(Cyprinus carpio) v rybnících pomocí automatického krmného systému Carp-feed

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu:

Provozní ověření technologie přikrmování kapra obecného (Cyprinus carpio) v rybnících pomocí automatického krmného systému Carp-feed. Registrační číslo pilotního projektu: Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Rybářství Nové Hrady s.r.o. Adresa: Štiptoň 78, 374 01 Trhové Sviny IČO: 15789799 Registrační číslo projektu: CZ.1.25/3.4.00/10.00322 Název pilotního projektu: Provozní ověření technologie přikrmování kapra obecného (Cyprinus carpio) v rybnících pomocí automatického krmného systému Carp-feed. Jméno a příjmení osob, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: p. Lubomír Zvonař –ředitel společnosti Rybářství Nové Hrady s.r.o. Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Mendelova univerzita v Brně, Odd. rybářství a hydrobiologie Adresa: Zemědělská 1, 613 00 Brno IČO: 62156489 Místo a datum zpracování technické zprávy:Brno 19.6.2012 Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: Prof. Ing Jaroslav Hlušek, CSc. – rektor Zpracovatel technické zprávy: Název nebo obchodní jméno: Mendelova univerzita v Brně,Odd. rybářství a hydrobiologie Adresa: Zemědělská 1, 613 00 Brno IČO: 62156489 Místo a datum zpracování technické zprávy: Brno 19.6.2012 Jména a příjmení osob, které zpracovali technickou zprávu: doc. Dr. Ing. Jan Mareš, Ing. Štěpán Lang, Ing. Tomáš Brabec, doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zastupovat zpracovatele technické zprávy: Prof. Ing Jaroslav Hlušek, CSc. – rektor

1

Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství 2007 ‐ ‐2013 na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat:

1. Příjemce dotace:

Lubomír Zvonař ředitel společnosti Rybářství Nové Hrady s.r.o.

2. Partner projektu (vědecký subjekt)

Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Mendelovy univerzity v Brně

3. Zpracovatele technické zprávy

Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Mendelovy univerzity v Brně

2

Obsah: 1 Cíl

4

1.1. Co je cílem pilotního projektu

4

1.2. Inovativnost technologie

4

1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování

4

2 Úvod

5

3 Metodika

6

4 Výsledky

9

4.1. Průběžné měření a analýzy

9

4.2. Fyzikálně-chemické parametry

10

4.3. Nabídka přirozené potravy

12

4.4. Produkční ukazatele

12

4.5. Exteriér a kondiční stav ryb

15

5 Závěr

18

5.1. Zhodnocení efektu použití systému Carp-feed v roce 2011 na rybníce Pašinovický.

18

5.2. Zhodnocení efektu použití systému Carp-feed v roce 2011 na rybníce Církvičný 6 Přílohy

20 23

3

1. Cíl projektu. 1.1. Co je cílem pilotního projektu Cílem projektu je zhodnocení efektu použití krmného systému Carp-feed při přikrmování kapra obecného v rybničním prostředí. Jedná se o systém automatické dopravy krmiva ze zásobníku na krmná místa v rybníce, a to v předem stanoveném množství a frekvenci krmení.

1.2. Inovativnost technologie Inovativnost projektu spočívá v provozním ověření a zhodnocení efektu technologie automatického přikrmování kapra v rybnících s použitím systému Carp-feed. Použití systému by mělo zlepšit efektivnost přikrmování a snížit pracovní zátěž, celkově zlepšit efektivnost chovu. Získané údaje budou podkladem pro možné zavedení této technologie do provozní praxe. Součástí bude optimalizace krmné strategie s použitím uvedeného systému, včetně jeho optimalizace pro případné použití různých typů krmiv. V průběhu testování by měl být vyřešen systém zabezpečení pro zastavení aplikace krmiva při zhoršení kyslíkových poměrů na rybníce. Spolupráce s partnerem by měla optimalizovat použití systému a objektivně zhodnotit efekt jeho použití ve srovnání tradiční technologií přikrmování. 1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování Ověřovaná technologie umožní zefektivnění přikrmování kapra v rybničních podmínkách, a to zajištěním přikrmování v pravidelných intervalech, v přesných dávkách i bez nutné přítomnosti pracovníka. To umožní denní přikrmování ve vhodném období, s aplikací i více než jedné dávky denně. Dojde ke zlepšení využití předkládaného krmiva a úspoře práce. Tím může dojít k zefektivnění produkce kapra ve vhodných rybnících a zvýšení konkurenceschopnosti podniku. Při využití ve výtažnících pak zajištění dostatečného množství násadového materiálu. Při pravidelné frekvenci přikrmování může dojít díky sníženému tlaku na přirozenou potravu (planktonní organizmy) i k jejich požadovanému výskytu v průběhu celého vegetačního období. Tradiční aplikace krmiva v rybnících je především ručně z lodí nebo pomocí lodí vyplavovacích. Kromě nejvýznamnějších hlavních rybníků, kde je aplikováno krmivo pravidelně denně, je kapr přikrmován zpravidla jen několikrát týdně, podle časových možností chovatele. Pro zlepšení využití krmiva i růstového potenciálu ryby, je vhodnější krmit v klimaticky příhodném období více než jednou denně a v pravidelných intervalech, 4

umožňujících vytvoření návyku na příjem potravy vždy ve shodnou dobu. To umožňuje lepší využití přirozené potravy i předkládaného krmiva. Výhodou poloautomatické aplikace krmiva je jeho pravidelnost, lepší aplikace a tím i předpokládané zlepšení využití krmiva a úspora, resp. zefektivnění práce člověka, který v době krmení automatickým systémem může vykonávat jiné práce, kontrolu kvality prostředí, obhlídku rybníka apod. 2. Úvod Produkce ryb v ČR vychází z tradičního rybničního chovu, s dominantním postavením kapra obecného (Cyprinus carpio). Jeho produkce tvoří více než 85 % výroby ryb. Základem chovu kapra je využití přirozené rybniční produkce s podílem přírůstku tvořeným z přikrmování.

Dlouhodobá

tradice

je

využití

obilovin

nebo

jejich

kombinace

s granulovanými směsmi, jejichž základem jsou rovněž obiloviny. Jedná se o sacharidové směsi, s úkolem zajistit organizmu ryb dostatek energie pro pokrytí její potřeby a přirozená potrava je pak využita na tvorbu přírůstku. V posledních letech jsou využívány směsi s vyšším obsahem proteinů (kolem 20%). U těchto směsí je vyšší podíl pokrytí nutričních potřeb ryb ve srovnání s obilovinami (vyšší přírůstek). Tyto směsi jsou dražší, ale s vyšší produkční účinností. Produkční efekt přikrmování je ovlivněn výskytem přirozené potravy a zvolenou strategií krmení. Výskyt přirozené potravy zlepšuje využití použitého krmiva (zlepšuje hodnotu krmného koeficientu, který se pohybuje v závislosti na typu krmiva v rozpětí 1,5 - 5). Krmná strategie zahrnuje volbu typu krmiva, intenzity a frekvence jeho aplikace. Základními provozními parametry pro stanovení intenzity krmení je nabídka přirozené potravy, teplota vody, obsah rozpuštěného kyslíku a intenzita příjmu potravy rybami. Intenzita krmení se zpravidla pohybuje od 2 do 4,5 % odhadované hmotnosti obsádky. Krmivo je na rybnících zpravidla v zásobnících, je aplikováno ručně z lodí nebo pomocí lodí vyplavovacích. Na řadě rybníků se krmí dle časových možností pracovníků. Náklady na produkci ryb jsou z významné části tvořeny náklady spojenými s přikrmováním. Ty jsou ve formě nákladů na nákup krmiva a nákladů na jeho aplikaci, která může významným způsobem ovlivnit i efekt jeho využití. Snahou je snížit náklady na přikrmování, zlepšit využití krmiva, optimalizovat poměr mezi cenou krmiva a hodnotou produkce z něj dosaženého a snížit i náklady spojené s jeho aplikací. V této situaci je možné přiměřeně využít zkušenosti z intenzivních chovů ryb, které již byly v minulosti používány např. při produkci pstruha duhového v rybnících. Jedná se o automatizaci aplikace krmiva, zaručující pravidelné denní krmení i ve více dávkách, v přesném množství a ve shodnou denní dobu. Tato pravidelnost zlepšuje jeho využití.

