CENA PRÁCE, ČLOVĚKA A VZDĚLÁNÍ. Sychrov, prosinec 2010
CENA - CENA PRÁCE Cena je jevovým vyjádřením hodnoty, na níţ má vliv mnoho faktorů; můţe se proto od hodnoty odchylovat. Jiţ 1776 Abbé Etienne Condillac in „Le Commerce et le Gouvernement..“
„… jestliže cena věcí závisí na jejich nepostradatelnosti, potom je přirozené, že mocně pociťovaná potřeba dodává věcem větší cenu, zatímco méně intenzívně pociťovaná potřeba ji nezvyšuje. Cena stoupá s nedostatkem a hojnost ji zmenšuje. Nadbytečné zboží bude bezcenné, nebude-li ho nikdo potřebovat.“
Cena práce = cena pracovní síly, vyjádřená mzdou Co je to „cena pracovní síly“?
CENA PRACOVNÍ SÍLY Adam Smith (1723-1770):
cena PS se řídí nabídkou a poptávkou (N-P). David Ricardo (1772 –1823) trţní cena (= N-P ) přirozená cena (= obnova PS – obţiva + zajištění populace (fyzická obnova úbytku) Malthus
Ferdinand Lassalle (1825 – 1864) – ţelezný zákon mzdový Nárůst trţní ceny PS zvýšení standardu větší rozmnoţování zvýšení nabídky PS pokles mezd. Pokles trţní ceny pod úroveň přirozené ceny zhoršení standardu zvýšení úmrtnosti pokles nabídky PS zvýšení mezd Nefungovalo: s růstem blahobytu došlo k regulaci porodnosti. Poptávku po PS reguluje : ovlivňování spotřeby zboží, legislativní úpravy (krácení pracovní doby)
CENA PRACOVNÍ SÍLY „Neekonomické“ názory: Cena PS je výsledkem mocenského poměru mezi dělnictvem a podnikateli
Karel Marx (1818-1883) Podnikatel kupuje PS, jejíţ hodnota určována počtem hodin nezbytných k reprodukci (viz Ricardova přirozená cena). Hodnota PS (počet hodin) je menší, neţ hodnota výrobku – vzniká nadhodnota; nadpráce. Mzda – jako výsledek mocenského boje. Funguje dosud (?)
CENA ZBOŽÍ – CENA PRÁCE Moderní ekonomická věda - mzda je zvláštní případ ceny, která je ovlivňována řadou dalších ekonomických a neekonomických činitelů i zásahy státu (minimální mzda – Anglie 1996, sociální dávky, ekonomické cykly, atp.). Částka, kterou je zákazník ochoten zaplatit za výrobek (PRACOVNÍ SÍLU), nezávisí jen na jeho technických parametrech (VZDĚLÁNÍ A PRAXI), ale i na dalších charakteristikách, jako je prestiţ, design či pověst výrobku (ČLOVĚKA), úroveň doplňkových sluţeb, servisu, apod. (LIDSKÝ KAPITÁL). Hovoříme o tzv. vnímané (komerční) kvalitě výrobku (POŢADOVANÉ PRACOVNÍ SÍLE) , která se nemusí shodovat s technicky měřitelnou kvalitou (VZDĚLÁNÍM A PRAXÍ).
CENA PRÁCE (PRACOVNÍ SÍLY, LIDSKÝCH ZDROJŮ, LIDSKÉHO KAPITÁLU) JE RELATIVNÍ A ZÁVISÍ NA MNOHA OKOLNOSTECH. Relativní je i cena člověka:
CENA ČLOVĚKA KOMUNISTY Lidé v socialistické společnosti se neoceňují dolary nebo rubly: jejich činy, jejich praktická práce pro blaho vlasti, jejich vytrvalost jsou tím, čím se měří cena člověka. (Ladislav Vejr: O komunistické morálce).
CENA ČLOVĚKA KATOLÍKA Všechno bylo stvořeno, aby slouţilo člověku, a člověk Bohu.
Bývaly doby, kdy se cena člověka počítala penězi na trhu a ten trh, ověnčen aureolou samospasitelnosti, trvá dodnes. Člověk, nazíraný mírou své úspěšnosti zůstává i nadále otrokem, poníţeným ve svém nejvlastnějším lidství. (J.J. Outrata - zpravodaj farnosti p. Marie sněţné)
CENA OTROKA Za dob Chammurabiho (1700 př.n.l.) se rovnala ceně jednoho
dobytčete. Za dob Nabukadnezara (600 př.n.l.) se jeho hodnota zdvojnásobila; pokud byl otrok vyučen v nějakém řemesle, stál podstatně víc.
