CÍTOLIBY ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. POŘIZOVATEL: Městský úřad Louny, Odbor stavebního úřadu, Oddělení územního plánování a památkové péče

CÍTOLIBY ÚZEMNÍ PLÁN „ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU“

POŘIZOVATEL: Městský úřad Louny, Odbor stavebního úřadu, Oddělení územního plánování a památkové péče PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér, Šumberova 8, Praha 6

Prosinec 2015

ÚZEMNÍ PLÁN CÍTOLIBY

Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Územní plán Cítoliby Řešené území: Administrativní území městysu Cítoliby zahrnující katastrální území Cítoliby Pořizovatel: Městský úřad Louny, Odbor stavebního úřadu, Oddělení územního plánování a památkové péče Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Živnostenský rejstřík č.ŽO/U1801/2007/Rac IČO: 14 938 634 DIČ: 006-380519/032

Spolupracovali: Ing. Stanislav Zeman Ing. Martina Staňková Ing. Antonín Janovský Ing. Jan Dřevíkovský

- odpovědný projektant, urbanistická koncepce - hlavní projektant, digitální zpracování - dopravní infrastruktura - Územní systém ekologické stability

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI A) SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ÚZEMNÍ PLÁN CÍTOLIBY VYDAL: Zastupitelstvo městysu Cítoliby B) DATUM NABYTÍ ÚČINNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU CÍTOLIBY: C) JMÉNO A PŘÍJMENÍ, FUNKCE A PODPIS OPRÁVNĚNÉ ÚŘEDNÍ OSOBY POŘIZOVATELE: Ing. Kateřina Todtová – vedoucí odboru stavebního úřadu

RAZÍTKO A PODPIS

„Odůvodnění územního plánu“

2


OBSAH: A. Náležitosti vyplývající z §53 odst. 4 písm. a) až d) Stavebního zákona a) Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 2. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR b) Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území c) Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů d) Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popř. s výsledkem rozporů

B. Náležitosti vyplývající z §53 odst. 5 písm. a) až f) Stavebního zákona a) Výsledek přezkoumání územního plánu podle §53, odst.4 b) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí c) Stanovisko krajského úřadu podle §50, odst.5 Stavebního zákona d) Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle §50, odst.5 Stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly e) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty 1. Limity využití území 2. Občanské vybavení 3. Doprava 4. Technické vybavení 5. Odpadové hospodářství 6. Koncepce uspořádání krajiny 6.1 Krajinné celky a krajinné typy 6.2 Územní systém ekologické stability 6.3 Významné krajinné prvky (VKP) 6.4 Památné stromy 6.5 Krajinný ráz f) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

C. Náležitosti vyplývající z Vyhlášky č.500/2006 Sb., část II odst. 1 písm. a) až d) a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území b) Vyhodnocení splnění požadavků zadání c) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení d) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 1. Ochrana půdního fondu 2. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa

D. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části


4 4 4 27 33 33 34

35 35 35 48 48 48 48 50 51 57 62 62 62 63 68 69 69 69

80 80 80 81 81 81 95

95

3


A. Náležitosti vyplývající z §53 odst. 4 písm. a) až d) Stavebního zákona a)

Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

1.

Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešené území je předmětem řešení „Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje“ (ZÚR

ÚK), které byly vydány dne 5.10.2011 na základě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 23/25Z/2011 ze dne 7.9.2011. Dne 20.10.2011 nabyly ZÚR ÚK účinnosti. Vydané ZÚR ÚK jsou novým typem územně plánovací dokumentace, které nahradily krajské územní plány velkých územních celků (ÚP VÚC), v případě území Cítolib ÚP VÚC „2.Změny a doplňky ÚP VÚC Severočeské hnědouhelné pánve“, z nichž většinu záměrů přebírá. Hlavním obsahem ZÚR je zejména stanovení základních požadavků na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu jako veřejně prospěšných staveb, vymezení územního systému ekologické stability jako veřejně prospěšných opatření, atd. Ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje vyplývají pro řešené území tyto povinnosti:

1.

Stanovení priorit územního plánování Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území ZÚR ÚK stanoví celkem 47 priorit, které jsou v navazující územně plánovací

dokumentaci respektovány: Základní priority (1) Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje. V územním plánu Cítoliby jsou vytvořeny územní předpoklady pro řešení problematiky stabilizace obyvatelstva, formou vymezení 26 ploch bydlení individuálního v rodinných domech – vesnického charakteru a 2 ploch smíšených obytných – vesnického charakteru, o celkové kapacitě cca 255 rodinných domů (bez ploch územních rezerv). Současně je vymezena (v severní části řešeného území v návaznosti na stávající areál průmyslové výroby) 1 plocha pro průmyslovou výrobu a sklady o celkové rozloze 3,26 ha. Tím je „Odůvodnění územního plánu“

4


podpořen ekonomický pilíř udržitelného rozvoje. Třetí pilíř sledující úroveň životního prostředí je řešen zejména formou návrhu nových ploch zeleně jak v zastavěném území (plochy sídelní zeleně), tak v území nezastavěném (ochranná a izolační zeleň). Navrhovaná je výsadba sídelní zeleně v jižní a jihovýchodní části sídla, výsadba ochranné a izolační zeleně (mezi navrhovanou obvodovou komunikací a rozvojovými plochami pro bydlení). Územní plán navrhuje rovněž výsadbu lesa v návaznosti na stávající les v lokalitě bývalé bažantnice v jihovýchodní části řešeného území. Celková výměra navrhované zeleně vč. lesa je 6,5 ha. (bez ploch územních rezerv). Vymezen je také komplexní územní systém ekologické stability, který tvoří kostru ekologické stability území a je v souladu s okolními sídly regionu. (2)

Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. Limity rozvoje jsou popsány v první části dále uvedené kapitoly B.e) „Komplexní

zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty“. Územní plán tyto limity v řešení zohledňuje a nebrání přirozenému rozvoji městysu ani jeho okolí. Dokonce ani protnutí území sídla budoucí trasou rychlostní silnice R7 neznamená negativní ovlivnění jeho životního prostředí ani standardu úrovně bydlení, neboť trasa silnice R7 je vedena v severní části řešeného území a není v kolizi se zastavěným ani zastavitelným územím.

Životní prostředí (3)

Dosáhnout zásadního ozdravění a markantně viditelného zlepšení životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další). Územní plán sleduje ozdravění životního prostředí uvnitř sídla prostřednictvím návrhu

ploch sídelní zeleně (2,71 ha) i ve volné krajině prostřednictvím návrhu ochranné a izolační zeleně (4,48 ha), zahrad a orné půdy (7,53 ha) a lesa (2,02 ha). Územní plán řeší v rámci transformace ekonomické struktury změnu funkčního využití ploch nevhodné – původně zemědělské výroby – na plochy smíšené obytné vesnické. (4)

Pokračovat v trendu nápravy v minulosti poškozených a narušených složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží Ústeckého kraje zejména v Severočeské hnědouhelné pánvi, v Krušných horách a v narušených partiích ostatních částí Ústeckého kraje. Zlepšení stavu složek životního prostředí v uvedených částech území považovat za prvořadý veřejný zájem. Tato priorita se netýká řešeného území. Na území městysu nejsou žádné staré

ekologické zátěže.


5


(5)

Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES). V řešeném území se nenacházejí zvláště chráněná území ani chráněná území

soustavy NATURA 2000. Obecně chráněná území (VKP – ze zákona, prvky ÚSES) jsou v územním plánu zahrnuta a respektována a po zveřejnění ZÚR Ústeckého kraje byla upřesněna. (6)

Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné. Dosáhnout výrazného zlepšení kvality vody v tocích nepříznivě ovlivněných těžebními činnostmi a zejména chemickou a ostatní průmyslovou výrobou. Tato priorita se řešeného území netýká. Územím protéká Cítolibský potok, který

teče v celé své délce v katastru městysu převážně přirozeným korytem. Jeho čistota je ve srovnání s ostatními toky regionu nadstandardní, protože kvalita vody není ovlivněna těžbou, ani chemickou a ostatní průmyslovou výrobou. (7)

Územně plánovacími nástroji přispět k řešení problémů vyhlášených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodů překračování limitů některých znečišťujících látek (zejm. vlivem těžby surovin, energetické a průmyslové výroby) a v území zasažených zejména hlukem zejména z dopravy (dálniční a silniční, částečně i železniční doprava). Tato priorita se řešeného území příliš netýká. V řešeném území nejsou překročeny

limity znečišťujících látek vlivem těžby surovin, energetické a průmyslové výroby. Negativní vliv lokálních zdrojů tepla na kvalitu ovzduší je rovněž nepodstatný. Navíc územní plán navrhuje využití zemního plynu jako zdroje tepla pro veškerou novou výstavbu. Hluk z dopravy jak ze stávající silnice I/7, tak z budoucí rychlostní silnice R7 výrazně neovlivní stávající ani navrhované plochy bydlení. S cílem odvedení tranzitní dopravy (osobních i nákladních automobilů) mimo centrum Cítolib a odlehčení dopravní zátěže zejména na křižovatce silnic II/229, III/22941 a III/22547 byla územním plánem navržena obvodová komunikace kolem Cítolib s četnými novými komunikačními propojeními pro obsluhu převážně nových, ale i stávajících obytných ploch. Pro podporu využívání železniční dopravy navrhuje územní plán revitalizaci železniční zastávky Cítoliby na železniční trati č.110 (Kralupy nad Vltavou – Slaný – Louny – Most) s ohledem na celkový nárůst obyvatel a potenciálních cestujících, která byla v minulosti zrušena.


6


Hospodářský rozvoj (8)

Vytvářet územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované větší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům. Tato priorita se řešeného území netýká.

(9)

Nepřipustit na území kraje extenzivní jednostranný rozvoj palivoenergetického komplexu a těžkého průmyslu, respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí (ÚEL) stanovené usnesením vlády ČR č.331/1991 a č.444/1991 – převzaté z 2. změn a doplňků Územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, včetně usnesení vlády ČR č.1176/2008. Tato priorita se řešeného území netýká.

(10) Těžbu nerostných surovin v Ústeckém kraji, na jehož území se vyskytují z celostátního hlediska významné palivoenergetické a další surovinové zdroje, podřídit dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody. Tato priorita se řešeného území netýká. (11) Podporovat revitalizaci velkého množství nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu (typu brownfield), s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavěné území, kvalitní zemědělskou půdu. V jihozápadní a západní části městysu jsou bývalé areály zaměřené na zemědělskou výrobu, a na výrobu a skladování s tím, že jejich architektonicko urbanistická hodnota není příliš vysoká a svým současným prostorovým i funkčním uspořádáním a zejména zaměřením narušují převažující funkčně jednolitý a kompaktně uspořádaný urbanistický půdorys městysu. Zvlášť negativně se v městysu uplatňuje areál zámku s navazujícím areálem zemědělských staveb, zemědělský areál při silnici III/22547 naproti úřadu městysu a bývalé výrobní objekty v severovýchodní části náměstí. Územní plán proto navrhuje změnu funkčního využití všech nevhodně využívaných ploch, především zemědělských a výrobních. Objekty v areálu zámku navrhuje územní plán nahradit plochami zaměřenými na bydlení prostřednictvím ploch smíšených obytných (SO.3/3), s významným zastoupením občanské vybavenosti a obytných objektů splňujících požadavky na vysoký standard bydlení. Navazující bývalé areály zemědělské výroby navrhuje nahradit plochami bydlení (BI.2/21. BI.2/22). Objekty zemědělské výroby v centru městysu při silnici III/22547 navrhuje územní plán nahradit plochou komerčních zařízení (OK/1) umožňující umístění ploch občanské


7


vybavenosti reprezentativního charakteru s četnou okrasnou zelení tak, aby se celý areál vhodně integroval do středu sídla. Bývalé výrobní objekty v severovýchodní části náměstí navrhuje územní plán nahradit plochami bydlení (BI.2/12). (12) Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavěná území. Na území městysu Cítoliby se nachází dva menší výrobní areály (v jihozápadní části v návaznosti na areál zámku a v jihovýchodní části) a velký výrobní areál Aisan Industry Czech, spol. s r.o. na severovýchodním okraji řešeného území, při silnici I/7. Stávající areály v řešeném území nemají žádné velké prostorové rezervy pro umístění nových výrobních zařízení. (13) V souladu s platnými legislativními postupy usilovat o redukci rozsáhlých omezení územního rozvoje kraje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ). Tato priorita se řešeného území netýká. Na území CHLÚ Zeměchy č.11160000 územní plán nenavrhuje žádné rozvojové plochy. (14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj. Naplňování této priority je v rámci ÚP popsáno v kapitole C. d) „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“ Odůvodnění územního plánu a v kapitole B. a) 6.„Koncepce uspořádání krajiny“ územního plánu Cítoliby. Hlavním smyslem koncepce uspořádání krajiny je naplňovat požadavky uvedené v této prioritě. Ve volné krajině je navrženo doplnit vegetační doprovody s protierozní funkcí kolem silnic a komunikací, včetně polních cest. Navrženy jsou rozsáhlé plochy ochranné a izolační zeleně mimo zastavěné území, parkové úpravy zanedbaných ploch v sídle formou sídelní zeleně, plochy zahrad a sadů, orné půdy a lesa zvláštního učení o celkové výměře 16,74 ha. Z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu (zejména nejkvalitnějších půd I. a II. třídy ochrany) navrhuje územní plán vymezení územních rezerv v rámci zastavitelných ploch (západní část navrhované obvodové komunikace, plochy BI.2/3, BI.2/20, BI.2/25, BI.2/30, SO.3/1) s tím, že výstavba na těchto plochách bude probíhat směrem od zastavěného území a že plochy budou využívány až po naplnění minimálně 80 % navrhovaných navazujících ploch SO.3/2, BI.2/2, BI.2/21, BI.2/24, BI.2/26, BI.2/27 vymezených tímto územním plánem.


8


Územní plán navrhuje vymezení územních rezerv v rámci nezastavěného území (ZX/10, ZX/11, ZX/13, ZX/15). Do té doby budou plochy BI.2/3, BI.2/20, BI.2/25, BI.2/30, SO.3/1, ZX/10, ZX/11, ZX/13, ZX/15 nadále využívány jako orná půda.

Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti (15) Ve vymezených rozvojových oblastech využívat předpoklady pro progresivní vývoj území, zajišťovat územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou, dopravní infrastrukturu (s důrazem na rozšiřování sítě hromadné dopravy) a občanskou vybavenost. Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí provázat s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. Využívat rozvojových vlastností těchto území ve prospěch okolních navazujících území. Městys Cítoliby je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu NOB4: Žatecko – Lounsko. Nezbytnou podmínkou uceleného rozvoje městysu Cítoliby a jeho zapojení do činnosti lounského regionu a rozvojové oblasti Žatecko, Lounsko je kvalita dopravní infrastruktury. Dnešní dopravní síť a pravidelné uspořádání zástavby městysu k tomu poskytuje vhodné předpoklady. Územní plán proto navrhuje její zkapacitnění a doplnění formou obvodové komunikace s četnými novými komunikačními propojeními, umožňující obsluhu všech stávajících i nových obytných, občanských, technických a průmyslových segmentů. Vzhledem k velikosti městysu Cítoliby a k jeho rozvojovým záměrům vymezuje územní plán plochy s vyšším podílem veřejné nebo komerční vybavenosti v rámci „Plochy komerčních zařízení“ (OK/1) a „Ploch smíšených obytných vesnických“ v jihozápadní části městysu (SO.3/2, SO.3/3 a plochu územní rezervy SO.3/1). Základní občanské vybavení (např. zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu, ordinace lékařů) mohou být budována v rámci všech „Ploch bydlení individuální v rodinných domech – venkovských“ (BI.2). Územní plán respektuje kulturní hodnoty městysu a nenavrhuje do jejich blízkosti žádnou novou výstavbu. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou vymezeny tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání městysu. Vymezení zastavitelných ploch orientuje územní plán převážně do proluk ve stávající zástavbě, nebo do bezprostřední návaznosti na stávající zastavěné plochy po obvodu sídla. Územní plán navrhuje rozvojové plochy tak, aby nedošlo k narušení přírodních a krajinných hodnot území. V rámci tvorby krajinného prostředí je územní plán zaměřen především na vymezení Územního systému ekologické stability. Územní plán respektuje stávající zeleň mimo zastavěné území (krajinnou zeleň, lesy, ochrannou a izolační zeleň podél silnic a komunikací, doprovodnou zeleň podél vodních toků) a zároveň vymezuje nové plochy zeleně mimo zastavěné území o celkové výměře 6,5 ha (bez ploch územních rezerv).


9


(16) Ve vymezených rozvojových osách kraje využívat předpokladů pro územní rozvoj těchto koridorů, založených zejména na jejich výhodné dopravní dostupnosti. Rozvojových vlastností těchto území využít pro šíření progresivního vývoje na území celého kraje. Současně koncentrací aktivit do těchto koridorů šetřit nezastavěné území ve volné krajině. Městys Cítoliby je součástí rozvojové osy nadmístního významu NOS1: Louny – Chomutov – hranice ČR/SRN (Chemnitz). V rámci této rozvojové osy územní plán zohledňuje zkapacitnění silnice I/7 na rychlostní silnici R7, která tvoří jednu z urbanizačních os Ústeckého kraje. Vzhledem k této významné dopravní ose a vzhledem ke stávající a nově navrhované dopravní síti Cítolib (obvodová komunikace kolem Cítolib s četnými novými komunikačními propojeními), má městys všechny předpoklady pro další rozvoj a jeho zapojení do činností lounského regionu a rozvojové oblasti Žatecko, Lounsko. Územní plán v rámci této osy chrání a kultivuje přírodní a kulturní hodnoty řešeného území. (Viz bod 15) (17) Ve stanovených specifických oblastech kraje podporovat řešení jejich územních problémů, prosazovat formy územního, hospodářského a sociální rozvoje vyhovující potřebám těchto území, zvláštní pozornost při tom věnovat ochraně a revitalizaci přírodních, krajinářských a kulturních hodnot. Městys Cítoliby není součástí žádné specifické oblasti, kde by bylo možné věnovat zvláštní pozornost ochraně a revitalizaci přírodních, krajinářských a kulturních hodnot. (18) Trvale vyhodnocovat míru rovnováhy socioekonomického a demografického vývoje v dílčích územích kraje, předcházet prohlubování nežádoucích regionálních rozdílů a eventuelnímu vzniku dalších problémových částí kraje, vyhledávat a uplatňovat územně plánovací nástroje na podporu rozvoje těchto území, předcházet vzniku prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost. Městys Cítoliby je součástí rozvojové osy nadmístního významu NOS1: Louny – Chomutov – hranice ČR/SRN (Chemnitz) a rozvojové oblasti nadmístního významu NOB4: Žatecko – Lounsko. Členěním rozvojových ploch na plochy bydlení vesnického charakteru v severovýchodním, východním, jihovýchodním, jihozápadním, západním, severozápadním severním sektoru Cítolib, plochy smíšené obytné vesnické v jihozápadní části sídla, plochy průmyslové výroby a skladů v severní části území v návaznosti na stávající výrobní areály (průmyslová zóna „Jih“ v Lounech), plochy komerčních zařízení v centru městysu, plochy pro nakládání s odpady na jihozápadním okraji sídla, plochy silniční dopravy v severní části řešeného území, při silnici II/229 funkční a prostorovou regulací jednotlivých funkčních ploch přispívá územní plán k eliminaci střetových ploch mezi obyvateli, zaměstnanci, mezi generacemi a mezi různě orientovanými skupinami obyvatel. Vzhledem k navrhované občanské vybavenosti, které vymezuje územní plán v rámci „Plochy komerčních zařízení“ (OK/1), „Ploch smíšených obytných vesnických“ v jihozápadní části městysu (SO.3/1, SO.3/2, SO.3/3) a „Ploch bydlení individuální v rodinných domech –


10


venkovských“ (BI.2), povyšuje územní plán tyto plochy na obytně-společenský prostor, který by měl přispět k soudržnosti obyvatel tak, aby nedocházelo k sociální segregaci obyvatel městysu.

Dopravní a technická infrastruktura (19) Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje (zejména dostavbou dálnice D8, úseků silnice I/13, zkapacitněním silnice I/7, přestavbou silnice I/27, modernizací a optimalizací hlavních železničních tratí, vymezením koridoru Labské vodní cesty mezinárodního významu aj.). Tato priorita je naplněna návrhem nové trasy rychlostní silnice R7, která povede v jihovýchodním - severozápadním směru severní částí řešeného území. V důsledku vedení nové trasy rychlostní komunikace R7 dojde k podstatnému zvýšení dopravní prostupnosti celého širšího okolí městysu, přičemž tato rychlostní silnice přispěje ke všestrannému rozvoji Cítolib ve vazbě na město Louny, Chomutov a Slaný, popř. hl.město Prahu. Územní plán nepřebírá šířku koridoru, která je dle ZÚR ÚK stanovena na 300 m. Územní plán upřesňuje trasu kapacitní silnice R7 na základě digitálního podkladu poskytnutého Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Koridor „C3“ a „C4“

je vymezen v šíři

ochranného pásma, které nepřekračuje hranice koridoru vymezené v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje. Pro úsek „C3“ (stavbu R7 Chlumčany) – byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí stavby. Zpracovatelem dokumentace DÚR byl SUDOP Praha, a. s., HIP Ing. Petr Hradil, 01/2007). V současné době se zpracovává další stupeň PD, tedy dokumentace pro stavební povolení. Zpracovatelem dokumentace DSP je Sdružení VASAN (vedoucí sdružení NOVÁK a PARTNER, spol. s r. o., Praha, HIP Ing. Jan Vorel; člen sdružení Valbek, spol. s r. o., Liberec; člen sdružení SATRA, spol. s r. o., Praha). Pro úsek „C4“ (stavbu R7 Louny, zkapacitnění) – byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí stavby. Zpracovatelem dokumentace DÚR byl Dopravoprojekt Brno, a. s., v roce 11/1995 bylo vydáno územní rozhodnutí a na základě DSP z 02/1996 vybudována polovina čtyřpruhu. Dále byla zpracována dokumentace pro stavební povolení na zkapacitnění komunikace na čtyřpruh, zpracovatelem dokumentace byl Pragoprojekt, a. s., Praha, HIP Ing. Marek Kačenák v 12/2010. V případě nutnosti bude DSP v nezbytně nutné míře aktualizována a zahájena inženýrská činnost pro získání potřebných stavebních povolení.


