cumaru, použité lepidlo : Leabond PU 20 Při odtržení docházelo ve všech případech k porušení v lepené spáře, spoje byly dobře slepeny. Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly velmi pevné a pružné. Maximální síly při odtržení lepeného spoje se pohybovaly průměrně kolem 2000 N. Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny. Hodnocení výborné.
46
Obr. č. 23 : porušení v lepené spáře, kombinace : Cumaru - Cumaru
Druh dřeviny : Kempas - Kempas, použité lepidlo : Leabond PU 20 Při odtržení docházelo ve větší míře k porušení dřevních vláken,11 vzorků bylo porušeno v lepené spáře, z toho u jednoho vzorku, již při slabším zatížení. Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly velmi pevné a pružné. Max. naměřená síla odtržení byla 3333 N. Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny. Hodnocení výborné.
Obr. č. 24 : porušení dřevních vláken, kombinace : Kempas - Kempas
Druh dřeviny : Buk – Buk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4 Při odtržení docházelo v 99 % k porušení v lepené spáře, jeden vzorek byl špatně slepen. Po porušení bylo lepidlo ještě na dotek lepkavé. Již při slabším zatížením docházelo k porušení v lepené spáře ( 22 N ). Lepený spoj nebyl dostatečně pevný a pružný. Se zvyšující se silou odtržení docházelo ke sklouznutí lepeného spoje. Použité lepidlo je nevhodné.Hodnocení dostatečné.
47
Obr. č. 25 : porušení v lepené spáře, kombinace : Buk - Buk
Druh dřeviny : Dub - Dub, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4 Při odtržení docházelo ve většině případů k porušení v lepené spáře, pět vzorků bylo špatně slepeno.Stejně jako u předchozího měření, docházelo již při slabším zatížení k porušení v lepené spáře ( lepený spoj nebyl dostatečně pevný a pružný ). Se zvyšující se silou odtržení docházelo ke sklouznutí lepeného spoje. Nejvyšší max. hodnota odtržení, kdy došlo k porušení v lepené spáře byla 537 N. Hodnocení dostatečné.
Obr. č. 26 : porušení v lepené spáře, kombinace : Dub - Dub
Druh dřeviny : Smrk - Smrk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4 Při odtržení docházelo většinou k porušení v lepené spáře, devět vzorků již při slabším zatížení trhací silou povolilo. Lepený spoj nebyl dostatečně pevný a pružný. Jako u předešlých měření a použití tohoto lepidla docházelo k postupnému sklouznutí lepeného spoje. Po zkoušce byly lepené spoje na dotek lepkavé. Naměřené hodnoty patřily mezi nejslabší, pohybovaly se mírně nad hranicí 100 N. Hodnocení dostatečné.
48
Obr. č. 27 : porušení v lepené spáře, kombinace : Smrk - Smrk
Druh dřeviny : Mahagon - Mahagon, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4 Při odtržení docházelo většinou k porušení v lepené spáře, čtyři vzorky již při slabším zatížení trhací silou povolilo. Lepený spoj nebyl dostatečně pevný a pružný. Docházelo k postupnému sklouznutí lepeného spoje. Po zkoušce byly lepené spoje na dotek lepkavé. Naměřené hodnoty vykazovaly minimální pevnost, pohybovaly se mírně nad hranicí 100 N. Hodnocení dostatečné.
