SYMPÓZIUM S MEDZINÁRODNOU ÚČASŤOU INIS-mf--11315
DIAGNOSTIKA - DEFEKTOSKOPIA '87 oficiálna sprievodná akcia Medzinárodného chemického veľtrhu INCHEBA '87
Zborník prednášok
23.-26. júna 1987 Dom kultúry ROH,Šala
'-: r n D a , .'v -S r'.
/.•T, ":'.'"' fyzikálni -;rc?e~, -r ľ- c:' ŕ: a.' ' ? ' '."= -trcjní::: r-1 "• e '< * 'J , .Í?.k7rr p,c r.íiorikl-iá klu:ííié nebo valivé ložisko, or-~voorv;<9, r': v rrcáyr.-rni ?kv svstt?:, n-i r. ŕ. ventilové "Víťľ.xy v rctru'c',
*=r~
pcila, ste., ^'r.eruje ori cvnsTácKé"r. orecesu ch-iraktíri stí J-:V signál v oblasti ultrazvuku. Takový ptoch'3L-ticky ultrazvu'íovr signál ^rcGuSsvar.;/ objektem jednozn-síne ar$ii.j<= charakteristiky ííccfisu v ob.isktu. Lz-3 tedy deí"in(;ví;t vla^-tiií fyzikální "reces ve zkou^.^ném objektu na základe rozboru ^niitov^ného ultrazvukového stochastického signálu. ?rc tvte účel.y 3~rífe realizovali "oubory diagnostických svstérriů, soubory speciálních sr.íračůj kterými lze emitován*5 sir?nály snícat o oopovtda.iící napěti n<5 h pak vyhodnotit v elektronioicýsh systr-^ech, které oro tyto úóelv T-jeci^lne konstruovali. Ze souboru naiich í /i-5/ J z° dc'sumentovat využití tér.c diagnostické 3Ptodv, icť3rá .j«? již vícs než 25 let v Č"SR používána. Šlo zejména zervu o diagnostiku Jravitace v hydroäynainiokých systémech /vední turbiny, čerpadla, vstřikovací čeroadl3 naftových Tictcrů atd./. Návazně jsne osk realizovali v uolvnulýeh letech di^íTnc^tiku ctrc.jních objektfi, jaký~i j?.ou kluzná a valivé ložisko -ip. Pro tyto účely byiy vyvinuty soubory diagnostických svstémů, jejiehž třetí generace dnes v/znamnýra způscbeoi ořispívá H komplexní bezdeoiontážní diagnostice, kterou lze zhruba orientovat na tyto ?iiěry: 1. di3gnostika kluzných ložisek 2. diagnostika valivých ložisek 3. diagnostika -jřevedovek 4. diagnostika rozvocovsk 5. diagnostika ríielsktrilc t.
čis^nostik-í hvdrodynsT-ickvch
sytéíd
7. d i a.íT.optiks chsrických orocesů na zííicladp emise
,
u i *. r ". Í: V •: -.; v c n o ::'.. '• c. r. 3 ::•'_; c '< ŕ- h o s i f*n á J. U :
?. . r; i ••.:! •:.•"••''.•..-: ^ ' '..'.."v-:;! o r. rfl b e r í e n j i á j t r o ' u •: . . i "-.rr.c -t i.-:-j r.ru-nvcn ! T . "i: 'irr.o ~. ti 'rca n e t e s n o s t í
/'sour* r^/rplc^ý
rťuž,
^rcc^íľ-5 / v v u i i i / e-:: s n í ciag-nc -tiicy rarm-itur ~ Ir.fínvch !c?."2iincu n e b o n l y -
1 1 . 'j i •••irr.ee t i k q uatívéra a ver!^ili
12, ke~r. L~xrií -;rečikco -">clehlivo=xi různých chemických strejú 1.3. komplexní nfikontaktní aisgno-tika emitovaných ultrozuvicov''cŕi signálů strojními objekty a návazná diagnostika strojního cbj&ítu 1&. d i •=-gnostika dezinterr.očních orocesů, probíhajících v růzrs-.'"h -néôiích, n^oř. pj^ktorev/rni ôezinte~rátcry, nebe ult r r; zvukov -'"ľ, i Qpzintejrrátcry /napr. UZ dezintegrátorem ultrazvukovým pclsm tv-u UZD-21 FEL/ 15. diagnostika vnitřních korozí ultrazvukovým tloušťkoměrem ¥?h T-Cl 16. či-jgp.crtika ultrazvukového ejektorového generátoru FEL, kterv se ooužívá Dro wtváření emulzí a susoenzí v ehem.
Soubory diagr.csticicých procesů, které chemický průmysl oožaduje prc spolehlivý provoz chemických zařízení, jsou reali 20ván*-' našimi diagnoc-tick/mi systé^v, které buá pracují s bateriovým provozem, r.ebc se síťov/ai provousm. Dlouhoricbá nebo trvalá bezdemontážní diagnostika je za.iiSťována našimi diagnostickými systémy- s mcžno3tí dokumentace v'"O.edků bua tiskárnou nebo za-iisovači, popř. lze nokumentóvat scučnrný st^v strojního objektu obvyklými metodfíni malé výpočetní techniky /prostřednictvím histogramů, prognostických křivek, ata./. V nókterích -rípadech realizujenie také plnoautomatické registrace změny charakteru strojního objektu /vznikající porucho/ - plněautomatiek-ýni inóikačním sysltmen;, kt°rý buS cptickými n"bo -ikuaticicyni gi^rnálv upozorňuje obsluhu, že porucha dostoupil9 takové úrovně, že je nutné stroj
- 3odstavit '-a převést příslušné opravy, ľi--;;-nc~t ické rcubor.y F5L J-3K .isr.e- se již zT.ínili, realizuje ultrazvuková laboratoř "-l^trcťíchnické fakulty ČVUT v Praze již víc? než dvě šesítkv let diagnostické prístroja, ktoré lze zhrub-s rczcělit na :v3 hlavní směry: q/ diagnostika strojních objektu sstcaarr.i bezkontaktními, key bezče.mcnt^'žní diagnostika je realizcvŕns diagnestic<"'"" 5vstPi;er' Ľ-025 FEL spolu s vhodnvm reflextcreT,, Z určité vzdálenosti i několika metrů lze přesni na některých typech strojních cbjektíi určit oblast, ockuci je e.-nitcvár. charakteristický ultrazvukový signál s podle modulační složky tohoto signálu definovat atvpicfcý charakter tchete signálu, k*erý charakterizuje velikost a rozsah ^cruchv /seřízení bude v orůbehu přednášky demonstrováno v činnosti/. Tento diagnostický systém I-C25 FEL Tiůže or^ecvat buď r vhoánýT! reflektorem E-C25 R-ČVUT FEL, nebo penocí různých typů vlnovodů. Diagnostický přístroj Ľ-C25 FHL" -ůíe rovněž snídat signály kontaktne, jestliže se vvmění vhodný snímač za bezkontaktní sondu. Tyto kontaktní sendy jsou ořislušenství diagnostického ořístroje. b/ diagnostika strojních objektů Tietcdarti kontaktními, áis^nostika svsténeT D-4C0 FEL, o o ř . D-115 FÍL. Tentc diefnostickv systCTi pracuje s kontaktními sr.í-naíi s vlnovody ve tvaru různých typů vrutů e T O Č -lační složka ultrazvukového stochastického signálu je měřitelná na souboru diod LED, t9k:že lze jednoznačně určit nejen rozkmit -"cčulační složky editovaného ultrazvukového signálu, ale vyhodnotit i střední .hoňnctu tohoto signálu. Na zadním panelu těchto Iiagr.o-tG j.-cu vvstupv pro zapisovače, magnetofonový záznam, připojení osciloskopu nebo přioojení výpočetního systému. Při aŕedr.é'-ce budou systémy demonstrovŔnv v finno^ti.
- 4 c/ význačné použití nachází ultrazvukový tlcušťkoiněr FEL typu T-Cl TEL ČVUT, který prac.je v rozsahu od "' am ao 4 cm. Lze tírľ'to ultrazvuk o v y-Tn tloušťkeícšren), kterv .je naoájsn z baterie, na displeji ooečítat číslicově vyhodnocenou tloušťku •niřenéí-.o materiálu, oo-ř. vvhodnctit social pružnosti zkcuT^nrho .Tiateriálu, známe-li jeho tloušťku. Přístroj indikuje automaticky akufrtic'sou va2bu z ultrazvukových ;ond na rrěřený přístroj a baterie v přístroji umožňuje oraccvst s ;u'-. cca 8 hodin trvalého provczu. J~ r^^ozřsj^é, že příp.trnj lz° XaY.é m o á j e t z adaptéru ze d/ dezinteprnční oroce~y a vytváření s~ul?-í nacházejí v che-?ickérr. průmyslu čostó použití a sro tyto účely je koncipován soeciál.TÍ dszinte^rátor FEL, který pracu.j° bua s ultrazvukom 2C kHz, nebo jeko ejektorový generátor se vyuř.íva v nejrůznšjsích oblastech cheiiické proxe. Kavitační procesy, které jednoznačně přisoívají k dezintegračním účinkůmj jsou pak automaticky sledovány, popř. přssně vyhodnoceny některými z naSich diagnostických systémů /proces diagnostiky kavitaoe burip rovněž demonstrován/ při přednášce. Z_á_v_ě_r Zavedli js'ne novou diagnostickou metodu, která již před více než 25 lety u nás naíla významné použití při diagnostice •ťivitacň vo vodních turbinách a čerpadlech. Autorská osvědčení, která dokumentují prioritu našich systéruů, sociu s rozvojem dodávek těchto ořístrcjů do zahraničí jednoznačne ukazují na výhcčy této metody. Významný přínos bezde^ontážní diagnostiky lze rpatřit hlavně v prognostickém rozhodování ve vztahu ke soclehlivérau provozu strojního zařízení, což vede ke značnýtn iSspr.rám.
Li
* ^ r s t v r ?.
/ľ/
!cc-"-;t .v :-;<jtcrůa: SI" rr.ikv
:
-- uč?i:.:.í -.-c T: •'!?'•: a k a r s i - •
^
*_ v - . •.
í
/
ZVU!Í,
.
-
-" -
.. . j
O.:
'::•*):+.r
'i'--, c r. r. i •.:-:•.: al i.~nc ~ ti.-cv , .:. .^ró OTSCÓ *
C:?.stí,
•. .
- i
r +
v
í
w'
' ' i ? ' ' ^ ~-d'
\f.'\"-'* '• Ý~t J — ')' T v l - í '
v
''VU" , "r^n?! 1 9 7? ilr.-'
"-,'• ' 2 M u l ' r ' . ' z v j k c v ' h-
•?c~ii'ľŕ:'i o ř i be2^CT,cr,*.^.-.:.i a strcjních
ľ-ľX t
^ , ; '/v b T 3 ľ é ^^ í '
Vv'-2v?.í » l i t y /
Torqírí,
. U
1
• T ' ' T'^T'^b'" ,'3/
^-
- •= -.r. c. LoVcá í i :jp.-; s i i'<=,
•.i--;:rc«tic'3 d o f f . : t ó
I.efrrŕcto.-rkopie 1972,
••'-!.• . H Í Ľ •-•• ir--.\ö.
Z'J •'?'.•>*.*.,
str«
117-14? /A/
7arsba,
r
. : Le t e s t i n . r 'ie" •iv54r*:-'!Ut<í as~ c c u ' ľ s i n ^ t í
^lisrar.
t>ar une 3 " s c t . r s l ? a? 1 ^T. Lscj.cn d J ch "J T: r? G j l t r ^ ^ c r . ^-'r.ŕr por
T-n " = r t :
i ä t i c r . -i'j n c u s í i n o t t The "sventr,
n-il Confere^cí on Monásstructive To^tinf-, /5/
Brdičss,
rnt»rr»-.:tic--
Var,53va,
"clsho
Ss^.eic, Tsrab^ : Kavitace - Ľl^/ínoztiSca --2 t e c h n i c
•cé v v u ž i t i ,
TKI-SNTL, ^rana 1ÍJS1.
- S8EZD350NTÁŽNA VTRROAKUSTTCKÄ DIAGMOS^IKä ZDROJOV RWJKU Ing.
Ivon
P c b j e e k ý
československý ústav pre atestáciu prístrojov a serie. FieSťany 1.
Cv O D
Hlučnosť strojov nie je už iba významným hygienickým faktorom pre jeho okolie, sle ej veľmi dôležitým ukazovateľom 8kosti, ktorý hrá významnú úlohu v obchodnej politike s môže msť dnes sj rozhodujúci vplyv na postavenie československých výrobkov na svetových trhoch. Vierohodné a úplné informácie n hlukovej emisii sú ted& nevyhnutnou súčasťou technickej dokumentácie výrobkov, a to nielen pre obchodné jednanie, eie aj sko podklady pre ororiefctantov a konätruktérov v technike znižovanie hluku strojov e pri zabezpečovaní nezávadného životného a pracovného prostr-edis. Jedné z prvých požiadaviek riešenia otázky hluku je správna diagnostika dominantných zdrojov hluku. Anslýzs hlukových problémov, či už elementárnych alebo komplexných, môže byť rieřená s zjednodušená dodržaním zásad, ktorých prehľad je uvedený v tomto príspevku. 2 . KEfiANIS AKUSTICKÉHO VÝKONU ZDROJOV HLUKU
Metódy určovania vyžarovaného akustického výkonu zdrojov hluku sú založené na predpoklade, že akustický výkon je úmerný strednej hodnote akustického tlaku priemerovaného v priestore s v čase. Vo voľnom poli je priemerovanie získavané zvyčajne cez polguľu okolo zdroja / I / . Hladinu akustického výkonu L,^ zdroje hluku vypočítame podľa vzťahu S, L
« s K + 1 0 log — + c W
P
/i/
n/
q &
0 kde L_ - stredné kvadratická povrchové hladina akustického tlaku na polguli
- 7 S-, - povrch skúšobnej pol^uie
[ sŕ
S-N - referenčná plochs 1 vr V dif-l?:r:OT. coli Ec2r.c skuctický výkon zärojcv určovať cri :•?* :;3ktov:;:ií predpokladov, ktoré zabezpečujú iisktnie výxonov.vch cha r t- k t a z- is tik blízkych skutočným výkomvýz: chsrskteristikúm. V Sui^ae so š.ätiEtickou teóriou v uzůvretoei priestore s homogénnyrr. iifúznym íi.-'.ustickýs poľom, ,jn možné vyjadriť yySarovsnv vy k or, Jo priestoru i.omocou stredného efektívneho tlíj'icu, neneranáho v tomto priestore. V praxi s£ pri určovaní v.vkonu L
širokopásmového zdrojy hluku používa vzťah T
'i
L w = L p - 10 log ~ + 10 log i + 10
1O
STSČ^
"u
* 10 log
1-
td3J
kde L n - stredná hodnota akustického tlaku ku referenčnej hodnote 20 JA Pa T
- doba dozvuku raiestnosti v sekundách
T Q - referenčná hodnota 1 sec. V
í
- objem miestnosti v m -j
V Q - referenčná hodnota 1 m"1 \. - vlnová dĺžka strednej frekvencie prisnia v metroch S
- celková plocha miestnosti v nŕ
B
- Barometrický tlak v mbar Akustická intenzita ako prostriedok určovania akustického
výkonu zdrojov hluku bola rozvinutá až rozvojom číslicovej techniky. Boli vyvinuté räzne elektronické urístroje na spracovanie akustických u vibračných signálov v číslicovej forme a F?T analyzátory umožňujú spracovanie dvoch slebc viacerých signálov súčasne. Na základe tejto techniky e techniky číslicovej filtrácie sa rozpracovali metódy akustickej s povrchovej intenzity.
/2/
Priama metóda vyhodnocuje intenzitu v časovej oblasti a je vhodná pre vyjadrenie intenzity I vo frekvenčných pásmach /l/l,
- e1/3, 1/12 oktávy/ a určí sa zo vzťahu
k d e £ T - je vzdialenosť dvoch mikrofónov (^ - je akustická ispcdancia P,, P- - akustický tlek na mikrofónoch Weprieme metóde uríovanio akustickej intenzity vychádza z výoočtu vzájomného spektra
,= _ -=i—- H XÍ končí koni pričom suiaócis začína na colnej frekvencii f = — pri Nygnistovej frekvencii /N/2 A f »
L
Zc vzťehu / 4 / vyplýva, že intenzitu mdferje vypočítať ako funkciu frekvencie tak, že vypočítaae isaginárnu časť krížového spektra, podelíme konštantou, ktorá s=i mení pre každé frelcvsričné oús^o. I/.etóds. povrchovž.1 intenzity zatiaľ nenašls v praxi íiršie použitie / 3 / . Bolo urobených niekoľko experimentov, ktoré ukázali, Se použitím jedného nikrofónu a jedného 8kcelerometra mažeme ?ÍRksť povrchovú intenzitu- Princíp metódy je založený na predpoklade, že čiastočnú rýchlosť vibračného povrchu získame integráciou signálu z akcelerometrs. Tlakový signál z mikrofónu je potom náeobený signálom povrchovej rýchlosti, s tak získame povrchovú intenzitu. Šalej predpokladáme, že rýchlosť vibračného povrchu je rovná cinstočnej okustickej rýchlosti a že veľkosť tlakovej vlny sa podstatne nemení pnerom k povrchu "ikroí'ónu, umiestne/uho o niekoľko milimetrov aaiej. Frisine použitie signálu rýchlosti je dosť nevhodne", pretože potrebujeme analógový integrator n& integráciu signálu z akcelerometra. JsfiíiočuchSo'j cestou je eli-.inécia signálu rýchlosti pomocoa mstemutického spracovania a použiť priamo signál z akcelerometra. Rovnice pre určovanie povrchovej intenzity má potom
- 9 tvar Q_„ df kde
^pa 3'e ima£ir'árna čssť jednostrannej krížovej hustoty medzi akustickým tlakom B akceleráciou, pričom neuvažujeme účinok fázového posunutia Akustický výkon ale poznáme intenzitu zvuku určime
•X = J TdS S 3. POBOVNANIB JEDNOTLIVÝCH MERACÍCH METÓD Pre niektoré druhy strojov, ako sú hydraulické IRhanizmy, prevodové zariadenia, čerpadlá a pod. je meranie akustického výkonu klasickými metódami /vo voľnom poli/ obťažné a v niektorých prípadoch nerealizovateľné. Dodržanie všetkých podmienok pre tieto metódy /odstup užitočného signálu od Šumu, oddelene skúšaného stroja od zaťažovacieho zariadenia-, použitie špeciálneho okruhu, umožňujúceho zaťaženie skúšaného stro-ja na menovitý prevádzkový režim/ by bolo možné iba vybudovaním jednoúčelových akustických komôr so stabilnými prídavnými zariadeniami. Naproti tomu metódy akustickej a povrchovej intenzity nemajú žiadne obmedzenie na priestor, v ktorom bude vykonané meranie metódou akustickej intenzity za predpokladu, že zvukové pole je stacionárne. Merania môžu byť vykonané v tzv. blízkom poli. Také meranie zlepšuje pomer užitočný signál - Sum a vyžaduje menej "voľného priestoru" okolo skúšaného stroja. Nie sú kladené žiadne obmedzenia na tvar a veľkosť hypotetickej meracej plochy. Meranie nie je ovplyvňované kontinuálne pôsobiacim hlukom pozadie a môže byť použité na určovanie akustického výkonu dielčích častí skúšaného stroja. Najväčší význam akustickej intenzity, ako diagnostického pjAtriedku, pri prítomnosti stacionárneho hluku pozadia ss vylKtľuje pomocou Gaussov-
- 10 ho teorému. Me tematicky /6/ je akustický výkon definovaný ako súčin celkovej intenzity prechádzajúcej cez povrch meracej plochy S ofcklouujúeej meraný zdroj zvuku s tejto plochy. Ak je ä8l5í zdroj hluku, ktorý chápeme ako hluk poradia sirao tejto meracej plochy, tsk intenzite produkovaná týrato zdrojom hluku prechádzajúca cez meraciu plochu, je rovná nule, Ak aplikujeme Geussov teorém v praxi, je potrebné zabezpečiť, aby v okolí meracej plochy nebolo výrazné prúdenie vzduchu, aalej, aby vo vnútri priestoru meracej plochy nenastalo pohlcovanie zvuku 8 aby hluk z ostatných zdrojov bol počas meranie stacionárny. Ako nevýhody použitia metód akustickej intenzity je treba uviesť: vo všeobecnosti si táto metóda vyžaduje viac meracích bodov ako klasická metóda merania akustického tlaku. Aby sme dosiahli presnosť - 1 dB v rozsahu 5 oktáv, je potrebné v mikrcfónnej sonäe použiť rôzne dištančné valčeky. Z_á_v_e_r Experimenty, ktoré boli vykonané za účelom porovnania jednotlivých meracích metód, potvrdili vhodnosť metód akustickej intenzity n& diagnostiku zdrojov hluku. Pomocou povrchovej intenzity je možné lokalizovať aj hluk generovaný štruktúrou. Pri tomto je nutné cesto porovnávať hlukové a vibračné spektrum jednak vo frekvencii e jednak emplitúdovo. Presnosť meraní klasickými metódami i metódami intenzitdosiahli veľmi dobrú zhodu /via obr. I, 2, 3/. L_i_t_e_r_a_t_ú_r_a_ /!/
/2/
/3/
Pobjscký I., Ploszek A.: Automatizácia meraní akustických veličín v špeciálnych meracích priestoroch, Hluk a vibrácie v teórii a technickej praxi, Pezinok 1981 Pobjecký I., Kičin tí., Galo P.: Stanovenie akustického výkonu hluku strojov pomocou merania akustickej intenzity, Piežťany 1986 Hodgson, H.T.: Investigation of the surface acoustical intensity method for determining the noise sound power
- 11 of large machine in situ, JASA 61, 1977
obr-. I OS
-»
REFERENČNÝ ZDROJ S0 . .
1
I
»-
I
I
1
»—
HUUKU •PntA
10 MERACÍCH BODOV
PIA
(D AJ
S0 . .
I
Lpm-Kladina akustlokaho výkonu Lpt-Kladina aHu«tiek«ho výkonu
es
125
500
1K
1. SK
A
obr. 2
95
•H
1
-I
•• I
(-
H
1
1
REFERENČNÝ ZDROJ •*• RUS IC 1Z00 Ha 21 MERACÍCH BODOV
* L PIA
03 U)
80 ..
755 . .
Lpm-hladlna úKuatlokahe výhonu (tlok) Lpi ~t-i 1 ad i no ahu«feiok*ho výkonu Clnt«nilta)
05
H
125
1
1 • I
S00
I
I
1-
1K
1. Sk
2K -=• f CH*3
A
obr-. 3 95
-4
1 •
1
REFERENČNÝ ZDROJ -*• RUS IC i 200 H:
PmA
29 MERACÍCH BODOV
«» L.PIA
n 85 1
u
I
Q.
75 1
70 1 Lpm-hladina aku«tleh*ho vykenu Ctlak) Lpi-Kladlna akuatieKahe výkonu
* 85
a as
500
lk
1. 5k
2k -s- f CH»3
A
- 15 T3CHNICKÁ INFCRMAC3 O PHOVÁDÍNÍ DSFEKTCSKOPICK* KONTROLY NÁDRŽÍ ULTRAZVUKEM Pavel H a v r á n e k Benzina, k.p. Praha Při provádění technických kontrol nádrží se mimo další operace /vizuální kontrola, kapilární, vakuové zkoušky, přetlakové, těsnostní zkoušky/ provádí měření síly stěn ultrazvukovýai přístroji. Vzdálenost měřících bodů je určena v závislosti na objemu rádrže metodikou Státní vodohospodářské inspekce SVI/79 a to: do objemu náLrže 25 m 25 - 100 ve? 100 - 1 000 ni3 1 000 a více
-
0,5 m 0,8 m l m 2 m
V takto rozvržené měřící síti lze zjistit rovnoměrné korozní působení, popřípadě zachytit korozní vlnu. Podzemní nádrže, jejichž vnější povrch není možno kontrolovat, jsou vystaveny většímu nebezpečí korozního napadení /vliv nehomogenit.- materiálu, vliv spodních vod s agresivními látkami, kyselost půdy, bludné prúdy i nedůslednost protikorozní ochrany/. Prexs ukazuje, že častým jevem poškození z vnější strany nádrží je soustředění korozního působení do jednoho místa, tedy nerovnoměrné korozní napadení, při kterém vzniká více či méně • hluboké porušení cisteriálu, kdy konečným výsledkem je proděrování korodující.ho předmětu.. Pravděpodobnost zjištění takového korozního napadení v předepsané měřici síti je velmi malá. Proto byls hledána metoda, která by zvýšila účinnost kontrol a podala více informací o stavu stěn nádrží. Nová metoda je založena na ultrazvukovém měření, ktoré bývá ponejvíce rozděleno do dvou fází. V první fázi se lokalizují vady s v druhé fázi se vady vyhodnocují. Současně je dále odzkušována možnost při současném vyhledávacím měření provádět i hodnocení pomocí křivek úrovně citlivosti, čímž se v současné době orientačně hodnotí stupeň /veli-
- 16 -
kost 3 četnost/ korozního napsdenl ns nepřípustná straně. I. FÁZE - VYHLEDÁVACÍ MS&ENÍ Provádí se impulsovým defektcskopem /odrazovou metodou/, kdy do materiálu pe vysílá ultrazvukov;/ ei^r4I úhlovou sondou o optimální frekvenci s pod optimálním úhlem. Cílem měření ,ie indikovat v maximální vzdálenosti vBňy, které by mohly ohrozit provoz nádrže. Pro toto měření byla zvoleno sonda ;7B 70 M2 s frekvencí 2 MHz a rozměry nás taves 30 x 50 m;a /výrobce Xrsutkräine HSR/. Volbou nižší frekvence a velikosti nástavce bylo áocíleno: - meniích požadavků ns kvalitu povrchu
- 17 Hloubko koroze do 0,5 inu /což je nejvíce vyskytované/, je stále optimální, kdy nerovnosti jsou zaplněny vazebním tukem /používá s
f e tuk *\'.{~./, nanesením B zatlačením áo nerovností o : a kovaných .obyzev. sondy. Nižší frekvenci a větší rozměr klínu předurčují DCóčovany přestup ultrazvukových vln do materiálu. ?ři takto narušeném j ovrchu je měřící rozsah /časová základna/ cejchován i\3 yCC - 3Š0 rrun. Čištění náirží je v k.p. Benzinu prováděno externími organizacemi, kdy pracovníci defektoskopie pouze dočišťují mists dr&h pohybu sonáy mechanicky /škr&bky, kartáče/, popřípadě osušují povrch od vlhkosti, která zabraňuje nanesení vazebního tuku. Provedení vyhledávacího měření zpočívá v ručním pohybu sondy po liniích, které jsou od sebe vzdáleny ve dvojnásobku nacejchovaného měřícího rozsahu. Pohyb sondy je prováděn rovnoměrnou rychlostí ve směru kolmém n& smer Síření ultrazvukových vln při současném natáčení cca 5 - 10
na každou stranu. Sonda je usazena v držáku s odměřove-
cín pravítkem, kdy v případě výskytu vsdovího
pomocí pravítka na zkušeb-
ní povrch a místo se označí a je předmětem hodnotícího merení. Pro seřízení přístroje /dei'ektoskopu - v k.n. Benzina se pouiíva VSL 38 firmy Krautkrämer, vybaven digitálním displeyem/ platí obecné zásady a ČSN ultrazvukové defektoskopie. Používaná hodnota pro nastavení citlivosti je ccs 80 dB. íasová zákl8dna se seřizuje na měrce Kl. Citlivost se kontroluje na etalonech /plechy síly 5,7,10 nm s k o l e n i vývrty do plechu o průměru 2 mm do hlubek 30 - 50 % a průchozí otvory/. II. FÁZE - HODNOTÍCÍ Účelem hodnotícího měření je :iodat další informace o rcíctu, kde bylE zjištěna vyhledávacím měřením veda. V některých případech indikace se nejednalo o vsdy, sle o náhodné nlvary na vnější straně stěny. Pro hodnotící měření plsti obecné zásady a 5SN ultrazvukové defektoskopie. Vzhledem k získaným informacím touto metodou, kdy je možno
- 18 zabránit akonomickýE a ekologickým Škodám, je časová náročnost této "ne tody únosná. V připajech výpky tu vad, kdy nejsme schopni rozeznat druh va ;y /výfkyt převážně u slabých plechů/ večy v čssových odstupech jsou slečovány. Na derektosko.áckém pracovišti byl--i tuto EOLode odzkuíována od měsíce lcčntj 1586 s začleněna s úpravou celkového technologického postupu kontrol nádrží pro tříčlennou skupinu oč aěsíce březns 19S6. Časový nárůst byl v relaci s původními časovými nároky ne odstávku nádrže za účelem vyčištění a kontroly. Například :.a provedení vyčištění, kontrolu a znovu zavedení do provozu nádrží na sjedná čerrací stcnřci /v .irúir.ěru 4 nádrže h 20 m"1/ je plánována odstávka 5 dnů. Spojení operací ~ -'jhřsní síly stěny r novu metodou nedochází k enormnímu čapovému nárůstu. S-iDjjení oporscí pscčívá v to~, že příprava povrchu e nanesení vazebního luku ce využije ;íro obi dvě operscs, dále jeden pracovník p;*ov.ídí vyhleď 'vscí měření a označuje na povrchu ;iřípsdníf indiksce a druzí dva orccovníci provádí měření síly Ftěn ? hodnotícíi měřením pro zjištěné indikace B zsznsraenávají do protokolu. Prúin'rná dobw potřebná k ^roveče::! přípravy povrchu měření a obou operací provědné 3 pracovníky je v nádrži o objemu ?0 m /což představuje ;>lochu ces 4' m / 4,5 hodiny. Produktivita 24 irT/hod. byla stanovena ,.-ro vj'hledávucí měření, a to nu záklsúi •"•očátcôních zkoušek této metody na skladovacích nádržích v k.p. Benzinu, kdy kontrola byls provedené na šikmých stěnách n-'.ôrše o celkové p?.o.?e f.'3 m^ 3 nracovníky. iihrube
P půlročním provádění této -ontroly, s .ojené e mere-
ním síly etěny ns různých uruzích nádrT-í, se produktivita pohybuje na 10 inVhod. pro 3 pracovníky. ooučesné výsledky použitím nové metody byly porovnány s äossvadními nálezy, kdy byla prováděnb pouze měření síly stěn v dsnéa ras Iru. Od roku 1582 byls pracovníky defektos-.opického střediska provedena kontrola do konce roku 1C85 ns 660 ks nádrží o objemech
- 19 b - 4 OCO rir. V 9 pří pudech byly zjištěny bodovým měřenía v ořede,;-ssrténi rasteru xriticj-.é zeslabení vlivem '-coroze. Movu aetodou oa linors tohto roku bylo odzkoušeno SO les nádrží starSích než 20 let E ndsladnýnii výsledky:
v.- r-::y :
;.:.
: j i.-
•,
r.
r-
-j
Ct • , O. ,
-í , -
ú. •
3 , 0 . , 3,.:
^
:.[.-.::rl
»-i • i
ŕ (
J
-•
č . C
:•.••':ô."í- č . 7
•v'.črr: č . B
.1,2
r.-í i:-:, f. :-
3,4
:v.'-2r:- č . 1 7
- - ř í ">:J,'3^
?!•-' i : ' /
r. •. •• ií i-'.el1. b i l o :.JÍ:<ÍJCC
ne
stěnu
vytvořily
ÍJJ. - 3 > : í c h
v.v co& otvory
c ľ
s t
,3 "•;
:"'3c!;oi. !•?«:;'.:•
o prú'r.cT'u . zi
b;'lo
':v. 'íh-.ln/r: : : : í s t s
-i -••r..
- 21 VZA'JCMNY' VZÍAH VNIÍTCFNYCH NAPŽTT" V MATERIALS A BARKHAÍJ.TEKCVHC
EFEKTU Z HĹACISKA MOŽIvfrlC TUC-ililZZÍZC VYUŽITIA Ir.it. A l o i s I s n ě k , CSc. \'ýs&'jT.ný ú s t a v d o p r a v n ý ,
Výskumná oblsssií e l e k t r o n i k y
?. rofao-
tikv, Žilir.s 1. 0_v_o_d Autor v oréci 1
odvodil teoretický tvar emisného ultrg-
zvukovóho a fonického spektra vznikajúceho ~ r i ~r«?s'jnf> ^ šíření dislokácií, vzniku a rozvoji mikrctrhlín •-> trhlín v ?.aíeriále, zaťažovancrľ! vonkajšími silami,zväčša dynamicky premenného charakteru. ?re experimentálne overenie uvedenej hynetézy boli vvkenané v aalSom opísané pokusy. 2. Uspori3dani_e_2£kusného_zariadenia Pretože očakávané deje z hľadiska vyžarovanej zvukovej a ultrazvukovej energie sú dosť slabé /u dutiny o objeme 8.1C6mia^ asi 3.10" 8 J, max. výkon okolo 3.1C"6V¥/, bel vykonaný pokus zobraziť šírenie trhlín znenasii naindukovaných napätí na snímacej cievke zo zr^ien magnetického toku v nateriáli, kedy je noiné očakávať qsi 10 x zosilnenie efektov. 3 r e zaťažovanie vzoriek bol použitý oulzátor - trhačka, vzorky boli valcové tyče é
22 nm, dĺžky 4CC am, z materiálu 11523.1, c-
oracované ostfstružením. Základné usporiadanie meracej zostavy ,je na cbr. 1., a fotografii 2. SkúSobná tyčka je upnuté v čeluctiach pulzétcra, uaožňujúcsŕo statické, alebo dynamické zaťažovanie. Na tyčke je nasunuta snímacia cievka a je z mäkkého železa s magnetizovantíu cievkou, výsledná nagnetieks indukcia je asi C,37 Tesla. Signál zo snímacej cievky bol zosilnený* upravený cez hornú priepusť /s možnosťou zneny f^/, znova zosilnený a zaznamenaný na merací rragentofón. Záznamy z meracieho magnetofónu beli spracované bua analógovo, alebo s odvr.or'íovanín na meracej ďstredni HaP 3052 B a vvpcStovo spracované K Q kalkulátori KaP 5645 A.
sicúškv s T!?r3c-u ^^--.r '~n
rtst i cjrých sk U ŕ-li ach boly pou:-iirí hrrné nri^'-iir-ť ;
s í"r_ = ICO H2, ác skúšobnej lvíky bol v i.l-->tcr ch ~rí--3-_,c.eh urobený ojtrý vruo zšvi í.ov/~ r.cŕ-crr, '.r'-.-rvi- di^j-Tasv mali D
ebvvklý priebeh .: v i d i tíhnou -^čz^Jt -:fĽ=ťcžno-i i . ri zr.c-inc;cvQiií magnetofonových zsznancv ukázali ;-.3 v roľ^^az"^ n'jistí -•.-r i 29C V?a /mgrtzs klzu or.clc }?t .^y/ série iir.oulzov jfcážku via no cbr. 3. Za mca^cu klzu ti^to impulzy prestali. 2 ^narskteru imnulzov vyplvva, 'e ir!° o Earknaj? -ncvé -.• n nsnátia. Tpeictrcŕ-rBT. vvtvára chrirakterieticjcfc pp-.-.trur impuLzcv r.áhočne;: velkosti s nehodného oka.~ihu výsky t •>. řituéoiu z v.? 2 kytem impulzov v intervale nanbtí 2ľC Ť 29C M P M 3 při ía^netic•: = ,i inúulícii C, 37 1 r-a onalícvolc i u nqlších vzori-=!c, či bez vrutu alebo s vruboni /odkiaľ sa *íria trhliny/. Je teoa noíné v/skyt i-npulzcv Dri aplikácii ar č i tí? j hlscli.nv nqr-at: a urřitfi.j hednete scapmti ckého x ľ s považovať zr? stálv .irav= T»nto jav bv bolo ložné vvužiť pr<= hláci£ /detektor/ cr-i^hnutia Biebc prekrcř-enia urSi'ej sírovno mechanických r.p.oatí o
4. Javv S-í-S^-iiSISS-ílSé^iGl Základné usoorisdanie pokusov coäť zedpevedalc obr. 1. Ko pulzétcri bolo n<5.^tavené i»ä = 92 CTa, i>H=21C ITa; frekvencia pulzovania bola 20 Hz. Už spomínaná tecria v f lj| vytvára teoretické model zmien spektra v priebehu zaťahovania /zžkeny pre rast trhlín,
vy-
užité v modeli vychádzajú z [3J 3 [4j . Signál pre účely ^psktra bol vzorkovaný rýchlosťou 3333 vz./sec.,
spektrum -
/aproximácia SVH/ bolo spracované Goertzelovýir, algcritTncE a vyrovnávané kízavýn; priemerom. U spaktier na obr. 4 je mo ? né konštatovaC,
že "3 v zá-
vislcľti na počte cyklov Tienia nielen amplitúdy, ale i vlastný tvar. V snahe parstotrizovať spektrum bola vvpočítaná plocha 3 '•úrsdnica ťažiska spektra, ich priradenie lc -octu cyklov ukazuje cbr. 5.
'•'•/'sl.-dky z íx-eriT.en.tcv,
uvpdené DÍ obr. .: 3 obr.
b -^
v dobrem -úi.idr; a teoretickou pred-mvocro r.^i^n s^ektr-5 3 v závislosti
rirs n c i t e cvtilcv /víc [:]
PC.-ÍU-V oreuk^z'-ili,
obr.
9/.
+
že ku zT-^nár ~r?ktro v nr:=cehu
zoť'j-
7vvv.c"'ch cvrclrv - tvn> ar, priobsh'j 3 r.irtc'ri:' zířjjfvnr.Í3 .ÍÍS,
;'.? t i = t o z"3«nv je ~ciné ov;r'í:-?trizoveť,
r r ^ tachr.iokvj
ľ?.i^
prax pri oyna^iclcrT. znťsžovizní,
s podstatne: z l c ž i t e j ' c u oe.ícv. P r í s t r o j e
corr.í-
rJ wuEite.'né
s ^ c z r o "'T.F
^naratúrcu, ako ~e tcT'i u ítutiCKých
pr-i oriarre zobrazenie SVH /t>0"rz'c3ae AK?".-'
1? rtáva."'ú b°žr.v~i. V dvngTiicke.i obls~ti i n t e r a k c i u vel'kosti
bu'.ne treba ř:lb."i? pre.^kú^.ať vzri^cr.rrú
msgníticke.j
indukcie a rôznych veľžccrtí
T.ikrctrhlín a t r h l í n . Puče t i e ž možné r i e š i ť zavedenie vcnka,j'ieho magnetického ~,oľa vhcdnvm usooriadani.ii sníssča, •-netmi bez potreby v c n k a j i e h o
.irspr, s osr^aner;tn','"ri "^o-
nspár!acisho jednosr^rnénc zGro.ja.
Zusa.-niľ.ení'sE Ter Zusairaenhang von Innenspanungen im Mnterial und Barichasen Sffekt
aus de?. Gesichtspunkt der m&glichen technischen Ar/ven-
dur.g. ler
Beitrag befa3t
sich mit der exoerir.entellen PrUfu.ng des
t h e o r e t i s c h e n Zusamsienhangs zwischen äer. t e i der und Verbreitung ven Lislokaticnen,
Verschiebung
3ov;ie der '.!ikrori3- ur.d
?i3bildung und -entv.'ic'£lung in ein=T; durc>- die
AuSenkr^fte,
•neistens von dynamischen Charakter,
i.íat«ri«5i
fcels-.teten
entstehenden ^missionsschall- und Ultrs^ch'-.llEpektra-:. F3r die
Ľarstellung der Vorg^nre v>rerden di° Verancerunren des
hervorrerufenen
Magnet f eldes genutzt. Beschreiben -.veraen
-xa-
t i s c h e und dyna.Tiisohe Vorgänge sov/i e ZusaTT^nhang zv.-isch=r. den Soektrurnveranderungen und oem Earkhssen-rffekt.
Die
Spektru!ľ.vorSndsrur.t"en abhängigan ven der Ánzahl der Esl^st-ungszyklen
entsorechen oeT. t e c r e t i s c h e n iíodell.
r u m i š t i ZÝ.6 kcn ' tru-ccia V,cr:I>:rr v«;:
1 . Ivanek A.:
přiviv
únavové,;
:
5
Zbrrr.it: prác V0: ^ . 4 2.-'2?--.? 2. B.i^lc.v J . :
: r :r ::":eii.unr'--n in '.: ?rr:'"'ifr. r -? i : r.r.-.\ '.'~tt sier. VaT f » r i i n
"í. Seáléčf?k
v.:
lí?j'
Aditivní sorníní lcr.u v
procesv bariery
r náhocr.ý.-si Síioky de ?ba ,:i5.J:ch s o u ž i t í
při
výklscu
ícvecft.
A-li-tec? T. 3 terna t i if v J./Iý6i •;. i'íe^sc J . ,
íodlóček J . :
Statistické
"šklBčv ~ n v r . c r t i
gtrjkcí,
P i,
1.
č-;i
Academia Praha 1S£2
kcn-
•- 25 -
obr. 1.
obr. 2.
obr. 31
£"•: ríí
fc"
bF'Ľ> "i FĽiM
-
CYKLY
priepust od ?33Hz)
Z?.t is.cyklDv
I , t iS.CVK!DV
104.tis.cyklov
obr. 4.
I ľ
SĹRA£.\.CA_ ŤAŽISKA SPEKTRA.
- I
PLOCHA SPEKTRA
o 5
3• 2-
L
0
J
iO
, _J
:
,
80" 12; *T t - ' CťKLCV
1 ^
obr. 5.