5

V současnosti je u nás ověřován a nabízen systém s označením Carp Feed napojený na zásobníky krmiv, dopravující pomocí vzduchu krmivo na určená krmná místa v rybníce. Kromě uvedených výhod při aplikaci krmiva, snižuje pracovní náročnost a zajišťuje krmení i bez přítomnosti obsluhy. To je výhodnou u rybníků bez pravidelné denní kontroly. Kontrolu do určité míry může nahradit systém monitorující základní hydrochemické parametry, který eliminuje aplikaci krmiv např. při poklesu obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě. V sofistikovanější podobě je využíván v chovu ryb ve speciálních zařízeních. Prezentace tohoto zařízení spolu s předběžnými výsledky získanými v podmínkách jihočeských rybníků byly předtaveny na workshopu, konaném v Třeboni v červnu roku 2010. Optimalizace využití automatických krmných systémů na rybnících zlepší využití aplikovaných krmiv a přispěje ke snížení pracovní náročnosti. Pro celkové zhodnocení je nezbytné porovnání s tradičním způsobem v provozních podmínkách českého rybničního chovu. Čítek J., Krupauer V., Kubů F. (1998) Rybníkářství, Informatorium, Praha, 306 s. Hůda J. (2009) Produkční účinky obilovin v chovu kapra. Doktorská disertační práce, Č. Budějovice, 145 s. + přílohy Janeček V. (1976) Jak dál v intenzifikaci rybářství. Jirásek J., Mareš J. (2007) Aktuální problémy ve výživě ryb. Vodňany Jirásek J., Mareš J., Zeman L. (2005) Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro ryby. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 75 s. Kouřil J. Mareš J., Pokorný J., Adámek Z., Kolářová J., Palíková M. (2008) Chov lososovitých druhů ryb, lipana a síhů. 1. vyd. Vodňany: JU v Českých Budějovicích, 2008. Mareš J., Burleová j. (1983) Rybářská technologie II. Institut výchovy a vzdělávání MZVž ČSR, Praha, 256 s. Mareš J., Jirásek J. (1999) Ukazetele produkční účinnosti krmiv. In:„50 let výuky rybářské specializace na MZLU v Brně“, Brno 1.-2.12.1999: 74-78

3. Metodika Pro vyhodnocení efektu systému Carp-Feed byla zhodnocena jeho účinnost na rybnících Pašínovický a Církvičný, oba rybníky leží v oblasti jižních Čech. Sledování bylo provedeno v průběhu roku 2011 na rybníce Pašinovický v lokalitě Pašinovice, doplněné o údaje o výlovku z jarního období roku 2012. Plocha rybníka je 12,45 ha, rybník nasazen na dvě horka (dvě vegetační období), odhadovaná početnost 6

obsádky na počátku druhého vegetačního období (rok 2011) byla 150 tis. ks K1. Hmotnost obsádky na počátku druhého vegetačního období byla odhadnuta podle výsledku vstupního kontrolního odlovu. Průměrná kusová hmotnost ryb byla 0,007 kg, což odpovídalo hmotnosti obsádky 1050 kg. Během vegetačního období byly každodenně měřeny vybrané fyzikálně chemické parametry vody (teplota, pH, vodivost, obsah rozpuštěného kyslíku, průhlednost) a periodicky byly odebírány vzorky pro rozsáhlejší chemickou analýzu v laboratoři (alkalita, vodivost, celkový N, N-NH4, N-NH3, fosforečnany, chlorofyl). Provozní měření bylo prováděno u sila s krmením. Odběry vody a měření fyzikálně chemických parametrů vody při periodických odběrech bylo prováděny na dvou místech: u sila (blízko přítoku) a na protějším břehu (nedaleko krmného místa). Vzorky byly v laboratoři následně analyzovány pomocí standardních metod analýzy vody podle Horákové a kol. (2007) a komerčními sety firmy WTW. Rozvoj přirozené potravy byl na konci dubna podpořen aplikací 30 t chlévské mrvy (3 t.ha-1). Pro sledování nabídky přirozené potravy byly ve čtrnáctidenních intervalech prováděny odběry zooplanktonu. Odběry byly prováděny ze dvou míst planktonovou síťkou o průměru ok 40 mikrometrů, fixovány 4% formaldehydem, následně analyzovány. Vždy bylo přefiltrováno 50 litrů vody, aby bylo možno stanovit i kvantitu zooplanktonu. Odběr planktonu byl prováděn na stejných místech jako odběr vody. Pro stanovení počátečních parametrů obsádky ryb bylo 8.4.2011 odebráno 38 kusů ryb. U těchto byly stanoveny délkově-hmotnostní parametry, vyhodnoceny hodnoty indexů exteriéru a kondice a provedeny analýzy tkání. Počáteční obsádka ryb byla stanovena na základě měření a odhadu přežití obsádky ryb z roku předchozího. Dále byly v měsíčních intervalech odebírány ryby pro stanovení výše zmíněných parametrů (5 odběrů). Pro doplnění a zpřesnění dat byly ryby na jaře (26.4.2012) sloveny, u 60 ks ryb byly individuálně stanoveny délkově-hmotnostní parametry a 11 ks ryb bylo zpracováno v laboratoři na analýzy tkání. U ryb byla hodnocena kusová hmotnost, přírůstek, kondiční stav, chemické složení tkání, dále spotřeba krmiva, krmný koeficient, rychlost růstu a efekt využití systému Carpfeed. Z analýz tkání bylo provedeno stanovení sušiny a obsahu a složení bílkovin a tuku. Pro vyhodnocení efektu použití systému Carp-feed jsme použili stejnou strategii volby krmiv jako v běžném systému chovu. Po celé vegetační období byla krmena granulovaná krmná směs KP2 s 21,0 % dusíkatých látek o průměru granulí 2 mm. Frekvence přikrmování 2x denně, při intenzitě přibližně 1 - 4 % odhadované hmotnosti obsádky s úpravou krmné dávky podle přírůstku ryb. Zvyšování krmné dávky bylo korigováno podle fyzikálně chemických parametrů prostředí a příjmu krmiva rybami. Zvýšení krmné dávky bylo zajištěno 7

prodloužením doby „foukání“ krmiva. Na začátku testu (od 14.4.) byly krmné dávky směsi KP 2 na úrovni 200 kg denně (špatná kondice ryb na začátku testu). Každá dávka byla rozdělena na 4 dávky a dvě krmná místa, tedy 50 kg na dávku a krmné místo. Přehled denních krmných dávek podrobně uveden v grafu 1 spolu s hydrochemickými parametry. Krmení na krmná místa v době poruchy systému bylo suplováno ručně z lodi. V měsíci dubnu byla provedena instalace systému Carp-feed na rybníku Pašinovický a zahájen zkušební provoz a odladění systému. Do rybníka byly zavedeny dvě dopravní větve, zajišťující aplikaci krmiva na dvě krmná místa, vzdálená od sebe přibližně 150 m. V období od 14.4.2011 do 13.10.2011 bylo nastavení automatického podávání krmné dávky na 2 x denně po 12,5 kg až 50 kg na každé krmné místo, a to v 8 a v 16 h. Délka krmení včetně profouknutí byla přibližně 10 - 25 minut pro každé krmení a krmnou větev. Podrobné sledování bylo zahájeno 8.4.2011. Při vyhodnocení efektu použití systému Carp-feed byly výsledky dosažené na rybníce Pašínovický doplněny produkčními údaji získanými při produkci tržního kapra na rybníce Církvičný. V průběhu roku 2011 byl na rybníce Církvičný (19,39 ha) Rybářství Třeboň a.s., testován produkční efekt použití automatického krmného systému Carp-feed, zajišťujícího pravidelné automatické krmení obsádky rybníka. Krmivo bylo dopravováno ve stanovených dávkách na dvě krmná místa. Denní krmné dávky byly rozděleny na tři části a jejich výše vycházela z odhadu hmotnosti obsádky a teploty vody. Ke krmení byly použity obiloviny a strategie aplikace krmiv vycházela ze zkušeností obsluhy a odpovídala místním zvyklostem. To je podmínkou pro možnost zhodnocení efektu testovaného krmného systému. V průběhu roku byly v pravidelných intervalech prováděny prubní odlovy pro stanovení přírůstku a upřesnění krmné dávky. Obsluha sledovala základní hydrochemické parametry a periodicky byly odebírány vzorky vody pro hydrochemické analýzy prováděné v laboratoři. Ve stejném termínu byly prováděny i odběry vzorků planktonu, které byly fixovány ve formaldehydu pro další zpracování. Obsádka kapra byla do rybníka nasazena ve dvou termínech. V podzimním období v roce 2010 bylo nasazeno 6970 ks o průměrné kusové hmotnosti 0,71 kg. V březnu 2011 došlo k dosazení obsádky kaprem v počtu 2355 ks s průměrnou hmotností 0,87 kg. V průběhu roku bylo zkrmeno celkem 34 000 kg obilovin. Na podporu přirozené produkce bylo do rybníka aplikováno 40 t chlévské mrvy (tj. přibližně 2 t.ha-1) Do zahájení testování krmného systému, tedy do 20.5.2011, bylo zkrmeno celkem 4.200 kg žita. Toto krmivo bylo rybám předkládáno na dvě krmná místa, krmná dávka 8

