Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
ZPRÁVA O PRŮBĚHU A VÝSLEDCÍCH MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM A PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ ROKU 2013 Zíka Jiří Zpracováno s odkazem na ustanovení § 37 odst. b) vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bliţších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů
2013
Obsah 1
ÚVOD A VÝCHODISKA ................................................................................................. 4 1.1
LEGISLATIVNÍ A FORMÁLNÍ VÝCHODISKA MATURITNÍ ZKOUŠKY 2013 ..... 4
1.1.1
Legislativní vývoj před rokem 2013 (historie) ..................................................... 4
1.1.2
Realizované modely maturitní zkoušky: .............................................................. 5
1.2
NÁKLADY NA PŘÍPRAVU REFORMY maturitní zkoušky.................................... 7
1.3
Nejvýznamnější audity a kontroly ............................................................................... 9
1.3.1
Náklady na zajištění konání společné části maturitní zkoušky v roce 2013 ...... 10
2 PRŮBĚH ZKOUŠEK JARNÍHO A PODZIMNÍHO ZKUŠEBNÍHO OBDOBÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY 2013 .............................................................................................. 11 2.1
JARNÍ ZKUŠEBNÍ OBDOBÍ ................................................................................... 11
2.2
PODZIMNÍ ZKUŠEBNÍ OBDOBÍ........................................................................... 13
2.3
VYHODNOCENÍ PRŮBĚHU ZKOUŠEK A JEHO JEDNOTLIVÉ ASPEKTY ... 14
2.3.1
Ochrana a bezpečnost zkušebního tajemství ...................................................... 14
2.3.2
Zadání zkoušek a jeho kvalita ............................................................................ 15
2.3.3 Technologické a organizační zajištění přípravy a průběhu zkoušek a zpracování a vyhodnocení výsledků zkoušek ..................................................................................... 16 2.3.4 Personální zajištění průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky a hodnocení jejich výsledků ................................................................................................ 18 2.3.5
Uţivatelská podpora škol – HELP-DESK CZVV.............................................. 19
2.3.6
Ţádost o přezkoumání průběhu a výsledku zkoušek .......................................... 19
2.4 POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ PODLE ZÁKONA Č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím .......................................................................................................... 22 3
STŘEDOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ UKONČENÉ MATURITNÍ ZKOUŠKOU .............. 23 3.1 ŢÁCI KONČÍCÍ STŘEDOŠKOLSKÉ STUDIUM SVOJÍ PRVNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKOU ........................................................................................................................ 23 3.2
ÚČAST NA MATURITNÍM VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO SOUVISLOSTI ................ 24
3.3
STRUKTURA PŘIHLÁŠENÝCH K MATURITNÍ ZKOUŠCE ............................. 25
3.3.1
Genderová skladba maturantů ............................................................................ 25
3.3.2
Oborová struktura maturantů ............................................................................. 25
3.3.3
Regionální pohled .............................................................................................. 27
3.4
PŘIHLÁŠENÍ, KTEŘÍ NEKONALI ZKOUŠKU V JARNÍM TERMÍNU ............. 28
3.5 PŘIHLÁŠENÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE V PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ............................................................................................................................... 30 3.6 VOLBA PŘEDMĚTŮ DRUHÉ POVINNÉ ZKOUŠKY SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ................................................................................................... 30 3.6.1
Celkový pohled na volbu matematiky a cizího jazyka ....................................... 30
3.6.2
Genderová podmíněnost volby matematiky ....................................................... 31
3.6.3
Volba matematiky optikou oborové struktury ................................................... 31
1
3.6.4 4
Dominantní postavení angličtiny mezi cizími jazyky posiluje .......................... 33
NEÚSPĚŠNOST U MATURITNÍ ZKOUŠKY ............................................................... 34 4.1
NEÚSPĚŠNOST U MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ . 34
4.1.1
Souhrnná neúspěšnost u maturitní zkoušky ....................................................... 34
4.1.2
Celková neúspěšnost ve společné a profilové části maturitní zkoušky .............. 35
4.1.3
Genderový pohled na celkovou neúspěšnost u maturitní zkoušky..................... 35
4.1.4
Oborový pohled na celkovou neúspěšnost u maturitní zkoušky a v jejích částech ...... 37
4.1.5
Neúspěšnost podle formy studia ........................................................................ 39
4.1.6
Neúspěšnost v jednotlivých předmětech společné části maturitní zkoušky ....... 39
4.2
NEÚSPĚŠNOST PO PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ................................. 45
4.2.1
Neúspěšnost přihlášených k MZ v roce 2013 .................................................... 45
4.2.2
Neúspěšnost těch, kteří maturitní zkoušku konali .............................................. 45
4.2.3
Neúspěšnost ve společné a profilové části po podzimním zkušebním období .. 46
4.2.4
Neúspěšnost zkoušek konaných v podzimním zkušebním období .................... 48
4.2.5
Bilance neúspěšnosti v jednotlivých předmětech po dvou zkušebních termínech ....... 48
4.3 ABSOLUTNÍ NEÚSPĚŠNOST U MATURITNÍ ZKOUŠKY MATURITNÍHO ROČNÍKU 2011 A 2012 ...................................................................................................... 52 4.3.1
Maturitní ročník 2011......................................................................................... 52
4.3.2
Maturitní ročník 2012......................................................................................... 53
4.3.3
Fiskální rozměr absolutní neúspěšnosti maturantů ............................................ 54
5 DOSAŢENÉ VÝSLEDKY V PŘEDMĚTECH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY V ROCE 2013 ...................................................................................................... 54
6
5.1
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA .......................................................................... 54
5.2
MATEMATIKA ........................................................................................................ 55
5.3
ANGLICKÝ JAZYK ................................................................................................. 57
5.4
NĚMECKÝ JAZYK .................................................................................................. 59
SPECIFICKÁ TÉMATA ................................................................................................. 60 6.1 DOPAD ZMĚNY ZPŮSOBU HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY NA VÝSLEDKY MATURITNÍ ZKOUŠKY ....................... 60 6.1.1
Východisko......................................................................................................... 60
6.1.2 Dopady na meziroční srovnatelnost podmínek konání maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury ............................................................................................ 62 6.1.3
Závěry................................................................................................................. 62
6.2 VÝRAZNÝ ROZDÍL NÁROČNOSTI ZKOUŠEK Z MATEMATIKY A ANGLICKÉHO JAZYKA A JEHO POTENCIÁLNÍ DŮSLEDKY................................... 63 6.3 MASIFIKACE MATURITNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A ABSOLUTNÍ NEÚSPĚŠNOST .................................................................................................................. 65 7
ZÁVĚRY .......................................................................................................................... 66 7.1
Zásadní zjištění .......................................................................................................... 66 2
7.2
Doporučení – klíčové faktory úspěchu ...................................................................... 67
7.2.1
Klíčové faktory úspěchu maturitní zkoušky....................................................... 67
7.2.2
Klíčové faktory úspěchu vzdělávacího systému ................................................ 68
7.3
Zpětná informační vazba pro střední školy ............................................................... 68
7.4
Reformní maturita a vysoké školy ............................................................................. 69
3
1
ÚVOD A VÝCHODISKA
1.1 1.1.1
LEGISLATIVNÍ A FORMÁLNÍ VÝCHODISKA MATURITNÍ ZKOUŠKY 2013 Legislativní vývoj před rokem 2013 (historie)
V roce 2004 byl zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), kodifikován první model reformované maturitní zkoušky. V letech 2004−2008 probíhala diskuze o změně koncepce maturitní zkoušky, která byla definována v platném znění školského zákona, i o způsobu jejího zajištění. Na základě této diskuze pak zapracovalo Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (dále jen MŠMT) návrh příslušné právní úpravy do školského zákona. Vzhledem k opakovanému posouvání termínů realizace reformované maturitní zkoušky nemohlo MŠMT začít naplňovat přípravnou fázi a omezilo se pouze na přípravné odborné studie. V roce 2007 jiţ bylo zřejmé, ţe panuje všeobecná shoda na dalším odloţení společné části maturitní zkoušky a na změně koncepce maturitní zkoušky. Zákon č. 217/2007 Sb., kterým se měnil školský zákon, stanovil odklad společné části maturitní zkoušky na rok 2010. Byl tak zajištěn časový prostor k reflexi tehdy probíhající odborné diskuze o konečném pojetí maturitní zkoušky ve školském zákoně. V roce 2008 byl nastaven model maturitní zkoušky (zákon č. 242/2008 Sb.). V roce 2009 byla realizace reformovaného modelu maturitní zkoušky politickým rozhodnutím odloţena opět o rok, tzn. na rok 2011. K zajištění průběhu maturitní zkoušky vydalo MŠMT vyhlášku č. 177/2009 Sb., o bliţších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou (dále jen „vyhláška ke školskému zákonu“). V roce 2010 bylo dosaţeno politické dohody, ţe se jiţ dále realizace reformované maturitní zkoušky nebude odkládat, MŠMT předloţilo vládě ČR zprávu o stavu příprav maturitní zkoušky pro školní rok 2010/2011 a vláda uloţila MŠMT dále v realizaci reformované maturitní zkoušky pokračovat. V roce 2011 byl prodlouţen náběhový model maturitní zkoušky do roku 2012. Pro rok 2013 došlo k další legislativní změně modelu maturitní zkoušky. Novela školského zákona č. 333/2012 Sb. a zákona č. 370/2012 Sb. zasáhla výrazně do mnoha oblastí a procesů maturitní zkoušky. Zákonem provedené změny reflektovala prováděcí vyhláška ke školskému zákonu ve znění č. 371/2012 Sb. účinném k 9. listopadu 2012. Školský zákon tak prošel většími či menšími úpravami do konce roku 2012 celkem 30krát zněními zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb.,
4
zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb. a zákona č. 370/2012 Sb. Ne všechny novely se naštěstí dotkly samotné maturitní zkoušky. Vyhláška ke školskému zákonu doznala změn pětkrát, a to novelami č. 90/2010 Sb., č. 274/2010 Sb., č. 54/2011 Sb., č. 273/2011 Sb. a č. 371/2012 Sb. 1.1.2 1.1.2.1
Realizované modely maturitní zkoušky: Model maturitní zkoušky 2011
V roce 2011 proběhlo jarní i podzimní zkušební období reformované maturitní zkoušky. V srpnu 2011 předloţil bývalý ministr školství, mládeţe a tělovýchovy Josef Dobeš vládě Zprávu o průběhu a výsledcích maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2011. Zpráva ve svém závěru konstatuje: „Zahájení reformy maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2011 proběhlo úspěšně a bez jakýchkoli větších či váţnějších problémů. V tomto smyslu představuje Česká republika ve srovnání s okolními zeměmi poměrně výraznou výjimku.“ Maturitní zkouška v podzimním zkušebním období roku 2011 proběhla také úspěšně, a to jak na tzv. kmenových školách, kde se konala profilová část maturitní zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané ústní formou před zkušební maturitní komisí, tak i na tzv. spádových školách, v nichţ se uskutečnily dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu a formou písemné práce. Na základě poznatků z obou termínů maturitní zkoušky v roce 2011 byla připravena novela vyhlášky č. 177/2009 Sb., vydaná ve Sbírce zákonů pod číslem 273/2011, účinná k 23. 9. 2011. Model maturitní zkoušky 2012 následně ovlivnily novely školského zákona vydané pod č. 331/2011 Sb. a č. 472/2011 Sb. 1.1.2.2
Základní změny v modelu společné části maturitní zkoušky mezi rokem 2011 a 2012
Zásadní dopad na maturitní zkoušku v roce 2012 měla změna systému hodnocení písemných prací společné části maturitní zkoušky. Hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury a z cizích jazyků učiteli kmenových škol ţáků v roce 2011 ukázalo prokazatelné a velmi časté odchylky od jednotné metodiky hodnocení. Zrušení metody hodnocení dvěma hodnotiteli, k němuţ se v rámci úspor nákladů rozhodlo MŠMT v roce 2010, se ukázalo být krokem, který v konečném důsledku znamenal výrazné sníţení nezávislosti hodnocení a narušení principu plošné objektivity a zejména srovnatelnosti hodnocení písemných prací a tím i celé maturitní zkoušky.1 Nákladově nejefektivnějším řešením tohoto problému byl přechod na centrální a plně anonymizované hodnocení písemných prací hodnotiteli hodnotícími písemné práce bez ohledu na obor vzdělání, typ střední školy, kterou ţák vystudoval, a osobní sociální vazby.
1
Analýzy a porovnání výsledků hodnocení písemných prací v roce 2011 a 2012 ukázaly, ţe v roce 2011 hodnotitelé – učitelé kmenových škol ţáků − nadhodnotili zejména v českém jazyce a v německém jazyce výkon ţáků v průměru o téměř celý jeden klasifikační stupeň. 5
Druhou významnou změnou v modelu společné části maturitní zkoušky byla změna pořadí zkoušek. Došlo k předřazení písemných částí společné části maturitní zkoušky, tedy didaktických testů a písemných prací, před ústní zkoušky. Toto opatření bylo motivováno zejména snahou poskytnout školám moţnost individuálního ukončování maturitní zkoušky a vydávání vysvědčení bez zbytečného odkladu po ukončení ústních zkoušek. Neméně významným důvodem byla pak i skutečnost, ţe při nastaveném pořadí zkoušek byly pro maturanty k dispozici výsledky didaktických testů k 15. 5. 2012, tedy v termínu předcházejícím většině přijímacích řízení na vysoké školy. Realizace maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2012 připravená podle výše zmíněného modelu vyvolala celou řadu kontroverzních reakcí. V zásadě je lze shrnout pod tři témata: (1) maturitní zkouška je administrativně sloţitá, (2) maturitní zkouška je drahá, (3) centrální hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury je neobjektivní a plné excesů. I kdyţ šlo ve většině případů spíše o nedostatek informací, vyústily následující bouřlivé a silně mediálně eskalované diskuze v zásadní změny modelu pro rok 2013 a léta následující. 1.1.2.3
Základní změny v modelu společné části maturitní zkoušky mezi rokem 2012 a 2013
Základní dopad na maturitní zkoušku v roce 2013 měly: (1) přechod k jedné úrovni obtíţnosti zkoušek, (2) omezení rozsahu nepovinných zkoušek, (3) návrat k hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury do škol a (4) zkrácení termínů pro předávání výsledků ţákům. I kdyţ důvodů ke zrušení dvou úrovní zkoušky bylo mnoho, jen málo z nich bylo zaloţeno na skutečných racionálních analýzách. Pravdou je, ţe dvě úrovně povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky fakticky vytvořily diskriminační prostředí. Maturanti získávali vysvědčení se stejnou „certifikační“ hodnotou i přesto, ţe podmínky pro jeho získání byly pro ty, kteří absolvovali zkoušky ve vyšší úrovni, zcela odlišné. Změna v podobě jedné úrovně pro všechny tak zmíněnou diskriminaci z pohledu certifikační funkce maturity odstranila. Současně s tímto pozitivním dopadem však úplná nivelizace obtíţnosti, a to i v nepovinných zkouškách, významně oslabila motivační funkci zkoušek. Před maturanty s vysokými osobními ambicemi tak nestojí ţádný vyšší cíl. K absolvování jim stačí méně znalostí, a tedy i méně úsilí. V sortimentu nepovinných zkoušek zůstaly jen zkoušky zahrnuté do portfolia povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky (z portfolia nepovinných zkoušek byly odstraněny fyzika, chemie, biologie, občansko-společenskovědní základ, dějiny umění a dějepis). Eliminovala se tím původně očekávaná, ale nenaplněná ambice poskytnout širší nabídku moţností substituce přijímacích zkoušek na vysoké školy. V tomto smyslu mělo podobný dopad i zrušení zkoušky vyšší obtíţnosti. Na kvalitě a srovnatelnosti centrálního hodnocení písemných prací z českého jazyka se negativně projevila „uspěchanost“ jeho nasazení. Centrum mělo na přípravu a sladění centrálních hodnotitelů, kterých pro český jazyk a literaturu bylo potřeba téměř tisíc, jen pět měsíců. Tato lhůta se ukázala jako nedostatečná pro kalibraci náročnosti hodnocení všech hodnotitelů na takovou míru, aby se ţádný z nich neodchýlil od definovaného a procvičovaného standardu. Avšak i přes identifikovaná individuální selhání prokázalo centrální hodnocení nesrovnatelně vyšší objektivitu a srovnatelnost hodnocení, neţ jakých bylo a je dosahováno v modelu hodnocení učiteli ve školách. Zásadní rozdíly lze najít
6
zejména v hodnocení prací, které jsou kvalitou blízko pod minimální hranicí úspěšnosti, a v celkovém nastavení náročnosti. Na zkrácení lhůt pro předávání výsledků měla vliv zejména změna „entity“, ke které se termínový kalendář vztahuje. Pro jarní zkušební období se vazba termínů na školu změnila ve vazbu na třídu a určující termín ukončení ústních zkoušek se změnil na termín zahájení ústních zkoušek. Pro podzimní zkušební období byly termíny vázány přímo na konkrétního ţáka. Všechny uvedené zásadní změny a další úpravy modelu měly významný dopad na procesy maturitní zkoušky a v souvislosti s tím i na technologické zajištění. Pro zdárné zvládnutí tak podstatné modifikace bylo nutné zajistit nezanedbatelné změny v aplikacích i dodavatelských sluţbách. Přes všechny počáteční potíţe s na poslední chvíli provedenou změnou modelu (předmětné zákonné normy nabyly účinnosti aţ v listopadu 2012) se Centru podařilo nejen procesně a technologicky zajistit jarní i podzimní zkušební období bez významnějších problémů, ale i zásadním způsobem změnit obraz maturitní zkoušky v očích pedagogické obce i zainteresované veřejnosti. Maturitní zkouška se po roce 2013 stala akceptovanou součástí vzdělávací soustavy, respektovaným evaluačním nástrojem hodnocení vědomostí a dovedností v rámci existujícího právního rámce. 1.2
NÁKLADY NA PŘÍPRAVU REFORMY MATURITNÍ ZKOUŠKY
1.3.1 Náklady na přípravu reformy maturitní zkoušky Náklady na přípravu maturitní zkoušky lze v podstatě datovat od zaloţení samostatné organizace pověřené její přípravou. Od roku 2006 byla přípravou MZ pověřena organizační sloţka státu (OSS) Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. K 1. dubnu 2009 došlo k transformaci OSS na příspěvkovou organizaci (PO). Struktura provozních nákladů a investičních výdajů na přípravu maturitní zkoušky za dobu existence OSS je vyčíslena v následující tabulce. CZVV nebyla a ani není určena zřizovací listinou pouze činnost související s přípravou a realizací maturitní zkoušky. Přibliţně 20 % provozních nákladů kmenové činnosti je spotřebováváno v rámci ostatních aktivit. Účelové prostředky byly přímo vázány na přípravu MZ, obdobně lze investiční výdaje na pořízení informačního systému MZ IS CERTIS zahrnout v plné výši do výdajů na přípravu MZ, i kdyţ tato aplikace byla vyvinuta jako univerzální informační systém různorodých evaluačních projektů (byla pouţita například pro testování v pátých a devátých třídách). Náklady a výdaje na přípravu MZ v rámci OSS v tis. Kč Období 2006 2007 2008 2009 Celkem
Kmen 26 337 26 944 28 799 17 035 82 080
Podíl MZ v kmeni (1)
Účelové prostředky
0,8 0,8 0,8 0,8
15 615 15 615
7
Z toho na přípravu MZ - kmen + účel 21 070 21 555 38 654 13 628 81 279
Investiční výdaje na MZ 2 332 15 946 1 500 0 19 778
Jako OSS tedy CZVV vynaloţilo na přípravu MZ 81 milionů 279 tis. Kč provozních prostředků a 19 milionů 778 tis. Kč investic. K 1. dubnu 2009 došlo ke změně právní formy CZVV. Zákonem bylo CZVV zřízeno jako příspěvková organizace. Struktura provozních nákladů a investičních výdajů na přípravu maturitní zkoušky za dobu existence PO je vyčíslena v následující tabulce. Ani CZVV v právní formě PO není určena zřizovací listinou pouze činnost související s přípravou a realizací maturitní zkoušky. Přibliţně 20 % aţ 30 % provozních nákladů kmenové činnosti je spotřebováváno v rámci ostatních aktivit. I v tomto období byly účelové prostředky přímo vázány na přípravu MZ. Vykázané investiční výdaje souvisí s upgrade IS CERTIS, pořízením tiskové technologie MZ a s úpravami informačních systémů MZ v majetku CZVV v důsledku postupných kaţdoročních změn právního rámce MZ (viz výše). Náklady a výdaje na přípravu MZ v rámci PO v tis. Kč Období
Kmen
2009 2010
43 503 87 783
2011
Účelové prostředky
Z toho na Podíl MZ v přípravu MZ kmeni kmen + účel
11 693 103 548
0,8 0,8
ESF PRO.MZ *)
103 241 31 054
41 728 152 089
222 988
7 573
47 491
2012
229 354
9 735
58 740
2013
206 000
7 698
7 937
Celkem
789 628
159 301
307 985
115 241
46 495 173 774
Investiční výdaje na MZ
220 269
*) Ve výdajích na realizaci projektu „Příprava podmínek reformované maturitní zkoušky“ (PRO.MZ) nejsou zahrnuty výdaje realizované příjemcem podpory (MŠMT) na správu a řízení projektu a partnerem (NIDV) na školení pedagogických pracovníků pro jednotlivé funkce MZ ve výši cca 5 mil. Kč a 105 mil. Kč. Celkem tedy CZVV spotřebovalo na přípravu MZ v období od roku 2006 do roku 2013 301548 tis. Kč z kmenového rozpočtu a účelových prostředků CZVV (81279 + 220269) a 307985 tis. Kč z prostředků ESF. Investiční výdaje na vybudování technologické infrastruktury dosáhly za stejné období výše 179079 tis. Kč. Reálná výše provozních nákladů a výdajů na přípravu MZ za diskutované období tak dosáhla hodnoty 788 milionů 612 tis. Kč. Z výše uvedených bilancí je zřejmé, ţe rozhodující část přípravy reformy maturitní zkoušky byla realizována v rámci projektu ESF operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s názvem „Příprava podmínek reformované maturitní zkoušky“ (registrační číslo projektu CZ.1.07/4.1.00/06.0017). Doba realizace projektu byla stanovena na období od 1. 4. 2009 do 31. 12. 2012. Příjemcem podpory ve výši 414 mil. Kč bylo MŠMT. Podstatnou změnou schválenou 20. 11. 2012 bylo období realizace prodlouţeno do 31. 3. 2013. Ke dni ukončení projektu byly CZVV realizovány činnosti v objemu 307 milionů 985tis. Kč, tj. 94,3 % celkového rozpočtu projektu pro CZVV.
8
Náklady realizace MZ v letech 2011, 2012 a 2013 v tis. Kč Období
Kmen
Z toho MZ
2011
222 988
178 390
2012
229 354
195 883
2013
206 000
160 170
Celkem
658 342
534 443
Zvýšení nákladů na MZ v roce 2012 lze přičíst zejména přípravě a realizaci významných změn modelu (viz výše). Naopak pokles v roce 2013 je převáţně výsledkem omezení portfolia zkoušek, stabilizace modelu a postupné racionalizace procesů. I pro rok 2014 lze z obdobných důvodů prognózovat další pokles nákladů, nedojde-li znovu k zásahům do právního rámce zkoušek. 1.3
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ AUDITY A KONTROLY
V průběhu roku 2013 proběhly v CZVV následující audity a kontroly:
číslo kontr.
název externí kontroly
kdo externí kontrolu prováděl
výsledek (nálezy) externí kontroly
sl. 1
sl. 2
sl. 3
sl. 4
MF-57179/2013/52
Audit operace OPVK/2013/O/048
Ministerstvo financí
MF-57179/2013/52
Audit operace OPVK/2013/O/048
Ministerstvo financí
MF-57179/2013/52
Audit operace OPVK/2013/O/048
Ministerstvo financí
MF-57179/2013/52
Audit operace OPVK/2013/O/048
Ministerstvo financí
MF-57179/2013/52
Audit operace OPVK/2013/O/048
Ministerstvo financí
MF-57179/2013/52
Audit operace OPVK/2013/O/048
Ministerstvo financí
MF-57179/2013/52
Audit operace OPVK/2013/O/048
Ministerstvo financí
zhodnocení plnění přijatých přijatá opatření opatření vedoucí k odstranění vedoucích zjištěných závad k odstranění zjištěných závad sl. 5 sl. 6
Byly doloţeny faktury a prezenční listiny za ubytování a stravu a smlouvy s externisty, 1 - Nedoloţení které podmiňují formulářů cestovních vyplacení odměny účastí příkazů (2 163 na jednotlivých 741,99 Kč) školeních (hromadných akcích). Postup byl předem projednán s odborem CERA. 2 - Nehospodárné Projekt ukončen, bude vyplacení osobních rozhodovat FÚ ve věci příplatků (690 dalšího postupu. 491,36 Kč) 3 - Neoprávněné Projekt ukončen, bude vyplacení příplatků rozhodovat FÚ ve věci za vedení dalšího postupu. (2 632,50 Kč) Chyba byla zjištěna ještě 6 - Chybný výpočet před kontrolou PAS a cestovních náhrad prostředky vráceny na (3 322,69 Kč) projektový účet. 7 - Proplacení nedoloţených odpracovaných hodin (3 600 Kč) 8 - Chybný výpočet Před kontrolou PAS bylo zahraničních opraveno v následujících cestovních náhrad MZ. (808,14 Kč) 9 - Chybný výpočet Před kontrolou PAS bylo Náhrad "Per diems" opraveno v následujících (883,95 Kč) MZ.
9
Projekt ukončen k 31.3.2013.
Projekt ukončen k 31.3.2013. Projekt ukončen k 31.3.2013. Projekt ukončen k 31.3.2013. Projekt ukončen k 31.3.2013. Projekt ukončen k 31.3.2013. Projekt ukončen k 31.3.2013.