40 80 120 i6C ?p. CYKLW
27 -
ZV7ŠKCVÍ ľiAPATTS 70 SVAROVÝCH S~CJCľH, ICH SLLDCVAMi" A V-LYV NA POK-JCHY ZV.AFCV Ing. Ján Považan, CSc, VÚZ Bratislava Zvyškové napätia r>ri zváľaní vznikajú 8 K C dôsldcfc pesebenia vvsckých, nelineárne rczlc?=r.ých teplotných •jclí. Pôsobením vysokých terdôt v osolí z'var-j ó.cchá~.z3 najorv K naoeohovaniu okclis zvaru 2a tepls. D r : r.áslednom chladnutí z^r.e vznikajú v tejto oblasti r-lastic'-é osfcrir.áci1:- v ťahu, T.i°ra ktorých závisí od viacerých činiteľov, a'sc s vi hodr.ota ^eóze klzu ocele, pomerná tep°lné energia na jednotku ôĺžky zvaru, tuhc^ť upnutia ZVBVJ a noó.
Hneá úvodom treba uviesť v čom sa orejavjje rozdiel niedzi pôsobením, zvarov^ch naoat: na bežnej oceľovej kon'trakcii a ns konštrukciách chemicko-technologických zariadení. Pokiaľ u bežných oceľových konštrukcií sa "IÔ-ÍU zvarové napätia prejaviť aj v ísstiach nii-ľio oblasti zvarov, napr. vplyvem na stratu lokálnej, alebo celkovej stability, vpiyvos n3 vznik trvalých deformácií počas zaťaženia a -zod. u konštrukcií chemicko-technologických zariadení =ú to prevažne len vplyvy v tesnej blízkosti zvarev. Tieto sa môžu prejaviť napr. na praskavosť zvarov za studena, alebo ešte výraznejšie na tzv. korózne praskanie, na vznik krehkého, alebo únavového poruíenia a pod. Ide teda .výlučne o vplvvv, prejavujúce sa len v tesnej blízkosti zvaru, teda v zóne erekenaných tzv. pružno-plastickýčh deformácií sočas zvárania. Treba si áalsj uvedomiť, ^e v blízkon skolí zvaru dochádza pri reverznej plastickej deformácii, vyvoo>n».i teplotr/ŕT. evkloa, aj k ôefiTQCiačnýT! zmenám typu ^likroporúch, které ;ú zárodkami h makrcpcrušení pôsobením ťahových n9?ätí, či už v in-
— 26 — t.erekcii s agresívny? prostredím, s nízs.yir.i teplotami, Doťyf.ne s opakujúcini se účinkami r.a^hani. a. Vznikajúce aiiiroocruchy vc for "n s dislokačných sieťovín \i[ , aico aj vzrast pôvodného zrna s zsena Štruktúry znižujú pi sticks4 vlastnosti v lokalite zvaru, kde sa za spolupôsobenia ťahovveh zvyškových napätí rýchlejäie rozvinie raskrcncr- ;cha, než bez tvchto napätí, či už ide c vplvv korózneho prostredie, alebo únavového namáhania. Pri skúškach na korózne praskanie nehrdzavejúcich ocelí l_2j S3 u nezváranvch tyčí malého prierezu viackrát
pozoroval
nevýrazný vplyv ťahových napätí, vyvedených zaťažením, aj keä i h. T.°novité hodnotv boli blízke hocnete medze klzu ocele. U týchto tyčí -a väak prejavilo korózne praskanie napr. z otvor.: v hlave, obr. 1, kče bele -<=novité ťahové napätie niekoľkonásobne menšie, avšak lokálne t,u doílo k plastický^ deformáciám, z kterých ;s rczSírili kerezne praskliny. Ko^no sa teda dcninievať, že na vznik korózneho praskania nestačí len trebárs vysoká hodnota elastického ťahového napätia, ak je naoaťový stav homogénny, teda bez lokáinych špičiek. Ak sa váak v materiáli nachádzajú lokálne napäťové špičky, resp. lokálne plastické deŕorsácie v koreni, či už technclo.-icých alebo konštrukžnvch vrubov, r»otorí tu dochádza ku keróznerru praskaniu aj pri nízkcT "íe^ovitora ťahovom nasatí. Obdobná je situácia, ak sú prítornné ťar.ové zvyčkové napätia v orvku, namáhanom oDakovanými účinkami zaťaženia, teda na únavu. Pokiaľ v hladkej prizmsticke.j tyči, teda bez vrubov a defektov, je vplvv ťahových zvySkových napätí na zníženie aedze únavy iba nepatrný £3j - /zvyšuje iba hodnotu stredného napätia/, je tento vplyv v prípade prvkov s vrubmi výrazný, pretože na dne vrubu, kde sa opakovanou plastickou deformáciou lokálne odčeroá plastická rezerva materiálu, urýchľuje spolupôsobiace ťahové napätie vznik poruchy, ako aj jej čalí-ie šírenie. Aj tu teda vidíme, že ťahové zvySkové napätie nie. je hlavnou, ale len akousi sprievcunou príčinou poruchy. Hlavnou oríčinou je teda lofeálns vyčerpanie plastickej rezervy, ktoré aé pôvod vc vzraste hustoty, ako aj v zaens konfigurácie dis-
- 29 lokaci í [_lj
. Budr1 preto -;otrebrié zamorí avaí s^ nielen na sle-
Ťrrvanití rczic enia a veľícsti
zvySkových napätí zc zvárania,
^ÍC- r.ajmá na zisťcv&nie stucňa preŕrcr.ar.e.j plsstic>íe;i v lokalitách zvarcv [^7
aeŕcrsécie
.
:<"sranÍ9 zvyškových napatí je založené na principe aerania relaxovaných elastických deformácií. V súčasnej dcbe existuje viacero -netod merania, ako sú deštrukčné, polodsštrukčné, alefcc i nedeštrulcčné. Často zisťujeme beranin len napätia jednoo.sé, ale tsictiež je možné merať napätia dvoj-, ba aj tro.josé. ?o-ciaľ nás teda zaujín;a.;ú zvyškové napätia v splastizovanej z o e, v tesnej blízkosti zvaru. tu je vždy opodstatnené zisťovať rovinný alebo priestorový stav týchto napätí. V súčasnosti na.jorepracovanejáou metódou na zisťovanie rovinného
napäťového st=.vu na povrchu telesa, je zdc'.'cnslená
Gunnertcva odvŕtsvacia aetóda, rozpracovaná ako ASTÝ Standard E 837 z r. 1981 [5J . Porušenie povrchu u te.jto poloäeštrukčnej metódy je T.inimálne, stačí priemer aj hĺbka odvŕtanej diery 1,? až 1,5 nm. V tomto prípade je všaic potrebné použiť miniatúrne ružice odborových snímačov, aké sa u nás nevyrábajú. Presnosť metódy je veľmi dobrá, avša- len pri nižších hodnotách meraných napätí, ako aj menSích gradientech po hrúbke. Ak napätia presahujú 50% hodnoty medze klzu materiálu, výstižnosť ŕl«sá. Meranie priestorového stavu napätí je záležitosť nie jednoduchá. Sú známe a pomerne dobre rozpracované dve metódy [ô] a [73, ktoré dávajú dobré výsledky, avšak ich nevýhodou je, že ide o metódy deítrukcné, čiže ich aplikácia je raožná len na skúšobných telesách, reoo. zvarooh. Naviac obidve metódy aú značne oracné a nákladné. Metóda' 7
sncčíva vlastne v kombi-
nácii merania a výpočtu, pomocou MKP. !íer-.ním sa najprv ziatia orekonané nie pružné, als plastické pomerné deformácie v oblasti zvaru. Ti"to potom slúžia ako vstupné dáta /zaťažovací stav/ pre následný výpočet hodnôt napití pemocou MKP.
J
" ':"... •:: ~ -. s t r:: is •':. npren:e 0 r n ^ t coa řu 'eir.cv /C", Z W S . Í OVy Ch r. s p a -
* í '.fi::.t; ro7.oy acc var.ú v " VJZ £rati si a v a. [cj . Tá 1-" ,ie 2 al e ž e n é "1.Í--Ž r,n rrincí^e Gunnertovej c. ä vrt. ŮVB C'.-;;;; ra°tcc v,, sričcn p ~ •ivn.EnéfiC clvora zalieva špí-ciálna kccíve s nalepsnv'ri ter.zcn
netrsni v irccn fr.ercch. ?c z^ligťí a vvtvrar;Utí sa oale."' od — vrts vaiíovv stĺpec, čír: sa uvoľnia rŕscbiace r.aoätis, čo u "ďr.'jf.s z^ersť "ľ-cr.erné deformácie v jednct. ivvcr smeroch. V.Thľsscs k tcTiu, že rícstričŕca, ns ktcr°," 2Ú naleosné tenzo:r e tr?, T<3 ocll'r.v rnciu] pruír;C~ti než oceľ, sico a ."j z dôvcdov r.sruí'-nia naosťovéhc ;isva vyvŕtaným ctvcrcm, treba namerané 'r-.o::::r.tv :ccri~cvsť opravnými ííceľicieritarľ.i, zistenv"íi merar.iasi 2ná:nycn n^oaťcvých
stavcv.
Nerfeňt ruictívne -retéav "eranis zvyškových nanätí nsT.c považovať zn aplikovateľné v oblastiach zvarcv. Tieto metódy sú vhodné iba v obmedzených orínadoríh, napr. na povrchu, vzdialene-, od zvaru - /metóda nemocou rtg žiarenia/, alebc v takých riestseh, vzdialených od zvarcv, kde je zanedbateľný gradient pc hrúbice - /.napr. metóda magnetostrikčné/. Na meranie zvyškovýcŕ, napbtí priame vc zvarech a ich blízkou ohrclí nie sú uvedené Tetóčy splikcvsteľné. Vvccčet zvarcvý/cn^naoátí
•
Meranie zvyškových naoatí je oroces zložitv, pričom VÝ->sledky nás nie vždv usnekojujú. Vo zvérarých prvkoch však častc rozhodujú nie zvyškové napätie, ale ich vývoj v závislosti na čase, čo oamers^ ^riaiio v lokalite zvaru nemôžeme. Z toho dôvodu je potrebné súbežne rozvíjať aj_ výpočtové metódy, aby sie dostali jasnejší obraz nielen c konečnom napäťovom stave, ale aň c tzv. kinetike deja. V posledných rokoch sa vyskytovali nemalé oroblémy v súvislosti s naváraním austenitic:<ých výstielok páskovou elektródou, nakoľko tu často vznikali tzv. nodnávarové trhliny. írhliny vznikali v ftĺbke cca 3 8i 4 mm pod návarcm, v mieste čiastočného prekrývania se dvo^h. cusednv'ch návarev, pričem oraskiinv boli krátke a orientované kolno na smer navérania.
- 31 Okrem materidlovích i-etrení pří čiř. vzniku pcdnávarcvýeh '. rhlín sme urobili a j vvpočet kinetifcy zvěrových načatí [9] •?ri ngvárani sustenitickou páskou, s cieľom objasniť vznik prasklín 2 pohľadu napäťových účinkov. Na cbr. 2 sú výsledky výpočtov pri navarení páskou šírky óC TJE, na dcs.-ru, rozmerov 4C/25O nrs. Na horných diagramoch je priebeh napatí v závislosti na čase od 1. návaru, /na krivkách sú uvedené príslušné časy za pôsobiskom zdroja v sec./, r>.a dieprarscch áole - priebehy napätí cd 2. návaru. Ide c napätia pozdĺžne, teda kolmé na vznikajúce praskliny. Vidíme, že pokiaľ zvyškový stav po 1. návare je plynulý, teda málo zaujímavý, po nástupe 2, návaru vznikajú v časoch 2C až 70 sec. veľké úzke napäťové špičky v mieste prekrývania sa návarov. lieto Spi£ky vznikajú v čase, ke5 v uvaíovanej zcne dosahujú teoloty okolo 9CC až 1CCO°C, teda kedy sa materiál nachádza v tzv. teplotnom intervale krehkosti a teda niet sa čomu čudovať, že tu vznikajú krátke horúce praskliny. Zvyškový napäťový stav aj po vychladnutí 2. návaru je znovu nedostatočne preukazný na objasnenie vzniku horúcich trhlin, v mieste pre -' krývania sa návarov.
Zvyškové napätie zo zvárania, ich meranie, výpočet, ako aj posudzovanie ich vplyvu na chovanie sa konštrukčných prvkov, sa čoraz viac dostávajú do popredia sústredeného záujnu, ba môžeme povedať, že sa táto oblasť stáva teicer aódnou. Na jednej strane je táto snaha oprávnená, lebo ak chcené poznať vplyvy zvyškových napätí na chovanie sa konštrukcií, musíiie tieto napätia dokonale poznať. Rozvíjajúce sa výpočtové aj experimentálne metódy nám k toau pomáhajú. Neslobodno váak Z3búdať na tvoríiu činnosť inžiniera, či už konštruktéra, alebo technológa, ktorý v mnohom môže ovplyvniť chovanie 38 konštrukčného prvku, detailu, poťažne samotného zvaru aj z hľadiska pôsobenia zvyškových napätí. Nesnažme 'sa za každú cenu počítať a merať zvyškové napätie,
lebc
.jí VJ rnodne. Snažme sa urouiť čc r:e,~iviac Xam, kde sa kon-
itrar.-íis ; v c r : " real i ?.-j.!e, .~b.y arihotne vplvv.y, rD«czi ktoré ru-spcrn = s o ~ :1s i ú T.Í zvvšsové na-.59t.ia, neovplyvňovali cr.cvsňis 3:3 zváraných prvkov, VSIIÍ
ich
u
ne~riazni.vc
tecs ich neznsľiodnocovali
a ne-
+
?i o .ncsť.
Fssu.r° Ľer
tieitraf
bofasst
'Oänr.unr'r. be;
H
sich n i t der Bedeuiung von Schweisseigen-
er ^cv/ertjnŕ; ihres Einflusse?
bei der Gestal
c
r.u?-ip and Her =.t°llung von Chcmietechríolc^ischen -•inlagen. In Kíirze siná n i e r ouch versehiecene Messrcethoden von Schweisseircr.spannan^en, sowie Berecíinung čeřen. Entstehung in Z e i t l i chergbhSngichkeit
besch.riebsn.
L i ter^ljJrs 1. 3o53ns!cv, J., V.ráz, L.: Kovové "íeter. , 3, 1965,
341
2. Lenke, N., ^ovažan, J., Zaj'sc, J.: Zváranie, 2, 1983, 45 3. Gurney, T.P.: Brit. Weld. J. 11, 1962, 609 á, Sošanský, -J.: Kovové ľ.íater. 6, 1975, 694 5. Vishay Liefert - Measur. Groun Tecn Kote - 5C3 6. Takahashi, K., Iwai.-K., Satoh, K.: Iľ.V Boc. X-927-79 7. Ueda, Y., Kim, Y., Umeicuni, A.: Trans, of ď.VRI, 2, 19&5 8. Je3ens'£ý, ľí.: Meranie zvyšk. nap. VÚZ, 19&3 9. Považan, J. s kol.: Záv. s?r. 16520/2*6, 1966
JSJ
Obr. 1 Korózne praskliny z otvoru v hlave vzorky po 6214- hod. skúške. Zaťaž. 90 % RpQ 2[2j
a "m im *iii •» t*o—>
Obr. 2 Kinetika pozdĺž, napätí J na pod povrchem pri návare austenitickou páskou [9J
-J.~ZIYC11
. r o f . I n c . Já:: %
ľ.
".•:£. -."úlius
Y.^.-il-.CLEMOVÝCH
VLASTNOSTÍ
K , Ľbc. .>'. i c h e ľ , CSc. !! i d v < = g h y , CSc.
Vysoká Skcib technické. ..ošice f repravá plynných či Kvapalných v.vrockov na značné vzdialencfti je v súčasnosti riešená rroduktovodr.i. Zavedenie oroduktovcuov si vyžiadalo i vyriešenie netcdiky hodnotenia proti křehkém porušeniu. V tejto súvislosti vo svete bol vyvinutý rad skúšobných tnetód, z ktorých nejäiršie uplatnenie má skúška DVi'TT. Vzhľadom na neustálu snahu o zvýáenie pevnostných vlastností oceľových oásov vzniká nežnosť použitia produktovodov o hrúbke steny pod 10 mn. Obecne olatí 2ásadB, že so vzrastom, pevnostných c'r.arakteristík zhoršujú sa krehkoloir.ové vlastr.risti. Í- toho dôvodu do nopredia vystupuje otázka hodnotenia k-ehkol -.nových vlastností i pre plechy hr.íbok do 10 D . Postup vyšetrenia kvality týchto plechov, t.j. určenie najnižšej pre7 i č .'-k o v e j teploty, predpisujú normy API 5 std. resp. ČSN •• ľO~45. Výhľadom ns rozmernosť skúšobných telies a ootrebu zariadenit s dost&točnou rázovou kapacitou, sú snahy o získanie iných vhodných informácií o odolnosti proti krehkému porušeniu jednoiuchšísi e menej nákladnými skúšobnými postupmi. Jednou z rsožnoftí se javí využitie skúšky DIV T pre stanovenie teploty nulovej húževnatosti t ^ ^ podľa ČSN 420349. Cieľom príspevku je poukazovať na určité korelácie medzi ".eplotcu t^-jn- s výsledkami skúšok DWTT, resp. lomovej húževnatosti akr aj r.s možnosť určenia teploty t N D T nedeštruktívnym ore hrúbky 8 - 10 mm. Sľ-CÍŽANľ ľ^ľEHlÁL n ľ.:£TDDIÍlA EXPERIM3NT0V . experiaentálnenu rozboru sxe použili mikrolegované ocele, vyrobené riadnym režimom valcovania, dodané vo forme tabúľ, rasp, odoorané zo šoirálovo zváraných veľko-
.;•:-:.-. e r n ý v. r-.,r . .: c ^ ; ^ 8 ; . v c : ; Ľsjíky
ľ)'. 1 ,/';,
. •!. o r <'
s r. Í
s
-• ::?.; '.. ŕ;.1 o c ;• ^J s
:'.'~ íí=r,A
íär.;
v.:;rve>
v-r-./vei-
^.ae V,Y ' ? :•• i - i v - 1 ^ - "
•• J':. /; v. I >. ,:r:. ' : J : : " 3 Y ;
: :.:••:•.r.,>r. -.,T .
v •. '-.I V Í o v r-r. r'í.r.e-':.::. •'• , .-:.j:;il;
i; v ý r o v :
te;.ic:
'
.'••;"•
'.':. zv...
loj,.; ;=.-.;
•••:=•
rri?;.-••.•r\j;ú/ev-
natoai.i a pr= ••'. « tics.'; ck'')á..;u ť^noc. ŕ? c a::.e :i z i e cie.'vi c';'-!i", zlo-
íerSh
;-re ľl Sicuasr^ýc:! ocelí u v i ^ e s e v -yt,, i.
•j
C/i e s i cici zlo? en i 5 % O,ĹS až 0,16
Mn
Si
1,31
0,19
8Ž
ČS 'í,
1,6
0,37
V
Nb
0,0 1
C ,009
C ,011
C.'."?!
0,01
až
3Ž
až ,067 0
až
až
iŕ
0,0 Z
5
Al
C ,021
0,066
Mo
0,055 0 , 3 1
Štľukt.úrs skúraaných mikrolegovaných ocelí /mikrolegúry V + Nb, v 1 prípade iíb + Mo/ je tvorená feritom s nízicyns obsahom perlitu. Na skúšku DWT sme použili skúšobné telese typu P-3 podTs predpisov ASTM E 209-69, resp. TYP 16 Čí:»> 420349 s modifikáciou na hrúbku. Mévar n.9 sJcúšobné telesá bol vytvorený elek • tródou typu EB-511 priemeru 0 4 mm za predpísaných podmienok zvárania. Na skúšky DWTT sme použili padostroj s maximálnou energiou rázu
3 120 J, s možnosťou zmeny energie- Skúšky DWT srne vykonali
na tom istom zariadení, avšak vo zvláštnom príjra-ku s meniteľnou výškou priehybu. Podrobnejší popis podmienok namáhania telies DWT s hrúbkou v rozmedzí 8 - 10 nun je /!/. Mechanické vlastnosti sme merali na skúšobnom stroji ZWICK 1387. Lomovú húževnatosť K T C d ome určili na inštrumentovanom kladive, vyvinutom na VŠT Košice. Použili sme tele3á A/10 ČSN 4-20347 o rozmeroch 10 x 10 x 55 mm, vzdialenosť podpier 40 nm. Vyhodnotenie s-cúáok sme urobili v súlade s predpismi ČSN 42047.
Z rozsiahleno experisentélne.hc srograsu na -ďíroiegovaných ocelieev. uvádzame výsledky, ŕí.orýr.i chceme poukázať na určité korelácie ~päzi teplotami t^T
a
^alSími krehkolcr.cvými chsrek-
Intervaly experimentálne stanovených mechanických charakteristík, D- echoúových teplôt určených skúškou D'.VTT a teplôt uvádzame v tab. 2.
R e
R n .""Oa / ti.j.
t
NDT
/'C/
/ a/
- 40
ť>09
£.2
sž
až
600
- 83
s •** J .
t
/'C/
4 26 mi
^.DV.'TT "T bO
T V//2 /'C/
- 4 až
-7
- 63
- bA
až
Hodnoty statickej medze sklzu sme prepočítali na hodnoty dyna~icicej meázs sklzu podľa postupov opísaných v / 2 / . Výsledky poT.erov dyníaziickej Iónovej húževnatosti a dynamickej medze sklzu pre 6 materiálových variant uvádzame v tab. 3-
.'.'.ateriál "ICd :<
ed
t
19
20
21
3
1
2,72
2,37
2,37
2,78
2,62
4 2,41
0 2,63ÍO,3
B M
K a -oi'čenie teploty t „ 3 T nedeštruktívnym spôsobon: sme použili metodiku opísenú v práci / 3 / . Na pistich materiáloch sme pomocou ultrazvuku pri frekvencii 10 ilHz určili hodnoty zoslabenia cC /dB/tnn/. Natce.ané výsledky uvádzanie v tab. 4. DISKUSIA A HC2B0Í? 'vÝSLZDKOV ?oloha teploty
SÍS spravidla nachádza v dolnom ohybe
-c ov.Vcn kr:visk. Polom; ^:V.oty ->..,.,, :re " s : . " n& p r - v r r '.r: vte stsr. c v in 5,j s k ..:'.•: o 'J L. .V ľ.'' ~i? vidieť r. a r. Ľ r. 1 ~ ;~a : J 1 ty *„.,-.„. £aer:i k n i. i i;.'-, -.E pi .-t.3ns voči :r«c; ) cd^vs *e Lc .* óin: v ^r:.e;:ers ľ "'C. Teoloiy i,,_,,„_, určerV ;u= nr ;:i.s.o;u viac, sú v ;>;ri = ~:ere r^OFiinuté :• :J'C .r rr-.: :c-.-loi2 :'."•;. rr.^irio írovnsf £ 1.1 .lotCM t,'-'..-r. skc to vieiifeť r. s .- ••; 1 ľ. i r. i ~ áia^rtjnie ocr. i. .'c.-jorr-^ú KÚVÍS^";1:.*,' ".r Í. n .-i t r •;•':!-. • s > 13*. s ".sncvenýcr. skúškou J.VT a _ ,< 'i T sne vySetrcvsli v ivnre y = s •*• bx. ľ.'etódcu najaenJicn Štvorcov sme určili parametre ä, b, korelačný koeficient r a rozptylová pésao 1,96 a/y/ pre s? % pravče.'Oäobnoať výskytu- Výsledky korelačných závislostí uvádzame na obr. 3 fa 4, kde na cbr. 4 t".' y1,^ jredstavuje prechodové teploty, určené skiškiou Dť/IT pri polovičnom ookiese enereie. Korelačné vzťahy pre prechodové teploty, určené pre kritériá SO a S? %-tného podielu húíevnatého lomu /vyznačené na obr. 1/, m o ž no opísať rovnicami: t
s
N D T = - 3 6 > 2 7 + 0,8039 t^1''^
t N D T =-36,92 + 0,8309 t^'1^
r= 0,9159
s=lC,192
r= 0,9404 - s=8,44
Posun teplôt ty.-m oproti prechodovým teplotám, určených pri k r i tériách t^ll 'a^tj A g| činí 29 resp. 3 1 " C 2 týchto výsledkov je vidieť, že pre teploty t N D T v sledovanom hrúbkovoai rozmedzí ich poloha najviac odpovedá kritériu podľa Pelliniho lomového diagramu p.echodovej teplote pri 55 % húževnatého vzhľadu. Pri integrovanom prístupe hodnotenia odolnosti proti krehkému lonu, t . j . spojenia koncepcie prechodových teplôt a prístupov lomovej mechaniky, bola vzatá za základ vo viacerých prácach práve teplota tN-jm> považovaná za akúsi referenčnú teplotu. Teoretická predpovea v práci / 4 / a čiastočné experinentálne potvrdenie v prácach / 5 , 6/ ukázalo, 5e pomer dynamickej lomovej h ú ževnatosti K T C J a dynamickej medze sklzu Bg^ je konštanta nezávislá od typu ocele. Výsledky práce /!/ ukázali, že húževnatosť K T C » / R d Siní 3,4 a m l l / 2 . Práce Lossa a Pelliniho / 8 / ukazujú, že táto materiálová charakteristika činí 2,5-0,3, čo nasvedčuje o dobrej zhode s literárnymi úd&jmi a aplikovateľnosť tohoto prístupu'pre túto skupinu ocelí a hrúbky.
~.er K,
P vystihuje
CĽ ^..r, '"
r r o t i krshjcé^u porušeni;
l/ JoSIi k cáveru že r-ri ria,1niľ;že j preváOzkc v e ; t P :; i o L e ľ úrK :vyc.h konštrukcii rn^ činiť po;;.er K-,,,-, _ , -j. o / r\C
—
H
« i. i
s:." '* . N H íiresv vyznat teploty t,.-, .-R poukazujú rjr.ohc práce />, H, 9, 10/', kde sú uveôsrié vzťthy, kče na zátlsoe K p a H /'určenŕ r-ri +IC'CV a tecioty t^^n, Ľiožr.c vyr-oí'ítať K^nA s v äaläosi "ri.clíľ?ní kritické rozmery aefektcv. ixro.íJ .T.Džnosť využitia teploty tv,— viedla k snahe o určenie tejíc te,;loty nedes trnutí vnym postupom. Sľubné výsledky beli iiFtené v práci / 3 / . Aplikáciou tejto metódy, -.torú smo vykonali na EA Freiberg, na základe zistených hodnôt zoslabenia OC , sT.e zo závislosti oDr. 5 odhadli teploty tK-.m. Výsledky uvedené v tac. 4 ukazujú, že nedeštruktívne stanovená teploty t ™ ,'ozn. tí,7,r-,/' sú pre vSetky skúšané ocele vyššie v rozmedzí 4 13 r C,
čo ciožno ^ovažovať za prijateľné z hľadiska prvotného
odhadu krehkolomovvch charakteristík. IABULKA 4 Označenie
©C
naieriálu
dB/mn
3 7 ľ?
19 21
t
NDT •Jc
3,5.10" 2 5,4.10"2 9,2xlO~
- 45 - 55
- 33 - 51
- 40
~ 28
8,3.10""
- 45 - 50
- 35 - 3?
8,0.10 -
A*
"C
12 4 12 10 13
Vzhľados ns zvláštnosti štruktúr niikralegovaných oceli získanie vierohoäneôších informácií o teplote tj^j si vyžaduje podrobnejšie štúdium Z_á_v_e_r Snahou príspevku bolo ooukázať na využiteľnosť teploty t.,DT, určenej ne viorkách hrúbky ood 10 nnn, na pr»dpove3 kritérii odolnosti proti krehkdnu ooruSeniu perspektívnych zvari-
ťCr.ýcr. oceli s medzou sklzu ned 410 MFs, Z rozccr?v
vyorssntfch
r.a Ä radovaných ocelihcr. site u r č i l i korelácie medzi tsulo-.a^i tN.,.,„ a .criérismi s r i jcovateľnosť EE-i
skúške
Z'fiTT, aŕc sme ej
-cuk-jzali na =,pli-
h
pre určenie psrem&Lrov lemové,; húř.evnstořti. Taktiež
poufcázsli.na cožr.'jsť -tanovsr.ia
teploty t v r v r ul crszvukovou
čeřekt oskópiou. Z_ÍÍ s_a_m a e n f a_s
s u n g
In dieser Arbeit wird auf die Nutzbsrkeit der NDT-Temperatureri, die an Proben von 10 mm Dielce ermittelt wurden, flir die Prognose der Kriterien des Sprfidbruchverhaltens von perspelctiven schweisbarers Stáhlen ait einer StrecVcgrenze ílber 410 MPs hingewiesen. Aufgrunde der Analysen von Srgebniseen wir hsben die Korrelation zwiachen NDT-Tempersturen und Kriterien von DWTT-Prilfungen sowie die Applizierbariceit der Gleichiingen fflr die Áusrechnung von Bruchzähigkeitspsrsmetern ermitteit. V/ir haben auch auf die Moglichkeit von Ermittlung der NDT-Temperatur durch Ultrsschall-Defektoskopie hingewiesen. L_i_t_e_r_s_t_ú_r_a / I / Buršák, M.: Hodnotenie icrehJcolomovych vlastností oceľových pásov a význam teploty NDT, kandidátske diz, práca, Košice november 1978. / 2 / Vlach, B. - Holzmann, M. - Man, J.: Metóda odhadu dynamické lomové houževnatosti konstrukčních zvaritelných ocelí, Zváranie 1982, XXXI, s. 227 - 232. / 3 / Michalzik, G.: Die Srmittlung der NDT-Temperstur des DropWeight - Testea nach Pellini an SchellschwächungsmeaEung, des echo 30, /9/81/, a. 14 - 17. / 4 / Loss, P.J. - Pellini, W.S.: Practical Fracture for Struktural Steel, Kisley, apríl 1969, s. J.l. / ? / Scr.idtmann, S. - Scherber, H.: Materialprttfung, 15,-1973, 73. / 6 / Server, W.L. - Tetslman, A.S.: Eng. Franc. Mechanic, 1972, 4,,367.
;rcti íiŕeru t: hlín při elssto-plas tick'ís namáhaní, V,fck. J
• 'b/ Lese, F.J. - : =Ilini, li.6, : Practical 7ract. Mech., Y-jT?., -r
.
. j --
•
•
•'9/ Viacn, B. - Hclznann, I/.. - Han. J. : VztVr. xocizi prechodovými teplotami a r.^ranetry loxcvé houževnatosti ocelí, Kovové msterifely 19, 1?31, 7, 602 - 624. A ť / Hclznann, M.: ProL-ieméjtike losové hoaževnatosti pri zestaver.í trhliny K'IA, Zváranie 1978, S, XXVII, 134 - 140. /li/ yazancová, i. - Hyspecká, L. - Mazanec. K.: Kovové materiály, ?!•, 19B4, 173.
-36=tT50
-80
-60
-40
-20
Obr. 1.
VEČKOSt OEFEKTU
50%HL
FTP
Rm
NOT *
20
40
Obr. 2.
60
80
r* 0941 s « 8,608
-60
-40 Obr. 3
-20 DWTT r. tT50PHL1[•C]
-60
-40
Obr. i,
-20 .DWTT
[•c]
Obr. 5
ľ^iVÁDSKC-ÍÄ L:I.-.--;;OSTIKtV WBEAKÝCH ČSRPACiC1- Z A E I A ^ . " ! J 3 Ing.
i v.:r;
J o r o á
Výsiľjsav ''si.irv rjí-í'ir'ových slsictórní, Trnavo
V rrípyde Čerpacích ?,arisden: .je možné v závislosti na konštrukcii s usporiadaní č-aroedls s jeho rchonu celú problematiku prevádzkovej diagnostiky rozdeliť do niekoľkých časti.,
1. diagnostika hri&dei'ov, obežných kolies « soojek 2. disgriostika ložísk čerpc-JIa 8 oe!"'0 oohonu j. diagnostike vypchávok a tesnení 4. diagnostike kavitsčných orocesov v hydraulickom trekte čerpadla 5. diagnostika elektrickej časti pohonu 6. diagnostika meracieho s regulačného systému čerpacia s pohonu Prvé tri oblasti sa týkajú diagnostiky technického stavu čerpadiel čoby mechanického systému, kde ako základná diagnostická metóda s8 používa metóda založená na meraní a analýze napäťových vín, šíriacich sa týmito Štruktúrami. Mechanické kmitanie strojov a zariadení ea vyšetruje spravidla vo frekvenčnej oblasti 10 Hz až 1 kHz, v prípade analýzy napäťových vín ss pohybujeme v oblasti do 10 - 20 k.Ez. V oblasti diagnostiky ložísk, vypchávok a tesnení, kavitaôných procesov a niektorých elektrotechnických prvkov má svoje miesto metóda emisie ultrazvukového poľa. pracujúca s ultrazvukovými signálmi vo frekvenčnej oblasti 50 kHz až 1 MHz. Ultrazvukové vlny ss snímajú buä pomocou icontBktných piezoelektrických ultrazvukových meničov, alebo DomocouuLtrazvukového mikroskopu taktiež na piezoelektrickém principe. Pri aplikácii systému prevádzkovej diagnostiky na čerpacie zariadenie J3 s reaktorom VVSR 440 bol v prvom rade urobený výber čerpadiel, oričom boli uplatnené nasledujúce hľadiská:
- 46 - č;-le.: itcsť č°rpfeils z hľadiska zsistenis jačrcvej bezpečnou'. : a technologického nr-ycefu výroby elektrickej energie _ :?oče! & typ Dřr-ii h vyskytnuvších E & v minul "-r. ti r.c jednotlivých ly-rocVí čeř os die I - r.ŕr-jkv s r.aVrledv ns oáciranenie jednotlivvch corúch - r>rístuunosť zeriajení počss trevádzicy JE Výsledkom vyberu sú nasleäujúce typy čerpadiel: 1. íerpaůlA medziokruhu chladenia pohor.ov regulačných orgánov reaktora: CNS 38-8S /výrobca ZSSR/ Typické ccrachy: opotrebované ložiská, požkoder.é spojkové čapy ?. Čerpadlá medziokruhu chladenia HCČ s chladenie bazénu výmeny peliva: 2OO-NCU-4CO-29-ZC-2O-F4 /výrobca Sigma Lutín/ Tonické ooruchy: opotřebované ložiská, poškodená mechenická upchávke, opotrebované spojkové čapy 3. Hl&vné nepájscie čerpadlá: 25O-KKX-415-415-27-4-UC-OO /výrobcu Sigma Lutín/ Typické Doruchy: ooškodené upchávka,opotrebované tesnenie axiál. ložiska, noškodené tesnenie na spojke 4. Kondenzátně čerpadlá: 3OO-CJMV-46O-38/4 /výrobce Sigmě Lutín/ Tyoické ooruchy; OnoL-ebované ložiská s
upchávkové puzdra
Ne diagnostiku mechanického stavu jednotlivých Čerpadiel a ich uzlov bola aplikovaná metóda merania s analýzy mechanického kmitania /vgetky vyš*ie uvedené typy čerpadiel/ e metóda emisie ultrazvukového poľa /okrem hlavných nspájacťeh čerpsdiel/. V prvom prípade eú vyhodnocované nasledujúce diagnostické parametre: - efektívne hodnota rýchlosti v troch navzájom kolmých smeroch v oblastiach ložísk vo frekvenčnom rozsahu 10 Hz až 1 kHz - frekvenčné spektrum rýchlosti kmitanis
f? r s meter K./t/ ... . a
S
cf/n/'
3
ŠD/O/'
B
e
T" / '^ / '" • ' efektívna hodnota zrychleni?, nového ložiska a v závislosti na čase
§D/+/*"
špičkové hodnota zrýchlenie novťiho ložiska a v sávislosti ne čase
Pozn,: parameter K/t/ bol zisťov&ný len u čerpadiel s valivými ložiskemi vo frekvenčnom rozgaiu 3 Hz až 1 kKs. V orípede metódy emisie ultrazvukového poľa bola prístrojom SPM 43 A vyhodnocovaná tav. prahová hodnota rázových impulzov d B c 8 Špičková hodnota dB. A j v tomto prípade bola m e tóda aplikovaná len u čerpadiel s valivými ložiskami. Výsledky dosiahnuté počas dvojročného obdobia na JE V-l Jeslovské Bohunice je možné zhrnúť nasledovne: - najväčšia ooruchovosť bola zaznamenaná u čerpadiel typu 2OO-NCU-4OO-29-ZC-2O-F4, kde aj hodnoty mechanického kmitania často sa nachádzali v poli "neuspokojivý", niekedy aj "neorlpustný chod" v zmysle ČSN 01 1412 a Smernice MOS-RVHP č. 01.2/82 - počet opráv u sledovaných čerpadiel sa zvýšil, nakorko n8 týchto čerpadlách bola vykonávaná bežná a generálna oprava a j v zmysle dlhodobého harmonogramu opráv a revízii. Asi v 50 % prípadoch čerpadlá D O bežnej oprave vykazovali zhoršenie svojho technického stavu s nostupnými znižovaním hodnôt mechanického kmitanie na hodnoty pred opravou. V dvoch prípadoch v^ek musela byť v krátkom čase vykonaná generálna oprava čerpadla - asi u 50 % sledovaných valivých ložísk parameter K/%/ sa s časom zmenšuje, v ostatných 50 % prípadoch parameter K/t/
Trc-vaviderln-; k ~ l í ? ° . Z á o s i s " vy'£.ZTJirj'r-'~ meraní n i e j e z s t i s :jO/n4 vyvodiť jeánoín&óné záverv jhľaď-"- t o h t o p s r a i e t r a ••odobr,=i s i t u é c i e riko v predi^uáczs j-J^--^ Ľ r ' p a d e j e e j v p r í ~cdí; oouŕívt::i& p r i s t r o j a SrL£ 43 A ns Ears .Tie rezových i s ;-ul20v v a l i v ý c h l o ž í sic.
•EK?Cn:;"ľCtí KO^ľSvIT MFTA3IÁLU
A SVASu
?osťj"ľri7 nástup jaderných elektráren při zabezpečováni pokrývání potřeb dodavšie elektrické energie v ČSSR s sebou přináší nutnost věnovat zv/řdnou pozornost základním po-dísínká.i) bezpečného a spolehlivého provozu těchto bloku. Prvořadým kritériem při oxpluataci JE je zabezpečení jaderne beapečnosti a spolehlivosti provozu, což vyžaduje ze strany provozovatele JE věnovat maxinální pozornost též: - kontrole stavu základního materiálu a svarových spojů zařízení JE - zajištění revizí, oprav zjištěných vad a zabezpečení pravidelné údržby zařízení JE Zvlášť vysokou pozornost je pochooitelně nutno věnovat zařízením I. okruhu JE zejména vzhledem k tomu, že tvoří jednu z rozhodujících bariér zabraňujících úniku radioaktivních látek do okolí. Porušení těchto komponent může způsobit - krose úniku aktivních látek do okolí - v závislosti na rozsahu porušeni i havárii JE s velmi vážnýTni důsledky. Navíc je nutné při plánování provozu, oprav a kontrol mít na zřeteli, že v r. 1991 bude činit fond základních prostředků instalovaných v JE cca 46 mlč. Kčs a v r. 2600 již cca 140 mld. Kia. Z tohoto pohledu je nutné posuzovat i výši prostředků s času, jakož i fyzického nasazení odborných pracovníků na zajištění spolehlivého provozu JE. Náročnost zabezpečování kontrolních a opravárenských prací umocňuje také ekonomické hledisko. Jeden den výpadku bloku VVER 440 představuje ztrátu ve výši 2 mil. Kčs v nevýrobě elektrické energie. Kromě toho velké jednotkové výkony bloků není možno v energetické soustavě odstavit na delší čas a je nutno hledat cesty ke zkracování prostojů JE. Jednou z cest je i optima-
'.' , c "'.?:•':• '.••'/• r.-u-:ťr a ^ i í 1 .'".jvorero, ••'-: "" 7\-'i v:-::•! y v ä z y ý í e
uv^neného , z é k I n O n í s es
o 1 • i'ľ:/~ ->r . "•.""> e i r: e ' ' o v á n - r>rovozoí on •'."ÍVTKÍ.OSÍC^? ;. -s * is v'•>_•"; i ";r?. cc.'r;i li zabsz':,?1.';1.),"!.:- '^^'eítosicci c<cu kCi/trolu aa 7. ~kr-iíiu •1"F. Ľsl.-j'^i odl iár.c J+ T,Í .iscu zíiiéno ložadavkv n a : - w s -• '•: Í', i j
•:/nev s ocborr.-/ výcvik cJe:'=Ľ v. .T no p i okých orsc-vrúi JE v koncernu ČSZ s e vykonává
ve jrcysiu §1* Výtv.;:.; ľS'-ÍAl-. č.