odpovídala 2 % odhadované hmotnosti obsádky. Ten činil k 15.5.2011 9 tis. ks K3 s průměrnou hmotností 0,8 kg. Tato hodnota odpovídá celkové hmotnosti obsádky 7.200 kg a denní krmné dávce 150 kg. Od 20.5.2011 bylo zahájeno automatické podávání krmiva ve třech dílčích denních dávkách, a to vždy na obě krmná místa v celkovém množství 150 kg., tj. 25 kg na jedno místo a jednu dílčí krmnou dávku (resp. 50 kg na jednu dávku). Při prubních odlovech dne 31.5.2011 bylo odloveno 30 ks ryb o celkové hmotnosti 33,1 kg. To odpovídá průměrné kusové hmotnosti 1,1 kg. Od 1.6.2011 došlo ke zvýšení krmné dávky na 204 kg denně, tj. 68 kg na jednu dávku. Do začátku měsíce června se na rybníce vyskytoval střední plankton. Po té vymizel a od tohoto termínu a dále v průběhu celého vegetačního období byl k dispozici pouze jemný plankton. Od 30.5.2011 na základě hmotnosti ryb zjištěné při kontrolních odlovech, byla zvýšena denní krmná dávka na 250 kg. Tato dávka byla krmena až do konce krmného období, tj. do 26.9.2011. V průběhu celého období bylo krmeno třikrát denně sedm dnů v týdnu, s výjimkou termínu 24. – 27. 8., kdy z důvodu vysoké teploty vody a snížení rizika dopadu případného kyslíkového deficitu nebyly ryby krmeny. V těchto dnech se teplota vody a obsah rozpuštěného kyslíku (měřeno v 7 h ráno) pohybovala v rozpětí 26 – 27°C a 1,8 – 2,2 mg/l. Za celé období bylo zkrmeno celkem 34 t krmiva, a to 4,3 t pšenice, 6 t žita, 23,1 t triticale a 0,6 t směsi KPII. Získané výsledky byly zpracovány standardním způsobem i s použitím vhodných statistických metod. 4. Výsledky 4.1. Průběžná měření a analýzy Při provedeném kontrolním odlovu (38 ks ryb), byla zjištěna průměrná kusová hmotnost ryb 0,005 kg, s ohledem na velikostní strukturu odlovených ryb a podkladů společnosti, byla průměrná kusová hmotnost ryb odhadnuta na 0,007 kg. Teplota 15 °C, průhlednost 1,1 m, obsah rozpuštěného kyslíku 8,3 mg/l a hodnota pH 8,3. Denní hodnoty hydrochemických parametrů a průhlednosti jsou uvedeny v grafu. Při odběru vzorků planktonu bylo zjištěno malé množství jemného a středního planktonu s převahou vířníků (85 %), zastoupením buchanek pouze 9 % (s převahou naupliových stádií) a 6 % perlooček. Nabídka planktonních organizmů z velké části nevyužitelná (vířníci) pro chovanou kategorii kapra. Výskyt přirozené potravy (zooplanktonu) v rybníce v průběhu sledování (7.4. – 13.10., tj. celkem 10 odběrů) je uveden v tabulce a grafu. Sledování růstu ryb bylo ukončeno prubním

9

odlovem se zjištěním délkově-hmotnostních parametrů u 6 ks ryb dne 7.10.2010. Poslední odběr byl zaměřený zejména na kondiční stav a složení tkání ryb. V průběhu výlovu 26.4.2012 bylo změřeno a zváženo individuálně 60 ks ryb. Následně byly stanoveny délkově-hmotnostní parametry u dalších 11ks ryb v laboratoři. U těchto ryb byly provedeny analýzy tkání pro zjištění jejich složení. Z délkově-hmotnostních parametrů byly vypočítány hodnoty koeficientů pro hodnocení exteriéru a kondice. 4.2. Fyzikálně-chemické parametry. Sledování hydrochemických parametrů bylo prováděno na dvou úrovních, denní sledování v terénu a cca měsíční frekvence odběrů a následných analýz v laboratoři. Terénní parametry byly stanovány zpravidla po poledni před zahájením druhého krmení. Průměrná teplota vody se v průběhu hlavní části sledování (8.4. - 7.10.) v rybníce Pašínovickém pohybovala v rozmezí 10 - 28 °C s průměrnou hodnotou 19,5°C (±3,64°C), obsah rozpuštěného kyslíku byl v průměru 7,2 mg/l (±4,1 mg/l) s rozpětím 1,3 – 20,0 mg/l. V průběhu sledování byla zjištěna hodnota nižší než 3 mg/l pouze ve třinácti měřeních a pouze 2 dny pod úrovní 2 mg/l. Např. 3.6. v 8 h ráno byl zjištěn obsah rozpuštěného kyslíku na úrovni 1,5 mg/l při teplotě vody 18,3°C (teplota vzduchu 35°C), obdobně 7.10.2011. S výjimkou několika dnů bylo možno plně využít potenci testovaného krmného systému. V 11 dnech byl systém vypnut nebo omezena krmná dávka z důvodu nízké koncentrace rozpuštěného kyslíku, nebo poruchy. V grafu rozpoznatelné jako dny s nulovým přikrmováním. Na základě rozšířeného spektra analýz vody prováděných v laboratoři (viz tabulka) lze konstatovat, že v průběhu vegetačního období v roce 2011 byla hodnota alkality poměrně dostačující, i když hodnoty kolem 1 mmol.l-1 dávají předpoklad ke kolísání hodnoty pH díky nízké pufrační kapacitě vody. Tomu odpovídá i vodivost vody v rozsahu 160 - 229 µS.cm-1, která charakterizuje vodu rybníka jako chudou na rozpuštěné ionty. Hodnota chlorofylu-a je naopak vysoká, hodnoty v řádu 100 µg.l-1 ukazují na bohatý rozvoj fytoplanktonních organizmů, který by mohl svou fotosyntetickou činností, především v teplých letních dnech, výrazně rozkolísávat kyslíkový režim rybníka. Hodnoty naměřené mezi 8 a 9 hodinou ranní kolem 2 mg/l mohou signalizovat velmi nízkou (téměř nulovou) hodnotu rozpuštěného kyslíku v ranních hodinách při východu slunce. Hodnota amoniakálního dusíku je v běžném rozmezí pro rybník využívaný k chovu ryb. Pokud pH vody výrazně nepřekračuje hodnotu 8, tak i maximální zjištěné hodnoty amoniakálního dusíku nebudou mít negativní vliv na obsádku ryb. 10

Množství celkového dusíku ve vodě bylo během roku poměrně vysoké. Nejvyšší naměřená hodnota byla 9,2 mg.l-1. Tato hodnota je však díky přítomnosti sinic značně zkreslena. Dusík vázaný v buňkách cyanobakterií (sinic) je nedostupný pro ostatní druhy fytoplanktonu. Obsah dusičnanového dusíku, dostupného fytoplanktonu, byl maximálně 4,71 mg.l-1. Tato hodnota byla naměřena u sila (u přítoku). V daný den bylo na druhém odběrovém místě (na druhé straně rybníka) naměřeno jen 1,43 mg.l-1 N-NO3-. Hodnoty N-NO3- se pohybovaly v rozmezí 0 (použitou metodou nedetekovatelná koncentrace) až 4,71 mg.l-1. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny u sila, kde byly významně ovlivněny přitékající vodou, proto věrohodně nevypovídají o obsahu N-NO3- v rybníce. Nejvyšší hodnoty dusičnanů byly v rybníce naměřeny v jarním období (po aplikaci chlévské mrvy) a v lednu, kdy v rybníce nebyl fytoplankton, který by dusičnany spotřeboval. Hodnoty fosforečnanů byly po celý rok relativně nízké a poměrně stabilní (kolem 0,050 mg.l-1). Mírný nárůst obsahu fosforečnanů byl zaznamenán v květnu po aplikaci chlévské mrvy a v říjnu po odumření biomasy sinic. Celkově lze na základě uvedeného rozboru vod charakterizovat rybník jako relativně bohatý na živiny se střední pufrační kapacitou. Rozvoj fytoplanktonních organizmů je vysoký. Složení fytoplanktonu však díky převaze sinic nedává předpoklad dostatečnému rozvoji zooplanktonu jako přirozené potravy ryb. Tab. 1: Výsledky laboratorních hydrochemických analýz (lok.1 u sila, lok 2. u krmného místa-hnůj) datum 6.4.2011 2.5.2011 5.6.2011 5.7.2011 8.8.2011 26.9.2011 21.10.2011

číslo vzorku 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2

alkalita -1 mmol.l 0,80 0,85 1,06 1,06 1,15 1,15 1,33 1,33 1,15 1,30 1,20 1,25 1,14 1,10

vodivost -1 uS.cm 162 160 185 179 171 171 168 172 183 183 171 170 192 186

N-NH4 -1 mg.l 0,34 0,06 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,30 0,23 0,00 0,01

P-PO4 -1 mg.l 0,040 0,034 0,050 0,000 0,140 0,109 0,048 0,054 0,049 0,044 0,050 0,029 0,039 0,070

TN -1 mg.l 3,3 3,5 3,4 2,7 8,0 9,2 2,6 5,4 3,0 2,0 3,6 2,8 3,6 3,7

chlorofyl a ug.l

-1

23,68 56,83 217,56 103,60 1360,42 964,96 518,59 291,26 429,79 388,35 192,40 183,52 0,00 0,00

11

Graf 1: Průběh fyzikálně-chemických parametrů podle denního stanovení a velikost krmné dávky.

