Charitní ošetřovatelská služba

Vážení a milí čtenáři, dovolte mi, abych vás co nejsrdečněji přivítal na stránkách našeho zpravodaje poprvé v roce 2015. Poprvé, a přesto jsme pomyslně ukrojili již třetí měsíc tohoto roku. Mnohé proto máme za sebou, mnohé nás ještě čeká. Nemohu nezmínit jednu z každoročně největších akcí, kterou je Tříkrálová sbírka. I v letošním roce se skutečně povedla, a to především díky štědrosti dárců a ochotě koordinátorů, koledníků, pracovníků obcí i kněží ve farnostech. Zkrátka, Tříkrálová sbírka je akce, která spojuje celou řadu lidí napříč společností. Jsem skutečně vděčný a zároveň hrdý, že sbírka na Hlučínsku patří po všech stránkách k těm nejlepším v celé republice a je zcela bezkonkurenčně nejlepší v Moravskoslezském kraji. Ještě jednou zdůrazňuji, a opravdu to není klišé nebo povinná rétorika ředitele, že jen díky lidem, kteří zde žijí. O výsledcích sbírky se samozřejmě dočtete na dalších stránkách KUKátka. Začátek každého roku přináší ještě jednu poměrně adrenalinovou záležitost, a tou je čekání na vyhlášení výsledků dotačního řízení z prostředků státního rozpočtu. V tomto roce byly navíc tyto prostředky poprvé přidělovány prostřednictvím Moravskoslezského kraje. Naštěstí se neopakovala

situace, která nastala v roce 2012 a žádné z našich služeb nehrozí ani zánik ani radikální omezení provozu. Dosud ještě nemáme podepsá nu smlouvu, natož peníze na účtu, ale i tak již mohu prohlásit, že výše přidělených prostředků znamená poměrně dobrý krok ke stabilizaci sociálních služeb. Samozřejmě to není optimální, ale tentokrát zcela odpadá nepříjemné handrkování o doslova každou korunu a neustálé potupné obhajování stokrát obhájeného. I když dnes dotační prostředky tvoří jen malou část z našich celkových příjmů, stále se bez nich nelze obejít a služby provozovat. Ve zbývajících devíti měsících roku nás toho ještě mnoho čeká. Kromě běžných provozních záležitostí připravujeme několik projektů a akcí, které však dosud nejsou potvrzeny, proto je zde nemohu jmenovat. Rozhodně však chceme být aktivní ve všem, co přispěje ke zlepšení našich služeb a přiblíží je ještě více klientům, občanům Hlučínska a přilehlých částí Ostravy, kde také působíme. Přeji vám dobrý rok! Lukáš Volný, ředitel

Charitní ošetřovatelská služba Můj den 31. 12. 2014 Už nebudu říkat, že nemám ráda Silvestra a až budu stará, že ho zaspím, protože často sloužím Silvestra a Nový rok. Tak tomu bylo i 31.12. 2014. Vyrazila jsem z domu a jela jsem k prvnímu pacientovi. Mezi obcemi Chuchelnou a Bolaticemi do mé služební Pandy narazilo vozidlo Opel Frontera, které přejelo do protisměru, když objíždělo neosvícenou sanitku. Před nehodou jsem viděla jen světla, dále si pamatuji, že se na mne řítí něco velkého černého a následovala silná rána. Po nárazu jsem se snažila rychle dostat z auta, asi mi pomohli účastníci dopravní nehody. Cítila jsem velmi silnou bolest na hrudníku a měla jsem výrazné dechové potíže. Do příjezdu RZP jsem mohla počkat v prázdném autobusu, který jel za mnou. Zastavil a řidič mi umožnil lehnout si na zadní sedadlo. Po příjezdu do nemocnice jsem se podrobila nutným vyšetřením a byla jsem přijata na lůžkové oddělení traumatologie. Lékař mi oznámil, že si mám napsat na 31.12. 2014 nové narozeniny, jelikož jsem vyvázla jen s pohmožděním ramene, hrudníku,

kyčle, Vůbec vestra bolesti

kolene a mnoha modřinami. mi nevadilo, že mám na Silnedobrovolnou hladovku. Od jsem dostala analgetickou in-

jekci. Na čtyřlůžkovém pokoji jsem se cítila jako v „Charitě“, protože mými spolupacientkami byly ženy po úrazech ve věku 60 až 80 let. Noční službu měly moc hodné sestřičky. Ani nevím, jestli jsem půlnoc zaspala, zpovzdálí se ozývalo silvestrovské střílení. Už 2.1. jsem byla propuštěna do domácí péče a uzdravovala jsem se za pomoci rodinných příslušníků a 9.2. jsem nastoupila do práce. Milada Meinhardová zdravotní sestra CHOS