číslo kontr.
název externí kontroly
Zpráva ze dne 22.5.2013
Zpráva nezávislého auditora o ověření projektu: " Příprava podmínek reformované MZ" za období od 1.4.2009 do 31.3.2013, Reg. č. CZ 1.07/4.1.00/06.0017
1.3.1
kdo externí kontrolu prováděl
výsledek (nálezy) externí kontroly
zhodnocení plnění přijatých přijatá opatření opatření vedoucí k odstranění vedoucích zjištěných závad k odstranění zjištěných závad
BDO Audit s.r.o.
S výhradou (nezpůsobilé výdaje dle zprávy EK a PAS) příjemce dodrţel ve všech významných ohledech podmínky OPVK.
Projekt ukončen.
Projekt ukončen k 31.3.2013.
Náklady na zajištění konání společné části maturitní zkoušky v roce 2013
Předpokládané roční provozní náklady na centrální zajištění obou termínů konání společné části maturitní zkoušky (jarního a podzimního zkušebního období roku 2013) byly rozpočtovány na 171 mil. Kč. Skutečná struktura čerpání je uvedena v následující tabulce. Dominantní sloţkou nákladů jsou náklady na technologickou infrastrukturu − něco přes 53 %. Zhruba 60 % těchto nákladů představuje časově rozloţená cena sluţby kryjící dodávku a správu 1 400 tzv. datových digitalizačních terminálů (poskytnutých školám pro tisk a digitalizaci dokumentů maturitní zkoušky) a na ně navazujících technologií zpracování digitalizovaných dat. Zbytek nákladů představují náklady komunikačních sluţeb, technologií tisku a správa a rozvoj informačního systému maturitní zkoušky, včetně správy zákonem stanoveného registru ţáků a výsledků zkoušek a registru pedagogických pracovníků. Zhruba 8 % tvoří výdaje na externí personální infrastrukturu a částečné krytí činnosti spádových škol v podzimním zkušebním období, 9 % jsou náklady tisku a distribuce a cca 23 % tvoří platy, OON a související odvody. Při realizaci cca 220 tis. zkoušek a cca 460 tis. dílčích zkoušek činí průměrné náklady na jednu zkoušku zhruba 730 Kč a na jednu dílčí zkoušku zhruba 350 Kč. Předpokládaná skutečnost 2013
tis. Kč
%
Maturitní zkouška 2013 celkem
161.545
100
Náklady externí personální infrastruktury (hodnotitelé, komisaři, posuzovatelé úloh, autoři)
13.244
8,27
3.058
1,91
Výroba a distribuce zkušební dokumentace
15.947
9,1
Technologická infrastruktura
85.460
53,36
Platy a OON + související odvody
36.763
22,95
7.073
4,42
Náklady spádových škol
Materiál, cestovné, poštovné a ostatní sluţby
10
2
2.1
PRŮBĚH ZKOUŠEK JARNÍHO A PODZIMNÍHO ZKUŠEBNÍHO OBDOBÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY 2013 JARNÍ ZKUŠEBNÍ OBDOBÍ
Maturitní zkoušky v jarním zkušebním období proběhly ve školách v následujících termínech: zkoušky profilové části maturitní zkoušky 1. dubna – 10. června; ústní dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky 16. května – 10. června; písemné zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky 2. – 9. května. Bloku písemných zkoušek společné části předcházela distribuce zkušební dokumentace zkoušek (1 434 bezpečnostních přepravek) do 1 190 škol (1 308 zkušebních míst), která proběhla ve dnech 23. − 26. dubna. Výroba, kompletace a balení dvou sad zkušební dokumentace písemných zkoušek společné části probíhaly od počátku ledna do 22. dubna. Příprava centrálního zadání ústních zkoušek z cizích jazyků byla dokončena 30. dubna. Zadání byla školám uvolňována k elektronickému generování pracovních listů vţdy 7 aţ 10 dnů před zahájením ústní zkoušky v příslušné škole. Příprava zadání ústních zkoušek z českého jazyka a literatury probíhala v jednotlivých školách dle metodiky stanovené CZVV. Průběţně po ukončování jednotlivých dílčích zkoušek písemné části společné části maturitní zkoušky probíhaly následující procesy: (1) digitalizace/pořízení dat a výsledků zkoušek a jejich elektronická distribuce do CZVV (proces probíhal bezprostředně po ukončení jednotlivých zkoušek); (2) centrální vyhodnocení písemných prací z cizích jazyků (celkem bylo hodnoceno 50,61 tis. písemných prací, z toho 42,69 tis. z anglického jazyka, 5,95 tis. z německého jazyka a zbytek z jazyků francouzského, ruského a španělského). Hodnocení prováděli tzv. centrální hodnotitelé kalibrovaní na srovnatelné hodnocení CZVV. Hodnocení probíhalo přísně anonymně (ţádný hodnotitel neznal ani jméno, ani školu ţáka, jehoţ písemnou práci hodnotil). Organizace hodnocení byla koncipována jako tříúrovňová. Hodnotitelé byli koordinováni v tzv. týmech hodnotitelů (max. po 20 hodnotitelích pod vedením vedoucího týmu hodnotitelů) a tyto týmy pak vedoucím hodnocení předmětu. Úkolem vedoucích týmů hodnotitelů bylo zejména dbát na dodrţování stanovených metodik, kontrolovat stabilitu náročnosti hodnocení v rámci skupiny a upozorňovat hodnotitele na odchylky od definovaných standardů. Kaţdé písemné práci byl přiřazen termín ohodnocení, a to tak, aby škola výsledek obdrţela nejpozději v den zahájení ústních zkoušek v dané třídě. (3) hodnocení otevřených testových úloh (345 externími posuzovateli bylo v období od 3. do 14. května provedeno 1,966 mil. hodnocení – kaţdá otevřená úloha je hodnocena dvěma nezávislými posuzovateli); hodnocení probíhalo vţdy bezprostředně po ukončení příslušné zkoušky nebo dílčí zkoušky; (4) zpětná (ex-post) validace testových úloh a zadání zkoušek a ověření způsobilosti testů – cílem tohoto procesu bylo ověření způsobilosti kaţdé z úloh pouţitých v maturitních testech a případné vyloučení potenciálně defektní úlohy z výsledného zpracování výsledků; proces probíhal bezprostředně poté, kdy byly předběţně vyhodnoceny výsledky příslušného testu; (5) generování maturitního vysvědčení − probíhalo průběţně, vţdy do dvou dnů po ukončení ústní zkoušky ve škole; protokoly o výsledcích společné části maturitní zkoušky, obsahující údaje o percentilovém umístění ţáka, byly generovány a uvolněny školám aţ
11
po zpracování výsledků všech zkoušek; jejich elektronická distribuce do škol proběhla 15. června; (6) vyřízení ţádostí o přezkoumání průběhu a výsledků maturitních zkoušek − Maturitní zkouška v jarním zkušebním období roku 2013 se konala na 1 190 školách. Počet ţáků, kteří se k maturitní zkoušce v prosinci 2012 přihlásili, činil 99 860, z toho v řádném termínu 91 324, v opravném a náhradním termínu 8 539. V rámci písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky bylo administrováno ve středních školách více neţ 31,8 tis. zkoušek nebo dílčích zkoušek (administrací se rozumí realizace zkoušky v učebně). To představovalo celkem 187,5 tis. didaktických testů a 148,3 tis. písemných prací. V rámci společné části bylo v jarním zkušebním období realizováno celkem 484,1tis. zkoušek a dílčích zkoušek (didaktické testy, písemné práce a ústní zkoušky), z toho 482,2tis. povinných K zajištění zkoušek formou didaktických testů bylo pro jarní zkušební období připraveno celkem 21 didaktických testů a dalších 91 jejich mutací pro jednotlivé typy přiznaného uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky, resp. jazykových mutací pro ţáky škol s polským vyučovacím jazykem. V následující tabulce jsou zobrazeny podrobnější údaje.
MZ CELKEM NEUSPĚLI USPĚLI POČET NEKONALI KONALI PŘIHLÁŠENI CELKEM NEUSPĚLI USPĚLI % NEKONALI HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST ČISTÁ NÚSPĚŠNOST
MZ 2011 JARO ŘÁDNÝ TERMÍN 17068 71305 10387 88373 98760 17,3 72,2 10,5 27,8 19,3
2012 JARO ŘÁDNÝ 18466 67355 10044 85821 95865 19,3 70,3 10,5 29,7 21,5
OPRAVNÝ/ NÁHRADNÍ 4117 4366 139 8483 8622 47,7 50,6 1,6 49,4 48,5
2013 JARO CELKEM 22583 71721 10183 94304 104487 21,6 68,6 9,7 31,4 23,9
ŘÁDNÝ 16066 64928 10330 80994 91324 17,6 71,1 11,3 28,9 19,8
OPRAVNÝ/ NÁHRADNÍ 4608 3829 102 8437 8539 54,0 44,8 1,2 55,2 54,6
CELKEM 20674 68757 10432 89431 99863 20,7 68,9 10,4 31,1 23,1
Na centrálním zajištění písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky ve školách se podílelo 1 323 školních maturitních komisařů, 389 centrálních hodnotitelů písemných prací z cizích jazyků a 345 raterů (posuzovatelů otevřených úloh).
12
2.2
PODZIMNÍ ZKUŠEBNÍ OBDOBÍ
Maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období proběhly ve školách v následujících termínech: zkoušky profilové části maturitní zkoušky 2. – 20. září; ústní dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky 11. – 20. září; písemné zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky 2. – 5. září. Bloku písemných zkoušek společné části předcházela distribuce zkušební dokumentace zkoušek do 195 spádových škol, kde se písemné zkoušky konaly. Distribuce zkušební dokumentace proběhla v jednom dni, a to 29. srpna. Výroba, kompletace a balení dvou sad zkušební dokumentace písemných zkoušek společné části se uskutečnily v průběhu srpna. Příprava centrálního zadání ústních zkoušek z cizích jazyků byla dokončena 31. srpna. Proces elektronického generování zadání zkoušek byl školám zpřístupněn vţdy nejpozději 7 aţ 10 dnů před zahájením ústní zkoušky v příslušné škole. Po bloku písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky proběhly následující procesy: (1) digitalizace/pořízení dat a výsledků zkoušek a jejich elektronická distribuce do CZVV (proces probíhal bezprostředně po ukončení jednotlivých zkoušek a dílčích zkoušek); (2) vyhodnocení písemných prací centrálními hodnotiteli probíhalo průběţně tak, aby výsledky byly školám uvolněny nejpozději do tří dnů od okamţiku, kdy byla do CZVV doručena data (u ţáků, kteří nekonali didaktický test či ústní zkoušku), nebo nejpozději do tří dnů po skončení ústní zkoušky ve škole. Celkem 4,2 tis. prací z pěti cizích jazyků hodnotilo 82 centrálních hodnotitelů. (3) vyhodnocení otevřených testových úloh bylo provedeno 75 externími posuzovateli otevřených úloh (ratery) CZVV. V období od 3. do 9. září bylo realizováno 327,8 tis. hodnocení. (4) zpětná (ex-post) validace testových úloh a zadání zkoušek a ověření způsobilosti testů – cílem tohoto procesu bylo ověření způsobilosti kaţdé z úloh pouţitých v maturitních testech a případné vyloučení potenciálně defektní úlohy z výsledného zpracování výsledků; proces probíhal bezprostředně poté, kdy byly předběţně vyhodnoceny výsledky příslušného testu; (5) generování maturitního vysvědčení probíhalo průběţně, vţdy do dvou dnů po ukončení ústní zkoušky ve škole nebo do tří dnů po předání dat školou do CZVV u ţáků, kteří konali pouze zkoušky profilové části a/nebo písemné práce, protokoly o výsledcích společné části maturitní zkoušky byly generovány a uvolněny pro školy po ukončení hodnocení písemných prací a didaktických testu souběţně s maturitními vysvědčeními; (6) vyřízení ţádostí o přezkoumání průběhu a výsledků maturitních zkoušek. Ţáci měli moţnost do 20 dnů ode dne ukončení období konání zkoušek nebo dílčích zkoušek podat na MŠMT ţádost o přezkoumání výsledků didaktických testů a ve stejné lhůtě na krajské úřady nebo magistrát o přezkoumání průběhu a výsledků zkoušek písemných, ústních a profilových. MŠMT, krajský úřad či magistrát měly na vyřízení ţádosti 30 dnů ode dne jejího převzetí. Písemná část maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období roku 2013 proběhla ve 195 tzv. spádových školách. Ke zkouškám společné části MZ se přihlásilo celkem 20 661 ţáků. Dílčí zkoušky konané ústní formou před zkušební maturitní komisí konali ţáci
13
ve svých „kmenových“ školách. Celkový přehled o počtech ţáků skládajících povinné zkoušky podává níţe uvedená tabulka. ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST (%)
Z toho: CIZÍ JAZYK
NEKONALI
Z toho MATEMATIKA
USPĚLI
2. POVINNÁ ZKOUŠKA
NEUSPĚLI
ČESKÝ JAZYK
CELKEM ŘÁDNÝ OPRAVNÝ NÁHRADNÍ CELKEM ŘÁDNÝ OPRAVNÝ NÁHRADNÍ CELKEM ŘÁDNÝ OPRAVNÝ NÁHRADNÍ CELKEM ŘÁDNÝ OPRAVNÝ NÁHRADNÍ
KONALI
MZ 2013 PODZIM POVINNÉ ZKOUŠKY
PŘIHLÁŠENI
KOMPLEXNÍ ZKOUŠKA
11567 5924 5359 284 17500 5920 11261 319 9695 2480 7118 97 7805 3440 4143 222
9560 4136 5183 241 15167 4135 10753 279 8583 1686 6815 82 6584 2449 3938 197
2390 1265 1079 46 6520 1631 4810 79 4530 909 3582 39 1990 722 1228 40
7170 2871 4104 195 8647 2504 5943 200 4053 777 3233 43 4594 1727 2710 157
2007 1788 176 43 2333 1785 508 40 1112 794 303 15 1221 991 205 25
25,0 30,6 20,8 19,1 43,0 39,4 44,7 28,3 52,8 53,9 52,6 47,6 30,2 29,5 31,2 20,3
% SKÓR *)
56,9 56,3 57,1 64,0 33,8 34,3 33,6 41,2 -
*) průměrná úspěšnost ţáků, kteří zkoušku konali; v rámci druhé povinné zkoušky a cizího jazyka není % SKÓR uváděn, vzhledem k heterogenitě zkoušek by nedával dobrý smysl.
Na centrálním zajištění písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky ve spádových školách se podílelo 196 školních maturitních komisařů, 82 centrálních hodnotitelů písemných prací z cizích jazyků a 75 raterů (posuzovatelů otevřených úloh). V rámci písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky bylo ve spádových školách realizováno více neţ 4,1 tis. administrací zkoušek v učebnách. To představovalo celkem 22,5 tis. didaktických testů a 13,4 tis. písemných prací. V rámci společné části bylo v podzimním zkušebním období realizováno celkem 50,3 tis. zkoušek a dílčích zkoušek (didaktické testy, písemné práce a ústní zkoušky), z toho 50,2 tisíce povinných. 2.3 2.3.1
VYHODNOCENÍ PRŮBĚHU ZKOUŠEK A JEHO JEDNOTLIVÉ ASPEKTY Ochrana a bezpečnost zkušebního tajemství
Ochrana informace veřejně nepřístupné, tedy zejména zadání zkoušek, před prozrazením je klíčovým poţadavkem zajištění objektivity zkoušek. Tomu byla přizpůsobena procesní architektura logistického, technologického i bezpečnostního modelu maturitní zkoušky i postupy a metodiky pro výkon funkcí všech orgánů maturitní zkoušky. Všechny procesy přípravy a průběhu zkoušek ve školách v jarním i podzimním zkušebním období proběhly bez jediného bezpečnostního incidentu. Monitorovací bezpečnostní systémy nezaznamenaly ţádný váţný incident ani zvýšené riziko jeho vzniku, a nebylo proto třeba realizovat ţádný z připravených krizových scénářů. CZVV i ředitelé a pedagogičtí pracovníci škol prokázali při ochraně informací veřejně nepřístupných vysokou míru odpovědnosti.
14
2.3.2
Zadání zkoušek a jeho kvalita
Kvalitě a relevanci zadání didaktických testů, písemných prací i dílčích ústních zkoušek z cizích jazyků byla v průběhu přípravy zadání věnována ze strany CZVV maximální pozornost. Systém řízení kvality zadání zkoušek je ověřován zpětnou validací úloh a zadání zkoušek a ověřením způsobilosti didaktických testů. Validace probíhá bezprostředně po prvním vyhodnocení písemných zkoušek. Validační komise jsou jmenovány ředitelem CZVV a řídí se interní směrnicí CZVV. Výroky validační komise potvrzuje svým rozhodnutím ředitel CZVV. Validační komise vydává následující výroky a ředitel CZVV o nich rozhoduje: (1)
K validitě úloh
A. „Na základě komplexního posouzení klasifikované úlohy neshledává komise důvod zařadit úlohu do kategorie defektních úloh a nedoporučuje přijímat v rámci zpracování výsledků k této úloze ţádná nápravná opatření.“ B. „Na základě komplexního posouzení klasifikované úlohy neshledává komise důvod zařadit úlohu do kategorie defektních úloh. Doporučuje však přijmout nápravná opatření v podobě úpravy klíče správných řešení. Klíč správných řešení doporučuje komise upravit následovně: …“ C. „Na základě komplexního posouzení klasifikované úlohy komise shledává důvodným její zařazení do kategorie defektních úloh a doporučuje přijmout v rámci zpracování výsledků k této úloze následující nápravné opatření: C1 Všem ţákům, kteří test konali, bude do souhrnného výsledku testu započítán maximální počet bodů dosaţitelný správným řešením úlohy.“ C2 Všem ţákům, kteří uvedli jakékoli řešení úlohy, bude do souhrnného výsledku započítán maximální počet bodů dosaţitelný správným řešením úlohy.“ C3 Všem ţákům, kteří zvolili jako správné řešení alternativy …, bude do souhrnného výsledku testu započítán maximální počet bodů dosaţitelný správným řešením úlohy.“ (2)
K souladu úloh s Katalogem poţadavků zkoušek Varianta 1: u ţádné z úloh nebyl identifikován nesoulad s Katalogem „Komise doporučuje řediteli Centra potvrdit soulad předmětného didaktického testu pro … zkušební období maturitní zkoušky ve školním roce …“ s Katalogem; Varianta 2: alespoň u jedné úlohy byl konstatován nesoulad s Katalogem „Komise doporučuje řediteli Centra potvrdit soulad didaktického testu ze zkušebního předmětu … pro … zkušební období maturitní zkoušky ve školním roce … s Katalogem za podmínky, ţe v případě úloh(y) č. … budou provedena nápravná opatření ve smyslu Stanoviska Komise.
2.3.2.1
Jarní zkušební období
V jarním zkušebním období byla hodnocena způsobilost 9 testů a dvou desítek testových mutací s následujícím výsledkem:
15
(1) Všechny testy pouţité pro maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2013 jsou plně způsobilé. (2) V případě 1 testové úlohy bylo rozhodnuto o tom, ţe úloha vyţaduje odlišný zápočet výsledků ţáka, a to: a) 1 úloha v testu z českého jazyka a literatury. V případě uvedené úlohy došlo k jejímu vyřazení z hodnocení a všem ţákům byl za ni přiznán plný počet bodů.
2.3.2.2
Podzimní zkušební období
V podzimním zkušebním období byla hodnocena způsobilost 21 testů a dalších 96 testových mutací s následujícím výsledkem: (1) Všechny testy a jejich mutace pouţité pro maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období roku 2013 jsou plně způsobilé. (3) V případě 2 testových úloh bylo rozhodnuto o tom, ţe úloha vyţaduje odlišný zápočet výsledků ţáka, a to: b) 1 úloha v testu z českého jazyka a literatury; c) 1 úloha v testu z anglického jazyka v úpravě pro neslyšící. V případě obou uvedených úloh došlo k jejich vyřazení z hodnocení a všem ţákům byl za ně přiznán plný počet bodů. 2.3.3
2.3.3.1
Technologické a organizační zajištění přípravy a průběhu zkoušek a zpracování a vyhodnocení výsledků zkoušek Výroba zkušební dokumentace
V důsledku úpravy termínů realizace písemných částí společné části maturitní zkoušky a posunu přihlašování k jarnímu termínu maturitní zkoušky v roce 2012 se zkrátila doba na realizaci výroby a distribuce zadání o více neţ jeden a půl měsíce. Stejně jako v roce 2012 se i v roce 2013 podařilo zařazením vícesměnného provozu a dodatečnými technologickými úpravami v poţadovaném termínu tisk, balení i distribuci zvládnout. Znovu se potvrdilo, ţe míra spolehlivosti výrobní technologie a organizačního modelu distribuce jsou na takové úrovni, ţe nebyly a nejsou zdrojem ţádných organizačních či bezpečnostních incidentů. 2.3.3.2
Distribuce zkušební dokumentace do zkušebních míst, její předání škole
Fyzická distribuce zkušební dokumentace písemných zkoušek proběhla v jarním i podzimním zkušebním období bez jakéhokoli bezpečnostního či organizačního incidentu a přesně dle distribučního schématu. Elektronická distribuce centrálních zadání ústních dílčích zkoušek z cizího jazyka proběhla bez jakýchkoli váţných problémů, automatický náhodný generátor pracovních listů z cizích jazyků nevykázal v průběhu přípravy pracovních listů ţádné provozní závady.
16
2.3.3.3
Generování a tisk adresných dokumentů ve školách
Centrální informační systém kromě jiného zajišťoval generování adresných dokumentů k zajištění ústních i písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky ve školách. Z hlediska spolehlivosti technologického zajištění systém nevykázal ţádné provozní závady. 2.3.3.4
Hodnocení písemných prací
Hodnocení písemných prací proběhlo v jarním i podzimním zkušebním období z hlediska termínového, logistického a administrativního bez výraznějších problémů. U hodnocení písemných prací z cizích jazyků bylo díky vyuţití tzv. centrálního hodnocení dosaţeno vysoké míry nezávislosti a srovnatelnosti. Hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury se úpravou zákona a vyhlášky posunulo zpět do škol. Bohuţel se díky této úpravě znovu vrátil do hodnocení silný prvek „závislosti“. Stejně jako v roce 2011 vykazovalo hodnocení známky výrazného zvýhodňování ţáků, zvláště u prací těsně pod minimální hranicí úspěšnosti, které byly často neobjektivně nadhodnoceny tak, aby ţák uspěl. Současně se objevila deformace hodnocení spočívající ve zvýhodňování velmi dobrých a výborných ţáků u hodnotitelů na gymnáziích (hodnotitelé přidělovali těmto úspěšným ţákům vyšší bodové hodnocení, neţ tak činil centrální hodnotitel při srovnávacím hodnocení). 2.3.3.5
Zadání, průběh a hodnocení ústních dílčích zkoušek
Školy se se zajištěním ústních dílčích zkoušek vyrovnaly po organizační a administrativní stránce bez výraznějších problémů. Na základě podnětů škol došlo pro rok 2014 k drobné úpravě v dokumentaci ústních zkoušek. Záznamy o hodnocení byly připraveny jako adresně generovatelné (formuláře obsahovaly potřebné identifikační údaje). Část hodnocení ústních zkoušek byla zatíţena problémy se sníţenou nezávislostí hodnocení, stejně jako u písemných prací z českého jazyka. 2.3.3.6
Digitalizace zkušební dokumentace ve školách a elektronická distribuce dat do CZVV
Digitalizační technologie (terminálová pracoviště centrálního informačního systému) i přenos dat mezi zkušebním místem a CZVV se znovu ukázaly jako stabilní a v podstatě bezproblémový prvek informačního systému maturitní zkoušky. Drobnými úpravami v parametrech technologických prvků a díky nabytým zkušenostem odpovědných pracovníků škol a kvalitní podpoře dodavatele sluţeb se podařilo dosáhnout vysoké kvality přenosu dat a omezit technologické chyby na minimum.
2.3.3.7
Hodnocení otevřených úloh didaktických testů
V jarním zkušebním období bylo prostřednictvím elektronického sytému validace vyhodnoceno celkem 0,983 mil. otevřených testových úloh, v podzimním zkušebním období pak 163,9 tis. úloh. Spolehlivost manuálního hodnocení je zaloţena zejména na tom, ţe kaţdá otevřená úloha je hodnocena dvěma hodnotiteli (ratery) a v případě neshody rozhoduje o výsledném hodnocení rozhodčí hodnotitel.