11


(20) Zlepšovat dostupnost krajského města Ústí nad Labem ze všech částí kraje při zdůraznění významu veřejné dopravy. Krajské město Ústí nad Labem je z Cítolib, popř. z Loun v rámci veřejné autobusové dopravy velmi špatně dostupné. V rámci železniční dopravy z Loun jede několik vlakových spojů denně do Mostu a Lovosic, kde je nutné přestoupit na vlak do Ústí nad Labem. Vzhledem k celkovému nárůstu obyvatel v Cítolibech a potenciálních cestujících, navrhuje územní plán revitalizaci železniční zastávky Cítoliby na železniční trati č.110 (Kralupy nad Vltavou – Slaný – Louny – Most), která byla zrušena. Tím se zpřístupní obyvatelům a návštěvníkům Cítolib železniční uzel Louny s tratěmi do Mostu a Lovosic (resp. Ústí nad Labem), Prahy, Rakovníka a Žatce. (21) Zajistit modernizaci a dostavbu dopravní infrastruktury pro kvalitní napojení okrajových částí kraje (zejména oblasti Krušných hor, Šluknovska a podhůří Doupovských hor). Tato priorita se řešeného území netýká. (22) Zkvalitnit vazby Ústeckého kraje k okolním krajům na úseku dopravy a technické infrastruktury (zejména ve vztazích oblastí Děčínsko - Liberecko, Šluknovsko Liberecko, Chomutovsko - Karlovarsko, Podbořansko - severní Plzeňsko). Tato priorita se řešeného území netýká. (23) Zlepšit přeshraniční vazby Ústeckého kraje se SRN na úseku dopravy, technické infrastruktury (v příhraničních oblastech Krušných hor, Labských pískovců, Šluknovského výběžku a v aglomeračních vztazích Teplice, Ústí nad Labem Dresden a Chomutov, Most - Chemnitz, Zwickau). Tato priorita se řešeného území netýká. (24) Podporovat záměr na vybudování zařízení typu - Veřejné logistické centrum (VLC) sledovaný nebo připravovaný v rámci ÚP Lovosic a přilehlých obcí, který zahrnuje rozvoj dopravního terminálu a veřejného přístavu s propojením dálniční, silniční, železniční a vodní dopravy. Tato priorita se řešeného území netýká. (25) Respektovat rozvojové záměry na modernizaci a dostavbu tepelných elektráren na území kraje, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity. Tato priorita se řešeného území netýká. (26) Podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve stávajících a nových zdrojích, stabilizovat provozované systémy centrálního zásobování teplem a podpořit jejich účelné rozšiřování. Tato priorita se řešeného území netýká. (27) Zajistit cestou modernizace a v nezbytném rozsahu i dostavbou přenosové energetické soustavy a produktovodů spolehlivost a dostatečnou kapacitnost energetických dodávek v rámci kraje, zprostředkovaně i v rámci ČR. Území městysu je mimořádně významné v rámci přenosové energetické soustavy a produktovodů. Tato zařízení jsou v územním plánu zakreslena (vedení elektrické energie VVN 110 kV a VTL plynovodu) a jsou respektována jejich ochranná, resp. bezpečnostní


12


pásma. Územní podmínky pro modernizaci jsou zajištěny. Zároveň je v grafické části dokumentace zakreslena a územním plánem respektována navrhovaná trasa vedení elektrické energie VVN 110 kV (Výškov – Louny – Slaný). (28) Vytvořit územně plánovací předpoklady pro zajištění bezpečné a dostatečné dodávky elektrického výkonu do prostoru Šluknovského výběžku. Tato priorita se řešeného území netýká. (29) Podpořit racionální a udržitelný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, územně regulovat záměry na výstavbu velkých větrných elektráren s ohledem na eliminaci rizik poškození krajinného rázu a ohrožení rozvoje jiných žádoucích forem využití území (zejména oblast Krušných hor). V územním plánu není navrženo umístění žádné větrné elektrárny nebo jiného obnovitelného zdroje elektrické energie. Realizace fotovoltaických elektráren je dle územního plánu nepřípustná s výjimkou solárních článků umístěných na střechách stavebních objektů. (30) V dílčích zejména některých venkovských částech kraje bez dostatečných místních zdrojů vody (Lounsko, Šluknovsko, horské části kraje), řešit problémy zásobování vodou napojením na vodárenskou soustavu zásobování pitnou vodou. Tato priorita se řešeného území netýká. Cítoliby jsou zásobovány pitnou vodou prostřednictvím skupinového vodovodu Louny, který byl integrován do Oblastního vodovodu Severní Čechy. (31) Územně plánovacími nástroji vytvářet předpoklady pro modernizaci stávajících systémů odvádění a čištění odpadních vod a pro dořešení této problematiky v menších sídlech (do 2000 EO) ve venkovském prostoru. V územním plánu je navrženo doplnění současného kanalizačního systému sídla o další kanalizační řady, napojující veškerou novou zástavbu. Odpadní vody budou svedeny do hlavní čerpací stanice odpadních vod, odkud budou ředěné odpadní vody čerpány výtlačným řadem přes území průmyslové zóny Louny – jihovýchod do kanalizačního systému Louny a k vyčištění na ČOV Louny. Kapacita ČOV Louny je 40 000 EO, což je dostatečné pro samotné Louny a sousední obce, které jsou na ČOV napojeny (Cítoliby, Lenešice, Dobroměřice, Líšťany, Obora, Raná) i s výhledem do budoucna. Přečištěné odpadní vody jsou z ČOV vypouštěny do řeky Ohře. (32) Vytvářet podmínky pro dostupnost služeb spojů a telekomunikací podle potřeb jednotlivých částí kraje. Priorita je zaměřena na problematiku širších územních vztahů, jejichž řešení je mimo možnosti územního plánu. Požadavky, vyplývající z širších územních vztahů, jsou řešeny v rámci nadřazené územně plánovací dokumentace. Územní plán je akceptuje. V rámci území městysu jsou spoje a telekomunikace přiměřené velikosti a významu sídla.


13


(33) Ve všech výše uvedených bodech (19 až 32) musí být územně technické řešení návrhů na rozvoj dopravní a technické infrastruktury provázáno s citlivostí řešení vůči přírodě, snahou zachovávat přírodní biodiversitu a s ochranou hodnotné zemědělské půdy. Řešením jednotlivých záměrů a jejich územní koordinací je třeba zamezovat zbytečné fragmentaci krajiny. V případě existence variant nebo alternativ řešení a změn pokládat za kriteria vhodného výběru: dopravní a technickou účinnost záměrů, míru citlivosti řešení vůči ochraně životního prostředí, přírodních, kulturních a civilizačních územních hodnot a respektování cílových charakteristik vymezených krajinných celků. Navržené rozvojové plochy a komunikační systém Cítolib se nachází v převážné většině na půdách s vysokou třídou ochrany (I. a II. třída). Vzhledem k tomu, že samotné sídlo se nachází a zároveň je obklopeno půdami nejvyšší třídy ochrany, což je dáno skutečností, že městys se nachází v intenzivní zemědělské oblasti Poohří, nebylo možné z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nalézt příznivější řešení. Územní plán byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu městysu. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současný urbanistický půdorys sídla do komplexně uceleného útvaru bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejich nepravidelně uspořádaného obvodu.

Sídelní soustava a rekreace (34) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní soustavy, pro kraj typické kooperativní vztahy mezi jednotlivými sídly a racionální střediskové uspořádání sídelní soustavy, současně respektovat a kultivovat specifickou tvářnost každého sídla včetně zřetele k zachování prostorové oddělenosti sídel. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi. Tato priorita je daná respektováním funkce Cítolib jako příměstského sídla města Loun, které je tradičním centrem regionu. Územní plán respektuje historický vývoj a stávající způsob architektonicko-urbanistického uspořádání zastavěného území. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou navíc vymezeny tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádán městysu. Nová výstavba pouze aronduje bezprostřední okolí sídla, které

přímo

navazuje

na

stávající

urbanistický

půdorys

a

aronduje

Cítoliby

do kompaktního uceleného sídla, čímž vytváří předpoklad pro posílení vztahu mezi urbánními a venkovskými prostory.


14


(35) V příhraničních prostorech ČR/SRN podporovat vzájemně výhodnou kooperaci a provázanost sídelních soustav a rekreačních areálů. Tato priorita se řešeného území netýká. (36) Podporovat rychlý a efektivní postup rekultivace a revitalizace území s ukončenou těžbou hnědého uhlí, se zaměřením na vznik plnohodnotné polyfunkční příměstské krajiny se zdůrazněním složky rekreace, odpovídající specifickým vlastnostem a předpokladům konkrétních území. Tato priorita se řešeného území netýká. (37) Podporovat významné projekty cestovního ruchu, rekreace a lázeňství v souladu s možnostmi a limity konkrétních území, podporovat rozvoj těchto zařízení v málo využívaných vhodných lokalitách. Tato priorita se řešeného území netýká. (38) Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest na území kraje s návazností na vznikající republikovou a evropskou síť těchto zařízení. Územní plán nenavrhuje žádné nové cyklostezky, pouze přebírá stávající cyklotrasu č.304 (Ročov – Zbrašín – Jimlín – Cítoliby - Louny) a pěší turistické stezky (č.0324, č.1612), které navazují na nadřazené sítě cyklostezek a turistických cest na území Ústeckého kraje.

Sociální soudržnost obyvatel (39) Územně plánovacími nástroji podpořit rozvoj a kultivaci lidských zdrojů, rozvoj vzdělanosti obyvatel kraje, posilovat předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných pracovních sil s orientací na perspektivní obory ekonomiky. Územní plán respektuje veškeré stávající plochy pro školství, tělovýchovu a sport a navrhuje i nové plochy základního občanského vybavení (např. zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu), které mohou být zřizovány v rámci stávajících „Ploch veřejné vybavenosti“ (OV) i navrhovaných „Ploch bydlení individuálních v rodinných domech – venkovských“ (BI.2) a nové plochy a stavby pro sport a tělovýchovu (tělocvičny, hřiště, dětská hřiště, tenisové kurty) v rámci „Ploch veřejné vybavenosti“ (OV) a „Ploch smíšených obytných – vesnických“ (v souladu s regulativy, uvedenými ve výrokové části územního plánu, v kapitole f)) s cílem podporovat rozvoj vzdělanosti a rozvíjet podmínky pro aktivní trávení volného času. V rámci ploch výroby a skladování zaměřené na nové technologie, rozvíjí územní plán perspektivní obory ekonomiky. (40) Přispět vytvářením územně plánovacích předpokladů k řešení problematiky zhoršených sociálních podmínek kraje, zhoršených parametrů zdravotního stavu obyvatel, vysoké míry nezaměstnanosti, problematiky skupin obyvatel sociálně slabých, ohrožených společenským vyloučením.


15


S ohledem, že řešené území se nachází v tradiční dlouhodobě kultivované krajině v zázemí historického města Louny, nehrozí zde nebezpečí sociálních problémů klasických pro severní oblasti Ústeckého kraje. (41) Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje. Územní plán respektuje postavení sídla v hierarchii sídel kraje. Civilizační hodnoty odpovídají jeho významu a jeho významné dopravní poloze v rozvojové ose NOS1 (Louny – Chomutov – hranice ČR/SRN), v rozvojové oblasti Žatecko, Lounsko a v koridoru rychlostní silnice R7 (Slaný-Louny-Chomutov), jejíž trasa je navržena na řešeném území. Také síť nadřazené energetické soustavy na území sídla (vedení elektrické energie VVN 110 kV, plynovod VTL) je územním plánem respektována. Městys Cítoliby nemá na přírodní a kulturní hodnoty kraje vliv. (42) Věnovat pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel kraje, které se promítnou do měnících se nároků na technickou a dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost nadmístního významu. Vzhledem k rozvojovým záměrům městysu, kde se předpokládá výstavba cca 255 rodinných domů, lze předpokládat, že věková struktura cítolibského obyvatelstva se bude vyznačovat relativně nízkým stářím místní populace. To s sebou přináší větší nároky na plné pokrytí obce inženýrskými sítěmi (vodovod, kanalizace, plyn) a kvalitní dopravní obslužnost jednotlivých ploch bydlení. Tyto skutečnosti územní plán plně respektuje vybudováním obvodové komunikace kolem Cítolib s četnými novými komunikačními propojeními pro obsluhu převážně nových, ale i stávajících obytných ploch a napojení nových ploch na veškerou technickou infrastrukturu v rámci všech medií (vodovod, splašková kanalizace, elektrická energie, plyn). Vzhledem k poloze Cítolib v bezprostředním zázemí města Louny, nevymezuje územní plán žádné plochy pro občanskou vybavenost nadmístního významu. (43) Při stanovování územních rozvojových koncepcí dbát na dostatečnou míru spolupráce s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou dosahovat vyšší míry vyváženosti řešení mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost obyvatel. Zpracování územního plánu bylo v jednotlivých fázích průběžně projednáváno s obyvateli, s vlastníky pozemků a s institucemi, a to i mimo oficiální projednávání, vyžadované zákonem 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


16


Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (44) Respektovat na území kraje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. ZÚR ÚK na území městysu nevyžadují umístění žádné stavby ani zařízení pro obranu a bezpečnost státu. V kapitole i) 4. „Výrokové části“ územního plánu „Stavby a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu“ jsou na území městysu navrženy vhodné prostory pro obecnou ochranu obyvatelstva v případě mimořádných událostí. (45) Územně plánovacími nástroji realizovat opatření pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby. Tuto prioritu lze řešit obdobně jako v případě ostatních událostí navržených v opatřeních civilní ochrany ve zvláštní kapitole územního plánu. (46) Zajistit územní ochranu ploch a koridorů potřebných pro umísťování protipovodňových opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Řešeným územím protéká Cítolibský potok, který nemá stanoveno záplavové území. Územní plán ponechává podél vodotečí volný, nezastavitelný manipulační pruh o šířce 6 m pro umožnění přístupu správci toků, kde nejsou umísťovány nové rozvojové plochy.

Pokrytí území kraje územními plány (47) Zajišťovat pokrytí území kraje platnou územně plánovací dokumentací obcí, zejména v rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami těchto území. Tato priorita je plněna tím, že je zpracováván tento územní plán, který zahrnuje požadavky, vyplývající ze ZÚR Ústeckého kraje.

2.

Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v PÚR 2008 a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy) Dle PÚR 2008 se Cítoliby nenacházejí v žádné rozvojové oblasti, rozvojové ose ani

specifické oblasti. Dle ZÚR ÚK, které vymezují a upřesňují další nadmístní rozvojové osy a oblasti, se Cítoliby nacházejí v rozvojové ose nadmístního významu NOS1: Louny – Chomutov – hranice ČR/SRN (Chemnitz) a v rozvojové oblasti nadmístního významu NOB4: Žatecko, Lounsko.


17


NOB4 - Rozvojová oblast nadmístního významu: Žatecko, Lounsko Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK jsou stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: (1)

Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Tento úkol je plněn tím, že je vypracován územní plán Cítoliby, který ověřuje a

zpřesňuje řešení problémů, které byly určeny v rámci Průzkumů a rozborů (jedná se zejména o architektonicko-urbanistické a dopravní závady). (2)

Podporovat zkvalitnění silničních vazeb rozvojové oblasti k vyšším centrům osídlení zkapacitněním silnice I/7 a přestavbou silnice I/27. Územní plán navrhuje rozšíření nejvýznamnější komunikační osy – silnice I/7 (Slaný –

Louny – Chomutov), která se nachází v severní části řešeného území a prochází tímto územím ve východo – západním směru. Územní plán upřesňuje koridory kapacitní silnice R7, úsek Slaný – Louny – Chomutov: „C3“ (úsek hranice okresů Kladno / Louny – Louny obchvat, zkapacitnění a přeložka) a „C4“ (Louny obchvat, zkapacitnění). Územní plán nepřebírá šířku těchto koridorů, která je dle ZÚR ÚK stanovena na 300 m. Územní plán upřesňuje trasu kapacitní silnice R7 na základě digitálního podkladu poskytnutého Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Koridor „C3“ a „C4“


ochranného pásma, které nepřekračuje hranice koridoru vymezené v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje. Pro úsek „C3“ (stavbu R7 Chlumčany) – byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí stavby. Zpracovatelem dokumentace DÚR byl SUDOP Praha, a. s., HIP Ing. Petr Hradil, 01/2007). V současné době se zpracovává další stupeň PD, tedy dokumentace pro stavební povolení. Zpracovatelem dokumentace DSP je Sdružení VASAN (vedoucí sdružení NOVÁK a PARTNER, spol. s r. o., Praha, HIP Ing. Jan Vorel; člen sdružení Valbek, spol. s r. o., Liberec; člen sdružení SATRA, spol. s r. o., Praha). Pro úsek „C4“ (stavbu R7 Louny, zkapacitnění) – byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí stavby. Zpracovatelem dokumentace DÚR byl Dopravoprojekt Brno, a. s., v roce 11/1995 bylo vydáno územní rozhodnutí a na základě DSP z 02/1996 vybudována polovina čtyřpruhu. Dále byla zpracována dokumentace pro stavební povolení na zkapacitnění komunikace na čtyřpruh, zpracovatelem dokumentace byl Pragoprojekt, a. s., Praha, HIP Ing. Marek Kačenák v 12/2010. V případě nutnosti bude DSP v nezbytně nutné míře aktualizována a zahájena inženýrská činnost pro získání potřebných stavebních povolení. Přestavba silnice I/27 se řešeného území netýká.


18


(3)

Využít územní rezervy ve stávající průmyslové zóně strategického významu Triangle, podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield. Městys Cítoliby se nachází cca 24 km od průmyslové zóny strategického významu

Triangle, s časem dojezdu mezi 15 až 30 minutami. Po zkapacitnění silnice I/7 lze předpokládat časy dojezdu do strategické zóny při spodní hranici, tj. něco málo přes 15 min. Strategická průmyslová zóna Triangle významně ovlivnila vymezení nových rozvojových ploch pro výrobu a skladování. Z tohoto důvodu byla vymezena plocha pro výrobu a skladování v severní části území městysu VP.1/1 s výměrou 3,26 ha, která přímo navazuje na průmyslovou zónu „Jih“ (z převážné části ležící na území města Louny). V jihozápadní a západní části městysu jsou bývalé areály zaměřené na zemědělskou výrobu, a na výrobu a skladování s tím, že jejich architektonicko urbanistická hodnota není příliš vysoká a svým současným prostorovým i funkčním uspořádáním a zejména zaměřením narušují převažující funkčně jednolitý a kompaktně uspořádaný urbanistický půdorys městysu. Zvlášť negativně se v městysu uplatňuje areál zámku s navazujícím areálem zemědělských staveb, zemědělský areál při silnici III/22547 naproti úřadu městysu a bývalé výrobní objekty v severovýchodní části náměstí. Územní plán proto navrhuje změnu funkčního využití všech nevhodně využívaných ploch, především zemědělských a výrobních. Objekty v areálu zámku navrhuje územní plán nahradit plochami zaměřenými na bydlení prostřednictvím ploch smíšených obytných (SO.3/3), s významným zastoupením občanské vybavenosti a obytných objektů splňujících požadavky na vysoký standard bydlení. Navazující bývalé areály zemědělské výroby navrhuje nahradit plochami bydlení (BI.2/21. BI.2/22). Objekty zemědělské výroby v centru městysu při silnici III/22547 navrhuje územní plán nahradit plochou komerčních zařízení (OK/1) umožňující umístění ploch občanské vybavenosti reprezentativního charakteru s četnou okrasnou zelení tak, aby se celý areál vhodně integroval do středu sídla. Bývalé výrobní objekty v severovýchodní části náměstí navrhuje územní plán nahradit plochami bydlení (BI.2/12). (4)

Chránit a kultivovat krajinářské, urbanistické a architektonické hodnoty rozvojové oblasti, rozvíjet pozitivní znaky území. Územní plán respektuje historický vývoj

a stávající způsob architektonicko-

urbanistického uspořádání zastavěného území. Do blízkosti kulturních památek nenavrhuje žádnou výstavbu, nové plochy pro bytovou výstavbu jsou navíc vymezen tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání městysu. Nová výstavba pouze aronduje bezprostřední okolí sídla, které přímo navazuje na stávající urbanistický půdorys a aronduje Cítoliby do kompaktního uceleného sídla. Územní plán navrhuje rozvojové plochy tak, aby nedošlo k narušení přírodních a krajinných hodnot území. V rámci tvorby krajinného prostředí je územní plán zaměřen především na vymezení Územního systému ekologické stability. Územní plán respektuje


19


stávající zeleň mimo zastavěné území (krajinnou zeleň, lesy, ochrannou a izolační zeleň podél silnic a komunikací, doprovodnou zeleň podél vodních toků) a zároveň vymezuje nové plochy zeleně mimo zastavěné území o celkové výměře 6,5 ha (bez ploch územních rezerv). NOS1 - Rozvojová osa nadmístního významu: Louny – Chomutov – hranice ČR/SRN (Chemnitz) Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK jsou stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: (1)

Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Tento úkol je plněn tím, že je vypracován územní plán Cítoliby, který ověřuje a

zpřesňuje řešení problémů, které byly určeny v rámci Průzkumů a rozborů (jedná se zejména o architektonicko-urbanistické a dopravní závady). (2)

Podporovat zkapacitnění silnice I/7 na rychlostní silnici R7 v úseku hranice kraje – Chomutov, respektovat územní rezervu pro zkapacitnění silnice I/7 v úseku Chomutov – státní hranice ČR/SRN, případně na základě podrobnějších podkladů, se souhlasem dotčených orgánů, vymezit jako návrh v ÚPD dotčených obcí a zajistit jeho územní koordinaci. Územní plán navrhuje rozšíření nejvýznamnější komunikační osy – silnice I/7 (Slaný –



ochranného pásma, které nepřekračuje hranice koridoru vymezené v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje. Pro úsek „C3“ (stavbu R7 Chlumčany) – byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí stavby. Zpracovatelem dokumentace DÚR byl SUDOP Praha, a. s., HIP Ing. Petr Hradil, 01/2007). V současné době se zpracovává další stupeň PD, tedy dokumentace pro stavební povolení. Zpracovatelem dokumentace DSP je Sdružení VASAN (vedoucí sdružení NOVÁK a PARTNER, spol. s r. o., Praha, HIP Ing. Jan Vorel; člen sdružení Valbek, spol. s r. o., Liberec; člen sdružení SATRA, spol. s r. o., Praha). Pro úsek „C4“ (stavbu R7 Louny, zkapacitnění) – byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí stavby. Zpracovatelem dokumentace DÚR byl Dopravoprojekt Brno, a. s., v roce 11/1995 bylo vydáno územní rozhodnutí a na základě DSP z 02/1996 vybudována polovina čtyřpruhu. Dále byla zpracována dokumentace pro stavební povolení na


20


zkapacitnění komunikace na čtyřpruh, zpracovatelem dokumentace byl Pragoprojekt, a. s., Praha, HIP Ing. Marek Kačenák v 12/2010. V případě nutnosti bude DSP v nezbytně nutné míře aktualizována a zahájena inženýrská činnost pro získání potřebných stavebních povolení. (3)

Podporovat přestavbu silnice I/27 křižující rozvojovou osu v úseku Žiželice – Vysočany – Velemyšleves. Tento úkol se řešeného území netýká.

(4)

Zlepšovat územní podmínky pro příznivé životní prostředí zejména v úsecích v kontaktu s provozy těžby uhlí, energetiky a těžkého průmyslu, dosáhnout markantní zlepšení životního prostředí a krajiny (rekultivace krajiny postižené těžbou lomu Libouš, revitalizace opuštěných prostor a areálu typu brownfield). Tento úkol se řešeného území netýká. Revitalizace prostor a areálů typu brownfields

byla již řešena v příslušných kapitolách uvedených výše (Rozvojová oblast, odst.3). (5)

Chránit a kultivovat typické či výjimečné přírodní a kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území. Tento úkol byl již řešen v příslušných kapitolách uvedených výše (Rozvojová oblast,

odst.4). (6)

Vytvářet územní podmínky pro vhodné využití a kooperaci prostoru Průmyslových zón Triangle, Joseph a areálu elektrárny Počerady (EPOC). Tento úkol územní plán naplňuje tím, že navrhuje jen minimum rozvojových ploch pro

průmyslovou výrobu a skladování (3,26 ha).

3.

Zpřesnění vymezení specifických oblastí a vymezených v PÚR 2008 a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu Řešené území není součástí žádné specifické oblasti.

4.

Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR 2008 a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv 4.1 Silniční doprava ZÚR ÚK zpřesňují koridor kapacitní silnice R7, úsek Slaný – Louny – Chomutov,

podchycený v PÚR 2008. ZÚR ÚK vymezují koridor rychlostní silnice R7, úsek od hranice okresů Kladno/Louny – po křížení se silnicí I/13. Na území Cítolib se jedná o úseky: • C3 - úsek hranice okresů Kladno/Louny - Louny obchvat, zkapacitnění a přeložka, koridor je sledován jako VPS – C3. • C4 - Louny obchvat, zkapacitnění. Koridor je sledován jako VPS - C4. Územní plán nepřebírá šířku těchto koridorů, která je dle ZÚR ÚK stanovena na 300 m.


21


Územní plán upřesňuje trasu kapacitní silnice R7 na základě digitálního podkladu poskytnutého Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Koridor „C3“ a „C4“


ochranného pásma, které nepřekračuje hranice koridoru vymezené v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje. Pro úsek „C3“ (stavbu R7 Chlumčany) – byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí stavby. Zpracovatelem dokumentace DÚR byl SUDOP Praha, a. s., HIP Ing. Petr Hradil, 01/2007). V současné době se zpracovává další stupeň PD, tedy dokumentace pro stavební povolení. Zpracovatelem dokumentace DSP je Sdružení VASAN (vedoucí sdružení NOVÁK a PARTNER, spol. s r. o., Praha, HIP Ing. Jan Vorel; člen sdružení Valbek, spol. s r. o., Liberec; člen sdružení SATRA, spol. s r. o., Praha). Pro úsek „C4“ (stavbu R7 Louny, zkapacitnění) – byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí stavby. Zpracovatelem dokumentace DÚR byl Dopravoprojekt Brno, a. s., v roce 11/1995 bylo vydáno územní rozhodnutí a na základě DSP z 02/1996 vybudována polovina čtyřpruhu. Dále byla zpracována dokumentace pro stavební povolení na zkapacitnění komunikace na čtyřpruh, zpracovatelem dokumentace byl Pragoprojekt, a. s., Praha, HIP Ing. Marek Kačenák v 12/2010. V případě nutnosti bude DSP v nezbytně nutné míře aktualizována a zahájena inženýrská činnost pro získání potřebných stavebních povolení.

4.2 Plochy a koridory územního systému ekologické stability ZÚR ÚK vymezují plochy (biocentra) a koridory (biokoridory) nadregionálního a regionálního ÚSES krajiny. Jihovýchodním okrajem území Cítolib prochází nadregionální biokoridor K 21 „Oblík, Raná (18) – Pochvalovská stráň (21). Územní plán respektuje nadregionální biokoridor tím, že ho chrání před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř koridoru, chrání ho před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnu znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES a navrhuje takové stavby dopravní a technické infrastruktury, díky kterým nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí. Navrhovanými záměry v územním plánu Cítolib nedojde k podstatnému snížení schopnosti biokoridoru plnit stabilizující funkce v krajině.