U Aztéků byly kakaové boby v 16. století pouţívány jako platidlo (Mendozův kodex): - čerstvé rajče 1 kakaový bob - - králík 10 bobů - sluţby prostitutky 10 bobů - otrok 100 bobů - vykrmená krůta 100 bobů
Cena za zdravého muţe ve věku 15 aţ 30 let byla v roce 1650 pět aţ
deset liber. Pět liber = cca týdenní příjem řemeslníka. V současnosti v Mauretánii - cca 600 tisíc otroků, coţ je téměř dvaceti procentům celkové populace. Většina pracuje jako nevolníci, bez nároku na mzdu. Pokud děti slouţí u ţen, bývají vykleštěny.
„CENA ČLOVĚKA“ JE POJMEM ZCELA ABSTRAKTNIM.
Neexistuje kritérium, podle něhož by se dalo postupovat
MOŽNOSTI KRITÉRIÍ PŘI STANOVENÍ CENY ČLOVĚKA
při náhradách za zdraví a ţivot při kompenzačních úhradách při odškodnění za smrt při ukradení identity při stanovení ceny za léčení při ocenění jeho pracovní hodnoty
KOLIK STOJÍ ČLOVĚK (?) PŘI NÁHRADÁCH ZA ZDRAVÍ A ŢIVOT • Pokud někoho rozsápe medvěd nebo zadáví vlk budou mít jeho příbuzní nárok na 50 000 Kč ze státního rozpočtu.
(Původní návrh ministerstva ţivotního prostředí obsahoval sumu 25 000 Kč, poslancům bylo stydno za rezort ţivotního prostředí a částku zdvojnásobili).
• Centrum dopravního výzkumu v Brně vypočítalo, ţe
průměrná cena člověka, který zemřel v roce 2000 při dopravní nehodě, je 6 700 000 Kč.
(Zakalkulovány náklady zjištěné z nehody, škoda na vozidle, na komunikaci, odstranění následků havárie, vyšetřování, náklady soudu, náklady na zdravotní péči, náklady pojišťoven, ztráty na produkci).
• Ţena, která prodělala běţnou gynekologickou operaci
v Rumburku s následky trvalého poškození zdraví, byla odškodněna Českou pojišťovnou v Liberci částkou 1 950 Kč.
KOLIK STOJÍ ČLOVĚK (?) PŘI ODŠKODNĚNÍ ZA SMRT •
Zákoník práce: Jednorázové
odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manţelovi a nezaopatřenému dítěti, a to kaţdému ve výši 240 000 Kč (rodičům zemřelého zaměstnance, jestliţe ţili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši 240 000 Kč.)
•
Pozůstalému manţelovi a dětem, případně rodičům, pokud byl voják svobodný (při úmrtí v zahraniční misi činí 120násobek minimální mzdy), ve zvláštních případech částku zvýšit aţ dvojnásobek; (při min. mzdě cca 8.000 Kč = cca 1 - 2 miliony Kč) • Za námořníka, zahynuvšího na ruské atomové ponorce Kursk (celkem 118 ţivotů), byla státem určena cena 7000 dolarů; = cca 119 000 Kč. Ministerstvo obrany:
• Znásilnění a zavraţdění čínské dívky vlivným politikem - úřady nabídly kompenzaci ve výši 3.000 juanů (6.600 Kč), později při vzniklých nepokojích zvýšily na 30.000 juanů. (ČTK)
KOLIK STOJÍ ČLOVĚK (?) PŘI KOMPENZAČNÍ ÚHRADĚ • Anglický fotbalový klub Manchester United nabídl klubu Lazio Řím za Pavla Nedvěda 1,67 miliardy Kč. Německý fotbalový klub Borussia Dortmund koupil za 25 000 000 marek, tedy asi za 450 milionů Kč Tomáše Rosického od praţské Sparty .
• Sharon Stoneovou zaplatila chudé ţeně za dítě 500 000 Kč. Polka prodala dítě do Anglie za 14 200 Kč (ČTK).
• .… dopravce je odpovědný aţ do výše 480 000 Eur za smrt
cestujícího, pokud neprokáţe, ţe k nehodě došlo bez jeho zavinění. (= cca 12 milionů Kč)
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři a na vnitrozemských vodních cestách v případě nehod (KOM(2005)0592 – C6-0057/2006 – 2005/0241(COD).