í>/l?7Q. ľ,,j. kc.ntr&iu -akosti s\ *arcv/ch ř-o.is, nadrtí a základního materiálů nedestruktivními metoda::-.! TICT-JU vykoivivst pcuze ..iefektoskopiítí pr'sccvm'ei , steří absolvovali „eorítické q praktické řkclcni ve smyslu sítčrníce CCS 3/^^.. a zísssali průkaz o zpdsc'cilcsti vylconávat ôeíektoskcoicicé zscušky príslušnou metodou. Kromě této praxe cbvyitlé i v jiných oborecn absolvují pracovníci pro Kontrolu Komponent JS ještě speciální zkoušky z předpisu prevzatého z SSSR ^K 1514 - 72 "PredDisy pre Kontrolu svarových spojô 3 návarů uzi6 B konstrukcí JE, experisientárních a výzkuar.ých jaderných reekterô a souborů." Tento předpis stanoví základní kriteria, metoäy a rozsah hodnocení jakosti svarových spojíš a materiálů komponent JS. Cefektos-topičtí oracovníci jsou v této obla-ti rovněž povinni Ix ročne absolvovat školení a přezkoušení a tohoto předoisu. Toto školeni realizuje koncern ČSZ v Institutu výchovy ČEZ v Pardubicích a účastní se ho dle potřeby i další organizace oodílející se na realizaci jaderného programu v ČSSR. Jak již bylo výše řečeno, spolupracují s pracovníky JE i další organizace z resorta FivíHTS a FM?E. Jde 2eJTEéna u koncernu ČEZ o: - Koncernové kooperační materiálové 3tředisko v Chomutově, které pro koncern ČEZ zabezpečuje u JE kontroly vybraných zařízení sekundárního okruhu JE, zabezpečuje hodnocení zbytkové životnosti keraponent II. okruhu JE s též zkoušky svařeča, defektoskonů atd. - VÚJE Jaslovské Bohunice, které zabezpečuje metodicky optimalizaci orogramů provozních kontrol a technickou ooaoc vč. výkonu speciálních kontrolních operací se zařízením z vlastního vývoje /viz část ořístrojové vybavení/ - Plyncstav Pardubice zabezpečuje vybrané defektoskopické préce na kensocnentách I. okruhu /kontrola tlakov/ch nádrží havarijních systémů, vybraných potrubních tras atd/
- 52 - Škoda Plzeň it.p. zabezpečuje s pomocí manipulátoru TEC a A'ŕAŠ resp, deläísi technickou kontrolu vnitřního povrchu tlai-ccvé nádoby reaktora, spojovacích elementů a těsnících ploch - VŽSKG IC.D. zabezpečuje - dle dohody uzavřené ve 12/66 na úrovni GS ČE? - GŘ VŽSKG kontrolu spojovacích elementu, těsnících ploch a kontrolu po opravách zabezpečovaných pracovníky VŽSKG /dle koncepce stanovené UPV ČSSR č. 35/83 však účast VŽSKG měla být daleko širší/ - Sigrca Modřany k.p. přislíbil pouze kontrolu hlavního cirkulačního okruhu metodou akustické emise /v současné dob, z kapacitních důvodu odmítá toto zabezpečovat/ I pres některé potíže v oblasti personálního zabezpečení lze konstatovat, že jsou utvořeny předpoklady pro upřesnění zvládnutí předepsaného rozsahu kontrol. Zatím ne zcela vyjasněné zůstává situace při zabezpečování provozních kontrol JE VVER 1CCC Temelín, kdy enormně vzrostl počet "vybraných" zařítení z hlediska jaderné bezpečnosti a spolehlivosti /oproti EDU k.p. kde je zpracováno cca 60 IPZJ je na JE Temelín cca 1500 vybraných zařízení/. Cle dosavadní koncepce by tuto činnost spojenou s kontrolou vybraných zařízení na JE Temelín mělo zabezpečovat 42 pracovníků útvaru nedestruktivní kontroly. b/ Oblast přístrojového vybavení Převážná větSiná standardně dodávaných prostředků pro zabezpečení provozních defektoskopických kontrol byla /resn. .bude/ dodána a hrazena z rozpočtu staveb JE. Je možno konstatovat, že pro JE jsou využity všechny metody nedestruktivního zkoušení v ČSSR běžně používané. Vzhledem k tomu, že při postupující přípravě projektové dokumentace JE a zdokonalování systému kontroly docházelo na jedné straně ke snižování objemu dodávaných prostředků a na straně druhé k nárokům na vyšší potřebu defektoskopických přístrojů - přinesla tato situace potřebu urychleného doplnění tohoto vybavení, což je v současné době veľmi obtížné vzhledem k nedostatku devizových prostředků.
i-ckud se týká nestandardních - jednoúčelových mechanismů •'• •ŕ'ílkcv.ýcr, robotu .je možne konstatovat, že jirci el-ŕĽ'rárny acpcGU'": vybaveny nejsou. Důvode" src-to jf? ze.yMns jsjicri nedostupnost z oohletíu devizevé náročncsii, nozájen-. organizací resortů FMEP a FMKTS je vyvíjet a vyrábět a též nedostatečné výrební kapacita pro vvrebu v rámci energetiky. Fro zajímavost rachu konstatovat, že pro JE VVEH 1OOO nejsou - s výjjskcu koncernu Škoda - v organizacích těchto resortů vyvíjeny žádné manipulační prostředky jak pro kontrolu, tak i eprsV Y a oožadavky provozovatele J2 i GŘ ČEZ nebyly v projektu z důvodů "technické nejasnosti" těchto prostředků uplbtněny. Vzhledem k uvedenému 3Ů3tává základní cestou zajištění těchto speciálních přístrojů pro mechanizované a automatizované kentrcly vlastní vývoj v rámci energetiky. Dominantní úlohu ve vývoji sehrává v této oblasti VÚJE Jaslovské Bohunice, který vyvinul resp. vyvíjí prostředky pro kontroly téměř všech hlavních komponent JE W E R 440 /zahájen byl vývoj pro W E B 1000 u některých komponent/. Vyvinuty jsou manipulační prostředky pro: » UZ kontrolu svarů vnějšího povrchu kompenzátoru objemu UXOZ • vizuální kontrolu vnitřních povrchů KO, PG, vnitrních povrchů hlavního cirkulačního potrubí JE s bloky typu ? 230 - UNTKOP, TELESKCT, TELEKAR - prozařování nátrubků reaktoru - KONAR - kontroly spojovacích elementů tlakových nádob - KOSUP a RCMAX. Pokud je možno tyto prostředky se zahraničními z ostatních států RVHP - vyplývá z tohoto srovnání jednoznačně nejvyšší úroveň těchto prostředků z vývoje VlÍJE. Poněkud pomalé a nepružná je však výroba opakovaných kusů manipulátorů v BVf Kremnica k.p. . Bylo by jistě vhodné a žádoucí, aby dodavatelské organizace resortu FMHTS a FMEP věnovali již při pro- • jektovéní svých dodávek pozornost opravitelnosti a kontrolovatelnosti komponent a zajistily jejich vvvoj a výrobu.
... 54 Cbiast organizaór.e-t Jak již bylo výše uvedeno, rozsah kontrolovaných zařízení w p l / v á ze zásad stanovených Výr.cs°rn ČSKAL č. í>/7S na základě kterého jsou v cílovém stavu zpracovávány individuální prc;-ra3v zajištění jakosti jednotlivých zařízení /IPZJ/ obsahující mimo jiné i požadavky ns zabtrtpečer.í provozních •control. Jak již byle uvedeno v livcdu, rozssh těchto kontrcl vypl-žvající z požadavků na technickou jadernou bezpečnost a soclehlivest koxoonent JE roste oproti JE VI, kdy seľ.naic zařízení bylo mcíno počítat na desítky v J£ Temelín s W E ? 1000 a JE Yochcvce s VVER 44C obsahuje již více než 1COZ vybraných zařízení, které je nutno psricdickv kontrolovat, '.'nožstv: kontrol - vč. nutné realizace iídržhov/ch ľjrací návazných na kontroly /ležení, snímaní izolace, brc-uSení e príprave povrchů, dekontaiinace a montáž atd./ s sebcu pochopitelně přináší nutnost věnovat tento pracem •^atřičnv orostor v harsonofraTnu odstávky JE. U JE typu VVEF 44C V 213 /V2 Jaslovské Bohunice, Ľukovany 8 Mochovce/ je v ceučasné době nlstný normativ oňstévek: - TGC - /typové generální oprava/ provádí 9e kažaý rok kdy není TGC X v období odstávky za dčelen vÝišny paliva délka 49 dní - T G O X - /typová generální oprava spojená s vyvezením paliva 2 tlakové nédeby reaktora a následnou diagnostikou jeho vnitřního povrchu/ provádí se poprvé do 20 tis. hod. převezu e pc té každý štvrtý rok - délka 84 dni - BC /běžná oprava/ provádí se každý rok v délce trvání 14 dní.
Je nutno objektivně konstatovat, Že tyto prostoje
jsou jedny z nejdelších ve státech RVH? u tohoto tyou
reaktoru 1 dl» -ného názoru jscu způsobeny zejména: - n%dostHtefin-/ni zkušenostmi tsracovnílcu JE s opravami tohoto tvou bloků - velkým sinožstvío kontrolních operací, které je nutno v rámci GC zabezoeSit - nedostatkem potřebných specializovaných pomfteek pro kontroly a opravy
- 55 - neplnení potřebr.enc rczssh^ prací za strany dodavatelů - rezervy je aožno niečat í v c slasti plánování a zpracovávár.í hsriľorof'raníí cestá vek Est. c. Frctc je nutné hledat cesty nejen v oblasti technické /přistrejové vybavení, nácvik operací na trenažérech, medeiech/, ale též v oblasti organizační a oblasti metodiky kontrol. Nutno rt tonete řešení dokumentuje i úkol uležený UPV ČSSP 5. 309/66, kterr/ uložil zabezpečit zpracování "reálného rozsahu" provozních Control stavu vybranvch zařízení jaderných elektráren a specifikovat potřebné technické prostředky pro jejich kontrolu. Jak: již bylo výše řečeno základním dekunentet! v oblasti přípravy, realizace a vyhodnocováním provozních kontrol je IPZJ. Na základě IPZJ zpracovává provozovatel Program provozních kontrol JE obsahující požadavky na kontrolní a revizní práce. V patřičném předstihu je pak zpracováván Dlouhodobý harmonogram provozních kontrol a rozpis jednotlivých kontrolních operací pak obsahuje Upřesněný program provozních kontrol
vybraných zařízení na určitý rok. Rozpis kon-
trolních prací musí být v temte upřesněném harmonogramu stanovený tak, aby byly vytvořené technické a organizační predocki9dy pro naplňování požadavků na úplnou kontrolu vybraných zařízení v rámci kontrolního cyklu. Součástí rozpisu kontrolních prací musí být i specifikace požadavků na stavbu plošin, snímání izolací, čištění kontrolovaných pevrchů, přívod energií atd. Operace provozní kontroly se zahrnují do celkového harmonogramu prací zpracovávaného na odstávku
bloků. Jak
"Dlouhodobý," tak i "Upřesněný" harmonogram prací před předáním ČSKAE ke schválení posuzuje a schvaluje GŘ ČE2. Útvary nedestruktivní defektoskopie pak pro vlastní potřebu zpracovávají pro konkrétní odstávky z těchto podkladů plán - proťjraffi provozní kontroly daného bloku ve kterém jsou obsaženy na danou odstávku. Pokud se týká organizace zabezpečování realizace provozních kontrol je možno konstatovat, že práce probíhají pod vedením vedoucího oó.3tavlcy bloků
/jde zpravidla
o vybraného vedoucího pracovr.íka odboru koordinace údržby/. Vyhodnocení a kontroly jsou vystavovány v souladu se zvyklost-
- 56 tni defektoskopie. Ze doposud nedořešené se jeví hodnocení vady -sjišii.-é 29 provozu zsříznni , kdy u některých zařízení je nutno uplatňovat kritéria ale PX 1514-72- svSaic tyto kritéria jsou určena pro období výroby, výstavby a sontáře* Otázkou stanovení kritérií oro arovcz se však již zabývají vědecké a výzkusné organizace nejen v ČSSR /ÚAM ČSAV, VÚZ Bratislava atd./, <*le téi v ostatních státech RVHP zejména v SSSR, kdy v rámci dlouhodobého prcgraru KPVT? bod 3.1.6. má být tato problematika řešena. Výskvt nenřípusť.ých defektů je provozovatel povinen ohlásit dozcrný!B cr£ánůn> a ta bezodkladně po jejich zjištěni. ?o ukončení provozní kontroly bloku je útvar provozovatele JE odoovědný za realizaci povinen vypracovat závěrečnou zprávu s předložit ji nadřízeným a dozorným orgánům. Výsledky provozních kontrol jccu hodnocené též Cdbornou komisí koncernu ČEZ slovenou z odborníků nejen z koncernu ČEZ, ale též zástuoců vřzkumných 9 vědeckfch organizací, jakož i hlavních dodavatelů /blíže viz d/. d/ Řízení provozních defeJctcakopických kontrol z úrovně Sft ČEZ Problematikou přípravy a vytváření podmínek pro kvalitní zabezpečování provozních kontrol v réaci odstávek bloku JE se začínajú pracovníci Gfi ČEZ věnovat již ve fázi předprojeSctové a projektové přípravy. V tomto období jsou navrhovány organizační struktury, přístrojové vybavení pro jednotlivé druhy kontrol, ale též řeSeno umístění pracovníků, vytipovávána místa resp. zařízení, k^eré buáou kontrolována a určování základní raetody kontroly. O tom, že ne vždy se daří zásady nutné a vciodné pro bezproblémovou přípravu k provozním kontrolám realizovat svědčí i vý5e citované potíže, které Dopi*u,jí neochotu dodávat spolu a* zařízenía speciální prostředky pro realizaci oprav a kontrol, často dochází k ninimaliZRci dodávek standardních dodávek přístrojů defektoskopie z důvodu nedostatečných finančních prostřtdků v rozpočtu staveb JE. Ľalií velni významnou oblasti účasti pracovníků Gft CEZ na přípravě provozních kontrol je účast na projednávání
- 57 dodavatelských vztan.4 s crgar.i zjce "i r?-or*.u KÍ-TS, -ray scu z úrovne ridící.ic centra .\crjcerru) nsvrhcvínv ztss'-tzr.: í.T.^nv S T lupráce pri realizaci pr:: vezní eh -:cr.*rcl. J-.*1 '"•..•: r-;vr;f ž zabezpečuje oosuzováni ooiaoavjca r. o -i c v: z v -.r r-r. v • zní z<~. n T c-1 3 ořístroji a defekioskc-Dii a vea° ,,;onán: s v ?y-D-: ; i •:•. riav-iteli zařízení o optimalizaci "rcvczrí cr. •;rnt.ri.:.1 ?cečovarvcn v rároí ";C. Jednou z ne.jvýzngnir.ějších Mnr-.c-ti té*', cb^r-.m : .;» práce Odborné ícornise !concer;.u ČSZ ore hc-jricsení vvsledicä -^rovcznícn kontrol zařízení JE lukevanv. Tatc ŕccnise, .-íterá zsíeis ora~ cov^t v roce I9c6 .je sestavená ze zástupců resortu liSTt. /ČE2,
SIU, EBO, KK:,:S, V Ú J E ,
ETC/, F:VKTS /Sigma, Š:
VŽSKG, CHE?CS, KSE, VÚZ Bratislava/ a dczcrr.vcb orgánů IE? a ČSKAE. Kosise na základě predložených pretcicelů vyhodnocuje výsledky zicoušek, kcntrcl základního materiálu 3 cvarev/ch S D O J Ů vybraných zařízení JE a posuzuje tež splnění olánu prcvozních kontrol. Dole pak přijímá stanoviska k prevedeným zxcuíkás, kontrolám, opraváni, resp* úpravám a v přísadě ?otřebv navrhuje noanínkv pro provoz či příhodně jiná opatrení. Ka zAizlváě percuzení zkouSek, kontrol, oprav a úprav zoracovávé stanovisko, které pcrtuDuj"?: - odbornéau řediteli výroby Oft ČE2 - odborné komisi pro hodnoceni základních orobiémů techncl. kor.ponent JE s W F S 44C. Komise zasedá po provedení kontrcl v rr-nci 3C a ^o prcveaení kentrol vykonanvch v pouvislosti s ícirorédnými provcznitii stavy před uvedením bloku dc opětovného provozu. Závěry soi i « xa.ií charakter dcooručení rozhoar.utí odborného ředitele pro výrobu Gft ČEZ oro uved°ní bloku ic orovozu -^o ca9távkách.
- 58 Závěr Z výše uvedeného vyplývá, že v koncernu ČEZ je věnována velká pozornost problematice realizace provozních kontrol jak z úrovně k.p. tak i GŘ. Přestože již bylo mnoho uděláno, řada úkolů je stále před námi. Základními úkoly pro další období jsou: - zpracovat optimalizaci resp. "reálný program provozních kontrol" umožňující nejen postihnout veškeré nutné kontroly., ale též vytvořit podmínky pro zkrácení prostojů JE - zajistit kvalitní vybavení vř. speciálních mechanizačních a manipulačních prostředků pro JE a specializované organizace podílející se na opravách a kontrolách - zajistit napln^-ií potřebných stavů pracovníků JE určených pro defekteskopické kontroly a dořešit s dodavatelskými organizacemi dělbu nráce jak u JE s W E R 44C tak i 1OCO.
- 59 NŽKTERÉ ZKUŠEKCSTT A .ViTCiY 3äZĽiľíCľiT.4ŽIií IIAGK'CiTľKY V OBLASTI ELEKTRÁRENSKÝCH PARNÍCH TURBIN Ing. Antonín L r á p s l In.£. Karel Kopeček Výzkumný ú s t a v e n e r g e t i o n ý c h z a ř í z e n í ,
Srno
Ú v o d
.^ **'
V našem výzkumném ústave se zab/váme technickou diagnostikou jednak v rámci řešení určitého výzkumného úkolu, jednak v réT.ci plnění hospodářské smlouvy, kterou jsme uzavřeli s JE lúkcvany. Náš pracovní kolektiv je zaměřený zejména na diagnostiku rotsčních ?trcju -ekundární-.o okruhu. Parní turbína v .jaderné elektrárně i nadále zůstává jednou z nejvýznamnějších komponent elektrárny. Závažná porucha parní turbíny znamená vždy výpacek alespoň 50% výkonu blcku pro bloky VVER 440, nebo výpadek celého bloku pro bloky VVER 100C. Znamená to npjen značné ztrátv na vvrobě elek + rické energie, ale i vznik nežádoucích a nekdv nebezpečných přechodových provozních stavů. Zaměření pozornosti diagnostika pravé k těmto agregátům je tudíž nejvýSe oprávněná.
Vibrodiagnostika z diegnostických subsystémů nalezla zatím nejširší uplatnění v bezdemontážní diagnostice rotačních strojů. Tvoří součá-t téměř všech nyní dodávaných diagnostických systémů a nalezla rovněž oblibu jako diagnostické metoda prováděná přenosnou měřicí technikou. Na světovém trhu je v současné době celá rada výrobců nabízejících Icvalitní kcT.-cn»nty -ÍTC sestavování měřících řetězců i celá zařízeni včetně výpočtové tec-niky a již připravenýcr. programů. Fvzikálni tato netoda vychází z analýzy a rozšifrovaní smíšeného vibračního rignálu rotujícího stroje. S-^révné poznání mechanických, termcmechanických a aeromechanickýeh jevů probíhajících uvnitř lopatkového stroje je základním předpo-
t
50 ;_ úc •:• ŕ.r.zst ô iarr.osi.iiícvání. .\e.~ér.e cSIežitá Ôe volba ~: -:rr- —.; i r.zC s'-.ara-.úry, -neLCC i :n;-;v r*. Lícvéní 8 způ-
.i"'-'
— -. -.
Jr.a". ;--» ^ňr.Is'iní :n chqrsirteri -t i..-: .-".reje. typň závad, : " T Í -- zcr^-j cr.--rvi t j-cžňu^í iiasr.c r i i ÍCVÍ rtanevit psrar T v . '-v"r.* . r t a w , 'a\-.ré ;•* nutr.c snírr.Bt. Niv rjsie při volbě :-r. *.' r-r^-.-tríi n'ví? ozeze.ii r.ržrs" -*.mi, steré náx dává GCS.. r r.c^ "*• •" n c'' t ^ c h r. i z s« •' - r J ^"r.ŕ " i c c ; e r i r.^'icr. ľ!°rer.íc!". sriÍ3=?t?: . .~j.-.3 •:.: -i r r. é i v i b r a c í , z p r a v i c i a zréhu
V r.«= -*.a^ icnórr.í en stavecŕ. srií~ir.? zc'zr-'.::i e reztenové •: ŕ i v-:-/, *•..."% zavisl-:5t rrvní r.3r~cnic.cr! "teráriu a r--lativní v i V-.2- rzicrx. ..y'-T^r.í r.cir.ctv scuítcvrcf. sifnéiíi a 'ánevých úhlů jsou oorcvr.évér.v F ^ŕecorczí-.i h.ccr.cta"! 9 ukládánv co počítače -• 7.V-: x--.~i trer.ccvéni. íascv? orlbir. krriti ,ie äáie ^^racoávár, rľľ analyzetors.T a ocCitačex. VvElečk~~ jscu spektrálni .ialVsv, r.efiltrcvané y '"iltrcvané o r t i t v . Ai češúc crcvádÍT.e měření peuze relativních rotorovýcŕi ibro-c:. I zc<= r.očncta S„ o , o r i ' i á n é relativní prlhybcvka csívt;;e ore erevez cenný i o s j , ze^éns pri pr^ohoscv/ch rtsvf-or.. ..s.'-- snar,;j .ie ^rcpr-jccvat se s sbsclutr.íTi rctorc-vJa ifcrsíÍT 3 cdl« .^rplr.it šíření c rěřer.í ochyfcu ieou v Icžisiu. •jriřeni r.s ^r.ísání reterev-jh v i ; r ^ : í né- -.cslíytuje sož.u;.t ^ř°:r.ě.,ě;.ic ai'-rncr •. i V.cvír.í uríif.'rr. zéved, leteré se na->ř. ř i vvhíťioscvór.i;' ?-«>ť?r -^rejeví st*^r.-?7 z^lscbers i Scdyž o ř í irľJ zŕvj-v Ť . «> r'izní, Kcr.íréT.^ naiř. nevyvážaš, chnutý rotor, ivétí^r.Ä vůl? v icíisicj, vveten-.5 r e t e r »le.
je r
Í\'.!~. ; ro'j.": .'v'-!".': rr; s t r c •-'. 2 ^ í " : : ' i i i i r " ? ' . . ; ; ? ' : ^ ^ : ; r . ; i • 3 .--ru:; i_ i •C;:7!'!l'. ! 2?. V':.í '."3 L i V ? C !"i i T. Ĺ Í S " Si , \iVOÍ" ? " ! 'í'í C *-.:', n -'•: I •'. T Č /ÁVSd.V v " ř e v c i c v :2f:n, r.'^ľ.oíi i cti,
' l i n ^ n o s t : K.ÍV:Í:IÍ
Ic"V3t.-:a-:",
. ' . r i t e c h , .i-fce r s ^ i r á J ni' tr"'-. i L::./ v J I = : U . •.• ! - "'Vík
•TL.'.ric ji-í.-Tiv ; T .i'
v.r.'i.'/j t r r . I i n v
T, •"'--., i r. v r o t o r u
v urriť.-. 3 t s -
V V V V .";'"•.
Vsi'^i :.ircj = .
r
icnrríiTí m a t e r i e l e.TI ri-CiU ocb°hové
= ?. r.: c h T.CŽ.IO vyrczorov-jt
'; roxhfr.ovŕ
pš ;rn-5 -crl ticŕc/ch oťíče.-c,
".."^^iiv v? •/•;vá2'íní r o t o r ů , ZT^nv v t ĽJT?:IÍ ^ca^t-íw tŕo-ií oňn.Jtóho r o t o r u v -jopávké^r.
i.rivrrv
Výrazná
i :j':"r.
zzřin-i r.a t l c h t o
krivsfícr. apozorní oBsiuhu na -jMOTiálie, K t í r é vz.ii.Aiy tuci v p r i č ^ ' u orovczu, Jo
*i v ob:icbí r^viz"..
•_•? nutne z ô i r s z r - i t ,
ôcc^hevá iiŕivica bv m^lq ť? t c-r.ÍT.ňv.t vžčv zs s t e.j n V c r. clcra-
.j-T-'".1'Jh poo"mín = S. "á v»t.:í ho'jnctu r.~ž křivit3 ic?-".r*í isůží t ý t
ovlivr.ór.3
zst-c-br-m r r a . i í i i t n í .
rozběhová,
- 62 -
pří diagnostikování některých závscs nevystačíme s umístěním snirnačů na iožis.cvýcb stojanech, ale je nutnc ssvclit dal§í měřící Tiíst-äj případně osahávat -iíste spojí:, potrubí stó., aby bvlc tožnc závadu znrévně identifikovat. To je určitá výhcda při provádění diagnostiky přenosnou měřící aparaturou. Nevýhody soočívsjí ze.-jméns v nutnosti trvale ořenísťovat značné množství aoaratur, znovu budovat měřící trati, ccž může bvt zdrojem chyb zaváděných do měření; někdy, poměrně dlouhé intervaly mezi :r:ěř°ními připravují diagnocti:
jednotky
jcou společné, Zkuňenosti s těmito systámv jsou příznivé a ekoncT.ická vvhodnocení ukazují oprívněnort zavedení.
Z přístrojů příao určených pro měrsní a v^/hodr.ocování vibrací vlastníme VISRCPORT, VIERCCONTROL 20C0, RUN-GUT PROCES 3CR RP 21C od fy Schenck Darmstadt BRD spolu s příslušenstvím, déle paměťový osciloskop fy ľ.VATSU, 60-ti místnou měřicí ústřednu oá fy HCTTIi-iGíR BRD spolu s v.yhc.inocovaoí .jednotkou CCMMďCRí:: 64. ĽalSí přír.tro,jcvcu ť?cnni
- 63 Ke snímání absolutních kmitů ložiskových str.janů používáme
kmitů metedcu vírivých Drouaft scužívéne snimeče S2-0i>2 cd st~' né firr.v. Herní hranice frekvenčního pásma pro sni.TIS č e T-77 ,ie i kHz, pre snímače 3I-C52 1C kKz. Pokud jde o merer.é veličiny přizpůsobujeme se při kontrole mechanicicéno běhu strejů plstn/m Č SK normám. ?ři provádění diagnos! i icy jsme se zaměřili na vyhodnocování dráhy kmitevénc pohybu. Je to dáno zejména záměrem, že hodláme v budoucnosti přejít a parních turbin na merení absolutních 'í.TiitTj rotorů. Kaše přístrojová technika bua sním-íní dráhy kmitavého pohybu přímo umožňuje, anebo získáváme notřebné výstupy pro pří služné linearizaci a integraci. Processor EP 21C ném umožňuje v osmi měřících rovinách snímat relativní rotorové vibrace, umožňuje při nízkých otáčkách zaznamenat "run-out" a prevent komnenzaci signálu při provozních otáčkách. Či^tý kompenzovaný signál potom používáme ic dalšímu zpracování t.j. pro frekvenční analvzv a vyhodnocování orbitu. FFT analyzátor fy CNO-SOIGÍI Cí 92C aoužíváme pro záznam časového průběhu kmitů na disketu. Je možnost ukládat tyto záznamy revněž do paměti přístroje. Záznamy jsou přístrojem analyzovány a předávány do počítače IBM k dalšímu zpracování. Velký rozsah pamětí tohoto počítače umožňuje dlouhodobé trenaování. Pro záznam najížděcích a dobíhacích křivek používáme 16-ti stopy oscilograf VISOGORDER fy Honeywell, případně měřící čtyřstepv magnetofon fy Fenlcw. Pro diagnostiku je důležité, aby okrajové podmínky při měření vibrací byly buď stejné, nebe alespoň známé. Proto další fyzikální hodnoty jsko tlak.v, teplotv, průtekv, výken ntd. zaznamenáváme systémem ?běru dat, který sestává z měřící ústředny U?'í 60 fv Hottinger BHS a vyhodnocovací .jednotky Commodore 64 s mežnertí zápisu údajů na di?.k.
Aby DjO.0 možno veškeré údaje graficky snézornit s vyosat, je naše zařízení donlněnc plo try a tiskárnami. Z dosavadního popisu je viděl, že naze pracoviště je vybaveno prenosnou ai^nosticicou technikou, 71 omoč í které js^e rcřioom
plnit dříve popsané úlohy. Pro řeřsrrí úlch v oblasti vyšších
frekvencí by bylo potřebné naíe pracoviště dovybavit. Z á v ě r Metoda diagnostikování zde popsaná je dcsti náročná ve srovnání napr. s setodou sběru dat při použití jednoho snissče s T.ěřícího magnetofonu a vyhodnocovací jednotky. Kevvhody byly popsány v textu. Zncvu je třeba zdůraznit, že jde o práce experimentálního charakteru. Dle našeho ná.:oru by bezdenontážní cia^rnostika ve strojovnách parních -centrál měla byt ještě doplněna diagnostickými systémy na sledování životnosti, ekonomiky orovczu, systémy na diagnostikování regulačních obvcaCi, či systémy z oblasti tribotechniky. K e s u E é V referáte jsou stručne popsííny práce z oblasti vibrodiagnostiky prováděné pracovníky Výzkumného ústavu energetických zařízení Brno. Jde o vibrodiagnostiku realizovanou v oblasti sekundárního okruhu jaderných elektráren převážně v oblasti parních turbin. In dem Pěferat werden kUrzlich die Arbeiten von &.~ Gebiet der Vibrodiagnostik beschrieben, die von ôeTi árbeitern des Fcrschung^institutes der energetischer. Einrichtun^en Brno durchgefdhrt 'jvuráerir Es hondelt sich um aie Vibrcdi-irnostik in deni Gsbiet aes sekundsren Kreises der Kernenergieaniagen, Ober-.visgend dnr Lampfturbinen.
2KUŠEKCSTI ZVÚ S UTAHOVÁNÍ:-; SHCUB'J HLAVNÍCH S?CoÚ VYSOKOTLAKÝCH MCwCVTNCVÝCH APA3ATU POP.IOCÍ HYLRA-JIICA^KC ZAŘÍZENÍ
álové U V _O Ô
Zíivedení výreov ino čo vino v/ch v vs oko t i ;":£•'ch aparátů v /7Ú si. vynutiic c/iácir.utí řacy problémů ÍÍ to n*?.jer: v konstrukčním reňír.í a v užití s zpracování nových soeciálnícř. rca'eriálu^ ale i v oblasti kvalitní montáže. Vvsoce korczn=> agresivní prcstřeúí r.aoř. vyžaduje velice přssr-e geometrické -jc.Tiěrv v záT.ku hlin^kcvéhc těsnění hlavních cpcjů técřitc a^arátá, ccž ,ie rr.i.T.c dc-cor.al; výroby .jsdnotlivvch ď=+.ailů ovlivněné i rcvnc^ěrnvn; s přssr.ýn: utažsnír. Šroubů tak, abv cc?lo k zatečen: ni i niku dc °oár kolory těrrnění, Hcvněž při pcužití hřebenového těsním' s obložením .je prc správnou funkci těsnění nutné kvalitní utažení . Již při výrobě prvvch vysckotlakých močovino\roh zařízení cle licence Stamicarbcn ořeá patnácti lety bylo nekompromisní!) pcžedavkerr. licenzora utahovat zmíněné speje kontrolovane pomcoí hvdrsulického zařízení. Předtím a dokonce i při prvých dodavkách mcčovinových aparátů úl o licence Stamicarbcn bylo kvalitní utažení a utěsnění sncjů těchto i obdobných velkých spojů jiných chemických zařízení nejčastějíím problémem při jejich hydraulické zkoušce i provozu. Lneš můžeme říci, že naše zkušenosti podložené řadou tenzometrických měření Šroubů i částí utažením šroubů ovlivněných, umožňují předepisovat utahcvací postupy takové, že k potížím prakticky nedochází. I když je nás známo, že se ooužívá u nás i ve světě několik dalších principů a metod utahování, došli jsme průzkumem k závěru, že námi užívaný způsob, t.j. s použitím Čtyř hydraulických hlav nasazovaných postupně na šroubv spoje /přičemž Čtveřice vvtvéří vždv kříž/, podle určitých pravidel, jako co se tväe volby čtveřice, tak předpétí, má řadu výhod a ,-js při-
- G-ó nejmenším dcbrý.-s kompromisem při zvažování výhodnosti ráznych setcd. Jeho neopcmcu př=dno;ti je možnost použití r.3 jskviCliv roztečný průsěr šrcubů a jakýkoliv ncč<;t čroubS na obvode spcjc děli í-ffln' čtyřmi a tc i v relativně velmi neprístupné poloze aparátu. Nevýhody spočívající v x-en.?í rovrio.r.ěrnosti utažení jednotlivých šrcubů než při utažení všech šroubů najednou a ve větší délce šroubů nutné pro mechanické uchyceni Šroubu byly z větší části elimitovány konstrukční propracovaností a odborným předpisem postupu utahování podepřeným zkušenostmi, 2ku5enosti_3_utahováním_sg02Ů Obecné se u vysokotlakých aparátů navrhovaných v ZVÚ vyskytují civ? druhv spo.jOi A; sooj plochého víka s přírubovou částí kované tlustcstěnné komory aparátu; šrouby jsou svorníkové závrtné B: spoj dvou plochých přírub, ev. spoj ploché příruby s trubkovnicí: "roubv jsou opět svorníkové, ale průchozí třívějžími utahovacírai postupy při půvoaním tuhcstním nadimenzování spojů docházelo k velkvT: potížím při utěsňování zejrnéns spojů tyou B. experimentální výzkun: ukázal nutnost dodržení následujících zásad: 1/ Spoj musí být navržen tak, aby spojované části neměly v oblasti těsnění natočení větší než 0,1 . Za tím účelem prcvíoí~iě pcčrobnou napěťovou analysu metodou konečných prsténcoví ch prvků. 2/ Utahujeme šrouby po čtveřicích v určitém neměnném pořaal /t.j« napr. čtveřic; 1,
u spoje s dvaceti šrouby v tcr.to pořrídí
6, 11, 16; 4,'9, 14, 19; 2, 7, 12, 17; 5, 1C, 15,
20; 3, 8, 13, 18/. 3/ Plné utažení na poradovanou sílu ve šroubu rozkládáme nejméně do pěti cyklů, přičernř. počet cyklů vzrůstá s množstvím äroubô na obvodě spoje. První cyklus ce převádí tlakem oleje v utahevacím zařízení rovným 63 --15, 'x.áe velikost
- 67 -
2cžadovaná_síla
I
v e
šroubu
činná plocha utahovacího válce
Druhy cyklus se převádí tlakem b8%B<
Další tří cykly tlakem
Měření_a_^?no_výgledk^ na arejích utahovaných v£še uvečenýjn
Během utahování a tlakcvání provenis* u kaidehe prvního aparátu s novfrn charakterem spoje následující měření: - zn. účelem dokonalého prověření rovnoměrnosti utažení se aěří všechny šrouby jedné čtvrtiny obvodu spoje a jedna kompletní čtveřice šroubu - na dřících meraných šroubů se umísťují 2 - 4
tenzometry
tak, aby mohly být zjištěny i přídavné ohybové momenty ve šrouDu - měření se provádí při n&tlíilcovsné utanovqcí hitivé i po uvclnění tlaku a to při všech utahovscích cyklech - napjatost ve šroubech se zjišťuje i bšhern tlakové zkouäkv - obdobné měření jako při utahování se provádí i při povolování šroubů, které probíhá vždv nadvakrát. První uvolnění se Drovádí na tiok 64%E>, druhýrr. se povolení dokončuje. Pro ilustraci uvádíme výsledky měření na spoji typu A /sooj deskového víka s komorou stripperu/ - viz obr. 1. Vvoočte"i bvla v tomto případě předpokládána u měřeného spoje konečná síla 99C 846 H na jeden šroub s uv32ováni!n 30*-ního poklesu síly ve šroubu uvolněním tlaku v utahevncí hlavici. Z naměřených výsledků vyplývá, že síla v maximálně naznáhaném šroubu je větší pouze o 8,7% a v nejméně naraánaném šroubu je menží o 6,6%. Z naměřených hodnot dále vyplývá, že průměrný tisk r.g hliníkové těsnění je 302 MPa. Požadavkem licenzora je dosáhnout zorného tlaku v těsnění 294 M?a, nepřesnost v utažení ipceru je tedy nouze 2,6%. Na spoji typu 5 /spoj ploché příruby s trubkovnicí/ vysokotlaké práčky jsem revněž prováděli rozsáhlé tenzometrické měření, jehož výsledky uvádíme tabelárně /tab. č. 1/. Vzhle-
-fades
ke dřívějším n^úsněchta při utahování v.!-, c t o *y?u sooj£
a k větvinu portu iroubů r.a obvodě bylo utunení rczložsno dc s*?ômi utähcvacích ".yk;ů Q je rr.cr.no kcnstatov st, že tía-rcvání fioarátu proběhlo bez nejmenších potíží. Z přiloiené t o u l k y mime jiné vyolývá, jek r^slý srs vliv %*nitřní föic v aoaráte na napjatost utažených ároubo /viz "přírůstek síly v *"/. Z_á v e r Vzhleden k omezenému rozsahu př<"oěvku nebylo sežne porevnat vaeenny ť?nxo-atri c
Inr. Jindry Var^cvé a dipl. tech. Jiřího J»řab!c9 v Hradci Králové 3C. a 31. října 1979 7. Příspěvek n» IV. konferenci o zařízení n* výrobu nořoviny Ing. Karla Vargv CSc. • Ing. Jindry Várkové v Hradci Králové v r. 1965
- 69 350 i
300-
Ž CYKLUS p»4 6.7 MPo
-L JgCYKLUS p«*6,7Mga
/
11 CYKLUS p«t6,7MPa
CYKUIS 0-41.2 HPQ
/
I CYKLUS D.29.4HPO 100-
•
11
If
17
1
OZHAČENi ÍÄ0U1Ú
1t
20
i
I
i
1
í
mm tlm* 1 3 , •
Ukhm'JmU
OklenHmU*
Ukíem'invU tmiAit M
22
-J
n j Stkrmtce
mt
*
x
srn
«•;
MC.t
tíf.ž
*>'
0
IW
•«CIZ
mtn* f.fO
I
-
72 -
RA3TRCVACÍ FLEKTíťí.'i.'CViŕ ^'KrC-SŕCC"? JAZC J.IA"::^STICÍ:Ý I.ÁH'ľhCJ
ľ- " l i ŕ VÚS1 A. b . ~cj-.--vv-i,
Frsi-.a
i': v o a :' elektronová jsikrcsiropie icuv využíváními trcvaci :.
c
z BO střetlého elektronového svazku .jako vyže-
scndv IĽJ.JÍ V 'r.uŕasrjé
jifípr.cr-í.ll<'j
/?:.-ľŕ/ a p ř i Duzr.é :;.ft-
docŕ v e l i k ý význair. pro
lokální
v •".r.r!".« vědních a ťícr.niokyor. o b c r e c ^ . Ti™ c's"i.'-Q
u - l - i t ň u r : v T i í r r ^ l e i c t r c n i c e , st«?ré sTt-rur]
~:nÍ3turizfi!ci , icav plc i t c riii.jí t i s í c e
obvody j i ž
snes
zahr-
.iislcrčtn: cr. '..rsr.zistorti s jin'/ch prviců ne ploAe
.»»iíteré p.cučéstkv •zinvrr.cv 'cín rczTíěrů se p ř i p r a v u j í •jr;, fj«-/
^řín-r
3 ;»ri'.-r
-.»vužív3jí JeT.ný elektronový
í:ítivní
cb'.a-t j i ž
ani íiení óobře
-v.iíirvn r.isrc«:;
svazek
rozlišitelná
v mišrcelektrcnice
-jrc-tředok s l c u ž í c í
r.né K c n t r c l e vSech technologických xrckfi oč nřípravv lick/ch
pclcvcsi'tvvch
?ŕ:
»nterak2i
s r.TOtcu vzorku
pcs-
/litcgra-
k ú^i-
Ticnckrysta
i m t e r i ó l č i az ke
rozmítsného elektronového svazku v SEM
čconází k ř a č e f y z i k á l n í c h
dě.jů. Řéčcv?
aikrcnc-
?•; o ř;9Z clícš t r v a n é hľsctv cca s t e n e j elektrcnovóho rvazxu,
Který
Č-? áaný pr4ní kov^rr. dossheT «nergetic<;ýcn e l e k t r c n ú ve hmotě vzorku, se
působí
zecr.veeni
'.r-ftní-s
Í^KC zdro.i různých f y z i k á l n í c h
a zpracování
ijáva,-,í vznik
zobrazovacích T.ecr.or.i2Tu an a bc -cricvtu.ií
kv=
sienálů,
c*nnvcř. infcrn-jcí
ních vlistncst«»pr»
vzorku.
které
řiro'<é
Cbc.iín tak p ř i a s í v a . i í
možnost k získání
o l o k é l n / c h cheraických a
fvzikil-
- 73 -
i»ejvíce využívaná je v R5M emise sekundárních elektronů, které .je velice citlivá na sovrenevcu topografii a proto .její hlavní využití spočívá v sik:rosiccpickém zobrazování povrchů. Cferazy sekundárnícfc elektronů vvnikají plastickým ciojmeni a výborným rozlišením dosahující* až jednotek ns, "cdcbně lze využít k zobrazení i energetických cdraže.v/ch elektronů, které rovněž věrně postihují geometrický relief vzorku. Yimo to v5ak jejich emise silně závisí i na atcnsovém čísle hmotv vzorku a proto na vyleštěných vzorcích lze obrez odražených elektronů vyulít k informaci o chemickém rozložení. N
- 74 -
vp ooriicr.y zpüco'Jujicí : - -ov 'c;
rexosbinaci nroudcvyc^. :;c:-i^ä v ocicvo-
-ítiťíriélfcr.. <:>
Vnitrní i vr.e j '.i elektrické pcl3 v .r.ijcrt; l"r:trrnlcl
Vvjží% é se c i t l i v o s t i
i v ^ťraze sexunaárr.í c*. ele.ítrcnO.
nízkcenGrretickvcr. ?"s-.iri^:írMích elehirc-
r.i < ?i--ktricl-:éTĽ! octenciálu r.s r;.:vrchu •«•.•r:u. '.".etcdv spftcifické T G •ni:
Kontrast v obraz« sekunäsrr.ính Hi ;.'inc oovrcr.ovr.u tcpcgrafu
je »i
lcwé rozložení nB povrcnu vzorku iilb T.ÍT íaktcrer.
ovlivňujícím
.•íor.trart v cbrsz« «reicuncárních «lektronů, -ľlp:TÍi, čiř:? pos-c:-u;'e či potlačuje
er.isi.
flo :
routcru veličin závisejících
nrj ^ecreetrii vzorkové kc-
T.cr-,' o r.en; ar5nc ^ouze potenciálem °r.itujícího tivně v S IÍC ?i«3tl, ^e lekolitv
ní?ta.
