Chceš-li být umělcem, musíš být především člověkem ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY MILOSLAVA STIBORA VÝTVARNÝ OBOR

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY MILOSLAVA STIBORA – VÝTVARNÝ OBOR Olomouc, Pionýrská 4

„Chceš-li být umělcem, musíš být především člověkem…“

Obsah 1

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ............................................................................................................. 2

2

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY .................................................................................................... 3

3

2.1

Počet oborů, velikost ............................................................................................................ 3

2.2

Historie a současnost ........................................................................................................... 3

2.3

Charakteristika pedagogického sboru ............................................................................... 4

2.4

Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce .......................................... 4

2.5

Vybavení školy a její podmínky .......................................................................................... 5

ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE................................................................................................. 5 3.1 Zaměření školy ......................................................................................................................... 5 3.2

Vize školy ................................................................................................................................. 6

4

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE .......................................................................... 6

5

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÉHO OBORU.................................................................. 7 5.1

Přípravné studium ................................................................................................................. 8

5.2

studijní zaměření ZÁKLADNÍ VÝTVARNÉ VZDĚLÁVÁNÍ .............................................. 9

5.3

studijní zaměření STUDIJNÍ KRESBA A MALBA ........................................................... 15

5.4

studijní zaměření MALBA .................................................................................................. 17

5.5

studijní zaměření MULTIMÉDIA....................................................................................... 19

5.6

studijní zaměření KERAMIKA........................................................................................... 21

5.7

studijní zaměření TEXTILNÍ TVORBA ............................................................................ 24

5.8

studijní zaměření FOTOGRAFIE .................................................................................... 27

5.9

studijní zaměření DŘEVĚNÁ PLASTIKA ........................................................................ 29

6

ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ........ 31

7

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ................................................................. 31

8

HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY ............................................... 31 8.1

Zásady a způsob hodnocení žáků .................................................................................. 31

8.2

Oblasti vlastního hodnocení školy...................................................................................... 32

1

1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ŠVP: Školní vzdělávací program Základní umělecké školy Miloslava Stibora – výtvarný obor, Olomouc, Pionýrská 4 „CHCEŠ-LI BÝT UMĚLCEM, MUSÍŠ BÝT PŘEDEVŠÍM ČLOVĚKEM…“

Předkladatel: Základní umělecká škola Miloslava Stibora – výtvarný obor, Olomouc, Pionýrská 4

adresa: Pionýrská 4, 779 00 Olomouc IČO: 47654279 Ředitelka školy: PaedDr. Zuzana Hrubošová Telefon: 585 425 101 E-mail: [email protected]

Zřizovatel:

Olomoucký kraj Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Telefon: 585 508 121 E-mail: [email protected]

Platnost dokumentu od: 1. 9. 2012

2

2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1

Počet oborů, velikost

ZUŠ Miloslava Stibora je jednooborová škola – vyučuje se zde pouze výtvarný obor. To škole umožňuje soustředit se na vlastní projekty a svou činnost jim cele podřídit. Kapacita školy je 640 žáků a každoročně je tato kapacita zaplněna. Výuka probíhá v budově školy v Olomouci, Pionýrské ulici, a na pobočkách školy v Dolanech, Náměšti na Hané a ve Velké Bystřici.

2.2

Historie a současnost

Počátkem šedesátých let 20. století byly založeny první výtvarné obory lidových škol umění. „Lidušky“, jak se jim tehdy říkalo, se do té doby věnovaly pouze hudebnímu vzdělávání a rozšíření jejich působnosti do výtvarné pedagogiky jen odráželo volání po systematickém vzdělávání i v této sféře. Samostatné výtvarné obory vznikly pouze v několika velkých městech. Výtvarnému oboru v Olomouci stál tehdy v čele Dr. Miloslav Stibor, vynikající fotograf, který školu vedl dlouhých 27 let. Od svého založení v roce 1960 působil olomoucký výtvarný obor v Domě armády pod názvem Základní výtvarná škola, o dva roky později přejmenovaná na Výtvarný obor lidové školy umění. V roce 1975 se škola přestěhovala do zadaptované budovy staré školy na Pionýrské ulici, kde sídlí dodnes. Po roce 1989 byly LŠU přejmenovány na základní umělecké školy. Ta naše v roce 2002 získala navíc čestný název Základní umělecká škola Miloslava Stibora. Škola si brzy vytvořila velmi dobrou pověst díky vynikajícím pedagogům, aktivním výtvarným umělcům, a tuto tradici si nese dodnes. Neustále se zvyšující počet zájemců o studium na škole i to, že každoročně uspěje kolem dvaceti studentů u talentových zkoušek na středních a vysokých školách, je určitým důkazem, že kvalita výuky i její zázemí je na vysoké úrovni. Na mezinárodních výtvarných výstavách dětí získávají každoročně žáci ZUŠ významná ocenění. Na národních přehlídkách základních uměleckých škol ČR se práce našich žáků v silné konkurenci rozhodně neztrácejí. Z iniciativy ředitelů největších VO ZUŠ Severomoravského kraje vznikla v roce 1993 Nadace malíře Jana Zrzavého, nyní Společnost malíře Jana Zrzavého o.p.s.. Jejím sídlem se stala naše škola. Hlavní činnost nadace spočívá v podporování výstavní činnosti základních uměleckých škol této oblasti (projekt „Zrzavý salon“) a v organizaci přednášek a seminářů dalšího vzdělávání pro výtvarné pedagogy ZUŠ Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Škola má od roku 1976 svou vlastní galerii. Vystavují v ní naši žáci a studenti, studenti z vysokých uměleckých škol, děti z jiných ZUŠ v republice, měli jsme možnost vystavit práce dětí z Japonska, z Číny, studentů z USA, Holandska. Samostatné výstavy architektů, malířů, grafiků a sochařů v galerii ZUŠ jsou pro všechny důležitou inspirací, poučením a zajímavým seznámením s autorem.

3

2.3

Charakteristika pedagogického sboru

Na ZUŠ Miloslava Stibora působí na výtvarném oboru 11 učitelů. Jsou to plně kvalifikovaní odborníci, kteří se intenzivně věnují svému oboru i výtvarné pedagogice. Většinou jsou sami aktivní výtvarníci, pořádají výstavy svých prací či se zúčastňují výstav kolektivních. Ve všeobecně zaměřených i specializovaných atelierech školy tito učitelé pomáhají žákům všestranně rozvíjet tvořivé myšlení a kultivovat jejich výtvarný projev, seznamují je s rozličnými výtvarnými technikami a výtvarnou kulturou.

