Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se zaměřením na konkrétní podnik

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se zaměřením na konkrétní podnik Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D.

Brno 2012

Jana Černochová

Chtěla bych poděkovat vedoucí mé práce, JUDr. Bohumile Salachové, Ph.D., za odborné rady a doporučení pro vypracování bakalářské práce.

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se zaměřením na konkrétní podnik“ jsem vypracovala sama s využitím odborné literatury a internetových zdrojů, které uvádím v seznamu na konci práce.

V Brně dne 7. května 2012

__________________

Abstract Černochová J., Occupational health and safety focused on a specific company. Bachelor’s thesis. Brno: MENDELU, 2012. This bachelor’s study is focused on occupational health and safety issues. The study is dividend into two parts. The first, theoretical, part deals with basic legal regulations. Employer’s duties as well as rights and duties of the employees are also described. In the second part, individual occupational health and safety issues related to a specific company are analysed. In the conclusion, there are appropriate recommendations suggested, which could be used for solving some imperfections found in the company. Keywords Occupational health and safety, OHS legal regulations, employer’s duties, rights and duties of the employees, OHS in the company.

Abstrakt Černochová, J., Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se zaměřením na konkrétní podnik. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2012. Bakalářská práce řeší problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Nejdříve je v teoretické části rozebrána základní právní úprava. Následně se práce zabývá povinnostmi zaměstnavatele a dále právy a povinnostmi zaměstnanců. V praktické části jsou na konkrétním podniku rozebrány jednotlivé části, které jsou zde z hlediska bezpečnosti práce dodržovány. Závěrem práce jsou zjištěny určité drobné nedostatky a následně navrhnuta příslušná řešení, která by zdokonalila činnost podniku. Klíčová slova Bezpečnost práce, právní úprava BOZP, povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnanců, úprava BOZP v podniku.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod

13

2

Cíl práce a metodika

14

3

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 14

2.2

Metodika .................................................................................................. 14

Teoretická část 3.1

16

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci..................................................... 16

3.1.1

Pojem BOZP ..................................................................................... 16

3.1.2

Pojetí BOZP ...................................................................................... 17

3.1.3

Význam BOZP .................................................................................. 17

3.1.4

Funkce BOZP ...................................................................................18

3.1.5

Orgány vykonávající dozor v oblasti BOZP .....................................18

3.2

Historický vývoj BOZP ............................................................................. 19

3.3

Současný stav BOZP ............................................................................... 20

3.4

Právní úprava BOZP ................................................................................ 21

3.4.1 3.5

Evropské právní předpisy o BOZP .................................................. 22

Povinnosti zaměstnavatele ..................................................................... 23

3.5.1

Péče o zaměstnance ........................................................................ 23

3.5.2

Prevence rizik .................................................................................. 24

3.5.3

Kategorizace prací ........................................................................... 25

3.5.4

Pracovní úrazy a nemoci z povolání ............................................... 26

3.5.5

Závodní preventivní péče ................................................................ 27

3.5.6

Pracoviště a pracovní prostředí ...................................................... 27

3.5.7

Výrobní a pracovní prostředky a zařízení ....................................... 28

3.5.8

OOPP, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje .. 29

3.5.9

Bezpečnostní značky, značení a signály.......................................... 30

3.5.10 Školení BOZP ................................................................................... 31 3.5.11 3.6

Kontrola, revize ............................................................................... 32

Práva a povinnosti zaměstnanců ............................................................ 32

10

4

Obsah

3.6.1

Práva zaměstnanců ..........................................................................32

3.6.2

Povinnosti zaměstnanců ..................................................................33

3.6.3

Porušení povinností zaměstnancem ...............................................33

3.6.4

Účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP ....................................34

Praktická část 4.1

35

Charakteristika společnosti Baumax ....................................................... 35

4.1.1

Cíle společnosti Baumax ..................................................................36

4.1.2

Koncepce společnosti Baumax ........................................................36

4.2

Baumax Zlín.............................................................................................36

4.3

Dodržování zásad BOZP v podniku Baumax Zlín ................................... 37

4.3.1

Péče o zaměstnance ve sjednaném podniku ................................... 37

4.3.2

Prevence rizik na pracovišti Baumax ..............................................39

4.3.3

Pracovní úrazy ................................................................................. 41

4.3.4

Závodní preventivní péče v podniku Baumax ................................. 41

4.3.5

Pracoviště a pracovní prostředí v příslušném podniku ..................42

4.3.6

OOPP pro zaměstnance Baumaxu.................................................. 44

4.3.7

Ochranné nápoje............................................................................. 48

4.3.8

Bezpečnostní značky v Baumaxu .................................................... 48

4.3.9

Organizace práce ve skladě ............................................................. 49

4.3.10 Školení zaměstnanců v oblasti BOZP ............................................. 50 4.3.11

Revize a kontroly zařízení v Baumaxu............................................. 52

4.3.12

Zákaz kouření .................................................................................. 55

4.3.13

Zákaz požívání alkoholu .................................................................. 55

4.3.14

Bezpečnostní přestávky ................................................................... 55

4.3.15

Pojištění zaměstnanců Baumaxu .................................................... 56

4.3.16

Účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP .................................... 57

5

Diskuse

58

6

Závěr

60

7

Literatura

62

Monografie ........................................................................................................62

Obsah

11

Internetové zdroje ............................................................................................ 63 Právní přepisy................................................................................................... 63 8

Seznam zkratek

64

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Seznam OOPP dle pracovních činností

45

Tab. 2

Standardy pracovního oblečení I

46

Tab. 3

Standardy pracovního oblečení II

47

Úvod

13

1 Úvod Pro zpracování bakalářské práce je zvoleno téma Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se zaměřením na konkrétní podnik, neboť právě dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) hraje velmi důležitou roli nejen v pracovním, ale i v osobním životě. Už v dávných dobách se lidé setkávali s různými riziky při práci, která ohrožovala více či méně jejich zdraví. Z počátku byla právní úprava BOZP velmi chatrná. Až s postupem času, díky rozvíjejícím se technologiím a celkově modernizaci výroby, se stala velmi důležitou součástí v pracovněprávních vztazích. Právní úprava BOZP spadá do oblasti pracovního práva. Základním právním předpisem, který má tuto problematiku na starost, je zákoník práce. Mezi další právní předpisy upravující problematiku BOZP řadíme i podzákonné právní akty, vyhlášky ministerstev a nařízení vlády. Právní normy všech musí respektovat požadavky Listiny základních práv a svobod. Právní úprava BOZP je ovlivněna vstupem České republiky (dále jen ČR) do Evropské unie (dále jen EU) v roce 2004. Povinností všech členských států je dodržovat evropské právní předpisy a normy. Cílem BOZP je tedy co nejvíce snížit možnost ohrožení bezpečnosti a zdraví člověka během pracovních úkonů. Sám zaměstnavatel je odpovědný za to, že své zaměstnance zbytečně nevystaví příliš velkým rizikům, která by jim mohla způsobit újmu na zdraví, ať už s krátkodobou nebo dlouhodobou neschopností vykonávat obvyklou práci. V zájmu každého úspěšného podniku je především pečovat o své zaměstnance a vyvarovat se životu ohrožujícím situacím. Během života zastáváme role nadřízeného či podřízeného pracovníka a každý svým postojem a chováním přispívá k tomu, aby byla právní úprava BOZP dodržována. Důsledné dodržování a především podrobná znalost jednotlivých předpisů BOZP je tedy povinností jak vedoucích, tak podřízených pracovníků. Protože jakékoliv nedodržování nebo jen neúplné plnění předpisů BOZP může mít za následek to, že v případě kontroly pověřenými orgány bude podnik sankciován. V jednotlivých oblastech podnikání jsou stanoveny normy a předpisy tak, aby byly v souladu s vykonávanými pracovními úkony. Tedy trochu odlišné předpisy BOZP se mohou objevit v oblasti průmyslu a naopak v zemědělství. Ne vždy je však příjemné dodržovat určité zákonem stanovené normy, neboť ochranné pomůcky mohou být občas nepohodlné a zaměstnancům se zdají být i zbytečné. Ale neuvědomují si, že právě používáním předepsaných ochranných prostředků chrání nejen svůj vlastní život, ale také život ostatních zaměstnanců na pracovišti.

14

Cíl práce a metodika

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je vypracovat pro konkrétně zvolený podnik návrh, který je v oblasti BOZP využitelný pro praxi. Jedná se o návrh ve formě doporučení, která mohou pomoci ke zlepšení celkové kvality prostředí podniku při výkonu nejrůznějších činností. Oblast BOZP je tedy úzce provázaná i s managementem podniku, který řídí celý jeho chod. Také se stará o to, aby podnik navenek prosperoval a dosahoval zisk, který je jedním z důležitých znaků úspěchu. Podnik stále usiluje o to, aby výnosy převyšovaly náklady, čímž zvyšuje své zisky. Ve spojení s dalšími například marketingovými nástroji přispívá k tomu, aby zvýšil nejen své postavení na trhu, ale také si udržel dobré jméno ve společnosti. K tomu je také zapotřebí, aby zaměstnanci řádně vykonávali svou práci, což může ovlivnit zaměstnavatel, který bude pracovní podmínky pozitivně ovlivňovat a zlepšovat v souvislosti s požadavky právních předpisů. Je tedy nezbytné klást v problematice BOZP velký důraz na dodržování všech ustanovení, která jsou ze zákona povinná, protože jejich nedodržení může mít špatný vliv na fungování podniku. Celá oblast BOZP je součástí pracovního práva a rozsáhlá část problematiky je řešena v zákoníku práce, který je také výchozím podkladem pro získávání informací. Kromě zákoníku práce je v práci využita další rozšiřující odborná literatura a také internetové zdroje. I když je oblast BOZP vcelku rozsáhlá a v dnešní době je pro hladký chod podniků nepostradatelnou součástí, v našem právu není moc přehledně zpracovaná. Důležité je také neopomenout povinnost vyplývající z členství ČR v EU, které se promítlo do našeho práva. Konkrétně v oblasti BOZP se jedná o řadu evropských směrnic, které jsou do našich právních předpisů přímo zakomponovány.

2.2 Metodika Bakalářská práce je rozdělena na dva hlavní celky, z nichž jedním z nich je teoretická a druhým praktická část. Pro teoretickou část jsou využity poznatky získané při studiu odborné literatury a především právních předpisů, ve kterých je oblast BOZP řešena. Na základě nově získaných znalostí je tato část členěna na několik dalších subkapitol, které na sebe logicky navazují. V teoretické části práce je využita zejména metoda popisná a případně analytická. Pro teoretickou část práce je nezbytné se hned na začátku seznámit s danou terminologií, objasnit samotný pojem BOZP a také význam a funkci. Vzhledem k tomu, že BOZP prošla již celou řadou změn a úprav, je vhodné popsat vývoj BOZP od postupného vzniku až do současné doby, kdy je již tato problematika dostatečně v jednotlivých právních předpisech zakotvena a její dodržování je zákonem stanovené. V dalších částech práce jsou řešeny zejména práva a povinnosti zaměstnavatele a také zaměstnanců, jež se svým chováním aktivně podílejí na dodržování BOZP.

Cíl práce a metodika

15

Na základě nastudované problematiky BOZP bude zhodnocena daná situace v konkrétním podniku, jenž je pro vypracování praktické části vybrán. Na začátku praktické části je nejdříve představeno, o jaký podnik se jedná a v jaké oblasti působí. Poté se práce věnuje konkrétním oblastem BOZP, které podnik dodržuje. Samotná oblast BOZP, která je v podniku dodržována, bude zhodnocena podle konkrétně zjištěných informací z různých směrnic, do nichž bude podnikem umožněn přístup k nahlédnutí. Mimo jiné zjištěné poznatky budou zkonzultovány se zaměstnavatelem a tím také bude zjištěn jeho přístup k řešené problematice. Výsledek celého šetření spočívá v tom, že na závěr budou vypracována doporučení, která jsou pro podnik použitelná v praxi, což může celkově zlepšit plynulý chod podniku. V praktické části bude tedy využita metoda analytická, dle které budou zpracovány jednotlivé úpravy týkajících se BOZP. K závěru praktické části bude aplikována metoda zobecnění.

16

Teoretická část

3 Teoretická část 3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Právní úprava BOZP je nedílnou součástí pracovního práva a je v něm také řádně zakomponována. Ve vlastním zájmu podniků je respektovat veškeré právní předpisy. Právě tento úkol je plně v rukou managementu každého podniku. Management organizací musí být schopen přesvědčit všechny své zaměstnance (bez výjimky), aby se podíleli na plnění bezpečnostní politiky, což následně vede ke zlepšování celkové úrovně BOZP. Pokud se zaměstnanci plně podílí na zvyšování úrovně BOZP, přispívá to nejen k ochraně zdraví podniku, ale také k celkovému zlepšení kultury a pracovní morálky v každodenní praxi. 3.1.1

Pojem BOZP

Zkratkou BOZP rozumíme bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Samotný pojem BOZP je definován jako soubor různých technických, technologických, organizačních a jiných opatření, která zajišťují zaměstnancům, popřípadě dalším osobám nacházejícím se s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovištích, ochranu jejich zdraví a života při práci. (Bělina a kol., 2010) Ve smyslu právním můžeme pojem BOZP vymezit především jako souhrn: • vzájemných práv a povinností subjektů pracovněprávních vztahů, které za účelem ochrany života a zdraví směřují k zajištění bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující práce, • vzájemných práv a povinností vznikajících mezi odborovými organizacemi nebo zástupci pro oblast BOZP a jednotlivými zaměstnavateli při řešení předmětných otázek, a pokud jde o odborové organice, rovněž při výkonu kontroly, • práv a povinností vznikajících mezi více zaměstnavateli navzájem při zajišťování BOZP na jednom pracovišti. (Bělina a kol., 2010) Z hlediska subjektivního lze BOZP vymezit jako souhrn individuálních práv a povinností jednotlivých zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů, ve vztahu k výkonu konkrétní práce na konkrétním pracovišti. (Šubrt a kol., 2003) BOZP je značně širokou oblastí, ve které působí a vzájemně se ovlivňují: • zájmy společensko ekonomické, • zájmy a potřeby k ochraně lidského zdraví, • zájmy pracovněprávní. (Píchová, 1993) Oblast BOZP je velice široký mezivědní obor, jehož cílem je vytvářet systémy pravidel, jež chrání zaměstnance, případně žáky nebo studenty na odborné praxi, a též i osoby samostatně výdělečně činné (pracující na živnostenský list) nebo

Teoretická část

17

zaměstnavatele, kteří jsou fyzickými osobami a sami též pracují před negativními důsledky života v pracovním procesu. (Neugebauer, 2010) BOZP dnes zahrnuje bezpečnost, pohodu, sociální ochranu a ochranu zdraví. (Neugebauer, 2010) 3.1.2