Obr. č. 28 : porušení v lepené spáře, kombinace : Mahagon - Mahagon
Tab. 5 Průměrné výsledky měření, použité lepidlo Vinalep 830 (stejná dřevina) Pevnost ve smyku f p ( N / mm2 )
Síla při lomu Newton ( N )
šířka smykové plochy
délka smykové plochy
( mm )
( mm )
druhy dřev
5,004
1819,21
19,92
18,23
Wenge - Wenge
6,370
2415,04
20,03
18,90
Buk -Buk
3,953
1519,25
19,23
20,02
Dub - Dub
3,753
1394,07
19,51
19,03
Smrk - Smrk
49
Tabulka č. 1 : Tab. 6 Průměrné výsledky měření, použité lepidlo Leabond PU 20 (stejná dřevina) Pevnost ve smyku f p ( N / mm2 )
Síla při lomu Newton ( N )
šířka smykové
délka smykové
plochy
plochy
( mm )
( mm )
druhy dřev
9,577
3490,91
18,32
19,90
Buk - Buk
7,534
3091,78
19,92
20,69
Dub - Dub
1,824
707,06
18,98
20,42
Smrk - Smrk
7,311
2952,68
19,92
20,28
4,945
2009,68
19,91
20,48
4,365
1633,01
18,99
19,75
Bambus Bambus Cumaru Cumaru Kempas Kempas
Tab. 7 Průměrné výsledky měření, použité lepidlo Akrylep 642 x 4 (stejná dřevina) Pevnost ve smyku f p ( N / mm2 )
Síla při lomu Newton ( N )
šířka smykové
délka smykové
plochy
plochy
( mm )
( mm )
druhy dřev
1,071
392,39
18,63
19,87
Buk - Buk
0,362
135,52
18,13
20,50
Dub - Dub
0,170
62,82
18,02
20,53
Smrk - Smrk
0,261
107,07
19,64
20,92
50
Mahagon Mahagon
Tab. 8 Kombinace lepených dřevin a lepidla (různá) Druh dřeviny
Použité lepidlo
Jatoba - SM
Vinalep 830
Merbau - SM
Vinalep 830
Teak - SM
Vinalep 830
Tatajuba - BK
Vinalep 830
Guatambu - DB
Vinalep 830
Wenge - DB
Leabond PU 20
Macaranduba - DB
Leabond PU 20
Mahagon - DB
Leabond PU 20
Wenge - BK
Leabond PU 20
Kaštan - SM
Leabond PU 20
Doussie - BK
Akrylep 642 x 4
Ipé - BK
Akrylep 642 x 4
Cumaru - BK
Akrylep 642 x 4
Bambus - SM
Akrylep 642 x 4
Tab. 9 Průměrné výsledky měření, použité lepidlo Vinalep 830 (různá dřevina) Pevnost ve smyku f p ( N / mm2 )
Síla při lomu Newton ( N )
šířka smykové plochy ( mm )
délka smykové plochy
druhy dřev
( mm )
4,588
1894,67
19,87
20,81
Jatoba - Smrk
3,946
1624,96
19,85
20,75
Merbau - Smrk
3,806
1550,40
19,98
20,44
Teak - Smrk
7,354
3053,65
20,06
20,70
Tatajuba - Buk
6,007
2421,95
19,77
20,34
51
Guatambu Dub
Tab. 10 Průměrné výsledky měření, použité lepidlo Leabond PU 20 (různá dřevina) Pevnost ve smyku f p ( N / mm2 )
Síla při lomu Newton ( N )
šířka smykové
délka smykové
plochy
plochy
( mm )
( mm )
druhy dřev
5,235
2121,25
19,80
20,43
Wenge - Dub
5,210
2121,70
19,97
20,54
6,138
2445,59
20,20
19,70
Mahagon - Dub
4,896
1880,48
19,22
19,91
Wenge - Buk
5,038
2047,27
20,24
19,99
Kaštan - Smrk
Macaranduba Dub
Tab. 11 Průměrné výsledky měření, použité lepidlo Akrylep 642 x 4 (různá dřevina) Pevnost ve smyku f p ( N / mm2 )
Síla při lomu Newton ( N )
šířka smykové
délka smykové
plochy
plochy
( mm )
( mm )
druhy dřev
0,070
28,67
20,01
20,61
Doussie - Buk
0,037
15,35
20,05
20,65
Ipé - Buk
0,185
71,07
19,74
19,63
Cumaru - Buk
0,642
234,86
18,17
20,07
Bambus - Smrk
5.2 Výsledky měření
Druh dřeviny : Jatoba - Smrk, použité lepidlo : Vinalep 830 Na tuto zkoušku byl omezený počet vzorků. Při odtržení docházelo většinou k porušení dřevních vláken, u třech vzorků došlo k roztržení, u čtyř vzorků k porušení v lepené spáře. Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly pevné a pružné. Průměrná hodnota při lomu se pohybovala mezi 1890 N. Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny. Hodnocení výborné.
52
Obr. č. 29 : porušení dřevních vláken, kombinace : Jatoba - Smrk
Druh dřeviny : Merbau - Smrk, použité lepidlo : Vinalep 830 Na tuto zkoušku byl omezený počet vzorků. Při odtržení docházelo k porušení dřevních vláken, u třech vzorků došlo k porušení v lepené spáře. . Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly pevné a pružné. Průměrná hodnota při lomu se pohybovala mezi 1600 N. Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny. Hodnocení výborné.
Obr. č. 30 : porušení dřevních vláken, kombinace : Merbau - Smrk
Druh dřeviny : Teak - Smrk, použité lepidlo : Vinalep 830 Na tuto zkoušku byl omezený počet vzorků. U většiny lepených spojů docházelo k porušení mimo lepenou spáru, tedy k porušení dřevních vláken Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly pevné a pružné. Průměrná hodnota při lomu se pohybovala mezi 1550 N. Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny. Hodnocení výborné.