KOLIK STOJÍ ČLOVĚK (?) SUMA SUMÁRUM
• • • • • • • •
Zakoupení fotbalisty Nedvěda 1,67 mld Kč Smrt cestujícího v EU 12 mil. Mrtvý voják v ČR 1 mil. Mrtvý po pracovním úrazu 240 000 Mrtvý námořník z ponorky Kursk 119 000 Rozsápání medvědem v ČR 50 000 Smrt při pomoci policii ČR 10 – 50 000 Mrtvá čínská dívka 6 600
JAKÁ JE CENA PRÁCE? Stáj Ferrari vyplácela Michaelu Schumacherovi 1,4
miliardy Kč/rok. Fotbalista Zinedine Zidane vydělával 32 milionů korun měsíčně, Alexander Ovečkin (Washington) dostává 2 mil. Kč za zápas. Cameron Diaz za rok vydělala 50 milionů dolarů (asi 808 milionů Kč). Will Smith 80 milionů dolarů (asi 1,3 miliardy Kč), Johnny Depp 72 milionů dolarů (asi 1,16 miliardy Kč) a Eddie Murphy 55 milionů dolarů (asi 889 milionů Kč). Britský popový zpěvák George Michael vyinkasoval přes 60 miliónů korun za hodinové vystoupení na novoročních oslavách u ruského niklového magnáta Vladimira Potanina.
RELATIVNOST OCENĚNÍ PRACOVNÍ SÍLY Doktor House (Hugh Laurie) - za kaţdou epizodu 6,7 mil.
Kč. Špičkový manaţer přijde firmu aţ na statisíce korun měsíčně, např. generální ředitel Komerční banky 0,6 – 1,2 mil. korun měsíčně. Ředitel velkého podniku pobírá měsíčně plat kolem 70 000 Kč – 100 000 Kč. Pózování ve spodním prádle nebo na akt – honorář: 500,- do 3.000,- Kč za hodinu. Dívky- ţeny 18-50 let s vyvinutým poprsím(C a více) pro erotické fotografování nejméně 100 000/měsíc. (Inzerát) Textilní dělník musí vystačit s platem 16 000 Kč, prodavačka - 17 000 Kč a dělník v hutích si vydělá kolem 20 000 korun měsíčně.
ŘADOU VLIVŮ JE OVLIVNĚNA CENA PRÁCE I PŘI JEJÍM EKONOMICKO SOCIÁLNÍM VYJÁDŘENÍ
RELATIVNOST CENY PRACOVNÍ SÍLY podle výše vzdělání Maturita zvyšuje průměrnou mzdu o 54 % proti ZŠ, VŠ zvyšuje průměrnou mzdu o 68 %
podle rozdílnosti pohlaví Rozdílnost platů mezi ţenami a muţi dosahuje v Česku dvaceti dvou procent (Špidla ČT 24. červen 2008) Dlouhodobě se průměrná mzda ţen pohybuje zhruba na třech čtvrtinách mzdy muţů. (ČSÚ)
podle odvětví Nejvyšší průměrné mzdy jsou dlouhodobě v odvětví finanční zprostředkování. Naopak hluboce pod průměrem jsou mzdy v odvětvích primární sféry - zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov ryb, dále v odvětvích ubytování a stravování a ostatní veřejné,sociální a osobní sluţby .
RELATIVNOST CENY PRACOVNÍ SÍLY podle poptávky na trhu práce Český trh práce není stále dostatečně nasycen lidmi s vysokoškolským vzděláním. Zaměstnanci s nejvyšším vzděláním jsou na tom lépe neţ v jiných evropských zemích. Čeští vysokoškoláci berou téměř o 70 procent víc, neţ je průměrná mzda. Ve Skandinávii jsou mzdy vysokoškolsky vzdělaných vyšší asi o 20 aţ 30 procent, neţ je průměrný plat. V těchto zemích je vysoký podíl lidí s nejvyšším vzděláním. Rozhoduje i vzácnost dovedností, přizpůsobivost, zdravotní stav, optimistická motivovanost, absence mateřských pudů (ne samoţivitelky), módnost celkového dojmu
RELATIVNOST CENY PRACOVNÍ SÍLY • podle módnosti celkového dojmu Rozhoduje i tzv.:“dobový ideál“ – předepsané tvary, souměrná postava, pruţná pokoţka, vlasy, mladistvý vzhled, věk 17-33, vyšší postava, „normálnost“ (cenu sniţuje jakýkoliv tělesný či duševní handicap, dyslexie, dysgrafie, homosexualita, tik, neupravenost, odstávající uši, pojídání prášků, kulhání, přízvuk, zadrhávání, kouření, ….) .