17
2.3.3.8
Kontrola a zpracování výsledků zkoušek
Vzhledem ke zkušenostem z realizovaných MZ v letech 2011 a 2012 byla přijata další opatření, jejichţ cílem bylo dále omezit výskyt chyb způsobených lidským faktorem a výrazně zvýšit účinnost automatických kontrol. Tato opatření se týkala především procesů digitalizace dokumentů ve školách a systému „rozpoznávání“ zápisů volby ţáka v záznamových arších. Výsledkem bylo další výrazné sníţení reskenů (opakovaných digitalizací záznamových archů či ostatních digitalizovaných dokumentů) na základě chyb zachycených aţ ve stádiu jejich zpracování v informačním systému (kontrolní mechanizmy digitalizačních terminálů odhalily většinu chyb obsluhy a vad dokumentů), sníţení počtu dokumentů distribuovaných validační procedurou k dodatečné ruční validaci a 100% úspěšnost rozpoznání správného či chybného označení volby v záznamových arších (v rámci procesů odvolání nebyla identifikována ţádná chyba automatického hodnocení didaktických testů). Centrální systém zpracování a vyhodnocení výsledků zkoušek pracoval bezchybně a zvládal digitalizaci i vlastní vyhodnocení v reálném čase, bez prodlevy. 2.3.3.9
Generování a tisk maturitních vysvědčení a protokolů o výsledcích společné části maturitní zkoušky
Maturitní vysvědčení a protokoly o výsledcích společné části maturitní zkoušky byly generovány v termínech stanovených vyhláškou. 2.3.3.10 Centrální informační systém a správa registrů a datových struktur
Technologická infrastruktura zajišťující správu registrů, zpracování dat, hodnocení výsledků zkoušek, kontrolní procesy datových vstupů a výstupů a generování procesních a výstupních dokumentů (IS CERTIS) fungovala po celou dobu konání zkoušek bez provozních problémů. Díky kvalitní spolupráci řídicího a dohledového centra a škol se podařilo výrazně stabilizovat datovou korektnost záznamů centrálních registrů. Znovu se však ukázalo, ţe bude nutné upravit uţivatelský interface systému − zvýšit intuitivnost ovládání a uţivatelský komfort. CZVV s nutností realizace této úpravy počítalo v rámci přípravy rozpočtu pro rok 2014. 2.3.4
Personální zajištění průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky a hodnocení jejich výsledků
Zajištění konání písemných zkoušek maturitními komisaři v 1 309 zkušebních místech v jarním a 195 místech v podzimním zkušebním období proběhlo bez jakéhokoli váţnějšího organizačního či bezpečnostního incidentu. Pouze v jednom případě bylo nutné nařídit opakování zkoušky v mimořádném termínu, nikoli však v důsledku pochybení komisaře. Hodnocení písemných prací se podařilo zvládnout ve stanovených termínech. Zadavatelé písemných zkoušek provedli v jarním a podzimním zkušebním období celkem 35,9 administrací zkoušek. Analýza výsledků a zkušenosti z přezkumných řízení ukázaly, ţe v několika případech, stejně jako v letech předešlých, došlo ze strany zadavatelů k porušení metodiky zadávání zkoušky. V jednom případě vedlo pochybení ke vzniku organizačního
18
incidentu takového dopadu, ţe bylo nutné nařídit opakování zkoušky v mimořádném termínu. Ani v jednom z těchto případů se nejednalo o bezpečnostní incident. Z pohledu zajištění podmínek pro realizaci zkoušek ze strany ředitelů škol, resp. jimi pověřených řídicích pracovníků škol lze konstatovat, ţe se velmi pozitivně projevily zkušenosti z let 2011 a 2012. Zajištění maturitní zkoušky školami lze hodnotit velmi pozitivně. Pokud došlo k nesrovnalostem, bylo to zpravidla díky nedostatečnému zvládnutí dodatečných legislativních změn. V této oblasti zajištění maturitní zkoušky hraje stabilita právního rámce jednu z nejvýznamnějších rolí. Velmi důleţitou roli v posílení kvality zvládání procesů maturitní zkoušky ve škole hrají tzv. konzultační semináře, které CZVV připravuje kaţdoročně ve spolupráci s NIDV (Národní ústav dalšího vzdělávání) pro rozhodující funkce (role) maturitní zkoušky. 2.3.5
Uţivatelská podpora škol – HELP-DESK CZVV
Uţivatelská podpora škol při zajištění společné části maturitní zkoušky probíhala efektivně a bez výraznějších problémů. Zásluhu na tom mají čtyři základní faktory: (1) pedagogičtí pracovníci zajišťující maturitní zkoušku ve školách byli ve srovnání s předešlými ročníky maturity mnohem zkušenější; (2) technologická infrastruktura pro pořízení a zpracování výsledků zkoušek fungovala bez výraznějších pochybení a zkušenosti pracovníků s její obsluhou ve školách byly v porovnání s rokem 2011 a 2012 znovu prokazatelně vyšší; (3) informační podpora škol a pracovníků zajišťujících konání maturitní zkoušky byla na základě zhodnocení zkušeností let 2011 a 2012 efektivnější; (4) uţivatelská podpora dodavatelů technologických sluţeb i pracovníků HELP-DESKu CZVV efektivně zúročila zkušenosti s podporou škol v letech 2011 a 2012 a byla znovu kvalitnější. 2.3.6
Ţádost o přezkoumání průběhu a výsledku zkoušek
Kaţdý, kdo konal závěrečnou zkoušku, zkoušku profilové části maturitní zkoušky nebo dílčí zkoušku společné části maturitní zkoušky formou písemné práce a ústní formou anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen, mohl písemně poţádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení, a to do 20 dnů ode dne, kdy skončilo období konání zkoušky nebo dílčí zkoušky, jíţ se ţádost týkala. Kaţdý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou, mohl písemně poţádat MŠMT o přezkoumání výsledků nejpozději do 20 dnů po skončení období pro konání didaktických testů a písemných prací společné části MZ. Krajské úřady i MŠMT měly na vyřízení ţádosti 30 dnů. K součinnosti bylo zákonem zavázáno CZVV a Česká školní inspekce. Ţádost o přezkoumání výsledku didaktického testu podalo v jarním zkušebním období celkem 2 459 ţáků, a to k 2 476 dílčím zkouškám. Krajským úřadům a magistrátu bylo adresováno 720 ţádostí ţáků k 831 písemným pracím a 10 ústním zkouškám. CZVV doporučilo MŠMT rozhodnout o kladném vyřízení ve 49 případech dílčích zkoušek, tedy v 1,98 % podaných ţádostí, krajským úřadům doporučilo rozhodnout o kladném vyřízení ţádosti
19
ve 100 případech, tedy v 12,03 % podaných ţádostí. Podrobnější statistika přezkumného řízení v jarním zkušebním období je v následující tabulce.
Stav zpracování žádostí o přezkoumání ke dni 29.7.2013 Vyjádřeno ve fyzických osobách Celkový počet žádostí o přezkoumání výsledků či průběhu MZ z toho směrována MŠMT z toho směrována ke krajským úřadům
3179 2459 720
Celkem zpracováno oponentur Zbývá dokončit oponentur (nespecifikováno ze strany zadavatele 9)
3170 9
Vydáno kladných výroků Podíl kladných výroků na počtu zpracovaných oponentur v %
149 4,70
Vyjádřeno v počtu dílčích zkoušek, jichž se žádosti týkají Celkem počet žádostí v dílčích zkouškách z toho k písemným pracím z toho k didaktickým testům z toho k ústním zkouškám
3322 831 2476 10
Vydáno kladných výroků k písemným pracím Podíl kladných výroků na počtu zpracovaných oponentur v % Vydáno kladných výroků k didaktickým testům Podíl kladných výroků na počtu zpracovaných oponentur v %
100 12,03 49 1,98
20
Ţádost o přezkoumání výsledku didaktického testu podalo v podzimním zkušebním období celkem 800 ţáků, a to k 827 dílčím zkouškám. Krajským úřadům a magistrátu bylo adresováno 249 ţádostí ţáků k 285 písemným pracím a 5 ústním zkouškám. CZVV doporučilo MŠMT rozhodnout o kladném vyřízení v 11 případech dílčích zkoušek, tedy v 1,33 % podaných ţádostí, krajským úřadům doporučilo rozhodnout o kladném vyřízení ţádosti v 15 případech, tedy v 5,26 % podaných ţádostí. Podrobnější statistika přezkumného řízení v podzimním zkušebním období je v následující tabulce.
Stav zpracování žádostí o přezkoumání ke dni 20.11.2013 Vyjádřeno ve fyzických osobách Celkový počet žádostí o přezkoumání výsledků či průběhu MZ z toho směrována MŠMT z toho směrována ke krajským úřadům
1049 800 249
Celkem zpracováno oponentur Zbývá dokončit oponentur (nespecifikováno ze strany zadavatele 6)
1049 0
Vydáno kladných výroků Podíl kladných výroků na počtu zpracovaných oponentur v %
26 2,48
Vyjádřeno v počtu dílčích zkoušek, jichž se žádosti týkají Celkem počet žádostí v dílčích zkouškách z toho k písemným pracím z toho k didaktickým testům z toho k ústním zkouškám
1122 285 827 5
Vydáno kladných výroků k písemným pracím Podíl kladných výroků na počtu zpracovaných oponentur v % Vydáno kladných výroků k didaktickým testům Podíl kladných výroků na počtu zpracovaných oponentur v %
15 5,26 11 1,33
21
2.4
POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ PODLE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM
Převáţná část ţádostí o informace se týkala poskytnutí výsledků maturitní zkoušky ţáků a škol za léta 2011, 2012 a 2013. Struktura poskytovaných informací podle zákona č. 106/1999 Sb. za kalendářní rok 2013 v členění podle písmen odstavce 1, § 18 byla následující: a) Počet podaných ţádostí o informace Počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí ţádosti b) Počet podaných odvolání proti rozhodnutí c) Rozsudky soudu ve věci přezkoumání d) Počet poskytnutých výhradních licencí e) Počet podaných stíţností podle § 16a
22 5 3 0 5
V souvislosti s ţádostmi o poskytování výsledků ţáků/škol u maturitní zkoušky (tzv. maturitní ţebříček) projednala oponentní a odborná rada CZVV dne 17. 7. 2013 stanovisko ke struktuře a rozsahu poskytování dat a jeho technickému zpracování.
22
3
STŘEDOŠKOLSKÉ ZKOUŠKOU
VZDĚLÁNÍ
V jarním zkušebním období roku 2013 se k řádnému termínu maturitní zkoušky přihlásilo celkem 92,3 tis. ţáků, z toho 90,5 tis. ke konání obou částí maturitní zkoušky a 1,8 tis. pouze ke konání její profilové části. K náhradnímu termínu zkoušky a k opravným zkouškám pak bylo přihlášeno dalších 7,6 tis. ţáků, z toho 1,2 tis. ke konání zkoušek profilové části maturitní zkoušky.
UKONČENÉ
MATURITNÍ
PŘIHLÁŠENÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE (ŘÁDNÝ TERMÍN) 105000 100000
98756
96537
95000
92284
90000 85000 80000 75000 70000 65000
Celkový počet ţáků, kteří se přihlásili k maturitní zkoušce v jarním zkušebním období roku 2013, tak dosáhl 99,9 tis. ţáků. Ve srovnání s rokem 2012 jde o 4,4% pokles, a tedy o úbytek cca 4,5 tis. přihlášených.
3.1
60000 55000 50000
2011
2012
2013
ŢÁCI KONČÍCÍ STŘEDOŠKOLSKÉ STUDIUM SVOJÍ PRVNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKOU
Počet ţáků, kteří v roce 2013 končili své středoškolské studium maturitní zkouškou, činil 90,5 tisíce. Proti předchozímu roku tak klesl o 4,7 tisíce, a tedy o bezmála 5 %. V roce 2013 tak byl zahájen ostře klesající trend způsobený především negativním demografickým vývojem dominantní věkové skupiny 19–20 let.
VÝVOJ POČTU PŘIHLÁŠENÝCH PRVOMATURANTŮ K MATURITNÍ ZKOUŠCE (100% = ROK 2011) 105% 100%
95% 90% 85% 80%
75%
Tuto skutečnost dokumentuje i porovnání s počtem přihlášených k maturitní zkoušce, která se bude konat v roce 2014. Zde se jiţ naplno projevuje dynamika demografického poklesu meziročním poklesem o více neţ 9 tisíc ţáků a téměř 18% úbytkem v porovnání s rokem 2011.
70% 65% 60%
2011 2012 CELKEM LYCEUM STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ
2013 2014 GYMNÁZIUM STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA NÁSTAVBOVÉ STUDIUM
Nad rámec tohoto faktoru se na poklesu počtu maturantů v roce 2013 podílel zhruba v rozsahu necelé tisícovky ţáků i významný úbytek maturantů v nástavbovém studiu, patrný jiţ v předchozích dvou letech i v roce následujícím.
23
3.2
ÚČAST NA MATURITNÍM VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO SOUVISLOSTI
Míra participace na maturitním vzdělávání dosáhla v letech 2012 a 2013 zřejmého vrcholu s perspektivou mírně klesajícího trendu v následujících letech. Na 100 obyvatel relevantní věkové skupiny 19–20letých tak v roce 2013 připadalo 76,3 resp. 76,2 přihlášených k maturitní zkoušce. Proti roku 2011 šlo o bezvýznamný nárůst desetiny procentního bodu. V porovnání s rokem 2009, resp. rokem 2004 se však účast na maturitním vzdělávání zvýšila o 3,3, resp. 5 procentních bodů.
MÍRA PARTICIPACE VĚKOVÉHO ROČNÍKU 19-20 LET NA MATURITNÍM VZDĚLÁVÁNÍ V LETECH 2004 - 2014 150000
78 76,3
140000 76,0
130000
77
76,2 75,0
120000
76
75
110000
74
100000
73
73,0
90000
72
80000
71
70000
70
60000
69
50000
68
40000
67
66,8
30000
66
20000
65
10000
64
0
63
Skutečnost, ţe rok 2013 lze 2004 2009 2011 2012 2013 2014 povaţovat za rok, kdy míra POČET OBYVATEL VĚKOVÉHO ROČNÍKU 19-20 LET POČET PŘIHLÁŠENÝCH K MATURITNÍ ZKOUŠCE participace kulminovala, naznačuje PARTICIPACE (POČET PŘIHLÁŠENÝCH K MZ NA 100 OBYVATEL VĚKU 19-20 LET) po řadě let růstu první meziroční pokles v roce 2014 (na 75 maturantů na 100 obyvatel příslušné věkové skupiny). Byl způsoben téměř výhradně poměrně dramatickým poklesem počtu maturantů ve výsledkově GENDEROVÁ STRUKTURA HLAVNÍCH SKUPIN OBORŮ nejrizikovější oborové skupině ţáků UKONČENÝCH MATURITNÍ ZKOUŠKOU (V %) 2letého a 3letého nástavbového 100% studia (proti roku 2011 se jejich 95% 90% počet sníţil o 37 %). Lze se důvodně 85% 31,9% domnívat, ţe zde určující roli hraje 80% 47,4% obava části uchazečů o nástavbové 75% 53,7% 54,9% 58,9% 70% studium z neúspěchu u plošně 62,3% 65% objektivizované maturitní zkoušky. 60% Participace více neţ tří čtvrtin příslušného věkového ročníku na maturitním vzdělávání zcela zásadním způsobem determinuje podobu a náročnost maturitní zkoušky, a to zejména z hlediska intelektových studijních předpokladů maturantů. Problém je navíc prohlouben skutečností, ţe míra účasti na maturitním vzdělávání je z genderového hlediska velmi nevyrovnaná. Zatímco se účast chlapců na maturitním vzdělávání pohybuje
55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
68,1% 46,3%
DÍVKY
CHLAPCI
24
52,6% 41,1%
45,1% 37,7%
mezi 68–69 na 100 chlapců věkové skupiny 19–20 let, u dívek se v roce 2013 přiblíţila hranici 85 na 100 dívek stejné věkové skupiny. V jejich případě tak dochází k tomu, ţe více neţ 8 % maturantek spadá do pásma psychology označovaného jako podprůměrné intelektové předpoklady, tedy prakticky neslučitelného s nároky maturitní zkoušky. 3.3 3.3.1
STRUKTURA PŘIHLÁŠENÝCH K MATURITNÍ ZKOUŠCE Genderová skladba maturantů
Jak jiţ bylo výše naznačeno, mezi maturanty výrazně převaţují dívky. V roce 2013, obdobně jako v uplynulých dvou letech, osciloval poměr mezi chlapci a dívkami kolem poměru 46 %:54 %. Zatímco v oborech předurčených k pokračování ve studiu na vysokých školách, tedy v gymnáziích a oborech lyceum (v souhrnu zhruba třetina maturantů) tvoří dívky 3/5 maturantů, obory středních odborných učilišť a nástavbového studia (v souhrnu zhruba pětina maturantů) jsou jejich poměrně přesným protipólem. Zde tvoří 3/5 maturantů naopak chlapci. V oborech středních odborných škol poměr maturantů a maturantek prakticky kopíruje celorepublikový průměr.
VÝVOJ STRUKTURY PRVOMATURANTŮ PŘIHLÁŠENÝCH K MATURITNÍ ZKOUŠCE PODLE TYPŮ SŠ STUDIA (V %) 100% 95%
13,2%
12,2%
11,3%
8,5%
8,1%
7,9%
44,9%
45,8%
47,5%
47,8%
6,2%
6,3%
6,1%
5,8%
25,5%
26,2%
26,1%
27,1%
14,8%
90% 85%
8,6%
80% 75% 70% 65% 60% 55% 50% 45%
40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 2011 2012 NÁSTAVBOVÉ STUDIUM STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA GYMNÁZIUM
2013 2014 STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ LYCEUM
Z uvedeného je zřejmé, ţe dívky v rámci středoškolského studia ve srovnání s chlapci o OBOROVÁ STRUKTURA 4LETÝCH OBORŮ UKONČENÝCH MATURITNÍ ZKOUŠKOU V ROCE 2013 poznání výrazněji vyuţívají (100 % = POČET PŘIHLÁŠENÝCH K MZ VE 4LETÝCH OBORECH) svůj studijní intelektový SOŠ ZEMĚDĚLSKÉ potenciál ke zvýšení svých 4,2% SOU CELKEM předpokladů dosáhnout co 10,6% SOŠ GYMNÁZIUM moţná nejvyššího vzdělání. ZDRAVOTNICKÉ 4LETÉ 19,2% 4,2%
3.3.2
Oborová struktura maturantů
Podíl všeobecného a všeobecně odborného vzdělání, tedy gymnázií a lyceí, na celkovém počtu maturantů představuje cca 33 % a byl v uplynulých několika letech poměrně
SOŠ UMĚLECKÉ 3,2% SOŠ TECHNICKÉ 2 3,1%
LYCEUM 8,0%
SOŠ TECHNICKÉ 1 16,6%
SOŠ EKONOMICKÉ 10,5%
SOŠ PEDAG. A HUMANITNÍ 8,2%
25
SOŠ HOTELOVÉ A PODNIKAT. 12,2%
velmi stabilní. Největší část maturantů tak představují maturanti na středních odborných školách. V roce 2013 činil jejich PODÍL TYPŮ SŠ STUDIA NA podíl 47,5 % maturantů a od roku POČTU PŘIHLÁŠENÝCH PRVOMATURANTŮ 2011 vykázal růst o bezmála K MATURITNÍ ZKOUŠCE (100% = ROK 2011) 3 procentní body (tedy o cca 6 %). 50% Na druhé straně byl jiţ výše zmíněn pokles segmentu nástavbového studia, a to z necelých 15 % na téměř 12 %. Jde o zjevný trend, který pokračuje i v roce 2014.
45%
Vzhledem k délce maturitního studia se v roce 2013 nemohl v oborové struktuře 4letého studia projevit vliv zavedení objektivizované maturitní zkoušky; ve dvouletých a tříletých oborech nástavbového studia je však více neţ patrný.
20%
40% 35% 30% 25%
15% 10% 5% 0% 2011 2012 GYMNÁZIUM STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA NÁSTAVBOVÉ STUDIUM
2013 2014 LYCEUM STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ
Ţáci gymnázií představovali v roce 2013 cca 26 % všech přihlášených k maturitní zkoušce. Podíl gymnázií na počtu maturantů má slabě rostoucí tendenci, a to zejména díky víceletým formám studia, které tvoří 42–44 % celkového počtu maturantů na gymnáziích. Podíl víceletých gymnázií má v horizontu let 2011– PODÍL VYBRANÝCH SKUPIN 4LETÝCH OBORŮ NA POČTU PŘIHLÁŠENÝCH PRVOMATURANTŮ K MZ 2014 mírně rostoucí tendenci. (100% = PŘIHLÁŠENÍ VE 4L OBORECH V ROCE 2011)
Čtyřleté obory představují zhruba tři čtvrtiny všech maturantů a od roku 2011 má jejich podíl mírně rostoucí tendenci (od 74 % v roce 2011 po 77 % v roce 2014). Dominantními skupinami 4letých oborů jsou gymnázia (cca 1/5) a technické a technologické obory SOŠ (cca 1/5). Hotelové a podnikatelské obory SOŠ tvoří cca 1/8, obchodní akademie cca 1/10, pedagogické a humanitní obory SOŠ cca 1/12 a lycea rovněţ 1/12. Obory SOU ukončené maturitní zkouškou mají zhruba desetinový podíl na počtu maturantů ve čtyřletých oborech.
22% 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%
2011 2012 GYMNÁZIUM 4LETÉ SOŠ EKONOMICKÉ SOŠ PEDAG. A HUMANITNÍ SOŠ UMĚLECKÉ SOU CELKEM
2013 2014 LYCEUM SOŠ HOTELOVÉ A PODNIKAT. SOŠ TECHNICKÉ 1 SOŠ ZDRAVOTNICKÉ
Nejvýraznější nárůst podílu zaznamenaly v uplynulých 4 letech pedagogické a humanitní obory SOŠ, mírně vzrostl podíl zdravotnických a uměleckých oborů SOŠ, naopak významně klesající trend je zřejmý u obchodních akademií a mírný pokles rovněţ v oborech SOU, lyceích a v technických oborech SOŠ.
26
3.3.3
Regionální pohled
Míra účasti na maturitním vzdělávání (přepočteno na 100 obyvatel věkové skupiny 19–20 let) se v jednotlivých krajích pohybuje od 62 % do 86 %.2
MÍRA PARTICIPACE NA MATURITNÍM VZDĚLÁVÁNÍ - rok 2013 (PŘIHLÁŠENÍ K MZ NA 100 OBYVATEL KRAJE VE VĚKU 19-20 LET) 118,0
120 110 100 90 80
74,0
70
74,2 73,9
71,0
80,7 79,6
79,8
65,0
61,8
57,8
60
86,4
83,2
81,4
76,2
50
Za výrazně nadprůměrné 40 z hlediska účasti na 30 maturitním vzdělávání lze 20 10 označit moravské kraje 0 a dále Jihočeský a Královéhradecký kraj. Naopak kraje s výrazně podprůměrnou účastí jsou Karlovarský, Liberecký a Ústecký a mírně pod republikovým průměrem jsou pak Pardubický kraj a Kraj Vysočina. Nejvýraznější podíl všeobecného a všeobecně odborného vzdělávání, tedy gymnázií a lyceí, vykazují Praha a Jihomoravský kraj (téměř shodně okolo 35 %), naopak nejniţší Plzeňský (29 %) a Ústecký kraj (27 %). OBOROVÁ STRUKTURA PRVOMATURANTŮ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (100 % = POČET ŽÁKŮ PŘIHLÁŠENÝCH K MATURITNÍ ZKOUŠCE V DANÉM KRAJI) 100% 95% 90% 85% 80% 75% 70% 65% 60% 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
13,2% 8,5%
45,8%
11,7%
16,4%
7,3% 6,4%
45,4%
13,3% 8,0%
44,8%
47,3%
6,4%
5,6%
15,7%
14,0% 6,1%
9,6%
14,3%
8,2%
48,1% 50,9%
46,0%
14,9% 6,2%
11,8% 7,3%
48,1%
49,5%
6,8%
7,3%
23,9%
24,2%
5,1% 6,3%
26,2%
30,5%
26,0%
NÁSTAVBOVÉ STUDIUM
25,8%
5,9%
22,8%
6,8% 4,7% 25,0%
21,9%
STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ
8,6%
13,4%
10,0% 9,8%
48,7%
45,0%
6,9%
27,0%
24,9%
16,4%
9,5% 9,3%
43,6%
6,8%
5,6%
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA
2
11,4%
28,7%
LYCEUM
12,0%
13,2%
13,6%
7,9%
45,5%
42,2%
40,8%
4,6%
8,7%
7,9%
27,5%
24,9%
25,4%
GYMNÁZIUM
Z porovnání je třeba vyjmout Hlavní město Prahu a Středočeský kraj, jejichž hodnoty jsou výrazně poznamenány silnou dojížďkou žáků bydlících ve Středočeském kraji do škol se sídlem v hlavním městě.
27
Nejvyšší podíl gymnazistů mezi maturanty vykazuje Hlavní město Praha (přes 30 %) a Jihomoravský kraj (29 %), naopak relativně nejméně vzdělávacích příleţitostí v gymnáziích je v Ústeckém a Plzeňském kraji (22, resp. 23 % přihlášených k MZ). Tuto skutečnost podtrhuje i fakt, ţe oba tyto kraje jsou z hlediska účasti na maturitním vzdělávání pod republikovým průměrem. PODÍL OBORŮ SOU A NÁSTAVBOVÉHO STUDIA NA POČTU PŘIHLÁŠENÝCH K MZ
Nadprůměrný podíl výrazně rizikových oborů (z pohledu neúspěchu u maturitní zkoušky) vykazují Olomoucký, Zlínský, Středočeský a Ústecký kraj a dále Kraj Vysočina. Ve Zlínském a Olomouckém kraji však tento fakt koresponduje s vysokou účastí na maturitním vzdělávání, v Ústeckém kraji, v Kraji Vysočina a zejména v Plzeňském kraji však nikoli.
ÚČAST NA MATURITNÍM VZDĚLÁVÁNÍ A PODÍL OBORŮ SOU A NÁSTAVBOVÉHO STUDIA NA POČTU PŘIHLÁŠENÝCH K MZ
26,0%
OLOMOUCKÝ PLZEŇSKÝ
ZLÍNSKÝ
25,0%
24,0% KRAJ VYSOČINA
23,0%
STŘEDOČESKÝ ÚSTECKÝ ČR CELKEM
22,0%
21,0%
JIHOČESKÝ LIBERECKÝ
MORAVSKOSLEZSKÝ
JIHOMORAVSKÝ KARLOVARSKÝ
20,0% KRÁLOVÉHRADECKÝ
19,0% PARDUBICKÝ
18,0% 55 60 65 70 75 80 85 90 Naproti tomu kraje ÚČAST NA MATURITNÍM VZDĚLÁVÁNÍ (POČET PŘIHLÁŠENÝCH K MZ NA 100 19-20LETÝCH) Královéhradecký a Pardubický a do určité míry i Karlovarský mají relativně nízký podíl oborů nástavbového studia a oborů SOU (okolo 19 %), coţ zejména v případě Královéhradeckého, resp. Pardubického kraje nekoresponduje s vysokou, resp. průměrnou účastí na maturitním vzdělávání.
