DIPLOMOVÁ PRÁCE. Studie lesní školky specializované pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav zakládání a pěstění lesů

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Studie lesní školky specializované pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu

2006

Přemysl Němec

ABSTRAKT

Přemysl Němec:

STUDIE LESNÍ ŠKOLKY SPECIALIZOVANÉ PRO PĚSTOVÁNÍ KRYTOKOŘENNÉHO SADEBNÍHO MATERIÁLU

Diplomová práce se zabývá komplexní studií lesní školky specializované pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu s využitím technologie pěstování rostlin na vzduchovém polštáři. Lesní školka je navržena na roční objem produkce 4 345 tis. prodejných rostlin tak, aby byl sadební materiál pěstován maximálně efektivním způsobem za dodržení všech biologických principů při jeho pěstování. Studie řeší problematiku technologických postupů pěstování jednotlivých druhů rostlin v neprorůstavých pevných sadbovačích QuickPot; užitých materiálů; strojů a strojních zařízení; vybavení, velikosti a umístění jednotlivých částí školkařského provozu; problematiku pracovních sil a řízení školky. Práce dále obsahuje kalkulaci investičních nákladů, která dává přehled o

možnosti realizace

navrhované školky.

Přemysl Němec:

STUDY OF FOREST TREE NURSERY SPECIALIZED FOR GROWING OF CONTAINERIZED PLANTING STOCK

This thesis deals with a comprehensive study about specialized forest tree nursery for growing of containerized planting stock with usage of air-pruning technology. The forest nursery is designed on annual capacity of production 4 345 thousands of salable plants. The planting stock will be grown at the most efficient way under observance of its biological needs. The study solves problems of technology of cultivation of tree kinds in trays QuickPot; used materials; equipment, sizes and placing of single parts of the nursery operation; machines and mechanical arrangement; problems of workforce and proceedings of nursery. Further thesis includes an estimate of investment costs, which gives a survey about possibilities of realization of the designed nursery.

OBSAH 1. ÚVOD...................................................................................................................... 4 1.1.Současná situace a problémy užití krytokořenného sadebního materiálu z intenzivních technologií v ČR..............................................................................................................................................................4 1.2. Charakteristika a současný stav podniku Lesoškolky s.r.o.........................................................................5

2. CÍL PRÁCE............................................................................................................. 7 3. POPIS TECHNOLOGIE PĚSTOVÁNÍ SADEBNÍHO MATERIÁLU V NEPRORŮSTAVÝCH OBALECH NA VZDUCHOVÉM POLŠTÁŘI..................... 8 3. 1. 1. skupina: Dub zimní (Quercus petraea) a dub letní (Quercus robur) ..................................................10 3.2.

2. skupina: Buk lesní (Fagus sylvatica), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), javor babyka (Acer campestre), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), habr obecný (Carpinus betulus) a třešeň ptačí (Prunus avium) ..13

3.3.

3. skupina: A) jedle obrovská (Abies grandis), jedle ojíněná (Abies concolor); B) jedle bělokorá (Abies alba), jedle kavkazská (Abies nordmanniana), jedle korejská (Abies koreana), jedle Fraserova (Abies fraseri), jedle vznešená (Abies procera), jedle Veitchova (Abies veitchii), jedle sibiřská (Abies sibirica):......................................................................................................................................................16

3.4.

4. skupina: Bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), olše šedá (Alnus incana) a topol osika (Populus tremula) ................................................................................................................19

3.5.

5. skupina: Jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia) a jilm horský (Ulmus glabra)...................................22

3.6.

6. skupina: Smrk ztepilý (Picea abies), smrk pichlavý (Picea pungens), smrk omorika (Picea omorika), smrk Engelmannův (Picea engelmannii), smrk sivý (Picea glauca), smrk východní (Picea orientalis), smrk Brewerův (Picea breweriana), smrk černý (Picea mariana), smrk sitka (Picea sitchensis), borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice černá (Pinus nigra), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) a modřín evropský (Larix decidua): ................................................................25

3.7.

7. skupina: Borovice pokroucená (Pinus contorta), borovice kleč (Pinus mugo), borovice vejmutovka (Pinus strobus), borovice himálajská (Pinus wallichiana), borovice žlutá (Pinus ponderosa), borovice Jeffreyova (Pinus jeffreyi), borovice tuhá (Pinus rigida), borovice drobnokvětá (Pinus parviflora), borovice hustokvětá (Pinus densiflora), borovice osinatá (Pinus aristata) a borovice rumelská (Pinus peuce)..........................................................................................................................................................29

3.8.

8. skupina: Sazenice buku lesního (Fagus sylvatica), dubu letního (Quercus robur), dubu zimního (Quercus petraea).......................................................................................................................................31

3.9.

9. skupina: Růže šípková (Rosa canina), růže svraskalá (Rosa rugosa), kalina tušalaj (Viburnum lantana), kalina obecná (Viburnum opulus), svída krvavá (Cornus sanguinea), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), trnka obecná (Prunus spinosa), Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), brslen evropský (Euonymus europaeus), jabloň lesní (Malus sylvestris), hrušeň obecná (Pyrus communis), jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jeřáb muk (Sorbus aria), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)...................................................33

4. STANOVIŠTĚ PRO VYBUDOVÁNÍ ŠKOLKY...................................................... 37 4.1. Velikost a současný stav pozemku plánovaného pro vybudování školky ................................................37 4.2. Klimatické poměry .......................................................................................................................................37

1

4.3. Střety předpokládané stavby s geologickými vlivy ....................................................................................40 4.4. Pedologické poměry území...........................................................................................................................40 4.5. Hydrologické poměry a ochranný režim vod .............................................................................................40 4.6. Zeměpisná poloha, dopravní dostupnost a obslužnost ..............................................................................40 4.7. Vlastnický vztah............................................................................................................................................41 4.8. Úprava terénu a odvodnění plochy školky..................................................................................................41

5. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ŠKOLKY ...................................................... 42 5.1. Foliové kryty..................................................................................................................................................42 5.2. Úložiště...........................................................................................................................................................45 5.3. Závlahový systém..........................................................................................................................................46 5.4. Výrobní hala..................................................................................................................................................48 5.4.1. Přípravna substrátu ..............................................................................................................................48 5.4.2. Vlastní výrobní hala..............................................................................................................................50 5.4.3. Manipulační část výrobní haly.............................................................................................................52 5.4.4. Kanceláře a sociální zázemí pro zaměstnance ....................................................................................52 5.4.5. Laboratoř...............................................................................................................................................52 5.5. Klimatizovaný sklad pro skladování sadebního materiálu .......................................................................53 5.6. Haly a klimatizované sklady pro zpracování osiva a jejich vybavení ......................................................54 5.6.1. Klimatizovaný sklad pro studené stratifikace a pro krátkodobé skladování žaludů ......................54 5.6.2. Klimatizovaný sklad pro krátkodobé skladování osiva .....................................................................55 5.6.3. Klimatizovaný sklad na dlouhodobé skladování listnáčů ..................................................................55 5.6.4. Vyhřívaný sklad na uskutečnění teplé fáze stratifikace.....................................................................55 5.6.5. Hala na termoterapii a zpracování dužnatých semen........................................................................56 5.6.6. Hala na zpracování osiva......................................................................................................................56 5.7. Budova pro garáže, dílnu a sklady .............................................................................................................59 5.7.1. Garáže, dílna..........................................................................................................................................59 5.7.2. Sklad pro skladování přípravků na ochranu rostlin..........................................................................59 5.7.3. Sklad pro hnojivo ..................................................................................................................................60 5.7.4. Ostatní sklady ........................................................................................................................................60 5.8. Založení větrných bariér (kulis) ..................................................................................................................61 5.9. Utvoření cestní sítě........................................................................................................................................61 5.10. Rozvodné sítě...............................................................................................................................................61

6. TECHNOLOGIE VÝROBY.................................................................................... 62 6.1. Sadbovače ......................................................................................................................................................62 6.2. Substráty........................................................................................................................................................64 6.3. Výrobní linky a jejich složení: .....................................................................................................................67 6.4. Předosevní příprava pěstovaných dřevin....................................................................................................68 6.5. Manipulačně-pěstební rámy ........................................................................................................................90

2

6.6. Systém hnojení ..............................................................................................................................................91 6.7. Ochrana rostlin .............................................................................................................................................93 6.8. Mechanizační prostředky na manipulaci se sadebním materiálem a pěstování rostlin na úložišti .......96 6.8.1. Manipulační technika ...........................................................................................................................96 6.8.2. Všestranná mechanizace.......................................................................................................................96 6.8.3. Mechanizace pro ochranu rostlin ........................................................................................................97 6.9. Informační a kontrolní systém.....................................................................................................................98

7. PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ ................................................................................... 99 7.1. Technicko-hospodářští pracovníci: .............................................................................................................99 7.2. Stálí manuální pracovníci.............................................................................................................................99 7.3. Sezónní manuální pracovníci .....................................................................................................................100

8. ZABEZPEČENÍ A OSTRAHA OBJEKTU........................................................... 101 8.1. Protipožární zabezpečení ...........................................................................................................................101 8.2. Oplocení .......................................................................................................................................................101 8.3. Kamerový systém........................................................................................................................................101

9. DOPRAVA EXPEDOVANÝCH ROSTLIN........................................................... 102 10. VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ....................................................................... 104 11. EKONOMICKÉ KALKULACE .......................................................................... 105 11.1. Kalkulace investičních nákladů ...............................................................................................................105 11.2. Projektované realizační ceny pěstovaného sadebního materiálu..........................................................109 11.3. Nákladovost a výnosovost investice .........................................................................................................111 11.4. Ekonomická návratnost investice (doba splácení investice)..................................................................112

12. ZÁVĚR .............................................................................................................. 115 13. RESUMÉ........................................................................................................... 116 14. ANOTACE ........................................................................................................ 117 15. LITERATURA ................................................................................................... 118 15. PŘÍLOHY .......................................................................................................... 121

3

1. ÚVOD 1.1.Současná situace a problémy užití krytokořenného sadebního materiálu z intenzivních technologií v ČR Pěstování krytokořenného sadebního materiálu má v podmínkách ČR již dlouhodobou tradici, využití těchto metod nebylo ale doposud adekvátní jejich možnostem. Důvodem byla relativně nízká cena lidské práce, dostatek levné produkční plochy školek pro extenzivní pěstování prostokořenného sadebního materiálu a vyšší možnost vzniku kvalitativních nedostatků, které se nejvýrazněji projevují právě u krytokořenného sadebního materiálu. Tato situace se ale podstatně mění. Došlo k výraznému zpřísnění požadavků na kvalitu sadebního materiálu. Podle zákona 149/2003 Sb., jehož součástí se staly i standardy kvality vymezené v ČSN 48 2115, je možné obchodovat pouze s kvalitním sadebním materiálem splňujícím parametry standardů (platí i pro krytokořenný sadební materiál). Krytokořenný sadební materiál pěstovaný biologicky vhodnými postupy velmi rychle vytlačí ze školek pěstování dřevin v levnějších, ale biologicky méně vhodných obalech (Jurásek a kol. 2004). Zvyšování podílu krytokořenného sadebního materiálu je celosvětovým trendem, který postupně proniká i do ČR. Jedná se zejména o intenzivní technologie pěstování krytokořenného sadebního materiálu. Důvody jsou zejména ekonomické, protože zaváděním těchto technologií je možné významně snížit podíl lidské ruční práce, zkrátit dobu pěstování sadebního materiálu a tím intenzivněji využít produkční plochy (Jurásek a kol. 2004). I když v našich podmínkách bude obecně mít nezastupitelné místo pěstování prostokořenného sadebního materiálu, lze očekávat, že podíl krytokořenného sadebního materiálu se ze současných asi 10% podstatně zvýší, prognóza odborníků je asi 30%. V konkurenčním tlaku z EU bude významná flexibilita nabídky, tzn. rychlá schopnost reagovat na požadavky zákazníka, a to jednak v typu a kvalitě sadebního materiálu, ale i v čase. Toto je možné dosáhnout pouze tehdy, pokud školka má k dispozici mimo klasický postup pěstování i intenzivní technologie pěstování krytokořenného sadebního materiálu, umožňující v podstatně kratším čase vypěstovat potřebný sadební materiál (Jurásek a kol. 2004). Při pěstování krytokořenného sadebního materiálu je nezbytné dodržování komplexních technologických postupů a odpovídající technologické vybavení (foliové kryty, závlaha, kvalitní substrát, zvládnutá technologie přihnojování a optimalizace růstového prostředí) a použití biologicky ověřených typů pěstebních obalů s účinnými prvky ochrany proti deformacím kořenů (podélné žebrování, odkryté dno) (Jurásek a kol. 2004).

4

Výhody a nevýhody použití krytokořenného sadebního materiálu dle Juráska a kol. (2004): Výhody:

Zkrácení doby pěstování s možností pružněji reagovat na poptávku mimo jiné i v případě nutnosti zalesnění kalamitních holin.

Výrazné prodloužení časového úseku, kdy je možné zalesňovat. Je tak možné efektivněji využívat pracovní síly v pěstební činnosti a zvládnout velké objemy zalesnění.

Ochrana kořenů během manipulace a z ní vyplývající nižší šok z přesazení, vyšší ujímavost a rychlejší obnova růstu po výsadbě. U výpěstků z intenzivních technologií je rychlé obnovení růstu kořenů podporováno předchozím „řezem vzduchem“ (vzduchovým polštářem), kdy se vytváří větší množství kořenových základů, z nichž se po výsadbě v optimálních podmínkách rozrůstá kvalitní kořenový systém.

Rychlejší odrůstání kultur založených krytokořenným sadebním materiálem, zkrácení nezbytné péče o ně a dřívější dosažení stavu zajištěné kultury.

Možnost účinnější aplikace repelentů proti biotickým škůdcům již ve školce před expedicí.

Možnost umělé mykorrhizace.

Při použití krytokořenného sadebního materiálu umožňují právní normy snížit minimální hektarové počty sazenic až o 20%.

Nevýhody:

Vyšší cena krytokořenného sadebního materiálu.

Obvykle vyšší náklady na dopravu a další manipulaci.

Zvýšené nebezpečí deformací kořenů.

1.2. Charakteristika a současný stav podniku Lesoškolky s.r.o. Firma Lesoškolky s.r.o. se sídlem v Řečanech nad Labem je soukromou obchodní společností, která vznikla v roce 1992 privatizací státního podniku Východočeské státní lesy. V současné době hospodaří na produkční ploše 196 ha. Obchodní společnost je rozdělena na sedm hospodářských středisek (tab. 1). Tradice pěstování sadebního materiálu v oblasti Řečan nad Labem je již delší než sto let. První záznamy o školkařské činnosti v Řečanech nad Labem jsou již z roku 1895, byly to tzv. Herranovy školky. 5

Hlavním předmětem činnosti společnosti je výroba prostokořenného sadebního materiálu pro lesní hospodářství České republiky. Produkce prostokořenného materiálu činí cca 15 až 20 miliónů rostlin ročně. Lesoškolky s.r.o. pěstují celý sortiment našich lesních dřevin. Firma se také zabývá od roku 1994 produkcí krytokořenného sadebního materiálu a to zejména technologií „na vzduchovém polštáři“ v sadbovačích o objemu 100 až 1600 cm3. Tato technologie postupně nahradila pěstování krytokořenného sadebního materiálu v RCK kelímcích. V minulosti bylo pěstováno v RCK 3 milióny sazenic ročně. Původní podnikatelský záměr předpokládal použití technologie „na vzduchovém polštáři“ při výrobě vhodného sadebního materiálu pro zalesňování Španělska v okolí Sevilly. Z tohoto podnikatelského záměru sešlo, ale firma začala produkovat sadební materiál pro obtížně zalesnitelné plochy v Krkonoších. Po úspěšných výsledcích zalesňování touto technologií v Krkonoších se technologie rozšířila do dalších oblastí ČR, zejména do Krušných Hor a Českomoravské Vrchoviny. Přelomovým rokem v produkci krytokořenného sadebního materiálu byl rok 1999, kdy se produkce ztrojnásobila a v dalších dvou letech došlo vždy k meziročnímu stoprocentnímu nárůstu. V roce 2004 až 2005 se produkce ustálila celkem na 4 mil. ks ročně. Společnost se dále zabývá pěstováním okrasného sadebního materiálu a pěstováním vánočních stromků. Od roku 2003 firma zpracovává zvěřinu ve svém zpracovatelském závodě v Kolíně. Výrobní kapacita zpracování srstnaté a pernaté zvěře činí okolo 300 tun ročně. Tab. 1: Výměry produkčních ploch dle hospodářských středisek Středisko Albrechtice n/O Brandýs n/L Františkovy Lázně Hlavečník Kladruby n/L Řečany n/L Řečany n/L

Výměra produkční plochy (ha) prostokořenný 49,4 prostokořenný 30,9 prostokořenný 8,0 prostokořenný 28,6 prostokořenný 27,0 prostokořenný 48,0 krytokořenný 4,0 Produkční plocha celkem 195,8 Typ pěstovaného sadebního materiálu

6

2. CÍL PRÁCE Cílem práce je navrhnout pro firmu Lesoškolky s.r.o. Řečany nad Labem školkařský objekt specializovaný pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu, kde bude sadební materiál pěstován maximálně efektivním způsobem při dodržování biologických potřeb rostlin v souladu s platnými právními normami EU a ČR. Vybudování nového školkařského střediska se plánuje u obce Hlavečník, kde firma Lesoškolky s.r.o. již hospodaří na polních pozemcích, pěstuje tu prostokořenný sadební materiál. Po vybudování této nové školky by se sem přesunula produkce krytokořenného sadebního materiálu z Řečan nad Labem. Školkařské středisko musí být navrženo na roční objem produkce 4 345 000 ks prodejných rostlin. Druh a roční produkce rostlin pěstovaných ve školce jsou uvedeny v příloze č.1 (tab. 26A, 26B, 26C). Výsadby schopné sazenice a semenáčky určené pro obnovu lesa musí splňovat parametry, které jsou uvedeny v právních normách. Sadební materiál, který není určen pro obnovu lesa, ale například pro zahradnické účely, musí splňovat požadavky odběratelů. Parametry (výška, tloušťka kořenového krčku) pěstovaného sadebního matriálu jsou uvedeny v příloze č.2 (tab. 27A, 27B). Diplomová práce musí řešit provoz školky ve všech aspektech – typy užitých obalů; technologie pěstování sadebního materiálu; užité materiály; stroje a strojní zařízení; vybavení; velikost a umístění jednotlivých částí školkařského provozu; problematiku pracovních sil; řízení školky; ekonomické kalkulace.

7

3.

POPIS

TECHNOLOGIE

PĚSTOVÁNÍ

SADEBNÍHO

MATERIÁLU

V NEPRORŮSTAVÝCH OBALECH NA VZDUCHOVÉM POLŠTÁŘI Intenzivní technologie pěstování krytokořenného sadebního materiálu na vzduchovém polštáři je náročná. Při pěstování sadebního materiálu je nutné striktně dodržovat technologické postupy a pracovní kázeň, celodenní a každodenní dozor, protože každá chybička může znamenat velké ztráty. Základem intenzivních technologií pěstování krytokořenného materiálu je kvalitní osivo, proto je dobré, když si školka sama připravuje osivo od luštění a zpracovávání osiva přes skladování až po předosevní přípravu. K tomu je zapotřebí mít sklad osiva, klimatizovaný sklad

a laboratoř, ve které se průběžně zjišťuje kvalita osiva (např. čistota, klíčivost,

životnost, energie klíčení, počet klíčivých semen v kg atd.). V ideálním případě by osivo mělo mít tyto vlastnosti: čistota, plnost semen a celková klíčivost 95 – 100 %, rychlá a pravidelná vzcházivost díky vysoké energii klíčení. Cílem je mít co nejvíce plných buněk se semenáčky o stejné výšce nadzemní části a tloušťce kořenového krčku. Připravené

osivo

se

vysévá

do

substrátem

naplněných

sadbovačů

ručně

nebo mechanizovaně na secí lince ve výrobní hale. Sadbovače jsou neprorůstavé obaly, které mají podle druhu sadbovače určitý počet buněk. Osivo je seto buď přímo do finálních sadbovačů, nebo je vyséváno do tzv. mini-plugů, což jsou sadbovače s buňkami s malým objemem, ve kterých se vypěstují semenáčky, které se následně přesadí do finálních sadbovačů. Sadbovače pro pěstování sadebního materiálu pro obnovu lesa musí být otestovány akreditovanou laboratoří, tedy musí mít charakteristické bezpečností prvky (např. podélná žebra, otevřené dno) zamezující vznik kořenových deformací a musí mít určitý objem. Substrát se připravuje v přípravně substrátů, což je oddělená část výrobní haly, kde je namíchán substrát v požadovaném množství, kvalitě a druhu substrátu podle pěstované dřeviny. Naplněné a naseté sadbovače se umístí na manipulačně-pěstební rámy, které jsou hlavní součástí pěstování sadebního materiálu technologií na vzduchovém polštáři. Rámy zajišťují to, že sadbovače se sadebním materiálem jsou v určité výšce nad zemí a kořeny, prorůstající otevřeným dnem sadbovače, zasychají a nikterak se nedeformují. Vedle funkce vzduchového polštáře rámy plní funkci manipulační jednotky. S manipulačně-pěstebními rámy se manipuluje pomocí vysokozdvižných vozíků či malotraktorů s vidlemi. Po výsevu jsou manipulačně-pěstební rámy se sadbovači převezeny do foliových krytů. Foliové kryty jsou další důležitou složkou této technologie, vytváří příznivé podmínky 8

pro vzcházení a růst semenáčků nezávisle na vnějších přírodních podmínkách. Tím je zajištěna větší výtěžnost osiva, rychlejší růst rostlin a částečná ochrana před biotickými škůdci. Během uložení rostlin ve foliovém krytu je bezpodmínečně nutná závlaha, stínění, větrání, přihnojování a v některých případech se tu i semenáčky přepichují a vystřihují. Během jednoho vegetačního období jsou ve foliových krytech uskutečněny dva výsevy (dvě otáčky). První výsev je proveden časně z jara, druhý začátkem léta. Otáčka ve foliovém krytu tedy znamená: výsev do foliového krytu, pěstování rostlin ve foliovém krytu po určitou dobu a následné vyvezení rostlin z foliového krytu. Po určité době už foliový kryt nijak nestimuluje růst a vývoj rostlin, ale rostliny jsou nevyspělé, nevyzrálé, nejsou otuženy, a tak je nutné aklimatizovat je ve vnějších podmínkách prostředí. Rostliny se

převezou na úložiště, což je rovná, zpevněná, odvodněná plocha

vybavená závlahovým zařízením, kde se rostliny postupně otuží a dopěstují do požadovaných parametrů. Dle potřeby se na úložišti rostliny přihnojují a chrání před biotickými a abiotickými škůdci. Důležité je zazimování rostlin v zimním období. Dřeviny, které jsou pěstovány v mini-plugách, musí být během roku (po zakořenění a dosažení určité výšky nadzemní části) přesazeny do finálních sadbovačů. Přesazují se ručně na přesazovací lince ve výrobní hale, kam se rostliny převezou na manipulačně-pěstebních rámech z úložiště či foliového krytu a po přesazení se opět odvezou zpět. Přesazením rostlina zesílí v krčku a stimuluje se růst kořenové i nadzemní části rostlin. Nutností při pěstování sadebního materiálu tímto způsobem je závlahový systém, který kdykoli kdy nastane potřeba, dodá dostatek kvalitní vody. Pomocí závlahového systému se i přihnojuje. Po dopěstování rostlin na úložišti přichází na řadu expedice. Sadební materiál je dle objednávek převezen z úložiště do výrobní haly na expediční linku, kde se rostliny třídí a balí do svazků po několika kusech. Svazky rostlin jsou poté umístěny na expediční úložiště (zpevněná plocha se závlahou), kde se kontejnerizují, paletizují a odváží ze školky. Expedice může s výjimkou zimního období trvat celý rok. Hlavním expediční sezónou je však u této technologie podzim, méně již jaro a léto. Výše uvedený popis je pouze rámec technologie, podrobněji je o celé technologii pojednáno v následujícím textu. Technologický postup se může méně či více lišit podle druhu dřeviny, doby pěstování a způsobu využití sadebního materiálu, který je rozdělen na sadební materiál určený pro obnovu lesa a sadební materiál určený pro jiné účely, např. pro zahradnické účely. Sadební materiál určený pro obnovu lesa musí splňovat určité právní normy (parametry sazenic, parametry sadbovačů, provenience) a požadavky zákazníků, sadební materiál pro zahradnické využití musí splňovat pouze požadavky zákazníků. 9

Dřeviny plánované pro pěstování v navrhované školce jsou rozděleny do devíti skupin, které se navzájem odlišují v technologickém postupu pěstování. V jedné skupině jsou dřeviny, které jsou pěstovány stejným způsobem, to znamená, že jsou vysévány ve stejnou dobu a mají stejný postup pěstování ve foliovém krytu a na úložišti. V práci je postupně stručně popsán postup pěstování jednotlivých skupin dřevin, který je dále znázorněn v příloze č.3 (tab. 28). Bližší informace o technologii jsou uvedeny v práci dle osnovy. Nová školka je plánována na objem produkce, který je uveden v příloze č.1 (tab. 26A-C).

Skupiny dřevin dle odlišného postupu pěstování a popis postupu jejich pěstování:

3. 1.

1. skupina: Dub zimní (Quercus petraea) a dub letní (Quercus robur)

Vzorec pěstování: fk1. 1. Předosevní příprava osiva (viz. kapitola 6.4.). 2. Příprava sadbovačů.

Sadbovače QP 24 T/16 umyjeme na mycí lince Javo Cleaner a připravíme je k plnění v přípravně substrátů.

Celkový potřebný počet sadbovačů pro skupinu je 20 834 ks.

3. Namíchání substrátu v míchacím zařízení Logitec MM 15 v přípravně substrátů.

Typ substrátu Listnáče.

Potřeba substrátu pro tuto skupinu je 190 m3.

4. Naplnění sadbovačů substrátem plnícím zařízením Javo Rotofill.

Namíchaný substrát se dávkuje z míchacího do plnícího zařízení pomocí dopravníku na substráty.

Sadbovače dávkuje do plnícího zařízení dávkovač sadbovačů Techmek.

5. Ruční setí žaludů.

Termín výsevu je od 15.11. do 15.12.

Sejeme ve výrobní hale na ruční secí lince, na kterou se sadbovače naplněné substrátem přesunou po dopravníkách přímo z plnícího zařízení.

Do každé buňky naplněných vytlačíme pomocí speciální výtlačné formy jamku do hloubky 3cm, do které vysejeme jeden žalud. Vyseté žaludy zasypeme zásypkou, kterou je pěstební substrát.

Substrát přes zimu nesmí vyschnout, musíme ho udržovat vlhký.

Údaje o výtěžnosti osiva a o počtu osetých sadbovačů jsou uvedeny v příloze č. 4 (tab. 29A). 10

6. Osazení manipulačně-pěstebních rámů sadbovači s vysetým osivem a jejich převoz do foliových krytů.

Na jeden rám můžeme na sebe naskládat 5 vrstev naplněných a nasetých sadbovačů (mezi vrstvy sadbovačů musí přijít např. karton, aby nedošlo k vytlačení jamek do substrátu).

Takto uložené sadbovače na manipulačně-pěstebních rámech převezeme do foliového krytu, kde je rozvrstvíme na další připravené rámy.

Počet osazených manipulačně-pěstebních rámů je uveden v příloze č.4 (tab. 29A).

7. Uložení rostlin ve foliových krytech.

Interval pěstování rostlin ve foliovém krytu je od 15.11. do 15.5. následujícího roku.

Pravidelná závlaha.

Pravidelná kontrola zdravotního stavu semenáčků.

Regulace teploty a vlhkosti vzduchu.

Aplikace pesticidů.

Aplikace hnojiv.

Počet zaplněných foliových krytů je uveden v příloze č. 4 (tab. 29A).

8. Vyvezení manipulačně-pěstebních rámů se sadbovači z foliového krytu na úložiště.

Termín vyvážení je od 15.5. do 15.6.

Úložiště, na které jsou dřeviny vyváženy, je uvedeno v příloze č.5 (tab. 30B).

9. Uložení rostlin na úložišti (obr. 1).

Interval pěstování rostlin na úložišti je od 15.5. do 15.8.


Pravidelná kontrola zdravotního stavu.


Aplikace hnojiv.

10. Převoz rostlin do výrobní haly na expediční linku.

Převoz rostlin na expediční linku je v termínu od 15.8. do 15.5. následujícího roku.

Na expediční linku převážíme ty semenáčky, na které je objednávka, ostatní semenáčky zůstávají na úložišti až do jejich expedice. Pokud rostliny zůstanou na úložišti přes zimu, musí být zazimovány.

Vždy převezeme jen tolik sadbovačů, kolik se stihne za jeden pracovní den zpracovat.

11. Třídění a balení semenáčků na expediční lince.

Třídění a balení bude prováděno ručně. 11

Třídění podle normy.

Neprodejné semenáčky budou kompostovány.

Vyprázdněné sadbovače skladujeme, zničené a znovu nepoužitelné sadbovače připravíme k recyklaci.

Roztříděné rostliny balíme smršťující folií do svazků (obr.2) po 6 kusech a vytvořené svazky umístíme do kartónové krabice Correx. (obr. 3).

12. Převoz prodejných svazků rostlin na expediční úložiště. 13. Uložení semenáčků na expedičním úložišti.

Expediční úložiště slouží k uložení rostlin před jejich odvozem ze školky.


14. Prodej a odvoz semenáčků ze školky (viz. kapitola 9.).

Obr. 1: Uložení manipulačně-pěstebních rámů s pěstovanými rostlinami na úložišti

Obr. 2: Roztříděné rostliny ve smršťující fólii

Obr. 3: Svazky rostlin v kartónové krabici Correx

12

3.2.

2. skupina: Buk lesní (Fagus sylvatica), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa

velkolistá (Tilia platyphyllos), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), javor babyka (Acer campestre), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), habr obecný (Carpinus betulus) a třešeň ptačí (Prunus avium) Vzorec pěstování – fk1. 1. Předosevní příprava osiva (viz. kapitola 6.4.). 2. Příprava sadbovačů.

Pro všechny druhy dřevin ve skupině připravíme sadbovače QP 24 T/16, které umyjeme na mycí lince Javo Cleaner.

Potřebný počet sadbovačů pro všechny dřeviny ve skupině je 63 542 ks.

3. Namíchání substrátu v míchacím zařízení Logitec MM 15 v přípravně substrátu.


Celková potřeba substrátu za skupinu je 579 m3.




5. Ruční síje.

Bukvice vyséváme s klíčkem dlouhým maximálně 1 cm. Do buňky sadbovače uděláme kolíkem otvor pro klíček, do kterého se klíček vloží. Do jedné buňky sadbovače sejeme jednu naklíčenou bukvici.

Obr. 4: Ruční síje naklíčených semen

13

Semena jasanu ztepilého, javoru klenu, javoru mléče, javoru babyky, lípy srdčité, lípy velkolisté, habru obecného jsou vysévána také po jednom naklíčeném semenu do jedné buňky sadbovače (obr. 4). Vysetá semena zasypeme asi 5 mm (dle druhu dřeviny) vrstvičkou perlitu.

Třešně ptačí vyséváme po dvou semenech do jedné buňky sadbovače a zasypeme je 5 mm vrstvičkou perlitu.

Termín setí je od 10.3. do 31.3.

Pořadí setí podle dřevin: 1. Carpinus betulus, 2. Fraxinus excelsior, 3. Acer campestre, 4. Acer platanoides, 5. Tilia cordata, 6. Tilia platyphyllos, 7. Fagus sylvatica, 8. Acer pseudoplatanus, 9. Prunus avium.

Údaje o výtěžnosti osiva a o počtu osetých sadbovačů jsou uvedeny v příloze č.4 (tab. 29A).

6. Osazení manipulačně-pěstebních rámů sadbovači s vysetým osivem a jejich převoz do foliových krytů.

Sadbovače uložíme na rámy pouze v jedné vrstvě a převezeme je do foliového krytu na vysokozdvižných vozících.

Počet osazených manipulačně-pěstebních rámů je uveden v příloze č.4 (tab. 29A).

7. Uložení rostlin ve foliovém krytu.

Termín pěstování rostlin ve foliovém krytu je od 10.3. do 15.5.



Přepichování a vystřihování semenáčků. U síje třešně ptačí v některých buňkách sadbovačů vyklíčí semena obě a v některých buňkách třeba žádné. Je tedy nutné do prázdných buněk přepíchnout klíčící semenáčky z buněk, kde semenáčky vyklíčily oba. Zbylé klíčící semenáčky je nutné vystřihnout.



Aplikace hnojiv. 14

Počet zaplněných foliových krytů je uveden v příloze č.4 (tab. 29A).

8. Vyvezení manipulačně-pěstebních rámů s rostlinami z foliových krytů na úložiště.

Termín vyvážení od 15.5. do 15.6.

Úložiště, na které jsou dřeviny vyváženy, je uvedeno v příloze č.5 (tab. 30A, 30B).

9. Uložení rostlin na úložišti.





Aplikace hnojiv.



Na expediční linku převážíme ty semenáčky, na které je objednávka, ostatní semenáčky zůstávají na úložišti až do jejich expedice. Pokud rostliny zůstanou na úložišti přes zimu, musí být zazimovány.