Kvalita-
s kladnvrľ potenciálem se proje-
ví nižšír- signaler, ns detektoru n»2 místa SP zár
fl-ktrcnů a nabíjecíeh
.jevů v přítcaner.ti izolantů.
iJapáťcvý kont-a«t «• aplikur« předuvíís při
analýze
vreh obvoáů a miicrcrleictrcnicleých součástí!:. 0-
tecně lze sleaovat proběh přivéděneno nasetí na povrchu scu-
- 75 -
částek, identifikovat lokalitu přerušení vodivé dráhy či zvLdit^lnit spád napětí na odporu. Xetode ÍBIC
Při bombardování polovodičových vzorků energetickými elektrony dccnází ke zvýčsné lokální vodivosti v TÍstě dopadu svazku. Lop^dá-li svazek do oblasti vnitřního elektrického pole souvisejícího s přechcden ?N, vznikající nerovnovážné páry nocičů náboje jsou separovány podle polarity pole. Oblast P s» tax nabíjí kladně, oblast N záporně a vzniká potenciálový rozdíl, kt»rv r.o připojení vnějšího obvocu protlačí obvedetr. prcuoový signál E3IC. Popsaný jsv je analogií fotoelektrického Gflvu. Sipriél fcBIC je moĹno ?c zesílení zobrazit či měřit. Zobrazený signál ESIC udává polohu přechonu ?K a k jeho lokalizaci se takv nejvíce využívá. Přechody se vyšetřují ve dvcŽín experimentélnínj uspořádaní: buc je rov Lna přechodu rovnoběžná se svazkem a precnod sledujeme na příčném průřezu, anebo je rovina přechodu kolmá ke svazku. Prvního uspořádaní ss využívá hlavně ke znirení hloubky uložení přechoau anebo ke zztěrení závislosti proudu EEIC na vzdálenosti CG přechodu, z které se vvhoanocuje difúzni délka minoritních nesičů nábeje. Lruhého uspořádání, kdy svazek je kolmý na rovinu přechcau, se vyu;ívá při zviditelňovaní ooruoh a nehomogenit působících jako rekcabin3ční centra v polovodičích s lělce uložený~i přecheáy. Vrstnvr.atcu strukturu lze postupne vyšetřovat zvyšováním urychlovacího napětí a tím zvyšováním průnikové schopnosti svszku. ?ři analýze vad součástek se v/užívá EEIC k identifikování svodů a lavinovitých průrazů. PřikWdání-3 závěrného nasetí na přeehcd ?N a .j«»ho -jo^VjpnÝm zvySovéním lze vyšetřovat lokální odolnost oroti orůrazu a zviáit«lnit "slabá" místí.
- 7b .
er.erge-
u vybrán/ch ociovr -;ičov '-ch nqteriálíi
zíířivcu reJccsbinací volných n?ričů neboje / e l e c t r o n s a der/ Intenzita vzbuzeného světelného zářeni a jeho soeictrální složeni ,isou charakteristické prc ten iíterý materiál, jakož i pro ofasah příměsí a poruch krystalové sříže ve sledovaných aat
rekcobinačních í.echar.iziiech, jed-
ns!t pralítické analytické informace pro technologickou praxi. Experircentňlní zařízení pře spektrální analýzu je v5ak dosti náročné '3 vvžaäu.je dokončiv světlcsběrnv systéT.. Více uživená ,;e tzv. nedisnerzní Tietcda využíva ;ící ke zpriaccvííní veškerý interrovaný luiuiniscenční signál. Využívá s" jí k" snÍT.ání kutodoluiiniscenčních n:ap a ke studiu rozložení zářivých rekcrrbineíních c«?nter. :/.apy zviditelňují opět Dcrunhy krystalové ?.říže i nehcniogenity v rczlorení příír.ě«í, které obejí Ic-vélně ^iění luminiscenční účinnost materiálu. !.'etoda KL ..e ac ,]Í3í.é míry cbdobná matodě £BIC, nehoniogenity v5ak zobrazuje s vet:*-í citlivostí a nevyžaduje přítomnost přecr.oau ?;<• Její aplikace je ovšem omezena na materiály poskytující KL v cjPtPicovatelné oblasti. 2_á v o r Snahou rsřísoěviiu bvlo přiblížit Sirokéwu okruhu zájemců c diagncsti«ké metoay nělíteré specifické rysy využití elektror.cvéhc svazku ,i^ko diagnostického nástroje v nikroelektronice. Pozornost bvl-í věnována jak fyzkélním -rincipůs tak i aplikacím v technclofrické prsxi. Ha záv*r nutno přioonľ>nout, Že oopsané s«teiv se neustále vyvíjejí a rozmnožují. Příspěvek si rcehodM
neklade za cíl pooat vyčerpávající přehled víeeh metod
wužívqjíeíeh elektronový svazek.
- 77 KONTINUÁLNA JiSZKONTAKTNÁ U.2TÓD& TESTOVANIA VLASTNOSTÍ T2CHNIChí'CII SUPRA VODIČOV Ing. Juraj K u ž i č k a Ing. tubcmil J a n ž á k , CSc. aiektrotechnicicý ústav CK?V SAV, Bratislava äfektívne využitie supravodivých vodičov si vyžeduje dokonalú znalosť ich základných vlastností. V súčasnej dobe meranie parametrov technických supravodičov je založené na poicsrne dokonale zvládnutých metódach merania krátkych vzoriek supravodičov. Supravodivé systémy sO teda teoreticky navrhované á konštruované výlučne na základe výsledkov meraní na krátkych vzorkách. Keáže vzorky na meranie vlastností supravodičov sa odoberajú obvykle z koncov vodiče, dochádza často v dôsledku !«.- dokonale j technológie ori výrobe supravodiče k nsiaeraniu rozličných parametrov z rôznych koncov vodiča, čo znecožňuje oresný teoretický návrh supravodivého zariadenia. Navy5e aj kvalitný supravodivý vodič, ktorého vlastností z oboch koncov cú totožné, môže mať na svojej dĺžke nehomoge.oity, ktoré v konečnom dôsledku limitujú parametre celého supravodivého systému. Najmä z tohto dôvodu hotový supravodivý systém niekedy sni zäaleke nevykazuje vlastnosti, ktoré boli namerané na krátkych vzorkách 2 kritický prúd supravodivého systému môže bytí značne nižší ako kriticky prdd, nameraný na krátkej vzorke. V týchto súvislostiach sa javí užitočným mať možnosť kontinuálne premerať vlastnosti supravodivého vodiča pred jeho použitím pri realizácii supravodivého systému. Hotové supravodivé vodiče sú obvykle izolované, takže testovacia metóda musí byť kontinuálna s navyäe aj bezkontaktná. Mala by umožniť detekovať odchýlky základných parametrov supravodiče /Ic, kvalita Cu matrice, pomer suprevodifi/oeä, počet vlákien, atä./ minimálna 10 %. Metodika, spĺňajúci* tieto požiadavky nebola dosiaľ v dostupnej literatúre publikovaná. Popisovaná meracia metóda je určená na detekciu nebomogenít /pretrhnuté supravodivé vlákrt8, lokálna zoen* homogenity vodiča, lokálna zmena vlastnosti supravodivého ma-
iu, , :;.a-•. :f ilŕ.r "•r.*.v>-: y LI'Í \ c v^.- 1. rkýor: =::Í: I '-.V;'3IC 1 ;V e:;
j
*. = "'!''• ;:i c:..
.; T
ro Í J : ^ ; ^ . . : : "
•.-.•••.*.._
1
. č ? ! t ? l ?<";.-•.."•. tr-.ovf.;".;.'
•":. : -i"-? v li °< ".nie
..-ri
~.y:-ť''
':*:'-
kry-
ru:.-:"3vc :i'.-o;".o v o d i č ; .<;r.'-
s:::'.".ÍÍCO^ hlúvic-j... f .«•-• ::^ :ie.i;u.
-i- ief-tr;e:ir
r.?> vor.kvi;.'. e j
ukcii kry or is-tu. . s t e t e je sabuj?•/?•::;/ v v i v l r s rsii^ri?* iLKĚ '•>' vodič.
n.,cr:.voiivv .-t.rnoiiikv
rv5!.á~,
.. ole, posoDit.ce r.u ,:or.ybu.júci s& supr&vidi-
V.víkí. hladiny kv^: ulnúY^o iié-Tis je ^cniiorovi.nr k c n t í -
riULlr.y.j dii-itálnyr. úrovncr.er?.^ iic. r'rinríp detekcie defektov
vo
yoúiC'i svňčívf. v c i t l i v o . " u.ircr.í TfJ^.rie tickŕi no ;.-oď!'rí vírivých pr.ídov níiindukovanych v jedno ilivých
ťuprcvoíi vých vláknací;
: a prechode siipravcčič>i cez ^raôier.t .i&£;enticKéac -..odľa. Vodič pr*ck'S~JZS> v raere kol.T.on nř; or :;oľe rýchlosťou z hV£-.íir':cs Í.'JTIÍ'.IJ vírivých :-rúdov t.' t a k t i e ž
prispôsobenou
vzdialenosti
c-ej hlavice od cblfasti iniixiir.ilnerio grsdier-.tu podle.
sníia-
Pole od v í -
rivýc-i .jrúdov uzstvorených v supravodivých vlríknach je snímané .vr>.'Lcou .-.Lr.iť.ú.-nych sedlových
cit-vok, kt Té tesne
obopínajú
ľ: •.•vlic'<£.ný voúič. Snír.acie cievky, z ktorých každá obs&r.uje •Jove nie
rá-
hlavici
. icstoi-e ZÍÍ .-laxiT.al.'iyrr. £r^ii';r.i ~>m vcnicbJSieho ns^riStického
;;0ľ8 ,';J = 1,.?
T/ v sľiere kolr:-;:r r:& .chyb. ^úci se vodič
supra-
voíivýa ~a n.- ticVľý'iľi syctcmo~. Megnetické -'Ole fuprDvodivŕho si&gr!-ři.u je kor.cent rovino xvôli zváženiu g r t d i e n t u magnetického poľe :(ílezr.,VTÍ kenror.-tr".torsi. I;Liputic ii.dukované ne. snímacích cievk&ch, klord
jo.'ähuj-
!
vei
je
tez
o e l i i e h o olektrického cp: cícovania zazn&nen^vané zspisovséo.-a. r&cii. ^etója s cj0% -j,*
7
boly
ľ.'e-
r
ovc-rov&nťi .\u 210 iilovom řibTi vodiči 0 1 mr.
obfshoTi pupr&'.'odičs. Krok sicrutu vlúkien s
irie~ercffi
/U~i Č© -íí nx, •• ' - vodiči boli ur.elo si^ulovarit
kúlnyr. ř.íh«r.ís f, í'jzrjou
ľ,5
poruchy i n -
:^bou. Vodič bol rrcT.e.c-ný kontinuúlne
popisovanou o^icJou a r.ť-sleine
boli -.-orar.tí '/.rdtke vzorky
dcfelct-
r/.'ch obloptí klasickou xctídoa sa n;ícl. line beli nsi enŕ krátke vsuvky ófí'ektr.ých
oblsstí
klerickou rr.Etódou ~r?riir.is
::r.ldu v š e iek vo vor»k&,j£o.T. .:.sw,rir»t ÍL-A.U::. p í l i í; ľ. ny aáoif
kritického
lix^frisjentíl-
z kontinuálneho merania Joplnený '.:díj,JTii o kritickom
prúde z merania krátkych vzoriek je znázornený ns obrázku č. 2. DÍžks noruc.iy j» definovaná vzdialenosťou bodov, tedy su poruchový signál oíijavi /ciosto zániku vírivých :>rpaov vo •••*ouiči/ & i-aicsts, ke.ij' signál opsčr.e^ coltrity ?-iik:r.e ,'r-iefto spätného cLjsver.ÍL. S E vírivých rrúdov v-, •••oiiči^ pri .lar.?;^ časovej základni s rýchlosti vesuvu. /.• ?iíj:-'-j:'ane;.; c^r/islasti je zrejaá závislosť amplitúdy poruchového siij:iňlu od intenzity porruchy, meranej pri optimáinoni vonkaJSoiú poli 3 a vhodne;; '
- 60 -
odvijQcio cievka supravodiča
zariadenie pre konšt. posun vodiča tekuté He
kryostot
obr.1
- 61 -
a
IC=62OA(B=E T) pre neporušený vodič
1
500pV /I
i / 59AA
} '1A3A
Í430A |
I c pri B=5T merané na krátkej vzorke
1
J
t dížka poruchy '
obr.2
'
J
45A
8A
VYUŽITÍ PCTEKCIflLCVŽ METCIY X MŽfiENÍ HLOUBEK KCRCZNĚ-MSCHASICKÝCK TRHLIN' NA SOUČÁSTECH Z AUSTSKITICKÝCH CCELÍ Ing. Soaian Kirsch ľV'J'CY O.V. Aki^ova Praha Jiří Vachéiek ÍVIT-FJFI Praha Pře zajištění dlouhodobého spolehlivého a bezpečného provezu 5pičfcov?ch energetických a cher^icí:>ch zařízení je nezbytné kvalifikované řeSení problému provozního porušování funkce .jejich mechanicky naaehanVch souoéstí ze spcluúoisti itorczne ckclníhc prostředí. Jako iconstrulií-níhc aateriélu se pře uvedené zařízení stéle více používá austenitických chromniklových icorczivzdorných ocelí, ev. uhlíkatých oceli ; krveím protikorcznísi austeniticK7T névarsa. Zlíněn? typ oceli je w s o c e odcln-í proti rcvno3iěrr.ýrr. druhůn ioroz«. Nicaéné v korozním prostředí, obsahujícím zvláatě chloridv, ,i» prokázána néchvlnost í nercvneaěrn^m druhosi korozt z« přítennosti nechánicicénc naréhaní. Vzniká sTicifieké korozně-oecnanické ooSfcození, projevující se tvortcu převážně síťoví vlasových trhlin na oovrcnu, který je ve stvíu s prostredia. Základní podaínkou pro odhad zbvťíové 2ivotnc?ti součástí s trhlinami, je pak spolehlivé zjištění e kv^ntifiknc* tohoto poruéení včetně určeni podílu korozní složiv. ?rc zjišťování vad na skutečn-řeh zařízeních v prevozu vSa.< j* cíl s x a lze využít oouze nedectruktivní xetedy kentroly.
:.:ezi n«ce«truktivníni netoútffli pro ocenění korczně-tceehar.ickénc -,oShození kovových součástí zaujíxá v poslední do":ě sísto t«ké netoda potenciálové /I/. Ve «rovnání • ulB při aplikaci prévé na aasttr.iticKé oceli mi výhodu ve vět.M citlivosti, usožňuje ořesr.ijAÍ odnad hloubek povrchcV7C." vad a téniř bodové z.iiätlovéní orofilu čela trhliny bez
- 83 značného zkreslení rozptylem, kterému v hrubozrnné austenitické struktuře /zejména ve svarech/ podléhá ultrazvukový svazek Cíl°2 vývoje všech metod nedestruktivního hodnocení vad aateriélu při provozním využití je lokalizace, stanovení velikosti, orientace a celkové nebezpečnosti vad; to vše bez jakékoliv demontáže nebo dokonce destrukce částí zařízení. Přitox ideální metoda by měla být použitelná nejen pro ocenění viditelných vad na přístjpnéa povrchu, ale i pro sledování pcdpovrchovýeh vad a vad na nepřístupném povrchu /vnitřní povrchy různých tlakových nádob a potrubních tras/, a to s povrchu přístupného /vnějSího/. Potenciálová metoda měření hloubek trhlin na povrchu kovovvch ma-eriálů využívá princiou změny potenciálového pole v okolí rostoucí nebe již existující trhliny na součásti, zatěžované elektrickým oroudem. X proudovému zatěžování lz« použít jak stejnosměrný, tak střídavý proud. Změna potenciálového pole souvisí oŕímc s deformací proudových siločar při obtékání vady /analogii* hydrodynamického obtékání překážky prouděn tekutiny/. Tvar potenciálového pole a tím rozlišovací schopnost metody lze přitem výrazně ovlivnit ootimálnítc umístění* zatěžujících proudových a měřících napěťových přívodu na sledovaném povrchu. Bodový kontakt proudových přívoda s povrchem součásti sice v materiálu vyvolá značně nehomogenní potenciálové pol«, ale je ve srovnání s příuUrovýs /ploSnýa/ kontaktem v pr< *zní praxi nejsnadněji proveditelný. Protože je třeba určit absolutní hodnoty hloubek trhlin na skutefiných součástech zařízení bez možnosti ověření těchto hodnot destrukcí součásti, nutí být před provoznía oěřenía provedena spolehlivá kalibrace závislosti měřeného potenciálu na hloubce vadv. Dosud totiž není na naftich pracovištích propracováno teoretické matematické řefení ootenciálového pclt v okolí vad, které by nahradilo kalibf-iei -ssirickou. Kalibrace se orovádí na etalonech, odpovídajících svými vodivostniai i geometrickými charakteristikami reálná součásti, na niení
- 04 existuje možnost ověřit později měřenou h~.;notu se skutečností. Identita charakteristik etalonu 3 skutečné součásti je zde- velni äflležitá. V rozporu s údaji ve í'ire:::":í literatuře traóiiních vvrcbců měřících přístroji pře potenciálovou metodu /Leutsch, Kreutkráaer/ se totiž ukazuje, Ze zaena potenciálu v ok«lí vedy nezávisí pouze na její hloubce, ale přine.iffenáíra dvou dalších parametrech. Pouhý nekup přístroje a jeho aiiliksae v praxi bez jakékoliv znalo-ti netoui&y a respektovaní .íěkterýeh o•>><»zení bv aohly vést k zévainýa oicylům se značnýai negativními důsledky pro provoz zařízení, ktert* buáe sledováno. Zmínínyrci pora^etry hlavní závislosti jsou zejména Šířka vsáy a celkové tloušťka scuíásti, ev. ^oxěr hloubky vady k celkové tlouSťce.
V letech 19fc4-86 byl v- SVIÍO.V G.V. AICÍDOVÍ realizován rozsáhlý experimentální --roerani zjišťování hloubek povrchových vad nctenciálovou •netoócu na aust*»nitick?eh korozivzdorn^ch aateriálech různých typů. Pccrobná tvoirická kalibrace metody a urfiovánl hloubek skutečných korcznš-^iechanických trhlin byle převedeno na následujících typech vzorků a reálných průayslcvieti •/ rovné áes£y tlouSt*.-: •> aí 2C ram z niateriélu typu CrieKilOTi b/ eleientv potrubí průxérů 90 až 570 um a tlouštěk stěn 9 až 35 ni" z naterirlu typu Crl8KilCTi a CrlfeNil2Ti c/ v>;riT.t:V mterióla sendričovéno typu - tzn. uhlíkaté nizkokole/rované oceli s dvcuvrrtvým krycím protikorozním au^teni tick'/ci névsrcR tlouäťicy 7-£cm; celková tlouáťka vzorků 4C až 45 «PT d/ -cuíácti z lité šustěniticSté oceli typu CrléNilCMcNb tlouSťkv 4C na vidy pro kalibraci iretcdy bvly zi-kány vyfrézcváním různých hlcutck 3 řír*1? a kruhovém fialka. SkuieCné kcrozr^-tcchenické trhJiny byly n» vzorcích vyvolány vytvořením vysokých zbytkových pnutí jejich óeformací o expozicí ve roztcicu fígCi2 za varu /154°C/.
r.Hze even:-
or. nieren: ce usicuiečniia t -ike přír.c .is f u r: .-c ŕ n; .T
Z3ríz<=>r.í v prů~ysIcvéT. prevozu, a tc na hubnu ccftŕeciv.-cy
z ii
4
9U-teni -i zzér.c chrrr.nislcvchc naťřri^I:;. :Cq bubnu ~c-lc
tč.^c
ber.e^: rrcvczu <« vzniku a rastu t r h l i n , vvvcldriver, c-ccjr.err. &TI C,5b—~,75/t CsClg v odstřežcvcirié Jakr s ě ř í c í
sicisi za prcvcznícft -_<-p-ct
j'ídncíša Dví při všecn axp«-rir-=r:t«-oi". x u . i i
p ř i s t r č ; "CCRP.ätlľ", pectavenv ve spoiunráci SVJC>: r.y Při- KV Praha / ? / . Přistrč,; obs&huje prcudev^u -Í -ctcnjiň.r.vci. :o^r.r*v ic; 9 čír.liccvvT -•«T. pre ľŕpi.-.
zcbrazen:'^ *aerenehr napětí a '•-JVJIOÍTVT. -V: . .• :edncth'j- pen^ru.ip sť?."'nrs3«rn-/
"rcuŤcvfíi
A v pravcúnldT. rulznís: r o ž i i u i
z/.
?ct
C,5/UV. Surav z« - í t ě .1«cu
je
rciliäit»lnc-t:
filtrovónv.
uc? í vlp«tm' Téřír.i na v5e=h vzcrcťcr *" stranv ocvrcr.u •; vaaa~i,
;sk
jrrjr
-'^élsň pulzu Í^-ÍS, osascvecí
přebíhalo
tak ? pevrcru cr;vrrSc=r,cr.e
/bez
Získané v/ď-Sitv prcKáZTly spolehlivá sríícu c i l l i v c - t
n c u ž i f l n c r t . 3 vv-
"Letcay r-rc ^ěřer.í hloutešc sicuf-rr.v :*5 iír.rczr.ô-
sr.»chanicicvch trJ-.lín v oanéx s s t e r i á l j . pŕi'no na pcvrcřiu s vaaari sroučov/ch přívoafl
'Jitiivr-t r
při aiěrpni
i
cosehcv3la až • , ' ; -"*. 'při
i í r.r i rozteč- l é ř í i í ^ r .
přívodů A mm/. Při mřř^rs; rjfl "neoří-turt.-r" -cvr-"u
-i ncvrcř.u
srolcazatelni r«>řiEtrcviSr. r.«-.rfl«-: ':ioubicv t r h l i -
odvrécenéřJo bvl ny
rrz-.efij
io?-'r.ci^'ci-ých
cca C,5 a s , a to pri sraovén
/V
bylo z^iSt«rx, že
r.cónotv eieictľic'céhe potenciálu v citr*; VÍJ it'fírí 5íŕce t á t o v-ifiv a g - c c e t r i í
scuS^eti. ^1«= T '
•nírné •J silno-térné scučánati ne v/razn?. zvolit
sKut'in* na
.-jf jtTtí-^ní rez-
r r t o ftvlc r.cin<
pro popis eca 1 cCC naaířenýcft icrinot
univerzální
Ic9libr-icn- Icŕivicu s ffiífifttícic^Ti ?c?ic?s •/• tvaru :?orqtoly
c rovnici
h
,2
9 2
_ 53,2?.£ • 273,6;.í ?
- 86 kde E /mV/ je siřený potenciál a h /ma/ hloatka vady /viz obr. 2/. Z výsledků měření skutečných trhlin na vzorcích náv-jru vyplývá, že odhed jejich hloubek j* posemě přesný, pokud nedojde ke zkratování boků velni úzkých trhlin, vyplněných ravíe Korozními zplodinaoi. Cenné je, že přechod trniin z protikorozního návaru do základního materiálu se projeví změnou strmosti závislosti trěřeného sotenciálu na hloubce vadv. Lze tedv určit, u které trhliny doSlo k poškození nevíru v celé jeho tloušťce. Ve vybraných nístech návaru bylo provedeno srovnání nevěřených hodnot potenciálovou metodou s hodnotami, naměřenými ultrazvukem /2/, protože destrukce vzorku návaru a ověření skutečných hloubek trhlin nebylo zatím možné. Hloubky, naměřené rsctenciálovou setodou, jsou v průměru o 40% vyisí, ale obě metody vykazují překvapivou shodu při stanovení profilu trhlin. Zjiiťovéní a oceňování vad na "nepřístupném" povrchu zatía ukázala, že při bodových přívodech proudu a rozteči měřících hrotů 12 am jsou spolehlivě lokalizovatelné vady, sající hloubku alespoň 50% celkové tloušťky vzorku. Ha obr. 1 je uveden počítačový záznaa tvaru potenciálového pole, vyvolaného přítomno ti vrubů a kruhový* čelem hloubky 15 an /vrub 1/ a 17 an /vrub 2/ v deaee oceli 17 246 tloušťky 20 mm. Věřícími hroty byl rastrován celý povrch d e sic v v pravoúhlé síti. Zvýšené hodnoty ootenciálu při okrajích desky /OV/, jsou způsobeny blízkostí proudových přívodů. U ^ , ^ • ^2aax. ^ s o u o r n 8 C e n ? •ýrMtiě zvýSené hodnoty potenciálu "nad" vrcholy umělých vad. Cenný praktický výsledek aěření n« bubnu odstředivky je v tom. Se ve čtyřech po sobě následujících měřeních v měsíčních intervalech bylo prokázáno, že sledované trhliny dál* nerostou a odstředivku je notné jefte provozovat. Bez dostupného kalibračního etalonu totiž bylo určeni absolutní hloubky trhlin velni obtížné a neprůkasné. Dallí postup při vývoji s«tcdv i její aetediky poved* va SV0OK k automatizaci siření a vyhodnocování hodnot H k vývoji
o ~Ľ-T.:.'ľ.r' iť'.r.F
c y r t ^ T u . r-'<£•• r.-!ř.: ~. i < r c " . c ř
."í r e ' c i j v s ; jívcr.-J
*.•;"•: ~ r r
.''i
'.'V-IÍT..
?ri.:*.i c i
~ ~'~ •••'•r.i V Í ^ r.a
1: Ľ?fcrr!j'.#9 poťŕncíáic-.-.-r.c ^ole n«-.. ur.°lv::: v^c-'iri l'ŕr.léT pcvrcŕ-u ás3!
1. Environ::srtai Cract-jrcv/th Veasurexer.tB T
- fab -
'.HLI D*"!•".•!'•] 1 i"SL« 1-iATUi.h-Nl
potenciálové pole
I
bodové přívcdy proudu
Obr.1; Deformace potenciálového pole nad um&lýaí vadaai v dtsce z sustenitické oceli /pole mífeno na protllchlta povrchu detky bes vad/
h /mm/
• A.'
10
8
•
0,1
0,15
0,2
0,25
/
-
•
•
0,3
0,35 E /aV/
Obr.f: Závislost siřeného elektrického potenciálu £ /«V/ na hloubce kalibrafiní drážky h /m/.
- 90 ÍÄPEäTĽulíTÁLKÍ ZKüa&KCSTI H IZQU ±~:RC.\'.\:itX . 3K0ZS A KJriÜCHCV'i'CH hľ.-.yO V "'LA.'iCVOIÄÍ SMYČCE RSrtKTOrti." SLiKTUOCHSúíICKÝKI MĽTODAiíI J.
B e ŕ
B
n
Č.;CJ.i, Í . p. Plzeň, závcä i£nergetic*.é s t r o j í r e n s t v í J.
K y s e l a ,
K.
J i n d ř i c h
ustav jaderného výzkumu, Sež
z pr»stľedků pro kontinuální kontrolu předepsaného vridr.ího režim, vcasncu indikaci DOi-ucnových stavu a podáveni prúbéžnýcň info:...á^í a c'-:aziíi\é korozní rituaci v technologlck'-'eh okruzích tlekovcíních reaktorů se r.?>;'>u ptát elektrocne-ické scndy, V ÍT.ÍŠ re ua oez^rsstŕeuního kontaktu s -rostředítr zavádějí vhú-ná iniioŕní elektrody. StisJy ty-u TIV, které by1;' již dříve porsóny /I/, äovolují vyrobit indikační elektrodu :)rekticky z libovclntf'.o kovu E vzhlede- k toi..a, že obsahují vtfnrbdně minerální těsnicí a izol&ční TiSteriál, nohou pracovať v rrořťi.či c vysokou radiací. Ck83?it.v e tav a veíkerí dění v okruhu se sleduje aěřenír usrovcr.o proběhu "Ctenciálu indikfač:iíeh elekt.-od buä proti so06 nsbo proti kostřed.-i-ro hodnocení nie jí vr'-znss; pozvolné zněny, rychlé fluktuace, různé cha-fckteristické prabéh,y JS senozřejS3Í i samotná hodnota cotenciálu proti vhodné srovnávací <»lefctf3
JÍ.
žrotože náä e x r i s r i a e n t s l n í program byl zaměřen ne nrimárr.í ooru bylo prováděno j«n dorlňkově. V toa j e zákl%iní r o z d í l o n r o t i p r a x i , k t e r á byl e u-^lfitíováne v l e t e c h 19^1 - 77 n8 r e a k t o r u AI p ř i monitorov-ini r y c h l o s t i y.oroz« Tiuteriáilu těákovodní nádoby. Zde se rychl"s«t T o z e bénen* rirovjau rsěnils v ";irok»i:;i i n t e r v a l u © * l e k t r o c caick4 ? 4 ?reni aatodou 'Olarizafiního oir>;ru » l o n S i l e k ř í z e n í r e i i n u dávkovaní i n h i b i t o r u do teÄkovodního okruhu. Pro primár.*ií o
cicky znesená indikovat zv'šenou koncentraci kyslíku a chloridů, ľ." o v Ŕ c.t- ".-.. -jcazu^e, že elektrochemické sondy, původně řeíené pro korszr.í rčření, lze využít i k citlivér.u zjišťováni zr.šn ustálených tr.-szetrů teplcssěnného cros.tředí zs :rovozu, kt»ré jsc;; znárr-.ou iccících p.e poruch, ž^K-O na oř. netěsr.^stí, koncentračních zniěn, vibrací, změn rychlostního profilu radící kapaliny vliven nšale vzniklých překážek, vzniku bublinek vodní páry r.s přehř^tyc-h palivových elíncích a ,-od. -čelem popisovaného experia ntálního progranu oylo /.jistit,^fai:-. ;'•= vcli.-.3E'. vyvolávaných ^oíenciíilpvých zirěr. a jejich charakter "ři r&racetrech vodního reSinu JV£R u zároveň oyi sledo• ii • vliv vvkonu reaktoru iri 6,5 *•"/»• "i^ení se soustřeďovalo r.lavně na nestacionární provozní :e5iTy a záměrně vy rovokovar.r oruchy. Hovnéž se rovéřovala spolehlivost sond, hlavně jf?:Jic'-: těsnort, orozní odolnost minerálního tirnícího a izolačního lo?e v technoloficScác sediu a áezaktiyačnír. roztoku, soolehlivof-t aleÄtrických kontaktů o pod. Byla té5 vyzkoušené fur.kce r,irící aotrBtury včetně napojeni na počítač ADT 4100 a kebí?lc>ví trasa. Ke rozdíl od oodobných experimentu prováděných v zahraničí, např. / i / ý i e prozatía nepoužili žádnou typickou reře:enční elektrodu, >rotoíe jsme se zaxirovali hlavně ns časové zicěny potenciálu a ty bylo r.o£no většinou uspokojivě interpretovat i bez ní. V d&lších etapJch viak předpokládj"!i^ vyzkcuíe* t-r
:y soyčky umožňují řízeni vodního režimu podle potřeb e x •:>e r i-neritu. Schemsticky je tlbkovcdní snyčks znázorněna na obr, 1. Hltvnl parametry ssyčky jsou uvedeny v .-.šel. tabulce: pracovni tl&k pracovní teplota průtok neutron—v-y tok x«.-)i.ln.v •/;'kin ohříváku
15,7 -ípa 150 C ....
chemicky upravená voda
10 OCO kg.h" 1 ^ 1C1 r.cn'^.s""1 6C k:'!
Hork'' a stuieny or.rur. obs&hují prů^ční 8 niuoklrtvy, které jT.cf.ňa;í jraíetčfií >otřebr.é o»u<=riTentéL.-ii techniky. V hlavním »;ru!:Li r-ryc^y .;s 'U ^r> Kanály. Srovnáveci kiin&l ^e mimo a k t i v rr' zónu u iiKlj'.vií i:ar*l pe nachází v .-.ktivní zon" reaktoru. Obs jsou .•yt-&v":iy r c e i i e " vzorců. "'íecl-ny rovezní ^echnilo;':.tj-. E-r^r- y , : SOJ ?.->recov 'vány očííačov."''r infoiisčním s.v: ť.::.-p; ''Tô 'ľ!;' s ří.lícír. procesorem ň'JT 4 ÍOO. Systér. zprec->v:v- r..-o..ovi.nť .íj'Jiie &ť ^iž i v l t s t n í h o zařízení řrqyčky, :ielo z Y •"••ri :/;r.tílních objektů. íu,^ dOLir.iCOvíc*! zkoušek, přeJev§ín. jrověrka t ě s n ~ s t i •lektroc'-.o ieV.tfch sond před z&budovánínr. do snyčky sorier.tečni s in.iikiJCÍ bublinek vodní .xíry p ř i aněle vyvolaném varu rov-ř..cr.o r«& vysc-otlakéa etendu ŠC crr. , ízenv elektric'<* ohřev o v.vkor.u 15Í3C V, čidla TO rledování tlaku n teploty prosti 3(31, r .^-plyr"-«'-ací ř vy -->u ".-"cí e n t i l . rřirozanu c i r k u l a c e v l i v e s r^;"5-f--.; le.-ioi • • / c ::•;... jTso-ř.ujo průtok &3Í 30 l . n o á " , takže c £'.'•'.-o i v vj..ob~ .'V oom-ř.nvúM kbidou ^in^.tu. itand pracuje ••i paréiiafii reci". ;C .'úťa a 2b^ ^« • sick; r.^C:iesiicít.vc; aěřeniis uyly použity 4 ks rend TIV, •.•yrooené ve £'.CD* k. •. l z e ň . Do e ; t i v . í h o ksrálu riAyčky bylo •jj-.istíne s2nde se zl->tou re^ox elektrodou, -o měřícího okruhu 7.LX0 reaktor i*án.u sonda 8 eleicttociou z nlzkouhlíkové nelegovsné oceli a jedna conda s elektrodou za zirkoniové s l i t i n y Zr-1 % Kb. Čtvrtá sonda s l ú ž i l a k porovnávacím měřením v auto-
.•iiäVOVél fit-.', :\1,
ťč-eá z~-ujovaní.-n Jo smyčky í>yly s ndy podroDeny zkoušce těsnosti nža autoklávovém
stenou r o uobu několika set hodin při
•-tel o tě }25 C a tl& ku 16,5 fóPa. Zvlášť důkladně byla předen; jrověrovíns sonda s r^dox elektrodou rro -.ěření v aktivní '-íěheT. ex^9riiT9:itů bylo řízne 'í
y.ez.iir.~var.e zei^o-'eni elektrod nro-
rv-bě, ul? ;->r"-váiná čési merer.-. 'JVIĽ providers .< re f c íc".reci
^ot-^r.ciúli a p ř í l e i i t c s t n č
T.šřtm> i;-i;.' n ř í d a v ě ,
jo-Jle
Cu.'ety,
í-íst T:r.*sní byle prevtjáĎr.a p ř í s t r o j i
r.ai
ozdě^i byl
nroti kostře.
i k polarizačním
oužity různé aparatury, ktc-ré se osvědčily j i ž
dříve na AI, zatínco koritinuílr-í íleaov^p.i nt! počítač.
zor.é.
o^cci poiítsiíe
se ř e š i l o
: roveden i
preaajenin;
ietoilní zA?.-
c-6.
:ku -.áerení oyla „rov^dena v průběhu dvou dlouhodobých exp^ri-entú, při kterých paralelně :robíhal výzk'iir. vlivu rodního re2iau na tranp-ort iiktivit ?. korozních proda/.tů. Při kaídéT experimentu smyčka
racovsia na plných ^erbOLirec
teploty b tlaku po dobu 700 hodin nepřetržitě. Ozeřovir.f aktivního kanálu probíhalo vždy od pondělka u o pót..rn)ohydraulické parametry a vodní režirr jseu uvedeny v tabulce: hlavni okruh
horký siřící okruh
teplota °C tlak 'Ta průtok t.hod" lin. rychl. w..s~ Re
12 2,5 0,97 274 000
0,14 0,25 10 300
Vodní rečim
KOH
*£.
-l pH
285°C
6,4 17,7 75,0 15,0 7,3
Í
0,4 experiment 1 3,S experiment I] 5,0 2,0 0,1 ,... experiment I
- 94 3,0 - 0,2
experiment II
ťozn. Hodnote pH byla přepočtena na teplotu 285°C dle konstant. Meeka.
:.::-:TODIKA 2LZKTHC-C'IS'.IC:-:ÝCH ..:£KI.\'Í Sondami byly sledovány potenciálové zněny při následujících uiiilGEtech na sayčce: Opuštění cirkulačního čerpsdla, přechod r.eierované oceli ÍL aktivního do casivního stavu pri nsjíf.áini rsyčky na nc-inélní p-rs-:~etry, úqyslnc zněny průtoku v měřícím kí-nálu, čoi-lř.zvúní roztoků cio Ľľzyéky, r-sjíždir.í L o3stavení rea.-ct oru,
zapín-lní u vypínání točných těles, pi'oveder.í dvou-
s: u;.;ň?vé'r;o .-.ps"oktivišCníiio cyklu, of staveni s"syíky. V rúir^?ch fázích <;x.:erir:erj:.u byla prcváiěns i měřeni za1Í rizačního odboru, zvlřižtě no nele^ovoné oceli. Srr.ycles": t-'ito tylo
oiovnr.t tyto -.cdnoty £ .
néz stavu v oiiiyslicenr i neodkysličené vodě e ověřit si údaje Ji; , po'!•• nichž existují určit--- olezení pouíitolr.3fti •s?tcr;v
"ilurizň'j.-.i'hr odpori: v -•ířo.i;. aks^řité rychlosti
.-cro2 • oceli. / zuL-o-'or.: r.ele^av^r:^ 1L
>v.-c-n ^roti kostře sračky by-
.-rov-, úcns vslr.i ••>.•! •> obr.á ™ěření -rorozního potenciálu v nenola-
"iľov&nér sisvu i
r>lt:. ísúcního odboru v průběhu vgsch fází
rivr-čního cy lu .-se ukončen: i'rvŕhc snyčkového experimentu. Dúleřiťí eleki.rrch3u.ick . .néře.iť byl:, .arslelně provedena ; nsr 'jatr»kl-ivovv.:. slf.idu, -re-vozovene;!: = nuoo:-yf.ličenou vodou. . ^e bylr tf';2 :r?ve^orio slečov^r.í vzniku :;,rnír;h bublinek :?ři ií.-.;,'plné? snížoní tlaku odpuštěním části voc.y. Z uvedeného přehled.; je zřejir.e, č<- zkušební metodika byla volene s cíle:.: získat :c nejvíc- zúkladr.ích informací o schoprv.-stecr: jednotlivých intlik&5ních elektrod -eagovst n& změny na-
'ílektročo v .-jktivni!:. konólu
-socovale na spoučtění
u havarijní oístavnvání reaktoru, /--iznacy časovs-ho průběhu i& ^ího MOtfer.ciálu T r t i Zr - 1 't ."b, rps:;. »roti.