3.4
PŘIHLÁŠENÍ, KTEŘÍ NEKONALI ZKOUŠKU V JARNÍM TERMÍNU
Z celkového počtu přihlášených ţáků k řádnému termínu maturitní zkoušky v roce 2013 nekonalo v jarním zkušebním období zkoušku 9,9 tis. ţáků, coţ znamená 11 % přihlášených (tedy kaţdý devátý). V absolutním počtu jde ve srovnání s oběma předchozími roky o minimální nárůst, vzhledem k poklesu počtu maturantů se začíná projevovat tendence mírného růstu podílu (proti roku 2011 o 1 procentní bod, tedy o plnou jednu desetinu). Lze se více neţ důvodně domnívat, ţe jednou z významných příčin je snaha určité části škol sníţit neúspěšnost u maturitní zkoušky tím, ţe rizikové studenty k maturitní zkoušce v řádném termínu nepustí. Největší podíl nepřipuštěných ţáků k maturitní zkoušce3 vykazují tradičně rizikové a zejména velmi rizikové obory, tj. zejména obory nástavbového studia (více neţ pětina přihlášených maturantů), obory SOU (19 %) a technologické obory SOŠ (15 %). V případě gymnázií, resp. lyceí je tento podíl 3 %, resp. 5 %, zbývající obory se pak podílem nepřipuštěných pohybují v intervalu od 10 % do 14 %.
3
Tato skupina žáků zahrnuje rovněž ty žáky, kteří předčasně ukončí své středoškolské studium od ledna do dubna posledního ročníku studia.
28
Nárůst podílu ţáků nepřipuštěných k maturitní zkoušce je zřejmý v odborném školství s jedinou výjimkou – technických oborů SOU. V gymnáziích a lyceích k ţádnému nárůstu nedošlo. Nejdynamičtější tříletý přírůstek se projevil v uměleckých, zdravotnických a technologických oborech SOŠ (1,7; 1,5 a 1,3krát vyšší neţ celorepublikový průměrný přírůstek). PODÍL NEPŘIPUŠTĚNÝCH K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z POČTU PŘIHLÁŠENÝCH PRVOMATURANTŮ V LETECH 2013 A 2011 (100 % = POČET ŽÁKŮ PŘIHLÁŠENÝCH K MATURITNÍ ZKOUŠCE) 25,0%
1,80 1,70
20,0%
1,60 1,50
15,0%
1,40 1,30
10,0%
1,20 1,10
5,0%
1,00
0,90 0,0%
0,80
PODÍL NEPŘIPUŠTĚNÝCH K MZ - 2011
PODÍL NEPŘIPUŠTĚNÝCH K MZ - 2013
RELATIVNÍ RŮST PODÍLU (1,00 = PRŮMĚRNÝ RŮST V ČR)
PODÍL NEPŘIPUŠTĚNÝCH K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z POČTU PŘIHLÁŠENÝCH PRVOMATURANTŮ V LETECH 2013 A 2011 (100 % = POČET ŽÁKŮ PŘIHLÁŠENÝCH K MATURITNÍ ZKOUŠCE) 20,0%
1,20
15,0%
1,10
10,0%
1,00
5,0%
0,90
0,0%
0,80
PODÍL NEPŘIPUŠTĚNÝCH K MZ - 2011
PODÍL NEPŘIPUŠTĚNÝCH K MZ - 2013
RELATIVNÍ RŮST PODÍLU (1,00 = PRŮMĚRNÝ RŮST V ČR)
29
Navzdory tomu, ţe je podíl chlapců a dívek mezi maturanty zhruba 46 %:54 %, mezi ţáky nepřipuštěnými k maturitní zkoušce je převaha chlapců (55 %:44 %). Jde o jev, který si zaslouţí hlubší analýzu, neboť průměrné intelektové studijní předpoklady chlapců jsou vzhledem k jejich niţší účasti na maturitním vzdělávání vyšší neţ u dívek. V jednotlivých krajích se podíl ţáků nepřipuštěných k maturitní zkoušce významně liší (od 7 % do16 %). Souvislost s oborovou strukturou maturitních vzdělávacích příleţitostí v krajích je však velmi sporná, neboť kraje s největším podílem rizikových maturitních oborů se na pomyslném ţebříčku mezikrajového srovnání umístily na obou jeho pólech. Rovněţ prakticky ţádná souvislost není zřejmá mezi podílem nepřipuštěných a následnou průměrnou neúspěšností u maturitní zkoušky. 3.5
PŘIHLÁŠENÍ OBDOBÍ
K MATURITNÍ
ZKOUŠCE
V PODZIMNÍM
ZKUŠEBNÍM
V podzimním zkušebním období 2013 konalo maturitní zkoušku v jejím řádném termínu celkem 5,9 tis. ţáků, tj. zhruba tři pětiny z těch, kteří nebyli připuštěni k maturitní zkoušce v jarním zkušebním období. Kromě nich vyuţilo podzimního termínu dalších 5,4 tis. ţáků k opravné zkoušce z českého jazyka a literatury a 11,3 tis. k opravné zkoušce z matematiky, popř. z cizího jazyka. Samotná matematika tvořila z celkového počtu 16,6 tis. opravných zkoušek celkem 43 %. Celkově bylo k podzimnímu zkušebnímu termínu přihlášeno 47,8 tis. dílčích zkoušek.
Celkový pohled na volbu matematiky a cizího jazyka
Podáním přihlášky k maturitní zkoušce konané v řádném termínu rozhodují ţáci o předmětové skladbě své maturitní zkoušky. Vedle povinné zkoušky z českého jazyka a literatury mají v rámci druhé povinné zkoušky moţnost volby mezi matematikou a pěti cizími jazyky – angličtinou, němčinou, ruštinou, francouzštinou a španělštinou. Případná volba cizího jazyka je prakticky předurčena tím, jaký cizí jazyk ţák v rámci svého středoškolského studia studuje. Volba mezi matematikou a cizím jazykem je zčásti dána zaměřením oboru
100000
POČET A PODÍL PŘIHLÁŠENÝCH K MZ Z MATEMATIKY A CIZÍHO JAZYKA
90000 80000
70 64,0
60,8
60,6
60
56,0
70000
65
55
59549
53303
60000
50
55028 52059
50000 40000
45
44,0 39,4
36,0
30000
20000
40
39,2
38660
41885
35468
35
30 29248
10000
25
0
20 2011
2012
2013
2014
CIZÍ JAZYK (PŘIHLÁŠENÍ)
MATEMATIKA (PŘIHLÁŠENÍ)
PODÍL MATEMATIKY (V %)
PODÍL CIZÍCH JAZYKŮ (V %)
30
PODÍL VOLBY V % Z POČTU PŘIHLÁŠENÝCH
3.6.1
VOLBA PŘEDMĚTŮ DRUHÉ POVINNÉ ZKOUŠKY SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY
POČET PŘIHLÁŠENÝCH
3.6
vzdělávání, ale zároveň je velmi silně ovlivněna rovněţ výsledky maturitní zkoušky v předchozím roce a náročností zkoušek. 4 V roce 2013 se ke zkoušce z matematiky přihlásilo 39,2 % přihlášených ke společné části maturitní zkoušky. Je to podíl srovnatelný s prvním ročníkem reformované maturitní zkoušky, tedy s rokem 2011. V absolutních počtech přihlášených šlo o 35.5 tis. ţáků, coţ znamená meziroční pokles o 6,4 tis., tedy o plných 16 %. Po nárůstu zájmu o matematiku při druhém ročníku reformované maturity, tedy v roce 2012, kdy podíl volby matematiky činil plných 44 % přihlášených, znamená rok 2013 zřejmý počátek trendu poklesu zájmu o zkoušku z matematiky. Podíl matematiky mezi přihlášenými k maturitní zkoušce v roce 2014, tj. PODÍL PŘIHLÁŠENÝCH CHLAPCŮ A DÍVEK K MZ 36 %, znamená meziroční pokles o Z MATEMATIKY (V % Z PŘIHLÁŠENÝCH CHLAPCŮ A DÍVEK) dalších 6,2 tis. na celkem 29,2 tis. 60 55,8 CHLAPCI přihlášených. Od roku 2012 tedy 55 DÍVKY ubylo 12,6 tis. maturujících 51,4 50,7 50 z matematiky, tj. téměř třetina. 46,1 Recipročně k matematice vzrůstá 45 zájem o zkoušku z cizího jazyka. 40 V roce 2013 si zkoušku z cizího 34,0 35 jazyka přihlásilo 55 tis. ţáků. 29,5 29,2 Navzdory prudkému celkovému 30 27,2 poklesu počtu maturantů jejich 25 absolutní počet dokonce meziročně 20 vzrostl. Vzhledem ke zmíněnému trendu lze tedy očekávat, ţe v roce 2015 se poměr matematiky a cizího jazyka při volbě předmětového portfolia maturitní zkoušky přehoupne přes hranici 1:2. 3.6.2
15 10 5 0 2011
2012
2013
2014
Genderová podmíněnost volby matematiky
Matematika jako maturitní předmět je výrazně atraktivnější pro chlapce neţ pro dívky. V roce 2013 matematiku volilo 51 % chlapců, ale pouze necelých 30 % dívek. Meziroční úbytek atraktivity matematiky je u chlapců o málo větší neţ u dívek. Jak u chlapců, tak u dívek pokles zájmu o matematiku pokračuje i v roce 2014, kdy si poprvé od zavedení reformní maturitní zkoušky chlapci zvolili cizí jazyk častěji neţ matematiku a v případě dívek matematika oslovila pouze 27 % z nich. 3.6.3
Volba matematiky optikou oborové struktury
Z hlediska atraktivity matematiky jako maturitního předmětu lze vytvořit zhruba 5 skupin studijních oborů. Logicky největší preferenci dávají matematice ţáci technických oborů, a to od 66 do 68 % z celkového počtu přihlášených ţáků těchto oborů. Naopak nejniţší zájem o matematiku je mezi ţáky uměleckých oborů (okolo 6 %), ţáků pedagogických, humanitních,
4
Zkouška z cizího jazyka je komplexní zkouškou složenou ze 3 dílčích zkoušek – didaktického testu, písemné práce a ústní zkoušky, zatímco zkoušku z matematiky tvoří pouze didaktický test).
31
zdravotnických, hotelových a podnikatelských oborů SOŠ (od 19 do 21 %), tedy oborů s nízkým významem matematiky v kurikulu. Zájem o matematiku PODÍL VOLBY MATEMATIKY JAKO POVINNÉ ZKOUŠKY SPOLEČNÉ ČÁSTI jako povinný V ROCE 2013 A OBDOBÍ 2011 - 2014 (V % Z PŘIHLÁŠENÝCH K MZ) maturitní předmět je 80 na gymnáziích o 75 2013 2011 málo niţší, neţ je 70 65 2012 republikový průměr. 60 2014 Zároveň však to jsou 55 právě a pouze 50 gymnázia, kde má 45 volba matematiky 40 35 mírně rostoucí trend. 30 V roce 2013 na 25 gymnáziích zvolilo 20 15 matematiku 37 % 10 5 39,2 37,2 35,3 39,2 39,8 40,7 68,5 66,8 65,7 45,3 44,4 44,3 29,6 26,6 21,3 20,4 18,7 6,5 přihlášených 0 k maturitní zkoušce, coţ ve srovnání s rokem 2011 je nárůst o plných 6 procentních bodů. Rostoucí trend potvrzují i přihlášky k maturitní zkoušce na rok 2014, kdy se zájem o matematiku na gymnáziích dostal poprvé nad úroveň republikového průměru. Větší zájem o matematiku je u ţáků víceletých gymnázií. Všechny ostatní obory zaznamenaly v roce 2013 absolutní i relativní úbytek zájmu o matematiku. Nejdramatičtější pokles byl zřejmý v technologických oborech SOŠ a netechnických oborech nástavbového studia (pokles o 16, resp. 11 procentních bodů). PODÍL ANGLIČTINY A NĚMČINY NA VOLBĚ CIZÍHO JAZYKA (100 % = PŘIHLÁŠENÍ K CIZÍMU JAZYKU)
PODÍL ANGLIČTINY A NĚMČINY NA VOLBĚ PŘEDMĚTU 2. POVINNÉ ZKOUŠKY (100 % = PŘIHLÁŠENÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE)
90%
60% 55%
80%
50% 70%
45%
60%
40% 35%
50% 40%
30%
84,6%
83,0%
80,3%
25%
30%
48,2%
51,3%
46,4%
20% 15%
20%
10% 10%
16,7%
13,3%
11,6%
0%
5%
10,0%
7,4%
7,1%
0%
2011
2012 ANGLIČTINA NĚMČINA
2013
2011
2012
ANGLIČTINA
2013
NĚMČINA
Volba mezi matematikou a cizím jazykem v netechnických oborech SOU a nástavbového studia je volbou mezi dvěma zcela srovnatelnými a extrémně vysokými riziky neúspěchu. Při
32
této vpravdě „bezvýchodné volbě“ hraje logicky dominantní roli neúspěšnost u zkoušek z matematiky a cizího jazyka v předchozím ročníku maturitní zkoušky. V roce 2014 poměrně dramatický pokles zájmu o matematiku ze stejných důvodů zasáhl i technické obory (úbytek proti roku 2012 o 11 aţ 13 procentních bodů). 3.6.4
Dominantní postavení angličtiny mezi cizími jazyky posiluje
V roce 2011 tvořila PODÍL VOLBY ANGLIČTINY NA VOLBĚ CIZÍHO JAZYKA angličtina 4/5 JAKO PŘEDMĚTU 2. POVINNÉ MATURITNÍ ZKOUŠKY volby cizího jazyka (100 % = POČET PŘIHLÁŠEK K CIZÍMU JAZYKU) jako předmětu 95% 2011 2012 druhé povinné 90% maturitní zkoušky. 85% V roce 2013 jde o 80% 75% téměř 85 %. Naproti tomu 70% němčina poměrně 65% rychle propadá do 60% kategorie tzv. 55% malých jazyků. 50% V roce 2013 45% 40% představovala pouhých 12 % volby cizího jazyka, coţ proti roku 2011 činí pokles o více neţ 5 procentních bodů. V absolutním počtu přihlášek jde o více neţ třetinový pokles.
2013
Podíl angličtiny na celkovém počtu přihlášek k maturitní 40% zkoušce se v roce 2011 2012 2013 35% 2013 poprvé dostal 30% přes polovinu (51,3 %), coţ je 25% 13krát víc neţ podíl 20% němčiny. Jestliţe byl 15% v roce 2012 podíl 10% angličtiny a matematiky na 5% celkovém počtu 0% přihlášek zhruba stejný, o rok později je mezi oběma předměty rozdíl více neţ 12 procentních bodů. Němčinu jako druhý povinný maturitní předmět volilo pouhých 7 ţáků ze 100. Nejvýrazněji je při volbě cizích jazyků zastoupena angličtina v Praze a Královéhradeckém kraji (přes 90 %), Zlínském PODÍL VOLBY NĚMČINY NA VOLBĚ CIZÍHO JAZYKA JAKO PŘEDMĚTU 2. POVINNÉ MATURITNÍ ZKOUŠKY (100 % = POČET PŘIHLÁŠEK K CIZÍMU JAZYKU)
33
a Pardubickém kraji (89 %), nejmenší podíl vykazují kraje u hranic s Německem a Rakouskem, jmenovitě Karlovarský (61 %), Plzeňský, Ústecký a Jihočeský kraj (od 74 do 78 %). Nejdynamičtěji rostl podíl angličtiny v posledních 3 letech v Kraji Vysočina, v Olomouckém, Jihočeském a Královéhradeckém kraji. Zastoupení němčiny je nejvýraznější v Karlovarském kraji (36 %) a dále v Plzeňském, Ústeckém a Jihočeském kraji (20 aţ 22 %). Nejméně atraktivní je němčina v Praze (5 %) a dále v Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji (od 6 do 8 %).
4
NEÚSPĚŠNOST U MATURITNÍ ZKOUŠKY
4.1
4.1.1
NEÚSPĚŠNOST U MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
NEÚSPĚŠNOST U MATURITNÍ ZKOUŠKY V LETECH 2011 - 2013 (ŘÁDNÝ TERMÍN) 100000 95000 90000 85000 80000 75000 70000 65000 60000 55000 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0
Z celkem 81,9 tis. ţáků, kteří maturitní zkoušku v jarním zkušebním období konali, uspělo pouze 65,6 tis., neuspělo pak 16,2 tis. Celkově z těch, kteří v době podání přihlášek k maturitní zkoušce aspirovali na úspěšné sloţení maturity, tak v prvním termínu, tj. v jarním zkušebním období, maturitu nezískalo 26,6 tis. Čistá neúspěšnost těch, kteří zkoušku konali, tedy činí 19,8 %, hrubá neúspěšnost těch, kteří se k maturitní zkoušce přihlásili, je téměř 29 %.
18,0%
19,3% 17,6%
17,3%
16,0% 14,0% 12,0% 11,3%
10,5%
10,4%
10,0% 8,0%
71306
67929
65644 6,0%
17071
18610
16246
10379
9998
10394
2011
2012
2013
4,0% 2,0% 0,0%
MZ VYKONALI ÚSPĚŠNĚ MZ KONALI NEÚSPĚŠNĚ MZ NEKONALI % NEKONAJÍCÍCH MZ Z PŘIHLÁŠENÝCH % KONAJÍCÍCH NEÚSPĚŠNĚ Z PŘIHLÁŠENÝCH
Souhrnná neúspěšnost u maturitní zkoušky
Z celkového počtu 92,3 tis. ţáků, kteří se přihlásili v jarním zkušebním období ke konání maturitní zkoušky v řádném termínu, maturitní zkoušku nekonalo 10,4 tis., tj. 11,3 %. Meziročně tento podíl vzrostl o celý 1 procentní bod (v roce 2011: 10,5 %, v roce 2012: 10,3 %).
20,0%
NEÚSPĚŠNOST U SPOLEČNÉ ČÁSTI MZ V LETECH 2011 - 2013 (ŘÁDNÝ TERMÍN) 100000 95000 90000 85000 80000 75000 70000 65000 60000 55000 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0
20,0% 18,0% 16,0% 16,3% 14,4%
14,3%
12,0% 11,1% 10,4%
10,3%
34
10,0% 8,0%
73915
69766
14084
15535
13062
10210
9795
10080
2011
2012
2013
67359
6,0% 4,0% 2,0% 0,0%
MZ VYKONALI ÚSPĚŠNĚ MZ KONALI NEÚSPĚŠNĚ MZ NEKONALI % NEKONAJÍCÍCH MZ Z PŘIHLÁŠENÝCH % KONAJÍCÍCH NEÚSPĚŠNĚ Z PŘIHLÁŠENÝCH
Celkový podíl neúspěšných meziročně velmi mírně klesl, významněji se však změnil poměr mezi nepřipuštěnými
14,0%
k maturitní zkoušce a těmi, kteří zkoušku konali neúspěšně (rok 2012: 35 %:65 %, rok 2013: 39 %:61 %). 4.1.2
Celková neúspěšnost ve společné a profilové části maturitní zkoušky
Společnou část maturitní zkoušky mělo v jarním zkušebním období roku 2013 konat 90,5 tis. ţáků. Ve skutečnosti ji však konalo pouze 80,4 tis., tj. o 11,1 % méně. Z nich navíc 13,1 tis. společnou část maturitní zkoušky nevykonalo úspěšně. Celkový počet neúspěšných v roce 2013 činil 23,1 tis., tj. téměř 29 % přihlášených k maturitní zkoušce. Meziročně se tento podíl mírně sníţil (z 29,7 %), a to zejména výrazným poklesem počtu maturantů v nejrizikovějších skupinách oborů, tj. v oborech nástavbového studia a v oborech SOU. Čistá neúspěšnost těch, kteří společnou část maturitní zkoušky skutečně konali, činila v jarním zkušebním období 16,2 %. Meziročně se tak sníţila o plné 2 procentní body a se situací v roce 2011 je prakticky srovnatelná (16,0 %).
NEÚSPĚŠNOST U PROFILOVÉ ČÁSTI MZ V LETECH 2011 - 2013 (ŘÁDNÝ TERMÍN) 100000 95000 90000 85000 80000 75000 70000 65000 60000 55000 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0
18,0% 16,0% 14,0% 12,0% 11,0%
10,3%
10,3% 83400
81196
10,0% 8,0%
76675
6,0% 5,3%
5,9%
5,7%
4,0%
5233
5489
5422
10129
9944
10186
2011
2012
2013
2,0% 0,0%
MZ VYKONALI ÚSPĚŠNĚ MZ KONALI NEÚSPĚŠNĚ MZ NEKONALI % NEKONAJÍCÍCH MZ Z PŘIHLÁŠENÝCH % KONAJÍCÍCH NEÚSPĚŠNĚ Z PŘIHLÁŠENÝCH
Čistá neúspěšnost u profilové části maturitní zkoušky činila v jarním zkušebním období 6,6 %. Ve srovnání s předchozími dvěma roky jde o velmi slabý nárůst o 0,7 procentního bodu. Čistá neúspěšnost u společné části tak byla v jarním zkušebním období roku 2013 zhruba 2,5krát vyšší neţ u profilové části. V předchozích dvou letech byla tato disproporce výrazně vyšší – v roce 2011 celkem 2,7krát a v roce 2012 dokonce 2,9krát.
20,0%
HRUBÁ A ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST CHLAPCŮ A DÍVEK U MATURITNÍ ZKOUŠKY V LETECH 2011 - 2013 (V %)
35 32,8 30,8 30
28,9
29,6
27,8 26,8
25
28,9
26,9
27,2
20
4.1.3
Genderový pohled na celkovou neúspěšnost u maturitní zkoušky
Hrubá neúspěšnost chlapců u maturitní zkoušky činila v jarním zkušebním termínu roku 2013 téměř 31 %. Ve srovnání s dívkami byla vyšší o 3,6 procentního bodu. V případě čisté neúspěšnosti, tedy neúspěšnosti konajících maturitní zkoušku, byla neúspěšnost chlapců a dívek víceméně srovnatelná.
15
10
19,3
20,3
21,5
23,0 20,3
18,1
19,8
20,1
19,6
5
0 2011
2012
2013
ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - CELKEM
ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - CHLAPCI
ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - DÍVKY
HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - CELKEM
HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - CHLAPCI
HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - DÍVKY
35
HRUBÁ A ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST CHLAPCŮ A DÍVEK
Vývoj neúspěšnosti ve třech VE SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY V LETECH 2011 - 2013 (V %) uplynulých letech poznamenala změna 35 způsobu hodnocení písemných prací v roce 2012, která se promítla do 30 29,3 skokového zvýšení neúspěšnosti 26,9 26,6 chlapců v rozsahu cca 5 procentních 25,3 25,6 24,7 bodů. Souhrnná neúspěšnost chlapců 25 24,3 24,4 24,3 se tak přiblíţila hranici jedné třetiny. Návrat k původní metodice hodnocení 20 písemných prací z českého jazyka a literatury v roce 2013 se pak odrazil 15 v meziročním sníţení neúspěšnosti chlapců o 3 procentní body. Hrubá i 10 18,2 18,9 17,6 17,7 čistá neúspěšnost dívek se 16,2 15,7 16,7 16,0 14,0 v uplynulých 3 letech prakticky 5 neměnila a zůstává na úrovni cca 27 %, resp. 20 %. Toto tvrzení 0 podporují i výsledky společné části 2011 2012 2013 maturitní zkoušky. V roce 2013 se ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - CELKEM ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - CHLAPCI neúspěšnost chlapců a dívek ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - DÍVKY HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - CELKEM konajících zkoušku, lišila o pouhý HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - CHLAPCI HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - DÍVKY 1 procentní bod (chlapci 15,7 %, dívky 16,7 %). Díky vyššímu podílu nepřipuštěných k maturitní zkoušce však chlapci vykázali ve srovnání s dívkami hrubou neúspěšnost o 3,5 procentního bodu vyšší. Zatímco v případě dívek je jejich čistá neúspěšnost ve společné části maturitní zkoušky v uplynulých třech letech relativně stabilní (velmi mírný pokles), v případě chlapců je patrný zřetelný výkyv v roce 2012 o téměř HRUBÁ A ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST CHLAPCŮ A DÍVEK 5 procentních bodů, způsobený V PROFILOVÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY zmíněnou metodickou změnou. V LETECH 2011 - 2013 (V %) 35
V porovnání se společnou částí maturitní zkoušky téměř třetinová čistá neúspěšnost u profilové části byla v případě chlapců zhruba o 1,5 procentního bodu vyšší neţ u dívek. Neúspěšnost u profilové části (a to hrubá i čistá) má u chlapců i dívek v uplynulých třech letech mírně stoupající trend při zachování jejich vzájemného podílu. Při téměř 17% hrubé neúspěšnosti byli chlapci o více neţ 5 procentních bodů méně úspěšní neţ dívky. Genderové rozdíly v neúspěšnosti u maturitní zkoušky v zásadě příliš neodpovídají průměrné hladině intelektových studijních předpokladů (mezi maturujícími je výrazně více dívek). Neúspěšnost tak naznačuje, ţe
30
25
19,6
20
18,7
19,0
15
15,6
16,0
16,9 14,7
13,4 12,8 10
5 5,9
6,6
5,4
7,1
6,3
5,7
6,6
7,4
5,9
0 2011
2012
2013
ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - CELKEM
ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - CHLAPCI
ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - DÍVKY
HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - CELKEM
HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - CHLAPCI
HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - DÍVKY
36
spíše neţ intelektové dispozice se do vyšší úrovně neúspěšnosti chlapců promítá vliv typu střední školy (výrazně niţší podíl chlapců na gymnáziích a naopak vyšší podíl chlapců v oborech vykazujících horší aţ špatné maturitní výsledky). 4.1.4
Oborový pohled na celkovou neúspěšnost u maturitní zkoušky a v jejích částech
Mezioborové rozdíly v průměrné neúspěšnosti u maturitní zkoušky jsou zcela zásadní. V jarním zkušebním období roku 2013 se pod celorepublikovým průměrem hrubé neúspěšnosti (cca 29 %) umístily pouze gymnázia (5–10 %), lycea (cca 15 %), obchodní akademie (cca 26 %), v pásmu republikového průměru pak umělecké obory (29 %), technické
HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST ŽÁKŮ PŘIHLÁŠENÝCH K MZ 2013 - JARO (V % Z PŘIHLÁŠENÝCH K MATURITNÍ ZKOUŠCE) 60 55 50 45
2013
40
2011
35
2012
30 25 20
15 10 5 0
28,9
8,3
10,4
7,0
5,3
14,8 26,3 28,7 31,6 31,9 34,9 36,4 38,2 40,3 44,1 49,3 52,4 53,8
obory a pedagogické a humanitní obory SOŠ 50 (32 %). V oborech nástavbového studia 45 a netechnických 40 2013 oborech SOU naopak 35 2011 maturitní zkoušku 30 2012 nevykonalo úspěšně 25 přes polovinu ţáků 20 přihlášených k maturitní zkoušce. 15 Ostatní obory SOŠ a 10 SOU vykázaly hrubou 5 neúspěšnost od 35 do 19,8 5,1 6,5 4,7 3,0 10,1 17,4 18,9 21,2 23,6 24,2 27,3 29,4 30,6 31,5 37,0 39,5 41,6 0 45 % přihlášených. Čistá neúspěšnost ţáků konajících maturitní zkoušku činila v jarním zkušebním termínu 2013 téměř 20 %. Na gymnáziích, resp. lyceích u maturity propadlo zhruba 5 %, resp. 10 % ţáků. V pásmu republikového průměru (17–22 %) se pohybovaly obchodní akademie, umělecké a technické obory SOŠ. Nejhorší situace byla v nástavbovém studiu (okolo 41 %) a netechnických oborech SOU (37 %). V meziročním srovnání se ve většině studijních oborů neúspěšnost ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST ŽÁKŮ KONAJÍCÍCH MZ 2013 - JARO (V % Z KONAJÍCÍCH ZKOUŠKU)
37
mírně sníţila, výjimkou je pouze meziroční nárůst u technických oborů nástavbového studia a v zemědělských oborech SOŠ. ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST ŽÁKŮ KONAJÍCÍCH SPOLEČNOU ČÁST MZ Dominantním zdrojem čisté neúspěšnosti u maturitní zkoušky je neúspěšnost ve společné části maturitní zkoušky. Výjimkou jsou pouze gymnázia, kde je neúspěšnost u profilových zkoušek zpravidla mírně vyšší neţ u zkoušek společné části.