Vždy převezeme jen tolik sadbovačů, kolik stihneme ze jeden pracovní den zpracovat.


Třídění a balení bude prováděno ručně.


Neprodejné semenáčky budou kompostovány.


Roztříděné rostliny balíme smršťující folií do svazků po 6 kusech, které umístíme do kartónové krabice Correx.

Kartónové krabice s rostlinami uložíme na manipulační rámy a převezeme je na expediční úložiště.





15

3.3. 3. skupina: A) jedle obrovská (Abies grandis), jedle ojíněná (Abies concolor); B) jedle bělokorá (Abies alba),

jedle kavkazská (Abies nordmanniana), jedle

korejská (Abies koreana), jedle Fraserova (Abies fraseri), jedle vznešená (Abies procera), jedle Veitchova (Abies veitchii), jedle sibiřská (Abies sibirica): Vzorec pěstování: A) Abies concolor, Abies grandis: fk1 + k1 B) ostatní druhy jedlí: fk1 + k2 1. Předosevní příprava osiva (viz. kap. 6.4.). 2. Příprava sadbovačů.

Pro Abies nordmanniana, Abies concolor, Abies alba, Abies grandis připravíme sadbovače QP E 150/6.

Pro ostatní jedle připravíme sadbovače QP E 240/6.

Všechny sadbovače musí před plněním projít mycí linkou Javo Cleaner.

Celková potřeba sadbovačů QP E 150/6 je 3889 ks.

Celková potřeba sadbovačů QP E 240/6 je 694 ks.


Typ substrátu Jehličnany II.

Potřebné množství substrátu pro celou skupinu je 26 m3.




5. Setí na automatické secí lince Mosa TO 55.S.


Automatická secí linka navazuje přímo na plnící linku (viz. příloha č. 12, obr. 35).

Sejeme 2 semena do jedné buňky.

Vysetá semena zasypeme 3 až 5 mm vrstvou perlitu.

Údaje o výtěžnosti osiva a o počtu osetých sadbovačů jsou uvedeny v příloze č.4. (tab. 29D).

6. Osazení manipulačně-pěstebních rámů v jedné vrstvě osetými sadbovači a jejich převoz do foliového krytu.

Počet osazených manipulačně-pěstebních rámů je uveden v příloze č.4 (tab. 29D).

16


Interval uložení semenáčků ve foliovém krytu je od 1.3. do 15.8.



Přepichování a vystřihování semenáčků. V některých buňkách sadbovačů vyklíčí více semen a v některých buňkách třeba žádné. Je tedy nutné do prázdných buněk přepíchnout klíčící semenáčky z buněk, kde semenáčků vyklíčilo více. Zbylé klíčící semenáčky je nutné vystřihnout.



Aplikace hnojiv.

Počet zaplněných foliových krytů je uveden v příloze č.4 (tab. 29D).

8. Převoz manipulačně-pěstebních rámů s rostlinami do výrobní haly k přesazení do finálních sadbovačů.

Navezeme jen tolik rostlin, kolik zvládneme za jeden pracovní den přesadit.

9. Příprava substrátu, naplnění sadbovačů substrátem a

přesazení semenáčků

do sadbovačů QP D 60T/12.

Termín přesazování od 15.8. do 7.9. prvního roku pěstování.

Druhy Abies alba, Abies grandis přesadíme ze sadbovače QP E 150/6 do sadbovače QP 24 T/16.

Druhy Abies nordmanniana, Abies concolor přesadíme ze sadbovače QP E 150/6 do sadbovače QP D 60 T/12.

Ostatní jedle přesadíme ze sadbovače QP

E 240/6 do sadbovače QP D 60

T/12.

Sadbovače musíme před naplněním umýt na mycí lince Javo Cleaner.

Do buněk naplněných finálních sadbovačů uděláme jamku speciální formou, která má kolíky o velikosti profilu buňky mini-plugu QP E 150/6 nebo QP E 240/6. Do takto připravené jamky semenáček ručně přesadíme.

Potřebný počet sadbovačů QP D 60 T/12 je 5 208 ks.

Potřebný počet sadbovačů QP 24 T/16 je 10 416 ks.

Potřebné množství substrátu je pro skupinu 156 m3.

Vyprázdněné sadbovače posíláme na mycí linku, umyté sadbovače skladujeme a poškozené připravíme k recyklaci.

17

10. Osazení manipulačně-pěstebních rámů sadbovači se sazenicemi a jejich převoz do foliového krytu.

Interval pěstování rostlin ve foliovém krytu je od 15.8. do 1.3.

Počet osazených manipulačně-pěstebních rámů je uveden v příloze č.4 (tab. 29F).

Počet zaplněných foliových krytů je uveden v příloze č. 4 (tab. 29F).

11. Zazimování rostlin během jejich uložení ve foliovém krytu a na úložišti.

Od 15.10. do 30.3. (ve foliovém krytu do 1.3.) a každý rok, kdy budou sazenice pěstovány ve školce.

Sadbovače položíme z manipulačně-pěstebních rámů na zem a rostliny překryjeme izolační vrstvou např. slámou.

Po

uplynutí

mrazového

období

je

nutné

sadbovače

umístit

zpět

na manipulačně-pěstební rámy a izolační materiál odstranit. 12. Převoz manipulačně-pěstebních rámů se sazenicemi z foliových krytů na úložiště.


Úložiště, na které jsou dřeviny vyváženy, je uvedeno v příloze č.5 (tab. 30F)


Jedle ojíněná a jedle obrovská jsou uloženy na úložišti od 1.3. do 15.8.

Ostatní jedle jsou uloženy na úložišti od 1.3 do 15.8. následujícího roku (dvě vegetační období).

Ze začátku vegetační doby musíme chránit sazenice proti mrazu.




Aplikace hnojiv.



Na expediční linku převážíme ty sazenice, na které je objednávka, ostatní sazenice zůstávají na úložišti až do jejich expedice. Pokud rostliny zůstanou na úložišti přes zimu, musí být zazimovány.

Vždy převezeme jen tolik sadbovačů, kolik stihneme za jeden pracovní den zpracovat.


Třídění a balení bude prováděno ručně. 18


Neprodejné semenáčky kompostujeme.


Roztříděné rostliny balíme smršťující folií do svazků po 12 kusech ze sadbovačů QP D 60 T/12 a po 6 kusech ze sadbovačů QP 24 T/16. Svazky sazenic umístíme do kartónové krabice Correx, uložíme na manipulačněpěstební rámy a převezeme na expediční úložiště.




18. Prodej a odvoz sazenic ze školky (viz. kapitola 9.).

3.4. 4. skupina: Bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), olše šedá (Alnus incana) a topol osika (Populus tremula) Vzorec pěstování: fk 1,5 (foliový kryt 0,5 roku, úložiště 1 rok) 1. Předosevní příprava osiva (viz. kapitola 6.4.). 2. Příprava sadbovačů.

Sadbovače QP 24 T/16.

Celková potřeba sadbovačů pro skupinu je 7 813 ks.

Sadbovače musí být před plněním umyty na mycí lince Javo Cleaner.



Potřebné množství substrátu pro skupinu je 66,5 m3.




5. Osazení manipulačně-pěstebních rámů sadbovači a jejich převoz do foliových krytů.

Na jeden rám můžeme na sebe naskládat až 5 vrstev naplněných sadbovačů.

Mezi vrstvy sadbovačů musí přijít např. karton, aby nedošlo k vytlačení jamek do substrátu. 19

Takto naložené sadbovače na manipulačních rámech převezeme do foliového krytu na vysokozdvižných vozících.

Ve foliovém krytu sadbovače rozvrstvíme na další připravené rámy.

Počet osazených manipulačně-pěstebních rámů je uveden v příloze č. 4 (tab. 29B).

6. Uložení rostlin ve foliovém krytu

Od 20.7. do 30.9.






Aplikace hnojiv.

Počet zaplněných foliových krytů je uveden v příloze č. 4 (tab. 29B).

7. Ruční síje „broadcast“ ve foliovém krytu.

Termín síje je od 20.7. do 30.7.

Osivo smícháme ve vhodném poměru s bílým křemičitým pískem a směs rovnoměrně ručně rozprostřeme po připravených sadbovačích ve foliových krytech. Poměr křemičitého písku a semen musí být takový, aby vysetá směs vytvořila rovnoměrnou vrstvu o tloušťce 1 až 2 mm a přitom bylo v každé buňce sadbovače dostatečný počet klíčivých semen (obr. 5).

Pořadí setí dle dřevin: o Betula pendula, o Alnus glutinosa, o Alnus incana, o Populus tremula.

Je nutné udržovat příznivou vlhkost, a proto vyseté sadbovače překryjeme geotextílií, která vlhkost udrží.

Nutná je pravidelná kontrola, při klíčení semen geotextílii odstraníme.

Údaje o výtěžnosti osiva a o počtu osetých sadbovačů jsou uvedeny v příloze č.4 (tab. 29B). 20

8.

Vyvezení manipulačně-pěstebních rámů s rostlinami z foliových krytů na úložiště.


Úložiště, na které jsou dřeviny vyváženy, je uvedeno v příloze č.5 (tab. 30B, 30C).


Termín pěstování rostlin na úložišti je od 15.9. do 15.8. následujícího roku.

Ze začátku vegetační doby chránit semenáčky proti mrazu.




Aplikace hnojiv.

10. Zazimování rostlin během jejich uložení ve foliových krytech.

Interval zazimování je od 15.10. do 1.3.

Sadbovače položíme z manipulačních rámů na zem a rostliny překryjeme izolační vrstvou např. slámou.

Po

uplynutí

mrazového

období

je

nutné

sadbovače

umístit

zpět

na manipulačně-pěstební rámy a izolační materiál odstranit. 11. Převoz rostlin do výrobní haly na expediční linku. Převoz rostlin na expediční linku je v termínu od 15.8. do 20.5. následujícího roku. Na expediční linku převážíme ty semenáčky, na které je objednávka, ostatní rostliny zůstávají na úložišti až do jejich expedice. Pokud rostliny zůstanou na úložišti přes zimu, musí být zazimovány. Vždy převezeme jen tolik sadbovačů, kolik stihneme za jeden pracovní den zpracovat. 12. Třídění a balení semenáčků na expediční lince. Třídění a balení bude prováděno ručně. Třídění podle normy. Neprodejné semenáčky kompostujeme. Vyprázdněné sadbovače skladujeme, zničené a znovu nepoužitelné sadbovače připravíme k recyklaci. Roztříděné rostliny balíme smršťující folií do svazků po 6 kusech, které umístíme do kartónové krabice Correx.

21

13. Převoz prodejných svazků rostlin na expediční úložiště. 14. Uložení semenáčků na expedičním úložišti. Expediční úložiště slouží k uložení rostlin před jejich odvozem ze školky.



Obr. 5: Síje broadcast

3.5.

5. skupina: Jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia) a jilm horský (Ulmus

glabra) Vzorec pěstování: fk 1,5 (foliový kryt 0,5 roku, úložiště 1 rok). 1. Předosevní příprava osiva (viz. kapitola 6.4.). 2. Příprava sadbovačů.


Celková potřeba sadbovačů pro skupinu je 2 604 ks.

Sadbovače musí být před naplněním umyty na mycí lince Javo Cleaner.

3. Namíchání substrátu míchacím zařízení Logitec MM 15 v přípravně substrátu.



22




5. Ruční síje.


Osivo vysejeme ihned po sběru do připravených sadbovačů v počtu pěti kusů do jedné buňky sadbovače a zasypeme ho 3 mm vrstvou perlitu.

Údaje o výtěžnosti osiva a o počtu osetých sadbovačů jsou uvedeny v příloze č.4 (tab. 29B).

6. Osazení manipulačně-pěstebních rámů sadbovači a jejich převoz do foliového krytu.

Počet osazených manipulačně-pěstebních rámů je uveden v příloze č. 4 (tab. 29B).


Interval uložení rostlin ve foliovém krytu je od 20.5 do 15.8.






Aplikace hnojiv.

Počet zaplněných foliových krytů je uveden v příloze č.4 (tab. 29B).

8. Vyvezení manipulačně-pěstebních rámů se semenáčky z foliového krytu na úložiště.

Termín vyvážení je od 1.8. do 15.8. následujícího roku.

Úložiště, na které jsou dřeviny vyváženy je uvedeno v příloze č.5 (tab. 30B, 30C)

9. Zazimování rostlin během jejich uložení na úložišti.


Sadbovače položíme z manipulačně-pěstebních rámů na zem a rostliny překryjeme izolační vrstvou např. slámou. 23

Po

uplynutí

mrazového

období

je

nutné

sadbovače

umístit

zpět

na manipulačně-pěstební rámy a izolační materiál odstranit. 10. Uložení rostlin na úložišti.

Interval pěstování rostlin na úložišti je od 1.8. do 15.8. následujícího roku.

Ze začátku vegetační doby chránit sazenice proti mrazu.




Aplikace hnojiv.

11. Převoz rostlin do výrobní haly na expediční linku. Převoz rostlin na expediční linku je v termínu od 15.8. do 15.8. následujícího roku. Na expediční linku převážíme ty semenáčky, na které je objednávka, ostatní rostliny zůstávají na úložišti až do jejich expedice. Pokud rostliny zůstanou na úložišti přes zimu, musí být zazimovány. Vždy převážíme jen tolik sadbovačů, kolik stihneme za jeden pracovní den zpracovat. 12. Třídění a balení semenáčků na expediční lince. Třídění a balení bude prováděno ručně. Třídění podle normy. Neprodejné semenáčky kompostujeme. Vyprázdněné sadbovače skladujeme, zničené a znovu nepoužitelné sadbovače připravíme k recyklaci. Roztříděné rostliny balíme smršťující folií do svazků po 6 kusech, které umístíme do kartónové krabice Correx. 13. Převoz prodejných svazků rostlin na expediční úložiště. 14. Uložení semenáčků na expedičním úložišti. Expediční úložiště slouží k uložení rostlin před jejich odvozem ze školky. Pravidelná závlaha. 15. Prodej a odvoz semenáčků ze školky (viz. kapitola 9.).

24

3.6. 6. skupina: Smrk ztepilý (Picea abies), smrk pichlavý (Picea pungens), smrk omorika (Picea omorika), smrk Engelmannův (Picea engelmannii), smrk sivý (Picea glauca), smrk východní (Picea orientalis), smrk Brewerův (Picea breweriana), smrk černý (Picea mariana), smrk sitka (Picea sitchensis), borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice černá (Pinus nigra), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) a modřín evropský (Larix decidua): Vzorec pěstování: fk 0,5 + k1 1. Předosevní příprava osiva (viz. kapitola 6.4.). 2. Příprava sadbovačů.

Pro Picea abies, Pinus sylvestris, Pinus nigra, Pseudotsuga menziesii a Larix decidua připravíme sadbovače QP E 150/6.

Pro Picea pungens, Picea omorika, Picea engelmannii, Picea glauca, Picea orientalis, Picea breweriana, Picea mariana, Picea sitchensis připravíme sadbovače QP E 240/6.

Potřebný počet sadbovačů QP E 150/6 je 16 829 ks.

Potřebný počet sadbovačů QP E 240/6 je 1 302 ks.



Pro Pinus nigra připravíme substrát Jehličnany II, pro ostatní dřeviny substrát Jehličnany I.

Celková spotřeba substrátu Jehličnany I je 100 m3, substrátu Jehličnany II je 2,5 m3.






Pořadí setí dle dřevin: - Picea pungens, - Picea glauca, Picea orientalis, Picea breweriana, Picea sitchensis, Picea mariana, Picea omorika, Picea engelmannii, - Picea abies, - Pseudotsuga menziesii, 25

- Pinus sylvestris, - Pinus nigra, - Larix decidua.

U Picea abies, Picea pungens, Picea omorika, Picea sitchensis, Picea glauca, Picea orientalis, Picea mariana, Picea breweriana, Picea engelmannii,, Pinus sylvestris, Pinus nigra, Pseudotsuga menziesii vyséváme1 semeno do buňky.

U Larix decidua vyséváme 2 semena do buňky.


Údaje o výtěžnosti osiva a o počtu nasetých sadbovačů jsou uvedeny v příloze č.4 (tab. 29D).




Interval uložení semenáčků ve foliovém krytu je od 15.5 do 15.2.

Semenáčky budou celou dobu pod fólií, ale foliové kryty nebudou přes zimní období vytápěny (výjimkou můžou být silné mrazy). Ke konci vegetačního období musí být semenáčky otužovány a to tak, že foliové kryty budou intenzivně větrány a nebude v nich regulována teplota vzduchu.



Přepichování a vystřihování semenáčků. V některých buňkách sadbovačů vyklíčí více semen a některých buňkách třeba žádné. Je tedy nutné do prázdných buněk přepíchnout klíčící semenáčky z buněk, kde semenáčků vyklíčilo více. Zbylé klíčící semenáčky je nutné vystřihnout.



Aplikace hnojiv.


8. Převoz manipulačně-pěstebních rámů do výrobní haly k vyzvednutí rostlin ze sadbovačů a k uskladnění vyzvednutých semenáčků v klimatizovaném skladě. 9. Vyzvednutí semenáčků ze sadbovačů a uskladnění v klimatizovaném skladě.

Termín vyzvedávání rostlin ze sadbovačů je od 15.2. do 30.2.

Termín uskladnění v klimatizovaném skladě je od 15.2. do 30.4. 26

Semenáčky vyzvedneme ze sadbovačů a uložíme je do skladovacích kartónových krabic, které naskládáme do skladovacích kontejnerů.

Skladovací kontejnery se semenáčky uskladníme v klimatizovaném skladě.

Vyprázdněné sadbovače skladujeme, zničené připravíme k recyklaci.

10. Vyskladnění semenáčků a jejich aklimatizace.

Z klimatizovaného skladu vyskladníme jen takový počet semenáčků, kolik jich za jeden pracovní den stihneme přesadit.

Semenáčky určené na přesazení vyskladňujeme s jednodenním předstihem z důvodu aklimatizace semenáčků.

11. Příprava substrátu, naplnění sadbovačů substrátem a přesazení semenáčků do sadbovačů.

Termín přesazování je od 1.4. do 30.4.

Ruční přesazování ve výrobní hale na přesazovací lince.

Do buněk naplněných finálních sadbovačů uděláme jamku speciální vtlačovací formou, která má kolíky o velikosti profilu přesazované buňky sadbovače, a do takto připravené jamky semenáček ručně přesadíme.

Smrku ztepilý přesazujeme do sadbovačů QP 35 T/10.

Ostatní smrky přesazujeme do sadbovačů QP D 60/12.

Pinus sylvestris, Pinus nigra, Pseudotsuga menziesii, Larix decidua přesadíme do sadbovačů QP 24 T/16.


Potřebný počet sadbovačů QP D 60 T/12 je 4 167 ks.


Potřebné množství substrátu Jehličnany I je 881,1 m3 a substrátu Jehličnany II je 23,7 m3.


Vyprázdněné sadbovače skladujeme, zničené připravíme k recyklaci.

Údaje o potřebných počtech sadbovačů a zaplněných manipulačně-pěstebních rámech jsou uvedeny v příloze č. 4 (tab. 29F).

12. Osazení manipulačních rámů sadbovači a jejich převoz na úložiště.

Úložiště, na které jsou dřeviny vyváženy je uvedeno v příloze č.5 (tab. 30D, 30E, 30F).



Ze začátku vegetační doby je nutno chránit sazenice proti mrazu. 27




Aplikace hnojiv.

Úložiště, na které jsou dřeviny vyváženy je uvedeno v příloze č.5 (tab. 30E).


Převoz rostlin na expediční linku probíhá v termínu od 15.8. do 20.5. následujícího roku.

Na expediční linku převážíme ty sazenice, na které je objednávka, ostatní sazenice zůstávají na úložišti až do jejich expedice. Pokud rostliny zůstanou na úložišti přes zimu, musí být zazimovány.





Neprodejné semenáčky kompostujeme.


Roztříděné rostliny balíme smršťující folií do svazků: o Ze sadbovače QP 35 T/10 je svazek tvořen 4 ks sazenic. o Ze sadbovače QP D 60/12 je svazek tvořen 12 ks sazenic. o Ze sadbovače QP 24 T/12 je svazek tvořen 6 ks sazenic.

16. Převoz prodejných svazků rostlin na expediční úložiště. 17. Uložení rostlin na expedičním úložišti.




28

3.7.

7. skupina: Borovice pokroucená (Pinus contorta), borovice kleč (Pinus

mugo), borovice vejmutovka (Pinus strobus), borovice himálajská (Pinus wallichiana), borovice žlutá (Pinus ponderosa), borovice Jeffreyova (Pinus jeffreyi), borovice tuhá (Pinus rigida), borovice drobnokvětá (Pinus parviflora), borovice hustokvětá (Pinus densiflora), borovice osinatá (Pinus aristata) a borovice rumelská (Pinus peuce) Vzorec pěstování: fk1,5 1. Předosevní příprava osiva (viz. kapitola 6.4.). 2. Příprava sadbovačů.

Sadbovače QP D 84 T/11,5.


Potřebný počet sadbovačů pro skupinu je 4 836 ks.


Substrát Jehličnany I.

Potřebné množství substrátu pro skupinu je 54 m3.






Sejeme 2 semena do jedné buňky sadbovače.


Údaje o výtěžnosti osiva a o počtu osetých sadbovačů jsou uvedeny v příloze č.4 (tab. 29D).




Interval pěstování rostlin ve foliovém krytu je od 1.6. do 20.3. následujícího roku.



29

Přepichování a vystřihování semenáčků: V některých buňkách sadbovačů vyklíčí více semen a v některých buňkách třeba žádné. Je tedy nutné do prázdných buněk přepíchnout klíčící semenáčky z buněk, kde semenáčků vyklíčilo více. Zbylé klíčící semenáčky je nutné vystřihnout.



Aplikace hnojiv.


8. Zazimování rostlin během jejich uložení ve foliovém krytu.

Od 15.10. do 30.3.


Po uplynutí mrazového období je nutné sadbovače umístit zpět na manipulačněpěstební rámy a izolační materiál odstranit.

9. Převoz manipulačně-pěstebních rámů se sadbovači na úložiště.


Úložiště, na které jsou dřeviny vyváženy, je uvedeno v příloze č.5 (tab. 30D)


Interval uložení rostlin na úložišti je od 1.3. do 15.8.





Aplikace hnojiv.


Převoz rostlin na expediční linku probíhá v termínu od 15.8. do 20.5. následujícího roku.

Na expediční linku převážíme ty semenáčky, na které je objednávka, ostatní rostliny zůstávají na úložišti až do jejich expedice.





Neprodejné semenáčky kompostujeme. 30


Roztříděné rostliny balíme smršťující folií do svazků po 12 kusech, které umístíme do kartónové krabice Correx.

Kartónové krabice s rostlinami uložíme na manipulačně-pěstební rámy a převezeme je na expediční úložiště.





3.8.

8. skupina: Sazenice buku lesního (Fagus sylvatica), dubu letního (Quercus

robur), dubu zimního (Quercus petraea) Vzorec pěstování: fk0,5 + fk1,5 (po přesazení budou rostliny 0,5 roku ve foliovém krytu a 1 rok na úložišti). 1. Příprava sadbovačů.


Potřebné množství sadbovačů pro skupinu je 10 417 ks.




Potřebné množství substrátu pro skupinu je 115 m3.




4. Výběr vhodných semenáčků.

Vybereme ty semenáčky, které byly vysety do foliového krytu v první otáčce téhož roku, s výškou nadzemní části přes 50 cm.

Vybrané rostliny vyzvedneme ze sadbovačů a připravíme na přesazení.

5. Přesazení semenáčků.

Termín přesazení od 20.6 do 10.7.

Rostliny ručně přesazujeme ve výrobní hale na přesazovací lince. Do buněk naplněných sadbovačů QP 6 T/20 uděláme jamku pomocí speciální vytlačovací 31

formy, která má kolíky o velikosti profilu buňky sadbovače QP 24 T/16, a do takto připravené jamky semenáček přesadíme. 6. Osazení manipulačně-pěstebních rámů sadbovači a jejich převoz do foliového krytu.

Počet osazených manipulačně-pěstebních rámů je uveden v příloze č.4 (tab. 29E).


Interval uložení rostlin ve foliovém krytu je od 20.6. do 20.3. následujícího roku.


Pravidelná kontrola zdravotního stavu sazenic.



Aplikace hnojiv.

Důvodem opětovného uložení přesazených rostlin do foliového krytu je snadnější zakořenění pěstovaných rostlin a zvětšení výškového přírůstu. Foliové kryty budou intenzivně větrány, aby došlo před koncem vegetační doby k otužení rostlin. Rostliny ve foliovém krytu také budou stíněny a v zimním období budou lépe chráněny před mrazy.

Počet zaplněných foliových krytů je uveden v příloze č.4 (tab. 29E).

8. Zazimování sazenic ve foliovém krytu.



Po uplynutí mrazového období je nutné sadbovače umístit na rámy a izolační materiál odstranit.

9. Převoz sazenic z foliových krytů na úložiště.


Úložiště, na které jsou dřeviny vyváženy, je uvedeno v příloze č.5 (tab. 30C).


Od 1.3. do 15.8.





32

11. Převoz sazenic do výrobní haly na expediční linku.

Převoz sazenic na expediční linku probíhá v termínu od 15.8. do 20.5. následujícího roku.

Na expediční linku převážíme ty sazenice, na které je objednávka, ostatní zůstávají na úložišti až do jejich expedice. Pokud rostliny zůstanou na úložišti přes zimu, musí být zazimovány.


12. Třídění a balení sazenic na expediční lince.



Neprodejné sazenice kompostujeme.


Roztříděné rostliny balíme smršťující folií do svazků po 1 až 2 kusech, které umístíme do kartónové krabice Correx.

13. Převoz prodejných svazků rostlin na expediční úložiště. 14. Uložení sazenic na expedičním úložišti.




3.9.

9. skupina: Růže šípková (Rosa canina), růže svraskalá (Rosa rugosa),

kalina tušalaj (Viburnum lantana), kalina obecná (Viburnum opulus), svída krvavá (Cornus

sanguinea), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), trnka obecná

(Prunus spinosa), Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), brslen evropský (Euonymus europaeus), jabloň lesní (Malus sylvestris), hrušeň obecná (Pyrus communis), jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jeřáb muk (Sorbus aria), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Vzorec pěstování: fk1,5 (0,5 roku ve foliovém krytu, 1 rok na úložišti). 1. Předosevní příprava (viz. kapitola 6.4.). 2. Příprava sadbovačů.

Sadbovače QP D 60 T/12. 33

Potřebný počet sadbovačů pro celou skupinu je 4 405 ks.


Substrát Listnáče I.





5. Ruční síje.


Semena jeřábu ptačího, jeřábu muku, jeřábu břeku, jeřábu oskeruše, jabloně lesní, hlohu jednosemenného vyséváme po třech do jedné buňky sadbovače. Semena ostatních dřevin této skupiny vyséváme po čtyřech do buňky sadbovače.

Vysetá semena zasypeme 2 až 5 mm vrstvičkou perlitu. Tloušťka zásypkové vrstvy je závislá na velikosti semena.

Údaje o výtěžnosti osiva a o počtu osetých sadbovačů jsou uvedeny v příloze č.4 (tab. 29C).

Pořadí setí dle dřevin: o Sorbus torminalis, Sorbus domestica, Sorbus aucuparia, Sorbus aria, o Malus sylvestris, Pyrus communis, Prunus spinosa, o Euonymus europaeus, Crataegus monogyna, o Berberis vulgaris, Ligustrum vulgare, Cornus sanguinea, o Viburnum opulus, Viburnum lantana, o Rosa canina, Rosa rugosa.

6. Osazení manipulačně-pěstebních rámů sadbovači a jejich převoz do foliového krytu.

Počet osazených manipulačně-pěstebních rámů je uveden v příloze č.4 (tab. 29C).


Interval pěstování rostlin ve foliovém krytu je od 15.7 do 15.3. následujícího roku.



Regulace teploty a vlhkosti vzduchu. 34

Přepichování a vystřihování semenáčků: V některých buňkách sadbovačů vyklíčí více semen a v některých buňkách třeba žádné. Je tedy nutné do prázdných buněk přepíchnout klíčící semenáčky z buněk, kde semenáčků vyklíčilo více. Zbylé klíčící semenáčky je nutné vystřihnout.


Aplikace hnojiv.

Počet zaplněných foliových krytů je uveden v příloze č.4 (tab. 29C).

8. Převoz na úložiště.


Úložiště, na které jsou dřeviny vyváženy, je uvedeno v příloze č. 5 (tab. 30C).



Ze začátku vegetační doby je nutno chránit rostliny proti mrazu.




Aplikace hnojiv.

10. Převoz rostlin do výrobní haly na expediční linku. Převoz rostlin na expediční linku probíhá v termínu od 15.8. do 20.5. následujícího roku. Na expediční linku převážíme ty rostliny, na které je objednávka, ostatní rostliny zůstávají na úložišti až do jejich expedice. Pokud rostliny zůstanou na úložišti přes zimu, musí být zazimovány. Vždy jen tolik sadbovačů, kolik se stihne ten pracovní den zpracovat. 11. Třídění a balení semenáčků na expediční lince. Třídění a balení bude prováděno ručně. Třídění podle normy. Neprodejné semenáčky kompostujeme. Vyprázdněné sadbovače skladujeme, zničené a znovu nepoužitelné sadbovače připravíme k recyklaci. Roztříděné rostliny balíme smršťující folií do svazků po 6 kusech, které umístíme do kartónové krabice. Kartónové krabice s rostlinami uložíme na rámy a převezeme je na expediční úložiště. 35

12. Převoz prodejných svazků rostlin na expediční úložiště. 13. Uložení semenáčků na expedičním úložišti. Expediční úložiště slouží k uložení rostlin před jejich odvozem ze školky. Pravidelná závlaha. 14. Prodej a odvoz semenáčků ze školky (viz. kapitola 9.).

36

4. STANOVIŠTĚ PRO VYBUDOVÁNÍ ŠKOLKY 4.1. Velikost a současný stav pozemku plánovaného pro vybudování školky Velikost pozemku, na kterém se uvažuje o vybudování školky pro výrobu krytokořenného sadebního materiálu, činí 12,5 hektarů. V současné době hospodaří na celém pozemku společnost Lesoškolky s.r.o., Řečany nad Labem a plocha konkrétně spadá pod školkařské středisko Hlavečník. Kromě jihovýchodní části je celá plocha pozemku rozdělena na několik produkčních ploch, kde je pěstován prostokořenný sadební materiál listnatých dřevin pro účely obnovy lesa. Kulisy, které tvoří větrné bariéry a oddělují jednotlivé produkční plochy, jsou tvořeny z různých druhů dřevin ve stáří do 15 let. V jihovýchodní části plochy se nachází porost vrby jívy ve věku 20 let a o velikosti 0,06 hektarů.V okolí vrbového porostu je půda díky spodní vodě podmáčena. Současný stav a tvar pozemku určeného pro vybudování nové školky pro pěstování krytokořenného sadebního pozemku je znázorněn na leteckých fotografiích (obr. 6 a 7) a na obrázcích v přílohách č.7 (obr. 30) a 8 (obr. 31A, 31B).

Obr. 7: Letecký snímek plochy pro školku Obr. 6: Plocha pro budoucí školku (výřez z ortofotomapy (www.uhul.cz)

4.2. Klimatické poměry Dle Quitta (1975) se lokalita nachází v oblasti teplé T2. Léto je dlouhé, teplé a suché. Přechodné období se vyznačuje velmi krátkým teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatické charakteristiky udává tabulka 2. Průměrné teploty a srážkové úhrny během roku 37

pro danou oblast udává tabulka 3 a klimadiagram (obr. 8). V tabulce 4 je uvedena délka vegetačních období.

Tab. 2: Klimatické charakteristiky dle Quitta (1975) Počet letních dnů

50-60

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více

160-170

Počet mrazových dnů

100-110

Počet ledových dnů

30-40

Průměrná teplota v lednu (°C)

-2 až -3

Průměrná teplota v červenci (°C)

18 - 19

Průměrná teplota v dubnu (°C)

8 -9

Průměrná teplota v říjnu (°C)

7-9

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

90 - 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm)

350 - 400

Srážkový úhrn v zimním období (mm)

200 - 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

40 - 50

počet dnů zamračených

120 - 140

Počet dnů jasných

40 - 50

Při charakteristice klimatických podmínek vycházím z údajů, které mi byly poskytnuty z klimatologické stanice v Radovesnicích II, a to v období od roku 1992 do roku 2002. Klimatologická stanice v Radovesnicích II leží ve výšce 227 m. n. m., na souřadnicích 50°6´19´´ severní šířky, 15°22´16´´ východní délky. Průměrná teplota za celé jedenáctileté období je 9,5°C. Nejteplejším měsícem je srpen. Nejchladnější je leden. Průměrné roční srážky za stejné období činí 637 mm. Nejvydatnější srážky jsou v červenci, nejnižší jsou v lednu. Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou je okolo 40. Délka slunečního svitu činí 1500 až 1550 hodin ročně. Převládá západní (16%) a severozápadní vítr. Bezvětří činilo 31%.