53
Obr. č. 31 : porušení dřevních vláken, kombinace : Teak - Smrk
Druh dřeviny : Tatajuba - Buk, použité lepidlo : Vinalep 830 Na tuto zkoušku byl omezený počet vzorků. Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly pevné a pružné. Při zkoušce byly naměřeny velmi vysoké hodnoty. Průměrná hodnota při lomu se pohybovala mírně nad hranicí 3000 N. Tato kombinace disperzního lepidla pro vodovzdorné lepení dřeva a použité dřeviny byla hodnocena jako nejlepší. Hodnocení výborné.
Obr. č. 32 : porušení dřevních vláken, kombinace : Tatajuba - Buk
Druh dřeviny : Guatambu - Dub, použité lepidlo : Vinalep 830 Na tuto zkoušku byl omezený počet vzorků. Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly pevné a pružné. Všechny lepené spoje vykazovaly taky velmi vysokou pevnost. Pevnost při lomu se pohybovala průměrně mezi 2400 N. Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny. Hodnocení výborné.
54
Obr. č. 33 : porušení dřevních vláken, kombinace : Guatambu - Dub
Druh dřeviny : Wenge - Dub, použité lepidlo : Leabond PU 20 Na tuto zkoušku byl omezený počet vzorků. Lepené spoje byly při použití tohoto lepidla velmi pevné a pružné. Při odtržení docházelo ke dvěma druhům porušení lepeného spoje – v lepené spáře nebo k porušení dřevních vláken. Průměrná síla při lomu se pohybovala mezi 2120 N.Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny. Hodnocení výborné.
Obr. č. 34 : porušení dřevních vláken, kombinace : Wenge - Dub
Druh dřeviny : Wenge - Buk, použité lepidlo : Leabond PU 20 Lepené spoje při použití tohoto lepidla byly velmi pevné a pružné stejně jako u předešlé kombinace. Při odtržení docházelo ke dvěma porušení lepeného spoje v lepené spáře nebo k porušení dřevních vláken. Průměrná síla při lomu se pohybovala mezi 1800 N.Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny. Hodnocení výborné.
55
Obr. č. 35 : porušení v lepené spáře, kombinace : Wenge - Buk
Druh dřeviny : Macaranduba - Dub , použité lepidlo : Leabond PU 20 Při odtržení docházelo ve většině případech k porušení v lepené spáře, ve třech případech k roztržení vzorků z důvodu odklonu vláken u dubu ( vada dřeva ). Lepené spoje byly velmi pevné a pružné. Průměrná síla při lomu se pohybovala mezi 2120 N. Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny. Hodnocení výborné.
Obr. č. 36 : porušení dřevních vláken, kombinace : Macaranduba - Dub
Druh dřeviny : Kaštan - Smrk, použité lepidlo : Leabond PU 20 Při odtržení docházelo k porušení v lepené spáře nebo k porušení dřevních vláken. Průměrná síla při lomu byla cca. 2000 N. Lepené spoje byly velmi pevné a pružné. Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny.Hodnocení výborné.
56
Obr. č. 37 : porušení dřevních vláken, kombinace : Kaštan - Smrk
Druh dřeviny : Mahagon - Dub, použité lepidlo : Leabond PU 20 Při odtržení docházelo v 99 % případů k porušení dřeních vláken. Při lepení vznikl tzv. dokonalý spoj. Lepené plochy na sebe těsně přiléhaly a vytvrzené lepidlo mezi lepenými povrchy vytvořilo souvislý film. K porušení spoje bylo potřeba velké síly, která se pohybovala mezi 2440 N. Velmi vhodná kombinace lepidla a použité dřeviny. Hodnocení výborné.
Obr. č. 38 : porušení dřevních vláken, kombinace : Mahagon - Dub
Druh dřeviny : Doussie - Buk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4 Na tuto zkoušku byl omezený počet vzorků. Při odtržení docházelo většinou k porušení v lepené spáře, čtyři vzorky již při slabším zatížení trhací silou povolilo. Lepené spoje nebyly dostatečně pevné a pružné. Docházelo k postupnému sklouznutí lepeného spoje. Po zkoušce byly lepené plochy na dotek lepkavé. Naměřené hodnoty patřily mezi nejslabší, pohybovaly se mezi 30 N. Nevhodná kombinace použitého lepidla. Hodnocení dostatečné.
57
Obr. č. 39 : porušení v lepené spáře, kombinace : Doussie - Buk
Druh dřeviny : Ipé - Buk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4 Na tuto zkoušku byl omezený počet vzorků. Docházelo ke stejným problémům jako u předešlé kombinace. Tato kombinace dřevin a použitého lepidla byla nejslabší, již při nepatrném zatížení docházelo k porušení. Naměřené hodnoty neprokazovaly žádnou pevnost. Nevhodná kombinace použitého lepidla. Hodnocení nedostatečné.