Pojetí BOZP

Pokud se blíže podíváme na pojetí BOZP, tak může být tato problematika rozdělena na dvě části. Jaroslav Bek (1998) dělí tuto problematiku do dvou základních úrovní, a to klasické a komplexní pojetí. V případě klasického pojetí, užšího, je hlavním cílem pouze zamezit možným úrazům během pracovní činnosti. Avšak při bližším zkoumání problematiky BOZP pochopíme, že je nezbytné klást mnohem větší důraz na rovinu druhou, která, jak již bylo zmíněno, se označuje za komplexní pojetí, širší. Zde je hlavní zájem soustředěn na celkovou ochranu zdraví člověka, prevenci proti úrazům i nemocem. Důležitým faktorem je také utváření takového pracovního prostředí a podmínek pro výkon práce, které budou mít pozitivní vliv na celkové duševní zdraví člověka. Současné pojetí BOZP usiluje o omezení všech negativních aspektů souvisejících s prací, včetně stresu, šikany, obtěžování, nerovného zacházení na pracovišti. (Neugebauer, 2010) 3.1.3

Význam BOZP

Oblast BOZP je velmi úzce spojena s pracovním cyklem každého pracovníka a je tedy jeho velmi významnou částí. Člověk již při příchodu do samotného zaměstnání a také po celou dobu přítomnosti na pracovišti musí dodržovat veškeré zásady BOZP, které jsou zakotveny v zákoně a příslušných směrnicích či předpisech. S tím také souvisí konkrétní pracovní náplň pracovníků. Z toho plyne, že odlišné nároky na dodržení BOZP jsou kladeny na práci v průmyslu, kde zaměstnanci přicházejí do styku s těžkou technikou a stroji a vyžadují odbornou kvalifikaci. Jiné požadavky musí být splňovány například při práci se škodlivými chemikáliemi. Ve všech případech je však společným aspektem minimalizovat riziko vzniku případného nebezpečí úrazu. To znamená, že je nezbytné neustále pečovat o kvalitu pracovního prostředí i morálky na pracovišti. (Bělina a kol., 2010) V zájmu zaměstnavatelů, ale i celé společnosti je ochraňovat člověka při práci, aby se předešlo vzniku různým úrazům, které zapříčiní pracovní neschopnost. Neboť pouze zdravý jedinec, a to fyzicky i duševně, je schopen naplno vykonávat svou práci. Dodržování BOZP má také značný význam na platební schopnost a výkonnost podniku. Pokud dojde ke vzniku pracovního úrazu, tak pracovník může být vyřazen z pracovního procesu pouze na určitou dobu nebo také trvale, kdy následky úrazu jsou tak vysoké, že mu již nedovolí vykonávat obvyklou práci. Tím se zvýší náklady organizace, které spočívají v úhradě nezbytné zdravotní péče pro postiženého zaměstnance nebo případné odborné kvalifikace nových

18

Teoretická část

zaměstnanců, které bylo nutné zaměstnat na pozici poškozeného pracovníka, aby byla zaručena plynulost pracovní činnosti. (Bělina a kol., 2010) 3.1.4

Funkce BOZP

BOZP plní v pracovněprávním prostředí především dvě základní funkce, které jsou definovány takto: • funkce preventivní, • funkce produkční. (Píchová, 1993) Funkce preventivní, jak již samotný název naznačuje, se snaží zamezit vzniku pracovních úrazů a ochránit tak zdraví a život zaměstnanců přítomných na pracovišti. Jedná se o to, že povinností zaměstnavatelů je vytvořit pro své zaměstnance takové pracovní prostředí, kde bude maximálně vyloučena možnost vzniku pracovního úrazu. Naopak povinností zaměstnanců je, aby se aktivně podíleli na zvyšování své odborné kvalifikace a znalostí, které povedou k zajištění bezpečné práce. (Bělina a kol., 2010) V souvislosti s touto funkcí je nutné poznamenat, že zaměstnavatelé jsou povinni respektovat všeobecné preventivní zásady, které jsou definovány v zákoníku práce v § 102 odst. 5. Nejdůležitější, co se týká prevence rizik, je především předcházení vzniku rizik.(Neugebauer, 2008) Neugebauer (2008) ve své publikaci uvádí, že je nutné uvědomit si, že zácvik, zkušenosti a schopnosti mohou ovlivňovat rizikovost, ale žádný z těchto faktorů by neměl být použit jako náhrada pro odstranění rizika. Funkce produkční se vyznačuje důrazem na péči o nepřerušovaný a kvalitní výrobní i pracovní cyklus. V dnešní době, kdy rozvoj techniky jde velmi rychle dopředu, jsou na zaměstnance kladeny mnohem větší nároky, než tomu bylo dříve. Samotnou produktivitu práce ovlivňuje celá řada prvků, jakou jsou stres, vyčerpání, práce na počítači, využití moderních strojů a zařízení či mikroklimatické podmínky. (Bělina a kol., 2010) 3.1.5

Orgány vykonávající dozor v oblasti BOZP

Pro zajištění bezpečnosti práce je nezbytná kontrola dodržování právních předpisů. Tuto funkci plní orgány státní správy, které jsou pověřeny výkonem kontroly a dozoru v daných oblastech. Důležité také je, aby jednotlivé orgány mezi sebou vzájemně spolupracovaly. Každý orgán má jiné možnosti při ukládání sankcí za nedodržení právních předpisů, čímž také mimo jiné přispívají ke zlepšování celkové kvality BOZP v ČR. (Šubrt a kol., 2003) Ústředním orgánem státní správy v oblasti bezpečnosti práce je Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. (Šubrt a kol., 2003) Základní působnost ministerstva najdeme v kompetenčním zákoně, konkrétně zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.

Teoretická část

19

Ministr práce a sociálních věcí jmenuje a odvolává předsedu Českého úřadu bezpečnosti práce (dále jen ČÚBP), vedoucí inspektory a ředitele doposud jediné organizace státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených zařízení, tj. Institutu technické bezpečnosti Praha. (Šubrt a kol., 2003) Dalšími orgány státního odborného dozoru jsou ČÚBP a Inspektoráty bezpečnosti práce. (Šubrt a kol., 2003) Zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, byl zřízen Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Tyto správní úřady jsou kontrolními orgány na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. Inspektoráty práce mají působnost vždy pro dva kraje. Celkem je tedy zřízeno osm oblastních inspektorátů práce. Státní úřad inspekce práce, jenž má celorepublikovou působnost, má své sídlo v Opavě a je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. (Bělina a kol., 2010) Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají orgány ochrany veřejného zdraví, kterými jsou: • Ministerstvo zdravotnictví, • Ministerstvo obrany, • Ministerstvo vnitra, • krajské hygienické stanice. (Romaněnko, Skácelík, 2008) Podrobnou působnost a pravomoc těchto č. 258/2008 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Další orgány státního dozoru jsou:

orgánu

nalezneme

v zákoně

• orgány státní báňské správy, • státní dozor nad jadernou bezpečností, • státní dozor na drahách, • státní požární dozor. (Šubrt a kol., 2003) Dalšími nositeli práv a povinností v oblasti BOZP jsou odborové organizace, které mají právo účastnit se jako zástupci zaměstnanců na řešení otázek BOZP a vykonávat také kontrolu na tomto úseku. (Bělina a kol., 2010) Pravidla kontroly odborových orgánů jsou dána zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. (Romaněnko, Skácelík, 2008)

3.2 Historický vývoj BOZP Postupný vývoj BOZP můžeme spojit se samotným vznikem a vývojem lidstva. Už v období starověku a v otrokářské společnosti se lidé při výkonu své práce vystavovali riziku, které mohlo ohrozit jejich zdraví či život přímo. Museli se proto sami snažit a respektovat vlastní pravidla, aby těmto rizikům předešli a ochránili se. To znamená, že celková bezpečnost práce a ochrana zdraví pracovníků nebyla v této době pro společnost nijak důležitou. (Píchová, 1993)

20

Teoretická část

Poněkud větší význam začala BOZP nabývat v období průmyslové revoluce, tedy období od 18. do 19. století. Hlavním faktem bylo to, že ve výrobě postupně docházelo k upuštění od manufakturní práce, která byla nahrazena použitím nových strojů a zařízení. Právě tento pokrok zvyšoval riziko vzniku pracovních úrazů. Bylo to také důsledkem toho, že pracovníci nebyli pro práci s novými stroji odborně kvalifikováni. Společnost si tuto problematiku postupně začala uvědomovat. Díky průmyslové revoluci vznikl první impulz pro vydání zákonů a předpisů, které zajistily bezpečnost práce. (Píchová, 1993) První právní předpisy obsahující ustanovení o bezpečnosti práce se týkaly úpravy pracovní doby, zaměstnávání žen, dětí. Vývoj právní úpravy v této oblasti ukazuje, že prakticky až do prvních let našeho století se téměř všechny státy převážně spokojily se stanovením všeobecných zásad a majitelům továren a živností ponechaly v jejich uskutečňování volnou ruku. (Píchová, 1993) Postupně docházelo k zavádění nezávislých orgánů, které vykonávaly dozor nad bezpečností práce. Za zmínku stojí zákon č. 117/1883 říšského zákoníku, kterým byla vytvořena instituce živnostenské inspekce. Tento zákon o živnostenské inspekci platil až do roku 1951. (Píchová, 1993) K významné změně v organizaci dozoru došlo v roce 1951, kdy byl zákonem č. 67/1951 Sb. dozor nad bezpečností práce přenesen na jednotné Revoluční odborové hnutí. (Píchová, 1993) Výrazný obrat pak nastal v období od roku 1944 až do roku 1966, kdy byla celková soustava zajišťující dozor nad BOZP kompletně přeorganizována. Výstupem tohoto přehodnocení byl vznik dalšího nezávislého státního odborného orgánu, kterým byl zajištěn státní odborný dozor nad bezpečností práce. (Píchová, 1993)

3.3 Současný stav BOZP BOZP nabývá stále většího významu. Dnes je již plno podniků zapojených do různých preventivních programů, kterými jsou např. „Bezpečný podnik“, „Správná praxe“, „Podnik podporující zdraví“. Celková úroveň BOZP v podnicích je odrazem odborných kvalit všech zúčastněných osob a úrovně jejich spolupráce a součinnosti, proto je požadovaný přehled o problematice BOZP důležitý. (Bezpečnost práce [online], 2010) Za zmínku stojí i fakt, že v současné době jsou požadavky v oblasti BOZP většinou spojeny přímo s konkrétním podnikem. BOZP se nezaměřuje jen na stroje, zařízení a pracovní prostředí, ale i na lidský faktor a kulturu práce. Není již záležitostí pouze bezpečnostního technika, jak tomu bylo v době technického přístupu, ale vedení firmy (top managementu a všech ostatních vedoucích zaměstnanců) a též všech ve firmě pracujících zaměstnanců. (Neugebauer, 2010) Příslušná právní úprava bude podrobně rozebrána v další kapitole.

Teoretická část

21

3.4 Právní úprava BOZP Právo na ochranu zdraví a uspokojivé pracovní podmínky je zakotveno v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. (Bek, 1998) Konkrétně je právo na uspokojivé pracovní podmínky obsaženo v článku 28, zákona č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Nejvýznamnějším dokumentem v oblasti ochrany zdraví pracovníků je Úmluva o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí č. 155, která byla přijata v červnu 1981 na zasedání konference Mezinárodní organizace práce. Úmluva se vztahuje na všechny pracovníky v odvětví hospodářské činnosti (všechna odvětví, kde jsou pracovníci zaměstnáni, včetně veřejné služby), na všechna místa, kde se nacházejí nebo kam se ubírají vzhledem ke své práci a která podléhají přímému nebo nepřímému dozoru zaměstnavatele. (Bek, 1998) Stěžejním právním předpisem pro oblast pracovního práva je zákoník práce, který upravuje podstatnou část BOZP. Mezi důležité právní předpisy týkající se oblasti BOZP jsou považovány tyto zákony. 1.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Aktuální zákoník práce nabyl účinnost dne 1. ledna 2007 a ukončil tak platnost předešlého zákoníku práce č. 65/1965 Sb. Zákoník práce se problematice BOZP věnuje v části páté, hlava I až hlava III § 101 až § 108. (Bělina a kol., 2010)

2.

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a kterým se upravují požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. (Bezpečnost a ochrana zdraví…, 2010) Tento zákon vznikl v souvislosti s novelizovaným zákoníkem práce. V zákoně jsou přímo zapracovány příslušné právní předpisy Evropských společenství. Konkrétně jimi jsou směrnice Rady a směrnice Evropského parlamentu a Rady. Zákon je rozdělen do čtyř částí. První část je věnována dalším požadavkům BOZP (např. požadavky na pracoviště, výrobní a pracovní zařízení, organizaci práce, bezpečnostní signály atd.). Dále je zde zakomponována problematika předcházení ohrožení života a zdraví a také odborná způsobilost. V jiné části se zákon zabývá například dalšími úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele. (Bezpečnost a ochrana zdraví…, 2010)

3.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (Bezpečnost a ochrana zdraví…, 2010)

22

Teoretická část

Zákon nabyl účinnost dnem 1. ledna 2001. Na úseku BOZP se tento zákon věnuje hlavně kategorizaci prací a rizikové práci. Kategorizace prací je konkrétně objasněna v § 37. Jde zde jasně stanoveno, že každý zaměstnavatel má povinnost předkládat orgánu ochrany veřejného zdraví návrh na zařazení prací do kategorií spolu s údaji klíčovými pro hodnocení zdravotních rizik a opatření přijatá k ochraně jejich zdraví. (Jak postupovat při… [online], 2007) Dále § 39 poskytuje podrobné informace o rizikové práci, definuje samotný pojem a také povinnosti zaměstnavatele související s touto problematikou. Za zmínku stojí také § 42, ve kterém je uvedeno, že náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Orgány vykonávající státní odborný dozor se řídí těmito zákony: • zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, • zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. (Šubrt a kol., 2003) Právní úprava BOZP je blíže provedena dalšími podzákonnými právními akty. Výrazné změny nastaly v souvislosti se vstupem ČR do EU. Tato problematika bude více rozebrána později. 3.4.1