38

Tab. 3: Průměrné teploty a srážky během roku pro dané území Průměrná

Srážky

Měsíc

teplota (°C)

(mm)

I

-0,2

28,0

II

1,5

31,0

III

4,4

44,0

IV

9,5

32,0

V

15,2

68,0

VI

17,5

73,0

VII

19,2

97,0

VIII

19,3

80,0

IX

14,0

61,0

X

9,5

44,0

XI

4,1

36,0

XII

0,0

44,0

Tab. 4: Délka vegetačních období Vegetační období

Počet dní

Velké vegetační období (5°C a více)

258

Hlavní vegetační období (10°C a více)

190

Vegetační léto (15°C a více)

114

45,0

90,0

35,0

70,0

25,0

50,0

15,0

30,0

5,0

10,0

-5,0

I

II

III

IV

V

VI

VII VIII IX

X

XI

měsíc srážky (mm)

průměrná teplota (°C)

Obr. 8: Klimadiagram

39

XII

-10,0

mm

°C

Klimadiagram

4.3. Střety předpokládané stavby s geologickými vlivy V rozsáhlém jižním okolí obce Hlavečník byly v minulosti prováděny průzkumné práce ložiskového charakteru zaměřené na ověření výskytu stavební suroviny – přírodního těženého štěrkopísku. Průzkumy zasahovaly až do prostoru zájmového území. Dle aktuálního registru chráněných ložiskových se zájmové území již nachází mimo prostor s ložiskovou ochranou (Čihák 2001).

4.4. Pedologické poměry území Zájmové území je v katastru nemovitostí vedeno jako orná půda. Z pedologického hlediska jde o zcela rovinaté území, jen velmi nepatrně exponované k jihu. Půdotvorným substrátem oblasti jsou mocnější uloženiny pleistocénu fluviálního a eolitického původu s převážně písčitou půdní zrnitostí. Z hlediska zemědělského využití jde tedy o půdy s nejnižší přirozenou úrodností (Čihák 2001).

4.5. Hydrologické poměry a ochranný režim vod (Čihák 2001) Povrchové vody:

Ochranný režim území: bez ochrany.

Hydrologické pořadí a příslušnost povodí: 1 – 03 – 04 – 077 – povodí Černé strouhy.

Ochranný režim povrchových vod: bez ochrany.

Oblast hygienické ochrany: bez ochrany.

Podzemní vody:

Ochranný režim území: bez ochrany.

Ochranný režim podzemních vod: bez ochrany.

Oblast hygienické ochrany: bez ochrany.

4.6. Zeměpisná poloha, dopravní dostupnost a obslužnost Území plánované pro školku je ideálně situované, umístěné do středu České Republiky. Nachází se na hranici Středočeského a Pardubického kraje asi 0,5 km od obce Hlavečník směrem na obec Krakovany, 20 km východně od Kolína a 35 km západně od Pardubic. Zeměpisná poloha pozemku je 50°4´6´´ severní šířky a 15°25´6´´ východní délky. Školka přímo sousedí se silnicí druhé třídy, není tu žádný problém, který by zamezoval příjezdu jakéhokoliv dopravního prostředku do školky.

40

4.7. Vlastnický vztah Pozemek určený pro vybudování školky je celý až na jeden hektar vlastněn firmou Lesoškolky s.r.o. Před zahájením výstavby je nutné zbývající parcely dokoupit nebo vyměnit, protože pouštět se do tak investičně nákladného projektu na cizím pozemku je velice riskantní.

4.8. Úprava terénu a odvodnění plochy školky Prvním krokem úpravy terénu je ukončení produkce prostokořenného sadebního materiálu na zájmovém území. Plocha školky by se měla udržovat nezaplevelená. Vrbový porost v jihovýchodní části školky je třeba celý vymýtit. Ne, že by nějak prostorově omezoval vybudování nové školky, ale semena vrby jívy by pravidelně hojně zaplevelovala celý areál navrhované školky. Stejně jako vrbový porost je nutné vymýtit i již založené kulisy, které nezapadají do infrastruktury nové školky. Na zamokřeném místě v jihovýchodní části je vhodné uvažovat o vyhloubení přírodního jezírka a založení lesoparku, jak je naznačeno příloze č. 8 (obr. 31A, 31B). V jezírku by se akumulovala přebytečná voda a omezily by se problémy s podmáčením půdy. Zároveň by bylo možné jezírko využít jako rezervní zásobárnu vody. Zájmové území se nalézá na lokalitě s poměrně vysokou hladinou pozemních vod a navíc budou pěstované rostliny pod intenzivní závlahou. Z toho důvodu je v tomto případě odvodnění plochy školky velice důležité, protože by jinak docházelo k převlhčení půdního profilu a na úložištích i ve foliových krytech by stagnovala voda. Odvodnění bude zajištěno dodavatelsky firmou, která zajistí vypracování projektu a následnou realizaci odvodnění.

Požadavky investora na odvodnění pozemku:

Odvodnění podzemním drenážním systémem.

Pozemek bude odvodněn pod všemi úložišti, foliovými kryty, budovami, cestami a venkovními skladovacími prostorami. Celkem se bude jednat o 8,25 hektarů.

Přebytečná voda bude odváděna do zásobní nádrže situované do jižní části školky (viz. příloha č.8, obr. 31A, 31B). Celé zájmové území je mírně skloněno k jihu, tak by úprava sklonu terénu neměla být technicky a finančně náročná.

Ostatní nevyužívané plochy (viz. příloha č.8, obr. 31A, 31B) areálu školky se budou udržovat zatravněné a v případě potřeby mohou být rychle převedeny do produkce krytokořenného sadebního materiálu. 41

5. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ŠKOLKY 5.1. Foliové kryty Foliové kryty jsou nezbytnou součástí technologie pěstování krytokořenných sazenic na vzduchovém polštáři. Umožní vytvoření optimálních podmínek ke klíčení, rychlejšímu odrůstání pěstovaných rostlin a zkrátí se doba pěstování. Dalšími výhodami jsou

větší

výtěžnost osiva, nezávislost na přírodních podmínkách a částečná ochrana proti biotickým škůdcům. Naproti tomu je nutná intenzivnější ochrana proti houbovým patogenům, bezpodmínečná technologická kázeň, každodenní a celodenní dozor (Mauer 1999)

Při pěstování sadebního materiálu ve fóliovnících musíme dodržet tyto biologické předpoklady (Mauer 1999): Teplota vzduchu Optimum 10 až 25°C. V době klíčení a v prvních fázích vývoje klíčních rostlin by teplota neměla přesáhnout 25°C, později nesmí přesáhnout 35°C. Pod 0°C a nad 40°C je fotosyntéza nulová. Teplota půdy Optimum 17 až 25°C, limity růstu kořenů od 5 do 30°C. Světelná intenzita Optimum 25 až 35kL (což je nižší intenzita než za jasného slunečního dne), dostačující je i 10kL. Zásobení substrátu a rostlin vodou I krátkodobé snížení vlhkosti substrátu má za následek snížení fotosyntézy. Kolísání vlhkosti substrátu může vyvolat zastavení růstu rostlin. Růst kořenů se zastavuje při klesnutí vlhkosti substrátu pod 20%. Při větší jak 90 % vlhkosti dochází k zastavení růstu nadzemní části i kořenového systému, může dojít k hnilobám, houbovým chorobám a k nepřirozenému vývoji architektoniky kořenového systému. Optimální vlhkost substrátu Při klíčení se zásypkou 35 - 60%, bez zásypky 25 - 35%. Pro růst semenáčků 60 - 80%. Relativní vzdušná vlhkost Optimum 70 - 90%, při snížení pod 50% se výrazně snižuje fotosyntéza i při dostatečném zásobení substrátu vodou.

42

Technické požadavky na foliový kryt: Konstrukce, tvar, velikost a dno foliového krytu K zajištění plánované produkce sadebního materiálu v navrhované školce se musí postavit dvacet jednotunelových foliových krytů o délce 64 m, šířce 10 m a průjezdné výšce min. 2,5 m. Konstrukce foliového krytu musí být kovová, žárově zinkována pro zajištění maximální životnosti. Boční stěny budou do výšky min. 1,8 m kolmé. Konstrukce střechy by měla být taková, aby přes zimu minimalizovala negativní účinky sněhu. Ve střešní konstrukci musí být dostatečný počet a velikost větracích oken, aby bylo zajištěno dokonalé větrání v období letních měsíců. Foliový kryt bude průjezdný z obou stran, na každém čelu musí být vybaven vraty o průjezdné výšce 2,5 m a šířce min. 4 m. Konstrukce foliového krytu musí být pevně zakotvena do země pomocí betonových patek. Celá část školky, ve které budou postaveny foliové kryty, musí být odvodněna a kolem foliových krytů zpevněna kamennou drtí o frakci 4-8 mm. Celá plocha dna foliových krytů je třeba zpevnit zámkovou dlažbou, a to z důvodu snadnějšího pojezdu mechanizačních prostředků.

Závlaha ve foliovém krytu: Závlahou se zajistí optimální vlhkost substrátu a optimální vzdušná vlhkost. Nutná je zcela rovnoměrná zálivka. Při závlaze může být použita pouze voda chemicky nezávadná a bez mechanických příměsí. Musí být zajištěna filtrace, aby nedocházelo k ucpání trysek. Kalkulace spotřeby vody je 60 m3 . ha-1 . den-1 + 30% na účelovou závlahu. Foliový kryt bude vybaven stabilním závlahovým zařízením s nadhlavovou konstrukcí (viz. kapitola 5.3.)

Větrání a stínění Větrání a stínění je nutné v období letních měsíců, kdy teplota vzduchu a světelná intenzita ve foliovém krytu může vystoupat nad optimální mez a může způsobit škody. Větrání zajistíme větracími okny ve střešní konstrukci a přes vrata v čelech foliového krytu. Ke stínění použijeme stínící síť, která bude natažena na vnitřní konstrukci foliového krytu.

Vytápění Vytápění je nutné k udržení stabilní teploty ve foliovém krytu, hlavně v jarních měsících. Všechny foliové kryty budou osazeny plynovými teplovzdušnými kotli, ze kterých bude teplý vzduch veden pomocí fóliového rukávce umístěného po celé délce horní části foliového krytu. Teplý vzduch bude volně stékat po stěně foliového krytu k pěstovaným rostlinám (www.tubusrymarov.com). 43

Folie Kvalita a vlastnosti folie výrazně ovlivňují kvalitu produkce. Folie ovlivňuje tepelné, světelné poměry a spektrální složení světla. Musíme tedy vybrat takový druh folie, která bude pro naše účely vhodná a odzkoušená (Mauer 1999). Foliové kryty budou vytápěny, budou uskutečněny dva výsevy během roku, a tak by k udržení stabilních podmínek nestačila pouze jedna vrstva folie (Mauer 1999). V tomto případě se použijí dvě vrstvy folie, mezi něž bude neustále vháněn vzduch pomocí ventilátorů. Vzduchová vrstva bude stále napínat vrstvy tak, že nebudou poškozovány ani nejsilnějšími větry (www.tubusrymarov.com).

Orientace foliových krytů bude ve směru sever – jih, kdy bude lépe využito sluneční záření (Mauer 1999)

Koordinaci větrání, topení, dofukování dvojité fólie, závlahy, snímání teploty a vlhkosti vzduchu ve foliovém krytu za účelem udržení stabilních podmínek ve foliovém krytu zajistíme instalací řídící jednotky. Tato řídící jednotka ovládá veškeré funkce foliového krytu na základě vyhodnocení hodnot snímaných uvnitř (teplota, vlhkost, čas) a vně (déšť, síla větru) foliového krytu. Vnější hodnoty snímá meteorologická stanice, která je součástí řídící jednotky (www.tubusrymarov.com).

Zmíněným technickým požadavkům odpovídá foliový kryt od firmy ROVERO, typ 960 S (obr. 9). Orientační cena pro tento model s dvojitou nafukovanou folií a střešní ventilací ovládanou motorem je u délky nad 50 metrů 900 Kč.m-2.

Obr. 9: Jednotunelový foliový kryt Rovero 960 S (www.foliak.cz)

Do jednoho navrženého foliového krytu uložíme 200 manipulačně-pěstebních rámů (5 řad po 40 rámech). Umístění foliových krytů ve školce je znázorněno v příloze č. 8 (obr. 31A, 31B) a 9 (obr. 32). Uspořádání manipulačně-pěstebních rámů ve foliovém krytu je znázorněno v příloze č. 44

10 (obr. 33). Schéma zaplnění foliových krytů během prvního a druhého výsevu v roce je naznačeno v příloze č. 6 (tab. 30A, 30B).

5.2. Úložiště Úložiště slouží k dopěstování krytokořenných sazenic nebo poloodrostků a pro otužení (aklimatizaci) krytokořenných semenáčků vypěstovaných ve foliových krytech (Mauer 1999). K zajištění plánované produkce sadebního materiálu je nutné na úložiště vyčlenit 3,648 ha volné plochy. Plocha úložišť se rozčlení na 7 částí, úložiště A, B, C, D, E, F, G a H. Umístění jednotlivých úložišť ve školce je znázorněno v příloze č.8 (obr. 31A, 31B). Manipulačněpěstební rámy se budou na úložištích ukládat vždy ve dvojřadách ve směru východ - západ, rámy budou ukládány kratší stranou ve směru řad. Mezi dvěmi dvojřadami povede ulička o šířce 0,4 m, sloužící pro rozvody závlahy a ošetřování pěstovaných rostlin. Schéma úložiště a uspořádání manipulačně-pěstebních rámů na úložištích je uvedeno v příloze č. 11 (obr.34). Úložiště A, B, C a D mají jednotlivě rozměry 95 m x 60 m a kapacita jednoho úložiště je 2 000 manipulačně pěstebních rámů (50 řad po 40 rámech). Úložiště E a F mají každé rozměry 114 m x 60 m. Kapacita jednoho úložiště je 2 400 manipulačně-pěstebních rámů (60 řad po 40 rámech). Úložiště G a H slouží jako rezervní úložiště, kam budou přemisťovány ještě neprodané rostliny. Za ideálních odbytových podmínek budou tato úložiště prázdná. Úložiště G má rozměry 19 m x 60 m. Kapacita tohoto úložiště je 400 rámů (10 řad po 40 rámech). Úložiště H má rozměry 43 x 60 metrů a kapacitu 880 manipulačně-pěstebních rámů (22 řad po 40 rámech). Na určitém úložišti bude vždy pěstován určitý druh dřeviny (příloha č.5, tab. 30A-F), a to zejména z důvodu hnojení a ochrany rostlin. Dále nesmí dojít k tomu, aby byla na úložišti ukládána střídavě různá stádia vývoje dřeviny. Vždy na část úložiště budou uloženy rostliny stejně staré se shodnou výškou, protože různě staré a vyvinuté rostliny vyžadují rozdílnou závlahovou dávku.

Požadavky na úložiště:

Na úložištích nesmí stagnovat voda, úložiště musí být vyspádována a přebytečná voda musí být odvedena podzemní drenáží do zásobní nádrže a opět využita pro závlahu.

Celá plocha úložiště bude celoplošně zpevněna kamennou drtí (velikost frakce 4 až 8 mm) 45

Po celé ploše úložišť musí být vybudována stabilní závlaha.

Po celou dobu je nutné plochu úložišť a jejich okolí udržovat bez plevelů a odstraňovat z povrchu organickou hmotu.

5.3. Závlahový systém Závlahový systém musí zajistit dostatek kvalitní vody kdykoliv nastane potřeba. Pěstební substrát totiž nesmí v žádném případě vyschnout, protože po přeschnutí substráty těžko vodu nabírají a je zdlouhavé je opět provlhčit. Voda určená k závlaze se bude čerpat do vodní zásobní nádrže z vrtu (studně) ve školce. Zásobní nádrž na vodu musí mít takovou kapacitu, aby pojala množství vody spotřebované za 4 dny plného provozu závlah (viz. kalkulace spotřeby vody ve školce). Důležitou součástí každého závlahového systému je i kvalitní filtrace, která zabrání ucpání trysek nečistotami a odfiltruje semena plevelů. Závlahový systém musí umožnit aplikaci kapalných hnojiv. Zařízení, které se tomuto účelu používá, je proporcionální dávkovací čerpadlo DOSATRON (obr. 20). Lze ho do systému jednoduše samostatně zapojit. K dostání je několik typů rozdělených podle hodinového průtoku vody (web.telecom.cz/varisco). Závlahový systém bude regulován časovými spínači a napojen na řídící jednotku. Vybudování závlahového systému bude zajištěno dodavatelsky firmou specializující se projektováním a montáží závlahových zařízení. Firma poskytne kompletní a optimální řešení požadavků investora. Vyprojektuje, dodá nejkvalitnější závlahový systém, provede montáž a samozřejmě předá praktické zkušenosti s používáním závlahového systému včetně zajištění záručního a pozáručního servisu. Do foliových krytů i na úložiště bude vyprojektováno stabilní závlahové zařízení, které je na rozdíl od mobilního závlahového zařízení podstatně levnější. Provoz, údržba a případné opravy jsou jednoduše zvládnutelné. Výhodou je také využitelnost stabilního závlahového zařízení při účelových závlahách (osvěžující postřiky, lze eliminovat do určité míry negativní účinky mrazu). Nevýhodou může být nerovnoměrná zálivka.

Požadavky na závlahu ve foliových krytech:

Závlahové zařízení stabilní s nadhlavovou konstrukcí, umožní doplňkovou i účelovou závlahu s co nejrovnoměrnější zálivkou.

Intenzita závlah maximálně 3 mm.hod.-1 (Mauer 1999).

Závlahový interval – kdykoliv nastane potřeba (Mauer 1999). 46

Rozvody vody musí být z umělé hmoty, protože jinak dochází ke korozivním účinkům kapalných hnojiv (Mauer 1999).

Závlaha musí mít krátké náběhové časy, z trysek nesmí odkapávat voda (Mauer 1999).

Kalkulace spotřeby vody 60 m3.ha-1.den-1.

K závlaze ve foliových krytech se použijí mikrotrysky MICRO JETS. Mají velkou variabilitu průměrů a intenzity zalévání. Pracují při nízkém tlaku 1 – 3 bar. Jsou vyrobeny z termoplastů, které jsou stabilizovány a chráněny před působením atmosférických vlivů, slunečních paprsků, chemikálií a odolávají vysokým teplotám ve foliových krytech. K výhodám mikrotrysek patří úspora vody, hnojiv, energie a všechny díly jsou snadno vyměnitelné. Pro správné fungování trysek Microjets se musí vždy používat filtrovaná voda (www.jerabek.nymbursko.com).

Požadavky na závlahu úložišť:

Závlahové zařízení stabilní s rozvody uloženými na úložišti v uličkách řad manipulačně – pěstebních rámů..

Závlahový interval – kdykoliv nastane potřeba (Mauer 1999).

Rozvody vody musí být z umělé hmoty, protože jinak dochází ke korozivním účinkům kapalných hnojiv (Mauer 1999).

Kalkulace spotřeby vody 100 m3.ha-1.den-1.

Intenzita závlah 3 až 5 mm.hod.-1.

Kalkulace spotřeby vody ve školce Plánovaná spotřeba vody v umělých krytech: Kalkulace spotřeby vody je 60 m3.ha-1.den-1 + 30 % na účelovou závlahu. Plocha, kterou zabírají foliové kryty je 1,28 ha. Doba pěstování rostlin v umělých krytech je 260 dní. Roční plánovaná spotřeba vody ve foliových krytech činí 19 968 m3 za rok.

Plánovaná spotřeba vody na úložištích: Kalkulace spotřeby vody je 100 m3.ha-1.den-1. Celková plocha úložišť je 3,78 ha. Doba nutnosti závlahy na úložišti je 260 dní. Roční plánovaná spotřeba vody na úložištích činí 98 280 m3.

47

Dle Mauera (1999) musí být minimální zásoba vody v zásobní nádrži na 4 dny plného provozu závlah, což je 1 800 m3. Na tuto kapacitu musí mít zásobní nádrž tyto rozměry: hloubka 2 m, délka 47 m, šířka 22 m, boční sklon stěn 1 : 1. Zdrojem vody pro zásobní nádrž bude vrt nebo více vrtů, podle toho jaké množství vody bude jeden vrt dávat. Zásobní nádrž bude vytvořena tak, že se část profilu nádrže vyhloubí do země a z vybraného zemního materiálu se kolem nádrže vytvoří hráz. Díky tomu se nádrž nemusí hloubit do hloubky dvou metrů a přebytečná zemina se využije. Hráz se dokonale utuží a upraví se sklon břehu. Přes takto vytvořenou nádrž se položí vrstvy geotextílií, které udrží potřebné množství vody.

5.4. Výrobní hala Budova výrobní haly se bude skládat ze čtyřech částí, a to z přípravny substrátu, z vlastní výrobní haly, manipulační části výrobní haly a z kanceláří a sociálního zázemí pro zaměstnance. Navrhované rozměry celé výrobní haly jsou: délka 40 metrů, šířka 20 metrů, minimální výška 5 metrů. Do všech částí výrobní haly musí být přiveden elektrické proud, voda a plyn. Výrobní hala musí být dostatečně osvětlená a úsporně vytápěná (do 15°C). Budova výrobní haly by měla být kromě kanceláří a sociálního zázemí zaměstnanců jednoduché nezděné konstrukce s betonovou podlahou. Část výrobní haly, kde budou umístěny kanceláře a sociální zázemí zaměstnanců, bude dvoupatrová a měla by být zděná, vhodná pro obývání lidmi. Schéma výrobní haly je v příloze č.12 (obr. 35).

5.4.1. Přípravna substrátu Pěstební substrát bude ve školce vyráběn mícháním nakoupených komponentů, proto je nutná dostatečná kapacita přípravny substrátu a potřebné vybavení k přípravě substrátu. Přípravna substrátů bude umístěna přímo ve výrobní hale, a bude se v ní nejen substrát míchat, ale bude se zde i plnit do sadbovačů. Bude zde umístěna i myčka sadbovačů. Přípravna substrátů musí být od ostatních prostor ve výrobní hale oddělena přepážkou z důvodu hlučnosti a prašnosti při přípravě substrátu a plnění sadbovačů.

Vybavení přípravny substrátu: Dávkovací zásobník rašeliny Logitec Big Bale Dosage Bunker DB 40 (obr. 10) (www.logitecplus.com) Je hlavně využíván k automatickému zpracování big-bale balení rašeliny. Celé balení rašeliny big-bale se vloží do dávkovacího zásobníku DB 40, který automaticky dávkuje rašelinu původní struktury a objemu do míchacího zařízení. 48

Rozměry stroje při práci: délka 3 m, šířka 1,66m, výška 3 m. Elektrické připojení: 400V, 50-60 Hz/ 3 fáze.

Obr. 10: Dávkovací zásobník rašeliny Logitec Big Bale DB 40 (www.logitecplus.it)

Míchací zařízení Logitec MM 15 (obr. 11) (www.logitecplus.com) Toto zařízení slouží k přípravě substrátu požadovaného složení. Rašelina je do míchacího zařízení dodávána přes násypku z dávkovacího zásobníku DB 40, ostatní složky substrátu a voda jsou do míchačky dodávány ze zásobníků, které jsou součástí míchacího zařízení MM 15. Celý proces dávkování je řízen počítačem a všechny složky substrátu jsou dokonale promíchány v horizontálně umístěném mísícím bubnu. Po promíchání je výsledný produkt dávkován na dopravní pásy, které dopraví substrát k plnícímu zařízení. Kapacita míchacího zařízení je 1 m3, doba míchání jedné dávky je 3 až 5 minut. Míchací zařízení má takovou výkonnost, že zajistí zásobování substrátem obě plnící zařízení Javo Rotofill současně. Elektrické připojení: 400V, 50-60 Hz/ 3 fáze.

Dávkovač sadbovačů Techmek Unstacker (obr.12) (www.techmek.it) Zařízení odděluje naskládané sadbovače a posílá je do plnícího zařízení. Je flexibilní a vhodný pro různé typy sadbovačů.

Obr. 11: Míchací zařízení Logitec MM 15 (www.logitecplus.it)

Obr. 12: Dávkovač sadbovačů Techmek Unstacker (www.techmek.it)

49

Plnící zařízení Javo Rotofill (obr. 13) (www.javonl.com) Ideální zařízení pro plnění sadbovačů různých druhů, které zaručuje rovnoměrné plnění a zhutnění substrátu v sadbovačích. Naplněné sadbovače jsou nakonec očištěny rotujícími kartáči. Všechna nastavení stroje jsou velice jednoduchá a rychlá. Výkonnost stroje závisí na nastavení rychlosti plnění sadbovačů, od 700 do více než 2 000 sadbovačů za hodinu. Rozměry: Délka 3,1m, šířka 2,1 m, výška 1,75 m. Elektrické připojení: 380 V, 50 Hz / 3 fáze.

Mycí linka na sadbovače Javo flat/trays Cleaner (obr. 14) (www.javonl.com) Vhodná pro všechny druhy sadbovačů, snadné ovládání s téměř nulovou údržbou. Výkonnost přibližně 600 sadbovačů/hodinu.

Obr. 13: Plnící zařízení Javo Rotofill

Obr. 14: Mycí linka Javo flat/tray Cleaner

5.4.2. Vlastní výrobní hala Zde se soustředí výrobní činnosti jako je setí, přesazování a příprava sadebního materiálu k expedici. Musí zde být vytvořeny takové podmínky pro práci, aby bylo dosahováno co nejefektivnější výroby. Vlastní výrobní hala je oddělena přepážkou od přípravny substrátů i od manipulační části výrobní haly, a to z důvodu hygieny práce. Návrh výrobní části výrobní haly včetně zakreslených výrobních linek a jejich součástí je naznačeno v příloze č.12 (obr. 35). Rozměry vlastní výrobní haly jsou 12,5 x 20 metrů.

Vybavení vlastní výrobní haly: Automatický secí stroj Mosa TO55.S (obr. 15) (www.mosasrl.it) Malý secí stroj s mnoha funkcemi. Celý proces setí je ovládán počítačem, na kterém je možné nastavit všechny funkce, jako je např. setí více semen do jedné buňky, rychlost setí atd. Paměť počítače umožňuje nastavit program setí na 99 různých sadbovačů. 50

Tento secí stroj je určen pro setí semen s velkou variabilitou velikosti a tvaru. Princip setí je ten, že secí jehlice, které jsou na pohybujícím se rameni, nasají semena a umístí ho do příslušné buňky. Na jednom rameni je stejný počet secích jehlic, které jsou v takovém rozestupu, aby osely jednu řadu buněk v sadbovači. Pro každý typ osévaného sadbovače a každý druh setého semena je nutné pořídit vhodné rameno se secími jehlicemi. Elektrické připojení: 380 V, 50 Hz / 3 fáze.

Obr. 15: Automatický secí stroj Mosa TO55.S

Zasypávací zařízení Mosa VP 1200 (www.mosasrl.it) Navazuje na secí stroj Mosa TO 55.S a zasypává vysetá semena v požadované vrstvě. Zásypkou může být perlit, vermiculit, korek či hrubozrnný písek. Elektrické připojení: 380 V, 50 Hz / 3 fáze.

Stoly na ruční přesazování, setí, třídění a balení rostlin Jednoduché dřevěné stoly s deskou stolu a rozměrech 200 x 150 cm a s výškou 110 cm, pokud budou dělníci při práci stát, 70 cm při práci v sedě. Můžou u něj pracovat čtyři pracovníci.

Dopravníky sadbovačů a sadebního materiálu Využity budou dva typy, dopravníky pásové s pohonem a dopravníky válečkové bez pohonu.

51

Dopravník na dopravu substrátu Tento dopravník zajistí přísun namíchaného substrátu z míchacího zařízení do zásobníku plnícího zařízení.

5.4.3. Manipulační část výrobní haly Do této části výrobní haly vjíždí manipulační technika a odváží sadbovače na manipulačně-pěstebních rámech od výrobních linek nebo přiváží sadební materiál k výrobním linkám. Výrobní hala je v této části průjezdná příčně z obou stran. Rozměry manipulační části výrobní haly jsou 5,5 x 20 metrů (příloha č.12, obr. 35).

5.4.4. Kanceláře a sociální zázemí pro zaměstnance Návrh kanceláří a sociálního zázemí je naznačen v příloze č.12 (obr. 35). Tato část je složena ze dvou podlaží o šířce 20 m a délce 9,5 m. V prvním podlaží jsou umístěny kanceláře pro řídící pracovníky, stravovací místnost, šatna, umývárna a toalety pro manuálně pracující pracovníky. Ve druhém podlaží je situována laboratoř a obytné prostory pro sezónní pracovníky.

5.4.5. Laboratoř Laboratoř bude vybavena pro zjišťování kvality osiva a pro ověřování kvality substrátů. Vede typického vybavení laboratoří jako je mikroskop, laboratorní sklo, přesné váhy by neměl chybět digitální vlhkoměr, stůl na zjišťování klíčivosti a energie klíčení osiva, zařízení na zjišťování acidity a elektrické vodivosti substrátů.

Digitální vlhkoměr – Sartorius MA 45 (www.sartorius.sk) Přesnost 0,001 g, čitelnost na 0,01 %, rozsah teplot od 40 do 230 °C. Měřením zjistíme vlhkost v % a procento sušiny.

Laboratorní

stůl

na

zjišťování

klíčivosti

BCC

GERMINATION

TABLE

(www.bccab.com) Toto zařízení je Jacobsenova typu a slouží k zjišťování kvality osiva. Vytváří vhodné podmínky potřebné ke spolehlivému vyklíčení rostlin. Na stole jsou umístěna semena na filtračním papíře, který je neustále zvlhčován a teplota je řízena zahříváním a ochlazováním cirkulující vody, která zvlhčuje filtrační papíry. K zamezení nadměrnému vypařování jsou filtrační papíry s testovaným osivem přikryty krytem zvonovitého tvaru. 52

Technická data: Rozměry stolu: délka 1,95m, šířka 0,8m, výška 1,755m. Rozsah teplot od 10 do 35 °C Počet klíčidel 140 až 160 kusů. Elektrická přípojka 230 V, 50Hz, 1000 W.

5.5. Klimatizovaný sklad pro skladování sadebního materiálu Typově se bude jednat o sklad s tzv. přímým (aktivním) chlazením. Vzduch je ochlazován bezprostředním stykem se zdrojem chladu, tj. výparníky umístěnými uvnitř skladovacích prostorů. Vzhledem k tomu, že povrch výparníků je poměrně malý, účinné ochlazování vzduchu a jeho rovnoměrné rozptylování do celého prostoru skladu vyžaduje nucenou cirkulaci ventilátory, umístěnými zpravidla přímo ve výparnících (Dušek 1997). Ve skladu musí být také nainstalován zvlhčovač vzduchu, který zajistí vysokou relativní vzdušnou vlhkost. Teplota skladování bude -2 až 2 °C, relativní vzdušná vlhkost nad 98 % (Dušek 1997). Sklad se rozdělí do třech samostatně klimatizovaných částí o rozměrech 8 x 19 metrů. Bude využíván pro krátkodobé skladování semenáčků jehličnatých dřevin určených k přesazení, ke krátkodobému skladování rostlin připravených k expedici, ke skladování choulostivého sadebního materiálu přes jedno zimní období a ke skladování listnatých druhů dřevin připravených k jarní expedici. Sadební materiál v tomto skladu bude uložen ve speciálních kovových stohovatelných kontejnerech o rozměrech (délka x šířka x výška) 1,8 x 1,4 x 1,41 metrů, které jsou žárově zinkovány (obr. 16). Rostliny připravené k prodeji budou ve svazcích, takže budou ukládány do kontejnerů naležato, aby bylo ušetřeno co nejvíce prostoru. Semenáčky jehličnatých dřevin určené k přesazení budou nejprve uloženy do kartónových krabic a až ty budou uloženy do kontejnerů. Naplánování tohoto skladu má několik funkcí. Sadební materiál se udrží až do přesazení či expedici ve vegetačním klidu; nebude poškozen pozdními mrazy na úložištích; bude převedena část práce z jarního období na zimní; uvolní se foliové kryty, úložiště a sadbovače pro první jarní síje. Rozměry skladu: 25 x 19 metrů, výška 5 metrů.

53

Obr. 16: Stohovatelné kontejnery pro skladování sadebního materiálu v klimatizovaných skladech

5.6. Haly a klimatizované sklady pro zpracování osiva a jejich vybavení Navrhované schéma klimatizovaných skladů a hal pro zpracování a skladování osiva je zakresleno v příloze č.12 (obr. 35).