Obr. č. 40 : porušení v lepené spáře, kombinace : Ipé - Buk
Druh dřeviny : Cumaru - Buk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4 Při odtržení docházelo ve většině případech k porušení v lepené spáře, pět vzorků při zkoušce nevykazovalo žádnou pevnost. ( byly špatně slepeny ). Lepené spoje nebyly dostatečně pevné a pružné. Docházelo k postupnému sklouznutí lepených spojů. Průměrná síla při lomu byla cca. 70 N. Nevhodná kombinace použitého lepidla. Hodnocení dostatečné.
58
Obr. č. 41 : porušení v lepené spáře, kombinace : Cumaru - Buk
Druh dřeviny : Bambus - Smrk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4 Při odtržení docházelo většinou k porušení v lepené spáře. Velká část slepených vzorků již při nepatrném zvýšení trhací síly neprojevovala známky pevnosti v lepené spáře. Lepené spoje nebyly dostatečně pevné a pružné. Docházelo k postupnému sklouznutí lepených spojů. Průměrná síla při lomu byla cca.234 N..Hodnocení dobré.
Obr. č. 42 : porušení v lepené spáře, kombinace : Bambus - Smrk
59
Tab. 12 Celkové vyhodnocení, použita stejná dřevina Druh dřeviny
Použité lepidlo
celkové hodnocení
Jatoba - SM
Vinalep 830
výborně
Merbau - SM
Vinalep 830
výborně
Teak - SM
Vinalep 830
výborně
Tatajuba - BK
Vinalep 830
výborně plus
Guatambu - DB
Vinalep 830
výborně
Wenge - DB
Leabond PU 20
výborně
Macaranduba - DB
Leabond PU 20
výborně
Mahagon - DB
Leabond PU 20
výborně
Wenge - BK
Leabond PU 20
výborně
Kaštan - SM
Leabond PU 20
výborně
Doussie - BK
Akrylep 642 x 4
dostatečně
Ipé - BK
Akrylep 642 x 4
nedostatečně
Cumaru - BK
Akrylep 642 x 4
dostatečně
Bambus - SM
Akrylep 642 x 4
dobře
Tab. 13 Celkové vyhodnocení, použita různá dřevina Druh dřeviny
Použité lepidlo
celkové hodnocení
BK - BK
Vinalep 830
výborně
DB - DB
Vinalep 830
velmi dobře
SM - SM
Vinalep 830
velmi dobře
Wenge - Wenge
Vinalep 830
výborně
BK - BK
Leabond PU 20
výborně
DB - DB
Leabond PU 20
výborně
SM - SM
Leabond PU 20
výborně
Bambus - Bambus
Leabond PU 20
výborně
Cumaru - Cumaru
Leabond PU 20
výborně
Kempas - Kempas
Leabond PU 20
výborně
BK - BK
Akrylep 642 x 4
dostatečně
DB - DB
Akrylep 642 x 4
dostatečně
SM - SM
Akrylep 642 x 4
dostatečně
Akrylep 642 x 4
dostatečně
Mahagon Mahagon
60
5.3 Celkové vyhodnocení výsledků, program testXpert, verze 11. 02 .
Obr. č. 43 : Druh dřeviny : Bambus - Bambus, použité lepidlo : Leabond PU 20
Obr. č. 44 : Druh dřeviny : Bambus - Smrk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4
61
Obr. č. 45 : Druh dřeviny : Buk – Buk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4
Obr. č. 46 : Druh dřeviny : Buk – Buk, použité lepidlo : Leabond PU 20
62
Obr. č. 47 : Druh dřeviny : Buk – Buk, použité lepidlo : Vinalep 830
Obr. č. 48 : Druh dřeviny : Cumaru - Buk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4
63
Obr. č. 49 : Druh dřeviny : Cumaru - Cumaru, použité lepidlo : Leabond PU 20
Obr. č. 50 : Druh dřeviny : Dub - Dub, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4
64
Obr. č. 51 : Druh dřeviny : Dub - Dub, použité lepidlo : Leabond PU 20
Obr. č. 52 : Druh dřeviny : Dub - Dub, použité lepidlo : Vinalep 830
65
Obr. č. 53 : Druh dřeviny : Doussie - Buk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4
Obr. č. 54 : Druh dřeviny : Guatambu - Dub, použité lepidlo : Vinalep 830
66
Obr. č. 55 : Druh dřeviny : Ipe - Buk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4
Obr. č. 56 : Druh dřeviny : Jatoba - Smrk, použité lepidlo : Vinalep 830
67
Obr. č. 57 : Druh dřeviny : Kaštan - Smrk, použité lepidlo : Leabond PU 20
Obr. č. 58 : Druh dřeviny : Kempas - Kempas, použité lepidlo : Leabond PU 20
68
Obr. č. 59 : Druh dřeviny : Mahagon - Dub, použité lepidlo : Leabond PU 20
