VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV EKONOMIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF ECONOMICS
NÁVRH OCENĚNÍ PODNIKU VALUE ESTIMATING OF COMPANY
DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS
AUTOR PRÁCE
Bc. MICHAL KARAS
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2010
doc. Ing. MÁRIA REŽŇÁKOVÁ, CSc.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská
Akademický rok: 2009/2010 Ústav ekonomiky
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Karas Michal, Bc. Podnikové finance a obchod (6208T090) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Návrh ocenění podniku v anglickém jazyce: Value Estimating of Company Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému, cíle a metod práce Teoretická východiska práce Strategická nalýza podniku Finanční plán podniku Návrh ocenění podniku Závěr Seznam použité literatury Přílohy
Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně. Podmínkou externího využití této práce je uzavření "Licenční smlouvy" dle autorského zákona.
Seznam odborné literatury: KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku.2. přeprac.a podl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-7179-529-1. MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku: proces ocenění, základní metody a postupy.2. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 492 s. ISBN 978-80-86929-32-3. MAŘÍK, M., MAŘÍKOVÁ, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 164 s. ISBN 80-86119-61-0. MAŘÍKOVÁ, P. a MAŘÍK, M. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 242 s. ISBN 978-80-245-1242-6.
Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Mária Režňáková, CSc. Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2009/2010.
L.S.
_______________________________ Ing. Tomáš Meluzín, Ph.D. Ředitel ústavu
_______________________________ doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA
V Brně, dne 16.04.2010
Anotace Tato diplomová práce je zamČĜena na ocenČní podniku Mont Karviná a.s. a to za použití výnosových metod ocenČní. První þást práce obsahuje strategickou, finanþní a SWOT analýzu podniku. Dále jsou aplikovány konkrétní oceĖovací metody. ZávČrem je výrok o hodnotČ spoleþnosti k 31.3.2009.
Annotation This thesis assesses market value of company Mont Karviná a.s. by using income-based valuation method. The first part of this thesis includes strategic, financial and SWOT analysis. Afterwards particular valuation methods are applied. In conclusion statement of value as at 31.3.2009 is reported.
Klíþová slova Tržní hodnota spoleþnosti, finanþní plán, diskontované cash flow, finanþní analýza, strategická analýza, SWOT analýza, prĤmČrné vážené náklady kapitálu.
Key words Market value of company, Financial plan, Discounted cash flow, Financial analysis, Strategic analysis, SWOT analysis, Weighted avarage cost of capital.
KARAS, M. Návrh ocenČní podniku . Brno: Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta podnikatelská, 2010. 147 s. Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Mária RežĖáková, CSc.
5
ýestné prohlášení Prohlašuji, že pĜedložená diplomová práce je pĤvodní a zpracoval jsem ji samostatnČ. Prohlašuji, že citace použitých pramenĤ je úplná, že jsem ve své práci neporušil autorská práva (ve smyslu Zákona þ. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V BrnČ dne 31.5.2010 .............................................
6
PodČkování Touto cestou bych rád podČkoval paní Doc. Ing. Márii RežĖákové, CSc. za pomoc a cenné rady pĜi vypracování mé diplomové práce a vedení spoleþnosti Mont Karviná a.s. za poskytnuté informace. A v neposlední ĜadČ také svým rodiþĤm za jejich neutuchající podporu po celou dobu studia.
7
Úvod .......................................................................................................................................................... 10 Cíl práce, metody a postupy zpracování................................................................................................ 11 1 Teoretická východiska práce ......................................................................................................... 12 1.1 Podnik jako pĜedmČt ocenČní.................................................................................................. 12 1.1.1 Definice podniku ........................................................................................................... 12 1.1.2 Jak rozumČt pojmu hodnota podniku ............................................................................ 12 1.1.3 Hladiny hodnoty podniku.............................................................................................. 13 1.1.4 Podle jakých pĜedpisĤ se oceĖuje podnik...................................................................... 14 1.2 Kategorie (standarty) hodnoty ................................................................................................ 15 1.2.1 Tržní hodnota ................................................................................................................ 15 1.2.2 Subjektivní (investiþní) hodnota ................................................................................... 15 1.2.3 Objektivovaná hodnota ................................................................................................. 16 1.2.4 Kolínská škola............................................................................................................... 16 1.3 Doporuþený postup pĜi ocenČní podniku ................................................................................ 17 1.4 PĜehled metod pro finanþní ocenČní podniku ......................................................................... 17 1.5 Strategická analýza ................................................................................................................. 19 1.5.1 Postup strategické analýzy ............................................................................................ 20 1.6 Analýza finanþního zdraví podniku ........................................................................................ 21 1.6.1 Vlastní postup finanþní analýzy .................................................................................... 22 1.7 RozdČlení aktiv na provoznČ potĜebná a nepotĜebná .............................................................. 25 1.7.1 ProvoznČ nutný investovaný kapitál.............................................................................. 26 1.7.2 Korigovaný provozní výsledek hospodaĜení ................................................................. 26 1.8 Analýza a prognóza generátorĤ hodnoty ................................................................................ 27 1.8.1 Vymezení pojmu generátory hodnoty ........................................................................... 27 1.8.2 Tržby ............................................................................................................................. 28 1.8.3 Provozní zisková marže ................................................................................................ 29 1.8.4 Pracovní kapitál............................................................................................................. 29 1.8.5 Nároþnost na investice do dlouhodobého majetku (provoznČ nutného)........................ 30 1.9 PĜedbČžné ocenČní pomocí generátorĤ hodnoty ..................................................................... 31 1.10 Sestavení finanþní plánu ......................................................................................................... 32 1.11 OcenČní na základČ výnosĤ..................................................................................................... 34 1.11.1 Metoda diskontovaného þistého cash flow.................................................................... 34 1.11.2 PrĤmČrné vážené náklady kapitálu (angl. weighted avarage capital cost - WACC) .... 42 1.11.3 Metoda ekonomické pĜidané hodnoty ........................................................................... 45 2 Charakteristika spoleþnosti ........................................................................................................... 48 2.1 PĜedstavení spoleþnosti........................................................................................................... 48 2.1.1 Nabídka spoleþnosti ...................................................................................................... 48 2.2 Zákazníci ................................................................................................................................ 48 2.2.1 Mezi významné zákazníky patĜí.................................................................................... 49 2.2.2 RozdČlení majetkových podílĤ, majetkové úþasti v jiných spoleþnost ......................... 51 2.3 Organizaþní struktura.............................................................................................................. 52 2.3.1 Vize spoleþnosti ............................................................................................................ 52 3 Strategická analýza ........................................................................................................................ 53 3.1 Analýza makroprostĜedí.......................................................................................................... 53 3.2 Analýza mikroprostĜedí .......................................................................................................... 58 3.3 Vymezení relevantního trhu a jeho analýza............................................................................ 58 3.4 Analýza konkurence ............................................................................................................... 61 3.5 Analýza konkurenþní sily podniku ......................................................................................... 64 3.6 Prognóza trhu a tržeb oceĖovaného podniku .......................................................................... 64 4 Finanþní analýza............................................................................................................................. 68 4.1 Analýza absolutních ukazatelĤ ............................................................................................... 69 4.2 Analýza rozvahy ..................................................................................................................... 69 4.2.1 Analýza majetku............................................................................................................ 69 4.2.2 Analýza zdrojĤ financování .......................................................................................... 70 4.3 Analýza výkazu zisku a ztráty ................................................................................................ 71 4.4 Analýza pomČrových ukazatelĤ.............................................................................................. 72
8
4.4.1 Ukazatele rentability ..................................................................................................... 72 4.4.2 Ukazatele likvidity ........................................................................................................ 72 4.4.3 Ukazatele aktivity.......................................................................................................... 73 4.4.4 Ukazatele zadluženosti .................................................................................................. 74 4.5 Souhrnné indexy hodnocení.................................................................................................... 74 4.5.1 AltmanĤv index – bankrotní model............................................................................... 75 4.5.2 IN99 – bonitní model .................................................................................................... 75 4.5.3 IN01 – spojení bankrotního a bonitního modelu ........................................................... 76 4.6 Zhodnocení finanþní analýzy.................................................................................................. 78 4.7 SWOT analýza........................................................................................................................ 80 5 Finanþní plán .................................................................................................................................. 81 5.1 Optimistická varianta.............................................................................................................. 82 5.1.1 Plán výkazu zisku a ztrát ............................................................................................... 82 5.1.2 Plán rozvahy.................................................................................................................. 83 5.1.3 Plán investic do dlouhodobého majetku provoznČ nutného .......................................... 85 5.1.4 Finanþní analýza plánu.................................................................................................. 86 5.2 Pesimistická varianta .............................................................................................................. 88 5.2.1 Plán výkazu zisku a ztrát ............................................................................................... 88 5.2.2 Plán rozvahy.................................................................................................................. 89 5.2.3 Plán investic do provoznČ nutného majetku .................................................................. 91 5.2.4 Finanþní analýza plánu.................................................................................................. 92 6 Návrh ocenČní ................................................................................................................................. 93 6.1 Výpoþet diskontní míry (WACC) ........................................................................................... 93 6.2 Metoda DCF entity – optimistická varianta............................................................................ 96 6.2.1 Výpoþet volného penČžního toku do firmy (FCFF) ...................................................... 96 6.2.2 Souþasná hodnota první fáze ocenČní............................................................................ 97 6.2.3 Souþasná hodnota druhé fáze ocenČní........................................................................... 97 6.2.4 Výsledná hodnota vlastního kapitálu metodou DCF entity........................................... 98 6.3 Metoda ekonomické pĜidané hodnoty - optimistická varianta ................................................ 99 6.3.1 Souþasná hodnota první fáze ocenČní.......................................................................... 100 6.3.2 Souþasná hodnota druhé fáze ocenČní......................................................................... 101 6.3.3 Výsledná hodnota vlastního kapitálu metodou ekonomické pĜidané hodnoty – optimistická varianta ...................................................................................................................... 101 6.4 Metoda DCF entity – pesimistická varianta.......................................................................... 102 6.4.1 Výpoþet volného penČžního toku do firmy (FCFF) .................................................... 102 6.4.2 Souþasná hodnota první fáze ocenČní.......................................................................... 103 6.4.3 Souþasná hodnota druhé fáze ocenČní......................................................................... 103 6.4.4 Výsledná hodnota vlastního kapitálu metodou DCF entity......................................... 104 6.5 Metoda ekonomické pĜidané hodnoty - pesimistická varianta.............................................. 105 6.5.1 Souþasná hodnota první fáze ocenČní.......................................................................... 105 6.5.2 Souþasná hodnota druhé fáze ocenČní......................................................................... 105 6.5.3 Výsledná hodnota vlastního kapitálu metodou ekonomické pĜidané hodnoty – pesimistická varianta ...................................................................................................................... 106 6.6 Souþasná hodnota daĖové úspory ......................................................................................... 107 7 ZávČr ............................................................................................................................................. 108 8 Seznam použité literatury............................................................................................................ 110 9 Seznam zkratek a symbolĤ .......................................................................................................... 112 10 Seznam pĜíloh .......................................................................................................................... 113
9
Úvod OceĖování podniku je problematikou velice aktuální vzhledem ke stále þastČji vyskytujícím se požadavkĤm znát vedle úþetní hodnoty podniku rovnČž její tržní hodnotu. Tato hodnota je dĤležitá nejen pro pĜípadného investora þi souþasného vlastníka, ale rovnČž pro vedení spoleþnosti mĤže sloužit jako podklad pro strategická rozhodnutí. OceĖování podniku je komplexní a þasovČ nároþný proces, který klade velké nároky za informace a samotného oceĖovatele. Proces oceĖování je vždy ovlivnČn úþelem ocenČní, dostupnosti potĜebných údajĤ, pravdivostí vstupních údajĤ a subjektivním postojem oceĖovatele. V souþasné teorii existuje celá Ĝada metod, které mĤže znalec pro výpoþet hodnoty podniku použít. V práci budou použity ty metody, které nejlépe odpovídají úþelu ocenČní, kterým je stanovení hodnoty podniku pro prodej blíže nespecifikovanému zájemci.
10
Cíl práce, metody a postupy zpracování Cílem práce je urþit hodnotu podniku Mont Karviná a.s. k datu 31.3.2009. Dílþími cíly jsou •
sestavení strategické analýzy výnosového potenciálu podniku1 o zhodnocení pĜíležitostí a hrozeb o vnitĜního potenciálu (silných a slabých stránek) o souhrnné vyhodnocení ve formČ SWOT analýzy
•
sestavení finanþní analýzy o vertikální a horizontální analýza úþetních výkazu o analýza pomČrových ukazatelĤ o vyhodnocení syntetických ukazatelĤ (AltmanĤv model, IN99,IN01) o zhodnocení finanþní analýzy
•
sestavení finanþního plánu o metodou procentního podílu na tržbách
•
aplikování výnosových metod ocenČní o metoda diskontovaných penČžních toku ve variantČ „entity“ o metoda ekonomické pĜidané hodnoty
V práci budou užity základní metody vČdecké práce2: •
analyticko-syntetická metoda – rozkládá celek na jednotlivé objekty, zkoumá vzájemné vztahy a vzájemné pĤsobení podstatných þástí,
•
historická metoda – zkoumá vývoj jevu, vysvČtluje mezistupnČ, naznaþuje vývojové tendence.
•
logicko-systematická metoda – zkoumá výchozí situaci, znázorĖuje základní prvky a jevy, pĜipojuje nová fakta, jiná mínČní, znázornČní.
1 2
V pojetí prof. MaĜíka (MaĜík, M. 2007) Geršlová, J. 2009. str. 27
11
1 Teoretická východiska práce Práce je zabývá stanovením tržní hodnoty podniku, je úþelné nejprve definovat co se rozumí pod pojmem podnik.
1.1 Podnik jako pĜedmČt ocenČní 1.1.1
Definice podniku
Podnik je v literatuĜe vymezován rĤznČ. „ Podle nČkterých autorĤ lze podnik definovat jako jedineþné, ménČ likvidní aktivum, pro které existují velmi málo úþinné trhy. Tato definice odpovídá situaci a má významné dĤsledky pro vymezení hodnoty podniku.“3 Další definici podniku lze najít v obchodním zákoníku, kde v §5 odst. 1 se doþteme: „Podnikem se pro úþely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vČci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patĜí podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto úþelu sloužit.“4 1.1.2
Jak rozumČt pojmu hodnota podniku
„V praxi se lze þasto setkat s požadavkem, aby oceĖovatel urþil „objektivní“ hodnotu podniku. Je proto již na zaþátku zdĤraznit, že nČco jako objektivní hodnota podniku neexistuje. Ekonomicky pojímaná hodnota urþitého statku má dvČ základní stránky: •
Schopnost statku uspokojovat lidské potĜeby tvoĜí jeho užitnou hodnotu. Užitná hodnota závisí na možnostech využití, preferencích a zámČrech konkrétního vlastníka daného pĜedmČtu. Pro rĤzné vlastníky existuje rĤzná užitná hodnota.
•
Pokud má statek užitnou hodnotu a zároveĖ je k dispozici v omezeném množství, mĤže být pĜedmČtem smČny a má tedy smČnnou hodnotu. SmČnná hodnota vyjádĜena v penČzích vede k tržní cenČ.
3 4
MaĜík, Miloš. 2007. Str. 15 §5 odst. (1) Zákona þ. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
12
Hodnota podniku též závisí na budoucím užitku, který mĤžeme z držení podniku oþekávat. Tyto užitky mohou mít finanþní i nefinanþní povahu, z praktických dĤvodĤ je nutno se omezovat pouze na užitek vyjádĜený v penČzích. Hodnota podniku je tedy dána oþekávanými budoucími pĜíjmy (buć na úrovni vlastníkĤ, nebo na úrovni všech investorĤ do podniku) pĜevedenými (diskontovanými) na jejich souþasnou hodnotu (angl. present value).“5 1.1.3
Hladiny hodnoty podniku
Podle literatury6 lze oceĖovat podnik dvou hladinách: •
Hodnota brutto – zde se jedná o hodnotu podniku jako celku, jako podnikatelské jednotky (entity). Zahrnuje hodnotu jak pro vlastníky, tak pro vČĜitele.
•
Hodnota netto – touto hodnotou rozumíme ocenČní na úrovni vlastníku podniku. V principu oceĖujeme vlastní kapitál. Pojetí vlastního kapitálu zde však nemusí vždy pĜesnČ souhlasit s jeho úþetním pojetím.
Vymezení hodnoty brutto lze najít i v obchodním zákoníku, kde je oznaþena jako obchodní majetek a to následovnČ7: „Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se pro úþely tohoto zákona rozumí majetek (vČci, pohledávky a jiná práva a penČzi ocenitelné jiné hodnoty), který patĜí podnikateli a slouží nebo je urþen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek.“ Hodnotu netto pak nalezneme v obchodním zákoníku jako þistý obchodní majetek: „ýistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odeþtení závazkĤ vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li fyzickou osobou, nebo veškerých závazkĤ, je-li právnickou osobou8.“
5
MaĜík, Miloš. 2007. Str. 20 MaĜík, Miloš. 2007. Str. 16 7 §6 odst. 1) zákona þ. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 8 §6 odst. 3) zákona þ. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 6
13
1.1.4
Podle jakých pĜedpisĤ se oceĖuje podnik9
a) ýeské pĜedpisy 1) Zákon o oceĖování majetku þ. 151/1997 Sb., a na nČj navazující vyhlášky Ministerstva financí ýR Tento zákon je závazný pouze pĜi oceĖování v rámci zákona o konkurzu a vyrovnání, zákona o soudních poplatcích, zákona o dani dČdické, dani darovací a dani z pĜevodu nemovitosti, zákona o správních poplatcích, zákona o daních z pĜijmu a zákona o dani z pĜidané hodnoty. 2) Metodický pokyn ZNAL ýeské národní banky (dĜíve Komise pro cenné papíry) Tento pokyn je urþen speciálnČ pro oceĖovatele podnikĤ, ale pouze pro znalecké posudky, které jsou povinnČ pĜedkládány ýeské národní bance. Jsou to pĜedevším ocenČní, která mají doložit pĜimČĜenost ceny akcií pĜi povinných nabídkách na odkoupení minoritních podílĤ, pĜi sqeeze-outs apod. b) Mezinárodní a Evropské oceĖovací standarty 1) Mezinárodní oceĖovací standarty (IVS – International Valuation Standarts) vydává výbor pro Mezinárodní oceĖovací standarty ( IVSC - International Valuation Standarts Committee). 2) Evropské oceĖovací standarty (EVS – European Valuation Standarts) vydává Evropská skupina odhadcovských asociací (TEGoVA – The European Group of Valuers Associations). c) Národní standarty nČkterých zemí 1) Americké oceĖovací standarty US PAP 2) NČmecký standard IDW S1
9
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 18-19
14
1.2 Kategorie (standarty) hodnoty Prof. MaĜík10 rozlišuje tyto þtyĜi kategorie hodnoty podniku: 1. tržní hodnota, 2. subjektivní hodnota (tj. investiþní hodnota) 3. objektivovaná hodnota 4. komplexní pĜístup na základČ Kolínské školy 1.2.1
Tržní hodnota
Tržní hodnota11 je odhadnutá þástka, za kterou by mČl být majetek smČnČn k datu ocenČní mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím pĜi transakci mezi samotnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve které by obČ strany jednaly informovanČ, rozumnČ a bez nátlaku. 1.2.2
Subjektivní (investiþní) hodnota
Investiþní hodnota12 ( Invesment Value or Worth) je hodnota majetku pro konkrétního investora nebo tĜídu investorĤ pro stanovené investiþní cíle. Tento subjektivní pojem spojuje specifický majetek se specifickým investorem nebo skupinu investorĤ, kteĜí mají urþité investiþní cíle a/nebo kritéria. Investiþní hodnota majetkového aktiva mĤže být vyšší nebo nižší než tržní hodnota tohoto majetkového aktiva. Termín investiþní hodnota by nemČl být zamČĖován s tržní hodnotou investiþního majetku. Základní charakteristiky investiþní hodnoty jsou následující13: 1. Budoucí penČžní toky jsou odhadovány témČĜ výhradnČ na základČ pĜedstav manažerĤ oceĖovaného podniku, pĜípadnČ jsou mírnČ upraveny oproti tČmto pĜedstavám obvykle smČrem dolĤ. KaždopádnČ však reprezentují v rozhodující míĜe pĜedstavu Ĝídících pracovníku oceĖovaného subjektu, pĜípadnČ investora. 2. Diskontní míra je stanovena na základČ alternativních možností investovat, které má subjekt, z jehož hlediska je ocenČní provádČno.
10
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 22 International Valuation Standarts 2005, str. 82 ( kapitola International Valuation Standart 1, odst. 3.1) 12 International Valuation Standarts 2005, str. 94 ( kapitola International Valuation Standart 2, odst. 3.2) 13 MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 27 11
15
1.2.3
Objektivovaná hodnota
Podle nČmeckých oceĖovacích standartĤ14 je objektivovaná hodnota definovaná takto: „Objektivovaná hodnota pĜedstavuje typizovanou a jinými subjekty pĜezkoumatelnou výnosovou hodnotu, která je stanovena z pohledu tuzemské osoby – vlastníka (nebo skupiny vlastníkĤ), neomezenČ podléhající daním, pĜiþemž tato hodnota je stanovena za pĜedpokladu, že podnik bude pokraþovat v nezmČnČném konceptu, pĜi využití realistických oþekávání v rámci tržních možností, rizik a dalších vlivĤ pĤsobících na hodnotu podniku.“
Schéma 1, Vztah objektivizované hodnoty a subjektivního ocenČní15
1.2.4
Kolínská škola
„Kolínská škola zastává názor, že ocenČní nemá smyl modifikovat v závislosti na jednotlivých podnČtech, ale na obecných funkcích které má ocenČní pro uživatele jeho výsledku. 16 Kolínská škola rozeznává nČkolik základních funkcí oceĖování a spolu s tím i funkcí oceĖovatele: a) funkci poradenskou, b) funkci rozhodþí, c) funkci argumentaþní, d) funkci komunikaþní, e) funkci daĖovou. 14 15 16
IDW S 1 PĜevzato z MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 29 MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 30-32
16
TČmto funkcím odpovídají i odlišné kategorie hodnoty. Jak je patrné z názvĤ, jde u jednotlivých funkcích o tento obsah: PĜi funkci daĖové je cílem poskytnout podklady pro daĖové úþely. PĜi funkci komunikaþní jde o to, poskytnout podklad pro kumulaci s veĜejností, pĜedevším s investory a bankami, Jde o funkci v podstatČ odvozenou. Z nejdĤležitČjší považujeme funkci poradenskou. Smyslem této funkce je velice jednoduchý. Poskytnou kupujícímu podklady a informace o:
•
maximální cenČ, kterou ještČ mĤže zaplatit kupující, aniž by na transakci prodČlal (mluvíme o hraniþní hodnotČ kupujícího),
•
minimální cenČ, kterou ještČ mĤže prodávající pĜijmout, aniž by na prodeji prodČlal (mluvíme o hraniþní hodnotČ prodávajícího).
1.3 Doporuþený postup pĜi ocenČní podniku Prof. MaĜík doporuþuje pĜi oceĖování podniku následující postup17: 1. Je tĜeba zpracovat strategickou a finanþní analýzu podniku, abychom posoudili jeho celkový stav, postavení na trhu, konkurenþní sílu a zejména schopnost: •
dlouhodobČ pĜežít,
•
tvoĜit hodnotu.
Tuto analýzu považujeme za nutnou bez ohledu na to, jaké metody ocenČní budou nakonec použity. 2. Teprve na základČ pĜedchozí analýzy bychom mČli zvolit vhodné metody ocenČní.
1.4 PĜehled metod pro finanþní ocenČní podniku Volba metody závisí úþelu ke kterému ocenČní slouží. NejvhodnČjší je použit všechny tĜi základní metody a výsledné ocenČní je spojením jejich výsledkĤ. 17
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 36
17
Prof. MaĜík rozlišuje tyto základní druhy ocenČní18: 1. OcenČní na základČ analýzy výnosĤ (výnosové metody) •
Metoda diskontovaných penČžních tokĤ (DCF)
•
Metoda kapitalizovaných þistých výnosĤ
•
Kombinované (korigované) metody
•
Metoda ekonomické pĜidané hodnoty
2. OcenČní na základnČ analýzy trhu (tržní metody) •
OcenČní na základČ tržní kapitalizace
•
OcenČní na základČ srovnatelných podnikĤ
•
OcenČní na základČ údajĤ o podnicích uvádČných na burzu
•
OcenČní na základČ srovnatelných transakcí
•
OcenČní na základČ odvČtvových multiplikátorĤ
3. OcenČní na základČ analýzy majetku (majetkové ocenČní) •
Úþetní hodnota vlastního kapitálu na principu historických cen
•
Substanþní hodnota na principu reprodukþních cen
•
Substanþní hodnota na principu úspory nákladĤ
•
Likvidaþní hodnota
•
Majetkové ocenČní na principu tržních hodnot
Pro srovnání uvećme jiné pojetí a to od Doc. Kislingerové19: 1. metody založené na majetkovém principu a. úþetní hodnota b. substanþní hodnota 2. metody založené na výnosovém principu a. metoda kapitalizovaných výnosĤ b. dividendový diskontní model c. metody diskontovaného volného penČžního toku ve variantČ volný penČžní tok pro vlastníky a volný penČžní tok pro vlastníky a vČĜitele. d. metoda diskontovaného penČžního toku (DCF adjusted present value) e. metoda ekonomické pĜidané hodnoty 18 19
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 37
Kislingerová, Eva. 2001, str. 22
18
3. metody kombinované a. Schmalenbachova metoda stĜední hodnoty (metoda praktikĤ) b. tzv. Švýcarská metoda c. model diferenciální renty (nadzisku, superzisku) d. zákon þ. 151/1997Sb., na jehož základČ stanoví pro administrativní úþely cena obvyklá kombinací metod. 4. metody pracující na tržním principu a. tržní multiplikátory b. metody srovnatelných transakcí
1.5 Strategická analýza Pro úþely ocenČní podniku definuje Prof. MaĜík hlavní funkcí strategické analýzy jako stanovení celkového výnosového potenciálu oceĖovaného podniku. MĤžeme se setkat i s jinými pojetími strategické analýzy20: „Cílem strategické analýzy je identifikovat, analyzovat a ohodnotit všechny relativní faktory, o nichž lze pĜedpokládat, že budou mít vliv na koneþnou volbu cílĤ a strategie podniku.“ V tomto pojetí je tedy smyslem strategické analýzy upozornit na zmČny okolí které budou mít na podnik v budoucnu vliv. Pro úþely této práce budeme vycházet z pojetí prof. MaĜíka a zkoumat celkový výnosový potenciál podniku. Ten se skládá z: 1. VnČjšího potenciálu, který lze souhrnnČ kvalitativnČ vyjádĜit šancemi a riziky, které nabízí podnikatelské prostĜedí (odvČtví, relevantní trh), ve kterém se pohybuje oceĖovaný podnik. 2. VnitĜního potenciálu, kdy zkoumáme schopnost podnik využít šance vnČjšího prostĜedí a þelit jeho rizikĤm. Koncentrovaným vyjádĜením vnitĜního potenciálu je souhrn jeho hlavních silných a slabých stránek s dĤrazem na otázku, zda podnik má nČjakou podstatnou konkurenþní výhodu (þi výhody). DĤležitou souþástí analýzy vnitĜního potenciálu je tedy analýza konkurence oceĖovaného podniku.
20
Sedláþková, Helena; Buchta, Karel. 2006. Str. 10
19
1.5.1
Postup strategické analýzy
1) Relevantní trh, jeho analýzy a prognóza (analýza vnČjšího potenciálu) 2) Analýza konkurence a vnitĜního potenciálu podniku 3) Prognóza tržeb oceĖovaného podniku (tento krok je výsledkem pĜedchozích dvou krokĤ) 21 Pro srovnání uvádím schéma strategické analýzy v pojetí prof. MaĜíka a v pojetí Doc. Sedláþkové.
Schéma 2, Odvození prognózy tržeb – Prof. MaĜík22
21
22
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 58 PĜevzato z MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 94
20
Schéma 3, Strategická analýza - Doc. Sedláþková
1.6 Analýza finanþního zdraví podniku Úkolem finanþní analýzy v rámci oceĖování podniku je: 1. provČĜit finanþní zdraví podniku 2. vytvoĜit základ pro finanþní plán, který pak slouží k vyvození výnosové hodnoty podniku Nejprve zkoumáme souþasnou finanþní situaci podniku, zkoumáme minulý vývoj a na základČ toho pĜedpovídáme, co mĤžeme oþekávat v budoucnu. Dále se snažíme z finanþní analýzy vytČžit z minulého vývoje co nejvíce poznatkĤ pro plánování hlavních finanþních veliþin – finanþní analýza je tedy východiskem finanþního plánu. OceĖovatel musí z finanþní analýzy vyvodit závČry, které se promítnou do ocenČní, a to zejména ve smČrech: •
mČl by z finanþního hlediska doplnit pĜedbČžný výrok o perspektivnosti podniku, který již þásteþnČ vyplynul ze strategické analýzy, zejména se jedná o to, zda je podnik schopen dlouhodobČ pĜežít a lze poþítat s konceptem neomezeného trvání podniku.
21
•
doplnit podklady pro stanovení rizika podniku (pro diskontní sazbu), pokud ve finanþním hospodaĜení najde nČjaké výrazné nedostatky nebo naopak pĜednosti
1.6.1
Vlastní postup finanþní analýzy
1. provČĜíme úplnost a správnost vstupních údajĤ23 Rozhodující význam má odpovČć na otázku, do jaké míry jsou þísla v úþetních výkazech prĤkazná a do jaké míry jsou úplná. OceĖovatel se pĜi ocenČní vČtšinou spoléhá na závČry auditora. 2. sestavíme analýzy základních úþetních výkazĤ a) Rozvaha b) Výkaz zisku a ztráty c) Výkaz penČžních tokĤ (cash flow) 3. spoþítáme a vyhodnotíme pomČrové ukazatele PomČrových ukazatelĤ je velmi mnoho. Proto znaþnČ záleží na jejich výbČru a uspoĜádání. Klasickým a zejména v americké literatuĜe uvádČným je rozþlenČní na ukazatele: •
likvidity,
•
rentability,
•
aktivity,
•
zadlužení.
Prof. MaĜík pĜedkládá jiné rozdČlení, které vychází z požadavkĤ kladených na vedení podniku. Prvním požadavkem je „udržet podnik pĜi životČ“. PĜežití nás bude zajímat v rámci bezprostĜední budoucnosti. Bude nás tedy zajímat krátkodobá likvidita. Druhým požadavkem je,a by podnik byl schopen hradit své dlouhodobé závazky. Zde nám poslouží ukazatele, které hodnotí dlouhodobou finanþní rovnováhu. Budou-li oba požadavky splnČny, mĤžeme se ptát po výnosnosti. Výnosnost mČĜíme ukazateli rentability.
23
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 97
22
Strukturu a logiku takto chápané analýzy pomČrových ukazatelĤ mĤžeme znázornit následujícím obrázkem.
Schéma 4, Rozbor pomČrových ukazatelĤ24
Pro úplnost uvećme struþný pĜehled nejpoužívanČjších pomČrových ukazatelĤ: a) Ukazatele likvidity BČžná likvidita
=
ObČžná aktiva Krátkodobý cizí kapitál
Pohotová likvidita
=
ObČžná aktiva – Zásoby Krátkodobý cizí kapitál
Okamžitá likvidita
=
PenČžní prostĜedky Krátkodobý cizí kapitál
Tabulka 1, Ukazatele likvidity
24
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 103
23
b) Ukazatele dlouhodobé finanþní rovnováhy
Doba splácení dluhĤ = Úrokové krytí
=
Krytí fixních plateb =
Cizí kapitál – PenČžní prostĜedky Provozní cash flow Zisk pĜed úroky a danČmi Placené úroky Zisk pĜed úroky a danČmi + Leasingové splátky Úroky + Leasingové splátky
Tabulka 2, Ukazatele dlouhodobé finanþní rovnováhy
c) Ukazatele výnosnosti
Rentabilita celkového kapitálu
=
Výsledek hospodaĜení pĜed danČmi + Úroky Celkový kapitál
Zisková marže
=
Výsledek hospodaĜení po dani ýisté tržby
Rentabilita vlastního kapitálu
=
Výsledek hospodaĜení po dani Vlastní kapitál
Tabulka 3, Ukazatele výnosnosti
d) Ukazatele aktivity Poþet obratĤ aktiv celkem za rok
=
Roþní tržby Aktiva celkem
Doba obratu zásob
=
Zásoby PrĤmČrné denní tržby
PrĤmČrná doba splatnosti pohledávek
=
Pohledávky z obchodního styku PrĤmČrné denní tržby
PrĤmČrná doba splatnosti závazkĤ
=
Závazky z obchodního styku PrĤmČrná denní hodnota nákupu
Tabulka 4, Ukazatele aktivity
24
4. zpracujeme souhrnné zhodnocení dosažených poznatkĤ ZávČr finanþní analýzy pro potĜeby ocenČní by mČl být jednoznaþný a mČl by odpovČdČt na otázku, zda je podnik zdravý a lze ( þi nelze) poþítat s jeho dlouhodobou existencí. „Pokud vyhlídky na další existenci nejsou valné, mČlo by se ocenČné zúžit na zjištČní likvidaþní hodnoty. V pĜípadČ slušných vyhlídek na další rozvoj je splnČna dĤležitá podmínka pro využití výnosových metod. Jakými metodami je však vyvozován koneþný verdikt finanþní analýzy? Praxe ukazuje, že mĤžeme vybrat ze dvou možností: 1. Finanþní analytik vynese koneþný soud na základČ své zkušenosti a intuice. 2. Použije vhodnČ zvolený algoritmus a závČr podepĜeme þíselným výsledkem. Konkrétní variantou druhé cesty jsou napĜíklad bodovací metody, napĜíklad Quicktest. Další variantou algoritmu je použití konceptu, na kterém je založen AltmanĤv model. Jedná se o metody založené na sledování statistických dat z ekonomické praxe a jejich diskriminaþní analýze. Smyslem Altmanova modelu a podobných modelĤ je souhrnnČ vyjádĜit finanþní dĤvČryhodnost25.“
1.7 RozdČlení aktiv na provoznČ potĜebná a nepotĜebná Pro základní podnikatelské þinnost potĜebuje podnik aktiva v urþité velikosti a struktuĜe vþetnČ pĜimČĜených kapacitních rezerv. Tato aktiva bez kterých se podnik pro základní „business“ neobejde oznaþovat jako aktiva provoznČ nutná. Všechna ostatní aktiva oznaþíme jako aktiva provoznČ nenutná nebo též neprovozní. Prof. MaĜík26 uvádí tyto dĤvody pro rozþlenČní majetku na provoznČ potĜebný a nepotĜebný: •
ýást majetku vĤbec nemusí být využívána a neplynou z nČj vĤbec žádné, nebo jen malé pĜíjmy. PĜíkladem mohou být nevyužité pozemky, penČžní prostĜedky ve vČtším než provoznČ nutném rozsahu, dlouhodobČ držené akcie nevyplácející dividendu atd. Potom se mĤže stát, že ocenČní tohoto majetku pomocí
25 26
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 109 - 110 MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 119
25
výnosových metod povede buć k jeho podcenČní, nebo nebude tento majetek ocenČn vĤbec, aþkoliv svoji hodnotu má. •
Vyþlenit by se mČla aktiva nesouvisející s provozem i v pĜípadČ, že urþité pĜíjmy pĜinášejí, protože rizika spojená s tČmito pĜíjmy mohou být odlišná od rizika hlavního provozu podniku.