5.6.1. Klimatizovaný sklad pro studené stratifikace a pro krátkodobé skladování žaludů Teplota vzduchu musí být nastavitelná v rozpětí 0 až 5 °C, vlhkost vzduchu nad 95 %. Typově se bude jednat o klimatizovaný sklad s přímým chlazením. Z důvodu hromadění chladnějšího vzduchu u dna skladu zde musí být umístěny ventilátory, které vzduch rovnoměrně rozptýlí do celého prostoru. Do skladu také musíme nainstalovat zvlhčovač vzduchu. Do klimatizovaného skladu nainstalujeme regály, na které budou ukládány přepravky s osivem. Velikost skladu: délka 4,5 m, šířka 2,1 m, výška 2,5 m. Skladování žaludů: Žaludy se ve skladě krátkodobě uskladní od sběru (říjen) do výsevu (nejpozději do poloviny prosince). Teplota vzduchu musí být v rozmezí od 0 do 3 °C. Relativní vzdušná vlhkost nesmí klesnout pod 95 % (Hoffmann a kol. 2005) Studená fáze stratifikace: Studená fáze stratifikace bude prováděna v období od poloviny prosince do začátku října, tedy v období, kdy v klimatizovaném skladě nebudou uskladněny žaludy. Při studené stratifikaci musí být ve skladě teplota vzduchu od 3 do 5 °C a vysoká relativní vzdušná vlhkost. 54

5.6.2. Klimatizovaný sklad pro krátkodobé skladování osiva Klimatizovaný sklad bude vybaven přímým chlazením. Teplota vzduchu se v tomto skladě bude pohybovat od 1 do 3 °C, relativní vzdušná vlhkost musí být nízká. Sklad bude vybaven regály, na které se uloží přepravky nebo hermeticky uzavřené obaly se skladovaným osivem. Velikost skladu: délka 4,5 m, šířka 2,1 m, výška 2,5 m. V tomto skladu se bude skladovat veškeré krátkodobě skladované osivo všech druhů pěstovaných dřevin kromě dubů a dlouhodobě skladované osivo všech smrků, borovic, jeřábů, hrušně obecné a jabloně lesní.

5.6.3. Klimatizovaný sklad na dlouhodobé skladování listnáčů Teplota ve skladě při dlouhodobém skladování listnáčů bude -5 °C. Sklad se vybaví regály, na které se uloží hermeticky uzavřené obaly se skladovaných osivem. Skladovat se bude zejména buk lesní, který neplodí každý rok. Méně se dlouhodobě budou skladovat ostatní listnáče. Velikost skladu: délka 2,1 m, šířka 1,9m, výška 2,5 m.

5.6.4. Vyhřívaný sklad na uskutečnění teplé fáze stratifikace Sklad musí být vybaven zvlhčovačem vzduchu a ohřívačem vzduchu, který zajistí teplotu ve skladu 20 °C. Sklad musí být vybaven regály, na které se uloží přepravky se stratifikovaných osivem. Velikost skladu: délka 2,1 m, šířka 1,9m, výška 2,5 m.

Vybavení klimatizovaných skladů Regály pro skladování osiva: Parametry regálů pro skladování osiva umístěných v klimatizovaných skladech: Nosnost polic min. 100 kg, šířka polic 1300 mm, hloubka polic 400 mm, vzdálenost dvou polic 500 mm. Výška regálu 2000 mm.

Přepravky pro skladování osiva a stratifikace Přepravka perforovaná velká:

Délka 600 mm, šířka 400 mm, výška 220 mm, objem 30 litrů.

Přepravka použitá pro skladování jehličnanů a listnáčů v hermeticky uzavřených sáčcích či jutových sáčcích. 55

Přepravka perforovaná malá:

Délka 600mm, šířka 400 mm, výška 116 mm, objem 15 litrů.

Přepravka použitá pro skladování volně loženého osiva listnáčů.

Přepravka neperforovaná velká:

Délka 600 mm, šířka 400 mm, výška 220 mm, objem 30 litrů.

Přepravka použitá pro stratifikace s médiem.

5.6.5. Hala na termoterapii a zpracování dužnatých semen Rozměry haly: délka 8 m, šířka 6 m, výška 3 m. V hale se bude pracovat s vodu, je proto nutné zajistit odpadními kanály odvod přebytečné vody. Vybavení haly: Plavící vana na plavení žaludů Kotel na termoterapii Stůl na odkapávání povrchové vody Sušička na odsávání povrchové vody Mořička osiva Pasírka

5.6.6. Hala na zpracování osiva Rozměry haly: délka 8 m, šířka 6 m, výška 3 m. Vybavení haly: Čistička a třídička semen BCC CLEANER AND SEED SIZER (MINISERIES) (www.bccab.cz) Přizpůsobivé a kompaktní zařízení pro čištění a třídění semen mnoha druhů, od nejmenších semen z rodu Eucalyptus až po větší o velikosti bukvic. Semeno nasypané do násypky prochází přes pásový dávkovač, na kterém můžeme nastavit přísun osiva k čištění a třídění. Z pásového dávkovače pokračuje osivo do odsávací komory, kde nastavitelný proud stoupajícího vzduchu zbaví semeno lehkých nečistot jako jsou jehlice, prázdná semena, křidélka, plevy, atd. Poté se osivo dostává na síta. Tento přístroj má pouze dvě síta, takže nám vzniknou tři frakce. Pro kompletní vyčištění a vytřídění je nutné, aby osivo prošlo zařízením dvakrát. Technická data: Výkonnost stroje je 5-30 kg/h (Pinus sylvestris 15-25 kg/h). Rozměry délka 1,6m, šířka 0,85m, výška 1,9m. 56

Elektrická přípojka: 230 V, 50 Hz, 1 kW.

Skříňová sušička BCC CABINET DRYER DL 1200/19HL (www.bccab.cz) Sušička, která může být využita pro širokou škálu sušících operací spojených se sušením šišek, semen a plodů. Sušička se skládá z jednotky upravující teplotu a vlhkost vzduchu, která se skládá z odvlhčovače vzduchu, ohřívače vzduchu, ochlazovacího ventilátoru, filtrů, a ze sušící komory se čtyřmi sušícími boxy, vyrobenými z nerezavějící oceli a s perforovaným dnem. Kontrolní systém zahrnuje regulátory teploty a relativní vlhkosti, senzory a další elektrické komponenty. Teplota vzduchu může být nastavena kdekoli v rozmezí od 18 do 60°C. Vzduch v sušící komoře neustále cirkuluje, je odvlhčován a ohříván na nastavené hodnoty. Technická data: Sušící teplota: 18 až 50°C Rozměry sušičky: délka 2,6 m, šířka 1,6 m, výška 2,3 m. Celkový obsah boxů: 19 hektolitrů. Elektrická přípojka: 3 x 400 V, průměrná spotřeba energie 15 až 25 kW.

Luštička a odkřídlovačka BCC WET DEWINGER AND SEED EXTRACTOR 800 (www.bccab.cz) Toto multifunkční zařízení může být využito k předčištění šišek před uskladněním, luštěním šišek, k odkřídlení semen a také k peletizaci. Odkřídlovačka využívá principu vlhkého odkřídlení. Osivo, které je vloženo do válce odkřídlovačky, je pokropeno odpovídajícím množství vody. Voda je semeny a křidélky přijímána. Po aplikaci a absorbci potřebného množství vody je bubnem pomalu otáčeno a zároveň se proudem vzduchu osivo vysušuje dokud nejsou křidélka uvolněna od semen. Uvolněná křidélka se od semen oddělí silným proudem vzduchu a jsou odfouknuta do kontejneru pod bubnem. Kontejner s křidélky se vyprázdní a následně se do něj vysype i semeno. Rychlost a naklonění válce je nastavitelné. K luštění šišek v tomto zařízení potřebujeme vložit

perforovanou válcovitou vložku,

která při otáčení válce umožní semenu propadnout do bubnu, ale šišky zůstanou na sítě. Odkřídlovačku a luštičku je nutné vybavit kompresorem a prachovým filtrem BCC . Technická data: Čas potřebný na vyluštění jedné dávky šišek (přibližně 60 litrů) je 2 až 5 minut. Čas potřebný na odkřídlení jedné dávky osiva (přibližně 120 litrů) je 15 až 60 minut. 57

Průměr odkřídlovacího válce je 800 mm a hloubka 650 mm. Průměr perforované vložky je 650 mm a hloubka 725 mm. Rozměry luštičky a odkřídlovačky: šířka 1000 mm, délka 1600 mm, výška 1500 mm. Elektrická přípojka 3 x 400 V, 50 Hz, 1,0 kW

Prachový filtr BCC LOCAL DUST FILTER (www.bccab.cz) Technická data: Výkon: 3000 m3/hodinu Rozměry: délka 1100 mm, šířka 650 mm, výška 2600 mm.

Gravitační separátor BCC GRAVITY SEPARATOR (www.bccab.cz) Gravitační separátor je vhodný pro osivo mnoha druhů dřevin, od osiva břízy až po bukvice. Tento separátor je navržen na oddělení plně vyvinutých semen od částečně vyvinutých a prázdných semen. Za účelem dosažení dokonalé separace je důležité, aby osivo bylo před gravitačním tříděním rozděleno na 2 až 4 frakce podle velikosti. Každá frakce se pak zpracuje odděleně. Osivo je nasypáno do násypky a dávkovačem posíláno dolů do třídící komory. Na padající semeno působí proud vzduchu, který odsaje prázdná semena a nečistoty. Abychom mohli celý proces sledovat, je celá čelní strana průhledná. Síla proudu vzduchu je nastavitelná pomocí ventilů, abychom mohli zpracovávat osivo více druhů dřevin o různé hmotnosti. Technická data: Výkon: 3 až 15 kg/hodinu Rozměry: délka 1,2m, šířka 0,8 m, výška 2,4 m. Elektrická přípojka 230V, 50 Hz, 0,4 kW.

BCC PREVAC medium (www.bccab.cz) Přístroj Prevac slouží u smrku a borovice k oddělení poškozených a nepoškozených semen a u modřínu k oddělení prázdných a plných semen. Je to válec s výpustným ventilem, který se plní vodou. Vrchním krytem prochází hřídel, na kterém jsou upevněny lopatky, které slouží k promíchání semen. Nad lopatkami je síto, které zabraňuje pronikání semen na povrh vodní hladiny. Vzduch se z válce odsává pomocí vakuové pumpy. Separace probíhá maximálně 5 minut, při delším působení podtlaku jsou semena poškozována. 58

Technická data: Rozměry přístroje: délka 0,6 m, šířka 0,6 m, výška 1,8 m. Kapacita válce: 16 litrů vody a 3 – 4 litry osiva. Elektrická přípojka: 230 V, 0,15 kW.

Váha Rozsah měření od 0,1 do 200 kg.

Impulsní svářecí lišta (www.ters.cz) Slouží k hermetickému uzavírání osiva do polyetylenových nebo polypropylenových folií (nejlépe rukáv tzv. hadice nebo sáčky) max. do tloušťky 0,5 mm. Šířka rukávce 400 mm, u lišty je aplikovaný nůž pro odřez folie cca 3 mm za svárem. Elektrické připojení 220 V/50 Hz.

5.7. Budova pro garáže, dílnu a sklady Garáže, dílna a sklady jsou plánovány do samostatné budovy, jak je znázorněno v příloze č.12 (obr. 35). Tato budova bude mít tyto rozměry (délka x šířka x výška): 20 x 15 x 5 metrů. Bude to budova stavebně nenáročná, základy budou z betonu, obvodové zdi a příčky skladů musí být zděné. Stěny garáže mohou být z jiného lehkého levnějšího materiálu. Vrata musí být dimenzována na výšku nákladního automobilu. Do garáže, dílny a do skladů pro chemické přípravky a hnojivo musí být přivedena voda.

5.7.1. Garáže, dílna. Garáže musí mít takovou velikost, aby umožnila uložení veškerých dopravních prostředků a manipulační techniky s celým příslušenstvím. Rozměry garáže (délka x šířka): 11 x 14 metrů. Vybavení dílny musí být takové, aby bylo možné opravovat drobné závady na strojním zařízení, manipulační technice, dopravních prostředcích, závlahovém systému apod. Rozměry dílny budou 6 x 4 metry.

5.7.2. Sklad pro skladování přípravků na ochranu rostlin. K nebezpečným vlastnostem mnoha přípravků patří hořlavost, toxicita, žíravost, dráždivost, ekotoxicita, a proto se na jejich skladování vztahuje řada povinností, technických a bezpečnostních opatření, stanovených příslušnými právními předpisy. 59

Přípravky se musí skladovat podle jejich druhů, odděleně od jiných výrobků a od přípravků určených k likvidaci. Odděleně se musí skladovat i přípravky s prošlou dobou použitelnosti. Průběžně se musí vést skladová evidence o příjmu a výdeji přípravků včetně přípravků s prošlou dobou použitelnosti. (Peterka 2005). Ve školce bude skladováno do 1 tuny přípravků na ochranu rostlin, a tak sklad bude spadat do kategorie malých skladů, které nevyžadují náročnější stavebně technická řešení (Peterka 2005). Podmínkou je samostatný prostor (místnost), stavebně oddělený a dostatečné vzdálený od obytné části a hořlavého materiálu. Velikost skladu musí umožnit bezpečné skladování přípravků v množství odpovídajícím jejich sezónní špičkové potřebě, uskladnění použitých prázdných obalů a dále oddělené uskladnění osobních a ochranných pracovních prostředků včetně přípravků k jejich očistě a vhodné přípravky k asanaci aplikační techniky (Peterka 2005). Sklad musí být suchý, chladný, dostatečně osvětlený, větratelný, uzamykatelný, má být vybaven výše umístěnými okny s mřížemi, dveřmi s kovovými

zárubněmi nebo

oplechováním. Podlaha musí být nepropustná, vyspádovaná do neodkanalizované jímky nebo doplněna nepropustným soklem a zvýšeným prahem ve vstupních dveřích (podlaha jako vana). Sklad musí být vybaven přívodem pitné vody. Mezi nezbytné vybavení patří vhodné osobní ochranné pracovní prostředky, lékárnička první pomoci a prostředky pro likvidaci případných drobných havárií (písek, piliny, Vapex). Při skladování přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické, toxické a žíravé musí být na vhodném místě ve skladu vyvěšena písemná pravidla s informacemi o nebezpečných vlastnostech přípravků a pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a životního prostředí, pokyny pro první pomoc a postup při nehodě. Vstup do skladu nutno označit tabulí s nápisem „Nepovolaným vstup zakázán“ (Peterka 2005). Rozměry tohoto skladu budou 3 x 4 metry.

5.7.3. Sklad pro hnojivo Sklad má obdobné parametry jako má sklad pro skladování přípravků na ochranu rostlin. Rozměry skladu budou 7 x 4 metry.

5.7.4. Ostatní sklady Dále jsou plánovány, jak je vidět v příloze č.12 (obr. 35), další zastřešené skladovací prostory, které budou využity pro skladování různého materiálu. Rozměry těchto skladu budou 4 x 4 metrů. 60

5.8. Založení větrných bariér (kulis) Na zájmovém území převládají západní a severozápadní větry, proto školku musíme chránit před jejich výsušnými a částečně i bořivými účinky. Založením systému pásů větrných bariér ze dřevin rychlost větru snížíme a omezíme tak jeho negativní účinky. Vhodné dřeviny pro založení kulis musí být poměrně rychle rostoucí, s kompaktním habitem, s nepříliš rozpínavou korunou, nesmí opadem listí znečišťovat a produkcí velkého množství osiva zaplevelovat areál školky. Vhodnými druhy jsou jehličnany. Bariéry je nutné založit po obvodu celé školky a na místech uvnitř školky, kde je to účelné. Návrh založení kulis je naznačen v příloze č. 8 (obr. 31B). Po obvodu školky je uvažováno s větrnou bariérou ze smrku pichlavého (Picea pungens). Uvnitř areálu školky budou kulisy založeny z různých variet druhů zeravu západního (Thuja occidentalis L.) a zeravu obrovského (Thuja plicata Donn ex Lamb. ).

5.9. Utvoření cestní sítě Cestní síť musí umožnit pohodlný přístup ke všem částem školky. Vybudování cestní sítě se zajistí dodavatelsky na základě vypracovaného projektu. Návrh hlavní a vedlejší cestní sítě je uveden v příloze č. 8 (obr. 31B). Hlavní cestní síť tvoří cesty, které vedou po obvodu a středem školky ve směru sever – jih a východ-západ. Hlavní cestní síť bude tvořit asfaltová vozovka široká pět metrů, po které mohou jezdit i těžké nákladní automobily. Vedlejší cestní síť je tvořena z cest rozdělujících konkrétní plochy na několik částí, tyto cesty široké čtyři metry budou pouze provozně zpevněny.

5.10. Rozvodné sítě Přívod dostatečného množství elektrické energie lze zajistit z trafo stanice z obce Hlavečník. Vzdálenost trafo stanice od středu školky je 800 metrů. Přípojku na plyn lze připojit na rozvod plynu, který vede po levé straně silnice z obce Hlavečník do výkrmny skotu Hlavečník. Voda bude čerpána z vlastního vrtu, který bude vyhlouben v areálu školky.

61

6. TECHNOLOGIE VÝROBY 6.1. Sadbovače Obaly pro pěstování sadebního materiálu jsou sadbovače QuickPot od německé firmy HerkuPlast-Kubern GmbH. Jedná se o neprorůstavé pevné sadbovače, ve kterých je nutné rostliny pěstovat technologií na vzduchovém polštáři. Standardní doba pěstování sadebního materiálu v těchto obalech je dle druhu sadbovače 1 až 2 roky. Společnost Lesoškolky s.r.o. má s používáním těchto sadbovačů více než desetiletou zkušenost. Sadbovače QuickPot jsou vyrobeny z odolného recyklovatelného polystyrenu a při vhodné péči mohou vydržet až deset let. Bezedné buňky zajišťují kromě důležitého střihu vzduchem i odtékání přebytečné vody a zásobování substrátu kyslíkem. Kvalita a pevnost sadbovačů QuickPot pamatuje na účelnou manipulaci, plnění, osévání a vyjímání rostlin. Hladký povrch umožňuje bezproblémové chemické i horkovodní čištění a dezinfekci (www.herkuplast.com). Pro pěstování rostlin, které budou využity na umělou obnovu lesa, musí být sadbovače ověřeny akreditovanou laboratoří, musí splňovat určité požadavky bránící vzniku deformací kořenového systému. Těmito požadavky jsou minimální objem buňky sadbovače, délka horní hrany buňky, profil dna buněk musí být bez dna nebo pouze s mřížkou. Každá stěna buňky musí mít na vnitřní straně vertikální žebro nebo rýhu po celé její délce. Rostliny pěstované pro účely obnovy lesa a zalesňování budou pěstovány v sadbovačích QP 24 T/12 (obr. 17),QP 6 T/20, tyto obaly jsou biologicky ověřené pro pěstování sadebního materiálu lesních dřevin akreditovanou laboratoří. Sadbovač QP 35 T/10 je zcela novým sadbovačem zhotovený firmou HerkuPlast-Kubern GmbH na žádost společnosti Lesošolky s.r.o. Tento sadbovač je určený pro pěstování smrku ztepilého technologií na vzduchovém polštáři, ještě není akreditovanou laboratoří otestován. Sadbovače QP D 60 T/12 a QP D 84 T/11,5 budou užity pro rostliny pěstované za jiným účelem než pro obnovu lesa a zalesňování. Sadbovač QP E 150/6 (obr. 18) slouží k vypěstování semenáčků, které po prokořenění buňky budou přesazeny do finálních obalů QP 24 T/16 nebo QP 35 T/10. Ze sadbovače QP D 240 /6 budou semenáčky přesazeny do sadbovače QP D 60 T/12. Přesazováním jehličnatých semenáčků ze sadbovačů s malým objemem buněk (miniplugů) do finálních sadbovačů docílíme téměř stoprocentní plnosti finálních obalů. Díky přesazení sazenice zesílí, hlavně v kořenovém krčku, kdy někdy bývají problémy s plněním normy ČSN 48 2115. 62

Sadbovače použité k pěstování rostlin ve školce a jejich základní parametry jsou uvedeny v tabulce 5. Celkové potřebné množství sadbovačů pro plánovanou produkci je uvedeno v tabulce 6. Tab. 5: Parametry sadbovačů QuickPot (www.herkuplast.com) DRUH SADBOVAČE Rozměry horní hrany buňky (mm) Hloubka buňky (mm) Vzdálenost středů buněk (mm) Objem buňky (cm3) Vnější rozměry sadbovačů (mm) Počet buněk v sadbovači Počet sadbovačů na 1 rámu Počet buněk na 1 rámu

QP 24 T/16

QP 35 T/10

QP 6 T/20

QP D 60 T/12

QP D 84 T/11,5

QP E 150/6

QP D 240/6

55 x 60

70 x 65

110 x 110

48 x 48

39 x 39

30 x 30

22 x 22

160

100

200

120

115

60

60

65/55

68/77,5

116

51/47

45

35/34

26

330

365

1600

170

115

33

19

280 x 360

360 x 560

310v x 530

360 x 560

310 x 530

24

35

6

60

84

150

240

24

12

24

14

14

12

14

576

420

144

840

1176

1800

3360

280 x 360 310 x 530

Minimální přípustné hodnoty výšky a šířky obalů pro jednotlivé dřeviny a typ sadebního materiálu, který je určen pro obnovu lesa, jsou uvedeny v normě ČSN 48 2115.

Obr. 18: Sadbovač (mini-plug) QP E 150/6 (www.herkuplast.com)

Obr. 17: Sadbovač QP 24 T/16

(www.herkuplast.com)

63

Tab. 6: Potřebné množství sadbovačů

Sadbovač

QP 24 T/16 QP 35 T/10 QP 6 T/20 QP D 60 T/12 QP D 84 T/11,5 QP E 150/6 QP D 240/6

Celkový Celkový počet počet sadbovačů (ks) buněk (ks) 3 800 000 875 000 62 500 826 786 406 250 3 107 639 479 167

158 350 25 000 10 420 13 780 4 836 20 720 2 000

6.2. Substráty Pěstební substráty je možné koupit hotové od dodavatelů (na trhu je mnoho firem zabývajících se přípravou pěstebních substrátů) a nebo je možno do školky dodávat komponenty substrátů a pěstební substrát si připravit přímo ve školce. V nové školce bude využita možnost přípravy vlastních pěstebních rašelinových substrátů, protože firma Lesoškolky s. r. o. si pěstební substráty sama míchá a má tak s jejich přípravou určité zkušenosti. K vlastní přípravě pěstebního substrátu přímo ve školce je nutná speciální přípravna substrátu s příslušným vybavením (viz. kapitola 5.4.1.). Při přípravě substrátu je nutné zajistit a pravidelně kontrolovat, aby pěstební substráty měly požadované chemické a fyzikální vlastnosti podle tabulky 6. Nároky na kvantitu a kvalitu živin se podstatně mění dle druhu pěstované rostliny (např. listnaté dřeviny mají větší nároky na živiny než jehličnaté dřeviny), jejího vývojového stavu (např. klíční rostlina má menší nároky na živiny než jednoletý semenáček) a ročního období (většina živin je rostlinami přijímána pouze v určité části roku) (Mauer 2006). Ve školce se budou připravovat 3 druhy substrátů: substrát pro jehličnany I a II (jaké jehličnatých dřevin budou pěstovány v substrátu Jehličnany I a II je uvedeno v tabulce 7) a substrát pro listnaté dřeviny. Vlastnosti připravovaných substrátů jsou uvedeny v tabulce 8. U pěstebních substrátů se hodnotí jejich fyzikální (objemová hmotnost, vzdušná a vodní kapacita substrátu, momentní vlhkost, obsah částic nad stanovené zrnění) a chemické vlastnosti (hodnota pH, obsah rozpustných solí, obsah spalitelných látek, obsah přijatelných živin a rizikových látek) (Dubský a kol. 1999).

64

Tab. 7: Tabulka uvádí jaké druhy jehličnatých dřevin budou pěstovány v substrátu Jehličnany I a jaké v substrátu Jehličnany II

Picea abies, Picea pungens, Picea omorika, Picea engelmannii, Picea glauca, Picea orientalis, Picea mariana, Picea sitchensis, Picea breweriana, Pinus sylvestris, Substrát

Jehličnany I Pinus mugo, Pinus strobus, Pinus jeffreyi, Pinus ponderosa, Pinus rigida, Pinus

wallichiana, Pinus parviflora, Pinus aristata, Pinus densiflora, Pinus peuce, Larix decidua, Pseudotsuga menziesii, Substrát

Jehličnany II

Pinus nigra, Abies alba, Abies grandis, Abies concolor, Abies nordmanniana, Abies koreana, Abies fraseri, Abies procera, Abies veitchii, Abies sibirica

Tab. 8: Vlastnosti pěstebních substrátů (Dubský a kol. 1999) Typ rašelinového pěstebního substrátu

Vlastnosti pěstebních substrátů pH

Obsah živin (mg/100g substrátu)

látek

Listnáče

4,5 - 5,5

5,5 - 6,5

5,5 - 6,5

30-60

N

rizikových

Jehličnany II

do 1

EC w/v = 1/25 (mS/cm)

Obsah

Jehličnany I

(maximální

hodnoty v ppm suchého vzorku)

P 2O 5 / P

30-70/13-31

K 2O / K

40-150/33-124

CaO / Ca

600-1000/420-710

As

10

Cd

2

Cr

100

Cu

100

Hg

1

Mo

5

Ni

509

Pb

100

Zn

300 70-90

Obsah spalitelných látek (%)

200 - 400

Objemová hmotnost (g/l)

0-20

Zrnitost (mm) Obsah částic nad stanovené zrnění (%)

do 5 %

Maximální kapilární kapacita (% )

40-60

Vzdušná kapacita – minimální (%)

20-40

Pórovitost (%)

kapilární

40-50

semikapilární

15-20

nekapilární

15-20 35-65

Momentní vlhkost (%)

65

Příklad složení rašelinného pěstebního substrátu:

80 % bílá rašelina – pH dodávaných bílých rašelin je 3 až 3,5, cena 480 Kč/m3, pH se dle potřeby upraví mletým dolomitickým vápencem.

10 % mineralizovaná kůra – zrnitost 0 až 10 mm, cena 600 Kč/m3.

10 % perlit – cena 1 500 Kč/m3, slouží k vylehčení substrátu.

3 – 5 kg hnojiva Osmocote (hnojivo s dlouhodobým účinkem s řízeným uvolňováním živin), množství dle dřeviny (jehličnanům stačí méně). U buněk s objemem do 100 cm3 se místo Osmocotu do substrátu přimíchává hnojivo Microcote (má granule o menším průměru) v množství 2 až 3 kg podle druhu dřeviny.

U substrátu, který je plněn do buněk o objemu do 100 cm3, musí být zrnitost rašeliny 0 až 10 mm, a navíc se do něj přidává přípravek Aquasorb v množství 0,1l/m3. Je to přípravek, který zabrání vysychání substrátu. Cena je 500 Kč/l.

Průměrná cena přípravy 1m3 substrátů je 1500 Kč. Celková roční potřeba substrátu je uvedena v tabulce 9. V příloze č. 14 (tab. 33A-C) je uvedeno množství a typ substrátu pro jednotlivé dřeviny. Bílá rašelina bude do školky dovážena v baleních big-bale (rašelina je stlačená a zabalená do polyethylenové folie a celé balení je umístěné na europaletě). Rozměry big-bale balení jsou 0,8 m x 1,2 m x 2,6 m a jedno balení má objem zhruba 6,5 m3 rašeliny (obr. 19). Výhoda balení je v tom, že je dobře skladovatelné a nedochází k znečištění rašeliny semeny plevelů. Celé balení jednoduše přemístíme pomocí vysokozdvižného vozíku. Je maximálně využit prostor při dopravě a skladování.

Obr. 19: Balení rašeliny big-bale

66

Tab. 9: Celkové roční potřebné množství substrátu

Sadbovač QP 24 T/16 QP 35 T/10 QP 6 T/20 QP D 60 T/12 QP D 84 T/8 QP E 150/6 QP D 240/6

Celkový Počet Potřeba Objem jedné buňky počet sadbovačů substrátu sadbovače (cm3) buněk (ks) (ks) (m3) 3 800 000 875 000 62 500 826 786 406 250 3 107 639 479 167

158 333 25 000 10 417 13 780 4 836 20 718 1 997

330 365 1 600 170 95 33 19 Celkem (m3) Rezerva 15% Celkem s rezervou

1 254 319 100 141 39 103 9 1 964 295 2 259

6.3. Výrobní linky a jejich složení: Systém stolů a dopravních pásů umožňuje flexibilní využití haly pro ruční setí, přesazování a expedici. Soustava výrobních linek je znázorněna v příloze č. 12 (obr. 35).

Linka na přípravu substrátů: Dávkovač substrátu Logitec DB 40 → míchací zařízení Logitec MM 15 → dopravník substrátu → plnící zařízení Javo Rotofill A nebo B. Rozměry přípravny substrátu jsou 12 x 20 metrů.

Automatická secí linka pro setí semen jehličnatých dřevin: Dávkovač sadbovačů Techmek → plnící zařízení Javo Rotofill → dopravník → automatický secí stroj Mosa TO 55.S → zasypávací zařízení Mosa VP 1200 → dopravník → odvoz z výrobní haly.

Přesazovací a ruční secí linka: Dávkovač sadbovačů Techmek → plnící zařízení Javo Rotofill → dopravník → přesazení/setí na stolech → dopravník → odvoz z výrobní haly.

Expediční linka: Dovoz sadebního materiálu k expedici → dopravník → balení a třídění sadebního materiálu na stolech → dopravník → odvoz sadebního materiálu. 67

6.4. Předosevní příprava pěstovaných dřevin Buk lesní (Fagus sylvatica) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet klíčících semenáčků v 1 kg je 2600 kusů (Hoffmann a kol. 2005). Je počítáno, že z toho počtu vzejde 2000 bukvic. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Gravitační třídění Na gravitačním separátoru oddělíme frakci plných semen od semen prázdných a nevyvinutých. 3. Termoterapie Fyzikální metoda ochrany semen, která potlačuje povrchovou a vnitřní mykoflóru. Bukvice ošetříme termoterapií před skladováním. Plné bukvice (oddělené na gravitačním separátoru) dle Hofmanna a kol. (2005) vložíme do kotle na termoterapii na jednu hodinu o teplotě vody 43°C. Po ukončení termoterapie semena necháme povrchově osušit. Následně odebereme vzorek semen na stanovení obsahu vody semenech a podle výsledku rozboru případně semeno dosušíme ve skříňové sušičce na vhodný obsah vody pro skladování. 4. Moření Osivo

namoříme

v mořičce

povoleným

přípravkem

na

ochranu

rostlin

(fungicidem) proti plísni bukové a houbám rodu Pythium. 5. Krátkodobé skladování Bukvice s vlhkostí semen 16 až 18 % uložíme v malých perforovaných přepravkách do klimatizovaného skladu při teplotě 0 až 3 °C (Hoffmann a kol. 2005). 6. Stratifikace Na začátku stratifikace bukvice preventivně namoříme proti plísni bukové. Stratifikaci bukvic provedeme v průběhu zimního období tak, aby bukvice byly včas nestratifikovány před jarním výsevem. Bukvice budou stratifikovány bez média. Po krátkodobém skladování obsah vody postupně zvýšíme na 28 až 30 % kropením vodou o teplotě do 10°C. Rehydrované bukvice umístíme v přepravkách do klimatizovaného skladu s teplotou 3 až 5 °C. Během stratifikace musíme bukvice v přepravkách protřepávat, přehazovat a musí být udržována vlhkost semen na 28 až 30 % a teplota v rozmezí 3 až 5 °C (Hoffmann a kol. 2005). Stratifikace bukvic probíhá (v závislosti na výsledcích zkoušky klíčivosti) 12 až 18 týdnů. 68

7. Krátkodobé skladování Po stratifikaci nedormantní bukvice vysušíme ve skříňové sušičce na 16 až 18 % vlhkost a uskladníme je do výsevu v malých perforovaných přepravkách v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C (Hoffmann a kol. 2005). 8. Předklíčení Do sadbovačů budeme vysévat jen předklíčené bukvice, tak je nutné je nechat předklíčit. Vlhkost semen postupně zvýšíme nad 30 % a semena uložíme do teploty 10 až 15 °C. Do dvou týdnů začnou bukvice klíčit. Na každý den setí musíme mít dostatečný počet předklíčených bukvic (Hoffmann a kol. 2005). 9. Výsev Viz. kapitola 3.2.

Dub letní (Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet semen v 1 kg osiva dubu letního je 250 ks, u dubu zimního 380 ks (Hoffmann a kol. 2005). Během předosevní přípravy oddělíme frakci poškozených a prázdných semen, je počítáno, že budeme sít 200 kusů žaludů z 1 kg osiva dubu letního a 300 kusů žaludů z 1 kg osiva dubu zimního. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Plavení Po nákupu žaludů budeme žaludy plavit v plavící vaně. Při plavení kvalitní žaludy klesají na dno a prázdné a poškozené žaludy zůstávají na hladině (Hoffmann a kol. 2005). Tak zlepšíme kvalitu osiva před výsevem a snížíme množství skladovaných žaludů. 3. Termoterapie Po plavení žaludy ošetříme termoterapií. Platí zde stejný postup jako u buku lesního. Narozdíl od buku lesního žaludy umístíme do kotle s vodou o teplotě 41 °C a na dobu 2,5 hodiny (Hoffmann a kol. 2005) 4. Moření Ošetřené žaludy termoterapií necháme povrchově oschnout a namoříme je v mořičce povoleným přípravkem proti houbovým chorobám. 5. Krátkodobé skladování Namořené

žaludy

uskladníme

v malých

perforovaných

přepravkách

v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C a relativní vlhkosti 95 %. Žaludy musí 69

být pravidelně přehazovány z důvodu přístupu vzduchu k žaludům, jinak by mohlo dojít k zapaření žaludů. Obsah vody v žaludech nesmí klesnout pod 40 %. Kontrolu vlhkosti zajistíme vážením vybraných přepravek (Hoffmann a kol. 2005). 6. Výsev Viz. kapitola 3.1.