Obr. č. 60 : Druh dřeviny : Mahagon - Mahagon, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4
69
Obr. č. 61 : Druh dřeviny : Macaranduba - Dub, použité lepidlo : Leabond PU 20
Obr. č. 62 : Druh dřeviny : Merbau - Smrk, použité lepidlo : Vinalep 830
70
Obr. č. 63 : Druh dřeviny : Smrk - Smrk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4
Obr. č. 64 : Druh dřeviny : Smrk - Smrk, použité lepidlo : Leabond PU 20
71
Obr. č. 65 : Druh dřeviny : Smrk - Smrk, použité lepidlo : Vinalep 830
Obr. č. 66 : Druh dřeviny : Tatajuba - Buk, použité lepidlo : Vinalep 830
72
Obr. č. 67 : Druh dřeviny : Teak - Smrk, použité lepidlo : Vinalep 830
Obr. č. 68 : Druh dřeviny : Wenge - Buk, použité lepidlo : Leabond PU 20
73
Obr. č. 69 : Druh dřeviny : Wenge - Dub, použité lepidlo : Leabond PU 20
Obr. č. 70 : Druh dřeviny : Wenge - Wenge, použité lepidlo : Vinalep 830
74
6 Diskuze Výsledky zkoušky v namáhání
jednotlivých tropických dřevin jsou velmi
rozdílné. U některých dřevin nebylo přesné určit o jakou původní dřevinu se jedná, spíše byl problém se zařazením rodu a druhu. Některé skupiny dřevin jsou velmi barevně podobné. Při praktické části lepení ovlivňovaly pevnost lepeného spoje tyto technologické faktory – lisovací tlak, lisovací čas, teplota lisování. Lisovací čas byl dále závislý na těchto veličinách technologického procesu lepení – druh použité dřeviny .Vliv dřeviny se projevoval strukturou, zejména pórovitostí, vyjádřenou objemovou hustotou, tak i chemickým složením.Chemické složení dřeva má vliv na adhezi lepidla – přilnavost lepeného spoje. Přítomnost některých látek např. pryskyřic, mastnota dřeva ovlivňovalo smáčení, což se v konečném důsledků projeví ne pevnosti lepeného spoje. - vlhkost dřeva. Vlhkost lepeného dřeva má vliv na vytvrzování, protože od vlhkosti závisí difůze rozpouštědla, vody. Nejvhodnější vlhkost dřeva při lepení je optim.8 %. Když má lepený materiál vlhkost nižší, dřevo přijímá vlhkost rychleji , takže se vytvrzení lepidla urychlí.Naopak vysoká vlhkost dřeva snižuje viskozitu lepidla při lepení natolik, že vniká více do dřeva, což může způsobit „chudé spoje“.- hladkost povrchu. Hladkost povrchu ovlivňovala anatomická stavba dřeva a jeho opracování. Za nejvhodnější úpravu povrchu dřeva se považuje hoblování.Při přípravě povrchu broušením může i docházet ke snížení pevnosti spoje. Je to důsledkem prachu, který vzniká při broušení a jeho usazení v nerovnostech povrchu. Vztah mezi hladkostí a pevností můžeme charakterizovat při lepení tak, že se zvětšováním drsnosti do určité hodnoty pevnost spoje narůstá. - druh použitého lepidla a jeho vlastnosti. Pro používané lepidlo platí několik zásad : - má se dobře nanášet, - má vytvářet rovnoměrně silný nános, - musí být v optimálním stavu ve vztahu k pronikání do lepených materiálů. Při měření byla použita lepidla disperzní (Akrylep 642 x 4, Vinalep 830 ), polyuretanové lepidlo ( Leabond PU 20 ). Polyuretanová lepidla jsou lepidla, která se vyznačovala vysokou rychlostí vytvrzování, vysokou smykovou pevností. Spoje byly houževnaté, nerozpustné, pružné .
75
Pevnost lepených spojů je dána tím, že se jedná o polyadiční lepidla izokyanátová vznikající adiční polymerací polyizokyanátů s vícemocnými alkoholy nebo polyestery. Zvolená kombinace dřevin a použitého lepidla byla správná. Použití disperzního lepidla Akrylep 642 x 4 se ve většině případech prokázalo jako nedostačující a nevhodné. Již při slabším zatížení docházelo k porušení v lepené spáře ( lepený spoj nebyl dostatečně pevný a pružný ). Se zvyšující se silou odtržení docházelo
ke
sklouznutí
lepeného
spoje.