2.4

Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce

Dlouhodobé projekty: - vlastníme galerii v budově školy, každý měsíc zde probíhá vernisáž výstavy, na které se žáci seznamují s názory vystavujících umělců, často studentů vysokých uměleckých škol. Každoročně se zde představují svými výstavami olomoucké umělecky zaměřené střední školy, žáci tak získávají přehled o možnostech dalšího studia a profesního uplatnění - škola pořádá rozsáhlé jubilejní výstavy prací svých žáků ve Vlastivědném muzeu pro širokou veřejnost - škola spolupracuje s Univerzitou Palackého při zabezpečování pedagogické praxe studentů Katedry výtvarné výchovy – oboru Učitelství pro ZUŠ - škola je sídlem Společnosti malíře Jana Zrzavého o.p.s., pořádá vzdělávací semináře pro učitele VO ZUŠ severní Moravy a Slezska, pořádá trienále Zrzavý salon – přehlídku výtvarných oborů této oblasti

Regionální spolupráce: - pravidelně spolupracujeme s magistrátem města Olomouce v rámci Dnů evropského kulturního dědictví – připravujeme tématické výstavy v prostorách radnice - spolupracujeme se středními školami v Olomouci – pořádáme výstavy maturitních prací studentů, maturujících z výtvarné výchovy, stejně tak ve školní galerii hostíme výstavy olomouckých středních škol s obory s výtvarným zaměřením a umožňujeme tak našim žákům, aby si vytvořili přesnou představu o možnostech studia na těchto školách - učitelům základních škol a jejich žákům nabízíme návštěvy naší galerie v dopoledních hodinách, samozřejmostí je zasvěcený výklad k výstavě od některého z našich pedagogů

Mezinárodní spolupráce: - škola dle možností vystavuje v partnerských městech Olomouce (Owensboro USA, Veenendaal Holandsko, Tampere Finsko), ve školní galerii hostí výstavy prací žáků z těchto měst, nejedná se však o pravidelnou spolupráci. Snažíme se vyhledávat další možnosti a příležitosti pro prezentaci práce našich žáků a učitelů

4

2.5

Vybavení školy a její podmínky

ZUŠ Miloslava Stibora je škola s padesátiletou tradicí. Nachází se v klidném prostředí nedaleko centra města, je snadno dostupná městskou hromadnou dopravou. Vybavení učeben pro výuku výtvarného oboru odpovídá platným hygienickým a bezpečnostním normám. Speciálním vybavením jsou zařízeny odborné učebny keramiky, dřevěné plastiky, fotografie, škola vlastní několik hlubotiskových lisů pro výuku grafiky. Všechny učebny jsou průběžně modernizovány, učitelé mají k dispozici digitální fotoaparáty, počítačové zázemí a odbornou knihovnu. Škola má vlastní galerii určenou žákům a veřejnosti. Prezentuje školní projekty i tvorbu současných výtvarných umělců. Škola nemá bezbariérové přístupy. V blízkosti školy je nemocnice, učitelé absolvovali školení první pomoci.

3

ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE

3.1 Zaměření školy Naše škola nabízí svým žákům: •

vzdělání v samostatném výtvarném oboru - práce v kolektivu žáků s podobnými zájmy, výchova žáků ke vzájemné úctě a toleranci

•

rozvoj jemné motoriky, představivosti i fantazie u předškoláků a mladších školáků - hledání nekonečných proměn všedních věcí kolem nás, eliminace povrchního a konzumního pojetí světa

•

práci pod odborným vedením výtvarných pedagogů – žák se setkává s učiteli, aktivními výtvarníky, kteří jej směřují a pomáhají mu hledat vlastní výtvarnou cestu

•

výuku ve specializovaných ateliérech – je ojedinělou příležitostí dále rozvíjet své schopnosti po získání základních znalostí a dovedností

•

výchovu k empatii, citlivosti a úctě – ve vztahu k sobě samotnému i přírodě se žák učí umění naslouchat, pozorovat, vnímat a hodnotit, je součástí společnosti, kterou může ovlivňovat a měnit

•

základy uměleckého řemesla – rozvoj manuální zručnosti umožňuje žákovi vědomě plánovat a realizovat vlastní výtvarný záměr, je důležitou součástí výuky, nezbytností pro další umělecký růst, prohlubuje vztah k hodnotě uměleckého díla, řemeslné tradici

•

reprezentaci školy, města i země – škola nabízí možnost prezentace prací žáků na mezinárodních i tuzemských výstavách, tradičních přehlídkách, místních i zahraničních soutěžích

5

3.2

Vize školy

•

Udržet si jako škola s výhradně výtvarným zaměřením vysoký standard, neztratit prestiž v očích veřejnosti

•

Pokračovat v úspěšné reprezentaci školy, města i země, rozvíjet nadále spolupráci s jinými školami podobného zaměření u nás i v zahraničí

•

Podporovat další vzdělávání učitelů, udržet, popř. zvyšovat počet žáků studujících na naší škole

•

Rozšiřovat technické vybavení školy, zadaptovat půdy a získat tak nové prostory pro malířský a fotografický ateliér a pro práci s multimédii

•

Otevřít školu jako centrum uměleckého vzdělávání pro všechny generace, rozšířit nabídku tohoto vzdělávání

4

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE •

názorně předvádíme jednotlivé výtvarné postupy a necháváme prostor pro experiment

•

využíváme příklady z dějin umění, s žáky o nich diskutujeme a tím je vedeme k vytváření vlastního názoru a schopnosti ho formulovat

•

učíme žáky dílo promyslet v hlubších rovinách a souvislostech a dílo realizovat

•

žáky vedeme k péči o výtvarné pomůcky a materiály, budujeme jejich vztah k životnímu prostředí

•

zapojujeme žáky do kolektivních činností, při kterých je vedeme k přijímání projevů, názorů a respektování pracovního prostoru druhých

•

navštěvujeme se žáky výstavy v muzeích a galeriích, organizujeme exkurze

•

klademe důraz na poznávání kultury našeho regionu

•

na základě jejich zkušenosti s vlastní tvorbou směřujeme žáky k úctě ke kulturním a uměleckým hodnotám

•

ukazujeme možnosti, jakým způsobem dokáže umění náš život obohacovat

6

5

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÉHO OBORU

Charakteristika studia: Výtvarný obor je určen pro tvořivé žáky se zájmem o výtvarné aktivity. Vzdělávací obsah výtvarného oboru je zaměřen na rozvoj výtvarného cítění a myšlení žáků, osvojování výtvarného jazyka, prohlubování zájmu o výtvarnou kulturu a celkovou kultivaci osobnosti žáka. Naše škola nabízí žákům studium ve studijních zaměřeních Základní výtvarné vzdělávání, Fotografie, Keramika, Malba, Multimédia, Studijní kresba a malba, Textilní tvorba, Dřevěná plastika,. Filozofie procesu vzdělávání na naší škole je založena na postupném získávání základních vědomostí a dovedností, po jejichž osvojení, ve věku, kdy žák dokáže zodpovědně určit své další výtvarné směřování, si volí přestup do příslušného studijního zaměření. Podrobně je vzdělávací obsah definován v učebních osnovách jednotlivých předmětů studijních zaměření.

Všeobecné poznámky: - v tabulkách učebních osnov je uvedena týdenní hodinová dotace jednotlivých předmětů. Výuka těchto předmětů probíhá většinou ve tříhodinových blocích - v případě mimořádných studijních výsledků žáka mu může být na základě doporučení třídního učitele a souhlasu ředitele školy navýšena týdenní hodinová dotace jednotlivých předmětů

Struktura studia: Studium se skládá z dvouletého přípravného studia pro žáky od 5 let, sedmiletého studia prvního stupně pro žáky od 7 let a čtyřletého studia druhého stupně pro žáky od 14 let. Škola svým žákům nabízí i studium pro dospělé. Učební plán tohoto čtyřletého studia odpovídá učebnímu plánu studia II. stupně příslušného studijního zaměření. Učitel může dospělému žákovi připravit individuální studijní plán. Výuka všech stupňů studia probíhá ve skupinách maximálně 15 žáků.