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet klíčivých semen v 1 kg je 8 600 kusů (Hoffmann a kol. 2005). Musíme oset 83 330 buněk jedním naklíčeným semenem. Je počítáno, že vyklíčí 3 000 kusů semen z 1 kg. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Krátkodobé skladování Z důvodu dlouhé doby stratifikace (zhruba 6 měsíců) použijeme k výsevu osivo sebrané v minulém roce. Nakoupené osivo vysušíme ve skříňové sušičce na obsah vody 8 až 10 % a uskladníme ho v perforovaných přepravkách v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3°C (Hoffmann a kol. 2005). 3. Stratifikace Zahájit stratifikaci musíme v září a stratifikovat budeme osivo sebrané v minulém roce. Je potřeba vykonat teplo-studenou stratifikaci. Osivo v přepravkách stratifikujeme (bez média) 60 dní při teplotě 20 °C a 90 až 120 dní při teplotě 3 až 5 °C ve vlhkostně a tepelně regulovaném prostředí. Semena musíme během stratifikace přehazovat a vlhčit (Hoffmann a kol. 2005). 4. Krátkodobé skladování Stratifikované osivo opět před výsevem uskladníme v klimatizovaném skladě. 5. Předklíčení Pro dosažení rovnoměrného klíčení vykonáme předklíčení při střídavé teplotě 3 °C po dobu 16 hodin a 15 °C po dobu 8 hodin (Hoffmann a kol. 2005). 6. Výsev Viz. kapitola 3.2.

70

Javor klen (Acer pseudoplatanus) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet semen v 1 kg osiva je 10 500 kusů (Hoffmann a kol. 2005). Je počítáno, že vzejde 2 000 semenáčků z 1 kg osiva. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Krátkodobé skladování Nakoupené osivo uskladníme v perforovaných přepravkách v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C. Před skladováním osivo vysušíme ve skříňové sušičce na obsah vody 30 až 32 %. Semena javoru klenu jsou citlivá na snížení obsahu vody, ten nesmí klesnout pod 24 % (Hoffmann a kol. 2005). 3. Stratifikace Semena postupně dovlhčíme a stratifikujeme je bez média v perforovaných přepravkách v klimatizovaném skladě při teplotě 3°C po dobu 85 až 100 dní s týdenním dovlhčováním a přehazováním (Hoffmann a kol. 2005). 4. Krátkodobé skladování U stratifikovaného osiva snížíme vlhkost a opět ho uskladníme v klimatizovaném skladě. 5. Předklíčení Před výsevem postupně zvýšíme obsah vody v semenech a necháme je předklíčit při teplotě 10 až 15 °C. 6. Výsev Viz. kapitola 3.2.

Javor mléč (Acer platanoides) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet semen v 1 kg osiva je 8 000 kusů (Hoffmann a kol. 2005). Je počítáno, že vzejde 2000 semenáčků z 1 kg osiva. Vysévat se bude jedno předklíčené semeno do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Krátkodobé skladování Nakoupené osivo uskladníme v perforovaných přepravkách v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C. Před skladováním osivo vysušíme ve skříňové sušičce na obsah vody 8 až 11%. Semena javoru mléče jsou méně citlivá na přeschnutí než semena javoru klenu, vlhkost semen nesmí klesnout pod 8 % (Hoffmann a kol. 2005).

71

3. Stratifikace Semena postupně dovlhčíme a stratifikujeme je bez média v perforovaných přepravkách v klimatizovaném skladě při teplotě 5°C po dobu 60 až 90 dní. Týdně semena dovlhčujeme a přehazujeme (Hoffmann a kol. 2005). 4. Krátkodobé skladování U stratifikovaného osiva snížíme vlhkost a opět ho uskladníme v klimatizovaném skladě. 5. Předklíčení Před výsevem postupně zvýšíme obsah vody v semenech a necháme je předklíčit při teplotě 10 až 15 °C. 6. Výsev Viz. kapitola 3.2.

Javor babyka (Acer campestre) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet semen v 1 kg osiva je 12 500 kusů (Hoffmann a kol. 2005). Je počítáno, že vzejde 5 500 semenáčků z 1 kg. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Krátkodobé skladování Nakoupené osivo uskladníme v perforovaných přepravkách v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C. Před skladováním osivo vysušíme ve skříňové sušičce na obsah vody 9 až 15 %. Vlhkost semen nesmí klesnout pod 9 % (Hoffmann a kol. 2005). 3. Stratifikace Semena postupně dovlhčíme a stratifikujeme bez média v perforovaných přepravkách v klimatizovaném skladě při teplotě 20 až 30 °C po dobu 28 dní a následně při teplotě 3 až 5 °C po dobu 84 až 110 dní. Stratifikované osivo týdně dovlhčujeme a přehazujeme, v teplé fázi stratifikace musíme dovlhčovat a přehazovat častěji (Hoffmann a kol. 2005). 4. Krátkodobé skladování U stratifikovaného osiva snížíme vlhkost a opět ho uskladníme v klimatizovaném skladě. 5. Předklíčení Před výsevem postupně zvýšíme obsah vody v semenech a necháme je předklíčit při teplotě 10 až 15 °C. 72

6. Výsev Viz. kapitola 3.2.

Olše lepkavá (Alnus glutinosa), olše šedá (Alnus incana) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet klíčivých semen v 1 kg osiva olše lepkavé je 250 000 kusů a u olše šedé 265 000 (Hoffmann a kol. 2005). Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Krátkodobé skladování Osivo uskladníme v jutových sáčcích v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C (Hoffmann a kol. 2005). 3. Výsev Viz. kapitola 3.4.

Lípa srdčitá (Tilia cordata) 1. Roční potřebné množství osiva Osivo se musí nakoupit s ročním předstihem z důvodu dlouhé doby stratifikace. Průměrný počet semen v 1 kg osiva je 29 500 kusů (Hoffmann a kol. 2005). Je počítáno, že vzejde 8 000 semenáčků z 1 kg osiva. Vysévat budeme jedno semeno do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Odkřídlení a čištění Pokud bude nakoupena semenná surovina, musí být před skladováním odstraněny listeny. Listeny oddělíme od semene na zemědělské mlátičce. 3. Krátkodobé skladování Nakoupené osivo uskladníme v perforovaných přepravkách v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C. Před skladováním osivo vysušíme ve skříňové sušičce na obsah vody 12 % (Hoffmann a kol. 2005). 4. Stratifikace Se stratifikací musíme začít již v červenci. Semena postupně dovlhčíme a stratifikujeme je bez média v perforovaných přepravkách v klimatizovaném skladě při teplotě 20 až 30 °C po dobu 112 až 126 dní a následně při teplotě 3 až 5 °C po dobu 90 až 126 dní. Stratifikované osivo týdně dovlhčujeme a přehazujeme, v teplé fázi stratifikace musíme dovlhčovat a přehazovat častěji (Hoffmann a kol. 2005). 73

5. Krátkodobé skladování U stratifikovaného osiva snížíme vlhkost a opět ho uskladníme v klimatizovaném skladě. 6. Předklíčení Před výsevem osivo postupně dovlhčíme a necháme ho předklíčit při teplotě 10 až 15°C. 7. Výsev Viz. kapitola 3.2.

Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) 1. Roční potřebné množství osiva Osivo se musí nakoupit s ročním předstihem z důvodu dlouhé doby stratifikace. Průměrný počet semen v 1 kg osiva je 10 500 kusů (Hoffmann a kol. 2005). Je počítáno, že vzejde 2 000 semenáčků z 1 kg. Vysévat budeme jedno semeno do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Odkřídlení a čištění Pokud bude nakoupena semenná surovina, musí být před skladováním odstraněny listeny. Listeny oddělíme od semene na zemědělské mlátičce. 3. Krátkodobé skladování Nakoupené osivo uskladníme v perforovaných přepravkách v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C. Před skladováním osivo vysušíme ve skříňové sušičce na obsah vody 10 % (Hoffmann a kol. 2005). 4. Stratifikace Se stratifikací musíme začít již v červenci. Semena postupně dovlhčíme a stratifikujeme je bez média v perforovaných přepravkách v klimatizovaném skladě při teplotě 20 °C po dobu 60 dní a následně při teplotě 3 až 5 °C po dobu 150 dní. Stratifikované osivo týdně dovlhčujeme a přehazujeme, v teplé fázi stratifikace musíme dovlhčovat a přehazovat častěji (Hoffmann a kol. 2005). 5. Krátkodobé skladování U stratifikovaného osiva snížíme vlhkost a opět ho uskladníme v klimatizovaném skladě. 6. Předklíčení Před výsevem osivo postupně dovlhčíme a necháme ho předklíčit při teplotě 10 až 15°C. 74


Habr obecný (Carpinus betulus) 1. Roční potřebné množství osiva Osivo musíme nakoupit s ročním předstihem z důvodu dlouhé doby stratifikace. Průměrný počet semen v 1 kg osiva je 21 000 kusů (Hoffmann a kol. 2005). Je počítáno, že vzejde 4 000 semenáčků z 1 kg. Vysévat budeme jedno předklíčené semeno do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Odkřídlení a čištění Pokud bude nakoupena semenná surovina, musí být před skladováním odstraněny listeny. Listeny oddělíme od semene na zemědělské mlátičce. 2. Krátkodobé skladování U semen snížíme obsah vody ve skříňové sušičce na 8 až 10 % a vysušené osivo v přepravkách uskladníme v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C (Hoffmann a kol. 2005). 3. Stratifikace Osivo kropením dovlhčíme a stratifikujeme s médiem. Jako stratifikační médium používáme směs rašeliny a písku v poměru 1 : 1, poměr stratifikovaného osiva k médiu je 1 : 3. Stratifikujeme 60 dní při teplotě 15 až 25 °C a následně 180 dní při teplotě 3 až 5°C. Směs týdně přehazujeme a vlhčíme, v teplé fázi stratifikace je frekvence přehazování a dovlhčování častější (Hoffmann a kol. 2005). 4. Krátkodobé skladování Osivo oddělíme od stratifikačního média, snížíme obsah vody a opět ho uskladníme v klimatizovaném skladě. 5. Předklíčení Před výsevem osivo necháme předklíčit při teplotě 10 až 15 °C. 6. Výsev Viz. kapitola 3.2.

Bříza bělokorá (Betula pendula) 1. Roční potřebné množství osiva Podle zkušeností firmy Lesoškolky s.r.o. vyklíčí z 1 kg osiva břízy bělokoré maximálně 150 000 kusů. Je počítáno s tím, aby pří síji „broadcast“ vyklíčilo v jedné buňce 5 semen. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 75

2. Krátkodobé skladování Osivo uskladníme v jutových sáčcích v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C (Hoffmann a kol. 2005). 7. Výsev Viz. kapitola 3.4.

Jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia), jilm horský (Ulmus glabra) 1. Roční potřebné množství osiva Osivo musíme nakoupit ihned po sběru co nejčerstvější, nesmíme ho nechat zapařit. Průměrný počet semen v 1 kg osiva jilmu horského i jilmu horského je 77 000 kusů s klíčivosti 45 % (Hoffmann a kol. 2005). Vysévat budeme 5 až 10 semen do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Výsev Viz. kapitola 3.5.

Třešeň ptačí (Prunus avium), trnka obecná (Prunus spinosa) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet semen v 1 kg osiva je u třešně ptačí 6 500 kusů (Hoffmann a kol. 2005) a u trnky obecné je 5 600 semen v 1 kg (Krüssmann 1997) Vysévat budeme 2 semena do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Odstranění dužniny Pokud nakoupíme semennou surovinu, tak je nutné co nejdříve odstranit dužninu. Osivo s dužninou zpracujeme v pasírce a následně na sítech oddělíme semeno od dužniny mechanicky a proudem vody. 3. Krátkodobé skladování Osivo

skladujeme

v perforovaných

přepravkách

v klimatizovaném

skladě

při teplotě 0 až 3 °C (Hoffmann a kol. 2005). 4. Stratifikace Semena kropením dovlhčíme a stratifikujeme se s médiem. Jako stratifikační médium používáme směs rašeliny a písku v poměru 1 : 1, poměr stratifikovaného osiva k médiu je 1 : 3. Třešeň ptačí stratifikujeme 30 dní při teplotě 15 až 25 °C a následně 120 dní při teplotě 3 až 5°C (Hoffmann a kol. 2005). Trnka obecnou stratifikujeme 30 dní při teplotě 18 až 21 °C a následně 60 dní při teplotě 0,5 až 1 °C (Krüssmann 1997). Směs týdně přehazujeme a vlhčíme, v teplé fázi stratifikace je frekvence přehazování a dovlhčování častější. 76

5. Krátkodobé skladování Osivo oddělíme od stratifikačního média, snížíme obsah vody a opět ho uskladníme v klimatizovaném skladě. 6. Předklíčení Osivo postupně dovlhčíme kropením a necháme ho předklíčit při teplotě 10 až 15 °C. 7. Výsev Viz. kapitola. 3.2.

Topol osika (Populus tremula) 1. Roční potřebné množství osiva Začátek sběru je od 1. května, kdy začnou pukat první tobolky. Průměrný počet klíčivých semen v 1 kg osiva je 5 600 000 (ihned po sběru) (Hoffmann a kol. 2005). Zralé jehnědy, které začínají pukat, zbavíme tobolek drhnutím na milimetrovém sítě. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Krátkodobé skladování Krátkodobé

skladování

osiva

v hermeticky

uzavřených

PE

sáčcích

v klimatizovaném skladě. 3. Výsev Viz. kapitola 3.4.

Růže šípková (Rosa canina), růže svraskalá (Rosa rugosa) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet semen v 1 kg je u obou druhů 60 000 kusů, průměrný počet klíčivých semen v 1 kg je 43 000 kusů (Walter 2001). Vysévat budeme 4 stratifikovaná semena do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). Osivo musíme nakoupit s ročním předstihem z důvodu dlouhé doby stratifikace. 2. Odstranění dužniny Plody zpracujeme v pasírce a následně na sítech oddělíme semena od dužniny. 3. Krátkodobé skladování Semena uskladníme v jutovém sáčku v klimatizovaném skladě. 4. Stratifikace Osivo kropením dovlhčíme a stratifikujeme s médiem. Jako stratifikační médium používáme směs rašeliny a písku v poměru 1 : 1, poměr stratifikovaného osiva 77

k médiu je 1 : 3. Růže stratifikujeme 60 dní při teplotě 20 až 28 °C a následně 190 dní při teplotě 3 °C. Směs týdně přehazujeme a vlhčíme, v teplé fázi stratifikace je frekvence přehazování a dovlhčování častější (Hoffmann a kol. 2005). 5. Krátkodobé skladování Osivo oddělíme od stratifikačního média, snížíme obsah vody a opět ho uskladníme v klimatizovaným skladě. 6. Předklíčení Osivo postupně dovlhčíme kropením a necháme předklíčit při teplotě 10 až 15 °C. 7. Výsev Viz. kapitola 3.9.

Kalina tušalaj (Viburnum lantana), kalina obecná (Viburnum opulus) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet semen v 1 kg osiva je u kaliny tušalaje 25 000 kusů, z toho je 12 500 klíčivých a u kaliny obecné je 20 000 semen v 1 kg, z toho je 12 500 semen klíčivých (Hoffmann a kol. 2005). Vysévat budeme 4 předklíčená semena do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). Osivo musíme nakoupit s ročním předstihem z důvodu dlouhé doby stratifikace. 2. Odstranění dužniny Pokud nakoupíme semennou surovinu, tak je nutné co nejdříve odstranit dužninu. Osivo s dužninou zpracujeme v pasírce a následně semeno oddělíme od dužniny mechanicky na sítech a proudem vody. 3. Krátkodobé skladování Zpracované osivo přes zimu skladujeme v jutových sáčcích v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C. 4. Stratifikace Z důvodu komplikované stratifikace osivo kalin stratifikuje přirozenou teplostudenou stratifikací. Na jaře osivo kropením dovlhčíme a stratifikujeme s médiem ve venkovním prostředí ve stratifikační jámě. Jako stratifikační médium používáme směs rašeliny a písku v poměru 1 : 1, poměr stratifikovaného osiva k médiu je 1 : 3. Směs týdně přehazujeme a vlhčíme (Hoffmann a kol. 2005). 5. Krátkodobé skladování Osivo oddělíme od stratifikačního média koncem zimního období, snížíme obsah vody a opět ho uskladníme v klimatizovaném skladě. 78

6. Předklíčení Osivo postupně dovlhčíme kropením a necháme ho předklíčit při teplotě 10 až 15 °C. 7. Výsev Viz. kapitola 3.9.

Svída krvavá (Cornus sanguinea) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet semen v 1 kg osiva je 33 000 kusů, z toho je klíčivých 13 200 semen (Hoffmann a kol. 2005). Vysévat budeme 4 stratifikovaná, předklíčená semena do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Odstranění dužniny Pokud nakoupíme semennou surovinu, tak je nutné co nejdříve odstranit dužninu. Osivo s dužninou zpracujeme v pasírce a následně oddělíme semeno od dužniny mechanicky na sítech a proudem vody. 3. Krátkodobé skladování Zpracované osivo skladujeme v jutových sáčcích v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C. 4. Stratifikace Osivo kropením dovlhčíme a stratifikujeme s médiem. Jako stratifikační médium používáme směs rašeliny a písku v poměru 1 : 1, poměr stratifikovaného osiva k médiu je 1 : 3. Svídu krvavou stratifikujeme 60 dní při teplotě 20 až 25 °C a následně 90 dní při teplotě 3 až 5°C. Směs týdně přehazujeme a vlhčíme, v teplé fázi stratifikace je frekvence přehazování a dovlhčování častější (Hoffmann a kol. 2005). 5. Krátkodobé skladování Osivo oddělíme od stratifikačního média, snížíme obsah vody a opět ho uskladníme v klimatizovaném skladě. 6. Předklíčení Osivo postupně dovlhčíme kropením a necháme ho předklíčit při teplotě 10 až 15 °C. 7. Výsev Viz. kapitola 3.9.

79

Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet semen v 1 kg osiva je 8 300 kusů (Walter 2001). Vysévat budeme 4 stratifikovaná, předklíčená semena do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Odstranění dužniny Pokud nakoupíme semennou surovinu, tak je nutné co nejdříve odstranit dužninu. Osivo dužninou zpracujeme v pasírce a následně oddělíme semeno od dužniny mechanicky na sítech a proudem vody. 3. Krátkodobé skladování Zpracované osivo skladujeme v jutových sáčcích v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C. 4. Stratifikace Osivo kropením dovlhčíme a stratifikujeme s médiem. Jako stratifikační médium používáme směs rašeliny a písku v poměru 1 : 1, poměr stratifikovaného osiva k médiu je 1 : 3. Dřišťál obecný stratifikujeme 6 až 13 týdnů při teplotě 1 až 5 °C (Krüssmann 1997). Směs týdně přehazujeme a vlhčíme. 5. Krátkodobé skladování Osivo oddělíme od stratifikačního média, snížíme obsah vody a opět ho uskladníme v klimatizovaném skladě. 6. Předklíčení Osivo postupně dovlhčíme kropením a necháme ho předklíčit při teplotě 10 až 15 °C. 7. Výsev Viz. kapitola 3.9.

Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet semen v 1 kg osiva je 54 500 kusů, z toho je klíčivých 24 500 semen (Hoffmann a kol. 2005). Vysévat budeme 4 stratifikovaná, předklíčená semena do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Odstranění dužniny Pokud nakoupíme semennou surovinu, tak je nutné co nejdříve odstranit dužninu. Osivo s dužninou zpracujeme v pasírce a následně oddělíme semeno od dužniny mechanicky na sítech a proudem vody. 80

3. Krátkodobé skladování Zpracované osivo skladujeme v jutových sáčcích v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C. 4. Stratifikace Osivo kropením dovlhčíme a stratifikujeme s médiem. Jako stratifikační médium používáme směs rašeliny a písku v poměru 1 : 1, poměr stratifikovaného osiva k médiu je 1 : 2. Ptačí zob obecný stratifikujeme 9 týdnů při teplotě 3 až 5 °C. Směs týdně přehazujeme a vlhčíme (Hoffmann a kol. 2005). 5. Krátkodobé skladování Osivo oddělíme od stratifikačního média, snížíme obsah vody a opět ho uskladníme v klimatizovaném skladě. 6. Předklíčení Osivo postupně dovlhčíme kropením a necháme ho předklíčit při teplotě 10 až 15 °C. 7. Výsev Viz. kapitola 3.9.

Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet semen v 1 kg osiva je 8 000 kusů, z toho je klíčivých 5 600 semen (Hoffmann a kol. 2005). Vysévat budeme 3 stratifikovaná, předklíčená semena do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B).Osivo musíme nakoupit s ročním předstihem z důvodu dlouhé doby stratifikace. 2. Odstranění dužniny Pokud nakoupíme semennou surovinu, tak je nutné co nejdříve odstranit dužninu. Osivo s dužninou necháme změknout, pak ho zpracujeme v pasírce a následně oddělíme od dužniny mechanicky na sítech a proudem vody. 3. Krátkodobé skladování Zpracované osivo skladujeme v jutových sáčcích v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C. 4. Stratifikace Osivo kropením dovlhčíme a stratifikujeme s médiem. Jako stratifikační médium používáme směs rašeliny a písku v poměru 1 : 1, poměr stratifikovaného osiva k médiu je 1 : 3. Hloh jednosemenný stratifikujeme 12 týdnů při teplotě 20 °C a následně 16 až 36 týdnů při teplotě 3 až 5°C. Směs týdně přehazujeme a vlhčíme, 81

v teplé fázi stratifikace je frekvence přehazování a dovlhčování častější (Hoffmann a kol. 2005). 5. Krátkodobé skladování Osivo oddělíme od stratifikačního média, snížíme obsah vody a opět ho uskladníme v klimatizovaném skladě. 6. Předklíčení Osivo postupně dovlhčíme kropením a necháme ho předklíčit při teplotě 10 až 15 °C. 7. Výsev Viz. kapitola 3.9.

Brslen evropský (Euonymus europaeus) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet semen v 1 kg osiva je 16 000 kusů (Walter 2001). Vysévat budeme 4 stratifikovaná, předklíčená semena do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Odstranění oplodí Pokud nakoupíme plody, tak barevné míšky odstraníme propíráním. 3. Krátkodobé skladování Zpracované osivo skladujeme v jutových sáčcích v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C. 4. Stratifikace Osivo se kropením dovlhčíme a stratifikujeme s médiem. Jako stratifikační médium používáme směs rašeliny a písku v poměru 1 : 1, poměr stratifikovaného osiva k médiu je 1 : 3. Brslen evropský stratifikujeme 8 až 12 týdnů při teplotě 20 až 25 °C a následně 8 až 16 týdnů při teplotě 1 až 5°C (Krüssmann 1997). Směs týdně přehazujeme a vlhčíme, v teplé fázi stratifikace je frekvence přehazování a dovlhčování častější. 5. Krátkodobé skladování Osivo oddělíme od stratifikačního média, snížíme obsah vody a opět ho uskladníme v klimatizované skladě. 6. Předklíčení Osivo postupně dovlhčíme kropením a necháme ho předklíčit při teplotě 10 až 15 °C. 82


Jabloň lesní (Malus sylvestris), hrušeň obecná (Pyrus communis) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet semen v 1 kg osiva je u jabloně lesní 30 000 kusů, z toho je 20 000 semen klíčivých. U hrušně obecné je 36 000 semen v 1 kg, z toho je 15 000 semen klíčivých (Hoffmann a kol. 2005). Vysévat budeme u jabloně lesní tři a u hrušně obecné čtyři stratifikovaná, předklíčená semena do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Odstranění dužniny Pokud nakoupíme plody, tak je nutné co nejdříve odstranit dužninu. Osivo s dužninou zpracujeme v pasírce a následně oddělíme semeno od dužniny mechanicky na sítech a proudem vody. 3. Krátkodobé skladování Zpracované osivo přes zimu skladujeme v jutových sáčcích v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C. 4. Stratifikace Osivo kropením dovlhčíme a stratifikujeme s médiem. Jako stratifikační médium používáme směs rašeliny a písku v poměru 1 : 1, poměr stratifikovaného osiva k médiu je 1 : 1. Jabloň i hrušeň stratifikujeme 120 dní při teplotě 1 až 5 °C. Směs týdně přehazujeme a vlhčíme (Hoffmann a kol. 2005). 5. Krátkodobé skladování Osivo oddělíme od stratifikačního média koncem zimního období, snížíme obsah vody a opět ho uskladníme v klimatizovaném skladě. 6. Předklíčení Osivo postupně dovlhčíme kropením a necháme ho předklíčit při střídavé teplotě 3 °C po dobu 16 hodin a 20 °C po dobu 8 hodin. 7. Výsev Viz. kapitola 3.9.

83

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jeřáb muk (Sorbus aria), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) 1. Roční potřebné množství osiva Průměrný počet semen v 1 kg osiva: Jeřáb ptačí 294 000kusů, z toho je klíčivých 190 000 kusů; jeřáb břek 40 000 kusů, z toho je klíčivých 25 500 kusů; jeřáb muk 55 000 kusů, z toho je klíčivých 26 500; jeřáb oskeruše 28 000 kusů, z toho je klíčivých 14 000 (Hoffmann a kol. 2005). Vysévat budeme u všech jeřábů tři stratifikovaná, předklíčená semena do jedné buňky. Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32B). 2. Odstranění dužniny Pokud nakoupíme plody, tak je nutné co nejdříve odstranit dužninu. 3. Krátkodobé skladování Zpracované osivo skladujeme v jutových sáčcích v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C. 4. Stratifikace Osivo před stratifikací postupně dovlhčíme kropením a stratifikujeme ho s médiem. Jako stratifikační médium používáme směs rašeliny a písku v poměru 1 : 1, poměr stratifikovaného osiva k médiu je 1 : 3. Směs týdně přehazujeme a vlhčíme, v teplé fázi stratifikace je frekvence přehazování a dovlhčování častější (Hoffmann a kol. 2005). Jeřáb ptačí, jeřáb břek stratifikujeme 14 dní při teplotě 20 °C a následně 90 až 120 dní při teplotě 3 °C (Hoffmann a kol. 2005). Jeřáb muk, jeřáb oskeruši stratifikujeme 120 dní při teplotě 3 °C (Hoffmann a kol. 2005). 5. Krátkodobé skladování Osivo oddělíme od stratifikačního média koncem zimního období, snížíme obsah vody a opět ho uskladníme v klimatizovaném skladě. 6. Předklíčení Osivo postupně dovlhčíme kropením a necháme ho předklíčit při teplotě 10 až 15 °C. 7. Výsev Viz. kapitola 3.9.

84

Smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) 1. Roční potřebné množství šišek nebo osiva Nakupovat se budou přednostně šišky, které se následně ve školce vyluští. Může se nakoupit i už vyluštěné osivo. Průměrný počet semen v 1 kg je u smrku ztepilého 114 000 kusů a borovice lesní 159 000 kusů (Hoffmann a kol. 2005). Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32A). 2. Luštění, odkřídlení, čištění a třídění Nakoupené šišky nejprve manuálně zbavíme hrubých nečistot a uložíme je v suchém větratelném místě. Poté předsušené šišky vysušíme při teplotě 30 až 50°C ve skříňové sušárně BCC. Jednotlivé nádoby v sušárně se plní maximálně do 5 cm vrstvy (Hoffmann a kol. 2005). Ze skříňové sušárny otevřené šišky a semena přemístíme do bubnové vytřasačky a odkřídlovačky BCC. Z bubnu vytřasačky a odkřídlovačky BCC vyjmeme perforovanou válcovitou vložku a opět do bubnu nasypeme neodkřídlená semena, která odkřídlíme. Uvolněná křídla jsou z bubnu odstraněna proudem vzduchu do sběrné nádoby. Po odkřídlení semeno dočistíme a roztřídíme na čističce a třídičce BCC, kde se semena zbaví nečistot a roztřídí se podle velikosti semene na 3 frakce. 3. Gravitační třídění Osivo vytřídíme na gravitačním separátoru BCC. Gravitačně musíme třídit odděleně frakce vytříděné na čističce a třídičce BCC. Gravitační separátor opět vytřídí osivo na 3 frakce, ale dále bude zpracovávána pouze ta nejlepší vytříděná frakce. Ostatní frakce semen se využijí k výsevu ve školce na prostokořenné semenáčky. 4. Krátkodobé skladování Semena ve skříňové sušičce BCC vysušíme na 7 % obsah vody a uskladníme při teplotě 0 až 4 °C v hermeticky uzavřených PE sáčcích v klimatizovaném skladě (Hoffmann a kol. 2005). 5. Třídění semen metodou Prevac Metodou Prevac odstraníme semena poškozená od semen nepoškozených. K tomuto třídění semen se používá přístroj BCC Prevac medium. Při oddělování poškozených a nepoškozených semen u borovice a smrku se v podtlakové fázi přes mikrotrhliny odsaje vzduch, který je u poškozených semen mezi osemením a megagametofytem. V tlakové fázi se do prázdného prostoru nasaje voda, poškozená semena se stanou těžšími a rychleji klesnou ke dnu. V horní části jsou semena plná a nepoškozená (Hoffmann a kol. 2005). 85

6. Třídění semen metodou IDS Díky metodě IDS oddělíme plná živá semena od plných neživých. Semena nejdříve umístíme po určitou dobu do vlhkého prostředí. Po nasycení vodou je osivo vysoušeno. Životná semena ztrácejí absorbovanou vodu pomaleji než semena mrtvá, což se projeví rozdílnou hmotností živých a mrtvých semen v průběhu sušení. Po umístění semen do vody se plná životná semena potopí a plná mrtvá semena zůstanou plavat na hladině (Kolářová a kol. 2005). IDS u smrku ztepilého a borovice lesní (Kolářová a kol. 2005): Inkubace 3 dny v inkubátoru při teplotě 15 °C a relativní vzdušné vlhkosti 95 až 100 %. Sušení na sítech ve větrané místnosti s odvlhčovačem vzduchu, s občasným ručním promícháním osiva. Teplota vzduchu pro sušení by měla být 20 až 25 °C s relativní vzdušnou vlhkostí 5 až 15 %. Sušení probíhá 2 až 4 hodiny, optimální dobu sušení je nutné empiricky zkusit. Separace po provede ve vaně naplněné vodou. Dobu separace je nutné pro každý jednotlivý oddíl předem stanovit. 7. Předchlazení Předchlazení zvyšuje rychlost klíčení a zajišťuje uniformní vzcházení. Semena namočíme na 24 hodin do vody o teplotě 3 až 5 °C. Po krátkém osušení při pokojové teplotě osivo uložíme zpět do teploty 3 až 5 °C a předchlazujeme ho 3 až 6 týdnů, než začne klíčit (Procházková 2004). 8. Moření Před výsevem osivo namoříme v mořičce povoleným fungicidem, čímž ochráníme osivo před nepříznivými vlivy mykoflóry. 9. Výsev Viz. kapitola 3.6.

86

Smrk pichlavý (Picea pungens), smrk omorika (Picea omorika),smrk Brewerův (Picea breweriana), smrk sivý (Picea glauca), smrk Engelmannův (Picea engelmannii), smrk východní (Picea orientalis), smrk sitka (Picea sitchensis), smrk černý (Picea mariana), borovice černá (Pinus nigra), borovice kleč (Pinus mugo), borovice osinatá (Pinus aristata), borovice rumelská (Pinus peuce), borovice drobnokvětá (Pinus parviflora), borovice Jeffreyova (Pinus jeffreyi), borovice žlutá (Pinus ponderosa), borovice tuhá (Pinus rigida), borovice hustokvětá (Pinus densiflora), borovice himalájská (Pinus wallichiana), borovice pokroucená (Pinus contorta). 1. Roční potřebné množství osiva Důležité je nakoupit co nejkvalitnější osivo. Potřebné množství osiva na jeden rok pro jednotlivé druhy dřevin je uvedeno v příloze č. 13 (tab. 32A). 2. Čištění a třídění Shodný postup jako u smrku ztepilého. 3. Gravitační třídění Shodný postup jako u smrku ztepilého. 4. Krátkodobé skladování Shodný postup jako u smrku ztepilého. 5. Třídění semen metodou Prevac Shodný postup jako u smrku ztepilého. 6. Předchlazení Předchlazení zvyšuje rychlost klíčení a zajišťuje uniformní vzcházení. Některé druhy smrků a borovic mají slabou fyziologickou dormanci, která se díky předchlazení překoná. Délka předchlazení může být různá. Semena namočíme na 24 hodin do vody o teplotě 3 až 5 °C. Po krátkém osušení při pokojové teplotě osivo uložíme zpět do teploty 3 až 5 °C a předchlazujeme ho 3 až 6 týdnů, než začne klíčit (Procházková 2004). 7. Moření Shodný postup jako u smrku ztepilého. 8. Výsev Viz. kapitola 3.7.