2013 - JARO (V % Z KONAJÍCÍCH ZKOUŠKU) 50 45 40 2013 35
2011
30
2012
25 20 15 10
2,5
3,2
2,0
1,3
5 0
16,2
6,6
12,6 14,0 15,2 20,2 21,7 23,4 27,1 27,2 27,3 35,7 37,0 39,7
Zkoušky společné části v jarním zkušebním období roku 2013 nezvládlo v průměru 16 % ţáků, kteří zkoušku konali. V případě gymnázií, resp. lyceí šlo o 2,5 %, resp. o 7 %, v obchodních akademiích, v uměleckých a technických oborech od 13 do 15 %. Skupinu extrémně rizikových ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST ŽÁKŮ KONAJÍCÍCH SPOLEČNOU ČÁST MZ oborů tvoří jiţ 2013 - JARO (V % Z KONAJÍCÍCH ZKOUŠKU) tradičně obory 50 nástavbového studia SPOLEČNÁ ČÁST 45 (v netechnických PROFILOVÁ ČÁST 40 oborech propadlo CELÁ MATURITNÍ ZOUŠKA 35 téměř 40 % ţáků) a 30 netechnické obory SOU (36 %). 25 Zdravotnické 20 a zemědělské obory 15 SOŠ a technické 10 obory SOU vykázaly 5 27% čistou 0 neúspěšnost. Průměrná čistá neúspěšnost v profilové části maturitní zkoušky se na gymnáziích pohybuje od 2 do 4 % a v lyceích okolo 5 %. V ostatních oborech SOŠ, SOU a nástavbového studia pak průměrné hodnoty neúspěšností oscilují mezi 6 a 7 % s výjimkou „přísnějších“ technických oborů SOŠ (11 %), SOU (10 %) a nástavbového studia (9 %).
38
Obecně tedy platí, ţe čím je průměrná neúspěšnost u maturity v daném oboru vyšší, tím větší roli hraje výsledek společné části maturitní zkoušky. 4.1.5
Neúspěšnost podle formy studia
PŘIHLÁŠENÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE PODLE FORMY VZDĚLÁVÁNÍ (ŘÁDNÝ TERMÍN)
Celkem 7,7 % přihlášených k maturitní zkoušce v jarním zkušebním termínu 2013 tvořili ţáci tzv. ostatních forem vzdělávání, tj. ţáci dálkového, kombinovaného či neprezenčního studia. Jejich podíl na počtu maturantů meziročně klesá. Jde především o ţáky 3letých nástavbových oborů, kde představují zhruba polovinu maturantů.
105000 100000 95000
8314
7628
90000
7116
85000 80000 75000 90442
70000
88909
85168
65000 60000
55000 Celková hrubá neúspěšnost ţáků 50000 ostatních forem vzdělávání dosáhla 2011 2012 2013 v jarním zkušebním období roku 2013 hodnoty 44 % přihlášených ţáků, čistá neúspěšnost pak 32 % ţáků konajících zkoušku. Meziročně jejich neúspěšnost vzrostla o 4, resp. o 2 procentní body.
4.1.6
Neúspěšnost v jednotlivých předmětech společné části maturitní zkoušky
Český jazyk a literatura
Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury je komplexní zkouškou skládající se ze tří dílčích zkoušek – didaktického testu, písemné práce a ústní zkoušky. Český jazyk a literatura je nevolitelným předmětem povinné maturitní zkoušky.
14
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST (v %) MZ 2011-13, ŘÁDNÝ TERMÍN, POVINNÉ ZKOUŠKY (100 % = konající zkoušku z českého jazyk a literatury) 13,0
13
2011
12
2012
11
2013
10,0
10 9 8
7,2
7,2
7,1
7,6
6,2 Dílčí zkouška konaná formou 6 didaktického testu probíhá dle 5 centrálního zadání a její výsledky 4 jsou rovněţ centrálně 3 vyhodnocovány. U dílčí zkoušky 2 1 konané formou písemné práce ţák 0 vybírá jednu z deseti variant CELKEM CHLAPCI DÍVKY centrálního zadání. V roce 2011 a v roce 2013 byla zkouška vyhodnocována hodnotiteli z řad učitelů kmenových škol ţáků, v roce 2012 bylo vyhodnocení této dílčí zkoušky provedeno centrálně na škole nezávislými hodnotiteli. Dílčí ústní zkouška probíhá podle zadání připraveného školou dle jednotné, centrálně stanovené metodiky. Ústní zkouška je komisionální a za hodnocení jejích výsledků odpovídá zkušební komise. Hodnocení zkoušky probíhá rovněţ podle jednotné, centrálně stanovené metodiky.
7
6,3
39
6,5
Průměrná čistá ČISTÁNEÚSPĚŠNOST NEÚSPĚŠNOST- -ČESKÝ ČESKÝJAZYK JAZYKAALITERATURA LITERATURAMZ A DÍLČÍ ČISTÁ 2011 ZKOUŠKY -2013 V % neúspěšnost ţáků, JARO V % (100 % = konající zkoušku z Č JL) (100 MZ % = 2013 konající zkoušku z Č ESKÉHO JAZYKA A LITERATURY ) kteří zkoušku konali, 15 25 činila v jarním 14 KOMPLEXNÍ ZKOUŠKA CELKEM 2013 13 zkušebním období 12 DIDAKTICKÝ TEST 2011 20 2013 cca 6,3 %. Ve 11 PÍSEMNÁ PRÁCE 2012 srovnání s rokem 10 ÚSTNÍ ZKOUŠKA 9 2011 (tedy s rokem, 158 kdy byly písemné 7 6 10 práce 5 vyhodnocovány 1,4 0,8 1,1 1,8 4 rovněţ lokálně) je 35 2 aktuální neúspěšnost 1 6,3 2,3 5,6 5,8 6,0 8,2 8,3 8,4 9,1 9,6 9,7 11,5 13,8 14,1 zhruba o 1 procentní 00 bod niţší. Meziročně však neúspěšnost klesla o téměř 4 procentní body. Jednoznačnou příčinou je zpětný přechod z nezávislého centrálního hodnocení písemných prací na hodnocení lokální, tedy hodnocení učiteli kmenových škol ţáků. Změna způsobu hodnocení se promítla zejména do neúspěšnosti chlapců, ta meziročně klesla na polovinu hodnoty roku 2012, tedy ze 13 % na 6,5 %. V případě dívek neměla změna hodnocení výraznější dopad – neúspěšnost klesla pouze o 1,5 procentního bodu. Tato skutečnost se projevila i v meziročním poklesu neúspěšnosti v jednotlivých skupinách studijních oborů. Zatímco typicky chlapecké obory vykázaly v roce 2013 velmi dramatický pokles neúspěšnosti, v případě typicky „dívčích“ oborů byl pokles relativně malý. Maturanti na gymnáziích a lyceích neměli se zkouškou z českého jazyka a literatury prakticky ţádné problémy − neúspěšnost se zde pohybovala od 0,8 do 2,3 %. Pod úrovní republikového průměru se svojí neúspěšností dostali ještě maturanti v obchodních akademiích, v uměleckých a technických oborech SOŠ. Desetiprocentní hranici čisté neúspěšnosti překročili pouze ţáci nástavbového studia a netechnických oborů SOU. Ostatní obory vykázaly neúspěšnosti mezi 8 a 10 %. Významné meziroční sníţení náročnosti maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury bylo z velké části zapříčiněno legislativní změnou pravidel pro průběh a vyhodnocení zkoušky z českého jazyka a literatury. Tato změna nebyla (a ani být nemohla) doprovozena potřebnou změnou katalogizovaných poţadavků na zkoušku. V důsledku toho se stala zkouška z českého jazyka a literatury zejména v segmentu všeobecného a všeobecně odborného středoškolského vzdělávání zkouškou slabého významu. Dokladem budiţ i fakt, ţe dílčí ústní zkouška byla v roce 2013 nejnáročnější dílčí zkouškou, a to prakticky aţ na sporadické výjimky ve všech oborech vzdělávání. Matematika
Maturitní zkouška z matematiky je jedinou povinnou zkouškou, která se koná pouze formou didaktického testu. Test je jednotným centrálním nevariantním zadáním a zkouška je centrálně vyhodnocována. Na rozdíl od ostatních didaktických maturitních testů je test
40
z matematiky výrazně otevřenější, tj. obsahuje vysoký podíl úloh, u nichţ ţák řešení vytváří a nevybírá z nabídky moţných variant. Matematika je volitelným předmětem druhé povinné maturitní zkoušky; v roce 2013 si ji zvolilo 39 % maturantů.
28
MATEMATIKA - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST (v %) MZ 2011-13, ŘÁDNÝ TERMÍN, POVINNÉ ZKOUŠKY (100 % = konající zkoušku z matematiky)
26
2011
24
2012
25,4 22,5
22,1 Čistá neúspěšnost ţáků konajících 22 20,5 2013 zkoušku z matematiky dosáhla 20 17,0 v jarním zkušebním období 2013 18 16,3 15,0 hodnoty 20,6 %. Ve srovnání 16 s předchozím rokem se tak zvýšila 14 11,3 12 o jednu čtvrtinu, tj. o 4,2 10 9,6 procentního bodu, a v porovnání 8 s rokem 2011 o zhruba třetinu. 6 4 Maturitní zkouška z matematiky 2 tak posiluje svůj selektivní 0 charakter zejména v rizikových a CELKEM CHLAPCI DÍVKY vysoce rizikových oborech. K nárůstu neúspěšnosti došlo ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - MATEMATIKA MZ 2011-2013 V % (100 % = konající zkoušku z MATEMATIKY) navzdory 60 meziročnímu poklesu 55 2013 volby matematiky i 50 2011 zrušení zkoušky 45 2012 vyšší úrovně 40 obtíţnosti za situace, 35 kdy absolutní 30 náročnost testu byla 25 20 srovnatelná 12,5 1,9 1,0 1,6 2,5 7,6 s náročností testů 15 předchozích dvou 10 5 ročníků maturitní 20,5 19,7 27,8 29,1 32,3 36,5 38,2 39,3 42,6 47,7 51,8 59,2 0 zkoušky. Nejdynamičtější meziroční nárůst neúspěšnosti je zřejmý v technických oborech SOŠ, SOU i nástavbového studia, naopak za mírný lze označit růst neúspěšnosti v těch oborech, v nichţ se v roce 2013 významně sníţila volba matematiky jako předmětu druhé povinné zkoušky (obchodní akademie, lycea, netechnické obory SOU), nebo v oborech, kde je podíl volby matematiky tradičně velmi malý (umělecké, zdravotnické, pedagogické a humanitní obory SOŠ). Gymnázií se zvýšení neúspěšnosti prakticky netýkalo. Průměrnou neúspěšnost pod úrovní republikového průměru vykázala vedle gymnázií (cca 2 %) lycea (pod 8 %), technické obory SOŠ (12,5 %) i obchodní akademie (mírně pod 20 %). V oborech SOŠ, SOU a nástavbového studia, jejichţ absolventi tvoří téměř polovinu všech maturantů, se čistá neúspěšnost ţáků konajících maturitu z matematiky pohybovala od 29 do 59 %. Za vysloveně
41
extrémní lze povaţovat neúspěšnost ţáků netechnických oborů SOU a nástavbového studia a zdravotnických oborů SOŠ (48–59 %). Navzdory tomu, ţe je volba matematiky mezi chlapci ve srovnání s dívkami o 75 % vyšší (51 % proti 30 %), neúspěšnost je o třetinu niţší (17 % proti 25,4 %). Meziroční zvýšení neúspěšnosti však zasáhlo chlapce výrazněji (zvýšení o 44 %, tj. o 5,2 procentního bodu) neţ dívky (zvýšení o 15 %, tj. o 3,3 procentního bodu). Angličtina
ANGLICKÝ JAZYK - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST (v %) MZ 2011-13, ŘÁDNÝ TERMÍN, POVINNÉ ZKOUŠKY (100 % = konající zkoušku z angličtiny)
10
2011
9
2012
8,1
8
2013
7,3
8,9 8,3 7,4
6,7
7
6,3
6
5,5
5
4,5
4 3 2 1
Cizí jazyky, angličtinu nevyjímaje, 0 CELKEM CHLAPCI DÍVKY jsou volitelným předmětem druhé povinné zkoušky a při volbě alternují matematiku. Maturitní zkoušky z cizích jazyků ověřují jazykové dovednosti a znalosti na úrovni B1 SERRJ,5 mezní hranice její úspěšnosti je však nastavena mírněji. Zrušením zkoušky vyšší úrovně obtíţnosti, která ověřovala dosaţení úrovně B2 SERRJ, se maturitní zkouška z cizího jazyka míjí na gymnáziích s cíli vzdělávání stanovenými v rámcovém vzdělávacím programu. Gymnázia tuto skutečnost vnímají spíše negativně, a to ve smyslu sníţení studijní motivace svých ţáků. Jde o komplexní zkoušku sloţenou z didaktického testu, písemné práce a ústní zkoušky. Dílčí zkoušky konané ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - ANGLICKÝ JAZYK MZ 2011-2013 V % formou didaktického (100 % = konající zkoušku z ANGLICKÉHO JAZYKA) testu probíhají dle 30 centrálního zadání a 2013 jejich výsledky jsou 25 2011 rovněţ centrálně 2012 20 vyhodnocovány. K hodnocení písemných prací 15 nezávislému na škole se přistoupilo počínaje 10 0,7 0,4 0,5 1,0 2,6 rokem 2012. Zadání 5 písemné práce nemá 6,3 3,3 4,4 5,8 6,8 8,7 9,8 10,9 12,6 13,5 15,5 15,9 21,7 variantní podobu a 0 všichni ţáci pracují podle jednotného zadání. Zadání ústní zkoušky je připraveno centrálně, zkouška probíhá komisionálně 5
Společný evropský referenční rámec, který mj. klasifikuje a definuje úrovně jazykových dovedností na stupnici A1, A2, B1, B2, C1 a C2. Tato klasifikace je použita i při definování výstupních požadavků jazykového vzdělávání v rámcových vzdělávacích programech.
42
a za vyhodnocení dle jednotné centrálně stanovené metodiky odpovídá zkušební komise. Angličtina je nejatraktivnějším volitelným předmětem druhé povinné maturitní zkoušky. V roce 2013 si ji zvolilo 51 % všech maturantů. Průměrná čistá neúspěšnost maturitní zkoušky z angličtiny činila v jarním zkušebním období roku 2013 pouhých 6,3 %. Od roku 2011 ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - ANGLICKÝ JAZYK A DÍLČÍ ZKOUŠKY MZ 2013 JARO V % (100 % = konající zkoušku z AJ) úspěšnost zkoušky 22 setrvale a rovnoměrně 20 KOMPLEXNÍ ZKOUŠKA CELKEM stoupá, a to zhruba o 18 DIDAKTICKÝ TEST 0,8 aţ 1 procentní bod 16 PÍSEMNÁ PRÁCE ročně. Průměrná ÚSTNÍ ZKOUŠKA 14 neúspěšnost chlapců 12 byla pouhých 4,5 %, 10 dívek pak 4,4 %. 8 V obou případech 6 meziročně úspěšnost 4 rovnoměrně stoupá 2 zhruba stejným 0 tempem jako úspěšnost celková. Neúspěšnost ţáků gymnázií u maturitní zkoušky z angličtiny dosáhla v roce 2013 úrovně 0,7 %. Neúspěšnost pod hranicí republikového průměru vykázala lycea (2,4 %), technické obory SOŠ, obchodní akademie i technické obory SOU. Nad úrovní dvojnásobku průměrné republikové neúspěšnosti zůstaly netechnické obory SOU (15 %), technické a netechnické obory nástavbového studia (16 % a 22 %). V celorepublikovém měřítku je neúspěšnost alternující matematiky ve srovnání s angličtinou více neţ trojnásobná a na úrovni jednotlivých oborových skupin 2,5krát aţ 5krát NĚMECKÝ JAZYK - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST (v %) vyšší. Tato skutečnost více neţ MZ 2011-13, ŘÁDNÝ TERMÍN, POVINNÉ ZKOUŠKY významně ovlivňuje rozhodování (100 % = konající zkoušku z němčiny) ţáků při volbě předmětu druhé 24 22,4 21,5 21,1 20,9 povinné zkoušky v neprospěch 22 20,3 20,0 19,6 19,1 19,5 matematiky a zprostředkovaně 20 sniţuje motivaci ţáků a škol ke 18 zvýšení úrovně matematických 16 dovedností a kvality výuky 14 matematiky na středních školách. 12 2011
Němčina
10
2012
8
6 Němčina je jazykem, jehoţ 4 význam jako maturitního předmětu 2 ve většině regionů s výjimkou 0 krajů sousedících s německy CELKEM mluvícími zeměmi setrvale klesá. Němčina byla v roce 2013 předmětem druhé povinné zkoušky v 7 % případů.
43
2013
CHLAPCI
DÍVKY
Celorepubliková neúspěšnost přesáhla v jarním zkušebním období 2013 hranici jedné pětiny, coţ je úroveň zcela ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - NĚMECKÝ JAZYK MZ 2011-2013 V % srovnatelná (100 % = konající zkoušku z NĚMECKÉHO JAZYKA) 45 s neúspěšností v obou předchozích 40 2013 ročnících 2011 35 2012 reformované 30 maturitní zkoušky. Neúspěšnost chlapců 25 v němčině byla o 20 3 procentní body 15 5,4 3,4 2,6 vyšší neţ dívek a má 0,8 10 mírně stoupající 5 tendenci, zatímco 20,3 7,6 8,9 15,7 16,6 17,5 23,3 24,2 24,2 24,8 27,9 35,0 40,3 41,6 0 neúspěšnost dívek oproti roku 2011 mírně klesla. Průměrná neúspěšnost gymnazistů z německého jazyka se v jarním zkušebním období 2013 udrţela pod 3 % (na 6letých gymnáziích vlivem ústní zkoušky přesáhla 5 %). Neúspěšnost pod úrovní celorepublikového průměru vykázala lycea a obchodní akademie (8 % a 9 %) a dále technické hotelové, podnikatelské, pedagogické a humanitní obory (v rozmezí 16–18 %). Na úrovni dvojnásobku republikové úrovně pak skončili maturanti nástavbového studia (41 %) a netechnických oborů SOU (35 %). Vzájemné porovnání neúspěšnosti v němčině a angličtině je velmi komplikované, neboť je třeba mít na zřeteli tři základní odlišnosti těchto jazyků. Předně je to odlišnost samotného charakteru jazyků – němčina jako flexivní jazyk je ÚROVEŇ HRUBÉ NEÚSPĚŠNOSTI PŘIHLÁŠENÝCH K MZ 2013 PO JARNÍM A PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ nesrovnatelně náročnější (V % Z POČTU PŘIHLÁŠENÝCH K MZ JARO 2013) zejména z pohledu rizika 55 53,8 52,4 gramatických chyb. Druhým 50 49,3 PO JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ faktorem jsou zásadní rozdíly 44,1 PO PODZIMNÍM ZKUŠBNÍM OBDOBÍ 45 40,3 v intelektových předpokladech 38,2 40 36,4 ţáků konajících maturitní 34,9 35 31,9 31,6 zkoušku z těchto dvou jazyků. A 28,7 30 28,9 26,3 třetí odlišnost lze spatřovat v oborové skladbě ţáků konajících 25 povinnou zkoušku z těchto dvou 20 36,5 36,7 14,8 7,0 8,3 31,5 5,3 10,4 jazyků. Všechny tři tyto faktory 15 26,8 23,6 3,2 1,8 20,7 2,0 18,7 18,9 činí maturitní zkoušku 10 16,1 16,3 13,6 15,2 15,5 5 z němčiny výrazně rizikovější, 6,4 4,1 0 neţ je tomu v případě zkoušky z angličtiny.
44
4.2
NEÚSPĚŠNOST PO PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
Podzimní zkušební období je určeno pro konání opravných zkoušek (ţák zkoušku v předchozím zkušebním období konal, ale neuspěl), zkoušek v náhradním termínu (ţák z omluvených důvodů nemohl konat zkoušku v předchozím zkušebním období) i zkoušek v řádném termínu (ţák nebyl v předchozím zkušebním období k maturitní zkoušce připuštěn). Z celkem pochopitelných důvodů je proto neúspěšnost u zkoušek konaných v podzimním zkušebním období výrazně vyšší neţ v jarním. 4.2.1
Neúspěšnost přihlášených k MZ v roce 2013
Hrubá neúspěšnost přihlášených k maturitní zkoušce v roce 2013 (započítáni jsou ti, kteří zkoušku nekonali, nebo ji konali neúspěšně) klesla po podzimním zkušebním termínu z původních 29 % na 16 %. Po druhém termínu tak zůstal bez maturitní zkoušky téměř kaţdý šestý ţák posledního ročníku maturitního oboru, který se k maturitní zkoušce přihlásil. V absolutních počtech hovoříme o 14,9 tisících maturantech. Z nich celkem 7 tis. maturitní zkoušku ani v podzimním termínu nezahájilo a dalších 7,9 tis. zkoušku konalo, ale jednou či dvakrát neúspěšně. Nejvýrazněji druhého zkušebního termínu vyuţili maturanti v gymnáziích (pokles neúspěšnosti o 62 %) a lyceích (pokles o více neţ 56 %). Naopak nejmenší pokles neúspěšnosti vykázaly rizikové obory nástavbového studia a SOU (pokles o třetinu). Po druhém termínu však přesto zůstalo bez maturitního vysvědčení více neţ 37 % bývalých ţáků nástavbového studia a 32 % ţáků netechnických oborů SOU. V případě technických oborů SOŠ maturitní zkoušku nezískalo přes 16 %.
ÚROVEŇ ČISTÉ NEÚSPĚŠNOSTI KONAJÍCÍCH MZ 2013 PO JARNÍM A PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH MZ JARO 2013) 45
Neúspěšnost těch, kteří maturitní zkoušku konali
39,5 37,0
PO PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
35
27,3
21,2
19,8 17,4 5,1
15
1,0
3,0 0,6
4,7
6,5
0,7
1,3
18,9
10,1 2,7 24,4 22,2 23,6
10 5
31,5
23,6 24,2
25 20
30,6
29,4
30
9,2
6,5
8,2
7,8
9,8 11,0
13,4 13,5
16,0 17,3
0
ÚROVEŇ ČISTÉ NEÚSPĚŠNOSTI KONAJÍCÍCH SPOLEČNOU ČÁST MZ PO JARNÍM A PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ 2013 (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH MZ JARO 2013) 23,8
24 21,7
22
PO JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
20
PO PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
18
20,4 18,6
18,3 17,0
16,2 15,3
16
16,0
15,2 13,9
14
12,9
14,8
14,4 13,1
12
10 8 13,6
6 4
4.2.2
41,6
PO JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
40
8,3 6,3
2 0
Neúspěšnost těch, kteří maturitní zkoušku konali, klesla po druhém 45
6,5
6,6
7,0
7,0
7,1
7,2
8,1
9,1
9,4
9,9
10,1
11,6
termínu o více neţ polovinu, a to z původních 19,8 % na 9,2 %. Ze 16,2 tis. maturantů, kteří zkoušky v jarním zkušebním období konali neúspěšně, zbylo po druhém termínu cca 7,9 tis.