Evropské právní předpisy o BOZP

EU považuje oblast BOZP za velmi důležitou součást své sociální politiky. Se vstupem ČR do EU bylo nezbytné přijmout evropské právní předpisy o BOZP do národního práva, neboť evropské směrnice jsou obligatorní pro všechny členské země. (Evropské směrnice [online], 1998) Směrnice, jako právní akt stanovený ve Smlouvě o EU, je závazná jako celek a členské státy jsou povinny ji ve stanovené lhůtě provést ve vnitrostátním právu. Směrnice vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku EU. Příprava a tvorba směrnic Rady je plně v kompetenci Komise EU. Hlavním cílem směrnic je sladit národní zákonodárství s právem EU s ohledem k zásadě subsidiárnosti. (Evropské směrnice [online], 1998) V současné době byla vydána rámcová směrnice BOZP a dalších 19 samostatných směrnic, které na ni navazují. Za nejdůležitější směrnici je považována tzv. rámcová směrnice Rady ES 89/391/EEC ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Hlavním cílem rámcové směrnice je především vyhnout se vzniku pracovních úrazů a jiným případům, které mohou poškodit zdraví jedince, tedy záměrem je celkově ochránit život svých pracovníků. (Bělina a kol., 2010) Následně na tuto směrnici navazuje směrnice Rady ES 91/383/EEC ze dne 25. června 1991 doplňující opatření na zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pracovníků zaměstnaných na dobu určitou nebo dočasnou, obsahuje ustanovení, podle kterých členské státy mají možnost zakázat pracovníkům v přechodném nebo trvalém pracovním poměru práci, která vyžaduje zvláštní

Teoretická část

23

lékařskou kontrolu, pokud není této možnosti využito, zaměstnavatelé poskytnou pracovníkům vhodnou zvláštní lékařskou prohlídku. (Šubrt a kol., 2003) Po roce 1989 schválila Rada ES dalších 19 dílčích směrnic, které upravují zdravotní a bezpečnostní požadavky ve vztahu ke konkrétním faktorům pracovního prostředí a ke specifickým činnostem. (Bělina a kol., 2010) Jednotlivé samostatné směrnice jsou v určité šíři zakomponovány do české legislativy. V současné době jsou tyto směrnice nejen součástí zákoníku práce, ale také zákona č. 309/2006 Sb., do něhož jsou řádně zapracovány. (Bělina a kol., 2010) Hlavním cílem sociální politiky EU je především snaha o neustálé zlepšování oblasti BOZP. V roce 1994 založila EU Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen EU-OSHA), která sídlí ve španělském městě Bilbau. Na oficiálních internetových stránkách EU se dozvíme, že EU-OSHA řídí ředitel a působí v ní řídící rada složená ze zástupců vlád, zaměstnavatelů a odborů ze všech 27 členských států EU a ze zástupců Evropské komise. Základním úkolem EU-OSHA je zejména zkvalitnit dostupnost informací v problematice BOZP, které šíří mezi všemi subjekty, tedy od řadových zaměstnanců až po hlavy státu. (Evropské směrnice [online], 1998) Za výraznou pozitivní změnu, která musela být v souvislosti s evropských právem řešena, je považována problematika prevence rizik. Na tuto oblast je nyní díky EU kladen mnohem větší význam. A to tak, že se již nehledají pouze rizika, která mohou nastat při styku se stroji, ale zjišťují se veškerá rizika, která na pracovišti mohou nastat.

3.5 Povinnosti zaměstnavatele Zaměstnavatel má podle platné právní úpravy obsažené v jednotlivých ustanoveních části druhé hlavy páté zákoníku práce povinnost vytvářet podmínky pro nezávadné, bezpečné a zdraví neovlivňující pracovní prostředí a přijímat opatření k prevenci rizika ohrožujícího zdraví a život zaměstnanců při práci, a to včetně dalších osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. (Šubrt a kol., 2003) Konkrétní povinnosti zaměstnavatele jsou definovány v zákoníku práce v části páté v § 103 odst. 1. (Zákoník práce (262/2006 Sb.) [online], 2006) Úkoly zaměstnavatele v péči o BOZP jsou na jedné straně nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají, a na druhé straně „znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění BOZP je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance“. (Bělina a kol., 2010) 3.5.1

Péče o zaměstnance

Každý zaměstnavatel potřebuje kromě jiných zdrojů i pracovní sílu, která je v tržním prostředí většinou i zdrojem nejdražším. Zaměstnavatel, který chce dosahovat lepších výsledků, bude proto ve vlastním zájmu pozitivně ovlivňovat

24

Teoretická část

pomocí různých stimulů pracovní výkony svých zaměstnanců v pracovní době a vytvářet jim příznivé podmínky i pro trávení doby odpočinku sloužící k reprodukci jejich pracovní síly. (Bělina a kol., 2010) Péči o zaměstnance můžeme rozdělit do tří základních skupin: • povinná péče je stanovena zákony a kolektivními smlouvami vyššího stupně, • smluvní péče je uvedena v podnikových kolektivních smlouvách, • dobrovolná péče je výrazem personální politika zaměstnavatele. (Bělina a kol., 2010) Smysl a významový rozsah péče o zaměstnance není jednotný. (Bělina a kol., 2010) 3.5.2

Prevence rizik

Problematika prevence rizik je přímou součástí zákoníku práce § 101 a § 102. Avšak samotný pojem „riziko“ není v zákoníku práce žádným způsobem přesně specifikován. V zásadě lze podotknout, že veškeré konání člověkem, nejen v pracovním prostředí, je pro něj samotného určitým zdrojem rizik. V teorii pracovního práva se pojem „riziko“ definuje jako „kombinace pravděpodobnosti a rozsahu možného zranění nebo poškození zdraví zaměstnance, vystaveného v pracovním procesu jednomu nebo více potencionálním zdrojům pracovních úrazů nebo ohrožení zdraví zaměstnance“. (Dandová, 2011) Z hlediska pracovního práva patří mezi rizika všechny zdroje úrazů, průmyslové škodliviny, nadměrné teplo nebo chlad, záření, elektrická energie apod. (Dandová, 2011) Dandová (2011) ve své publikaci formuluje tyto druhy pracovních rizik: • mechanická, fyzikální, chemická, biologická, prach, • fyzická zátěž, psychická zátěž, zraková zátěž, • nepříznivé mikroklimatické podmínky. Přítomnost určitého druhu rizika v zásadě podléhá specifickému pracovnímu prostředí i pracovním podmínkám. Prevencí rizik se rozumí: • všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, • opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, • odstraňování rizik nebo minimalizování působení neodstranitelných rizik. (Dandová, 2011) Dandová (2011) shrnula povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s prevencí rizik do těchto čtyř bodů:

Teoretická část

25

• vyhledávat rizika, • zjišťovat jejich příčiny a zdroje, • přijímat opatření k jejich odstranění, • pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek. Někdy však nelze dosáhnout toho, že absolutně eliminujeme riziko nějaké úrazu či přímo nemoci z povolání, a tak je na tuto oblast kladen zvláštní důraz, přičemž veškerá odpovědnost za prevenci rizik je uložena zaměstnavateli. 3.5.3

Kategorizace prací

Kategorizace prací se provádí na základě požadavku uvedeného v § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Právními předpisy, je přesně stanoven způsob jejího provedení, jakož i provedení. Konkrétní kritéria kategorizace prací jsou vydány prostřednictvím vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. (Neugebauer, 2008) Všechny vykonané práce je nutné posoudit a vyhodnotit u nich působení rizikových faktorů (prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření a magnetické pole, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu). (Neugebauer, 2008) Existují celkem čtyři kategorie, do kterých se práce zařazuje podle určitých znaků, které stanovuje výše zmíněná vyhláška. Pokud práce nespadá do druhé, třetí ani čtvrté kategorie, je automaticky zařazena do kategorie první. Do druhé kategorie třídí práce zaměstnavatel sám, avšak do třetí a čtvrté kategorie zařazení jen doporučuje. Odpovědným orgánem, který na základě návrhu zaměstnavatele zařadí práci do třetí nebo čtvrté kategorie, je příslušná krajská hygienická stanice. Tím je pak potvrzeno, že vykonávaná práce je riziková. Za rizikovou práci může být hygienickou stanicí označena i práce spadající do druhé kategorie. (Šubrt a kol., 2003) Šubrt a kol. (2003) definuje jednotlivé kategorie prací následně. 1. Do první kategorie se zařazují práce vykonané za podmínek, při nichž podle současné úrovně poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance. 2.

Do druhé kategorie se zařazují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví zaměstnanců jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců.

26

Teoretická část

3.

Do třetí kategorie se zařazují práce, při nichž není expozice zaměstnanců spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň hygienických limitů a kritérií stanovených zvláštními předpisy upravujícími ochranu zdraví zaměstnanců a touto vyhláškou.

4.

Do čtvrté kategorie se zařazují práce spojené s vysokým rizikem ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při požívání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Podle § 102 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce, která je zařazena jako riziková, mohla být zařazena do kategorie nižší. (Neugebauer, 2008) 3.5.4

Pracovní úrazy a nemoci z povolání

Právě vznik pracovních úrazů a nemocí z povolání řadíme k nejpodstatnějším problémům v oblasti BOZP, které vyplývají z porušení zásadních pravidel BOZP. Tomuto úseku je věnován samostatný § 105 zákoníku práce, který se v několika odstavcích zabývá povinnostmi zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Rozšiřujícím právním předpisem je nařízení vlády č. 201/2010 Sb. (Dandová, 2011) Hlavní povinností zaměstnavatele je vyhnout se situaci, kdy zaměstnanec vykonává práci, která odporuje jeho zdravotní způsobilosti i schopnostem. V případě, že dojde k nějakému úrazu je zaměstnavatel povinný vyjasnit veškeré okolnosti a příčiny vzniku úrazu. Samotný pojem úraz není zákoníkem práce přímo formulován. Je zde pouze definováno, kdy je považován za pracovní. (Dandová, 2011) Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním či pro plnění pracovních úkolů. Za určitých situací můžeme za úraz považovat i úpal, omrznutí nebo otravu. (Sýkorová [online], 2010) Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Postiženým zaměstnancem se rozumí osoba, která utrpěla pracovní úraz. (Šubrt a kol., 2003) Zaměstnavatel musí šetřit příčiny a okolnosti pracovního úrazu za účasti postiženého zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, a dále za účasti příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast BOZP. Zaměstnavatel by měl mít vlastní zájem bez zbytečného odkladu přistoupit k vyšetření příčin úrazu za účasti osob přítomných na pracovišti v okamžiku úrazu a případně dalších osob, které podle povahy případu mohou objasnit rozhodné skutečnosti. (Dandová, 2011) V roce 2011 v souvislosti s novelou zákoníku práce došlo k podstatným změnám právě ve způsobu evidence a hlášení pracovních úrazů. Byl zaveden zcela nový formulář hlášení o změně pracovního úrazu. Také došlo ke změně

Teoretická část

27

knihy úrazů. A v poslední řadě bylo specifikováno komu poslat záznamy o úrazu. (Dandová, 2011) Dříve právní předpis nevymezoval obsah knihy úrazů, pouze doporučoval informace, které by zde měly být obsaženy. Dnes je však nařízením vlády č. 201/2010 Sb. stanoven podrobný seznam povinných údajů, které v knize úrazů musí být zahrnuty (jméno postiženého, datum a hodina úrazu, místo úrazu, činnost při úrazu, počet odpracovaných hodin před úrazem, celkový počet zraněných, druh zranění, zraněná část těla, druh úrazu, zdroj úrazu, příčiny úrazu, jména svědků, jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal). (Pospíšilík [online], 2010) Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci všech pracovních úrazů, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. (Hůrka a kol., 2010) Záznam o úrazu je úředním dokumentem, který slouží pro: • vedení evidence práce neschopných zaměstnanců pro nemoc a úraz a statistiku pracovních úrazů, • kontrolu orgánů inspekce práce, • kontrolu obvodního báňského úřadu, • kontrolu zdravotních pojišťoven. (Dandová, 2011) Novinkou nového nařízení vlády č. 494/2001 Sb. je, že smrtelný pracovní úraz i každý pracovní úraz má zaměstnavatel povinnost hlásit zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. (Dandová, 2011) 3.5.5

Závodní preventivní péče

Zaměstnavatelé mají dále zákonem stanovenou povinnost zajišťovat závodní preventivní péči v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy. (Bělina a kol., 2010) V dalším ustanovení zákoníku práce § 103 se ukládá zaměstnavateli povinnost sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit. (Dandová, 2011) 3.5.6

Pracoviště a pracovní prostředí

Zaměstnavateli je stanovena povinnost zajistit, aby pracoviště a pracovní prostředí bylo pro zaměstnance z hlediska BOZP vyhovující. Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí najdeme v § 2 zákona č. 309/2006 Sb., kde je také zapracována první dílčí směrnice EU (směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti). (Šubrt a kol., 2003)

28

Teoretická část

Pracovištěm se rozumí místo, na kterém zaměstnanec nebo jiná osoba vykonává pracovní nebo související činnost a které je jim k této činnosti zaměstnavatelem vymezeno. (Šubrt a kol., 2003) Pracovní prostředí tvoří fyzikální, chemické, sociální a kulturní faktory působící na osoby v pracovním procesu. (Šubrt a kol., 2003) Základní požadavky na pracoviště jsou v podstatě požadavky prostorové, mezi které patří světlé výšky, minimální podlahové plochy na jednoho zaměstnance, dodržení minimálních požadavků na komunikační cesty, minimální požadavky na vytápění, osvětlení apod. (Šubrt a kol., 2003) Za jeden z důležitých faktorů ovlivňující pracoviště je považováno osvětlení pracoviště. Zaměstnavatel by měl mít zájem na zajištění maximálního využití denního světla na všech pracovištích. Avšak nastávají situace, kdy tento úkol zaměstnavatel není schopen splnit (například práce v dolech). (Šubrt a kol., 2003) Větrání pracovišť je dalším ze základních požadavků na pracovní prostředí, zejména s přihlédnutím k možným zátěžím spojeným s výskytem chemických látek, prachu, karcinogenů, biologických činitelů apod. Obecně rozlišujeme dva základní druhy větrání, a to větrání přirozené a větrání nucené. Za více ekonomicky nákladné je považováno samozřejmě větrání nucené a také používání klimatizace. Důležitá je také kontrola mikroklimatických podmínek. (Šubrt a kol., 2003) Obecně platí, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům přípustné mikroklimatické podmínky na pracovištích s výjimkou mimořádně chladných (tj. dnů, kdy venkovní teplota dosáhla –15 °C) a teplých dnů (tj. dnů, kdy venkovní teplota dosáhla hodnoty vyšší než 30 °C). Na pracovištích, kde jsou přípustné mikroklimatické podmínky překračovány, musí se upravit pracovní režim zaměstnanců, tj. především maximální doba práce za směnu podle celkového energetického výdeje. (Dandová, 2004) 3.5.7

Výrobní a pracovní prostředky a zařízení

Tato problematika je řešena nejen prostřednictvím příslušného zákona, ale také pomocí právních předpisů EU (směrnice Rady 89/655/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci). (Šubrt a kol., 2003) Výrobní a pracovní prostředky a zařízení definujeme jako stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí. (Dandová, 2004) Zaměstnavatel je povinen používat pracovní zařízení, která jsou v souladu s požadavky příslušných směrnic o technických požadavcích na výrobky. (Šubrt a kol., 2003) Osobou, která je jako první povinná varovat uživatele na případné riziko, které může v souvislosti s používání zařízením vzniknout, je sám výrobce. Zaměstnavatel pak zjišťuje další nebezpečí plynoucí z aktivního užívání zařízení i pracovních prostředků. (Šubrt a kol., 2003)