4.3. Nabídka přirozené potravy. Pro hodnocení nabídky přirozené potravy byly pravidelně prováděny odběry planktonu. Na rybníce Pašínovickém na dvou místech, a to u sila a nedaleko vzdálenějšího krmného místa (hnůj). Při analýze bylo hodnoceno procentické zastoupení jednotlivých skupin zooplanktonu a početnost planktonních organizmů. Z výsledků rozborů vyplývá, že dominantními organismy byly po celou dobu vířníci, s měnícím se druhovým zastoupením. Buchanky, nejčastěji ve vzorcích nacházené ve stadiu nauplií nebo kopepoditů, nedosahovaly výraznějšího podílu v analyzovaných vzorcích. Perloočky se vyskytovaly pouze v průběhu prvních dvou odběrů a posléze se vyskytovaly již velmi zřídka (podrobně v tabulce a grafu v příloze). Drobné planktonní organizmy převažující v nabídce jsou pro násadu kapra téměř nevyužitelné. Na rybníce Církvičný, jedno odběrové místo u sila, se do začátku měsíce června (4.6.2011) vyskytoval střední plankton. Následně vymizel a od tohoto termínu byl v průběhu celého vegetačního období k dispozici pouze jemný plankton. 4.4. Produkční ukazatele. V průběhu roku 2011 bylo na rybníce Pašínovický provedeno celkem 8 prubních odlovů pro zjištění kusové hmotnosti ryb, a to od 7.4.2011 do 26.4.2012. V průběhu testu 12

systému, mezi 7.4. a 7.10., pak 6. Zjištěné kusové hmotnosti a růst ryb je zobrazen v grafu 2. Ze zjištěné hmotnosti a odhadnutého počtu ryb (rybník byl nasazen na dva roky a na konci vegetačního období 2010 nebyl loven) byla odhadnuta hmotnost obsádky. Absence přesných údajů o počtu ryb je mírnou komplikací prezentace dosažených výsledků. Celková hmotnost ryb byla na počátku vegetačního období odhadnuta na 1050 kg při průměrné kusové hmotnosti 0,007 kg a odhadovaném počtu ryb 150 tis. ks. V době od 14.4. do 19.5., před zahájením přikrmování s použitím systému Carp-feed, bylo přikrmování směsí KP2 drcená. Celková spotřeba krmiva dosáhla 4,8 t. Průměrná kusová hmotnost ryb, k tomuto datu, činila 0,014 kg při odhadovaném počtu ryb přibližně 150 tis. ks dvouleté násady (2100 kg). 10.5. bylo odloveno asi 30 tis. ks K1 (400kg). Hmotnost obsádky k tomuto datu činila přibližně 1700 kg, což odpovídá přírůstku převyšujícímu 1050 kg (I s odlovenými rybami). Při uvedené spotřebě krmiva byl dosažen krmný koeficient přibližně 4,6. V navazujícím období, tedy od 19.5. do 7.10. bylo zkrmeno 31,29 t směsi. Dne 25.5. bylo odloveno 13,5 tis. ks plůdku o hmotnosti 140 kg. Odhad přírůstku za toto období se blíží 19,99 t, to by znamenalo snížení krmného koeficientu na úroveň 1,57. Tato hodnota byla odhadnuta z uvažované početnosti ryb na úrovni 106,5 tis. ks dvouletého kapra při průměrné hmotnosti 0,200 kg, zjištěné při zvážení 6 ks ryb, odlovených na krmném místě. Rozmezí zjištěných hodnot se pohybovalo od 0,166 do 0,255 kg. Za celé sledované období došlo ke zvýšení odhadované hmotnosti obsádky o přibližně 20,79 tun, to odpovídá relativnímu krmnému koeficientu zhruba na úrovni mírně převyšující hodnotu 1,74. Intenzita růstu dosáhla úrovně 10,76 %/d počáteční kusové hmotnosti ryb. Podle odhadu baštýře bylo v rybníce Pašinovický na konci vegetačního období 2011 přibližně 56 tis. kusů násady kapra a ocelkové hmotnosti obsádky 11 tun. Početní zastoupení jednotlivých kusových hmotností se při výlovu může lišit od jejich zastoupení v kontrolních odlovech. Zjištěný rozdíl kusové hmotnosti (7.10.2011) od 0,166 do 0,255 kg (variační koeficient 30,7 %) signalizuje velké rozrůstání chovaných ryb. Tabulka 2: Korekce hodnocení po jarním výlovu 26.4.2012 Kategorie Násada kapra K2 Kapr KOI Kapr tržní Kt Tržní amur Ab2 Dravec (Š, Oř)

Počet [ks] 55.800 300 40 50 50

Průměrná hmotnost [kg] 0,17 0,5 2,5 2,00

Hmotnost celkem [kg] 9.486 150 100 100

13

Při výlovu rybníka bylo sloveno 55,8 tis. ks K2. Pro korekci počtů ryb lze použít výši běžných ztrát v průběhu vegetačního období, ztráty v průběhu zimování a ztráty způsobené kormorány. Při započtení ztrát v průběhu vegetačního období na úrovni 5% a úrovně ztrát během zimování 10%, se dostaneme na hodnotu 65.200 ks. K této hodnotě je potřeba připočítat předpokládané ztráty způsobené pozorovaným výskytem kormorána velkého. V podzimním období se na rybníce vyskytovalo hejno v průměru 80 ks po dobu 50 dnů. Při započtení průměrné spotřeby ryb na hlavu a den kolem 0,5 kg dostáváme hodnotu přibližně 2000 kg. Při průměrné hmotnosti 0,180 kg se jedná přibližně o 11.100 ks kapra. Po připočtení odlovených ryb vychází, že počáteční obsádka zařazená do sledování byla oproti původnímu odhadu o 20 % nižší. Reálný počet byl na úrovni 120 tis. ks kapra. Dne 26.4.2012 bylo sloveno celkem 9.836 kg ryb. Při hmotnosti 350 kg ostatních ryb tyto ryby ovlivnily produkční ukazatele sledované násady kapra poměrně výrazně. Proto budou započteny do krmného koeficientu také. Po přepočtení počáteční obsádky (840 kg) a sečtení veškeré produkce z rybníka získané, včetně ryb odlovených a zkonzumovaných kormorány a započtení vylehčení obsádky při zimování (10 %), získáme konečnou hodnotu produkce rybníka za rok 2011: 12.629 kg. Uvažovaný přírůstek při zkrmených 36,09 t krmné směsi dává krmný koeficient 2,86. Graf 3:Vývoj kusové hmotnosti ryb v průběhu odchovu.