7

5.1

Přípravné studium

Přípravné studium podporuje dítě, aby se vyvíjelo v citlivého člověka. Rozvíjí různé stránky dětské tvořivosti. Všechny aktivity vycházejí z bezprostředního prožívání a vyjadřování. Děti se seznamují s výtvarnými materiály a nástroji. Formou hry zkoušejí jejich vlastnosti a různé způsoby zacházení. Nový žák II. stupně, který neabsolvoval studium I. stupně, může být zařazen do přípravného studia II. stupně. Toto studium je jednoleté, žák v něm plní vzdělávací obsah studia I. stupně.

Učební plán Předmět: Přípravné výtvarné vzdělávání Celkem hodin týdně

1. ročník

2. ročník

3

3

3

3

Učební osnovy vyučovaného předmětu: PŘÍPRAVNÉ VÝTVARNÉ VZDĚLÁVÁNÍ 1. ročník Žák: Rozpozná a pojmenuje základní výtvarné prvky (linie, tvary, barvy) Užije různé kresebné stopy – kresba linkou, spontánní vykrývání ploch Svobodně zachází s výtvarnými prostředky a materiály, volně uplatňuje své představy a způsob podání jak v plošné, tak prostorové tvorbě 2. ročník Spontánně kombinuje jednoduché techniky, experimentuje Porovná základní vlastnosti povrchů a objemů Vědomě tvaruje materiál a usiluje o záměrný plastický projev Vyjádří svůj názor v komunikaci s učitelem i ostatními žáky Umí vyjádřit zážitky z výtvarného díla

8

5.2

studijní zaměření ZÁKLADNÍ VÝTVARNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Studium je zaměřeno na systematické rozvíjení schopností a dovedností v prakticky všech oblastech výtvarné tvorby – kresbě, malbě, grafice, prostorovém vytváření, objektové a akční tvorbě. Dává žákům základy, na které může ve vyšších ročnících navázat studiem v jiném studijním zaměření.

Učební plán: Předmět: Plošná tvorba

1.r 2

2.r 2

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 2 2 2

Prostorová tvorba

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

6.r 2

7.r 2

I.r 1,5

II. stupeň II.r III.r IV.r 1,5 1,5 1,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

Výtvarná kultura Volná tvorba

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

Celkem hodin týdně

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

Učební osnovy vyučovacích předmětů:

Vyučovací předmět PLOŠNÁ TVORBA V předmětu Plošná tvorba se žáci seznamují s principy kresby, malby a grafiky. Pracují s klasickými i netradičními kreslířskými a malířskými materiály, v grafice se věnují především tisku z výšky a z hloubky. I. STUPEŇ: 1. ročník Žák: Při práci uplatňuje linii a jednoduchou šrafuru Objevuje rozmanitost stop různých výtvarných prostředků a umí je ve své práci použít Spontánně pracuje s různými prvky v ploše a pojmenovává jejich vzájemné vztahy Porovnává světelné kontrasty Zná základní barvy, barvy míchá 2. ročník Míchá barvy, experimentuje s barevnou skvrnou a plochou, rozpozná barvy teplé a studené, bledé a syté Využívá náhodné kreslířské a malířské objevy Umístí kresbu do formátu Pozná a slovně popíše oblasti umělecké tvorby, které jsou jeho věku dostupné 9

Porovnává viděnou skutečnost s jejím výtvarným ztvárněním. Prozkoumává a srovnává vlastnosti různých výtvarných materiálů 3. ročník Chápe význam světla a stínu pro vyjádření objemu Rozliší objem a plochu, kresbou vystihne rozdíl mezi objemem a plochou Poznává emocionální působení barev, uplatňuje barevnou nadsázku Uvědomuje si roli světla, barvy, prostoru v uměleckém díle 4. ročník Samostatně zachází se stopami různých výtvarných prostředků Experimentuje se vzájemným postavením prvků v kompozici, zkoumá jeho účinek Najde hlavní znaky tvaru, stylizuje Zachytí světelné a barevné kontrasty, uplatní je v kompozici Dokáže využít prožitek z účinku výtvarného díla pro svou práci Slovně vyjádří vlastní názor na výtvarné dílo, používá základní terminologii 5. ročník Vědomě pracuje s umístěním objektu do formátu, vyjádří základní prostorové vztahy Barevnou škálu obohacuje o další odstíny, využívá valérů a barevných kontrastů Je schopen různými výtvarnými prostředky vyjádřit své pocity, prožitky i výtvarné postřehy Prohlubuje své teoretické znalosti z oblasti výtvarného umění Zná rozdíl mezi studijní a volnou kresbou a malbou 6. ročník Rozdíl mezi objemem a plochou vystihne v kresbě i malbě Barevně rozliší světlo a stín Ve volné malbě uplatní výrazové účinky barev a kontrastů Při vlastní tvorbě uplatňuje poznatky z výtvarné kultury Dokáže využít poznatky z návštěv výstav a historických památek, přiřadí je ke svým dosavadním znalostem 7. ročník Dokáže poměřováním zachytit základní proporce zobrazovaného objektu Využívá výrazových možností linií Uspořádá lineární kompozici, pracuje s celkem, detailem i výřezem motivu Zná základy lineární perspektivy Experimentuje a umí vytvářet variace k námětu V rámci výtvarných akcí pracuje tvořivě, vnímá vlastní pocity a smyslové zážitky a dokáže je popsat

II. STUPEŇ: I. ročník Žák: Má zkušenost s používáním jednotlivých výtvarných technik, vhodně a citlivě je používá a experimentuje s nimi Respektuje odlišné výtvarné přístupy Projevuje výtvarnou kázeň Pracuje s různými formáty 10

II. ročník Pracuje s poměřováním proporcí zobrazovaného objektu Vědomě využívá účinky kontrastů, rytmu, barev a proporcí V barevné kompozici využívá vlastností barev a barevných kontrastů a jejich vzájemné působení Dané téma aktivně rozvíjí III. ročník Cíleně používá výtvarné materiály s ohledem na jejich vlastnosti a možnosti Porovná a zhodnotí účinky jednotlivých prvků plošného vyjádření – linie, bod, tvar, plocha, objem, barva, kompozice Umí v plošném zobrazení znázornit prostor Samostatně řeší výtvarné problémy, je schopen dlouhodobé a soustředěné práce na daném tématu IV. ročník Vylučuje nepodstatné detaily a dílo realizuje jako samostatný vyvážený kompoziční celek Vytváří na dané téma variace a aktivně hledá řešení Orientuje se v pojmech výtvarného jazyka a odborné terminologii Využívá koncepčního myšlení Zná a podle potřeby v malbě používá prostorové plány, barevnou perspektivu a optické a psychologické účinky barev

Vyučovací předmět PROSTOROVÁ TVORBA V předmětu Prostorová tvorba se žáci seznamují s principy modelování (práce s keramickou hlínou) a konstruování (materiály, použitelné k prostorovému vyjádření – papír, drát, sádra, dřevo, textil, plasty,…)

I. STUPEŇ: 1. ročník Žák: Ovládá jednoduché postupy při práci s modelářskou hlínou (odebírání, přidávání, spojování) Rozliší charakter různých materiálů a uvědomuje si rozdílný způsob jejich použití 2. ročník Spontánně vystihne podstatné, Odlišuje podstatné tvary od méně důležitých Respektuje vícepohledovost prostorové práce 3. ročník Vědomě zjednodušuje tvar Využívá základní výrazové možnosti objemu, tvaru, linie a plochy v prostoru 4. ročník Cíleně využívá výrazové možnosti povrchu, experimentuje s nimi 11