Teoretická část

29

Rozsah a četnost údržby stanovuje obecně výrobce v předepsané dokumentaci poskytnuté zaměstnavateli. Také pravidla a požadavky na prohlídky nebo výměny částí z hlediska technických vlastností zařízení stanovuje výrobce. (Šubrt a kol., 2003) Avšak zaměstnavatel může tyto zásady upravit, pokud by používání zařízení negativním způsobem ovlivňovalo bezpečnost obsluhy zaměstnanci. 3.5.8

OOPP, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje

Zákoník práce v části druhé hlavě páté § 104 rozvádí problematiku poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen OOPP), pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů, které je zaměstnavatel povinen svým zaměstnancům poskytnout pro osobní ochranu. (Zákoník práce (262/2006 Sb.) [online], 2006) Podrobněji je však tento úsek rozpracován nařízením vlády č. 495/2001 Sb., kterým se v souladu s právem Evropských společenství (směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci) určují veškeré podmínky pro poskytování OOPP, mycích čistících a dezinfekčních prostředků. (Bezpečnost a ochrana zdraví…, 2010) Konkrétní podmínky pro poskytnutí ochranných nápojů se řídí nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Zde je opět zakomponována řada evropských směrnic. (Bezpečnost a ochrana zdraví…, 2010) Poskytování OOPP je jedním z opatření vedoucích k omezení působení rizik při práci. Je tedy nedílnou součástí prevencí rizik a managementu rizik při práci. (Neugebauer, 2007) Za OOPP se podle zákoníku práce § 104 odst. 1 považují ochranné prostředky, které: • chrání zaměstnance před riziky, • neohrožují jejich zdraví, • nebrání při výkonu práce, • splňují požadavky stanovené právním předpisem (nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky). (Neugebauer, 2007) Úkolem zaměstnavatele je rozhodnout o přidělení OOPP na základě jím vyhotoveného vnitřního předpisu podle zhodnocení rizik, která se mohou při výkonu pracovní činnosti vyskytnout. Zaměstnavatel má za povinnost udržovat OOPP v použitelném stavu, tedy zajišťovat provádění jejich údržby, čištění, praní atd. Zaměstnanec má provádět běžnou denní údržbu. Zaměstnavatel ho musí v rámci přidělení OOPP poučit

30

Teoretická část

o tom, jakým způsobem ji provádět, a poskytnout mu k tomu potřebné prostředky (krém, kartáč apod.). (Neugebauer, 2007) O vyřazení OOPP rozhoduje zaměstnavatel na základě posouzení nefunkčnosti vlastností prostředku. Zaměstnavatel také musí zajistit jeho likvidaci. (Šubrt a kol., 2003) Žádné nařízení vlády neupravuje maximální dobu použitelnosti OOPP. Tato kompetence je plně v rukou zaměstnavatele. Zaměstnavatel má také právo sám si určit podobu pracovního oděvu (například barevné provedení či části, z kterých se skládá). Jediné, co musí oděv splňovat je to, že musí eliminovat působení vlivu, kvůli němuž byl přidělen, a že nesmí snižovat lidskou důstojnost. (Neugebauer, 2007) Neugebauer (2007) definuje mycí, čistící a dezinfekční prostředky (dále jen MČDP) jako prostředky sloužící k očistě těla a prostředky s ní související a prostředky k dezinfekci osob vykonávající pracovní činnost spojenou s ohrožením infekční nemocí. Druhy a množství MČDP opět stanovuje zaměstnavatel podle konkrétních podmínek na pracovišti. Základní hygienické prostředky, jako je ručník a mýdlo, by měly být k dispozici pro všechny zaměstnance bez ohledu na prostředí, ve kterém pracují, tedy i na pracovištích, kde je práce čistá. Přednost se dává tekutým mýdlům a jednorázovým papírovým ručníkům nebo utěrkám či elektrickým osoušečům, jejichž používání je hygienické. (Šubrt a kol., 2003) Za ochranné nápoje považujeme zdravotně nezávadné nápoje sloužící k doplnění ztráty tekutin a minerálních látek, které obsahují maximálně 6,5 hmotnostního procenta cukru a maximálně 1 hmotnostní procento alkoholu; součástí mohou být i potravní doplňky. (Neugebauer, 2007) Podávání ochranných nápojů, jejich kvalita, teplota i množství nezaručují optimální a definitivní řešení zátěže vlivem nevyhovujících mikroklimatických podmínek, ale jsou jedním z opatření, přispívajících prokazatelně k ochraně zdraví zaměstnanců při práci v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách. (Šubrt a kol., 2003) Zaměstnavatel je povinen veškeré prostředky a ochranné nápoje poskytovat bezúplatně v rozsahu uvedeném ve svém interním předpise. (Neugebauer, 2007) Tento předpis je pro všechny organizace originálním dokumentem, neboť každý podnik má zcela jiné nároky na práci a pracovní prostředí, tudíž potřebuje různé ochranné prostředky. 3.5.9

Bezpečnostní značky, značení a signály

Tato oblast je zmíněna v § 6 zákona č. 309/2006 Sb. a bližší specifikaci najdeme v nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů. Z hlediska evropského práva je do nařízení vlády zapracována devátá dílčí směrnice EU (směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti). (Neugebauer, 2010)

Teoretická část

31

Úkolem zaměstnavatele je obeznámit všechny zaměstnance a další zainteresované osoby se smyslem značení a signálů, která jsou na pracovišti použita a také je musí informovat o povinnosti akceptovat tyto značky. Účelem užívání bezpečnostních značek, značení a signálů je upozornit na ohrožení zdraví nebo bezpečnosti zaměstnance, a to bezprostředně. (Šubrt a kol., 2003) Povinností zaměstnavatele je prozkoumat rizika, která mohou ohrozit zaměstnance, a podle toho odhadnout vhodné rozmístění příslušných značek. Neugebauer (2010) dělí bezpečnostní značky do čtyř základních skupin: • značky zákazu, • značky výstrahy, • značky příkazu, • značky informativní. Právní předpis nespecifikuje jednotně výšku a polohu umístění značky, tabulky nebo použití světelného signálu. Zaměstnavatel musí vycházet z požadavku zajištění viditelnosti a rozpoznatelnosti značky. Zaměstnavatel posuzuje potřebnou čtecí vzdálenost. Na pracovním místě a na pracovišti je obvykle nejúčinnějším umístění ve výšce očí zaměstnance (u stojícího zaměstnance zhruba ve výšce 1,7 metrů) co nejblíže místu rizika. (Šubrt a kol., 2003) V příloze nařízení vlády najdeme konkrétní vzhled značek, kódy zvukových signálů, signály dávané rukou a hlasové signály. (Šubrt a kol., 2003) 3.5.10 Školení BOZP Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce. Školení by se měla týkat práce, kterou zaměstnanec vykonává, a vztahovat se k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít na pracovišti do styku. (Voráček [online], 2010) Zákon ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit školení v době, kdy je zaměstnanec přijímán do pracovního poměru, dále pokud dojde k jakékoliv změně týkající se současného výkonu práce, tedy může se jednat o změnu typu práce či přemístění na jinou pracovní pozici. (Neugebauer, 2010) Žádný právní ani ostatní předpis nestanovuje, kdo má školení provézt. To si musí zaměstnavatel určit sám v některém svém interním předpise. Teoreticky to může být kdokoliv. Měl by však mít alespoň minimální znalosti o přednášené problematice a schopnost přednášet. (Neugebauer, 2010) Zákoník práce nestanoví, jak často a v jakém rozsahu je třeba školení provádět, ani jak často a jakou formou je třeba znalosti ověřovat. Periodicita školení a periodicita ověřování znalostí by měla vycházet z povahy práce a pracoviště a odpovídat existenci rizik pro BOZP. (Šubrt a kol., 2003) Školení se konají v rámci pracovní doby a účast všech zaměstnanců je povinná. (Voráček [online], 2010)

32

Teoretická část

Zaměstnavatel musí ověřovat znalosti pracovníků, kteří byli proškoleni na základě vnitřního předpisu stanoveném v konkrétním podniku. 3.5.11

Kontrola, revize

Vykonávání kontrol a revizí na pracovišti je nedílnou součástí oblasti BOZP. Právě z hlediska přesného a bezpečného fungování jsou pravidelné prohlídky nepostradatelnou podmínkou. Nařízení vlády neupravuje lhůty a náplň pravidelných a mimořádných prohlídek, kontrol a revizí, oprav a údržby zařízení. Lhůty a náplně revizí se stanovují v závislosti na způsobu používání zařízení, podle časového využití, používání surovin a materiálu a pracovního prostředí na pracovišti, kde bude zařízení umístěno. (Šubrt a kol., 2003) Zásadně musí být provedena výchozí kontrola (nebo revize) u zařízení nového, opraveného nebo modernizovaného či přemístěného na nové stanoviště. Revize zařízení je nutná z hlediska ověření stavu zařízení před jeho uvedením do provozu. (Šubrt a kol., 2003)

3.6 Práva a povinnosti zaměstnanců Základní práva a povinnosti zaměstnanců jsou obsažena v §106 zákoníku práce. Obecně každý zaměstnanec má nárok na zabezpečení BOZP. Zaměstnanci musí být poučení o možných rizicích spojených s výkonem práce a také s postupem, jak těmto rizikům předejít. Zaměstnanci se starají nejen o svou bezpečnost, ale také musí chránit ostatní osoby, se kterými přicházejí v rámci pracovního provozu do styku. 3.6.1

Práva zaměstnanců

Zákoník práce upravuje práva zaměstnanců v oblasti BOZP, konkrétně se jedná o část § 106 odst. 1, odst. 2, odst. 3. (Zákoník práce (262/2006 Sb.) [online], 2006) Zaměstnanec má především právo na informace o rizicích práce a o uspokojivých zajištěních na ochranu před působením rizik, což je spojeno s povinnostmi zaměstnavatele, který musí tyto zprávy poskytnout. (Hůrka a kol., 2011) Dále Hůrka a kol. (2011) uvádí, že za určitých okolností zaměstnanec nemusí přijmout provedení dané práce, pokud by tento výkon vážným způsobem ovlivnil jeho bezpečnost a zdraví. Řadu dalších práv zaměstnanců sice zákoník práce nestanoví výslovně, ale lze je dovodit ze zákonných povinností zaměstnavatelů. S každou právní povinností jednoho účastníka právního vztahu totiž vždy koresponduje právo účastníka druhého a naopak. (Šubrt a kol., 2003)

Teoretická část

3.6.2

33

Povinnosti zaměstnanců

Zákoník práce uvádí některé povinnosti přímo sám, jiné jsou obsaženy v prováděcích právních předpisech k němu vydaných, které tak specifikují zákonné povinnosti. (Šubrt a kol., 2003) Zaměstnanec je povinen podílet se na vytváření bezpečného a zdravého pracovního prostředí. Z toho vyplývá, že je zaměstnanec povinen dbát o svou bezpečnost. Musí také znát právní předpisy a pokyny zaměstnavatele upravující problematiku BOZP, podle kterých se pak řídí při výkonu pracovní činnosti. Pokud zaměstnanec zjistí nějaké závady na pracovišti, musí je ihned oznámit svému nadřízenému, aby nedošlo k hrožení života pracovníků přítomných na pracovišti. (Hůrka a kol., 2011) Při vzniku pracovního úrazu je povinností každého zaměstnance, oznámit tuto skutečnost svému zaměstnavateli, pokud to jeho zdravotní situace povolí. (Hůrka a kol., 2011) Hůrka a kol. (2011) uvádí, že zákon zakazuje požívání alkoholických nápojů a také zneužívání návykových látek. V tomto případě má zaměstnavatel právo kontrolovat, zda některý zaměstnanec není pod vlivem alkoholu či některé látky ovlivňující jeho běžný stav. Jednotlivé druhy povinností zaměstnanců jsou konkretizovány v zákoníku práce v části páté v § 106 odst. 4. (Zákoník práce (262/2006 Sb.) [online], 2006) Zvýraznit je nezbytné povinnost zaměstnanců účastnit se školení v oblasti BOZP, která jsou zajišťována zaměstnavatelem, včetně ověření znalostí, dále pak také podrobit se preventivním prohlídkám či vyšetřením. (Hůrka a kol., 2011) Zaměstnavatel má také nárok na konkretizaci nebo zobecnění určitých povinností vůči zaměstnancům, která jsou vydávána v podobě různých pokynů k zajištění BOZP, vnitřních předpisů zaměstnavatele k BOZP či pracovního řádu. 3.6.3

Porušení povinností zaměstnancem

V rámci pracovněprávních vztahů lze rozlišovat zásadně tři okruhy právních důsledků, pokud zaměstnanec svým zaviněním (z nedbalosti nebo dokonce úmyslně) porušil své povinnosti, které jsou mu uloženy: • porušením pracovní kázně, • zproštění zaměstnavatele odpovědnosti za škodu vzniklou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu, • vznik odpovědnosti zaměstnance za škodu vzniklou zaměstnavateli. (Šubrt a kol., 2003) Zvláštní právní důsledky mohou nastat při nepodrobení se zaměstnance předepsaným školením a ověření znalostí, respektive jestliže zaměstnanec při takovém ověřování neuspěje. (Šubrt a kol., 2003)

34

3.6.4

Teoretická část

Účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP

Zaměstnanci se podle ustanovení § 108 zákoníku práce účastní na řešení otázek, souvisejících s BOZP prostřednictvím příslušných odborových organizací nebo zástupců pro oblast BOZP. (Šubrt a kol., 2003) Zaměstnanci mají ze zákona právo na informace a projednání. Zaměstnavatel je povinen o stanovených záležitostech informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo, nepůsobí-li u něho příslušný odborový orgán nebo rada zaměstnanců nebo zástupci pro oblast BOZP. (Šubrt a kol., 2003)

Praktická část

35

4 Praktická část Pro zpracování praktické části je zvolena společnost Baumax. Baumax je řazen mezi významné provozovatele hobby marketů v Evropě, které uspokojují potřeby a přání zákazníků v oblasti stavebnictví, techniky, bydlení nebo zahrady. Vzhledem k tomu, že tato společnost má mnoho provozoven nejen v ČR, ale také v celé střední Evropě, tak v praktické části je daná problematika BOZP rozebrána pouze v jedné z nich. Konkrétně je tedy zaměřeno na podnik sídlící v ČR, který je situován ve městě Zlín-Malenovice.