14

Parametry dosažené na rybníce Církvičný: V termínu 7.10.2011 by proveden výlov rybníka. Celkem bylo vyloveno 17.990 kg tržních ryb, z toho 17 590 kg kapra. Dále bylo vyloveno 410 kg tržního amura bílého v počtu 125 ks. Další rybí druhy – lín 180 kg v počtu 720 ks, candát 80 kg 75 ks , dále bílá ryba a okoun říční. Zastoupení jednotlivých kategorií kapra je uvedeno v tabulce. Pro charakteristiku jednotlivých kategorií kapra (A, B a C) bylo provedeno na rybníce zjištění individuálních délkohmotnostních parametrů u 20 ks ryb z každé z nich. U třech kusů z každé kategorie byla provedena chemická analýza jejich svaloviny a zhodnoceno spektrum mastných kyselin. Právě spektrum mastných kyselin (FA) by mělo přispět k dohadu podílu přirozené potravy a přikrmování na přírůstku jednotlivých hmotnostních skupin ryb. Tab. 4: Zastoupení jednotlivých hmotnostních kategorií kapra při výlovu rybníka v roce 2011. kategorie Hmotnost Počet kusů Průměrná hmotnost vylovených ryb (kg) (kg) KIA 2 700 995 2,71 KIB 14 160 7 060 2,00 K C 540 340 1,59 K výběr šupinatý 190 50 3,80 4.5. Exteriér a kondiční stav ryb, složení tkání. Pro hodnocení exteriéru a kondice byla u ryb z rybníku Pašínovický využita kriteria: koeficient podle Fultona (KF), Index vysokohřbetosti (Iv) a širokohřbetosti (Iš), hepatosomatický index (HSI) a složení tkání. Analyzována byla celá ryba, svalovina, obsah tuku v hepatopankreatu a ve vnitřnostech (údaje o složení tkání podrobně v tabulce). Hodnota Fultonova koeficientu, vyjadřující poměr mezi délkou těla a jeho hmotností, nejdříve vzrostl z počáteční hodnoty 3,74 (hodnota nad 3 je příznivá) na hodnotu mírně přesahující 4,79, která posléze pozvolna klesala až na hodnotu 3,48 při říjnovém měření. Index širokohřbetosti, vyjadřující procentický podíl šířky těla k jeho délce, vzrostl z počáteční hodnoty 18,83 % na hodnotu převyšující 21,18 % na konci sledování a poté klesal až na hodnotu 18,04%. Index vysokohřbetosti (poměr délky těla k jeho výšce), poklesl z počáteční hodnoty 2,78 pozvolna až na hodnotu 2,53. Hodnota hepatosomatického indexu (procentický podíl hmotnosti hepatopankreatu k hmotnosti těla – vyjadřující množství zásobních látek v hepatopankreatu), pohybující se v průběhu letních měsíců na úrovni 3-4 %, vzrostla se snižující se teplotou na konci vegetačního období na hodnotu přesahující 7,2 % a poté poklesla na 6,1%. To odpovídá dobré přípravě ryb na zimní období, ovlivněné stresem z každodenní přítomnosti hejna kormoránů velkých (průměrně 80 ks.den-1) po celé podzimní 15

období (cca 50 dní). Přítomnost predátora mohla způsobit i větší vylehčení a ztráty při zimování ryb a zkreslit tím krmný koeficient. Obdobně s přípravou na zimní období došlo ke zvýšení obsahu tuku v tělech ryb, zejména v hepatopenkreatu (na hodnotu 6,00 %) a v množství viscerálního tuku (6,55 %). I tyto hodnoty jsou pro přípravu na zimní období příznivé. Tabulka 3: Složení tkání ryb v jednotlivých termínech odběru (v procentech čerstvé hmoty, průměr ±SD, n=3) Sušina Tuk Bílkoviny Popel Datum Tkáň A±SD A±SD A±SD A±SD 8. 4. 2011 Celá ryba* 18,95±0,71 3,56±0,63 11,80±0,42 2,40±0,03 19. 5. 2011 Celá ryba* 19,58±0,63 2,82±0,43 13,21±0,44 2,46±0,02 Celá ryba 19,20±0,14 3,29±0,72 13,34±0,35 2,52±0,15 20. 6. 2011 Hepatopankreas* 21,98 5,81 Celá ryba 23,65±1,08 7,50±1,40 13,07±0,15 2,35±0,08 9. 9. 2011 Vnitřnosti* 26,06 5,90 Celá ryba 26,29±2,87 9,71±1,20 14,36±1,65 2,14±0,48 7. 10. 2011 Sval 20,10±0,31 3,73±0,33 15,10±0,69 0,89±0,08 Vnitřnosti* 20,98 6,55 Celá ryba 22,91±0,38 7,42±0,91 12,43±0,99 2,33±0,16± 26. 4. 2012 Sval 20,14±0,91 3,57±0,61 15,16±0,28 1,04±0,05 Hepatopankreas* 19,42 5,55 Pozn. A – aritmetický průměr, SD – směrodatná odchylka, * Směsný vzorek tkáně

Dobrý kondiční stav ryb před zimováním příznivě ovlivnil i hodnoty kondičních parametrů zjištěné při jarním výlovu: KF 3,19; Iš 18,19; Iv 2,60; HSI 4,47. Dobrý kondiční stav v jarním období je podmínkou pro minimalizaci ztrát nejen v jeho průběhu, ale i v následujícím vegetačním období. Příznivé hodnoty koeficientů pro hodnocení exteriéru a kondice podtrhl i stav rezervních látek (tuku) v tkáních analyzovaných ryb. Hodnoty dosažení na rybníce Církvičný: Tab. 5: Délkohmotnostní parametry a hodnoty koeficientů zjištěné u jednotlivých skupin ryb v roce 2011 (průměr±SD). Hmotnostní Délka celková Kusová Koef. dle Index Index kategorie (mm) hmotnost Fultona vysokohřbetosti širokohřbetosti kapra (g) Výlov třída A 517±15 2767±257 3,49±0,17 2,67±0,10 20,55±0,58 Výlov třída B 469±16 2073±221 3,52±0,30 2,68±0,16 20,40±0,93 Výlov třída C 427±20 1446±209 3,35±0,32 2,72±0,18 20,09±0,82

16

Tab. 6: Složení svaloviny kapra v závislosti na jejich hmotnosti (Církvičný 2011) (hodnoty v % sušiny svaloviny a ve svalovině). Hmotnostní Kusová Obsah Obsah tuku (%) Obsah bílkovin (%) kategorie hmotnost (g) sušiny sušina sval sval Sušina sval kapra (%) sval Výlov třída A 2636±125 31,3±5,0 37,1± 3,16 11,8±2,9 57,7±4,2 17,9±2,4 Výlov třída B 2262±78 33,3±3,3 33,7± 5,20 11,1±1,2 59,9±8,7 20,1±4,2 Výlov třída C 1816±31 21,4±0,3 16,5±11,8 3,5±0,4 77,7±1,5 16,6±0,1 Tab. 7: Zastoupení mastných kyselin v závislosti na velikosti ryb a obsahu tuku v jejich svalovině (Třeboňsko, r. Cirkvičný 2011). Kategorie Kusová Obsah PUFA n-3 Poměr PUFA n-3 hmotnost (g) tuku (%) % n-3/n-6 g/1000 g A 2636±125 11,77±2,94 2,54±0,72 0,388±0,100 2,56±0,34 B 2262±78 11,09±1,17 2,94±0,42 0,423±0,073 2,91±0,42 C 1816±31 3,53±0,40 5,51±0,67 0,570±0,038 1,56±0,16 Kategorie SFA MUFA PUFA n-6

A (%) 26,0±1,6 64,1±2,1 9,9±1,2 6,5±0,4

B g/1000 g 27,5±8,5 68,9±25,8 10,3±2,3 6,9±1,9

(%) 26,3±0,8 62,7±0,5 11,0±0,4 7,0±0,4

C g/1000 g 26,6±3,6 63,3±6,0 11,1±0,9 7,1±0,5

(%) 27,2±1,6 54,9±0,8 17,9±0,8 9,6±0,5

g/1000 g 7,8±0,6 15,7±0,1 5,1±0,2 2,7±0,1

SFA – nasycené mastné kyseliny, MUFA – mononenasycené mastné kyseliny, PUFA – polynenasycené mastné kyseliny Při podzimním výlovu rybníka byly analyzovány tři hmotnostní kategorie ryb, rozdělené podle provozních podmínek. Jednalo se o kategorie nad 2,5 kg; 2 – 2,5 kg a 1,5 – 2 kg. Zatímco ve svalovině prvních dvou hmotnostních kategorií kapra převyšoval obsah tuku 11 %, u třetí skupiny jsme zjistili pouze necelá 4 %. Zastoupení PUFA n-3 se pohybovalo u prvních dvou skupin na úrovni 2,5 a 3 %, u třetí pak 5,5 %. Po přepočtu na jejich množství byl obsah u jednotlivých skupin 2,57; 2,99 a 1,56 g PUFA n-3 na kg hmotnosti svaloviny. Tedy tučnější ryby přinášejí více žádaných mastných kyselin. Nicméně poměr n-3/n-6 dosahoval u těchto ryb hodnoty 0,39, tedy dotují konzumenty i vyšším podílem mastných kyselin řady n-6. Vyšší podíl mastných kyselin řady n-6 a MUFA vychází z vyššího podílu obilovin v přijímané potravě rychleji rostoucích ryb.

17

5. Závěr: Zhodnocení efektu použití systému Carp-feed v roce 2011 na rybníku

5.1.