1.7.1
ProvoznČ nutný investovaný kapitál
„Propoþet provoznČ nutného investovaného kapitálu vychází z úþetní rozvahy. Jedná se v podstatČ o bilanþní sumu, která je upravena ve dvou smČrech: •
Z aktiv jsou vyĜazeny ty položky, které je u daného podniku možno považovat za provoznČ nepotĜebné.
•
ObČžná aktiva jsou snížena o závazky, u kterých nejsme schopni explicitnČ vyþíslit jejich náklady (tj. napĜ. úroky). Typickým pĜíkladem jsou závazky vĤþi dodavatelĤm, zamČstnancĤm, státu atd. V dĤsledku této úpravy dále pracujeme nikoliv s obČžnými aktivy, ale s upraveným pracovním kapitálem.
ProvoznČ nutný investovaný kapitál pak získáme jako souþet provoznČ nutného dlouhodobého majetku a provoznČ nutného (upraveného) pracovního kapitálu.27“ 1.7.2
Korigovaný provozní výsledek hospodaĜení
„Pokud jsme v podniku nalezli nČjaká aktiva, která nesouvisí s hlavním pĜedmČtem þinnosti podniku, mČli bychom zjistit, zda jsou s nimi spojené nČjaké náklady nebo výnosy vykazované v rámci výsledovek. Pokud ano, je tĜeba tyto položky vylouþit z výsledkĤ hospodaĜení, se kterými budeme dále pracovat. Za východisko úprav je z praktického hlediska nejvhodnČjší použít pĜímo provozní výsledek hospodaĜení, nikoliv výsledek hospodaĜení za úþetní období. Mezi nejtypiþtČjší pĜíklady položek, které je tĜeba z provozního výsledku hospodaĜení vylouþit, patĜí následující: •
tržby a zĤstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (tj. zisky z prodeje majetku),
27
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 123
26
•
odpisy budou nebo zaĜízení, které neslouží k hlavnímu podnikání (rekreaþní objekty apod.) a další významnČjší náklady spojené s neprovozním majetkem.
Naopak je tĜeba k provoznímu výsledku hospodaĜení pĜidat finanþní výnosy a náklady, pokud by byly spojené s provozními aktivy. MĤže jít napĜíklad o tyto pĜípady: •
výnosy z cenných papírĤ v pĜípadČ, že bychom se rozhodli v provoznČ potĜebném majetku tyto cenné papíry ponechat,
•
pĜípadnČ nČkteré finanþní náklady, pokud by souvisely s bČžným provozem a majetkem považovaným za provoznČ potĜebný.
Takto upravený výsledek hospodaĜení budeme oznaþovat jako korigovaný provozní výsledek hospodaĜení, abychom jej pojmovČ odlišili od úþetního provozního výsledku hospodaĜení z výsledovky. Tento korigovaný výsledek hospodaĜení je tedy výsledek hospodaĜení generovaný provoznČ nutným investovaným kapitálem.28“
1.8 Analýza a prognóza generátorĤ hodnoty 1.8.1
Vymezení pojmu generátory hodnoty
„Generátory hodnoty se rozumí soubor nČkolika základních podnikohospodáĜských veliþin, které ve svém souhrnu urþují hodnotu podniku.29“ K lepšímu pochopení pojmu poslouží následující obrázek.
28 29
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 123 MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 125
27
Schéma 5, Generátory hodnoty30
Z obrázku jsou patrné generátory hodnoty, tak jak je popisuje Prof. MaĜík31: 1. tržby (obrat) a jejich rĤst, 2. marže provozního zisku (korigovaného provozního zisku), 3. investice do pracovního kapitálu, 4. investice do dlouhodobého provoznČ nutného majetku, 5. diskontní míra, 6. zpĤsob financování (tj. pĜedevším velikost cizího kapitálu), 7. doba, po kterou pĜedpokládáme generování pozitivního penČžního toku (tedy doba existence podniku) 1.8.2
Tržby
Projekce budoucích tržeb by mČla být výsledkem strategické analýzy. Tato prognóza mĤže být korigována – zejména pro nejbližší období – kapacitními možnostmi.
30 31
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 125 MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 125
28
1.8.3
Provozní zisková marže
Tuto marži je definována jako pomČr: Provozní zisková marže =
Korigovaný provozní výsledek hospodaĜení pĜed danČmí Tržby
Marži lze prognózovat dvČma postupy32:
a) shora Tento postup je považován za základní. Vychází z vývoje ziskové marže za minulost a nČj navazujícího zdĤvodnČného vývoje budoucnosti.
b) zdola PĜi tomto postupu: 1. Sestavíme prognózu hlavních provozních nákladových položek, jako jsou náklady na prodané zboží, výkonová spotĜeba, osobní náklady. Tyto položky mohou být také analyzovány a prognózovány ve formČ podílu z tržeb, pĜípadnČ mĤže být zvolen jiný postup. 2. Prognózu doplníme o ménČ významné provozní nákladové položky a popĜípadČ i výnosy. 3. Dopoþítáme korigovaný provozní zisk jako rozdíl provozních výnosĤ a nákladĤ. 4. Z tohoto zisku a tržeb mĤžeme dopoþítat ziskovou marži.
1.8.4
Pracovní kapitál
Pro úþely sestavení finanþního plánu je úþelné modifikovat tvar ukazatele pracovního kapitálu, který se bČžnČ používá v rámci finanþní analýzy.33 PĜipomeĖme, že jeho tvar je následující:
Pracovní kapitál = ObČžná aktiva - Krátkodobý cizí kapitál
32 33
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 127 V literatuĜe (napĜ. RežĖáková, M.. 2005. Str.66) se pojmem pracovního kapitálu se oznaþuje celková hodnota obČžného majetku. Pro
hodnotu rozdílu obČžných aktiv a krátkodobého cizího kapitálu se vžil spíše pojem „þistý pracovní kapitál“. V následujícím textu se však pĜidržíme terminologie užívané v práci prof. MaĜíka.
29
Oproti tomuto tvaru je potĜeba jej upravit o dvČ modifikace34: a) od obČžných aktiv nebudeme odeþítat krátkodobý cizí kapitál, ale neúroþený cizí kapitál. Kritériem tedy nebude prioritnČ doba splatnosti tohoto kapitálu, ale to, zda jsme schopni na tento kapitál explicitnČ stanovit náklady (pĜedevším úroky), nebo ne.
Krátkodobý finanþní majetek (+) Zásoby (+) Pohledávky (-) Neúroþené závazky (+) Ostatní aktiva (þasové rozlišení aktivní) (-) Ostatní pasiva (þasové rozlišení pasivní) = Pracovní kapitál b) Zapoþítáváme všechny uvedené veliþiny jen v rozsahu provoznČ nutném. Tedy vždy jen v takové výši, jakou vyžaduje základní þinnost podniku. 1.8.5
Nároþnost na investice do dlouhodobého majetku (provoznČ nutného)
Lze rozlišit tĜi pĜístupy k plánování investiþní nároþnosti35: 1. Globální pĜístup Tento pĜistup je vhodný v pĜípadech, kdy investice do dlouhodobého majetku mají do znaþné míry prĤbČžný charakter. Postup vychází z analýzy využití provoznČ nutného dlouhodobého majetku ve vztahu k tržbám. Zkoumáme zde relaci mezi pĜírĤstky provoznČ nutného dlouhodobého majetku a tržbami v minulých obdobích, pĜípadnČ i relaci mezi pĜírĤstky provoznČ nutného dlouhodobého majetku a pĜírĤstky korigovaného provozního zisku, tedy koeficient nároþnosti rĤstu tržeb (kDMx) a rĤstu zisku (kDMz) na rĤst investiþního majetku:
34 35
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 132 MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 137
30
kDMx = kDMz =
¨ provoznČ nutného dlouhodobého majetku
¨ tržeb ¨ provoznČ nutného dlouhodobého majetku
¨ korigovaného provozního zisku
2. PĜístup podle hlavních položek Tento pĜístup je použitelný zpravidla pro nejbližší léta. V tomto pĜípadČ se vychází z konkrétních podnikových investiþních plánĤ zahrnujících pĜedevším jednotlivé akce a projekty.
3. PĜístup založený na odpisech Vycházíme z pĜedpokladu, že investice pod úrovní odpisĤ, které jsou ještČ tĜeba propoþteny ze starších historických cen, budou u vČtšiny podnikĤ sotva staþit k dlouhodobému pĜežití nebo dokonce rĤstu.
1.9 PĜedbČžné ocenČní pomocí generátorĤ hodnoty36 Generátory hodnoty lze pĜímo použít k prvnímu odhadu hodnoty podniku. Pokud použijeme tato oznaþení: X – velikost tržeb za zboží a vlastní výrobky, g – tempo rĤstu tržeb, rZPx – provozní zisková marže propoþtená z korigovaného výsledku hospodaĜení, d – sazba danČ z korigovaného výsledku hospodaĜení, kWC – koeficient nároþnosti rĤstu tržeb na rĤst pracovního kapitálu, kDMx - koeficient nároþnosti rĤstu tržeb na rĤst dlouhodobého kapitálu, t - rok, pak mĤžeme vyjádĜit volné penČžní toky (FCF) pro jednotlivé roky:
FCFt = X t −1 ⋅ (1 + g ) ⋅ rZPx ⋅ (1 − d ) − X t −1 ⋅ g ⋅ (kWC + k DMx ) , tj. FCFt = Korig. provozní zisk po dani – PĜírĤstek pracovního kapitálu a dlouhodobého majetku 36
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 147
31
1.10 Sestavení finanþní plánu Z pĜedchozího kroku oceĖovacího procesu, kterým byla analýza a prognóza generátorĤ hodnoty, máme již naplánované následující stČžejní položky hlavního provozu podniku, které budou zásadním zpĤsobem ovlivĖovat jeho hodnotu37: •
Tržby z prodeje hlavních produktĤ podniku.
•
Ziskovou marži a z ní zjištČný provozní zisk v penČžním vyjádĜení.
•
Plánovanou výši zásob, pohledávek a závazkĤ.
•
Výchozí prognózu investic do dlouhodobého majetku, které budou nezbytné k udržení hlavního provozu.
Tyto položky budou tvoĜit kostru finanþního plánu. Aby oceĖovatel mohl sestavit kompletní výsledovku, rozvahu a výkaz penČžních tokĤ, bude nyní tĜeba doplnit o: 1. plán financování 2. plánované hodnoty ménČ významných položek 3. položky nesouvisející s hlavním provozem podniku 4. pĜedpokládané výplaty dividend nebo podílĤ na zisku Uvećme nejdĤležitČjší metody finanþního plánování jak je uvádí literatura38: •
Metoda procentního podílu z tržeb (percentages of sales method) – využívá pĜedpoklad, že se podíl závisle promČnných na tržbách v plánu penČžních tokĤ nemČnní. V plánovaných výpoþtech se uplatní procentní podíl jednotlivých položek na tržbách, který byl zjištČn v úþetních výkazech za bČžné období. Jde o pomČrnČ hrubou metodu, ale její výsledky slouží jen pro první orientaci a mohou být korigovány podle zkušeností plánujícího subjektu.
•
Metoda úmČrnosti podle vývoje tržeb – vychází z pĜedpokladu, že závisle promČnné se vyvíjejí pĜímo podle úmČrnČ podle vývoje tržeb. Používá se v nČkterých fázích plánování pĜi stanovení: o poĜízení dlouhodobého hmotného majetku o pracovního kapitálu
37 38
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 150
GRÜNWALD, R.; HOLEýKOVÁ, J. 2009. Str. 244 – 245
32
Základní postup sestavování finanþního plánu a vazby mezi jednotlivými kroky, dílþími plány a výslednými výkazy plánu znázorĖuje následující obrázek.
Schéma 6, Sestavení finanþního plánu39
39
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 152
33
1.11 OcenČní na základČ výnosĤ „Tato skupina metod vychází z dĤsledného využití poznatku, že hodnota statku je urþena oþekávaným užitkem pro jeho držitele. U hospodáĜských statkĤ, ke kterým patĜí i podnik, jsou tímto užitkem oþekávané výnosy. Z hlediska teorie je nejsprávnČjší za tyto výnosy považovat konkrétnČ skuteþné pĜíjmy plynoucí z oceĖovaného statku jeho držiteli. Je však možné jako základ ocenČní použít i jinak chápané výnosy. Podle toho, jakou veliþinou budeme konkrétnČ pod tČmito výnosy v obecném vyjádĜení myslet, rozlišujeme pak jednotlivé výnosové metody pro ocenČní podniku, existují tyto základní výnosové metody: •
metoda diskontovaného penČžního toku (DCF),
•
metoda kapitalizovaných þistých výnosĤ,
•
nová, ale rychle se rozšiĜující metoda ekonomické pĜidané hodnoty (EVA),
•
do skupiny výnosových metod zaĜazujeme i metody kombinované (korigované), které kombinují výnosové ocenČní s ocenČním majetkovým.40“
1.11.1 Metoda diskontovaného þistého cash flow „PenČžní toky jsou rezkým pĜíjmem a tedy reálným vyjádĜením užitku z drženého statku (podniku), a pĜesnČ tedy odrážejí teoretickou definici hodnoty. Lze rozlišit tri základní techniky pro výpoþet výnosové hodnoty metodou DCF: •
metoda „entity“, entity = jednotka, zde oznaþuje podnik jako celek,
•
metoda „equity“, equity = vlastní kapitál,
•
metoda „APV“, upravená souþasná hodnota.
PĜi použití metody DCF entity probíhá výpoþet ve dvou krocích. Nejprve vyjdeme z penČžních tokĤ, které by byly k dispozici jak pro vlastníky, tak pro vČĜitele, a jejich diskontováním získáme hodnotu podniku jako celku ( budeme ji oznaþovat jako Hb, tj. hodnota brutto). Od ní pak v druhém kroku odeþteme hodnotu cizího kapitálu ke dni ocenČní a získáme tak hodnotu vlastního kapitálu (budeme ji oznaþovat Hn,tj. hodnota netto). PĜi použití metody DCF equity vyjdeme z penČžních tokĤ, které jsou k dispozici
40
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 163
34
pouze vlastníkĤm podniku. Jejich diskontováním získáme pĜímo hodnotu vlastního kapitálu (Hn). Metoda DCF APV dČlí výpoþet opČt do dvou krokĤ jako metoda DCF entity. V prvním kroku se zjišĢuje hodnota podniku jako celku (Hb), ale v tomto pĜípadČ jakou souþet dvou položek – hodnoty podniku za pĜedpokladu nulového zadlužení a souþasné hodnoty daĖových úspor z úrokĤ. V druhém kroku se pak odeþte cizí kapitál a výsledkem je hodnota netto. Metodu DCF entity – tedy ocenČní vycházející z propoþtu hodnoty podniku jako celku – budeme ve shodČ s pĜevážnou þástí odborné literatury považovat za zpĤsob základní.“41 PenČžní toky pro metodu DCF entity BČžný finanþní plán obsahuje prognózy cash flow na úrovni: •
provozního cash flow
•
investiþního cash flow
•
finanþního cash flow
•
celkového cash flow
„Pro potĜeby oceĖování však není žádná z tČchto variant pĜímo použitelná. V tomto pĜípadČ je tĜeba urþit, kolik penČz je možno vzít z podniku, aniž bude narušen jeho pĜedpokládaný vývoj. Východiskem je produkce penČz v podniku – tedy provozní penČžní tok. Dále je tĜeba odeþíst investice, kterou jsou podmínkou dosažení urþité výše penČžních tokĤ v budoucnosti. Výsledkem je tzv. volné cash flow (angl. free cash flow – FCF). NáplĖ tohoto toku je patrná z následujícího výpoþtového schématu.
41
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 165
35
1. + Korigovaný provozní výsledek hospodaĜení pĜed danČmi (KPVHD) 2. - Upravená daĖ z pĜijmu (= KPVHD x daĖová sazba) 3. = Korigovaný provozní výsledek hodpodaĜení po dani (KPVH) 4. + Odpisy 5. + Ostatná náklady zapoþtené v provozním VH, které nejsou výdaji v bČžném období 6. = PĜedbČžný penČžní tok z provozu 7. - Investice do upraveného pracovního kapitálu (provoznČ nutného) 8. - Investice do poĜízení dlouhodobého majetku (provoznČ nutného) 9. = Volný penČžní tok (FCF) Tabulka 5, Volný penČžní tok42
U metody DCF je východiskem vždy volný penČžní tok. V pĜípadČ DCF entity se volným penČžním tokem rozumí tvorba penČžních prostĜedkĤ, které jsou k dispozici: •
vlastníkĤm (akcionáĜĤm), tedy pĜedevším na dividendy,
•
vČĜitelĤm v podobČ splátek úvČrĤ a úrokĤ.
Proto nČkdy u metody DCF entity používáme oznaþení penČžní toky do firmy (FCFF = free cash flow to firm), nebo oznaþení penČžní toky pro vlastníky a vČĜitele.
Investice pro výpoþet FCFF „MČly by být realizovány jen ty investice do podnikové þinnosti, které slibují kladnou þistou souþasnou hodnotu. Investice uvedené ve schématu pro výpoþet volného penČžního toku jsou myšleny jako investice brutto, tj. jako veškeré investiþní výdaje bez ohledu na to, zda mají nahradit stávající majetek, nebo zda se jedná o investice rozšiĜovací. Tyto investice pak mĤžeme rozdČlit na þást, která má zajistit obnovu, a þást rozšiĜovací, kterou oznaþujeme jako investice netto. Jako technické dČlítko tČchto dvou þástí se používá výše odpisĤ v daném roce. Velikost roþních investic do výše odpisĤ v daném roce se tedy oznaþí jako obnova, a zbývající þást se oznaþí jako investice netto: Investice brutto = Odpisy + Investice netto Investice potĜebné pro výpoþet volného penČžního toku pak nejlépe zjistíme z velikosti provoznČ nutného investovaného kapitálu v jednotlivých letech. Investovaný kapitál
42
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 170
36
pĜedstavuje velikost provoznČ nutného majetku (a zároveĖ kapitálu v tomto majetku vázaného), a to – stejnČ jako úþetní rozvaha – vyjádĜenou ke konci roku a v zĤstatkových hodnotách majetku. Proto mĤžeme pro výpoþet investic použít tyto vztahy: Inetto t = Kt – Kt-1 IBrutto t = Kt – Kt-1 + Ot kde: Inetto t, IBrutto t
= investice do provoznČ nutného investovaného kapitálu (tj. dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu dohromady) v roce t
Kt
= provoznČ nutný investovaný kapitál ke konci roku t
Ot
= odpisy v roce t“43
Technika propoþtu hodnoty podniku a volba þasového horizontu „Technikou propoþtu budeme rozumČt všechny postupy, jimiž pĜetváĜíme vstupní údaje o volných penČžních tocích ve výsledný odhad výnosové hodnoty podniku. Jak již bylo uvedeno, propoþet metodou DCF entity probíhá obvykle ve dvou krocích: 1. Urþíme celkovou hodnotu podniku Celkovou hodnotou budeme rozumČt výnosovou hodnotu investovaného kapitálu. Tato celková hodnota je získána diskontováním penČžních tokĤ plynoucích z hlavního provozu podniku, tzn. penČžních tokĤ, které neberou v úvahu investice do majetku, který není provoznČ nutný, ani výnosy a náklady spojené s takovým majetkem. 2. Vypoþítáme výnosovou hodnotu vlastního kapitálu Celkovou hodnotu provozu podniku snížíme o hodnotu úroþených dluhĤ k datu ocenČní. Nové dluhy, které budou teprve pĜijaty neuvažujeme. Metoda DCF totiž implicitnČ poþítá s plným financováním pomocí vlastních zdrojĤ. V závČreþním kroku oceĖování k provozní hodnotČ vlastního kapitálu pĜiþteme hodnotu neprovozních aktiv k datu ocenČní. Uvedené vztahy si mĤžeme znázornit graficky.“
43
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 174 - 175
37
Schéma 7, Postup výpoþtu hodnoty metodou DCF entity44
Hodnotu podniku celkem (Hb) urþíme pomocí obecného výrazu: n
Hb = ¦ t =1
FCFF (1 + ik ) t
kde: FCFFt = volné cash flow do firmy v roce t ik
= kalkulovaná úroková míra (tj. diskontní míra)
n
= poþet let pĜedpokládané existence podniku
V praxi ovšem vČtšinou pĜedpokládáme, že podnik bude existovat nekoneþnČ dlouho (pracujeme s pĜípadem „going concern“). Pro tak dlouhé období je ale zpravidla nemožné plánovat penČžní toky pro jednotlivá lét. Odborná literatura odpovídá na tento problém dvČma návrhy na Ĝešení: 1. standardní dvoufázová metoda 2. metody založené na odhadu prĤmČrných temp rĤstu. V praxi se používá obvykle metoda dvoufázová. Budeme se proto nyní zabývat tímto postupem.“45 44 45
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 177 MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 177 - 178
38
Dvoufázová metoda „Standardní dvoufázová metoda je v praxi obvyklá. Vychází z jednoduché pĜedstavy, že budoucí období lze rozdČlit na dvČ fáze. První fáze zahrnuje období, pro které je oceĖovatel schopen vypracovat prognózu volného penČžního toku pro jednotlivá léta. Druhá fáze pak obsahuje období první fáze do nekoneþna. Hodnotu podniku za období druhé fáze budeme v dalším textu oznaþovat jako pokraþující hodnotu (angl. continuing value).
Schéma 8, Dvoufázová metoda
Hodnota podnik podle dvoufázové metody se vypoþítá takto: T
Hb = ¦ t =1
kde:
FCFFt PH + t (1 + ik ) (1 + ik )T
T = délka první fáze v letech PH = pokraþující hodnota ik = kalkulovaná úroková míra na úrovni prĤmČrných vážených nákladĤ kapitálu
Pokraþující hodnota s diskontovanými penČžními pĜíjmy a) GordonĤv vzorec „NormálnČ sestavujeme prognózu na jednotlivá léta jen pro omezený poþet let. Doba první fáze se pohybuje v rozpČtí 4 až 14 let. Pro druhou fázi pĜedpokládáme stabilní a trvalý rĤst volného penČžního toku. Pokraþující hodnota pak pĜedstavuje souþasnou hodnotu této nekoneþné rostoucí þasové Ĝady penČžních tokĤ. Jedná se o tzv. GordnonĤv vzorec, který je bČžnČ používaný pro oceĖování akcií na základČ dividend. Aplikujeme-li tento vzorec na volné penČžní toky, získáme pokraþující hodnotu:¨
Pokraþující hodnota v þase T =
FCFFT +1 ik − g
39
kde:
T = poslední rok prognózovaného období ik = prĤmČrné náklady kapitálu = kalkulovaná úroková míra g = pĜedpokládané tempo rĤstu volného penČžního toku bČhem celé druhé fáze, tj. do nekoneþna FCFF = volný penČžní tok do firmy
Podmínkou platnosti vzorce je, aby ik>g.“46 b) Vzorec založený na faktorech tvorby hodnoty (parametrický vzorec) Další možnosti jak spoþítat pokraþující hodnotu, je vzorec, který pracuje s vybranými faktory tvorby hodnoty. TČmito faktory jsou zejména47: •
tempo rĤstu korigovaných provozních výsledku hospodaĜení (KPVH) snížených o upravené danČ.
•
oþekávaná rentabilita nových (þistých) investic (rI). Investicemi pro tyto úþely budeme rozumČt investice do provoznČ nutného dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu.
„Rentabilitu investic odvozujeme v návaznosti na rentabilitu investovaného kapitálu. Míra výnosnosti (rentabilita) investovaného kapitálu je dĤležitým faktorem tvorby hodnoty. Aby podnik tvoĜil hodnotu, je tĜeba, aby rentabilita investovaného kapitálu rK byla vyšší než náklady kapitálu.
rK =
Korigovaný provozní zisk po upravených daních ProvoznČ nutný investovaný kapitál
Známe-li provoznČ nutný investovaný kapitál, mĤžeme snadno zjistit výši þistých investic jako zmČnu stavu investovaného kapitálu bČhem roku: Investice netto = ¨K kde:
46 47
K = provoznČ nutný investovaný kapitál
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 183 MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 186
40
Hrubé investice pĜi tomto pĜístupu k ocenČní spoþítáme takto: Investice brutto = Odpisy + Investice netto Rentabilita þistých investic (rI) se vypoþítá: rI
=
Celkový pĜírĤstek provozního zisku po daních PĜírĤstek investovaného kapitálu v pĜedchozím roce
Parametrický vzorec navržený Ameriþany Copelandem, Murrinem a Kollerem má následující podobu“48: § g· KPVH T +1 ¨¨1 − ¸¸ © rI ¹ Pokraþující hodnota = ik − g kde:
KPVHT+1 = korigovaný provozní výsledek hospodaĜení po upravených daních
v prvním roce po uplynutí prognózy Diskontní míra pro metodu DCF „Volba konkrétního postupu pro stanovení diskontní míry závisí na tom, jakou použijeme variantu metody DCF. Použijeme-li ocenČní na bázi:
•
DCF entity (vycházíme z penČžních toku do firmy, tj. pro vlastníky a vČĜitele), pak je tĜeba stanovit diskontní míru na úrovni prĤmČrných vážených nákladĤ kapitálu (WACC),
•
DCF equity (vycházíme z penČžních tokĤ pro vlastníky – FCFE), pak je úroková míra odhadem nákladĤ na vlastní kapitál pĜi konkrétní úrovni zadlužení,
•
DCF APV (vycházíme z penČžních tokĤ pro firmu se zvlášĢ vyþlenČnou hodnotou daĖového štítu), pak:
48
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 187
41
pro urþení hodnoty firmy použijeme diskontní míru na úrovni nákladu vlastního kapitálu pĜi nulovém zadlužení,
urþujeme-li hodnotu daĖového štítu z roþních daĖových úspor, diskontujeme daĖové úspory úrokovou mírou odpovídající nákladĤm cizího kapitálu.
1.11.2 PrĤmČrné vážené náklady kapitálu (angl. weighted avarage capital cost WACC) „Náklady kapitálu zde odpovídají pĜíjmĤm, které investoĜi oþekávají ze svých investic do podniku a tomu odpovídajícímu riziku. Znovu pĜipomeĖme, že ovšem prioritnČ nejde o skuteþné pĜíjmy, ale o náklady ušlé pĜíležitosti. Obecný vzorec pro prĤmČrné vážené náklady kapitálu je:
WACC = nCK (1 − d ) kde:
CK VK + nVK ( Z ) K K
nCK = oþekávaná výnosnost do doby splatnosti u cizího kapitálu vloženého do podniku (= náklady na cizí kapitál) d = sazba danČ z pĜíjmu platná pro oceĖovaný subjekt CK = tržní hodnota cizího kapitálu vloženého do podniku (ale pouze úroþeného) nVK(Z) = oþekávaná výnosnost vlastního kapitálu oceĖovaného podniku (=náklady na vlastní kapitál) pĜi dané úrovni zadlužení VK = tržní hodnota vlastního kapitálu K = celková tržní hodnota investovaného kapitálu, K = VK + CK“49
Náklady na vlastní kapitál „Náklady na tento kapitál jsou dány výnosovým oþekáváním pĜíslušných
investorĤ. Výnosové oþekávání je nutno odvozovat z možného alternativního výnosu kapitálu s pĜihlédnutím k riziku.
49
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 206 - 207
42
Problémy však nastávají, chceme – li v rámci ocenČní urþit, kolik vlastní kapitál stojí. Evropský zpĤsob dosud spoþíval na odhadech. V anglosaských zemích se prosadil koncept, který se opírá o teorie kapitálového trhu. Praxe ukazuje, že zatím se nejvíce uplatĖuje známý model oceĖování kapitálových aktiv (capital asset pricing model – CAPM).
Schéma 9, PĜehled metod pro odhad nákladĤ vlastního kapitálu
a) Náklady na vlastní kapitál – CAPM „Mezi dĤležité prvky modelu CAPM patĜí tzv. pĜímka cenných papírĤ, která odvozuje stĜední oþekávanou výnosnost cenného papíru od oþekávané bezrizikové výnosnosti a prĤmČrné prémie za riziko na kapitálovém trhu. Podle vztahu pro oþekávanou prĤmČrnou výnosnost cenného papíru A platí:
[
]
E ( R A ) = r f + E ( Rm ) − r f .β A
prémie za tržní riziko kde:
E(RA) = stĜední oþekávaná výnosnost cenného papíru A (pĜedevším akcie) rf
= bezriziková výnosnost
E(RM) = stĜední oþekávaná výnosnost kapitálového trhu (tzv. tržního portfolia) ȕA
= koeficient beta cenného papíru A
43
Oþekávaná výnosnost cenného papíru A tedy závisí na bezrizikové úrokové míĜe, prémii za tržní riziko a faktoru ȕA. Beta je zde jediný faktor, který se váže ke konkrétnímu podniku. Výsledná oþekávaná výnosnost (vyjádĜena v procentech) je pak použita jako hledaný náklad vlastního kapitálu. Vztah mĤžeme znázornit graficky, jak ukazuje následující obrázek.
Schéma 10, PĜímka cenných papírĤ
Beta je vyjádĜením úrovnČ jednotlivého papíru (akcie), a to relativnČ k riziku kapitálového trhu jako celku. Riziko je chápáno jako smČrodatná odchylka výnosnosti daného cenného papíru od jeho prĤmČrné výnosnosti. Vychází se pĜitom z toho, že držitel cenných papírĤ vytváĜí portfolio, pomocí kterého má možnost diverzifikovat. Proto fungující kapitálový trh odmČĖuje pouze riziko systematické, které diverzifikovat nelze. Parametr beta je v podstatČ sklon pĜímky cenných papírĤ a vyjadĜuje vztah mezi jednotkovým rizikem a jednotkou výnosnosti. Pro beta papíru A platí“50:
βA = kde:
COV(RARM) = kovariance mezi výnosem papíru A a výnosem tržního portfolia (Sm)2
50
COV ( R A RM ) (S m )2
= rozptyl výnosnosti tržního portfolia
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 216 - 217
44
1.11.3 Metoda ekonomické pĜidané hodnoty „Základním principem ekonomické pĜidané hodnoty je, že mČĜí ekonomický zisk. Ekonomického zisku v tomto pojetí pĜitom podnik dosahuje tehdy, když jsou uhrazeny nejen bČžné náklady, ale i náklady kapitálu, a to na rozdíl od úþetního zisku vþetnČ nákladĤ na vlastní kapitál. Ukazatel EVA (economic value added) je chápan jako þistý výnos z provozní þinnosti podniku snížený o náklady kapitálu (vlastního i cizího). Základní podoba vzorce pro výpoþet EVA je tato: EVA = NOPAT – Capital.WACC kde:
NOPAT
= net operating profit after taxes, tj. zisk z operaþní þinnosti
podniku po dani Capital
= kapitál vázaný v aktivech, která slouží operaþní þinnosti
podniku, v konceptu ekonomické pĜidané hodnoty pak tento výraz bývá nahrazen speciálním terminem NOA (net operating assets – þistá operaþní aktiva) WACC = prĤmČrné vážené náklady kapitálu“51 EVA jako nástroj ocenČní PodobnČ jako u metody DCF, i zde lze používat varianty výpoþtu EVA a ocenČní pomocí EVA entity, equity a APV. Dále se budeme zabývat pouze v praxi obvykle používanou variantou, a to je stejnČ jako u metody DCF varianta entity. „Základní schéma pro tuto obvyklou variantu výpoþtu metody EVA je stejné, jako již známe z metody DCF: Tržní hodnota operaþních aktiv (tj. provoznČ potĜebných aktiv) + Tržní hodnota neoperaþních aktiv - Tržní hodnota úroþených závazkĤ = Tržní hodnota vlastního kapitálu
51
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 284
45
V prvním kroku tedy vypoþítáme hodnotu aktiv, tj. hodnotu pro vlastníky i vČĜitele, a teprve pak odeþtením cizího kapitálu získáme ocenČní podniku pouze pro vlastníky. Hodnota operaþních aktiv je pĜi této metodČ dána souþtem: ýistá operaþní aktiva (net operating assets - NOA) + Tržní pĜidaná hodnota (market value added - MVA) = Tržní hodnota operaþních aktiv
MVA je pak souþasná hodnota budoucích EVA. Rozhodující úlohu v tomto pĜístupu k oceĖování má tržní pĜidaná hodnota, nebo též hodnota pĜidaná trhem (MVA). MVA je vlastnČ jakýsi provozní goodwill. Vztah mezi MVA a EVA vyjadĜuje tento výrok: EVA mČĜí úspČch spoleþnosti bČhem minulého roku; MVA je pohled do budoucnosti, který odráží oþekávání trhu ohlednČ perspektiv spoleþnosti. MVA mĤžeme poþítat dvČma zpĤsoby: 1. Ex post jako diferenci mezi tržní hodnotou podniku jako celku a hodnotou jeho aktiv (NOA). Tento pĜístup lze provádČt pouze u obchodovaných akciových spoleþností. 2. Ex ante jakou souþasnou hodnotu budoucích operaþních nadziskĤ (EVA).“52 Graficky lze tyto vztahy znázornit následujícím schématem.