2

Charitní pečovatelská služba Syndrom vyhoření Vyhoření není totéž co únava, jak se mnoho lidí domnívá. Není to ani nemoc, ale spíše psychický stav objevující se často u lidí pracujících v profesích, které vyžadují mezilidskou komunikaci. Nejvíce jsou ohroženi ti, kteří přichází do styku s člověkem v nouzi a v náročných životních situacích. Jde o duševní stav popisovaný jako naprosté vyčerpání, vyhasnutí. Dále jsou přítomny pocity naprosté beznaděje a bezmoci a celkově chybí chuť do života. Jde o celkové mentální a citové vyčerpání způsobené dlouhodobým stresem. Syndrom vyhoření se liší od deprese a únavy tím, že zpočátku postihuje pouze pracovní oblast. Postupem času však může dojít právě k rozvoji deprese či chronické únavy. Varovným signálem jsou pochybnosti o smyslu vykonané práce. Tento syndrom postihuje stejně často ženy jako muže. V dnešní době počet „vyhořelých“ lidí rapidně narůstá, jsou kladeny stále větší a větší požadavky na pracovníky a taktéž s rozvojem technologií paradoxně nastávají situace, kdy jeden člověk musí zastávat práci několika lidí. To pak vyvolává frustraci a stres a od nich již není daleko k syndromu vyhoření. Jde však o plíživý proces, proto si mnoho lidí ani neuvědomí, že se blíží

nějaké nebezpečí. Tento proces si můžeme rozdělit do 5 fází. Fáze nadšení: kdy pracující ze začátku překypuje elánem a energií. Je ochoten pro svoji novou práci mnoho obětovat. V práci nachází uspokojení a naplnění, a proto zapomíná na své koníčky a volnočasové aktivity. Fáze stagnace: je typická tím, že počáteční nadšení opadá a jedinec začíná zjišťovat, že ne vše je tak ideální, jak si původně myslel. Fáze frustrace: nastává ve chvíli, kdy jedinec začne pochybovat o smyslu své práce. Tyto pochybnosti jsou nejčastěji založeny na špatných zkušenostech s nespolupracujícím klientem nebo nadřízenými. Fáze apatie: přichází po delší době frustrace. Pracující již vykonává pouze to nejnutnější a svoje zaměstnání považuje za pouhý přísun peněz pro život. Fáze vyhoření: je poslední stadium a u pracujícího jsou již viditelné příznaky syndromu vyhoření. Je to období emocionálního a tělesného vyčerpání. V této poslední fázi vyhoření je nejefektivnější svěřit se do rukou psychologa či psychiatra. Jak si můžu pomoci sám - je odpočinek, relaxace a pravidelný pohyb. Odpočinkem se rozumí činnost, která se naprosto liší od činnosti vykonávaných v práci. Velikou roli také hraje 3

kontakt s přáteli, kterým se můžeme o svých potížích zmínit. V pracovním kolektivu se pak snažíme o nastolení příjemného, nesoutěživého prostředí. Naučme se říkat NE a hlídejme si vlastní hranice, za které bychom už neměli jít. Protože přetěžování se je nejjednodušší cestou k pocitu stresu a frustrace. V neposlední řadě je také možno provést několik drobných změn na pracovišti. Například zabezpečení dostatečného osvětlení, pohodlné sezení či

přijatelná teplota místnosti dokáží také v boji proti syndromu vyhoření značně pomoci. Z osobního hlediska jsou ohroženi především lidé s velkými ideály a očekáváním, vrhající se do práce s velkým nadšením a odhodláním. Nevhodným je i přehnaný perfekcionismus, přecitlivělost a sklon k workoholismu. Kateřina Janošová pracovnice CHAS