Zvolené
lepené
kombinace
byly
správné.Použitím tohoto lepidla bychom se měli při montážním lepení jako je běžné spojování dílců, lepení konstrukčních prvků (výrobě rámových konstrukcí - čep a rozpor, čep a dlab atd.), při lepení nákližků u hran stolů, při lepení masivu jako je výroba spárovky vyvarovat a zvolit jiný druh lepidla. Použití disperzního lepidla pro vodovzdorné lepení dřeva Vinalep 830 byly lepené spoje při použití tohoto lepidla pevné a pružné. Zvolená kombinace dřevin a použitého lepidla byla správná. - velikost nánosu. Množství naneseného lepidla ovlivňovalo tloušťku lepidlového filmu , která má na pevnost spoje velký význam. ( optimálně 120g / m2).Pokud porušíme zásadu optimálního nánosu lepidla vzniká tzv. „ chudý spoj „To znamená, že nanesené množství lepidla nestačí na vytvoření souvislého filmu.Optimální množství naneseného lepidla závisí na hladkosti povrchu lepeného materiálu, jeho schopnosti vsáknout lepidlo, konzistenci a obsahu sušiny. -velikost lepené plochy Z grafů lze i zjistit, že u některých lepených kombinací, byla naměřena nadprůměrná hodnota při odtržení. Projevilo se to u několika případů. Např. u lepené kombinace Bambus – Smrk, Smrk - Smrk při použití disperzního lepidla Akrylep 642 x 4. Z důvodu přípravy cca.650 vzorečků nebyla dostatečně proříznuta dřevní vlákna a tím docházelo ke komplikovanějšímu odtržení. Lepený vzorek byl namáhán ve smyku a v tahu.Tím byla naměřena hodnota poměrně vyšší.
76
7 Závěr Při technologii lepení je důležité znát nejen vlastnosti lepidla, ale i dřeva. Dřevo je souborem dutých vláken, vytvořených z cév, tracheid, pryskyřičných kanálků a dřeňových paprsků. Vzájemné vztahy lepidla a dřeva jsou složité, dřevo není jen jednoduchou směsí jednotlivých složek, ale materiálem, u něhož jsou jednotlivé komponenty spojeny navzájem jak mechanickými tak i chemickým způsobem. Závěrem bych chtěl ještě zdůraznit, že vzhledem k malé délce zkušebních vzorků nebylo možné použít přesné snímání posunu ( deformace ) pomocí extenzometrů, které snímají deformaci přímo na povrchu tělesa. Bylo použito odečtu posunutí z příčníku , které je zatíženo chybami v důsledku dodatečné deformace tělesa v samosvorných čelistech , vůlemi čelistí apod. Vzhledem k tomu, že výsledky jsou maximální síly, nikoliv tuhost spoje není tato skutečnost na závadu. Ovšem pracovní diagramy poskytují pouze orientační informace a deformace, které uvádějí, nebo jsou ve skutečnosti pravděpodobně nižší.
77
Summary At technology cementation it is important know not only characteristics paste, but and wood. Wood is set hollow grains, formed from rhexis, tracheid, resin duct and pithy radii. Mutual relations paste and wood they are complicated, wood is not only a simple mixture single components, but material, near nehoz they are in singles component linked mutually how mechanical so and chemical in a way. In fine would even stress, that appearance to small longitude specimen wasn't possible use exact terms scan shift ( deformation ) by the help of strain gauge, that have panning deformation directly to the eye body. Was using take from shift from crosspiece , that is carrying-capacity error in consequence additional deformation body in self-locking jaw , shoe clearance etc . Appearances hereto, that record are maximum force, not joint rigidity isn't this reality on bug. Indeed diagram of work offer only directory information and deformation, that have introduction, or they are in reality probably lower.
78
Seznam použité literatury:
- LIPTÁKOVÁ, E.