Schéma 11, Vztah mezi NOA, EVA a MVA53 52
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 295 - 296
46
„Pro výpoþet opČt volíme obvyklou dvoufázovou metodu, stejnČ jako u metody DCF. Druhá fáze pĜitom bývá þasto poþítána jako vČþná renta ze stabilní EVA do nekoneþna. Rozepíšeme-li obecný postup výpoþtu hodnoty podniku uvedený výše do vzorce, dostaneme následující výraz: T · § EVAt EVAT +1 ¸+ H n = NOA0 + ¦ ¨¨ − D0 + A0 t ¸ WACC .(1 + WACC )T t =1 © (1 + WACC ) ¹ MVA
kde:
Hn
= hodnota vlastního kapitálu podniku (hodnota netto)
EVAt = EVA v roce t NOA0 = þistá operaþní aktiva k datu ocenČní NOAt-1= þistá operaþní aktiva ke konci pĜedchozího roku, tj. k poþátku roku t
53
T D0
= poþet let explicitnČ plánovaných EVA = hodnota úroþených dluhĤ k datu ocenČní
A0
= ostatní, tj. neoperaþní aktiva k datu ocenČní
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 296
47
2 Charakteristika spoleþnosti Firma :
Mont Karviná,a.s.
Právní forma:
Akciová spoleþnost
Vznik:
12. prosinec 1991
Sídlo:
DČtmarovice, Areál EDČ þ.p. 1216, 735 71
2.1 PĜedstavení spoleþnosti MONT Karviná a.s. pĜichází s komplexní nabídkou služeb montážního, údržbáĜského a opravárenského charakteru s dodávkou na klíþ, a to vše za pĜijatelné ceny a požadované kvality. 2.1.1
Nabídka spoleþnosti Komplexní služby spojené s údržbou a opravami veškerých typĤ horkovodních a
parních kotlĤ vþetnČ pĜíslušenství, opravy výmČníkových stanic vþetnČ pĜetrubkování ohĜívákĤ realizaci oprav a servis turbosoustrojí, þerpadel, ventilátorĤ, kompresorĤ, generátorĤ a elektromotorĤ týmem kvalifikovaných pracovníkĤ opravy, renovace a servis armatur a pojistných ventilĤ pro médium voda-pára-plyn komplexní servis v oblasti mČĜení, diagnostiky a dynamického vyvažování spojené nejen s provádČnými opravami, ale i jako samostatné služby v oblasti dílenské þinnosti vþetnČ zámeþnických, sváĜecích a stolaĜských prací komplexní služby spojené s údržbou a opravami dopravních pásĤ, pohánČcích jednotek váleþkových stanic, pĜevodovek, pĜesypĤ vþetnČ lepení gumových pásĤ za tepla nebo za studena servis v oblasti elektro, mČĜení a regulace v energetice a komunální sféĜe, vþetnČ výroby rozvadČþĤ, dodávek materiálu elektro a revizní þinnosti dodávku, montáž a servis prvkĤ elektrické zabezpeþovací a požární signalizace komplexní telekomunikaþní Ĝešení - dodávky a montáže poboþkových ústĜeden vþ. strukturované kabeláže docházkové a identifikaþní bezkontaktní systémy.
2.2 Zákazníci Firma pĤsobí na trhu prĤmyslovém, což prakticky znamená relativnČ malý poþet zákazníkĤ, ale jejich velký význam pro spoleþnost.
48
2.2.1
Mezi významné zákazníky patĜí
ýEZ, a.s. Hlavním pĜedmČtem þinnosti ýEZ, a. s., je výroba a prodej elektĜiny a s tím související podpora elektrizaþní soustavy. ZároveĖ se zabývá výrobou, rozvodem a prodejem tepla. Dalkia ýeská republika, a.s. Dalkia ýeská republika patĜí k nejvýznamnČjším hráþĤm na þeském trhu s elektrickou energií. Dalkia ýeská republika je tradiþním výrobcem a dodavatelem tepla pro mČstské aglomerace. Ekologicky šetrným zpĤsobem dodáváme teplo OstravČ, Olomouci, PĜerovu, OpavČ, Karviné, HavíĜovu, Frýdku-Místku, Krnovu a Novému Jiþínu. Alstom Power s.r.o. Spoleþnost ALSTOM s.r.o. sdružuje tĜi odborné sektory: Power Environment - vyrábí a dodává prĤmyslové kotle a elektrárny Power Service - realizuje komplexní servis energetických zaĜízení Transport - dodává kolejová vozidla pro osobní dopravu OKD a.s. OKD je jediným producentem þerného uhlí v ýeské republice. TČží jej v hlubinných dolech v jižní þásti Hornoslezské uhelné pánve – v Ostravsko-karvinském revíru. OKD vyhledává, tČží, upravuje, zušlechĢuje a prodává þerné uhlí s nízkým obsahem síry a dalších pĜímČsí. Takové uhlí je vhodné palivo, lze ho využít pro koksování a chemický prĤmysl a v dalších odvČtvích. Povodí Odry státní podnik NáplĖ þinnosti: správu a údržbu významných a urþených drobných vodních tokĤ vþetnČ tokĤ hraniþních, provozování a údržbu vodních dČl, zjišĢování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod, investiþní þinnost vþetnČ protipovodĖových opatĜení, sledování stavu a péþi o koryta vodních tokĤ a pobĜežních pozemkĤ, pĜípravu a zajišĢování jejich úprav, výrobu elektrické energie, rybné hospodáĜství.
49
Siemens IT s.r.o. Siemens IT Solutions and Services bude nabízí jedineþné portfolio komplexních, zcela integrovaných a konkrétnČ zamČĜených služeb a Ĝešení z oblasti informaþních technologií. Siemens SIS s.r.o. Siemens patĜí mezi nejvČtší globální elektrotechnické a elektronické koncerny. Spoleþnost zamČstnává zhruba 400.000 odborníkĤ, kteĜí vyvíjejí a vyrábČjí produkty, navrhují a instalují komplexní Ĝešení na míru podle požadavkĤ zákazníkĤ a nabízejí široké portfolio služeb na základČ jejich individuálních potĜeb. Siemens nabízí svým zákazníkĤm ve 190 zemích inovativní technologie a komplexní know-how. Spoleþnost byla založena pĜed 161 lety a pĤsobí v sektorech Industry, Energy a Healthcare. Autel a.s. AUTEL je inženýrsko-dodavatelská spoleþnost zajišĢující spolehlivé a pružné služby a dodávky nejmodernČjších technologií na klíþ pro prĤmyslové celky v tČchto oblastech: VN, NN technologický silnoproud a regulované pohony prostĜedky MaR, tzv. „polní instrumentace“ Ĝídicí a vizualizaþní systémy základní úrovnČ rozvrhování a Ĝízení výroby (MES) Cemex Czech Republic k.s. Výroba a doprava konstrukþních a vodostavebních betonĤ, cementových potČrĤ a betonové mazaniny. Škoda POWER a.s. ŠKODA POWER je významným evropským výrobcem a dodavatelem technologických zaĜízení a zákaznických služeb v oblasti energetiky s více než stoletou tradicí výroby parních turbín designu ŠKODA a spolehlivým partnerem v oblasti:
ProjektĤ s turbínami jednotkového výkonu do 800MW pro fosilní elektrárny
ProjektĤ s turbínami jednotkového výkonu do 1200MW pro jaderné elektrárny
ProjektĤ prĤmyslových, paroplynových a kogeneraþních jednotek
50
Modifikací pĤvodních turbín a zaĜízení vþetnČ dílþích modifikací jednotlivých modulĤ, které jsou souþástí tČchto jednotek
Komplexních servisních þinností pro energetická zaĜízení
ModĜanská potrubní a.s. ModĜanská potrubní,a.s. je v souþasnosti nejvČtším þeským výrobcem spojovacího potrubí pro energetiku a jediným þeským výrobcem potrubí primárního okruhu jaderných elektráren. VČtšina potrubních systémĤ v naší energetice byla konstruována a vyrábČna v naší firmČ, s našimi výrobky se mĤžete setkat ve více než 300 elektrárenských blocích v témČĜ 30 státech þtyĜech kontinentĤ. Bekaert s.r.o. Spoleþnosti vyrábí: - ocelový pozinkovaný drát - ocelový pozinkohliníkovaný drát - ocelový pozinkovaný a pozinkohliníkovaný barvený drát 2.2.2
RozdČlení majetkových podílĤ, majetkové úþasti v jiných spoleþnost
Od 1.1.2005 se stal vČtšinovým vlastníkem akcií ing. Pavel Wapienik, MBA – pĜedseda pĜedstavenstva a Ĝeditel spoleþnosti (CEO). Spoleþnost Mont drží obchodní podíl v následujících spoleþnostech: Stoplast s.r.o. – obchodní podíl - 40% Firma se specializuje na výrobu plastových výrobkĤ pro farmaceutický prĤmysl, jako jsou napĜíklad :lahviþky, dózy, víþka, speciální výroba KNAUTIA s.r.o. - obchodní podíl - 33% Firma poskytuje komplexní služby v oblastech energetiky (jaderné, uhelné, vodní, teplárenství), strojírenství a prĤmyslu (rafinérského / petrochemického, papírenského, oceláĜského / dĤlního, stavebního, …
51
2.3
Organizaþní struktura
Schéma 12, Organizaþní struktura spoleþnosti Mont
Spoleþnost využívá koncept strategických podnikatelských jednotek (SBU) viz pĜíloha þ.10. 2.3.1
Vize spoleþnosti
Formou „centralizované údržby a servisu“ zajišĢovat plynulý a spolehlivý provoz výrobnČ-technologického zaĜízení a prostĜednictvím zákaznicky orientovaných týmu vysoce odborných a specializovaných profesionálĤ splĖovat potĜeby a pĜání našich zákazníkĤ s koneþným cílem zvyšování jejich ziskĤ.
52
3 Strategická analýza Podle literatury54 je hlavní funkcí strategické analýzy vymezit celkový výnosový potenciál oceĖovaného podniku. Ten se skládá z: 1. vnČjšího potenciálu (pĜíležitosti a hrozby okolí) 2. vnitĜního potenciálu (silné a slabé stránky podniku) Cílem této kapitoly je zjistit perspektivy dalšího rozvoje podnikání na trhu s opravami strojĤ. Dále se budu zabývat vývojem trhu na úrovni OKEý 29 – Výroba a opravy strojĤ a zaĜízení a pĜedevším predikci vývoje podnikových tržeb v souvislosti s vývojem trhu, respektive ekonomiky ýeské republiky.
3.1 Analýza makroprostĜedí „Podnik není izolován, ale obklopen vnČjším svČtem, okolím. Vliv okolí na podnik je zpravidla velmi silný, zatímco možnost podniku ovlivĖovat okolí je spíše omezená.“55 V této podkapitole bude pojednáno o vývoji základních makroekonomických veliþin jako je HDP, inflace, úrokové sazby apod.
Realné HDP (zdroj - MFýR) reálné HDP
mld. Kþ 2000 pĜedch .r.=100
Realné HDP (zdroj - MFýR) reálné HDP
mld. Kþ 2000 pĜedch .r.=100
2002 2286 101,90 2009 2937 95,7
2003 2004 2368 2474 103,60 104,50 Predikce 2010 2011 2944 3016 100,30 102,40
Skuteþnost 2005 2630 106,30
2006 2809 106,80
2007 2982 106,10
2012 3114 103,2
Tabulka 6, Vývoj HDP, zdroj: MFýR
Reálné HDP patĜí k nejsledovanČjším ukazatelĤm výkonu ekonomiky, jehož vývoj je zobrazen v tabulce. Období 2009 – 2012 pĜedstavuje predikci vývoje Ministerstva financí ýeské republiky. Pro pĜehlednost je hodnota reálného HDP spolu s ĜetČzovým indexem jeho rĤstu. PrĤmČrné tempo rĤstu reálného HDP v letech 2004 – 2008 je 105,54% (vyjádĜeno jako geometrický prĤmČr ĜetČzového indexu), prĤmČrné tempo rĤstu pro prognózované období þiní 100,36%. Podle Makroekonomické predikce ýeské
54 55
MAěÍK, Miloš. 2007. Str. 56 SYNEK, Miloslav. 2002.
53
2008 3070 103
republiky56 dosáhla þeská ekonomika vrcholu ekonomického cyklu ve 4. þtvrtletí 2007, poté se ekonomika zaþala propadat do recese. Predikce pĜedpokládá, že ekonomický pokles se zastaví v druhé polovinČ roku 2009. Na strmém poklesu HDP se podle MFýR podílela na stranČ výdajĤ zmČna zásob resp. jejich strmý pokles, þímž podniky chtČly udržet si kladné cash-flow. Tato tendence se projevila i ve spoleþnosti Mont a.s., kde ve sledovaném období došlo k výraznému poklesu zásob. V souvislosti s vývojem HDP je tĜeba se zmínit o fiskální politice státu, která má znaþný dopad na podnikatelské prostĜedí ve státČ. Podle pĜedbČžných údajĤ ýSÚ dosáhl deficit sektoru vlády v roce 2008 úrovnČ 1,5% HDP, v souþasné dobČ pĜedpokládá MFýR, že deficit vládního sektoru dosáhne v roce 2009 5,5% HDP. Je vhodné zmínit ještČ nČkolik opatĜení obsažených v Národním protikrizovém plánĤ s dopadem na státní rozpoþet 2009. Dne 1.7.2009 nabyl úþinnosti Zákon na podporu hospodáĜského rĤstu a sociální stability, který poþítá se zrychlením odpisĤ v 1. a 2. odpisové skupinČ, zvýšení slev pro zamČstnavatele na pojistném na sociální zabezpeþení a pĜíspČvku na státní politiku zamČstnanosti. Dalším významným faktorem je vývoj úrokových sazeb. Spoleþnost Mont a.s. eviduje velké množství krátkodobých závazkĤ, tyto závazky sice nejsou explicitnČ úroþeny, ale i tak se vývoj úrokových sazeb má na spoleþnost vliv. Pokud by se spoleþnost rozhodla v budoucnu pro investiþní akci na kterou by nestaþily její vlastní zdroje musela by sáhnout po úvČru.
Úrokové sazby (zdroj - MFýR) Repo 2T ýNB PRIBOR 3M Úrok ové sazby z úvČrĤ
Konec roku
Úrokové sazby (zdroj - MFýR) Repo 2T ýNB PRIBOR 3M Úrok ové sazby z úvČrĤ
Konec roku
2002 2003 2,75 2,00 3,55 2,28 5,82 4,57 Predikce 2009 2010 NA NA 2,2 2,00 4,6 4,80
Skuteþnost 2004 2005 2006 2,50 2,00 2,50 2,36 2,01 2,30 4,51 4,27 4,29
2007 3,50 3,09 4,85
2008 2,25 4,04 5,59
2011 NA NA NA
Tabulka 7, Úrokové sazby, zdroj: MFýR
V pĜedchozím textu bylo uvedeno, že þeská ekonomika dosáhla vrcholu ke konci roku 2007, þemuž odpovídá i Repo sazba ýNB, která je v tomto období nejvyšší. V roce
56 56
Makroekonomická predikce ýeské republiky, 2009
54
2008 významnČ klesla, mezibankovní sazba PRIBOR tento trend se zpoždČním kopíruje. Zvláštní význam má PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), který se þasto používá jako referenþní úroková sazba napĜ. u úvČrĤ se úroková sazba vyjadĜuje jako PRIBOR + pĜirážka. V tabulce je uveden tĜí mČsíþní PRIBOR. Dalším dĤležitým makroekonomickým faktorem je inflace, která se projevuje v cenách vstupĤ a výstupu každého podniku. Zákon o úþetnictví naĜizuje oceĖování dlouhodobého majetku historickými cenami. PĜi inflaci tak dochází ke podhodnocování odpisĤ a ke zvyšování daĖové zátČže podnikĤ.
Deflátor HDP (zdroj - MFýR) Deflátor HDP Index cen výrobcĤ OKEý 29
Index, pĜedchozí rok = 100 Index, pĜedchozí rok = 100
Deflátor HDP (zdroj - MFýR) Deflátor HDP
Index, pĜedchozí rok = 100
2002
2003
Skuteþnost 2004 2005
2006
2007
2008
102,80
100,90
104,50
99,70
101,10
103,40
101,60
101,7
100,4
101,5
102,8
101,7
102,9
103,4
Predikce 2009 102,80
2010 101,00
2011 102,20
Tabulka 8, Vývoj inflace, zdroj: MFýR
V roce 2009 je oþekávána dezinflace jejíž hlavními zdroji by mČly být klesající ceny potravin a pohonných hmot, dále klesající ceny automobilĤ. Na snížení spotĜebitelských cen výraznČ pĤsobí administrativní opatĜení, napĜ. snížení cen plynu v prĤmČru o 3%, stejným smČrem by mČlo pĤsobit i pĜesunutí nČkterých služeb ze základní sazby DPH do snížené sazby. Podle odhadu MFýR by mČla v roce 2009 prĤmČrná míra inflace dosáhnout 1,1%, v roce 2010 by mČla prĤmČrná míra inflace dosáhnout rovnČž 1,1%. PĜetrvávající slabý výkon þeské ekonomiky spolu s mírným nárĤstem mezd budou nadále brzdit rĤst cen na poptávkové stranČ. Samostatnou oblastí pak je vliv administrativních opatĜení. Rozložení regulovaného nájemného do let 2010 – 2012 a oþekávané snížení cen elektĜiny o 7 až 10% bude jejich pĜíspČvek snižovat a také dojde zĜejmČ k rĤstu cen plynu v reakci na rĤst cen ropy. Pro ilustraci pĜidávám tabulku vývoje cen ropy na svČtových trzích (ceny okamžitého dodání). Ceny ropy ovlivĖují snad každý podnik, její rĤst také nepĜíznivČ ovlivĖuje nákladovost prĤmyslových podnikĤ, kteĜí jsou zákazníky spoleþnosti Mont a.s a jejichž prosperita se odráží v prosperitČ spoleþnosti Mont a.s.
55
Ceny ropy Brent (zdroj - MFýR) Ropa Brent
Index v CZK
USD/barel Index, pĜedchozí rok = 100 2005 = 100 Index, pĜedchozí rok = 100
Ceny ropy Brent (zdroj - MFýR) Ropa Brent
Index v CZK
USD/barel Index, pĜedchozí rok = 100 2005 = 100 Index, pĜedchozí rok = 100
2002 25,30
Skuteþnost 2003 2004 2005 2006 2007 2008 28,80 38,30 54,40 65,40 72,70 97,70
103,6
114,0
133,0
142,0
120,1
111,2
134,4
63,5
62,4
75,6
100,0
113,4
113,3
127,7
89,1
98,3
121,1
132,3
113,4
99,9
112,7
Predikce 2009 62,00
2010 79,00
63,2
127,5
95
118
74,4
124,2
Tabulka 9, Ceny ropy, zdroj: MFýR
Pro úplnost uvádím ještČ smČnné kurzy koruny vĤþi dvČma hlavním svČtovým mČnám a to euru a dolaru, viz tabulka. Z tabulky lze vyþíst, že koruna za sledované období postupnČ sílila a pĜedpokládá se, že bude postupnČ sílit i nadále. Vývoj smČnných kurzu zásadnČ ovlivĖuje zahraniþní obchod jehož saldo ovlivĖuje HDP. Sílící Koruna prospívá dovozu a naopak oslabuje vývoz. Ke dni 21.7.08 dosáhla Koruna historického rekordu smČnného kurzu ve výši 22,97 CZK/EUR, následovala prudká korekce zpĤsobená odlivem finanþních investic z rozvíjejících se trhĤ, která vedla k tomu, že 17.2.09 oslabil kurz na 29,47 CZK/EUR. Vývoj smČnných kurzĤ nemá pĜímý dĤsledek na hospodaĜení spoleþnosti Mont, neboĢ v souþasnosti nemá zahraniþní zákazníky ani dodavatele. Má však nepĜímý vliv, neboĢ zákazníky spoleþnosti Mont jsou tuzemské prĤmyslové podniky, jejichž znaþná þást produkce smČĜuje do zahraniþí.
SmČnné kurzy + predikce (zdroj - MFýR) SmČnný k urz CZK/EUR SmČnný k urz CZK/USD
Roþní prĤmČr
SmČnné kurzy + predikce (zdroj - MFýR) SmČnný k urz CZK/EUR SmČnný k urz CZK/USD
Roþní prĤmČr
2002 30,81 32,74
2003 31,84 28,23 Predikce 2009 2010 26,80 25,50 20,00 19,50
Tabulka 10, SmČnné kurzy, zdroj: MFýR
56
Skuteþnost 2004 2005 2006 2007 2008 31,90 29,78 28,34 27,76 24,94 25,70 23,95 22,61 20,31 17,03 2011 24,40 19,40
DĤležitým faktorem, který sice nepĜímo, ale za to silnČ ovlivĖuje perspektivy spoleþnosti Mont je odbyt jejich zákazníkĤ, kterými jsou z velké þásti prĤmyslové podniky, jejichž produkce smČĜuje do zahraniþí. Je pro to úþelné sledovat vývoj dovozu a vývozu. Navíc pomČr vývozu a dovozu ovlivĖuje ekonomiku zemČ jako celek. Dovoz, vývoz zboží a služeb - reálnČ (zdroj MFýR) mld. Kþ 2000 Vývoz zboží a služeb pĜed. rok = 100 mld. Kþ 2000 Dovoz zboží a služeb pĜed. rok = 100 Dovoz, vývoz zboží a služeb - reálnČ (zdroj MFýR) Vývoz zboží a služeb mld. Kþ 2000 pĜed. rok = 100 mld. Kþ 2000 Dovoz zboží a služeb pĜed. rok = 100
Skuteþnost 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 - 1689 2039 2275 2633 3029 3233 - 107,2 120,7 111,6 115,8 115,0 106,7 - 1859,0 2192,0 2301,0 2629,0 3004,0 3141,0 - 108,0 117,9 105,0 114,3 105,2 101,1 Predikce 2009 2010 2011 2012 2709 2721 2801 2949 83,8 100,4 103 105,3 2676 2681 2741 2856 85,2 100,2 102,3 104,2
Tabulka 11, Dovoz, vývoz zboží a služeb, zdroj: MFýR
V roce 2009 se poþítá s výrazným poklesem hodnot vývozu a dovozu, který bude poté sice rĤst, ale podle predikce MFýR nedosáhne ani v roce 2012 hodnoty roku 2008. Na tento propad by mČly prĤmyslové podniky být pĜipraveny a rovnČž jejich dodavatelé, mezi které se Ĝadí i spoleþnost Mont.
mld. Kþ 2000
Vývoz a dovoz ve stálých cenách 3500 3300 3100 2900 2700 2500 2300 2100 1900 1700 1500
Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 období
Graf 1, Vývoz a dovoz ve stalých cenách, zdroj: MFýR
57
HDP v cenách roku 2000
HDP mld. Kþ 2000
3300 3100 2900 2700 2500 2300 2100 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
období
Graf 2, HDP ve stálých cenách, zdroj: MFýR
3.2 Analýza mikroprostĜedí Tato podkapitola diplomové práce se zabývá odvČtvím Výroby a opravy strojĤ a zaĜízení, které je uvedeno v klasifikaci OKEý jako skupina DK 29. Byla užita starší klasifikace OKEý, protože novČjší CZ-CPA neposkytuje zatím dostateþnČ dlouhou þasovou Ĝadu. Podkladem pro tuto analýzu jsou data získána od ýeského statistického úĜadu57.
3.3 Vymezení relevantního trhu a jeho analýza V této podkapitole se budu zabývat trhem oprav a instalace strojĤ a zaĜízení jakými jsou turbíny, kotle, silnoproudá elektrická zaĜízení apod. Zákazníky jsou prĤmyslové podniky zabývající se výrobou a prodejem elektĜiny, tepla, a rĤzných strojírenských a elektrotechnických zaĜízení. Charakterem se jedná o trh prĤmyslový. OdvČtví tohoto sortimentu služeb není pĜíliš investiþnČ nároþnČ ( spoleþnost Mont se Ĝadí mezi kapitálovČ lehké) ale nároþné na kvalifikovanou pracovní sílu ( osobní náklady jsou pĜevažující složkou nákladĤ). Dále znaþné náklady jsou vydávány na reprezentaci, zákazníkĤ je nČkolik, ale jejich význam je znaþný. Vysoké nároky jsou kladeny na kvalitu poskytovaných služeb a na systémy Ĝízení kvality. SamozĜejmostí
57
ýeský statistický úĜad : Vybrané finanþní ukazatele v prĤmyslu za rok 2008, 2009
58
v tomto oboru je vlastnČní certifikátĤ ISO 9001:2000 a ISO 14001:2004, které jsou nezbytnou podmínkou pro úþast na výbČrovém Ĝízení v rámci ýEZ a.s., OKD a.s. a veĜejné správy. DĤležitou charakteristikou trhu je jeho velikost, je úþelné ji vymezit jak v jednotkách produkce, tak v celkovém objemu dosahovaných tržeb, doplnČného o vývoj cen. Následující tabulka zobrazuje pĜehled tržeb odvČtví za období 2002-2008. V letech 2002 až 2007 lze pozorovat dynamický rozvoj odvČtví, prĤmČrné tempo rĤstu v letech 2002 až 2007 þiní 18,62%, rĤst vrcholí v roce 2007 a pĜechází ve stagnaci. Tuto stagnaci si vysvČtluji dosažením vrcholu ekonomického cyklu a následným pĜechodem ekonomiky v recesi. Pro rok 2009 pĜedpokládám propad tržeb odvČtví a dalších letech mírný rĤst. Vycházím z dosavadního vývoje odvČtví, který kopíruje vývoj reálné ekonomiky, reprezentované ukazatelem reálného HDP ( ve stálých cenách). Prognóza MFýR pĜedpokládá propad reálné ekonomiky v roce 2009 na hodnotu 95,7% roku 2008. OKEý 29 Tržby za prodej vlast. výrobkĤ a služeb bČžné ceny (mil. Kþ)
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
125230,1
148526,55 118,60%
174579,97 117,54%
208721,08 119,56%
247380,41 118,52%
294280,81 118,96%
294423,68 100,05%
143227,15
165792,94
192724,91
224891,28
259735,93
251429,28
Tempo rĤstu (b.c.) Tržby za prodej vlast. výrobkĤ a služeb - stálé ceny roku 2000 (mil. Kþ) 121229,53
Tabulka 12, Tržby odvČtví OKEý 29 za období 2002 – 2008, zdroj: ýSÚ
Další dĤležitou charakteristikou trhu je vývoj cen. Pro názornost pĜidávám vývoj prĤmČrné inflace, reprezentované deflátorem HDP. Lze konstatovat, že po vČtšinu období se ceny pohybovaly pod úrovní celostátní inflace. Tento jev lze vysvČtlit vysokou konkurencí na trhu a dobrou informovaností zákazníkĤ a jejich citlivosti na cenu. Jedná se o trh prĤmyslový, kde cena dodavatele je nákladem pro odbČratele a ovlivĖuje efektivnost jeho hospodaĜení.
59
Skuteþnost 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Vývoj cen (zdroj - MFýR) Deflátor HDP Index cen výrobcĤ - OKEý 29
Index, pĜedchozí rok = 100 102,8 100,9 104,5 99,7 101,1 103,4 101,6 Index, pĜedchozí rok = 100 101,7 100,4 101,5 102,8 101,7 102,9 103,4
Tabulka 13, Vývoj cen, zdroj: MFýR
V tabulce je popsán vývoj úþetní pĜidané hodnoty odvČtví ( OKEý 29) za období 20022007. Úþetní pĜidaná hodnota, s výjimkou prvního roku vykazuje stálý meziroþní nárĤst – prĤmČrnČ 9,43% (mČĜeno geometrickým prĤmČrem). Tedy rĤst tržeb výraznČ pĜevyšoval nárĤst nákladu na materiál, energii a poskytnuté služby. Úþetní pĜídaná hodnota - OKEý 29 za období 2002-2007 2002 2003 2004 2005 v b.c. 50580,9 55955,5 62217,5 68405,8 Úþetní pĜidaná Bazický index k 104,38 115,47 128,39 141,17 hodnota roku 2000 RČtezový index 93,40 110,63 111,19 109,95
2006 81217,6
2007 93011,5
167,60
191,94
118,73
114,52
Tabulka 14, Úþetní pĜidaná hodnota odvČtví, zdroj: ýSÚ
Poþet pracovníkĤ zamČstnaných v odvČtví v letech 2002 až 2004 meziroþnČ klesal v prĤmČru o 0,62%. V následujících letech došlo naopak k meziroþnímu nárĤstu a to v prĤmČru o 7,95% roþnČ. Což lze pĜisoudit nárĤstu tržeb v odvČtví a s ním spojenou potĜebu nárĤstu výrobních kapacit. Poþet pracovníkĤ - OKEý 29 za období 2002-2007 2002 2003 2004 2005 celkem 149746 150920 149767 156568 Bazický index k Poþet pracovníkĤ roku 2000 96,16 96,91 96,17 100,54 RČtezový index 99,11 99,89 99,13 103,63
2006 162138
2007 170892
104,12 107,32
109,74 113,11
Tabulka 15, Poþet pracovníku v odvČtvím, zdroj: ýSÚ
OdvČtví vykazuje rĤst produktivity práce z úþetní pĜidané hodnoty, což je zapĜíþinČno rychlejším nárĤstem pĜidané hodnoty, nežli poþtu pracovníkĤ. Pro srovnání uvádím i hodnoty sledovaného podniku. Podnik vykazuje hodnoty nižší než odvČtví i nižší tempo rĤstu. Což je zapĜíþinČno velikostí podniku, která neumožĖuje vČtší výnosy z rozsahu.
60
Úþetní pĜidaná hodnota za období 2002-2007 2002 2003 2004 Produktivita celkem 337,8 370,8 415,4 OdvČtví práce z úþetní RČtezový index 109,77 112,03 pĜidané hodnoty v celkem 251 Mont Karviná a.s RČtezový index b.c.
2005 436,9 105,18 274 109,16
2006 500,9 114,65 269 98,18
Tabulka 16, Produktivita práce z úþetní pĜidané hodnoty, zdroj: ýSÚ
3.4 Analýza konkurence Firma se pohybuje ve velmi silném konkurenþním prostĜedí v rámci celé ýeské republiky. Na tomto trhu se pohybují velké a kapitálovČ silné podniky. Zákazníci kladou vysoké požadavky na kvalitu služeb, ve vČtšinČ pĜípadĤ jsou požadovány certifikáty kvality jako podmínka nutná vĤbec k úþasti na výbČrovém Ĝízení. Ceny jsou diktovány konkurencí a pohybují se jen nČco málo nad provozními náklady. Možnosti diferenciace jsou omezené avšak existují. Jedná se napĜíklad o vybavení pracovníkĤ modernČjšími pĜístroji, nákupem know-how od vysokých škol, rĤst kvalifikace pracovníkĤ prokázaný získáním rĤzných certifikátĤ ( napĜ. sváĜeþských). Mont Karviná a.s. se zabývá poskytováním služeb zatím výhradnČ tuzemským podnikĤ. Mnoho tuzemských podnikĤ tČžkého prĤmyslu pochází z dob minulého režimu, kdy na rozvoj tČžkého prĤmyslu byl kladen velký dĤraz. Jejich majetek však postupnČ zastarává a je tĜeba jej þasto opravovat, þi nČkdy vymČnit. Z þehož vyplývá znaþný potenciál trhu. Vstup na nČj je však nároþný, zákazníci kladou vysoké požadavky na kvalitu a termíny dodání. Dále viz PorterĤv pČtifaktorový model:
61
2007 544,3 108,66 274 101,86
Schéma 13, PorterĤv pČtifaktorový model
1) intenzita konkurence uvnitĜ odvČtví – mezi nejvČtší konkurenty firmy patĜí spoleþnosti: Elektromont a.s., ElMont group a.s., Elsev a.s. – jedná se o velké a kapitálovČ silné podniky. Pro ilustraci uvádím hodnoty úþetní pĜidané hodnoty a netto hodnotu aktiv za rok 2008 (v tis. Kþ). PĜidaná Netto hodnota hodnota aktiv Elektromont 153550 46650 Mont 40771 48063 Elsev 98431 83199 Elmont group 32802 154027 Tabulka 17, PĜidaná hodnota a netto hodnota aktiv konkurence, zdroj: Obchodní rejstĜík Podnik
2) Potenciální noví konkurenti – vstup do odvČtví je kapitálovČ nároþný jednak na poĜízení hmotného majetku, dále na poĜízení know-how, certifikátĤ kvality ( a zajištČní
podmínek
pro
jejich
získání).
NároþnČ
je
rovnČž
získání
kvalifikovaného personálu. OdvČtví vykazuje nižší oborou rentabilitu ( napĜ. prĤmČrné ROE za rok 2007 v odvČtví þiní 5.77%). 3) Vyjednávací síla dodavatelĤ – firma eviduje mnoho dodavatelĤ ( v Ĝádu desítek). Pouze nČkolik z nich se na externích nákladech podílí více než 3-mi
62
procenty. Mezi významné dodavatele patĜí spoleþnosti: G-Mar, Colomon, Envika, I-Center, ISURA, Siemens. 4) Vyjednávací sila zákazníkĤ – vzhledem ke konkurenci v odvČtví a podílu na tržbách je vyjednávací síla zákazníkĤ vysoká. Mezi nejdĤležitČjší zákazníky, podle podílu na výkonech firmy, patĜí 6 spoleþností, které se na celkových výkonech firmy podílely 72-mi procenty.
1 2 3 4 5 6
Název spoleþnosti Dalkia ýR a.s., ýEZ a.s. CEMEX a.s. OKD a.s. ModĜanská potrubní a.s. Coal Meal a.s.
Tabulka 18, NejvýznamnČjší zákazníci
Znaþná závislost na nČkolika zákaznících je pro firmu znaþnČ omezující. Nastavená doba splatnosti faktur je od 21 dnĤ do 90-ti dnĤ. V pohledávkách jsou vázány znaþné penČžní prostĜedky (45,4 % hodnoty netto celkových aktiv – rok 2008), což má znaþnČ negativní vliv na provozní CF, jehož nízká úroveĖ je dlouhodobým problémem spoleþnosti. 5) Možnost substituce – hlavní hrozby vidím v možnosti kapitálovČ silnČjších firem nakoupit know-how, patentĤ (napĜ. od vysokých škol) a zmocnit se tak konkurenþní výhody. Firma je si této hrozby vČdoma a do nákupu know-how investuje znaþné prostĜedky, pĜedevším v následujícím roce plánuje firma kvĤli velmi významné zakázce znaþnou investici do know-how.