Charitní domov sv. Mikuláše Co se u nás děje? Máme za sebou první tři měsíce nového roku. Většinou si říkáme, že ten čas opravdu rychle letí. Upřímně, ten pocit mám i já, ale o tom, že čas letí, psát nechci. Chtěl bych vás seznámit, co jsme v Domově prožili a seznámit vás s aktivitami, které připravujeme pro naše klienty. Leden: V letošním roce jsme přidali novou aktivitu „kino“, pro naše klienty promítáme každé úterý filmy či pohádky, o které mají klienti zájem. Leden se nesl ve znamení pohádek, promítali jsme např. Pyšnou princeznu, Princezna se zlatou hvězdou na čele, Tři oříšky pro popelku, apod. Také jsme nezapomínali na mše svaté, které jsou již tradičně každý čtvrtek, za což děkujeme duchovním z farnosti Ludgeřovice. V lednu jsme měli i narozeninové kavárničky, kde jsme se u

dobrého jídla a skleničky něčeho ostřejšího (samozřejmě, že jen klienti:-) pobavili a zavzpomínali. Ani v roce 2015 na nás nezapomíná pan ředitel, který mezi nás často chodí a min. jednou měsíčně je tzv. schůzka s vedením Charity Hlučín a Domova. A závěrem nemůžeme opomenout ani paní kadeřnici, která se stará o vlasy našich klientů, a to jak žen, tak i mužů. Únor: Tento měsíc byl ve znamení nemoci a úmrtí. Celý Domov stihla chřipková epidemie. Domov uzavřel i své brány veřejnosti a návštěvám. Letošní chřipka byla opravdu náročná, a to jak pro klienty, tak i personál. V našem kolektivu snad nebyl nikdo, koho by nějakým způsobem neschvátila chřipka (pravda, ze strany klientů zde adepti jsou:-). Všichni pracovníci však tento měsíc zvládli a za to jim 4

patří obrovské poděkování, protože být nemocný a ještě se starat o nemocné, to je opravdu náročné. A tak ještě jednou děkuji všem kolegům, že jsme to zvládli. Březen: Měsíc březen byl ve znamení postní doby, takže jsme se občas pomodlili modlitbu křížové cesty, také jsme využili prvních možností pro procházky v areálu Domova, neboť pár dní už bylo opravdu jarních – sluníčko hřálo, ptáci zpívali a rozveselovali všechny, kdo slyšel jejich zpěv. I když zima se jen tak nevzdává. Naši klienti se už moc těší, až budou moci jít ven na terasu, až jim připravíme zase nějaké grilování nebo jinou akci venku, protože v zimě se všechny aktivity musí odehrávat v interiéru Domova. V březnu jsme v našem „kině“ vybrali téma – filmy pro pamětníky, takže nechyběl film Prstýnek, Ducháček to zařídí, apod. Opět i v tomto měsíci si na klienty udělal čas pan ředitel a sešel se s nimi

na pravidelné schůzce. V březnu se také někteří kolegové zúčastnili Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče, která se konala v Ostravě. A závěr března patřil dětem ze Základní školy Ludgeřovice, které přišly potěšit naše klienty. Děti a paní učitelky na nás nikdy nezapomínají, za což jim chceme velmi moc poděkovat. To byl jen letmý pohled, neboť každý měsíc je tvořen dny, dny jsou tvořeny hodinami a ty sekundami. A je nutné a důležité, abychom prožívali každičkou chviličku, která je nám dána. Každý den je tvořen mnoha okamžiky, situacemi, je zde radost i starost, tedy každý den je pestrý barevný závoj. „Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.“ (Seneca) Kamil Kupka zástupce vedoucí DSVM

Sociálně terapeutická dílna Zprávičky z STD

5

Ani jsme se nenadáli a první čtvrtletí roku 2015 je skoro za námi. Sotva jsme úspěšně opustili naše novoroční předsevzetí, zhlédli první filmové premiéry a přečetli první knižní novinky, už se velkou rychlostí řítíme k velikonočním svátkům. Vzhledem k množství zakázek, které musíme stihnout, se nám zdá, že se čas kolem nás jen míhá jako krajina za okny rozjetého vlaku. Ale nevadí, pro nás to znamená jediné, že se naše práce líbí, že to, co se naši klienti naučili a co se ještě naučí, ocení i ti, kteří ani

nevědí, jak je pro mnohé z nich tato práce náročná. První vlaštovky vyletí z našich rukou už 17. března, kdy budeme na pozvání Krajského úřadu Moravskoslezského kraje naše výrobky prodávat přímo v jeho prostorách. Další prodej pak máme v kulturním domě v Ostravě-Petřkovicích, kde budeme dokonce 2 dny (26. - 27. března). Jsme zvědaví, jak se budou líbit novinky, které jsme si připravili a těšíme se na nové nápady, se kterými naši zákazníci přijdou. Krásné jarní dny. Kolektiv STD