Pašinovický. Při použití krmné směsi s obsahem proteinů (dusíkatých látek) na úrovni 21,0 – 22,0 % v novohradské oblasti, bývá podle informací dosahován krmný koeficient na úrovni 2,8 – 7,8, podle použití směsi a dostupnosti přirozené potravy a průběhu vegetačního období. Lze tedy reálně odhadovat jakousi průměrnou hodnotu kolem 4,2. Vývoj relativních krmných koeficientů z let 2002 – 2012 u rybníků Pašinovického, Baby a Starého znázorňuje graf 4. Při použití automatického systému dopravy krmivy byla hodnota relativního krmného koeficientu na úrovni kolem 2,86. A to při minimální nabídce přirozené potravy (zooplanktonu) vhodné velikosti. Při hodnocení produkčního efektu systému Carp-feed je nutno zohlednit, že se jedná o hodnoty vycházející z kvalifikovaného odhadu početnosti obsádky a její hmotnosti vycházející z hmotnosti ryb zjištěné při kontrolních odlovech. Při použití krmného systému byl v podzimním období dosažen příznivý kondiční stav, s předpokladem dobrého přezimování. Jeho výsledek však může významně ovlivnit výskyt predátorů. Na příznivý kondiční stav měla příznivý vliv i aplikace krmiva do poloviny měsíce října. Pro

porovnání

s předcházejícími

obdobími

jsou

k

dispozici

některá

data

z dvouhorkového chovu v letech 2000 - 2010 s výlovy na jaře. V jarním období roku 2007 byla po zimování odhadnuta obsádka na 150 tis. kusů s průměrnou kusovou hmotností 0,02 kg. V průběhu roku 2007 bylo na rybníce zkrmeno 22,5 t směsi KP2 s 22 % dusíkatých látek a odloveno 2.509 kg K1 (62,6 tis. ks). Na jaře roku 2008 bylo sloveno celkem 74,2 tis. ks K2 o průměrné kusové hmotnosti 0,100 kg. To odpovídá hmotnosti obsádky 7,42 tuny. Celkový rozdíl mezi počáteční obsádkou a hmotností ryby získané z rybníka 6,93 t. Při uvedené spotřebě krmiva byl dosažen krmný koeficient na úrovni 3,25. V roce 2005 byl odhad obsádky 150 tis. ks K1, 40 kg K3, 100 kg Ab1, 50 kg L1 a 2 kg KOI1 (4.692 kg). Zkrmeno bylo 37,18 t krmné směsi KP2 (22 % NL) a bylo odloveno 1.205 kg K2 a Ab2. V roce 2006 na jaře bylo sloveno 90 tis.ks K2 (15.575 kg). Po připočtení odlovených ryb z roku 2005 to odpovídá produkci 12.088 kg a krmnému koeficientu na úrovni 3,08. V tomto roce dosáhl podobných výsledků i referenční rybník Baba (4,32) poblíž Pašinovického, využívaný se shodným režimem hospodaření pro chov zadržené násady včetně režimu a intenzity přikrmování. Z důvodu nedostatečného množství dat (díky povodním nebyl rybník loven ani krmen) nelze srovnávat rybník Starý dříve, než od roku 2006. Nutno však vzít v úvahu, že

18

údaje srovnávají hmotnost obsádky po zimování s hmotností na počátku předcházejícího roku. Nejde tedy o porovnání hmotnosti obsádky na začátku a konci vegetačního období. Provedené sledování i dosažené výsledky lze považovat za pozitivní, a to nejen s ohledem na dosažené produkční výsledky (krmný koeficient 2,86), ale i s ohledem na vývoj a odladění systému pro rybniční podmínky. Významným prvkem je navázání kontaktu mezi rybníkáři s tradičním pojetím organizace chovu kapra a odborníky na nové chovatelské prvky využitelné i v rybničním chovu ryb. Zavádění automatického systému dopravy krmiva umožní zlepšení využití předkládaného krmiva, dodávku krmiva do rybníků v pravidelných intervalech a po celou dobu trvání příznivých klimatických podmínek pro příjem a využití krmiva rybami. V ekonomickém efektu se odrazí i snížení nákladů na pracovníky, umožněné optimalizací využití jejich pracovního času a snížení nákladů na dopravu. Uvedený efekt se projeví zejména u menších rybníků, které jsou v současnosti bez denní kontroly a možnosti přikrmování. Graf 4: Srovnání vývoje krmných koeficientů rybníků Pašinovický (KKP). Baba (KKB) a Starý (KKS)

Poznámka: Údaje o KK jednotlivých rybníků jsou počítány z údajů obsádek a odhadů obsádek ve dvou předchozích letech a jarního výlovku daného roku.

Pro získání kvalitnějších podkladů pro precizní hodnocení je zapotřebí další sledování se získáním přesnějších dat o početnosti obsádky a její hmotnosti.

19

Z pohledu výživy ryb je nutno dodat, že vhledem k podhodnocenému odhadu početnosti obsádky došlo k určité chybě při stanovení výšek krmné dávky (intenzity přikrmování). Ryby měly k dispozici přibližně dvoutřetinové množství krmiva, oproti předpokladu. To významně ovlivňuje konverzi krmiva. Druhým faktorem je skutečnost, že nabídka přirozené potravy v průběhu vegetačního období byla na velmi nízké úrovni. Na základě uvedených dvou faktorů tak lze očekávat vyšší krmný koeficient. Nižší intenzitě přikrmování odpovídá dosažená kusová hmotnost ryb i přes příznivý kondiční stav vyprodukovaných ryb. Pro přesné vyhodnocení efektu využití systému Carp-feed by bylo korektnější vycházet z přesných počtů ryb na začátku a konci vegetační období, než pouze z kvalifikovaných odhadů podle předchozích ztrát, nabídky přirozené potravy apod. Přes korekci dosažených produkčních výsledků považujeme použití systému Carp-feed na obdobné velikosti rybníků za velmi efektivní. Podle vyjádření ředitele podniku byla, v porovnání s dlouhodobým průměrem, na rybníce Pašínovický dosažena produkce vyšší o přibližně 2000 kg. Při jarním lovení byla navíc lovená násada kapra ve velmi dobrém kondičním stavu (KF 3,19; Iš 18,19 %; Iv 2,60; HSI 4,47 %). Zhodnocení efektu použití systému Carp-feed v roce 2011 na rybníku

5.2.

Církvičný Pro porovnání efektu použití systému CarpFeed byly dosažené výsledky srovnány s produkčními ukazateli dosaženými na rybníce Církvičný v předchozích letech. K dispozici jsme měli údaje z let 2009 a 2010. Všechna data jsou uvedena v následujících tabulkách. Při podzimním výlovu rybníky byly analyzovány tři hmotnostní kategorie skupiny ryb, rozdělené podle provozních podmínek. Jednalo se o kategorie nad 2,5 kg; 2 – 2,5 kg a 1,5 – 2 kg. Zatímco ve svalovině prvních dvou hmotnostních kategorií kapra převyšoval obsah tuku 11 %, u třetí skupiny jsme zjistili pouze necelá 4 %. Zastoupení PUFA n-3 se pohybovalo u prvních dvou skupin na úrovni 2,5 a 3 %, u třetí pak 5,5 %. Po přepočtu na jejich množství byl obsah u jednotlivých skupin 2,57; 2,99 a 1,56 g PUFA n-3 na kg hmotnosti svaloviny. Tedy tučnější ryby přinášejí více žádaných mastných kyselin. Nicméně poměr n-3/n-6 dosahoval u těchto ryb hodnoty 0,39, tedy dotují konzumenty i vyšším podílem mastných kyselin řady n-6. Vyšší podíl mastných kyselin řady n-6 a MUFA vychází z vyššího podílu obilovin v přijímané potravě rychleji rostoucích ryb.

20

Porovnání produkčních ukazatelů: Tab. 8: Produkční ukazatele v letech 2009 až 2011 (odhadovaná přirozená produkce 170 a 180 kg) Nasazeno vyloveno přírůstek Rok Celkový Kusový ks kg kg/ks ks kg kg/ks (kg) (kg) 2009 6.200 2.480 0,40 6.345 11.421 1,80 8.941 1,40 2010 6.280 4.836 0,77 5.335 12.537 2,35 7.701 1,58 2011 9.325 6.998 0,75 8.700 17.990 2,07 10.992 1,32 Rok

2009 2010 2011 Rok

2009 2010 2011

Výlovek Produkce Spotřeba kg/ha kg/ha krmiva (kg) 589 461 29.200 646 397 19.500 928 567 34.000

FCR Odhad přirozené relativní produkce kg/ha celkem 3,26 2,52 170 3.296 3,10

Produkce z FCR z přikrmování krmiva

Výlovek Produkce Spotřeba kg/ha kg/ha krmiva (kg) 589 461 29.200 646 397 19.500 928 567 34.000