ÚROVEŇ ČISTÉ NEÚSPĚŠNOSTI KONAJÍCÍCH SPOLEČNOU ČÁST MZ PO JARNÍM A PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ 2013 (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH MZ JARO 2013) 45
4.2.3
Neúspěšnost ve společné a profilové části po podzimním zkušebním období
Neúspěšnost „prvomaturantů“ roku 2013 ve společné části maturitní zkoušky klesla po absolvování zkoušek pozimního zkušebního období ze 16,2 % na 8,3 %, tedy prakticky na polovinu. V případě profilových zkoušek klesla čistá neúspěšnost z 6,6 % na 2,5 %, tedy téměř o dvě třetiny.
37,0
35,7
PO PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
35
Na jednu pětinu se sníţila neúspěšnost v gymnáziích, resp. lyceích a po podzimním termínu činí 1 %, resp. necelá 3 %. Obory SOŠ prakticky bez výjimky zaznamenaly pokles neúspěšnosti větší neţ 50 % a obory SOU a nástavbového studia redukovaly počty neúspěšných o cca 40–50 %. Přesto po druhém termínu maturitní zkoušky zůstává neúspěšnost v nástavbovém studiu na úrovni 24 % a v oborech SOU okolo 23 % těch, kteří zkoušku konali.
39,7
PO JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
40
30
27,1 27,2 27,3
25
23,4 21,7
20,2
20 16,2
15 10 5
2,5
2,0
1,3
3,2
6,6 12,6
0,6
0,4
0,4
0,7
2,0
8,3
14,0
15,2 23,4 21,2 22,8
5,3
6,2
7,4
9,4
9,7
12,6 12,7
14,9 15,6
0
ÚROVEŇ HRUBÉ NEÚSPĚŠNOSTI PŘIHLÁŠENÝCH KE SPOLEČNÉ ČÁSTI MZ PO JARNÍM A PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ 2013 (V % Z POČTU PŘIHLÁŠENÝCH MZ JARO 2013) 55 50,5
50
PO JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
45
PO PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
52,2
48,3
40,7
40
37,3 34,2
35 29,8
30 25,6
25,4 24,9
25
21,9
20
5,7
15
2,3
4,3
3,6
1,3 1,5
7,3 11,4 3,0
35,2 35,3
5,1
29,9
10 5
35,3
31,3
14,6 11,3 12,8 13,2
14,4
16,6 17,3
19,4
21,8 23,7
0
Čistá neúspěšnost těch, kteří konali společnou část na gymnáziích tak po dvou zkušebních termínech činí 0,6 % a v lyceích 2 %. Na druhém konci oborového spektra, tj. v oborech nástavbového studia a netechnických oborech SOU, neúspěšnost přes významné sníţení neklesla pod 20 %. Čistá neúspěšnost konajících profilovou část maturitní zkoušky se prakticky ve všech oborech po dvou zkušebních termínech sníţila pod hranici 5 %. Průměrná čistá neúspěšnost u společné části maturitní zkoušky se po dvou zkušebních termínech v jednotlivých krajích pohybuje od 6,3 % do 13,6 %, přičemţ nad hodnotou 10 % zůstávají tři kraje – tradičně Ústecký a Karlovarský a dále kraj Středočeský. Neúspěšnost menší neţ celorepublikový průměr vykazuje 8 krajů. 46
Celková hrubá neúspěšnost ÚROVEŇ ČISTÉ NEÚSPĚŠNOSTI KONAJÍCÍCH PROFILOVOU ČÁST MZ ţáků přihlášených ke společné PO JARNÍM A PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ 2013 (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH MZ JARO 2013) části činí po dvou zkušebních termínech 14,4 %. Ke sníţení 14 PO JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ z jarní hodnoty 25,6 % přispěly PO PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ jak opravné zkoušky, tak konání 12 10,7 zkoušek těmi, kteří v jarním 10 9,4 8,8 zkušebním termínu nebyli ke 7,9 7,9 7,7 7,7 7,6 7,5 8 zkoušce připuštěni. Ani po 6,8 6,7 6,6 6,5 druhém zkušebním termínu 6 5,1 4,9 neklesla hrubá neúspěšnost 4,1 4,1 4,2 4,1 3,7 4 3,4 3,4 v oborech nástavbového studia 3,3 3,3 2,9 3,0 2,5 2,5 2,6 2,3 2,1 pod jednu třetinu a v oborech 2 1,3 0,9 SOU se pohybuje mezi 24 % 0,6 0,3 0,5 0 (technické obory) a 30 % (netechnické obory). Pod celorepublikovým průměrem hrubé neúspěšnosti zůstávají gymnázia (2,3 %), lycea (5,1 %) obchodní akademie (11,3 %), technické (12,8 %) a umělecké (13,2 %) obory SOŠ. V ostatních oborech SOŠ ani po dvou zkušebních termínech neodmaturoval kaţdý šestý ţák posledního ročníku.
PROFILOVÁ ČÁST (%)
Prokazatelně nejúspěšnější jsou NEÚSPĚŠNOST ŽÁKŮ KONAJÍCÍCH SPOLEČNOU A PROFILOVOU z tohoto pohledu absolventi ČÁST MZ PO OBOU ZKUŠEBNÍCH OBDOBÍCH 2013 (ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST V % Z KONAJÍCÍCH ZKOUŠKU) středních škol ve Zlínském 6,0 kraji, jejichţ úspěšnost ve 5,5 společné části maturitní NS - TECHNICKÉ zkoušky po dvou zkušebních 5,0 termínech je téměř 90%. 4,5 NS NETECHNICKÉ Tradičně nejniţší úspěšnost SOU - TECHNICKÉ vykazují Ústecký (77,6 %), 4,0 SOŠ - TECHNICKÉ SOU Karlovarský (80,1 %) a NETECHNICKÉ SOŠ 3,5 Liberecký kraj (81,2 %), SOŠ - HOTELOVÉ TECHNOLOGICKÉ SOŠ následované trojicí Plzeňský, SOŠ UMĚLECKÉ 3,0 ZDRAVOTNICKÉ Středočeský a Moravskoslezský OBCHODNÍ 2,5 CELKEM kraj s úspěšností 84–85 % AKADEMIE SOŠ SOŠ ZEMĚDĚLSKÉ 2,0 počtu ţáků posledního ročníku PEDAGOGICKÉ A HUMANITNÍ maturitních oborů. Vzájemný 1,5 poměr čisté neúspěšnosti ve LYCEUM 1,0 společné a profilové části je po GYMNÁZIUM 4L obou zkušebních obdobích 0,5 GYMNÁZIUM 6L GYMNÁZIUM 8L zhruba 3,3:1. Měřeno tímto 0,0 poměrem, jsou v hodnocení 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 profilové části maturitní SPOLEČNÁ ČÁST (%) zkoušky nejpřísnější gymnázia (0,7:1 aţ 1,19:1). Na víceletých gymnáziích je náročnost profilových zkoušek dokonce absolutně vyšší neţ náročnost zkoušek společné části. 47
Výrazně nad republikovou úrovní „přísnosti“ profilových zkoušek jsou lycea (1,58:1) a technické obory SOŠ (1,67:1) a dále obchodní akademie (2,1:1), umělecké (2,44:1) a pedagogické a humanitní obory SOŠ (2,9:1). Naopak výraznou benevolenci v hodnocení profilových zkoušek vykazují obory nástavbového studia (5,4:1), zemědělské obory SOŠ (5,7:1), netechnické obory SOU. 4.2.4
Neúspěšnost zkoušek konaných v podzimním zkušebním období
Neúspěšnost podzimních maturitních zkoušek dosáhla v roce 2013 v případě českého jazyka a literatury zhruba jedné čtvrtiny a meziročně se zvýšila o téměř polovinu. Tradičně nejproblematičtějším předmětem podzimních zkoušek je matematika. Přes mírný meziroční pokles o necelé 4 procentní body zůstala i v roce 2013 nad úrovní jedné poloviny. „Podzimní“ neúspěšnost angličtiny byla v roce 2013 zhruba čtvrtinová a srovnatelná s neúspěšností v předchozím roce. Mírný meziroční pokles „podzimní“ neúspěšnosti vykázala němčina, přesto zhruba dva z pěti maturantů zkoušku v tomto termínu nesloţili úspěšně. 4.2.5
Bilance neúspěšnosti v jednotlivých předmětech po dvou zkušebních termínech
Český jazyk a literatura
NEÚSPĚŠNOST U ZKOUŠKY Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH) 15
14,1 13,8
14
PO JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
13
PO PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ 11,5
12 11 9,7 9,6
10
9,1
9
8,4 8,3
8,2
8 7
6,3 5,6
6
6,0
5,8
7,0 6,6 6,8
5
5,3
4 3 2
1,8
2,7 1,4
0,8
1 0
2,3
1,1
2,0
2,8 2,5 2,8
3,2
3,9 3,6 3,7
0,6 0,3 0,2 0,3 0,4
NEÚSPĚŠNOST U ZKOUŠKY Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH) 12 PO JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
11
10,1 10,0
PO PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
10 9 8
Neúspěšnost ţáků konajících zkoušku klesla z původních 6,3 % po druhém zkušebním termínu na úroveň 2,7 %, tj. o plných 57 % (o 3,6 procentního bodu). Ţáci konající zkoušku na gymnáziích, resp. lyceích tak dosáhli 99,7%, resp. 99,4% úspěšnosti. I v nejrizikovější skupině oborů, tj. v oborech SOU a nástavbového studia, je úspěšnost ve zkoušce z českého
7
7,0 6,6
6,3
6
6,2 5,4
5,2
4,8
5
6,4
6,2
7,4
6,1
5,2 4,6 4,7
4 3 2 1
2,7 1,5
1,8
0
48
2,1
2,2
2,3
2,3
2,4
2,6
2,9
3,1
3,2
3,3
4,9
jazyka a literatury 93 %, resp. 95 %. Z pohledu absolutního výsledku zkoušky z českého jazyka a literatury je po dvou zkušebních termínech nejúspěšnějším krajem Zlínský kraj (98,5 %). Tradičně nejméně úspěšné jsou Ústecký a Karlovarský kraj (95,1 a 95,3 %). Ostatní nejmenované kraje vykázaly průměrnou úspěšnost mezi 96,7–97,9 %. Matematika
Čistá neúspěšnost maturantů v jarním termínu zkoušky z matematiky (20,5 %) se po druhém zkušebním termínu sníţila o zhruba 38 % na hodnotu 12,6 %. Ani po dvou pokusech se tak nepodařilo sloţit zkoušku z matematiky kaţdému osmému. V porovnání s českým jazykem a literaturou, resp. angličtinou je neúspěšnost u matematiky 4,5krát vyšší. V případě gymnázií i lyceí se po dvou zkušebních termínech potvrdilo, ţe náročnost zkoušky z matematiky není pro ţáky těchto oborů hrozbou. Gymnázia dosáhla úspěšnosti 99,4 % a lycea 97,1 %. Rovněţ neočekávaně nízká úspěšnost ţáků technických oborů SOŠ z jarního zkušebního období (87 %) se zvýšila na přiměřených 94 %. Tím ovšem příznivá konstatování končí. Po dvou zkušebních termínech se v netechnických oborech SOU nepodařilo zvládnout zkoušku z matematiky 41 % testovaných ţáků, v netechnických oborech nástavbového studia 31 % a ve zdravotnických oborech SOŠ 35 % ţáků. S výjimkou obchodních akademií (úspěšnost 89 %) se v ostatních oborech úspěšnost po dvou zkušebních termínech pohybuje mezi 75 % a 83 %. K procentuálně nejdynamičtějšímu poklesu neúspěšnosti ve druhém zkušebním termínu došlo na
NEÚSPĚŠNOST U ZKOUŠKY Z MATEMATIKY (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH)
59,2
60 PO JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
55
51,8
PO PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
50
47,7 42,6
45 39,3
40 35 29,1
34,6
27,8 30,9
20,5
25,0 25,8 25,9
19,7
20 17,6 18,2 18,4
12,5
15 10
41,7
32,3
30
25
38,2
36,5
7,6
12,6 1,9 1,6 1,0 2,5
5
20,3
11,1 6,2
2,9
0
0,6 0,3 0,5 0,8
NEÚSPĚŠNOST U ZKOUŠKY Z MATEMATIKY (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH) 35 31,4
PO JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ 29,3 29,7
PO PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
30
25
23,5 20,5
22,6 23,0
20,3 18,8
20 15,7
17,9
19,0 18,6
20,6 20,8
16,8
14,3
15
16,8 15,4
10
12,9 13,3
12,6 8,6
9,6
5
0
49
9,9
10,1 10,2 10,6
11,7
14,1
gymnáziích, v lyceích, v technických oborech SOŠ a na obchodních akademiích. Pohledem absolutního výsledku zkoušky z matematiky jsou nejúspěšnější maturanti v Praze (91,4 %). V dalších čtyřech krajích – na Vysočině, v Královéhradeckém, Pardubickém a Jihočeském kraji, se absolutní úspěšnost pohybuje okolo 90 %. Nejproblematičtější situace je v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde se zkoušku z matematiky nepodařilo ani po dvou termínech úspěšně sloţit více neţ 20 % testovaných ţáků.
NEÚSPĚŠNOST U ZKOUŠKY Z ANGLICKÉHO JAZYKA (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH)
21,7
22 PO JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
20
PO PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ 18
13,5
14
12,6
12
10,9 8,7 6,8
6,3
8,2
5,8
6
4,4
4 2
11,8 12,1
9,8
10 8
15,9
15,5
16
2,6
5,3 3,1
1,0 2,9 0,7 0,5 0,4
0
6,2
3,3
0,2 0,1 0,1 0,3 0,6
4,3 3,9 4,0 4,1
1,3 1,6
Angličtina
Čistá neúspěšnost maturujících z anglického jazyka činila po prvním zkušebním termínu 6,3 %. Po druhém, podzimním klesla na 2,9 %. Z počtu těch, kteří zkoušku konali, vykonalo zkoušku úspěšně 97,1 % maturantů Pohledem absolutního výsledku zkoušky se úspěšnost z angličtiny na víceletých gymnáziích přiblíţila 100 %, ve čtyřletých gymnáziích činila 99,7 % a v lyceích 99,4 %. S výjimkou nástavbového studia (úspěšnost 88 %), netechnických oborů SOU (92 %) a zemědělských oborů SOŠ (94 %) je ve všech NEÚSPĚŠNOST U ZKOUŠKY Z NĚMECKÉHO JAZYKA nejmenovaných oborech (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH) úspěšnost vyšší neţ 95 %. 50 Mezikrajové srovnání vykazuje zcela zanedbatelné rozdíly. S výjimkou Prahy, Středočeského a Ústeckého kraje (95,2 %) je v ostatních krajích úspěšnost vyšší neţ 97 %.
PO JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
45
Čistá neúspěšnost maturujících ţáků z německého jazyka dosáhla v prvním zkušebním termínu 20,3 %, po druhém termínu se však sníţila o téměř polovinu na 10,6 %. Spolu s tím se mírně zmenšily i mezioborové rozdíly neúspěšnosti. Neúspěšnost v alternující zkoušce
40,3
40 35,0
35 27,9
30 24,2 24,8 24,2
25
23,3
20,3
20
Němčina
41,6
PO PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
15,7 16,6
23,9 24,3
17,5 19,3
15 10 5
16,2 16,8 7,6
10,6
8,9 11,2
5,4
9,4
3,4
2,6
7,1
0,8 2,6
0 0,2 0,0 0,0 0,4
50
4,0 4,7
12,5 12,6
z matematiky je s němčinou na srovnatelné úrovni.
NEÚSPĚŠNOST U ZKOUŠKY Z NĚMECKÉHO JAZYKA (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH) 35 PO JARNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
30,6
PO PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ
30
26,9 25,5
25 20,3
20
16,7
21,6
17,5
13,2 13,6 13,4
15
10
18,1
17,9
20,7 20,5
19,3
16,5 16,8
10,6
5
6,5
7,4
8,0
8,2
9,2
9,3
9,4
10,4
11,3
12,3 12,5
4,8
0
Viděno optikou absolutního výsledku zkoušky se v případě víceletých gymnázií úspěšnost po druhém termínu zvýšila na 100 % a ve čtyřletých gymnáziích na 99,8 %. Na druhé straně se v nástavbovém studiu nepodařilo ani po dvou termínech sloţit zkoušku úspěšně čtvrtině maturantů. Úspěšnější neţ je celorepublikový průměr (tedy 90 a více %), byli ţáci lyceí, obchodních akademií, technických, hotelových podnikatelských, pedagogických a humanitních oborů SOŠ. U ostatních nejmenovaných oborových skupin se průměrná úspěšnost
pohybuje mezi 83 a 89 %. Na rozdíl od angličtiny v případě němčiny i po dvou zkušebních termínech přetrvávají poměrně velké mezikrajové rozdíly úspěšnosti. Na jedné straně stojí Zlínský kraj, kde je němčina vysloveně výběrovým maturitním předmětem s úspěšností 95 %, na druhé straně dva kraje se zcela odlišnou pozicí němčiny jako maturitního předmětu – Ústecký kraj s výrazně nadprůměrnou volbou němčiny má úspěšnost pouhých 83 % a Moravskoslezský kraj se stejnou úspěšností, ale minimálním zájmem o němčinu.
51
ABSOLUTNÍ NEÚSPĚŠNOST U MATURITNÍ ZKOUŠKY MATURITNÍHO ROČNÍKU 2011 A 2012
Za absolutně neúspěšného maturanta povaţujeme ţáka, který se v posledním ročníku svého středoškolského studia přihlásil k maturitní zkoušce a nikdy maturitní vysvědčení nezíská. Jde tedy o ty, kteří studia zanechali před ukončením ročníku nebo z jakýchkoli jiných důvodů maturitní zkoušku nezahájili, a ty, kteří zkoušku zahájili a nedokončili nebo zkoušku konali neúspěšně.
ABSOLUTNÍ NEÚSPĚŠNOST
Na rozdíl od aktuální neúspěšnosti je absolutní neúspěšnost jedním z velmi významných indikátorů efektivity vzdělávacího systému, neboť nadměrně vysoké procento 35% absolutně neúspěšných vypovídá o tom, ţe 30% vzdělávací systém umoţní 25% v oborech ukončených maturitní zkouškou 20% nechat studovat nadměrné mnoţství ţáků, kteří na 15% konci studia nejsou schopni úspěšně vykonat 10% maturitní zkoušku. Míra neefektivity systému je 5% kvantifikovatelná 0% například náklady veřejných rozpočtů na studium těchto ţáků. 4.3.1
Maturitní 2011
ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST ZKOUŠEK KONANÝCH V PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM OBDOBÍ v % 56,4
60 55
50
2011
59,5 52,8
53,0
45,9 42,4
2012 2013 38,0
45
27,1 26,8
40 35 30
25,1
23,8 17,8
25 20 15
10 5 0 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
MATEMATIKA
ANGLICKÝ JAZYK
NĚMECKÝ JAZYK
ABSOLUTNÍ NEÚSPĚŠNOST PŘIHLÁŠENÝCH K MATURITNÍ ZKOUŠCE 2011 (V % Z POČTU PŘIHLÁŠENÝCH K MZ) 3500 ABSOLUTNĚ NEÚSPĚŠNÝCH
3000
ABSOLUTNÍ NEÚSPĚŠNOST (V %)
27,9%
2500
21,7% 24,7%
2000 11,6% 12,4% 4,1% 6,5%
9,0%
13,8% 15,8% 13,5%
13,1%
13,1%
19,0%
1500 12,7%
1000 500
1018 397 729 944 1464 387 688 272 443 397 936 626 869 3256
0
POČET ABSOLUTNĚ NEUSPĚŠNÝCH PŘIHLÁŠENÝCH 2011
4.3
ročník
Ţáci, kteří se přihlásili ke konání maturitní zkoušky 2011, měli pro vykonání maturitní zkoušky doposud k dispozici 6 moţných zkušebních termínů. Z celkového počtu 98,2 tis. přihlášených v listopadu 2010 dosud maturitní zkoušku úspěšně ukončilo 85,8 tis., tedy 87,3 %. Vzhledem k počtu zkušebních termínů lze aktuální neúspěšnost, tedy 12,7 %, povaţovat za hodnotu blízkou hodnotě absolutní neúspěšnosti. Lze 52
se tedy důvodně domnívat, ţe 12,4 tis. přihlášených k maturitní zkoušce v roce 2011 nikdy maturitní vysvědčení neobdrţí. Tento počet je srovnatelný s polovinou celkového počtu absolventů gymnázií v republice nebo s celkovým počtem maturantů v hlavním městě. Nejvyšší podíl absolutně neúspěšných vykazují obory nástavbového studia zejména netechnického zaměření (28 %) a netechnické obory SOU (25 %). Pod úrovní celorepublikového průměru (12,7 %) se umístila gymnázia (4 %), lycea (6,5 %), obchodní akademie (9 %), hotelové a podnikatelské obory SOŠ (11,6 %) a technické obory SOŠ (12,4 %). Ostatní obory SOŠ se pohybují mezi 13–16 %, tedy na úrovni kaţdého šestého aţ osmého ţáka posledního ročníku studia. Celkem 31 % absolutně neúspěšných tvoří bývalí ţáci nástavbového studia. Zbývajících 69 %, tj. 8,6 tis. ţáků, tak dosáhlo po 4 letech středoškolského studia ve svých téměř 20 letech pouze základního vzdělání. 4.3.2
Maturitní ročník 2012
Ţáci, kteří se přihlásili ke konání maturitní zkoušky 2012, měli moţnost konat zkoušky ve
30
27,9
18
26,2
15
24,7
25
NEÚSPĚŠNOST V %
21,7 19,0
20 15,8
15
12,7
11,6 9,0
10 9,0
6,5 3,6
1,8
6,7
2,7
13,1
13,1
13,5
12,0
20,6
13,8
11,0
9,9
8,9
4,9
5 0
12,4
19,6
9
11,4
12,5
8,0 6,4
2,9
0,6
12
6 3 0
0,8
PODÍL NA POČTU PŘIHLÁŠENÝCH2011
PODÍL NA POČTU PŘIHLÁŠENÝCH 2012
ABSOLUTNÍ NEÚSPĚŠNOST ROČNÍK 2011
ABSOLUTNÍ NEÚSPĚŠNOST ROČNÍK 2012
PODÍL OBORŮ NA POČTU PŘIHLÁŠENÝCH (V %)
ABSOLUTNÍ NEÚSPĚŠNOST PŘIHLÁŠENÝCH K MZ 2011 A 2012 PO ČTVRTÉM ZKUŠEBNÍM TERMÍNU (V % Z POČTU PŘIHLÁŠENÝCH)
4 zkušebních termínech. Z celkového počtu 95,9 tis. přihlášených v prosinci 2011 dosud maturitní zkoušku úspěšně ukončilo 87,2 tis., tedy 91 %. Vzhledem k počtu zkušebních termínů lze tedy aktuální neúspěšnost maturitního ročníku 2012 ve výši 9 % povaţovat za hodnotu velmi blízkou absolutní neúspěšnosti. Celkem 8,6 tis. maturantů ročníku 2012 tedy s největší pravděpodobností cílového stupně vzdělání nikdy nedosáhne. Pro srovnání to znamená zhruba totéţ jako výpadek jednoho kompletního ročníku 8letých gymnázií nebo jednoroční výpadek maturantů v Libereckém a Královéhradeckém kraji dohromady. Proti maturitnímu ročníku 2011 je absolutní neúspěšnost ročníku 2012 niţší o 3,7 procentního bodu, tedy o více neţ jednu čtvrtinu. Niţší je i ve všech sledovaných skupinách studijních oborů. Procentuálně nejvýraznějšího meziročního zlepšení bylo dosaţeno v gymnáziích,
53
lyceích, uměleckých a technických oborech SOŠ a SOU, naopak spíše kosmetickou změnu k lepšímu lze zaznamenat v nástavbovém studiu a v zemědělských oborech SOŠ. Díky tomu se meziročně zvýšil podíl nástavbového studia na absolutní neúspěšnosti z 31 % na 36 %. Počet těch, kteří po 4 letech středoškolského studia zůstávají ve svých téměř 20 letech pouze se základním vzděláním, se meziročně sníţil o 3 tisíce, tedy na 5,6 tis. 4.3.3
Fiskální rozměr absolutní neúspěšnosti maturantů
Náklady státního rozpočtu na středoškolské studium absolutně neúspěšných maturantů ročníku 2011, přepočtené výší oborových normativů roku 2013 a délkou jejich studia, činí v úhrnu 1,82 mld. Kč, tj. 2,35 % aktuálního ročního rozpočtu celého regionálního školství. Ekvivalentní hodnota pro maturitní ročník 2012 je 1,1 mld. Kč, tedy 1,42 % ročního rozpočtu regionálního školství pro rok 2013.
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
Průměrná klasifikační známka všech maturantů ze zkoušky z českého jazyka a literatury činila v jarním zkušebním termínu 2,65 a po dvou zkušebních termínech se zlepšila o 0,02 klasifikačního stupně. Průměrný maturant získal ze zkoušky 71 procentních bodů.
PRŮMĚRNÁ KLASIFIKAČNÍ ZNÁMKA A BODOVÝ ZISK U ZKOUŠKY Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY - ROK 2013 3,50
90,0
PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ % SKÓR PRŮMĚRNÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ
3,00
3,17 3,20 3,12 3,15
2,86
80,0
2,97 2,91 2,92 2,95
75,0
2,79
2,63
2,72
70,0
2,59 2,44
2,50 80,54
83,29 81,87
60,0 73,59
1,95 1,85
65,0
78,57
71,02
2,00
85,0
2,09
71,55
69,77 68,74
67,65 67,01 66,95 66,45 66,15
55,0
DOSAŽENÝ PROCENTNÍ SKÓR
5.1
DOSAŢENÉ VÝSLEDKY V PŘEDMĚTECH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY V ROCE 2013
PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ
5
64,25 63,68 63,67 63,20
50,0 1,76 Mezioborové srovnání 45,0 výsledků zkoušky vykazuje relativně velmi nízkou 1,50 40,0 variabilitu, oborové průměry se pohybují v intervalu 63 (netechnické obory SOU) aţ 83 (8letá gymnázia) procentních bodů. Vyjádřeno v průměrné klasifikační známce mezi 1,76 a 3,2 klasifikačního stupně.