22


5.

Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Z přírodních hodnot nadmístního významu se na území městysu Cítoliby nachází

obecně chráněné území - nadregionální biokoridor K21 a v rámci nerostného bohatství chráněné ložiskové území Zeměchy č.11160000 a výhradní ložisko nerostných surovin Zeměchy č.311160000. Za civilizační hodnoty Cítolib se pokládá jeho poloha v zázemí města Louny, které je mikroregionálním centrem Ústeckého kraje. Město Louny s vysokou koncentrací civilizačních hodnot, zejména dopravních a v rámci technické infrastruktury a občanské vybavenosti, vytváří s navazujícím územím Cítolib úzce propojenou aglomeraci. Celostátní význam energetické soustavy má návrh vedení elektrické energie VVN 110 kV (Výškov – Louny – Slaný). Další hodnotou Cítolib je jeho vysoká míra technického vybavení v rámci všech medií (vodovod, splašková kanalizace, elektrická energie, plyn), hustá a hierarchizovaná silniční síť (návrh rychlostní silnice R7, stávající silnice I/7, silnice II/229, III/22547, III/22939, III/22941 a místní komunikace), železniční trať č.110 a tím relativně výhodná poloha s úzkou vazbou na ostatní části Ústeckého kraje, sousední Středočeský kraj a na hlavní město Prahu. Za kulturní hodnoty Cítolib se považuje území s archeologickými nálezy (převážná část zastavěného území), region lidové architektury (prostor návsi), jednotlivé nemovité kulturní památky a architektonicky cenné stavby, kterých je v Cítolibech celá řada. Územní plán respektuje kulturní hodnoty městysu a nenavrhuje do jejich blízkosti žádnou novou výstavbu, která by je negativně ovlivnila.

6.

Vymezení cílových charakteristik krajiny Na základě členění vytvořeného v gesci MŽP CR „Typologie české krajiny“ (2005),

příslušnosti k velkoplošným zvláště chráněným územím (národní park, chráněné krajinné oblasti) a se zohledněním charakteristických rysů specifických krajin je území Ústeckého kraje rozčleněno do celkem 17 unikátních krajinných celků (KC). Území Cítolib spadá do 2 krajinných celků: KC Džbán (10) a KC Severočeské nížiny a pánve (13). KC Džbán (10) Charakteristika stavu krajiny: krajina údolími vodních toků rozřezané tabule s vyváženým zastoupením lesů a zemědělsky využívaných pozemků, s menšími sídly.


23


Cílové charakteristiky krajiny: krajina harmonická, bez vysokých přírodních či kulturních hodnot, avšak esteticky a krajinářsky kvalitní, s vysokou hodnotou krajinného rázu; krajina venkovská. Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny: stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech zejména podporou trvale udržitelných forem zemědělství, drobné výroby, cestovního ruchu, turistiky a rekreace; individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních. Územní plán naplňuje cílové charakteristiky krajiny: - formou podpory drobné výroby v rámci ploch smíšených obytných venkovských, - formou podpory trvale udržitelných forem zemědělství tak, že územní plán využívá pro rozvojové plochy pouze zemědělskou půdu v bezprostřední návaznosti na zastavěné území městysu a tím nezpůsobuje fragmentaci zemědělských území, rozvojovými záměry nedojde ke znečišťování povrchových a podzemních vod, formou návrhů poldrů (0,93 ha) a rozsáhlých ploch zeleně (6,50 ha) udržuje dostatek vody v krajině, uchovává přírodní a přírodě blízké ekosystémy a jejich druhovou diverzitu ve venkovské krajině, - formou podpory krátkodobé rekreace formou cykloturistiky a turistiky (cyklotrasa č.304 „Ročovská cesta“, pěší turistická trasa č.0324, č.1612), - územní plán svými záměry nenarušuje krajinný ráz, protože Cítoliby se vzhledem ke své okrajové poloze v KC Džbán, nenacházejí v oblasti ani v místě krajinného rázu (jedná se o intenzivně využívanou zemědělskou krajinu bez výrazného zastoupení ekologicky stabilních ploch). KC Severočeské nížiny a pánve (13) Charakteristika stavu krajiny: krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků (Labe, Ohře) a severočeských pánví, lokálně s kužely (kupami) třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně Zemědělsky využívaná, se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot. Cílové charakteristiky krajiny: krajina lokálně s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami (nivy řek, vulkanity); krajina venkovská i městská; krajina s optimálními půdními a klimatickými podmínkami pro zemědělství; krajina obnovených tradičních a dále rozvíjených krajinných hodnot. Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny: respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství); napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k „Odůvodnění územního plánu“

24


obnově ekologické rovnováhy (ÚSES); napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené zejména velkoplošnou těžbou štěrkopísku, vápenců či umístěním rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajině, těžbu nerostných surovin koordinovat s rekultivacemi, tak aby se postupně snižovalo zatížení území těžebními aktivitami; stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny; uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí; individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat. Územní plán naplňuje cílové charakteristiky krajiny: - respektováním zemědělství jako určujícího krajinného znaku krajinného celku Severočeské nížiny a pánve tím, že územní plán využívá pro rozvojové záměry pouze zemědělskou půdu v bezprostřední návaznosti na zastavěné území městysu, díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby, - realizací nápravných opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy – ÚSES, jehož podstatou je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území, vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům, - návrhem plochy pro výrobu a skladování VP.1/1, která přímo navazuje na průmyslovou zónu „Jih“, která je z převážné části situována na území města Louny. Plocha byla zmenšena z původních 36,94 ha na 3,26 ha z důvodu, aby nedošlo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí.

7.

Vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro která lze páva k pozemkům vyvlastnit ZÚR ÚK vymezuje na území městysu Cítoliby tyto veřejně prospěšné stavby:

Kód

Název

C3

úsek hranice okresů Kladno/Louny – Louny obchvat, zkapacitnění a

Popis-

Šířka koridoru

označení

[m]

R7

300 (dle ZÚR) V ÚP upřesněn


ORP

Dotčené území

Louny

Cítoliby

25


přeložka C4

Louny, obchvat - zkapacitnění

300 (dle ZÚR)

R7

Louny

V ÚP upřesněn

Cítoliby

ZÚR ÚK vymezuje na území městysu Cítoliby tato veřejně prospěšná opatření: Kategorie

Kód

Název - popis

ORP

Dotčené území

NRBK

K 21 (T)

Oblík, Raná (18) – Pochvalovská stráň (21)

Louny

Cítoliby

ZÚR ÚK nevymezuje na území městysu Cítoliby žádná asanační území nadmístního významu, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu.

8.

Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídlení struktury ZÚR ÚK stanovují na území městysu Cítoliby požadavky na koordinaci územně

plánovací činnosti: a) požadavky na koordinaci koridorů a ploch v ZÚR ÚK vymezených veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření (kromě ÚSES), návrhů, asanací a územních rezerv. ORP

Obec

Požadavek koordinace

Louny

Cítoliby

C3, C4

b) požadavky na koordinaci koridorů a ploch v ZÚR ÚK vymezených nadregionálních a regionálních skladebných částí ÚSES (funkční části, části k založení - veřejně prospěšná opatření) ORP

Obec

Požadavek koordinace

Louny

Cítoliby

NRBK / K21 / funkční

Louny

Cítoliby

NRBK / K21 / k založení

Závěrem lze konstatovat, že v územním plánu Cítoliby jsou zohledněny priority Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, které se týkají řešeného území. Územní plán Cítoliby je respektuje a je s nimi v plném souladu.


26


2.

Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Územní plán byl zpracováván v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky,

schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.7.2009 a přepracován v souladu s Aktualizací č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky, schválená usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15.04.2015 (dále jen „Aktualizace č.1“). Do Odůvodnění územního plánu byly z Aktualizace č. 1 doplněny body č. 14a, 16a a 20a republikových priorit. Nový bod č. 24a se netýká řešeného území. U ostatních bodů republikových priorit (17 a 23), u kterých došlo k významným změnám ve znění, nedošlo ke změně jejich podstaty a tudíž i novým požadavkům na územní plán. Dle schválené Politiky územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1, schválené usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15.04.2012, se Cítoliby nenacházejí v žádné rozvojové oblasti, rozvojové ose ani specifické oblasti.

Obr.1: PÚR – Vztah rozvojových oblastí (OB), rozvojových os (OS) a specifických oblastí (SO)

Politika územního rozvoje České republiky vymezuje v rámci silniční dopravy koridor kapacitní silnice R7 (úsek Slaný – Louny – Chomutov) s cílem zabezpečit jeden z hlavních dopravních směrů v rámci území státu.


27


Obr.2: PÚR – Doprava silniční

Územní plán vychází z požadavků Politiky územního rozvoje ČR a je s ní v souladu. Z hlediska Politiky územního rozvoje ČR vyplývají pro zpracování ÚP Cítoliby z jednotlivých bodů části 2 republikových priorit zejména úkoly obsažené v bodech č.14, 14a, 15, 16a, 19, 20, 20a, 23, 24, 25 a 28: Bod č.14 –

V tomto bodě je prioritou PÚR ochrana a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, s cílem zachovat strukturu území, osídlení a krajiny jako předpoklad rozvoje ekonomického a sociálního potenciálu území, včetně cestovního ruchu. Specifický důraz je v bodě 14 kladen na ochranu zemědělské krajiny. V územním plánu je tento bod naplněn respektováním historického vývoje,

stávajícího

způsobu

architektonicko-urbanistického

uspořádání

zastavěného území a respektováním kulturních hodnot území, za které se považuje území s archeologickými nálezy (převážná část zastavěného území), region lidové architektury (prostor návsi), jednotlivé nemovité kulturní památky a architektonicky cenné stavby, kterých je v Cítolibech celá řada. Územní plán


28


respektuje kulturní hodnoty městysu a nenavrhuje do jejich blízkosti žádnou novou výstavbu, která by je negativně ovlivnila. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou navíc vymezen tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádán městysu. Nová výstavba pouze aronduje bezprostřední okolí sídla, které přímo navazuje na stávající urbanistický půdorys a aronduje Cítoliby do kompaktního uceleného sídla. Z přírodních hodnot nadmístního významu se na území městysu Cítoliby nachází obecně chráněné území - nadregionální biokoridor K21 a v rámci nerostného bohatství Chráněné ložiskové území Zeměchy č.11160000 a Výhradní ložisko nerostných surovin Zeměchy č.311160000, kde se nepředpokládá žádná výstavba, tím bude zajištěna jejich ochrana. Ochrana zemědělské krajiny je zajištěná tím, že územní plán využívá pro rozvojové záměry pouze zemědělskou půdu v bezprostřední návaznosti na zastavěné území městysu, díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby Za civilizační hodnoty Cítolib se pokládá jeho poloha v zázemí města Louny, které je mikroregionálním centrem Ústeckého kraje. Město Louny s vysokou koncentrací civilizačních hodnot, zejména dopravních a v rámci technické infrastruktury a občanské vybavenosti, vytváří s navazujícím územím Cítolib úzce propojenou aglomeraci. Bod č.14a – Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. Územní plán Cítoliby plně respektuje primární – zemědělský sektor venkovského území jižně od města Louny, kde se nachází vysoce kvalitní orná půda.

Původně

se

z celkové

plochy

rozvojových

záměrů

městysu

předpokládalo odnětí 95,55 ha zemědělské půdy. Po projednání návrhu územního plánu bylo vyloučeno 36,19 ha rozvojových ploch podléhajících odnětí zemědělského půdního fondu. V důsledku provedených změn zůstal v návrhu územního plánu požadavek na odnětí pouze 59,36 ha zemědělské půdy, což je o 38% méně, než bylo požadováno v Zadání územního plánu a než obsahoval Návrh územního plánu dle §50 Stavebního zákona. Bod č.15 –

V tomto bodě tvoří prioritu úkol předcházet při změnách nebo při vytváření urbánního prostředí negativním vlivům na sociální soudržnost


29


obyvatel, zvláště na segregaci občanů, s cílem omezit její nežádoucí úroveň na soužití obyvatelstva v daném sídle nebo regionu. V územním plánu Cítoliby je tato problematika řešena v rámci celkové urbanistické koncepce, která sleduje přirozenou integraci zastavitelných ploch a ploch přestavby do stávajícího urbanistického půdorysu sídla. Cílem územního plánu je nevytvářet oddělené nebo jinak odloučené lokality obytných ploch, kde by se obyvatelé cítili odloučeni od obyvatel v historicky osídleném území městysu (se všemi z toho plynoucími důsledky). Bod č.16a -

Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. Územní plán Cítoliby vychází z principu integrovaného rozvoje území prostřednictvím koordinace využívání území v rámci Lounské aglomerace. V důsledku toho navrhuje územní plán plochu pro výrobu a skladování VP.1/1, která přímo navazuje na průmyslovou zónu „Jih“, která je z převážné části situována na území města Louny. Za účelem ochrany zemědělského půdního fondu byla tato plocha zmenšena z původních 36,94 ha na 3,26 ha.

Bod č.19 -

V tomto bodě se v územním plánu ukládá vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Navíc zdůrazňuje hospodárné využívání zastavěného území (zejména formou přestaveb, revitalizací a asanací území), přičemž zároveň zdůrazňuje nutnost ochrany zemědělského půdního fondu, lesní půdy a veřejné zeleně. Územní plán tento bod respektuje návrhem změny funkčního využití všech nevhodně využívaných ploch a opuštěných areálů. V jihozápadní a západní části městysu jsou bývalé areály zaměřené na zemědělskou výrobu, a na výrobu a skladování s tím, že jejich architektonicko urbanistická hodnota není příliš vysoká a svým současným prostorovým i funkčním uspořádáním a zejména zaměřením narušují převažující funkčně jednolitý a kompaktně uspořádaný urbanistický půdorys městysu. Zvlášť negativně se v městysu uplatňuje areál zámku s navazujícím areálem zemědělských staveb, zemědělský areál při silnici III/22547 naproti úřadu městysu a bývalé výrobní objekty v severovýchodní části náměstí. Územní plán proto navrhuje změnu funkčního

využití

všech

nevhodně

využívaných

ploch,

především

zemědělských a výrobních. Objekty v areálu zámku navrhuje územní plán nahradit plochami zaměřenými na bydlení prostřednictvím ploch smíšených obytných (SO.3/3), s významným zastoupením občanské vybavenosti a obytných objektů


30


splňujících požadavky na vysoký standard bydlení. Navazující bývalé areály zemědělské výroby navrhuje nahradit plochami bydlení (BI.2/21. BI.2/22). Objekty zemědělské výroby v centru městysu při silnici III/22547 navrhuje územní plán nahradit plochou komerčních zařízení (OK/1) umožňující umístění ploch občanské vybavenosti reprezentativního charakteru s četnou okrasnou zelení tak, aby se celý areál vhodně integroval do středu sídla. Bývalé výrobní objekty v severovýchodní části náměstí navrhuje územní plán nahradit plochami bydlení (BI.2/12). Bod č.20 –

Tento bod sleduje usměrnění rozvojových záměrů v ÚPD tak, aby nebyl významně ovlivněn charakter krajiny, s cílem zajistit biologickou rozmanitost a kvalitu životního prostředí, formou ochrany soustavy Natura 2000, mokřadů, vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod, zemědělského a lesního půdního fondu a ploch územního systému ekologické stability, s cílem ochrany krajinného rázu ve všech souvislostech. Územní plán tento bod naplňuje respektováním zemědělství jako určujícího krajinného znaku tím, že územní plán využívá pro rozvojové záměry pouze zemědělskou půdu v bezprostřední návaznosti na zastavěné území městysu, díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Územní plán nenavrhuje žádné rozvojové záměry, které by negativně ovlivňovaly charakter krajiny. Dále tento bod naplňuje realizací nápravných opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy – ÚSES, jehož podstatou je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území, vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům.

Body č.20a – Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. Územní plán Cítoliby obnovuje původní polní cesty s doprovodnou zelení pro zajištění průchodnosti krajiny. Navíc územní plán vymezuje pro volně žijící živočichy prvky lokálního územního systému ekologické stability. Pro umístění a vymezení biocenter a biokoridorů jsou využity stávající ekologicky stabilnější


31


části zdejší krajiny, jako jsou lesy, rybníky, vodní toky, louky a existující porosty dřevin. V rámci lokálního Územního systému ekologické stability byla vymezena soustava 3 lokálních biocenter LBC 18, LBC 31, LBC 32 a 2 lokálních biokoridorů LBK 40, LBK 43 a 1 interakčního prvku IP 80. Body č.23 a č.24 – Tyto body jsou zaměřeny na zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, s ohledem na prostupnost krajiny a na zachování dostatečného odstupu od obytné zástavby, s cílem zajistit bezpečnost a plynulost dopravy a ochranu obyvatel před hlukem. Územní plán Cítoliby navrhuje napojení nové dopravní infrastruktury na budoucí komunikační systém, který bude tvořit celostátně významný dopravní koridor rychlostní silnice R7, který prochází v severní části řešeného území. Po vybudování nové silnice R7 budou budovány i protihlukové zábrany chránící městys před hlukem a dalšími negativními jevy, jako nedílná součást této silniční komunikace nadregionálního až celostátního významu. Bod č.25 –

Tento bod ukládá, aby byly v ÚPD vytvořeny podmínky pro ochranu území před přírodními katastrofami (záplavy, sesuvy, eroze apod.) prostřednictvím retence a akumulace vod. Územní plán tento bod řeší vymezením zeleného pásu podél koryta vodního toku, který bude zároveň nezastavitelným územím. Do průtočného profilu koryta vodního toku nebude umísťováno oplocení. Jako ochranu před povodněmi navrhuje územní plán pravidelnou údržbu a čištění koryta Cítolibského potoka. Vzhledem k tomu, že již za současného stavu má zejména jihozápadní, jižní a jihovýchodní část městysu problémy s častými záplavami způsobenými přívalovými dešti, bude nutná úprava a vyčištění stávajících občasných toků a odvodňovacích struh v jižní části řešeného území. Územní plán navrhuje vybudování poldrů pro retenci srážkových vod (WP/1, WP/2).

Bod č.28 –

V tomto bodě je kladen důraz na zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Požadavky bodu 28 zohledňuje územní plán zajištěním kvalit života v navrhovaných plochách bydlení vhodnou dopravní obsluhou, zajištěním veškeré technické infrastruktury a zároveň respektováním dlouhodobých souvislostí tak, aby jednotlivé navrhované plochy byly naplňovány komplexně v rámci daných etap výstavby. Vzhledem k velikosti městysu Cítoliby a k jeho rozvojovým záměrům vymezuje územní plán plochy s vyšším podílem veřejné nebo komerční vybavenosti v rámci „Plochy komerčních zařízení“ (OK/1) v centru městysu, „Ploch smíšených obytných vesnických“ v jihozápadní části městysu (SO.3/2,


32


SO.3/3 a plochu územní rezervy SO.3/1). Základní občanské vybavení (např. zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu, ordinace lékařů) mohou být budována v rámci všech „Ploch bydlení individuální v rodinných domech – venkovských“ (BI.2).

b) Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán Cítoliby je řešen v souladu s úkoly územního plánování, uvedenými v § 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů. Cílem tohoto územního plánu je vytvoření aktuální územně plánovací dokumentace, díky které vzniknou předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území s dosažením obecně prospěšného souladu za vzájemné koordinace veřejných i soukromých zájmů. Zastavitelné plochy byly navrženy s ohledem na rozvojový potenciál území a míru využití zastavěného území. Z hlediska ochrany urbanistických a architektonických hodnot území jsou v dokumentaci stanoveny podrobné podmínky s rozdílným způsobem využití území pro rozhodování v území, které jsou dále členěny na přípustné, podmíněně přípustné, nepřípustné využití a podmínky prostorového uspořádání. Obdobně jsou v dokumentaci stanoveny podmínky i pro ochranu nezastavěného území. Lze konstatovat, že územní plán je v souladu s cíli a úkoly územního plánování.

c)

Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů jsou při procesu

pořizování územního plánu Cítoliby plně respektovány a splněny. Územně plánovací dokumentace je pořizována a projednávána dle zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů. Textová i grafická část územního plánu a jeho odůvodnění i skladbou výkresů odpovídá příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění. Územní plán Cítoliby je v souladu s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů.


33


d)

Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popř. s výsledkem rozporů Požadavky zvláštních právních předpisů byly zakotveny v požadavcích v Zadání

územního plánu Cítoliby a ve stanoviscích dotčených orgánů v rámci společného jednání dle §50 Stavebního zákona. Požadavky Zadání územního plánu Cítoliby, požadavky dotčených orgánů v rámci společného jednání dle §50 Stavebního zákona, požadavky dotčených orgánů, krajského úřadu, připomínek sousedních obcí a občanů uplatněných k Návrhu územního plánu Cítoliby v souladu s §51 Stavebního zákona, stanoviska uplatněná podle §53 Stavebního zákona jsou v předkládaném územním plánu Cítoliby splněny beze zbytku.


34


B. Náležitosti vyplývající z §53 odst. 5 písm. a) až f) Stavebního zákona a)

Výsledek přezkoumání územního plánu podle §53, odst.4 stavebního zákona Územní plán Cítoliby je v souladu s Politikou územního rozvoje, územně plánovací

dokumentací vydanou krajem (Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje), s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky stavebního zákona a s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů.

b)

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není součástí územního plánu, jelikož

(dle § 50, odst. 1 zákona č.350/2012 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) zadání neobsahovalo požadavek na jeho zpracování. Zadání ale obsahovalo požadavek na vyhodnocení důsledků řešení územního plánu Cítoliby ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území obsaženém v ÚAP ORP Louny. Rozbor udržitelného rozvoje území obsahuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území pomocí SWOT analýzy s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v členění dle Vyhlášky č.500/2006 Sb.. SWOT analýza je členěna do následujících tématických oblastí:


35


1. Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Využití a rozvoj Cítolib není limitován limity využití z hlediska ochrany nerostných surovin (CHLÚ Zeměchy a Výhradní ložisko nerostných surovin Zeměchy se nacházejí na severozápadním okraji řešeného území, mimo zastavěné a zastavitelné území)

• Část území se řadí do přechodné kategorie radonového indexu.

• Nevyskytuje se zde poddolované území, sesuvy. • Část území se řadí do nízké kategorie radonového indexu.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Těžba cementářské korekční sialitické suroviny (CHLÚ).

• Z analýzy nevyplynuly žádné výroky, závady nebo hrozby.

2. Vodní režim SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY • Území je srážkově deficitní. • Nízká retenční schopnost území jako důsledek nadměrného

• Území odvodňuje Cítolibský potok.

zornění a absence krajinné zeleně.

• Část vodního toku je přírodní, neupravená.

• Narušený hydrologický režim krajiny.

• Relativní čistota vodního toku.

• Nízká retenční kapacita území. • Velmi nízký podíl vodních ploch (0,25%). • Část koryta vodního toku je upravená.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Zvýšení podílu vodních ploch. • Zvýšení retenční schopnosti území podporou výsadby strukturní zeleně a obnovení nefunkčních prvků ÚSES na orné půdě.

vodních ploch. • Ohrožení čistoty vody ve vodním toku v důsledku vodní eroze orné půdy.

• Zvýšení podílu krajinné zeleně.

• Snížení průtoku ve vodním toku.

• Zvýšení podílu travních porostů a lesa. • Revitalizace a obnova ekologických funkcí vodního toku.

• Nedostatek vody v krajině způsobený dalším úbytkem

• Výrazně zemědělsky orientovaná krajina s nadměrným používáním hnojiv a pesticidů.


36


3. Hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY • Část území se řadí do přechodné kategorie radonového

• Chybí velké stacionární zdroje znečištění (průmyslová výroba). • Část území se řadí do nízké kategorie radonového indexu. • Vybudovaný veřejný vodovod.

indexu. • Zhoršení kvality ovzduší v důsledku vytápění tuhými palivy. • Hluková zátěž a zhoršená kvalita ovzduší vlivem dopravy na silnici I/7 a II/229.

• Vybudovaná splašková kanalizace.

• Území se řadí do oblasti se zhoršenou kvalitou

• Plynofikace obce. • Vyřešené odpadové hospodářství včetně separace komunálního odpadu.

ovzduší

vzhledem k imisím z přilehlého území mostecké pánve. • Celé území se nachází ve zranitelné oblasti (koncentrace dusičnanů > 50 mg/l). • Kontaminace zeminy a spodních vod nadměrnou zemědělskou činností.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Preferovat využití netradičních forem energie pro vytápění. • Snížit hlukovou zátěž a jiné zátěže způsobené nadměrnou dopravou na silnici I/7, II/229.

• Preference vytápění tuhými palivy vzhledem k růstu cen elektřiny a plynu, spalování odpadu. • Další zvyšování objemu a intenzity dopravy na silnici I/7, II/229.