OE»ře
- 95 jsou uveáerv na obr, 3 s obr. 4. Výrazně reagovala i na docilování vody do saiyčky v prudící odicysličené vode byl o 2C0 nv kladnější nežli potenciál proti •;stře autoklšvu v neojkysličené vodě při nominálních parametrech teploty s tlaku. Elektroda z nelegovsné oceli, obořená lessktiv&čr.írr. roztokszi, měla za studena proti kostře smyčky i.otenciái - 7CC .xV. Během najížděni na -laraicetry byl registrovej; charakteristický popun směres do kladnějších hodnot, což bylo znánkou >< obíhající Dssivece. Při noninálních Darar.etr«?cr. byl uotenciál r.elsirovsné oceli proti koetre asi - 6 aV. .Va najíždění a odstavování reaktoru nereagovala. Při nominálních p^rsmctřech v autoklávu s. neodk.ysličenou vodou byl její potenciál proti kostľ-c- - 41 & mV, což svědčí o ton;, ie zde k pasivuci nedošlo. Srovnír.írr. s hodnotami poler izoc.iího oä'joru byl učir.ěr. závěr, že konverzní faktor pro přepočet polarizačního odporu na okamžitou rychlosi. koroze, který plstí pro aktivní stav, je pro pasivní stav oceli nepoužitelný. Na změny proudění reagovala elektroda z nelegované oceli přechodnou výchylkou potenciálu až 25 mV, ale po několika ainuťích se potenciál vrátil na původní hodnotu, i když zněněrý průtok zůstal zsc.-.ovan. .Elektroda ze zirkoniové slitiny vykazovala málo výrazné zněny potenciálu při změnách parametrů prostředí, na změny prudění reagovala obdobně jako ocelová elektroda. Po menSích úpravách by při dalších experimentech mohla sloužit jako vhodná srovnávací elektroda. Z_á_v_ě_r Provedení elektrochemických rcěření v aktivní zóně reaktoru je po technické stránce zcela .eálné. Sondy poskytují velké množství užitečných infornací i tehdy, o:nezíme-li se na počítačové zpracování časových průběhů potenciálu v nepolarizovaném st8vu. Z_u_s_a_m_m_e_n_f_a_s_a_u_n_g An der Druckwasserversuchsschleife des Forschungnresktors VVB-S sind mit Hilfe der strahlungsbeständigen Sonden verschie-
- 96 dene Vorgänge und absichtlich hervorgerufene Störfälle durch elektrochemische Messungen verfolgt worden. Die wichtigsten Angaben hat eine Redoxsor.de gleich aus der Sceltzone des Reaktors geliefert. L i t e r a t u r a / I / Beran, J.r ?IV-a new system of electroinsuleting, hightea;>sreture, radiation-resistant seal, Š-'.ODA-'.Vorks, 2JS240, 1579 / Z / Firemní arospekt Ov Huber A3, VantsEj, Finland: necirculation autoclave system for material? testing ... / 3 / Indig M.S.: - Groot, C : ^lectrochenical 3ressu..ement of corrosion, Corrosion, Vol. 26, No. 5) May 1970
- 97
Obr.l Reaktorová tlakovodní snyčka RVS-3 1 - aktivní kanál 2 - srovnávací kanál 3 - cirkulační Čerpadla i* = ohřívák 5 - chladič 6 - přídavná nádoba 7 - vypouštécí nádoba 8 - větrník 9 - koopenzátor objemu 10 - úprava vody 11 - filtrační okruh 12 -> studený aěřxcí okruh 13 - horký méřící okruh 14 - odber vzorků 15 - odlučovač plynu 16 - vstup plynu 17 - dávkovací zařízení 16 - dozlaetrická koaora 19 - desaktivační čerpadlo
Obr.2 Vysokotlaký stcnd SKODA 1,2 - autokláw
- 98 -
•«-w.
reaktor Ha výkoau 6,5
•—•ť:
287°C
2e6,3*lC
285.2°d začátek najíždění reaktoru -
6
8
Obr.3 PrůbJh potenciálu redox sondy v aktivnía kanálu proti Zr-lKNb v horkém aSŕícía kanálu pri naje t í reaktoru na výkon 6,5 MWt
10
i:
sházeny hevar. ty
aV Obr.4 Průběh potenciálu redox sondy v aktivním kanálu prot i kostře smyčky při havarijním odstaveni reaktoru a při doplňování vody
- S3 SYSľÉ:.: ľ-.-::•• • >:T/.ŽN.Í I.IAGÍÍC3TIKY P.CIÄČNÍCH
A PÍSTCV/CÍÍ
STRCJU
V :<. o. C^ívCPETRCL, CHZ ČSSľ- LITVÍNOV Tar.
Scris
-r-=.,jzent
O-ÍKCPETHCI. IC.?, GHZ ČSSP Litvínov C a n o v s 1. Cr ^nizační ^truScture a začlenění bezde~ontážní äiíirr.o.-tik.y v údržcě 2. Ĺi-^nestieké zařízení g plán rozvoje diagnostického zařízení 3. Kádrové za.jištsní bezdemontážní diagnostiky a persoe.-ctiva vývode 4. 5. 6. 7.
Výsledky činnosti diagnostického centra v CHZ ČSS? "rehlea některých diagnostických případů Činnost diagnostického centra v rámci MOS Závěr
Oživení 9 zrychlení ekonomického vývoje v naši soclsčnosti, jsic stanoví XVII. sjezd KSÖ a B.pětiletý plán, též do značné T.íry závisí na bezporuchovém provozování a optimálním vvužívéní provozních cyklů u základních fondů. Spolehlivé inforlace c skuteSném technickém stnvu ° o nrcvozní spolehlivosti základních fondů lze získat uolatňováním poznatků vědy a tschr nikv při přípravě Údržbárskych zásahů. Poměrně ncvca a st^le se rozvíjející vědní disciplínou, kter^ umožňuje provádět prognostiku o technickém stavu zařízení je t echni cká q i'^'"-o s t i ka. O uolTtňování podmnožiny technické diagnostiky, t.j. bez.jC-Txntažní diagnostiky v podmínkách k.p. CHZ ČSS" v Litvínově u rotačních a pístových strojů pojednává tato přednáíks. Prvooočátky bezdefiontážní diagnostiky v CHZ ČSSF se datují do roku 1964, kdy se v rá-nci skuliny oevnostních v/počtů oddělení strojní konstrukce započalo se sporadickým nipření-n vibrací na nškter-*ch důležitých strojích. V roce I960 bvla v CHZ ČSS? ustanovena skuoina bezóe-ncntážní diagnostiky rotačních a pístových strojů, které zaoočala svoji činnost na zá-
- 100 -
klsdě oGčnikcvé ST.órriiccí "&4á ooánikové diagnostiky" J. oo v/užíváním základních di;jjr.03tickvcr: metoa. Jnaná z?, o vicrcd: aírr.o-t i ku včetně frekvenčních analvz vibračního •-. oe
;ervcn se vvvczurie r^eri odi čita meraní . ..'evíc sv "r°d2?.rá::--
kové orovídí i: •afnost.: ka u cca 7CC elektromotoru a 64 v-ntilá'cri,
' 'i M£\TC • 't i cká T^rení ,)"ou prev^aena prevážna za úče"'0^
stálé ir.^orTiOv-inořti o technické™, stavu zařízení s v závi-Iosti na tcr. ^e předchází haváriím a poruchám. Organizačně w a o m a beztiernentážn1' diagnostiky rotačních a DÍstovvch strojů j? začleněna do TC K?Ú. Sku^iris dis~cnune Qiafrnoctickým zařízením ořevížne od fy Sruel Kjaer, dále fy Reutlir.ger, fy SKF, fy RFT, fy C ML, fy Tektronix 3tá. ""ři p°riodické-n diagnostikování strrjů, u kterých je zabučeván stabilní i.ystérn pro T.ěření relnivníhc chvění, se využívá i těchto systémů. Jedná == o systéii fv Eently Nevada. V rá^ci některých investičních akcí bude diapnesticke zařízení do-?ln*»no o nové,. Jedné se oredevŕ'rr. o zařízení z oblasti vibroaku^tické, t.j. o analyzátor v reálném č'-ase, o systém nro měření o vyhodnocování akustické emise, o diagnostiku valivvch ložisek atd. Ctézko kádrového zajištění skupiny je veliň aktuální. Jsou neustálé iotí>e se stabilizací vysokokvalifikovaných kádrů. V současné dobi skuoina pracuje v následujícím složení:
- 101 I vedouc: « •.••šokoňkolckýTC vzdelaním a absolvováním postgraduálního stucia z oblasti technické diagnostiky a dva samostatní technologové se stredoškolským vzdelaním. Skupina j;e ~>?rioiickv oosiJcvána dvěr.s techniky v rí^ci zaiVicolcvací praxe. Tento stsv je neuspokojivý a koncepčne s-; olanuje, že diagnostické centrum bude mít následující strukturu: 1 vedoucí - vysokcSkolHk, 2 vedoucí technologové - vysokolkolaci a 4 samostatní technologové - středoškoláci. Přestože jsou potíže jak v kádrové tak i přístrojové oblasti, sku-úr.a beza^n.cntážní diyg-nosti kv odvádí velký' a uí.itefnv kus práce. Jencn prc inřcr-isci - v roce 1966 z vydán/eh 1211 nrctckolfl / bez frekvenčních analýz /, kde v jeonorr. prot kciu bývá 29hrr.uto i více Diagnostikovaných strojů, byl ve 486 ořípodseli konstatován nevvhovují;:í stav s určením a doporučeníx o p r a w odpovídajících technických uzlů. Ve 206 případech b"lc dér.c ďcnoručení k zásahu údržby ve vhodné době za účele^. oastranění např. neoouososti, uvolnění některých částí, chyby v montáži spojky atd. Postupem času se na základě diagnostických údajů a informací u některých strojů přistoupilo k prodloužení orovczních cyklů, což je vlastni provádění údržby na základe skutečného stavu. V současné době pracuje v orodlouženém orovozníin cyklu za t)ři?pění výsledků bezdenontóžní diagnostiky cca ló větších soustrojí a 64 ventilátorů. Samostatnou kapitolou v činnosti ekupinv bezdemontážní diagnostiky je předzr:ížkcvá diagnostika u si. motorů a menších .-jednoduchých čer-iadei. Tento druh disgncstikv oro účely tzv. "r<=élné" údržbv js náro v ný na odbornost diagnostiku, vvžaduje určitou zkušenost v oboru diaťnoctiky, ale je velice efektivní. Tsk nasříklad v rcce 1966 bylo takte dia^--štikováno celkem 7C3 elektromotorů a cca 61% elektromotorů z uvedeného množství nabylo nutno demontovat ze základu a cdv-í.'.et do dílen. Ekonomický přínos jen za úsporu lcáissk, b
- 102 V roce 19ťó oyic též. c-rf-dzarážSccv° diagnostikováno 12 tenších kompresorů, ?C ?er~adei. .'-> 64 v/ocrínanvrh vent i 1'=tc rů AFG ZVVZ, ;,re~ivícc nev/hovu/i í r: ch staví b vi. o u A'= r-.•••! del - f.-.-. bO'i, fede bylo doporučeno provért v r í™ c i ::orpŕ.ky oirsvj. .-i.-nanční efekt z provádění "v°i-lné" úcržby u lécntí objektů T:~U-z» za ušetř°né mzdové nálclaiv bví oři si Ú " nvT. •Y;echani.<eT> vyčíslen n a řéct.rovezní ztráty ori neplánovaných odstávkách dotahují velkých hodnot, n
- 103 -
jak zprovcijii-. -_yto ?1. met cry, aniž by došle k nákladné rekonstrukci, bylo prevozní vyvážení. Scnázející vyvažovači rovina u spoj.kv byla nahrazena vhodným keteučem a motory byly vyváženy. Z oblasti vvv-ržovár.: uvedeme ještě jeden příklad. Jedná = <•> o r.ružný reter dmýchMťla spali nových plynů v ener^obloku EJ, u ráci. V popisováni jednotlivých diagnostických případů by bylo možno pokračov&t prakticky ve 486 rjřípqdech. Není v5ak na to zde ari prostor ani ča?. Z hlediska diagnostiky byl velmi zajímavý případ odhalení poruchy u pŕevcaovky ?63O ne TK 12 nebo zjištění závady na TG č. 12 v NT části, uvolnění oběžného kola u pohonu G3 1201 A atd. Ve všech případech se včasným odhalením předešlo větší či menší poruše nebo havárii. V závěru je vhodné se zmínit o tem, že skupina bezdemontážní diagnostiky spoluoracuje s ostatními diagnostickými centry v rámci chemických podniků a také v rámci KOS RVHP. Spolupráce v rámci MOS RVKP je velice prospěšnou, clává možnosti seznámit se s rozvojem diagnostikv v jednotlivých členských "tatech, umožňuje řešit některé diagnostické -ircblémy, zejména při dvoustranných jednáních. Ze spolupráce ve stálé pracovní skuoině MC3 vzešly i dvě velice prosoěšné směrnice, které jsou v CHZ ČSS? ~lně w u ž í vánv. Jedné se o směrnici MOS 01.2/82 "rotační stroje - přípustné hodnoty vibrací, zhodnocení vibrací" a o "Směrnici ?ro technologii vyvažování tuhých rotorů v rámci MOS - RVHP".
i XV
•'
- 105 -
BUICV.ÍNÍ C3CRCVÝCH PRACOVIŠŤ TECHNICKÉ IIAGNCSTIKY VF VHJ ČZG? Ir.^. Jiří Ľeärle Poruš - Rudv říjen, n.o. Otrokovice Technická diagnortike je jedním, z prvků svftéíru úriržby základních prostředků. '.' současné době je údržbo řízené na základě dlouholetých zku"enr.-tí 3 zralostí technického stavu 8 poruchovosti zéklsdr.ích •.-•rcctř0šků /Z?/. Dosuc nc-jžívané nietodv údržby a zjišťováni technicfcéhc stavu Z? .IECJ 2rsčni nércčné na odstavení strcje z převozu a r.íjvíc vvžacj.i:' značný podíl práce ore jemcKtáž a ooětr.ca frcr.táž. V systému založeném na podrobné znalorti technického -tavu stroje, rísta a príčinv ocrjchv j= ?trcj cčstaven z preveza ož to jehc technics-/ stav objektivně vyžaduje. Tutc činncít v tak zvané preventivní údržbe vykonávají provozní inspektoři útvarů oéče o základní prostředky, jejichž cílem ji; dosažení •naxiT.ální trovczuschcono^ti a soclerilivcsťi stroje a výrobního zařízeni. Tstc činnest je zajišťována provásěr.í- inspekčních prohlídek - inspekčních zásahů a - zákonných revizí. Na jejich úrovni e přesnosti lz= technický stav Z? zlenSit, ale i zheržit. Dnes pro inspekční činnost j» inspektor vybaven jen nejzákladnějším náradia a vlastními snysly, zKurencsťni, což je na souíasnou techniku a požadovanou prevozu-chopnost málo. K prohloubení a zkvalitnění ins- = <":ní a revizní iinnosti je ve wspěl*?ch zelích a průmyslu -cužívána tzv. "Bezčetcr.tážní diagnostika" za soužití dostatečně přesných a destupnver. přístrojů.
•- 106 -
JčeieT ie~hr,: ?<
JISÍTÍC:-' LSV prcvíasnoa na strojí::", a za-
ht>zae~rritážr.Í7: způsoběT j e : P. z.-rvslitmt
- .-srchj.irjbit
insp-Z'-r^ ~. """/".sní iinnc-.t,
- i:.si.vzcvai porjchy a s/r.otc^v .le.iich. vzniicu, - prcvR.;.ět fjn pt ; T S ! i zace funk c s •;rv!<:i i celvcn ícustsv. .. iveo n". p r s v i j ř l n e •;et
bosó-^TOntóžr1! di 3gno?tikv
unožňu.ie srcvrf-
úcr.'CJ ľ? DQjJe shutfe^riéi^o techrii oicého ptavu a při tem 7.0 d-
íť?tr.° sTiiíit DO'et ň á!';"."":":"/'c i", ocrucr;. V ř í p ni; TSÚ.''}
1961 b"13 peryd? vpásni Ůr\ ^ZGF předloženo a DC-
scíivál^r.a
"Kcnc?~cs TCZVC.IS údržbv aáScladní ch prostred—
•:J -d s t r c r í r e n s x é
v/rebv ve VHJ ČZG? dc r e t u 2CCC". Jedním
2 ::c"r.v:". úkolá t t t e kcric^o^p .i= r-řovédění technicko diagnorrí.'s záiclade předchozích opatření rozhodlo vedení GŘ ČZGP v ří.jnu 19c; k z ř í z e n ; "Centrálního diag:cstického "střediska v n.D. Pudv ř í i ° n ,
kt^řé bu.~p p l n i t t v t o záícladní
- . p r a v i a e l n é xěření r.csnvcn
funkce:
technického stavu středil pomocí p ř e -
pří;trojí;,
- pravidelné aěření
Epotrebv energií
/elektro,
tsolc,
vzduch/, - vyhednecování technicl-céhc st^vu a snotřebv měřených s t r o j ů a z a ř í z e n í /výrobní rezvedy,
technologické
DalSí fjnkcí - přísrRvs
střediska
stroje,
energetické
stavby/. je:
kádrů diaírncrt ikv ,
- vř^ěr 'T^rícícr. ~.í~-\. a T.etca ore orovezní i
energií
centrální
- rx^vříovftr.í
3irlf-nostil
skuiinu, stabilní
o i a m o s t : . fC-ire /orí ? t r c j e / '1T0
^rrvczn: di'-apnertiku.
107 V rámci VHJ zabezpečuje a doporučuje: - sledování a uplatňování ověřených Tetod technické diagnostiky do oraxe v podnicích VHJ - vedení tech. dcícuaentaee pro ai^gnesti-cu a doporučuje vedení pro podniky - opatření a modernizaci nebo rekonstrukci 2? ze závěrů měření ke zlepšení tech. stavu - zpracování plánu činnosti centrálně diag. střediska 3 rcdniků VHJ Oborové diagnos, středisko zapadá do celkové koncepce technické diagnostiky VHJ tak,vlastní technická diagnostika je členěna na diagnostiku: - provozní, prováaěnou inspekční údržbou výrobních podniků a doplňující měření strojů mezi zásahy oborových středisek - oborová diagnostická střediska . centrálni diag. středisko - 01 pro měření strc.jů a zařízení včetr.é onalÝzy olejů . centrální diag. středisko - 02 pro měření energetických zařízení . centrální diag. středisko -.03 pro diagnostiku technolog, procesů K bilanci potřeb měření CĽS-O1 ae vychází z předpokladu, že buds diagnostikovat 14 výrobních podniků. Celková potřeba měřících míst ve VHJ pro snímání charakteristik je 3400 míst a to stejné množství pro vyhodnocení. Celkové potřeba míst ve VHJ pre odebrání olejového vzorku je 1040 v to stejné množství je i pro vyhodnocení. Centrálně diagnostické středisko zabezpečuje: a/ diagnostiku rotačních a pístových strojů b/ tribctechnicsou diagnostiku
108 -
diagnostika rotačních a pístových strc.ja zahrnuje: - výrobní stroje a zařízení - Kompresory - ocháněcí stroje - prevodcvKy - řídící systémy strojů ve forms: a sladování stavu a signalizace blížící se norucňy b kontrola ustavení c vvvažování d šeření energetických veličin e analýza hydrodynamických svstésĎ / vstřikovací a vytlačovací stroje a pod./ Tribctechnická diagnostika zahrnuj 0 : - totéž ,1a.-: oiagnO3tika rotačních a pístových ?tro,ift ve fcrmě: a sledcvár;í provczr.í životnosti masiv a určování optimální dcby výměn b sledování opotřebení strojních částí, hlavně u 'služných ložisek, pístnic, aood. c sledování činnosti mazacích systémů Liagncstika relačních a pístových strojů zabezpečuje provádění diagnost;kv technického stavu strojů a zařízení analýzou: - chvěni a hluku, jejich frekvenční charakteristiky - vyvážení rotačních částí stroju - hodnocení tech. stavu a mazání valivých ložisek - stqvu kluzných ložisek a stavu mazání těchto ložisek - stavu hydraulických nebo pneumatických prvků a jejich rozvodfi - elektrických parametra stroja při plném využití k získání Údajů o ztrátách a příčinách ztrát energií - opotřebení a korr.ze ostatních vybraných zařízení hlavní technologie výroby
- 109 Tribotechnická diagnostika má zabe2pečit u vybraných strojů s zařízení ootiraslní dobu výmeny maziv v průběhu stroje a to podle skutečného stavu maziva. To lze zabezpečit jen pravidelným a kvalitním rozborem olejů a jejich hodnocení. •Provádění zkoušky k hodnocení aaziv: - stanovení viskozity - stanovení bodu vzplanuti - číslo kyselosti - stanovení vody - Couradsonův karbonizažní zbytek - stanovení látek nerozpustných v hexanu - kapková zkouška - stanovení velikosti oděru - ferografie Technologie provozu centrálně diagnostického střediska /CDS/ je členěna do dvou základních fází činnosti. První fáze - je charakterizována sběrem vzorků jak činnosti stroje, tak oleja. Výjezdní skupina CDS siímá vzorky ze strojCt a zařízení po podnicích VHJ. Tyto vzorky řádně popíše podle místa odběru a převeze do stabilního pracoviště zřízeného v n.p. Rudý říjen Otrokovice. X tomu je tato skupina vybavena dopravní technikou AVIA FUEGON a přenosnými, přesnými přístroji a zařízeními pro odběr a uložení vzorků. Po oředání vzorků stabilnímu pracovišti CDS tato skulina znovu podle plánu činnosti vyjíždí pro další snímání a odběr vzorku z jiného podniku VHJ. Druhá fáze - je charakterizována vyhodnocováním vzorku a celého strrje - zařízení. Vyhodnoceni vzorlcu se provádí na dvou pracovištích podle jejich druhu. Pracoviště "A" - diagnostika rotnčních a pístových strojů vyhodnocuje vzorky chvění atrojd
- 110 -
Pracoviště "S" - diagnostika tribcteehniícy vyhodnocuje vzorky olejů Na závěr oo vyhodnoceni všech vzorka z jednoho vybraného strc.je se provede celkové zhodnocení technického stavu stroje 3 návrhv na opatřeni 1c 2e;aezeni poruchovosti a zvýšení spolehlivosti.
- Ill Ř3Š2NÍ SLADOVANÍ KOROZNÍ SITUACS MIKROPOČÍTAČEM Ing. Cegss, Ing. Kolárik, Ing. Majorova, lag. Modlitba, Ing. Podhradský JZD Gottwaldov - Kudlov Vedle znehodnocování výrobních zařízení opotřebováním, únavou a překročením pevnosti materiálu, je koroze v agresivních prostředích hlavní příčinou jejich poruch. Vzhledem ne zavádění produkce velkokapacitních jednotek s kontinuální výrobou, je nutné sledovat kontinuálne stav eroze výrobního zařízení. V rámci zvýěení efektivnosti rozhodovaní při péči o základní prostředky je nutno zavádět do linek diagnostiku s maximálním vyloučením vlivu lidského činitele. Metodice a vyhodnocování je věnováno více prací, ale vSechny úvahy vycházejí z nutnosti získat konkrétní a okamžité údeje o korozním stavu vedle dalších provozních údajti. Označíme-li za první generaci v měření a sledováni koroze :oužití různých prototypů laboratorních přístrojů, za druhou můžeme označit použiti jednoúčelových pro tento účel speciálně vyvíjených a vyráběných přístrojů a zařízeni. Jejich hla.vní nevýhodou je velmi omezená možnost operativní změny měřicích r.ostupů a velká spotřeba materiálu včetně vysoké spotřeby duševní e řemeslné práce. Po laboratorním výzkumu ověřeném v provozu / I / byla vypracována orovozně 8 přístrojově realizovatelná metoda / 2 / . Ve snaze maximálně automatizovat celé měření včetně zajištěni registrace výsledků byla v prototypu realizováva jedna měřicí jednotka / 3 / . Poněvadž ani při vysokém stupni zavedení mikroelektroniky vzhledem na zpracování údajů v analogově formě logicky pracující jednotkou, neize dosáhnout vysokou operativnost při změně režimu měření, byl tento směr zamítnut. Na základě vlastních výsledků byl navrhnut způsob komunikace korozního čidla s logicky pracující jednotkou /3/. Po ověřeni ovládaní logických funkcí mikropočítačem /4/ byla nevrže-
~ 112 ri» konicr=. irsí je-dnoiku T.ezisiyku co-^ítsče s orosí ;-sč.Í!r. oři w u ř i tí overeného způsobu TLerer.í ..-'!/. •J«?r'n.C'tka v konkrétní formě táže jsouce řízena "•očítačen, ^prseovávst. se-,ostatne údaje z o-1 i sond, DričemS v zspanerií r-rc sultipiexoi" bv rr.ohls avirsco^ňvBt asi 160 měřících sníst. ."eloOs je roí^racovíns do r-tádis měření a vyhodnocování Vo^. •rétnf korozní situece. v .icdststs je k dispozici měřící přiftroj, řízený počl '.ftien:. To je možno nazvat '.Teti gererseí vývoje . Vedle provozních ude jů, jako ,je not e i prc-?07.ních hodin, teplulti, údaje o d É v t: o váný c U rsnoŽEiví uli, napětí 8 pod., by byl ,-ro vyorané uzly D O E O C Í zabudoveaych sond zpracováván údaj o korozním stavu, urípsďně až přímo konkrétní udeje o .korozních úbytcích v reálném čsse. V budoucnu by bylo možno údaje o sorózních úbytcích pro konkrétní zákl&dni prostředek zpracovávat tak, Se dosáhne-li či již celkove dovolené hodnoty sneoo dovolené s::;luvené rychlosti, suto-TiBticky o toai uvědozní správce. Ten buä v dostatečném předstihu si připravuje opravu nebo náhradní případně při velké rycht/ losti koroze pomocí změny technologie snaží se dosáhnout jejího snížení. Výhodou celého řešení pomocí počítače je, že je možno v průběhu exploatace již instalovaného zařízení operativně měnit celý program s tím též způsob vyhodnocování zířkaných údajů. Usní nutno přitom v podstatě měnit již instalované zařízení, co2 bývá hlavním divoäem pro zachování stávajících metod. V současné době ee zpracovává konkrétní provedení měřících sond včetně řešení přenosu údejíi ne měřící ústřednu. Výhody jednočipového řešení sond s přenosem údajů oroudovon smyčkou je sice realizačně nenáročná, ele provozně ne úplně soolehlivá. íroto bade nutné celou problematiku vedle již teoretického e částečně laboratorního zpracování crovozně ověřit hlavně v tvrdých ood-nínkáeh agresivního prostředí. Vedle časově náročné realizace uoámíainé taky dostupnou součástkovou z-ák3ednou je to též vlastní dlouhodobé provozní ověřování, hlavně spolehlivosti, ktoré s konečnou platností určí konkrétní směr realizace. Výhodou zůstává skutečnost, že
- 113 v případe existence spolehlivých tras přenosu údajů bude tnožno operativně programováním přizpůsobovat měřeni novým podmínkám a metodám vyhodnocování. V současné době se připravuje realizace měřící ústředny, která by v reálném čase měřila, vyhodnocovala a zpracovávala /proměřovala, zjišťovala dovolené nin. a max. hodnoty a vyvolávala případné alarmy/ různé provozně technologické údaje a byla v reálném čase formací "velkého" počítače, pracujícího napr. "jako řídící jednotka, dále využívána. V současné době byl vyvinut prototyp měřící ústředny, která splňuje požadavky na flexibilitu a možnost nasazení ve většině požadovaných aplikací. - systém umožňuje měření technologických parametrů ve všech oblastech výroby - ze stavebnicových funkčních jednotek lze sestavit libovolnou konfiguraci měřícího systému - jako řídící jednotku celého, systéau můžeme použit libovolný mikropočítač - řídící jednotka zabezpečuje archivaci naměřených dat, jejich vyhodnocení a vazbu na vyšší výpočetní systémy - celý systém s decentralizovanou inteligencí je otevřeny a : umožňuje další postupné rozšiřování • - spojení jednotek systému je mořno realizovat sériovou smyčkou nebo přes modem radiostanici . - každá funkční jednotka je schopna plňe autonomního provozu, tzn. měření a vizualizace naměřených hodnot Měřicí jednotka pro decentralizovaný sběr analogových dat přináší vysoký komfort obsluhy a pružnost při začlenění do vyššího systému. Využití elektrického proudu jako měronosné veličiny náo zabezpečí stoprocentní Z8měnnost snímačů libovolných fyzikálních veličin, nezávislost na délce přívodních vodičů, vysokou odolnost proti rušení, minimalizaci nákladů na kebeléž, jednoduchost instalace, univerzálnost hardware měřící jednotky a její snadnou nastavitelnost. >
-
114 -
"••nocí sériovf: ;:o:.vúr-ii£.sčn:f ;"it
r
smyčky l z e s é r í c í
jeár.otkv
e o-
libovolným ř í d i c í m •nikr-ľ-.íOčí tsS
jíožadov-ný aulerny-ICKV
šeřící
o rj^^lr.^ní
p.yctén.
"."•eríc: js-Jnoi-ka je vy DB ve ni', a o : T H Í oráčem, k l á v e s n i c í pro orogra-.ovúní
-.eranetrů e j t o n c a n í r i c provozu & skust.iclí^m výs*:j-
peir.. Slekt:':T.Í!CB
j°dnotky
je sestavena
se snadno vyminit-r irv'Ch
záruvnych n;odiilú. L i t e r a t u r e / ! / ' Podhradský. Í.Í.:
Kieáenie hodnotenia koróznej
situácie
chladiacich oiruhov, c-ssopis Energetika 9/B3 /Z/ řo-jhradslc.ý, -V..: Kontinuální sledování
korozní situsce
za-
ř í z e n í , česopis Koroze e ochrana materiálu č. 27/1983/3 /3/
ro-.ihrfidský,
/\/
Ter'eň, L.:
fi:
Vyhodnocovanie koróznych úbytkov mikropočí-
tač ox, časorvip ChsEický priuaysl,
i.
7/86
Systén ore sledovanie korózneho stavu potrubia
v agresívnom prostredí, diplomová práca SVŠT EF Bratislava
?c::2iľis viľ.ľCHEKCP.ľí-'j i-:<~ S L E D O V A N Í
STAVJ
Pri vizuálnom hodnotení stavu -cvrchov zariadení sa sleduje posúdenie stavu hodnctiteľotn. Jedno oa o subjekt, .'vnu metódu silne ovplyvnenú stavom a vlastnosťami hoanctiteľa. Naviac niektoré zistené údaje je ťažko technicky popi satí tak, aby äalŠJ'Ú: osobám poskytli tie isté informácie / v takej istej hodnote / ako hodnotiteľovi. Určité zlepšenie dosiahneme pri fotodokumentácii, ktcrií je nutné laboratórne spracovať, písomne doplniť do vhodnej správy, čo predstavuje vysokú náročnosť na fond prscovnej doby. Rapídne zlepšenie dosiahneme pri úplnom odstránení stratových adrainistrativnych časov zápisom stavu povrchov pomocou kamery a videomagnetofonu na záznam. Pri doplnení optického záznamu okamžitou reakciou popisom odstráni sa úplne celá administrácia. Záznam je možné ľubovoľný počet krát sprístupniť potrebnému počtu äalšíeh technických pracovníkov, ktorých prítomnosť v čase revízie bclo technicky nemožné zaistiť. Ďalej pri dodatočnej Drehliadke je možné vytvoriť ničím nerušené prostredie pre dodatočné sústredené sledovanie záznamu. Naviac dnešné bežné komerčné videorekordéry umožňujú sledovaný záznam spomaliť, zastaviť, niekoľkokrát opakovať Co aj dodatočne poskytuje, dokonalé informácie. Pri zvládnutí farebného záznamu máme k dispozícii dokonalú informáciu o stave povrchu a manipuláciou s osvetlením, a zábermi až z niekoľkých uhlov získame vyčerpávajúci dokument o stave. Ďalej k bežným technickým vybaveniam videorekordérov patrí možnosť doptnenia zvukového záznamu, prípadne nahranie konkrétneho hodnotenia na druhú stopu zvukového záznamu.
•"•"•ř-řié ~.i-,:::^r'ý o o r a :
"í.j d o : 3 3 i ; •-•= v rs. ~-t.\ . ^ ;,z. v v i r i r . c ľ :
i-piaiif
L';BÍ :\'..\'Í" • " ľ í ; 9 c n c :'0r&vrí4 >/Bť ":v M r 7 fa :::v;v ^óľnair:/ Pre nenu tvoříte účeievvch I<-5* v T O K U
VVSCÍJ P
J3riij»rí, k ..:r-i- v-; be. n^ V Y Ú Í JV.-S.IĽ . .5
"•« táic :na'r: •;chrr> ^ožr.c": v-:-';'rr: drqr.a, preto
s"
viac U?.ÍVÍ,TJ: íiežr.é k r Tier í n é zori^de : s . /nv°a-?ní3 CC1- x echr.ľr.y •::c ť.?iT.ie? je T.ořn' sazriňTen^vať fnrebn? e; o:1! ve ľ::.:
ilvch ?v = -
T. slr.vch oo:iT;ienkaor!. :.'alá váha vlastného záznamové h c z-:ri3cisnis a r.am°ry, napájania 3 asusulétora unožnu.iú prácu a,j v exteriérr. V neosv6t.Icr.','rc.h T.ies tno.Tti nch s v uzavretých z-?ri anpr:iach ,is nutné prídavné osvetlenie. To obmedľ.uje použitie v SNV I a II a v uzavretých náacbéoh olc totc osvetlenie nie je nízkonapäťové a celé riešenie v nevýbušnom prevedení. Po doplnení vhodnými endos-coparai .ie Tožr.é spoľahlivo hcdnctiť aj vnútorné povrchy, do ktorvch nemôže sa in-äk hodnotitel' dostať. Je len nutné vedľa komentára stavu povrchu vypracovať si scenár cre realizáciu záznamu aby pri opätovnom zázname bol sled 9 sp6?oh záznamu or viceokamier k mikroskopom s následným premietaním získaného obrazu na veľké obrazovky patrí už k bežným vybaver.iax. Tento systém se vo veľkej miere využíva aj pri vnútorne.j kontrole trubiek, odliatkov a získané zaujímavé povrchy sa zaznaTT.enéva.iú.
V prvom rade je nutné zdôrazniť, že pre transport na miesto ooužitia je nutné nárezom odolné balenie. Výhodný je oevný kufrík s určitým makkvsi vyloŕ.er.ín pre kaiisru a záznaniové zarÍ9"er.ie. Tieto včítane ulomeného orí^li;ženstva /aedzikrúžky, clony, náhradný akumulátor a kazety a pod/ majú by"' uzamkýnateľné. Tiež nre transport príslušenstva /okrem stetívu/ je nutné pevné a uzaT.kÝnateľné balenie. Patria S5ir andoskopy /rôzneho priemeru a dlžkv, aalej rovné a flexibilné/, osvetlenia, dvíhaeie zariadenie a pod. Vzhľadom na výrobu pléSťa záznamového
— li" ~ •i:5ria:.er.i a z plas*, u ;e nutné aby T.SI pevríú, na.iJepáiR xcženú•/;.••?! i* 5 P rvi -rsšňu. ~ri cúvaní s chôdzi vedľa vyěni tvajúcicn í s«? i- .ie Tcžr.e clssti'.-ŕu rsir.otu ľahko zn'xtit. V checi c-iých prevádzkach je nebezpečie zničenia zariadenia prostredím. Veľsi zle odoiávaHd aj pcvrc.-icve upravené kontakty v prostredí oxidačné pôsobiacich v'psrov a medene v orostredí čpavku. "vUkrcfony, ktoré patria k bežnému vybaveniu sú prevažne v=ľmi citlivé a pri hlučnom prostredí zanikne hovorený konisntér. Je vhodné použiť smerový sikrofcn. Pre použitie enaoskopcv .je nutné podľa ich riešenia si vypracovať metodiku ocužitia. Musí byť doriešené ich vedenie v zariadení, abv sa sily od ich váhy a manipulácie s niai nemuseli realizovať ooniccou kamery. Pre postup snímania j", nutné si vypracovať vhodný scenár a postup popisovať. Tento postup sa nahrá na kazetový magnetofón a podľa neho sa realizuje snímanie a tiež všetky äaišie snímania a tak dosiahneme prakticky zhodný záznam. Nevýhodou Je, že z jednej strany máme kazetový magnetofón a z druhej na nás visí videorekordér. U osvetlenia väčších celkov musíme pomocou pomocníkov zaisťovať prisvecovanie. Menšie celky prisvietime výbojkou oripevnenou k držadlu kamery. Stabilnejšie sú zábery zo statívu alebo z upnutého držadla. Snímanie z držadla je zase operatívnejšie. U kamier, kde objektív s premenným ohniskem automaticky pri zmene ohniska / vzdialenosti / nezaoatruje sú problémy s dooatrovaním. Malé monitorky nemajú takú ostrosť, aby bolo racžné operatívne upravovať zaostrenie. Dochádza po "nájazde" na objekt k neostrým záberons. Znížiť sa <3á tento nedostatok len oraxou»
•It
švu nli=í:^k,
rcrcvsr.''
i; . : o c ,
ť UK r v «i t. o.'n v c.c'rLl'í:;.
rľ'tr
r: Ó v r •:!••• ' v a
7
r. P
B!-' Z ; - . ' ? "
' I e r . t o j » mo«.r.é
2 i s.-;řír.L= : ^ ° r t i v u c r t i
vvuíivanisi
-
^oľr.^
r . " « : C Í Í : .'á'.
; r v ^ ; >. ?.:,••' s r<=-. :
trn"s
ort..', vat* rjB J ..'^ov
^ Dreh ľad .
•s n u í ;-.••• ' vv-uč
vLa--?cr%frorccrov sa zvyšu.ie ürove;; son*rolp.°o
iir.r.c-ti,
zaisťuje
riaái^cer!
oréce.
?a grohivuvsnie
stavu B zvyšu::e se úrovsn
-
J Ľ C . 'ríi. '.'aritu,-
11
<J
-
i-' e n á í , CSn.
Vi t* ovics , v. •••, 2 JAS , Zaár r.sô Sázavou
Tekutinové mechanismy pronikly, íejaéna v posledním desetiletí do v'-~ch oolE«tí r.Sííeho iivota. Vísce, že řečené platí i -.'i-o oblast kultury, kde např. moderně ře?er.é divadlo, resp. jeho jeviítě pe bez tekutinových mechanismů dnes již neobejde. Není záměrem v ranci tohoto příspěvku uvádět jejich přednosti, cílen je informovat technickou vsřejncst o možnostech a zlcuäenostech z fyzikálních měřeních zmíněných mechanismů. v
."/vod) výzkum a prototypová měření tvoří poněkud specifickou problematiku ve srovnání s měřením provozním a diagnostickým. Provozní fyzikální měření tekutinových mechanismů lze definovat jako měření za provozu stroje nebo zařízení s cílem určit technický stav /stupeň opotřebení, účinnost, změnu časových konstant, a potí./ a to buá celého obvodu, nebo jeho části příp. jednotlivých prvků. Nominální životnost hydraulických prvků, jak uvádějí pľední světoví výrobci, je 20 tisíc provozních hodin, resp. 4.10° přestavení /kromě několika výjimek, týkajících se speciálních prvků nebe axiálních hydrogenerátorů s vysokým stupněm dynamického zatíženi, kde je limitujícím faktorem celkové životnosti životnost ložisek/. V praxi je ověřeno, ž> při některých aplikacích se nedosáhne uvedené nominální životnosti hydraulických prvků, avšak na straně druhé existují případy, kdy životnost je vyšší než uvedená hodnotB nominální. Základními provozními parametry tekutinových oechsnismů jsou tlak /p/ a průtok / Q A Nejdůležitější z vedlejších parametrů je potom provozní, resp. lokální teplota /t/. S tlakem £ koresponduje síla přímočarého hydromotoru /PHM neboli hydraulického válce/, nebo kroutící moment rotačního hydromotoru. 5 průtokem fi souvisí rychlost nebo otáčky /pohybové frekvence/ těchto hydromotoru. Teplota i má přímou souvislost se ztrátami výkonu, jenž je obecně dán součinem průtoku a tlakového poklesu A p ( což bude
í;
ú k o l tí Z
-rcvaoi
,i s
t u ' . ;
.•cr'jChľ.
;•,'•-";:; í l .
Ľuľ: Kl&cic-ro-; rneiodou - .
'"i"-
e
i .__ i .
: i í.
p ; ť •• ' • n.y .•
riorrif,- •. :-.-;i-:, n e s t
p.-.sio? .'
vých sniir.&c-i E -.ť.Ľí Ä tricí'y:;, p r i p . i t
7-n. r-rr>-
•v.en? ivost v čase, víniK
sr.. ,;.:ji-:i: úasoví trvóní. snis tla::c ; al .:oO*i ": a o^o, f»a 7Íkl3íe 14f-o ínalýsy lze volit odooví-
č--.;íci vínodriý syr-tén;, :'."o nejjeánodušší prípady a orientsčn
siřeni postačí aerení mar,c~=treLD. který ss pres nrívouní hadi ku s prípojku se zpét:;:""; ve"tiliiii pripojuje k aeienému i^istu. Tato prí.iojka E krytkou proti jm.ikání nečistot 9 poškozeni připojovacího závitu cřevlečnd petice hadičky zistává trvale namontovaná ne mě: enéa místě. V tuse.r.sku ar.i v rámci RVHP nejsou zatím takové komole ty vyráběny speciálním výrobcem. .Realizace tr/vá svépomocí nebo dovozem. Nejznén;sjäím producentem, od kterého je u nés pouiíváno značné množství těchto kompletů, je firma Hydrotechnik. Mini-Mess-System je kompletní Hyôro-Messkoffer K ^4 se dvěma manometry o rozsazích O až 2,5 KPa a O až 4 0 f.lPa. Je patrné, že popsaný systém umožňuje pouze měření "ststicicých tlaků" - bez rychlých změn, avšak v praxi je často dostatečný a poměrně levným zařízením lze rychle určit technický stav zařízení a nebo zjistit příčinu poruchy. U nově vyráběných strojů a zařízení by konstruktér neměl opomenout do důležitých uzlů hydraulického obvodu umístit výše popsané přípojky. Zkušenost z praxe ukazuje, že se uživateli vyplatí, aby byly tyto přípojky dodatečně zabudovány i u zařízeni stsr-ího, pokud to jeho konstrukční uspořádáni umožňuje - problémy s dodatečným zabudováním bývají u rozměrných hydraulických blcků. Druhé provedení měřícího systému Hydrotechnik pro měření tlaku sestává ze snímače tlaku, který se připojuje k měřenému místu, propojovacího kabelu a digitálního vyhodnocovacího přístroje, jedné se buä o systém Pocket-Control, nebo Pocket-Multi-Con-
•.rol. liruný jmenovaný systém umožní měření dalších hydraulických -a,-a:setrú a bude podrobněji uveden v dal.51 části. Takové provedení měřícího systému umožňuje nejen měřeni oketsižitr hodnoty tisku /setrvačnost nanometre je vyloučena, ^le ii-ni*ú~ícísi fakiorem je lidský .faktor - schopnost odečteni hodnoty/ neoo lze předvolit, eby systém zaznamenal asximálni hodnotu "dynamického tlaku". •íospektibilní snímača Pocket-Control-Systemu mají rozsshy 0 až r ;,3 M?e a O až 63 iflPa připojení je pře? adaotér mcíné přímo na výše uvedenou b popisovanou spojku. Analogově snímaná veličina je vyhodnocena číslicově pomocí dipřevodníku. t:i tálně-snelogového Popsaný systém je výhodný i z hlediska provozního vzhledem 'Í malým rozměrúsi a hmotnosti měřící aparatury. Systém Pocket-Multicontrol umožňuje při tlakových měřeních měřit i podtlaky při použití snímače podtlaků, který maže současně registrovať tlaky do 0,63 MPa. ,-Jokua jsou naměřeny, při stejném pracovním režimu a provozních podmínkách, tlaky vyšší resp. nižší, ja to signál, že nejsou některé hydraulické prvky zcela v pořádku, resp. dochází k nadměrným prosakům a pod. Technik - hydraulikář musí dle hydraulického schématu odvodit logické varianty možných příčin. Znamená to tedy dále, že je třeba znát u nového a správně pracujícího zařízení /v ustáleném stavu - tzn. po teplotním zestabilizovaní/ tlaky v jednotlivých uzlech hydraulického obvodu. Zjištění a »Bevidov4ní těchto hodnot by mělo být samozřejmostí pro provozního techniks, který je zodpovědný za provoz zařízení. Sečené olatí nejen pro parametr tisku, ale rovněž pro průtoky a současně i pro teploty. Měření průtoku je možné mnohými metodami. Pro provozní případy dává dostatečnou přesnost měření ooužití měřící trubice, pracující ne principu axiální turbínky. Již uváděná firma ífcrdroteehnik vyrábí tyto měřící trubice pro různé rozsahy průtoků a rovněž i přesnosti. Vyhodnoceni parametru průtoku Q je možné opit pomocí Pocket-
O L — I c. v.:;, i' t r :. o i í e u " . T J V C Č J
1
/';: o'.:~ u L". _ , í--:.-:!'.! ". •>";•:;.- , •/\-M. ~;<:-i
.e b y v r ."í t y i ; L ;'.:'._'• r £ '..rvjií Zribujť-^iny
'•••.TÍ
;lt.í-e,_,
t rjr.p.