Obory středních odborných škol tvoří z pohledu výsledků maturitní zkoušky z českého jazyka relativně kompaktní celek s průměrnou klasifikační známkou od 2,7 do 2,9 klasifikačního stupně a s průměrným bodovým ziskem od 66 do 70 procentních bodů. Výjimku tvoří umělecké obory, kde ţáci dosáhli lepších výsledků.
54
PRŮMĚRNÁ KLASIFIKAČNÍ ZNÁMKA A BODOVÝ ZISK U ZKOUŠKY Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY - ROK 2013 2,90
PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ % SKÓR
2,87
PRŮMĚRNÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ
2,85
75,0 74,0
2,80
2,80
73,0
2,75 2,70 2,65
2,68 2,63
2,61 2,59
2,69
2,69
2,71
2,62
2,58 2,60 Nejlepších výsledků 2,55 2,55 2,54 z českého jazyka a 2,55 2,56 literatury dosáhli 2,50 maturanti v Praze 2,45 (průměrný klasifikační 71,02 72,38 72,12 72,08 71,90 71,67 71,46 71,19 71,17 70,41 70,32 70,06 69,90 68,88 67,68 2,40 stupeň 2,54 a 72,4 bodu), dále v Kraji Vysočina a v Olomouckém kraji (2,55 a 72,1). Výsledky všech krajů jsou však velmi vyrovnané, mírný odstup vykazují Karlovarský a Ústecký kraj (2,80; 68,9 a 2,87; 67,7).
72,0 71,0 70,0 69,0 68,0
DOSAŽENÝ PROCENTNÍ SKÓR
PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ
Průměrný výsledek oborů nástavbového studia a oborů SOU se příliš neliší; ţáci zde dosáhli v průměru 3,1–3,2 klasifikačního stupně s průměrným bodovým ziskem 63–64 procentních bodů.
67,0 66,0 65,0
I přes poměrně nízkou rozlišovací schopnost zkoušky je patrný významnější rozdíl mezi průměrným výsledkem chlapců a dívek (0,17 klasifikačního stupně a 2,6 procentního bodu). Průměrný výsledek chlapců činil 2,72 klasifikačního stupně a 69,6 standardizovaného bodu, průměrný výsledek dívek pak 2,55 klasifikačního stupně a 72,2 standardizovaného bodu. Ţáci denní formy studia dosáhli průměrné známky 2,61 (71,3 bodu), ţáci ostatních forem vzdělávání pouze 2,90 a 67,3 standardizovaného bodu. 5.2
MATEMATIKA
Výsledky maturitní zkoušky z matematiky potvrdily, ţe z hlediska matematických dovednostní jsou maturitní obory rozděleny na tři odlišné soubory: gymnázia, lycea spolu s technickými obory SOŠ a obchodními akademiemi, zbývající část odborného školství. Rozdíly mezi ţáky gymnázií a odborného školství jsou zcela zásadní. Průměrný výsledek vyjádřený průměrnou klasifikační známkou 3,17 a průměrným dosaţeným procentním skórem 55,8 bodu dává vzhledem k vysoké mezioborové variabilitě výsledků pouze omezenou výpověď. V mezioborovém srovnání 16 skupin studijních oborů stojí na jedné straně výsledky ţáků 8letých gymnázií vyjádřené průměrnou známkou 1,78 a skórem 80,8 bodu, na druhé straně výsledky ţáků netechnických oborů SOU s průměrnou známkou 4,2 a bodovým ziskem 35,8 bodu.
55
Průměrný výsledek gymnázií činil po dvou zkušebních termínech 2,09 klasifikačního stupně a 75,4 procentního bodu. Odstup lyceí od gymnázií je velmi významný. Průměrný výsledek lyceí je ve srovnání s 8letým gymnáziem o 1,03 klasifikačního stupně horší a bodový rozdíl činí více neţ 18 procentních bodů.
3,50
62,76
3,17
65,0
3,16
PRŮMĚRNÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ
2,81
46,70 46,29 46,75
2,50 2,09 1,78
35,0 1,50
30,0
3,48
60,0
3,39
3,40
58,0 56,08 56,67
3,29
56,31
3,25
56,0
55,24
3,20
3,17 55,83
3,15 3,11
3,09
3,10
54,28
3,15 3,20
54,0
53,38
3,14 3,00
3,09
52,0
DOSAŽENÝ PROCENTNÍ SKÓR
PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ
3,47
PRŮMĚRNÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ
3,30
40,0 35,76
62,0
57,11 57,09 56,97
45,0 39,87 37,73
2,00
PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ % SKÓR 59,04
50,0 45,26 42,58 42,47 41,67
2,00 2,31
61,27
3,50
55,0
56,33 51,26
55,83
PRŮMĚRNÁ KLASIFIKAČNÍ ZNÁMKA A BODOVÝ ZISK U ZKOUŠKY Z MATEMATIKY - ROK 2013 3,60
60,0
PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ % SKÓR 3,00
DOSAŽENÝ PROCENTNÍ SKÓR
PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ
Průměrný výsledek gymnazistů v sobě skrývá relativně velké rozdíly mezi ţáky 8letých, 6letých a 4letých oborů. PRŮMĚRNÁ KLASIFIKAČNÍ ZNÁMKA A BODOVÝ ZISK Průměrná klasifikační U ZKOUŠKY Z MATEMATIKY - ROK 2013 známka v 8letém a 4letém 4,50 85,0 80,81 gymnáziu se liší o plných 4,22 4,12 80,0 76,87 4,00 0,6 klasifikačního stupně, 75,44 3,88 3,89 3,93 4,00 75,0 3,76 v bodovém vyjádření o 9,5 71,37 3,65 3,70 3,70 6 70,0 procentního bodu. 3,45
Technické obory SOŠ, resp. obchodní akademie mají ve srovnání s 8letým gymnáziem průměrný bodový zisk niţší o 24,5, resp. o téměř 30 bodů a v přepočtu na známky pak výsledek zkoušky horší o téměř 1,4, resp. 1,7 klasifikačního stupně.
Třetí skupinu oborů z pohledu dosaţeného 50,0 2,86 2,90 výsledku z maturitní 48,0 2,80 zkoušky z matematiky tvoří věcně nepříliš 2,70 46,0 sourodá skupina uměleckých (velmi nízký podíl volby matematiky), zemědělských a technologických oborů SOŠ a technických oborů SOU. Jejich průměrné výsledky se pohybují okolo 3,7 průměrného klasifikačního stupně a mezi 45−46 procentními body. 3,00
51,35
50,29
49,53
6
Pro srovnání variability výsledků z matematiky a českého jazyka a literatury: rozdíl mezi 4letým a 8letým gymnáziem v matematice je dvojnásobkem rozdílu mezi nejúspěšnějším a nejméně úspěšným oborem v českém jazyce.
56
Z hlediska výsledků jsou kritickou skupinou obory nástavbového studia, netechnické obory SOU, zdravotnické, pedagogické a humanitní, hotelové a podnikatelské obory SOŠ. V této skupině oborů se průměrná klasifikační známka pohybuje mezi 3,9 a 4,2 klasifikačního stupně a průměrný bodový zisk mezi 35 a 43 procentními body. V mezikrajovém srovnání se průměrné výsledky matematiky v jednotlivých krajích pohybují od 2,86 (Praha) aţ po 3,48 klasifikačního stupně (Liberecký a Ústecký kraj). Odstup Prahy (61,3 bodu) a podle výsledků druhé Vysočiny (59 bodů) od skupiny dalších šesti krajů s nadprůměrnými výsledky (od 3,09 po 3,15 klasifikačního stupně, resp. od 56 do 57 procentních bodů) je poměrně značný. Zbývajících šest krajů včetně jiţ dvou zmíněných vykázalo výsledky pod celorepublikovým průměrem. Na rozdíl od českého jazyka a literatury je matematika četností volby i průměrnými dosaţenými výsledky atraktivnější pro chlapce. Ti dosáhli průměrného výsledku 3,1 klasifikačního stupně a 57,1 procentního bodu, zatímco dívky za nimi zaostaly o 0,15 klasifikačního stupně a téměř 3 standardizované body. Propastný rozdíl vykazuje porovnání výsledků ţáků denní formy a ostatních forem vzdělávání. Ţáci denního studia dosáhli v průměru 56,8 bodu a 3,1 klasifikačního stupně, zatímco ţáci ostatních forem studia pouze 42,9 bodu, resp. 3,8 klasifikačního stupně. 5.3
ANGLICKÝ JAZYK
DOSAŽENÝ PROCENTNÍ SKÓR
PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ
V obou zkušebních termínech roku 2013 dosáhlo celkem 51 % maturantů, kteří si zvolili za předmět druhé povinné PRŮMĚRNÁ KLASIFIKAČNÍ ZNÁMKA A BODOVÝ ZISK zkoušky právě angličtinu, U ZKOUŠKY Z ANGLICKÉHO JAZYKA - ROK 2013 3,00 průměrné známky 2,08 3,00 95,0 2,88 kvalifikačního stupně 2,80 2,80 91,98 2,80 90,78 a průměrného bodového 89,22 2,58 90,0 2,54 2,60 zisku 79,2 procentního 2,49 87,37 2,37 bodu. Ve srovnání 2,33 2,40 2,28 85,0 s alternující matematikou 2,20 2,08 81,87 2,08 je průměrná známka PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ % SKÓR 1,94 2,00 80,0 PRŮMĚRNÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ 1,87 z angličtiny o 1,09 79,23 76,47 80,95 1,80 klasifikačního stupně 75,52 74,98 78,89 75,0 lepší. Podobně jako 73,21 1,60 72,54 72,02 1,39 propastný rozdíl 1,40 69,81 1,29 1,49 70,0 68,87 1,23 v neúspěšnosti obou 68,16 1,20 66,33 zkoušek i tento rozdíl 1,00 65,0 výrazně ovlivňuje volbu předmětu druhé povinné zkoušky v následujícím maturitním roce. Výsledky z matematiky i z angličtiny vkládají zřetelnou dělicí hranici mezi gymnázia a odborné školství a v rámci něho pak mezi 3 skupiny oborů. Zřetelný odstup gymnázií od odborného školství je zde předurčen zrušením zkoušky vyšší úrovně obtíţnosti, jejíţ nároky korespondovaly s cíli cizojazyčného vzdělávání na gymnáziích (úroveň B2 SERRJ). Stávající jediná úroveň maturitní zkoušky tak ověřuje dosaţení poţadavků odpovídajících stupni B1 SERRJ, tedy
57
poţadavků odpovídajících cílům vzdělávání v odborném školství. Pro absolventy gymnázií takto koncipovaná zkouška z angličtiny odpovídá spíše vstupní neţ výstupní úrovni jejich jazykových dovedností. Díky tomu maturanti v 8letých gymnáziích dosáhli v průměru 92 procentních bodů a známky 1,23 klasifikačního stupně, absolventi 4letých gymnázií pak o necelých 5 bodů méně. PRŮMĚRNÁ KLASIFIKAČNÍ ZNÁMKA A BODOVÝ ZISK U ZKOUŠKY Z ANGLICKÉHO JAZYKA - ROK 2013 2,40
82,0 PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ % SKÓR
81,22
2,35
PRŮMĚRNÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ
80,71
2,30
79,86
80,0
79,65 79,08
2,20 79,23
78,72 78,83 78,95
2,17 78,45 2,14
2,15 2,09
2,08
2,07
2,05
2,10
2,10
79,0
2,15
2,11 2,12
78,0
78,27 78,16 77,81
77,0
2,01 2,03
2,00 1,95
81,0
80,16
2,25
2,10
2,31
1,96 1,94
DOSAŽENÝ PROCENTNÍ SKÓR
PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ
Druhou skupinu oborů tvoří podobně jako v případě matematiky lycea, technické obory SOŠ a obchodní akademie s průměrnou známkou v rozpětí od 1,87 do 2,08 klasifikačního stupně bodovým ziskem oscilujícím okolo republikového průměru v intervalu 78,9–81,9 procentního bodu.
76,02
76,0
Třetí skupinu oborů 1,90 75,0 představují zbývající obory SOŠ (s výjimkou zdravotnických oborů) a technické obory SOU. Jejich průměrné bodové zisky se pohybují v intervalu od 72 do 76,5 procentního bodu a průměrné známky od 2,28 do 2,58 klasifikačního stupně. Nejproblematičtější skupinu oborů pak tvoří nástavbové studium, netechnické obory SOU a zdravotnické obory SOŠ s průměrnými známkami od 2,8 do 3,0 klasifikačního stupně a průměrným bodovým ziskem mezi 66,3 aţ 69,8 procentního bodu. Mezikrajové rozdíly průměrných výsledků zkoušky z angličtiny jsou prakticky zanedbatelné. Třináct krajů (s výjimkou Ústeckého) vykázalo průměrnou známku v intervalu od 1,94 do 2,17 klasifikačního stupně, tedy v intervalu ¼ klasifikačního stupně. Podobně i průměrné bodové zisky těchto krajů se „natěsnaly“ mezi hodnoty 77,8 a 81,2 procentního bodu. Ústecký kraj vykázal průměrný výsledek zkoušky v porovnání s ostatními kraji mírně horší. Rozdíly v průměrných výsledcích chlapců a dívek činí 0,15 klasifikačního stupně a 3 procentní body ve prospěch chlapců a z hlediska interpretace nejsou významné. Za významné však je nutné povaţovat rozdíly výsledků ţáků denní formy studia a ostatních forem. Ţáci denního studia dosáhli u zkoušky z angličtiny v průměru o 10 procentních bodů více, vyjádřeno na klasifikační stupnici o 0,73 klasifikačního stupně lepší známky. Průměrná známka ţáků ostatních forem vzdělávání (2,77 stupně) odpovídá zhruba průměrné známce ţáků zdravotnických oborů, které se svým výsledkem řadí do nejhorší skupiny oborů.
58
5.4
NĚMECKÝ JAZYK
Ţáci, kteří zvolili německý jazyk za předmět druhé povinné maturitní zkoušky, získali v obou zkušebních termínech roku 2013 průměrnou známku 3,03 klasifikačního stupně. Hladina hodnocení tedy rámcově odpovídá průměrnému hodnocení alternujícího předmětu matematika. V bodovém vyjádření má průměrný dosaţený výsledek hodnotu 65,8 procentního bodu. Obdobně jako v případě angličtiny i zde průměrné výsledky vytvářejí zřetelné dělítko mezi gymnázii a odborným školstvím (vysvětlení viz PRŮMĚRNÁ KLASIFIKAČNÍ ZNÁMKA A BODOVÝ ZISK U ZKOUŠKY Z NĚMECKÉHO JAZYKA - ROK 2013 pasáţ týkající se výsledků 90,0 3,90 angličtiny). 87,04 86,68 83,11 81,01
3,40
3,15 3,16 3,20
3,39
3,47
85,0
80,0
3,05
3,03
2,90
2,77
PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ % SKÓR
72,05
2,40
70,0 69,77
65,62 63,97 64,43
65,78
1,79 1,92 1,51
1,57
75,0
PRŮMĚRNÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ
2,58
1,90
3,29 3,32
62,97
65,0
DOSAŽENÝ PROCENTNÍ SKÓR
Ţáci gymnázií tak absolvovali zkoušku z německého jazyka s průměrnou známkou 1,79 klasifikačního stupně a průměrným bodovým ziskem 83 procentních bodů. Rozdíl mezi nejlepším průměrem 6letých gymnázií a výsledkem lyceí, resp. obchodních akademií je 1,07, resp. 1,26 klasifikačního stupně a 15, resp. 17,3 procentních bodů.
PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ
3,66 3,68
3,55
61,96 62,47 60,36 59,14
60,0
58,47
1,40
57,12 56,99
55,0
Zbývající, dosud nejmenované obory SOŠ se svými průměrnými známkami pohybují na škále od 3,05 do 3,39 klasifikačního stupně (60–65 procentních bodů), obory SOU a nástavbového studia pak v rozmezí 3,47–3,68 klasifikačního stupně (57–59 procentních bodů). Korektní interpretace rozdílných výsledků a jejich příčin je velmi nesnadná zejména kvůli odlišnému charakteru ţáků konajících druhou povinnou maturitní zkoušku z němčiny. Obdobně problematické je i porovnání mezikrajové, neboť četnost volby němčiny jako maturitního předmětu vykazuje velmi významné mezikrajové rozdíly podmíněné zejména geografickou polohou jednotlivých krajů. Proto se omezíme pouze na konstatování, ţe: průměrné výsledky jednotlivých krajů dosahují hodnot mezi 2,75 a 3,32 klasifikačního stupně a mezi 62 a 70 procentními body; nejlepších výsledků dosáhli maturanti v Praze, Jihočeském a Karlovarském kraji; naopak nejhorších maturanti v Ústeckém, Moravskoslezském a Středočeském kraji. Genderová podmíněnost průměrných výsledků z německého jazyka není patrná. Ţáci denní formy studia dosáhli v průměru o 5 procentních bodů lepšího výsledku, coţ při standardní klasifikaci znamená o 0,35 klasifikačního stupně lepší známku.
59
6
SPECIFICKÁ TÉMATA
6.1 6.1.1
DOPAD ZMĚNY ZPŮSOBU HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY NA VÝSLEDKY MATURITNÍ ZKOUŠKY Východisko
Na základě vyhodnocení výsledků dílčích zkoušek konaných formou písemné práce z českého jazyka a literatury a z cizích jazyků v roce 2011 rozhodli ministerstvo školství a zákonodárci o změně způsobu hodnocení písemných prací. V roce 2012 tak byl zaveden systém centrálního hodnocení nezávislého na konkrétní škole. Písemné práce tak hodnotili učitelé, kteří byli Centrem v období říjen 2011 aţ duben 2012 v rámci intenzivního speciálního tréninkového programu HOPP školeni a kalibrováni na stejnou úroveň přísnosti a metodiku hodnocení. Celkově hodnocení zajišťovalo zhruba 550 hodnotitelů českého jazyka, 280 hodnotitelů anglického a 70 hodnotitelů německého a 20 hodnotitelů španělského, francouzského a ruského jazyka. Ukázalo se však, ţe disponibilní termín byl příliš krátký, a to zejména pro sjednocení hodnotitelů v českém jazyce. Cílem změny a záměrem ministerstva bylo zvýšení nezávislosti hodnocení písemných prací, a tedy posílení plošné objektivity hodnocení výsledků těchto dílčích zkoušek tím, ţe hodnocení písemných prací bude oboustranně anonymní, a nebude tudíţ závislé na vztahu hodnotitele a ţáka, na samotném hodnotiteli, ani na tom, jaký typ školy či obor vzdělání konkrétní ţák
ČETNOST DOSAŽENÍ BODOVÉHO HODNOCENÍ (počet žáků) ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - PÍSEMNÁ PRÁCE (JARO 2011) všechny obory 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000
0
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
ČETNOST DOSAŽENÍ BODOVÉHO HODNOCENÍ (počet žáků) ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - PÍSEMNÁ PRÁCE (JARO 2012) všechny obory 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000
0
0 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
ČETNOST DOSAŽENÍ BODOVÉHO HODNOCENÍ (počet žáků) ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - PÍSEMNÁ PRÁCE (JARO 2013) všechny obory 6000 5500 5000 4500 4000 3500
3000 2500 2000 1500
1000 500 0
0 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
60
studuje. Nutnou a zásadní podmínkou proveditelnosti této změny bylo zajištění přiměřené srovnatelnosti 2011 JARO hodnocení, tedy centrální hodnocení vzájemně zkalibrovanými 2012 JARO kvalifikovaný výběr relativně hodnotiteli nezávislými na kmenových školách 2013 JARO malého počtu hodnotitelů a žáků, jejichž práce hodnotí jejich vzájemná kalibrace. Nesporně pozitivní vliv centrálního hodnocení na hodnocení učiteli kmenových škol žáků, jejichž práce hodnotí srovnatelnost hodnocení byl však zejména v jarním zkušebním období u písemných prací z českého jazyka a literatury poznamenám intenzivně medializovanými chybami jednotlivých hodnotitelů. Za nejpravděpodobnější příčiny jednotlivých odchýlení od definovaného standardu hodnocení lze označit: příliš krátký čas na dostatečnou přípravu centrálních hodnotitelů; vysokou míru citlivosti některých kritérií na individuální úsudek. NEÚSPĚŠNOST KONAJÍCÍCH DÍLČÍ ZKOUŠKU (V %) ČESKÝ JAZYKA A LITERATURA - PÍSEMNÁ PRÁCE
20 18 16 14 12 10 8 6 4
2 0
Tato jistá „uspěchanost“ zásadní změny v procesu hodnocení vedla nakonec svými individuálními negativními dopady (přes objektivně NEÚSPĚŠNOST KONAJÍCÍCH KOMPLEXNÍ ZKOUŠKU (V %) prokazatelný přínos ke ČESKÝ JAZYK A LITERATURA srovnatelnosti hodnocení) 25 k tomu, ţe nové vedení 2011 JARO Ministerstva školství, výsledek komplexní zkoušky 20 2012 JARO mládeţe a tělovýchovy zahrnuje centrálně 2013 JARO hodnocenou písemnou práci iniciovalo legislativní změnu, kterou v případě písemných 15 prací z českého jazyka a literatury ustoupilo od původního záměru 10 centrálního a na školách nezávislého hodnocení, a to 5 s účinností od jarního výsledek komplexní zkoušky zahrnuje lokálně zkušebního období roku 2013. hodnocenou písemnou práci U cizích jazyků zůstalo 0 centrální hodnocení zachováno.
61
6.1.2
Dopady na meziroční srovnatelnost podmínek konání maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury
Výsledky hodnocení písemných prací v letech 2011, 2012 a 2013 jednoznačně prokazují rozdíly mající původ ve způsobu hodnocení, tj. ve faktu, zda písemné práce ţáků hodnotí anonymně vzájemně kalibrovaní a centrálně řízení hodnotitelé nezávislí na kmenové škole ţáků, či zda je hodnotitelem učitel kmenové školy ţáků. Plošná objektivita centrálního hodnocení písemných prací se odrazila nejen v celkově náročnějším hodnocení písemných prací (a tedy i ve výrazně horších výsledcích), ale zejména ve vzájemné srovnatelnosti hodnocení na úrovni PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ BODOVÝ SKÓR jednotlivých oborů a ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - PÍSEMNÁ PRÁCE 85 jednotlivých škol. Do centrálního hodnocení se tak nepromítaly oborově podmíněné rozdíly didaktické praxe hodnotitelů, hodnotitelé nezohledňovali oborově podmíněné rozdíly v předpokladech ţáků a nemohli do hodnocení promítnout ani „výsledky jejich práce v průběhu studia“. Tím, ţe centrální hodnocení bylo zcela anonymní (hodnotitelé neznali identitu ţáka, školy ani oboru vzdělávání), neměli moţnost tyto informace při hodnocení jednotlivých písemných prací zohlednit.
2011 JARO
80
2012 JARO 75
2013 JARO
70 65 60 55 50 45 40
Z výsledků všech tří ročníků reformní maturitní zkoušky je zřejmá silná oborová podmíněnost hodnocení deformující plošně objektivní, jednotně stanovená kritéria hodnocení při jejich pouţití v jednotlivých oborech, resp. skupinách oborů (viz statisticky významná odlišnost hodnocení ţáků technických oborů, ţáků nástavbového studia, ţáků uměleckých, zdravotnických, pedagogických a sociálních oborů apod.). Velmi malé mezioborové rozdíly výsledků lokálního hodnocení (2011 a 2013) vypovídají o uzavřenosti a segmentaci středoškolského vzdělávacího systému i o tom, ţe lokální hodnocení zohledňuje mezioborově odlišné dispozice ţáků a podmínky jejich vzdělávání v mateřském jazyce. V neposlední řadě je při lokálním hodnocení zřejmá snaha hodnotitelů deformovat hodnotící kritéria v případech, kdy bodový výsledek ţáka spadá do pásma pod mezní hranicí úspěšnosti zkoušky. 6.1.3
Závěry
Změna způsobu hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury, k níţ došlo s účinností od jarního zkušebního období roku 2013, poměrně výrazně sníţila plošnou objektivitu hodnocení písemných prací i celé maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a zásadně narušila meziroční srovnatelnost podmínek konání maturitní zkoušky. Na úroveň 62
zajištění srovnatelných podmínek pro všechny maturující ţáky bez ohledu na typ školy a obor vzdělávání měla tato změna jednoznačně negativní dopady. Deformace hodnocení písemných prací v roce 2013 ve srovnání s rokem předchozím je výraznější, neţ je tomu při srovnání výsledků hodnocení písemných prací v roce 2011 a v roce následujícím – zejména výrazným rozsahem efektu mezní hranice úspěšnosti zkoušky. Ten má bezprostřední dopad na míru neúspěšnosti této dílčí zkoušky i celé komplexní zkoušky z českého jazyka a literatury. Na druhou stranu se do lokálního hodnocení písemných prací v roce 2013 promítla zkušenost předchozího roku při nastavení celkové hladiny hodnocení – jakkoli ve srovnání s rokem 2012 bylo v roce 2013 hodnocení výrazně benevolentnější, v porovnání s rokem 2011 byla hodnoticí kritéria uplatněna rigidněji. Výjimkou bylo pouze pásmo mezní hranice úspěšnosti, kde se projevil zcela opačný přístup.