Tříkrálová sbírka Je již tradicí, že po vánočních svátcích a Novém roce se každoročně v regionu Hlučínska a v okolních obcích, které spadají pod Charitu Hlučín, koná Tříkrálová sbírka. Tentokrát se uskutečnil její již patnáctý ročník. V našem regionu probíhalo koledování během prvního a následně i druhého lednového víkendu a i letos se povedlo našim milým koledníkům vykoledovat krásnou částku, a to 1.861.909,- Kč, což je o 100.312,- Kč více než vloni. Z této uvedené částky zůstane Charitě Hlučín dle celostátně určeného klíče 65%, to je 1.210.241,- Kč. Charita Hlučín tímto mnohokrát děkuje za obětavou spolupráci všem našim koledníkům, bez nichž by se Tříkrálo-

vá sbírka jen těžko dala uskutečnit. Také letos pro ně a pro všechny, kdo se podíleli na TKS, máme přichystanou odměnu, v podobě promítání filmu v kině v Bolaticích, Protože loni byli všichni z této akce nadšeni, rozhodli jsme se ji zopakovat. A ohlasy jsou již teď opět pozitivní. Dále také samozřejmě děkujeme všem lidem dobré vůle za vlídné přijetí našich koledníků, za štědré dary a hlavně otevřená srdce pro NAŠE blízké, pro lidi, kteří potřebují NAŠI společnou pomoc a podporu. Děkujeme vám, že nám pomáháte pomáhat! Andrea Kostelníková koordinátorka TKS

Sponzorem tohoto KUKátka je EVAVIT, s.r.o. - Lékárna U Vítka 6

Koledníci z Dolního Benešova

Jubilanti Charity Hlučín v období od ledna do března 2014

Zaměstnanci Charity Hlučín Hana Biernatová, Jana Gogolínová, Eva Chojková, Kamil Kupka, Vojtěch Matušinec, Milada Meinhardová, Eva Pražáková, Věra Stolářová, Marcela Výtisková, Anna Zajaczová Klienti Domova sv. Mikuláše Jindřich Bařina, Dorota Česlíková, Vladimír Greipel, Zdeňka Krautová, Jitka Kukučková, Marta Lišková, Arnoštka Marková, Gertruda Masná, Anna Matušíková, Maria Sedláková Klienti sociálně terapeutické dílny Věrka Janušková, Jana Karásková, Iveta Matějásková, Táňa Pajáčová, Kateřina Rotiková, Františka Schenková, Marta Šímová, Irena Veselá, Simona Vránová, Jarka Vrbátová, Tereza Zoubková Charita Hlučín přeje všem jubilantům hodně štěstí, zdraví, radosti, pracovních i životních úspěchů a Božího požehnání! 7

KONTAKT NA JEDNOTLIVÁ STŘEDISKA Charita Hlučín U Bašty 275/3, 748 01 Hlučín ředitel: Mgr. Bc. Lukáš Volný Tel/fax: 595 043 275, 728 550 637 E-mail: [email protected] www.charitahlucin.cz Charitní ošetřovatelská služba U Bašty 275/3, 748 01 Hlučín Vedoucí ošetřovatelské služby: Anna Postulková Tel: 595 042 368, 603 502 779 E-mail: [email protected] Charitní pečovatelská a asistenční služba U Bašty 275/3, 748 01 Hlučín Vedoucí služeb: Andrea Strachotová, DiS. Tel: 595 042 368, 603 502 753 E-mail: [email protected] Charitní domov sv. Mikuláše – domov pro seniory Hlučínská 1330/7a, 747 14 Ludgeřovice Vedoucí domova: Irena Prchalová Tel: 595 020 550, 603 501 993 E-mail: [email protected] Sociálně terapeutická dílna Hlučínská 1330/7a, 747 14 Ludgeřovice Vedoucí dílny: Mgr. Tereza Kupková Tel: 595 053 929, 603 502 618 E-mail: [email protected] Půjčovna kompenzačních pomůcek U Bašty 275/3, 748 01 Hlučín Bc. Andrea Kostelníková Tel: 595 043 275, 731 354 877 E-mail: [email protected] KUKátko 2015 Hlučín 16. března 2015 Vychází každé 3 měsíce (čtvrtletník) vydává: Charita Hlučín, U Bašty 275/3, 748 01 Hlučín IČO 44941960 Ev. Číslo: MK ČR E 15141 Kontaktní osoba: Bc. Andrea Kostelníková, E-mail: [email protected]

8