Ţeny: prepubertální výraz, podvýţiva, drobná brada, malý nosík, plné rty, …. Muţi: muskulární figura, dívčí tvář s ostřeji řezaným rysem, neřídnoucí kštice, …. Důleţitou roli hraje váha. Výzkumníci z State University v Detroitu potvrdili, ţe předsudky vůči lidem s nadváhou jsou na dnešních pracovištích časté zejména při rozhodování o náboru a povyšování zaměstnanců.
• podle typu hospodaření Nejvyšší průměrné mzdy stále dostávají zaměstnanci v podnicích v cizích rukou – v mezinárodních korporacích či zahraničních firmách a trend ke sbliţování mezd je zatím nevýrazný. Naopak nejniţší mzdy jsou v subjektech v druţstevním vlastnictví či sdruţeních a (?) politických stranách.
• podle úrovně rozvoje národního hospodářství
MÁ VŮBEC V TĚCHTO SOUVISLOSTECH VZDĚLÁNÍ NĚJAKÝ SMYSL? Jak se promítá do ceny (člověka) práce?
NEHLEDEJME NALEZENÉ Joseph Schumpeter (1942): „Hnací silou konkurenceschopnosti je soukromé podnikání a podnikatelský duch.“ Robert Solow (1987):„Hnací silou konkurenceschopnosti je technologický vývoj, inovace a lidský kapitál.“ Jacob Mincer, Gary Becker (1992): „Hnací silou ekonomického vývoje je lidský kapitál.“
* Vzdělání zvyšuje osobní potenciál, osobní kapitál, kompetentnost - zvyšuje hodnotu, cenu PS. Vţdy?
CENA VZDĚLÁNÍ
v závislosti na ekonomické úrovni společnosti Nákladově zaloţená výkonnost - nízké nároky na PS, snaha o sniţování nákladů (i na PS). Výkonnost taţená inovacemi - vysoké nároky na PS, vysoká kvalifikace, vysoká cena PS. Člověk dává na misku vah: počet let studia, náročnost vzdělání = peněţní a psychické náklady včetně nákladů alternativních. Optimální úroveň vzdělání – věc volby. Vzdělání jako signál vede zaměstnavatele i zaměstnance k rozhodnutím, která činí na základě
PRINCIPU MINIMAXU (maximalizace výnosů a minimalizace nákladů).
MINIMALIZACE MINIMAXU
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ ŠKOL ZŠ
SŠ
VŠ
56%
75
84
CZ
41
75
86
SK
22
71
84
IS
82
88
92
OECD
PŘÍJMY ABSOLVENTŮ (2009) OECD VŠ vyšší o 25% neţ SŠ Dvojnásobek – např. CZ, H, USA
CENA VZDĚLÁNÍ JE V LIDSKÉM KAPITÁLU Pracovník se stal lidským zdrojem, jeho vybavení lidským kapitálem, se kterým se zachází jako s ekonomickou kategorií. Akumuluje se, inovuje se, vytváří hodnoty, kapitalizuje se, fyzicky a morálně zastarává, spotřebovává. Stálá inovativnost znamená zdokonalování a zdokonalovat něco můţe jen stále se zdokonalující .). Inovace tedy znamená nápor nejen na schopnosti, ale i na jejich proměnu – význam DV
MĚL JSEM SE LÍP UČIT
ko Sl us k Lu ov o c e ins mb k o urs Dá ko ns Fi ko Šv nsk o Sl édsk ov o en sk M o F r alta an cie I rs ko I tá l Po L ie rt u it va g Ně alsk me o ck EU o Ni B -25 z e Ve oze lgie lk á ms Br ko itá nie Es Ky p ton r Če sk P s ko á r ols ep ko u Lo blika t Šp yš sk an o ěls Ře ko M ck aď o ar sk o
Ra
ÚČAST NA DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ Eurostat, 2007
100
90 80
70
60
50 40
30
20 10
0
PODÍL POPULACE VE VĚKU 25-64 ÚČASTNÍCÍ SE VZDĚLÁVÁNÍ V POSLEDNÍCH 4 TÝDNECH
AES 2007
VLÁDNÍ PROHLÁŠENÍ KOPÍRUJE ZÁJEM O DV Důvody účasti na dalším vzdělávání: AES 2007
EU-27
ČR
26%
13
Zájmové
32
9
Kariérní
43,7
15,5
Praktické (pro ţivot)
NICMÉNĚ – DÁVÁ VZDĚLÁNÍ VĚTŠÍ ŠANCI NA KARIÉROVOU ÚSPĚŠNOST ? Solow: Vztah bez jednoznačné přímé úměry.