63
3.5 Analýza konkurenþní sily podniku Následující hodnotící tabulka shrnuje hlavní faktory konkurenþní síly podniku, tak jak je uvádí prof. MaĜík. Pro úþely této práce byla však upravena, aby lépe vyhovovala podmínkám podniku Mont Karviná a.s. Kritérium
Váha
Body Bodové hodnocení kritéria atraktivity Negativní PrĤmČr Pozitivní 0
PĜímé faktory
1 Kvalita výrobkĤ 2 Technická zabezpeþenost služeb 3 Cenová úroveĖ 4 Intenzita reklamy 5 Výhody místa 6 Image firmy
NepĜímé faktory
7 Kvalita managementu 8 Výkonný personál 9 Výzkum a vývoj 10 Majetek a investice 11 Finanþní situace
Celkem
Maximální poþet bodĤ: Dosažený poþet bodĤ: Hodnocení:
1 2
3
4 5
3
6 x
2
x
Váha × Body
6
18
5
10
3
x
6
18
2
x
6
12
1
x
5
5
1
x
5
5
6
18
3
x
1
x
5
5
1
x
5
5
2
x
6
12
1
x
6
6
20
114
120 114 95%
Tabulka 19, VnitĜní potenciál podniku
3.6 Prognóza trhu a tržeb oceĖovaného podniku Tempo rozvoje trhu je dĤležitou veliþinou, která slouží k odhadu budoucích temp rozvoje trhu a tím pro odhad vývoje tržeb podniku. Prognóza trhu je velmi komplikovaná a v souþasnosti není zpracována ani na úrovni OKEý. Proto jsem ve své prácí vycházel ze studie58 o vývoji Makroekonomických ukazatelĤ ýR zpracovanou Ministerstvem financí, která obsahuje jednak historické hodnoty (tj. do roku 2008) a jednak prognózu pro období 2009 – 2012. Samotnou prognózu vývoje tržeb jsem pĜímo 58
Makroekonomická predikce ýeské republiky, 2009
64
navázal na vývoj HDP. Pro prognózu jsem využil logaritmické závislosti vývoje tržeb odvČtví na HDP, neboĢ nejlépe vyhovovala predikþnímu testu59, který uvádím v pĜíloze þ.8. Výsledkem byla funkce y = 440,72.ln(x)-3317,3, kde x – HDP (mld. Kþ), y – tržby odvČtví (mld. Kþ). PĜedpokládaný rĤst tržeb spoleþnosti Mont Karviná a.s. = (tempo rĤstu inflace (reprezentované deflátorem HDP) + tempo rĤstu trhu)/2.
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
HDP ýR v bČžných cenách (mld.Kþ) 2464,0 2577,0 2815,0 2984,0 3222,0 3535,0 3696,0
Tempo
4,59% 9,24% 6,00% 7,98% 9,71% 4,55%
Trh (mld. Kþ)
RĤst trhu ĜetČzový index
Tržby Mont (tis. Kþ)
125,23 148,53 174,58 208,72 247,38 294,28 294,42
118,61 117,54 119,56 118,52 118,96 100,05
95 720,00 69 336,00 86 295,00 81 911,00 127 725,00 117 164,00 172 039,00
Tempo rĤstu tržeb ĜetČzový index 72,44 124,46 94,92 155,93 91,73 146,84
Podíl na trhu 0,0764% 0,0467% 0,0494% 0,0392% 0,0516% 0,0398% 0,0584%
Tabulka 20, Historický vývoj trhu a tržeb spoleþnosti Mont, zdroj: MFýR, ýSÚ, Mont Karviná a.s.
Spoleþnost dosáhla v posledním roce znaþného nárĤstu tržeb (o 46,84%) oproti minulému období. Vzhledem k tomuto faktu byla sestavena prognóza tržeb a ocenČní ve dvou variantách, a to variantČ optimistické a pesimistické. Optimistická varianta poþítá i s extrémním rĤstem tržeb v roce 2008, pesimistická varianta tuto hodnotu vypouští. Výsledkem optimistické prognózy tržeb je následující tabulka.
Rok 2009 2010 2011 2012
HDP ýR v Tempo RĤst trhu Tržby Mont (tis. rĤstu tržeb - Podíl na bČžných Trh Tempo ĜetČzový (mld. Kþ) ĜetČzový Kþ) cenách trhu index (mld.Kþ) index 3634,0 -1,68% 295,76 100,46 174 839,60 101,63 0,0591% 3678,0 1,21% 301,07 101,80 177 281,57 101,40 0,0589% 3853,0 4,76% 321,55 106,80 185 263,21 104,50 0,0576% 4061,0 5,40% 344,72 107,21 193 791,10 104,60 0,0562% Tabulka 21, Prognóza vývoje trhu a tržeb spoleþnosti Mont – optimistická 1
Výsledkem pesimistické varianty prognózy tržeb je následující tabulka.
59
MAěÍK, Miloš. Metody oceĖování, 2007. Str. 470 Predikþní testy
65
Rok 2009 2010 2011 2012
HDP ýR v bČžných cenách (mld.Kþ) 3634,0 3678,0 3853,0 4061,0
Trh T empo (mld. Kþ) -1,68% 1,21% 4,76% 5,40%
295,76 301,07 321,55 344,72
Tempo RĤst trhu Tržby Mont (tis. rĤstu tržeb ĜetČzový Kþ) - ĜetČzový index index 100,46 119 071,30 101,63 101,80 120 734,36 101,40 106,80 126 170,10 104,50 107,21 131 977,87 104,60
Podíl na trhu 0,0403% 0,0401% 0,0392% 0,0383%
Tabulka 22, Prognóza vývoje trhu a tržeb spoleþnosti Mont – pesimistická 1
Predikce tempa rĤstu tržeb pro období 2009 až 2012 þiní 1,63 - 4,6% v závislosti na vývoji HDP a inflace. Tato prognózu byla dále pro vČtší objektivnost porovnal s minulým obdobím (2002 – 2008), kdy geometrický prĤmČr meziroþního rĤstu tržeb podniku dosahoval hodnoty 10,26% roþnČ. Pro období prognózy 2009 – 2012 je pĜedpokládaný rĤst pouze 3,02%. Oþekávané tempo rĤstu tržeb bylo upraveno na hodnotu geometrického prĤmČru hodnot 10,26% a 3,02% tj. 6,58%. Spojením minulého období a prognózovaného období do jednoho grafu a proložením logaritmickou spojnicí trendu (logaritmický trend se jeví jako vhodnČjší pro prognózu viz. výše), zjistíme, že pĜi oþekávaném budoucím tempu rĤstu tržeb 6,58% místo 3,02% dosahujeme vyššího koeficientu korelace viz. graf.
210 000 190 000 170 000
y = 3E+07Ln(x) - 2E+08 R2 = 0,8717
150 000 130 000 110 000 90 000 70 000 50 000 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Graf 3, Historie tržeb + prognóza (s 3, 02% tempem)
66
2008
2009
2010
2011
2012
2013
250000 230000
y = 3E+07Ln(x) - 2E+08 R2 = 0,9038
210000 190000 170000 150000 130000 110000 90000 70000 50000 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Graf 4, Historie tržeb + prognóza (s 6,58% tempem)
PrávČ z tohoto dĤvodu oþekávám tempo meziroþní tempo rĤstu tržeb 2009 až 2012 6,58%. Dále je nutné sestavit nové prognózy (optimistickou a pesimistickou) respektující nové tempo rĤstu. Výsledkem nové optimistické varianty prognózy tržeb je následující tabulka. Rok 2009 2010 2011 2012
HDP ýR v bČžných cenách (mld.Kþ) 3634,0 3678,0 3853,0 4061,0
Tempo
-1,68% 1,21% 4,76% 5,40%
Tempo RĤst trhu Tržby Mont (tis. rĤstu tržeb - Podíl na Trh ĜetČzový (mld. Kþ) ĜetČzový Kþ) trhu index index 295,76 100,46 183 361,84 106,58 0,0620% 301,07 101,80 195 429,90 106,58 0,0649% 321,55 106,80 208 292,22 106,58 0,0648% 344,72 107,21 222 001,09 106,58 0,0644%
Tabulka 23, Prognóza vývoje trhu a tržeb spoleþnosti Mont – optimistická 2
Výsledkem nové pesimistické varianty prognózy tržeb je následující tabulka. Rok 2009 2010 2011 2012
HDP ýR v bČžných cenách (mld.Kþ) 3634,0 3678,0 3853,0 4061,0
Tempo
-1,68% 1,21% 4,76% 5,40%
Tempo RĤst trhu Trh Tržby Mont (tis. rĤstu tržeb - Podíl na ĜetČzový trhu (mld. Kþ) ĜetČzový Kþ) index index 295,76 100,46 133 093,94 106,58 0,0450% 301,07 101,80 141 853,59 106,58 0,0471% 321,55 106,80 151 189,76 106,58 0,0470% 344,72 107,21 161 140,40 106,58 0,0467%
Tabulka 24, Prognóza vývoje trhu a tržeb spoleþnosti Mont – pesimistická 2
67
4 Finanþní analýza V této þásti práce bude pojednáno o finanþní analýze oceĖovaného podniku. Finanþní analýza patĜí k nejdĤležitČjším nástrojĤm finanþního Ĝízení, a proto se bez ní neobejde samozĜejmČ ani oceĖování podniku. Je zapotĜebí posoudit finanþní zdraví podniku a zjistit, zda již v minulosti souþasnosti nejsou obsaženy závažné finanþní problémy, který by mohlo ohrozit perspektivu podniku. [1] Úþel finanþní analýzy pro oceĖování podniku plní dvČ dĤležité funkce60: 1. provČĜuje finanþní zdraví podniku 2. tvoĜí základ pro finanþní plán, ze kterého je pak vyvozována výnosová hodnota podniku. První funkce hledá odpovČć na otázku jaká je finanþní situace podniku k datu ocenČní, jaký byl její historický vývoj a co lze oþekávat pro nejbližší budoucnost. Není hodnocen pouze souþasný stav, ale jeho vývoj v þase. Pozorujeme jeho stabilitu a volatilitu veliþin, které srovnáváme se standardními hodnotami v oboru, odvČtví nebo pĜímo s konkurencí. Výsledky získané finanþní analýzou nám umožĖují kvalifikovanČji odhadnout budoucí vývoj hlavních finanþních veliþin. V dalším textu budou použity vybrané typy ukazatelĤ, které jsou podstatné vzhledem k charakteru této diplomové práce. Analýza je sestavena na úrovni, která dovoluje formulovat závČry dĤležité pro ocenČní, pĜedevším o perspektivnosti podniku. V pĜíloze (þ.22-30) jsou uvedeny další ukazatele. Jako vstupní údaje jsou použity výroþní zprávy spoleþnosti za období 2004-2008, které byly ovČĜeny nezávislým auditorem, jehož výrok byl ve všech letech bez výhrad.
60
[1] MAěÍK, Miloš. 2007, Str. 96,
68
4.1 Analýza absolutních ukazatelĤ Jedná se o výchozí bod finanþní analýzy. Jsou analyzovány absolutní údaje z úþetních výkazĤ, jednak je hodnocen jejich vývoj v þase a jednak je hodnocena jejich struktura. Analýza je omezena na dĤležité položky vzhledem k úþelu této práce.
4.2 Analýza rozvahy 4.2.1
Analýza majetku
relativní zmČna
Rozvaha: Mont Karviná, a.s..
absolutní zmČna 2 007
2 006
B.
Aktiva celkem
4,3%
4,9%
80,5%
2,1%
2052
2263
20433
518
B.I.
Dlouhodobý majetek
8,1%
3,3%
29,7%
-6,5%
872
340
2379
-552
B.II.
Dlouhodobý nehmotný majetek
-42,4%
-10,8%
-100,0%
-84
-24
223
-53
B.III.
Dlouhodobý hmotný majetek
10,6%
4,2%
31,7%
-8,3%
955
365
2089
-598
C.
Dlouhodobý finanþní majetek
0,0%
0,0%
4,8%
7,5%
0
0
67
98
D.
ObČžná aktiva
5,7%
8,7%
128,3%
-3,8%
1930
2710
17572
-543
-22,3%
-19,0%
13,1%
78,5%
-749
-788
481
1613
Ostatní aktiva- pĜechodné úþty aktiv
2 008
2 007
2 006
2 005
2 008
2 005
Tabulka 25, Horizontální analýza aktiv
Rozvaha Mont Karviná a.s. Aktiva celkem A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál B. Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanþní majetek C. ObČžná aktiva C.I. Zásoby
Podíl na bilanþní sumČ 2 008
2 007
2 006
2 005
2 004
100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 23,1% 22,3% 22,7% 31,5% 34,4% 0,0% 0,2% 0,2% 0,0% 0,5% 20,0% 18,8% 19,0% 26,0% 28,9% 2,9% 5,6% 5,3% 3,1% 3,2% 71,7% 70,7% 68,3% 54,0% 57,0% 5,6% 6,2% 2,8% 18,8% 4,6%
Tabulka 26, Vertikální analýza aktiv
Ze struktury aktiv lze vyþíst, že firma Mont Karviná a.s. se Ĝadí mezi firmy kapitálovČ lehké tj. s pĜevahou obČžných aktiv. Podíl dlouhodobého majetku se pohybuje v rozmezí 22,3 – 34,4%. NejvýznamnČjší položkou dlouhodobých aktiv pĜedstavuje jiný dlouhodobý majetek s podílem 7,2 – 18.7% a dále samostatné movité vČcí a soubory samostatných movitých vČcí s podílem na celkových aktivech v rozmezí 4,9 – 11,3%. Podíl obČžných aktiv se ve sledovaném období pohybuje v rozmezí 54 – 71,7%. NejvýznamnČjší položkou obČžných aktiv jsou krátkodobé pohledávky jejíž podíl na
69
celkových aktivech þiní 43,6 – 64,7%. Dále zásoby s podílem 2,8 – 18,8% a finanþní majetek 2,1 – 8,4%. V letech 2005 – 2008 lze sledovat postupný nárĤst celkové hodnoty aktiv v rozmezí 2,1 – 4,9%, s výjimkou roku 2006, kdy došlo ke skokovému nárĤstu o 80,5%. Tento nárĤst byl zpĤsoben nárĤst hodnoty obČžných aktiv o 128,3%, konkrétnČji nárĤstem hodnoty krátkodobých pohledávek o 127% a dlouhodobých pohledávek o 111,7% , v tomto roce došlo k nárĤstu tržeb za vlastní výrobky a služby o 55,9%. 4.2.2
Analýza zdrojĤ financování
re lativní z mČ na
Roz vaha: Mont Karvi ná, a.s..
absolutní z mČ na
2 008 2 007
2 006
2 005 2 008 2 007
2 006 2 005
Pasiva celkem
4,3% 4,9%
80,5%
2,1% 2052
2263
20433
A. Vlastní kapit ál
1,6% 9,6%
30,0%
5,9%
1661
4010
740
B. Cizí zdroje
6,1% 2,1% 137,1%
587 16 423
-223
C. Ostatní pasiva - pĜechodné úþt y pasiv
-100,0%
307
-1,8% 1760 -15
15
0
518
0
Tabulka 27, Horizontální analýza pasiv
Rozvaha Mont Karviná a.s. Pasiva celkem A. Vlastní kapitál B. Cizí zdroje C. Ostatní pasiva - pĜechodné úþty pasiv Tabulka 28, Vertikální analýza pasiv
Podíl na bilanþní sumČ 2 008 2 007 2 006 2 005 2 004 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 39,7% 38,0% 52,8% 50,9% 46,6% 60,3% 62,0% 47,2% 49,1% 51,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,9%
Ve struktuĜe pasiv pĜevažují cizí zdroje financování, pĜedstavují 47,2 – 60,3% hodnoty celkových pasiv, které jsou pĜevážnČ tvoĜeny krátkodobými závazky z obchodních vztahĤ (18,1 – 43,5%), dlouhodobé závazky reprezentované jinými závazky tvoĜí daleko menší þást zdrojĤ (3,9 – 10,5%). Rezervy tvoĜí mČnČ významnou þást hodnoty celkových pasiv (4,1 – 11,9%), navíc po celé sledované období nebyly tvoĜeny (pĜírĤstek 0%). Velmi významný nárĤst cizích zdrojĤ financování byl v roce 2006, který byl zpĤsoben nárĤstem krátkodobých závazkĤ z obchodních vztahĤ o 287,65%. Podíl vlastního kapitálu ve zdrojích financování se pohybuje v rozmezí 39,7 – 52,8% hodnoty celkových pasiv.
70
NejvýznamnČjší položkou vlastního kapitálu je nerozdČlený zisk minulých let s podílem 16,4 – 29,6% na celkových pasivech, dále základní kapitál s podílem 9,4 – 18,9%. Zastoupení ostatních pasiv je témČĜ bezvýznamné (0 – 1,9%).
4.3 Analýza výkazu zisku a ztráty re l ati vn í z mČ na þ.Ĝ. 2 008 2 007 2 006 T ržby za prodej vlastních výrobkĤ a služeb 5 53,4% -8,30% 55,90% PĜidaná hodnot a 11 11,0% 2,10% 40,20% Osobní náklady 12 7,5% 16,10% 19,80% Odpisy dl. nehmot . a hmotného majetku 18 1,0% 25,20% -13,40% Provozní výsledek hospodaĜení 30 -39,3% -50,90% 226,00% Finanþní výsledek hospodaĜení 49 5,7% 17,60% -37,70% Výsledek hospodaĜení za bČžnou þinnost 53 -57,6% -49,10% 344,30% Výsledek hospodaĜení za úþet ní období 61 -57,5% -49,10% 435,60% Výkaz zisku a ztrát: Mont Karviná, a. s.
2005 -5,10% 0,00% -3,80% 27,10% 207,30% 128,70% 494,10% 467,40%
absolutní z mČ na 2008 2007 2006 2005 62565 -10561 45814 -4384 4476 820 11452 -12 2719 4995 5147 -1023 14 279 -171 272 -1372 -3613 4924 1470 -53 -140 481 -718 -1177 -1968 3109 751 -1175 -1970 3263 617
Tabulka 29, Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Polož ka 1. + C. E. * * ** ***
Výkaz z i sku a z trát: Mont Karvi ná, a. s. T ržby za prodej vlastních výrobkĤ a služeb PĜidaná hodnot a Osobní náklady Odpisy dl. nehmot . a hmotného majet ku Provozní výsledek hospodaĜení Finanþní výsledek hospodaĜení Výsledek hospodaĜení za bČžnou þinnost Výsledek hospodaĜení za úþetní období
5 11 12 18 30 49 53 61
2 008 100,0% 25,2% 21,6% 0,8% 1,2% -0,5% 0,5% 0,5%
2 007 100,0% 34,8% 30,8% 1,2% 3,0% -0,8% 1,0% 1,7%
2 006 100,0% 31,2% 24,3% 0,9% 5,6% -0,6% 3,1% 3,1%
2 005 100,0% 34,8% 31,7% 1,6% 2,7% -1,6% 1,1% 0,9%
2 004 100,0% 33,0% 31,3% 1,2% 8,0% -0,6% 0,2% 0,2%
Tabulka 30, Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty
Tržby za vlastní výrobky a služby prodČlaly ve sledovaném období znaþnČ rozkolísaný vývoj, tento jev si vysvČtluji silnou závislostí podniku na nČkolika klíþových zákazních resp. 6 zákazníkĤ se podílí na tržbách podniku ze 71% (údaj za hospodáĜský rok 2008). Podíl pĜidané hodnoty je pomČrnČ stálý (25,2 – 34,8%). NejvýznamnČjší nákladovou položku pĜedstavují osobní náklady (21,6 –
31,7%) resp. mzdové náklady (16,0 –
23,7%), které mnohonásobnČ pĜevyšují hodnotu odpisĤ (0,8 – 1,6%). Tento jev je zpĤsobem velkým podílem kvalifikované práce na poskytovaných službách. Vývoj provozního výsledku hospodaĜení (-50,9 – 226%) je rozkolísaný mnohem více než vývoj tržeb (-5,1 – 55,9%), navíc jeho podíl na tržbách je velmi nízký (1,2 – 8%) a indikuje nízké a rozkolísané hodnoty provozního penČžního toku.
71
Podíl finanþního výsledku hospodaĜení je rovnČž nízký (-0,5 – -1,6%), neboĢ spoleþnost nevyužívá žádné dlouhodobé cizí prostĜedky, pouze krátkodobé úvČry k vyrovnání okamžité likvidity. Výsledek hospodaĜení vykazuje velmi rozkolísané hodnoty (-57,9 – 467,4%) a jeho podíl na tržbách je velmi nízký (0,2 – 3,1%).
4.4 Analýza pomČrových ukazatelĤ Tyto ukazatele charakterizují podíl mezi dvČma þi více absolutními ukazateli úþetních výkazĤ. V této podkapitole bude pojednáno o jednotlivých ukazatelích likvidity, rentability, produktivity a zadluženosti. Souhrn ukazatelĤ firmy je uveden v pĜílohách této práce (pĜílohy þ. 22-30). 4.4.1
Ukazatele rentability
Analýza rentability 2004 2005 2006 ROA - rentabilita celkových aktiv (EBIT/aktiva) 0,95 3,51 13,81 ROE - rentabilita vlastního kapitálu (ýZ/VK) 1,03 5,59 23,06 ROS - rentabilita tržeb z EAT (ýZ/T) 0,15 0,91 3,14 ROS - rentabilita tržeb z EBIT (ýZ + daĖ + n.úr.)/T 0,27 1,09 4,94
2007 5,61 10,71 1,74 2,3
2008 2,66 4,48 0,48 0,74
Tabulka 31, Ukazatele rentability
Ukazatele rentability celkových aktiv dosahují za sledované období pomČrnČ nízkých hodnot, která je vČtšinou pod oborovým prĤmČrem, který pro skupinu DJ 29 þiní 6,56%, zejména rok 2004 je velmi nízký. NepĜíznivý je rovnČž klesající trend vývoje hodnot. Hodnoty rentability vlastního kapitálu je relativnČ nízká, s výjimkou let 2006 a 2007 ( pro srovnání oborový prĤmČr skupiny DJ29 þiní 5,77%). 4.4.2
Ukazatele likvidity
Ukazatele likvidity 2004 BČžná likvidita (OAKT / KD) 1,72 Pohotová likvidita ((KrP+FM) / KD) 1,52 PenČžní likvidita (FM / KD) 0,06
2005 2006 2007 2008 1,89 1,34 1,39 1,41 1,68 1,24 1,01 1,35 0,15 0,17 0,12 0,08
Tabulka 32, Ukazatele likvidity
72
BČžná likvidita vykazuje klesající tendenci, po vČtšinu sledovaného období nedosahuje doporuþených hodnot (1,5 – 2,5).
Spolu s prodlužující se dobou splatnosti
krátkodobých závazkĤ, lze usuzovat, že se jedná o dĤsledek odkládání plateb spoleþností svým dodavatelĤm. Pohotová likvidita se pohybuje v doporuþeném rozmezí (1 až 1,5), nicménČ vykazuje klesající trend, který bude-li pokraþovat mĤže vyústit v neschopnost dostat svým závazkĤm. Hodnoty penČžní likvidity jsou na velmi nízké úrovni, ty by nemČly poklesnout pod 0,261. Firma má však sjednaný kontokorent ke svému bankovnímu úþtu s rámcem 0,5 mil. Kþ, který je v souþasné dobČ neþerpaný. 4.4.3
Ukazatele aktivity 2004 2,52 9,29 103,66 6,44 47,05 21,16
Obrat aktiv (T/aktiva) Obrat zásob (T/zásoby) Doba obratu aktiv ((aktiva/(T/360)) Doba obratu zásob ((zásoby/(T/360)) Doba inkasa pohledávek ((pohl./(T/360)) Doba splatnosti krat. závazkĤ ((KZ/(T/360))
2005 3,47 55,89 111,49 6,21 50,81 34,51
2006 3,23 57,93 128,92 5,89 49,05 31,92
2007 2,79 61,08 147,68 27,79 71,26 63,26
2008 2,44 12,95 100,38 2,83 67,88 75,29
Tabulka 33, Poþtu obratĤ
Ukazatele aktivity mČĜí schopnost využívat investované finanþní prostĜedky a mČĜí vázanost jednotlivých složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv62. Obrat aktiv se v po celé sledované období pohybuje v rozmezí doporuþených hodnot 1,6 – 3, nebo mírnČ nad z þehož lze usuzovat o optimálním využití výrobních kapacit. Obrat zásob prudce narostl v letech 2005 – 2007, pokles v roce 2008 byl zpĤsoben znaþným nárĤstem zásob a mírnČjším poklesem tržeb. Doba inkasa pohledávek postupnČ (47,05 – 27,88) narĤstá a po celé sledované s výjimkou roku 2008 je vyšší než doba splatnosti krátkodobých závazkĤ, což má negativní dopad na provozní cash flow. Nelze však jednoznaþnČ Ĝíct, zda tento nárĤst krátkodobých pohledávek znamená slábnoucí postavení na trhu, neboĢ firma nastavuje splatnost faktur v rozmezí 21 – 90 dní. NárĤst tedy mĤže být zpĤsoben vČtší poptávkou od klientĤ, kterým je poskytovaná delší doba splatnosti. V souþasné dobČ probíhají jednání s faktoringovou spoleþností o možnosti odkupu pohledávek za nČkterými klienty ( konkrétnČ Wallmark, Cemex). Lze rovnČž sledovat nárĤst doby splatnosti krátkodobých závazkĤ, spoleþnosti se daĜí odkládat 61 62
RĤýKOVÁ, Petra, 2007 RĤýKOVÁ, Petra, 2007
73
platby svým dodavatelĤm a zadržovat penČžní prostĜedky, rovnČž lze usuzovat posilování postavení na trhu. 4.4.4
Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti 2004 2005 2006 2007 2008 Koeficient samofinancování (VK / AKT) 51,59 52,77 37,98 39,65 38,64 Celková zadluženost (CZ / AKT) 49,11 47,23 62,02 60,32 61,36 Úrokové krytí I. (EBIT / úroky) 2,28 6,31 395,25 18,73 6,38 Úrokové krytí II. ((EBIT+odpisy) / úroky) 12,04 15,37 464,38 28,35 13,08 Tabulka 34, Ukazatele zadluženost
Spoleþnost vykazuje ve sledovaném období rostoucí hodnoty celkové zadluženosti (49,11 – 61,36), zpĤsobené pĜedevším nárĤstem krátkodobých závazkĤ. Spoleþnost byla založena z vlastních prostĜedkĤ majitele a její rĤst byl financován pĜedevším z vlastních zdrojĤ, mimo jiné také prodeje akcií vlastním zamČstnancĤm. Vykazuje vysoké hodnoty úrokového krytí, které jsou pro budoucí vČĜitele (napĜ. banku) dobrým signálem. Pokud se podíváme na financování majetku spoleþnosti, zjistíme že dlouhodobý majetek a þást obČžných aktiv je kryta vlastním kapitálem. Spoleþnost navíc neeviduje žádné dlouhodobé závazky, což pĜedstavuje rezervu ve financování cizím kapitálem. Který by vedl k zlepšení ukazatelĤ rentability. V souþasné dobČ finanþní krize však konzervativní strategie financování je pro podnik výhodná, neboĢ mu dává lepší vyhlídky na pĜetrvání do budoucnosti. Firma získala velkou zakázku, která bude realizována v období následujících dvou let. Realizace této zakázky si vyžádá vysoké investiþní výdaje, které budou þásteþnČ pokryty dlouhodobým úvČrem. V roce 2006 dosahuje spoleþnost vysokých hodnot úrokové krytí , které je zpĤsobeno vysokým poklesem nákladových úrokĤ. Spoleþnost v ostatních letech využívala ke krytí provozních potĜeb krátkodobý revolvingový úvČr, který se v rozvaze neprojevil, neboĢ byl splacen pĜed koncem hospodáĜského roku.
4.5 Souhrnné indexy hodnocení Používají se jednak bankrotní modely, které hodnotí schopnost podniku pĜežít a jednak modely bonitní, které hodnotí schopnost podniku tvoĜit hodnotu pro vlastníky.
74
4.5.1
AltmanĤv index – bankrotní model 2008 Ukazatel
2007 Celkem
2006 %
Celkem
2005 %
Celkem
2004
Váha Celkem
%
%
Celkem
X1 EBIT/AKT
3,300
0,185
5,18%
0,456
11,27%
0,116
2,47%
0,116
2,47%
0,031
% 0,65%
X2 Tržby/AKT
1,000
2,438
68,21%
2,792
68,99%
3,229
68,85%
3,229
68,85%
3,473
72,57% 13,00%
X3 VK/Cizí zdroje
0,600
0,394
11,02%
0,368
9,09%
0,670
14,29%
0,670
14,29%
0,622
X4 Zadržený zisk/AKT
1,400
0,327
9,15%
0,230
5,68%
0,376
8,02%
0,376
8,02%
0,376
7,86%
X5 WC/AKT
1,200
0,230
6,44%
0,201
4,97%
0,299
6,38%
0,299
6,38%
0,284
5,93%
3,57
100,00%
4,05
100,00%
4,69
100,00%
4,69
100,00%
4,79
100,00%
Z FAKTOR
VÝSLEDNÁ TABULKA - INTERPRETACE HODNOTY Z FAKTORU Z FAKTOR > 2,99 mĤžeme pĜedpovídat uspokojivou finanþní situaci 1,8 < Z FAKTOR < 2,99 "šedá zóna" nevyhranČných výsledkĤ firma je ohrožena vážnými finanþními problémy Z FAKTOR < 1,8 Tabulka 35, AltmanĤv index finanþního zdraví
V celém sledovaném období AltmanĤv index pĜedpovídá uspokojivou finanþní situaci. Ze struktury indexu lze vyþíst, že nejvČtší podíl na jeho hodnotČ má podíl tržeb na celkových aktivech, který tvoĜí témČĜ 70% hodnoty výsledného indexu. 4.5.2
IN99 – bonitní model
Ukazatel X1 aktiva/cizí zdroje
2008 2007 2006 2005 2004 Váha Celkem % Celkem % Celkem % Celkem % Celkem % -0,017 -0,028 -1,96% -0,027 -1,37% -0,036 -2,10% -0,035 -2,05% -0,033 -2,52%
X2 EBIT/aktiva
4,573
0,257
18,01%
0,631
32,05%
0,160
9,35%
0,043
2,51%
0,060
4,58%
X3 výnosy/aktiva
0,481
1,177
82,48%
1,344
68,26%
1,559
91,12%
1,676
98,01%
1,215
92,68%
obČžná aktiva/krat. X4 závazky
0,015
0,021 1,427
1,47% 100,00%
0,021 1,969
1,07% 100,00%
0,028 1,711
1,64% 100,00%
0,026 1,710
1,52% 100,00%
0,069 1,311
5,26% 100,00%
IN INDEX
VÝSLEDNÁ TABULKA - INTERPRETACE HODNOTY IN INDEXU IN INDEX > 1,77 podnik tvoĜí novou hodnotu pro vlastníky 0,75 < IN INDEX < 1,77 "šedá zóna" nevyhranČných výsledkĤ netvoĜí hodnotu pro vlastníky, pĜípadnČ ji niþí IN INDEX < 0,75 Tabulka 36, Index IN99
Po celé sledované období spadají hodnoty indexu IN99 spoleþnosti do „šedé zóny“ nevyhranČných výsledkĤ. Však je nutno poznamenat, že vypovídací schopnost tohoto indexu je pro aktuální údaje sotva 50%.
75
4.5.3
IN01 – spojení bankrotního a bonitního modelu 2008 Ukazatel
2007 %
Celkem
2006 %
Celkem
2005 %
Celkem
2004
Váha
Celkem
%
Celkem
X1 aktiva/cizí zdroje
0,13
0,216
11,84%
0,210
1,22%
0,275
18,13%
0,265
20,67%
16,61%
0,091
7,10%
0,265 0,091
% 20,67%
X2 EBIT/nákladové úroky
0,04
0,749
41,04%
15,810
91,52%
0,252
X3 EBIT/aktiva
3,92
0,220
12,05%
0,541
3,13%
0,138
9,10%
0,037
2,89%
0,037
2,89%
X4 výnosy/aktiva
0,21
0,515
28,22%
0,588
3,40%
0,682
44,96%
0,734
57,25%
0,734
57,25%
obČžná akt./(krat. X5 závazky+ krat. ban. úvČry)
0,09
0,125
6,85%
0,125
0,72%
0,170
11,21%
0,155
12,09%
0,155
12,09%
1,83
100,00%
17,27
100,00%
1,52
100,00%
1,28
100,00%
1,28
100,00%
IN INDEX
7,10%
VÝSLEDNÁ TABULKA - INTERPRETACE HODNOTY IN INDEXU podnik tvoĜí novou hodnotu pro vlastníky IN INDEX > 1,6 0,9 < IN INDEX < 1,6 "šedá zóna" nevyhranČných výsledkĤ netvoĜí hodnotu pro vlastníky, pĜípadnČ ji niþí IN INDEX < 0,9 Tabulka 37, Index IN01
Index IN01 již hodnotí situaci podniku pĜíznivČji, první tĜi roky sice hodnoty spadají do šedé zóny, nicménČ poslední dva roky již spoleþnosti vytváĜí hodnotu pro vlastníky. Zajímavé je, že první tĜi roky tvoĜí vČtšinu hodnoty indexu podíl výnosĤ a celkových aktiv, v posledních letech pĜevládá hodnota podílu EBIT a nákladových úroku (tedy úrokové krytí). V závČru této kapitoly bych ještČ rád poukázal na pracovní kapitál, cash flow a výsledky hospodaĜení. Horizontální analýza CF 6000
tis. Kþ
5000 4000 3000 2000
CF - provozní
1000 0 -1000 -2000
CF - investiþní CF - finanþní 2004
2005
2006
-3000 -4000 období
76
2007
2008
Graf 5, Horizontální analýza CF
Horizontální analýza CF 2004
2005
2006
2007
2008
CF - provozní
-1245
-747
5067
1631
1995
CF - investiþní
-707
-579
-3228
-1736
-2271
CF - finanþní
291
1932
898
-923
276
První dva roky sledovaného období lze sledovat záporné provozní CF, naštČstí v následujících letech již firma dosáhla kladných hodnot. V celém sledovaném období vykazuje firma záporné investiþní CF, což svČdþí o investiþní aktivitČ. Ze spíše kladných hodnot finanþního CF, lze usuzovat že tyto investice byly financovány z vlastních zdrojĤ.