:-'j.;lil=r. t l b k i
'-:•'•' o^ o-x-iľ, n'-_, j r e t i
ro.-'.yt.'u
Ar = K., x ^ : '
Ifeti
Ap,
:•; -• „: j i c r. iriťo.'.úiece ,'ie
vri;. n• • • • • • • ~ ^ Ľ-
rovnice
r.yiraalic-
•1 / .
/i/
i:n« ex. on-jr.t n náleží do iruarvalj 1 a r. _ lile Jruhu prouděni. ;-ovr,ice /1/ platí obecne, tzn. rovněž pro průto.K. při nežéčoucín 3~inu průtoku v závislosti ns zátěži uvádí svodová prcnustriost
C/znitíse-li iq,-, proud hydrogeneratr.ru pri tloícu £ e Q,„. oroud, jer.? je k dÍ5 ozici pro hy.'ro-notor, pričenž je oroseky zahrneme dc ztrát i,, lze psát rovnici /Z/
i
)
novnice /:•_/ říírs, že v extrír^ni situaci, kdy ^.JG = / - — ^ - ) i je «.,. = jí. lo v praxi při velkém opotřebení nastává s bývá riepřecni :-.or.statovário, že "černaalo nedává tlak". ?ř/čina spočívá ve velkých -.rosaeích buď u hydrogenerátoru, neÍJO :;,yuro:i:otoru, nebo o ostatních pr-vlců, připsáni u všech současriě. r'okiid buáeme zerízení irovozovat v i-ežirsu blízkém ic tomuto Ii3itnÍ3U případu, je patrné, re bvóe docházet k nadměrr.é--u vzniku tecia /při A p = IC ľ.'>'e jp nárůst teploty A t = , .... V C , vzteier.c na proťi«lt. ::j.oJ.e lví ^_ - "rosakem/. f ^ocleúr.c uvsiené skutei.-.osti nasvědčují to.^u, že r-artmetr *2::lots oude souviset texé s opotľ-ebenín prvki hj-uraulickíňo seehaaiaau. řToblísmatika filtrace a tepelné slabilizsce hydreulickér.o Techanissu by něls být správně vyřoíena knnstruktéren;
v. r-:o;es.ts:::^; e r.er.í neplní tchtc příspěvku. V návaznosti na Vyto otázky je třeba uvést, že a většiny hydraulických mechsnisais pri ustáleném pracovním režiKU vaýí svoje konstantní tecloty i povrchy všech hydraulických prvků, které jsou obecně očxiáné od teploty pracovního aédia v nádrži. Definice ustáleného pracovního režimu je poněkud probiemetická u mobilních stroju, zatímco u technologického zařízení je obecne snazší. Zjistí-li se povrchová teplota každého prvku při ustáleném pracovním režimu u nového a správně sestaveného zařízení, znamsná potosi ksádá odchylka teploty nežádoucí změny způsobené nspř. opotřebením, zablokováním funkce nečistotami s pod. Taková metoda vyhledávaní hydraulického prvku s vadnou funkcí je velmi snadná, rychlá a provozně realizovatelná. Zkuáenosti uj kazují, že už rozdíly v teplotě 2 až 4°C znamenají prvé známky opotřebení /teplota vzroste/. Je evidentní, že je třeba měření provádět za stejných podmínek, tzn. je třebs brát v úvahu i teplotu okolí pracovního prostředí. Vyplatí se Bktivní přístup uživatele - proměřeni povrchových teplot prvků při různých podmínkách a přehledné zaznamenání hodnot tak, aby bylo možné porovnání hodnot odpovídajících řádné funkci zařízení a hodnot při poruše. V návaznosti na zdůraznění významu měření je třeba učinit ještě zmínku o technických prostředcích pro měření teploty. Obecně se jedná o kontaktní teploměry. Iy jsou realizovány bud na principu využití tepelné roztažnosti látek a nebo na principu elektrického měření neelektrických veličin. Systéngr využívající druhého principu mají vesměs menší Časovou konstantu a jsou proto výhodnější. Všeobecně lze konstatovat, že diagnostika v oblasti tekutinových mechanismů má nejen značný význam pro zabezpečení lepší funkce řtrojního zařízení, ale současně umožní konstruktérům a vývojovým pracovníkům získat nové poznatky o hydraulických systémech.
VYHCLNCCOVAME i X b S D " VO VIBRAČNEJ LIAG.vl.3TUi. ROTAČNÝCH STRľJCV Ing. Ján Bahna, CSc. In£. Gabriel Cicia Výskumný ústav jadrových elektrární Jsslcvské Bohunice Ú v_o_ó V nsjrozšírsnejšoni druhu technickej diagnostiky relačných strojov, vo vibračnej resc. vibroakusticke.j diagnostike, sa okrerr Štandardných postupov využívajú viaceré doplnkové metódy pre zíssanie podrobnejších experimentálnych údajov o vlastnostiach a prejavoch diagnostikovaného objektu. Jednou 2 nich ,ie sledovanie z^ien charakteru kmitania rotačného zariadenia pri jeho dobehu. V£zna!E_sleáo vani a_mec2anického_k!iitania_roriačn7 c h_ strojov
»íotívom merania nechánicicého kmitania rotačného stroja pri dobehu je snaha získať komplexnejšie podklady pre správnu interpretáciu diagnostických parametrov a charakteristík v stacionárnom režime prevádzky objektu. V zásade diagnostické merania počas dobehu rotačného stroja môžu poskytnúť nasledujúce informácie: - doplnkové iSdaje pre posúdenie stavu ložísk - odlíšenie zložiek frekvenčného spektra vyburdzovaných rotačným lohybcn od zložiek daných rezonanciami stroja alebo jeho častí - odlíšenie zložiek Kiiitanie od elektrouagneticKých síl v elektrcpchcne ai.roja
-
1 2 5 "•
L reSiU^ônér-c .iľatíissa .je vvhoncu, 5 e rezcnačné stavy .--.r-.ja s t. pcsfj^ne vybudzované soosia''u júcia sa pohybom rct&ír.vcn -astí a nie externýra Tecnaniclcým budičcn. Táto ssutoínosť vvstupu-'e čo moored: a najma a veľkých strojov, kde sd z prevédz'.cvvcb dôvoaov obmedzené možnosti exoeri^entu na diele. ÍCersnie 3_vy_hodnocovanie aobehov ňl3vnv'C!-; cirlculačn/ch
Hlavné cirkiulačné čerpadlá sú spolu s reaktorom a parogenerátormi najdôležitejšie komponenty primárneho okruhu JE. Jedná sa o veľké rotačné stroje s výkonným elektropohonem vyrábané v malých sériách s nutnosťou individuálneho diagnostického sledovania každého kusa. V rámci riešenia otázok prevádzkovej diagnostiky HCČ JE typu W E R / 1 - 4 / bol ako súčasť širšieho okruhu metodík vyhodnocovania vibroakustických diagnostických meraní / 5,6 / navrhnutý test dobehu odskúšaný pri spracovaní neštandardných •neraní na HCČ JE v Dukovanoch / 7 /. " - ' . Realizovaný výpočtový program pre sledovanie zmien frekvenčného spektra nestacionárneho signálu umožňuje voľbu pracovného frekvenčného rozsahu, počtu bodov odhadov spektier /512, 1C24 alebo 2C48/, počtu "hrubých" odhadov použitých na jeden vvhladený odhad spektra, časového adstuau & počtu vyhlaáených odhadov spektra. Pre prvotné vyhladenie "hrubého" odhadu získaného z jednej realizácie bolo použité časové okienko s minimálnym aomentoiE amplitúdy / 5, str. 8; 8, str. 2.9; 9 /. Prekrytím realizaci ', z ktorých sa počítajú "hrubé" odhady /obr. 1/, sa pri danom type okienka dosiahne lepšie využitie informácie obsiahnutej v signále a skrátenie úseku realizácie uplstňujúceho sa pre jeden vvhladený odhad. Pri vykresľovaní grafu má ooerátcr možnosť voľby lineárnej glebo logaritmickej stupnice osi Y. Každá z nich má svoje výhody a nevvhoa. Na obr. 2 a 3 je ilustratívny grafický
vvris z č a s t i
:r:ena
:J
cJ: v obec!-, v a r i a n t " - ^ .
Tr.f-rf. itívn-ccť v/íl^ájcov vvricdnote.iis ;ioc-.^r.-i zn-sín? závisí
o?> ve I'D" ľ 'íraT-í t r;:'. r ; r s : c var- L^ 8 w-crssl <;ri a.
K2'^č:;vv~: :;e "_er~ i r.sr." CT .'e trváni f» cjcbehj, .ie odstaver.is IÓC s.
č'; .'.-. "i^nr, v si i;q-
;-?dir.
Z n = .; -=a aa. J. c "v:-.ú ť : T : err^rné hcônctv r/or.lcsti
:'"reicver.3i:' zložiek
~"e»:t,ra vybuäzrvanvcľi
'••'zřiVado' na tc , že roíl-:.-= otsäcic s t r o j e
ooias acbeíva je
•?xpcn=r,ci -iriv r.eí lineám;/, só úse-:.y r e a i i z é r i í
r ch. T.cSr.c v "^ysl-; vhocnver. c r i t é r i í považovať signál v irver
s-:6r
signálu,
-4
/ is* • • cícrArvy,
Z"pi°n
rotačnýTii por.ybcr.. v it*.o-
za i
f
'ííze robenu k r a t š i e než r.s .ier.o i o n c i .
voľbe parametrov spracovania je- scroDrcsisná so zohľadnenís prctichoánír-h riožiačavkcv
na vysokú r c z l i s cvaciu =chopnosť
spektra ve •frercvencii,
které je nepriamo úmerná aobe T trvania
r<=alizéeic> pre vvoočet
"hrubehc" odhadu spektra, a na naxiniélne
vvhlaáeriie vvhlacenv ?resno.jíi? stroja *i
cdh^du, úmorné pečtu prienerovanvch odhadev ns jeden /v denox orípade KCČ ;;e tes-tc ooíet 2 až 4/. z i s t = r:ie hodnot frekvencií
izolovaných rezonancií
ŕ, e o r i nedostatočnej dcsiannuto.i r o z l i "-.ovace j scheones-
?->?ictra rrcžné vyhľaasr.ín
T.axisa vhodnej interpolačnej
triv-
£v priecer.Ľ oahaau -pestrá. Vnoancu vci'bou čascveno odstupu vyhladených s p e k t i e r ľiožr.é zachytiť v z r a s t ,
iculainéciu a pokles vybudenia rezonancie,
a.
je
cca 16 Kz vo
5. a c. priebe-.u spektra na obr. 2.
•Jrčer:ie oaranetrov .-iéhradnénc Toaelu rezonančného orvku
je
v?-:> zloíite.~'""i a úloha, i r e t c ž e treba zohľadniť pokles i n t e n z i t v bučiacich s í l
oočas áebehu.
Coísa..c-ii !r.9toá:.šcu vyhocr.cter.ia záznsTicv z aieraní debehov HCČ beli
iaentifikované
niektoré vlastné rezonancie čerpadla
v n:zkofr
.? 9ž 4C Hz. f.tŕzka možnosti posu-
ležľsk na základe iinírnostickvch seraní rtvorená.
Skúšsbná aoiisécio diagncstickénc testu s meraníni mechanického kmitania ns KCC poskvtla pozitivna v/sledkv. oráče na jeho zdokonalení a zaraóení do pravidelného praktického využívania budú DOkračo%reť, E e s u ni é la; Beitrag ist Bedeutung und Anwendbarkeit Mesrangen beim Auslsuf rotierender Maschinen in der vibroskustischen Diagnostik Kommentiert. Irr. •.veitsre.ti ist kurze Information uber Applikation genanntes Verfahrens bei nichtStandarten Teste an Hauptumwalzpunpen Kernkraftwerke W E R 440 gegeben. L_i_t_e_r a_t_u_r_a i. Bahna, J., Jaroš, I., Okša, G.: Stav riešenia problematiky diagnostiky HCČ JE s W E R 440. Návrh postupu pri vývoji metódy pre komplexnú diagnostiku hlavného cirkulačného čerpadla GCEM 317 Správa VÚJE č. 31/85 vypracovaná pre ŠKODA ZSS Bohunice, niáj 1985 Sahna, J., Jarcš, I.: Návrh technickej časti funkčného vzorku diagnostického subsystému pre 6 HCČ typu 317 Správa VÚJE č. 25/66 vypracovaná ?re ŠKODA ZE5 Jaslovské Bohunice, júl 1986 Bahna, J.: Analýza porúch a anomálii HCČ typu 317 Správa VÜJE č. 124/86 vypracovaná pre ŠKODA ZES Jaslovské Bohunice, november 1986 Bahna, J., Takáč, M., Jaroš, I., Okáa, G.: Katalóg poruch vybraných JEZ pre účely vibroBkustickej diagnostiky Časť B: Prevádzkové diagnostika hlavních cirkulačných Čerpadiel GCEN 310 a SCÉN 317
?.
Sorávr,
V'.K'r
Hsr.na,
J . ,
ô.
ť.9/ó'>,
C.käa,
J'islcvsiie
äonunic;,
3 *•;(.%::: b e r
Iví:
'1.:
Progra.TicV'- vvbavenj ? Cíp? nre vvroôi'.c-ľcvsnie ň iapr.ostick v c signálov Střeva VOJE <•;. ? V č ó ,* Jasiovnké Soňur.i =
Auto:H3tizac», i. 3, /?9/' , ľífcô, str. 143-l4b 7. Jerez, I., Clcša, 3., Banna, J.: KeStaná-jrdné č; agnostické merania na IDU III. Sor^vR VÚJE č. 145/66 vypracovaná pre ŠKCIA ZSS Jeclovsiíé Bohunice, november 1^86 8. Paooulis, A.: Signal Bnalvsis iíc-íjraw-Hili, New York, 1977 S. ?aooulis, A.: Minimum-bias windows for high-resolution spectral estimates IEEE Transactions en information Theory, vol. IT-19 He. 1, ,jan. 1973, str. 9-12
- 129 -
ANALYZOVANÝ SIGNAL
T ... dĺžka trvanie realizácie pre výpočet "hrubého" odhadu spektra T/2 . časový odstup "hrubých" odhadov PRIEBEH OKIENOK PRE JEDNOTLIVÉ REALIZÁCIE
PRIEBEHY REALIZÄClt UPRAVENÝCH OKIENKOM
Obr. 1.
Spôsob rozčlenenia časového priebehu signálu dobehu na realizácie pre výooíet "hrubých" odhadov frekvenčného spektra
.MCiflTOK V CnSí
'1)
0. 0008000
V>" '•
CHZ3
493 9998
~ 13i -
D08EH HCC 2 ... SN. 302/1 ... EDU 3 ... 13. 07. 13S6 ZRCIflTOK V CflSE 15. 30880 SEKUND ODSTUP SPEKTIER REFERENCNR UROVEN. 0 DB = 8. 1080008E-61 MS-2
Z 600800 SEKUND
v«^'^^
0. 0086000
CHZ1
499. 9998
- 132 -
1IAGX05TIKA SKLÁRSKYCH TAVIACICH AGREC-.ÍTOV Iv.e. Lubcniír Šc-ltis Ing. Pilaři Cibá/c vísku~r.ý 8 vývojový ústsv sklársky, Trer.čír; Intenzifikácie sklárrkych taviacich oroccsov, r o^^t r^ni sľ.i na zníž°ni? 9nergetiekveh strát taviacicr. -if-regštcv n é za r.á-ledok, že sa požaduje dôraznejšia kontrola T::N 9 posudzovanie slabvch miest výmuroviek. Sa-otné agregátv pozostávajü z viacerých základných íestí, akre sú taviaca a pracovná časť delené na bezén a hernú stavbu, miesto cdberu utavene.j skloviny, vykurovací a výmenníkový systém s odťahem. Náklady na žiaromateriály používané s jtavbe agregátov sú vysoké a devízové náročné a oreto starostlivosť o agregát, znalosť .ieŕio objektívneho stavu a následne .j°ho údržby a opravy treba zaradiť k základným podmienkam sklárskej výroby. Sledovanie stavu tav. agregátu počas celej jeho životnosti - Kampane, bolo a je predmetom snáh technických pracovníkov v sklárskych pcdniäccch a na výskumných pracoviskách. Napriek dosiahnutiu niekoľkých sľubných výsledkov z tejto oblasti sa doteraz praktizuje plánovanie dĺžky kampane na základe doterajších skúseností s nutnou dávkou opatrnosti, čo často vedie k oredčasnému výhasu z hľadiska skutočného stavu agregátu. To je dôsledok nedcstatočrEg znalosti skutočného stavu opotrebovania zariadenia. N^šiin zánerom bolo vypracovanie a overenie vhodnej metccv, re?-:. komplexu n---tcd aeraní z ktorých je možné -osúdenie skutočného stavu apregštu a určenie sťupňa cootrebovania. Jedná sa o kcTolox teoelno-technických neraní t ktoré sú funkciou energetického stavu agregátu a termovíznvch snímaní povrchových teplôt iiarcssteriélov, ktoré sú funkciou stupňa ich ctiotrebcvar.ia. Priebeh ZT.ier. týchto údajov sa periodicky
- 133 sleía.ie počas xenpgne 11 podľa potreby S B ňcolna vizuálnou Kcr.irolcii "o.Tcccu necného periskopu, Nákur. orístresového wcsvsr.ia petrebnéhe k uvedeným meroniGrE sn- uskutočňoval ni •'se Pec rokov. Pr
- 134 -
Ar.clyzs DJ vr;ov: 'ineľ:-"Zfitcr kyslíka SYBPf.V 5~C A /PLANE ford systems Ltd/ analyzátor CC 9 CC ?
/ An£li cko/ /VEB Jun~k.3lor Des^ar./ /ř.
b/ Ter^cvízne snímanie aoaratúra AGA 762 S'W "DIPS" /Agena Švédsko/ v £ t sridsrcnuTi woav^rií c/ Vizuálna kontrola pecnvch o^ris'-ccpov a tepelných oecnŕ oeriskcp
/Introvision Limited Ltd. Anglicko/
na -risTie snímanie .ctav taviaceho agregátu a miera opotrebovania vvmurovky je úmerné tepelnému režimu a prevádzkovaniu agregátu. Pozr.snie veličín charakterizujúcich tepelnú prácu sklárskych arrerétcv ,je možné len na základe ocdrcbr.ých tepelno-techr.ických rr.eraní. K ternu pričlenené tercovízne merania a vizuálna kontrole psenéhc priestoru poskvtujú pravdepodobne vSetky dostupne zí::kateľné informácie o agregáte. Tieto komplexné meraní s uskutočňujeme podľa harsenegranu prác v stanovených periódach prevádzkovania sgregátev. Rczcah jednotlivých meraní je určovaný typom, veľkosťou a stavom konkrétneho agregátu, äalej dĺžkou prevádzkovaní g, vybavenosťou článkov merania a regulácie a dalMmi Specifický*ni -srvkami. Zhodnct
.-re aalŕie využitie prístrojové:! tecnniky ,i
13 b pracovná časť prietok taviaca časť horáky klenba zakladanie vsádzky výmenník tepla odťahový systém
T2PELH0 - TBCH. MERASIB meranie
I
TBPLOTA, TLAKCVl POMBKT T pecnom priestore taviaca Čaef, pracovná časť, sklovina, prietok, výmenník, odťahový systén
TESKOTÍZSE snímanie | povrch, teplôt Bočné steny baiéna dno bezéna
Klenba
Elektródové kamnne
Horenie v TA
Oblasť prietoku
Rozloženie vsádzky v tav. časti
Steny tav. agregátu
analysa spalín v tav. <Sa»ti vstup do výmenníka odtahový systáa
PERISKOP vnútorná vizuálnaJkontrola Žiarové steny
analysa 1 Obrazu* Stavu výmurovky
spotreba Plyn, vzduch, el« energia, auroviny výpočet Tepelná bilancia VYHCDECľEHIE • PCStfDETIÄ tech. otavu PREDI2QJIB KAMPA/ HE TAV- AGRSGATII
- 137 KCNZ'iiiVAciA iiNEk-oiíTiCKÝCH ZAKlAiJiNÍ POČAS DLHODOBÝCH ODSTÁVOK ľ'rof. íng. Jaroslav
K o c i c h , CSe.
Vysoká škola technická. Hutníc& fakulta, Košice Hozvej jadrovej energetiky vedie ku obmedzovaniu výrooy v klasických elektrárnách B V elektrizačně^ sustsve sa uvažuje o ich využití ako strategickej výkonovej zálohy. V lejte súvislosti sa rieš:, problem dlhodobej konzervácie jednotlivých blokov ako účinného spôsobe ochrany proti korózii. Konzervačné metódy sa delia na: a/ konzervácia udržiavaním v teplej zálohe b/ vyuřitie kondici ováných alkalických roztokov c/ konzervácia separáciou kovových materiálov od korózneho jrostredia d/ inertizácis plynným dusíkom e/ sušenie energetických zariadení vzduchom f/ kombinované metódy U -v-j leným metódam je spoločná snaha vyradiť z činnosti existujúce korózne články cestcu zníženia obsahu C-,, vytvorením elchemickej bariéry slebo odstránením elektrolytu, pretože v prevádzke vzniklé vrstva magnetitu nezaručuje ochranu povrchu ocele počas odstávky. Rozbor metód konzervácie je uvedený v /!/. Technicky jednoduchou 8 ekonomicky nenáročnou se javí suchá konzervácia vzduchom, ktorej úspech spočíva v dokonalom vysušení zariadení e jeho udržiavaní v steve, ktorý nedovoľuje vznik korózie a ori súčasnom oddelení konzervovaného zariadenie od zdrojov vlhkosti. Realizácia konzervácie celých energetických
:
zariadení je však mimoriadne zložitá & vyžaduje kombináciu jednotlivých metód konzervácie s ohľadom na charakter zbriačenia a dobu jeho odstránenie z prevádzky. Rozbor metodiky suchej konzervácie je uvedený v / 2 / . Predložený príapevok sa obmedzuje na niektoré dielčie problémy dezektivácie koróznych článkov v podmienkach suchej konzervácie vzduchom s ohľadom na článok Fe - Cu, ktorého existencia jt Cestá u výparníkov. Model daného korózneho článku, n» ktorom
• I
t-
- 138 se simulujú podmienky jeho aktivácie a dezaktivácie. sa doporučuje pre diagnostiku stability suchej konzervácie energetických zariadení. Obecne je možné konštatovať, že podciienky suchej konzervácie sú blízke oodmienkBm atmosferickej korózie; špecifický je v§Bk charakter chráneného povrchu a mikroklíma v konzervojeno<- priestore. Ako vyplýva z podmienok kyslíkovej depolarizácie, bude jej rýchlosť závislá na intenzite preniku vzdušného O 2 fcu katódam a na jeho podieli na tvorbe pasívnej vrstvy. Následkom toho, ako vyplýva z obr. 1, se dosahuje najvySšia korózna rýchlosť pri hrúbkach vlhkosti ca 1 jta, menšie hrúbky /oblesť II. a 1./ vedú ku pasivite, u väčších hrúbok /oblasť III./ sa spomaľuje depolarizácia. V rozmedzí kritických hrúbok kondenzátu sú rýchlosti korózie ocele vyššie ako v podmienkach úplného ponoru /oblasť IV./ v rovnakom prostredí. ťre stanovenie základných podmienok suchej konzervácie povrchov ocele sa vychádza z diagramu Vernona, ktorý je schématicky uvedený ns obr. 2. Podľa uvedenej závislosti je rýchlosť korózie v atmosfére do S = 60 % relatívnej vlhkosti technicky bezvýznamná, nad touto kritickou hodnotou korózia prudko vzrastá. Rýchlosť atmosferickej korózie je závislé na teplote a ako vyplýva z obr. 2, dosahuje maximum pri ca 40° C. Kritické hodnoty korózie i jej kinetiku ovplyvňujú značne plynné agresívne látky, adsorpčne aktívne látky a soli v atmosfére, ale aj fyzikálny stav korodovaného kovového povrchu, charakter a množstvo koróznych produktov, prítomnosť vyšeušTachti1ých kovov s pod. Ku sledovaniu podmienok ektivácie a dezaktivácie korózneho článku Ft - Cu sa používa model podľa /3/, uvedený na obr. 3. Pozostáva zo striedavo uložených, navzájom izolovaných Cu a Fe plechov, paralelne zapojených a zaliatych napr. v dentacryle s vývodmi. Skúšky sa robia v hermetickom priestore s reguláciou relatívnej vlhkosti do 100 %. Vzhľadom na časovú závislosť meraných hodnôt stanovuje s& korózny prúd a hodnoty D O tenciálov vždy po 24 hodinách expozície modelu korózneho člán-
- 13? -
Friebsh korózneho prúdu medzi elektródtaĽi v Článku Fe - Cu v závisiosii na relatívnej vlhfcosti £-je v diagrame na cbr. 4, i'lnou čiarou je vyznačený nárast prúdu pri dezaktivácii, čiarscvtifis je vyznačený priebeh prúdu pri aktivácii korózneho článku. Vzni'itlý rozdiel súvisí s hysteréziou edsorpcie vlhkosti. Daná závislosť korózneho prúdu na vlhkosti nesúvisí len. s ohKickýd odporom desorbovanej vrstvy vlhkosti pri jej znižovsni, ale a j na zmenách polarizácie daného korózneho článku. Úloha polarizácie sa sleduje vyjadrením podielu ^ E : A E° v %, kde A E je potenciálový rozdiel pracujúceho článku, A 3 " je rozdiel potenciálov jeho elektród v rozpojenom stave. Stupeň ohmického riadenia korózneho procesu vyolýve z obr. 5. So znižovaním vlhkosti £ sa zmenšuje aj ohmické riadenie a vzrastá úloha súčtového anodického a katodického polarizačného riadenia korózneho procesu napriek tocu, že ohmický odpor v týchto Dodaienkach vzrastá. Model korózneho článku Fe - Gu aôže sa využiť aj ako kontrolný prvok pre indickáciu porúch stability systému suchej konzervácie a podľa schémy na obr. 6 je možné ako vstupný signál spracovať ^ E aktivovaného článku, alebo tok koróznych prúdov / 5 / . Spoľahlivosť tohto elektrometrického zariadenia s použitím integrovaných obvodov KOS FET a operačných zosilňovačpv napr. WSH 217 alebo 218 je vysoká, pretože dovoľuje indikovať prúdy rádové 10 A. Doporuči teľná je aj úprava 51ánku podľa /&,/, ktorá pozostáva výlučne z oceľových elektród s potenciálovým rozdielom, vybudeným z externého zdroja rovnosmerného prúdu. Z_á_v_e_r Z analýzy modelu korózneho článku Cu - Fe vyplývajú podľa / 3 / poznatky o vplyve relatívnej vlhkosti na koróziu, prebiehajúcu pod tenkými vrstvami elektrolytu, kondenzovaného z atmosféry. K najväčSím zmenám korózneho prúdu dochádza u daného modtlu v rozmedzí 100 - 60 % relatívnej vlhkosti. Pod touto hodnotou je už hodnota koróznych prúdov z hľadiska možnosti korózit ne-
- 140 -
5eáins situácie konzervcvanýcii energetických zariadení je zložitejšie, pretože musí zohľadňovať stav vnútorných oovrchov tlakových systémov s obsah sgresívnyeh látok vc vysušujúcom médiu. Obs tieto faktory znižujú hodnoty kritickej vlhkosti kopilárnou a chemickou kondenzáciou. -•inalyzovs.iý model korózneho článku ea môže po úprave využiť v chránenom systéme na indikáciu stavu korózie s využitím elektromotorickej sily korózneho článku aktivovaného pri zvýíení vlhkosti. V ;:prsve oodľa / 4 / je možné využiť zmeny korózneho prúdu medzi elektródami pri zmenách podmienok suchej konzervácie energetických zariadení. L_i_t_e_r_a_t_ú_r_a / I / Jílek,V.: Dlouhodobé konzervace bloku kondenzačních elektráren. /Výskumná správa č. 16 02 1510/, Výzkumný ústav energetický, pobočka Praha, 1984 / 2 / Jílek, V.: Dlouhodobá konzervace kondenzačních elektráren. Suchá konzervace s použitím vzduchu. /Výskumná správíi č. 1G 02 l?20/, Výzkumný ústav energetický, oobočka Praha, 1>S5. / 3 / Tomášov, N.D. - Lokofilov, A.A.: iSlektrochimičeskoe essledovanije etmosfernoj korrozii metellov. In: Korrozijs i z3*čits stslcj, KaSgis, Moskva, 1959 A / Xsttsson, 2.: Korrozije, novyje isrledovanija. In: 21ektrochimijs, Chirija, !.'.oskva, 1982 / 5 / Arendáš, ».. - Ručka, :.'.: Základní elektronické obvody v praxi. Amsterské rádio 30, 1981, 3 3» s. 90
— - rýchlosť korózie
.
É 9 P -n
-
1
ňrti
1 T
f
—— rýchlosť korózie
- 14? S7A:Í'JV.-:N!S PGDVISMOK SUCHSJ KOMZSSVÁC1 j. S.C^B.ONZ.ÍTORGV :rof. ing.
Ing. Jaroslsv Jarmila
Šev
K o c i c h , C5c. č í k o v a
, CSc.
Vysoká škola technická, Hutnicko f&kulta, Košice Konzervácia tepelných energetických zariadení vyiaduje systémový prístup k jej realizácii u jednotlivých častí. Osobitne zložitou koróznou sústavou sa j;;vis kondenzátory, ktorŕ sú konštrukčne, nateriúlovo aj prevádzkovo odlišné od tlakových častí energetického zariadenia. Konzsrvácis kondenzátorov mokrýn spôsobom nenašlfa ôoterez praktické uplatnenie. Pasivdcia povrchu kondenzátorových rúrok zvýšila ich odolrioeť v prostredí chloridov a síranov; toto zistenie neplatilo u dlhšie p;evúdzkovaných rúrok. Suchá konzervácie kondenzátorov, ku ktorej sa postupne p-echádza, musí predovšetkým riešiť ochranu korózne kritických miest, ako je vnútorný povrch rúrok, kontakt rúrky - rúrkovnica, ale tiež steny vodných komôr. '•letódy konzervácie a postup pri jej realizácii v 5VO Vojany je uvedený v /'!/. V predloženom príspevku sa uvádzajú výsledky výskumu medzných podmienok vlhkosti pre suchú konzerváciu kondenzátorových rúrok z t"s 70 Al, ktoré boli v 2V0 II o.-evádzkované vyše 56 000 hodín. Vnútorný povrch rúrok bol pokrytý nánosmi z chladiacej vody s koróznymi produktemi, najmä Cu. Prítomnosť nánosov s ich Specifické skladbe ako aj stsv korózneho poškodenia vnútorného povrchu môžu mať z hľadiska korózie rozhodujúci vplyv na odolnosť kondenzátorových rúrok poč8s konzervácie. Z týchto príčin sa skúmali aj vlastnosti nánosov a ich vplyv ns korózny článok Cu - Ms, ktorý je pre daný systém charakteristický. Jeho existenciu isožno predpokladať na vnútorných povrchoch kondenzátorových rúrok, napadnutých extračnou koróziou odzinkovaním. U tohto Soecifického druhu korózie prechádza jú z tuhého roztoku oí-moradze do roztclcu výlučne ióny Zn" • Povrchové vrstvy sa preto relatívne obohacujú o meä a vytváranú tak katodickú Šesť korózneho článku.
iioael toroznsho článku ea zostavil pomocou pozdížns rozre-.raných v •••. zátorovych rúrok s vopred urobenou tmslýzou stupňa •obrodenia ne P^CBOLOGu, ne vnútorný povrch sa konštantnou si1:^ prJtlóčBli vedené kotúčiky, ktoré slúžili sic o katóda. Vzniklý F.asročlánok s_- vložil do uzavretej komory s regulovanou vlhkosťou prostit^ia a medzi jeho elektródami sa registrovali zmeny odboru vrstvy nánosov 8 potenciálový rozdiel Cu ~ Ms v závislosti na relatívnej vlhkosti. Meranie prebiehalo v podmienkach vysušovania s navlhčovanie. vnútorných nánosov. NE obr. 1 je uvedená závislosť kinetiky vysušovania vnútorných nánosov pri rôznych relatívnych vlhkostiach vysuíujúceho prostredia. Nsjvyííia rýchlosť dehydratácie v uvedenom prípade sa dos&huje pri 40 % relatívnej vlhkosti, hraničná vlhkosť pre vysušovanie nánosov bola stanovená pri relatívnej vlhkosti 72 %. Rýchlosť dehydratácia aj hraničná vlhkosť je závislá na množstve & charaktere nánosov a stupni korózneho poškodenia, stanovenom PflOBOLOGo.ii. Určitým nedostatkom uvedeného merania bol obmedzený rozsah použitého multimetra, ktorého maximálna hodnote bols 20 Mil. Na obr. 2 se na dvoch paralelných diagramoch uvádzajú výsledky merania časovej závislosti dehydratácie a navlhčovania v súvislosti so zmenami potenciálového rozdielu korózneho makročlánku Cu - Ms. Ako vyplýva z priebehu časovej zmeny potenciálového rozdielu A Z, končí jeho merateľnosť, daná ooužitým digitálnym multimetrom v bode £. Priemet tohto bodu ns krivsu časovej zmeny relatívnej vlhkosti vymedzuje relatívnu vlh'osť £ . pre fázu vysušovanie. Pri zvyšovaní vlhkosti sa merateľný potenciálový rozdiel registroval v bode t) pri vysokej hodnote relatívnej vlhkosti, zodpovedajúcej €. 2 > Rozdiel b - a predstavuje určitú hysteréziu v práci korózneho článku, závislú na rýchlosti absorpcie vlhkosti vo vrstve nánosov. 2_é_y_e_r Z analýzy podmienok pracovného režimu korózneho článku Cu - Ms v podmienkach reálnych vnútorných nánosov vyplynule nutnosť zohľadniť ich sorpčné vlastnosti pre stanovenie kritic-
- 144 -
kej vlhkosti pre dlhodobú suchú konzerváciu. Zmyslom konzervácie kondenzátorových rúrok je v2sl< nielen zábrsns cel-.ovej korózie, Dle ej jej špecifických foriem, najmä štrbinovej, rasdzikryštalickej a extrskčnej s to i v prípade, if. tieto selektívne forny korózie sa u kondenzátorových rúrok pred konzerváciou bežne vyskytujú. Z tohto h;adi.sks bud? voľoa nižžích hodnôt relatívnej vhlkosti vysušovacieho prostredia v porovnaní s lG&oratórne stanovenými ruedznýnii hodnotsnii priaznivo ovplyvňovať účinnosť suchej konzervácie L i t c r s t ií r a /!/ rseňo, I.: Ochrana hlavných výrobných zariadení iVO II pred koróziou ĽOČBS dlhoaob.vch odsté-vok. /Záverečná správe podnikovej úlohy R7T/ NVVZ - Slektrárne vojsny, k.p. Vojany.
20
IT)ox. nodnoto rozsahu
merania
Ms 70 AI PROBOLOG 2
100*
60 50 40 30 20 1L doba do dosiahnutia max. rozsahu merania [min] Cbr. 1
Ms 70Al PROBOLOG 2 _ nemerateľná oblast* A E
20
40
60
čas • [min] Obr. 2
80
20 40 čas [min]
- 146
-
rtiřE.-CLCSiíCPICKÁ KONTROL.-, VíiiCřCCILAXÝCH APAR&TC PRO VÝRC3U UCČCVIKY F r a n t i á P k Siacál Hlavní á e f e k t o s k c p i e k é
s t ř e d i s k o , n . p . ZVÚ Hradec Králové
Ú v o d '.'ezi vysoce exponované aparí-ty linek na výrobu Tioícviny patří bezesporu vysokotlaké náôoby tynu pračka, kondenzátor a stripper. Ve všech tř?ch pří-adech se jedná o svařovaná silnostpnná válcovitá telesa, vyrobene z rovinn.ých a rotačních výkovků. Vvsckotlaké pro?tory jsou ooatřeny antikorczní.T.i návarv a vyložením a dél= tvořenv nerezovvni trubksrr.i, uchycenými v rcbusních trubkovnicích<. ĽefektorkopicKé Kcntrcia VT-aparátu je obecně prováděna ve dvou etapách. V první etapě jsou zahrnutv ciefektcskcpické zkcj.-ky základních materiálů, tzn. prakticky v oředvýrobních fázích, v druhé etapě pa.< kontroly svarových ppojů a návarů v průběhu vlastní výroby.
\íezi základní nateriňly ooriléhající kcntrcle bez nerušení patří především výkovky, trubky '3 plechy. U těchto druhů polotovarů je uplatňována kontrola ultrazvukem, v případě trubek z qustenitickýc.h materiálů doplněna zkoušením metodou vířivých orcudft. Oblast výkovku zahrnuje ooměrně Široký sortiment částí VT-aparátu • trubkovnice, víka, příruby, prstence, kulové hlavy - to V J ° z materiálu 13 123 event. 2G N'n 5, kované tyče kruhového i :>rovoúhlého průřezu z materiálu 1? 350 /ekv. podle DIK - V.'Wr. 4435/ a celou řaau dalíích nerezových výrobků z materiálů 17 349, 17 347 a 17 248.
- 147 -
Vráv; nerezové austenitické materiály se chovají z hlediska ultrazvukového zkcušení značně neobvykle. Běžná metodika a tecnnika z'souíení, tas jak je aplikována u ocelí uhlíkatých a r.ízkolepovar.vch, neumožňuje v některých případech spolehlivé orczvučení nsrszových výkovků a tím zajištění předepsané zkušební eitlivo-ti. -Je proto nutné nnsazení ultrazvukových vysoce tlumených sond, s co nejkratším impulsem a s äirck'/ra frekvenčním spektrem vyzařovaných uz. vln, které značně eliminují nepříznivé vlivy zejména pokud jde o velikost a orientaci zrn prozvučovaného materiálu. V přípaaě uz. kontroly těžkých výkovků z materiálu 13 li. nebo 2O?.ín5 je předepsán vysoký stupeň čistoty především u trubkovnic, později opatřených austenitíckýsi névarem. /-přísněla požadavků proti předeosanénu klasifikačnímu 'tupni se týká jednak oblasti pcd návarem do hloubky 5C nim, jednak okrajového pásma trubkovnic do vzdálenosti 30C im, kde jsou vnitřní přípustné necelistvosti omezeny pouze na boaové indikace s podstatně menší náhradní velikostí, než je oovcleno v centrální oblasti výkovku. Ultrazvuková kontrola výkovků pro VT-aparéty je prováděna ve všech případech v rozsahu 10C%, za použití kolmého i šikmého směru prozvučování. Mezi další vysokotlaké části, podléhající 10C%-tnímu rozsahu nedestruktivní kontroly, patří austenitické trubky do již zmíněných VT-aparátů„ Tyto trubkv jscu zkoušeny přímo u dodavatelů podle zvláštních dodatků k technickým podmínkám metodou ultrazvukovou a metodou vířivých proudů. V obou případech jak po stránce metodiky zkoušení, tak i po stránce kriterií přípustných indikací prakticky ve shodě s platnými předpis" ASME resp. ASTtí. Ultrazvuková kontrola plechů se týká materiálů, používaných na nízkotlaké části VT-aparátCi. Tato kontrola je uplatňována již v samotném stadiu předvýrobních prací. Úkolem uz. kontroly je zjistit, abv použité plechy neobsahovaly vnitřní
- 148 necelistvosti tyou rivo ji tostí a hrubé vvřáď.tcvanvch ne
- 149 -
Ve stejném rozsahu,jako je defektcskopická kontrola prováděna před tepelným zpracováním svarových spojů, t.j. před ž£h?nís na odstranění pnutí, se provádí všechny kontroly i po tepelném zkracování. Jeana se především o ultrazvukovou a magnetickou zi£ou5ku. Valká pozornost v případe opakované uz. kcntrolv je věnována zejména tir> r.álezai, které byly přeá tepelným zpracováním vyhodnoceny jako přípustné. U nich se posuzuje, zda nedošlo ke zvětšeni náhradních rozměro a náhradních velikostí. Ctázka hounccení přípustnosti vad svarových spoju na zákledě výsledku uz. zkoušky iízce souvisí s navrženou ncrmcu nebo předpisem pro hodnocení. V případě VT-aparátů pro sočovinu jsou používány dva předpisy, vzájemně se iiáící xstodikcu vyhodnocování uz. nálezu. Jeden z předpisů, K«CS 65900-74, používá systém tzv. náhradních velikostí vad, založený na umelé vadě typu plochého dna vývrtu. Naproti tocu nornia ASMS Code Section VIII a V jako světově uznávanv standart pro tlakové nádoby používá boční válcový vývrt jako základní kalibrační a porovnávací reflektor. Kontrola_austenít^ck^ch_návarů Austsnitické návary u VT-sparátu pro výrobu .nořoviny jsou prováděny na trubkovnicích, víkách a válcových tělesech. Ve váech případech se jedné o nejméně dvouvrstvé návary z větSí části automatové, páskovou elektrodou iířky 50 mm a tlouštfcy 0,íj mm, jakosti typu Theraanit 21/17 E. Kvalita návarů se prověřuje jak z hlediska výskytu povrchových, tak i vnitřních necelistvostí kapilární a ultrazvukovou metodou. U zkoušky kapilární metodou barevné indikace vedle obvyklých požsdnvků na kapilární prostředky z pohledu citlivosti a operativnosti pristupuje i požadavek na nízký obsah síry a chlóru. Zá"sauně se používají ptnetrační materiály vyhovující oo této stránce noraě ASMS Code Section V, Article 6.