SEDLIAČIK, M.: Chémia a aplikácia pomocných látok
v drevárskom priemysle. Bratislava, Alfa – vydavatelstvo technickéj a ekonomickéj literatúry, 198
- TRÁVNÍK, A.: Technologické operace výroby nábytku, 2005
- SEDLIAČIK, M. SEDLIAČIK, J.: Chemické látky v drevárskom priemysle, vydavatelství Zvolen, 1998
-
ROČEK,
I.:
Dřeva
tropických
oblastí, vydavatelství
Fakulty lesnické a
environmentální České zemědělské univerzity v Praze, 2005
- WAGENFUHR, R.: Obrazový lexikon dřevo, vydavatelství Grada Publishing, 2002
- NĚMEC, J.: Dřevo – historický lexikon, vydavatelství Grada Publishing, 2005 - Malá Československá encyklopedie, III. Svazek I –L, Vydala ACADEMIA, nakladatelství československé akademie věd, Praha 1986
- POLÁŠEK, J. POLÁŠEK, M.: Nové normy pro dřevěné podlahoviny, 2004
- POLÁŠEK, J.: Zkoušení nátěrových hmot a povrchových úprav, vydavatelství Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, 2003
- Příručka lepení dřeva, vydavatelství Praha SNTL, 1966
- TESAŘOVÁ, D.: Plasty, lepidla a nátěrové hmoty,MZLU Brno, 2007 - ČSN P CEN/TS 14966 Desky na bázi dřeva – Orientační metody zkoušení
79
Internet : - www.feica.com - www.hfmarket.cz - www.drevo.eduforest.cz - www.garten.cz - www.bambusovezbozi.cz - www.efloor.cz - www.pechar.cz
80
Seznam obrázků: Obr. č. 1 : Způsob namáhání lepených spojů................................................................24 Obr. č. 2: přesazení – dobré .........................................................................................25 Obr. č. 3: přesazení s vyhnutím - dobré .......................................................................25 Obr. č. 4: natupo - špatně.............................................................................................25 Obr. č. 5: roubování - dostatečné .................................................................................25 Obr. č. 6: dvojité překrytí - výborné.............................................................................25 Obr. č. 7: jednoduché překrytí - dobré .........................................................................25 Obr. č. 8 : Použitá lepidla ............................................................................................30 Obr. č. 9 : Trhací zařízení ZWICK / Z 050. .................................................................38 Obr. č. 10 : Detail upínacího zařízení...........................................................................39 Obr. č.11 : Měření lepené plochy digitálním posuvným měřítkem ( délka ) .................39 Obr. č. 12 : Měření lepené plochy digitálním posuvným měřítkem ( šířka ) .................39 Obr. č. 13 : Pevnost ve smyku .....................................................................................40 Obr. č. 14 : Detail uchycení vzorku (pevnost ve smyku) ..............................................40 Obr. č. 15 : porušení v lepené spáře, kombinace : Buk – Buk.......................................43 Obr. č. 16 : porušení dřevních vláken, kombinace : Dub – Dub...................................43 Obr. č. 17 : porušení dřevních vláken, kombinace : Smrk - Smrk.................................44 Obr. č. 18 : porušení v lepené spáře, kombinace : Wenge - Wenge ..............................44 Obr. č. 19 : porušení dřevních vláken, kombinace : Buk - Buk.....................................45 Obr. č. 20 : porušení dřevních vláken, kombinace : Dub - Dub ....................................45 Obr. č. 21 : porušení dřevních vláken, kombinace : Smrk - Smrk.................................46 Obr. č. 22 : porušení v lepené spáře, kombinace : Bambus - Bambus...........................46 Obr. č. 23 : porušení v lepené spáře, kombinace : Cumaru - Cumaru ...........................47 Obr. č. 24 : porušení dřevních vláken, kombinace : Kempas - Kempas ........................47 Obr. č. 25 : porušení v lepené spáře, kombinace : Buk - Buk .......................................48 Obr. č. 26 : porušení v lepené spáře, kombinace : Dub - Dub.......................................48 Obr. č. 27 : porušení v lepené spáře, kombinace : Smrk - Smrk ...................................49 Obr. č. 28 : porušení v lepené spáře, kombinace : Mahagon - Mahagon ......................49 Obr. č. 29 : porušení dřevních vláken, kombinace : Jatoba - Smrk ...............................53 Obr. č. 30 : porušení dřevních vláken, kombinace : Merbau - Smrk .............................53 Obr. č. 31 : porušení dřevních vláken, kombinace : Teak - Smrk .................................54
81