FCR Odhad přirozené relativní produkce kg/ha celkem 3,26 2,52 180 3.490 3,10

Produkce z FCR z přikrmování krmiva

5.645 4.405 7.696

5.451 4.211 7.502

5,17 4,42 4,42

5,36 4,63 4,55

Pro porovnání produkčních ukazatelů byl použit rok 2010, s ohledem na horší podmínky a výsledky dosažené v roce 2009. Tedy srovnání s příznivějším rokem. Při použití krmného systému CarpFeed došlo ke zvýšení produkce přibližně o 43 %, při nárůstu hodnoty relativního krmného koeficientu o 23 %. Při předpokládané přirozené produkci kolem 170 – 180 kg.ha-1, je hodnota odhadovaného krmného koeficientu použitého krmiva v letech 2010 a 2011 na přibližně stejné úrovni. V roce 2011 poklesl podíl přirozené potravy na celkovém přírůstku, jak je zřejmé z hodnoty relativního krmného koeficientu. Pří výpočtu poměru přírůstku z přirozené potravy (pro výpočet použit údaj 180 kg/ha) a krmiva v roce 2010 docházíme k hodnotě 1:1,21, při použití systému Carp-Feed v roce 2011 pak k poměru 1:2,15. Tedy zvýšení poměru o přibližně 75 %. Nárůst hodnoty krmného koeficientu se pohybuje přibližně na úrovni 23 %. Pokud bychom vzájemný poměr přírůstku z přirozené potravy a z krmiva mezi lety 2010 a 2011 dosadili do hodnoty relativního krmného koeficientu dosaženého v roce 2010 (2,52), měla by se hodnota tohoto parametru v roce 2011 pohybovat na úrovni 3,45 – 3,50. Dosažený krmný koeficient vypočítaný z výše uvedených podkladů dosáhl v roce 2011 hodnoty 3,10. Tato hodnota je přibližně o 12 % nižší než vypočítaná. Pokud bychom pro porovnání využili data získaná v roce 2009, pak by rozdíl 21

dosáhl přibližně 18%. Lze předpokládat, že přibližně v tomto rozpětí dochází ke zlepšení využití krmiva díky jeho pravidelné aplikaci v několika dávkách denně, tedy s využitím testovaného systému CarpFeed. Hodnocení vychází z meziročního porovnání produkčních údajů na rybníce Církvičný.

Souhrn: 1.

S použitím systému CarpFeed došlo v roce 2011 ke zvýšení produkce u

rybníka Církvičný o 106 -170 kg /ha ve srovnání s předchozími lety. 2.

Ve srovnání s rokem 2010 došlo ke zvýšení produkce přibližně o 43 % při

nárůstu hodnoty relativního krmného koeficientu pouze o 23 %. 3.

Při porovnání relativního krmného koeficientu dosaženého v jednotlivých

letech a vzájemného poměru přírůstku z přirozené potravy a z krmiva lze odhadnout zlepšení využití krmiva změnou jeho aplikace o 12 -18 %. 4.

Při použití testovaného automatického systému CarpFeed dochází ke snížení

pracovního zatížení pracovníka zajišťujícího krmení na rybníce, zefektivnění využití jeho pracovního času a snížení cestovních nákladů. 5.

Pro ekonomické zhodnocení je zapotřebí do produkčních údajů dosadit

odpovídající realizační cenu kapra a nákupní cenu krmiv.

22

6.

Přílohy

23

6.1. Fytoplanktonní společenstva rybníků Pašinovický a Cerkvičný ve vegetační sezóně roku 2011 Fytoplankton Pašinovického rybníka byl v roce 2011 po celé vegetační období tvořen z převážné většiny koloniálními sinicemi rodu Microcystis. Nejhojnější byl druh Microcystis aeruginosa, doprovázený druhy M. wesenbergii, M. viridis a M. ichthyoblabe. V průběhu měsíce května se v rybníce zvýšila abundance vláknité sinice Dolichospermum (Anabaena) mendotae, v srpnu a září sinice Pseudanabaena limnetica. Všechny skupiny planktonních řas byly v rybníce zastoupeny po celé sledované období ve velmi nízké abundanci. Z rozsivek byla nejčetnější centrická rozsivka Aulacoseira granulata, ze zelených řas zástupci rodů Desmodesmus a Pediastrum. Druhové složení primárních producentů rybníka Pašinovický bylo z hlediska zdroje potravy pro zooplanktonní organizmy nevhodné. Koloniální a vláknité sinice, cenobiální zelené řasy a centrická rozsivka tvořící vlákna jsou pro svou velikost pro většinu bezobratlých konzumentů nevyužitelné. Přes vysokou biomasu fytoplanktonních organizmů tak lze předpokládat velmi nízké využití sinic a řas jako potravy pro zooplankton a tím i nízkou nabídku přirozené potravy pro ryby po celé vegetační období. Graf č. 1 Procentuální zastoupení hlavních skupin fytoplanktonního společenstva Pašinovického rybníka v průběhu vegetační sezóny roku 2011

24

Graf č. 2 Procentuální zastoupení hlavních skupin fytoplanktonního společenstva rybníka Cerkvičný v průběhu vegetační sezóny roku 2011

Fytoplankton rybníka Cerkvičný byl v roce 2011 výrazně odlišný od společenstva fytoplanktonu, který se nacházel na rybníce Pašinovický. Hlavní abundanci tvořili chlorokokální zelené řasy, sinice byly minoritní skupinou. Nejčetnějšími zástupci sinic byly v květnu i srpnu, kdy se na rybníce sinice vyskytovaly ve vyšší abundanci, rod Aphanocapsa a druh Microcystis aeruginosa. Rozsivky, byly v průběhu celého sledovaného období zastoupeny převážně rodem Aulacoseira. Zelené řasy tvořily druhově nejrozmanitější skupinu řas po většinu sledovaného období. Vysokou abundanci měly druhy Planctonema lauterbornii, Oocystis marsonii, Closterium limneticum a rody Desmodesmus, Pediastrum a Crucigenia. Z ostatních skupin řas byly nejhojnější krásnoočka, rody Trachelomonas a Euglena. Celkově lze složení primárních producentů rybníka Cerkvičný charakterizovat jako mnohem vhodnější potravní složku pro zooplanktonní organizmy. Koloniální a vláknité sinice se vyskytovaly jen v omezeném množství a dominantní zelené řasy byly z velké části tvořeny drobnými druhy, které jsou jako potravní nabídka pro bezobratlé planktonní živočichy vhodné. Na základě složení fytoplanktonního společenstva lze předpokládat vyšší nabídku přirozené potravy ve srovnání s rybníkem Pašinovický. 25

6.2.

Výsledky analýzy zooplanktonu na sledovaných rybnících v průběhu roku 2011

Cerkviční – výskyt druhů datum Asplanchna priodonta Brachionus sp. Keratella (K. quadrata, K. cochlearis) Polyarthra sp. suma rotifera (ind./l) nauplia Cyclopidae (r.Cyclops, Microcyclops) suma copepoda (ind./l) Bosmina longirostris Ceriodaphnia sp. Daphnia (longispina x hybrid) Daphnia cucullata Chidorus sphaericus suma cladocera celková suma (ind./l)

31.5.

datum rotifera copepoda cladocera celkem

31.5.

16.6.

30.6.

15.7.

21.7.

31.7.

15.8.

19.8.

1.9.

9.9.

15.9.

0 115

0 576

173 576

115 58

173 29

0 173

58 58

115 173

58 605

121 449

130 173

58 0 173 0

43 0 619 0

0 0 749 0

58 0 231 0

0 0 202 288

0 0 173 29

0 0 116 0

0 0 288 1469

58 0 721 0

0 294 864 69

0 0 303 0

1152 1152 3773 230 835 86 0 4924 6249

691 691 1483 86 432 0 14 2015 3325

891 891 3398 58 1699 0 202 5357 6997

691 691 1498 86 1037 0 3888 6509 7431

749 1037 432 29 403 0 2333 3197 4436

979 1008 403 86 576 0 144 1209 2390

518 518 1498 173 720 58 0 2449 3083

1152 2621 173 605 778 0 58 1614 4523

1699 1699 720 115 403 0 29 1267 3687

778 847 743 35 576 0 0 1354 3065

605 605 8078 216 691 0 0 8985 9893

173 1152 4924 6249

16.6. 619 691 2015 3325

30.6. 749 891 5357 6997

15.7. 231 691 6509 7431

21.7. 202 1037 3197 4436

31.7. 173 1008 1209 2390

15.8. 116 518 2449 3083

19.8. 288 2621 1614 4523

1.9.