S materiály zachází s ohledem na jejich tvarové vlastnosti a konstrukční možnosti 5. ročník Uvědoměle pracuje s celkem a detailem Komponuje tvarové a prostorové vztahy (kontrast, dynamika, rytmus, velikost) a jejich účinky porovná, zhodnotí 6. ročník Respektuje rozdíl mezi studijní a volnou plastikou Využívá výrazové možnosti objemu, tvaru, linie a plochy v prostoru (tvarový kontrast, struktura, textura, rytmus, světlo, dynamika) 7. ročník Uplatňuje netradiční materiály a experimentuje s nimi Respektuje vztah mezi prostorovým dílem a prostředím Orientuje se v základní terminologii a používá ji

II. STUPEŇ: I. ročník Žák: Zachycuje proporce pozorovaného objektu Zkoumá možnosti tvarové stylizace, získané poznatky uplatňuje Citlivě zachází s povrchovou texturou Uvědomuje si rozdíl mezi volným a užitým uměním II. ročník Hledá variace tvaru Při úpravě povrchu přizpůsobí barevnost výtvarnému záměru Využívá tvarové nadsázky k vyjádření výrazu Důsledně uplatňuje princip vícepohledovosti, přehledné výstavby tvaru a citlivého zpracování tvárné hmoty III. ročník Umí pracovat s poměřováním proporcí pozorovaného objektu Volnou plastiku modeluje jako kompozičně vyvážený celek Postupuje od zjednodušeného celku k detailu Rozhoduje o významu a funkci plastiky Umí nakreslit přípravnou skicu (prostorový náčrt) a objekt na jejím základě realizovat IV. ročník Samostatně zvolí téma, odpovídající jeho potřebě vyjádření, zvolí vhodný materiál a rozvrhne postup realizace. Práci (objekt, akci, instalaci) realizuje, osobitým přístupem jí dává hlubší význam Správně používá odbornou terminologii oblasti prostorové tvorby

12

Vyučovací předmět VOLNÁ TVORBA V předmětu Volná tvorba dostávají žáci prostor pro individuální práci, vztahující se k jejich zájmům. Zvolené téma zpracovávají technikou, která je jim nejbližší a mají svobodu k experimentu.

I. STUPEŇ: 1. ročník Žák: Zpracuje zadané téma osobitým způsobem Svou práci dokončí 2. ročník Zvolí si prostředky pro své vyjádření Zvolí si formát své práce • O svém záměru dokáže hovořit 3. ročník Samostatně si volí téma své práce Zvolí si na základě svých dosavadních zkušeností techniku S pomocí učitele naplánuje postup své práce 4. ročník Ve své práci experimentuje s prvky výtvarného jazyka Samostatně rozvrhne postup své práce 5. ročník S technikami experimentuje, kombinuje je a nalézá vlastní cesty pro sebevyjádření • O svém záměru dokáže diskutovat 6.ročník Svobodně pracuje s prvky výtvarného jazyka, cíleně využívá jejich účinku a vzájemného působení Uplatňuje poznatky z výtvarné kultury, z návštěv výstav a historických památek 7. ročník Svou představu umí propojit s využitím získaných řemeslných základů Námět je schopen uchopit klasickou i experimentální cestou

II. STUPEŇ: I. ročník Projevuje výtvarnou kázeň a respektuje odlišné výtvarné přístupy Disponuje širšími poznatky z výtvarné technologie II. ročník Koncepčně propojí studijní i volnou formu výtvarného projevu Aktivně využívá účinků různých vyjadřovacích prostředků a výtvarných technik 13

III. ročník Samostatně řeší výtvarné problémy, je schopen dlouhodobé a soustředěné práce na daném tématu K realizaci své představy volí vhodné prostředky IV. ročník Realizuje dílo jako samostatně vyvážený kompoziční celek Na dané téma vytváří nové variace, aktivně hledá řešení a využívá koncepčního myšlení

Vyučovací předmět VÝTVARNÁ KULTURA Předmět Výtvarná kultura prostupuje všemi oblastmi výtvarného vzdělávání, zahrnuje seznamování s dějinami výtvarného umění a se současnou výtvarnou scénou, pomáhá nalézat inspiraci pro vlastní práci žáka. Žáci navštěvují výstavy, účastní se exkurzí, pracují s internetem, obrazovými publikacemi apod. Výuka výtvarné kultury neprobíhá samostatně, je neoddělitelnou součástí celého výukového procesu. Vzdělávací obsah předmětu Výtvarná kultura je plněn i ve všech ostatních studijních zaměřeních. Má neopominutelné výchovné aspekty, kultivuje žáky, vytváří jejich vztah ke kulturnímu dědictví.

II. STUPEŇ: Žák: I. ročník Svou tvorbu porovnává s příklady výtvarného umění Zajímá se o současné výtvarné umění II. ročník Uvědomuje si vztah mezi obsahem a formálním zpracováním uměleckého díla, je si vědom působení kompozice, barevnosti, rukopisu, kontrastu Ví, kde vyhledat informace týkající se dějin umění a výtvarné kultury Rozpozná malířskou či kreslířskou techniku, odhadne technologický postup na viděné reprodukci III. ročník Interpretuje malířskou tvorbu Popíše výtvarné dílo, používá výtvarnou terminologii IV. ročník Popíše základní znaky jednotlivých slohů a tendencí ve výtvarném umění. Výtvarné dílo zařadí do kontextu dějin umění Orientuje se ve výtvarné kultuře, účastní se kulturního dění

14

5.3

studijní zaměření STUDIJNÍ KRESBA A MALBA

Studijní zaměření Studijní kresba a malba je určeno především žákům, kteří uvažují o studiu na středních a vysokých uměleckých školách. Je zaměřeno jak na zvládnutí perspektivy, tak na zvládnutí figurální kresby a malby; tříbení, věcnost, umění argumentace. Výuka v tomto studijním zaměření probíhá individuálně podle konkrétních požadavků jednotlivých škol a osobního zaměření žáka.


1.r 2

2.r 2

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 2 2 2

Prostorová tvorba

0,5

0,5

0,5

0,5

6.r

7.r

0,5


0,5

0,5

0,5

0,5

3

3

3

3

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

Studijní kresba a malba celkem hodin týdně

I.r

II. stupeň II.r III.r IV.r

3

3

3

2,5

2,5

2,5

2,5

3

3

3

3

3

3

Výuka v 1. – 5. ročníku probíhá podle studijního zaměření Základní výtvarné vzdělávání


Vyučovací předmět STUDIJNÍ KRESBA A MALBA

I. STUPEŇ:

6. ročník žák: Rozdíl mezi objemem a plochou vystihne v kresbě i malbě Barevně rozliší světlo a stín Experimentuje s detailem a celkem Při vlastní tvorbě uplatňuje poznatky z výtvarné kultury Využije poznatky z návštěv výstav a historických památek, přiřadí je ke svým dosavadním znalostem 7. ročník Zná základy lineární perspektivy Pro studijní barevný přepis skutečnosti využívá znalostí ze studijní kresby 15

Pracuje s poměřováním proporcí zobrazovaného objektu Zachytí strukturu povrchu a charakter materiálu Porovnává výrazové možnosti linií Uspořádá kompozici, ve studijní kresbě a malbě pracuje s celkem, detailem i výřezem motivu Projevuje výtvarnou kázeň