4. Ochrana přírody, krajiny a památek SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY • Intenzivně využívaná zemědělská krajina, velká území

• Nadregionální, lokální ÚSES.

scelených lánů bez mezí a porostů.

• Interakční prvek.

• Nedostatek ekologicky stabilních ploch.

• Památný strom (trnovník akát).

• Velmi nízký koeficient ekologické stability KES=0,04 (území

• Místy zachovalá doprovodná zeleň podél komunikací a vodních toků.

s maximálním narušením přírodních struktur). • Velmi nízký podíl lesů (0,46%).

• Velké množství nemovitých kulturních památek a architektonicky cenných staveb.

• Nevhodná druhová skladba lesních porostů (hospodářsky využívaný jehličnatý les - smrk). • Narušený hydrologický režim krajiny.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Realizace nefunkčních prvků ÚSES. • Posílení vyváženosti celku polyfunkční krajiny zvyšováním podílu zeleně v krajině a obhospodařování zemědělského fondu. • Vhodné doplnění a obnova krajinné zeleně. • Obnova a údržba liniových společenstev podél komunikací a vodních toků.

• Necitlivá realizace nových rozvojových ploch v kontaktu s přírodním prostředím. • Další likvidace krajinné zeleně v důsledku bytové výstavby. • Narušení břehového porostu podél vodních toků.

• Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností nemovitých kulturních památek.


37


5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Vhodné podmínky pro zemědělskou výrobu – vysoký podíl orné půdy ze ZPF (96,8%).

• Velmi nízký podíl lesů (0,46%).

• Kvalitní zemědělská půda třídy I. a II.

• Nebezpečí vodní a větrné eroze na plochách bez strukturní

• Kvalitní síť polních cest.

zeleně.

• Nízký podíl ladem ležících ploch.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY • Znehodnocování půdy zvyšováním intenzity hospodaření. • Zábor půdy pro investiční výstavbu.

• Zvýšení podílu lesů.

• Nízké % vodních srážek v území.

• Zvýšení podílu TTP. • Podpora orientace zemědělství na tvorbu a ochranu krajiny. • Doplnění a obnova polních cest.

• Hrozba vodní a větrné eroze půdy na plochách s nedostatkem zeleně. • Narušená retenční schopnost půdy. • Zábor kvalitního ZPF.

6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Kvalitní dopravní obslužnost obce (silnice I/7, II/229, III/22547, III/22939, III/22940, III/22941).

• Silnice I. třídy po zkapacitnění na rychlostní silnici R7 bude omezující liniovou stavbou v krajině.

• Vybudovaný veřejný vodovod.

• Nedostatečná dopravní obslužnost obytných ploch (úzký

• Vybudovaná splašková kanalizace.

průjezdný profil komunikací a jejich nekvalitní povrch).

• Plynofikace obce. • Železniční trať č.110 (Kralupy nad Vltavou – Most). • Cyklotrasa č.304.

• Chybějící chodníky. • Hluková zátěž a zhoršená kvalita ovzduší vlivem dopravy na silnici I/7 a II/229.

• Pěší turistické trasy.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Dokončení zkapacitnění silnice R7 a zkvalitnění dopravní dostupnosti měst a obcí Ústeckého a Středočeského kraje, resp. hl. m. Prahy. • Rozvoj podnikatelských aktivit ve vazbě na silnici R7. • Zlepšení dopravní obslužnosti některých

• Návrat ke spalování tuhých paliv v lokálních topeništích v důsledku růstu cen energií. • Přetížení stávající infrastruktury obcí spojené s výstavbou

obytných ploch. • Zlepšení šířkových a směrových parametrů a povrchu místních komunikací.

nových RD (pokud nebude předcházet této výstavbě komplexní řešení dopravní a technické infrastruktury).

• Zvýšení podílu ekologického vytápění a využití netradičních způsobů vytápění.


38


7. Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Geografická poloha Cítolib v zázemí města Louny (včetně dostupné občanské vybavenosti, pracovních příležitostí). • Příznivý index stáří (81,8). • Příznivé saldo migrace (+16), dochází k postupné stabilizaci obyvatelstva. • Dostatečná nabídka nových rozvojových ploch bydlení v územním plánu.

• Relativně nízký počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,8%). • Málo pracovních příležitostí na území obce. • Vysoká intenzita vyjížďky do zaměstnání mimo území obce a regionu.

• Základní občanské vybavení (mateřská škola, základní škola, obchody, restaurace, služby, pošta).

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Blízkost města Louny - pro zajištění veškeré občanské vybavenosti, pracovních příležitostí (Louny – průmyslová zóna jihovýchod). • Zvýšit nabídku služeb spojenou s pracovními místy. • Podporovat případný zájem chalupářů o trvalý pobyt. • Zvýšit péči o sociálně slabé obyvatele a seniory.

• Konflikty pramenící ze způsobu života starousedlíků, způsobu života obyvatel nových obytných objektů. • Neřešené problémy soužití obyvatel na všech úrovních. • Vylidňování obce. • Stárnutí obyvatelstva. • Nezaměstnanost. • Odchod vzdělaných odborníků do větších okolních měst.

8. Bydlení SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Výhodná poloha Cítolib v blízkosti významného centra osídlení – Louny.

• Špatný stavebně technický stav bytového fondu. • Špatný stavebně technický stav bývalých obytných a

• Dostatečná nabídka nových rozvojových ploch bydlení v územním plánu.

hospodářsky nevyužívaných statků. • Vyšší podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů

• Zájem o stavební parcely v obci.

(19,5%).

• Dostupnost základních služeb (školství, obchody).

• Bytový fond z části využívaný pouze rekreačně.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY • Tlak developerů na vytváření větších lokalit satelitního bydlení bez současného vytváření služeb a občanské

• Rozvoj obytných zón podle záměrů v územním plánu.

vybavenosti.

• Rekolaudace rekreačních staveb pro trvalé bydlení.

• Stagnace obnovy bytového fondu.

• Obnova a modernizace původních statků s hospodářskými

• Snahy na rozšiřování zastavitelného území pro bydlení na

staveními (využití pro bydlení, řemeslné dílny, opravárenství, drobnou řemeslnou výrobu).

úkor přírodního prostředí a kvalitního ZPF. • Výstavba a rozšiřování okrajových částí urbanizovaných celků bez vazby na stávající hmotové a urbanistické členění obce.


39


9. Rekreace a cestovní ruch SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Snadná dostupnost celodenní rekreace – CHKO České Středohoří, Přírodní park Džbán, Krušné hory • Rekreační hodnota krajiny pro turistiku a cykloturistiku (značená cyklotrasa č.304, značené pěší turistické trasy) • Památková hodnota historického jádra Cítolib. • Vysoký počet bytů sloužících k rekreaci.

• Nedostatek služeb pro rekreaci (ubytování, stravování, odpočinková místa).

• Sportovní zařízení (hřiště). • Občanská vybavenost nadmístního významu dostupná v Lounech.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Vytvoření služeb pro rekreaci (ubytování, stravování). • Zvýšit rekreační využívání řešeného území formou turistiky, cykloturistiky a agroturistiky.

• Snaha majitelů chat převádět rekreační objekty na trvalé bydlení.

10. Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Výhodná dopravní poloha u silnice I/7. • Rozvoj ekonomické základny sousedního města Loun. • Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu na severním okraji řešeného území v návaznosti na město Louny. • Přítomnost drobných podnikatelů (obchod, stavebnictví, průmysl).

• Málo pracovních příležitostí na území obce. • Vysoká intenzita vyjížďky do zaměstnání mimo území obce.

• Přítomnost podnikatelů v zemědělství a lesnictví. • Vhodná základna pro další rozvoj zemědělských a podnikatelských aktivit. • Dobré podmínky pro rostlinnou výrobu (vysoké zastoupení kvalitních půd).

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Využití prostředků z rozvojových programů pro podporu malého a středního podnikání, regionálního podnikání, kooperace v rámci regionální ekonomiky. • Posílení funkce mikroregionu s cílem rozšířit komerční podnikatelské aktivity zaměřené především na služby, cestovní ruch apod. • Rozvoj výrobních zón v souladu s územním plánem a tím spojený vznik nových pracovních míst.

• Nepřiměřený rozvoj ekonomických aktivit na úkor přírodního prostředí a dopravních možností stávající komunikační struktury. • Nedostatek pracovních příležitostí ohrožující ekonomickou stabilitu obyvatelstva. • Zábor kvalitních zemědělských půd na okraji sídel.

• Možnost využití přestaveb stávajících nevyužívaných areálů – „brownfields“.


40


Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek 1. Podmínky pro příznivé životní prostředí ÚZEMNÍ PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ • Využití a rozvoj Cítolib není limitován limity využití z hlediska ochrany nerostných surovin (CHLÚ Zeměchy a Výhradní ložisko nerostných surovin Zeměchy se nacházejí na severozápadním okraji řešeného území, mimo zastavěné a zastavitelné území) • Nevyskytuje se zde poddolované území, sesuvy. • Část území se řadí do nízké kategorie radonového indexu. • Území odvodňuje Cítolibský potok - část vodního toku je přírodní, neupravená, relativní čistota vodního toku. • Chybí velké stacionární zdroje znečištění (průmyslová výroba).

SILNÉ STRÁNKY

• Vybudovaný veřejný vodovod. • Vybudovaná splašková kanalizace. • Plynofikace obce. • Vyřešené odpadové hospodářství včetně separace komunálního odpadu. • Nadregionální, lokální ÚSES, interakční prvek, památný strom. • Místy zachovalá doprovodná zeleň podél komunikací a vodních toků. • Vhodné podmínky pro zemědělskou výrobu – vysoký podíl orné půdy ze ZPF (96,8%). • Kvalitní zemědělská půda třídy I. a II. • Kvalitní síť polních cest. • Nízký podíl ladem ležících ploch. • Území je srážkově deficitní. • Nízká retenční schopnost území jako důsledek nadměrného zornění a absence krajinné zeleně. • Narušený hydrologický režim krajiny. • Velmi nízký podíl vodních ploch (0,25%). • Část koryta vodního toku je upravená. • Část území se řadí do přechodné kategorie radonového indexu. • Zhoršení kvality ovzduší v důsledku vytápění tuhými palivy.

SLABÉ STRÁNKY

• Hluková zátěž a zhoršená kvalita ovzduší vlivem dopravy na silnici I/7 a II/229. • Území se řadí do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisím z přilehlého území mostecké pánve. • Celé území se nachází ve zranitelné oblasti (koncentrace dusičnanů > 50 mg/l). • Kontaminace zeminy a spodních vod nadměrnou zemědělskou činností. • Intenzivně využívaná zemědělská krajina, velká území scelených lánů bez mezí a porostů. • Nedostatek ekologicky stabilních ploch. • Velmi nízký koeficient ekologické stability KES=0,04 (území s maximálním narušením přírodních struktur). • Velmi nízký podíl lesů (0,46%). • Nebezpečí vodní a větrné eroze na plochách bez strukturní zeleně.


41


• Těžba cementářské korekční sialitické suroviny (CHLÚ). • Zvýšení podílu vodních ploch. • Zvýšení retenční schopnosti území podporou výsadby strukturní zeleně a obnovení nefunkčních prvků ÚSES na orné půdě. • Vhodné doplnění a obnova krajinné zeleně. • Zvýšení podílu travních porostů a lesa. • Revitalizace a obnova ekologických funkcí vodního toku.

PŘÍLEŽITOSTI

• Preferovat využití netradičních forem energie pro vytápění. • Snížit hlukovou zátěž a jiné zátěže způsobené nadměrnou dopravou na silnici I/7, II/229. • Realizace nefunkčních prvků ÚSES. • Posílení vyváženosti celku polyfunkční krajiny zvyšováním podílu zeleně v krajině a obhospodařování zemědělského fondu. • Obnova a údržba liniových společenstev podél komunikací a vodních toků. • Podpora orientace zemědělství na tvorbu a ochranu krajiny. • Doplnění a obnova polních cest. • Nedostatek vody v krajině způsobený dalším úbytkem vodních ploch. • Ohrožení čistoty vody ve vodním toku v důsledku vodní eroze orné půdy. • Snížení průtoku ve vodním toku. • Výrazně zemědělsky orientovaná krajina s nadměrným používáním hnojiv a pesticidů. • Preference vytápění tuhými palivy vzhledem k růstu cen elektřiny a plynu, spalování odpadu.

HROZBY

• Další zvyšování objemu a intenzity dopravy na silnici I/7, II/229. • Necitlivá realizace nových rozvojových ploch v kontaktu s přírodním prostředím. • Další likvidace krajinné zeleně v důsledku bytové výstavby. • Narušení břehového porostu podél vodních toků. • Znehodnocování půdy zvyšováním intenzity hospodaření. • Zábor kvalitní půdy pro investiční výstavbu. • Nízké % vodních srážek v území. • Hrozba vodní a větrné eroze půdy na plochách s nedostatkem zeleně.

2. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel ÚZEMNÍ PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL • Kvalitní dopravní obslužnost obce (silnice I/7, II/229, III/22547, III/22939, III/22940, III/22941). • Vybudovaný veřejný vodovod, vybudovaná splašková kanalizace, plynofikace obce. • Železniční trať č.110 (Kralupy nad Vltavou – Most).

SILNÉ STRÁNKY

• Výhodná poloha Cítolib v blízkosti významného centra osídlení – Louny. (včetně dostupné občanské vybavenosti, pracovních příležitostí). • Základní občanské vybavení (mateřská škola, základní škola, obchody, restaurace, služby, pošta, sportovní zařízení – hřiště. • Příznivý index stáří (81,8). • Příznivé saldo migrace (+16), dochází k postupné stabilizaci obyvatelstva. • Dostatečná nabídka nových rozvojových ploch bydlení v územním plánu.


42


• Zájem o stavební parcely v obci. • Snadná dostupnost celodenní rekreace – CHKO České Středohoří, Přírodní park Džbán, Krušné hory • Rekreační hodnota krajiny pro turistiku a cykloturistiku (značená cyklotrasa č.304, značené pěší turistické trasy) • Památková hodnota historického jádra Cítolib. • Vysoký počet bytů sloužících k rekreaci.

• Nedostatečná dopravní obslužnost obytných ploch (úzký průjezdný profil komunikací a jejich nekvalitní povrch). • Chybějící chodníky. • Relativně nízký počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,8%).

SLABÉ STRÁNKY

• Málo pracovních příležitostí na území obce. • Vysoká intenzita vyjížďky do zaměstnání mimo území obce a regionu. • Špatný stavebně technický stav bytového fondu. • Špatný stavebně technický stav bývalých obytných a hospodářsky nevyužívaných statků. • Vyšší podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (19,5%). • Bytový fond z části využívaný pouze rekreačně. • Nedostatek služeb pro rekreaci (ubytování, stravování, odpočinková místa).

• Dokončení zkapacitnění silnice R7 a zkvalitnění dopravní dostupnosti měst a obcí Ústeckého a Středočeského kraje, resp. hl. m. Prahy. • Rozvoj podnikatelských aktivit ve vazbě na silnici R7. • Zlepšení dopravní obslužnosti některých obytných ploch. • Zlepšení šířkových a směrových parametrů a povrchu místních komunikací. • Zvýšení podílu ekologického vytápění a využití netradičních způsobů vytápění. • Blízkost města Louny - pro zajištění veškeré občanské vybavenosti, pracovních příležitostí (Louny – průmyslová zóna jihovýchod).

PŘÍLEŽITOSTI

• Zvýšit nabídku služeb spojenou s pracovními místy. • Podporovat případný zájem chalupářů o trvalý pobyt. • Zvýšit péči o sociálně slabé obyvatele a seniory. • Rozvoj obytných zón podle záměrů v územním plánu. • Rekolaudace rekreačních staveb pro trvalé bydlení. • Obnova a modernizace původních statků s hospodářskými staveními (využití pro bydlení, řemeslné dílny, opravárenství, drobnou řemeslnou výrobu). • Vytvoření služeb pro rekreaci (ubytování, stravování). • Zvýšit rekreační využívání řešeného území formou turistiky, cykloturistiky a agroturistiky. • Přetížení stávající infrastruktury obcí spojené s výstavbou nových RD (pokud nebude předcházet této výstavbě komplexní řešení dopravní a technické infrastruktury).

HROZBY

• Konflikty pramenící ze způsobu života starousedlíků, způsobu života obyvatel nových obytných objektů. • Neřešené problémy soužití obyvatel na všech úrovních. • Vylidňování obce.


43


• Stárnutí obyvatelstva. • Nezaměstnanost. • Odchod vzdělaných odborníků do větších okolních měst. • Tlak developerů na vytváření větších lokalit satelitního bydlení bez současného vytváření služeb a občanské vybavenosti. • Stagnace obnovy bytového fondu. • Snahy na rozšiřování zastavitelného území pro bydlení na úkor přírodního prostředí a kvalitního ZPF. • Výstavba a rozšiřování okrajových částí urbanizovaných celků bez vazby na stávající hmotové a urbanistické členění obce. • Snaha majitelů chat převádět rekreační objekty na trvalé bydlení.

3. Podmínky pro hospodářský rozvoj ÚZEMNÍ PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ • Výhodná dopravní poloha obce (silnice I/7, II/229). • Vybudovaný veřejný vodovod, vybudovaná splašková kanalizace, plynofikace obce. • Železniční trať č.110 (Kralupy nad Vltavou – Most). • Rozvoj ekonomické základny sousedního města Loun. • Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu na severním okraji řešeného území v návaznosti

SILNÉ STRÁNKY

na město Louny. • Dobré podmínky pro rostlinnou výrobu (vysoké zastoupení kvalitních půd). • Přítomnost drobných podnikatelů (obchod, stavebnictví, průmysl). • Přítomnost podnikatelů v zemědělství a lesnictví. • Vhodná základna pro další rozvoj zemědělských a podnikatelských aktivit. • Rekreační hodnota území pro turistiku a cykloturistiku (značená cyklotrasa č.304, značené pěší turistické trasy), snadná dostupnost celodenní rekreace – CHKO České Středohoří, Přírodní park Džbán, Krušné hory, památková hodnota historického jádra Cítolib.

SLABÉ STRÁNKY

• Slabá ekonomická základna sídla. • Málo pracovních příležitostí na území obce. • Vysoká intenzita vyjížďky do zaměstnání mimo území obce. • Rozvoj podnikatelských aktivit ve vazbě na silnici R7. • Využití prostředků z rozvojových programů pro podporu malého a středního podnikání, regionálního podnikání, kooperace v rámci regionální ekonomiky. • Posílení funkce mikroregionu s cílem rozšířit komerční podnikatelské aktivity zaměřené

PŘÍLEŽITOSTI

především na služby, cestovní ruch apod. • Rozvoj výrobních zón v souladu s územním plánem a tím spojený vznik nových pracovních míst. • Možnost využití přestaveb stávajících nevyužívaných areálů – „brownfields“. • Podpora orientace na zemědělství, tvorbu a ochranu krajiny. • Nepřiměřený rozvoj ekonomických aktivit na úkor přírodního prostředí a dopravních

HROZBY

možností stávající komunikační struktury. • Nedostatek pracovních příležitostí ohrožující ekonomickou stabilitu obyvatelstva.


44


• Zábor kvalitních zemědělských půd.

Z analýzy správního obvodu ORP Louny zaměřené na zjištění kolizních a problémových jevů, které je třeba řešit v rámci podrobnějších stupňů územně plánovacích dokumentací, vyplývají pro území městysu Cítoliby tyto problémy a střety:

1.

Příroda a krajina • Území srážkově deficitní, řešení likvidace dešťových vod v území. Tento problém řeší územní plán zvýšením retenční schopnosti území podporou

výsadby strukturní zeleně, obnovením nefunkčních prvků ÚSES na orné půdě a zvýšením podílu vodních ploch (poldrů). Dešťové vody z komunikací a veřejných ploch budou odváděny do stávající dešťové kanalizace. Doporučuje se co nejvíce využívat vsakování dešťové vody do veřejné zeleně. V územním plánu není uvažováno s odváděním dešťových vod ze střech rodinných domů. U každého rodinného domu je nutno uvažovat se vsakováním dešťových vod na vlastním pozemku, případně uvažovat s jejím dalším využitím. U nových hromadných zástaveb ploch rodinnými domy (od počtu 10 rodinných domů) bude nutno vždy doložit hydrogeologické posouzení a studii celé lokality z hlediska ovlivnění odtokových poměrů v řešeném území a z hlediska způsobu likvidace dešťových vod. Plochy komerčních zón budou odvodňovány příkopy, nebo mělkou trubní kanalizací do retenčních objektů (povrchových nebo podzemních). Regulovaný odtok z těchto retenčních objektů povolený správci toku bude zaústěn do vodoteče. V komerčních zónách se doporučuje provést co nejvíce zelených ploch, aby se zmenšilo odtokové množství dešťových vod. V žádném případě nesmí navrhovaná zástavba zhoršit odtokové poměry v území, tj. kanalizací, příp. povrchovým odtokem nesmí do vodních toků odtékat větší množství povrchových vod než před zástavbou (ochrana před povodněmi), ale ani naopak, v důsledku vlastní zástavby a případně souvisejících činností nesmí být ve vodních tocích snižovány min. průtoky, tj. Q355 a Q210 denní (zajištění průtoků pro biologickou funkci toků, samočištění a následně ČOV). Likvidace dešťových vod z nových rozvojových ploch musí být již ve stadiu záměru (příp. parcelace pro zástavbu, příp. územního rozhodování) z výše uvedených hledisek posouzena, u větších ploch musí být zpracovány vodohospodářské studie a navržena opatření v souladu se zásadami v místě obvyklými.


45


• Nedostatečná ekologická stabilita území – hrozba větrné a vodní eroze území s nedostatkem strukturní zeleně, realizace ÚSES. Tento problém řeší územní plán návrhem výsadby strukturní zeleně (formou ochranné a izolační zeleně v nezastavěném území), návrhem obnovy a údržby liniových společenstev podél komunikací a vodních toků a obnovením nefunkčních prvků ÚSES na orné půdě. • Nedostatečné zalesnění. Tento problém řeší územní plán návrhem výsadby lesa o výměře 2,02 ha. 2.

Technická infrastruktura Z této oblasti nevyplývají pro územní plán Cítoliby žádné střety. Cítoliby mají

vybudovanou kanalizaci s napojením na ČOV Louny, jsou napojeny na vodovodní síť a přes zastavěné území nevede žádná trasa nadřazených energetických sítí.

3.

Dopravní infrastruktura • Zkapacitnění rychlostní silnice R7 – dělící liniová stavba v osídlení. Územní plán navrhuje rozšíření nejvýznamnější komunikační osy – silnice I/7 (Slaný –



ochranného pásma, které nepřekračuje hranice koridoru vymezené v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje. Tato silnice se nachází na severním okraji řešeného území, v dostatečné vzdálenosti od zastavěného území sídla, proto není dělící stavbou v osídlení. • Průtahy silnic I. a II.třídy zastavěným územím obcí. Územní plán Cítoliby řeší omezení průjezdné dopravy po silnici II/229 zastavěným územím městysu návrhem obvodové komunikace kolem celého sídla mimo zastavěné území s tím, aby nebylo nadměrně zatěžováno hlukem, prachem a vibracemi.


46


4.

Další střety • Zábor ZPF – rozvoj ekonomické základny a bydlení ve střetu s kvalitním ZPF ve stupních ochrany I. a II. Navržené rozvojové plochy a komunikační systém Cítolib se nachází v převážné

většině na půdách s vysokou třídou ochrany (I. a II. třída). Vzhledem k tomu, že samotné sídlo se nachází a zároveň je obklopeno půdami nejvyšší třídy ochrany, což je dáno skutečností, že městys se nachází v intenzivní zemědělské oblasti Poohří, nebylo možné z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nalézt příznivější řešení. Územní plán Cítoliby byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu, i přesto, že většina zemědělské půdy přímo navazující na zastavěné území městysu, se nachází v I. třídě ochrany ZPF. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách,

které

by narušovaly celistvost

zemědělských

půd

uprostřed souvislých

zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současné urbanistické půdorysy sídla do komplexně ucelených útvarů bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejich nepravidelně uspořádaného obvodu. Navíc toto řešení je výhodné z hlediska nároků na napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu v obci, protože minimalizuje požadavky na investice nutné pro dobudování výše uvedené infrastruktury. Z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu (zejména nejkvalitnějších půd I. a II. třídy ochrany) navrhuje územní plán vymezení územních rezerv v rámci zastavitelných ploch (západní část navrhované obvodové komunikace, plochy BI.2/3, BI.2/20, BI.2/25, BI.2/30, SO.3/1) s tím, že výstavba na těchto plochách bude probíhat směrem od zastavěného území a že plochy budou využívány až po naplnění minimálně 80 % navrhovaných navazujících ploch SO.3/2, BI.2/2, BI.2/21, BI.2/24, BI.2/26, BI.2/27 vymezených tímto územním plánem. Územní plán navrhuje vymezení územních rezerv v rámci nezastavěného území (ZX/10, ZX/11, ZX/13, ZX/15). Do té doby budou plochy BI.2/3, BI.2/20, BI.2/25, BI.2/30, SO.3/1, ZX/10, ZX/11, ZX/13, ZX/15 nadále využívány jako orná půda.