87

Jedle bělokorá (Abies alba), jedle obrovská (Abies grandis), jedle kavkazská (Abies nordmanniana), jedle ojíněná (Abies concolor), jedle korejská (Abies koreana), jedle Veitchova (Abies veitchii), jedle vznešená (Abies procera), jedle sibiřská (Abies sibirica), jedle Fraserova (Abies fraseri) 1. Roční potřebné množství osiva Nakoupí se šišky nebo už vyluštěné osivo. Důležité je, aby bylo osivo co nejkvalitnější. Potřebné množství osiva na jeden rok pro jednotlivé druhy dřevin je uvedeno v příloze č. 13 (tab. 32A). 2. Luštění, čištění, odkřídlení Nakoupené šišky rozložíme v nepříliš vysoké vrstvě ve vzdušné místnosti. Stálým přehazováním se postupně rozpadnou (Bezecný a kol. 1992). Semena oddělíme od nečistot, plodných a podpůrných šupin na čističce a třídičce BCC. Dle Bezecného a kol. (1992) se křidélek zbavíme přesypáváním v pytlích, protože pro vysoký obsah pryskyřice v jedlovém semenu nemůžeme využít odkřídlovačku. Po odkřídlení semena opět pročistíme a vytřídíme na čističce a třídičce BCC, která nám osivo rozdělí na několik frakcí. 3. Gravitační třídění Jednotlivé vytříděné frakce zpracujeme v gravitačním separátoru BCC, ze kterého k výsevu využijeme pouze ty nejlepší frakce. Ostatní osivo bude využito k výsevu do volné půdy. 4. Krátkodobé skladování Osivo uskladníme v jutových sáčcích v klimatizovaném skladě při teplotě 2 °C (Hoffmann a kol. 2005). 5. Předchlazení Předchlazení zvyšuje rychlost klíčení a zajišťuje uniformní vzcházení. U jedlí tímto nahradíme stratifikaci. Semena namočíme na 48 hodin do vody o teplotě 3 až 5 °C. Po krátkém osušení při pokojové teplotě osivo uložíme zpět do teploty 3 °C a předchlazujeme ho 3 až 6 týdnů, než začne klíčit (Procházková 2004). 6. Moření Před výsevem osivo namoříme v mořičce povoleným fungicidem, čímž ochráníme osivo před nepříznivými vlivy mykoflóry. 7.

Výsev Viz. kapitola 3.3.

88

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) 1. Roční potřebné množství osiva Nakoupí se šišky nebo už vyluštěné osivo. Důležité je, aby bylo osivo co nejkvalitnější. Průměrný počet semen v 1 kg je 97 000 kusů (Hoffmann a kol. 2005). Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32A). 2. Luštění, čištění, odkřídlení Shodný postup jako u smrku ztepilého. 3. Gravitační třídění Jednotlivé vytříděné frakce zpracujeme v gravitačním separátoru BCC, ze kterého k výsevu využijeme pouze nejlepší frakce. Ostatní

osivo bude využito k výsevu

do volné půdy. 4. Odstranění semen napadených hmyzem modifikací metody IDS Odstraníme semena napadená chalcidkou Megastigmus spermotrophus. Semena namočíme v destilované vodě na 24 hodin, dáme je do PE sáčků a inkubujeme 3 dny při 15 °C. Po inkubaci semena osušíme 30 minut při 25 °C a separujeme je ve vodě. Semena napadená hmyzem zůstanou plavat na hladině (Kolářová a kol. 2005). 5. Krátkodobé skladování Osivo vysušíme ve skříňové sušičce BCC na 6 až 8% obsahu vody a uskladníme ho v hermeticky uzavřených sáčcích v klimatizovaném skladě při teplotě 0 až 3 °C. 6. Předchlazení Předchlazení zvyšuje rychlost klíčení a zajišťuje uniformní vzcházení. Semena namočíme na 24 hodin do vody o teplotě 3 až 5 °C. Po krátkém osušení při pokojové teplotě je uložíme zpět do teploty 3 °C a předchlazujeme 3 až 6 týdnů, než začnou klíčit (Procházková 2004). 7. Moření Před výsevem osivo namoříme v mořičce povoleným fungicidem, čímž ochráníme osivo před nepříznivými vlivy mykoflóry. 8.

Výsev Viz. kapitola 3.6.

Modřín opadavý (Larix decidua) 1. Roční potřebné množství osiva Z důvodu složitého luštění šišek je vhodné nakoupit už vyluštěná semena. Průměrný počet semen v 1 kg je 244 000 kusů (Hoffmann a kol. 2005). Roční potřeba osiva je uvedena v příloze č. 13 (tab. 32A). 89

2. Gravitační třídění Shodný postup jako u smrku ztepilého. 3. Třídění semen metodou Prevac U modřínu opadavého metodou Prevac odstraníme nejen semena poškozená, ale i semena prázdná. U modřínu je situace jiná než u smrku, protože oddíly semen modřínu obsahují velký počet prázdných semen. Díky použití metody Prevac lze zvýšit podíl plných semen na 95 %. V podtlakové fázi se vysaje vzduch z pórů osemení (unikají bublinky) a v tlakové fázi se póry naplní vodou (nenaplní se, ale prázdné prostředí uvnitř osemení), a tak prázdná semena plavou na hladině a plná klesají ke dnu (Hoffmann a kol. 2005). 4. Krátkodobé skladování Shodný postup jako u smrku ztepilého. 5. Předchlazení Shodný postup jako u smrku ztepilého. 6. Moření Shodný postup jako u smrku ztepilého. 7. Výsev Viz. kapitola 3.6.

6.5. Manipulačně-pěstební rámy Manipulačně-pěstební rámy jsou nedílnou součástí pěstování sadebního materiálu technologií v neprorůstaných sadbovačích na vzduchovém polštáři. Sadbovače nesmíme ukládat přímo na zem, vytvořili bychom tím podmínky pro vznik kořenových deformací, proto sadbovače ukládáme na manipulačně-pěstební rámy, které zajistí tzv. střih vzduchem (vzduchový polštář). Biologickým principem vzduchového polštáře je to, že kořeny prorůstající otevřeným nebo silně perforovaným dnem a zasychají. Manipulačně-pěstební rámy jsou manipulační jednotkou, jakmile sadbovač umístíme na rám, už dále nemanipulujeme se sadbovačem, ale s celým rámem. To urychluje a usnadňuje pohyb rostlin ve výrobním cyklu. Výjimkou, kdy musíme sadbovače sundat z rámu na zem, je zimní období, v němž je kvůli mrazu lepší, aby měly sadbovače přímý kontakt se zemí. Manipulačně-pěstební rám je též identifikační jednotkou. Na každém rámu bude připevněn čárkový kód, díky němuž bude vždy přehled o tom, co a kde je na rámu umístěno (viz. kapitola 6.9.) 90

Rozměry manipulačně-pěstebního rámu budou 170 x 150 cm, výška 25 cm. Konstrukce rámu bude kovová.

Konstrukce manipulačně-pěstebního rámu musí být taková, aby:

Vydržela zatížení naplněných sadbovačů substrátem s rostlinami.

Vydržela manipulaci vysokozdvižnými vozíky či malotraktory s vidlicí.

Bylo možně jednotlivé rámy na sebe skládat.

Byly rámy odolné korozivním účinkům vody a chemických přípravků používaných ve školce.

Plocha rámu, na kterou jsou umisťovány sadbovače, byla dostatečně perforovaná z důvodu střihu vzduchem.

Na plánovanou produkci sadebního materiálu ve školce bude potřeba 12 320 manipulačně-pěstebních rámů.

6.6. Systém hnojení Pěstované dřeviny mají různé nároky na kvalitu a kvantitu živin v závislosti na druhu pěstované dřeviny, stádia vývoje a ročního období. Listnáče mají podstatně větší nároky na živiny než jehličnany, klíční rostlina má podstatně menší nároky než jednoletá rostlina a většina živin je rostlinami využívána pouze v určité části roku (Mauer 2006). Při pěstování dřevin intenzivními technologiemi musí mít rostliny vždy dostatek živin pro zdárný vývoj. Nedostatek živin způsobuje pomalý, nedokonalý růst a viditelné příznaky na asimilačních orgánech dřevin. Naopak i velké koncentrace živin inhibují a oddalují klíčení a růst kořenů (Mauer 2006). Systém hnojení

začne úpravou pH a vyhnojením substrátu (při přípravě substrátu)

hnojivy s dlouhodobými účinky se zásobou živin na 8 měsíců v případě prvních síjí v roce a na 6 měsíců v případě druhých síjí v roce. V průběhu vegetační doby a po vyčerpání hnojiv s dlouhodobým účinkem budou rostliny dle potřeby přihnojovány formou hnojivé zálivky.

Hnojiva využívaná ve školce: Zásobní hnojiva s dlouhodobým účinkem a s řízeným uvolňováním živin: Přidáme je do substrátu už při vlastní přípravě substrátu (viz. kapitola 6.2.). Využívají se zejména tyto druhy Osmocote, Plantacote, Basacote Plus, Nutricote, Multicote aj. Jsou to granulovaná hnojiva zajišťující kompletní potřebu prvků pro rostlinu. Obsahující dusík, fosfor, draslík, hořčík a stopové prvky s účinkem po dobu několika měsíců v závislosti 91

na zvoleném typu. Živiny jsou postupně uvolňovány přes polopropustný obal hnojiva do substrátu (Dubský, Kubíček 1999). Uvolňování živin je závislé na aktuální teplotě a reaguje na bezprostřední potřebu zásobení rostlin živinami. Uvolňování živin není ovlivňováno pH substrátu a jeho vlhkostí.

Hnojiva na přihnojování hnojivou zálivkou: Patří sem zejména vodorozpustná hnojiva řady Kristalon. K dispozici je devět druhů Kristalonu, které se liší poměrem a obsahem základních živin N, P, K a umožňuje tak uspokojit měnící se nároky rostlin v průběhu vegetace. Výhodu je, že jednotlivé druhy Kristalonu lze bez omezení míchat mezi sebou a běžnými přípravky na ochranu rostlin (pokud to nezakazuje výrobce pesticidů). Všechny živiny jsou přístupné díky výborné rozpustnosti. Rostliny

okamžitě

reagují

na

rychle

přijatelný

nitrátový

a

amoniakální

dusík

(www.yaraagri.cz). K aplikaci hnojivé zálivky do závlahového systému využijeme proporcionální dávkovací čerpadlo Dosatron (obr. 20). Dávkovaný roztok je do něj přisáván v nastaveném poměru podle průtoku vody dávkovačem. Dosatron instalujeme přímo do vodovodního potrubí a využíváme jako zdroj energie průtoku a tlaku vody. Výhodou tohoto dávkovacího čerpadla je

přesné

proporcionální

dávkování;

práce

bez

elektrické

energie;

externě

nastavitelné dávkování; malá tlaková ztráta; provoz již při nízkém průtoku a tlaku; jednoduchá obsluha a údržba; čitelná stupnice dávkování; homogenní směs na výstupu; velký rozsah koncentrací (web.telecom.cz/varisco).

Obr. 20: Proporcionální dávkovací čerpadlo

Podrobný postup a systém hnojení je obchodním tajemstvím firmy Lesoškolky s.r.o. 92

6.7. Ochrana rostlin Ochranné zásahy ve školce pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu se výrazně neliší od zásahů ve školkách pro pěstování prostokořenného sadebního materiálu. Jsou tu však jisté rozdíly (např. zvýšený výskyt houbových chorob ve foliových krytech).

Nejčastěji se provádí ochranné a obranné zásahy proti těmto biotickým činitelům: 1) Houbové choroby Padání semenáčků Je to asi nejzávažnější onemocnění ve školkařských provozech využívajících foliové kryty. Jde o půdní patogenní houby a houby přenášené semeny. Je známo přes 200 druhů hub způsobujících padání semenáčků. Většinou se na onemocnění spolupodílí více druhů hub, ale nejzávažnější jsou houby z rodů Fusarium, Cylidrocarpon, Alternaria, Pythium, Rhizoctonia, Phytophtora a jiné. Onemocnění má tři na sebe navazující fáze. V první fázi hynou klíčky a mladé klíčky ještě před vzejitím nad půdní povrch, druhou fází je vlastní padání klíčních rostlin ve stáří dvou až tří týdnů v místě kořenového krčku, třetí fází je tzv. pozdní padání, kdy jsou koncem vegetační doby napadány semenáčky již starší, zdřevnatělé. Obrana začíná již efektivním mořením semen a u některých dřevin termoterapií. Pokračuje při vzcházení semenáčků preventivními postřiky povolenými fungicidy v pětidenním intervalu, udržováním odpovídajícího pH substrátu a vyváženou harmonickou výživou. Při preventivním postřiku musíme fungicidy střídat, a to podle účinné látky, jinak hrozí vznik rezistence patogena na účinnou látku (Poleno a kol. 1994). Použitelné fungicidy pro moření i proti padání semenáčků: Ibefungin, Previcur, Captan, Dithane, Novozir, Supresivit, Merpan (Švestka a kol. 2005). Plíseň šedá (Botrytis cinerea Pers. ex e Fr.) Patří do skupiny hub nedokonale známých a je všeobecně rozšířena v přírodě na organickém materiálu. Objevuje se na osivu lesních dřevin a značně škodí na semenáčcích a sazenicích pěstovaných pod foliovým krytem. Houba je rozpoznatelná ve svém konidiovém stádiu podle hustého, šedivého, vzdušného, vatovitého podhoubí s drobnými světlolomnými skvrnami. Vzhledem ke značné agresivitě a škodlivosti je nutné napadené rostliny co nejdříve odstranit a opakovaně, ve foliovém krytu preventivně, používat fungicidní přípravky (Poleno a kol. 1995). Povolenými fungicidními přípravky na ochranu rostlin proti plísni šedé jsou Dithane, Novozir (Švestka a kol. 2005). 93

Sypavky na borovici Jde o houbové onemocnění způsobné několika druhy hub z rodu Lophodermium. Škodí zejména na semenáčkách a sazenicích v lesních školkách a ve výsadbách. Vyvolává předčasný hromadný opad napadeného jehličí četných druhů borovic, zejména borovice lesní, borovice černé a borovice kleče. Při silné infekci může i dojít k odumření rostliny. Období hlavní a masové infekce probíhá od července do září, ale v posledních teplých letech i dříve. Základem obrany proti sypavkám je zajistit odpovídající výživu a preventivně aplikovat fungicidní přípravky na bázi mancozebu (Dithane, Novozir (Poleno a kol. 1995). Padlí dubové (Microsphaera alphitoides Griff. et Maubl.) Houba z třídy hub vřeckovýtrusých vytvářející na povrchu dubových listů bílé, velmi nápadné moučnaté povlaky (Poleno a kol. 1995). Ochrana dubových semenáčků spočívá v ošetření fungicidními přípravky na bázi síry (Sulikol, Kumulus, Sulka). Padlí na javorech (Uncinula bicornis (Fr.) Lév.) Má stejné příznaky jako u dubu.

2) Hmyzí škůdci Mšice Jsou největším hmyzím škůdcem ve školkách na výrobu krytokořenných semenáčků. Vyskytují se hlavně na listnatých dřevinách a škodí vysáváním rostlinných šťáv, vylučováním toxických slin a často také přenášením původců virových a houbových onemocnění (Poleno a kol. 1994). Obrana spočívá v aplikaci insekticidů povolených k ochraně rostlin (Pirimor) (Švestka a kol. 2005). Listožravý hmyz Hlavními škůdci jsou lalokonosci, chrousti a housenky motýlů, obranou je aplikace povolených insekticidů (Decis, Karate Zeon, a další).

3) Ostatní biotičtí škůdci Mechy a játrovky Mají rádi vlhké prostředí, hojně se vyskytují v druhé polovině vegetačního období, na povrchu sadbovačů vytvoří hustou vrstvu a brání rostlinám růstu (Poleno a kol. 1994). Obranou je aplikace systémových herbicidů jako je Roundup. V zahraničí je používán herbicid Mogeton, který je na mechy a játrovku velmi účinný, ale u nás není povolen.

94

Plevelné rostliny Plevele se ve školce zbavíme pravidelným ručním pletím či užitím selektivního herbicidu. Jako preventivní ochranu proti zaplevelení používáme substráty, které neobsahují plevelná zrna, filtrujeme závlahovou vodu a udržujeme celý areál školky bez plevelů. Slimáci Škodí na klíčících a mladých rostlinách. Ochranou je postřik moluskocidy. Myšovití Škody myšovitými jsou hlavně na vysetém osivu. Ochranou je používání rodenticidů a mechanických pastí. Zajíci Škodí okusem rostlin a ke škodám dojde při vniknutí zajíců do školky přes nedokonalé oplocení. Ptáci Škody způsobené ptáky hrozí při výsevech a při klíčení semen. Ptáci dokáží klidně spořádat celou síji. Jako ochrana proti ptákům je zabránění přístupu ptáků k síjím pomocí sítí. Používají se též různá zařízení k plašení ptáků.

Škody mrazem Při pěstování sadebního materiálu intenzivními technologiemi hrozí, že rostliny nedostatečně zdřevnatí před zimním obdobím a jsou pak hlavně prvními mrazy na podzim poškozeny. Navíc může docházet k vymrzání rostlin. Škody mrazem nastanou u nedostatečně zdřevnatělých rostlin. Ochrana proti mrazu spočívá hlavně v tom, že umístíme sadbovače se sadebním materiálem na úložišti z manipulačně-pěstebních rámů přímo na povrch a rozprostřeme na ně vrstvu izolačního materiálu (slámu, piliny). Těmito opatřeními se do jisté míry omezí negativní účinek mrazu a vymrzání rostlin. Proti pozdním jarním a časným podzimním mrazíkům lze zazimovaný i nezazimovaný sadební materiál na úložišti chránit ochrannými postřiky proti mrazu, ale pouze do -6 °C.

95

6.8. Mechanizační prostředky na manipulaci se sadebním materiálem a pěstování rostlin na úložišti 6.8.1. Manipulační technika K přepravování a přemísťování manipulačně-pěstebních rámů a materiálů umístěných na paletách použijeme čelní vysokozdvižné vozíky s dvojitými vidlemi (mohou vézt dva manipulační rámy najednou). Nosnost vysokozdvižných vozíků by měla přesáhnout 1,5 tuny. K manipulaci s materiálem mimo výrobní halu je vhodné mít terénní typ vysokozdvižného vozíku. Čelní vysokozdvižné vozíky pro přepravu materiálu ve školce K zajištění přepravy materiálu v celé školce je nutné pořídit čtyři čelní vysokozdvižné vozíky, z toho tři by byly terénní typy Desta DV 35 T 4 K (obr. 21) s dieslovým motorem a s montáží dvojitých vidlí a jeden typ Desta G 35 (obr. 22) se zdvihem do 4,5 m, lehce řiditelný a ovladatelný,

na plynový pohon, který by se uplatnil v okolí výrobní haly

a v klimatizovaných skladech.

Obr. 21: Desta DV 35 T4 K (www.desta.cz)

Obr. 22: Desta G 35 (www.desta.cz)

Ruční nízkozdvižný paketovací vozík Tento vozík by byl využit ve výrobní hale k přepravě paletizovaného materiálu. Do školky budou nakoupeny 2 kusy.

6.8.2. Všestranná mechanizace Malotraktor s příslušenstvím Do školky pořídíme malotraktor Kubota konstrukční řady Grand L série 30 (obr. 23). Jde o moderní model všestranně využitelný. K malotraktoru se dají přikoupit různé druhy nástaveb a příslušenství dle potřeby. Ve školce využijeme přívěs, radlice, vidle, čelní nakladač, žací ústrojí apod. (www.kubota.cz).

96

Obr. 23: Malotraktor Kubota Grand L (www.kubota.cz)

6.8.3. Mechanizace pro ochranu rostlin Tažený postřikovač s objemem nádrže 400 litrů Tímto postřikovačem by se měly provádět velkoobjemové postřiky na úložištích a ve foliových krytech. Postřikovač musí být uznán rostlinolékařskou správou vhodným pro aplikaci pesticidů. Postřikovač musí být místo postřikovacích ramen vybaven bubnem s odvinující se hadicí s postřikovým zařízením. Délka hadice musí být minimálně 65 metrů. Postřikovač bude tažen malotraktorem. Vhodné postřikovače pro požadovaný účel vyrábí mnoho firem, např. Spraycare (Velká Británie), Hardi (Dánsko), Bargam (Itálie) (obr. 24) a další.

Obr. 24: Tažený postřikovač Bargam (www.bargam.it)

Zádový postřikovač s objemem nádrže 20 litrů Ve školce je využitelný pro maloplošné postřiky.

97

6.9. Informační a kontrolní systém Informační a kontrolní systém zajistí ve školce přehled o pěstovaném sadebním materiálu. Každý oddíl osiva, který přijde do školky nebo se ve školce zpracuje, bude pečlivě označen a bude mu přidělen kód (čárkový kód na přepravce či sáčku). Podle kódu se pozná o jaký jde druh, provenienci, množství, kvalitu, kde je osivo uskladněno apod. Každá operace s osivem (díky kódu a čtečce kódů) bude zaznamenána do počítače Další identifikační jednotkou bude manipulačně-pěstební rám, na kterém bude umístěn také čárkový kód. Tento kód opět bude určovat, o jaký sadební materiál se jedná a kde se ve školce nachází. Při každé operaci (např. setí, přesazování, přesun rámů, postřiky, apod.) se pomocí čtečky změna či nový úkon zaznamená a přenese do počítače. Každý technicko-hospodářský pracovník tak přes počítač rychle získá potřebné informace o příslušném sadebním materiálu a kde se ve školce nachází. V této práci je způsob informačního a kontrolního systému pouze naznačen, pro správné fungování informačního systému se musí vytvořit projekt.

98

7. PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ 7.1. Technicko-hospodářští pracovníci: Plánovaná školka bude jedním ze středisek pod vedením firmy Lesoškolky s.r.o.. Není tedy nutné zde navrhovat kompletní složení manažerských funkcí. Chod školky z hlediska vedení zajistí tito technicko-hospodářští pracovníci: Vedoucí střediska Ve spolupráci s ředitelem podniku zpracuje výrobně-finanční plán střediska. Vedoucí střediska organizuje práci celého střediska, řídí a kontroluje práci ostatních technickohospodářských pracovníků, odpovídá za celý chod střediska v celém rozsahu a zodpovídá za dodržování veškerých předpisů při provozování výroby sadebního materiálu (legislativa, BOZP, nakládání s odpady, apod.). Předpokládaná hrubá mzda vedoucího střediska bude 30 000 Kč/měsíc. Asistentka Zajišťuje příjem objednávek, přípravu podkladů k fakturaci, provádí potřebné účetnické a evidenční činnosti. Předpokládaná hrubá mzda asistentky bude 15 000 Kč/měsíc. Dva mistři školkaři Jejich náplní práce je zajišťování chodu celého výrobního procesu. Předpokládaná hrubá mzda jednoho mistra školkaře bude 20 000 Kč/měsíc. Odbytář Jeho náplní práce je propagace, cenová politika, reprezentace firmy, kontaktování zákazníků, dlouhodobá spolupráce se zákazníky, zajištění stálého odbytu školky. Předpokládaná hrubá mzda odbytáře bude 25 000 Kč/měsíc. Koordinátor dopravy, logistik Zjišťuje provozuschopnost všech strojů a zařízení, zajišťuje a řídí zásobování, skladování materiálu,

dopravu rostlin k zákazníkům apod. Předpokládaná hrubá mzda koordinátora

dopravy bude 20 000 Kč/měsíc.

7.2. Stálí manuální pracovníci Na celoroční plný pracovní úvazek je počítáno s jedenácti zaměstnanci. Z toho pět zaměstnanců musí mít kvalifikaci k obsluze vysokozdvižného vozíku, dva z nich řidičský průkaz pro skupinu C. Ostatní stálí zaměstnanci budou pracovat ve výrobním procesu. Předpokládaná hrubá mzda obsluhy strojů či řidiče bude 20 000 Kč/měsíc. U ostatních stálí zaměstnanci budou odměňováni úkolovou mzdou.

99

7.3. Sezónní manuální pracovníci Dle potřeby budou přijímáni sezónní pracovníci v počtu do 25 pracovníků. Vždy na konkrétní práce

(přesazování, setí, pletí, vystřihování, atd.). Sezónní pracovníci budou

odměňováni úkolovou mzdou.

100

8. ZABEZPEČENÍ A OSTRAHA OBJEKTU 8.1. Protipožární zabezpečení Ohledně protipožárního zabezpečení musí být zpracovány vnitropodnikové předpisy v souladu s platnými právními normami ČR.

8.2. Oplocení Kolem celého areálu školky je potřeba vystavět nové, důkladné oplocení, dva metry vysoké s kovovými sloupky v rozstupu maximálně 3 metry. Velikost oka 4 x 4 cm. Obvod školky činí 1510 metrů. Vjezd do školky bude ve dvou místech, jak je naznačeno v příloze č.8 (obr. 31B).

8.3. Kamerový systém Dodavatelsky bude vytvořen projekt, který bude následně realizován firmou, která se zabývá zabezpečováním majetku. Půjde o kamerové sledování majetku.

101

9. DOPRAVA EXPEDOVANÝCH ROSTLIN Vytříděné a nabalené svazky rostliny uložíme na expedičním úložišti (obr. 25), které se nijak neliší svým vybavením a provedením od klasického úložiště. Na expedičním úložišti je sadební materiál dočasně uložen na dobu od vytřídění a balení rostlin po jejich odvoz ze školky a je přehledně rozdělen a označen podle odběratele. Sadební materiál bude transportován bez pěstebních obalů. Rostliny jsou na expedičním úložišti pod závlahou a mohou zde být přihnojeny a ošetřeny pesticidními či jinými přípravky podle požadavků zákazníka. Velikost expedičního úložiště je 60 x 19 m. Umístění expedičního úložiště je naznačeno v příloze č. 8 (obr. 31A, 31B). Těsně před odvozem rostlin ze školky jsou odvážené rostliny narovnány do přepravních kontejnerů a naloženy na transportní prostředek. Přepravními kontejnery budou kovové „klece“ o rozměrech šířka 0,8 m, délka 1,2 m, výška 2 m, které mají nastavitelné zavěšení jednotlivých polic tak, aby mohl být sadební materiál transportován v přirozené poloze bez ohýbání či deformování vrcholových částí rostlin. Další možností jsou kontejnery dřevěné konstrukce, s paletou (o rozměrech 0,8 x 1,2) jako dnem (obr. 26).

Obr. 25: Expediční úložiště Obr. 26: Transportní kontejner dřevěné konstrukce

Krytokořenný sadební materiál není z biologického hlediska tak náročný na manipulaci jako sadební materiál prostokořenný, ale i u něj platí obecně známé zásady o bezeškodné přepravě rostlin. Musíme zabránit mechanickému poškození a zapaření, přepravovat sadební materiál za nízkých teplot a vysoké vzdušné vlhkosti, minimalizovat negativní účinky proudění vzduchu. Z technického a finančního hlediska však je přeprava krytokořenného sadebního materiálu složitější a nákladnější. Skutečnost je ta, že krytokořenné rostliny jsou oproti prostokořenným objemově větší a nezbytně vyžadují kontejnerizaci a paletizaci (obr. 27), ale i tak se jich na dopravní prostředek naloží méně než rostlin prostokořenných (Mauer 2006). 102

Transport sadebního matriálu k odběrateli bude zajištěn vlastními dopravními prostředky. Jedním z nich bude dvounápravový nákladní automobil s užitečnou hmotností do 7 tun s plachtovou valníkovou nástavbou (obr. 28). Navrhované rozměry plachtové valníkové nástavby nákladního automobilu jsou: délka 6,5 m, šířka 2,4 m, výška 2,4 m. K tomuto transportnímu prostředku bude připojen vysokozdvižný vozík Manitou TMT (obr. 29), který je při transportu rostlin k zákazníkovi na automobilu připevněn a zajistí rychlé vyložení kontejnerů z nákladního automobilu přímo v lese. Může i na kratší vzdálenosti (do 500 metrů) dopravit sadební materiál až k pasece. Pořízení takovéhoto dopravního prostředku je finančně nákladné. Je nutné, aby byl co nejvíce využit. Sadební materiál se jím bude dopravovat až od množství 1 500 ks rostlin a výše. K dopravě menšího množství krytokořenných rostlin je využití velkého nákladního automobilu neefektivní, a tak ve školce bude k dispozici i dodávka o objemu přepravní prostoru okolo15 m3 a přívěs za dodávku o objemu okolo 10 m3. Při objednávce čítající několik desítek kusů rostlin nebude doprava zajišťována vlastními prostředky, odběratel si dopravu zajistí sám.

Obr. 27: Rostliny připravené k odvozu ze školky

Obr. 28: Nákladní automobil pro přepravu krytokořenného sadebního

Obr. 29: Manitou TMT 2020S (www.manitou.com)

103

10. VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Lokalita uvažovaná pro vybudování školky pro produkci krytokořenného sadebního materiálu se nenachází v žádném pásmu ochrany přírody či vod. Půdy mají z hlediska zemědělského využití nejnižší přirozenou úrodnost, takže se zdá vhodné využít toto místo pro stavbu školky pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu technologií na vzduchovém polštáři. Školka nebude nijakým závažným způsobem narušovat životní prostředí. Veškeré obaly používané pro pěstování rostlin jsou recyklovatelné a opotřebované se budou odvážet zpět k výrobci k recyklaci. Ochrana rostlin bude prováděna povolenými přípravky na ochranu rostlin s dodržováním právních norem. S veškerými odpady, které při provozu vzniknou, bude nakládáno dle příslušných zákonů.

104

11. EKONOMICKÉ KALKULACE 11.1. Kalkulace investičních nákladů V tabulkách 10 až 15 jsou uvedeny předpokládané investiční náklady dle jednotlivých pořizovaných částí školky a technologie výroby sadebního materiálu. Pokud budou jednotlivé části investice odpisovány, jsou v tabulkách také uvedeny odpisové skupiny, do kterých se dle zákona 586/1992 Sb. jednotlivé položky řadí. Ceny jsou uvedeny bez DPH.

Tab. 10: Investiční náklady na úpravu plochy školky Úprava plochy školky

cena v Kč 30 000 170 000 150 000 250 000 1 400 000 2 000 000

Smýcení porostu vrby jívy, smýcení kulis Vyhloubení jezírka Založení lesoparku v areálu školky Úprava sklonu terénu, zemní práce Odvodnění plochy pozemku (8,25 ha) Investiční náklady na úpravu plochy školky

105

Odpisová skupina 5 3 5 5

Tab. 11: Investiční náklady na vybudování technické infrastruktury. Technická infrastruktura Konstrukce, dvojitá nafukovaná folie, střešní ventilace Kotel na vyhřívání foliových krytů Foliové Řídící jednotky kryty Zpevnění célé plochy kolem foliových krytů kamennou drtí Zpevnění dna foliových krytů zámkovou dlažbou Investiční náklady na foliové kryty Úložiště Zpevnění ploch úložišť drceným kamenivem Zásobní nádrž (zemní práce, čerpací systém, filtrační systém, Vrt (vyhloubení, čerpací systém) (2x) Dávkovací čerpadla Dosatron Závlahový Závlahový systém foliových krytů (rozvody, filtrace, systém postřikovače) Závlahový systém úložišť (rozvody, filtrace, postřikovače) Investiční náklady na závlahový systém Budova Logitec Big - Bale dispenser Strojové Logitech MM15 vybavení Dávkovače sadbovačů Techmek unstacker (2x) přípravny Javo Rotofill (2x) substrátů Javo flat/trays cleaner Výrobní Dopravník substrátů Strojové Secí stroj Mosa TO55.S hala vybavení Zasypávací zařízení Mosa VP1200 vlastní Secí/přesazovací/expediční stoly výrobní Dopravníky Vybavení kanceláří, sociálního zázemí Vybavení laboratoře Investiční náklady na výrobní halu Budova Klimatizovaný prostor (obložení, výparník, Klimatizovaný sklad pro ventilace, zvlhčovač vzduchu) skladování sadebního Vybavení klimatizovaného skladu stohovatelnými materiálu kontejnery Investiční náklady na klimatizovaný sklad

106

Cena v Kč 11 500 000 1 000 000 1 000 000 500 000 3 000 000 17 000 000 4 000 000 2 000 000 200 000 250 000

Odpisová skupina 3 3 3 5 5 5 5 5 -

1 000 000 800 000 4 250 000 3 000 000 300 000 550 000 100 000 900 000 150 000 50 000 200 000 100 000 50 000 100 000 200 000 300 000 6 000 000 1 000 000

1 1 5 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 5

1 500 000

3

1 000 000 3 500 000

3 -

Pokračování tab. 11: Investiční náklady na vybudování technické infrastruktury. Technická infrastruktura Budova Klimatizovaný prostor pro studené stratifikace Klimatizovaný prostor pro krátkodobé skladování (obložení, výparník, ventilace, zvlhčovač vzduchu) Klimatizovaný prostor pro dlouhodobé Vyhřívaný sklad Vybavení Regály skladů Přepravky Plavící vana na plavení žaludů Kotel na termoterapii Stůl na odkapávání Vybavení haly na Haly a klimatizované povrchové vody termoterapii sklady pro zpracování Sušička na odsávání osiva povrchové vody Mořička osiva Pasírka BCC cleaner and seed sizer BCC cabinet dryer DL 1200/HL BCC wet dewinger and seed Vybavení extractor haly na BCC local dust filter zpracování BCC gravity separator osiva BCC prevac medium Impulsní svářecá lišta Zemědělská mlátička Investiční náklady na halu a klimatizované sklady pro zpracování osiva Budova pro garáže dílnu a sklady Založení větrných bariér Hlavní Cestní síť Vedlejší Investiční náklady na cestní síť Elektrické rozvody Rozvodné Plyn sítě Voda Investiční náklady na rozvodné sítě Investiční náklady na technickou infrastrukturu školky

107

Odpisová skupina 500 000 5 100 000 3

Cena v Kč

100 000 50 000 50 000 100 000 100 000

3 3 -

20 000 30 000

-

20 000

-

30 000 20 000 20 000 300 000 500 000

2 2

300 000 100 000 300 000 300 000 10 000 10 000

2 2 2 2 -

2 960 000 600 000 150 000 4 000 000 1 000 000 5 000 000 2 000 000 500 000 250 000 2 750 000 46 210 000

5 3 5 5 4 4 4 -

Tab. 12: Investiční náklady k pořízení výrobní technologie. Technologie výroby

Cena v Kč

QP 24 T/16 QP 6 T/20 QP 35 T/10 QP D 60 T/12 Sadbovače QP D 84 T/11,5 QP E 150/6 QP D 240/6 Investiční náklady na sadbovače Manipulačně-pěstební rámy Desta G 35 Desta DV 35 T4 K (3x) Nízkozdvižný vozík (2x) Všestranná Malotraktor Kubota Grand Mechanizační technika mechanizace s příslušenstvím Mechanizace pro Tažený postřikovač ochranu rostlin Zádový postřikovač Investiční náklady na mechanizační techniku Informační a kontrolní systém Investiční náklady na technologii výroby Manipulační technika

9 660 000 636 000 1 925 000 1 061 000 373 000 1 596 000 136 000 15 387 000 18 500 000 550 000 2 700 000 30 000 600 000 100 000 20 000 4 000 000 500 000 38 387 000

Odpisová skupina 1 1 2 2 2 1 1

Tab. 13: Investiční náklady na zabezpečení a ostrahu majetku. Zabezpečení a ostraha majetku

Odpisová skupina 200 000 1 400 000 4 600 000

Cena v Kč

Kamerový systém Oplocení Investiční náklady na zabezpečení a ostrahu majetku

Tab. 14: Investiční náklady na dopravu expedovaných rostlin Doprava expedovaných rostlin

Cena v Kč

Expediční úložiště Kovové Transportní kontejnery Dřevěné Nákladní automobil vybavený vysokozdvižným vozíkem Manitou Dodávka s přívěsem Investiční náklady na dopravu expedovaných rostlin

Tab. 15: Celkové náklady na investici Celkové investiční náklady v Kč 92 322 000 Rezerva 5% v Kč 4 678 000 Celkové náklady na investici v Kč 97 000 000

108

125 000 1 000 000 200 000 2 800 000 1 000 000 5 125 000

Odpisová skupina 5 3 3 2 1a

11.2. Projektované realizační ceny pěstovaného sadebního materiálu V následujících tabulkách (Tab. 16A a 16B) jsou uvedeny předpokládané realizační ceny jednotlivých dřevin (cenové relace roku 2006).