II. stupeň I. ročník Žák: Pracuje s vyjádřením prostoru v plošném zobrazení Ve studijní malbě vyjádří objem, tvar, barevnost Samostatně uspořádá kompozici, ve studijní kresbě a malbě pracuje s celkem, detailem i výřezem motivu Respektuje odlišné výtvarné přístupy Získané poznatky uplatňuje při plnění domácích úkolů II. ročník Dané téma aktivně rozvine Vědomě užije účinky kontrastů, rytmu, barev a proporcí Zpřesňuje svůj grafický i malířský projev Porovná a zhodnotí účinky jednotlivých prvků plošného vyjádření – linie, bod, tvar, plocha, objem, barva III. ročník Zachytí celou škálu struktur a povrchů materiálů Buduje práci jako kompoziční celek Cíleně používá výtvarné materiály s ohledem na jejich vlastnosti a možnosti Umí v plošném zobrazení znázornit prostor Samostatně řeší výtvarné problémy, je schopen dlouhodobé a soustředěné práce na daném tématu IV. ročník Zná a dokáže použít barevnou perspektivu a prostorové plány Dílo realizuje jako samostatný vyvážený kompoziční celek Vytváří na dané téma variace a aktivně hledá řešení Orientuje se v pojmech výtvarného jazyka a odborné terminologii Využívá koncepčního myšlení

Vyučovací předmět VÝTVARNÁ KULTURA viz studijní zaměření Základní výtvarné vzdělávání

16

5.4

studijní zaměření MALBA

Studijní zaměření Malba je určeno žákům, kteří si chtějí osvojit hlubší znalosti malířských technik.


1.r 2

2.r 2

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 2 2 2

Prostorová tvorba

0,5

0,5

0,5

0,5

6.r

7.r

0,5


0,5

0,5

0,5

0,5

3

3

3

3

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

Malba celkem hodin týdně

I.r


3

3

3

2,5

2,5

2,5

2,5

3

3

3

3

3

3

Výuka v 1. – 5. ročníku probíhá podle studijního zaměření Základní výtvarné vzdělávání


Vyučovací předmět MALBA vzdělávací obsah: I. STUPEŇ: 6. ročník Žák: Vystihne rozdíl mezi objemem a plochou Barevně rozliší světlo a stín Ve volné malbě uplatní výrazové účinky barev a kontrastů Experimentuje a umí k námětu vytvářet variace Při vlastní tvorbě uplatňuje poznatky z výtvarné kultury 7. ročník Zvládne malbu v jednom tónu Pracuje s valéry Pomocí barev vystihne rozdíl mezi objemem a plochou Uspořádá barevnou kompozici, pracuje s celkem, detailem i výřezem motivu V rámci výtvarných akcí pracuje tvořivě, vnímá vlastní pocity a smyslové zážitky a dokáže je popsat Dokáže využít poznatky z návštěv výstav a historických památek, přiřadí je ke svým dosavadním znalostem

17

II. STUPEŇ: I. ročník Žák: Pracuje s různými formáty Pracuje se širší škálou barev Je schopen individuálně si zvolit motiv Vnímá výtvarné dominanty motivu Má zkušenost s používáním jednotlivých malířských technik a experimentuje s nimi Respektuje odlišné výtvarné přístupy Projevuje výtvarnou kázeň II. ročník Vědomě využívá účinky kontrastů, rytmu, barev a proporcí V barevné skladbě využívá vlastností barev a jejich vzájemné působení Podle potřeby dokáže rozlišovat a používat prostorové plány a barevnou perspektivu Je schopen v kompozici kombinovat různé prvky Dané téma aktivně rozvíjí

III. ročník Má základní znalosti malířských technologií a materiálů Umí v plošném zobrazení znázornit prostor Zná princip zlatého řezu a umí jej použít Vhodně a citlivě využívá jednotlivé techniky Vytváří variance na dané téma a hledá řešení Samostatně řeší výtvarné problémy Je schopen dlouhodobé a soustředěné práce na daném tématu IV. ročník Dokáže v malbě aplikovat prostorové plány, barevnou perspektivu a optické a psychologické účinky barev Vylučuje nepodstatné detaily a dílo realizuje jako samostatný vyvážený kompoziční celek Je schopen tvůrčím způsobem pracovat s parafrází Využívá koncepčního myšlení Umí vybrat vhodné prostředky pro vlastní osobité vyjádření a prezentaci Orientuje se v pojmech výtvarného jazyka a odborné terminologii Podle potřeby využívá nová média


18

5.5

studijní zaměření MULTIMÉDIA

Studijní zaměření multimédia je určeno především žákům, kteří chtějí ve větší míře využívat digitálních technologií k vyjádření svého výtvarného záměru.


1.r 2

2.r 2

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 2 2 2

Prostorová tvorba

0,5

0,5

0,5

0,5

6.r

7.r

0,5


0,5

0,5

0,5

0,5

3

3

3

3

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

Multimédia celkem hodin týdně

I.r


3

3

3

2,5

2,5

2,5

2,5

3

3

3

3

3

3

Výuka v 1. – 5. ročníku probíhá podle studijního zaměření Základní výtvarné vzdělávání Učební osnovy vyučovacích předmětů:

Vyučovací předmět MULTIMÉDIA

I. STUPEŇ: 6. ročník Žák: Při tvorbě využívá své inspirace ze skutečnosti i fantazie Pracuje s prvky plošné i prostorové tvorby (výrazové možnosti linií, objemu, světla, kontrastu, proměny, rytmu...) a uvědomuje si jejich působení v multimédiích 7. ročník Užívá multimediálních a audiovizuálních prostředků k realizaci výtvarného záměru Uvědomuje si působení světla v digitální proměně Podílí se na dramaturgii, produkci, realizaci i post-produkci jednoduchého projektu Rozezná typické projevy hlavních epoch uměleckého vývoje. Jsou mu srozumitelné základní pojmy výtvarného oboru Zkoumá možnosti tvarové stylizace, získané poznatky uplatňuje Experimentuje a umí vytvářet variace k námětu

19

II. STUPEŇ: I. ročník Žák: Má přehled o multimédiích, umí s nimi v základní rovině pracovat Zkoumá možnosti tvarové stylizace, získané poznatky uplatňuje Má zkušenost s používáním jednotlivých výtvarných technik, vhodně a citlivě je používá a experimentuje s nimi prostřednictvím multimédií Projevuje výtvarnou kázeň, dokáže spolupracovat a respektovat práci druhých II. ročník Dokáže diskutovat nad vhodností užití výtvarných prostředků k dosažení výtvarného záměru Zná základní specifika užívaných programů a ostatního technického vybavení Získané dovednosti v plošné, prostorové tvorbě dokáže aplikovat Přijme roli ve skupině při výtvarných akcích Vědomě využívá účinky kontrastů, rytmu, barev a proporcí III. ročník Citlivě kombinuje vizuální prvky s dalšími uměleckými obory - hudbou, divadlem, literaturou, a umí se jimi inspirovat Uživatelsky ovládá technické vybavení a technologické pomůcky, dokáže s nimi pracovat Zvládá postupy procesu vzniku audiovizuálních děl a je srozuměn s primárními termíny tohoto oboru (tj. záběr, detail, celek, interier a exterier, jízda, střih a pod.) Je schopen rozvíjet dané téma např. do formy námětu, výtv. návrhu, scénáře, storyboardu a za pomoci pedagoga realizovat audiovizuální dílo Hledá vlastní postupy, experimentuje se získanými vědomostmi z ostatních výtvarných disciplín Umí převádět realitu do znaků a symbolů a ty dále začleňuje do multimediálních souvislostí Cíleně používá výtvarné materiály s ohledem na jejich vlastnosti a možnosti Samostatně řeší výtvarné problémy, je schopen dlouhodobé a soustředěné práce na daném tématu IV. ročník Má základní přehled o české mediální oblasti, zná její význačné české tvůrce a předchůdce z oblasti umění, literatury a divadla. Zajímá se o současné kulturně-společenské dění doma i ve světě Dané téma aktivně a samostatně zpracuje např. ve formě námětu, výtvarného návrhu, scénáře, storyboardu. Práci realizuje a osobitým přístupem jí dává hlubší význam Umí se inspirovat současnými uměleckými tendencemi - instalace, landart, happening a reaguje na ně. Správně používá pojmy výtvarného jazyka a odborné terminologie Zná a podle potřeby používá prostorové plány, perspektivu, optické a psychologické účinky obrazotvorných prvků plošného i prostorového vyjádření