4.1 Charakteristika společnosti Baumax Baumax je mezinárodní společnost, která svou první provozovnu zřídila v Rakousku. První prodejna zde byla vybudována zhruba před třiceti lety. Rakousko je tedy prvotním místem původu a vzniku celkové koncepce a myšlenek Baumaxu. (Home [online], 2012) Baumax ČR je dceřiná společnost rakouské podnikatelské skupiny Baumax AG, Wien-Klosterneuburg. Na trh ČR vstoupila společnost Baumax v roce 1992, kdy otevřela své první provozovny v pražské Holešovické tržnici. (Obchodní řetězce… [online], 2010) Postupně se potom začaly budovat další prodejny po celé ČR, vedle Prahy to jsou dále Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Znojmo, České Budějovice, Plzeň, Kladno, Ústí nad Labem atd. V dnešní době je již vybudovaných 156 provozoven ve střední Evropě. Co se týká ČR, tak se zde nachází 24 samostatných podniků. Každá provozovna má svého ředitele, který odpovídá za celkový chod podniku svému nadřízenému (oblastnímu řediteli) a dále samozřejmě hlavnímu vedení firmy. Vzhledem k tomu, že myšlení obyvatelů Rakouska a národů v ostatních zemích se v určitých případech může lišit, snaží se společnost Baumax přizpůsobovat konkrétním požadavkům zákazníka. K tomu je zapotřebí mít kvalitně vyškolený personál, který dokáže zákazníkům poradit a pomoci dle jeho individuálních požadavků. Základní obchodní myšlenkou Baumaxu je anglické slovní spojení „Do it yourself“, což v překladu znamená, udělej si sám. (Home [online], 2012) Kromě přímého prodeje nabízeného sortimentu, poskytuje Baumax i řadu služeb, které zákazníci mohou využít. Jedná se například o dopravu zboží, půjčovnu nářadí či vozíků, ostření nářadí, objednávkový servis nebo rozřezání dřeva na míru. (Obchodní řetězce… [online], 2010) Mezi největší konkurenty, kterým musí Baumax čelit, jsou například společnosti Bauhaus, Hornbach, OBI či Mountfield. V roce 2010 byl Baumax oceněn jako nejlepší rakouský rodinný podnik. (Home [online], 2012)

36

4.1.1

Praktická část

Cíle společnosti Baumax

Základním cílem společnosti je především vyhovět specifickým požadavkům zákazníka a přesvědčit ho, aby další nákup realizoval opět zde. V tomto směru vykonávají velmi důležitou úlohu převážně řadoví zaměstnanci, kteří by měli dokázat prodat dané zboží určité oblasti, tedy buď z úseku stavebnictví, techniky, bydlení nebo zahrady, ale také by měli mít v dané oblasti všeobecný přehled, aby zákazníkovi poradili a on odcházel s pocitem uspokojení svých potřeb. Z toho vyplývá, že je nutné, aby zaměstnanci absolvovali řadu různých školení. Dalším důležitým úkolem všech zaměstnanců je vytvořit pro potenciálního zákazníka příjemné prostředí, ve kterém se bude snadno orientovat a uspoří mu tak energii i vynaložený čas. Tedy zboží dané sekce by mělo být řádně označeno a uspořádáno v příslušných regálech. Zde je vhodné využít znalosti z marketingu, které pomohou lépe pochopit chování nakupujících zákazníků. Dlouhodobým cílem společnosti je garance nízkých cen na veškerý sortiment, kterými se Baumax odlišuje od svých konkurentů. Tato obchodní strategie je pro zákazníky velmi lákavou nabídkou. V případě, že zákazník přinese do příslušné prodejny Baumax zboží z jiné prodejny, kde je zboží nabízeno levněji, má zákazník právo na to dostat zboží v příslušné prodejně za nižší cenu, která může být snížena až o 15 % oproti původní ceně nabízené v první provozovně. 4.1.2

Koncepce společnosti Baumax

Baumax klade velký důraz na dodržování určitých zásad. Jako příklad zmíním dodržování tzv. křesťanského desatera, kterým se musí řídit všichni zaměstnanci, tedy jak vedoucí, tak podřízení.

4.2 Baumax Zlín Jak bylo výše zmíněno, prodejna Baumax Zlín je situována v městské části Malenovice. Spolu s nákupním centrem Centro Zlín, jehož součástí je také hypermarket Tesco tvoří jeden komplex. Vzhledem k tomu, že Baumax Zlín je propojen s nákupním centrem, otevírací doba, která začíná od 8 hodin je prodloužena až do 21 hodin, čímž se liší od ostatních Baumaxů v ČR, které zavírají o hodinu dříve, tedy ve 20 hodin. Baumax Zlín má v současné době 60 stálých zaměstnanců. Na sezónní práce si najímá cca 10 až 15 brigádníků. Zaměstnanci pracují na třísměnný provoz od pondělí do neděle, tedy střídají se směny ranní, odpolední a mezisměna. Jednotlivé směny jsou rozdělovány na základě pracovních modulů, jejichž vypracování mají na starosti zaměstnanci personálního oddělení nebo vedoucí administrativní pracovníci. Prodejna Baumax Zlín prodejní prostory nevlastní, ale má je pouze v pronájmu. K samotné prodejně patří také sklady, kde je uskladňováno zboží. I když otvírací doba začíná od 8 hodin, sklad je k dispozici vždy již od 7 hodin, aby byl zpřístupněn pro vykládku nového zboží.

Praktická část

37

Prodejna je zde rozdělena na 4 oblasti, tzv. světy (bydlení, technika, stavba a zahrada). Samostatnou část Baumaxu tvoří „svět – organizace“. Mimo toto dělení se prodejna dělí na prodejní prostory, které jsou přístupné zákazníkům a na neprodejní prostory, do kterých mají povolen vstup pouze zaměstnanci Baumaxu. V každém úseku pracuje určitý počet zaměstnanců vykonávající různé pozice. Tzv. třícestný prodej mají na starosti pracovníci provozu, kam patří prodavači, odborní prodavači a projektoví poradci. Úkolem projektového poradce je vypracovávat cenové nabídky pro spolupracující firmy či zákazníky, kteří například staví dům. Práci provozních zaměstnanců samozřejmě kontrolují úsekový vedoucí příslušné oblasti. V oblasti organizace pak působí pracovníci kanceláře a pracovníci pokladen.

4.3 Dodržování zásad BOZP v podniku Baumax Zlín 4.3.1

Péče o zaměstnance ve sjednaném podniku

Tak jako každý podnik dbá o své zaměstnance, i Baumax se snaží pečovat o své pracovníky v pozitivním slova smyslu, motivovat je k lepším výkonům a také jim poskytovat řadu zaměstnaneckých výhod. Pro tuto oblast má Baumax vypracovaný sociální program, který je zaměřen na utváření vhodných pracovních podmínek pro všechny zaměstnance. Tímto vnitřním předpisem jsou také stanoveny druhy benefitů, které mohou zaměstnanci získat a následně i podmínky pro jejich čerpání. Obecně rozděluje Baumax sociální benefity do 4 základních kategorií. 1.

Pravidelné benefity.

2.

Sleva na nákup zboží v prodejně Baumax. Zaměstnanec má právo získat slevu na nákup zboží v Baumaxu ve výšce 10 % ze zaplacené ceny. Tento rabat je zaměstnanci uznán na základě předloženého dokladu, který je mu při nákupu vydán u pokladny. Dříve platilo určité omezení na kalendářní rok, ve kterém mohl příslušný zaměstnanec čerpat slevy do maximální výše 60000 Kč. V současné době již žádné omezení neplatí.

3. 4.

Příspěvek na praní. Příspěvek na kulturně-sportovní akce. Každý zaměstnanec má právo na roční příspěvek maximálně 350 Kč na kulturně-společenskou akci.

5.

Příspěvek na vánoční večírek. Každoročně jsou v podniku pořádány vánoční večírky, které zaměstnavatel finančně podporuje a na jednoho zaměstnance připadá příspěvek ve výšce 250 Kč.

38

6.

Praktická část

Příspěvek na vzdělání. Na vzdělání může každý zaměstnanec získat příspěvek ve výšce 1000 Kč za kalendářní rok.

7.

Příspěvek na letní dětský tábor. Pokud má zaměstnanec dítě, které se účastní letního táboru a svému nadřízenému přinese doklad s potvrzením o jeho zaplacení, je mu poskytnuto finanční plnění v hodnotě 1500 Kč na každé dítě pracovníka za kalendářní rok.

8.

Příležitostné benefity.

9.

Přivítací balíček. Přivítací balíček obdrží pracovník při nástupu do povolání. V příslušném balíčku je obsažena jmenovka, smile, pero, blok, metr, kalkulačka, nožík, časopis, obal, brožura a batoh Baumax. Cena balíčku se pohybuje do maximální výše 300 Kč na jednoho zaměstnance.

10.

Dárky k jubileu a významné životní příležitosti. Co se týká dárků k jubileu, mají formu dárkových poukazů na nákup v Baumaxu. Když je pracovník zaměstnán v Baumaxu již pátý rok, získá poukaz, jehož hodnota činí 4000 Kč. Pokud zaměstnanec pracuje v Baumaxu desátým rokem, má nárok na obdržení poukázky v částce 8000 Kč. Posledním příkladem je, když pracovník dosáhne patnáctého roku zaměstnání v Baumaxu. V tomto případě získá poukaz v hodnotě 15000 Kč.

11.

Příspěvek na jazykové kurzy ve skupinách. V tomto případě se jedná o jazykové kurzy, které jsou pořádány přímo v prodejně Baumax nebo na centrále Baumaxu. Zaměstnanci, kteří mají o jazykový kurz zájem, musí nejdříve zjistit, zda jim to bude oblastním ředitelem nebo personálním oddělením dovoleno. Podmínkou, proto, aby byl kurz vůbec pořádán, je, že musí být vytvořena skupina s minimálním počtem sedmi členů. Zaměstnanci si sami zabezpečí vhodného lektora z jazykové školy ve Zlíně, který bude výuku provádět přímo v provozovně, avšak mimo pracovní dobu zaměstnanců. Na tuto činnost může prodejna získat finanční prostředky nejvýše do 500 Kč na týden. Přitom veškeré potřebné pomůcky a učebnice si členové kurzu financují z vlastních zdrojů.

12.

Věrnostní volno.

Praktická část

39

Věrnostní volno má právo čerpat pouze zaměstnanec, jenž pro firmu Baumax pracuje 5 a více let. Konkrétně se jedná o věrnostní volno, které trvá po dobu 3 dnů. 13. 14.

Volitelné benefity. Zdraví.

15.

Vitamíny Walmark. Zaměstnanci si mohou přes svého nadřízeného objednat příslušné vitamíny, a to vždy v těchto termínech 31. března, 31. května, 31. srpna a 30. listopadu, tedy čtyřikrát ročně.

16. 17. 18. 19.

Očkování proti chřipce. Finanční produkty. Zpětná úhrada pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Stravovací poukázky. Zaměstnanec od svého zaměstnavatele obdrží jednou za měsíc 17 kusů stravenek, jejichž hodnota dosahuje 70 Kč za jednu stravenku. Místo stravenek může pracovník obdržet přímo finanční příspěvek na stravu. Na stravovací poukázky mají nárok všichni zaměstnanci, tedy i ti, kteří vykonávají pracovní úkony během zkušební doby nebo během výpovědní doby.

Na uvedené benefity mají právo pouze řádní zaměstnanci Baumaxu, tedy na zaměstnanecké výhody nemají nárok zaměstnanci ve zkušební době a pracovníci, s kterými bude v blízké době rozvázán pracovní poměr, tedy jsou ve výpovědní době. Výjimka však nastává u poskytování příspěvků na stravu, jak je již zmíněno výše. Obecně lze říci, že čím déle je člověk zaměstnancem Baumaxu, tím více zaměstnaneckých výhod potom může využít, což je určitě velmi motivující zprávou. Jedním z motivačních faktorů pro zaměstnance je možnost získání procentuálního podílu z prodeje. Konkrétně se jedná o to, že každý zaměstnanec má k dispozici určitou kartičku se svým číslem, pod kterým je zaevidován v systému. Pokud pracovník aktivně přispěje k tomu, že si zákazník koupí nějaké zboží, může mu dát svou kartičku. Následně, pokud zákazník předloží danou kartu u pokladny, je to pro pracovníka velkou výhodou, neboť se mu načítají určité body za zprostředkovaný prodej. Tedy k celkové mzdě je pak zaměstnanci přičten určitý procentuální podíl z prodeje. 4.3.2

Prevence rizik na pracovišti Baumax

Baumax se snaží předcházet vzniku nebezpečných událostí, kterým může během pracovního výkonu dojít. Pro tyto účely má zpracovaný kompletní seznam rizik

40

Praktická část

pro konkrétní pracovní pozice. Příslušný dokument také definuje potřebná bezpečnostní opatření, která je nutné dodržovat, aby se v budoucnu nebezpečnému stavu předešlo. U příslušných rizik jsou posuzovány mimo jiné tyto stavy. 1.

Pravděpodobnost vzniku a existence rizika. Tato oblast je hodnocena na stupnici 1 až 5. Hodnota 1 znamená, že pravděpodobnost vzniku či existence rizika je jen nahodilá. Označením čísly 2 až 4 jsou vzestupně přiřazeny úrovně pravděpodobnosti či existence nebezpečí jako nepravděpodobná, pravděpodobná a velmi pravděpodobná. Hodnota 5 naopak znamená, že možnost vzniku rizika je trvalá.

2.

Pravděpodobnost následků. Tato kategorie je opět klasifikována na stupnici 1 až 5. Vzestupně se jedná o případ poranění bez pracovní neschopnosti, absenční úraz (s pracovní neschopností), vážnější úraz vyžadující hospitalizaci, těžký úraz a úraz s trvalými následky nebo smrtelný úraz.

3.

Názor hodnotitelů. Je důležité, aby byl vzniklý úraz zhodnocen a následně posouzen jeho vliv na míru ohrožení a nebezpečí pracovníka. Tento úsek je opět značen čísly 1 až 5. Pokud je práce označena číslem jedna, znamená to, že činnost má pouze zanedbatelný vliv na míru ohrožení. Jakmile je však v záznamu číslo 5, vyplývá z toho, že zde existuje více významných a nepříznivých vlivů na závažnost a následky nebezpečí zdraví či života pracovníka.

4.

Míra rizika. Posledním stavem, který musí být kontrolován, když vnikne pracovní úraz, je míra rizika. V tomto úseku je nebezpečí označováno vzestupně od bezvýznamného až po nepřijatelné riziko. Mezi těmito dvěma stavy existuje ještě akceptovatelné, mírné a nežádoucí riziko.