47


Závěrem lze konstatovat, že územní plán Cítoliby je ve vztahu k udržitelnému rozvoji území ORP Louny v souladu. Územní plán nenavrhuje žádné plochy, které by vyžadovaly vyhodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí.

c)

Stanovisko krajského úřadu podle §50 odst.5 Stavebního zákona Krajský úřad nevydal stanovisko, protože nebylo zpracováno vyhodnocení vlivů

územního plánu na udržitelný rozvoj území.

d)

Sdělení, jak bylo stanovisko podle §50 odst.5 Stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Krajský úřad nevydal stanovisko, protože nebylo zpracováno vyhodnocení vlivů

územního plánu na udržitelný rozvoj území.

e)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty S ohledem na bezproblémovou lokalizaci nových ploch a bezproblémové řešení

technické a dopravní infrastruktury nebylo nutné řešit územní plán ve variantách. Přijaté řešení územního plánu Cítoliby vyplývá z odborných analýz následujících skutečností:

1.

Limity využití území Za účelem zajištění udržitelného rozvoje území respektuje územní plán následující

limity využití území: Limity dopravní infrastruktury: - ochranné pásmo silnice I/7 (v rozsahu 50 m), - ochranné pásmo silnice II/229 (v rozsahu 15 m), - ochranné pásmo silnic III/22941, III/22940, III/22547, III/22939 (v rozsahu 15 m), - ochranné pásmo železnice č.110 (v rozsahu 60 m), - ochranné pásmo letiště Panenský Týnec, Limity technické infrastruktury: - ochranné pásmo venkovního vedení elektrické sítě VVN 110 kV (v rozsahu 15 m), - ochranné pásmo venkovního vedení elektrické sítě VN 22 kV (v rozsahu 7 a 10 m),


48


- ochranné pásmo kabelového vedení elektrické sítě VN 110 kV (v rozsahu 1 m), - ochranné pásmo trafostanic (v rozsahu 2 m – 30 m), - bezpečnostní pásmo VTL plynovodu (v rozsahu 20 m), - ochranné pásmo STL plynovodu (v rozsahu 1 m), - ochranné pásmo komunikačního vedení (v rozsahu 1 m), - ochranné pásmo vodovodních řadů (v rozsahu 1 m), - ochranné pásmo kanalizačních řadů (v rozsahu 1 m), Limity vodohospodářské: - nezastavitelný manipulační pruh podél vodních toků (v rozsahu 6 m), Limity přírodní: - vzdálenost 50 m od okraje lesa, - osa nadregionálního biokoridoru K21 „Oblík, Raná (18) – Pochvalovská stráň (21), - lokální biocentra: LBC 18, LBC 31, LBC 32, - lokální biokoridory: LBK 40, LBK 43, - interakční prvek IP 80, - krajinné celky KC Džbán (10) a KC Severočeské nížiny a pánve (13), - krajinné typy: 1Z5, 1Z1, Limity geologické: - chráněné ložiskové území Zeměchy č.11160000, - výhradní ložisko nerostných surovin Zeměchy č.311160000, Limity hygienické: -

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší,

-

zranitelná oblast,

Limity kulturní: - region lidové architektury, - území s archeologickými nálezy, - nemovité kulturní památky: Číslo rejstříku 42559/5-1085 43320/5-1084 43452/5-1092 43532/5-1227 42702/5-1091 42534/5-1233 43699/5-1090 43767/5-1249 43044/5-1088 42300/5-1087 42574/5-1093

Nemovitá kulturní památka kostel svatého Jakuba Většího, ohradní zeď kaple výklenková socha sv.Barbory socha sv.Bernarda socha sv.Jana Nepomuckého socha sv.Václava sochy sv. Prokopa a sv. Linharta sochy sv. Petra a sv. Pavla sloup Nejsvětější Trojice sloup se sousoším Nejsvětější Trojice výšinné opevněné sídliště - hradiště Hrádek, neidentifikováno, archeologické stopy


49


43309/5-1086

zámek – zámek č.p.1, obytná budova č.p.2, bývalé stáje, brána hospodářského dvora č.p.4, sušárna chmele č.p.5, sušárna chmele č.p.217, obytná budova č.p.218, sýpka, brána I., brána II., ohradní zeď, zámecká zahrada

42802/5-1099

zemědělský dvůr Ovčín č.p.26 – obytná budova, sýpka, stodola, hospodářská budova, brána

42819/5-1097 42877/5-1096 42640/5-1094 43238/5-4867

vodárna č.p.46 - bývalá venkovská usedlost č.p.47 – brána, bez přístavku špitál č.p.60 - ohradní zeď, socha Neptuna, brána společenský dům - dělnický dům č.p.219

Limity ostatní: - ochranné pásmo hřbitova (v rozsahu 100 m), - zájmové území AČR Lažany (ochranné pásmo radaru Lažany). Z územního plánu vyplývají tyto limity využití území: 1. ochranné pásmo vodovodního potrubí v nových rozvojových lokalitách (1 m), 2. ochranné pásmo nových kanalizačních potrubí v nových rozvojových lokalitách (1 m), 3. ochranné pásmo nového STL plynovodu v nových rozvojových lokalitách (1 m), 4. ochranné pásmo navrhovaného VTL plynovodu (BP 20m), 5. koridor kapacitní silnice R7 /úsek Slaný – Louny – Chomutov/.

„Výstupní“ limity č.1, č.2, č.3 se vztahují k nezbytným podmiňujícím investicím nové bytové výstavby, limit č.4 je převzat z Územního plánu Louny, limit č.5 je převzat ze „Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje“ a vyplývá ze záměru zkapacitnění stávající silnice I/7 na rychlostní silnici R7.

2.

Občanské vybavení V současné době disponují Cítoliby téměř všemi zařízeními základní občanské

vybavenosti: Základní škola je tvořena pouze ročníky prvního stupně. Spádový obvod je městys Cítoliby a přilehlé obce (v několika případech dojíždí i žáci z Loun). Maximální kapacita školy je 120 žáků. Mateřská škola – je od 1.března 2008 součástí školy. Maximální kapacita mateřské školy je 48 dětí. Zdravotnická péče – je zabezpečena praktickým lékařem. Komplexní zdravotnickou péči zajišťuje poliklinika v Lounech. Kultura - kulturně společenské akce se pořádají v nově zrekonstruovaném „Dělnickém domě“, který byl otevřen veřejnosti v listopadu 2012. Zde je také knihovna.


50


Sport - V Cítolibech působí fotbalový Sportovní klub Cítoliby, který využívá fotbalové hřiště Obchod, stravování, ubytování - V Cítolibech se nachází několik obchodů a restaurace. Nedostatečná je v současné době situace v ubytování, které není v Cítolibech zajištěno. Veškeré obchodní, stravovací a ubytovací služby zajišťuje město Louny. Ostatní služby - služby správního charakteru jsou v Cítolibech zastoupeny pouze úřadem městysu. Dále se zde nachází pošta. Vzhledem k existující občanské vybavenosti a k velikosti městysu Cítoliby a jeho rozvojovým záměrům vymezuje územní plán plochy s vyšším podílem veřejné nebo komerční vybavenosti v rámci „Ploch smíšených obytných vesnických“ v jihozápadní části městysu (SO.3/2, SO.3/3 a územní rezervu SO.3/1). Objekty zemědělské výroby v centru městysu při silnici III/22547 navrhuje územní plán nahradit plochou komerčních zařízení (OK/1) umožňující umístění ploch občanské vybavenosti reprezentativního charakteru s četnou okrasnou zelení tak, aby se celý areál vhodně integroval do středu sídla. Základní občanské vybavení (např. zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu, ordinace lékařů, sociální služby) mohou být zřizována v rámci stávajících „Ploch veřejné vybavenosti“ (OV) i navrhovaných „Ploch bydlení individuálních v rodinných domech – venkovských“ (BI.2) v souladu s regulativy, uvedenými ve výrokové části územního plánu, v kapitole f).

3.

Doprava

Silnice Nejvýznamnější komunikační osou procházející řešeným územím ve východo-západním směru je silnice I/7 (Slaný – Louny – Chomutov), která se nachází v severní části řešeného území. Městys Cítoliby je na tento nadřazený tah napojen prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/229 (Louny – Rakovník – Kralovice), která prochází řešeným územím ve směru sever – východ. Silnice III/22547 (Cítoliby – Zeměchy) je vedena z centra Cítolib západním směrem do obce Zeměchy a Jimlín. Silnice III/22941 (Cítoliby – Chlumčany - Černčice) je vedena z centra Cítolib východním směrem přes obec Chlumčany do Černčic. Silnice III/22940 (Cítoliby – Brloh – Divice – Vinařice – Pochvalov - Kroučová) je vedena ve směru jihovýchod – severozápad a v jižní části Cítolib ústí do silnice II/229. Silnice III/22938 spojuje silnici III/22547 se silnicí II/229.


51


Všechny silnice v majetku státu a kraje na území městysu Cítoliby mají živičný kryt a jejich parametry zhruba odpovídají klasifikacím první, druhé a třetí třídy. Podél silnice II/229 mezi zastavěným územím Loun a Cítolib vede souběžná stezka pro chodce a cyklisty oddělená od vozovky svodidlem. Sběrné místní komunikace, tj. průtahy silnic zastavěným územím, mají převážně vyhovující směrové i šířkové parametry a jsou vybaveny chodníky, zelení a parkovacími plochami. Zejména průtah silnice II/229 – ulice Lounská i část ulice Skladatele Kopřivy – je vhodně a esteticky uspořádán a na potřebných místech vybaven přechody pro chodce. Průtahy silnic III.třídy č. 22547, 22940 a 22941 mají, s výjimkou „závad“ (které jsou uvedeny dále), vyhovující parametry a uspořádání. Územní plán navrhuje rozšíření nejvýznamnější komunikační osy – silnice I/7 (Slaný – Louny – Chomutov), která se nachází v severní části řešeného území a prochází tímto územím ve východo – západním směru. Územní plán upřesňuje koridory kapacitní silnice R7, úsek Slaný – Louny – Chomutov: „C3“ (úsek hranice okresů Kladno / Louny – Louny obchvat, zkapacitnění a přeložka) a „C4“ (Louny obchvat, zkapacitnění). Územní plán nepřebírá šířku těchto koridorů, která je dle ZÚR ÚK stanovena na 300 m. Územní plán upřesňuje trasu kapacitní silnice R7 na základě digitálního podkladu poskytnutého Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Koridor „C3“ a „C4“


ochranného pásma, které nepřekračuje hranice koridoru vymezené v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje. Pro úsek „C3“ (stavbu R7 Chlumčany) – byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí stavby. Zpracovatelem dokumentace DÚR byl SUDOP Praha, a. s., HIP Ing. Petr Hradil, 01/2007). V současné době se zpracovává další stupeň PD, tedy dokumentace pro stavební povolení. Zpracovatelem dokumentace DSP je Sdružení VASAN (vedoucí sdružení NOVÁK a PARTNER, spol. s r. o., Praha, HIP Ing. Jan Vorel; člen sdružení Valbek, spol. s r. o., Liberec; člen sdružení SATRA, spol. s r. o., Praha). Pro úsek „C4“ (stavbu R7 Louny, zkapacitnění) – byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí stavby. Zpracovatelem dokumentace DÚR byl Dopravoprojekt Brno, a. s., v roce 11/1995 bylo vydáno územní rozhodnutí a na základě DSP z 02/1996 vybudována polovina čtyřpruhu. Dále byla zpracována dokumentace pro stavební povolení na zkapacitnění komunikace na čtyřpruh, zpracovatelem dokumentace byl Pragoprojekt, a. s., Praha, HIP Ing. Marek Kačenák v 12/2010. V případě nutnosti bude DSP v nezbytně nutné míře aktualizována a zahájena inženýrská činnost pro získání potřebných stavebních povolení. Městys Cítoliby je na tento nadřazený tah napojen prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/229 (Louny – Rakovník – Kralovice), která prochází řešeným územím ve směru sever – východ. Z hlediska nezbytného napojení městysu a jím procházejících silnic na silnici R7 by bylo vhodné zachovat a upravit mimoúrovňovou křižovatku silnic R7 a „Odůvodnění územního plánu“

52


II/229. Pokud by bylo prosazeno její zrušení kvůli vzdálenosti 1,0 km od sousední křižovatky silnic R7 a III/2469 (podle normy by měla být 3,0:2=1,5km), zvýší se nároky na vybudování a vybavení nové komunikace (částečně ve stopě dnešní účelové komunikace, nazvané pracovně „Spojovací“) mezi silnicí II/229 a areálem firmy Aisan Industry Czech, spol. s r.o., včetně rozšíření navazující komunikace a úpravy křižovatky se silnicí III/2469 (na katastrálním území Chlumčany u Loun). Tato silnice bude kategorie S 7,5/60 mezi silnicemi II/229 a III/2469 s mostem přes rychlostní silnici R7. Územní plán dále navrhuje odstranění těchto dopravních závad na silnicích II. a III. třídy: -

Rekonstrukce

Lounské

ulice

(průtahu

silnice

II/229)

v prostoru

protilehlých

autobusových zastávek „Cítoliby“ tak, aby obě byly umístěny v zálivech. (Zastávky „Cítoliby, škola“, by bylo možno obdobně upravit jen v případě jejich posunutí). -

Úprava křižovatky ulic Lounská, Chlumčanská a Zeměšská (průtahů silnic II/229, III/22941 a III/22547) vhodným vedením jízdních pruhů a vodorovným značením s odsunem zaústění ulice Postoloprtské mimo prostor křižovatky.

-

Zvětšení poloměrů oblouků ulice Skladatele Kopřivy – průtahu silnice II/229 - a úprava zaústění místních komunikací v prostoru Tyršova náměstí do této komunikace.

-

Zvětšení poloměru oblouku ulice Na Plevně - průtahu silnice III/22940.

-

Úprava vedení pruhů a dopravního značení křižovatek s nedostatečným rozhledem.

Místní komunikace Stávající místní komunikace v majetku městysu jsou v dobrém stavu, mají vhodné šířkové parametry a jsou většinou vybaveny chodníky, zelenými pásy a parkovacími pruhy nebo plochami. Územní plán ponechává současné místní komunikace ve stávajících trasách, přičemž jejich zlepšení bude součástí běžných údržbových prací sledujících zlepšení šířkových a směrových poměrů a kvality povrchu. Územní plán navrhuje v rámci ploch bydlení a ploch smíšených obytných výstavbu cca 255 rodinných domů. Tím vzroste počet zejména osobních vozidel frekventujících místní komunikace a přilehlé silnice podle odborného odhadu o 255 (obytných objektů) x 4 (jízdy vozidel) = 1020 vozidel za 24 hodin. Pro nárůst provozu je třeba komunikační síť městysu Cítoliby doplnit a upravit, aby okolí stávajících ulic nebylo nadměrně zatěžováno hlukem, prachem a vibracemi. Územní plán proto navrhuje následující komunikační síť:


53


1. Obvodovou komunikaci mezi silnicemi „Spojovací“, III/22941 (Chlumčanská) a III/22940 (Na Plevně) pro napojení obytných ploch v severovýchodní, východní a jihovýchodní části městysu Cítoliby, komunikace je vedená převážně podél elektrických vedení. 2. Obvodovou komunikaci mezi silnicemi III/22940 (Na Plevně) a II/229 (Skladatele Kopřivy) pro zajištění příjezdu k jižnímu obytnému území. 3. Komunikaci pro napojení severozápadního obytného prostoru s využitím části účelových komunikací ze silnice II/229 (Lounská). 4. Pro obsluhu území uvedených v bodě 1 upravit a prodloužit ulice Škroupovu, Ke hřišti a rozšířit ulice Na aleji, Malíře Sochora a K zastávce (ty se propojí stezkou pro chodce). 5. Pro obsluhu území uvedeného v bodě 2 prodloužit a upravit ulici V Poustkách a rekonstruovat účelové komunikace v tomto prostoru na vhodný typ místních komunikací (další vjezd do tohoto území ze silnice III/22547 je vyloučen). 6. Územní rezervu komunikace mezi silnicemi II/229 (Skladatele Kopřivy) a III/22547 (Zeměšská) pro zajištění příjezdu k jihozápadnímu a západnímu obytnému území. 7. Územní rezervu komunikace mezi „prodloužením“ Postoloprtské ulice a silnicí III/22547 (Zeměšská) pro napojení severozápadního obytného prostoru. Územní plán dále navrhuje odstranění těchto dopravních závad na místních komunikacích: -

Úprava vedení pruhů a dopravního značení křižovatek s nedostatečným rozhledem. Obvodovou komunikaci vedenou po okraji stávající a navrhované zástavby je možno

budovat etapově podle postupu výstavby nových obytných celků. Většina nově navrhovaných nebo rekonstruovaných komunikací je ve výkresu vyznačena v pásu o minimální šířce 12,0 m. V té je obsažen u komunikací v zastavitelném území dopravní prostor o šířce 7 až 8 m, chodníky, cyklistický pruh, pás izolační zeleně (keře, stromy), parkovací pruh a travnatý pruh (viz detail ve „Výkrese koncepce veřejné infrastruktury“). U komunikací v extravilánu silniční koruna o šířce 8,0 m a zemní těleso s odvodněním. V nových obytných celcích, zejména napojených na dnešní užší komunikace, se počítá i se zřízením obytných zón s šířkou až 12 m, minimálně však 8 m.

Železnice Jihovýchodním okrajem řešeného území prochází jednokolejná železniční trať č.110 (Kralupy nad Vltavou – Slaný – Louny - Most). Železniční zastávka Cítoliby, přístupná po 1


54


km dlouhé stezce, byla zrušena. Nejbližší železniční zastávkou je 3 km vzdálená ž.st. Chlumčany, jakož i železniční uzel Louny s tratěmi do Mostu, Lovosic, Prahy, Rakovníka a Žatce. Územní plán navrhuje revitalizaci železniční zastávky Cítoliby s ohledem na celkový nárůst obyvatel a potenciálních cestujících.

Veřejná doprava Veřejnou dopravu v Cítolibech v současné době zajišťují soukromé společnosti (např. BusLine a.s., Lextrans Bus spol.s r.o. a ČSAD Slaný a.s., atd.). Správním územím Cítolib v současné době v průběhu týdne projíždí a zastávku mají autobusy na těchto linkách: • Linka 562713 Louny – Vinařice - Kozojedy (Po – Pá: 9 spojů směr Kozojedy / den, 9 spojů směr Louny / den), • Linka 562716 Louny – Hřivice – Pnětluky (Po – Pá: 7 spojů směr Pnětluky / den, 7 spojů směr Louny / den), • Linka 562715 Louny – Ročov – Třeboc (Po – Pá: 11 spojů směr Třeboc / den, 10 spojů směr Louny / den; So: 2 spoje směr Třeboc / den, 3 spoje směr Louny / den; Ne: 3 spoje směr Třeboc / den, 3 spoje směr Louny / den), • Linka 562709 Louny – Cítoliby – Chlumčany – Vlčí (Po – Pá: 5 spojů směr Chlumčany / den, 5 spojů směr Louny / den), • Linka 310350 Rakovník – Louny (Po – Pá: 2 spoje směr Louny / den, 1 spoj směr Rakovník / den, 1 spoj směr Ročov / den), • Linka 562711 Louny – Peruc – Mšené Lázně – Roudnice nad Labem – Horní Beřkovice (Po – Pá: 1 spoj směr Mšené Lázně / den). Pro účely autobusové dopravy byly na území městysu vybudovány 4 autobusové zastávky. 2 z nich se nacházejí ve směru na Louny a Rakovník při silnici II/229 ve střední části sídla (zastávka „Cítoliby“), 2 se nacházejí ve směru na Louny a Rakovník při silnici II/229 v jižní části sídla (zastávka „Cítoliby, škola“). Územní plán nenavrhuje na úseku veřejné autobusové dopravy žádné zásadní změny. Je navržena úprava prostoru protilehlých autobusových zastávek „Cítoliby“ tak, aby obě byly umístěny v zálivech. Zastávky „Cítoliby, škola“, by bylo možno obdobně upravit jen v případě jejich posunutí.


55


Komunikace pro pěší a cyklisty Stávající chodníky jsou převážně 1,5 m široké a dlážděné betonovými deskami. Některé chodníky však mají, zřejmě v důsledku zesilování živičných vozovek, velmi malou výšku podstupu, která zhoršuje odvodnění vozovek i chodníků. Toto odvodnění je většinou svedeno do uličních vpustí. Územní

plán

navrhuje

dokončení

stávajících

chodníků

v některých

ulicích

v zastavěném území tak, aby alespoň na jedné straně komunikace probíhaly v její celé délce bez přerušení (s případným doplněním přechodů pro chodce s bezbariérovou úpravou a se zlepšením odvodnění). Územní plán navrhuje propojení ulic Malíře Sochora a K zastávce stezkou pro chodce. V rámci výstavby nových místních komunikací kategorie MO 8 a MO 7 jsou navrhovány chodníky alespoň po jedné straně ulice o minimální šířce 1 m. Dále je podél komunikací navržen cyklistický pruh. Tyto úpravy jsou však v měřítku 1 : 5 000 graficky nevyjádřitelné, jsou součástí pásu o min. šířce 12,0 m. Ve „Výkrese koncepce veřejné infrastruktury“ je detail znázorňující vzorový řez obvodovou komunikací, který mj. obsahuje chodníky i pruhy pro cyklisty. Řešeným územím prochází cyklotrasa č.304 Ročov – Zbrašín – Jimlín – Cítoliby Louny, která je vedena západní částí řešeného území po silnici III/22547, odkud odbočuje na polní cestu, pokračuje severním směrem mimo k.ú.Cítoliby. Ve správním území městysu Cítoliby se nacházejí 3 pěší turistické trasy. Turistická trasa č.0324 Louny – Smolnice – Třeboc (červená trasa) je vedena západní částí řešeného území po silnici III/22939, dále pokračuje severním směrem po polní cestě a na severní hranici k.ú.Cítoliby se stáčí východním směrem mimo řešené území. Turistická trasa č.1612 Louny – Konětopy (modrá trasa) je vedena po severním okraji k.ú. Cítoliby ve směru západ – východ. Žlutá trasa je vedena po silnici III/22940, silnici II/229, prochází centrem Cítolib, odkud pokračuje severozápadním směrem, vede po polní cestě a v západní části řešeného území se napojuje na trasu č.0324.


56


Plochy pro dopravu v klidu Cítoliby nedisponují žádným regulérním parkovištěm. Nicméně před dělnickým domem a budovou obchodu v centru městysu je možno využít pro odstavení vozidla volné prostranství. Další parkovací plochy jsou u bytových domů, podél místních komunikací, které jsou vybaveny parkovacími pruhy a v rámci areálů výroby a služeb. V ulici Malíře Sochora se nachází 11 řadových garáží. V regulativech územního plánu je stanoveno, že na každé stavební parcele rodinného domu musejí být dvě místa pro parkování vozidel, z nichž alespoň jedno by mělo být v garáži.

4.

Technické vybavení

Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Hydrologicky patří řešené území do povodí Ohře, v širším měřítku do povodí Labe. Nejvýznamnějším

vodním

tokem

na

území

městysu

je

Cítolibský

potok

(číslo

hydrologického pořadí 1-13-04-017), který je ve správě Povodí Ohře, s.p. Cítolibský potok pramení v centru městysu a teče východním až severovýchodním směrem, kde se pod obcí Chlumčany vlévá do Smolnického potoka. Řešeným územím dále protéká bezejmenný vodní tok, který pramení v centru městysu, teče východním a jihovýchodním směrem , kde se vlévá do vodní nádrže. Vodní toky nemají stanovené záplavové území, nejsou zařazeny mezi kaprové ani lososové vody. Městys trpí nedostatkem vodních ploch. Pouze východně od sídla byl na Cítolibském potoce vybudován rybník. Rozsah vodních ploch na k.ú. Cítoliby je pouze 1,72 ha.