Obr. č. 32 : porušení dřevních vláken, kombinace : Tatajuba - Buk..............................54 Obr. č. 33 : porušení dřevních vláken, kombinace : Guatambu - Dub...........................55 Obr. č. 34 : porušení dřevních vláken, kombinace : Wenge - Dub................................55 Obr. č. 35 : porušení v lepené spáře, kombinace : Wenge - Buk...................................56 Obr. č. 36 : porušení dřevních vláken, kombinace : Macaranduba - Dub.....................56 Obr. č. 37 : porušení dřevních vláken, kombinace : Kaštan - Smrk ..............................57 Obr. č. 38 : porušení dřevních vláken, kombinace : Mahagon - Dub ............................57 Obr. č. 39 : porušení v lepené spáře, kombinace : Doussie - Buk .................................58 Obr. č. 40 : porušení v lepené spáře, kombinace : Ipé - Buk.........................................58 Obr. č. 41 : porušení v lepené spáře, kombinace : Cumaru - Buk .................................59 Obr. č. 42 : porušení v lepené spáře, kombinace : Bambus - Smrk ...............................59 Obr. č. 43 : Druh dřeviny : Bambus - Bambus, použité lepidlo : Leabond PU 20 .........61 Obr. č. 44 : Druh dřeviny : Bambus - Smrk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4.............61 Obr. č. 45 : Druh dřeviny : Buk – Buk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4 ....................62 Obr. č. 46 : Druh dřeviny : Buk – Buk, použité lepidlo : Leabond PU 20.....................62 Obr. č. 47 : Druh dřeviny : Buk – Buk, použité lepidlo : Vinalep 830 ..........................63 Obr. č. 48 : Druh dřeviny : Cumaru - Buk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4...............63 Obr. č. 49 : Druh dřeviny : Cumaru - Cumaru, použité lepidlo : Leabond PU 20..........64 Obr. č. 50 : Druh dřeviny : Dub - Dub, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4 ....................64 Obr. č. 51 : Druh dřeviny : Dub - Dub, použité lepidlo : Leabond PU 20 .....................65 Obr. č. 52 : Druh dřeviny : Dub - Dub, použité lepidlo : Vinalep 830 .........................65 Obr. č. 53 : Druh dřeviny : Doussie - Buk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4...............66 Obr. č. 54 : Druh dřeviny : Guatambu - Dub, použité lepidlo : Vinalep 830 .................66 Obr. č. 55 : Druh dřeviny : Ipe - Buk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4 .....................67 Obr. č. 56 : Druh dřeviny : Jatoba - Smrk, použité lepidlo : Vinalep 830 .....................67 Obr. č. 57 : Druh dřeviny : Kaštan - Smrk, použité lepidlo : Leabond PU 20 ...............68 Obr. č. 58 : Druh dřeviny : Kempas - Kempas, použité lepidlo : Leabond PU 20 .........68 Obr. č. 59 : Druh dřeviny : Mahagon - Dub, použité lepidlo : Leabond PU 20 .............69 Obr. č. 60 : Druh dřeviny : Mahagon - Mahagon, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4 ....69 Obr. č. 61 : Druh dřeviny : Macaranduba - Dub, použité lepidlo : Leabond PU 20.......70 Obr. č. 62 : Druh dřeviny : Merbau - Smrk, použité lepidlo : Vinalep 830 ..................70 Obr. č. 63 : Druh dřeviny : Smrk - Smrk, použité lepidlo : Akrylep 642 x 4.................71
82
Obr. č. 64 : Druh dřeviny : Smrk - Smrk, použité lepidlo : Leabond PU 20..................71 Obr. č. 65 : Druh dřeviny : Smrk - Smrk, použité lepidlo : Vinalep 830 .......................72 Obr. č. 66 : Druh dřeviny : Tatajuba - Buk, použité lepidlo : Vinalep 830....................72 Obr. č. 67 : Druh dřeviny : Teak - Smrk, použité lepidlo : Vinalep 830........................73 Obr. č. 68 : Druh dřeviny : Wenge - Buk, použité lepidlo : Leabond PU 20 .................73 Obr. č. 69 : Druh dřeviny : Wenge - Dub, použité lepidlo : Leabond PU 20................74 Obr. č. 70 : Druh dřeviny : Wenge - Wenge, použité lepidlo : Vinalep 830..................74
Seznam tabulek: Tab. 1 Lisovací teploty a základní doby vytvrzování jednotl. Lepidel za zvýšené a vysoké teploty .....................................................................................................11 Tab. 2 Seznam použitých dřevin..................................................................................29 Tab. 3 Seznam použitých lepidel .................................................................................30 Tab. 4 Kombinace lepených dřevin a lepidla ( stejná ) .................................................42 Tab. 5 Průměrné výsledky měření, použité lepidlo Vinalep 830 (stejná dřevina)..........49 Tab. 6 Průměrné výsledky měření, použité lepidlo Leabond PU 20 (stejná dřevina) ....50 Tab. 7 Průměrné výsledky měření, použité lepidlo Akrylep 642 x 4 (stejná dřevina) ...50 Tab. 8 Kombinace lepených dřevin a lepidla (různá) ...................................................51 Tab. 9 Průměrné výsledky měření, použité lepidlo Vinalep 830 (různá dřevina) ..........51 Tab. 10 Průměrné výsledky měření, použité lepidlo Leabond PU 20 (různá dřevina) ...52 Tab. 11 Průměrné výsledky měření, použité lepidlo Akrylep 642 x 4 (různá dřevina) ..52 Tab. 12 Celkové vyhodnocení, použita stejná dřevina..................................................60 Tab. 13 Celkové vyhodnocení, použita různá dřevina ..................................................60
83