Kompletní výčet pracovních činností, u kterých může dojít k ohrožení zdraví pracovníka: • pohyb silničním vozidlem, • pohyb pojízdným strojem, • dřevoobrábění (přeřezávací kotoučová pila, kotoučová pila na dřevo), • práce s pilou, • práce s bruskou, • pohyb na žebřících,

Praktická část

41

• práce s elektrickým mechanizovaným nářadím, • práce s ručním nářadím, • práce s elektrickým zařízením, • činnost v nízkotlaké kotelně s kotli na plynná paliva, • práce s manipulačními zdvižnými vozíky, • manipulace s dveřmi, vraty, okny, • manipulace a skladování, • pohyb po odstavných a parkovacích plochách, venkovní komunikaci, • kancelářská práce. I když se například kancelářská práce zdá být ve srovnání s předchozími uvedenými činnostmi méně riziková, i na ni je důležité klást zvýšenou pozornost. Neboť jen samotná práce s počítačem, může člověku způsobit určité zdravotní potíže, a to především problémy se zrakem, a proto je konkrétně toto riziko zařazeno do kategorie nežádoucích rizik, což je na stupnici míry rizika až na čtvrté pozici. 4.3.3

Pracovní úrazy

Hlavním úkolem zaměstnavatele je, aby zamezil možným vznikům pracovních úrazů. V tomto případě lze říct, že Baumax Zlín má prevenci rizik zvládnutou na kvalitní úrovni, neboť k nějakým závažným úrazům ohrožující zdraví a život pracovníků prozatím nedošlo. Pokud se do současné doby staly úrazy v pracovní době, jednalo se spíše o skřípnutí prstů, bouchnutí, odření, což jsou spíše zanedbatelné události. Avšak pokud tento stav zaměstnanec nahlásí svému vedoucímu, je nutné pořídit zápis do knihy úrazů, kterou ze zákona vedou všichni zaměstnavatelé, tedy i Baumax Zlín. U vážnějších úrazů se kromě zápisu události do knihy úrazů, vypisuje formulář o pracovním úrazu. Tento úkol má na starosti vedoucí organizace, který příslušný formulář vypíše a následně jej pošle na centrálu Baumaxu, která se už postará o to, aby byly potřebné dokumenty zaslány na úřad inspekce práce. 4.3.4

Závodní preventivní péče v podniku Baumax

Baumax Zlín má pro tyto účely sjednanou smlouvy s praktickým lékařem ve Zlíně, který poskytuje všem zaměstnancům lékařskou péči. Výhodou je, že zaměstnanci za tyto prohlídky nemají žádné výdaje, neboť vzniklé náklady platí zaměstnavatel na základě sjednané smlouvy o poskytování závodní preventivní příslušným lékařem. Lékař provádí prohlídky zaměstnanců při nástupu do zaměstnání a také během zaměstnání. Již při nástupu do zaměstnání jsou pracovníci seznámeni s tím, kdo jim bude poskytovat preventivní lékařskou péči. Povinností zaměstnance je, aby před

42

Praktická část

nástupem do příslušné pozice, kterou bude v Baumaxu vykonávat, se podrobil vstupní lékařské prohlídce u kompetentního lékaře a přinesl svému zaměstnavateli potvrzení o tom, že prohlídku absolvoval. Zjištěný stav je následně zaevidován v kartě zaměstnance. V posudku o zdravotní způsobilosti jsou uvedeny tyto údaje. 1. 2.

Jméno a příjmení posuzované osoby. Datum narození.

3. 4. 5.

Číslo průkazu totožnosti. Adresa trvalého pobytu. Profese.

6. 7. 8. 9.

Obsluha technických zařízení a pracovní podmínky (označení ano/ne). Obsluha tlakových nádob. Obsluha zdvihacích zařízení. Práce ve výškách nad 1.5 m.

10. 11. 12.

Obsluha motorového manipulačního vozíku. Obsluha motorových vozidel. Práce ve směnném provozu.

13. 14. 15.

Riziko hluku. Prašné prostředí. Posuzované osoba – je zdravotně způsobilá, není zdravotně způsobilá, je zdravotně způsobilá s podmínkou.

Lékař vždy pošle zaměstnavateli konkrétní seznam jmen zaměstnanců, kteří se mají v uvedené ordinační době dostavit k doktorovi. Lékař poté podle toho, na jaké pracovní pozici zaměstnanec působí, zjišťuje jeho zdravotní stav. Tyto preventivní prohlídky absolvují zaměstnanci jednou za tři roky. Výjimkou jsou pouze pracovníci obsluhující manipulační vozíky. Tito zaměstnanci musí podstupovat lékařské preventivní prohlídky v závislosti na jejich věku častěji. To znamená, že pracovníci do padesáti let, musí absolvovat lékařskou kontrolu jednou za 24 měsíců. Pracovníci nad padesát let musí lékaře navštívit jednou za 12 měsíců. 4.3.5

Pracoviště a pracovní prostředí v příslušném podniku

Zaměstnanci mají v rámci neprodejních prostorů vybudované zázemí, kde se nacházejí šatny, koupelny se sociálním zařízením a kuchyňka. Při příchodu na pracoviště, kdy nepsaným pravidlem Baumaxu Zlín je půl hodiny před začátkem směny, si zaměstnanec odloží své osobní věci v šatní skříňce, která mu byla přidělena. Každá skříňka je opatřena bezpečnostním zámkem, ke kterému má klíč pouze příslušný pracovník. Avšak nedoporučuje se

Praktická část

43

zde odkládat cenné věci, i když je skříňka na zámek. K těmto účelům je zaměstnanci poskytnut trezor. Zaměstnanec má k dispozici také koupelny, kde jsou umístěny dva sprchové kouty, tři umývadla. Ke koupelně také náleží sociální zařízení, tedy 3 toalety. Pracovníci mají, mimo tyto toalety, možnost využít sociální zařízení přímo v prodejních prostorách nebo u pokladen. Zmíněné šatny, koupelna a samozřejmě i sociální zařízení je vždy rozděleno podle pohlaví, tedy zvlášť pro ženy a muže. Pracovníci mohou v době přestávek využít místnost s kuchyňkou, kde si můžou připravit, ohřát oběd nebo svačinu. Tato místnost je vybavena následovně: • tři mikrovlnné trouby, • vařič, • varná konvice, • lednice, • základní nádobí (talíře, příbory, sklenice), • stoly a židle. Co se týká požadavků na pracovní prostředí, je důležité dodržovat především osvětlení všech prostorů, teplotu na pracovišti a také větrání uvnitř budovy. Každé pracovní oddělení, tedy zaleží, zda se jedná o oddělení stavby, zahrady, bydlení a techniky, má jiné nároky na intenzitu osvětlení. Tento stav je regulován pomocí automatu, na kterém jsou přesně nastaveny hodnoty, při nichž je zaručeno maximální osvětlení všech ploch. Důležité je kontrolovat teplotu vzduchu na pracovišti. Trvale je zde udržována teplota, která je nastavena na 18 stupňů Celsia. Toto nastavení je regulováno opět automatem, který je umístěn v kotelně. Záleží však také na počasí. Pokud jsou teploty příliš nízké, tedy teplota přes den je trvale pod bodem mrazu, teplota v prodejně se zvyšuje. Tato situace nastala například v průběhu letošní zimy, kdy teploty během dne sahaly až k mínus 20 stupňům Celsia. Teplota na pracovišti se kontroluje každý den. Vždy ráno se zjistí stav v kotelně a zapíše se do příslušných dokumentů. Tuto úlohu má na starosti pracovník odpovědný za vedení organizace. Celkem jsou speciálně proškolení tři zaměstnanci, kteří mohou tuto kontrolu vykonávat. V letních měsících mohou nastat problémy s regulací teploty. V provozovně není nainstalována klimatizace, tudíž při extrémně vysokých letních teplotách, může být práce pro zaměstnance v takovém prostředí docela náročná. Tento problém se však dá částečně řešit aktivním větráním, neboť prodejna je vybavena střešními okny, která fungují na automatickém principu. To znamená, když teplota příliš stoupne, okna se sama otevřou.

44

Praktická část

4.3.6

OOPP pro zaměstnance Baumaxu

V případě OOPP postupuje společnost Baumax na základě provedení vyhodnocení rizik. Následně jsou všem zaměstnancům přiděleny příslušné OOPP. Při přijímaní pracovníka do zaměstnání mu jsou poskytnuty OOPP, kdy za ztrátu, zničení je odpovědný jen on. Zde záleží na tom, o jakou pracovní pozici se jedná a jaká pracovní činnost je vykonávaná. Podle zákona by se přidělené OOPP neměly odnášet z místa pracoviště. Avšak na této podmínce zaměstnavatel netrvá. Zaměstnanec, se kterým je rozvázán pracovní poměr, musí ve všech případech veškeré OOPP vrátit zase zaměstnavateli. V kartě každého zaměstnance je zapsán vždy druh a také počet kusů OOPP, které mu byly vydány. Zaměstnanec svým podpisem odsouhlasí, že OOPP osobně převzal. To znamená, že při propuštění pracovníka, zaměstnavatel přesně ví, kolik kusů OOPP mu musí být vráceno. Osobní evidenční karty OOPP zaměstnanců obsahují následující položky, které vyplňuje zaměstnavatel: • příjmení, jméno, • profese, • evidenční číslo, • organizace (Baumax), • bydliště, • název ochranné pomůcky, • vydáno (datum, doba v měsících, počet kusů, podpis příjmu), • vráceno (datum, počet kusů, podpis vrácení), • poškozeno, zničeno. Jak již bylo výše uvedeno, zaměstnanci jsou za poskytnuté OOPP plně zodpovědní, musí je udržovat v dostatečné čistotě. K tomuto účelu jim jsou dodávány čisticí prostředky. Každý zaměstnanec má nárok na pytlík pracího prášku o hmotnosti 2,5 kg dvakrát za rok. OOPP se samozřejmě časem opotřebovávají, znehodnocují, ale přesná životnost OOPP není stanovena, odvíjí se od konkrétních pracovních činností. Proto je potřebné, aby se funkce OOPP průběžně kontrolovala a popřípadě byla nahrazena novými OOPP. Většinou mají zaměstnanci nárok na nové OOPP jedno za dva roky, avšak záleží na konkrétní pracovní pozici. Všichni zaměstnanci musí mít na oblečení viditelně umístěnou ještě jmenovku se jménem a také s názvem oddělení, ve kterém pracují. Jmenovky jsou barevně rozlišeny podle oddělení: • administrativa – červená, • stavba – modrá, • nářadí – oranžová, • bydlení – fialová,

Praktická část

45

• zahrada – zelená. Následující tabulka uvádí podrobný seznam OOPP, které jsou přiřazeny jednotlivým pracovním činnostem. Tab. 1

Seznam OOPP dle pracovních činností

Profese

Oddělení dřeva, práce v řezárně

Skladník

Úklid

Pokladní

Prodejce

Název ochranné pomůcky Pracovní oblek pro práci v letním období Pracovní komplet pro práci v zimním období Štít ochranného obleku Obuv pracovní lehká Rukavice kombinované Pracovní oblek pro práci v letním období Pracovní komplet pro práci v zimním období Přilba ochranná Obuv pracovní lehká Rukavice kombinované Zástěra pracovní Rukavice pracovní gumové Obuv pracovní lehká s protiskluz. podrážkou Pracovní oblek pro práci v letním období Pracovní komplet pro práci v zimním období Obuv pracovní lehká Pracovní oblek pro práci v letním období Pracovní komplet pro práci v zimním období Obuv pracovní lehká Rukavice textilní

Zdroj: směrnice Baumaxu, upraveno autorem

Z tabulky je patrné, že pro výkon všech pracovních činností je základním OOPP pracovní oděv. Výjimku tvoří pouze pracovník úklidu, kterému je přidělena pracovní zástěra. Dále je nutné, aby pracovníci nosili vhodnou obuv, vzhledem k tomu, že v ní musí vydržet celý den. Pracovníci v řezárnách si chrání ochrannými štíty oblečení, aby v případě úrazu nedošlo k závažným poraněním na těle. Samozřejmostí jsou také ochranné rukavice. Pracovníci skladu musí po celý čas provozu nosit na hlavě ochrannou přilbu a také nosí rukavice při manipulaci se zbožím. Užitnost většiny uvedených OOPP je stanovena na 24 měsíců. Avšak u štítu ochranného obleku a ochranné přilby je lhůta použitelnosti prodloužena na 36 měsíců. Dále pak rukavice, všechny druhy, jsou zaměstnancům vyměňovány

46

Praktická část

podle opotřebení. To znamená, že může jít o výměnu dříve než za 24 měsíců, ale i později. Většinou se jedná o lhůty trvající 6 měsíců. Co se týká pracovního oblečení, má Baumax stanovené určité standardy, které jsou specifické právě pro něj. Již při příchodu na pracovišti musí být všichni zaměstnanci oblečeni podle těchto norem. Následující dvě tabulky přibližuje konkrétní druhy oblečení pro určité profese Baumaxu. Tab. 2

Standardy pracovního oblečení I

Profese

Pracovní oblečení Košile žlutá, kravata, šátek Jmenovka, smajlík Vedení prodejny Vesta pletená nebo látková šedá Kalhoty dlouhé nebo sukně jednobarevná Košile žlutá, šátek Kancelář Jmenovka, smajlík Kalhoty dlouhé nebo sukně jednobarevná Košile šedá krátký a dlouhý rukáv, vesta pletená Projektový poradce Kalhoty dlouhé Jmenovka, smajlík Zdroj: směrnice Baumaxu, upraveno autorem

V tabulce jsou uvedeny standardní druhy oblečení pro vedoucí zaměstnance, pracovníky kanceláře a projektové poradce. Tito zaměstnanci zaujímají spíše vedoucí pracovní pozice. Očekává se tedy, že jejich vzhled bude více reprezentativní, než je tomu u řadových zaměstnanců. To ovšem neznamená, že by společnost Baumax nedbala o vzhled svých podřízených pracovníků, kteří přicházejí do styku se zákazníky mnohem více. U těchto tří profesí je vyžadováno, aby příslušný pracovník nosil košili, a to buď žluté barvy (vedení prodejny, kancelář) nebo barvy šedé (projektový poradce). Co se týká kalhot, je zajímavé, že zaměstnanci mají povoleny pouze dlouhé kalhoty, což může být značně nepříjemné v letních měsících, kdy teplota může dosáhnout vysokých hodnot. Krátké kalhoty jsou v pracovní době zcela vyloučeny. Každý kus oblečení je vždy označen logem Baumaxu. Další tabulka opět shrnuje jednotlivé druhy oblečení u tří dalších profesí, konkrétně se jedná o pracovní pozice: • prodavač, • skladník, • pokladní, • odborný prodavač.