- 150 -
Ultrazvuková kon'rola je zaměřena ne zjišťování neeelistvostí na rozhraní základního materiálu a první vrstvy r.évaru, -5P2Í jednotiivýrni austenitickými vrstvasň i v samotném navařeném kovu. Kontrola se nrovédí přímými sondami ze strany základního matsriáiu. Jsou-li zjištěny indikace, přesahující přípustnou velikost, jejich přesné vymezení se zajišťuje prozvučováníír. dvojitý"! sondari příT.o z tevrchu návaru. Praxe ukazuje, že kritický-n icíct?n v/skytu vad je rozhraní mezi základním materiálem a první vrstvou. Pokua se nepřípustné vady vyskytnou, jedná se téměř vždy o protáhlé Etruskové vměstky s relativně "mlým příčn*4rs rozměre^.. První vrstva návaru se kontroluje oběma metodami před i se teoelnéir. zpracování, další vrstvy vždy jednotlivě po navaření.
Defektoskopická kontrola těchto svarových spojů se převádí výhradně kapilární zkouškou -netodcu barevné indikace v rozsahu 100%. U spojů mezi trubicou a trubkovnicí se kontroluje každá vrstva svarového kovu. Závěrečná kapilární zkouška svarů vyložení i svarů trubka-trubkovnice následuje po vyhovující tlakové zkoušce vodou. V případě kapilární zkoušky je nutno zdůraznit, že jejím prvorscýa účelem je zjiáťovat povrchové vadVc Kenahrazuje tedy zkoužkv těsnestní, se kterými je často zaměňována, ale musí v sax. míře odhalovat vadv, které by mohly ovlivnit těsnost spoje po jeho dokončení. Kontrola těsnosti vvše uvedených svarev/ch ?pojů ?e prováci čpavkovou zkouškou. V průběhu výroby VT-aparáta nedoSlc k jedinému přípaau oahalcni netěsnosti sv=.ra, což svědčí jedna-: o vysoké .jakosti těchto spojů, jednak o vysokém stupni kvality prováděných oefektoskonicMch kontrol.
- 151 -
Z_é_v_e_r 5 nasazením defektoskopie na VT-apar^tech popsaného charakteru souvisí řada dalších, neméně dfitležitých otázek. Patři mezi ně především vybavení moderní přístrojovou technikou a kvalitními zkušebními prostředky, schopnými zajistit to, cc současné svařované konstrukce wžaduji. V°iice důležitou roli zde hraje systém výchov-/, kvalifikace a zejména nutnost neustálého odborného růstu zkušebního personálu. To však již patři mezi jiné kaoitolv o zkouSení metariálů bez porušení.
- 152 VOZ.NÍ DEFSKTCtokOťiCKŠ KON-l-RGLV V.VTSKJÍLU - £V/»rc Ji
:
Yi -
VVEH ZAZSZPUČOvANÉ
'/.deněk
V KO^CLRXU
ČSSÍIS
D u b s
p r i zobozpečovírsí :.Nc-
r o s turn;/ n á s t u p jaderných el^\;tráror. K'r.vvbiil p o t ř e b dodůvsx e l e k t r i c k é ?
í
n u t n o s t věnovat zvýíenou
pečného a s p o l e h l i v é h o ri~E
Í.ÍCÍVÍ.'.-K-'
o n e r r i e v ÍSSH s sebou
orovozu t ě c h t o bloků,
p r i c-xpluatsci -J£ Je zu-bc-zpočení .jbierné
e :?le!'ilivosti
rravozu,
.-rvoi'si;,'".
xrité-
or.-z. ečr.cr? i Q
cr.S vy.'.c-r'')j<- ze s'-.p-ny ::rovozovoiele
věnovat n:axi"n41r.í :isícr:;06: - koritrcle stavu
p?i-d-
/ozornos-t. EDkl&unia ptjJtr.ínkám bez-
JE
tŕŕ.:
zéKicdníi.o .Tióteriálú i pvhťov.vch spooů z a ř í z e -
r,-í .T£ - zajištění
revizí,
c;:rav z j i í t ě n . ý c h
delné iJc;r::by z a ř í z e n í .ivlášf vysoiioa r.í'n
I.
vsd H zabezpečení
J2
pozornost j e
p o c h o p i t e l n ě r.utr.o věnov&t
okruhu J S , zn;-.éna v z h l e d e c k toisu, že t v o ř í
hojujících
bariér,
pravi-
zabrsř.ujících
zsřir.e-
jednu z r c s -
úniku r a č i o e - k t i v n í c h l'.ítek l-
dn o':onipor^nt JE irú?e z p ů s o b i t - kro-iě r.iku ní
fcítivnich
l á t e k ao o k o l í - v z á v i s l o s t i
i havdrii J2 s velai
vúznýnii d ů s l e d k y .
f
n.n ro^s^hu p o r u š e -
ievíc j e nutné p ř i
plánování provozu, oprav a k o n t r o l mít na z r e t e l i ,
2e v r o c e
1?91 bude č i n i t fond zákla.iních p r o s t ř e d k ů i n s t a l o v a n ý c h v J S ces 64 mld. Kčs e v roce ŕ;000 j i ž 1
hledu jr? nuťrľ
'.-csuzovot i v:?5i
zického nerszer.í
cca 14Orcld. Kčs. '/, t ? h t o po-
arost^edků & času,
odborných pracovníků no z s j i S t ě n í
jsko2 i
fy-
ppolohlivé-
hc- provozu JiL. Mrirccnost zabezpečování k o n t r o l n í c h a n,kavárenských Tocňuje tsitč rxononické h l e d i s k o . JeJer; :ier. výpadku
p r a c í ubloku
Vv.'ľR Á4O u ř e d r t o v u j e z t r á t u ve v ý š i 2 m i l . Kčs v nevýrobě lěktrické
e n e r g i e . Kromě toho velké jednotkové výkony
r.ení :r.ožno v energetick'.' s o u s t a v ě nutno h l e d a t c e s t y
odstavit
e-
bloki
na cSeläí č&s o j e
ke- zkrocováni ^roptnjij JE. Jcdr.ou z c e s t
.-•rú(/i'arr.j provozních k o n t r o l T,steri:llu u svarů
je
- 153 zařízení, o které tekŕ b..: i s dále hovořeno. Jek- jíž vyslývá z výše uvedeného, qákls;iním aspekte?. odli3nýr. při zabezpečování provozních defsktoskonických kontrol v JE j? přítO;unort ionizujícího záření, kterému jsou vystaveni crtícuvníci zabezpečující deřektos-ropiclíou kontrolu nii I. okruhu Je. Dslšír.i odlišInostmi jsou zejména poľíaasvky nn: - vysokou kvalitu -prav a spolehlivost seřízení - ä o Srí--árií poä-iínsk jisúerné a radiační beznečnosti - součinnost o-ravarínskych o kontrolních "rs.cí při výučně - omezený pohyb pracovníků přes hygienickou ^iryč - nutnost dekontaminace zařízení -iřeť defektOF..opičkou kontrolou - znalost strukturálních zrnin a stárnutí nateriílů některých zařízení vlivem radiačního zatížení - speciálně vyškolený personál, vy.-onávející aefe.
opset součesnou
situeci v jednotlivých oblastech zabezpečování ;rovosních defektoskooických kontrol v koncernu Č2Z. :\/ OBLAST r Ma zókledě UťV ČSSK č. 7/76 a 150/77 bylo rnzhrinuto vybuaovst ne kažat lokalitě stabilizované útv&ry speciii.-.č- vyc.
- 154 cernu Í2Z se vy k onú v á ve sicyslu § 14 Výnosu ČSX/iE č. 5/1979. T.j. /zkumnvc1: ^scerných res-'tcrú s souborů". Tentc předpis stanoví zákl&Jní • itériá, netody a rozrah hoár.oceni jakosti svarových s )3jú, n .-Svarů R "läteriúlú komponent JE. Defektoskooičtl pracovnic; jeou v tc'to vDlssti rovněž ,-ovinni lx ročně absolvovať školení b vľ-iz'':)\i§ení z tohoto "ředoisu. Toto Skolení realizuje koncern ČiZ ••• Institutu /ýc.^ovy ČJZ v i'ardubicích a účastní se ho dle :.otřeby i dalíí organizace podílející se ne realizscí jsdernóhc jrogremu v £b_R. Ja.-: již bylo vy3e řečeno, spolupracují s pr&covníky J2 i dbl*í organizace z reso.-tů FI-.HITS a Fľ.^PE. jde zejména u koncernu C2Z o: - Koncernové kooperační materiálové středisko v Chomutově, kterč 'ro '-concern fáZ zabezpečuje u J2 kontroly vybraných zařízeni eekunďirní části J2, zabezpečuje hodnocení zbytkové 2ivotr.osti koxponent II. o:
- 155 - V*SÍ;G, k. r... iiobfizoečurie - dle dohody uzavřené ve 12/56 ná úrovni uS Í£Z - 3tt VŽSKG kontrolu spojovacích elementů, těsnicích „>loc'r> s kontrolu po opravich, zabezpečovaných pracovníky viíl-MG /dle roncepce stanovené uPV ČSSR 35/83 vásk účast VŽSKG zilfc být ďaleko Širší/ - ôigms, k. p. iíod'sny přislíbil pcuze kontrolu hlavního cirkulační n o okruhu a>?todou akustické en.i«e /v současné době z ksspaci tní-h důvodů odmítá toto zabezpečovat/ I přes některé potíže v oblasti personálního zabezpečení lze konstotovai., že jsou utvořeny předpoklady >ro úepešnp zvládnutí předepsaného rozsahu kontrol. Zatím ne zceifi vyjasněno zůstává situace při zabezpečoviní „rovozních kontrol -T-1 VVEH 1000 Tenelín, kdy enormně vzroptl počet "vybraných" nařízení z hleáicka jaderné bezpečnosti s spolehlivosti /oproti 2DU k.p., kde je zpracováno cca 60 IPZJ, je na JS Temelín cca 1500 vybraných zařízení/. Dle dosavadní koncepce by tuto činnost spojenou s kontrolou vybraných zařízení na JS Temelín mělo zabezpeč.ovot 42 p-acovníků útvaru nedestruktivní kontroly. E/ OBLAST ?5ÍSTROJOVÉHO VYBAVENÍ Převážná většina standardně dodávaných prostředků pro zab°zaečení orovozních defektoskopickj'ch kontrol byla /resp. bude/ dodána a hrazena z rozpočtu staveb JS. Je možno konststovat, če Ľ>ro JS jsou využity všechna metody nedestruktivního zkouäení v ČSSR běžně používané. Vzhledem k tomu, že při postupující přípravě projektové dokumentace JS o zdokonalování systému kontroly docházelo na jedné straně ke snižování objemu dodávaných prostředků a na strer? druhé k nárokům ne vyšší potřebu defektoskopických přístrojů - přinesla tato situace potřebu urychleného doplnění tohto vybavení což je v současné době velai obtížné vzhledem k nedostatku devizových nrostředků. ?o:-:ud ee týká nestandardních - jednoúčelových materiálů o dílkových robotů, je aožno konstatovat, že jimi elektrárny doposud vybaveny n«r>ou. Důvodem oroto je zejnséna jejich nedostupnost z ^ohledu devizové náročnosti, nezájem organized reeonů FľilMTS
- 156 fa FľíEF j« vyvíjet a vyrábět a též nedortatečr.a výrobní kepacita ^ro vvrobu v rámci energetiky. Pro zajímavost mohu konstatovet, že >ro J K VVZR 1COO nejsou - s výjinkou koncernu Škoda v organizacích těchto resortů vyvíjeny žádné manipulační pros'.ředky jak pro kontrolu, tak i opravy o ^oř.aúavky provozovatele J3 i Gr! Í3Z nebyly v projektu z důvodu "technické nejasnosti" těchto ,-rostředků uplstněry. Vzhledem, k vyše uvedenému zůstává základní cestou zajištění těchto specielních ořístrojů pro mechanizované a automatizované kontroly vlastní vývoj v rámci energetiky. Uorainantní úlohu ve vývoji sehráví v této oblasti VÚJ?. -T::r;lcvr.::..' Bohunice, který vyvinul, ress. vyvíjí prostředky pro kontroly témě? všech hlavních komponent JE VVSH 440 /zahájen byl vývoj pro VV2H 1000 u některých komponent/. Vyvinuty fpsou nanipulační :rostředky pro: - UZ kontrolu rvarfi vnějšího povrchu kompenzátoru objemu UKOZ - vizu'lní kontrolu vnitrních povrchů KO, ?G, vnitřních ^ovrchů hlavního cirkulačního ^otrubí JE s bloky typu V 230 - UNIKOP, - nrozařovúní nátrubků reaktoru KCNAR - kontroly spojovacích elementů tlakových nádob KOSUP a ROMAX :'okud je niožno tyto jrostředky porovnat se zahraničními z ostatních st-jtú RVHP - vyplývá z tohto srovnání jednoznačně nejvyíSí úroveň těchto prostředků z vývoje VÚJ3. Poněkud pomalá a nepružná je však výroba opakovaných kusů manipulátorů v 2LV k.p. Kremnica. Bylo by jistě vhodné a žádoucí, aby dodavetelsk>' 0:',g8niz8ce resortu Fi.íHTS a FMJ3P věnovali již při projektování svých doiávek jozornnst opravitelnosti a kontrolovatelnosti komponent b zajistily jejich vývoj s výrobu. C/ OBLAST
O.-UAMIZAČNS-TSCHNICKÁ
Ja!- již bylo výše uvedeno, rozsah kontrolovaných zařízení vynlývá ze zásad, stanovených Výnosem Č S K Á S 6. 5/79 na zá'•flBdě kterého jsou v cílovém stavu zpracovávány individuální oroi;raay zajištění jakosti jednotlivých zařízení /IPZJ/, ob«8-
- 157 hu;ící :ŮÍSO jiné i požauavky na zabezpečeni provozních kontrol. Jak jiZ bylo uvtdsno v tivodu, rozsah těchto kontrol vyplývající z požadavků na technickou jadernou bezpečnost a spolehlivost Component JE roste a oproti JS VI, kdy seznam zařízení bylo r.-.ožno počítat na desítky, v JE Tenelín s VV3H 1000 a JS Mocliovce E -JVER '+40 obsahuje již více než 1000 vybraných zařízení, Které je nutno periodicky kontrolovat. Množství kontrol /lešení, snímání izolací, broušení a příprava oovrchů, dekontaminace a dcsnontáí, atd./ s sebou pochopitelně přináší nutnost věnov&t tětntc pracem pat'ičný prostor v harmonogramu odstávky JE. U JS typu VVSR 440 V 213 /V2 Jaslovské Bohunice, Dukov&ny a Mochovce/ je v současné době pletný normativ odstávek: - TGO - /tyfová generální oprava/ provádí se každý rok kdy nenení TGO X v období odstávky za účelem výměny palive délka 49 dni - TGO - /typová generální oprava spojená s vyvezením palivs
- BO
z tlakové nádoby reaktoru a následnou diagnostikou jeho vnitřního povrchu/ provádí se poprvé do 20 tis. hod. provozu a po té každý čtvrtý rok - délka 84 dní - /běžná oprava/ provádí se každý rok v délce trvání 14 dní
Je nutno objektivně konstatovat, že vyto prostoje jsou jedny % nejdelSích ve státech RVHP u tohoto typu reaktoru e „le mého náboru jsou způsobeny zejména: - nedostatečnými zku'enostmi pracovníků JE s opravami tohoto typu bloků - velkým množstvím kontrolních operecí, které je nutno v rámci GO zabezpečit - nedostatkem potřebných specializovaných pomůcek pro kontroly a opravy . -.neplnění potřebného rozsahu prací ze strany dod8vstelu - rezervy jo -no£no hledat i v oblasti plánování a z.uracovévení harmonogramů odstávek atd. Proto je nutné hledat cesty nejen v oblasti technické /přístrojové vybavení, nácvik operací na trenažérech, modelech/, ale
tŕr
.' o b l o s t i
158
-
ore-br.iz.jcni a oblfcoti
tchoto r e ' e r . í
ar'-: .;IG)U^ je
r.-if; r y u l o / i ]
'cbsz e č i t
i
TiStoíiky ••: on i r i i . ilutnost
>ikol, ul'-'í'ený Ui-V Čósri č. "re-ílného ;'cz~ Jhu"
r.lch /control
r-tevu vybraných z a ř í z e n í
s'~cifikovut
jotreoné
techni c-cí
bce fj vy h -unocov.sr.:'m ľ: Zo 2precov:Jv'-'í k o n t r o l J;'i, o b s a h u j í c í v
na u r č i t ý r o k .
sp:'scov:jvir. Olouhodobý h&r-ono-
Hozi.-in >: or. t r o l r . í ch J . C Ľ Í
organizační
tak,
;?ľed:-o':lsáy
úplnou k o n t r o l u \n/bran''ch z s ř í z e n í
Cr-uč.'iStí ľo^pifu divkú HÓ; st&vbu •o.rchú,
'-'ontroiních p : s c í .-l^čin, sn:-;ár»£
přivou
nirgií
ľ:td.
vE'tL " J l o u h r d o b ý " , tek
:]tväry
r.'.I E Í b;'t v •.:>.-vy t v o:-s n č
.vo r.avip.^v.íní
nžedsvirú
v rCr.^CT. K o n t r o l n í h o c.yklj.
rr.usí b;'-1 i
sriecif i: :& c e . o í s -
č i ' t i n i kont •olover-.-'c'r.
fjp r a c e provozní k o n t r o l y pe s c h r i
veíker-;
posuzuje
^ab«iz:?rjčov-'ij)í
rc-aiizace
1K Í S 2 .
!Otľcbu
.robíhsjí
/j.it
ziK'aviúle
o vyi).-a:.'ho V.Í;]-:CÍ'-.O
po." v e d e n í ? vedoucího - ' i s t
i'y'.i'^.ijceiiJ
lcc-j. ť e z v •• ' 1 -ifí.-ii. .•í h^unotej.í VtiJy,
s
vky
U'^C^V-U KV ojboru
jroto.coly
bioá -'iord:-
jnou vyci.^ vov'.n.y v r o a -
ioľe.-ítorko.ie. 2Ľ 2O^:>.--UJ noi?ře r :e!:-. ; o j = zjištěné
as
rrovozu z c í í - e n í ,
j - - nutno uplatňovat ' - T i t é r i í
kritíri'.i
-
i-'okad so. t/%.'. orĽ^-^iz^ce
.,rovozních k o n t r o l , je r.oí-n? k o n s t a t o -
7P. práce
i v í s V tyt" 1
a FChvbiůje
>a.'-- ..ro vlopLní
na ::.t>noá odstávku,
vat,
zařízer.í
oijp.t-':vka
:-rn k c r . k r ŕ t n í odr-ť'.vk;; z t?cht~> poô-ladi'i p l l n
p^ia^ivky
r.ace ňf.r'by/.
r.a
"Upřesněný" hHrr,onot:rij.-. p r a c í
neJ-=stru::tiv.-.í l&fp.xt-yr-so^ie
zpr&crv'-vEíjí
vybraných
byly
izolucí,
:.ľc-'.; -..-ľ•.•uAiií:.i ČGľ.Aľi !
r;'ch
fby
j ^ cel'•.ov-'ho h;r:.-.onoŕr&"ia :>rscí, z^j'Scovíva.ifho
blo/.j.
:.r .-•:.-?.
r. rozpi;-', j e i . ' o t ] iv;' c-". k c i t r ^ i n í ch ope-
upřesněném h&rmnno^rs-ju ftarioven.-y
.-..jjí
v
: c-vizr.i
pak obsahuje; Jr-.ŕer:.ftn;.' :JI'OJ":'&~- ::T~vczních knr^irol
technické s na
ľ-ro.;rĽ~ rrovr-zníe".
:
zhľízení to
•?!£-'•'t.ríren & JR,-'ÍCM *"or.tr-ji
. ro
:-r;'.-oľií ch ^cr.+ ľDl Je 1PZJ.
crovozovcitel
;^k
rovoľ-
-
, r i i i r r o v c z ň í ch í o n l r o l rscí
judcrn\ch
oroEtríjijky
..>.-."'J .;avky n& k o n t r ^ J n í ;
••3tričné-!i p P e J í i i h u ; e
309/36,
c
zprscovíní
"le
kdy u n ' k t
-
" * ; 1514-'7~i -
jfou '.irótvr.ř, pro období v-'-r o o;-, V'T f. vby E
T.or.ťiíe. •"lá.- ou s tor oven' ' - r i t é r i í
.;ro
>rovo:r 51? v ř nk
;^ i ?• za-
b-'va.ií vedeckí a v'skumn*' orgíinizuce nfíjor: v ""S;< /l'-A'.: í.r..V, VÚl j r a t i s l ^ v e ,
'. ( J . / ,
si.--
tíS
v rsťiti'.ích e t í t c c h
2\r'Ä\-,
z-, j c é -
- 159 ne v SSSR, k-Jy v r.-jinei dlouhodobého pro^ra^i; KPvTP bod .j.i.í. :".3 byt tato ..:roblr-r--atik& řešena. Výskyt li e prípustný c h aeíiktú je provosov-; tel r.cvir.en ohl^rit dosoiT.;'"i orgáíi'iB". « to bescáklĽdnó ;io jejich z j í i t č r i í . [•••< ukoričoní nrovosrií kontroly cloku je útvar -rovozovíitele JZ o. ; orvidný as r e e l i s s c i povinen vypi-scovut závšreei.ov zn'jvu ;. -Ťeälcí i t j i riädrízeíiýn e ôozcrnyn or>;.íriúm. v/slcji-iy ;-.rovc2'.í\ích '. ..-. lo'ch s :.'?deckých organizací, jt.kož i hlavních čcJĚVstelú ,'blií..'; vit; D/. D/ iilzsnt
?h'Gvov.r;lc:! D ^ ^ T O S K O P Í C K I C ^ :
Problinatikou přípravy ;; vytvářeni y:-:'!~ine'<
ro kv-Ľlitní
zabezpečování ;.'i'ovoznícli i;ontrol v . í K i •-j^Pt-.Wak b-ol.iKa .T:;' se z&číra.ií pracovníci Gh ČSS ver.ovi.-o již ve í'á:;i uředprojektové e projektové přípravy. V tomto období jsou r.uvrhcvány organizační struktury, přístrojová vy ba voní pro jodnotlivŕ drul'iy kontrol, ale téz ľ-eňeno umístění rracovnľ'kú, vytypováv.h-L-. T.ÍSta ' ecp. zařízení, která budou kontrolováris a urcoT'.ní záklc?'in: metody kontroly. O tóra, že ne '.'Hdy se duří zásady rvatn;- H vhodné oro bsz-roblá^.ovou při prs vu k provozní- kcn:roiá~ -••stilizovst, svedčí i vý£<= citované ootíže, které popisují nfloc-nf; -2o-.iavatelú io^ávat P.DOIU se zařízeníni tosci«lní orcstřodicy T O realizaci oprav a konvrol: často dochází k a-ir.iíislizaci lodňvek standarunícŕ. dCG-vek přístrojů defektoskopie z důvodu iiedonatočrvřc!"! finenčních prostředků v rc-ar/OčtCi staveb Ji. Jalší '-c-1ni významnou oblastí účasti pracovníků G 3 Či'2 na príprave provozních kor.trol, je úcest na projedtiáve-ní Jod^vutelskvc-: vstchu s organizacemi resortu FÍ.'HTS, kdy jsou z úrovne řídícího centre koncernu navrhovány s s dodavateli orojeůnlvány zásadní amšry spolupráce ;>ři reslizaci provozních kontrol. Gn ČEZ rovne S Zäbezpečujs fosusóváni požsdíivků na íovczy frovoaních ;:ra?t a prístroju defektoskopii a vede jednání s výrobci B dod&vsteli zařízení o opti-nalizaci provozních kontrol, i-'okud so t.->ká řísení rsaliaace přímo v Dbleeti GO, dosahuje toto rííiree .-red-
- 160
-
nóšky, j? všek možno '-: Oi.-.-.'-t i o v a l , ř» ľ--'z G n í se provádí c o i o o í "•rcntrelníc"-! dnů", zsbezp^čovený-ci-i v r-.iruci GO. Jednou z nejvýzr.snině.jřich č i n n o s t i tč-to obliic + -i pe ni-áoe Crlborné komise koncernu *2Z pro hojnocení výsledků :rrovc:r;:.'c.--i k o n t r o l z a ř í z e n í Ji" Dukovany. Tsto komise, k t e r ú zac-jls p r s c o ví:t v roce 1936, je r.ertsvená ze z;'.s lučců ^ s s o r f j FMŕE /LZ'Ĺ, L":/J, Ľ E O , K::;.:S,
rôj--^ z n / ,
F:.:?ITS
/r»ie~a, š-.oaa,
VŽSKG,
C Í T V : ; OÍ,,
KSB, VÚZ biu ve/, áczornyoh orgánů Č5KAK; a I3P. Komise re aílíiodl ,rsdlrľ:enýc;i jrotokolú vyhodnocuje výsledky zkour.ek, líz?.rS J.í a nosuzujo též splnšní plínu provoanr'ch kontrol. Dále p&k přijíra .=; tE-T.i-vifkH k rjroveísnv'si zkouoká.n, kontrola", cpr-avdir. r"=s:, ú^-rsván; a v případě- potřeby navrhuj1: podmínky .ro provoz éi případně jiná opatření. Ka záslajě .;osou2ení zkoušek, kontrol, oprav s úprav zprecovivé stanovisko, které postupuje: - oíbomínu řediteli výroby 3ri ČSZ - odborná -;oai?i pro hodnocení zá!-'ladních problémů technol. komponent J£ s VVZľí 4 4 0 Konice zasedá po provedení kontrol v rámci GO a po provedení kontrol, vykonaných v souvislosti s mimořádnými provozními stavy před uvedeníra bloku do opětovného provozu. Závěry komi.= e mají charakter doporučení rozhodnutí odborného ředitele nro výrobu 3r! ČEZ pro uvedení bloku do provozu DO odstávkách. Z_á_v_ě_r_ Z výle uvedeného vyplývá, že v koncernu ČEZ je věnována velká pozornost problematice realizace provozních kontrol jak z úrovně k.p. tak i GS. rřesLože ji?, bylo mnoho uděláno, řsdo úkolů je stále před r.árxi. Základními úkoly pro dblií období jsou: -zpracovat o-timelizuei, .eso. "reálný procroľs prevozní ch kontrol", uiořňujlcí nejen postihnout veíkeré tvjtnr .on;.roly, ^le tri v;-tvořit :>od...ínky pro zkrácení prostojů JS -z&jistit kvalitní vybavení ve. rpecislr.íeh T.echa.ii'aúních B rr.anipulečních prostředků pro J?; a specializované or^ůniz&ct; ,.•">-
- 161- • dílející se na opravách a kontrolách - sa.jistit naplnění potřebných stssvů pracovníků JE, určených pro aofektoskopické kontroly 8 dořešit s úodavetelskýnii organizacemi dělbu práce jek u J3 s VvEH 440, tak i 1000. 2 u_s a 2_3_e_n_f a _ s _ s
u
n
S
Der Vortrag bietet einen Überblick über den gegenwärtigen Stand der Betriebs'Aberwschung der KernkraftwerksKomponenten im Rahmen des Koncerns ČEZ. '"citer enthaltet er eine Beschreibung der heutigen Ausstattung mit Eess- und Prüfgeräten sowie Manipulatoren, Verteilung der Tätigkeiten für Druchführen der Torgeschriebenen Kontrollen zwischen Ministerium fttr Hüttenwesen und Schwermaschinenbau und Ministerium fßr Brennstoffe und Energetik. Der Vortrag beschäftigt sich auch mit Grundlagen der Betriebsüberwachung, die aus der Position der GD ČSZ druchgesetzt werden.
SYMPÓZIUM S MEDZINÁRODNOU ÚČASŤOU
DIAGNOSTIKA - DEFEKTOSKOPIA '87 oficiálna sprievodná akcia Medzinárodného chemického veľtrhu INCHEBA '87
Zborník prednášok doplnok
23.-26. júna 1987 Dom kultúry ROH, Šala
":r:j-
? &t < =- i
i . p - ľ •'•.-•/_:.•-'
c : . •.:_•/,-..;.. ,
.• ' •• • . •" •••-.'
•• z . i í i ^ . ý . : . ' .
:
;f
;orjCi.j,
• : ; .:•
-•„':-
. .*-•":.".'.'
_tvj-i--
, r. „,,..'^v
a
n
. '
" '. •:• i\ r . . .
i . '
•".•: .. •.'ce..po "••.-.iis
-••* .Ai-\ V.'i?-'
JLfclcv
:. " b s u ; .
'.v;-:.;
r
'.: • '•-*•'.'.'•
?'.-.•• T ••.rk;."-: '.:;•' :.:. •
'.-..'.;.
•'•.'
.L
.i r.-'i. I «• ;i r.-'
•••/h ~c;:-.?:,
i ; : 1 ' " ŕ . 1 1 .••.'•.•: u. b e z p t - " r ; ' h i
::-.e f. tý:;; ^ at e 2 ;••.' ľenie Jev' scl::ov?J
e.istiev
' - - r
-IV.fc,;'
-.-^o*. ~ e b u
• ' «• ~ •'^'. T r i
: .
'..::h:
c i . r ' T . e i . ' . •• '
rc.-i-.ircn
ip.
p r e v Ľ í . Vc.Vŕ.r.it
v.: t 'cicr. V..rbct,trc„sv, v e : / . . : í ť r c v ^ í e r p t J ' e l výi
'.•*::••.
••-«o-
' : ; • " : : • ; : < c v ; •.••.•;:.v t
r^Ví-..".ne.;
. ; . - ^•.-i::''er.Li:
.r'.rt
-
- t -•.'-'.•
reziao
prísiučae;
okc;:c~ie ó^ petrebné,
OÍ'.ÍC ť. . ! ÍV tjchto .T-lrčjov zhodr-occviť ;. pta-icv.ví-.ť v krátkych !;a.''.:v;;cl. Í . ^ T V C O C I Í
LC.1! 'ecť.r.icxý
stuv u prcg::CZ*j ÍHÍšifci:c
-:-0iu. Ide •.:&•;::£ i v;;tvcrí::i e i i agr.c:-tĽ-k^'o:. bezder-.cr.tážr.ych p-vst.-iciíov !
nri z-í-clíjdc
vibredi ajr.octic/týci. a podperných r.etcd,
<
r.n : rt^>c:u vr..'.i'raj ..3iwi'. pur'sh, trenícv ich r-istu, stanr.ver.ím '.r^^:.':. de l i - l t : . c v
r.o'.^cty a ur^eaím pcľuchcvého uzla prípadne
dielu - •rcnpcr.exity s t r o j a .
T&kýto di>ignc:;-ticKý systém niá za
•ílohu pcpkytovať infcriiiácie o technickom stave zariadenia pre potreby údržby a prevádzky. Tieto infcnr.écie sú nutnou podmienkou pre údržbu založené na stave zariadenia (reálna údržba,
prefylaktika.)
Pilczcfiou reálnej úáržby je prevádzuť ler. také údržbáreke výkc.-iy, ktoré s'J r.ezhytae nutné & zárc-veň : d* prevádzať v pr«vádzí-ryr.chopr.oni stave zariadenia plár.cvur.c, s chladom na iné eKcr-C^lcké k r i t é r i á pokiaľ možno tesne pred poruchovým ntavom c siřTcir. prpdlzcvi.nl.-. fondu prf-ccvr.ej
doby strojov.
Z praxe j e
rnŕrrc, že v dôaledxi; cillnných pri-vádikcv^ch podmienok, výreb'i;,'o:- -i r.ateriálcvjch
c j ; ; K nc3tí ?<í odchýlky vo v^voí' ror^ch
•- Lc •>.-.: t l i výci. ^arítiä*ľ;;í voTni ztiačm'. Praktické
sk"jsenc»tl
pctvrdľuj*, 1
' I r ž b p
.••i '.'j
ífe
JV.V'••:!••;!.
:»
í o:?."" 1 1 d ŕ. r/..
•••'^.i^v,.;••;:
rtv.í;.:í,
^ : T - '"'fly
'.-i.,
v ; " -
--i
!•<•>
i.'.*,ei'v:i;"V,
r r - " e "t
:-?rúc:. -'• r;;" 111* .'.vý.: : , ľ.-; ;;•: cvn^lt ez.~.r/r;r.j?.:: ':."-•..Zi ?i;sovýor. i j . t r r v u l c v .r.- ;':^-"bi., bi*d ^crit^/ch, f-le;..~. ^1 h/ch, :."L p r í s l u r w y c h -: . ÍÍ^.VS 4 . . c ••/; .-i /.:.-:-lý::, ::,5.\i- vlr:. - .-. v-'".vr. :.-".• víd^íc 3V\'.-n o r e b ! '.r";. *• ^ • ; • '• Í-'Í;..T f : '•:':... •"; í i:-'ul: ^žcĹ-.
u 'ŕiržtvy. chodu
"••:;•' v y - i ^ ' c L i a f
Í . .'. ". : : f r r : : i r ' j : í
i
.•'•.:• r \<'-\o i : %^:L-. . '. Lck ' ť:
vpff:.:::
Í^CV.ÍJÍ/^J
• ':r":y.
rrrr.an:;-
r:'-'
* -ikc::.' c
• .- í
ro'r.
'• ^..'.:..
•'
'
>'.\~'c'.~,
-.c,
';._-.;
'
'••- - " . • - - -
v
rev.: I ,
Í 7 3 , ' . ' ! .' * '''/r.' É
. - r . •:•. _ : " - h : ' - 2 -
v ív--i:»:~
".••.';•.••:.'' v
••:•:'%..•• c h - i
(
>a
•
1
-
r : . i i f : ; í " •'•"
•
•
!
-
•
•
•
•
"
•
: <~ '••-'".
..'.:.<:•:•.•:
"' .' T i r .".""C - *
l e i . V;'.-*^:.;.;'Ľ:.
•
v ; : -
..'J..
'» V ' . . * - ' "
• :.-•" ;•'" ' " : • : ' - ' -!:cj...yr.
c , ,. ' ' v ľ '
" : O : . " V ,
. . I
" '.r'
. - - r
1
-
'
- . V .
Í
•. '.O •-•":rv
- ' . ' ř - f o * - ••'•* • ' = v . . :
'*••""•• •.
r
.-.• ho n ' k r ^ v o ' í * u x n ':".:. •.:.!c,r) :\ r — c c - _-:v " o t '•-•.;>. . . ' l e v ' h r íi;.-.1y-.-'toria r^ch". c ; F; r i r n - v r , ; •'.rnr.^fcrr.ícľ.i " ' .- " i - j r l n Y.i^cr y
r
r. 2-':.:-K.-K.
«•-• - . . - / « < ^
:.:-;..í'.orov.cí
.....
• '..,.
cff-lir.e
.^.jtórr
; . c - • -*-'v«
;
r
.
.•;: • ' c : . .
-
Craficlzý zapisovač typ 2313 řirsy Bruel a Kjaer s aplikačný" tlckc.-n 3ľ 7CC2 ••:c.;ctcvý *isl.i:zvý .T.-ignřtcfcr. typ -7.J0C fimy Bruel a Kjaer ~:rr. ? •:;•-_••.— -á:.:s;7=* typ 23C6 íir.:.y Bruel a K,;aer 5 r - - ' ' r : ; : ; * ' - ; ?:.! 50/50 F crer'i~.ic;: r. o-T.^ťou r4k3 s cperačnýir. ry.-tí-r-. ??30S 2 •-:-.?;.€tcvá disková par:äť S" 5605 1 t l a ľ i a r e ň Hcbc*rcn 15? ir.terfe;scvé desky I»:s 2 r;er^3Í T.ugnetcfén typ 7CC5 firr.y Bruel a Kjaer 'ľ-roslorc-etre s n-ifcejevýrai zosilcvačni typu 2625 firmy re řrcr.os vibra?i.ýsh disgncstíckých sígr.álcv z ceraného ^ú'Atv d c diagr.r.stickíhc liitcratcrip., kde ;e inštalcvený r.itcrcvr-.-.í syr* ~"n sa používa ľÉtvcrkar.álcvj' ir.erací megr.eto-
Po';í/var;é pr^^rp.niové ". f ú š t r t í i C i t i -• -
vytaver.ie
ca peužíva t e t o prcgrainové
t e c t j,re:i;su - czr.aóer.ie t v o r b a r.úbcru súctrc2s.'ist.isv Ľ.sť:Vľr.Ie p r o t e k c i u rclut^vr.6 frfkvencla v;'70*ei •ífpktívne^ hiinoty -^.-rvntďor. definovaná referenda JC'jrr.cr herr.cnickáj o pcstrat-ióho párnia vý^cčxí1: skreeler.ia efektívna h;í;;cta a energia čas.signálu tj'-caT.r.ítá hedneta 5&scvéhc signálu -tvcrbp. r<=feren5nrho spektra -„lezenie referenčného spektre výpcáet pere e. uálr.e* šírky pásma prlvclaníe referenčního spektra detekcia mier.
- výpočet trendov
vybavenie TSST K"! H2 £1 E? £3 24 S5 Sc E7 FC ?"• ?2 ??» P4 ?5
01
• .•:' . L c r y ,
--.zr-:
:-rí::.kov;:.-i:
r:.', r
:-'.': r - - ' i '-<>
c i •' v
..-;;
;
; ^ : > r - . / . i - •'.'.' - c : . : . - '
""..L
r
r
: i : . >^.
c ... ;••; ; . .
'
• • • ' • ; ' • • " - c .
rp.
» vír.
f
'*:;••
•
r.
:'•• ~ . - . v c .-.'•:: .
••• •
1
:>'-c í
r v;, JT - r t -'.
-r I ' l l' v ; -<"•
r
M*.
-ľv
- - —
•<•; í -. - * . •:
v
—
-. } ; ' . • : ; • ( ' • : ' . r .. T . . • : . '
p
...•
C
: * . '. •
' '
••••••
r.-. : .
•
r
1 1
; r* " V '
. " * P.
*..-' ••'• • v
--:•: :• •• .r.
..•-.
v
i;-
;"•::.-••-•.::•
-•
i : : - v r . ' - :
•ľ. r:' ~ ."c™ v c? c-r.' f :"c •" v <>::'•:' " v . r y . v ;1"::.",;
^edw-t'-:-'1?;-. i r c r d i e l
':rcv.ie v
v- vý'c.r. -.v?'
:
••<*:•:
rer.?r.-:
rrr,:r'_r. M ~~i' •••crer
>
i
1
íB.
r::.eKt rĹ~:r.e. h'.;:rtcte ?CD -
í.-•;.•;-í •. , r r. r •Ľne v c v ŕ ' : r c v \ "••.'r.r
j . - ? i :
' í v m r r c r ; k\* rff P re ~?r. e_" '.r J .;.o' " v li.'iP.~'r".ych
''i!.ry
?»f'TC;.:Í5
'.'", ; - L ••~:v. :-r ' Y <-<•::'" r . " :
:
-, c-ic'. r ' l n e j
•.'••r>- ^ : ; . ' ( " a I i ' ' " s ! : " ro1ci:f
ívriíra
t
:-. jr*ote r.n n s r
výrt-pná frekver..'ivte
'.;. -/.tri.. • - .
*
a
• - . • •
JTj
r
•
..
•.
-
t. —
*
-
:
"
:
'
-
'
•• : ;•. . ( ; , ;
: .
č.-.ct,, - ;: Ĺ"-.:., -rcí efektívnu f:-i>-.-./..:.":.ó;.c .;.&:;*ra v á2, a k o 5 ľ - -*r*v:.(-- •:vr"..Ľr.oJ " i c r y s p e k t r a :."cv:.i vvi.rt.:. '-.c ~áf:.-.£ v *edr:ct-
*
•;• : • : : * : • " '/c f rr!-:v!:.čr.r:.i r j. •• . •• . *. r o
všetky
S. Výpočet sk Program* vvľO-':'.:i .^r-e^T er.ic p c : ' ' . ! v^ťnhu ./ : í •-
TI"'.