57


Územní plán nenavrhuje žádné nové vodní nádrže. Podél vodotečí ponechává volný, nezastavitelný manipulační pruh o šířce 6 m pro umožnění přístupu správci toku. Vzhledem k tomu, že již za současného stavu má zejména jihozápadní, jižní a jihovýchodní část městysu problémy s častými záplavami způsobenými přívalovými dešti, bude nutná úprava a vyčištění stávajících toků, a odvodňovacích struh v jižní části řešeného území. Územní plán navrhuje vybudování poldrů pro retenci srážkových vod (WP/1, WP/2). Zásobování pitnou vodou Stávající stav: Městys Cítoliby je zásobován pitnou vodou ze skupinového vodovodu Louny OP-SKLN.039 vodovodem OP-SK-LN.039.37. Zdrojem vody je vodojem Louny HTP – 2 x1500 m3 (269,00 / 274,00 m n. m.), do kterého voda přitéká z Vodárenské soustavy Přísečnice. Na vodovod je napojeno 100 % trvale bydlících obyvatel. Majitelem vodárenského zařízení je Severočeská vodárenská společnost a.s. a majetek provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.. Vodovod je v celém rozsahu zástavby bez větších provozních problémů. Návrh: Zajištění zásobování vodou rozvojových lokalit je možné realizovat napojením na stávající vodovodní síť, která je součástí skupinového vodovodu Louny, který byl integrován do Oblastního vodovodu Severní Čechy. Napojení rozvojových ploch bude provedeno na stávající vodovodní řady procházející kolem těchto rozvojových ploch. V rozvojových plochách budou položeny nové vodovodní řady v dimenzích DN 80 – 100. Územní plán navrhuje nové vodovodní řady k těmto rozvojovým plochám: BI.2/1, BI.2/2, BI.2/5, BI.2/6, BI.2/7, BI.2/8, BI.2/9, BI.2/10, BI.2/11, BI.2/12, BI.2/13, BI.2/16, BI.2/17, BI.2/21, BI.2/22, BI.2/23, BI.2/24, BI.2/26, BI.2/27, BI.2/28, BI.2/29, SO.3/2, SO.3/3 a k plochám územních rezerv: BI.2/3, BI.2/20, BI.2/25, BI.2/30, SO.3/1. Celková délka nových vodovodních řadů bude cca 3700 m. Podrobně budou trasy a dimenze řešeny v rámci navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Do budoucna navrhuje územní plán dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje postupnou rekonstrukci stávajících azbestocementových potrubí. Stávající a navrhované vodovodní řady jsou znázorněny ve „Výkrese koncepce veřejné infrastruktury“.


58


Odkanalizování a čištění odpadních vod Stávající stav: Městys Cítoliby má jednotnou kanalizační síť K-LN.042.1-J.C, do které je napojeno 89 % obyvatel a 11 % obyvatel má bezodtokové jímky s vyvážením na ČOV Louny. Odpadní vody z městysu jsou svedeny do hlavní čerpací stanice odpadních vod, odkud jsou čerpány ředěné odpadní vody výtlačným řadem DN 160 přes území průmyslové zóny Louny – jihovýchod do kanalizace Louny a k vyčištění na ČOV Louny. Délka stávající kanalizační sítě je cca 7,3 km. Majitelem kanalizace a ČOV je Severočeská vodárenská společnost a.s. a majetek provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.. Kanalizace je v celém rozsahu zástavby bez větších provozních problémů. Návrh: Splaškové odpadní vody Územní plán předpokládá napojení nových rozvojových ploch na stávající kanalizační síť městysu Cítoliby. Napojení rozvojových ploch dle územního plánu bude provedeno na stávající stokový systém procházející kolem těchto rozvojových ploch. Nová kanalizace v návrhových plochách bude důsledně budována jako oddílná. Odpadní vody budou svedeny do hlavní čerpací stanice odpadních vod, odkud budou čerpány ředěné odpadní vody výtlačným řadem DN 160 přes území průmyslové zóny Louny – jihovýchod do kanalizačního systému Louny a k vyčištění na ČOV Louny. Kapacita ČOV Louny je 40 000 EO (ekvivalentních obyvatel), což je dostatečné pro samotné Louny a sousední obce, které jsou na ČOV napojeny (Cítoliby, Lenešice, Dobroměřice, Líšťany, Obora, Raná) i s výhledem do budoucna. Přečištěné odpadní vody jsou z ČOV vypouštěny do řeky Ohře. Územní plán navrhuje nové kanalizační řady k těmto rozvojovým plochám: BI.2/1, BI.2/2, BI.2/5, BI.2/6, BI.2/7, BI.2/10, BI.2/13, BI.2/18, BI.2/19, BI.2/21, BI.2/24, BI.2/26, BI.2/27, BI.2/29, SO.3/2 a k plochám územních rezerv: BI.2/3, BI.2/20, BI.2/25, BI.2/30, SO.3/1. Celková délka nových kanalizačních řadů bude cca 3 124 m. Podrobně budou trasy a dimenze řešeny v rámci navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Do budoucna navrhuje územní plán dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje postupnou rekonstrukci bezodtokých jímek. Stávající a navrhované kanalizační řady jsou znázorněny ve „Výkrese koncepce veřejné infrastruktury“. Dešťové vody z komunikací a veřejných ploch budou odváděny do stávající dešťové kanalizace. Doporučuje se co nejvíce využívat vsakování dešťové vody do veřejné zeleně.


59


V územním plánu není uvažováno s odváděním dešťových vod ze střech rodinných domů. U každého rodinného domu je nutno uvažovat se vsakováním dešťových vod na vlastním pozemku, případně uvažovat s jejím dalším využitím. U nových hromadných zástaveb ploch rodinnými domy (od počtu 10 rodinných domů) bude nutno vždy doložit hydrogeologické posouzení a studii celé lokality z hlediska ovlivnění odtokových poměrů v řešeném území a z hlediska způsobu likvidace dešťových vod. Plochy komerčních zón budou odvodňovány příkopy, nebo mělkou trubní kanalizací do retenčních objektů (povrchových nebo podzemních). Regulovaný odtok z těchto retenčních objektů povolený správci toku bude zaústěn do vodoteče. V komerčních zónách se doporučuje provést co nejvíce zelených ploch, aby se zmenšilo odtokové množství dešťových vod. V žádném případě nesmí navrhovaná zástavba zhoršit odtokové poměry v území, tj. kanalizací, příp. povrchovým odtokem nesmí do vodních toků odtékat větší množství povrchových vod než před zástavbou (ochrana před povodněmi), ale ani naopak, v důsledku vlastní zástavby a případně souvisejících činností nesmí být ve vodních tocích snižovány min. průtoky, tj. Q355 a Q210 denní (zajištění průtoků pro biologickou funkci toků, samočištění a následně ČOV). Likvidace dešťových vod z nových rozvojových ploch musí být již ve stadiu záměru (příp. parcelace pro zástavbu, příp. územního rozhodování) z výše uvedených hledisek posouzena, u větších ploch musí být zpracovány vodohospodářské studie a navržena opatření v souladu se zásadami v místě obvyklými. Meliorace Meliorace se nacházejí na východním okraji řešeného území. Rozvojovými záměry nedojde k jejich narušení, jejich funkce je proto v plné míře zachována. Meliorace jsou znázorněny ve výkrese „Předpokládané zábory půdního fondu“. Elektrická energie Stávající stav: Řešeným územím prochází ve směru severozápad – jihovýchod vedení VVN 110 kV Výškov – Slaný. Na toto vedení je přípojka 2T napojena rozvodem 110/22 kV Louny, která je hlavním zdrojem el.energie pro Cítoliby. Distribuční rozvody jsou realizovány venkovním vedením 22 kV. V městysu se nachází celkem 9 trafostanic: Číslo

Název

Typ

1.

Cítoliby - Postoloprtská stožárová

2.

Cítoliby - Smetanova

kompaktní, zděná, betonová

3.

Cítoliby - Zeměšská

stožárová

4.

Cítoliby - MŠ



60


5.

Cítoliby - zámek


6.

Cítoliby - obec

stožárová

7.

Cítoliby - Chlumčanská stožárová

8.

Louny - OMC


9.

Louny - Portola


Návrh: Územní plán nenavrhuje nové trafostanice ani přeložky elektrického vedení. Rozvojové lokality budou zásobeny elektrickou energií buď ze stávajících trafostanic, nebo budou dle regulativů

budovány

nové

trafostanice

v rámci

přípustné

technické

infrastruktury

v jednotlivých rozvojových plochách. Trafostanice č.7 „Cítoliby – Chlumčanská“ se nachází v trase navrhované obvodové komunikace, proto ji bude nutné v případě výstavby komunikace posunout jižním směrem. Územní plán přebírá návrh vedené elektrické energie VVN 110 kV Výškov – Louny – Slaný, které se nachází na severozápadním okraji řešeného území. Stávající i navrhované vedení elektrické energie a trafostanice jsou znázorněny ve „Výkrese koncepce veřejné infrastruktury“. Plyn Stávající stav: Plynofikace městysu Cítoliby byla dokončena v roce 2000 rozšířením místní sítě města Louny. Trasa plynovodu vchází do řešeného území ulicí Lounskou. V městysu je středotlaký plynovod umístěn s ohledem na výskyt inženýrských sítí jak do vozovky, tak do chodníků, případně do zeleně. Plynovod je ve všech ulicích vybudován tak, aby byla zajištěna dodávka plynu všem odběratelům. V městysu jsou napojeny všechny objekty na zemní plyn pomocí domovních přípojek ukončených v nice objektů, nebo v přístavbě hlavním uzávěrem plynu. Jihovýchodní částí řešeného území prochází vysokotlaký plynovod. Návrh: Územní plán navrhuje napojení všech rozvojových ploch v Cítolibech na stávající STL plynovodní síť, která bude pouze doplněna STL plynovodními řady k těmto rozvojovým plochám: BI.2/1, BI.2/2, BI.2/5, BI.2/6, BI.2/7, BI.2/8, BI.2/9, BI.2/10, BI.2/11, BI.2/13, BI.2/19, BI.2/21, BI.2/24, BI.2/26, BI.2/29, SO.3/2 a k plochám územních rezerv: BI.2/3, BI.2/20, BI.2/25, BI.2/30. Celková délka nových STL plynovodních řadů bude cca 2759 m. Územní plán přebírá návrh VTL plynovodu z Územního plánu Louny, který prochází podél severní hranice řešeného území.


61


Podrobně budou trasy a dimenze řešeny v rámci navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Stávající a navrhovaný plynovod je

znázorněn ve „Výkrese koncepce veřejné

infrastruktury“. Spoje V řešeném území jsou provozovány tyto telekomunikační systémy: Telefonica O 2 (klasický drátový systém s přenosem po kabelech, ústřednami), bezdrátové telefony operátorů Telefonica O2 , T – mobile, Vodafone. V rámci územního plánu je navrženo rozšíření místní telefonní sítě do lokalit soustředěné navrhované výstavby a napojení účastnických stanic v trase provedením doplňkové kabelové telekomunikační sítě. S místními sítěmi se předpokládá další rozvoj dálkových kabelů a uzlů s možností poskytování datových služeb apod.

5.

Odpadové hospodářství V současné době se v městysu provádí separovaný sběr odpadů, které jsou odváženy

k dalšímu využití. Nezpracovatelné domovní odpady jsou odváženy prostřednictvím oprávněné osoby k nakládání s odpady podle zákona o odpadech. Územní plán nenavrhuje žádné změny v současném způsobu likvidace tuhých komunálních odpadů z toho důvodu, že současný systém je vyhovující. Územní plán navrhuje plochu technického zabezpečení obce „Nakládání s odpady“ (TO.1/1) v jižní části městysu, kde se předpokládá umístění zařízení sloužícího ke sběru a třídění komunálního odpadu od občanů městysu a biologicky rozložitelných odpadů ze zahrad a veřejných ploch na území městysu. Sběrný dvůr bude vybavený kontejnery pro příjem papíru, skla, plastů, železného šrotu, neželezných kovů, odpadu ze zeleně a kuchyní, textilu apod. Sběrný dvůr bude mít administrativní a sociální vybavení. Městys bude mít smluvní zajištění odbytu druhotných surovin a odběru zbývajících odpadů na nejbližší skládku. Biologicky rozložitelný odpad bude následně využit k zakládání nebo údržbě veřejné zeleně na území městysu Cítoliby.

6. Koncepce uspořádání krajiny 6.1 Krajinné celky a krajinné typy Na základě členění vytvořeného v gesci MŽP CR „Typologie české krajiny“ (2005), příslušnosti k velkoplošným zvláště chráněným územím (národní park, chráněné krajinné


62


oblasti) a se zohledněním charakteristických rysů specifických krajin je území Ústeckého kraje rozčleněno do celkem 17 unikátních krajinných celků (KC). Území Cítolib spadá do 2 krajinných celků: KC Džbán (10) a KC Severočeské nížiny a pánve (13). KC Džbán (10) Charakteristika stavu krajiny: krajina údolími vodních toků rozřezané tabule s vyváženým zastoupením lesů a zemědělsky využívaných pozemků, s menšími sídly. Cílové charakteristiky krajiny: krajina harmonická, bez vysokých přírodních či kulturních hodnot, avšak esteticky a krajinářsky kvalitní, s vysokou hodnotou krajinného rázu; krajina venkovská. Krajinný typ: 1Z5 1 Dle osídlení: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica Z Dle využití: zemědělské krajiny 5 Dle reliéfu: krajiny rozřezaných tabulí KC Severočeské nížiny a pánve (13) Charakteristika stavu krajiny: krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků (Labe, Ohře) a severočeských pánví, lokálně s kužely (kupami) třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně Zemědělsky využívaná, se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot. Cílové charakteristiky krajiny: krajina lokálně s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami (nivy řek, vulkanity); krajina venkovská i městská; krajina s optimálními půdními a klimatickými podmínkami pro zemědělství; krajina obnovených tradičních a dále rozvíjených krajinných hodnot. Krajinný typ: 1Z1 1 Dle osídlení: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica Z Dle využití: zemědělské krajiny 1 Dle reliéfu: krajina plošin a pahorkatin

6.2 Územní systém ekologické stability Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území městysu Cítoliby poskytuje koeficient ekologické stability KES tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985).


63


Koeficient ekologické stability KES v zájmovém území činí 0,04. Podle klasifikace koeficientů KES (Lipský, 1999) Kes ≤ 0,10 se jedná o území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů definuje územní systém ekologické stability jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádějí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§ 2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Koncepce ÚSES byla od počátku vytvářena tak, aby vznikl ucelený soubor ekologických podkladů o prostorových nárocích bioty v krajině, který by byl využitelný v územním plánování při harmonizaci různých požadavků na využití území. Tvorba ÚSES doplňuje územně plánovací dokumentaci o důležitý ekologický aspekt, jehož absence značně omezovala naplnění hlavního cíle územního a krajinného plánování - prostorovou optimalizaci funkčního využití krajiny. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Územní plánování má klíčový význam pro naplnění kritéria společenských limitů a záměrů. Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy na využití krajiny lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Až po zapracování do územně plánovací dokumentace se z odvětvových generelů mohou stát obecně závazné plány ÚSES, které „Odůvodnění územního plánu“

64


jsou jednak základem pro účinnou ochranu funkčních prvků ÚSES a současně základem pro uchování územní rezervy pro chybějící části ÚSES. Zpracování Plánu SES vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR". Jako podklady pro zpracování plánu ÚSES byly použity údaje z ÚAP a generel místních systémů ekologické stability, který vypracovala firma Lareco, Praha 3 v roce 1993. Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Člověk sám přirozený porost nevytvoří. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1 - 4 roky 8 - 15 let 10 - 15 let desetiletí staletí tisíciletí

- společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna - vegetace eutrofních stojatých vod - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva, a to často jen s neúplnou druhovou garniturou - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině

Předkládaný plán místního územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. Kostru ekologické stability na území Cítolib tvoří osa nadregionálního biokoridoru K 21 „Oblík, Raná (18) -

Pochvalovská stráň (21)“ na jihovýchodním okraji řešeného

území. V rámci územního plánu Cítoliby byl v zájmovém území vymezen lokální ÚSES, který je převzat z dosud platného územního plánu, resp. Změny č.3 z roku 2008. Pro umístění a vymezení biocenter a biokoridorů jsou využity stávající ekologicky stabilnější části zdejší krajiny, jako jsou lesy, rybníky, vodní toky, louky a existující porosty dřevin.


65


V rámci lokálního Územního systému ekologické stability byla vymezena soustava 3 lokálních biocenter LBC 18, LBC 31, LBC 32 a 2 lokálních biokoridorů LBK 40, LBK 43 a 1 interakčního prvku IP 80. Na plochách vymezených pro ÚSES nemohou být prováděny žádné aktivity snižující ekologickou stabilitu ploch (např. výstavba, odvodnění, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování apod.). Revitalizace vodních toků je žádoucí.

NADREGIONÁLNÍ ÚSES NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDOR Označení

Název

Délka na řešeném území / Celková délka

NRBK K-21

Oblík, Raná (18) Pochvalovská stráň (21)

0,37 km / 28 km

Charakteristika

- spojnice tří nadregionálních biocenter „Oblík“ (18), „Šebín“ (2) a „Pochvalovská stráň“ (21) - typ společenstva:teplomilná doubravní

LOKÁLNÍ ÚSES LOKÁLNÍ BIOCENTRA Pořadové číslo

18

Název

Bažantnice

Biog.význam

lokální biocentrum – funkční

Katastrální území

Cítoliby

Rozloha

3 ha

Geobiocen. Typizace

2C4 lokální biocentrum – funkční tvořené bažantnicí s lesními společenstvy v nadmořské výšce 220 m n.m.; v dřevinném porostu dominují dub letní, lípa

Charakteristika

srdčitá, javor mléč, jírovec maďal, vrba bílá, jasan ztepilý, růže šípková, bez černý; významná ekotonální společenstva s vysokou druhovou diverzitou; botanicky je zastoupen Urtica dioica, Arctium tomentosum, Lamium album, Cirsium arvense, Galium aparine

SES

4

Geologie

lužní půdy na nivních uloženinách a spraši, středně těžké, sklon k převlhčení

Návrh opatření

výchovné zásahy v lesním porostu s podporou původních druhů dřevin


66


Pořadové číslo

31

Název

Zbrašín

Biog.význam

lokální biocentrum – nově navržené


Cítoliby

Rozloha

3 ha

Geobiocen. typizace

1BD3, 2BD3

Charakteristika

lokální biocentrum nově navržené na trase nově navrženého lokálního biokoridoru v místě dnešní kultury – orné půdy

SES

1

Geologie

černozemě typické na jílovitých substrátech s lehčí ornicí a těžší spodinou

Návrh opatření

výsadba enklávy lesních společenstev v původním druhovém složení, v jižní části biocentra vybudování poldru

Pořadové číslo

32

Název

Remíz u Líšťan

Biog.význam

lokální biocentrum – nově navržené


Cítoliby, Líšťany

Rozloha

3 ha

Geobiocen. typizace

2BD3 lokální biocentrum nově navržené tvořené remízem s dřevinnými společenstvy nedosahujícího min.parametrů; v současné dřevinné skladbě

Charakteristika

zastoupeny borovice, lípa srdčitá, švestka, třešeň, bez černý, růže šípková; botanicky je zastoupen Atriplex patula, Urtica dioica, Arctium tomentosum, Lamium album

SES

3 (4), 1

Geologie

černozemě typické na jílovitých substrátech s lehčí ornicí a těžší spodinou

Návrh opatření

výchovné zásahy ve stávajícím porostu, rozšíření na požadované 3ha ve smyslu původního druhového složení

LOKÁLNÍ BIOKORIDORY Pořadové číslo

40

Biog.význam

lokální biokoridor – část nově navržený, část funkční

Délka

2 000 m

Šířka

15 m Mokřadní porost v okolí potoka, bývalá bažantnice a mezní porosty; v současné dřevinné skladbě zastoupeny vrba, dub letní, lípa srdčitá, javor

Charakteristika

mléč, jírovec maďal, bez černý, růže šípková; botanicky je zastoupen Urtica dioica, Arctium tomentosum, Lamium album, Galium aparine, Cirsium arvense


67


Pořadové číslo

43

Biog.význam

lokální biokoridor – nově navržený

Délka

8 500m

Šířka

15 m Svahový lesní porost, mezní porosty; v současné dřevinné skladbě zastoupeny jasan ztepilý, borovice, javor mléč, javor klen, lípa srdčitá, habr

Charakteristika

obecný, bříza bělokorá, bez černý, růže šípková, svída; botanicky je zastoupen Urtica dioica, Arctium tomentosum, Cirsium arvense, Taraxacum officinale, Artemisia vulgaris

INTERAKČNÍ PRVKY Pořadové číslo

80

Délka

500 m

Šířka

5 - 15 m

Charakteristika

Porost v okolí potoka; v současné dřevinné skladbě zastoupeny vrba, jasan ztepilý, bez černý, růže šípková

SES

4

Navrhovaná opatření

ochrana porostu, sukcese

Prvky nadregionálního a lokálního ÚSES jsou znázorněny ve „Výkrese koncepce uspořádání krajiny“ a v „Koordinačním výkrese“.

6.3 Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (§ 3, odst. 1, písm. b)) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Registrovaným VKP se mohou stát zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Na území městysu Cítoliby se nacházejí pouze významné krajinné prvky definované zákonem č. 114/1992 Sb.. Jedná se o Cítolibský potok, bezejmenný vodní tok, vodní nádrž a les. Registrované významné krajinné prvky se zde nenacházejí.


68


6.4 Památné stromy V řešeném území městysu Cítoliby se nachází památný strom: Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) – výška 20 m, obvod 300 cm, nachází se v centru sídla ve dvoře u fary.

6.5 Krajinný ráz Řešené území se nenachází v místě ani oblasti krajinného rázu.

f)

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Územní plán Cítoliby byl řešen s cílem účelně využít zastavěné území městysu.

Územní plán soustřeďuje budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na takové plochy v zastavěném území, jejichž architektonicko urbanistická hodnota není příliš vysoká a svým současným prostorovým i funkčním uspořádáním a zejména zaměřením narušují převažující funkčně jednolitý a kompaktně uspořádaný urbanistický půdorys městysu. Navíc toto řešení je výhodné z hlediska nároků na napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu v obci, protože minimalizuje požadavky na investice nutné pro dobudování výše uvedené infrastruktury. Vymezení ostatních zastavitelných ploch orientuje územní plán v relativně omezeném rozsahu téměř výhradně do bezprostřední návaznosti na stávající plochy sídelního útvaru. Území, kde by bylo možné další zastavitelné plochy vymezit, je v řešeném území výrazně omezené. Současně zastavěné území městysu je obklopeno buď kvalitním zemědělským půdním fondem nebo se naopak jedná o plochy se špatnou dopravní dostupností. Potřebu vymezení zastavitelných ploch v Cítolibech určuje její geografická poloha v rámci rozvojové osy nadmístního významu: NOS1 „Louny – Chomutov – hranice ČR/SRN (Chemnitz) a v rámci rozvojové oblasti nadmístního významu NOB4 „Žatecko, Lounsko“, v jižní části Ústeckého kraje, v okrese Louny, v zázemí obce s rozšířenou působností (ORP) Louny, které jsou vzdáleny cca 1 km. Město Louny, které vytváří s navazujícím územím Cítolib úzce propojenou aglomeraci, je základní součástí ekonomického potenciálu a především sídelní struktury zájmového území městysu. Rozhodující pro další rozvoj Cítolib je jeho poloha v koridoru silnice I/7 (resp. navrhované kapacitní silnice R7) spojující Slaný – Louny – Chomutov – hranice ČR / Spolková republika Německo. Geografická poloha městysu má na jeho sídelní funkci, jakož i


69


na jeho další rozvoj výrazně pozitivní vliv, neboť umožňuje rychlé spojení Cítolib s mnoha městy severočeského i středočeského regionu. Jako nejvýznamnější hodnotu umožňující další rozvoj obytné funkce Cítolib lze považovat koncepčně dobře připravenou postupnou obnovu částí městysu, zejména návesního prostoru. Další hodnotou je vybavení městysu technickou infrastrukturou v rámci všech médií: veřejný vodovod, splašková kanalizace s napojením na ČOV Louny, STL plynovod a komunikační vedení. Z demografického hlediska vytváří územní plán předpoklady pro stabilizaci a pro přiměřený rozvoj Cítolib. Územní plán vymezuje na území městysu celkem 30,62 ha ploch pro bydlení (bez územních rezerv) převážně prostřednictvím individuálních rodinných domů. Pokud by se plochy vymezené územním plánem naplnily, mohl by městys v budoucnu pojmout až 1920 obyvatel (současný stav k 1.1.2011 činí 1 027 obyvatel). Tento teoretický výpočet budoucího počtu obyvatel vychází z předpokladu, že velikost stavebních pozemků pro nové obytné objekty bude činit cca 1 200 m2, včetně komunikací a ploch veřejných prostranství. Z demografického vývoje obyvatelstva Cítolib vyplývá, že počet obyvatel v Cítolibech se od roku 1991 stále zvyšuje. A s ním se zvyšuje i počet rodinných domů. V Cítolibech v průměru roste počet o cca 13 obyvatel za rok a o 6 rodinných domů za rok. Následující tabulka uvádí předpokládaný nárůst obyvatel a rodinných domů na základě dosavadního vývoje:

Rok

2013

2023

2033

2043

2053

2063

2073

2083

Počet obyvatel Počet domů

1066 423

1196 483

1326 543

1456 603

1586 663

1716 723

1846 783

1976 843

Územní plán navrhuje cca 255 rodinných domů, tzn., že pokud by se všechny plochy územním plánem naplnily, mohlo by být na území městysu Cítoliby celkem cca 678 rodinných domů. Dle výše uvedené tabulky by tohoto počtu mělo být dosaženo mezi léty 2053 – 2063, tzn. za cca 40 let – 50 let. Potřeba zastavitelných ploch pro bydlení dle metodického výpočtu MMR: Požadavky vyplývající z demografického vývoje………………………………………………6 b.j. Požadavky vyplývající z nechtěného soužití…………………………………………………...4 b.j. Požadavky vyplývající z polohy obce v rozvojové oblasti nadmístního významu


70


NOB4 „Žatecko, Lounsko“………………………………………………………….…..……....10 b.j.