Praktická část Tab. 3

47

Standardy pracovního oblečení II

Profese Prodavač (Skladník)

Pokladní

Odborný prodavač

Pracovní oblečení Tričko krátký rukáv žluté, vesta, mikina, bunda Jmenovka, smajlík Montérky (oddělení zahrada zelené, ostatní oddělení červené) nebo vlastní rifle Pracovní obuv lehká Tričko krátký rukáv žluté, vesta, mikina, bunda (jen v Ladezone) Jmenovka, smajlík Montérky nebo vlastní rifle, sukně jednobarevná Pracovní obuv lehká Tričko červené krátký rukáv, mikina Jmenovka, smajlík Montérky (oddělení zahrada zelené, ostatní oddělení červené) nebo vlastní rifle Pracovní obuv lehká

Zdroj: směrnice Baumaxu, upraveno autorem

Profese skladník a prodavač je uvedena v jedné kolonce, poněvadž pro obě pracovní pozice je požadováno stejné oblečení. Z tabulky vidíme, že u těchto profesí je nařízeno, jako vrchní část oblečení, tričko s krátkým rukávem, a to buď žluté barvy (skladník, prodavač, pokladní) nebo barvy červené (odborný poradce). Opět jsou povoleny pouze dlouhé kalhoty, což v důsledku absence klimatizace na pracovišti, je pro zaměstnance v období vyšších teplot nepohodlné a může to negativně ovlivnit i jejich pracovní výkon. U těchto tří pracovních pozic je také ustanoveno nosit speciální pracovní obuv. U všech uvedených profesí je přesně specifikováno barevné provedení jednotlivých kusů oblečení. Obecně pro společnost Baumax jsou typickými barvami červená, žlutá, šedá a od toho se také následně odvíjí barevné provedení oděvů. Každý pracovník na jakékoliv pracovní pozici se těmito výše definovanými standardy musí řídit. Pokud by tak neučinil, jednalo by se o porušení nařízení vedení společnosti, které by bylo řádně postihováno. Požadavky na příslušné počty jednotlivých částí oděvů se posílají formou objednávky přímo na centrálu společnosti Baumax. Každý pracovník dostane dva kusy oděvů pro horní část těla, tedy trika či košile. Dále podle určité užitné doby a také opotřebení má za určitý čas nárok na nové. Náklady na standardní oblečení i OOPP se promítají do nákladů jednotlivých provozoven, v tomto případě prodejny Baumax Zlín.

48

Praktická část

4.3.7

Ochranné nápoje

Zaměstnavatel je také povinen svým zaměstnancům poskytovat ochranné nápoje při nepříznivých podmínkách během výkonu pracovních činností. Jedná se o případy, kdy v zimě je potřeba pracovníkům poskytnout teplé nápoje a naopak v létě je nutné dbát o to, aby zaměstnanci dodržovali pitný režim, což je důležité proto, aby se předešlo vzniku případné dehydratace organismu. V období mezi zimou a podzimem 2011 se prováděla přestavba celé provozovny Baumax Zlín. Právě v tomto případě zaměstnavatel umožnil příslušným zaměstnancům, kteří prováděli práci venku po celý den, volnou konzumaci teplého nápoje v podobě čaje. Během celého roku mají pracovníci k dispozici dva nápojové automaty s pitnou vodou, které mohou bezplatně využívat. Co se týká letních měsíců, tak kromě zmíněných automatů, jsou v extrémních teplotách zaměstnancům dodávány zvýšené dávky tekutin. Většinou se jedná o minerální vody, které zaměstnavatel pro tyto účely dokupuje. 4.3.8

Bezpečnostní značky v Baumaxu

Největší důraz na bezpečností značení je brán v souvislosti s přítomnými zákazníky. Je důležité mít viditelně označené veškeré prostory, kam zákazník nemá povolen vstup, aby se předešlo nepříjemným událostem, které by mohly skončit úrazem nebo zcizením různých zařízení či dokumentů a informací. V prodejních prostorách jsou umístěny značky zákazové, které mají tvar kolečka a jsou zdůrazněny červenou barvou. V kolečku je napsáno, zákaz vstupu pro veřejnost. Dalším označením v tomto smyslu tvoří značky výstrahy, jejímž tvarem je páska (ohraničení míst) se střídavým použitím barev žluté a černé. Vzhledem k tomu, že většina zboží v prodejně je umístěna v regálech, musí být tyto stojany opatřeny podle zákona speciálními značkami, aby nedošlo k celkovému přetížení regálu. Vždy na kraji konstrukce regálu je nalepen obdélníkový štítek, na kterém jsou uvedeny tyto informace: • název výrobní firmy (adresa, telefon, webové stránky), • rok výroby/zakázka, • typ regálu, • hlava rámu, • nosnost rámu v kilogramech, • nosnost pole (délka, rozměr, nosnost). Kromě těchto štítků, je vždy každá spodní část regálu u podlahy, tzv. patky stojek regálů, ohraničena žlutými železnými trojúhelníky s černými pruhy, aby byla zajištěna zvýšená bezpečnost při pohybu a manipulaci se zbožím. Na celé ploše prodejny Baumax Zlín jsou viditelně označeny nouzové východy a únikové cesty, které jsou vždy směřovány šipkami doprava nebo doleva. Tyto značky patří mezi informativní druh a mají obdélníkový tvar se zelenou barvu.

Praktická část

49

Dále jsou podle zákonných ustanovení značeny veškeré hlavní uzávěry vody, plynu a také příslušné uzávěry v kotelně. V místech, kde se pracovníci pohybují s pojízdnými vozíky, jsou jasně označeny prostory, kde by mohlo dojít k nárazu kvůli výšce vozíku. Tyto průjezdné prostory jsou zvýrazněny zavěšenými mobilními traverzami, které zabraňují případnému nárazu techniky do vrat. 4.3.9

Organizace práce ve skladě

Baumax Zlín má vypracovanou směrnici pro skladování a manipulaci, kterou se musí řídit všichni pracovníci skladu a pracovníci obsluhující manipulační vozíky. Tato směrnice klade především důraz na zajištění technické bezpečnosti těchto pracovníků. V prvé řadě se směrnice zabývá organizačními a bezpečnostními opatřeními zejména v čase příjmu a výdeje materiálu. Ve skladu by se neměly pohybovat osoby, které nevykonávají činnost na pozici skladníka či pracovníka obsluhující manipulační vozík. Vstup jim je do areálu skladu povolen pouze v doprovodu skladníka, kdy musejí poslouchat jeho instrukce a dbát o svou bezpečnost. Skladníci dodávají zboží také do regálů přímo na provozovnu, ve které se pohybují zákazníci, a je nutné zabezpečit jejich ochranu. Pracovníci musí vždy viditelně označit prostor, a to tak, že z každé strany je umístěna páska ve vzdálenosti minimálně pět metrů od překážky. Skladník má určité povinnosti, které musí plnit při nakládce a vykládce materiálu. 1. 2. 3.

4. 5.

6.

Kontrola materiálu před vyložením, zda je dostatečně uchycen, aby nedošlo k sesunutí nebo poškození. Kontrola hmotnosti materiálu podle dodací karty, aby do regálů nebylo uloženo zboží, jehož hmotnost přesahuje nosnost regálu. Žádný materiál se nesmí ukládat na poškozených paletách, protože při manipulaci s těžkými materiály by mohlo dojít k jeho zničení či k úrazu zaměstnance. V areálu skladu musí být pokaždé zachován volný prostor průjezdných ploch s minimální šířkou 1,5 metru. Všechen materiál má předepsaná místa určení, která jsou barevně vyznačena na plánku skladu, jenž má k dispozici každý skladník. Bílá barva označuje plochy pro manipulaci. Zelená barva znamená plochy určené pro skladování. Naopak červená barva značí zákaz skladování a stohování palet, které jsou vyšší než dva metry. Poslední barvou je žlutá, jenž jsou označena místa vytyčená k parkování vozidel (manipulačních vozíků). Při obsluze manipulačních vozíků musí být dodržena maximální rychlost 10 km/h v areálu skladu. Při vjezdu na provozovnu je rychlost omezena na 5 km/h.

50

Praktická část

Další řešenou problematikou je tvorba manipulačních jednotek. Zde jsou přesně popsány způsoby, podle jakých se s paletami má manipulovat. Manipulovat by se mělo vždy s jednou paletou. Speciálními manipulačními vozíky s vidlicí je možné palety přemísťovat pouze v těchto případech: • nakládka, přemístění či vykládka stohu palet, u nichž výška nepřekročí 2 metry, • stohování či odebírání palet dvou nastohovaných palet naráz, když jejich výška dosáhne 2 metrů. Veškeré palety mohou být ukládány do stohovací výšky 8 metrů (plus 100 milimetrů), a to za podmínky stejného druhu palet. Jednotlivé stohy palet mezi sebou nesmí být podpírány nebo nijak vzájemně fixovány. Stohy palet se dají tvořit třemi způsoby: • z ložených palet nebo nástaveb, • z prázdných palet nebo nástaveb, • spodní vrstvy z ložených a horní vrstvy z prázdných palet nebo nástaveb. Pouze tyto zvýšené způsoby stohování jsou povoleny. Ostatní způsoby odporují předepsaným předpisům. 4.3.10 Školení zaměstnanců v oblasti BOZP Každý nově přijímaný pracovník bez ohledu na pracovní pozici musí vždy projít základním vstupním školením v oblasti BOZP. Základní proškolení musí absolvovat i brigádníci a všechny osoby přítomné na pracovišti. Funkci školitele v oblasti základních otázek týkajících se BOZP má na starosti pověřená osoba, kterou je vedoucí pracovník organizace Baumaxu Zlín. Speciální školení BOZP, která jsou nutná pro výkon specifické pracovní pozice, kde je nezbytné znát fungování různých zařízení, provádí pověřené organizace, se kterou má pro tyto účely Baumax Zlín sjednanou smlouvu. Společnost Baumax má vypracovanou osnovu pro školení v problematice BOZP. Tento dokument seznamuje pracovníky se základními oblastmi BOZP, které jsou definovány v zákoníku práce části páté v § 101 až § 108. V další části jsou zaměstnanci obeznámeni s místními podmínkami na pracovišti, s možnými riziky na pracovišti Baumaxu a s ochrannými pracovními pomůckami, které pracovníkovi dodává zaměstnavatelem. Četnost jednotlivých školení stanovuje sám zaměstnavatel většinou v souvislosti s prevencí rizik podle konkrétních pracovních činností. Školení jsou v Baumaxu Zlín prováděna jednou za dva roky, a to pro každou stanovenou pracovní pozici. Nutnost školení je vyžadována i při přechodu pracovníka na jinou práci. Po absolvování školení BOZP, která probíhají v rámci pracovní doby, je nezbytné, aby zodpovědná osoba, v tomto případě vedoucí organizace Baumax Zlín, provedla zápis o účasti, který musí být řádně podepsán všemi účastníky. Podpisem proškoleného zaměstnance a osoby školitele je potvrzeno vykonání

Praktická část

51

školení v oblasti BOZP, které je většinou ukončeno ústním ověřením znalostí přítomného zaměstnance. O veškerých proběhlých školeních BOZP se pořizuje záznam ve formě tabulky. V hlavičce příslušného dokumentu je vždy napsáno o jaký druh školení v oblasti BOZP se jedná, tedy pro výkon jaké pracovní činnost bylo potřebné. Tento doklad obsahuje následující údaje: • datum školení, • jméno a příjmení zaměstnance, • profese zaměstnance, • podpis školené osoby, • podpis školitele. Pro specifické pracovní činnosti, kde je nutné dbát o zvýšenou pozornost při užívání konkrétních zařízení, kde je důležité znát podrobný návod na obsluhu a manipulaci, aby se předešlo případnému vzniku pracovního úrazu, má Baumax vypracované zvláštní osnovy týkající se školení BOZP. Jedná se o výkon těchto pracovních činností: • obsluha pily značky STRIEBIG, • obsluha řezačky koberců, • obsluha elektrického nářadí, • obsluha manipulační plošiny značky WAVE, • obsluha elektrického manipulačního vozíku značky BERGER, • obsluha naftového manipulačního vozíku značky BERGER, • obsluha zařízení k rámování obrazů, • obsluha poloautomatického páskovacího stroje na polypropylenové pásky. Základním účelem školení v oblasti BOZP pro předchozí uvedené pracovní činnosti je hlavně seznámit pracovníky s pracovními riziky a dále s návodem pro obsluhu konkrétního zařízení, případně s provozní předpisem. U všech činností, které jsou zmíněny ve výše uvedeném výčtu, je potřebné provézt kromě ústního přezkoušení znalostí i otestování praktických dovedností. To znamená, že se vykonává praktická (názorná) ukázka. Výjimku tvoří pouze obsluha manipulační plošiny WAVE a obsluha poloautomatického páskovacího stroje, kde stačí po skončení školení provést jen ústní přezkoušení pracovníka. Pracovníci obsluhující manipulační vozíky mají jasně předepsanou strukturu průběhu školení, které se dělí do několika částí: • vstupní proškolení dle osnov BOZP společnosti Baumax, • školení směrnice pro skladování a manipulaci, • školení dopravního řádu obchodního střediska,

52

Praktická část

• školení v oblasti pracovních rizik při skladování a manipulaci, • seznámení s rozmístěním hasicích přístrojů (jejich použití), • seznámení s únikovými požárními cestami skladu, • školení požárně poplachové směrnice skladu, • školení z návodů pro obsluhu na MV. Je nutné podotknout, že u obsluhy manipulačních vozíků je navíc nezbytné, aby měl konkrétní pracovník úspěšně absolvovanou zkoušku, díky které získá řidičské oprávnění. Bez tohoto oprávnění nemůže příslušné zařízení obsluhovat (řídit), i kdyby prošel základním školením v oblasti BOZP, které se týkalo obsluhy manipulačních vozíků. A v poslední řadě musí mít k výkonu této činnosti platné potvrzení o zdravotní způsobilosti vydané lékařem, jež zajišťuje lékařské prohlídky pro prodejnu Baumax Zlín. 4.3.11

Revize a kontroly zařízení v Baumaxu

Baumax Zlín má vypracované speciální dokumenty, které stanovují lhůty a rozsah kontroly u konkrétního nářadí, manipulačních prostředků apod. Je nezbytné, aby veškeré prohlídky, které si Baumax provádí, byly vyhodnoceny jako akceptovatelné. V případě, kdy stav některého zařízení není v pořádku, to znamená, že neodpovídá použitelnému provoznímu stavu, je důležité tuto závadu odstranit, pokud možno v krátkém časovém intervalu. Předejde se tak vzniku budoucích problémů v podobě sankcí, které mohou nastat, když přijde provést revizi speciální organizace opravňující k výkonu této činnosti. Smluvní firma provádějící revize v Baumaxu většinou nahlásí svůj příchod dopředu, kdy oznámí den a předpokládaný čas. Pracovníci této společnosti mají k dispozici seznam všech zařízení, která se musí zkontrolovat. Po skončení všech prohlídek vydá revizní pracovník rozhodnutí, kde je buď uvedeno, že je vše bez závad nebo že byl zjištěn nedostatek, který musí být do stanovené doby odstraněn. Tento spis je poté řádně zaevidován v dokumentech Baumaxu. Vedoucí pracovníci Baumaxu, kteří absolvovali řádné školení, jsou povinni každý den kontrolovat například používání OOPP, stav osvětlení a mikroklimatických podmínek na pracovišti, dále stav kotelny apod. Odpovědnost za jednotlivé úkony mají pracovníci rozděleny podle určité oblasti, ve které vykonávají pracovní činnost. V případě, že je například v souvislosti s osvětlením pracoviště zjištěna závada, musí určitý pracovník ihned kontaktovat odbornou firmu, která má pro tyto účely s Baumaxem sjednanou smlouvu a provézt nápravu. Jak bylo výše uvedeno, Baumax Zlín má zpracované předpisy pro konkrétní druhy zařízení, u kterých se doby a rozsah kontrol liší. Jedná se o následující typy revizí a kontrol. 1. 2.