ýistý pracovní kapitál 12000
10402 9211
10000 7676
tis. Kþ
8000 6000
5883
6331
2004
2005
4000 2000 0 2006
2007
2008
období
Graf 6, ýistý pracovní kapitál
ýistý pracovní kapitál je významný pĜedpoklad platební schopnosti podniku. „Jedná se o þást dlouhodobých zdrojĤ majetku, která kryje obČžná aktiva resp. o þást obČžných aktiv, která je kryta dlouhodobými zdroji podniku. ýistý pracovní kapitál vzhledem ke své „dlouhodobosti“ vytváĜí, jakýsi „polštáĜ“ pro pĜípadné finanþní výkyvy. Jedná se o dlouhodobý zdroj, který má podnik k dispozici pro profinancování bČžného chodu
77
podniku“63. Ve sledovaném období lze sledovat jeho nárĤst, což vypovídá ve prospČch finanþní stability podniku. 8 000 7 000 6 000
tis. Kþ
5 000 4 000
Provozní HV
3 000
Finanþní HV
2 000
MimoĜádný HV
1 000 0 -1 000
2004
2005
2006
2007
2008
-2 000 období
Graf 7, HospodáĜské výsledky 2004-2008
4.6 Zhodnocení finanþní analýzy
meziroþní nárĤst celkové hodnoty aktiv ve sledovaném období pĜedevším obČžných aktiv, hodnota dlouhodobého majetku vzrostla velmi málo.
meziroþní nárĤst podílu cizích zdrojĤ financování
nárĤst tržeb za vlastní výrobky a služby, v posledním roce však mírný pokles
rĤst pĜidané hodnoty
nárĤst hodnoty provozního CF, které v posledních 2 letech nabylo kladných hodnot, záporné investiþní CF svČdþí o investiþní aktivitČ, kladné finanþní CF vypovídá o financování investic z vlastních zdrojĤ. Nízké provozní CF je znaþným problémem spoleþnosti, neboĢ nestaþí na financování potĜebného rozvoje. V souþasnosti však firma þiní kroky, které by mČly pĜispČt k zlepšení situace (faktoring)
pokles všech hodnot ukazatelĤ likvidity,
zvláštČ penČžní likvidita dosahuje
velmi nízkých hodnot, firma má však kontokorent, jako rezervu pohotových penČžních prostĜedkĤ
rostoucí zadluženost, díky nárĤstu krátkodobých závazkĤ, spoleþnost však vykazuje vyšší hodnoty úrokové krytí
63
KISLINGEROVÁ, Eva, HNILICA, JiĜí, 2005
78
nízké hodnoty rentability celkových aktiv, vlastního kapitálu a pĜedevším rentability tržeb z þistého zisku po zdanČní.
meziroþní nárĤst doby inkasa krátkodobých pohledávek, která až na poslední rok pĜevyšuje dobu splatnosti krátkodobých závazkĤ – nepĜíznivý vliv na provozní CF.
rostoucí absolutní hodnota þistého pracovního kapitálu
klesající podíl hodnoty þistého pracovního kapitálu na aktivech
nárĤst hodnot produktivity práce z tržeb a z pĜidané hodnoty
postupné zlepšování souhrnných index hodnocení (AltmanĤv index, IN99, IN01) až na poslední rok.
79
4.7 SWOT analýza Analyzuje silné a slabé stránky spoleþnosti, dále pĜíležitosti a hrozby, které pĜináší okolí firmy. Zahrnuty jsou pouze skuteþnosti strategického významu pro budoucnost podniku. Ve SWOT analýze jsou zahrnuty jednak výsledky provedené finanþní a strategické analýzy a jednak informace konstatované vedením firmy. Silné stránky 1. kvalita poskytovaných služeb 2. nízká zadluženost
1.
3. kladná hodnot þistého pracovního kapitálu
2.
pružná organizaþní struktura - strategické podnikatelské jednotky (SBU) 5. zákazníky jsou velké a kapitálovČ silné podniky
4.
6. dobrá povČst, jméno firmy
5.
7. nízka odepsanost dl. majetku 8. vlastnČní certifikátĤ ISO 9001 a ISO 14001 9. silný marketing
6.
4.
3.
PĜíležitosti 1. nové technologie, patenty a know-how
1.
2. rostoucí trh
2.
3. slabší vyjednávací pozice dodavatelĤ
3.
4. zavádČní nových služeb 5. orientace na zahraniþní trhy 6. získání nových zákazníkĤ
4. 5. 6.
Tabulka 38, SWOT analýza
80
Slabé stránky nízké provozní cash flow, neposkytuje dostatek zdrojĤ pro rozvoj nízké hodnoty rentability - pĜílišné zapojení vlastních zdrojĤ velká závislost na nČkolika klíþových zákaznících (6 firem se podílí 72% na cel. velmi nízké hodnoty likvidity narĤstající hodnoty doby inkasa krát. pohledávek produktivita práce z tržeb (resp. pĜidané hodnoty) pod prĤmČrem odvČtví, rovnČz tempo rĤstu prod. je pod prĤmČrem odvČtví Hrozby hospodáršká recese - pokles prĤmyslové výroby nižší investiþní aktivita zákazníkĤ oþekávaný pokles vývozu a dovozu zboží a služeb dlouhá lhĤta splatnosti krát. pohledávek mnoho kapitálovČ silných konkurentĤ možnost ztráty strategického zákazníka
5 Finanþní plán Pro ocenČní podniku pomocí výnosových metod je nutné sestavit finanþní plán hlavních úþetních výkazĤ: •
výkaz zisku a ztráty,
•
rozvaha,
•
investic do provoznČ nutného majetku.
Plán je sestaven
metodou procentního podílu na tržbách. Spoleþnost pĜi svém
financování spoléhá pĜedevším na vlastní zdroje. PĜípadné výkyvy likvidity Ĝeší buć þerpáním kontokorentu (do 500 tis. Kþ) nebo vČtší výpady pomocí krátkodobého revolvingového úvČru se sjednaným s úvČrovým rámcem 5 mil. Kþ. Ve finanþním plánu je tato skuteþnost zohlednČna. Plán vychází z manažerského výkazu zisku a ztrát a plánu tržeb jak byl naplánován v rámci strategické analýzy. Spoleþnost dosáhla v roce 2008 extrémního rĤstu tržeb (o 46,8%) proto byl plán zpracován variantnČ a to v optimistické a pesimistické variantČ. Optimistická varianta tuto hodnotu zohledĖuje, pesimistická vypouští. Plán je sestaven metodou procentního podílu na tržbách. Pro vČtší pĜehlednost jsou v plánu oddČleny náklady a výnosy spojené s provozním a neprovozním majetkem. Nejprve bude popsána optimistická varianta a následnČ pesimistická.
81
5.1 Optimistická varianta 5.1.1
Plán výkazu zisku a ztrát
Spoleþnost Mont Karviná se nezabývá prodejem zboží (ani doplĖkového) a ani v následujícím období jej nehodlá zavést, proto je položka tržeb za prodej zboží plánovaná jako nulová. Spoleþnost neplánuje v následujícím období tvorbu rezerv. Plán poþítá s rĤstem pĜidané hodnoty, jedná se o dlouhodobČjší jev v hospodaĜení firmy. Dominantní nákladovou položkou zĤstávají osobní náklady, které pĜevyšují hodnotu odpisĤ. 1. Hlavní þinnost - náklady a výnosy spojené s provozním majetkem Položka 2008 2009 2010 2011 2012 Tržby za prodej zboží 0 0 0 0 0 Náklady vynaložené na prodané zboží 0 0 0 0 0 Obchodní marže 0 0 0 0 0 Výkony 172 039 183 362 195 430 208 292 222 001 Výkonová spotĜeba 126 792 124 869 133 088 141 847 151 183 PĜidaná hodnota 45 247 58 492 62 342 66 445 70 818 Osobní náklady 38 816 54 367 55 502 59 155 63 048 DanČ a poplatky 98 98 98 98 98 Odpisy 1 399 1796 1983 2220 1840 Ostatní provozní položky (zmČna rezerv) 2 527 0 0 0 0 Korigovaný provozní výsledek hospodaĜení 2 407 2 232 4 759 4 972 5 832
Položka Nákladové úroky
2. Náklady na cizí kapitál 2008 209
2010 287
2011 198
2012 100
3. Náklady a výnosy spojené s neprovozním majetkem Položka 2008 2009 2010 Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu 1 226 297 297 ZĤstatková cena prod. dl. majetku a materiálu 1 412 284 284 Výnosové úroky 3 14 15 Ostatní finanþní náklady 924 718 718 Výsledek hospodaĜení z neprovozní þinnosti -1 110 -691 -690
2011 297 284 16 718 -689
2012 297 284 17 718 -688
4. Celkový výsledek hospodaĜení Položka 2008 2009 MimoĜádný výsledek hospodaĜení -4 0 Celkový výsledek hospodaĜení pĜed daní 1 088 1 541 DaĖová sazba 21% 20% DaĖ 228 308 Výsledek hospodaĜení za úþetní období po dani 860 1 232
2011 0 4 085 19% 776 3 309
2012 0 5 044 19% 958 4 086
Tabulka 39, Plán výkazu zisku a ztrát - optimistická varianta
82
2009 0
2010 0 3 782 19% 719 3 064
5.1.2
Plán rozvahy
Spolu s rĤstem tržeb je spojen nárĤst majetku spoleþnosti. Tento nárĤst je zpĤsoben pĜedevším nárĤstem hodnoty obČžného majetku a to pĜedevším ve formČ krátkodobých pohledávek a zásob. V rozvaze byly vyþlenČny položky majetku, které jsou provoznČ potĜebné a provoznČ nepotĜebné. Mezi provoznČ nepotĜebné je zaĜazena budova, kterou podnik pronajímá. Dále dlouhodobý finanþní majetek, který pĜedstavuje podíl ve spoleþnosti zabývající se odlišným oborem podnikání. Hodnota krátkodobého finanþního majetku byla stanovena prostĜednictvím ukazatele okamžité likvidity. Plánovaná hodnota ukazatele okamžité likvidity se rovná geometrickému prĤmČru historických hodnot, nesoulad bilanþní sumy je pak doplnČn prostĜednictvím položky krátkodobých úvČrĤ, které spoleþnost bČžné užívá ke svému financování. I když minulém období nejsou v rozvaze vykázány žádné úvČry, ale nenulová položka placených úrokĤ svČdþí o tom, že úvČry bČhem úþetního období þerpány byly. Plánovaná hodnota okamžité likvidity je nižší než doporuþená hodnota, ale vzhledem k faktu, že spoleþnost nemá problémy s hrazením svých splatných závazkĤ, lze právČ tuto výši považovat za provoznČ nutnou. Blíže k rĤstu dlouhodobého majetku resp. investicím bude pojednáno níže. AKTIVA AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Stavby - provoznČ potĜebné - provoznČ nepotĜebné Pozemky Samostatné movité vČci a soubory movitých vČcí Jiný dl. hmotný majetek Dlouhodobý finanþní majetek - provoznČ potĜebný - provoznČ nepotĜebný ObČžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanþní majetek - provoznČ potĜebné - provoznČ nepotĜebné Ostatní aktiva
2008 50 115 11 593 115 10 003 702 0 702 52 5 656 3 593 1 475 0 1 475 35 832 1 411 32 442 1 979 1 979 0 2 613
2009 51691 12027 118 10 434 681 0 681 52 6108 3593 1 475 0 1 475 37 051 3667 30644 2740 2 740 0 2 613
Tabulka 40, Plánovaná rozvaha - aktiva - optimistická varianta
83
2010 54564 12462 122 10 865 660 0 660 52 6560 3593 1 475 0 1 475 39 490 3909 32661 2920 2 920 0 2 613
2011 57598 12896 125 11 296 639 0 639 52 7012 3593 1 475 0 1 475 42 089 4166 34811 3112 3 112 0 2 613
2012 61479 13722 128 12 118 618 0 618 52 7855 3593 1 475 0 1 475 45 145 4440 37388 3317 3 317 0 2 613
Na stranČ pasiv se nárĤst bilanþní sumy projevuje v hodnotČ vlastního kapitálu. Která se meziroþnČ
navyšuje o vytvoĜený výsledek hospodaĜení bČžného období, který
spoleþnost zatím zadržuje. Hodnota základního kapitálu zĤstává konstantní, není plánováno jeho navyšování. Hodnota cizích zdrojĤ neklesá ani nenarĤstá. Spoleþnost neplánuje pĜijmutí úvČru. Plán poþítá pouze s využíváním krátkodobého revolvingový úvČru k pĜeklenutí krátkodobých problému s likviditou. PASIVA PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku - zákonný rezervní fond - statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaĜení minulých let Výsledek hospodaĜení bČžného úþetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky - jiné závazky Krátkodobé závazky - závazky z obchodních vztahĤ - závazky k zamČstnancĤm - závazky ze sociálního zab. a zdrav. pojištČní - stát - daĖové závazky a dotace Bankovní úvČry a výpomoci Bankovní úvČry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvČry Ostatní pasiva
2008 50 115 19 365 4 700 0 1 131 941 190 12 671 863 30 750 2 052 3268 3268 25 430 21 794 2 239 1 158 -11 0 0 0 0
2009 51 691 20 597 4 700 0 1 131 941 190 13 534 1 232 31 094 2 052 2279 2279 21 551 17 733 1 306 754 1 758 5 212 0 5 212 0
2010 54 565 23 661 4 700 0 1 131 941 190 14 766 3 064 30 903 2 052 2279 2279 22 970 18 900 1 392 803 1 874 3 603 0 3 603 0
2011 57 598 26 970 4 700 0 1 131 941 190 17 830 3 309 30 628 2 052 2279 2279 24 482 20 144 1 484 856 1 997 1 816 0 1 816 0
Tabulka 41, Plánovaná rozvaha - pasiva - optimistická varianta
84
2012 61 479 31 056 4 700 0 1 131 941 190 21 139 4 086 30 423 2 052 2279 2279 26 093 21 470 1 581 912 2 129 0 0 0 0
5.1.3
Plán investic do dlouhodobého majetku provoznČ nutného
Spoleþnost nemá sestavený žádný plán investic pro následující období. Plán investic, sestavený pro úþely ocenČní, proto vychází z minulých koeficientĤ investiþní nároþnosti provoznČ nutného majetku (podílu investic do provoznČ nutného majetku a pĜírĤstku tržeb), které jsou uvedeny v pĜíloze þ.17. Celková výše netto investic se odvíjí od pĜírĤstku tržeb v plánovaném období (2009-2012), který u optimistické varianty þiní 38640 tis.Kþ a celkové netto investice této varianty 1822 tis. Kþ. NejvČtší investice (1808 tis. Kþ) celkovČ smČĜovaly do položky samostatných movitých vČcí, které pĜedstavují po práci druhý nejvýznamnČjší výrobní faktor. Nehmotný majetek nepĜedstavuje významnou položku aktiv, ale protože je považován za provoznČ nutný je obsažen v tomto plánu.
Nehmotný majetek
2008
PĤvodní - odpisy - zĤstatková cena Nový - investice netto - investice brutto - poĜizovací hodnota k 31.3. - odpisy (1/4 poĜizovací ceny k 1.4.) Celkem - odpisy celkem - zĤstatková hodnota Samostatné movité vČci PĤvodní - odpisy - zĤstatková cena Nový - investice netto - investice brutto - poĜizovací hodnota k 31.3. - odpisy (1/6 poĜizovací ceny k 1.4.) Celkem - odpisy celkem - zĤstatková hodnota
84 115
84 115
2008 856 5656
856 5656
2009 84 31 3 87 87 0 84 118
Prognóza 2010 2011 31 0 0 0 3 3 56 39 143 183 22 36 53 36 122 125
2012 0 0 3 49 232 46 46 128
2009 856 4800 452 1308 1308 0 856 6108
Prognóza 2010 856 3944 452 1526 2834 218 1074 6560
2012 856 2232 452 2077 6692 769 1625 7464
2011 856 3088 452 1780 4615 472 1328 7012
Tabulka 42, Plán investic do provoznČ nutného kapitálu V posledních letech smČrovaly znaþné prostĜedky do položky jiného dlouhodobého majetku, který v tomto pĜípadČ pĜedstavuje technické zhodnocení haly. Toto zhodnocení bylo dokonþeno a pĜedáno do užívání. Oþekává se, že další investice v dohledné dobČ nebudou potĜeba, proto nejsou plánovány.
85
Jiný DHM PĤvodní - odpisy - zĤstatková cena Nový - investice netto - investice brutto - poĜizovací hodnota k 31.3. - odpisy (1/6 poĜizovací ceny k 1.4.) Celkem - odpisy celkem - zĤstatková hodnota
543 3593 52
52
52
52
52
2008 1483 9364 893 2376
2009 1796 9819 455 1395
2010 1983 10275 455 1582
2011 2220 10730 455 1820
2012 1840 11186 455 2126
Pozemky Celkem Odpisy ZĤstatková hodnota Celkové investice netto do DM Celkové investice brutto do DM
5.1.4
Prognóza 2010 2011 856 856 1881 1025 0 0 0 0 0 0 0 0 856 856 3593 3593
2009 856 2737 0 0 0 0 856 3593
2008 543 3593
2012 169 169 0 0 0 0 169 3593
Finanþní analýza plánu
Finanþní plán je potĜeba podrobit finanþní analýze, která hodnotí vývoj hlavních ukazatelĤ a mĤže odhalit pĜípadné slabiny plánu.
86
Likvidita Okamžitá likvidita Pohotová likvidita BČžná likvidita
2008 0,08 1,35 1,41
Zadluženost Koeficient samofinancování Úrokové krytí z EBIT
2009 0,10 1,55 1,38
2010 0,11 1,55 1,49
2011 0,12 1,55 1,60
2012 0,13 1,56 1,73
2008 2009 2010 2011 2012 38,64% 39,85% 43,36% 46,82% 50,51% 6,21 NA 14,19 21,61 0,00
Rentabilita úþetní Rentabilita celkového kapitálu z EBIT Rentabilita vlastního kapitálu z EAT Rentabilita tržeb z EAT Rentabilita tržeb z provozního zisku
2008 2,59% 4,44% 0,50% 1,40%
2009 2010 2011 2012 2,98% 7,46% 7,44% 8,37% 5,98% 12,95% 12,27% 13,16% 0,67% 1,57% 1,59% 1,84% 1,22% 2,44% 2,39% 2,63%
Rentabilita hlavního provozu Rentabilita tržeb z KPVH po dani (zisková marže) Rentabilita provoznČ nutného investovaného kapitálu z KPVH
2008 1,11%
2009 0,97%
Aktivita Doba obratu zásob(dny) Doba obratu pohledávek (dny) Doba obratu obchodních závazkĤ (dny)
15,10% 2008 2,99 68,83 53,95
2010 1,97%
2011 1,93%
2012 2,13%
7,26% 14,92% 14,84% 16,57% 2009 7,30 61,00 42,90
2010 7,30 61,00 42,90
2011 7,30 61,00 42,90
2012 7,30 61,47 42,90
Tabulka 43, Finanþní analýza plánu - optimistická varianta Ukazatele likvidity vykazují po celé plánované období sice rostoucí trend, ale stále pod doporuþenou hodnotou. Nízké hodnoty tČchto ukazatelĤ jsou zpĤsobeny nízkou hodnotou krátkodobého finanþního majetku, vzhledem k výše uvedeným faktum, je však tato hodnota považována za dostateþnou. Na snižujících se hodnotách ukazatelĤ zadluženosti má podíl kumulující se hodnota výsledkĤ hospodaĜení bČžných období a žádné pĜijímání dalších úvČrĤ. Dlouhodobou strategií spoleþnosti je financování prostĜednictvím vlastních zdrojĤ, doplnČných o krátkodobý revolvingový úvČr sloužící k pĜeklenutí krátkodobých výpadĤ v likviditČ. Tento fakt dále zpĤsobuje vyšší hodnoty úrokového krytí. Ukazatele rentability vykazují rostoucí trend, dosahují však nízké hodnoty. Zejména rentabilita tržeb je velmi nízká. Ukazatele aktivity (doby obratu) vykazují zlepšující se trend, ustalují se na hodnotČ geometrického prĤmČru minulého období. K nárĤstu došlo pouze u hodnoty doby obratu zásob, který v pĜedcházejícím roce prodČlal znaþný pokles, jedná se tedy o obnovení trendu.
87
5.2 Pesimistická varianta 5.2.1
Plán výkazu zisku a ztrát
V pĜedchozí kapitole pĜi pojednání o optimistické variantČ byly zmínČny východiska a specifika plánu, dále bude pozornost vČnována spíše rozdílĤm varianty pesimistické od varianty optimistické. Jak již bylo zmínČno hlavní specifikum pesimistické varianty spoþívá ve vypuštČní extrémní hodnoty nárĤstu tržeb v posledním roce, proto první rok plánu zaþíná markantním poklesem tržeb. S tím pĜirozenČ souvisí i plánovaný propad hodnoty pĜidané hodnoty. Plán je dále již sestaven jako rostoucí. 1. Hlavní þinnost - náklady a výnosy spojené s provozním majetkem Položka 2008 2009 2010 Tržby za prodej zboží 0 0 0 Náklady vynaložené na prodané zboží 0 0 0 Obchodní marže 0 0 0 Výkony 172 039 133 094 141 854 Výkonová spotĜeba 126 792 98 090 96 744 PĜidaná hodnota 45 247 35 004 45 110 Osobní náklady 38 816 32 009 40 145 DanČ a poplatky 98 98 98 Odpisy 1 399 1796 1962 Ostatní provozní položky (zmČna rezerv) 2 527 0 0 Korigovaný provozní výsledek hospodaĜení 2 407 1 101 2 905
2011 0 0 0 151 190 103 112 48 078 42 787 98 2175 0 3 019
2012 0 0 0 161 141 109 898 51 243 45 603 98 1766 0 3 776
2010 61
2011 68
2012 49
3. Náklady a výnosy spojené s neprovozním majetkem Položka 2008 2009 2010 Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu 1 226 288 288 ZĤstatková cena prod. dl. majetku a materiálu 1 412 206 206 Výnosové úroky 3 10 11 Ostatní finanþní náklady 924 718 718 Výsledek hospodaĜení z neprovozní þinnosti -1 110 -626 -625
2011 288 206 11 718 -625
2012 288 206 12 718 -624
4. Celkový výsledek hospodaĜení Položka 2008 2009 MimoĜádný výsledek hospodaĜení 0 0 Celkový výsledek hospodaĜení pĜed daní 1 088 475 DaĖová sazba 24% 21% DaĖ 261 100 Výsledek hospodaĜení za úþetní období po dani 827 375
2011 0 2 326 19% 442 1 884
2012 0 3 103 19% 590 2 514
Položka Nákladové úroky
2. Náklady na cizí kapitál 2008 2009 209 0
2010 0 2 219 20% 444 1 775
Tabulka 44, Plán výkazu zisku a ztrát - pesimistická varianta
88
5.2.2
Plán rozvahy
Pokles tržeb se projeví v aktivech nejvíce poklesem významné položky krátkodobých pohledávek a tím i poklesem celé bilanþní sumy. Protože dále je plán sestaven jako rostoucí, poþítá mimo jiné i s investicemi nad úrovnČmi odpisĤ (netto investicemi), proto je položka dlouhodobého majetku sestavena jako rostoucí. AKTIVA AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Stavby - provoznČ potĜebné - provoznČ nepotĜebné Pozemky Samostatné movité vČci a soubory movitých vČcí Jiný dl. hmotný majetek Dlouhodobý finanþní majetek - provoznČ potĜebný - provoznČ nepotĜebný ObČžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanþní majetek - provoznČ potĜebné - provoznČ nepotĜebné Ostatní aktiva
2008 50 115 11 593 115 10 003 702 0 702 52 5 656 3 593 1 475 0 1 475 35 832 1 411 32 442 1 979 1 979 0 2 613
2009 41358 11851 118 10 258 681 0 681 52 5984 3593 1 475 0 1 475 29 507 2662 22243 1989 1 989 0 2 613
2010 43759 12161 120 10 565 660 0 660 52 6312 3593 1 475 0 1 475 31 599 2837 24029 2119 2 119 0 2 613
2011 46385 12470 123 10 872 639 0 639 52 6640 3593 1 475 0 1 475 33 915 3024 26019 2259 2 259 0 2 613
2012 49182 12779 125 11 180 618 0 618 52 6969 3593 1 475 0 1 475 36 403 3223 28159 2408 2 408 0 2 613
Tabulka 45, Plánovaná rozvaha – aktiva – pesimistická varianta Na stranČ pasiv se propad bilanþní sumy odrazil pĜedevším v hodnotČ krátkodobých závazkĤ z obchodních vztahĤ a tedy i celkových cizích zdrojĤ (rezervy nebudou tvoĜeny, nové úvČry nebudou pĜijímány). Relativní výše krátkodobého finanþního majetku byla stanovena stejnČ jako u optimistické varianty. Pouze absolutní hodnota finanþního majetku je nižší a je tedy nižší i výše krátkodobých úvČrĤ, které dorovnávají nesoulad bilanþní sumy.
89
PASIVA PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku - zákonný rezervní fond - statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaĜení minulých let Výsledek hospodaĜení bČžného úþetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky - jiné závazky Krátkodobé závazky - závazky z obchodních vztahĤ - závazky k zamČstnancĤm - závazky ze sociálního zab. a zdrav. pojištČní - stát - daĖové závazky a dotace Bankovní úvČry a výpomoci Bankovní úvČry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvČry Ostatní pasiva
2008 50 115 19 365 4 700 0 1 131 941 190 12 671 863 30 750 2 052 3268 3268 25 430 21 794 2 239 1 158 -11 0 0 0 0
2009 41 358 19 740 4 700 0 1 131 941 190 13 534 375 21 618 2 052 2279 2279 16 180 13 407 948 547 1 276 1 107 0 1 107 0
Tabulka 46, Plánovaná rozvaha – pasiva – pesimistická varianta
90
2010 43 759 21 515 4 700 0 1 131 941 190 13 909 1 775 22 245 2 052 2279 2279 16 673 13 719 1 010 583 1 360 1 241 0 1 241 0
2011 46 386 23 399 4 700 0 1 131 941 190 15 684 1 884 22 987 2 052 2279 2279 17 770 14 622 1 077 621 1 450 886 0 886 0
2012 49 183 25 912 4 700 0 1 131 941 190 17 568 2 514 23 271 2 052 2279 2279 18 940 15 584 1 148 662 1 545 0 0 0 0
5.2.3
Plán investic do provoznČ nutného majetku
Pesimistická varianta plánu poþítá s menším pĜírĤstkem tržeb v plánovaném období (28047 tis. Kþ) a celkové netto investice dosáhnou výše 1322 tis. Kþ, z toho do položky samostatných movitých vČcí 1313 tis. Kþ. (Viz pĜíloha þ.17). Pro položku jiného dlouhodobého majetku se stejnČ jako u optimistické varianty neplánují další investice. Nehmotný majetek
2009 84 31 3 87 87 0 84 118
Prognóza 2010 2011 31 0 0 0 2 2 55 38 142 180 22 36 53 36 120 123
2012 0 0 2 47 227 45 45 125
2009 856 4800 328 1184 1184 0 856 5984
Prognóza 2010 856 3944 328 1382 2566 197 1053 6312
2011 856 3088 328 1612 4177 428 1284 6640
2012 856 2232 328 1880 6058 696 1552 6969
543 3593
2009 856 2737 0 0 0 0 856 3593
Prognóza 2010 856 1881 0 0 0 0 856 3593
2011 856 1025 0 0 0 0 856 3593
2012 169 169 0 0 0 0 169 3593
52
52
52
52
52
2008 1483 9364 9 1313
2009 1796 9695 331 1271
2010 1962 10026 330 1437
2011 2175 10356 330 1650
2012 1766 10686 330 1928
2008
PĤvodní - odpisy - zĤstatková cena Nový - investice netto - investice brutto - poĜizovací hodnota k 31.3. - odpisy (1/4 poĜizovací ceny k 1.4.) Celkem - odpisy celkem - zĤstatková hodnota Samostatné movité vČci PĤvodní - odpisy - zĤstatková cena Nový - investice netto - investice brutto - poĜizovací hodnota k 31.3. - odpisy (1/6 poĜizovací ceny k 1.4.) Celkem - odpisy celkem - zĤstatková hodnota Jiný DHM PĤvodní - odpisy - zĤstatková cena Nový - investice netto - investice brutto - poĜizovací hodnota k 31.3. - odpisy (1/6 poĜizovací ceny k 1.4.) Celkem - odpisy celkem - zĤstatková hodnota
84 115
84 115
2008 856 5656
856 5656
2008 543 3593
Pozemky Celkem Odpisy ZĤstatková hodnota Celkové investice netto do DM Celkové investice brutto do DM
Tabulka 47, Plán investic do provoznČ nutného majetku - pesimistická varianta
91
5.2.4
Finanþní analýza plánu
Likvidita Okamžitá likvidita Pohotová likvidita BČžná likvidita
2008 0,08 1,35 1,41
Zadluženost Koeficient samofinancování Úrokové krytí z EBIT
2009 0,12 1,50 1,71
2010 0,12 1,57 1,76
2011 0,12 1,59 1,82
2012 0,13 1,61 1,92
2008 2009 38,64% 47,73% 6,21 NA
2010 49,17% 37,44
2011 50,44% 35,07
2012 52,69% 64,68
Rentabilita úþetní Rentabilita celkového kapitálu z EBIT Rentabilita vlastního kapitálu z EAT Rentabilita tržeb z EAT Rentabilita tržeb z provozního zisku
2008 2,59% 4,27% 0,48% 1,40%
2009 1,15% 1,90% 0,28% 0,83%
2010 5,21% 8,25% 1,25% 2,05%
2011 5,16% 8,05% 1,25% 2,00%
2012 6,41% 9,70% 1,56% 2,34%
Rentabilita hlavního provozu Rentabilita tržeb z KPVH po dani (zisková marže) Rentabilita provoznČ nutného investovaného kapitálu z KPVH
2008 1,06%
2009 0,65%
2010 1,64%
2011 1,62%
2012 1,90%
14,53%
4,12%
10,55%
10,64%
12,76%
2008 2,99 68,83 53,95
2009 7,30 61,00 44,37
2010 7,30 61,83 42,90
2011 7,30 62,82 42,90
2012 7,30 63,78 42,90
Aktivita Doba obratu zásob(dny) Doba obratu pohledávek (dny) Doba obratu obchodních závazkĤ (dny)
Tabulka 48, Finanþní analýza plánu - pesimistická varianta Ukazatele likvidity dosahují témČĜ stejných hodnot jako u optimistické varianty. Ukazatele koeficientu samofinancování vykazují vyšší hodnoty oproti optimistické variantČ, tento jev je zpĤsoben nižšími nároky na absolutní výši finanþního majetku u pesimistické varianty (pĜi stejné hodnotČ okamžité likvidity) a tím i nižší potĜeby plánovaného þerpání krátkodobého úvČru k vyrovnání bilanþní sumy. Ukazatele rentability jsou pomČrnČ nižší než u optimistické varianty. PĜi plánovaní byla použita metoda procentního podílu na tržbách. Rozdíl lze zdĤvodnit tím, že nČkteré nákladové položky mají fixní charakter a se zmČnou tržeb se nemČní (v rámci dané výrobní kapacity). Ukazatele aktivity (doby obratu) kopírují optimistickou variantu neboĢ vycházejí z historických dat (geometrického prĤmČru).
92
6 Návrh ocenČní Jako nejvhodnČjší, ke stanovení ocenČní spoleþnosti Mont Karviná, a.s., považují výnosové metody. Ze strategické a finanþní analýzy vyplynulo, že lze pĜijmout pĜedpoklad neomezeného trvání podniku se kterým výnosové metody implicitnČ pracují. Tyto metody jsou založeny na poznatku, že hodnota statku (podniku) je urþena užitky z toho statku plynoucích. V pĜípadČ podniku jsou tČmito užitky budoucí výnosy. Samotné ocenČní bude provedeno ve dvou variantách (optimistické a pesimistické) a to jednak dvoufázovou metodou diskontovaných penČžních toku ve variantČ pro vlastníky a vČĜitele (entity) a dále metodou ekonomické pĜidané hodnoty.
6.1 Výpoþet diskontní míry (WACC) Pro dvoufázovou metodu diskontovaných penČžních tokĤ ve variantČ entity (vychází se z penČžních tokĤ pro vlastníky a vČĜitele) se jako diskontní míra užívá prĤmČrných vážených nákladĤ kapitálu. Které obsahují náklady jak na vlastní, tak na cizí kapitál. 1. Náklady na vlastní kapitál PĜedstavují implicitní náklady, které nejsou úþetnČ vykazované. Jsou dány výnosovým oþekáváním investorĤ. V praxi pĜedstavuje nejuznávanČjší metodu výpoþtu nákladĤ vlastního kapitálu – model CAPM (capital asset pricing model), jenž se opírá o teorii kapitálového trhu a náklady na VK odvozuje od alternativních výnosĤ s pĜihlédnutím k riziku. Vzhledem k omezené funkþnosti kapitálového trhu ýR a jeho kratší historii se postupnČ prosazuje názor, že je lepší použít data ze svČtového, nebo ještČ lépe amerického kapitálového trhu64. V práci bude použit právČ tento pĜístup. Pro užití toho modelu je tĜeba zjistit: a) bezrizikovou úrokovou míru – byla stanovena jako výnosnost 10-ti letých státních dluhopisĤ USA (T-bonds) ke dni 18.12.09 a která þiní 3,55%65 p.a. b) rizikovou prémii trhu – vychází se z rizikové prémie trhu USA, který je se stanovuje jako geometrický za co nejdelší období (1928-2008) a þiní 5,19%66.
64
MaĜík, M. 2007. Str. 221 http://www.ustreas.gov/offices/domestic-finance/debt-management/interest-rate/yield.shtml 66 http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar 65
93
Poté je potĜeba zjistit rating ýR, agentura Moodys67 dává ýR rating A1. Rating je tĜeba promítnout do rizikové pĜirážky zemČ, kterou nazýváme riziko selhání zemČ. Nejlepším zpĤsobem jak to zjistit je použít rozdíl mezi výnosností obligací se stejným ratingem, jako má ýR a vládními (nejlépe 10-ti letými) obligacemi USA (ty mají nejvyšší rating AAA), tento rozdíl (spread) þiní 0,93% (viz pĜíloha þ.33). Dále je nutné upravit riziko selhání zemČ o rozdíl volatility trhu akcií v dané zemi a volatility vládních dluhopisĤ v této zemi. V našich podmínkách je však obtížné získávat aktuální volatility trhu akcií a vládních dluhopisĤ. V tČchto pĜípadech lze užít orientaþní koeficient asi 1,568. Protože diskontní míra je kalkulována z pohledu þeského investora a nikoli zahraniþního investora je žádoucí zvýšit rizikovou pĜirážku ještČ o rozdíly v dlouhodobé prognózované inflaci mezi ýeskou republikou a USA. c) koeficient beta – byl získán z dat prof. Damodarana69, jako nejvhodnČjší položka se jeví "Electric Utilities", pro kterou je stanovena nezadlužená beta rovna 0,55. d) Rizikové pĜirážky – za nižší likviditu vlastnických podílĤ 1%. Shrnuto do následující tabulky.