Tab. 16A: Realizační ceny pěstovaných jehličnatých dřevin pro rok 2006

Cena Vzorec pěstování 1 rostliny (Kč) fk 0,5 + k1 10

Dřevina smrk ztepilý

Picea abies

smrk pichlavý

Picea pungens

smrk omorika

Picea omorika

smrk brewerův

Picea breweriana

smrk Engelmannův

Picea engelmannii

smrk sivý

Picea glauca

smrk východní

Picea orientalis

smrk sitka

Picea sitchensis

smrk černý

Picea mariana

borovice lesní

Pinus sylvestris

borovice černá

Pinus nigra

borovice pokroucená

Pinus contorta

borovice kleč

Pinus mugo

borovice vejmutovka

Pinus strobus

borovice žlutá

Pinus ponderosa

borovice Jeffreyova

Pinus jeffreyi

borovice tuhá

Pinus rigida

borovice drobnokvětá

Pinus parviflora

borovice hustokvětá

Pinus densiflora

borovice rumelská

Pinus peuce

borovice osinatá

Pinus aristata

borovice himálajská

Pinus wallichiana

jedle bělokorá

Abies alba

jedle obrovská

Abies grandis

jedle kavkazská

Abies nordmanniana

jedle ojíněná

Abies concolor

jedle korejská

Abies koreana

jedle Veitchova

Abies veitchii

jedle vznešená

Abies procera

jedle sibiřská

Abies sibirica

jedle Fraserova

Abies fraseri

douglaska tisolistá

Pseudotsuga menziesii

109

fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1+k2 fk1+k1 fk1+k2 fk1+k1 fk1+k2 fk1+k2 fk1+k2 fk1+k2 fk1+k2 fk 0,5 + k1

10 10 10 10 10 10 10 10 8,5 8,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 14 12 15 14 15 15 15 18 14 12

Tab. 16B: Realizační ceny pěstovaných listnatých dřevin pro rok 2006.

Vzorec pěstování

Dřevina

buk lesní

Fagus sylvatica

dub letní

Quercus robur

dub zimní

Quercus petraea

jasan ztepilý

Fraxinus excelsior

javor klen

Acer pseudoplatanus

javor mléč

Acer platanoides

javor babyka

Acer campestre

olše lepkavá

Alnus glutinosa

olše šedá

Alnus incana

třešeň ptačí

Prunus avium

lípa srdčitá

Tilia cordata

lípa velkolistá

Tilia platyphylos

habr obecný

Carpinus betulus

bříza bělokorá

Betula pendula

jilm horský

Ulmus glabra

jilm habrolistý

Ulmus carpinifolia

topol osika

Populus tremula

růže šípková

Rosa canina

růže svraskalá

Rosa rugosa

kalina tušalaj

Viburnun lantana

kalina obecná

Viburnum opulus

svída krvavá

Cornus sanguinea

dřišťál obecný

Berberis vulgaris

trnka obecná

Prunus spinosa

ptačí zob obecný

Ligustrum vulgare

hloh jednosemenný

Crataegus monogyna

brslen evropský

Euonymus europaeus

jabloň lesní

Malus sylvestris

hrušeň obecná

Pyrus communis

jeřáb oskeruše

Sorbus domestica

jeřáb břek

Sorbus torminalis

jeřáb muk

Sorbus aria

jeřáb ptačí

Sorbus aucuparia

buk lesní

Fagus sylvatica

dub letní dub zimní

Quercus robur Quercus petraea

110

fk1 fk1 fk1 fk1 fk1 fk1 fk1 fk 1,5 fk 1,5 fk1 fk1 fk1 fk1 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk 1,5 fk0,5 + fk1,5 fk0,5 + fk1,5 fk0,5 + fk1,5

Cena 1 rostliny (Kč) 10 10 10 9 9 9 9 7 7 10 10 10 10 7 10 10 7 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 18 18 15 8 40 40 40

11.3. Nákladovost a výnosovost investice Tabulka 17 uvádí předpokládané přímé a nepřímé náklady na provoz školky. Tabulka 18 udává výši odpisů v jednotlivých odpisových skupinách a tabulka 19 udává uplatněné odpisy v nákladech v prvních deseti letech. Tab 17: Nákladovost výroby. Nákladovost výroby

THP

Stálí mauální pracovníci 960 000 336 000 1 296 000

Sezónní manuální pracovníci 2 250 000 787 500 3 037 500

Mzdy (Kč) 1 560 000 Pojistné (Kč) 546 000 celkem (Kč) 2 106 000 Přímé Substráty (Kč) Osivo (Kč) náklady Materiál Chemické přípravky na ochranu rostlin a hnojivo (Kč) Ostatní materiál (Kč) Celkem (Kč) Celkové přímé náklady (Kč) Režijní náklady (40 % z přímých nákladů) (Kč) Celkové náklady (Kč) Mzdy

Celkem 4 770 000 1 669 500 6 439 500 3 400 000 500 000 500 000 500 000 4 900 000 11 339 500 4 535 800 15 875 300

Tab. 18: Celkové odepisované částky v tis. Kč dle odpisových skupin podle zákona 586/1992 Sb. Investiční Jednorázové 1.odpisová 1a. odpisová 2. odpisová 3. odpisová 4.odpisová 5.odpisová náklady skupina skupina skupina skupina skupina skupina náklady celkem 940 36 487 1 000 11 250 17 750 3 150 21 745 92 322

Tab. 19: Uplatněné odpisy v nákladech dle roku provozu školky a odpisové skupiny (tis.Kč) Odpisované 1. 1a. 2. 3. 4. 5. Jednorázové částky odpisová odpisová odpisová odpisová odpisová odpisová náklady celkem skupina skupina skupina skupina skupina skupina (tis.Kč) 1.rok 940 7 297 142 1 238 976 68 304 10 965 2.rok 14 595 286 2 503 1 864 162 739 20 149 3.rok 14 595 286 2 503 1 864 162 739 20 149 4.rok 286 2 503 1 864 162 739 5 554 5.rok 2 503 1 864 162 739 5 268 6.rok 1 864 162 739 2 765 7.rok 1 864 162 739 2 765 8.rok 1 864 162 739 2 765 9.rok 1 864 162 739 2 765 10.rok 1 864 162 739 2 765

111

V tabulce 20 jsou uvedeny výnosy za prodaný sadební materiál. V prvním roce není počítáno s žádnými příjmy z důvodu výstavby školky. Tab. 20: Výnosy za prodaný sadební materiál Výnosy (Kč) 1.rok 0 2.rok 12 500 000 3.rok 40 827 500 4.rok 45 267 500 5.rok 45 267 500 6.rok 45 267 500 7.rok 45 267 500 8.rok 45 267 500 9.rok 45 267 500 10.rok 45 267 500

11.4. Ekonomická návratnost investice (doba splácení investice) Ve vlastním zadání byly náklady a realizační ceny stanoveny konstantně na předpokládané cenové úrovni roku 2006. Z toho důvodu se nepřihlíží k vlivům inflace a situaci na trhu se sadebním materiálem v budoucích letech. K vlastní realizaci projektu by měla být zpracována podstatně podrobnější ekonomická analýza, ale toto není cílem této diplomové práce. Cílem bylo zjistit, zda-li mnou navržená školka je ekonomicky realizovatelná.

Byly vypracovány tři zjednodušené modely financování investice: 1. Financování z cizích zdrojů prostřednictvím získání dlouhodobého úvěru od banky. Dohodnutý úrok by činil 6% p.a. s odloženým začátkem splácení o tři roky (Tab. 21, 22). 2. Financování z cizích zdrojů s dotací z EU. Dotace z EU z programu Rozvoje venkova ve výši 40% investičních nákladů. Úrok z úvěru ve výši 6% p.a., s odkladem první splátky o jeden rok, získaná dotace z EU by byla celá použita na mimořádnou splátku úvěru (Tab. 23, 24). 3. Financování investice z vlastních zdrojů (Tab. 25).

112

Tab. 21: Stanovení doby splácení investice - financování investice z cizích zdrojů (v tis. Kč) 1.rok 2.rok 3.rok 4.rok 5.rok 6.rok 7.rok 8.rok Tržby 0 12 500 40 828 45 268 45 268 45 268 45 268 45 268 Náklady bez odpisů 10 975 15 875 15 875 15 875 15 875 15 875 15 875 15 875 Odpisy 10 965 20 149 20 149 5 554 5 268 2 765 2 765 2 765 5 820 5 820 5 820 4 972 3 806 2 570 1 372 354 Úroky z úvěru Výsledek hospodaření -27 761 -29 345 -1 017 18 866 20 318 24 057 25 255 26 273 0 0 0 0 0 1 233 6 061 6 305 Daň 24% Zisk po zdanění -27 761 -29 345 -1 017 18 866 20 318 22 824 19 194 19 967 Odpisy 10 965 20 149 20 149 5 554 5 268 2 765 2 765 2 765 0 0 14 141 19 429 20 594 19 970 16 966 5 900 Splátka úvěru Cash flow (CF) -16 795 -9 195 4 991 4 992 4 992 5 619 4 993 16 833

9.rok 45 268 15 875 2 765 0 26 627 6 390 20 236 2 765 0 23 002

10.rok 45 268 15 875 2 765 0 26 627 6 390 20 236 2 765 0 23 002

Tab. 22: Splácení investičního úvěru u varianty 1 (v tis.Kč). Splácení investičního úvěru 1.rok 2.rok 3.rok 4.rok 5.rok 6.rok 7.rok 8.rok 9.rok 10.rok Splátka úvěru k 31.12. 0 0 14 141 19 429 20 594 19 970 16 966 5 900 0 0 Zůstatek úvěru 97 000 97 000 97 000 82 859 63 430 42 836 22 866 5 900 0 0 Úrok (6%) 5 820 5 820 5 820 4 972 3 806 2 570 1 372 354 0 0

Tab. 23: Stanovení doby splácení investice - financování investice z cizích zdrojů a s dotací od EU (v tis.Kč) 1.rok 2.rok 3.rok 4.rok 5.rok 6.rok 7.rok 8.rok 9.rok 10.rok Tržby 0 12 500 40 828 45 268 45 268 45 268 45 268 45 268 45 268 45 268 Náklady bez odpisů 10 975 15 875 15 875 15 875 15 875 15 875 15 875 15 875 15 875 15 875 Odpisy 10 965 20 149 20 149 5 554 5 268 2 765 2 765 2 765 2 765 2 765 Úroky z úvěru 5 820 5 820 3 492 2 504 1 191 0 0 0 0 0 Výsledek hospodaření -27 761 -29 345 1 311 21 333 22 933 26 627 26 627 26 627 26 627 26 627 Daň 24% 0 0 0 0 0 3 627 6 390 6 390 6 390 6 390 Zisk po zdanění -27 761 -29 345 1 311 21 333 22 933 23 000 20 236 20 236 20 236 20 236 Odpisy 10 965 20 149 20 149 5 554 5 268 2 765 2 765 2 765 2 765 2 765 Splátka úvěru 0 0 16 462 21 889 19 849 0 0 0 0 0 Cash flow (CF) -16 795 -9 195 4 998 4 999 8 352 25 765 23 002 23 002 23 002 23 002

Tab. 24: Splácení investičního úvěru u varianty 2 (v tis.Kč) Splácení investičního úvěru 1.rok 2.rok 3.rok 4.rok 5.rok 6.rok 7.rok 8.rok 9.rok 10.rok Splátka úvěru k 31.12. 0 38 800 16 462 21 889 19 849 0 0 0 0 0 Zůstatek úvěru 97 000 97 000 58 200 41 738 19 849 0 0 0 0 0 Úrok (6%) 5 820 5 820 3 492 2 504 1 191 0 0 0 0 0

113

Tab. 25: Stanovení doby splatnosti investice - financování investice z vlastních zdrojů 1.rok 2.rok 3.rok 4rok 5.rok 6.rok 7.rok 8.rok Tržby 0 12 500 40 828 45 268 45 268 45 268 45 268 45 268 Náklady bez odpisů 10 975 15 875 15 875 15 875 15 875 15 875 15 875 15 875 Odpisy 10 965 20 149 20 149 5 554 5 268 2 765 2 765 2 765 Výsledek hospodaření -21 941 -23 525 4 803 23 838 24 124 26 627 26 627 26 627 Daň 24% 0 0 0 0 1 751 6 390 6 390 6 390 Zisk po zdanění -21 941 -23 525 4 803 23 838 22 373 20 236 20 236 20 236 Odpisy 10 965 20 149 20 149 5 554 5 268 2 765 2 765 2 765 Cash flow (CF) -10 975 -3 375 24 952 29 392 27 641 23 002 23 002 23 002

9.rok 45 268 15 875 2 765 26 627 6 390 20 236 2 765 23 002

10.rok 45 268 15 875 2 765 26 627 6 390 20 236 2 765 23 002

Stanovení doby splatnosti investice u varianty č.3: Doba splácení investice = investiční náklady/ průměrný roční vážený CF DSI = 97000/18264 DSI = 5,3 let. U této varianty bude investice splacena šestým rokem.

Z uvedených výpočtů vyplývá, že nejvýhodnější (tj. nejkratší doba návratnosti vynaložených investičních nákladů) je varianta 2. – financování z cizích zdrojů s dotací z EU. Ekonomická návratnost investice (v tomto případě doba splacení úvěru) vychází na 5 let. Při financování investice z vlastních zdrojů (varianta 3) je návratnost investice 5,3 let. Nevýhodou tohoto způsobu financování je, že málokdo vlastní takové množství volných finančních zdrojů, a když ano, investuje je do lukrativnějších odvětví národního hospodářství. Touto variantou se zabývám pouze teoreticky, protože v praxi je nereálná. Při financování investice kompletně z cizích zdrojů bez dotace z EU (varianta 1) činí doba návratnosti (v tomto případě doba splacení úvěru) 8 let. Nevýhodou této varianty je, že během návratnosti investice se bude muset znovu investovat do obnovy použité technologie.

114

12. ZÁVĚR Lesní školka je navržena pro roční objem produkce 4 345 tis. prodejných rostlin tak, aby byl sadební materiál pěstován maximálně efektivním způsobem při dodržování všech biologických principů pěstování rostlin. Pro školku je vyhrazena plocha o velikosti 12,5 hektarů v blízkosti obce Hlavečník, 35 km západně od Pardubic. Z celé plochy školky zabírá technická infrastruktura 10,2 hektarů. Ostatní volné plochy budou

zatravněny

a připraveny k případnému rozšíření produkce. Pro pěstování rostlin ve školce je navrhována technologie intenzivního pěstování sadebního materiálu na vzduchovém polštáři. Typem užitých obalů pro pěstování rostlin byly zvoleny neprorůstavé pevné sadbovače QuickPot od firmy HerkuPlast-Kubern GmbH. Práce popisuje postup pěstování jednotlivých dřevin (od zpracování osiva a způsobu jeho setí, přes uložení rostlin ve foliových krytech a na úložištích, až po expedování rostlin). Dále jsou ve studii navrženy užité materiály (k expedování rostlin, pro přípravu substrátů, ochranu a hnojení rostlin atd.); stroje a strojní zařízení (vozový park, manipulační technika, zařízení pro zpracování osiva, přípravu substrátů, ochranu rostlin atd.); vybavení, velikosti a umístění jednotlivých

částí

školkařského

provozu

(foliových

krytů,

úložišť,

výrobní

haly

a klimatizovaných prostor, garáží, skladů, manipulačních prostorů, zásobní nádrže, cestních a rozvodných sítí, větrných bariér); problematika pracovních sil a řízení školky (počty technicko-hospodářských pracovníků včetně jejich náplně práce a počty stálých a sezónních manuálních pracovníků včetně jejich předpokládaného výdělku). Je nutno podotknout, že technologické vybavení školky není pouze od jednoho dodavatele (např. BCC), ale je navrženo z produktů několika výrobců. Ve studii jsou spočteny předpokládané investiční náklady na vybudování školky (97 mil. Kč) a předpokládané roční náklady a výnosy následujících deseti let. Dále je zde vypočtena doba splácení investice při použití různých variant financování projektu. Z uvedených výpočtů vyplývá, že nejvýhodnější (tj. nejkratší doba návratnosti vynaložených investičních nákladů) je varianta financování z cizích zdrojů s dotací z EU. Ekonomická návratnost investice (v tomto případě doba splacení úvěru) vychází na 5 let.

115

13. RESUMÉ The forest nursery is designed for annual capacity of production 4 345 thousands salable plants. The planting stock will be grown at the most efficient way under observance of its biological needs. For the nursery is reserved an area of 12,5 hectares near village Hlavečník, 35 km west of Pardubice. From whole area of the nursery the technical infrastructure takes 10,2 hectares. The rest of the area will be grass-covered and ready to pertinent enlargement of production. For growing of trees in the nursery, it is suggested to use an intensive air-pruning technology of growing the planting stock. QuickPot trays from company HerkuPlast – Kubern GmbH were selected as containers used for growing of plants. The thesis describes growing procedures of woody plants (from processing of seed and way of his sowing, through placing of plants in tunnels and on dumping ground, to despatching of the plants). Further in the study there are suggested used materials (to despatching of the plant, for preparing of substrates, for protection and fertilization of the plants); equipment, sizes and placing of single parts of the nursery operation (tunnels, dumping grounds, factory building and cold stores, car - shed, stores, manipulating spaces, water reservoir, road and distribution network, windy fence); problems of the work force and proceedings of nursery (numbers of managers including their scope of employment a supposed salary, numbers of full-time and part-time manual workers including their supposed salary). It is necessary to point out, that the designed technology of cultivation of the plants and her components are not from the only supplier (e.g. BCC, Lannen), but are assembled from products of several producers. In the thesis there are calculated the constructive investment costs for erection of the nursery (97 mil. CZK) and the constructive annual costs and the benefits in next ten years. Further the recovery of investment is calculated at using different variants of project financing. From above mentioned calculations it is obvious, that optimal (i.e. shortest time economic return of expended investment cost) variant is the one of financing the investment from foreign sources with grant from the European Union.

116

14. ANOTACE

Práce je komplexní studií lesní školky specializované pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu. Rostliny budou pěstovány v sadbovačích QuickPot technologií „na vzduchovém polštáři“. Školka je navržena na roční objem produkce 4 345 tisíc prodejných rostlin. Technologické vybavení školky není pouze od jednoho dodavatele, ale je navrženo od několika výrobců. Celkové investiční náklady na výstavbu této školky vychází na 97 mil. Kč.

This thesis is a comprehensive study of a forest nursery specialized for growing of containerized planting stock. Plants will be grown in trays QuickPot with usage of air-pruning technology. The forest nursery is designed for annual capacity of production 4 435 thousands of salable plants. Technological equipment of the nursery is not from only supplier, but is designed of several producers. Total investment costs on build-up of the nursery are 97 mil. CZK.

117

15. LITERATURA BEZECNÝ, P. a kol. Pěstování lesů. Brázda. 1992. 376 s. ISBN 80-209-0222-8.

ČIHÁK, P. Geotechnická a hydrogeologická rešerše: Hlavečník – Úprava vodohospodářských poměrů a retenční nádrž. Geologie a geotechnika pro stavební účely Choceň. Investor Lesoškolky s. r. o. 2001. 15 s.

ČSN 48 2115: Sadební materiál lesních dřevin, 2001 DUŠEK, V. Lesní školkařtví. Matice lesnická. 1997. 139 s. DUBSKÝ, M., KLVÁČEK, S., ŠRÁMEK, F. In Pěstování a užití krytokořenného sadebního

materiálu. Brno: MZLU, 1999. 90 s. ISBN 80-7157-361-2. DUBSKÝ, M., KUBÍČEK, J. In Pěstování a užití krytokořenného sadebního materiálu. Brno: MZLU, 1999. 90 s. ISBN 80-7157-361-2. HOFFMANN, J., CHVÁLOVÁ, K., PALÁTOVÁ, E. Lesné semenárstvo na Slovensku. Lesmedium. 2005. 193 s. ISBN 80-85599-34-1. JURÁSEK, A., MARTINCOVÁ, J., NÁROVCOVÁ, J. In Možnosti použití sadebního

materiálu z intenzivních školkařských technologií pro obnovu lesa. Výzkumná stanice Opočno, 2004. 122 s. ISBN 80-86386-51-1. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. SURSUM. 2000. 448 s. ISBN 80-85799-87-1. KOLÁŘOVÁ, P., BEZDĚČKOVÁ, L., PROCHÁZKOVÁ, Z. Využití metody IDS

(Incubation-Drying-Separation) pro zlepšení kvality oddílů semen některých jehličnanů. Literární rešerše. Zprávy lesnického výzkumu, 50, 2005, č. 2, s. 109-115. KRŐSSMANN, G., et al. Die Baumschule. Parey Buchverlang Berlin. 1997. 982 s. ISBN 38263-3048-X. MAUER, O. a kol. Produkce krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin. Lesnická práce. 2006. 136 s. ISBN 80-86386-72-4. MAUER, O. In Pěstování a užití krytokořenného sadebního materiálu. Brno: MZLU, 1999. 90 s. ISBN 80-7157-361-2. PETERKA, V. In Správná praxe v ochraně rostlin a bezpečné zacházení s přípravky. Mze. 2005. 63 s. POKORNÝ, M. Průvodce daňovými zákony. BMSS-START. 2005. 472 s. ISBN 1214-5025 POLENO, Z. a kol. Lesnický naučný slovník I. Mze v Agrospoji Praha. 1994. 743 s. ISBN 807084-111-7. POLENO, Z. a kol. Lesnický naučný slovník II. Mze v Agrospoji Praha. 1995. 683 s. ISBN 80-7084-131-1. 118

PROCHÁZKOVÁ, Z. In Možnosti použití sadebního materiálu z intenzivních školkařských

technologií pro obnovu lesa. Výzkumná stanice Opočno, 2004. 122 s. ISBN 8086386-51-1. QUITT, E. Mapa klimatických oblastí ČSR – 1:500 000. Brno: GÚ ČSAV, 1975. SZABLA, K., PABIAN, R. Szkolkarstwo kontejnerowe. Centrum informacyjne lasow panstwowych, Varšava, 2003. 212 s. ŠVESTKA, M. a kol. Seznam povolených přípravků na ochranu lesa. Lesnická práce. 2003. 40 s. ISBN 80-86386-34-1. WALTER, V. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Brázda. 2001. 312 s. ISBN 80-2090268-6.

Elektronické zdroje:

Bargam (online) [citováno 18. března 2006]. Dostupné na World Wide Web: .

BCC Silviculture technology (online) [citováno 15. prosince 2005]. Dostupné na World Wide Web: .

Bonas Milevsko s.r.o. (online) [citováno 15. února 2006]. Dostupné na World Wide Web: .

ČZ a.s. (online) [citováno 22. února 2006]. Dostupné na Word Wide Web: .

Foliové stavby s.r.o. (online) [citováno 19. února 2006]. Dostupné na Word Wide Web: .

HerkuPlast-Kubern BmbH (online) [citováno 24. ledna 2006]. Dostupné na World Wide Web: .

J + J ing. Jeřábek Jiří – závlahové systémy (online) [citováno 25. února 2006]. Dostupné na World Wide Web: .

Javo Holland (online) [citováno 10. února 2006]. Dostupné na World Wide Web: .

Logitec Plus Big Bale Handling Technology (online) [citováno 25. února 2006]. Dostupné na World Wide Web: .

Manitou (online) [citováno 17. března 2006]. Dostupné na World Wide Web: .

Mosa Agricultural Machinery (online) [citováno 19. ledna 2006]. Dostupné na World Wide Web: . 119

Sartorius Slovensko, s.r.o. (online) [citováno 4. února 2006]. Dostupné na World Wide Web: .

Techmek srl. (online) [citováno 1. března 2006]. Dostupné na World Wide Web: .

Tubus Rýmařov s.r.o. (online) [citováno 28. února 2006]. Dostupné na World Wide Web: .

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (online) [citováno 14. března.2006]. Dostupné na World Wide Web: .

Varisco pumpen (online) [citováno 13. prosince 2005]. Dostupné na World Wide Web: .

Yara Agri Czech Republic, s.r.o. (online) [citováno 11. listopadu 2005]. Dostupné na World Wide Web: .

120

15. PŘÍLOHY Příloha č.1:

Roční plánovaný objem produkce sadebního materiálu.

Příloha č.2:

Parametry pěstovaného sadebního materiálu.

Příloha č. 3: Popis pěstování rostlin ve školce dle skupin dřevin. Příloha č. 4: Výpočty potřebného množství buněk, sadbovačů, manipulačně-pěstebních rámů, foliových krytů pro síje a přesazování jednotlivých dřevin. Příloha č.5:

Uložení rostlin na úložišti dle jednotlivých dřevin.

Příloha č.6: Schéma zaplnění foliových krytů v první a druhé otáčce. Příloha č.7: Schéma obrysu plochy pro navrhovanou školku. Příloha č.8: Schéma navrhované technické infrastruktury školky. Příloha č.9:

Uspořádání foliových krytů ve školce.

Příloha č.10: Uspořádání manipulačně-pěstebních rámů ve foliovém krytu. Příloha č.11: Schéma úložiště. Příloha č.12: Schéma komplexu budov. Příloha č. 13: Celková roční potřeba osiva pro jednotlivé dřeviny. Příloha č. 14: Roční potřebné množství substrátu pro jednotlivé dřeviny.

121

Příloha č.1: Roční plánovaný objem produkce sadebního materiálu.

Tab. 26A: - Roční plánovaný objem produkce jehličnatých dřevin.

Český název smrk ztepilý smrk pichlavý smrk omorika smrk brewerův smrk Engelmannův smrk sivý smrk východní smrk sitka smrk černý borovice lesní borovice černá borovice pokroucená borovice kleč borovice vejmutovka borovice žlutá borovice Jeffreyova borovice tuhá borovice drobnokvětá borovice hustokvětá borovice rumelská borovice osinatá borovice himálajská jedle bělokorá jedle obrovská jedle kavkazská jedle ojíněná jedle korejská jedle Veitchova jedle vznešená jedle sibiřská jedle Fraserova douglaska tisolistá modřín evropský

Semenáčky a sazenice jehličnatých dřevin Vědecký název* Množství Picea abies (L.) Karst 700 000 Picea pungens Engelm. 100 000 Picea omorika (Panč.) Purk. 40 000 Picea breweriana S. Wats. 10 000 Picea engelmannii (Parry) Engelm. 10 000 Picea glauca (Moench) Voss 10 000 Picea orientalis (L.) Link. 10 000 Picea sitchensis (Bongard) Carr. 10 000 Picea mariana (Mill.) Britt., Srerns et Poggenb. 10 000 Pinus sylvestris L. 500 000 Pinus nigra Arnold. 50 000 Pinus contorta Dougl. ex Loud. 50 000 Pinus mugo Turra 50 000 Pinus strobus L. 25 000 Pinus ponderosa Dougl. ex Laws. 25 000 Pinus jeffreyi Balf. 20 000 Pinus rigida Mill. 20 000 Pinus parviflora S. et Z. 25 000 Pinus densiflora S. et Z. 20 000 Pinus peuce Griseb. 50 000 Pinus aristata Engelm. 20 000 Pinus wallichiana A. B. Jacks 20 000 Abies alba Mill. 100 000 Abies grandis Lindl. 100 000 Abies nordmanniana (Stev.) Spach 100 000 Abies concolor (Gord.) Engelm. 50 000 Abies koreana Wils. 20 000 Abies veitchii Lindl. 20 000 Abies procera Rehd. 20 000 Abies sibirica Ledeb. 20 000 Abies fraseri (Purch) Poir. 20 000 Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco 240 000 Larix decidua Mill. 240 000 Celkem 2 705 000

*zdroj: Koblížek (2000)

122

Tab. 26B: Roční plánovaný objem produkce semenáčků listnatých dřevin.

Semenáčky listnatých dřevin Vědecký název* Množství Fagus sylvatica L. 500 000 Quercus robur L. 150 000 Quercus petraea (Mattuschka) Liebl. 150 000 Fraxinus excelsior L. 50 000 Acer pseudoplatanus L. 75 000 Acer platanoides L. 25 000 Acer campestre L. 25 000 Alnus glutinosa L. 50 000 Alnus incana L. 25 000 Prunus avium L. 50 000 Tilia cordata Mill. 75 000 Tilia platyphyllos Scop. 15 000 Carpinus betulus L. 100 000 Betula pendula Roth 50 000 Ulmus glabra Huds. 40 000 Ulmus carpinifolia Ruppert ex Suckow 10 000 Populus tremula L. 15 000 Rosa canina L. 10 000 Rosa rugosa Thunb. 10 000 Viburnun lantana L. 10 000 Viburnum opulus L. 20 000 Cornus sanguinea L. 10 000 Berberis vulgaris L. 10 000 Prunus spinosa L. 15 000 Ligustrum vulgare L. 15 000 Crataegus monogyna Jacq. 20 000 Euonymus europaeus L. 10 000 Malus sylvestris (L.) Mill. 5 000 Pyrus communis L. 5 000 Sorbus domestica L. 15 000 Sorbus torminalis (L.) Crantz. 10 000 Sorbus aria (L.) Crantz. 10 000 Sorbus aucuparia cv. Edulis Dieck. 10 000 Celkem 1 590 000 *zdroj: Koblížek (2000)

Český název buk lesní dub letní dub zimní jasan ztepilý javor klen javor mléč javor babyka olše lepkavá olše šedá třešeň ptačí lípa srdčitá lípa velkolistá habr obecný bříza bělokorá jilm horský jilm habrolistý topol osika růže šípková růže svraskalá kalina tušalaj kalina obecná svída krvavá dřišťál obecný trnka obecná ptačí zob obecný hloh jednosemenný brslen evropský jabloň lesní hrušeň obecná jeřáb oskeruše jeřáb břek jeřáb muk jeřáb ptačí

Tab. 26C: Roční plánovaný objem produkce sazenic listnatých dřevin. Český název buk lesní dub letní dub zimní

Sazenice listnatých dřevin Vědecký název* Množství Fagus sylvatica L. 20 000 Quercus robur L. 15 000 Quercus petraea (Mattuschka) Liebl. 15 000 Celkem 50 000

*zdroj: Koblížek (2000)

123

Příloha č.2: Parametry pěstovaného sadebního materiálu. Tab. 27A: Parametry listnatého sadebního materiálu

Dřevina

Fagus sylvatica Fagus sylvatica Quercus robur Quercus robur Quercus petraea Quercus petraea Fraxinus excelsior Tilia cordata Tilia platyphyllos Acer platanoides Acer campestre Acer pseudoplatanus Carpinus betulus Prunus avium Betula pendula Alnus glutinosa Alnus incana Ulmus glabra Ulmus carpinifolia Populus tremula Rosa canina Rosa rugosa Viburnun lantana Viburnum opulus Cornus sanguinea Berberis vulgaris Prunus spinosa Ligustrum vulgare Crataegus monogyna Euonymus europaeus Malus sylvestris Pyrus communis Sorbus domestica Sorbus torminalis Sorbus aria Sorbus aucuparia

Tloušťka koř. krčku (mm) QP 24T/16 fk1 semenáček 26-50 5 QP 6 T/20 fk0,5 + fk1,5 sazenice 81 - 120 11 QP 24T/16 fk1 semenáček 26-50 5 QP 6 T/20 fk0,5 + fk1,5 sazenice 81 - 120 11 QP 24T/16 fk1 semenáček 26-50 5 QP 6 T/20 fk0,5 + fk1,5 sazenice 81 - 120 11 QP 24T/16 fk1 semenáček 26-50 4 QP 24T/16 fk1 semenáček 26-50 6 QP 24T/16 fk1 semenáček 26-50 6 QP 24T/16 fk1 semenáček 26-50 4 QP 24T/16 fk1 semenáček 26-50 4 QP 24T/16 fk1 semenáček 26-50 4 QP 24T/16 fk1 semenáček 26-50 5 QP 24T/16 fk1 semenáček 26-50 5 QP 24 T/16 fk 1,5 semenáček 26-50 3 QP 24 T/16 fk 1,5 semenáček 26-50 3 QP 24 T/16 fk 1,5 semenáček 26-50 3 QP 24 T/16 fk 1,5 semenáček 26-50 4 QP 24 T/16 fk 1,5 semenáček 26-50 4 QP 24 T/16 fk 1,5 semenáček 26-50 4 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 3 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 3 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 3 QP D 60 T/12 fk 1,5 semenáček 26-50 3 Finální sadbovač

Vzorec pěstování

124

Vývojové stádium

Výška (cm)

Tab. 27B: Parametry jehličnatého sadebního materiálu

Dřevina Pinus sylvestris Pinus nigra Pinus contorta Pinus mugo Pinus strobus Pinus ponderosa Pinus jeffreyi Pinus rigida Pinus parviflora Pinus densiflora Pinus peuce Pinus aristata Pinus wallichiana Psudotsuga menziesii Abies alba Abies grandis Abies nordmanniana Abies concolor Abies koreana Abies veitchii Abies procera Abies sibirica Abies fraseri Picea abies Picea pungens Picea omorika Picea breweriana Picea engelmannii Picea glauca Picea orientalis Picea sitchensis Picea mariana Larix decidua

Finální sadbovač QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP 12 T/10 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP 24 T/16

125

Vzorec Vývojové Výška pěstování stádium (cm) fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk 0,5 + k1 fk1+k2 fk1+k1 fk1+k2 fk1+k1 fk1+k2 fk1+k2 fk1+k2 fk1+k2 fk1+k2 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1 fk 0,5 + k1

sazenice sazenice semenáček semenáček semenáček semenáček semenáček semenáček semenáček semenáček semenáček semenáček semenáček sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice sazenice

26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 36-50 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 26-35 36-50

Tloušťka koř. krčku (mm) 5 5 5 6 6 5 5

Příloha č. 3: Popis pěstování rostlin ve školce dle skupin dřevin.