20

5.6

studijní zaměření KERAMIKA

Studijní zaměření Keramika je určeno žákům, kteří se chtějí do větší hloubky věnovat keramické užité i volné tvorbě. Žák se důkladněji seznámí s technologickými postupy při práci s hlínou a s větší škálou možností prostorového vyjádření v rámci keramiky. Učební plán: Předměty: Plošná tvorba

1.r 2

2.r 2

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 2 1 1

Prostorová tvorba

0,5

0,5

0,5

0,5

6.r

7.r

0,5


0,5

0,5

3

3

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

Keramika celkem hodin týdně

I.r


3

1,5

1,5

3

3

2,5

2,5

2,5

2,5

3

3

3

3

3

3

3

3


Vyučovací předmět KERAMIKA

I. STUPEŇ: 4. ročník Žák: Uvědomuje si základní vlastnosti keramické hlíny a svou práci jim podřizuje Najde hlavní znaky tvaru, stylizuje Cíleně využívá výrazové možnosti povrchu, experimentuje s ním Rozlišuje mezi plastikou a reliéfem Dokáže využít prožitek z účinku výtvarného díla pro svou práci Slovně vyjádří vlastní názor na výtvarné dílo, používá základní terminologii 5. ročník S hlínou zachází s ohledem na její materiálové vlastnosti Uvědoměle pracuje s celkem a detailem Komponuje tvarové a prostorové vztahy (kontrast, dynamika, rytmus, velikost) a jejich účinky porovná, zhodnotí Uplatňuje princip vícepohledovosti trojrozměrného díla Rozlišuje mezi užitou a volnou keramikou Je schopen různými výtvarnými prostředky vyjádřit své pocity, prožitky i výtvarné postřehy 21

6. ročník Využívá výrazové možnosti objemu, tvaru, linie a plochy v prostoru (tvarový kontrast, struktura, textura, rytmus, světlo, dynamika) Při dekorování si všímá vzájemného propojení dekoru a tvaru Při práci na užité keramice bere ohled na její funkčnost Při vlastní tvorbě uplatňuje poznatky z výtvarné kultury Dokáže využít poznatky z návštěv výstav a historických památek, přiřadí je ke svým dosavadním znalostem 7. ročník Při tvorbě využívá základních způsobů dekorování keramiky Respektuje základní technologická pravidla a postupy Poučeně využívá základní způsoby výstavby tvaru (práce s plátem, hloubení, stavění z hadů) Vědomě pracuje s principem vícepohledovosti u trojrozměrného díla Respektuje vztah mezi prostorovým dílem a prostředím Experimentuje a umí vytvářet variace k námětu

II. STUPEŇ: I. ročník Žák: Umí nakreslit přípravnou skicu (prostorový náčrt) a objekt na jejím základě realizovat Jasně rozlišuje užitou a uměleckou keramiku a je si vědom výhod, nevýhod a uplatnění každé z nich Dokáže poměřováním zachytit základní proporce zobrazovaného objektu Zkoumá možnosti tvarové stylizace, získané poznatky uplatňuje Citlivě zachází s povrchovou texturou Orientuje se v základní terminologii a používá ji II. ročník Zná jednotlivé způsoby dekorování keramiky a technické postupy při jejich používání Zkoumá možnosti tvarové stylizace Citlivě zachází s povrchovou texturou Vědomě využívá účinky kontrastů, rytmu a proporcí Dané téma aktivně rozvíjí Projevuje výtvarnou kázeň III. ročník Citlivě kombinuje keramickou hlínu s jinými materiály Zná možnosti povrchové úpravy keramiky a umí je využít k výtvarným experimentům Samostatně řeší výtvarné problémy, je schopen dlouhodobé a soustředěné práce na daném tématu Zná technická pravidla při realizaci keramických děl větších rozměrů Zná princip ztvárnění prostoru v reliéfu IV. ročník Samostatně zvolí téma, odpovídající jeho potřebě vyjádření a rozvrhne postup realizace. Vytváří na dané téma variace a aktivně hledá řešení Práci realizuje, osobitým přístupem jí dává hlubší význam Využívá koncepčního myšlení 22

Vylučuje nepodstatné detaily a dílo realizuje jako samostatný vyvážený kompoziční celek Volí vhodný dekor pro navrhovaný tvar Orientuje se v pojmech výtvarného jazyka a odborné terminologii oblasti prostorové tvorby Vyučovací předmět VÝTVARNÁ KULTURA viz studijní zaměření Základní výtvarné vzdělávání

23

5.7

studijní zaměření TEXTILNÍ TVORBA

Studijní zaměření Textilní tvorba je určeno pro žáky, kteří mají blízko k řemeslným technikám. V průběhu studia se seznámí s vybranými tradičními technikami výtvarného zpracování hotových textilií (tisk, batika, koláž, aplikace), s tkalcovskými technikami (tkaní na rámu, na stavu, gobelín), vázanými technikami (šitá, paličkovaná krajka). Řemeslné ovládnutí techniky je pouze podpůrnou složkou vzdělávání, podstatou studia je rozvoj co největší kreativity žáka při vytváření volných i užitkových předmětů z textilu i jiných materiálů. Ovládnutí tradičních technik je pak nástrojem v rukou poučených žáků při experimentaci a hledání novátorských přístupů ve vlastní tvorbě.

Učební plán:

Předmět: Plošná tvorba

1.r 2

2.r 2

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 2 2 1

Prostorová tvorba

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

6.r 1

7.r 1

0,5

0,5


0,5

0,5

0,5

3

3

3

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

Textilní tvorba celkem hodin týdně

I.r


3

1,5

1,5

1,5

2,5

2,5

2,5

2,5

3

3

3

3

3

3

3


Vyučovací předmět TEXTILNÍ TVORBA I. STUPEŇ: 5. ročník Žák: Vědomě pracuje s umístěním objektu do formátu, vyjádří základní prostorové vztahy Zná rozdíl mezi studijní a volnou kresbou a malbou Komponuje tvarové a prostorové vztahy (kontrast, dynamika, rytmus, velikost) a jejich účinky porovná, zhodnotí Vyjmenuje základní dekorativní prvky a rytmicky je uspořádá Pomocí návrhu volně řeší varianty zadání 6. ročník Rozdíl mezi objemem a plochou vystihne v kresbě i malbě 24