ZÁVĚRY STUDIE EVROPSKÉ BANKY (2006) a) b) c) d) e)
f)
práce růst produktivity (p.p.) v zemích Evropy je z 1/3 v kvalitě LK (vzdělávání a pracovní zkušenosti) kvalita PS roste o 0,6% ročně výrazný růst p.p. počátkem 90. let – rychlý nárůst osob s vysokoškolským vzděláním zpomalení koncem devadesátých let – rychlý nárůst zaměstnanosti růstem kvality LK zaznamenáno sníţení vlivu TFP na hospodářský růst posilující korelace mezi HDP a LFQ (proticyklické chování LFQ)
ROZVOJ SPOLEČNOSTI BEZ ROZVOJE LK ? 65% v ČR si myslí, že jejich vzdělání pro postup je dostačující (Slovinsko 33%. Dánsko 34%, Francie 37%) (Eurobarometr, 2004) ochota vzdělávat se v budoucnosti (AES 2007) : ženy 27% ANO / 71,5% NE muži 21% ANO / 78% NE potřebu rozšířit své znalosti uvedlo v průzkumu necelých 30% respondentů (z toho 30% uvádí tuto potřebu jako „téměř nulovou“) V čem je příčina?
PŘÍČINA OSOBNOSTNÍ Různost osobnostních potenciálů (3% talentů, rozloţení IQ, EQ, různý vědomostní kvocient, „vícesloţkovost“ inteligence, ….) Různost osobnostních dispozic (různost mentálních schémat: vzdělání, předpoklady, zájmy, postoje, znalosti, dovednosti, společenské vzory…) Různost motivátorů (kariérový typ, laxnost cílevědomost Různý kulturní a sociální kapitál (postavení příbuzných a známých, různost hodnotových preferencí, společenské začlenění, …) Investovat do vzdělání nebo do pozice?
PŘÍČINA VE VLASTNÍM ROZHODOVÁNÍ (?) kompetentnost
větší šance
nekompetentnost
menší šance
kompetentnost
menší šance
IV
nekompetentnost
větší šance
IP
Investice do vzdělávání
IV,IP
(IV)
Investice do společenské pozice (IP)
Je příčina ovlivněna státní politikou? ÚČAST A FINANCOVÁNÍ Celková účast
Prům. náklady / 1
45,4
93
202 €
47,5 1
74 2
76 € 3
lehce nad průměrem 1
4. od konce 2
2. od konce (BG) 3
EU-27 ČR
Prům. počet hodin /1
Na jednoho obyvatele vynakládají v Německu 12 304,- Kč/rok, v Dánsku 12 310,v Holandsku 7 628,v ČR 1 262,Náklady na zaměstnance (ČTK): • v USA klesly za poslední rok o 11 % na 1075 dolarů (cca 24 tis. Kč); • v ČR dle CTVS 3 (2008) : 2.532,- Kč
Je příčina ovlivněna státní politikou? MOTIVACE • pásmové odměňování, tedy stanovení tarifní sloţky mzdy bez ohledu na počet odpracovaných let a vzdělání • smluvní platy pro pracovníky zařazené do 13. a vyšší platové třídy, pokud nemají potřebnou kvalifikaci. Vládní usnesení 7.12.2010
ANO? NE ?
Je cena člověka vypočitatelná? Je cena člověka v ceně jeho lidského kapitálu? Je cena práce jednoznačně ekonomickou kategorií? Je ekonomický vývoj dán úrovní lidského kapitálu? Je vzdělávání alespoň nějaké relaci s kariérou? Je cena práce více kategorií ekonomickou, sociální nebo politickou? Je vztah mezi rozvojem vzdělání a rozvojem produktivity přímo úměrný? Je cena za vzdělání úměrná vynaloţenému úsilí? Je výhodnější investovat do pozice neţ do vzdělání? Je příčinou nízké účasti v dalším vzdělávání nízkým zájem státu? Etc.
Děkuji za tolerantní vyslechnutí. Přeji hezké svátky a úspěšný celý příští rok. Zdeněk Palán