Viz. diplomová práce v textové podobě.

126

Příloha č. 4: Výpočty potřebného množství buněk, sadbovačů, manipulačně-pěstebních rámů, foliových krytů pro síje a přesazování jednotlivých dřevin. Tab. 29A: Síje listnatých dřevin s velkým semenem v první otáčce

Dřevina Fagus sylvatica Quercus robur Quercus petraea Fraxinus excelsior Tilia cordata Tilia platyphyllos Acer platanoides Acer campestre Acer pseudoplatanus Carpinus betulus Prunus avium

Počet Počet Počet Počet Počet Výtěžnost zaplněných Sadbovač semenáčků buněk sadbov. rámů osiva (%) fol. krytů (ks) (ks) (ks) (ks) (ks) QP 24T/16 60 500000 833333 34722 1447 7,2 QP 24T/16 60 150000 250000 10417 434 2,2 QP 24T/16 60 150000 250000 10417 434 2,2 QP 24T/16 60 50000 83333 3472 145 0,7 QP 24T/16 60 75000 125000 5208 217 1,1 QP 24T/16 60 15000 25000 1042 43 0,2 QP 24T/16 60 25000 41667 1736 72 0,4 QP 24T/16 60 25000 41667 1736 72 0,4 QP 24T/16 60 75000 125000 5208 217 1,1 QP 24T/16 60 100000 166667 6944 289 1,4 QP 24T/16 60 50000 83333 3472 145 0,7

Tab. 29B: Síje listnatých dřevin s malým semenem v první otáčce

Dřevina Betula pendula Alnus glutinosa Alnus incana Ulmus glabra Ulmus carpinifolia Populus tremula

Počet Výtěžnost Počet Počet Počet Počet zaplněných Sadbovač osiva semenáčků buněk sadbov. rámů fol. krytů (%) (ks) (ks) (ks) (ks) (ks) QP 24 T/16 80 50000 62500 2604 109 0,54 QP 24 T/16 80 50000 62500 2604 109 0,54 QP 24 T/16 80 25000 31250 1302 54 0,27 QP 24 T/16 80 40000 50000 2083 87 0,43 QP 24 T/16 80 10000 12500 521 22 0,11 QP 24 T/16 80 15000 18750 781 33 0,16

Tab. 29C: Síje listnatých keřů a stromů v druhé otáčce

Dřevina Rosa canina Rosa rugosa Viburnun lantana Viburnum opulus Cornus sanguinea Berberis vulgaris Prunus spinosa Ligustrum vulgare Crataegus monogyna Euonymus europaeus Malus sylvestris Pyrus communis Sorbus domestica Sorbus torminalis Sorbus aria Sorbus aucuparia

Sadbovač QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12

Počet Počet Počet Počet Počet Výtěžnost zaplněných semenáčků buněk sadbov. rámů osiva (%) fol. krytů (ks) (ks) (ks) (ks) (ks) 70 10000 14286 238 17 0,09 70 10000 14286 238 17 0,09 70 10000 14286 238 17 0,09 70 20000 28571 476 34 0,17 70 10000 14286 238 17 0,09 70 10000 14286 238 17 0,09 70 15000 21429 357 26 0,13 70 15000 21429 357 26 0,13 70 20000 28571 476 34 0,17 70 10000 14286 238 17 0,09 70 5000 7143 119 9 0,04 70 5000 7143 119 9 0,04 70 15000 21429 357 26 0,13 70 10000 14286 238 17 0,09 70 10000 14286 238 17 0,09 70 10000 14286 238 17 0,09

127

Tab. 29D: Síje jehličnanů v druhé otáčce

Dřevina Abies alba Abies grandis Abies nordmanniana Abies concolor Abies koreana Abies veitchii Abies procera Abies sibirica Abies fraseri Picea abies Picea pungens Picea omorika Picea breweriana Picea engelmannii Picea glauca Picea orientalis Picea sitchensis Picea mariana Pinus sylvestris Pinus nigra Pinus contorta Pinus mugo Pinus strobus Pinus ponderosa Pinus jeffreyi Pinus rigida Pinus parviflora Pinus densiflora Pinus peuce Pinus aristata Pinus wallichiana Larix decidua

Sadbovač QP E 150/6 QP E 150/6 QP E 150/6 QP E 150/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP E 150/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP E 150/6 QP E 150/6 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP E 150/6

Výtěžnost Počet osiva semenáčků (%) (ks) 75 75 75 75 75 75 75 75 75 80 80 80 80 80 80 80 80 80 90 90 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 90

Počet buněk (ks)

125000 166667 125000 166667 125000 166667 62500 83333 25000 33333 25000 33333 25000 33333 25000 33333 25000 33333 875000 1093750 125000 156250 50000 62500 12500 15625 12500 15625 12500 15625 12500 15625 12500 15625 12500 15625 625000 694444 62500 69444 50000 62500 50000 62500 25000 31250 25000 31250 20000 25000 20000 25000 25000 31250 20000 25000 50000 62500 20000 25000 20000 25000 300000 333333

Počet sadbov. (ks) 1111 1111 1111 556 139 139 139 139 139 7292 651 260 65 65 65 65 65 65 4630 463 744 744 372 372 298 298 372 298 744 298 298 2222

Počet rámů (ks) 93 93 93 46 10 10 10 10 10 608 47 19 5 5 5 5 5 5 386 39 53 53 27 27 21 21 27 21 53 21 21 185

Počet zaplněných fol. krytů (ks) 0,46 0,46 0,46 0,23 0,05 0,05 0,05 0,05 0,05 3,04 0,23 0,09 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 1,93 0,19 0,27 0,27 0,13 0,13 0,11 0,11 0,13 0,11 0,27 0,11 0,11 0,93

Tab. 29E: Přesazování listnáčů

Dřevina Ouercus robur Quercus petraea Fagus sylvatica

Sadbovač QP 6 T/20 QP 6 T/20 QP 6 T/20

Počet Výtěžnost Počet Počet Počet Počet zaplněných osiva semenáčků buněk sadbov. rámů fol. krytů (%) (ks) (ks) (ks) (ks) (ks) 80 15000 18750 3125 130 0,7 80 15000 18750 3125 130 0,7 80 20000 25000 4167 174 0,9

128

Tab. 29F: Přesazování jehličnanů

Dřevina Psudotsuga menziesii Abies alba Abies grandis Abies nordmanniana Abies concolor Abies koreana Abies veitchii Abies procera Abies sibirica Abies fraseri Picea abies Picea pungens Picea omorika Picea breweriana Picea engelmannii Picea glauca Picea orientalis Picea sitchensis Picea mariana Pinus sylvestris Pinus nigra Larix decidua

Sadbovač QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP 35 T/10 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16

Výtěžnost osiva (%) 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80

Počet Počet Počet Počet Počet zaplněných semenáčků buněk sadbov. rámů fol. krytů (ks) (ks) (ks) (ks) (ks) 240000 300000 12500 520 100000 125000 5208 217 1,09 100000 125000 5208 217 1,09 100000 125000 2083 149 0,744 50000 62500 1042 74 0,372 20000 25000 417 30 0,15 20000 25000 417 30 0,15 20000 25000 417 30 0,15 20000 25000 417 30 0,15 20000 25000 417 30 0,15 700000 875000 25000 2083 100000 125000 2083 149 40000 50000 833 60 10000 12500 208 15 10000 12500 208 15 10000 12500 208 15 10000 12500 208 15 10000 12500 208 15 10000 12500 208 15 500000 625000 26042 1085 50000 62500 2604 109 240000 300000 12500 520

129

Příloha č.5: Uložení rostlin na úložišti dle jednotlivých dřevin Tab. 30A: Úložiště A Dřevina Fagus sylvatica Fraxinus excelsior Tilia cordata Tilia platyphyllos Acer platanoides Acer campestre

Sadbovač

Vzorec pěstování

QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16

fk1 fk1 fk1 fk1 fk1 fk1

Výtěžnost osiva (%) 60 60 60 60 60 60

Počet rostlin (ks) 500000 50000 75000 15000 25000 25000

Počet Počet buněk rámů (ks) (ks) 833333 1447 83333 145 125000 217 25000 43 41667 72 41667 72 Celkem 1997

Tab. 30B: Úložiště B Dřevina Quercus robur Quercus petraea Acer pseudoplatanus Carpinus betulus Prunus avium Betula pendula Alnus glutinosa Alnus incana Ulmus glabra Ulmus carpinifolia Populus tremula

Sadbovač

Vzorec pěstování

QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16

fk1 fk1 fk1 fk1 fk1 fk0,5 fk0,5 fk0,5 fk0,5 fk0,5 fk0,5

130

Výtěžnost osiva (%) 60 60 60 60 60 80 80 80 80 80 80

Počet rostlin (ks) 150000 150000 75000 100000 50000 50000 50000 25000 40000 10000 15000

Počet Počet buněk rámů (ks) (ks) 250000 434 250000 434 125000 217 166667 289 83333 145 62500 109 62500 109 31250 54 50000 87 12500 22 18750 33 Celkem 1931

Tab. 30C: Úložiště C Dřevina Betula pendula Alnus glutinosa Alnus incana Ulmus glabra Ulmus carpinifolia Populus tremula Malus sylvestris Pyrus communis Sorbus torminalis Sorbus aria Sorbus aucuparia Sorbus domestica Euonymus europaeus Crataegus monogyna Ligustrum vulgare Berberis vulgaris Viburnum opulus Viburnun lantana Cornus sanguinea Rosa canina Rosa rugosa Prunus spinosa Ouercus robur Quercus petraea Fagus sylvatica

Sadbovač

Vzorec pěstování

QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP 6 T/20 QP 6 T/20 QP 6 T/20

fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk1,5 fk0,5 + fk1,5 fk0,5 + fk1,5 fk0,5 + fk1,5

Výtěžnost Počet osiva rostlin (%) (ks) 80 50000 80 50000 80 25000 80 40000 80 10000 80 15000 70 5000 70 5000 70 10000 70 10000 70 10000 70 15000 70 10000 70 20000 70 15000 70 10000 70 20000 70 10000 70 10000 70 10000 70 10000 70 15000 80 15000 80 15000 80 20000

Počet Počet buněk rámů (ks) (ks) 62500 109 62500 109 31250 54 50000 87 12500 22 18750 33 7143 9 7143 9 14286 17 14286 17 14286 17 21429 26 14286 17 28571 34 21429 26 14286 17 28571 34 14286 17 14286 17 14286 17 14286 17 21429 26 18750 130 18750 130 25000 174 Celkem 1161

Tab. 30D: Úložiště D Dřevina Pinus sylvestris Pinus nigra Pinus contorta Pinus mugo Pinus strobus Pinus ponderosa Pinus jeffreyi Pinus rigida Pinus parviflora Pinus densiflora Pinus peuce Pinus aristata Pinus wallichiana

Sadbovač QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5 QP D 84 T/11,5

Výtěžnost osiva (%) fk 0,5 + k1 80 fk 0,5 + k1 80 fk 1,5 80 fk 1,5 80 fk 1,5 80 fk 1,5 80 fk 1,5 80 fk 1,5 80 fk 1,5 80 fk 1,5 80 fk 1,5 80 fk 1,5 80 fk 1,5 80 Vzorec pěstování

131

Počet Počet rostlin buněk (ks) (ks) 500000 625000 100000 125000 50000 62500 50000 62500 25000 31250 25000 31250 20000 25000 20000 25000 25000 31250 20000 25000 50000 62500 20000 25000 20000 25000 Celkem

Počet rámů (ks) 1085 217 53 53 27 27 21 21 27 21 53 21 21 1648

Tab. 30E: Úložiště E Dřevina Picea abies Picea pungens Picea omorika Picea breweriana Picea engelmannii Picea glauca Picea orientalis Picea sitchensis Picea mariana

Sadbovač QP 35 T/10 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12

Výtěžnost osiva (%) fk 0,5 + k1 80 fk 0,5 + k1 80 fk 0,5 + k1 80 fk 0,5 + k1 80 fk 0,5 + k1 80 fk 0,5 + k1 80 fk 0,5 + k1 80 fk 0,5 + k1 80 fk 0,5 + k1 80 Vzorec pěstování

Počet Počet rostlin buněk (ks) (ks) 700000 875000 100000 125000 40000 50000 10000 12500 10000 12500 10000 12500 10000 12500 10000 12500 10000 12500 Celkem

Počet rámů (ks) 2083 149 60 15 15 15 15 15 15 2381

Tab. 30F: Úložiště F

Dřevina Larix decidua Pseudotsuga menziesii Abies alba Abies nordmanniana Abies koreana Abies veitchii Abies procera Abies sibirica Abies fraseri Abies alba Abies nordmanniana Abies koreana Abies veitchii Abies procera Abies sibirica Abies fraseri Abies grandis Abies concolor

Sadbovač

Vzorec pěstování

QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP 24 T/16 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP 24 T/16 QP D 60 T/12

fk0,5 + k1 fk0,5 + k1 fk1 + k1 fk1 + k1 fk1 + k1 fk1 + k1 fk1 + k1 fk1 + k1 fk1 + k1 fk1 + k2 fk1 + k2 fk1 + k2 fk1 + k2 fk1 + k2 fk1 + k2 fk1 + k2 fk0,5 + k1 fk0,5 + k1

132

Výtěžnost osiva (%) 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80

Počet rostlin (ks) 240000 240000 100000 100000 20000 20000 20000 20000 20000 100000 100000 20000 20000 20000 20000 20000 100000 50000

Počet Počet buněk rámů (ks) (ks) 300000 521 300000 521 125000 217 125000 149 25000 30 25000 30 25000 30 25000 30 25000 30 125000 217 125000 149 25000 30 25000 30 25000 30 25000 30 25000 30 125000 217 62500 74 Celkem 2362

Příloha č.6: Schéma zaplnění foliových krytů v první a druhé otáčce. V tabulkách 30A a 30B je znázorněno pěstování jednotlivých dřevin ve foliových krytech, které jsou rozděleny na deset sekcí. V každé sekci je zkratka dřeviny, která je v určité sekci foliového krytu pěstována. Tab. 30A: Zaplnění foliových krytů v první otáčce síjí

1 2 3 4 Číslo 5 sekce 6 7 8 9 10

1 BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK




1 2 3 4 Číslo 5 sekce 6 7 8 9 10

11 DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB

12 DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB

13 DB DB DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ

14 DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ

Číslo foliového krytu 5 6 BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK 15 DBZ DBZ DBZ DBZ HB HB HB HB HB HB

16 HB HB HB HB HB HB HB HB LPV LPV


8 BK BK JV JV JV JV JVB JVB JVB JVB

17 LP LP LP LP LP LP LP LP LP LP

18 LP JS JS JS JS JS JS JS

9 TR TR TR TR TR TR TR

KL

10 KL KL KL KL KL KL KL KL KL KL

19 JD JD JD JD JD JDO JDO JDO JDO JDO

20 JDX JDX JDX JDX JDX JDX JDX JDX JDX JDX

Zkratky pro dřeviny uvedené v tabulce 31A: BK – buk lesní

HB – habr obecný

JV – javor mléč

LPV – lípa velkolistá

JVB – javor babyka

LP – lípa srdčitá

KL – javor klen

JS – jasan ztepilý

TR – třešeň ptačí

JD – jedle bělokorá

DB – dub letní

JDO – jedle obrovská

DBZ – dub zimní

JDX – ostatní pěstované jedle

133

Tab. 30B: Zaplnění foliových krytů v druhé otáčce síjí

Číslo sekce

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

1 SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM



Číslo sekce

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

11 JD JD JD JD JD JD JD JD JD JD

12 JD JDO JDO JDO JDO JDO JDO JDO JDO JDO

13 JDO JDO JDX JDX JDX JDX JDX JDX JDX JDX

Číslo foliového krytu 4 5 6 SM BO BO SMP BO BO SMP BO BO SMX BO BO SMX BO BO JDX BO BO JDX BO BO JDX BO BO JDX BO BO BO BO 14 JDX JDX JDX JDX JDX JDX JDX JDX

15 BR BR BR BR BR OLL OLL OLL OLL OLL

16 OLL OLS OLS OLS JLD JLD JLD JLD JLH

7 BOC BOC BOX BOX BOX BOX BOX BOX BOX BOX

8 BOC BOC BOX BOX BOX BOX BOX BOX BOX BOX

9 MD MD MD MD MD MD MD MD MD MD

10 DG DG DG DG DG DG DG DG DG DG

17 OS OS keře keře keře keře keře keře keře keře

18 keře keře keře keře keře keře keře keře BK* BK*

19 BK* BK* BK* BK* BK* BK* DB* DB* DB* DB*

20 DB* DB* DB* DBZ* DBZ* DBZ* DBZ* DBZ* DBZ* DBZ*

Zkratky pro dřeviny uvedené v tabulce 31B: SM – smrk ztepilý,

OLL – olše lepkavá

SMP – smrk pichlavý

OLS – olše šedá

SMX – ostatní pěstované smrky

JLD – jilm horský

JD – jedle bělokorá

JLH – jilm habrolistý

JDO – jedle obrovská

OS – topol osika

JDX – ostatní pěstované jedle

keře – keře a stromy ze skupiny č. 9

BO – borovice lesní

BK* - sazenice buku lesního

BOC – borovice černá

DB* - sazenice dubu letního

BOX – ostatní pěstované borovice

DBZ* - sazenice dubu zimního

MD – modřím evropský

DG – douglaska tisolistá

BR – bříza bělokorá

134

Příloha č.7: Schéma obrysu plochy pro navrhovanou školku.

J

S Obr. 30: Schéma zachycující obrys plochy školky se základními rozměry

135

Příloha č.8: Schéma navrhované technické infrastruktury školky.

J

S

Obr. 31A: Schéma technické infrastruktury navrhované školky

136

J

- větrné bariéry - cestní síť

Obr. 31B: Schéma technické infrastruktury navrhované školky v barevném odlišení

137

S

Příloha č.9: Uspořádání foliových krytů ve školce.

J

Obr. 32: Uspořádání foliových krytů v navrhované školce

S

138

Příloha č.10: Uspořádání manipulačně-pěstebních rámů ve foliovém krytu

Obr. 33: Uspořádání manipulačně-pěstebních rámů ve foliovém krytu

139

Příloha č.11: Schéma úložiště.

J

Obr. 34: Schéma úložiště

S

140

Příloha č.12: Schéma komplexu budov.

Obr. 35: Schéma komplexu budov: 1 – Přípravna substrátů (a – dávkovač substrátu, b – míchací zařízení, c – dávkovač sadbovačů, d – dopravník substrátů, e – plnící zařízení, j – mycí linka); 2 – Vlastní výrobní hala (f – dopravní pásy, g – automatický secí stroj, h – zasypávací zařízení, i – přesazovací/secí/expediční stoly); 3 – Manipulační prostor; 4 – Kancelář THP; 5 – Kancelář vedoucího střediska; 6 – Kancelář asistentky; 7 – Schodiště do 1.patra; 8 – Toalety; 9 – Koupelna; 10/11 – Sociální místnost pro muže/ženy; 12/13 – WC + umývárny pro muže/ženy; 14 – Laboratoř; 15 – Pokoje pro sezónní pracovníky; 16 – Klim. sklad pro sadební materiál; 17 – Klimatizační hala; 18 Klimatizovaný sklad pro studenou stratifikaci osiva skladování žaludů; 19 – Klimatizovaný sklad pro krátkodobé skladování osiva; 20 Klimatizovaný sklad pro dlouhodobé skladování listnáčů; 21 – Vyhřívaný sklad pro teplou fázi stratifikace; 22 – Hala na termoterapii; 23 – Hala na zpracování osiva; 24 – Garáž; 25 – Dílny; 26 a 29 – Ostatní sklady; 27 – Sklad přípravků na ochranu rostlin; 28 – Sklad hnojiva; 30 – Parkoviště; 31 – Chladící zařízení; 32 – Cesty.

141

Příloha č. 13: Celková roční potřeba osiva pro jednotlivé dřeviny.

Tab. 32A: Celková roční potřeba osiva pro jednotlivé dřeviny

Dřevina

Picea abies Picea pungens Picea omorika Picea breweriana Picea engelmannii Picea glauca Picea orientalis Picea sitchensis Picea mariana Abies alba Abies grandis Abies nordmanniana Abies concolor Abies koreana Abies veitchii Abies procera Abies sibirica Abies fraseri Pinus sylvestris Pinus nigra Pinus contorta Pinus mugo Pinus strobus Pinus ponderosa Pinus jeffreyi Pinus rigida Pinus parviflora Pinus densiflora Pinus peuce Pinus aristata Pinus wallichiana Larix decidua Pseudotsuga menziesii

Celková Potřebné roční množství Rezerva potřeba osiva 30% (kg) osiva (kg) (kg) 15,6 4,7 20,3 1,0 0,3 1,3 0,3 0,1 0,4 0,3 0,1 0,4 0,1 0,0 0,1 0,1 0,0 0,1 0,2 0,1 0,2 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 22,2 6,7 28,9 22,2 6,7 28,9 27,8 8,3 36,1 6,4 1,9 8,3 0,8 0,3 1,1 0,8 0,3 1,1 2,7 0,8 3,5 0,8 0,3 1,1 5,6 1,7 7,2 6,3 1,9 8,2 2,4 0,7 3,1 0,4 0,1 0,6 0,6 0,2 0,8 1,3 0,4 1,6 3,1 0,9 4,1 4,2 1,3 5,4 0,3 0,1 0,4 6,9 2,1 9,0 0,4 0,1 0,5 4,5 1,3 5,8 0,7 0,2 1,0 2,2 0,7 2,8 6,3 1,9 8,2 9,9 3,0 12,9

142

Tab. 32B: Celková roční potřeba osiva pro jednotlivé dřeviny

Dřevina

Fagus sylvatica Quercus robur Quercus petraea Fraxinus excelsior Tilia cordata Tilia platyphyllos Acer platanoides Acer campestre Acer pseudoplatanus Carpinus betulus Prunus avium Betula pendula Alnus glutinosa Alnus incana Ulmus glabra Ulmus carpinifolia Populus tremula Rosa canina Rosa rugosa Viburnun lantana Viburnum opulus Cornus sanguinea Berberis vulgaris Prunus spinosa Ligustrum vulgare Crataegus monogyna Euonymus europaeus Malus sylvestris Pyrus communis Sorbus domestica Sorbus torminalis Sorbus aria Sorbus aucuparia

Celková Potřebné roční množství Rezerva potřeba osiva 30% (kg) osiva (kg) (kg) 420,0 126,0 546,0 1020,0 306,0 1326,0 850,0 255,0 1105,0 24,0 7,2 31,2 24,0 7,2 31,2 15,0 4,5 19,5 19,0 5,7 24,7 16,0 4,8 20,8 56,0 16,8 72,8 34,0 10,2 44,2 48,0 14,4 62,4 0,5 0,2 0,7 1,5 0,5 2,0 0,5 0,2 0,7 1,5 0,5 2,0 0,5 0,2 0,7 0,0 0,0 0,0 1,0 0,3 1,3 1,0 0,3 1,3 2,3 0,7 3,0 5,7 1,7 7,4 1,8 0,5 2,3 7,0 2,1 9,1 5,5 1,7 7,2 1,6 0,5 2,1 11,0 3,3 14,3 3,5 1,1 4,6 0,8 0,2 1,0 0,8 0,2 1,0 1,5 0,5 2,0 1,0 0,3 1,3 0,8 0,2 1,0 0,2 0,1 0,3

143

Příloha č. 14: Roční potřebné množství substrátu pro jednotlivé dřeviny.

Tab. 33A: Roční potřebné množství substrátu pro dřeviny seté v první otáčce

Dřevina

Abies alba Abies grandis Abies nordmanniana Abies concolor Abies koreana Abies veitchii Abies procera Abies sibirica Abies fraseri Fagus sylvatica Quercus robur Quercus petraea Fraxinus excelsior Acer pseudoplatanus Acer platanoides Acer campestre Prunus avium Tilia cordata Tilia platyphyllos Carpinus betulus

sadbovač

Počet buněk (ks)

QP E 150/6 QP E 150/6 QP E 150/6 QP E 150/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP E 240/6 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16 QP 24T/16

166667 166667 166667 83333 33333 33333 33333 33333 33333 833333 250000 250000 83333 125000 25000 41667 41667 125000 166667 83333

Objem jedné buňky (cm3) 33 33 33 33 19 19 19 19 19 330 330 330 330 330 330 330 330 330 330 330

144

Druh substrátu Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany II Listnáče Listnáče Listnáče Listnáče Listnáče Listnáče Listnáče Listnáče Listnáče Listnáče Listnáče

Roční potřebné množství substrátu včetně rezervy (15%) (m3) 6,3 6,3 6,3 3,2 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 316,3 94,9 94,9 31,6 47,4 9,5 15,8 15,8 47,4 63,3 31,6

Tab. 33B: Roční potřebné množství substrátu pro dřeviny seté v druhé otáčce

Dřevina

Picea abies Picea pungens Picea omorika Picea breweriana Picea engelmannii Picea glauca Picea orientalis Picea sitchensis Picea mariana Pinus sylvestris Pinus nigra Pinus contorta Pinus mugo Pinus strobus Pinus ponderosa Pinus jeffreyi Pinus rigida Pinus parviflora Pinus densiflora Pinus peuce Pinus aristata Pinus wallichiana Larix decidua Pseudotsuga menziesii Rosa canina Rosa rugosa Viburnun lantana Viburnum opulus Cornus sanguinea Berberis vulgaris Prunus spinosa Ligustrum vulgare Crataegus monogyna Euonymus europaeus Malus sylvestris Pyrus communis Sorbus domestica Sorbus torminalis Sorbus aria Sorbus aucuparia Betula pendula Alnus glutinosa Alnus incana Ulmus glabra Ulmus carpinifolia Populus tremula

sadbovač

Počet buněk (ks)

Roční potřebné množství substrátu Druh včetně rezervy substrátu (15%) (m3) 33 Jehličnany I 41,5 19 Jehličnany I 3,4 19 Jehličnany I 1,4 19 Jehličnany I 0,3 19 Jehličnany I 0,3 19 Jehličnany I 0,3 19 Jehličnany I 0,3 19 Jehličnany I 0,3 19 Jehličnany I 0,3 33 Jehličnany I 26,4 33 Jehličnany II 2,6 95 Jehličnany I 6,8 95 Jehličnany I 6,8 95 Jehličnany I 3,4 95 Jehličnany I 3,4 95 Jehličnany I 2,7 95 Jehličnany I 2,7 95 Jehličnany I 3,4 95 Jehličnany I 2,7 95 Jehličnany I 6,8 95 Jehličnany I 2,7 95 Jehličnany I 2,7 33 Jehličnany I 12,7 33 Jehličnany I 12,7 170 Listnáče 2,8 170 Listnáče 2,8 170 Listnáče 2,8 170 Listnáče 5,6 170 Listnáče 2,8 170 Listnáče 2,8 170 Listnáče 4,2 170 Listnáče 4,2 170 Listnáče 5,6 170 Listnáče 2,8 170 Listnáče 1,4 170 Listnáče 1,4 170 Listnáče 4,2 170 Listnáče 2,8 170 Listnáče 2,8 170 Listnáče 2,8 330 Listnáče 23,7 330 Listnáče 23,7 330 Listnáče 11,9 330 Listnáče 19,0 330 Listnáče 4,7 330 Listnáče 7,1

Objem jedné buňky (cm3)

QP E 150/6 1093750 QP E 240/6 156250 QP E 240/6 62500 QP E 240/6 15625 QP E 240/6 15625 QP E 240/6 15625 QP E 240/6 15625 QP E 240/6 15625 QP E 240/6 15625 QP E 150/6 694444 QP E 150/6 69444 QP D 84 T/11,5 62500 QP D 84 T/11,5 62500 QP D 84 T/11,5 31250 QP D 84 T/11,5 31250 QP D 84 T/11,5 25000 QP D 84 T/11,5 25000 QP D 84 T/11,5 31250 QP D 84 T/11,5 25000 QP D 84 T/11,5 62500 QP D 84 T/11,5 25000 QP D 84 T/11,5 25000 QP E 150/6 333333 QP E 150/6 333333 QP D 60 T/12 14286 QP D 60 T/12 14286 QP D 60 T/12 14286 QP D 60 T/12 28571 QP D 60 T/12 14286 QP D 60 T/12 14286 QP D 60 T/12 21429 QP D 60 T/12 21429 QP D 60 T/12 28571 QP D 60 T/12 14286 QP D 60 T/12 7143 QP D 60 T/12 7143 QP D 60 T/12 21429 QP D 60 T/12 14286 QP D 60 T/12 14286 QP D 60 T/12 14286 QP 24 T/16 62500 QP 24 T/16 62500 QP 24 T/16 31250 QP 24 T/16 50000 QP 24 T/16 12500 QP 24 T/16 18750

145

Tab. 33C: Roční potřebné množství substrátu pro přesazované dřeviny

Dřevina

Psudotsuga menziesii Abies alba Abies grandis Abies nordmanniana Abies concolor Abies koreana Abies veitchii Abies procera Abies sibirica Abies fraseri Picea abies Picea pungens Picea omorika Picea breweriana Picea engelmannii Picea glauca Picea orientalis Picea sitchensis Picea mariana Pinus sylvestris Pinus nigra Larix decidua Ouercus robur Quercus petraea Fagus sylvatica

sadbovač

QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP 35 T/10 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP D 60 T/12 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 24 T/16 QP 6 T/20 QP 6 T/20 QP 6 T/20

Objem Počet jedné buněk buňky (ks) (cm3) 300000 125000 125000 125000 62500 25000 25000 25000 25000 25000 875000 125000 50000 12500 12500 12500 12500 12500 12500 625000 62500 300000 18750 18750 25000

330 330 330 170 170 170 170 170 170 170 365 170 170 170 170 170 170 170 170 330 330 330 1600 1600 1600

146

Druh substrátu Jehličnany I Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany II Jehličnany I Jehličnany I Jehličnany I Jehličnany I Jehličnany I Jehličnany I Jehličnany I Jehličnany I Jehličnany I Jehličnany I Jehličnany II Jehličnany I Listnáče Listnáče Listnáče

Roční potřebné množství substrátu včetně rezervy (15%) (m3) 113,9 47,4 47,4 24,4 12,2 4,9 4,9 4,9 4,9 4,9 367,3 24,4 9,8 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4 237,2 23,7 113,9 34,5 34,5 46,0

DIPLOMOVÁ PRÁCE. Studie lesní školky specializované pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu

Recommend Documents