Bytové jednotky celkem…………………………………………………………………..….20 b.j.

20 b.j. x 1200 m2 (velikost stavebních pozemků vč. komunikací a ploch veřejných prostranství) = 24 000 m2 = 2,4 ha……………………………………………..potřeba na 1 rok 2,4 ha x 4 = 9,6 ha……………………………………………………….………potřeba na 4 roky

Zastavitelné plochy vymezené územním plánem Cítoliby……………....30,62 ha Nabídka ploch převyšuje poptávku o 21,02 ha, tedy o 68,6%. Z uvedeného výpočtu vyplývá, že potřeba zastavitelných ploch pro výhledové období 4 let odpovídá zamýšlenému rozvoji městysu. Zastavitelné plochy vymezené územním plánem odpovídají potřebě zastavitelných ploch dle metodického pokynu MMR na cca 13 let.

Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Zastavitelné plochy: Územní plán navrhuje na území Cítolib 27 zastavitelných ploch (bez územních rezerv). Z tohoto počtu se jedná o 23 „Ploch bydlení individuálních v rodinných domech – vesnické“ (BI.2), 1 „Plochu smíšenou obytnou – vesnickou“ (SO.3), 1 plochu pro „Nakládání s odpady“ (TO.1), 1 plochu pro „Průmyslovou výrobu a sklady – lehký průmysl“ (VP.1) a 1 „Plochu silniční dopravy“ (DS). Zdůvodnění zastavitelných ploch je uvedeno v následující tabulce. Předpokládaný počet rodinných domů je teoretický výpočet vycházející z předpokladu, že velikost stavebních pozemků pro 1 rodinný dům bude činit cca 1 200 m2 včetně komunikací a ploch veřejných prostranství:

Plocha

BI.2/1

Funkční využití

Rozloha

plochy

[ha]

Plochy bydlení individuální v rodinných domech - vesnické

1,33

Zdůvodnění změny využití plochy - přímá návaznost na zastavěné území městysu - rozšíření zastavěného území severovýchodním směrem - částečné vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - podél severního okraje plochy BI.2/1 bude vysázena ochranná a izolační zeleň - dobré dopravní napojení na navrhovanou obvodovou


71


BI.2/2


1,88

BI.2/4


0,49

BI.2/5


0,73

BI.2/6


0,85

BI.2/7


0,73

BI.2/8


0,75

komunikaci na východním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 11 RD - přímá návaznost na zastavěné území městysu - rozšíření zastavěného území severovýchodním směrem - vyplnění prostoru mezi zastavěným územím městysu a trasami venkovního vedení el. energie - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na navrhovanou obvodovou komunikaci na východním a severním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 16 RD - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou v zastavěném území a fotbalovým hřištěm ve východní části městysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - vybudovat zde novou obytnou lokalitu, která se stane přirozenou součástí sídla - dobré dopravní napojení - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 4 RD - přímá návaznost na zastavěné území městysu - rozšíření zastavěného území východním směrem - vyplnění prostoru mezi zastavěným územím městysu a navrhovanou obvodovou komunikací - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na navrhovanou komunikaci na jižním okraji plochy a tím na obvodovou komunikaci - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 6 RD - přímá návaznost na zastavěné území městysu - rozšíření zastavěného území východním směrem - vyplnění prostoru mezi zastavěným územím městysu a navrhovanou obvodovou komunikací - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - podél východního okraje plochy BI.2/6 bude vysázena ochranná a izolační zeleň - dobré dopravní napojení na navrhovanou komunikaci na jižním okraji plochy a tím na obvodovou komunikaci - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 7 RD - přímá návaznost na zastavěné území městysu - rozšíření zastavěného území východním směrem - vyplnění prostoru mezi zastavěným územím městysu a navrhovanou obvodovou komunikací - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - podél jižního a východního okraje plochy BI.2/7 bude vysázena ochranná a izolační zeleň - dobré dopravní napojení na navrhovanou komunikaci na severním okraji plochy a tím na obvodovou komunikaci - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 6 RD - přímá návaznost na zastavěné území městysu - rozšíření zastavěného území východním směrem - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - podél západního okraje plochy BI.2/8 bude vysázena


72


BI.2/9


1,18

BI.2/10


1,21

BI.2/11


0,48

BI.2/13


0,68

BI.2/14


0,21

BI.2/15


0,09

ochranná a izolační zeleň - dobré dopravní napojení na navrhovanou obvodovou komunikaci na západním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 6 RD - přímá návaznost na zastavěné území městysu - rozšíření zastavěného území východním směrem - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - vyplnění prostoru mezi zastavěným územím městysu a navrhovanou obvodovou komunikací - mezi plochou BI.2/9 a vodním tokem na jihu plochy je ponechán stávající 6 m pás zeleně - dobré dopravní napojení na navrhovanou obvodovou komunikaci na východním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 10 RD - rozšíření zastavěného území východním směrem - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - vyplnění prostoru mezi navrhovanou plochou BI.2/9 a navrhovanou obvodovou komunikací - mezi plochou BI.2/10 a vodním tokem na severu plochy je ponechán stávající 6 m pás zeleně - dobré dopravní napojení na navrhovanou komunikaci na jižním okraji plochy a tím na obvodovou komunikaci - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 10 RD - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - vyplnění prostoru mezi navrhovanou plochou BI.2/8 a BI.2/13 - mezi plochou BI.2/11 a Cítolibským potokem na severu plochy a vodním tokem na jihu plochy bude ponechán nezastavitelný 6 m pás - dobré dopravní napojení na navrhovanou obvodovou komunikaci na západním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 4 RD - přímá návaznost na zastavěné území městysu - rozšíření zastavěného území východním směrem - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - vyplnění prostoru mezi navrhovanou plochou BI.2/11a zastavěným územím - mezi plochou BI.2/13 a vodním tokem na severu plochy bude ponechán nezastavitelný 6 m pás - dobré dopravní napojení na navrhovanou obvodovou komunikaci na západním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 6 RD - přímá návaznost na zastavěné území městysu - vyplnění proluky mezi zastavěným územím - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikaci na jižním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 1 RD - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou v zastavěném území městysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení


73


BI.2/16


0,97

BI.2/18


0,11

BI.2/19


0,24

- snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 1 RD - přímá návaznost na zastavěné území městysu - rozšíření zastavěného území jihovýchodním směrem - vyplnění prostoru mezi zastavěným územím městysu a trasou venkovního vedení el. energie - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - podél jihovýchodního a východního okraje plochy BI.2/16 bude vysázena ochranná a izolační zeleň - dobré dopravní napojení na navrhovanou obvodovou komunikaci na jižním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 8 RD - přímá návaznost na zastavěné území městysu - rozšíření zastavěného území jižním směrem - vyplnění prostoru mezi zastavěným územím městysu a silnicí II/229 - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající dopravní síť - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 1 RD - vyplnění prostoru mezi silnicí II/229 a navrhovanou obvodovou komunikací - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - podél jižního a západního okraje plochy BI.2/19 bude vysázena ochranná a izolační zeleň - v západní částí plochy BI.2/19 se nachází vedení el.energie s OP 10 m, v jeho ochranném pásmu je nepřípustná jakákoli výstavba

BI.2/21 (část)


0,58

BI.2/23


1,54

BI.2/24


2,98

- dobré dopravní napojení na stávající dopravní síť i navrhovanou obvodovou komunikaci jižně od plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 2 RD - přímá návaznost na zastavěné území městysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - podél západního okraje plochy BI.2/21 bude vysázena ochranná a izolační zeleň z důvodu vedení el.energie a jeho ochranného pásma - dobré dopravní napojení na navrhovanou komunikaci na severním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 5 RD - výměra veřejného prostranství je 0,13 ha - využití lokality bývalého areálu zemědělské výroby na východním okraji sídla, na nově vzniklých plochách vybudovat novou obytnou lokalitu, která se stane přirozenou součástí městysu - dobré dopravní napojení na navrhovanou komunikaci na jižním a západním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 12 RD - přímá návaznost na zastavěné území městysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - podél západního okraje plochy BI.2/24 bude vysázena ochranná a izolační zeleň z důvodu vedení el.energie a jeho ochranného pásma - dobré dopravní napojení na navrhovanou komunikaci na jižním i severním okraji plochy a tím na obvodovou


74


BI.2/26


1,52

BI.2/27


1,03

BI.2/28


0,19

BI.2/29


2,43

SO.3/2

Plochy smíšené obytné - vesnické

komunikaci - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 25 RD - výměra veřejného prostranství je 0,15 ha - přímá návaznost na zastavěné území městysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - podél jižního a západního okraje plochy BI.2/26 bude vysázena ochranná a izolační zeleň z důvodu vedení el.energie a jeho ochranného pásma - dobré dopravní napojení na navrhovanou komunikaci na jižním okraji plochy a tím na obvodovou komunikaci - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 13 RD - přímá návaznost na zastavěné území městysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - podél západního okraje plochy BI.2/27 bude vysázena ochranná a izolační zeleň z důvodu vedení el.energie a jeho ochranného pásma - dobré dopravní napojení na navrhovanou obvodovou komunikaci západně od plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 8 RD - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou v zastavěném území městysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na navrhovanou komunikaci na jižním okraji plochy a tím na obvodovou komunikaci - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 1 RD - přímá návaznost na zastavěné území městysu - vyplnění prostoru mezi zastavěným územím a navrhovanou obvodovou komunikací - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - podél západního okraje plochy BI.2/29 bude vysázena ochranná a izolační zeleň - v jižní částí plochy BI.2/29 se nachází vedení el.energie s OP 10 m, v jeho ochranném pásmu je nepřípustná jakákoli výstavba

3,15

- dobré dopravní napojení na navrhovanou obvodovou komunikaci na severním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 20 RD - výměra veřejného prostranství je 0,12 ha - přímá návaznost na zastavěné území městysu - vyplnění prostoru mezi zastavěným územím (resp.plochou přestavby) a navrhovanou obvodovou komunikací - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na navrhovanou komunikaci na východním okraji plochy a tím na obvodovou komunikaci - střední částí plochy SO.3/2 prochází vedení el.energie s OP 10 m, v jeho ochranném pásmu je nepřípustná jakákoli výstavba , v případě výstavby i v jeho OP bude muset být vedení přeloženo, nebo uloženo pod zem

TO.1/1

Nakládání s odpady

0,26

- snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 26 RD - výměra veřejného prostranství je 0,16 ha - přímá návaznost na zastavěné území městysu


75


- vyplnění prostoru mezi silnicí II/229 a navrhovanou obvodovou komunikací - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - podél jižního a západního okraje plochy TO.1/1 bude vysázena ochranná a izolační zeleň - na západní okraj plochy zasahuje vedení el.energie s OP 10 m, v jeho ochranném pásmu je nepřípustná jakákoli výstavba

VP.1/1

Průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl

3,26

DS/1

Plochy silniční dopravy

0,51

- dobré dopravní napojení na stávající dopravní síť i navrhovanou obvodovou komunikaci jižně od plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využití plochy pro sběr a třídění odpadu a bioodpadu (pouze pro lokální sběr z městysu Cítoliby) - přímá návaznost na stávající areál průmyslové výroby na severovýchodním okraji řešeného území - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - plocha se nachází na zemědělské půdě se IV. třídou ochrany - přímá návaznost na zastavěné území města Louny - dobré dopravní napojení na stávající silnici II/229 - snadné napojení na stávající inženýrské sítě

ÚZEMNÍ REZERVA

BI.2/3


1,04

BI.2/20


0,98

BI.2/25

Plochy bydlení individuální

1,31

- přímá návaznost na zastavěné území městysu - rozšíření zastavěného území severovýchodním směrem - vyplnění prostoru mezi zastavěným územím městysu a trasami venkovního vedení el. energie - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na navrhovanou obvodovou komunikaci na východním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 8 RD - plochy v územní rezervě budou využívány až po naplnění minimálně 80 % navrhovaných navazujících ploch vymezených tímto územním plánem, do té doby bude plocha BI.2/3 nadále využívána jako orná půda - možné budoucí využití plochy BI.2/3 je podmíněno pořízením změny územního plánu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu tak, aby stávající 3 rodinné domy, které navazují na severní část plochy BI.2/25, nebyly separovány od zastavěného území - podél východního a západního okraje plochy BI.2/20 bude vysázena ochranná a izolační zeleň - dobré dopravní napojení na navrhovanou obvodovou komunikaci východně od plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 8 RD - plochy v územní rezervě budou využívány až po naplnění minimálně 80 % navrhovaných navazujících ploch vymezených tímto územním plánem, do té doby bude plocha BI.2/20 nadále využívána jako orná půda - možné budoucí využití plochy BI.2/20 je podmíněno pořízením změny územního plánu - přímá návaznost na zastavěné území městysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu


76

ÚZEMNÍ PLÁN CÍTOLIBY v rodinných domech - vesnické

BI.2/30


2,42

SO.3/1


2,52

tak, aby stávající 3 rodinné domy, které navazují na severní část plochy BI.2/25, nebyly separovány od zastavěného území - podél východního a západního okraje plochy BI.2/25 bude vysázena ochranná a izolační zeleň - dobré dopravní napojení na navrhovanou obvodovou komunikaci východně od plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 11 RD - plochy v územní rezervě budou využívány až po naplnění minimálně 80 % navrhovaných navazujících ploch vymezených tímto územním plánem, do té doby bude plocha BI.2/25 nadále využívána jako orná půda - možné budoucí využití plochy BI.2/25 je podmíněno pořízením změny územního plánu - přímá návaznost na zastavěné území městysu - vyplnění prostoru mezi zastavěným územím a navrhovanou obvodovou komunikací - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - podél západního a severního okraje plochy BI.2/30 bude vysázena ochranná a izolační zeleň z důvodu vedení el.energie a jeho ochranného pásma - dobré dopravní napojení na navrhovanou obvodovou komunikaci západně od plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 20 RD - plochy v územní rezervě budou využívány až po naplnění minimálně 80 % navrhovaných navazujících ploch vymezených tímto územním plánem, do té doby bude plocha BI.2/30 nadále využívána jako orná půda - možné budoucí využití plochy BI.2/30 je podmíněno pořízením změny územního plánu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na navrhovanou obvodovou komunikaci na východním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 21 RD - plochy v územní rezervě budou využívány až po naplnění minimálně 80 % navrhovaných navazujících ploch vymezených tímto územním plánem, do té doby bude plocha SO.3/1 nadále využívána jako orná půda - možné budoucí využití plochy SO.3/1 je podmíněno pořízením změny územního plánu

Plochy přestavby: Územní plán rovněž navrhuje 6 ploch přestavby. Z tohoto počtu se jedná o 4 „Plochy bydlení individuální v rodinných domech – vesnické“ (BI.2), 1 „Plochu smíšenou obytnou – vesnickou“ (SO.3) a 1 „Plochu komerčních zařízení“ (OK). Zdůvodnění ploch přestavby je uvedeno v následující tabulce: Plocha

BI.2/12

Funkční využití

Rozloha

plochy

[ha]

Plochy bydlení individuální v rodinných domech -

0,36

Zdůvodnění změny využití plochy - využití lokality bývalého areálu průmyslové výroby severovýchodně od centra sídla, na nově vzniklých plochách vybudovat novou obytnou lokalitu, která se


77

ÚZEMNÍ PLÁN CÍTOLIBY vesnické

BI.2/17

Plochy bydlení individuální v rodinných domech vesnické

0,49

BI.2/21 (část)


2,09

BI.2/22


0,34

SO.3/3


1,99

OK/1

Plochy komerčních zařízení

1,13

stane přirozenou součástí městysu - dobré dopravní napojení - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 3 RD - přestavba původních ploch a objektů pro rodinnou rekreaci na plochy bydlení v rodinných domech na jižním okraji sídla - dobré dopravní napojení - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 4 RD - využití lokality bývalého areálu zemědělské výroby na východním okraji sídla, na nově vzniklých plochách vybudovat novou obytnou lokalitu, která se stane přirozenou součástí městysu - dobré dopravní napojení na navrhovanou komunikaci na severním a jižním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 17 RD - využití lokality bývalého areálu zemědělské výroby na východním okraji sídla, na nově vzniklých plochách vybudovat novou obytnou lokalitu, která se stane přirozenou součástí městysu - dobré dopravní napojení na navrhovanou komunikaci na severním a západním okraji plochy a tím na obvodovou komunikaci - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 3 RD - využití lokality bývalého areálu zemědělské výroby na východním okraji sídla v návaznosti na areál zámku, na nově vzniklých plochách vybudovat novou obytnou lokalitu, která se stane přirozenou součástí městysu - budovy, které jsou nemovitou kulturní památkou zachovat, zrekonstruovat a citlivě zakomponovat do nového využití plochy, zabezpečit vhodné společenské uplatnění památky v souladu s požadavky památkové péče - dobré dopravní napojení na navrhovanou komunikaci na západním okraji plochy - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - využitelnost plochy pro cca 16 RD - využití lokality bývalého areálu zemědělské výroby na východním okraji sídla, na nově vzniklých plochách vybudovat plochy komerčních zařízení (restaurace, penzion, kulturně-společenské prostory, atd.) s četnou okrasnou zelení tak, aby se celý areál vhodně integroval do středu sídla - budovy, které jsou nemovitou kulturní památkou zachovat, zrekonstruovat a citlivě zakomponovat do nového využití plochy, zabezpečit vhodné společenské uplatnění památky v souladu s požadavky památkové péče - dobré dopravní napojení - snadné napojení na stávající inženýrské sítě


78


Plochy systému sídelní zeleně: Územní plán navrhuje 3 plochy sídelní zeleně: Plocha

Funkční využití

Rozloha

plochy

[ha]

Z*/1

Plochy sídlení zeleně

0,54

Z*/2


0,33

Z*/3


1,84

Zdůvodnění změny využití plochy - vyplnění proluky mezi plochou BI.2/10, BI.2/14 a stávající zástavbou na jihovýchodním okraji městysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - využití plochy pro veřejně přístupné plochy zeleně sloužící k rekreaci a odpočinku - vyplnění proluky mezi plochou BI.2/10 a stávající zástavbou na jihovýchodním okraji městysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - využití plochy pro veřejně přístupné plochy zeleně sloužící k rekreaci a odpočinku - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou a navrhovanou obvodovou komunikací na jižním okraji městysu - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - využití plochy pro veřejně přístupné plochy zeleně sloužící k rekreaci a odpočinku


79


C. Náležitosti vyplývající z Vyhlášky č.500/2006 Sb., část II. odst. 1 písm. a) až d) a)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Koordinace využívání území Cítolib z hlediska širších vztahů v území vychází

z geografické polohy městysu v jižní části Ústeckého kraje, v okrese Louny, v zázemí obce s rozšířenou působností (ORP) Louny, které jsou vzdáleny cca 1 km. Město Louny, které vytváří s navazujícím územím Cítolib úzce propojenou aglomeraci, je základní součástí ekonomického potenciálu a především sídelní struktury zájmového území městysu. Rozhodující pro další rozvoj Cítolib je jeho poloha v koridoru silnice I/7 (resp. navrhované kapacitní silnice R7) spojující Slaný – Louny – Chomutov – hranice ČR / Spolková republika Německo. Výše uvedená geografická poloha sídla určuje i její současnou architektonicko urbanistickou strukturu. Ta odpovídá funkci sídla v daném území, přičemž určujícím faktorem architektonicko urbanistického uspořádání městysu je jeho výrazná funkce bydlení. Tu lze považovat téměř za funkci satelitního sídla pro město Louny. Městys Cítoliby neplní v rámci struktury osídlení v širším zájmovém území žádné významné funkce, které by měly charakter funkcí nadmístních. Nicméně se zde nachází některá zařízení základní občanské vybavenosti (základní škola, mateřská škola, obchod, restaurace). Řešeným územím prochází v rámci prvků nadregionálního Územního systému ekologické stability nadregionální biokoridor K-21 „Oblík, Raná (18) - Pochvalovská stráň (21). Katastrální území městysu Cítoliby sousedí na severu s k.ú.Louny, na severovýchodě s k.ú.Chlumčany u Loun, na severozápadě s k.ú.Zeměchy u Loun, na západě s k.ú.Jimlín, na jihozápadě s k.ú.Líšťany u Cítolib a na jihovýchodě s k.ú.Brloh.

b)

Vyhodnocení splnění požadavků zadání Zadání územního plánu Cítoliby obsahovalo v kapitole „l) Požadavky na vymezení

ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem“ požadavek na zpracování regulačního plánu pro plochy, které svým významem přesáhnou území městysu Cítoliby a požadavek, že Zadání regulačního plánu bude součástí Návrhu územního plánu Cítoliby. Územní plán původně vymezil plochy „Průmyslové výroby a skladů – lehký průmysl“ VP.1/1 a VP.1/2, jejichž využití bylo podmíněno vypracováním „Regulačního plánu“.


80


Dle požadavku dotčených orgánů, na základě společného jednání dle §50 zákona č.183/2006 Sb., byla plocha VP.1/1 výrazně zmenšena, pouze na půdy s IV. třídou ochrany zemědělského půdního fondu a plocha VP.1/2 zcela zrušena. Ostatní požadavky Zadání územního plánu Cítoliby jsou v předkládaném územním plánu Cítoliby splněny beze zbytku.

c)

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení V územním plánu Cítoliby nebyly vymezeny žádné záležitosti nadmístního významu,

které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje.

d)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

1.