9.9. 721 1699 1267 3687

15.9. 864 847 1354 3065

303 605 8985 9893

26

27

Církvičný – velikostní zastoupení zooplanktonních organizmů. datum 31.5. 16.6. 30.6. 15.7. 21.7. 31.7. 15.8. 19.8. 1.9. 9.9. 15.9. I do 0,5 mm 3917 2174 4522 5875 3629 922 1757 2506 1469 1918 7301 II 0,5 – 1 mm 2189 734 1872 1411 720 1555 1152 1786 1843 829 1944 III 1 – 2 mm 58 418 634 144 58 58 173 230 374 86 648 IV nad 2 mm 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

28

Pašínovický datum místo Asplanchna priodonta Brachionus sp. Filinia longiseta Keratella (K. quadrata, K. cochlearis) Polyarthra sp. suma rotifera (ind./l) nauplia Eudiaptomus gracilis Cyclopidae (r. Cyclops, Microcyclops) suma copepoda (ind./l) Pleuroxus sp. Bosmina longirostris Ceriodaphnia sp. Daphnia (D. longispina x hybrid) Chidorus sphaericus Leptodora kindtii suma cladocera (ind./l) celková suma (ind./l)


6.4. silo

6.4. hnůj

21.4. silo

2.5. silo

16.5. silo

30.5. silo

30.5. č.2

13.6. silo A

13.6. silo B

1.7. silo

20.7. silo

69 17 35

58 0 0

43 0 0

130 0 0

432 0 130

0 0 0

0 86 0

0 0 0

0 0 72

216 0 2160

144 0 648

1020 1192

1382 173 1613 0 0

389 0 432 86 216

0 0 130 86 0

86 86 734 43 346

86 0 86 0 0

518 0 604 0 0

288 0 288 144 3

1224 0 1296 288 0

2160 144 4680 504 216

288 144 1224 216 0

58 58 0 29 0 0 58 0 87 1758

1685 1987 0 0 0 0 86 0 86 2505

389 475 0 173 0 86 43 0 302 907

691 1080 43 1555 86 389 86 0 2159 3973

86 86 0 994 0 130 86 0 1210 1382

130 130 0 1944 43 43 0 1 2031 2765

52 199 0 504 0 3 288 0 795 1282

360 648 0 504 0 0 288 0 792 2736

216 936 0 144 72 0 0 0 216 5832

216 432 0 432 0 0 216 0 648 2304

35 0 35 17 12 0 0 86 0

6.4.

21.4. 1613 58 87 1758

432 1987 86 2505

2.5.

16.5. 130 475 302 907

734 1080 2159 3973

30.5. 86 86 1210 1382

30.5. 604 130 2031 2765

13.6. 288 199 795 1282

13.6. 1.7. 20.7. 1296 4680 1224 648 936 432 792 216 648 2736 5832 2304

29


21.7. silo


21.7.

21.7. II

8.8. silo

19.8. silo

19.8. hnus

22.8. silo

4.9. silo

9.9. hnus

19.9. silo

1.10. silo

16.10. silo

0 72 144

0 0 432

0 0 0

86 43 994

43 0 173

130 0 475

173 259 389

173 104 0

302 0 0

302 43 0

58 0 0

216 144 576 360 3

1224 0 1656 72 0

173 0 173 173 0

302 0 1425 389 0

86 0 302 43 0

302 0 907 605 0

821 0 1642 130 0

415 0 692 311 0

302 173 777 43 0

86 0 431 173 43

144 144 346 86 0

288 651 0 144 0 0 72 0 216 1443

72 144 0 0 0 0 72 0 72 1872

346 519 0 734 0 0 0 0 734 1426

432 821 0 518 0 0 691 0 1209 3455

346 389 0 43 0 0 216 0 259 950

994 1599 0 86 0 0 259 1 346 2852

864 994 0 302 0 0 43 0 345 2981

1089 1400 0 467 0 0 104 0 571 2663

0 43 0 1555 0 0 43 0 1598 2418

302 518 0 864 0 0 302 0 1166 2115

144 230 0 4464 0 29 288 0 4781 5357

576 651 217 1443

21.7. 8.8. 19.8. 19.8. 22.8. 4.9. 9.9. 19.9. 1.10. 16.10. 1656 173 1425 302 907 1642 692 777 431 346 144 519 821 389 1599 994 1400 43 518 230 72 734 1209 259 346 345 571 1598 1166 4781 1872 1426 3455 950 2852 2981 2663 2418 2115 5357

30


6.11. silo


6.11.

24.11. silo

27.12. silo

17.1. silo

21.2. výpusť

10.3. 28.3. výpusť výpusť silo 0 101 1 1 0 0 0 0 1

4.4

0 0 0

0 0 0

29 0 0

1 0 0

86 115 201 86 490

29 29 58 14 0

288 245 562 749 58

13 2 16 12 1

1 0 2 1 0

78 0 179 1 0

12 3 17 6 0

242 380 623 1 1

100 676 0 2650 0 29 29 0 2708 3585

2 16 0 4 0 1 0 0 5 79

72 879 0 29 0 43 0 0 72 1513

1 14 0 8 0 1 0 0 9 39

1 2 0 1 0 0 0 0 1 5

9 10 0 1 0 0 0 0 1 190

20 26 0 1 0 0 1 0 2 45

6 8 0 0 0 0 0 0 0 631

17 26 2 45

4.4 623 8 0 631

201 676 2708 3585

24.11. 58 16 5 79

27.12. 17.1. 21.2. 562 16 879 14 72 9 1513 39

10.3. 2 2 1 5

28.3. 179 10 1 190

0 0 1

31

Početní zastoupení jednotlivých druhů zooplanktonních organizmů.

Procesntický podíl zastoupení jednotlivých druhů zooplanktonních organizmů.

32

Pašínovický datum místo I II III IV I II III IV

6.4. 2523

6.4. 21.4. 2.5. 16.5. 30.5. 30.5. 13.6. 13.6. 1.7. 20.7. 21.7. 21.7. 8.8. hnůj silo silo silo silo č.2 silo A silo B silo silo silo II silo 1699 605 389 2203 1080 2419 1185 2592 5400 2160 1368 1872 1253 58 1426 302 1166 216 302 93 144 144 144 70 0 173 0 475 216 605 0 43 3 0 216 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 3 0 0 6.4. 21.4. 2.5. 16.5. 30.5. 30.5. 13.6. 13.6. 1.7. 20.7. 21.7. 21.7. 8.8. 1699 605 389 2203 1080 2419 1185 2592 5400 2160 1368 1872 1253 58 1426 302 1166 216 302 93 144 144 144 70 0 173 0 475 216 605 0 43 3 0 216 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 3 0 0

19.8. 19.8. 22.8. 4.9. 9.9. 19.9. 1.10. 16.10. 6.11. 24.11. 27.12. 17.1. 21.2. silo hnůj silo silo hnůj silo silo silo silo silo silo silo výpusť 3154 778 2419 2722 2333 2419 2074 4781 2909 75 1325 33 259 173 432 259 363 0 0 576 244 4 86 3 43 43 0 0 0 0 43 0 374 1 58 1 0 0 1 0 0 0 0 0 58 0 0 0 19.8. 19.8. 22.8. 4.9. 9.9. 19.9. 1.10. 16.10. 6.11. 24.11. 27.12. 17.1. 21.2. 3154 778 2419 2722 2333 2419 2074 4781 2909 75 1325 33 259 173 432 259 363 0 0 576 244 4 86 3 43 43 0 0 0 0 43 0 374 1 58 1 0 0 1 0 0 0 0 0 58 0 0 0

3 1 1 0 10.3. 3 1 1 0

28.3. 836 5 47 0

4.4 625 3 3 0

26 15 2 0

I do 0,5 mm; II 0,5 – 1 mm; III 1 – 2 mm; IV nad 2 mm

33

Početní zastoupení jednotlivých velikostních kategorií zooplanktonních organizmů

Procentické zastoupení jednotlivých velikostních kategorií zooplanktonních organizmů

34

6.3. Fotografická příloha: Obr. č. 1 Typické složení planktonu Pašinovického rybníka. (Kokální sinice rodu Microcystis a vířníci rodu Keratella).

Obr. č. 2 Microcystis wesenbergii, jeden z mála druhů kokální sinic, který nevytváří hepatotoxiny (Pašinovický rybník 6. 4. 2011)

35

Obr. č. 3: Systém Carp-feed instalovaný na rybníce Pašínovický – zásobník na krmivo

Obr. č. 4: Systém Carp-feed instalovaný na rybníce Pašínovický – dopravník ze zásobníku.

36

Obr. č. 5: Systém Carp-feed instalovaný na rybníce Pašínovický – násypka, kompresor a řídící jednotka

Obr. č. 4: Systém Carp-feed instalovaný na rybníce Pašínovický – detail ovládacího panelu.

37

Obr. č. 6: Systém Carp-feed instalovaný na rybníce Pašínovický – potrubí ke krmným místům

Obr. č. 7: Rybník Pašínovický – násada kapra, podzim 2011

38

Obr. č. 8: Výlov rybníka Pašínovický (duben 2012), v pozadí tyče ke stabilizaci dopravního potrubí krmného systému.

39

(Cyprinus carpio) v rybnících pomocí automatického krmného systému Carp-feed

Recommend Documents