67
http://www.finance.cz/ekonomika/rating MaĜík, M. 2007. Str. 222 69 http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar 68
94
Náklady vlastního kapitálu - CAPM s rizikovou prémií zemČ rf (aktuální výnosnost 10-ti letých státních dluhopisu USA) Beta nezadlužená pro "Electric Utilities" Riziková premie kap. trhu USA (geo. prĤmer 1928-2008) Rating ýeské republiky
3,55% 0,55 5,19% A1
Riziko selhání zemČ (premie USA dluhopisĤ A1 oproti AAA) Odhad pomČru rizikové prémie u akcií oproti dluhopisĤm Riziková prémie zemČ Riziková prémie zemČ opravena o rozdíl v inflaci (0,5%)
0,93% 1,5 1,40% 1,90%
PomČr vlastního a cizího kapitálu u oceĖovaného podniku DaĖová sazba Beta zadlužené
0,00% 19,00% 0,55
PriĜážka za menší likviditu vlastnických podílĤ
1,00%
Náklady na vlastní kapitál Tabulka 49, Náklady vlastního kapitálu metodou CAPM
9,30%
Pozn.: K datu ocenČní spoleþnost nedisponuje žádným cizím zpoplatnČným kapitálem, proto pomČr vlastního a cizího kapitálu byl stanoven jako nula70. Pro srovnání byly stanoveny náklady na vlastní kapitál stavebnicovou metodou (viz pĜíloha þ.11 a 12) ve výši 11,54%. Tato metoda je pro nutnost použití subjektivních odhadĤ rizik oceĖovaného podniku považovaná za ménČ objektivní. Proto pro ocenČní byla použita metoda CAPM. 2. PrĤmČrné vážené náklady kapitálu (WACC) Vzhledem k absenci cizího zpoplatnČného kapitálu je hodnota prĤmČrných vážených nákladĤ kapitálu tvoĜena ze 100 % náklady na vlastní kapitál.
70
Bráno doslovnČ pomČr vlastního a cizího kapitálu by nebylo možno urþit, neboĢ dČlit nulou nemá smysl.
95
Úþetní struktura kapitálu k datu ocenČní Vlastní kapitál + nákladové rezervy Dluhopisy Bankovní úvČry dlouhodobé Bankovní úvČry krátkodobé ZpoplatnČný kapitál celkem
21 417 0 0 0 21 417
tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ
Podíl 100,00% 0,00% 0,00% 0,00% 100,00%
Váhy jednotlivých položek kapitálu Vlastní kapitál Cizí kapitál PrĤmČrné vážené náklady kapitálu Tabulka 50, PrĤmČrné vážené náklady kapitálu
Váha Náklad Souþin 100,00% 9,30% 9,30% 0,00% NA 0,00% 9,30%
6.2 Metoda DCF entity – optimistická varianta 6.2.1
Výpoþet volného penČžního toku do firmy (FCFF)
Pro aplikaci dvoufázové metody diskontovaných penČžních tokĤ je nejprve potĜeba zjistit kolik penČžních prostĜedkĤ lze každoroþnČ z podniku odþerpat, aniž by byl narušen jeho chod. Výpoþet tohoto toku je uveden v následující tabulce. Podklady pro tento výpoþet jsou obsaženy v pĜíloze þ.18. Volné cash flow pro první fázi 2009 KPVH 2 232 446 Upravená daĖ KPVH po dani 1 785 1 796 Odpisy 0 Úpravy o nepenČžní operace -7 328 Investice do provoznČ nutného DM Investice do provoznČ nutného PK -5 098 FCFF -8 844
2010 4 759 904 3 855 1 983 0 -3 437 -1 020 1 380
2011 4 972 945 4 027 2 220 0 -3 742 -1 087 1 418
2012 5 832 1108 4 724 1 840 0 -4 110 -1 445 1 009
Tabulka 51, Volné CF pro první fázi
V prvním roce plánu dosahuje spoleþnost záporné hodnoty volného cash flow. Tento jev je zpĤsobem vysokými investicemi do provoznČ nutného majetku. Jak již bylo zmínČno výše, spoleþnost nemá sestavený žádný plán investic. Proto investice do provoznČ nutného majetku jsou plánovány podle historických hodnot, které souviseli s dynamickým rĤstem tržeb minulých let (meziroþnČ prĤmČrnČ asi 10%). Pro budoucí období ze strategické analýzy však vyplynulo nižší tempo rĤstu tržeb. V dalších letech již podnik dosahuje kladné hodnoty volného penČžního toku.
96
6.2.2
Souþasná hodnota první fáze ocenČní
Nyní lze vyþíslit souþasnou hodnotu první fáze ocenČní (2009-2012), podle vztahu: 4
H1 = ¦ t =1
FCFFt (1 + WACC ) t
kde: FCFF
= volný penČžní tok do firmy,
H1
= hodnota první fáze,
WACC
= prĤmČrné vážené náklady kapitálu, jakožto diskontní míra,
T
= jednotlivé roky prognózy, t = {1,2,3,4}
Pro pĜehlednost výpoþet shrnuje následující tabulka. FCFF Odúroþitel pro diskontní míru Diskontované FCFF k 31.3.2009
9,30%
Souþasná hodnota 1.fáze Tabulka 52, Souþasná hodnota první fáze
2009 -8 844 0,9149 -8 092
2010 1 380 0,8371 1 155
2011 1 418 0,7659 1 086
2012 1 009 0,7007 707
-5 143 tis. Kþ
Celková hodnota první fáze ocenČní vyjádĜena souþtem diskontovaných volných penČžních toku þiní -5143 tis. Kþ. Pro vysoké výdaje na investice do provoznČ nutného majetku je první rok hodnota volného penČžního toku záporná a i když v následujících letech je tato hodnota kladná nepostaþuje k vyrovnání celkové sumy do kladných þísel.
6.2.3
Souþasná hodnota druhé fáze ocenČní
Spoleþnost vykazovala v minulém období dynamický rĤst tržeb (meziroþnČ prĤmČrnČ asi 10%). V roce 2008 dosáhla rekordního rĤstu tržeb o 46,8%. Ze strategické analýzy vyplynul pomČrnČ silný vnitĜní potenciál podniku. Proto je pĜedpokládána míru rĤstu tržeb po roce 2012 na úrovní 6,58%. Východiska pokraþující hodnoty jsou shrnuty v tabulce.
97
Pokraþující hodnota Tempo rĤstu Míra investic do DM a PK Rentabilita investic netto FCFF 2013 KPVH 2013
6,58% 44,33% 14,85% 2 803 tis. Kþ 5 035 tis. Kþ
Tabulka 53, Východiska pro pokraþující hodnotu – optimistická varianta
K výpoþtu pokraþující hodnoty byly použit GordonĤv vzorec a parametrický vzorec, pĜi správné aplikaci tyto vzorce poskytují stejné výsledky. 1. GordonĤv vzorec PH =
2803 FCFF2013 = = 103137tis.Kþ 9,3 − 6,58 ik − g 100
2. Parametrický vzorec
6.58 100 ) g 5035.(1 − KPVH 2013 .(1 − ) 14,85 r1 100 = 103137tis.Kþ PH = = ( 9 , 3 6 , 58 ) − ik − g 100 Diskontováním této hodnoty získáme souþasnou hodnotu druhé fáze a to následovnČ:
H 2 = 103137.
6.2.4
1 = 72267tis.Kþ 4 9 , 3 (1 + ) 100
Výsledná hodnota vlastního kapitálu metodou DCF entity
Souþtem souþasné hodnoty první a druhé fáze získáme provozní hodnotu podniku brutto, odeþtením úroþeného cizího kapitálu získáme provozní hodnotu netto, která spoleþnČ s hodnotou neprovozního majetku (dlouhodobý finanþní majetek + pronajímaná budova) k datu ocenČní tvoĜí výslednou hodnotu vlastního kapitálu. Shrnuto v následující tabulce.
98
Souþasná hodnota 1.fáze Souþasná hodnota 2.fáze Provozní hodna brutto Úroþený cizí kapitál k datu ocenČní Provozní hodna netto Neprovozní majetek k datu ocenČní Výsledná hodnota vlastního kapitálu podle DCF
-5 143 72 267 67 124 0 67 124 2 177 69 301
tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ
Tabulka 54, Výsledná hodnota VK podlce DCF – optimistická varianta
Hodnota vlastního kapitálu spoleþnosti Mont Karviná, a.s. þiní podle metody DCF entity (v optimistické variantČ) 69301 tis. Kþ ke dni 31.3.2008. Zajímavé srovnání nabízí pohled na hodnotu vlastního kapitálu podle výnosové metody a v úþetním vyjádĜení, které þiní 19 365 tis. Kþ. Zatímco úþetní hodnota je prostým souþtem jednotlivých hodnot rozvahy, vedených pĜevážnČ v historických cenách, výnosová metoda se snaží zjistit celkový užitek, ve formČ budoucích ziskĤ, plynoucí z vlastnČní podniku.
6.3 Metoda ekonomické pĜidané hodnoty - optimistická varianta Je založena na tvorbČ tzv. ekonomického zisku, který na rozdíl od úþetního pojetí kalkuluje navíc s náklady vlastního kapitálu. Základní schéma výpoþtu ekonomické pĜidané hodnoty (EVA) je následující: EVA = NOPAT − NOA × WACC ,
kde: EVA
= ekonomická pĜidaná hodnota (economic value added),
NOPAT
= zisk (þistý) z operaþní þinnosti (net operating profit after taxes), zde odpovídá korigovanému provoznímu výsledku hospodaĜení,
NOA
= þistá operaþní aktiva (net operating assets), zde odpovídají hodnotČ provoznČ nutného investovaného kapitálu,
WACC
= prĤmČrné vážené náklady kapitálu.
Pozn.: Hodnoty NOPAT resp. korigovaného provozního výsledku hospodaĜení po dani a NOA resp. provoznČ nutného investovaného kapitálu jsou stejné jako u metody DCF entity a postup jejich získání je uveden v pĜíloze þ.18.
99
OcenČní metodou ekonomické pĜipadané hodnoty se skládá stejnČ jako u metody DCF entity ze dvou fází. V první fázi jsou vypoþteny hodnoty EVA let plánovaného období a souþtem jejich diskontovaných hodnot je získána souþasná hodnota první fáze. Souþasná hodnota druhé fáze pĜedstavuje souþet všech budoucích EVA a je vypoþtena jako perpetuita pomocí Gordonova vzorce. Souþtem hodnot první a druhé fáze získáme MVA (market value added) – tržní pĜidanou hodnotu, která spolu s hodnotou NOA tvoĜí výslednou hodnotu vlastního kapitálu. 31.3. NOPAT NOA k 31.3. WACCxNOAt-1 EVA
2008 1 902 23 133
2009 1 785 28 665 2 151 -366
2010 3 855 30 120 2 666 1 189
2011 4 027 31 641 2 801 1 226
2012 4 724 33 911 2 942 1 782
2013 5 035 36 143 3 154 1 881
Tabulka 55, EVA pro první fázi - optimistická varianta
Pozn.: Hodnota EVA v daném roce poþítá s hodnotou NOA v roce minulém. NeboĢ hodnota aktiv ke konci roku minulého, která je stejná jako v první den nového roku (princip bilanþní kontinuity). 6.3.1
Souþasná hodnota první fáze ocenČní
Nyní lze vyþíslit souþasnou hodnotu první fáze (optimistické varianty) ocenČní (20092012), podle vztahu: 4
H1 = ¦ t =1
EVAt (1 + WACC )t
kde: EVAt
= ekonomická pĜidaná hodnota v roce t,
H1
= hodnota první fáze,
WACC
= prĤmČrné vážené náklady kapitálu, jakožto diskontní míra,
T
= jednotlivé roky prognózy, t = {1,2,3,4}
Pro pĜehlednost výpoþet shrnuje následující tabulka.
100
EVA Odúroþitel pro diskontní míru Diskontovaná EVA
2009 -366 0,9149 -335
9,30%
Souþasná hodnota 1.fáze
2010 1 189 0,8371 995
2011 1 226 0,7659 939
2012 1 782 0,7007 1 248
2 848 tis. Kþ
Tabulka 56, Souþasná hodnota první fáze metodou EVA - optimistická varianta
Souþasná hodnota první fáze vypoþtená souþtem diskontovaných ekonomických pĜidaných hodnot (v optimistické variantČ) þiní 2848 tis. Kþ. 6.3.2
Souþasná hodnota druhé fáze ocenČní
Pro druhou fázi u metody EVA platí stejné pĜedpoklady (tempo rĤstu a míra investic do provoznČ nutného majetku) jako pĜi použití výše uvedené metody DCF entity. Pokraþující hodnota Tempo rĤstu Míra investic do DM a PK EVA 2013
6,58% 44,33% 1 881 tis. Kþ
Tabulka 57, Pokraþují hodnota pro metodu EVA - optimistická varianta
Pokraþující hodnota byla stanovena Gordonovým vzorcem a to následovnČ. PH =
1881 EVA2013 = = 69226tis.Kþ 9,3 − 6,58 ik − g 100
Diskontováním této hodnoty získáme souþasnou hodnou druhé fáze.
H 2 = 69226.
1 = 48506tis.Kþ (1 + 9,3 ) 4 100
Souþtem první a druhé fáze získáme tržní pĜidanou hodnotu, která þiní 51354 tis. Kþ. 6.3.3
Výsledná hodnota vlastního kapitálu metodou ekonomické pĜidané hodnoty – optimistická varianta
PĜiþtením hodnoty NOA resp. provoznČ nutného majetku kapitálu k datu ocenČní získáme výslednou hodnotu vlastního kapitálu. Viz následující tabulka.
101
Souþasná hodnota 1.fáze Souþasná hodnota 2.fáze MVA NOA k datu ocenČní Provozní hodna brutto Úroþený cizí kapitál k datu ocenČní Provozní hodna netto Neprovozní majetek k datu ocenČní Výsledná hodnota vlastního kapitálu podle EVA
2 848 48 506 51 354 23 133 74 487 0 74 487 2 177 76 664
tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ
Tabulka 58, Výsledná hodnota VK metodou EVA - optimistická varianta
Hodnota vlastního kapitálu spoleþnosti Mont Karviná, a.s. þiní podle metody ekonomické pĜidané hodnoty (v optimistické variantČ) 76664 tis. Kþ ke dni 31.3.2008.
6.4 Metoda DCF entity – pesimistická varianta Jak již bylo zmínČno výše, spoleþnost dosáhla v posledním roce extrémního nárĤstu tržeb (o 46,8%). Optimistická varianta plánu tento rĤst respektuje, pesimistická jej vypouští. Proto první rok pesimistické prognózy tržeb poþítá se znaþným propadem oproti minulému roku (z dosažené extrémní hodnoty tržeb). ZmČny v plánovaných tržbách s sebou nutnČ pĜinášejí zmČny v ostatních plánovaných položkách a v neposlední ĜadČ v plánovaném volném penČžním toku. 6.4.1
Výpoþet volného penČžního toku do firmy (FCFF) Volné cash flow pro první fázi 2009 2010 2011 2012 KPVH 1 101 2 905 3 019 3 776 231 581 574 717 Upravená daĖ KPVH po dani 869 2 324 2 445 3 058 Odpisy 1 796 1 962 2 175 1 766 Úpravy o nepenČžní operace 0 0 0 0 Investice do provoznČ nutného DM -377 -3 740 -3 564 -3 245 Investice do provoznČ nutného PK 1 677 -1 469 -1 080 -1 169 FCFF 3 966 -923 -24 410 Tabulka 59, Volný penČžní tok pro první fázi ocenČní - pesmistická varianta
Pesimistická varianta poþítá v prvním roce prognózy s kladnou hodnotu volného penČžního toku. Tento jev je zpĤsoben propadem tržeb (oproti extremní hodnotČ minulého roku) a s ním spojeným nižším nárokem na investice do provoznČ nutného majetku.
102
6.4.2
Souþasná hodnota první fáze ocenČní
Je urþena stejným vztahem jako u pesimistické varianty, pro pĜipomenutí: 4
H1 = ¦ t =1
FCFFt (1 + WACC ) t
Pro pĜehlednost výpoþet shrnuje následující tabulka. FCFF Odúroþitel pro diskontní míru Diskontované FCFF k 31.3.2009
9,30%
2009 3 966 0,9149 3 628
2010 -923 0,8371 -772
2011 -24 0,7659 -18
2012 410 0,7007 287
3 125 tis. Kþ
Souþasná hodnota 1.fáze
Tabulka 60, Souþasná hodnota první fáze metodou DCF – pesimistická varianta
Celková hodnota první fáze ocenČní metodou DCF entity pro pesimistickou variantu vyjádĜena souþtem diskontovaných volných penČžních toku þiní 3125 tis. Kþ. Propad tržeb si vyžádal mnohem nižší investice a hodnota první fáze vychází oproti optimistické variantČ kladnČ.
6.4.3
Souþasná hodnota druhé fáze ocenČní
Pro druhou fázi pĜedpokládám míru rĤstu tržeb po roce 2012 na úrovní 6,58%, tj. stejnČ jako u optimistické varianty. Východiska pokraþující hodnoty jsou shrnuty v tabulce. Pokraþující hodnota Tempo rĤstu Míra investic do DM a PK Rentabilita investic netto FCFF 2013 KPVH 2013
6,58% 53,22% 12,37% 1 525 tis. Kþ 3 260 tis. Kþ
Tabulka 61, Východiska pro pokraþující hodnotu – pesimistická varianta
K výpoþtu pokraþující hodnoty byly použit GordonĤv vzorec a parametrický vzorec, pĜi správné aplikaci tyto vzorce poskytují stejné výsledky.
3. GordonĤv vzorec PH =
FCFF2013 1525 = = 56100tis.Kþ 9,3 − 6,58 ik − g 100
103
4. Parametrický vzorec
6.58 100 ) g 3260.(1 − KPVH 2013 .(1 − ) 14,85 r1 100 = 56100tis.Kþ PH = = (9,3 − 6,58) ik − g 100 Diskontováním této hodnoty získáme souþasnou hodnotu druhé fáze a to následovnČ:
H 2 = 56100.
6.4.4
1 = 39309tis.Kþ 9 , (1 + 3 ) 4 100
Výsledná hodnota vlastního kapitálu metodou DCF entity
Souþtem souþasné hodnoty první a druhé fáze získáme provozní hodnotu podniku brutto, odeþtením úroþeného cizího kapitálu získáme provozní hodnotu netto, která spoleþnČ s hodnotou neprovozního majetku (dlouhodobý finanþní majetek + pronajímaná budova) k datu ocenČní tvoĜí výslednou hodnotu vlastního kapitálu. Shrnuto v následující tabulce. Souþasná hodnota 1.fáze Souþasná hodnota 2.fáze Provozní hodna brutto Úroþený cizí kapitál k datu ocenČní Provozní hodna netto Neprovozní majetek k datu ocenČní Výsledná hodnota vlastního kapitálu podle DCF
3 125 39 309 42 434 0 42 434 2 177 44 611
tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ
Tabulka 62, Výsledná hodnota VK metodou DCF entity - pesimistická varianta
Hodnota vlastního kapitálu spoleþnosti Mont Karviná, a.s. þiní podle metody DCF entity (v optimistické variantČ) 44611 tis. Kþ ke dni 31.3.2008. Rozdíl v ocenČní mezi optimistickou a pesimistickou variantou metodou DCF entity 24691 tis. Kþ.
104
6.5 Metoda ekonomické pĜidané hodnoty - pesimistická varianta 6.5.1
Souþasná hodnota první fáze ocenČní
Souþasná hodnota první fáze (2009-2012) pesimistické varianty ocenČní je pro pĜipomenutí dána vztahem: 4
H1 = ¦ t =1
EVAt (1 + WACC ) t
Pro pĜehlednost výpoþet shrnuje následující tabulka. EVA Odúroþitel pro diskontní míru Diskontovaná EVA
2009 -1 271 0,9149 -1 163
9,30%
Souþasná hodnota 1.fáze
2010 334 0,8371 279
2011 260 0,7659 199
2012 745 0,7007 522
-162 tis. Kþ
Tabulka 63, Souþasná hodnota první fáze metodou EVA - pesimistická varianta
Souþasná hodnota první fáze vypoþtená souþtem diskontovaných ekonomických pĜidaných hodnot (v pesimistické variantČ) þiní -162 tis. Kþ. 6.5.2
Souþasná hodnota druhé fáze ocenČní
Pro druhou fázi u metody EVA platí stejné pĜedpoklady (tempo rĤstu a míra investic do provoznČ nutného majetku) jako pĜi použití výše uvedené metody DCF entity. Pokraþující hodnota Tempo rĤstu Míra investic do DM a PK EVA 2013
6,58% 44,33% 808 tis. Kþ
Tabulka 64, Pokraþují hodnota pro metodu EVA - pesimistická varianta
Pokraþující hodnota byla stanovena Gordonovým vzorcem a to následovnČ. PH =
EVA2013 808 = = 29740tis.Kþ 9,3 − 6,58 ik − g 100
Diskontováním této hodnoty získáme souþasnou hodnou druhé fáze.
105
H 2 = 2083829740.
1 = 20838tis.Kþ (1 + 9,3 ) 4 100
Souþtem první a druhé fáze získáme tržní pĜidanou hodnotu, která þiní 20676 tis. Kþ. 6.5.3
Výsledná hodnota vlastního kapitálu metodou ekonomické pĜidané hodnoty – pesimistická varianta
PĜiþtením hodnoty NOA resp. provoznČ nutného majetku kapitálu k datu ocenČní získáme výslednou hodnotu vlastního kapitálu. Viz následující tabulka. Souþasná hodnota 1.fáze Souþasná hodnota 2.fáze MVA NOA k datu ocenČní Provozní hodna brutto Úroþený cizí kapitál k datu ocenČní Provozní hodna netto Neprovozní majetek k datu ocenČní Výsledná hodnota vlastního kapitálu podle EVA
-162 20 838 20 676 23 133 43 809 0 43 809 2 177 45 986
tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ
Tabulka 65, Výsledná hodnota VK metodou EVA - optimistická varianta
Hodnota vlastního kapitálu spoleþnosti Mont Karviná, a.s. þiní podle metody ekonomické pĜidané hodnoty (v pesimistické variantČ) 45986 tis. Kþ ke dni 31.3.2008. Rozdíl v ocenČní mezi optimistickou a pesimistickou variantou metodou ekonomické pĜidané hodnoty þiní 30678 tis. Kþ. Protože cílem ocenČní je stanovit jednu jedinou hodnotu podniku, je potĜeba spojit optimistickou a pesimistickou hodnotu ocenČní v jednu. K tomu nám poslouží metoda stĜední hodnoty (Schmalenbachova metoda). Hodnota
vlastního
H VK =
kapitálu
spoleþnosti
þiní
pak
podle
metody
69301 + 44611 = 56956 tis. Kþ. 2
Hodnota vlastního kapitálu spoleþnosti podle metody ekonomické pĜidané hodnoty H VK =
76664 + 45986 = 61325 tis. Kþ. 2
106
DCF
6.6 Souþasná hodnota daĖové úspory ZmínČné ocenČní respektuje platnou sazbu danČ z pĜijmu právnických osob, ale neuvažuje vliv slev na dani. Jestliže se jedná o pravidelnou položku, mČla by být do finanþního plánu resp. ocenČní zahrnuta. Mont Karviná, a.s. jakožto spoleþnost zamČstnávající více než 25 zamČstnancĤ má povinnost podle §81 zákona þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti zamČstnávat 4% osob se zdravotním postižením ze svého celkové poþtu zamČstnancĤ. Spoleþnost zamČstnává prĤmČrnČ 4 zamČstnance se zdravotním postižením a každoroþnČ na každého z nich uplatĖuje slevu na dani ve výši 18 tis. Kþ, podle §35 odst. 1 písm. a) zákona þ.586/1992 Sb. zákona o daních z pĜíjmu. Tato úspora na daních pĜedstavuje dodateþné volné penČžní toky, které lze z podniku odþerpat, aniž by byl narušen jeho chod. A tedy zvyšuje ocenČní podniku. Avšak je nutno poþítat s nulovou hodnotou rĤstu této hodnoty. Tento vliv na ocenČní lze zvlášĢ kvantifikovat, a to následovnČ. Souþasná hodnota daĖové úspory (§35 odst. 1. pism. a) 2009 2010 Poþet zamČstancĤ na které je uplatĖová sleva na dani 4 4 ýástka slevy na dani podle § 35 odst. 1. pism. A na 1 zam. 18 18 Celková sleva na dani 72 72 Odúroþitel pro diskontní míru 9,30% 0,9149 0,8371 Souþasná hodnota daĖové úspory 66 60 Pokraþující hodnota daĖ. úspory Tempo rĤstu WACC GordonĤv vzorec Souþasná hodnota 1.fáze Souþasná hodnota 2.fáze Celkový pĜíspČvek k hodnotČ VK
0,00% 9,30% 496 278 348 626
2011 4 18 72 0,7659 55
2012 4 18 72 0,7007 50
2013 4 18 72 0,6411 46
tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ tis. Kþ
Tabulka 66, Souþasná hodnota daĖové úspory
Pozn.: Pro možnost uplatnČní této slevy musí být splnČna podmínka, že sleva na dani je vČtší nebo rovna dani, což je splnČno ve všech letech plánu i v obou variantách. Provedené ocenČní podniku pomocí je možno, pĜi zahrnutí þástky slev na dani, zvýšit o 626 tis. Kþ.
107
7 ZávČr Cílem mé diplomové práce bylo stanovit ocenČní podniku, které by vČrnČ odráželo tržní hodnotu vlastní kapitálu spoleþnost Mont Karviná, a.s. Pro ocenČní byla využita metoda diskontovaných penČžních tokĤ ve variantČ pro vlastníky a vČĜitele (entity) a metoda ekonomické pĜidané hodnoty. PĜed samostatným ocenČním podniku bylo nutné provést strategickou a finanþní analýzu. Ze strategické analýzy vyplynulo, že se pohybuje na stabilním trhu a nemá ve svém regionu významného konkurenta, který by ohrožoval její budoucí vývoj a má vnitĜní potenciál. Následná finanþní analýza odhalila mírné nedostatky, které však neohrožují finanþní zdraví a lze pĜijmout pĜedpoklad neomezeného trvání podniku se který je implicitnČ pracují výnosové metody. Spoleþnost vykazuje nižší hodnoty rentability oproti odvČtví, nízké hodnoty likvidity a nízkou zadlouženost. Financování probíhá pĜedevším z vlastních zdrojĤ, pouze pro pĜeklenutí krátkodobých výpadku v likviditČ je používán krátkodobý revolvingový úvČr. Pro úþely ocenČní výnosovými metodami byl sestaven dlouhodobý finanþní plán na období 2009-2012. Plán respektoval rozdČlení majetku na provoznČ potĜebný a provoznČ nepotĜebný a dále rozdČlil výnosy a náklady plynoucí z majetku provoznČ potĜebného a nepotĜebného. Vzhledem k vyjímeþnému nárĤstu tržeb v roce 2008, bylo rozhodnuto sestavit tento plán ve dvou variantách a to optimistické a pesimistické. Optimistická varianta tento nárĤst respektuje a navazuje na nČj, pesimistická varianta tento nárĤst vypouští. Z tČchto plánĤ byly odvozeny penČžní toky pro vlastníky a vČĜitele, které byly použity pro výpoþet hodnoty podniku metodou DCF entity. RozþlenČní majetku na provoznČ potĜebný a nepotĜebný a stejné rozþlenČní výsledku hospodaĜení umožnilo použití metody ekonomické pĜidané hodnoty, která toto þlenČní vyžaduje. Hodnota spoleþnosti Mont Karviná, a.s. k 31.3.2008, zjištČná pomocí metody DCF pĜi optimistické variantČ plánu þiní 69301 tis. Kþ, pĜi pesimistické variantČ plánu 44611 tis. Kþ. PĜi použití metody ekonomické pĜidané hodnoty vychází optimistické variantČ plánu 76664 tis.Kþ a pĜi pesimistické variantČ plánu 45986 tis. Kþ. Teoreticky by hodnota stanovena metodou diskontovaných penČžních tokĤ a metodou ekonomické pĜidané hodnoty mČla dávat stejné výsledky, v praxi tomu však þasto je
108
jinak. Možným vysvČtlením mĤže být, že metoda ekonomické pĜidané hodnoty pracuje s hodnotou þistých operaþních aktiv (NOA) resp. provoznČ nutného majetku k datu ocenČní, metoda diskontovaných penČžních tokĤ pracuje s investicemi do provoznČ nutného majetku tedy uvažuje jeho rostoucí hodnotu. Protože cílem ocenČní je ocenit podnik jedinou hodnotu. Je potĜeba optimistickou a pesimistickou hodnotu spojit do jedné. A to použitím Schmalenbachovy metody. Výsledná hodnota vlastního kapitálu metodou diskontovaných penČžních toku pak þiní 56956 tis. Kþ a metodou ekonomické pĜidané hodnoty 61325 tis. Kþ. Provedené ocenČní podniku pomocí je možno, pĜi zahrnutí þástky slev na dani, zvýšit o 626 tis. Kþ.
109
8 Seznam použité literatury Knihy 1) GERŠLOVÁ, Jana. Vádemékum vČdecké a odborné práce. [s.l.] : [s.n.], 2009. 148 s. ISBN 978-80-7431-002-7. 2) GRÜNWALD, Rolf; HOLEýKOVÁ, Jaroslava. Finanþní analýza a plánování podniku. [s.l.] : [s.n.], 2009. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. 3) KISLINGEROVÁ, Eva, HNILICA, JiĜí. Finanþní analýza : krok za krokem. Praha : C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3. 4) KISLINGEROVÁ, Eva. OceĖování podniku. 2. pĜepracované a doplnČné vydaní. [s.l.] : C.H.Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-7179-529-1. 5) MAěÍK, Miloš. Metody oceĖování podniku : Proces ocenČní základní metody a postupy. 2. upr. vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 492 s. ISBN 978-80-86929-32-3. 6) REŽĕÁKOVÁ, Mária. Finanþní management : 2. díl. [s.l.] : [s.n.], 2005. 119 s. ISBN 80-214-3036-2. 7) RģýKOVÁ, Petra. Finanþní analýza : metody, ukazatele, využití v praxi. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 120 s. ISBN 978-80-247-1386-1. 8) SEDLÁýKOVÁ, Helena; BUCHTA, Karel. Strategická analýza. 2. pĜepracované a rozšíĜené vydání. [s.l.] : C.H.Beck, 2006. 121 s. ISBN 80-7179-367-1. 9) SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. pĜeprac. vyd. Praha : C.H.Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7.
Zákony a vyhlášky 10) Zákon þ. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 11) Zákon þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti
Elektronické zdroje 12) Bondsonlinequotes.com [online]. 2010 [cit. 2010-04-03]. Stock and Bonds Quotes and
Data
from
BondsOnline.
Dostupné
z
WWW:
.
110
13) ýeská národní banka [online]. 2010 [cit. 2010-03-26]. StĜednČ- a dlouhodobé dluhopisy.Dostupné
z
WWW:
. 14) ýeský statistický úĜad. [online]. 2009, 15.7.2009 [cit. 2009-10-13]. Vybrané finanþní
ukazatele
v
prĤmyslu
za
rok
2008
Dostupný
z
WWW:
. 15) Damodaran Online [online]. 2010 [cit. 2010-03-16]. Home Page for Aswath Damodaran. Dostupné z WWW: . 16) Euroekonom.cz. [online]. 2010 [cit. 2010-03-24]. Sazba danČ z pĜíjmu právnických osob. Dostupné z WWW: . 17) Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-03]. Rating ýR - Moodys. Dostupné z WWW: . 18) Ministerstvo
finanþní
Makroekonomická
ýeské republiky [online].
predikce
ýeské
republiky.
2009 [cit.
2009-10-12].
Dostupný
z
WWW:
. 19) Seattle.gov - Finance department [online]. 2009 [cit. 2009-12-18]. Inflation consumer
price
index
foracast.
Dostupné
z
WWW:
. 20) U.S. Department of tresury [online]. 2009 [cit. 2009-12-18]. Daily Treasury Yield Curve Rate. Dostupné z WWW: .