Při vlastní tvorbě uplatní poznatky z výtvarné kultury Respektuje rozdíl mezi studijní a volnou tvorbou v plošném i prostorovém vyjádření Využívá výrazové možnosti objemu, tvaru, linie a plochy v prostoru (tvarový kontrast, struktura, textura, rytmus, světlo, dynamika) Při vytváření dekoru používá otisky, pozitivní a negativní stopy a šablony 7. ročník Dokáže poměřováním zachytit základní proporce zobrazovaného objektu Zná základy lineární perspektivy Experimentuje a umí vytvářet variace k námětu Potlačí reálné prvky v kompozici, zdůrazní dekorativní působení V rámci výtvarných akcí pracuje tvořivě, vnímá vlastní pocity a smyslové zážitky a dokáže je popsat Uplatňuje netradiční materiály a experimentuje s nimi Orientuje se v základní terminologii a používá ji Umí použít jednoduchou rezerváž, vysvětlí princip (voskem, vyvazováním,…) V šitých textilních technikách kombinuje jednoduché strukturální vazby

II. STUPEŇ: I. ročník Žák: Zkoumá možnosti tvarové stylizace Vysvětlí rozdíl mezi volným a užitým uměním, při tvorbě užitého artefaktu ctí jeho funkčnost Základní dekorativní prvky skládá v kontrastních uskupeních (chaos x řád, dynamika x klid), umí je nahradit vlastními a experimentuje s nimi Respektuje odlišné výtvarné přístupy Projevuje výtvarnou kázeň

II. ročník Kompozici i barevnost přizpůsobí výtvarnému záměru Námět abstrahuje v citlivé kompozici, podřízené účelu i zvolené technice V textilních technikách užívá vazby různých struktur Vědomě užívá výrazové možnosti linie, užívá linii kreslenou, tištěnou, šitou, experimentuje s možnostmi výrazu linií Důsledně uplatňuje princip vícepohledovosti, přehledné výstavby tvaru a citlivého zpracování tvárné hmoty

III. ročník Cíleně používá různé materiály s ohledem na jejich vlastnosti a možnosti Porovná a zhodnotí účinky jednotlivých prvků plošného i prostorového vyjádření – linie, bod, tvar, plocha, objem, barva, kompozice Umí v plošném zobrazení znázornit prostor V návrhových technikách improvizuje, hledá nové možnosti výrazu Umí použít a vysvětlí princip rezerváže šitím, skládáním V šitých textilních technikách kombinuje složitější strukturální vazby Samostatně řeší výtvarné problémy, je schopen dlouhodobé a soustředěné práce na daném tématu 25

IV. ročník Vytváří na dané téma variace a aktivně hledá řešení Orientuje se v pojmech výtvarného jazyka a odborné terminologii a správně je užívá Samostatně zvolí téma, odpovídající jeho potřebě vyjádření, zvolí vhodný materiál a rozvrhne postup realizace Cestou od návrhu k realizaci v materiálu nezávazně rozpracovává kresbu či malbu vhodnými technologickými prostředky S materiálem pracuje tvořivě, je přístupný názorům druhých, své názory si umí obhájit Práci (objekt, akci, instalaci) realizuje, osobitým přístupem jí dává hlubší význam,


26

5.8

studijní zaměření FOTOGRAFIE

Náplň studia rozvíjí samostatné tvořivé schopnosti žáka od prosté reprodukce skutečnosti k uvědomělé výtvarné seberealizaci. Studium staví na technickém a teoretickém poučení, na praktických instruktážích a především na samostatné práci žáků. Výuka se týká především fotografických žánrů – zátiší, krajina, portrét, reportáž a dokument.

Učební plán:

Předmět: Plošná tvorba

1.r 2

2.r 2

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 2 2 2

Prostorová tvorba

0,5

0,5

0,5

0,5

6.r

7.r

0,5


0,5

0,5

0,5

0,5

3

3

3

3

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

Fotografie celkem hodin týdně

I.r


3

3

3

2,5

2,5

2,5

2,5

3

3

3

3

3

3


Vyučovací předmět FOTOGRAFIE I. STUPEŇ: 6. ročník Žák: Zná druhy fotografických přístrojů, vlastnosti objektivů a jejich použití Rozumí fotografickému přístroji Stručně popíše, na jakém principu vzniká digitální i analogický obraz Respektuje rozdíl mezi náhodným fotografováním a uvědomělým tvořivým přístupem Ovládá základy počítačových programů pro úpravu fotografií (Photoshop) Získané technické znalosti dokáže využít v zadávaných cvičeních 7. ročník Plní vyšší nároky na obsahovou a výtvarnou stránku fotografie Umí výtvarně využít optických vlastnosti objektivů Rozlišuje působení různých druhů světel jak v exteriéru, tak světla umělého v ateliéru Všímá si vlastností světla a stínu, jejich účinku a dokáže je tvořivě využít V rámci výtvarných akcí pracuje tvořivě, dokáže se vcítit do reality kolem sebe a fotograficky ji vyjádřit 27

Využije poznatků z návštěv výstav a přiřadí je ke svým dosavadním znalostem

II. STUPEŇ: I. ročník Žák: Je seznámen s fotografickou technikou Ovládá fungování digitálního i analogového fotoaparátu Získané technické znalosti vědomě využívá při fotografování zadaných úkolů Rozliší rozdílné vnímání reality (fotografie informativní, emotivní, abstraktní) Ovládá program pro úpravu fotografií Photoshop II. ročník Orientuje se ve fotografických žánrech, které samostatně realizuje Aktivně se zapojí do společného rozboru prací, v němž se řeší kvalita a nedostatky prací Dovede využít vlastnosti objektivů a posoudí vhodnost jejich použití Orientuje se v dějinách fotografie a v současných fotografických trendech Poučeně pracuje v programu pro úpravu fotografií Photoshop III. ročník Má hlubší technické znalosti Získané technické znalosti tvořivě využívá ve fotografické tvorbě a daná témata dovede samostatně rozvíjet a realizovat Dokáže poučeně pracovat s černobílou i barevnou kompozicí a se skladbou fotografického obrazu Ovládá náročnější práci s ateliérovými blesky a dovede využít různé druhy osvětlení IV. ročník Orientuje se ve vývoji fotografie jak v technické, tak i umělecké oblasti Kreativně využívá profesionální počítačový program Photoshop Dokáže dlouhodobě pracovat na tématu vlastní tvorby, které vyústí v individuální výstavní soubor


28

5.9

studijní zaměření DŘEVĚNÁ PLASTIKA

Studium je zaměřeno především na tvůrčí práci s přírodními materiály. Dřevo, kůra stromů, rákos, přírodní tkaniny, provázky, kamínky – to jsou média, jejichž prostřednictvím se žáci vyjadřují. Důraz je kladen zejména na rozvoj svobodného tvůrčího myšlení s přihlédnutím k individuálním schopnostem jednotlivce. Žáci se učí řemeslně zvládnout jednoduché pracovní postupy, jsou nabádáni k zájmu o současné umělecké dění.