NEÚSPĚŠNOST U ZKOUŠKY Z MATEMATIKY A ANGLIČTINY PO 2 ZKUŠEBNÍCH TERMÍNECH 2013 (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH)
MÍRA DISPROPORCE
NEÚSPĚŠNOST V % Z POČTU ŽÁKŮ KONAJÍCÍCH ZKOUŠKU
45
V roce 2013 se v obou zkušebních obdobích prohloubil rozdíl ve výsledcích dvou zkoušek společné části, totiţ anglického jazyka a matematiky. Vzhledem k četnosti volby těchto zkoušek (v roce 2013 anglický jazyk 51 % a matematika 39 %) je zřejmé, ţe se potenciální dopad této skutečnosti bezprostředně dotýká nejméně 80 % maturantů.
VZÁJEMNÝ POMĚR NEÚSPĚŠNOSTI ZKOUŠEK
V některých oborech však neúspěšnost v matematice byla pěti- aţ osminásobkem průměrné neúspěšnosti
41,7
MATEMATIKA
40
8,03
ANGLICKÝ JAZYK
9,00 8,00
7,98
34,6
35
7,00
7,13
6,27
30,9
30
6,00 25,9 25,0 25,8
25 20
4,34
15
12,6
5,09
20,3 18,4 17,6 18,2 3,27
3,44
11,1
2,88
2,15 2,61
3,00
11,8
2,00
2,49
10
6,2
5
12,1
2,9 0,8
0,6
0,3
0,5
0,2
0,1
0,1 0,3
3,9
2,9
0,6
1,3
5,3
5,00
4,00
3,47 2,92
0
4,60
4,54
4,87 4,96
8,2
6,2
4,0
3,1
1,6
1,00
4,3
4,1
0,00
NEÚSPĚŠNOST U ZKOUŠKY Z MATEMATIKY A ANGLIČTINY PO 2 ZKUŠEBNÍCH TERMÍNECH 2013 (V % Z POČTU KONAJÍCÍCH)
Rozdíly v neúspěšnosti 22
20,6 20,8
VZÁJEMNÝ POMĚR NEÚSPĚŠNOSTI ZKOUŠEK 20 NEÚSPĚŠNOST V % Z POČTU ŽÁKŮ KONAJÍCÍCH ZKOUŠKU
Neúspěšnost ţáků konajících zkoušku z matematiky byla v roce 2013 po dvou zkušebních termínech 4,3krát vyšší neţ v případě zkoušky z anglického jazyka. Zatímco v případě angličtiny podíl neúspěšných ve všech oborech vzdělávání činil 2,9 %, v případě matematiky to bylo 12,6 %.
A
VZÁJEMNÝ POMĚR NEÚSPĚŠNOSTI OBOU ZKOUŠEK
6.2.1
VÝRAZNÝ ROZDÍL NÁROČNOSTI ZKOUŠEK Z MATEMATIKY ANGLICKÉHO JAZYKA A JEHO POTENCIÁLNÍ DŮSLEDKY
8,00
MATEMATIKA ANGLICKÝ JAZYK
18
16,8
14,1 5,96
12,6
10,6
12 10
4,34
9,6
9,9
10,1 10,2
3,76
3,77
3,82
11,7
12,9
7,00
5,07
4,79
6,00
6,19
13,3
5,00 4,92
4,35
8,6
8
4,32
4,00
4,25
5,17
3,00
6
2,58
2,00
4 2
7,76
15,4
16 14
9,00
4,8 2,9
3,3 2,6
2,6
2,6 1,7
0
63
2,2
2,3
3,0
2,6
2,9
3,6
1,00 2,7
2,7 0,00
VZÁJEMNÝ POMĚR NEÚSPĚŠNOSTI OBOU ZKOUŠEK
6.2
v anglickém jazyce (obchodní akademie 7,1krát, hotelové a podnikatelské obory 8krát, netechnické obory SOU 5,1krát, technické obory SOŠ a lycea 5krát, zdravotnické obory 8krát). Nejmenší, přesto významné rozdíly byly patrné také u gymnázií (v průměru trojnásobná neúspěšnost).
HODNOCENÍ ZKOUŠKY Z MATEMATIKY A ANGLIČTINY - PRŮMĚRNÝ KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ - PO 2 ZKUŠEBNÍCH TERMÍNECH 2013 4,5
PRŮMĚRNÁ KLASIFIKAČNÍ ZNÁMKA ZE ZKOUŠKY
1,55 1,39
Vzhledem ke specifickým podmínkám jednotlivých regionů, které přirozeně ovlivňují volbu zkušebního předmětu druhé povinné maturitní zkoušky, se
4,0 1,36
3,5
1,09
1,11
3,0
1,08
1,00
1,20 1,00
0,82
0,70
2,5
0,80
0,71 0,56
0,60
2,0 0,40
ROZDÍL PRŮMĚRNÉ KLASIFIKAČNÍ ZNÁMKY 1,5
MATEMATIKA
0,20
ANGLICKÝ JAZYK 1,0
0,00
neúspěšnost zkoušky z matematiky v některých krajích dostává aţ na šesti- a sedminásobek neúspěšnosti v anglickém jazyce (Jihočeský, Liberecký a Karlovarský kraj) či pětinásobek (Jihomoravský, Plzeňský a Moravskoslezský kraj).
36% 32%
32% 26%
25%
Rozdíly v hladině hodnocení výsledku zkoušky
22%
20% 15%
1,40
1,21
0,94
40%
30%
1,33 1,34
1,22
ČETNOST UDĚLENÍ KLASIFIKAČNÍCH ZNÁMEK Z MATEMATIKY A ANGLIČTINY V ROCE 2013 (PO DVOU ZKUŠEBNÍCH TERMÍNECH) (v % z počtu žáků konajících zkoušky)
35%
1,60
1,39
1,38
ROZDÍL PRŮMĚRNÉ KLASIFIKAČNÍ ZNÁMKY OBOU PŘEDMĚTŮ
1,80
17% 13%
12%
10%
6%
5%
3%
0% 1
2
3
4
MATEMATIKA
ANGLICKÝ JAZYK
MATEMATIKA - TREND
ANGLICKÝ JAZYK - TREND
5
V průměru se hodnocení matematiky liší od hodnocení angličtiny o 1,1 klasifikačního stupně. V odborném školství rozdíl dosaţené průměrné klasifikace obou zkoušek činí 1,2 aţ 1,5 stupně.
Četnost udělení klasifikačního stupně 1 – výborný je v případě angličtiny 3krát vyšší neţ u matematiky, naopak četnost klasifikačního stupně 4 – dostatečný je u matematiky více neţ 5krát četnější neţ u angličtiny.
64
MASIFIKACE NEÚSPĚŠNOST
6.3
MATURITNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ
A
ABSOLUTNÍ
Tři uplynulé ročníky reformní, plošně objektivizované maturitní zkoušky zřetelně demonstrovaly zásadní systémový rozpor současné situace ve středoškolském vzdělávání, totiţ rozpor mezi masifikací maturitního vzdělávání v rozsahu více neţ ¾ odpovídajícího věkového ročníku na straně jedné, a udrţením alespoň minimální úrovně nároků státu na základní všeobecné vědomosti a dovednosti na straně druhé, to vše za předpokladu, ţe se podoba zejména odborného středního školství nezmění. Masový charakter maturitního vzdělávání je společenským fenoménem přímo souvisejícím s otevřeností vysokoškolského sektoru a s výrazným naduţíváním maturitního vysvědčení jako měkkého či dokonce obligatorního kritéria pro výkon rostoucího podílu profesí či funkcí. Účast na maturitním vzdělávání dosáhla v roce 2013 více neţ 76 přihlášených k maturitní zkoušce na 100 obyvatel věkového ročníku 19−20 let. Problém je navíc prohlouben skutečností, ţe míra účasti na maturitním vzdělávání je z genderového hlediska velmi nevyrovnaná. Zatímco účast chlapců na maturitním vzdělávání se pohybuje mezi 68–69 na 100 chlapců věkové skupiny 19–20 let, u dívek se v roce 2013 přiblíţila hranici 85 na 100 dívek stejné věkové skupiny. S rostoucím podílem maturantů na odpovídajícím věkovém ročníku se však sniţuje i dolní hranice jejich komplexních studijních předpokladů včetně související vzdělávací motivace a dalších sociálně volních předpokladů pro úspěšné dosaţení příslušného stupně vzdělání. MODELOVÉ SROVNÁNÍ ÚROVNĚ INTELEKTOVÝCH PŘEDPOKLADŮ MATURANTŮ (STANDARDIZOVANÝ SKÓR) A POPULACÍ PŘÍSLUŠNÉHO VĚKOVÉHO ROČNÍKU (V % Z PŘÍSLUŠNÉHO VĚKOVÉHO ROČNÍKU) PODÍL POPULACE, KTERÁ PŘÍSLUŠNÉ HODNOTY IQ DOSAHUJE
3,5% MENTÁLNÍ RETARDACE
SILNÝ PODPRŮMĚR
PODPRŮMĚR
MÍRNÝ PODPRŮMĚR
MÍRNÝ NADPRŮMĚR
SILNÝ NADPRŮMĚR
NADPRŮMĚR
VÝJIMEČNÁ INTELIGENCE
GENIALITA
3,0% PRŮMĚR
19-20LETÍ V OBORECH NEMATURITNÍCH
2,5%
19-20LETÍ V OBORECH MATURITNÍCH 2,0%
1,5%
1,0%
0,5%
50 52 54 56 58 60 62 64 66 68 70 72 74 76 78 80 82 84 86 88 90 92 94 96 98 100 102 104 106 108 110 112 114 116 118 120 122 124 126 128 130 132 134 136 138 140 142 144 146 148 150
0,0%
HODNOTY STANDIZOVANÉHO SKÓRU POZNÁVACÍCH SCHOPNOSTÍ
Tenze mezi předpoklady a očekáváním nastává zejména v těch oborech vzdělávání, kde se koncentrují ţáci s podprůměrnými předpoklady a kde je současně s tím podíl všeobecně vzdělávací sloţky nízký. Jde tedy o kombinaci objektivně niţších studijních předpokladů a nízkého důrazu na všeobecné vědomosti a dovednosti v rámci středoškolské výuky. Přímým důsledkem je vysoká úroveň absolutní neúspěšnosti, kdy v maturitním ročníku 2011 celkem 12,7 % a v ročníku 2012 celkem 9 % ţáků posledních ročníků (tedy po absolvování celého studia) nikdy maturitní vzdělání nezíská (pokud nenastoupí znovu ke studiu do vyšších ročníků a nezkusí maturitní zkoušku znovu). Navíc z této skupiny neúspěšných zhruba dvě třetiny aţ tři čtvrtiny končí středoškolské studium ve svých 20 letech se základním vzděláním, coţ z hlediska jejich ţivotních šancí lze označit za váţný hendikep. 65
Pokud nemá být řešením jen samovolná redukce podílu maturantů motivovaná přirozenou obavou budoucích středoškoláků z potenciální ztráty čtyř let studia, je třeba tento problém vnímat jako symptom výrazně váţnějších systémových nedostatků české vzdělávací soustavy.
7
ZÁVĚRY
Poznatky z průběhu třetího roku reformované maturitní zkoušky nejen potvrzují opodstatněnost jejího začlenění do vzdělávacího procesu, ale potvrzují také výraznou změnu jejího vnímání zainteresovanou veřejností. Stabilizace modelu a vysoká otevřenost přípravy a realizace pomohly eliminovat mediálně vyhledávané, překvapivé a z kontextu vytrţené impulzy plnící první stránky tisku. Přechodem na jednoúrovňovou zkoušku sice maturita ztratila výrazně na motivační funkci, naproti tomu se stala zcela konzistentní v plnění své certifikační funkce; drţitelé maturitního vysvědčení, s nímţ jsou spojena pro všechny stejná práva, mají i stejné povinnosti, jsou na ně kladeny stejné nároky. Zcela zásadním přínosem pro okamţité či strategické rozhodování jsou získaná data. Ke škodě je však právě tato třetí významná funkce maturitní zkoušky, totiţ informační, velmi málo vyuţívána. To platí především pro zřizovatele. 7.1
ZÁSADNÍ ZJIŠTĚNÍ
Hodnocení dopadu reformované maturitní zkoušky na vzdělávací systém je nutné provádět velmi uváţlivě a v širokém kontextu jejího zrodu a vývoje. Model prodělal za krátkou dobu existence (tři realizované ročníky) příliš mnoho zásadních změn. Maturitní zkouška byla z tohoto důvodu v uplynulých obdobích pro všechny její aktéry obtíţně předvídatelná. Její stabilizace pro léta 2013 a 2014 přinesla první zklidnění. I kdyţ za něj zaplatila jistou cenu v podobě oslabení či ztráty motivační funkce, poloţila relativně pevné základy pro její akceptaci odbornou i laickou veřejností a stala se jedním z významných nástrojů státu jako investora při hodnocení efektivity investic do vzdělávání. Po třech proběhnuvších ročnících reformované maturitní zkoušky lze tedy konstatovat následující: Po „divokých“, obtíţně předvídatelných změnách došlo k výrazné stabilizaci modelu maturitní zkoušky; od roku 2009 došlo k dvanácti změnám školského zákona, k pěti změnám prováděcí vyhlášky ke školskému zákonu a z toho vyplývajícím třem výrazným změnám samotného modelu maturitní zkoušky. Maturitní zkouška začala být převáţně vnímána jako organická, akceptovaná součást vzdělávacího procesu, jako zkouška certifikační; vysoká míra srovnatelnosti a objektivizace (především u zkoušek či dílčích zkoušek konaných formou didaktického testu či písemné práce centrálně hodnocené) se stala předpokladem rovného přístupu a dobře, aţ na individuální selhání lidského faktoru, naplňuje stanovený cíl, tj. nastavení srovnatelných poţadavků na vědomosti a dovednosti všech maturantů. Nemůţe jim však kvůli celoplošné aplikaci napříč všemi typy škol a oborů vzdělání zaručit stejné vstupní podmínky. Maturitní zkouška je jedním z mála celoplošných, rozsáhlých funkčních projektů; přes všechna úskalí trvalých změn, kvůli nimţ lze v podstatě konstatovat, ţe teprve pro rok 2014 vstoupí do fáze rutinního provozu, proběhly všechny tři uskutečněné ročníky bez vad významně omezujících nebo zcela znemoţňujících její provedení. A to i přesto, ţe
66
celé toto období bylo obdobím permanentního vývoje a ověřování jako reakce na změny právního rámce. Úroveň poţadavků na vědomosti a dovednosti je v realizovaném jednoúrovňovém modelu nízká, ovlivněná potenciálem tradičně slabších oborů vzdělání a extrémním podílem maturujících na věkové skupině populace (části maturantů chybí potřebné studijní předpoklady). Princip jednoúrovňové zkoušky však odpovídá nastavení kvalifikačních zákonů (poţadavky na získání maturitního vysvědčení musí být pro všechny srovnatelné, stejně jako jsou srovnatelná práva s jeho drţením spojená). Rozdíly v dosahované neúspěšnosti mezi gymnázii a nástavbami a učňovskými obory dosahují extrémních hodnot, a to zejména v matematice (neúspěšnost nejslabších skupin oborů je více neţ dvacetinásobná ve srovnání s gymnázii). Při masifikaci vzdělávání dosahuje účast chlapců na maturitním vzdělávání hodnoty 68–69 maturantů na 100 chlapců věkové skupiny 19–20 let, u dívek se v roce 2013 přiblíţila hranici 85 maturantek na 100 dívek stejné věkové skupiny (studijní předpoklady nejslabších z nich jsou uţ téměř neslučitelné s poţadavky i tak nízko nastavené náročnosti maturitní zkoušky). Jednoúrovňová maturitní zkouška ztratila téměř veškerý motivační potenciál; absence motivační funkce jednoúrovňové zkoušky je znatelná zejména u tradičně úspěšnějších skupin oborů, pro jejichţ ţáky je úspěšné absolvování maturitní zkoušky snadno dosaţitelné, nemají tedy racionální důvod, aby na přípravu vynakládali jakékoli vyšší úsilí. V takovéto atmosféře lze očekávat, ţe se ve třídách vytrácí motivovaný tlak dobrých ţáků na kvalitu výuky a vítězí spíše tendence efektivní minimalizace úsilí. Takovému tlaku většinou nedokáţe vzdorovat ani poctivá snaha kvalitních učitelů.
7.2
DOPORUČENÍ – KLÍČOVÉ FAKTORY ÚSPĚCHU
Na základě informací získaných při realizaci prvních tří ročníků maturitní zkoušky a na základě závěrů z datových analýz výsledků lze dovodit následující doporučení pro vzdělávací systém. Doporučení jsou uvedena pro přehlednost ve formátu strukturovaných klíčových faktorů úspěchu, a to samostatně pro maturitní zkoušku a samostatně pro vzdělávací systém. 7.2.1
Klíčové faktory úspěchu maturitní zkoušky
Mezi klíčové faktory ovlivňující úspěch maturitní zkoušky lze zařadit zejména následující: Stabilizace modelu maturitní zkoušky, a to jak v oblasti technologického, logistického zajištění, tak i definice poţadavků zkoušek; školy, učitelé, ţáci jsou na realizovaný model připraveni, stává se předvídatelným. Jakékoli zásahy uskutečněné bez dostatečného včasného projednání, analýzy a ověření dopadů povedou k další destabilizaci a ztrátě těţce nabytého kreditu; V široké odborné diskusi definovat dlouhodobě udrţitelný model maturitní zkoušky včetně jeho vazby na kvalifikační zákony; ţáci i školy musí s dostatečným předstihem (optimálně před nástupem ke studiu) znát podmínky studia a jeho ukončování. Je nezbytné na úrovni státu najít širokou shodu na dlouhodobém směřování vzdělávací soustavy a jemu pak přizpůsobit i model maturitní zkoušky tak, aby naplnil v maximální míře certifikační funkci, motivoval k dosahování stále vyšší úrovně vzdělanosti a poskytoval relevantní data pro okamţité a zejména strategické rozhodování. Postupně, s respektem k ekonomickým, personálním a technickým moţnostem škol, připravovat přijatelnou, proveditelnou elektronizaci maturitní zkoušky tak, aby: (1) byla udrţena stávající vysoká míra bezpečnosti a auditovatelnosti procesů, (2) nedošlo k enormnímu nárůstu nároků na ekonomickou, personální a technologickou participaci
67
škol, (3) nebylo nutné realizovat zkoušky ve více variantách zadání (zejména didaktických testů) a nezvýšilo se tak riziko masivního nárůstu ţádostí o přezkoumání výsledků z důvodu nestejných podmínek konání zkoušky, (4) harmonogram ověřování a implementace elektronizace zkoušky korespondoval s připravovaným dlouhodobě udrţitelným modelem maturitní zkoušky. 7.2.2
Klíčové faktory úspěchu vzdělávacího systému
Také v roce 2013 se znovu potvrdila potřeba uskutečňovat opatření naznačená v závěrečné zprávě maturitní zkoušky 2012, a to zejména následující:
Zahájit diskusi o opatřeních k restrukturalizaci vzdělávací nabídky středního školství a vzdělávacích kapacit maturitních oborů vzdělání a o míře participace ţáků na vzdělávání v oborech ukončených maturitní zkouškou; Rozhodnout o potřebnosti maturitního vysvědčení jako kvalifikačního předpokladu pro výkon některých povolání, pro která jsou ţáci připravováni zejména v učňovském školství; zvláštní pozornost si v tomto smyslu zaslouţí otázka, zda nástavbové studium (učebních oborů ukončených závěrečnou zkouškou) ukončované maturitní zkouškou ve skutečnosti plní svoji funkci; Posílit státní dohled nad kvalitou a efektivitou vzdělávání a zahájit diskusi o opatřeních, která zajistí dostatečnou a korektní informovanost zainteresované veřejnosti o relevantních aspektech volby oboru vzdělání a střední školy absolventy povinné školní docházky; Řešit problém středních škol spočívající ve stále se zvyšující obtíţnosti vyrovnávání se s velmi rozdílnou a často prokazatelně nízkou úrovní dovedností a znalostí absolventů základních škol, a to zejména v matematice; Hledat cesty zvýšení kvality vzdělávání v oblasti komunikačních dovedností v mateřském jazyce, jejichţ tristní úroveň ukazují zejména výsledky maturitních zkoušek konaných formou písemné práce; Posílit podporu výuky cizích jazyků zejména v segmentu odborného školství; Hledat pokud moţno komplexní řešení přechodů v uzlových bodech vzdělávací soustavy (mezi základní a střední, střední a vysokou školou), a to jak z hlediska prostupnosti, tak i z hlediska potenciálu moţností vyuţít synergických efektů existujících projektů.
Výsledky maturitní zkoušky a zejména vysoké procento ţáků, kteří po absolvování svého studia nezískají příslušný stupeň vzdělání, jsou zřetelným a významným signálem k diskusi o systémových opatřeních, která významně omezí prokazatelné ekonomické ztráty z toho plynoucí. 7.3
ZPĚTNÁ INFORMAČNÍ VAZBA PRO STŘEDNÍ ŠKOLY
Z výsledků maturitní zkoušky je patrné, ţe motivovala velkou část škol k přijetí opatření, která měla sníţit riziko neúspěchu jejich absolventů. Na jedné straně je to podpora přípravy ţáků ke zkouškám, na straně druhé zpřísněný pohled na připuštění ţáků k maturitní zkoušce (zhruba 11 % ţáků přihlášených k jarnímu období maturitní zkoušku 2013 nakonec nekonalo). Zdá se však, ţe řadě škol tato opatření nepřinesla potřebné efekty namnoze proto, ţe pracují v podmínkách, které ze své podstaty efekty přijatých opatření minimalizují. Je na zřizovatelích středních škol a na orgánech krajské správy ve školství, aby výsledky jednotlivých škol a efektivitu přijatých opatření analyzovali a vyhodnotili a přijali taková opatření, které vytvoří školám podmínky k efektivnímu sníţení rizik selhání.
68
Jak jiţ bylo řečeno, maturita se stala akceptovaným, významným prvkem sumativního testování. V procesu plošného, srovnatelného měření úrovně vědomostí však stojí zatím osamocena. Nejsou k dispozici srovnatelná měření v jiných uzlových bodech vzdělávacího procesu, v důsledku čehoţ chybí důleţité exaktní poznatky o přidané hodnotě, kterou školy či obecně jednotlivé stupně vzdělávací soustavy přináší do vzdělávání. 7.4
REFORMNÍ MATURITA A VYSOKÉ ŠKOLY
Rok 2013 nepřinesl ţádné oţivení zájmu vysokých škol o výsledky společné části maturitní zkoušky jako o moţný doplněk kritérií pro výběr uchazečů o vysokoškolské studium. Velmi významný obrat však odstartovalo vyhlášení pokusného ověřování výběrové zkoušky z matematiky. V prosinci 2013 vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy tříleté pokusné ověřování výběrové zkoušky ze středoškolské matematiky (tzv. Matematika+), kterou lze v letech 2015 a 2016 konat jako nepovinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky. Zkouška je koncipována jako dobrovolná a bezplatná. V prvním roce proběhne tzv. pilotní ověření, v jehoţ rámci se bude 2. 4. 2014 zkouška konat. Zkouška proběhne v reţimu logistického modelu, v jakém je realizována společná část maturitní zkoušky. Zadání bude pro všechny uchazeče stejné, didaktické testy budou centrálně vyhodnoceny a výsledky budou ţákům k dispozici 11. 4. 2014. Ke zkoušce v rámci pilotního ověření se ţáci přihlašují přímo prostřednictvím webového rozhraní. Přihlásit se můţe ţák, který bude v roce 2014 maturovat, bez ohledu na školu či obor studia. V letech následujících bude zkouška součástí standardního modelu profilových zkoušek a bude patřit mezi zkoušky nepovinné. Cílem Matematiky+ není suplovat povinně volitelnou zkoušku ve společné části maturit, která definuje minimální poţadavky na absolventa střední školy napříč všemi obory. Matematika+ vychází z poţadavků kladených především na uchazeče o technické, matematické a ekonomické obory. Stěţejní část poţadavků je obsaţena v RVP pro gymnázia. Doplňují je některé dříve tradiční poţadavky technicky nebo přírodovědně zaměřených středoškolských oborů, které sice překračují současný obecný rámec RVP, ale i dnes jsou běţně začleňovány do ŠVP gymnázií a ŠVP většiny technických oborů. Forma zkoušky umoţňuje vyhodnotit osvojení učiva v celé jeho šíři a nediskriminuje (na rozdíl od jiných testů sestavených výhradně z uzavřených úloh) ţádný běţně probíraný tematický okruh (např. konstrukční geometrii). Důraz je kladen rovněţ na produktivní dovednosti ţáka, některé úlohy vyţadují také tvořivé myšlení ţáka. Specifikace didaktického testu zaručuje srovnatelnost výsledků v čase. Certifikát, který ţák získá v letošním roce, bude mít stejnou hodnotu jako certifikáty z následujících let. Dobré výsledky ve zkoušce Matematika+ mohou dobře garantovat schopnost a vůli ţáků úspěšně studovat na vysoké škole. Náročnost zkoušky vyčlení ze současného průměru uchazečů o vysokoškolské studium zdatné ţáky způsobilé k úspěšnému studiu na vysoké škole (v Matematice+ výsledek dobrý a chvalitebný) a ţáky aspirující na vynikající úroveň vysokoškolských studijních výsledků (v Matematice+ výsledek výborný).
69
Matematika+ nabízí také moţnost pozitivní motivace ţáků ke zvýšenému úsilí při studiu. Pro vysoké školy můţe být jedním z prostředků aktivního vyhledávání výborných ţáků. I přesto, ţe vyhlášení proběhlo aţ po termínech pro zveřejnění kritérií pro přijímací řízení na vysokých školách, některé vysoké školy vyuţily příleţitosti a podmínily dodatečně udělení motivačních stipendií úspěchem u zkoušky Matematika+. To zřetelně ukazuje na vysoký potenciál kvalitní, srovnatelné zkoušky pro sníţení administrativní i ekonomické zátěţe přijímacích řízení vysokých škol. Nutnou podmínkou je však dosaţení shody na obsahu a úrovni vlastní zkoušky.
70