Firemní materiály 21) Výroþní zprávy spoleþnosti z let 2004 – 2008 vþetnČ povinných úþetních výkazĤ
Ostatní zdroje 22) International Valuation Standarts 2005 23) IDW Standard
111
9 Seznam zkratek a symbolĤ AKT – aktiva CF – cash flow (penČžní tok) CK – cizí kapitál CZ – cizí zdroje ýR – ýeská republika ýSÚ – ýeský statistický úĜad ýZ – þistý zisk (zisk po zdanČní) DCF – diskontované penČžní toky DPH – daĖ z pĜidané hodnoty EAT – þistý zisk EBT – zisk pĜed zdanČním EBIT – zisk pĜed zdanČním a úroky EBDIT – zisk pĜed odpisy, úroky a zdanČním EVA – ekonomická pĜidaná hodnota FCFF – penČžní toky do firmy, penČžní toky pro vlastníky a vČĜitele FM – krátkodobý finanþní majetek HV – hospodáĜský výsledek KPVH – korigovaný provozní výsledek hospodaĜení MFýR – Ministerstvo financí ýeské republiky NOA – þistá operaþní aktiva NOPAT – net operating profit after taxes, tj. zisk z operaþní þinnosti podniku po dani OA – obČžná aktiva ROA – ukazatel rentability celkových vložených aktiv ROE – ukazatel rentability vlastního kapitálu ROCE – ukazatel rentability dlouhodobých zdrojĤ ROI – ukazatel rentability vloženého kapitálu SWOT – analýza silných, slabých stránek, pĜíležitostí a hrozeb t – koeficient danČ z pĜíjmu právnických osob T - tržby VK – vlastní kapitál WC – pracovní kapitál
112
10 Seznam pĜíloh PĜíloha 1, Seznam schémat ........................................................................................... 114 PĜíloha 2, Seznam tabulek ............................................................................................ 115 PĜíloha 3, Seznam grafĤ................................................................................................ 117 PĜíloha 4, Rozvaha – aktiva za období 2004 – 2008 .................................................... 118 PĜíloha 5, Rozvaha – pasiva za období 2004 – 2008 ................................................... 120 PĜíloha 6, Výkaz zisku a ztráty za 2004-2008 .............................................................. 121 PĜíloha 7, Výkaz cash flow 2004 - 2008....................................................................... 123 PĜíloha 8, PĜedmČt podnikání spoleþnosti Mont Karviná a.s....................................... 124 PĜíloha 9, Predikþní test ................................................................................................ 125 PĜíloha 10, Závislost tržeb na HDP .............................................................................. 125 PĜíloha 11, Strategické podnikatelské jednotky spoleþnosti Mont Karviná a.s............ 126 PĜíloha 12, Hodnocení rizik k stavebnicovému modelu ............................................... 127 PĜíloha 13, Náklady vlastního kapitálu - stavebnicová metoda.................................... 132 PĜíloha 14, Seznam nejlikvidnČjších emisí státních dluhopisĤ..................................... 133 PĜíloha 15, RozdČlení majetku...................................................................................... 134 PĜíloha 17, Doby obratu provoznČ nutného kapitálu .................................................... 136 PĜíloha 18, Dlouhodobý majetek a nutné investice ...................................................... 137 PĜíloha 19, Poklady pro výpoþet FCFF - optimistická varianta ................................... 139 PĜíloha 20, Poklady pro výpoþet FCFF - pesimistická varianta ................................... 140 PĜíloha 21, Rozdíl v inflaci mezi USA a ýR ................................................................ 140 PĜíloha 22, Vyhodnocení jednotlivých faktorĤ rizik k 31.3.2009 ................................ 141 PĜíloha 24, Ukazatele rentability .................................................................................. 143 PĜíloha 25, Ukazatele likvidity ..................................................................................... 143 PĜíloha 26, Ukazatele zadluženosti............................................................................... 144 PĜíloha 27, Ukazatele úrokového krytí ......................................................................... 144 PĜíloha 28, Vývoj závazkĤ a pohledávek...................................................................... 145 PĜíloha 29, Ukazatele produktivity práce ..................................................................... 145 PĜíloha 30, Ukazatele aktivity....................................................................................... 146 PĜíloha 31, Ukazatele doby obratĤ................................................................................ 146 PĜíloha 32. Ukazatele þistého pracovního kapitálu....................................................... 147 PĜíloha 33, Spread mezi dluhopisy s ratingem A1, zdroj: Bondsonlinequotes.com..... 147
113
PĜíloha 1, Seznam schémat
Schéma 1, Vztah objektivizované hodnoty a subjektivního ocenČní.............................. 16 Schéma 2, Odvození prognózy tržeb – Prof. MaĜík ....................................................... 20 Schéma 3, Strategická analýza - Doc. Sedláþková ......................................................... 21 Schéma 4, Rozbor pomČrových ukazatelĤ...................................................................... 23 Schéma 5, Generátory hodnoty....................................................................................... 28 Schéma 6, Sestavení finanþního plánu ........................................................................... 33 Schéma 7, Postup výpoþtu hodnoty metodou DCF entity .............................................. 38 Schéma 8, Dvoufázová metoda ...................................................................................... 39 Schéma 9, PĜehled metod pro odhad nákladĤ vlastního kapitálu ................................... 43 Schéma 10, PĜímka cenných papírĤ................................................................................ 44 Schéma 11, Vztah mezi NOA, EVA a MVA ................................................................. 46 Schéma 12, Organizaþní struktura spoleþnosti Mont ..................................................... 52 Schéma 13, PorterĤv pČtifaktorový model ..................................................................... 62
114
PĜíloha 2, Seznam tabulek
Tabulka 1, Ukazatele likvidity........................................................................................ 23 Tabulka 2, Ukazatele dlouhodobé finanþní rovnováhy .................................................. 24 Tabulka 3, Ukazatele výnosnosti .................................................................................... 24 Tabulka 4, Ukazatele aktivity ......................................................................................... 24 Tabulka 5, Volný penČžní tok......................................................................................... 36 Tabulka 6, Vývoj HDP, zdroj: MFýR............................................................................ 53 Tabulka 7, Úrokové sazby, zdroj: MFýR....................................................................... 54 Tabulka 8, Vývoj inflace, zdroj: MFýR ......................................................................... 55 Tabulka 9, Ceny ropy, zdroj: MFýR .............................................................................. 56 Tabulka 10, SmČnné kurzy, zdroj: MFýR ...................................................................... 56 Tabulka 11, Dovoz, vývoz zboží a služeb, zdroj: MFýR............................................... 57 Tabulka 12, Tržby odvČtví OKEý 29 za období 2002 – 2008, zdroj: ýSÚ ................... 59 Tabulka 13, Vývoj cen, zdroj: MFýR ............................................................................ 60 Tabulka 14, Úþetní pĜidaná hodnota odvČtví, zdroj: ýSÚ.............................................. 60 Tabulka 15, Poþet pracovníku v odvČtvím, zdroj: ýSÚ ................................................. 60 Tabulka 16, Produktivita práce z úþetní pĜidané hodnoty, zdroj: ýSÚ .......................... 61 Tabulka 17, PĜidaná hodnota a netto hodnota aktiv konkurence, zdroj: Obchodní rejstĜík ........................................................................................................................................ 62 Tabulka 18, NejvýznamnČjší zákazníci .......................................................................... 63 Tabulka 19, VnitĜní potenciál podniku ........................................................................... 64 Tabulka 20, Historický vývoj trhu a tržeb spoleþnosti Mont, zdroj: MFýR, ýSÚ, Mont Karviná a.s. ..................................................................................................................... 65 Tabulka 21, Prognóza vývoje trhu a tržeb spoleþnosti Mont – optimistická 1.............. 65 Tabulka 22, Prognóza vývoje trhu a tržeb spoleþnosti Mont – pesimistická 1 .............. 66 Tabulka 23, Prognóza vývoje trhu a tržeb spoleþnosti Mont – optimistická 2............... 67 Tabulka 24, Prognóza vývoje trhu a tržeb spoleþnosti Mont – pesimistická 2 .............. 67 Tabulka 25, Horizontální analýza aktiv .......................................................................... 69 Tabulka 26, Vertikální analýza aktiv .............................................................................. 69 Tabulka 27, Horizontální analýza pasiv ......................................................................... 70 Tabulka 28, Vertikální analýza pasiv ............................................................................. 70 Tabulka 29, Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ............................................... 71 Tabulka 30, Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty .................................................... 71 Tabulka 31, Ukazatele rentability................................................................................... 72 Tabulka 32, Ukazatele likvidity...................................................................................... 72 Tabulka 33, Poþtu obratĤ ................................................................................................ 73 Tabulka 34, Ukazatele zadluženost ................................................................................ 74 Tabulka 35, AltmanĤv index finanþního zdraví ............................................................. 75 Tabulka 36, Index IN99 .................................................................................................. 75 Tabulka 37, Index IN01 .................................................................................................. 76 Tabulka 38, SWOT analýza............................................................................................ 80 Tabulka 39, Plán výkazu zisku a ztrát - optimistická varianta ....................................... 82 Tabulka 40, Plánovaná rozvaha - aktiva - optimistická varianta.................................... 83 Tabulka 41, Plánovaná rozvaha - pasiva - optimistická varianta ................................... 84 Tabulka 42, Plán investic do provoznČ nutného kapitálu ............................................... 85 Tabulka 43, Finanþní analýza plánu - optimistická varianta .......................................... 87
115
Tabulka 44, Plán výkazu zisku a ztrát - pesimistická varianta ....................................... 88 Tabulka 45, Plánovaná rozvaha – aktiva – pesimistická varianta .................................. 89 Tabulka 46, Plánovaná rozvaha – pasiva – pesimistická varianta .................................. 90 Tabulka 47, Plán investic do provoznČ nutného majetku - pesimistická varianta.......... 91 Tabulka 48, Finanþní analýza plánu - pesimistická varianta .......................................... 92 Tabulka 49, Volné CF pro první fázi.............................................................................. 96 Tabulka 50, Náklady vlastního kapitálu metodou CAPM.............................................. 95 Tabulka 51, PrĤmČrné vážené náklady kapitálu ............................................................. 96 Tabulka 52, Souþasná hodnota první fáze ...................................................................... 97 Tabulka 53, Východiska pro pokraþující hodnotu – optimistická varianta .................... 98 Tabulka 54, Výsledná hodnota VK podlce DCF – optimistická varianta ...................... 99 Tabulka 55, EVA pro první fázi - optimistická varianta .............................................. 100 Tabulka 56, Souþasná hodnota první fáze metodou EVA - optimistická varianta ....... 101 Tabulka 57, Pokraþují hodnota pro metodu EVA - optimistická varianta.................... 101 Tabulka 58, Výsledná hodnota VK metodou EVA - optimistická varianta ................. 102 Tabulka 59, Volný penČžní tok pro první fázi ocenČní - pesmistická varianta ............ 102 Tabulka 60, Souþasná hodnota první fáze metodou DCF – pesimistická varianta....... 103 Tabulka 61, Východiska pro pokraþující hodnotu – pesimistická varianta .................. 103 Tabulka 62, Výsledná hodnota VK metodou DCF entity - pesimistická varianta ....... 104 Tabulka 63, Souþasná hodnota první fáze metodou EVA - pesimistická varianta....... 105 Tabulka 64, Pokraþují hodnota pro metodu EVA - pesimistická varianta ................... 105 Tabulka 65, Výsledná hodnota VK metodou EVA - optimistická varianta ................. 106 Tabulka 66, Souþasná hodnota daĖové úspory............................................................. 107 Tabulka 67, Analýza provoznČ nutného investovaného kapitálu ................................. 138
116
PĜíloha 3, Seznam grafĤ
Graf 1, Vývoz a dovoz ve stalých cenách, zdroj: MFýR ............................................... 57 Graf 2, HDP ve stálých cenách, zdroj: MFýR ............................................................... 58 Graf 3, Historie tržeb + prognóza (s 3, 02% tempem).................................................... 66 Graf 4, Historie tržeb + prognóza (s 6,58% tempem)..................................................... 67 Graf 5, Horizontální analýza CF..................................................................................... 77 Graf 6, ýistý pracovní kapitál......................................................................................... 77 Graf 7, HospodáĜské výsledky 2004-2008 ..................................................................... 78
117
PĜíloha 4, Rozvaha – aktiva za období 2004 – 2008 Rozvaha v plném rozsahu
2008
Aktiva k 31.3. (tis. Kþ)
Netto
AKTIVA CELKEM A.
POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL
B.
DLOUHODOBÝ M AJETEK
B.I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
2007
2006
Netto
2005
Netto
Netto
2004 Netto
48 063
45 800
25 367
24849
0
0
0
0
0
10 721
10 381
8 002
8554
8220
27493
199
223
0
53
83
1.
ZĜizovací výdaje
0
0
0
0
0
2.
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
0
0
0
0
0
3.
Software
139
223
0
53
83
4.
Ocenitelná práva
0
0
0
0
0
5.
Goodwill
0
0
0
0
0
6.
Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
0
0
0
0
0
7.
Nedokonþený dlouh. nehmotný majetek
60
0
0
0
0
8. B.II.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek
1.
Pozemky
2.
Stavby
3.
Samostatné movité vČci a soubory mov. vČcí
4.
PČstitelské celky trvalých porostĤ
5.
Základní stádo a tažná zvíĜata
0
0
0
0
0
9 048
8 683
6 594
7192
7538
52
52
52
52
52
723
851
851
851
841
4 589
3 797
1 242
1647
2197
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
6.
Jiný dlouhodobý hmotný majetek
3 683
3 983
4 449
4642
4447
7.
Nedokonþený dlouh. hmotný majetek
0
0
0
0
0
8.
Poskytnuté zálohy na DHM
0
0
0
0
0
9.
OceĖovací rozdíl k nabytému majetku
0
0
0
0
0
1 475
1 475
1 408
1310
600
0
0
0
0
0
1 475
1 475
1 408
1310
600 0
B.III.
Dlouhodobý finanþní majetek
1.
Podíly v ovládaných a Ĝízených osobách
2.
Podíly v úþetních jednotkách pod podstatným vlivem
3.
Ostatní dlouhodobé CP a podíly
0
0
0
0
4.
PĤjþky a úvČry ovládaným a Ĝízeným osobám
0
0
0
0
0
a úþetním jednotkám pod podstatným vlivem
0
0
0
0
0
5.
Jiný dlouhodobý finanþní majetek
0
0
0
0
0
6.
PoĜizovaný dlouhodobý finanþní majetek
0
0
0
0
0
7. C.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanþní majetek OBċŽNÁ AKTIVA
C.I.
Zásoby
0
0
0
0
0
33 979
31 269
13 697
14240
18703
9 045
2 094
1 414
1544
7466
671
242
514
843
636
8 374
1 852
901
701
6830
1.
Materiál
2.
Nedokonþená výroba a polotovary
3.
Výrobky
0
0
0
0
0
4.
ZvíĜata
0
0
0
0
0
5.
Zboží
0
0
0
0
0
6.
Poskytnuté zálohy na zásoby
0
0
0
0
0
255
218
103
85
93
C.II.
Dlouhodobé pohledávky 1.
Pohledávky z obchodních vztahĤ
0
0
0
0
0
2.
Pohledávky za ovládanými a Ĝízenými osobami
0
0
0
0
0
3.
Pohledávky za úþ. jednotkami pod podstatným vlivem
0
0
0
0
0
4.
Pohl. za spoleþníky, þleny družstva a za úþastníky sdružení
0
0
0
0
0
5.
Dohadné úþty aktivní
0
0
0
0
0
6.
Jiné pohledávky
255
218
103
85
133
118
C.III. Krátkodobé pohle dávky 1. Pohledávky z obchodních vztahĤ 2. Pohledávky za ovládanými a Ĝízenými osobami 3. Pohledávky za úþ. jednotkami pod podstatným vlivem 4. Pohl. za spoleþníky, þleny družstva a za úþastníky sdružení 5. Sociální zabezpeþení a zdravotní pojištČní 6. Stát - daĖové pohledávky 7. Ostatní poskytnuté zálohy 8. Dohadné úþty aktivní 9. Jiné pohledávky C.IV. Finanþní maje te k 1. Peníze 2. Úþty v bankách 3. Krátkodobý finanþní majetek 4. PoĜizovaný krátkodobý majetek D. O STATNÍ AKTIVA - pĜe chodné úþty aktiv D.I. ý asové roz liše ní 1. Náklady pĜíštích období 2. Komplexní náklady pĜíštích období 3. PĜíjmy pĜíštích období
119
32 442 32 442 0 0 0 0 0 0 0 0 1 979 232 147 0 0 2 613 2 613 2 613 0 0
21 837 21 837 0 0 0 0 0 0 0 0 2 842 122 2 720 0 0 3 362 3 362 3 362 0 0
25 098 25 098 0 0 0 0 0 0 0 0 3 859 340 3 519 0 0 4 150 4 150 4 150 0 0
11 057 11 057 0 0 0 0 0 0 0 0 1 122 314 808 0 0 3 669 3 669 3 669 0 0
12095 12095 0 0 0 0 0 0 0 0 516 133 383 0 0 2056 2056 2056 0 0
PĜíloha 5, Rozvaha – pasiva za období 2004 – 2008 PASIVA
2008
PAS IVA C ELKEM
2007
2006
2005
2004
48 063 45 800 25 367 24 849 27 493
A.
VLAS TNÍ KAPITÁL
12647
12821
A.I.
Zák l adní kapi tál
4 700
4 700
4 700
4700
4700
1.
Základní kapit ál
4 700
4 700
4 700
4700
4700
2.
Vlast ní akcie a vlast ní obchodní podíly (-)
0
0
0
0
0
3.
ZmČny vlast ního kapit álu
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
A.II.
19 058 17 397 13 387
Kapi tál ové fondy
1.
Emisní ážio
0
0
0
0
0
2.
Ost at ní kapit álové fondy
0
0
0
0
0
3.
OceĖovací rozdíly z pĜecenČní majet ku a závazkĤ
0
0
0
0
0
4.
OceĖovací rozdíly z pĜecenČní pĜi pĜemČnách
0
0
0
0
0
1 106
1 174
1 134
1142
1088 941
A.III. Re z e rvní fon dy a ostatn í fon dy z e z i sk u 1.
Zákonný rezervní fond
941
941
941
941
2.
St at ut ární a ost at ní fondy
165
233
193
201
147
11 210
7 511
6 804
6673
6670
11 210
7 511
6 804
6673
6670
0
0
0
0
0
2 042
4 012
749
132
363
28 990 28 403 11 980
A.IV. HospodáĜský výsl e de k mi n ul ých l e t 1.
NerozdČlený zisk minulých let
2.
Neuhrazená zt rát a minulých let
A.V.
Výsl e de k h ospodaĜe ní bČ ž n é h o uþe tn í ho období (+/-)
B.
C IZÍ ZDRO JE
B.I.
Re z e rvy
12203
14163
2 052
2 052
2 052
2958
2958
1.
Rezervy podle zvlášt ních právních pĜedpisĤ
0
0
0
0
0
2.
Rezerva na dĤchody a podobné závazky
0
0
0
0
0
3.
Rezerva na daĖ z pĜíjmĤ
0
0
0
0
0
4.
Ost at ní rezervy
2 052
2 052
2 052
2958
2958
B.II.
Dl ou hodobé z ávaz k y
2 434
2 976
2 664
974
173
1.
Závazky z obchodních vzt ahĤ
0
0
0
0
0
2.
Závazky k ovládanými a Ĝízenými osobami
0
0
0
0
0
3.
Závazky k úþet ním jednot kám pod podst at ným vlivem
0
0
0
0
0
4.
Závazky ke spoleþ., þlen. družst va a k úþast níkĤm sdružení
0
0
0
0
0
5.
P Ĝijat é zálohy
0
0
0
0
0
6.
Vydané dluhopisy
0
0
0
0
0
7.
SmČnky k úhradČ
0
0
0
0
0
8.
Dohadné úþt y pasivní
9.
Jiné závazky
10.
Odložený daĖový závazek
B.III. Krátk odobé z ávaz ky
0
0
0
0
0
2 434
2 976
2 664
974
173
0
0
0
0
0
24 504 22 475
7 263
8272
4076
19 115 17 917
1.
Závazky z obchodních vzt ahĤ
4 622
4499
1971
2.
Závazky k ovládaným a Ĝízeným osobám
0
0
0
0
0
3.
Závazky k úþet ním jednot kám pod podst at ným vlivem
0
0
0
0
0
8
0
0
0
17
4. 5.
Závazky ke spoleþ., þlen. družst va a k úþast níkĤm sdružení Závazky k zamČst nancĤm
2 284
383
373
483
625
6.
Závazky ze sociálního zabezpeþení a zdravot ního pojišt Ční
1 413
760
511
444
560
7.
St át - daĖové závazky a dot ace
1 282
1 762
760
559
232
8.
P Ĝijat é zálohy
0
0
0
0
0
9.
Vydané dluhopisy
0
0
0
0
0
370
551
0
1354
0
33
1 102
998
932
764
9
900
0
0
0
0
0
0
0
0
10.
Dohadné úþt y pasivní
11.
Jiné závazky
B.IV. Ban kovní úvČ ry a výpomoci 1.
Bankovní úvČry dlouhodobé
2.
Krát kodobé bankovní úvČry
9
0
0
0
0
3.
Krát kodobé finanþní výpomoci
0
900
0
0
0
C.
O S TATNÍ PASIVA - pĜe ch odn é úþty pasi v
15
0
0
0
510
C .I.
ý asové roz l i še ní
15
0
0
0
510 510
1.
Výdaje pĜíšt ích období
2.
Výnosy pĜíšt ích období
120
15
0
0
0
0
0
0
0
PĜíloha 6, Výkaz zisku a ztráty za 2004-2008 Položka
I. A. + II. 1. 2. 3. B. 1. 2. + C. 1. 2. 3. 4. D. E. III. 1. 2. F. 1. 2. G. IV. H. V. I. * VI. J. VII. 1. 2. 3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. *
þ.Ĝ. 01 Tržby za prodej zboží 02 Náklady vynaložené na prodané zboží 03 OBCHODNÍ MARŽE 04 Výkony 05 Tržby za prodej vlastních výrobkĤ a služeb 06 ZmČna stavu zásob vlastní výroby 07 Aktivace 08 Výkonová spotĜeba 09 SpotĜeba materiálu a energie 10 Služby 11 PěIDANÁ HODNOTA 12 Osobní náklady 13 M zdové náklady 14 OdmČny þlenĤm orgánĤ spol. a družstva Náklady na sociální zabezpeþení a zdravotní pojištČní 15 16 Sociální náklady 17 DanČ a poplatky 18 Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku 19 Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu 20 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 21 Tržby z prodeje materiálu 22 ZĤstatková cena prod. dl. majetku a materiálu 23 ZĤstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 24 Prodaný materiál 25 ZmČna stavu rezerv a opravných položek v provozní 26 oblasti a komplexních nákladĤ pĜístích období 27 Ostatní provozní výnosy 28 Ostatní provozní náklady 29 PĜevod provozních výnosĤ 30 PĜevod provoz. nákladĤ 30 PROVOZNÍ VÝS LEDEK HOS PODAěENÍ 31 Tržby z prodeje cenných papírĤ a podílĤ 32 Prodané cenné papíry a podíly 33 Výnosy z dl. finanþního majetku Výnosy z podílĤ v ovládaných a Ĝízených osobách a v úþ34 35 jednotkách pod podstatným vlivem 36 Výnosy z ostatních dl. CP a podílĤ 37 Výnosy z ostatního dl. finanþního majetku 38 Výnosy z krátkodobého finanþního majetku 39 Náklady z finanþního majetku 40 Výnosy z pĜecenČní CP a derivátĤ 41 Náklady z pĜecenČní CP derivátĤ 42 ZmČna stavu rezerv a opravných položek ve finanþní oblasti 43 Výnosové úroky 44 Nákladové úroky 45 Ostatní finanþní výnosy 46 Ostatní finanþní náklady 47 PĜevod finanþních výnosĤ 48 PĜevod finanþních nákladĤ 49 FINANýNÍ VÝS LEDEK HOS PODAěENÍ
121
2008
2007
2006
2005
2004
0
0
169
0
0
0
0
0
0 0
0
0
169
0
0
172 039
123 687
128 642
82 174
80 472
179 729
117 164
127 725
81 911
86 295
-7 690
6 522
917
263
-6 103
0
0
0
0
279
126 792
82 916
88 860
53 675
51 961
42 359
31 156
29 645
26 093
23 192
84 433
51 759
59 215
27 582
28 511
45 247
40 771
39 951
28 499
28 511
38 816
36 097
31 102
25 955
26 978
28 678
26 513
23 335
19 408
20 390
42
47
102
60
0
9 462
8 901
7 523
6 330
6 574
634
637
142
158
13
98
107
275
81
80
1 399
1 385
1 106
1 277
1 005
1 226
370
64
310
256
1 226
370
64
310
256
0
0
0
0
0
1 412
381
76
284
158
1 412
0
0
0
0
0
381
76
284
158
2 527
0
0
-906
140
0
0
0
0
0
144
390
275
94
312
248
70
628
33
7
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2 117
3 490
7 103
2 179
709
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-4
0
487
0
3
14
11
9
22
209
144
16
141
103
142
18
2
1
22
924
827
792
658
479
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-988
-935
-795
-1 276
-558
Q.
DaĖ z pĜíjmĤ za bČžnou þinnost 1. splatná 2. odložená ** VÝS LEDEK HOS PODAěENÍ ZA BċŽNOU ýINNOS T XIII. M imoĜádné výnosy R. M imoĜádné náklady S. DaĖ z pĜíjmĤ z mimoĜádné þinnosti 1. splatná 2. odložená * MIMOěÁDNÝ VÝS LEDEK HOS PODAěENÍ T. PĜevod podílu na výsledku hospodaĜení spoleþníkĤm *** Výsledek hospodaĜení za úþetní období Výsledek hospodaĜení pĜed zdanČním
122
50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62
262 262 0 867 -4 4 0 0 0 -4 0 863 1 125
511 511 0 2 044 0 2 0 0 0 -2 0 2 042 2 553
2 296 0 2 296 0 0 0 4 012 903 0 0 0 153 0 0 0 0 0 0 0 -153 0 0 4 012 749 6 308 749
0 0 0 152 4 25 0 0 0 -20 0 132 132
PĜíloha 7, Výkaz cash flow 2004 - 2008 P. Z.
Období Stav penČžních prostĜedkĤ na zaþátku úþetního období Úþetní zisk (ztráta) z bČžné þinnosti pĜed zdanČním
2008 2007 2 842 3 859 863 2625
A. A.1. A.1.1 A.1.2 A.1.3 A.1.4 A.1.5 A.2. A.2.1. A.2.2. A.2.3. A.2.1. A.3. A.4. A.5. A.6.
ýistý pČbČžní tok z provozní þinnosti Úpravy o nepežní operace Odpisy stálých aktiv ZmČna stavu opr. položek, rezerv a þasového rozlišení Zisk ztráta z prodeje stálých aktiv Výnosy z dividend a podílĤ na zisku Vyuþtované nákladové úroky ýistý penČžní tok z provozní þinnosti pĜed zdanČním ZmČna stavu pohledávek z provozní þinnosti ZmČna stavu krat. závazkĤ z provozní þinnosti ZmČna stavu zásob Snížení krátkodobých úverĤ a finanþních výpomocí Výdaje z plateb úrokĤ PĜijaté úroky Zaplacená daĖ z pĜíjmu a domČrky na dani PĜíjmy a výdaje spojené s mim. hosp. výsledkem
1995
B. B.1. B.2.
ýistý penČžní tok z investiþní þinnosti Výdaje spojené s poĜízením stálých aktiv PĜíjmy z prodeje stálých aktiv
C. C.1. C.2.5
ýistý penČžní tok z finanþní þinnosti ZmČna stavu dlouhodobých závazkĤ PĜíme platby na vrub fondu
F. R.
ýistý penČžní tok Stav penČžních prostĜedkĤ na konci úþetního období
1399 479
1132 -10438 925 7634 0 0 0 0 0
2005 2004 516 2 177 749 131
1631 5067 -747 -1245 2188 1662 903 -1162 1385 1214 1277 1005 803 518 -348 -2079 0 -62 -26 -88 0 -13 0 0 0 5 0 0 -3182 -1337 -2399 -214 3168 -14156 -1060 3127 1501 13498 -1010 2761 -6951 -680 -329 -6102 900 0 0 0 -16 0 0 0 11 0 0 0 -581 0 0 0 -1054 0 0
-2271 -1736 -2271 -1725 0 -11
-3228 -3290 62
-579 -673 94
-707 -963 256
-923 -542 0
898 900 2
1932 1932 0
291 291 0
-863 -1017 1979 2842
2 737 3859
276 276 0
123
2006 1 122 6382
606 -1661 1122 516
PĜíloha 8, PĜedmČt podnikání spoleþnosti Mont Karviná a.s.
PĜedmČt podnikání spoleþnosti Mont Karviná, a.s. montáž a opravy mČĜící a regulaþní techniky montáž, oprava, údržba vyhrazených elektrických zaĜízení a výroba rozvadČþĤ nízkého napČtí projektová þinnost ve výstavbČ výroba, instalace a opravy elektronických zaĜízení opravy a montáže vyhrazených tlakových zaĜízení generální a bČžné opravy, údržbáĜské práce energetických a ostatních toþivých, dopravních a 6. pĜevodových zaĜízení ve výrobních a nevýrobních objektech,údržba tepelných zdrojĤ, rozvodných zaĜízení a pĜedávacích stanic 7. stĜední a drobná investiþní þinnost 8. revize elektrických zaĜízení 9. montáž a opravy vyhrazených plynových zaĜízení 10. montáž, údržba a servis telekomunikaþních zaĜízení 11. a komunální infrastruktury
1. 2. 3. 4. 5.
124
Predikþní test SKUTEýNOST Y X Trh ýR HDP nom. rok celkem ýR celkem 2006 247,38 3222 2007 294,28 3535 2008 294,42 3696 X (HDP) Y(trh)
2006 3222,00 247,38 250,70 250,48 395,83
Skuteþnost Lineární Logaritmický Polynomický
Skuteþnost Lineární Logaritmický Polynomický
Odchylka
2007 3535,00 294,28 283,91 284,55 472,96
2008 3696,00 294,42 300,99 300,91 489,73
2006 2007 247,38 294,28 1,341% 3,525% 1,251% 3,307% 60,010% 60,716%
2008 294,42 2,231% 2,206% 66,338%
Suma
Max
7,097% 6,765% 187,063%
3,525% 3,307% 66,338%
PĜíloha 9, Predikþní test
Závislost tržeb na HDP - logaritmická
Tržby odvČtví (mld. Kþ)
350,00 300,00
y = 440,77Ln(x) - 3317,3 R2 = 0,989
250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 2400
2600
2800
3000
3200
HDP (mld. Kþ)
PĜíloha 10, Závislost tržeb na HDP
125
3400
3600
3800
Strategické podnikatelské jednotky spoleþnosti Mont Karviná a.s.
PĜíloha 11, Strategické podnikatelské jednotky spoleþnosti Mont Karviná a.s.