. __ - - - - -
. 1C0S
" i " „e >:ar:: •;.'; c!::' :;F-. ktorej Je rv.stavcr.ý kurz
? r . g r a : : , ••• • .; p o : í * ^ t?:', r «g i v. u vi'ck* r'vnu hcd.'iOtb ú r o v n e s!.£rr:fllu v "•.'ificve.'; ľbJ.astl u h r a : . ! ^flnýrr.i čvo
H
".
Okanž:•;': -ir.ii.cta :a.rcv,'ho signálu - S7
:
T, r.to pruôi*u::.o:r. ."!• >;rčí ok-^:;:".: tá hcdiiotů -řasivéhc signálu hf kursora.» ''.
Prcgrar-.y prfj T rr ; -tr.rr.vanip '•hodí. r;trojov PO až F6.
: ' ' V " T - ; s ri O rv:ov PO a? Pi sl*':5i nn mo^it r.r-.-Vť.-.iť chedu atrc^íiv p-, .-.trinke vibručr.j'sh spoktírer. " e n : • .>rcva::ic r,u ialoSenó na princípe, ŕo prava purar.« irov. Tv.-rba rcftr.íriía'ho sjpíktra a 5al iích spektier pr* pcrcvr.ávar.íe .-i; preváisa prcgrarjoni FC a ?5. Tieío pregramy vytvoria s p "k t rum s volitelnou kor.štantnm; rarsentuálncu 5írkcu p^ v po?adovar.ons pric&ičľúvaní v trceh pus«dlac!ch dckfidach pcilti tubuTky s
Percentuálna Šírka pásna
Vcíet £ar.álcv r.e. oktávu
2>,1
3
'\5
c
7,7 5,e 4,6
5 12
3,9
18
15
Počet kanálov r.a dekádu 10 20
30 40 50 60
Pre filtre platí ST-SEV ->S07-7S í ČSN 35 6e71), kde sú arôeňé stredné geometrické frekvencie priepustností pésrca filtra f m , áírka pásma ?re tretínooktávový a cktévevý filter. Počet frekvenčných kanálov na Jpkňd- sa v progrease zadáva, akc číalo podľa tabuTky z rozsahu 10 až 60, 5ín sa určí rcs3iscvacia sohcrnoať isonitorcvaqia, tiež sa zvolí referer.5ná frekvencia. Táto fre3cv*ncia sa obyčajne volí, ako najvä55!a amplitúda v spektre, ktoré je však pevne viazaná s ctáčkani stroje a ie predpoklad, že v spektre nezanikne. Prcgramon pre detekciu zraien sa porovná nevo vytvorené spektrum (súčasné) s referenčným (minulým). Zmeny v pcrcvnexií sa detekujó v závislosti cd zvolenej tolerancie, ktorá štandartne sa velí 6 d5. Namerané a spriemerovaná spektrá sa ukladajú do súboru, ktorý sa ďalej využíva pre tvorbu trendov. 12. Program pre výpočet treadev - C1 Program ie urSený pre stanovenie trendu vývoja parametrov frskven5a?he spektra a pregnózu ich výveja. Program umožňuje sprf-covať nanerscé hodnoty regresnou analýzou. Je možné použiť necelý s lineárny, lcgaritmlclty, exponenciálny a polyjios:ic!tý. Výrt„yfíá zcstavs rbPahuje zeznar. nameraí.ých a k nim vypcSílar.ýsh hednôt pcdla áatéhc ncáelu, rozdiel medzi vypočítanými a .-.arcr-íinýial hcdaotaiai, -íátura dosiahnutia vrtenej linitneit hodnoty e pri polyncaic!íc::i ľicd.ele &i grafický priebeh vypoíí-
c:.*.
-.ti.
.
NIKKTCIťÝií OX-ÁZt'J*:' ":T<ÍZiľl;-
šÝCK Z POITKAííBCľ.'Áľi; C!.lEg. Í^.:
Josef
iÄilcš
&r.rs.É.jz1
Bi.boJ.Ka.
":1c.-. 1
VVT.-; C S 3-
SSTTUl RÁZOVOU '•TíZV.lÁ' ••:
SS3Í1. Z rOiyoVľy^m.feír: 77TŠ LIT,
ľSCP L i p t ovek;.' M i ; ; , f.
ľ ?
IOTBI-:.!
Mecízi nové eiii^ry r .-řvoje nároár.éno hoapc-dántva r^-crí tiež zavsáz-eir^fi oovV-ii konštrui:ón,Ýcř! dat ar i ái o?, AJs-f-- orosrre+ sívue ea javia nove cii~'h.Y plas ov, V eMČasnosíi existujímnoho výi-oí>kov, kde se plast-y' stévaív aktívnym s revvbrrM.ínýra prvkom progresívneho výrobnébi oroř-ramu a -lie ien oáhrddou. ze klasický m a t e r i á l , Die je tomu Inak ani u hydraulických prvkov a zariadení. Jedným z charakteristických prípactovf keě jednoznačne nie je možné použiť iného la&T.ea-iííli/ •«?£ plastu c Je sedlo. Sedlá sv dotersa íryrábané zo špiSkofých materiálov predných svetových výrobcov, u nás málo dostupných,, (Polykarbonát
MAKROION a l e b o
p o l y o x y n e t j l é n
ERTACETAI.) „
[ 1 , 3 1
\
Obr.
1.
Usporiadaní* rásorého ventilu s guličkou
Ha obrázku 1 j * uvadené aoiné usporiadaní* rixorého ventilu i guliíkou 8 naznačením prietoku pracovnej kvapaliny tesniacim sedlom. Pracovná kvapalina HPA je nte«ou 3-7% oleja H" a vody. Ukazuje ta, že T niektorých prípadoch doeháds* pri pr»~ vádBkovom na»ad«ní k elynaniu funkcie xariadtnla itratou
- 2 požadovaných tesniacich schopností šediel rázových ventilov* Životnosť sediel požaduje odolávať kontaktnému namáhaniu, abrazívnemu, erozívnemu a kavitačnému opotrebeniu pri vysoko™ tlaku a vysokej rýchlosti prúdiaceho média • 1 ] . Zlyhanie funkcie sediel rázových ventilov má ze následok únik kvapalného média a nutnú následnú výmenu sediel, 5c je ekonomicky značne náročné. Vzniká otázka, akým spôsobom hodnotiť apriori vlastnosti plastov používaných nn sedlá rázových ventilov, aby sa predišlo haváriáa. K zabráneniu možného poškodzovania sediel rázových ventilov bola vypracovaná metodika ich skúšania [l] , Táto je prakticky prevádzaná na skúšobnom hydraulickom obvode. Hlavné nevýhody .ejto metodiky spočívajú v deštrukcii vzorku. Uvádzaným postupom však nie je možné ziaťovat samotné príčiny vedúce ku vzniku trvalých poškodení sediel. K odstráneniu tohoto nedostatku, t.j. odhaleniu príčinnej podstaty stochasticky sa vyskytujúcich porušení sediel rázových ventilov, zapríčinených nízkou časovou kontaktnou únavovou pevnosťou plastov, bola najprv homogenita plastu posudzovaná ultrazvukovou odrazovou metódou. Avšak vzhladom ku zisteným vysokým útlmovým vlastnostiam hodnotených materiálov sa tento postup ukázal nepostačujúcim. Naopak zaujímavé poznatky boli získané hodnotením reliéfu lomových plôch, získaných z experimentálnych vzorkov tesniacich sediel rázových ventilov. Experimentálne vzorky boli najprv opatrené vrubom o hĺbke 3 mm po celej dĺžke na priemere a potom, v súhlase s postupom Izodovej skúšky (USA), rozlomené. Získané lomové plochy boli naparené hliníkom ČSN 42 4005 na naparovacoa zariadení TESLA UZ 800 a potom podrobené pozorovaniu na rastrovacom meracom elektrón'ovom mikroskope TESLA rady BS o vysoke.1 rozlišovacej schopnosti, so širokým rozsahom urychlovačieho napätia.
r
I t.
fc&k.
Obr. 2 . Rtliéfy loaorýob plôch teanlaoleh s«di»l s •&t t r i í l u 1UKR0L0I Ha obrázkoch 2a • 2b *ú UT«d«né dieldie zábery r t l l é fu lonoTVj plochy tcanlactho sedla z aateriála KAKROLOK (zräSi«nie 50x). Ttanlac* ««dlo (obr. 2a) bolo s i l n * poraš»ni po skúšaní na hydraulickom skúSobnora sarladtníf aaopak tasniac* sadlo (obr. 2b) ostalo mporuSené.
Obr. 3. R»l±4t loaorvj plochy tssniactho sedla s aat.IRTÁCSTAL
Up-fOt-T-.ree -"jcpei-i.it .•••.• ' ľ.'. r;•.''•io ••j-íomu 'Ä auis-^riAlu "ľJŕi'CAOE'íAi.- i.obr. .t;. vsvUČPeiij.!1 \Ox) boi.a pozorovs."-?. výrai-n 1 ? :-.ij'iŕ:eI."'.r v iľio.r í'ologiJ ICÍÚVE,; r-.t^rhv,. r t CT« dáv? t u š i ť . ?! ť ?c ír.i!."'!'ij s f. v^".\ l:y t ľ.jv s- t r u ŕ f : n rí' l?:e Jsfs'-"c7i T'c-ntc '."r •*•ľ o'a r.ý :: t y č •-.-•; Ti; t" .. 1 ::!::., z k t o r o ^ žiač-i.:- -. eifc p-j v ř i. n;; ÍL: t: i e si.--;ii siti-loŕ;:! n t . Ľ : r ..-I i ŕ f" ic.a;ov^;i p l o c h ; ' v z o r k u i. po! t . orr^-etyj é?-,Ľ ih'ľ ••;;:>'T.-. I. sú s v o j o u iuci-ľoi.ogiou l o m u v e j p l e c h y i ; i z k e Í V . ^ V V ? ! ; T P « t e r i á l o m , s e t i a ľ So Läft.ŕ.iíC'-i-C'rJ s-j úplne oali..í::? Vv.::rká v a r i a b i l i t a r e l i é f u lo~ •jiOvr;> pioclv? ukaaujs :vh z'l czitost derorňe^^Ŕho p r o c e s u , k t e rý beiio.v rázu vo vzorku "'in t1e vzuľad loraoves p l o c b j hl ad s i , ;!eciná sa v rr;-s.teriäl k r e h k e j š í , čim ;;» .; e l i é í lomovej plocuv z v r á s n e n e j š i 5 niBteriál j e húé evns;í c.^ši.... 5.?.: síra Kroner:1 boli i-kúsk?; k&vitačnej o d o l n o s t i n « s " j . í r i : h sec i e i i meteriá'iu "AKHf;J,OK. I-tri skúškach b o l i ?>:;,••; ;<=:!;£ evjden';v;é timotnostiH- úbytky následkom k a v i t a č n é h o yvji;trebenie eeóieJ (Tab^ l . ) 0 í'it^ I . - Hrr'O-'c-'icGtnó úb:;t.Lr;,- p r i pôsobení k a v i t á c i e řV:"?r]í>, i
~'
;• jir
X "'"~
•
č,' Médiím ! r
j—„
2
T
---- '
'
.Ižestil. 'voda
""""
r
Čas
!-'
" •
-
-
.
-
-
-
..S -
L.-
-
| Hmot n o s t ný ľ | ú b v t c k mg]
I
5 i 10 ' i s ] 20j 25 ! 30 ' 3 5 '
•-ini j
^
:
- - - - - -
(Pracovná j Hinotnostný
.
__...(_
;
,
-
-
j . - . . ^ - - ^ -
_ ^
__
O , 4 ; O , 5 | 0 , 5 ; 1 , 0 : 1 , ?, 1« 3 . : | . ^
j
—
= i
1
i
T
|
l,S; :
;
; 0 ř 2 ; - 0 , 1 0,5 .0,6 : 0,7: 0,S, 1.1
Saprlek o r i g i n a l i t a získaných v.valedkov najú t i e t o len ibmedKfaú piatnosťo Preto nie je možné z doterajších hodnotení vysloviť jednoznačné závery, Domnievame sa, že bude potrebné, aby metodika skúšania cbsahovale celý komplex skúšok. Okrem zisťovania chemického zloženia H k r y s t a l o g r a f i e daného plastu by mal tento komplex obsahovať skúšky mechanických v l a s t n o s t í povrchu, SelSie
stášky kavitačnej odolností, skúáky rázovej húževnatosti ! 5| i
sktíšky korôsíe za napätia v ieiLsoakíívrioia prostraôí-.
L i t e r a t ú r a : . 1] SíABÍÁK, Ja: Konstrukční možnosti zvyšováni únosr.oofci hydraulických válcä při minimalizací Ja.iich haotnosti, záverečná správa vedeckej úlohy č,. 221/92-4, W T Š ČSSP Liptovský Mikuláš, 1986. [2] TfOSKIEVTÔ, J.: Kavitace, Academia Praha, 1969 3j MAHĎÁK.J.: Hodnoceni příčin selháni poly formaldehydu Delrin (Du Pont), W T Š CSSP Liptovaký Mikuláš« 1984-
L
[4] HU3O,J.í Konstruk^ni plastické hmot?. SNIL Praha, 1986 [5] KOLOUCH,J,: Strojní součástí z plastu, SKTL Praha, 1981 [6] VELESjP.: Mechanické vlastnosti a skúšanie kovov, ALPA Bratislava, 1985. [7] ÍÍANĎÁK,J.-BUBSLKA,M.: Možnosti hodnotenia kontaktnej únavovej pevnosti sediel rázových ventilov, Celoštátny aeninár Problematika kavitácie a kavitačného opotřeb«» nia, Olomouc 1986« Zusammenfassung Zu den Fragen der Untersuchungen von Sicherheitsventilsitzes aus POLYKARBONAT, ev. POLYOXYMETHYLEN Die Uicherheitsventilsitze sind aus den Hochquolitats Plasten Sig. MAKHOLON, ERTACETAL erzeugt. In einigen Pillen entsteht Dei ihnen das Versagen der Funktionen infolge der Uo«rbeansprucnungen. In der Bestrebung apriori verhüten diesen BeechSdigungen im Betrieb ist die Methodik der Untersuchungen ausgearbeit. Mit dieser Methodik wurden die Teilergebnisse durch die Beobachtungen an Rastenelektronenmikroskope und durch die Testy der Kavitationsfestichkeit erworben.
Vplyv zvárania na zmeny Struktur a vlastnosti zvarov
IH0. Ján Bošanský.csc.
vůz Bratislava
úvod Z literárnych poznatkov je zmáne, že príčinou zmien vlastnosti v TOO sú štruktúrne zmeny vyvolaná zváracím cyklom. Pod týmito zmenami sa rozumie zmena Strukturného stavu a zmenu veľkosti pôvodného austenitického zrna* Tieto veličiny sú závislé od podmienok zvárania určených tepelným príkonom, teplotou predhrevu, hrúbkou zváraných plechov a typom spoja. Vo všeobecnosti platí, že s rastom tepelného príkonu rastie veľkosť austenitického zrna a klesá rýchlosť ochladzovania, ktorá ovplyvňuje konečné štruktúrne zloženie TOO, Analýzou rastu zrna sa zaoberal Easterling [i], ako aj japonskí autori [2] . Stanovili závislosť tejto veličiny od podmienok zvárania analyticky, štruktúrne zmeny v TOO vyvolané zmenou parametrov zvárania sú kvantitatívne najčastejšie vyjadrované úrovňou tvrdosti. Jej absolútna hodnota je závislá od chemického zloženia a ad konkrétnej rýchlosti ochladzovania vo zváračskej praxi najčastejšie vyjadrovanej parametrom ^8/5 icasam ochladzovania medzi teplotami 8OO a soo°C). v literature sa nachádza rad matematických vzťahov pre túto Závislosť. Napr.: vzťah podľa Suzukiho [3] Má takýto tvart - (xo» + 397.C * 153.CEJ - (02 • 377.C - i3p.CE;.arctaX
log ^ t s / 5 • ÍO,385 * O,34,C - 3*47*Ce) (0,5*7 • 0,02,C V našom príspevku chceme poukázať na štruktúrne zmeny a ich vplyv na vlastnosti TOO ocelí ti 5O3, ako jednej z atraktívnych na výrobu tlakových nádob.
Experimentálna časť Ocel sx 5O3'X je z Htaáxaka. chusiiatôiis zloženia oceXov. C-4áH a prísadou Nfc so smerným ziožsňim pódia tabuľky í, i. Na analýzu štruktúrnych zmien v TOO oceie tejto značky sme použili 5 tavietí s chssiicnvm zložením cs Urovnán C„ a F podlá tabHÍKy 6, i, Zmeny štruktúry a tvrdosti TOO y závislosti od eheniicfeéfío zloženia a oaremeira -4to , sme sledovaI i pomocou Hovorových steíitSote zíiotovsMýcá odsiiipAovaMym
tspeí-
ným príkonom, Pri navóravit gme teplotný ayaLus zvárania SMÍraaíl terModlánteami HS stánovanie parametra ^ t , , . . Pri tavbe 6. 5 sme tento cyklus s&časne elefetncKy derivovati zariadením vúz-OTC-x na stanovenie bodov tázových premien rozpadu auMtmitu metódou in s i t u . Tvrdosť sme merali podlá vicksrsa pri za.ta.imnX 98,1 N ÍHV to). Výsledky weraMl tejto veiičinv v Tou jednotlivých tavieb smarizuje obr. ô. x. Tento sítčasne udáva i priebeh tvrdosti vypočítanej podta Suzukino [3] pre obsah C * o,iu % a C£ • 0,43 %. nameraná závislosti majú vo všeobecnosti rovnaký charakter. Kast parametra dlg. v Intervals do 1$ až 20 sefe vyvoláva rapídny pokles tvrdosti, )ej hodnota klesá z úrovne 400 až 430 W 10 « Aroven 230 at 330 m so, AbBolútne hodnoty tu pritom závislé od konktétneko chemického zloženia ocele. Metalograficky tmo z i s t i l i , le zmeny v tvrdosti TOO sú odrazom itruktamyoŕi zalen v tejto oblast i . Podlá diagramu rozpadu OMStsnitH pre oceľ č. 5 (obr. 1), jej štruktúra ta pri najkratšie* ôasoch átB/5 tvorí prevaiN« martemitOM,, Kastám -4t8/s i**° podiel klesá na Akor rastu podielu bainitx. Pásmo vyrovnanej tvrdosti lnad4t8/$ 15 až 20 sek) odpovedá už len tvrdosti bainitu, podiel ter*tu, ktorý sme v ítmktUre pozorovali od ^s/s " *O sek, je pre túto o . cel malý, namerané závislosti priebehu tvrdosti sa kvalitatívne dobre zhodujú s vypočítaným priebehom podlá Suzukiho vztaftu* v absolutnyoh hodnotách pozorovať i s t ý roxdisl najmä pri
.-.-í;icíy zloženie
TOoa jer-.a oapcvoäaJHca Úroveň ivr-
-•^•; • .> < '. /e-í-.ioii ^ význano-íj-cři c n a r a s t e r i s t í R t>n Hodno tew; zva~ ?ii.i.-.'.ic;;i, Äil.-jow je :;c20rsp--:rn Húževnatosť •••t-y?^ vplyvu ÄUI
tejto
oblasti
režiyiK zvävX'-.-.a na tvttc charakteristiku
Na sne po-
^ecsííix:; unitiicie t-jpío cnýcň cyteíov. Vpiyv aasny para-
řntiirřT t . i
9 / í
H2 wroveii KV frre obíasť vyhriatu vta T = T ?<X "'C
s n e Š i o ?.v vsi; i na oceii
č. 5. Hciyioty
KV sne z\stovali
prt.út...,
--- .5, w ä 00 s e s ? n t e p i o t ó c ř í -f^c.. í c a p r i -20 ° c , aB*r>i>(ej to v e t i c i i i y
o b r . č, 3. Z r-ehn wi.i-af. že •«.-
SM vy^eseMé -^iíi
íi-- -• t t ,. vtubovi.
.Viíflľ-jaiosť
í i e s č a precHoriovd t c j J í o t a p r e
. Í - Í Š c'Hefgeí tc;-:i' K r i í é r i w : r a s t i e . iym, 2e puKi.a:-, ýrovne fvrJscíi re.,
KV rastom ^ ' t . . ,
1 / , Rozocrom tohoto
ícbrt<í,
t i i ľ f ;c! vruoov':
(:- "W!6 Mfj^zijif,
Touto výsíeciofe
hužtivnatosť)
70
r t
; Ľ ? 'r';v.',.j2a>iy rozporu
pateiesom
(mäkšia
sne sa zaoberali
,~' -ícninnMtioK v e í i í i n o M
rvláAtny štruktú-
v prdci ' 4 / ,
sirn'íl.iry
oxperime«taí;-;y UÓKOZ sme 2 melodicRoŕio dóvodw p o i i ž r i i ocef jú 224 v s t a v e
wo
ímíárii
teplotného
cvfcĹv. s ri>zno« miixiiiuHno
!•'•••.. i.j.í u t i t = iC' sete, AtaxiľnalMM t a p í o t w sne zvcíiii 95O, , i-/5 ;uuv c z."JU "C. tti/l S!.-.!? Z.SKŕlíl fi«St.Ti: tir.tt- 2TM0 VOl'feOi'tl v
i už o , j j Í:S': S marienr i t Ic'wn átrK-ítúroM.. ŕrnoovu isme T.. pre pre stav stav po po iihai iihai tt ňä<J ňä<J °°t / 3 hod/vzduch. me stanovi stanovi tt T
výhledny vretitad
su zosw;iar\zovane na obr, o vplyve
3te«tizrtc;eJ
zrna i ťySfty teploty au~
na hMž«VMatosť álrutetúry. z porovnania
s výstecítemi na o c e i i u
uxůuiúcoií kúžcvmtošt
503 vyplýva,
TOO je volkosť
zrtcl. StřMfctňrno zloženie ctym
4. Tr;i puiava
ve('
týcftto
vý»-
že clominaMtMOM w«-
pôvcáného
j e z tohoto podíocta
- 4 -
DtSKUSM
4
V prlspevftK sme chceli poukázať na základné charakteristiky TOO zväzových spojov ocele xs 503. sft nimit štruktúrny stav definovaný úrovňou tvrdosti a veľkosť pôvodného austenitickeho zrna. Výsledky ukázali, že TOO predmetnej ocele je z ponladu Úrovne tvrdosti veľmi citlivá na zvárací, cyklus v intervale 4t8/s do 15 až 30 sek, V nem je zmenu tvrdosti vyvolaná zmenou v štruktúrnou zlození. Výrazne sa mení podiel wnrtenzitu. Namerané závislosti ukazujú, akým spôsobom možno dosiahnuť istú limitnU úroveň tvrdosti danú účelom použitia zváranej konštrukcie. Je zrejmé, že parametrami pritom sú chemické zloženie a Bas ochladzovania 4tg. , ktorý reprezentuje technológiu zváraniat ák pre aplikáciu konštrukcie sú Ziaitoa požiadavky na vrubovu húževnatosť, potom možno kvalitativně vychádzať z tendencif NOBer«nýeh na vzorkách s naimitovaným teplotným cyklom. Podľa výsledkov (obr.3), pri zváraní tejto ocele treba z pokladu získania lepšej húževnatosti TOO preferovať zváranie nižším tepelným príkonom, PowZitie väciich príkonov vedie k rastu veľkosti austenitickoho zrna, a týw k poklesu vrubovej húževnatosti a rastu tranzitnej teploty. Pri kvantitativná* posúdení prípustného tepelného príkonu vzhľadom na kritérium hodnôt vrubevej húževnatosti, vychádza sa potom so skúšok transiormačného skreknutia na reálnych zvarovýoh spojoch.
Z rozboru itnéitárnych zmien a zmien húževnatosti TOO oceli it 5O3 možno konštatovať, že t - ocele tejto znofiky sú velmi citlivé na sváraoi režim v rozeaHM átgj m do is až ao sek, V tomto intervale sa tvrdosť TOO mení o tnmmvr 13O KV tO, - ttroveň tvrdosti TOO je určenú štruktúrnym zložením a závisí od podmienok zvárania a od okeaickJko zlomenia ocele.
- 5- vrubová húževnatosť tejto oblasti s rastúcim *t8/ je dôsledkom rastu pôvodného austenitického zrna.
klesá, čo
Tieto výsledky poskytujú pre technológiu zvárania informáciu o možnostiach ovplyvnenia úrovne tvrdosti TOO študovanej značky ocsle a o ceste, ako zlepšiť hodnoty vrubovej húževnatosti tejto časti zvarovych spojov.
Literatúra [ij... AshbyU,F,, -X978
Easter ling K.E.t Acta Met. xx, 1982, s. xoóo-
í*}.,, lkám. H, a kol,s Trans, of jws x, 1078, *. 47 .Sx {3]..» Suzuki H, t Trans, of jws x, 1084, «. 34 - 42 [4j»,. Bošanský J,, uraz d
Tab,č.t OCEC
x
C
Un
Chemické zloženie
\si
Cr
Ni
cu
zváranie, xa, 1086, 9. 35a . 363
analyzovaných \p
]s
Nb
tavieb ocele six 5O3
JA! jlp*"V
1 1
P
«
O,X8 x,34 \O,37 0,04 0,02 0,Os,0,0x4O,0xs 0,0300,0x0] O,4ió\ 0,264 0,17
x,x8 J0,3* 0,03 0,0a 0,04 j 0,0x40,0x70,0600,009 0,377] 0,245 O,25O
0,89 IO,3O 0,08 0,05 0,04 0,0x50,037^0,0200,030
3
0,0X70, 022)0, 02C
0,394, 0,256
4
0,í8 1,23 0,37 0,04 0,03
5
0,X7 X,38 0,34 0,13 0,07 0,04 0,0x40,0xC 0,040 0,020 0,417 0,355
smetná
zlož.
-
j
max max max max max max aax max 0,OX5 MÍM , max • M X 0,l8\
0,40 0,30 0.30^ 0,30! 0,0350,032 0,090 9,0x 0 , 5 1
0,39$
!
-
(.1
*•
500 r-
=ai8%
A00
OCELE 11'503
3
5 4
300 200
10
20
30
40
50
•• í s / s > ^> •'
Obz* 3. Zmena tvrdosti TOO v závislosti od %gy oceli, XÍ
OCEL 11503 tavba č. 5
10
20
30
40
50
Obr. 2 Oiagram rozpadu aMStmitM octit ÍÍ 5O3 - tain «. 5
obr. 3 v p i y v <4*g/5 i s priebeh tranzitnej krivky ocele ai 5O3
'c
20 80
14OO*C
-50
T CC)
tíbr, 4 Vplyv výSfcy teploty tizáci* >ia vrulovti kňžtvnatogť í ocel 16 224, •dtg/s " iO $, • tav po iíhaní 680 °C/3hod/vxduok)
TRIBOTECHNKKA
DIACNOSTZKA
V. Ktr«k, Ing. V. Nováček
K0HPRES0ft8
- Výzkuaný úst«v ČK» PIANA
1. Úvod
Sladováni stavu koaprasorfl pomoci aatod tribotachnické diagnostiky M vt VÚ ČK» vyuilvá j i ž několik t t t . Po prvních zkuitnostteh • aalýai pistovýai koaprtsory jsaa p ř a i U fc diagnostikovaní troubových koaprasorů, pistových koaprasorů: turbokoapresorú. Koapresorový o l t j ja v těchto pMpadtch využíván jako n o s i t t t inforaael o dějích probíhajících a t x i t ř t c i a l d v t j i c t a l uvnitř koaprasoru. Za t l a úColaa j t sltdovano anoistvi kovů v o l t j i . Zárovaň st s l t d u j t stav saaotného oltjt. 2. Katody
využíván« ka sladováni koaprtsorfi
a/ i i f k S l í i S ' Základní hodnota pro vltchny o l t j t . Pro uťaly tribotechnické diagnostiky aěřiat viskositu tlajů prOtokovýai viskosiattry s tptoaltktronickýa sniaánia doby průtoku, »rttola u průtokových viskoxiattrů odpadá vyaýváni a suleni kapilár, trvá Jadno aěrtni asi 10 aiiwt. •rttiust oěřtni j t - IX. Viskosita st udévá v aa 2 .s" 1 . b /
£ í l i t . Í Z t t l t l J l t «tantvájt t t tasah kystlýsh láttk v o l t j i , kttr* raaguji s hydro« 1daa drasalnýa. Mhta pouliti dochá«1 k oxidaci t l t j t # j t j l a i důsladkaa jo svýltni obsahu kystlýth láttk. iislo kystlosti st stantvujt titrael M Indikátor alkalická aodř ptdlt li» a udává st v ag hydroxidu dratalntho, potřtbného k ntutralittci kystlých láttk prittanýeb « I f vtorku.
;
! (>
licnocvfií
tody,
Stírá
«i! l e d & b y l a va.ľ
«*
j«
t
cJslS' pa«oc>
u 9 «.is.-g
j e d n o zr>ätnS
c •' S"ôr-oy«rt1
i t a r i o v«.", i
hranic«
kď
pro tř-?p4M
,-ípj
.»oino
ryci«<á
vyoracovína
ítucay.--,..
dok0ä-)3i.ea v4tžt
s
stanovuj*
\>O4Y
ve *c
j
ř
VÚ
o i. e j i - »>
r yen'-oae tody •• n i n e ü n i a
zřetelného
praskáni
přiorevenycti Pro p ř e s n é j i i pouitědle«
Poku«
stanoveni
podle
je
olej
vodní
se dá u r i i t
vody
íe
je T
provídi
na r o z p i te'iou
ivoŕi Potcd
přibližné
ss
ía
pŕeoca
anoistvi
se acs1 p r o v é d ř * d e s t i l a c e
ČSN. Péry <-o i p o u i t í d I »
po
*«.?{'..
splňuje
vzorku
piry.
ura»
a
ee toc! pre u."čen>
Stanoveni iapky
so
kyselosti
wcoa p ŕ i c c s n s . .
bublinky
standardů
ZkouSIta
s-C'-'/g n e b o zda
ar;
Jednoduchá
inQ^kbayr
:c r o z h o d u j í c í c h
pro vo i'js-heprse s t i s s ž i v a «
H*> * k.« < 2 e h ' < £ k ' j /
kJHA,
físlo
~9
•-ostiodoo-j t ,
*e jednou
«>;ratované
p •-' i cš é
ida
:
resp.
o
ČKO
gríí,
e
jso.j
pout\tsInosti.
»trhávají
vody.
s rozvotiu a
co konden7«c< * rozdíleni organické « vodní vrstvy ve spec1iln1n iiétta ve i odcCte pM«o procento vody. Hale «noiství vody v olejích «e »tanovuje potenctoa« trickou t i t r a d v poloauto«*t1ckých zařízeních actodou K. Fischera. Pro TTO ja d o s t a i u j i d jednoduchá rychloaetoda. Hnoistvi se udivá v X objcaových. d /
?20>XíBt§0aÍi •• nejvétit výsnaa u «o to rovy ch sleJCi, kde dochází ke zředěni aaziv» palive«. Svůj výcnaa •* 1 z hlediska bezpeCnosti a uríuje tUdu nebezpečnosti jednotlivých aaziv. Bod vzplanuti se stanovuj« v otevřené* keMaku podle 1%H. ¥ poslední dob* se zavádí přistroj« pro autoaat.ir.ké «tanoveni» «de obsluha z a j i s t i jen naplnení ke I laku, «statni střeni je zcela autoaatické a výsledek zaznaaenén na d i s p l e j i přístroje. Jednotka bodu vzplanuti je stupeň Celsia. Pro diagnostické Měřeni je v posledních letech zaváděna aetoda přtaého stanoveni paliva v o l e j i . Je j1 •otno používat jen u Motorových olejů.
/AAS/ pc.;
... . ae too« pro
plašené a c e t y l é n -
stanoveni
vzduch
chrom, z i n e k a v A p n i k . dusný
to j s o u
uaozňujs *á
tídy
hliník
zliSiovat velký
je
již
se s t a n o v u j e
V planěni
acetylén -
význaa
stav
S použitia
i e l t z o , »íď,
z k r e a i k . Sledováni
technický
tracHíně
o ö t r o v y c h kovů*
zbytkových
strojního
pro fce z ú e a o n t á l n i
olovo,
kysličník kovů
zařízeni
a
diagnostiku.
Vzhlt-
dea k jednoduchécu a r y c h l é e u p ř e v e d e n i a n e l ý z y •« todou AAS
je »ožno z í s k a n é
výsledky
hodnotit,
což d i v *
absorpční
spektrometry p r o j l y
zovanýa
přittrojů».
-floer, naleje
aoinost
Varian,
typy p ř í s t r o j ů
které nabizeji nabixi
pod o z n a č e n i » Íe
vývoje*
1 Carl
Z
zkousat
vzniklé
se s h r o a a i ď i i ; '
uo1t>těnr poole
stékaní»
vzorku
čistíce oleje
tvaru-
Vzn*kl4
siooä,
'•ozpouš téd i e« pro o d s t r a n ř n i
čá!.iice
!. «:e i K o u a a t
ize
Csiiíeni
íistíc
odliíit
osteriálu
•rerrograinu a s l e d o v a n í « K 1 kro s kope». jich
vzniku
Tvar íe
V souča&né dobí Analytický cípu.
částic,
se v p r a x i
ftrrograf
m
zabudovány zity
zářeni.
trubliky
zkouši
t a t o »etoda se p o u M v á
Íást1ct»1.
usazenŕ 1. íe r é » Í
^pOscb
ferrejratu.
je p o » ŕ r n í
tättetky
prin-
zalouhavá
Jtho p r i n c i n
a Í1dlj>,
p M * o úaérný
n-Z
stupni
pokryti
zůstává
trubičky,
um/,
která sniaaji
je-
n . kro?kope».
pcpsanésu
skleněné
oxidt^
zahříváni»
Ve dvou p l s t e c h , kde M ' m a s u j i
zářeni
Ten j«
typy
výle
ve
íisnc
pnul i v a j t dva
u* « v í c « / a malt zdroje
taKé
povrchu
s pM*ýc oacete«,
sklíčka
kterou protéká o l « J . částic«
r.ířonK
kovJ
k t e r ý cha r a k t e r i z u je
nejvýhodněji
jen » i s t o
•:«
rúzn/ch
zȎn
ploše«,
se -J S Ü ZU 11
t"*rí
je n>ožrio c - o v é s t
b?revnýeh
Vzhlede* k toau, le
stejný,
ter rose**, skleněné
-h-tku o i c . ! * .
ČAstice
f e r r o g r a f , k t e r > odpovídá
t>y\. v y v i n u t
tzv.
11ochr oeia t K l.-ya tu i ^'» ř ior^Fi/
vhodný» o s v e t l e n i u
Union
oco trefcer» 4 m na
Čisíite
prctyie
k.p.
ktert.
po H k « e
v s i l n é » «egne t i e l-.ŕa p o l i .
velikosti,
s*
AAS-3.
p o a ě r n ě nov* c t t o d e ,
čističe
vzniká
Perkin-
u kttrých
Jen* p ř * t
povrchů. který
n»př., t i r e «
přÝ»tríie,
n o s t podrobně Tyto
vy-
a zbytek obstaré autoaat.
A A S - 1 , AAS-1N *
*at^B
vzorku
*J k p l n » «
Znán« jsou p ř í s t r o j e
v z o r e k do podavač«
La60ra
i h n e d po dodáni
v i a « o d s t r s r H t poruchy, A
velké
jtov úbytek stíny
napevno Inten-
Vyhodnoceni jednoho vzorku trvA s t í 7 šinut, Pro objektivní hodnoceni je nutné provádit koaplexní hodnoceni ponoci aetody AAS 1 ferrografie. Stav vlastního koapresoru se sleduje AAS a f e r r o f r a f U . Ale degradace oleje a ipatný stav koapresoru /a naopak/ spolu tak úzce souvisí, fe je nutné pojlaat tribotechnickou diagnostiku jako koaplex aetod analyzujících stav aaziva 1 stroje. 3. Zkouiky nového oleje pro chladicí koapresory Zkeuieni nových olejů vyladuje důkladné sledováni stavu oleje 1 stroje, výhoda uplatnení tribotechnické diagnostiky je tedy nasnadě. S přechodea na novou surovinu pro výrobu •atacích olejů - vysokotlaký hydrogenét - vznikly v oblasti olejů pro chladicí koapresory u r i l t é probléay souvisící se sleženla olejů. Oleje z nové suroviny označené OHF-48, které byly půvedn* určeny pro koapresory pracující s freony jako chladlvea, byly zkouleny 1 v koapresorech Čpavkových. Olej 0NF-6S aA n í ž i l viskozitu nei určuje základní třída /52 a a 2 . «s" 1 př1 40*C/ a než aél o l e j 0N5. PPI používáni oleje ONF-68 docházel* v provozu Čpavkových pistových koapresorů k nadaěrnéau opotřebeni pístních kroužků* Proto byl zkouten o l e j s v y l i t viskozitou OMF-85. Zkouika prob«hla na pistevéa chladlcla koapresoru typu «v»260, výrobku CKO PRAHA, závod Koapresory. Kineaatická viskozita oleje pM 40°C se v průběhu zkouiky 2 1 pohybovala v rezaezi 74,9-82,6 a a . * " , číslo kyselosti v rozaezi 0,13-0,36 ag KOH/g, obsah vody byl aaxiaálne setiny procenta. Poaoci AAS byl stanovován obsah železa, aěd1, chróau, olova a kliniku v o l e j i . Kroai železa se dosah zbývajících kovů pohyboval pod aezi detekce. V prvnia vzorku bylo nalezeno 3 ppa železa, pak se jeho obsah pohyboval na aezi detekce. Taká hodnota alrné koncentrace částic, vypočtená z úbytku Intenzity svitla zatřeného na ferrografu s pMaýa ode č tea, se pohybovala do hodnoty 20, což je volal aálo. Vyhodnoceni výsledků ukazuje na dobrý stav koapresoru 1 oleje béhea zkouiky. Po zkoulse byl koapreser prohlédnut s t l a t * výsledkeai nedoilo
k ntdmtrněmu opotřebeni kompresoru, úsady na Magnetických f U t r « c h byly Minimální, v prostoru vany kompresoru nebyly nalezeny kaly, pouze na f i l t r e c h bylo zjifttěno minimální množství kašoví tých kalů, v tepelně nejvíce zatížené oblasti /ventily, koruny pistů/ nezanechal zfcouiený olej kaly ani laky. Dobrá shoda výsledků prohlídky se 2*very tr1botechn1cké diagnostiky je zŕejstá. 4. Zkoušky nového oleje pro iroubevé kompresory Pro iroubové kompresory je urien nový olej označený 22-180-68 s vysokou oxidační s t á l o s t i , dobrýaí mazecimi vlastnostmi a nízkou tenzi par. Tento olej je skouictt v řadě vzduchových kompresorů vyrobených v EKĎ PRAHA, závodě Kompresory, které jsou nasazeny v různýel* provozech, eéhest zkouiek jsou pravidelně odebírány vzorky oleje a analyzovány v laboratoři odděleni maziv ví) ČKO. u každého vzorku jsou stanovovány: Kinematická viskozita při *0°C, bod vzplanuti v otevřeném kelímku, číslo kyselosti, obsah vody a pomoci AAS obsah železa, mědi, olova,-chrómu, hliníku a křemíku. Prakticky viechny hodnoty zůstávaly během zfcouifcy na úrovni charakterizující uspokojivý stav kompresoru 1 oleje. Jedinou výjimkou byly 2 vzorky • 0,2 X hm. vody. Závažnějfti problém byl spojen s výskytem nadměrného množství mědi a předevilm olova ve vzorcích oleje * některých kompresorů. Pokud se tento stav jednou vyskytl, trval pak vidy del»1 dobu. Zvýlená koncentrace těchto dvou prvků v mazacím o l e j i bývá spojena s poruchami ložisek. Oviem podle sděleni konstrukce kompresorů nebyla ve zkuiebnich strojích ložiska • materiály obsahujícími měd a olovo použita. Jako jediný možný zdroj byl vytipován chladíc o l e j e , kde se používají mosaze na pájeni. Zatím se nepodařilo uspokojivě vysvětlit, oro£ u některých kompresorů dochází k výskytu olova a mědi v o l e j i a u některých ne. Jedná se o kompresory mazané 1 nemazané, používané v různých prostředích. Zkoušky zatím dále pokračuji.
5. Závěr Na dvou případech zkoušek nových kompresorových olejů Jsa* chtěli ukázat Možnosti tribotechnickt diagnostiky P H sledováni stavu kompresorů a kompresorový c h oiejú. Tribotechnické diagnostika se samozřejmě nevyužíva jen při zkouškách, naopak běhea noraálniho provozu uaoíňuje významné úspory maziv, energie, investic i Hdskc price. Ve spolupráci se závode* I KS Komoře tor y zaved t•« použiti tribotechnické diagnostiky do běžné praxe provozovatelů kompresorů. Poaoei TTO se zajiStuje prodlouženi výmenných lhůt. Např. v provozu Čpavkových Šroubových kompresorů se výměnné lhůty posouvali ze 2000 prov. hodin na 4000 prov. hodin. Nový o l e j pro vzduchové troubové kompresory nebyl v průběhu zfcouSek měněn • p ř i systematické kontrole je u některých kompresorů v provozu vlet než S000 hodin. U turbokompresoru st j i ž zavedla systematické kontrola a výměny st provedl Jtn na základě skutečného stavu maziva. Zdt v průměru st prodloužila výměnné lhůta až 5 « oproti původní předepsaným terminům. Ekonomické dopady Jsou JednoznaCni a to jak na mazivu, tak na technickém stavu zařízeni, kde nemůže docházet k poruchám vlivem nevhodných olejů v provozu drahých kompresorů.