Ochrana půdního fondu

Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dotčené půdy Celkem jsou na správním území Cítolib navrženy rozvojové plochy o celkové rozloze 97,34 ha (včetně 43,89 ha návrhu rychlostní silnice, silnic a komunikací, bez ploch územních rezerv). Z tohoto rozsahu je 37,98 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě. Z celkové plochy rozvojových záměrů na území městysu se předpokládá odnětí 59,36 ha zemědělské půdy. Z tohoto rozsahu připadá 54,83 ha na ornou půdu, 0,12 ha na trvalé travní porosty, 2,60 ha na zahrady a 1,81 ha na ovocné sady. Požadavky týkající se trvalého odnětí ZPF v návrhu jsou obsaženy v závěrečné tabulce této kapitoly. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílejí v Cítolibech „Plochy bydlení individuální v rodinných domech - vesnické“ 33,90%, „Plochy smíšené obytné - vesnické“ 4,65%, „Plochy komerčních zařízení“ 0,35%, „Nakládání s odpady“ 0,44%, „Plochy silniční dopravy“ 0,86%, „Průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl“ 5,49%, „Plochy sídlení zeleně“ 4,57%, „Vodohospodářské plochy – poldr“ 0,77%, „Lesy zvláštního určení“ 3,40% a „Plochy dopravní infrastruktury (rychlostní silnice, silnice III. třídy, místní komunikace)“ 39,03%. Údaje o skutečných investicích vložených do půdy. Ve východní části řešeného území byly provedeny meliorace o celkové výměře cca 13,03 ha. Na odnímaných plochách nebyly vybudovány na správním území městysu Cítoliby žádné meliorační stavby. „Odůvodnění územního plánu“

81


Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby. V Cítolibech dojde plánovanou výstavbou k narušení bývalých objektů zemědělské prvovýroby. V jihozápadní a západní části sídla jsou bývalé areály zaměřené na zemědělskou výrobu s tím, že jejich architektonicko urbanistická hodnota není příliš vysoká a svým současným prostorovým i funkčním uspořádáním a zejména zaměřením narušují převažující funkčně jednolitý a kompaktně uspořádaný urbanistický půdorys městysu. Územní plán proto navrhuje změnu funkčního využití všech nevhodně využívaných ploch zemědělské výroby. Objekty v areálu zámku navrhuje územní plán nahradit plochami zaměřenými na bydlení prostřednictvím ploch smíšených obytných (SO.3/3), navazující bývalé areály zemědělské výroby navrhuje nahradit plochami bydlení (BI.2/21. BI.2/22). Objekty zemědělské výroby v centru městysu při silnici III/22547 navrhuje územní plán nahradit plochou komerčních zařízení (OK/1). Údaje o významných pozemkových úprav.

skutečnostech

vyplývajících

ze schválených

návrhů

Pozemkové úpravy byly realizovány pouze v severozápadní části řešeného území v prostoru suchého poldru. Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a katastrálních území. Územní plán je řešen pro celé správní území městysu Cítoliby. Grafická část je zpracována na podkladu katastrální mapy, která zobrazuje celé katastrální území Cítoliby. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Navržené rozvojové plochy a komunikační systém Cítolib se nachází v převážné většině na půdách s vysokou třídou ochrany (I. a II. třída). Vzhledem k tomu, že samotné sídlo se nachází a zároveň je obklopeno půdami nejvyšší třídy ochrany, což je dáno skutečností, že městys se nachází v intenzivní zemědělské oblasti Poohří, nebylo možné z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nalézt příznivější řešení. Územní plán Cítoliby byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu, i přesto, že většina zemědělské půdy přímo navazující na zastavěné území městysu se nachází v I. třídě ochrany ZPF. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách,

které

by narušovaly celistvost

zemědělských

půd

uprostřed souvislých

zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a „Odůvodnění územního plánu“

82


nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současné urbanistické půdorysy sídla

do komplexně ucelených útvarů bez obtížně

přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejich nepravidelně uspořádaného obvodu. Navíc toto řešení je výhodné z hlediska nároků na napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu v obci, protože minimalizuje požadavky na investice nutné pro dobudování výše uvedené infrastruktury. Z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu (zejména nejkvalitnějších půd I. a II. třídy ochrany) navrhuje územní plán vymezení územních rezerv v rámci zastavitelných ploch (západní část navrhované obvodové komunikace, plochy BI.2/3, BI.2/20, BI.2/25, BI.2/30, SO.3/1) s tím, že výstavba na těchto plochách bude probíhat směrem od zastavěného území, a že plochy budou využívány až po naplnění minimálně 80 % navrhovaných navazujících ploch SO.3/2, BI.2/2, BI.2/21, BI.2/24, BI.2/26, BI.2/27 vymezených tímto územním plánem. Územní plán navrhuje vymezení územních rezerv v rámci nezastavěného území (ZX/10, ZX/11, ZX/13, ZX/15). Do té doby budou plochy BI.2/3, BI.2/20, BI.2/25, BI.2/30, SO.3/1, ZX/10, ZX/11, ZX/13, ZX/15 nadále využívány jako orná půda. Aby se na plochách územních rezerv mohla realizovat výstavba, je nutné je změnou územního plánu převést do etapy návrh. Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce a hranic pozemkové držby, tras základních zemědělských účelových komunikací V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je uvedena hranice zastavěného území městysu zahrnující stávající zastavěné plochy a území městysu zastavěné k 1.září 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí, jak to ukládá § 12 v odstavci 1, vyhlášky č.13/1994 Sb. a zaktualizovaná ke dni 30.11.2010. Dále jsou v grafické dokumentaci uvedeny zemědělské komunikace.


83


Údaje o zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je pětimístný číselný kód související se zemědělskými pozemky. Vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Na správním území městysu Cítoliby se nachází celkem 7 BPEJ. Prvá číslice pětimístného kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, t.j. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Cítoliby leží v klimatickém regionu č.1. Kód

Symbol

Charakteristika

∑ teplota

Ø roční

Ø roční úhrn

Pravděpodobnost suchých

KR

KR

KR

nad 10°C

teplota °C

srážek [mm]

veget.období

1.

T1

teplý, suchý

2 600-2 800

8-9

< 500

40 - 60

Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (HPJ). Hlavní půdní jednotka je účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí a u některých hlavních půdních jednotek výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V rámci tohoto klimatického regionu se zde vyvinuly 4 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny navrhovanými plochami:

HPJ

GENETICKÝ PŮDNÍ PŘEDSTAVITEL

PŮDNÍ DRUH

Skupina půd černozemního charakteru (černozemě) 01 06

černozemě modální (CEm) ze spraší (B5 SP)

středně těžké

černozemě pelické (Cep) i černické (Cexp) ze sínů, slínovců s příměsí

těžké s vylehčeným

event. překryvem vylehčujícího materiálu (B7 SNp, SCp)

epipedonem

Skupina rendzin (rendziny, pararendziny, pelozemě) 19

pararendziny modální (RZm) a rendziny hnědé z rozpadu opuk a

středně těžké až

slínovců a jejich produktů zvětrávání (D13 b,c,d)

těžké

Skupina lužních půd (černice) černice modální (CCm) včetně karbonátových (c’), event.i arenické (CCr) 60

z lehčích středních (hP, pH, H-rH) nivních (A a H) sedimentů až hlubších

středně těžké

deluvií (B6) či eolických sedimentů (B5)


84


Čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám. Na území Cítolib se jedná o 2 typy svažitosti z celkového počtu 10 typů: Kód

Svažitost

Expozice

0

rovina (0° - 3°)

všesměrná

1

mírný svah (3° - 7°) všesměrná

Pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti. Na území Cítolib se jedná o 3 typy skeletovitosti z celkového počtu 10 typů: Kód Skeletovitost

Hloubka

0

žádná

hluboká

2

slabá

hluboká

4

střední

hluboká až středně hluboká

Konkrétní odnětí ZPF uvádí tabulka na následujících stranách, kde jsou zohledněny zásadní požadavky na řešení důsledků odnětí ZPF dle Přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb.


85


Tabulka „VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF“ Přehled ploch navržených k odnětí ZPF je zpracován dle Přílohy č.5 k Vyhlášce č.13/1994 Sb. a dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP. Tabulka v tomto ÚP obsahuje oproti metodickému doporučení MMR a MŽP navíc tyto položky (dle Vyhlášky č.13/1994 Sb.): čísla parcel KN, celkový rozsah ploch, zařazení odnímaného ZPF do BPEJ, umístění v zastavěném území, umístění mimo zastavěné území.

Označení plochy

Využití plochy

BI.2/1


BI.2/2


BI.2/5


BI.2/6


BI.2/7


Čísla parcel KN

Orná půda: 1209 (část), 1207 (část), 1206 (část),1205 (část), Zahrady: 731/1, 730/1 (část), 724/19, 724/26, 724/22, 724/24 Orná půda: 1204 (část), 1202 (část),1203 (část), 722/181 (část), 722/157 (část), 722/153 (část), 722/222 (část) Orná půda: 166/14 (část), 166/38 (část), 166/37 (část), Orná půda: 166/36 (část), 166/35 (část), 160 (část), 166/44 (část), 166/94 (část), 166/43 (část), 166/42 (část) Orná půda: 166/1 (část), 166/14 (část), 166/38

Celkový rozsah ploch v ha

Z toho Druh pozemku zábor ZPF (kultura v ha dotčené půdy)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

1.19.04-0,99 ha 1.01.00-0,26 ha

IV. I.

1,33

1,25

Orná půda (0,21 ha), Zahrada (1,04 ha)

1,88

1,87

Orná půda (1,87 ha)

1.19.94-0,59 ha 1.01.00-1,28 ha

0,73

0,73


0,85

0,85

0,73

0,73

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Umístění Investice mimo zastado půdy věné území (v ha) (ZPF v ha)

-

1,25

-

IV. I.

-

1,87

-

1.01.00-0,73 ha

I.

-

0,73

-


1.01.00-0,85 ha

I.

-

0,85

-


1.01.00-0,73ha

I.

-

0,73

-


86


BI.2/8

BI.2/9

BI.2/10

BI.2/11

BI.2/13

BI.2/14

BI.2/15

BI.2/16

BI.2/17 BI.2/19

(část), 166/37 (část), 166/36 (část), 166/35 (část), 160 (část), 166/44 (část), 166/34 (část), 166/43 (část), 166/42 (část), Orná půda: 119/9 Plochy bydlení individuální (část), 119/10 v rodinných domech (část), 140/1, vesnické 119/2, 140/3 Orná půda: 132/2, Plochy bydlení individuální 168, 157, 156, 150 v rodinných domech (část), 170 (část), vesnické Zahrada: 169

0,75

Orná půda (0,75 ha) Orná půda (1,11 ha), Zahrada (0,07 ha) Orná půda (1,11 ha), zahrada (0,09 ha)

1.01.00-0,75 ha

I.

-

0,75

-

1.60.00-1,18 ha

I.

-

1,18

-

1.60.00-1,20 ha

I.

-

1,20

-

1,18

1,18

1,21

1,20

Orná půda: 131, 127, 170 (část)

0,48

0,47


1.60.00-0,47 ha

I.

-

0,47

-

Orná půda: 175/3 (část), 126, 175/1 (část)

0,68

0,68


1.60.00-0,51 ha 1.19.04-0,17 ha

I. IV.

-

0,68

-

Orná půda: 183/26, 183/27

0,21

0,21


1.19.04-0,21ha

IV.

-

0,21

-

Orná půda: 183/14

0,09

0,09


1.19.04-0,09 ha

IV.

0,09

-

-

0,97

0,97


1.19.04-0,97 ha

IV.

-

0,97

-

0,49

0,49

Zahrada (0,49 ha)

1.19.04-0,49 ha

IV.

0,49

-

-

0,24

0,24

Orná půda

1.19.04-0,24 ha

IV.

-

0,24

-

Plochy bydlení individuální Orná půda: 179, 178, 175/2 (část), v rodinných domech vesnické Zahrada: 61 Plochy bydlení individuální v rodinných domech vesnické Plochy bydlení individuální v rodinných domech vesnické Plochy bydlení individuální v rodinných domech vesnické Plochy bydlení individuální v rodinných domech vesnické

0,75

Plochy bydlení individuální Orná půda: 186/4 (část), 314, v rodinných domech vesnické Zahrada: 315 Plochy bydlení individuální Zahrada: 332/6, v rodinných domech 332/5, 332/4, vesnické 332/3, 332/1 Plochy bydlení individuální Orná půda: 344/1 v rodinných domech -


87


BI.2/21

BI.2/24

BI.2/26

BI.2/27

BI.2/28

BI.2/29

SO.3/2

vesnické Plochy bydlení individuální v rodinných domech Orná půda: 417/11 vesnické Plochy bydlení individuální Orná půda: 417/1 v rodinných domech (část), 417/13 vesnické Orná půda: 417/27 Plochy bydlení individuální (část), 623 (část), 627, 643/3, 417/1 v rodinných domech (část) vesnické Zahrada: 417/12 Plochy bydlení individuální Orná půda: 1166 v rodinných domech (část), 1167 (část), vesnické 1169 (část), 532/4 Plochy bydlení individuální Orná půda: 650/1 v rodinných domech (část), 656/1 (část) vesnické Orná půda: 638/1, 550/59, 649/1, Plochy bydlení individuální 550/53, 657/1, v rodinných domech 550/78 550/48 vesnické 550/19, 550/66, 550/79, 658/1, 550/20 Orná půda: 414/35 (část), 414/21 Plochy smíšené obytné (část), 414/23 vesnické (část), 414/22 (část)

(0,24 ha) 2,67

0,54


1.06.10-0,54 ha

III.

-

0,54

-

2,98

2,73


1.06.02-2,73 ha

III.

-

2,73

-


1.06.12-1,52 ha

III.

-

1,52

-

1,52

1,52

1,03

1,02


1.06.02-1,02 ha

III.

-

1,02

-

0,19

0,17


1.19.04-0,05 ha 1.01.00-0,12 ha

IV. I.

0,17

-

-

2,43

2,38


1.06.00-0,14 ha 1.06.02-0,87 ha 1.19.04-1,37 ha

II. III. IV.

-

2,38

-

3,15

2,76


1.19.04-2,76 ha

IV.

-

2,76

-

1.01.00-0,17 ha 1.06.02-0,04 ha

I. III.

0,21

-

-

1.19.04-0,26 ha

IV.

-

0,26

-

1.06.00-0,51 ha

II.

-

0,51

1.09.04-3,26 ha

IV.

-

3,26

OK/1

Plochy komerčních zařízení

Trvalé travní porosty: 14/1, Zahrada: 14/2

TO.1/1

Nakládání s odpady

Orná půda: 340/1

0,26

0,26

DS/1

Plochy silniční dopravy

Orná půda: 1182/1

0,51

0,51

VP.1/1

Průmyslová výroba a sklady-lehký průmysl

Orná půda: 1188/1 (část), 1189 (část),

3,26

3,26

1,13

021

Trvalé travní porosty (0,12 ha) zahrada (0,09 ha) Orná půda (0,26 ha) Orná půda (0,51 ha) Orná půda (3,26 ha)


-

88


Z*/1


Z*/2


Z*/3


WP/2

Vodohospodářské plochy - Orná půda: 190/1 poldr (část)

L/1

Lesy zvláštního určení

ZX/1

Zeleň ostatní a specifická - ochranná a izolační zeleň

ZX/2

ZX/3

1190 (část), 1191 (část), Orná půda: 182/3 (část), 182/1 (část), 182/2, 182/4, 183/15, 183/16 Orná půda: 181 (část), 175/2 (část), 175/3 (část), 175/1 (část) Orná půda: 372/2, 352 (část)

Zeleň ostatní a specifická - ochranná a izolační zeleň Zeleň ostatní a specifická - ochranná a izolační zeleň

ZX/4


ZX/5


Ovocný sad: 232/2, 232/1, 232/3, 232/4 Zahrada: 234, 235/2, 235/1 Orná půda: 1209 (část), 1207 (část), 1206 (část), 1205 (část), 1206 (část) Orná půda: 722/60 (část), 722/174 (část) Orná půda: 722/174 (část) Orná půda: 166/42 (část), 166/41 (část), 166/46 (část), 166/33 (část) Orná půda: 166/1 (část), 166/38 (část), 166/37 (část), 166/36 (část), 166/35 (část), 160 (část),

0,54

0,54


1.19.04-0,46 ha 1.60.00-0,08 ha

IV. I.

-

0,54

-

0,33

0,33


1.60.00-0,32 ha 1.19.04-0,01 ha

I. IV.

-

0,33

-

1,84

1,84

1.19.04-1,84 ha

IV.

-

1,84

-

0,46

0,46

1.19.04-0,19 ha 1.01.00-0,27 ha

IV. I.

-

0,46

-

2,02

2,02

1.60.00-2,02 ha

I.

-

2,02

-

0,16

0,13


1.06.00-0,13 ha

II.

-

0,13

-

0,08

0,08


1.01.00-0,08 ha

I.

-

0,08

-

0,46

0,46


1.01.00-0,46 ha

I.

-

0,46

-

0,09

0,09


1.01.00-0,09 ha

I.

-

0,09

-

0,31

0,29


1.01.00-0,29 ha

I.

-

0,29

-

Orná půda (1,84 ha) Orná půda (0,46 ha) Ovocný sad (1,77 ha) zahrada (0,25 ha)


89


ZX/6


ZX/7


ZX/8

ZX/9

ZX/12

ZX/14

ZX/16

ZX/17

ZX/18

D1

Zeleň ostatní a specifická - ochranná a izolační zeleň Zeleň ostatní a specifická - ochranná a izolační zeleň Zeleň ostatní a specifická - ochranná a izolační zeleň Zeleň ostatní a specifická - ochranná a izolační zeleň

166/44 (část), 166/34 (část), 166/43 (část), 166/42 (část), 166/41 (část), 166/40 (část) Orná půda: 188/2 (část), Ovocný sad: 194 (část) Orná půda: 186/4 (část), 301 (část), 303 (část), 307 (část), 310 (část), 190/12 (část), 316 (část), 319 (část)

0,10

0,07

Orná půda (0,06 ha), ovocný sad (0,01 ha)

1.19.04-0,07 ha

IV.

-

0,07

-

0,38

0,38


1.19.04-0,38 ha

IV.

-

0,38

-

Orná půda: 190/4 (část), 190/8 (část)

0,16

0,13


1.19.04-0,13 ha

IV.

-

0,13

-

Orná půda: 414/22 (část), 344/1 (část), 409 (část)

0,35

0,33


1.19.04-0,33 ha

IV.

-

0,33

-

Orná půda: 417/11 (část), 417/1 (část)

0,19

0,19


1.06.10-0,19 ha

III.

-

0,19

-

Orná půda: 417/1 (část)

0,21

0,21


1.06.12-0,21 ha

III.

-

0,21

-

0,18

0,01


1.01.00-0,01 ha

I.

-

0,01

-

0,39

0,39


1.06.12-0,39 ha

III.

-

0,39

-

1,35

1,17


1.06.02-1,17ha

III.

-

1,17

-

1,12

0,19


1.01.00-0,19ha

I.

-

0,19

-

Orná půda: 166/46 (část), 166/33 (část), 166/41 (část) Orná půda: 417/27 Zeleň ostatní a (část), 623 (část), specifická - ochranná a 417/1 (část) izolační zeleň Orná půda: 1166 Zeleň ostatní a specifická - (část), 1167 (část), ochranná a izolační zeleň 1169 (část), 1172 (část), 1168 (část) Orná půda: 708 Koridor kapacitní silnice (část) R7 (úsek Slaný – Louny – Zeleň ostatní a specifická - ochranná a izolační zeleň


90


Chomutov) – úsek hranice okresů Kladno/Louny – Louny - obchvat, zkapacitnění a přeložka „c3“

D2

D5

D9

Orná půda: 1125 (část), 1129 (část), 1130 (část), 1184 (část), 1195 (část), 1196 (část), 1197 (část), 1199 (část), 1198 (část), Koridor kapacitní silnice 722/165 (část), R7 (úsek Slaný – Louny – 722/169 (část), Chomutov) - silnice Louny 722/116 (část), – obchvat, zkapacitnění 722/131 (část), „c4“ 722/114 (část), 722/132, 722/133, 722/161 (část), 722/180 (část), 722/134, 722/166, 708 (část), 711 (část), 1187 (část) Orná půda: 1209 (část), 1207 (část), 1206 (část), 1205 (část), 1204 (část), 1202 (část), 1200 (část), 1212 (část), Silnice III. třídy 1199 (část), 119 (část), 722/167 (část), 722/165 (část), 1190 (část), 1191 (část), 722/118 (část) Orná půda: 1200 (část), 1202 (část), 1203 (část), 722/181 (část), Místní komunikace 722/157 (část), 722/153 (část), 722/163 (část), 722/171 (část),

34,25

0,71

2,16

19,00


II. I.

1.06.00-2,37ha 1.01.0014,04ha 1.19.04-2,59ha

IV.

-

19,00

-

0,39


1.19.04-0,39 ha

IV.

-

0,39

-

2,00

Orná půda (1,97 ha), ovocný sad (0,03 ha)

1.19.04-0,86 ha 1.60.00-0,25 ha 1.01.00-0,89 ha

IV. I. I.

-

2,00

-


91


722/175 (část), 722/160 (část), 722/174 (část), 166/33 (část), 166/46 (část), 166/41 (část), 166/42 (část), 166/40 (část), 150 (část), 170 (část), 175/3 (část), 175/2 (část), 175/1 (část), 188/2 (část), 301 (část), 297 (část), 303 (část), 307 (část), 310 (část), 190/12 (část), 316 (část), 319 (část), 190/4 (část), 190/8 (část) Zahrada: 94/9 (část) 0vocný sad: 194 (část) D10

Místní komunikace

D11

Místní komunikace

D13

Místní komunikace

D14

Místní komunikace

Orná půda: 409 (část), 414/22 (část),1168 (část) Orná půda: 1205 (část), 1204 (část),722/181 (část), 722/157 (část), 722/153 (část), 722/222 (část), 723/3 (část) Orná půda: 722/222 (část) Orná půda: 166/4 (část), 166/38 (část), 166/37 (část), 166/36 (část), 166/35 (část),160 (část),

1.06.00-0,03 ha 1.06.02-0,01 ha 1.19.04-0,13 ha

II. III. IV.

0,17

0,17


0,51

0,17


1.01.00-0,08 ha 1.19.04-0,09 ha

0,19

0,002


0,24

0,24



-

0,17

-

I. IV.

-

0,17

-

1.01.00-0,002 ha

I.

-

0,002

-

1.01.00-0,24 ha

I.

-

0,24

-

92


D15

D16

Místní komunikace

Místní komunikace

D17

Místní komunikace

D18

Místní komunikace

D20

Místní komunikace

D22

Místní komunikace

D23

Místní komunikace

D24

Místní komunikace

D28

Místní komunikace

D30

Kruhová křižovatka

D31

Místní komunikace

166/44 (část), 166/34 (část), 166/43 (část), 166/42 (část) Orná půda: 166/37 (část), 166/36 (část) Orná půda: 166/14 (část), 166/1 (část), 166/38 (část), 167/2 (část) Zahrada: 63 Orná půda: 175/2 (část), 181 (část), 182/1 (část), 182/3 (část) Zahrada: 59 (část) Orná půda: 186/4 (část), 183/29 (část) Zahrada: 186/2 (část) Orná půda: 414/22 (část), 417/1 (část), 417/41 (část) Orná půda: 414/21 (část), 414/35 (část), 414/23 (část), 414/22 (část) Orná půda: 417/11 (část) Orná půda: 417/1 (část) Orná půda: 167/3 Orná půda: 1142/2 (část), 631/3 (část) Orná půda: 352 (část), 409 (část)

0,06


1.01.00-0,06 ha

I.

-

0,06

-

0,09

Orná půda (0,08 ha), zahrada (0,01 ha)

1.01.00-0,05 ha 1.60.00-0,04 ha

I. I.

0,03

0,06

-

0,20

0,18

Orná půda (0,16 ha) zahrada (0,02 ha)

1.60.00-0,18 ha

I.

-

0,18

-

0,31

0,004


1.19.04-0,004 ha

IV.

0,004

-

-

0,67

0,27


1.06.12-0,08 ha 1.19.04-0,19 ha

III. IV.

0,03

0,24

-

0,39

0,09


1.19.04-0,09 ha

IV.

-

0,09

-

0,31

0,02

1.06.10-0,02 ha

III.

-

0,02

-

0,20

0,20

1.06.12-0,20 ha

III.

-

0,20

-

0,02

0,02

1.60.00-0,02 ha

I.

0,02

-

-

0,17

0,004


1.19.04-0,004 ha

IV.

0,003

0,001

-

0,13

0,07


1.19.04-0,07 ha

IV.

-

0,07

-

0,06

0,49

Orná půda (0,02 ha) Orná půda (0,20 ha) Orná půda (0,02 ha)


93


Využití plochy

v zastavěném území

Zábor ZPF v ha mimo zastavěné území

celkem

Plochy bydlení individuální v rodinných domech - vesnické Plochy smíšené obytné - vesnické Plochy komerčních zařízení Nakládání s odpady Plochy silniční dopravy Průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl Plochy sídlení zeleně Vodohospodářské plochy - poldr Lesy zvláštního určení Zeleň ostatní a specifická - ochranná a izolační zeleň Plochy dopravní infrastruktury (rychlostní silnice, silnice III. třídy, místní komunikace, kruhové křižovatky)

0,750 0,210 -

19,320 2,760 0,260 0,510

20,140 2,760 0,210 0,260 0,510

-

3,260 2,710 0,460 2,020 3,930

3,260 2,710 0,460 2,020 3,930

0,087

23,083

23,17

Celkem

1,047

58,313

Kultura Orná půda Trvalé travní porosty Zahrady Ovocné sady

Celkem



celkem

0,337 0,120 0,590

54,493 2,010

54,83 0,120 2,600

-

1,810

1,810

1,047

58,313

59,360


Třída ochrany


I. II. III. IV. V.

0,340 0,070 0,637 -

27,572 3,180 8,920 18,641 -

27,912 3,180 8,990 19,278 -

1,047

58,313

59,360

Celkem


59,360

celkem

94


2. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa Všeobecné údaje o lesích v řešeném území V řešeném území se nachází celkem 3 ha lesních pozemků. Lesnatost území je velmi nízká, lesy pokrývají jen 0,5 % celkové rozlohy a nacházejí se v jihovýchodní části území. Podle Lesního hospodářského plánu spadají veškeré lesy v sídle do kategorie „lesy zvláštního určení“. V druhovém složení jsou v rámci smíšeného lesa nejvíce zastoupeny smrk, borovice, dub, bříza, vrba a habr. Navrhovaná opatření V řešeném území navrhuje územní plán rozšíření stávajícího lesa v jihovýchodní části území o 2,02 ha. V řešeném území se nepředpokládají žádné lesnické rekultivace. Chatová zástavba se na lesních pozemcích nevyskytuje. Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa V důsledku navrhované výstavby nebudou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa.

D. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část odůvodnění územního plánu: -

Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 95 stran.

-

Příloha – „Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů, krajského úřadu a připomínek sousedních obcí a občanů uplatněných k návrhu územního plánu“ obsahuje 282 stran. Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje celkem 3 výkresy:

6.

Koordinační výkres – 1 : 5 000

7.

Výkres širších vztahů – 1 : 50 000

8.

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – 1 : 5 000


95

CÍTOLIBY ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. POŘIZOVATEL: Městský úřad Louny, Odbor stavebního úřadu, Oddělení územního plánování a památkové péče

Recommend Documents