126
Rizika oboru a) dynamika oboru 1. stabilní obor, vČtší zmČny se nepĜedpokládají (tempo rĤstu na úrovni inflace) 2. dlouhodobČ mírnČ rostoucí obor 3. obor v krizi, tendence k poklesu, obtížnČ pĜedvídatelný vývoj 4. velmi rychle rostoucí obor, pravdČpodobné zvraty a výkyvy
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
b) závislost oboru na hospodáĜském cyklu 1. nezávislost na hospodáĜském cyklu 2. mírná závislost na hospodáĜském cyklu 3. znaþná závislost na hospodáĜském cyklu 4. typicky cyklická produkce
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
c) potenciál inovací v oboru 1. standardní obor s minimem technologických zmČn 2. standardní obor s mírnými technologickými zmČnami 3. obor se znaþným technologickým rĤstem, ale bez Ĝádových inovací 4. obor vyznaþující se zásadními technologickými inovacemi
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
d) urþování trendĤ v oboru 1. podnik se výraznČ podílí na urþování nových trendĤ v oboru 2. podnik je schopen rychlé reakce na nové trendy v oboru 3. podnik je schopen postupnČ reagovat na nové trendy v oboru 4. podnik obtížnČ zachycuje a dohání nové trendy v oboru
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
Rizika trhu a) kapacita trhu, možnost expanze 1. domácí trh nenasycen, dominantní podíl, minimální vývoz 2. domací trh nenasycen, tržní podíl srovnatelný s hlavními konkurenty, minimální vývoz 3. domací trh nasycen 4. domací trh nasycen, hledání nových zahraniþních trhĤ
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
b) rizika dosažení tržeb 1. prokazatelná historie tržeb, progózovatelný malý rĤst tržeb 2. prokazatelná historie tržeb, progózovatelný nárĤst tržeb 3. nová spoleþnost, bez historie tržeb, umírnČný nárĤst tržeb 4. nová spoleþnost, bez historie tržeb, extrémní nebo skokový nárĤst tržeb
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
c) rizika proniknutí na trhy, cílové trhy 1. zavedené výrobky, rozhodující stávající trhy 2. zavedené výrobky, zvýšení tržního podílu nebo proniknutí na nové trhy 3. nové výrobky, stávající trhy 4. nové výrobky, nové trhy
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
PĜíloha 12, Hodnocení rizik k stavebnicovému modelu
127
Rizika z konkurence a) konkurence 1. tržní mezera, konkurence nepĤsobí 2. nekonsolidovaná konkurence na cílovém trhu 3. obtížný vstup na nový trh a pĤsobení mezi existující konkurenty 4. zvyšující se tlak existujících konkurentĤ, nástup nové konkurence
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
b) konkurenceschopnost produktĤ (služeb) 1. parametry a životnost - srovnatelné se spiþkovou konkurencí 2. parametry a životnost - srovnatelné s lepší konkurencí 3. parametry a životnost - srovnatelné s prĤmČrnou konkurencí 4. parametry a životnost - niižší než prĤmČrná konkurence
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
c) ceny 1. ceny nižší než konkurence, uspokojivá marže zisku, možnost poskytnutí slev 2. ceny a marže zisku obdobná jako u konkurence 3. ceny srovnatelné s konkurencí, nízká marže zisku 4. ceny vyšší než u konkurence, minimální marže zisku
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
d) kvalita, Ĝízení kvality 1. lepší než konkurence 2. srovnatelné s konkurencí 3. mírnČ nižší než konkurence 4. výraznČ zaostává za konkurencí þasté reklamace
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
e) výzkum a vývoj 1. vlastní vývoj, nové sofistikované produkty, pĜedstih pĜed konkurencí 2. vývoj reaguje na požadavky zákazníkĤ, vylepšování stávajících kon. produktĤ 3. kopírování konkureþních produktĤ 4. absence vlastního vývoje, podniková kooperace, pĜíležitostné zakázky
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
f) reklama a propagece 1. pravidelné náklady vČtší než v odvČtví, uþinnost vysoká 2. pravidelné náklady odpovídající prĤmČru v odvČtví, úþinnost obvyklá 3. nepravidelnČ, sporný pĜínos 4. nepravidelnČ, omezené náklady, nejistý pĜínos
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
128
Management a) vize, strategie 1. jasná vize a strategie a prostĜedky jejího dosažení 2. zmČna vize, upĜesĖování strategií a bezprostĜedních cílĤ spoleþnosti 3. strategie spoleþnosti se postupnČ vytváĜí 4. neurþitá strategie, pĜevažuje improvizace
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
b) klíþové osobnosti 1. zastupitelnost klíþových osobností 2. dostupná pĜimČĜená náhrada 3. obtížná náhrada klíþových osobností 4. vysoká závislost na nČkolika klíþových nepostradatelných osobnostech
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
c) organizaþní struktura 1. jednoduchá a pĜedhledná struktura, komunikace bez potíží 2. jednoduchá organizaþní struktura, bČžné komunikaþní potíže 3. složitá organizaþní strukutura, mnohoúþelové Ĝízení 4. komplikovaná, nepĜehledná, þasto se mČnící struktura
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
Výrobní proces a) struktura produktĤ 1. zavedené produkty, opakované prodeje, minimální technické zmČny 2. vlastní produkty, þasté modifikace 3. zakázková produkce, opakované stabilní požadavky, dle dodané dokumentace 4. nepravidelné zakázky, þastá zmČna dokumentace od zákazníkĤ
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
b) technologické možnosti výroby 1. postaþující stavající zaĜízení, vyzkoušená technologie 2. vyzkoušená technologie, nutné rozšíĜení nebo rekonstrukce stavajicího zaĜízení 3. stavající produkty, obdobné postupy, potĜebná zásadní obnova výrobních zaĜízení 4. komplexnČ nová výrobní zaĜízení, nová technologie, nové výrobky
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
c) pracovní síla 1. bČžnČ dostupné profese, bez mimoĜádných nárokĤ na kvalifikaci 2. dostupná profese, bČžná uþĖovská, stĜedoškolská, vysokoškolská kvalifikace 3. vyšší podíl specializovaných profesí, požadavky na zvyšování kvalifikace 4. pĜevaha vysoce specializovanýc profesí
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
d) dodavatelé 1. stabilní dodavatelé, pravidelnČ požadované množství, bez potíží 2. stabilizovaný okruh dodavatelĤ, bČžné dodavatelské problémy 3. þásteþná zmČna klíþových dodavatelĤ, výpadky dodávky 4. znaþnČ nestálí dodavatelé, pravidelné potíže s dodávkami
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
129
Specifické faktory a) podíl fixních aktiv 1. podíl fixních aktiv na celkových aktivech je malý 2. podíl fixních aktiv na celkových aktivech je okolo prĤmČru 3. podíl fixních aktiv na celkových aktivech je vysoký 4. podíl fixních aktiv na celkových aktivech je velmi vysoký
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
b) postavení podniku vĤþi odbČratelĤm 1. velmi silné - vČtší poþet malých odbČratelĤ 2. silné - vČtší poþet odbČratelĤ, nČkolik vČtších odbČratelĤ s pĜevažujícím podílem 3. slabší - rozhodující váhu má nČkolik velkých odbČratelĤ 4. slabé - závislost na 1 až 2 silných odbČratelích
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
c) postavení podniku vĤþi dodavatelĤm 1. velmi silné - vČtší poþet malých dodavatelĤ mírné 2. silné - vČtší poþet dodavatelĤ, nČkolik vČtších dodavatelĤ s pĜevažujícím podílem pĜimČĜené 3. slabší - rozhodující váhu má nČkolik velkých dodavatelĤ zvýšené 4. slabé - závislost na 1 až 2 silných dodavatelích vysoké d) bariéry vstupu do odvČtví 1. velmi silné 2. silné 3. pĜekonatelné 4. slabé
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
Finanþní rizika a) úroþený cizí kapitál / vlastní kapitál 1. nízký podíl cizich zdrojĤ, dostateþná úvČrová kapacita 2. pĜimČĜené cizí zdroje, prostor pro další financování cizím kapitálem 3. cizí zdroje ve stejné výši jako vlastní kapitál 4. cizí zdroje vyšší než vlastní kapitál
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
b) krytí úrokĤ - EBIT / placené úroky 1. dosahuje hodnotu 10 a více 2. dosahuje hodnotu 4 až 10 3. dosahuje hodnotu 1,5 až 4 4. je nižší než 1,5
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
c) krytí splátek z úvČru z cash flow 1. cash flow mnohonásobnČ pĜevyšuje splátky 2. cash flow nČkolikanásobnČ pĜevyšuje splátky 3. cash flow dostateþnČ pĜevyšuje splátky 4. cash flow je nižší než 1,2 násobek splátek
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
d) podíl þistého pracovního kapitálu (WC) na obČžných aktivech 1. WC kryje i þást pĜechodné výše obČžných aktiv 2. WC kryje stálou výši obČžných aktiv 3. WC nekryje stálou výši obČžných aktiv 4. WC je nulový nebo dokonce záporný
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
130
e) bČžná a rychlá (okamžitá) likvidita 1. vysoká bČžná a rychlá likvidita, dostaþující likvidní prostĜedky 2. vysoká bČžná likvidita, mírná závislost na zásobách 3. obvyklá hodnota bČžné likvidity, nízký podíl likvidních prostĜedkĤ v obČžných aktivech 4. nízká bČžná likvidita, vysoké pohledávky a zásoby, neodstatek likvidních prostĜedkĤ
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
f) prĤmČrná doba inkasa pohledávek 1. odpovídá dobČ splatnosti faktur 2. primČĜenČ pĜevušuje splatnost faktur 3. znaþnČ pĜevušuje splatnost faktur, riziko nedobytných pohledávek 4. vysoce pĜevyšuje splatnost faktur, znaþný podíl nedobytných pohledávek
mírné pĜimČĜené zvýšené vysoké
131
Náklady vlastního kapitálu - stavebnicová metoda
Obchodní riziko 1. Rizika oboru 2. Rizika trhu 3. Rizika z konkurence 4. Management 5. Výrobní proces 6. Specifické faktory Finanþní riziko Poþet kritérií X - stupeĖ rizika 1 Mírné riziko 2 PĜimČĜené riziko 3 Zvýšené riziko 4 Vysoké riziko Bezriziková výnosová míra Základní jednotková míra (rf/poþet) Nvk max. a=(Nvk/rf)^(1/4) Bezriziková úroková míra 1. Rizika oboru 2. Rizika trhu 3. Rizika z konkurence 4. Management 5. Výrobní proces 6. Specifické faktory Obchodní riziko Finanþní riziko Riziková prémie celkem Náklady vlastního kapitálu celkem
Poþet hodnocených kriterií
Váha
Poþet x váha
24 4 3 6 3 4 4 6 30
1 1 1 1 1 1 1,3
24 4 3 6 3 4 4 7,8 31,8
a^x 1,627 2,648 4,308 7,009
z=(a^x-1) 0,627 1,648 3,308 6,009
RP pro 1 faktor (=z.rf/n) 0,084% 0,222% 0,445% 0,809%
4,28% 0,001345912 30% 1,627 4,28% 0,97% 0,75% 1,55% 0,89% 0,61% 1,33% 6,11% 1,14% 7,26% 11,54%
PĜíloha 13, Náklady vlastního kapitálu - stavebnicová metoda71
71
Bezriziková úroková sazba byla stanovena jako geometrický prĤmČr nejlikvidnČjších emisí státních dluhopisĤ k 18.3.2010. Viz níže. Dostupné z .
132
Seznam nejlikvidnČjších emisí SD povinnČ kotovaných podle Pravidel pro primární prodej SD List of the most liquid issues of GBs which have to be quoted pursuant to the Rules for Primary Sale o Seznam k 18.03.2010 Effective from 18 March 2010 ýíslo Datum ISIN Kupón Datum splatnosti V obČhu (mld. CZK) emise emise Issue ISIN Coupon Issue Date Maturity Outstanding (CZK bln) Number 45. CZ0001001242 2,55 18.7.2005 18.10.2010 56,97614 54. CZ0001002158 4,10 28.1.2008 11.4.2011 56,00000 36. CZ0001000764 6,55 5.10.2001 5.10.2011 50,27237 50. CZ0001001887 3,55 16.4.2007 18.10.2012 70,34155 40. CZ0001000814 3,70 16.6.2003 16.6.2013 64,96369 44. CZ0001001143 3,80 11.4.2005 11.4.2015 62,33900 34. CZ0001000749 6,95 26.1.2001 26.1.2016 35,00000 51. CZ0001001903 4,00 30.4.2007 11.4.2017 69,37548 41. CZ0001000822 4,60 18.8.2003 18.8.2018 47,03544 56. CZ0001002471 5,00 23.3.2009 4.11.2019 70,68769 46. CZ0001001317 3,75 12.9.2005 12.9.2020 68,04840 52. CZ0001001945 4,70 18.6.2007 12.9.2022 55,25591 49. CZ0001001796 4,20 4.12.2006 4.12.2036 20,07469 Geom. prĤmČr 4,2801221 PĜíloha 14, Seznam nejlikvidnČjších emisí státních dluhopisĤ
133
RozdČlení majetku
Stanovení provoznČ nutné výše penČž PenČžní prostĜedky/Krát. Závazky Krátkodobé závazky Peníze (pokladna + úþet) v rozvaze Peníze (pokladna + úþet) provoznČ nutné
2004 0,06 4499 383 383
2005 0,15 4622 808 808
2006 0,17 17917 3519 3519
2007 0,12 19115 2720 2720
2008 0,08 21794 147 147
2007 199 9 048 -723 -1 475 7049 9 045 21 837 2720 3 362 -24 504 -15 12445 21490
2008 115 10 003 -702 -1 475 7941 1 411 32 442 147 2 613 -25 430 0 11183 12594
2007 3 490 11 3 501 1 385 4 886
2008 2 117 186 2 303 1 399 3 702
Stanovení provoznČ nutného investovaného kapitálu Položka + Dlouhodobý nehmotný majetek + Dlouhodobý hmotný majetek - Stavby (pronajímané jiné spoleþnosti) - Dlouhodobý finanþní majetek Dlouhodobý majetek provoznČ nutný + Zásoby + Pohledávky + ProvoznČ nutná výše penČz + Ostatní aktiva - Krátkodobé závazky - Ostatní pasiva Pracovní kapitál provoznČ nutný Investovaný kapitál provoznČ nutný
2004 53 7192 -842 -1310 5093 1544 12095 383 2056 -8272 0 7806 9350
2005 0 6 594 -810 -1 408 4376 1 414 11 057 808 3 669 -7 263 0 9685 11099
2006 223 8 683 -781 -1 475 6650 2 094 25 098 3519 4 150 -22 475 0 12386 14480
Stanovení korigovaného provozního výsledku hospodaĜení Provozní výsledek hospodaĜení z výsledovky Vylouþení VH z prodeje majetku Korigovaný provozní výsledek hospodaĜení Odpisy KPVH pĜed odpoþtem odpisĤ
2004 709 -98 611 1 005 1 616
2005 2 179 -26 2 153 1 277 3 430
PĜíloha 15, RozdČlení majetku
134
2006 7 103 12 7 115 1 106 8 221
Provozní marže Stanovení ziskové marže - SHORA - OPTIMISTICKÁ varianta
KPVH pĜed daní a odpisy Tržby Mont Karviná a.s.
Skuteþnost Prognóza 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1 616 3 430 8 221 4 886 3 702 3 942 6 645 7 082 7 548 86 295 81 911 127 725 117 164 172 039 183 362 195 430 208 292 222 001
Zisková marže = KPVH pĜed daní a odpisy/tržby
1,87% 4,19%
6,44%
4,17%
2,15%
2,15%
3,40%
3,40%
3,40%
Prognóza 2010 2011 31,90% 31,90% 28,40% 28,40% 21,04% 21,04% 7,36% 7,36% 0,10% 0,10%
2012 31,90% 28,40% 21,04% 7,36% 0,10%
Stanovení ziskové marže - ZDOLA - OPTIMISTICKÁ varianta Skuteþnost 2005 2006 34,79% 31,28% 31,69% 24,35% 23,69% 18,27% 7,73% 5,89% 0,10% 0,22%
Podíly na tržbách
2004 33,04% PĜidaná hodnota Osobní náklady 31,26% - Mzdové náklady 23,63% - Náklady na soc. zabezpeþení 7,62% DanČ a poplatky 0,09% Ostatní provozní položky (zmČna rezerv) 0,16% -1,11% Výkonová spotĜeba (tis. Kþ) Podíl na tržbách Roþní tempo rĤstu PrĤmČrné tempo rĤstu PrĤmČrná inflace Osobní náklady (tis. Kþ) Roþní tempo rĤstu PrĤmČrné tempo rĤstu Korigovaný výsledek hospodaĜení (Tržby-Náklady) Zisková marže z KPVH pĜed daní a odpisy
0,00%
2007 2008 34,80% 26,30% 30,81% 22,56% 22,63% 16,67% 7,60% 5,50% 0,09% 0,06% 0,00%
1,47%
2009 31,90% 29,65% 21,96% 7,69% 0,10% 0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
57 784 53 412 87 774 76 393 126 792 124 869 133 088 141 847 151 183 66,96% 65,21% 68,72% 65,20% 73,70% 68,10% 68,10% 68,10% 68,10% -7,57% 64,33% -12,97% 65,97% -1,52% 6,58% 6,58% 6,58% 17,02% 4,90% 1,85% 2,00% 26 978 25 955 31 102 36 097 -3,79% 19,83% 16,06% 7,55%
6 515
38 816 7,53%
54 367 40,06%
55 502 59 155 2,09% 6,58% 3,77%
63 048 6,58%
8 073
8 704
10 838
45
3 942
6 645
7 082
7 548
7,55% 9,86%
6,81%
9,25%
0,03%
2,15%
3,40%
3,40%
3,40%
135
Stanovení ziskové marže - SHORA - PESIMISTICKÁ varianta
KPVH pĜed daní a odpisy Tržby Mont Karviná a.s. Zisková marže = KPVH pĜed daní a odpisy/tržby
2004 1 616 86 295
Skuteþnost Prognóza 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 3 430 8 221 4 886 3 702 2 862 4 823 5 140 5 479 81 911 127 725 117 164 172 039 133 094 141 854 151 190 161 141
1,87%
4,19%
6,44%
4,17%
2,15%
2,15%
3,40%
3,40%
3,40%
Prognóza 2010 2011 31,80% 31,80% 28,30% 28,30% 20,96% 20,96%
2012 31,80% 28,30% 20,96%
Stanovení ziskové marže - ZDOLA - PESIMISTICKÁ varianta Podíly na tržbách PĜidaná hodnota Osobní náklady - Mzdové náklady - Náklady na soc. zabezpeþení DanČ a poplatky Ostatní provozní položky (zmČna rezerv)
Skuteþnost 2004 2005 2006 2007 2008 33,04% 34,79% 31,28% 34,80% 26,30% 31,26% 31,69% 24,35% 30,81% 22,56% 23,63% 23,69% 18,27% 22,63% 16,67%
2009 26,30% 24,05% 17,81%
7,62% 0,09%
7,73% 0,10%
5,89% 0,22%
7,60% 0,09%
5,50% 0,06%
6,24% 0,10%
7,34% 0,10%
7,34% 0,10%
7,34% 0,10%
0,16%
-1,11%
0,00%
0,00%
1,47%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Výkonová spotĜeba (tis. Kþ) Podíl na tržbách Roþní tempo rĤstu PrĤmČrné tempo rĤstu PrĤmČrná inflace
57 784 66,96%
53 412 65,21% -7,57%
87 774 76 393 126 792 68,72% 65,20% 73,70% 64,33% -12,97% 65,97% 17,02% 1,85%
98 090 73,70% -22,64%
96 744 103 112 68,20% 68,20% -1,37% 6,58% 2,88% 2,00%
109 898 68,20% 6,58%
Osobní náklady (tis. Kþ) Roþní tempo rĤstu PrĤmČrné tempo rĤstu Korigovaný výsledek hospodaĜení (TržbyZisková marže z KPVH pĜed daní a odpisy
26 978
25 955 -3,79%
31 102 19,83% 7,55%
36 097 16,06%
38 816 7,53%
32 009 -17,54%
40 145 42 787 25,42% 6,58% 9,25%
45 603 6,58%
1 616
3 430
8 221
4 886
3 702
2 862
4 823
5 140
5 479
1,87%
4,19%
6,44%
4,17%
2,15%
2,15%
3,40%
3,40%
3,40%
PĜíloha 16, Provozní marže
Zásoby celkem - materiál - nedokonþená výroba
Skuteþnost Prognóza 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 6,53 6,30 5,98 28,18 2,99 7,30 7,30 7,30 7,30 3,57 2,29 0,69 2,09 1,54 1,80 1,80 1,80 1,80 2,97 4,01 5,29 26,09 1,45 4,80 4,80 4,80 4,80
Pohledávky za odbČrateli
51,16 49,27 71,72 68,03 68,83 61,00 61,00 61,00 61,00
Krátkodobé závazky celkem - závazky z obch. styku - závazky k zamČstnancĤm - závazky ze soc. zabezpeþení - stát - daĖové závazky a dotace
34,99 32,36 64,23 76,34 53,95 49,58 49,58 49,58 49,58 19,03 20,60 51,20 59,55 46,24 35,30 35,30 35,30 35,30 2,04 1,66 1,09 7,12 4,75 2,60 2,60 2,60 2,60 1,88 2,28 2,17 4,40 2,46 1,5 1,5 1,5 1,5 2,36 3,39 5,04 3,99 0,00 3,5 3,5 3,5 3,5
Doba obratu ve dnech
PĜíloha 17, Doby obratu provoznČ nutného kapitálu
136
Dlouhodobý majetek Výpoþet koeficientĤ za minulé odobí Nehmotný majetek Stav majetku ke konci roku Odpisy Investice netto Investice brutto Investiþní nároþnost rĤstu tržeb Samostatné movité vČci a soubory movitých vČcí Stav majetku ke konci roku Odpisy Investice netto Investice brutto Investiþní nároþnost rĤstu tržeb Jiný dlouhodobý hmotný majetek Stav majetku ke konci roku Odpisy Investice netto Investice brutto Investiþní nároþnost rĤstu tržeb
2004 53 31
2005 0 53 -53 0
Skuteþnost 2006 223 0 223 223 0,07%
2004 1647 263
2005 1 242 279 -405 -126
Skuteþnost 2006 3 797 540 2 555 3095 4,68%
2007 4 589 817 792 1609
2008 5 656 856 1 067 1923
2004 4642 742
2005 4 449 998 -193 805
Skuteþnost 2006 3 983 566 -466 100 -1,22%
2007 3 683 568 -300 268
2008 3 593 543 -90 453
2007 199 84 -24 60
2008 115 84 -84 0
Odhad investic pro budoucí období, odhad podle minulého koeficentu nároþnosti OPTIMISTICKÁ varianta Majetek Nehmotný Samostatné movité vČci Jiný DHM Celkem
Minulý koeficient 0,07% 4,68% -1,22% 3,53%
Odhad investic 13 1 808 0 1822
PESIMISTICKÁ varianta Majetek Nehmotný Samostatné movité vČci Jiný DHM Celkem
Minulý koeficient 0,07% 4,68% -1,22% 3,53%
Odhad investic 9 1313 0 1322
PĜíloha 18, Dlouhodobý majetek a nutné investice
137
Analýza rentability provoznČ nutného investovaného kapitálu OPTIMISTICKÁ varianta Korigovaný provozní zisk a zisková marže po odpisech a upravené dani
DaĖová sazba KPVH po odpisech a dani Zisková marže po odpisech a dani Tempo rĤstu KPVH po odpisech a dani
2004 28% 440 0,51%
Skuteþnost 2005 2006 2007 2008 26% 24% 24% 21% 1 593 5 407 2 661 1 819 1,95% 4,23% 2,27% 1,06%
2009 20% 1 717 0,94%
1,59%
Prognóza 2010 2011 19% 19% 3 776 3 938 1,93% 1,89%
2012 19% 4 624 2,08%
1,63%
ProvoznČ nutný investovaný kapitál a rentabilita investovaného kapitálu
2004 Investovaný kapitál provoznČ nutný k 31.3 Obrat investovaného kapitálu provoznČ nutného Rentabilita investovaného kapitálu
9 350 -
Skuteþnost 2005 2006 11 099
14 480
2007
2008
2009
21 490 12 594
24 577
Prognóza 2010 2011 25 832
27 139
2012 28 503
9,23 7,38 8,82 5,45 13,66 7,46 7,57 7,67 17,95% 31,24% 20,03% 5,77% 12,79% 14,42% 14,30% 15,98%
PESIMISTICKÁ varianta Korigovaný provozní zisk a zisková marže po odpisech a upravené dani
DaĖová sazba KPVH po odpisech a dani Zisková marže po odpisech a dani Tempo rĤstu KPVH po odpisech a dani
2004 28% 440 0,51%
Skuteþnost 2005 2006 2007 2008 26% 24% 24% 21% 1 593 5 407 2 661 1 819 1,95% 4,23% 2,27% 1,06%
2009 20% 852 0,64%
1,59%
Prognóza 2010 2011 19% 19% 2 317 2 402 1,63% 1,59%
2012 19% 3 007 1,87%
1,33%
ProvoznČ nutný investovaný kapitál a rentabilita investovaného kapitálu
2004 Investovaný kapitál provoznČ nutný k 31.3 Obrat investovaného kapitálu provoznČ nutného Rentabilita investovaného kapitálu
9350 -
Skuteþnost 2005 2006 11099
14480
2007
2008
2009
21490
12594
21124
9,23 7,38 8,82 5,45 17,95% 31,24% 20,03% 5,77%
22034
22983
2012 23972
13,66 6,30 6,44 6,58 8,75% 10,29% 10,23% 12,28%
Tabulka 67, Analýza provoznČ nutného investovaného kapitálu
138
Prognóza 2010 2011
Poklady pro výpoþet FCFF - OPTIMISTICKÁ varianta Výpoþet provoznČ nutných penČžních prostĜedkĤ 2008 2009 2010 ProvoznČ potĜebná likvidita 0,08 0,11 0,11 Krátkodobé závazky 25 430 24 906 26 545 ProvoznČ potĜebný finanþní majetek 1 979 2 740 2 920 ProvoznČ nepotĜebný finanþní majetek 0 0 0
2011 0,11 28 292 3 112 0
2012 0,11 30 155 3 317 0
Investovaný provoznČ nutný kapitál 2008 2009 2010 10 118 10 552 10 987 13 015 18 113 19 133 23 133 28 665 30 120
2011 11 421 20 220 31 641
2012 12 247 21 665 33 911
36 143
4 759 3 855
4 972 4 027
5 832 4 724
5 035
Podklady pro odhad druhé fáze 2008 2009 2010 -28,53% -6,11% 115,93% Tempo rĤstu KPVH -3,28% 309,86% 37,73% Míra investic netto -12,00% -7,07% 37,41% Rentabilita investic netto 8,85% 14,18% 15,69% Rentabilita investovaného kapitálu
2011 4,47% 37,78% 11,85% 15,59%
2012 17,30% 48,06% 45,79% 17,41%
Dlouhodobý majetek Upravený pracovní kapitál Investovaný kapitál celkem Korigovaný provozní VH Korigovaný prov. VH po upr. dani
2 407 1 902
2 232 1 785
PĜíloha 19, Poklady pro výpoþet FCFF - optimistická varianta
139
2013
Poklady pro výpoþet FCFF - PESIMISTICKÁ varianta Výpoþet provoznČ nutných penČžních prostĜedkĤ 2008 2009 2010 ProvoznČ potĜebná likvidita 0,08 0,11 0,11 Krátkodobé závazky 25 430 18 078 19 268 ProvoznČ potĜebný finanþní majetek 1 979 1 989 2 119 ProvoznČ nepotĜebný finanþní majetek 0 0 0
2011 0,11 20 536 2 259 0
2012 0,11 21 888 2 408 0
Investovaný provoznČ nutný kapitál 2008 2009 2010 10 118 10 376 10 686 13 015 11 338 12 806 23 133 21 714 23 492
2011 10 995 13 886 24 881
2012 11 304 15 056 26 360
28 095
2 905 2 353
3 019 2 445
3 776 3 058
3 260
Podklady pro odhad druhé fáze 2008 2009 2010 Tempo rĤstu KPVH -28,53% -53,70% 167,22% Míra investic netto -3,28% -161,16% 75,57% Rentabilita investic netto -12,00% -62,14% 16,14% Rentabilita investovaného kapitálu 8,85% 6,99% 11,14%
2011 3,92% 56,81% 3,89% 11,10%
2012 25,09% 48,35% 21,54% 13,31%
Dlouhodobý majetek Upravený pracovní kapitál Investovaný kapitál celkem Korigovaný provozní VH Korigovaný prov. VH po upr. dani
2 407 1 902
1 101 880
PĜíloha 20, Poklady pro výpoþet FCFF - pesimistická varianta Updated 9-30-09
Index: Annual 1982-84=100 growth rate ýR 2000 (actual) 172,2 3,4% 2001 (actual) 177,1 2,8% 2002 (actual) 179,9 1,6% 2003 (actual) 184,0 2,3% 2004 (actual) 188,9 2,7% 2005 (actual) 195,3 3,4% 2006 (actual) 201,6 3,2% 2007 (actual) 207,342 2,8% 2008 (actual) 215,303 3,8% 2009 214,050 -0,6% 2010 218,050 1,9% 2011 222,629 2,1% 2012 227,750 2,3% 2013 233,216 2,4% 2014 239,046 2,5% 2015 245,022 2,5% 2,0% Rozdíl v prognózované inflaci v USA a ýR NOTE: CPI-U covers all urban consumers. PĜíloha 21, Rozdíl v inflaci mezi USA a ýR
140
1,1% 2,1%
1,5% 0,5%
2013
Obchodní riziko 1. Rizika oboru Mírné riziko PĜimČĜené riziko Zvýšené riziko Vysoké riziko Souþet
RP (=z.rf/n) 0,084% 0,222% 0,445% 0,809%
2. Rizika trhu Mírné riziko PĜimČĜené riziko Zvýšené riziko Vysoké riziko Souþet
RP (=z.rf/n) 0,084% 0,222% 0,445% 0,809%
3. Rizika z konkurence Mírné riziko PĜimČĜené riziko Zvýšené riziko Vysoké riziko Souþet
RP (=z.rf/n) 0,084% 0,222% 0,445% 0,809%
4. Management Mírné riziko PĜimČĜené riziko Zvýšené riziko Vysoké riziko Souþet
RP (=z.rf/n) 0,084% 0,222% 0,445% 0,809%
5. Výrobní proces Mírné riziko PĜimČĜené riziko Zvýšené riziko Vysoké riziko Souþet
RP (=z.rf/n) 0,084% 0,222% 0,445% 0,809%
6. Specifické faktory Mírné riziko PĜimČĜené riziko Zvýšené riziko Vysoké riziko Souþet
RP (=z.rf/n) 0,084% 0,222% 0,445% 0,809%
Poþet 1 2 1
Váha 1 1 1 1
Vážený poþet 1 2 1 0 0
RP x vážený poþet 0,084% 0,443% 0,445% 0,000% 0,973%
Váha 1 1 1 1
Vážený poþet 1 1 1 0 0
RP x vážený poþet 0,084% 0,222% 0,445% 0,000% 0,751%
Váha 1 1 1 1
Vážený poþet 0 5 1 0 0
RP x vážený poþet 0,000% 1,109% 0,445% 0,000% 1,554%
Váha 1 1 1 1
Vážený poþet 0 2 1 0 0
RP x vážený poþet 0,000% 0,443% 0,445% 0,000% 0,889%
Váha 1 1 1 1
Vážený poþet 2 2 0 0 0
RP x vážený poþet 0,169% 0,443% 0,000% 0,000% 0,612%
Váha 1 1 1 1
Vážený poþet 0 2 2 0 0
RP x vážený poþet 0,000% 0,443% 0,890% 0,000% 1,334%
Vážený poþet 3 2 1 0 0
RP x vážený poþet 0,253% 0,443% 0,445% 0,000% 1,142%
4 Poþet 1 1 1 3 Poþet 5 1 6 Poþet 2 1 3 Poþet 2 2
4 Poþet 2 2 4
Finanþní riziko Finanþní rizika Mírné riziko PĜimČĜené riziko Zvýšené riziko Vysoké riziko Souþet
RP (=z.rf/n) 0,084% 0,222% 0,445% 0,809%
Poþet 3 2 1 6
Váha 1 1 1 1
PĜíloha 22, Vyhodnocení jednotlivých faktorĤ rizik k 31.3.2009
141
PĜedbČžné ocenČní pomocí generátorĤ hodnoty OPTIMISTICKÁ varianta 2009 2,15% 0,98% 1,17% 0,94%
Zisková marže pĜed odpisy Podíl odpisĤ na tržbách Zisková marže po odpisech Zisková marže po dani
2010 3,40% 1,01% 2,39% 1,93%
2011 3,40% 1,07% 2,33% 1,89%
2012 3,40% 0,83% 2,57% 2,08%
PrĤmČrná nároþnost rĤstu tržeb na investice netto do dlouhodobého majetku
9,61%
PrĤmČrná nároþnost rĤstu tržeb na investice netto do pracovního kapitálu
6,62%
172 039 tis.Kþ
Hodnota tržeb v roce 2008 Generátor hodnoty Tempo rĤstu tržeb Zisková marže po odpisech a dani Nároþnost rĤstu tržeb na: - rĤst pracovního kapitálu - rĤst dlouhodobého majetku - investice netto celkem Kalkulovaná uroková míra
Oznaþení g rZPx
Hodnota 6,58% 1,63% 9,61% 6,62% 16,23% 9,30%
kWC kDMx ik
Hodnota podniku brutto
69642 tis. Kþ PESIMISTICKÁ varianta 2009 2,15% 1,35% 0,80% 0,64%
Zisková marže pĜed odpisy Podíl odpisĤ na tržbách Zisková marže po odpisech Zisková marže po dani
2010 3,40% 1,38% 2,02% 1,63%
2011 3,40% 1,44% 1,96% 1,59%
2012 3,40% 1,10% 2,30% 1,87%
PrĤmČrná nároþnost rĤstu tržeb na investice netto do dlouhodobého majetku
10,25%
PrĤmČrná nároþnost rĤstu tržeb na investice netto do pracovního kapitálu
6,62%
Generátor hodnoty Tempo rĤstu tržeb Zisková marže po odpisech a dani Nároþnost rĤstu tržeb na: - rĤst pracovního kapitálu - rĤst dlouhodobého majetku - investice netto celkem Kalkulovaná uroková míra
Oznaþení g rZPx kWC kDMx ik
Hodnota 6,58% 1,33% 1,00% 10,25% 6,62% 16,87% 9,30%
Hodnota podniku brutto
46739 tis. Kþ
PĜíloha 23, PĜedbČžné ocenČní pomocí generátorĤ hodnoty
142
Analýza rentability 25 ROA - rentabilita celkových aktiv
15
ROE - rentabilita vlastního kapitálu
%
20
ROS - rentabilita tržeb z EAT
10
ROS - rentabilita tržeb z EBIT
5 0 2004
2005
2006
2007
2008
období
Analýza rentability 2004
2005
2006
2007
2008
ROA - rentabilita celkových aktiv
0,95
3,51
13,81
5,61
2,66
ROE - rentabilita vlastního kapitálu
1,03
5,59
23,06
10,71
4,48
ROS - rentabilita tržeb z EAT
0,15
0,91
3,14
1,74
0,48
ROS - rentabilita tržeb z EBIT
0,27
1,09
4,94
2,3
0,74
PĜíloha 24, Ukazatele rentability
Ukazatele likvidity 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0
Celková likvidita (OAKT / KD) BČžná likvidita ((KrP+FM) / KD) PenČžní likvidita (FM / KD)
2004
2005
2006
2007
2008
období
Ukazatele likvidity 2004
2005
2006
2007
2008
Celková likvidita (OAKT / KD)
1,72
1,89
1,34
1,39
1,41
BČžná likvidita ((KrP+FM) / KD)
1,52
1,68
1,24
1,01
1,35
PenČžní likvidita (FM / KD)
0,06
0,15
0,17
0,12
0,08
PĜíloha 25, Ukazatele likvidity
143
Ukazatele zadluženosti 70 60
%
50 40
Equity Ratio (VK / AKT)
30
Debt Ratio (CZ / AKT)
20 10 0 2004
2005
2006
2007
2008
období
Ukazatele zadluženosti 2004
2005
2006
2007
2008
Equity Ratio (VK / AKT)
51,59
52,77
37,98
39,65
38,64
Debt Ratio (CZ / AKT)
49,11
47,23
62,02
60,32
61,36
PĜíloha 26, Ukazatele zadluženosti
Úrokové krytí 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0
Úrokové krytí I.
(EBIT / úroky)
Úrokové krytí II. ((EBIT+odpisy) / úroky)
2004
2005
2006
2007
2008
období
Úrokové krytí 2004 Úrokové krytí I. (EBIT / úroky) Úrokové krytí II. ((EBIT+odpisy) / úroky)
2005
2006
2007
2008
2,28
6,31
395,25
18,73
6,38
12,04
15,37
464,38
28,35
13,08
PĜíloha 27, Ukazatele úrokového krytí
144
80 70 60
dny
50
Doba inkasa pohledávek
40
Doba splatnosti krat. závazkĤ
30 20 10 0 2004
2005
2006
2007
2008
období
Závazky, pohledávky 2004
2005
2006
2007
2008
Doba inkasa pohledávek
50,81
49,05
71,26
67,88
65,14
Doba splatnosti krat. závazkĤ
34,51
31,92
63,26
75,29
50,94
PĜíloha 28, Vývoj závazkĤ a pohledávek
Ukazatele produktivity práce
tis. Kþ
1800 1600 1400 1200
Produktivita práce z pĜidané hodnoty
1000 800
Produktivita práce z tržeb
600 400
PrĤmČrná mzda - roþní
200 0 2004
2005
2006
2007
2008
období
Ukazatele produktivity práce 2004 2005 2006 2007 2008 Produktivita práce z pĜidané hodnoty 274 269 350 374 400 Produktivita práce z tržeb 830 773 1122 1075 1591 PrĤmČrná mzda - roþní 196 183 205 243 254
PĜíloha 29, Ukazatele produktivity práce
145
Analýza aktivity 70 60 50 40
Obrat aktiv
30
Obrat zásob
20 10 0 2004
2005
2006
2007
2008
období
Analýza aktivity 2004
2005
2006
2007
Obrat aktiv
2,52
3,47
3,23
2,79
2008 2,44
Obrat zásob
9,29
55,89
57,93
61,08
12,95
PĜíloha 30, Ukazatele aktivity
Doba obratu aktiv a zásob 160,00 140,00 120,00 dny
100,00
Doba obratu aktiv
80,00
Doba obratu zásob
60,00 40,00 20,00 0,00 2004
2005
2006
2007
období
Analýza aktivity Doba obratu aktiv Doba obratu zásob
2004
2005
2006
2007
2008
103,66
111,49
128,92
147,68
100,38
6,44
6,21
5,89
27,79
2,83
PĜíloha 31, Ukazatele doby obratĤ
146
2008
Pracovní kapitál na aktiva 30 25
%
20 15
Pracovní kapitál na aktiva
10 5 0 2004
2005
2006
2007
2008
období
Pracovní kapitál na aktiva Pracovní kapitál na aktiva
2004
2005
2006
2007
2008
23,67
24,96
16,76
19,16
20,76
PĜíloha 32. Ukazatele þistého pracovního kapitálu
PĜíloha 33, Spread72 mezi dluhopisy s ratingem A1, zdroj: Bondsonlinequotes.com
72
Oznaþený spread pĜedstavuje rozdíl mezi úroþením dluhopisu s ratingem Moodys AAA a Moodys A1, který má ýR. Spread je v bazických bodech.
147