1.r 2

2.r 2

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 2 1 1

Prostorová tvorba

0,5

0,5

0,5

0,5

6.r

7.r

0,5


0,5

0,5

3

3

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

Dřevěná plastika celkem hodin týdně

I.r


3

1,5

1,5

3

3

2,5

2,5

2,5

2,5

3

3

3

3

3

3

3

3


Vyučovací předmět DŘEVĚNÁ PLASTIKA vzdělávací obsah: I. stupeň 4. ročník Zná základní výtvarné pomůcky a materiály Vytvoří trojrozměrnou kompozici z jednoduchých tvarů Skládá výtvarné prvky do plošných i prostorových struktur Porovnává výtvarnou účinnost jednotlivých prvků Umí použít jednoduché nástroje na opracování dřeva – brusný papír, rašple, pilník 5. ročník Reprodukuje jednoduché kompoziční vztahy Rozpozná souvislosti mezi skvrnou a jejím přerodem do konkrétního tvaru v ploše Transformuje plošné prvky do trojrozměrné podoby Je schopen vypozorovat vliv světla na vnímání tvaru V kresbě zachytí světlo a stín Při jednoduchém opracovávání dřeva využívá vhodné nástroje 29

6. ročník Rozlišuje působení různých tvarů na chování světla Při práci cíleně uplatňuje účinek světla a stínu Rozpozná základní typy protikladů v ploše i v prostoru Využívá kontrast, barev, tvarů a materiálů ve vlastní kompozici Tvůrčím způsobem používá nástroje a jejich charakteristické stopy 7. ročník Komponuje rytmizační řešení plochy Vytvoří ornament Produkuje variace daného tématu Kombinuje různé materiály Dostatečně ovládá základní ruční nářadí a nástroje potřebné k opracovávání dřeva II. stupeň I. ročník Dokáže vypozorovat zákonitosti přírodních tvarů Aplikuje zjištěné jevy na vlastních kompozicích Analyzuje prvky tvořící tvarovou rovnováhu Rozpozná většinu známých dřev, zná jejich charakteristické vlastnosti Je seznámen s různými možnostmi povrchové úpravy Svou tvorbu porovnává s příklady výtvarného umění II. ročník Identifikuje prvky, které vyvolávají pocit napětí a pohybu Je schopen vyjádřit míru napětí pomocí tvarů a vztahů mezi nimi Za pomoci vhodně zvoleného materiálu dokáže zdůraznit tvůrčí myšlenku Uvědomuje si vztah mezi obsahem a formou III. ročník Identifikuje působení symetrie a asymetrie Porovná zákonitosti tvarové vyváženosti, zná princip zlatého řezu Rozpozná jednotlivé technologické postupy využívané při práci se dřevem Samostatně volí vhodnou povrchovou úpravu Definuje pojmy realistický a abstraktní IV. ročník Samostatně stylizuje přírodní tvar Uplatňuje zákonitosti výstavby tvaru a změní jej na základě jeho podstaty Samostatně volí téma své práce Dílo realizuje jako vyvážený kompoziční celek, dokáže jej vhodně prezentovat Orientuje se v dějinách výtvarné kultury


30

6 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Pro žáky, kteří byli přijati ke studiu na základě talentových zkoušek a kteří jsou diagnostikováni školským poradenským zařízením jako žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, vytváříme roční individuální vzdělávací plán*. Kromě posudku z pedagogickopsychologické poradny nebo ze speciálně pedagogického centra je podmínkou pro vytvoření individuálního plánu žádost zákonných zástupců žáka. Další podmínkou musí být skutečnost, že míra handicapu žáka znemožňuje výuku podle školního vzdělávacího programu. Pokud tyto podmínky splněny nejsou, individuální vzdělávací plán nevytváříme, ale k žákům přistupujeme individuálně a vzdělávání přizpůsobujeme jejich možnostem (volíme jednodušší zadání, pomalejší postup, redukujeme požadavky). * dle vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

7

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH

Pro žáky, kteří byli přijati ke studiu na základě talentových zkoušek a kteří jsou diagnostikováni školským poradenským zařízením jako žáci mimořádně nadaní, vytváříme roční individuální vzdělávací plán*. Kromě posudku z pedagogicko-psychologické poradny nebo ze speciálně pedagogického centra je podmínkou pro vytvoření individuálního plánu žádost zákonných zástupců žáka a souhlas ředitele školy. Pokud tyto podmínky splněny nejsou, individuální vzdělávací plán nevytváříme, ale k žákům přistupujeme individuálně a vzdělávání přizpůsobujeme jejich možnostem (např. na žáka klademe vyšší nároky, žák plní výstupy z vyšších ročníků, v případě mimořádných výsledků mu může být na základě doporučení třídního učitele a souhlasu ředitele školy navýšena týdenní hodinová dotace). * dle vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

8

HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY

8.1

Zásady a způsob hodnocení žáků

Zásady hodnocení: Účelem hodnocení je především vytvoření zpětné vazby pro žáka, která mu pomáhá uvědomit si míru splnění úkolu, přínos osobitého řešení a pozitivně jej motivovat k další činnosti a vlastnímu zdokonalování. Při hodnocení přihlížíme k věku a schopnostem žáka, uplatňujeme zásadu taktního přístupu, respektování názoru žáka.

31

U žáků hodnotíme kvalitu výsledků vzhledem k jejich osobnímu maximu, plnění ročníkových výstupů v jednotlivých předmětech, pokrok žáka v daném období, jeho aktivitu, kreativitu, samostatnost a zájem o obor Způsob hodnocení: - v průběhu výuky učitel aktuálně reaguje, vede s žáky hodnotící a motivační dialog - při dokončení úkolu učitel ústně hodnotí jeho splnění, dává prostor pro neformální sebehodnocení a vzájemné hodnocení žáků, podněcuje diskuzi, vede si průběžnou klasifikaci - v pololetí a na konci školního roku jsou žáci klasifikováni dle vyhlášky č. 71/ 2005 Sb.

8.2

Oblasti vlastního hodnocení školy

Vlastní hodnocení školy provádíme v souladu s vyhláškou č. 15/2005 Sb., podle potřeby ve dvou až tříletých intervalech. Slouží k vytvoření zpětné vazby, k uvědomění si silných stránek školy, zajištění jejich udržení a dalšího rozvoje, k pojmenování slabých stránek školy a hledání cest k jejich eliminaci. Vlastní hodnocení školy: a) je zaměřeno na cíle, které si škola stanovila v koncepčním záměru rozvoje školy (poslání školy, strategické cíle, konkrétní cíle a úkoly) a ŠVP, na posouzení jejich reálnosti a důležitosti b) shrnuje posouzení, jakým způsobem škola plní cíle podle písmene a) s přihlédnutím k dalším cílům, uvedeným zejména v RVP a odpovídajících právních předpisech c) vymezuje oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření. Účinnost těchto opatření pak v následné zprávě VHŠ vyhodnocuje Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy : a) podmínky ke vzdělávání (hodnotíme pomocí SWOT analýzy podmínky vnitřní a slabé stránky, podmínky vnější – příležitosti a hrozby)

silné

b) průběh a výsledky vzdělávání – realizace ŠVP, naplňování profilu absolventa, soulad ŠVP s RVP (vyhodnocení hospitací, diskuze s vyučujícími, pozorování, aktivity vyučujících, výsledky soutěží, úspěšnost žáků přijatých ke studiu na středních a vysokých uměleckých školách) c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání (hodnotíme pomocí dotazníků pro rodiče a žáky školy) d) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita DVPP (hodnotíme pomocí analýzy odpovědí v dotazníku pro učitele, částečně v dotazníku pro rodiče a žáky školy, vlastní analýza, zapracování výsledku šetření ČŠI) e) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům (vlastní analýza, zapracování výsledku šetření ČŠI)

32

33

Chceš-li být umělcem, musíš být především člověkem ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY MILOSLAVA STIBORA VÝTVARNÝ OBOR

Recommend Documents