Revize elektrického zařízení. Revize tlakových nádob stabilních.

Praktická část

3. 4. 5.

Revize plynových zařízení. Revize zdvihacích zařízení. Revize a kontrola technických zařízení v řezárně.

6.

Kontrola technického stavu manipulačních zařízení.

53

V případě používání elektrického zařízení se provádějí výchozí a také pravidelné revize. Co se týká výchozích prohlídek, tak užívání jakéhokoliv elektrického zařízení v běžném provozu je potřebné vždy otestovat s ohledem na bezpečnost práce. O podrobném průběhu kontroly se zaznamenávají informace v protokolu vystaveném pracovníkem Baumaxu, který byl pro tuto činnost speciálně vyškolen, a tudíž je za ni také zodpovědný. Jednotlivé vydávané protokoly musí být pokaždé uschovány až do absolutního zrušení elektrického zařízení. Výchozí revize v Baumaxu se provádí i u zařízení, u nichž proběhla celková korekce či předělání. Dalším typem revizí, které se vykonávají na elektrických zařízeních, jsou pravidelné revize. Konkrétní lhůty pro tyto kontroly jsou taxativně stanoveny zákonem. Opět musí být k dispozici zprávy revize, které jsou založeny v dokumentaci Baumaxu, aby v případě kontroly kompetentními orgány, mohl být použitelný stav bez problému doložen. Mezi elektrická zařízení patří samozřejmě i ruční elektrické nářadí, které se v Baumaxu využívá poměrně často. Pokud se objeví nějaká závada, je nutné ihned provézt kontrolu a řádně ji zanést do evidence. V evidenci jsou také uloženy návody k obsluze a užívaní, které dodává výrobce. Lhůty ručního elektrického nářadí jsou stanoveny v závislosti na pracovním využití (skupina A, B, C) a třídy. V Bamaxu také funguje bezpečnostní systém, u něhož se provádějí pravidelné kontroly jednou za rok. Tento úkol nemá na starost konkrétní pracovník Bamuaxu Zlín, ale zaměstnanec centrály Baumaxu. Provozovna ve Zlíně však musí mít opět dostupnou dokumentaci, jejímž obsahem musí být následující informace: • průvodní dokumentace, • provozní kniha pro ústředny, • zpráva o výchozí revizi elektrického zařízení včetně výsledku prohlídek a kontrol, • provozní kniha, • pokynu pro obsluhu, údržbu prvků, měření a zkušení. Dalším uváděným příkladem jsou revize zdvihacích zařízení. V Baumaxu Zlín se konkrétně jedná o manipulační plošinu značky WAVE. U tohoto typu zařízení se uskutečňují pravidelné, roční a také denní prohlídky. Po skončení konkrétního typu kontroly musí být vždy pořízen záznam a řádně zaevidován v dokumentaci Baumaxu Zlín. Zápis o vykonání denní kontroly má podobu tabulky, kde se zaznamenávají následující skutečnosti, které doporučuje sám výrobce:

54

Praktická část

• datum kontroly, • kontrola nabití baterií, • kontrola stavu kol, • kontrola těsnosti provozních kapalin, • kontrola zvukové signalizace a displeje, • funkčnost energetického systému, • funkčnost všech doplňkových součástí, • kontrola zjevných poškození, která by mohla znamenat nebezpečí pro obsluhu a okolí, • podpis osoby provádějící kontrolu, • příjmení a jméno, podpis osoby odpovědné za provádění jednotlivých kontrol. Vzhledem k tomu, že Baumax Zlín svým zákazníkům poskytuje možnost řezání dřeva na míru, je i zde žádoucí kontrolovat kompetentní zařízení. V prostorách řezárny se pro práci nejvíce využívají různé druhy elektrických pil. Pro tyto účely existuje v provozovně řezárny kniha kontrol elektrické pily, kde musí být zaznamenáno: • datum provedené kontroly zařízení, • obsah kontroly nebo údržby zařízení, • podpis pracovníka, který kontrolu provedl. S používáním těchto pil je potřebné dodržovat určité zásady, aby byl zajištěn plynulý chod a také bylo minimalizováno riziko vzniku pracovních úrazů. To znamená, že se musí vždy po skončení práce vyčistit a vyprázdnit odpadové koše na piliny. Podstatná část kontrol a revizí, které jsou prováděny, jsou vykonávány ve spojení s využíváním různých typů manipulačních vozíků. Vzhledem k tomu, že každodenně je do Baumaxu Zlín dováženo nové zboží, které musí být ve skladě uloženo nebo přímo přemístěno do prodejního prostoru, je naprostou nezbytností, aby tato zařízení stoprocentně fungovala. Veškerý servis a kontrola technického stavu manipulačních vozíků se uskutečňuje dodavatelsky na základě objednávky. Technická kontrola tohoto zařízení se realizuje jednou za rok. Avšak pravidelná údržba se musí provádět podle předepsaných pokynů od výrobce, kdy se jedná většinou o kratší časové úseky. Za vykonání kontroly a servisu vozíků nese zodpovědnost vedoucí prodejny Baumax Zlín a dále také stavení oddělení společnosti Baumax. V kontextu s využíváním manipulačních vozíků pro přesun zboží, je nutné zdůraznit pozici skladníka Baumaxu, který je zodpovědný nejen za stav již zmíněných manipulačních vozíků, ale také za stav úložných regálů, na které je zboží

Praktická část

55

umístěno. Opět je nezbytné po provedení kontroly vypracovat výslednou zprávu, v níž musí být zapsány tyto údaje: • datum provedené kontroly, • aktuální stav regálů, • stav uskladněného zboží (palet), • podpis pracovníka, který kontrolu provedl. Kontrola nosnosti a celkového stavu používaných regálů se provádí jednou za rok. 4.3.12 Zákaz kouření Zaměstnanci Baumaxu mají stanovené přesné podmínky, za kterých mohou kouřit. Kouření je povoleno jen v době přestávek, tedy ne během pracovní doby, kdy musí být přítomni na pracovišti. Baumax Zlín nemá v rámci své provozovny vybudované žádné speciální prostory, tzv. kuřárny, které by mohli pracovníci pro svou zálibu využívat. Avšak zaměstnavatel svým pracovníkům umožnil užívat konkrétní místa před nebo za prodejnou Baumax Zlín. Zde se vyskytuje problém, kdy někteří zaměstnanci neakceptují podmínky předepsané zaměstnavatelem. Zaměstnanci chodí kouřit během své pracovní doby, což je nepřijatelné pro plynulý provoz a zajištění spokojenosti přítomných zákazníků. Zaměstnavatel v tomto případě postupuje vydáváním tří vytýkacích dopisů. Spočívá to v tom, že když pracovník dostane již třetí vytýkací dopis, je s ním rozvázán pracovní poměr. Vedoucí prodejny také podotýká, že tato záležitost je v jistém smyslu neřešitelná, protože provozovna Baumax Zlín má několik vchodů a východů pro zaměstnance, tudíž není možné, aby tuto situaci sám uhlídal. 4.3.13 Zákaz požívání alkoholu Zákaz požívání alkoholu platí během celé pracovní doby, tedy od nástupu do práce až odchodu z práce. Zaměstnavatel vlastní digitální tester alkoholu, který využívá ke kontrole svých zaměstnanců. Vedoucí provozovny ve Zlíně provádí spíše náhodné zkoušky u namátkově vybraných pracovníků. Tyto případy musel již zaměstnavatel se svými pracovníky několikrát řešit. Jednalo se o situace, kdy zaměstnanec přišel do práce v podnapilém stavu rozeznatelném na první pohled. Vzhledem k tomu, že požitím alkoholu zaměstnanec porušuje pracovní kázeň, je mu po zjištění přítomnosti alkoholu nařízena okamžitá výpověď. Tento přestupek není tolerován v žádném případě. 4.3.14 Bezpečnostní přestávky Baumax Zlín má přesně stanovenou pracovní dobu, kterou se zaměstnanci musí řídit. Ve společnosti Baumax je ustanovena pracovní doba v pracovním řádu

56

Praktická část

a dosahuje 40 hodin za týden. Vedoucí provozovny vypracovává plán docházky, podle kterého je zaměstnancům přidělena určitá směna. Jak již jsem zmínila, zaměstnanci pracují na směny, které mají přesně stanovenou dobu výkonu práce: • ranní směna od 8.00 h do 16.30 h, • mezisměna od 10.00 h do 18.30 h, • odpolední směna od 12.30 h do 21.00 h. Během těchto pracovních dob má každý pracovník právo na to, aby čerpal přestávky na odpočinek. Na přestávku má zaměstnanec nárok minimálně po čtyřech odpracovaných hodinách nebo maximálně po šesti hodinách pracovní doby. Délka přestávky je stanovena na 30 minut, to znamená, že zaměstnanec si přestávky nemůže v žádném případě libovolně upravovat, například rozdělením jedné přestávky trvající 30 minut na dvě přestávky po 15 minutách. To je zcela nepřípustné. Během ranní směny může pracovník čerpat přestávky dvěma způsoby: • od 12.00 h do 12.30 h, • od 14.00 h do 14.30 h. V rámci mezisměny, která je upravováno podle návštěvnosti zákazníků, má zaměstnanec právo využít také dva způsoby čerpání přestávek k odpočinku: • od 14.00 h do 14.30 h, • od 16.00 h do 16.30 h. Během odpolední směny jsou opět stanoveny dva druhy pauzy: • od 16.30 h do 17.00 h, • od 18.30 h od 19.00 h. Pracovník, který jde po určité době čerpat přestávku na oddech, se vždy v kanceláři zapíše do příslušného dokumentu, aby bylo zpětně snadno kontrolovatelné, kdo z pracovníků je přítomen na pracovišti a kdo momentálně využívá pracovní pauzu. 4.3.15

Pojištění zaměstnanců Baumaxu

Všichni zaměstnanci společnosti Baumax jsou pojištěni proti škodám způsobené zaměstnavateli. Baumax Zlín pro tyto případy spolupracuje s pojišťovnou Kooperativa, pojišťovna, a.s. Náklady vzniklé za toto pojištění hradí v plné výši zaměstnavatel. Tyto režie se platí vždy jednou za rok v celkové částce za všechny pracovníky. Výše pojistného se odvíjí podle toho, zda pracovník obsluhuje manipulační vozík nebo ne. Pokud se jedná o zaměstnance, který řídí manipulační vozík, výše pojištění je

Praktická část

57

stanovena na částce 1100 Kč. U pracovníka neobsluhující manipulační vozík je pojistné sníženo o 500 Kč, výše pojistného je tedy 600 Kč. 4.3.16 Účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP V koncernu Baumax ČR funguje odborová organizace, jejíž hlavní sídlo působnosti je ve městě Liberec. Mezi Baumax jako zaměstnavatelem a odborovou organizací pracovníků je sjednána kolektivní smlouva. Nezávislá odborová organizace má právo vědět o určitých skutečnostech probíhajících ve společnosti Baumax. V podstatě se jedná o tři případy součinnosti mezi nezávislou odborovou organizací a zaměstnavatelem Baumax, které jsou specifikovány těmito činnostmi: • povinnost informovat odborové orgány, • povinnost projednat fakta, která ukládá zákon, • povinnost nechat si odsouhlasit specifické procesy a úkony. Účastníkem v odborové organizace se může stát každý pracovník Baumaxu na základě své vlastní vůle. Nastávají i případy, kdy v některých provozovnách v ČR jsou partnery odborových orgánů všichni zaměstnanci. Konkrétně z Baumaxu Zlín jsou členové nezávislé odborové organizace pouze tři pracovníci.

58

Diskuse

5 Diskuse Po celkové analýze současného stavu dodržování zásad BOZP v podniku Baumax Zlín, lze konstatovat, že problematika BOZP je velmi kvalitně propracována. Zejména co se týká různých dokumentů či směrnic, které musí být řádně dodržovány. Avšak vyskytují se drobné nedostatky, které by mohly být řešeny lepším způsobem. V následujícím výčtu jsou uvedeny jednotlivé oblasti. • Zákaz kouření. Jedním z problémů, který také výrazně ovlivňuje plynulý chod provozovny, je otázka kouření na pracovišti. Sám zaměstnavatel přiznává, že tento problém se zaměstnanci řeší již dlouhou dobu, avšak prozatím bez efektivního výsledku. Určitým řešením by bylo zbudovat speciální místnost tzv. kuřárnu, která by byla pro zaměstnance přístupná pouze po určitou dobu. Ovšem toto řešení by bylo značně nákladné a v současné době, kdy je kladen důraz na minimalizaci nákladů, také neproveditelné. Dalším východiskem, které se již dá realizovat, je zřízení tzv. kuřárny v nevyužívané místnosti, což by z hlediska nákladů nebylo příliš náročné. • Uskladnění zboží v regálech. Vzhledem k tomu, že společnost Baumax uskladňuje zboží do regálů přímo na svou provozovnu, kde jsou přítomni zákazníci, je v případě kontroly specializovanými firmami dbáno o zvýšený dozor všech zákonných předpisů. V několika případech byly zjištěny problémy, zejména co se týká požární ochrany. Jednalo se o situace, kdy různé zboží či materiál byl vyložen na nevhodném místě. V důsledku tohoto špatného vyskladnění byl znemožněn volný přístup k únikovým východům, které musejí být za každého stavu průchodné pro všechny zákazníky i zaměstnance. Východiskem, díky kterému by se předešlo dalším negativním výsledkům během kontrol, je dohodnout se skladníky určité místo na provozovně, kde by se zboží umístilo na dobu, než je uloženo do regálů. • Teplota na provozovně. Další problém, který by bylo vhodné blíže prodiskutovat, je regulace teploty na provozovně během letních měsíců, která je řešena v souvislosti s požadavky na pracoviště. Jak již bylo uvedeno, v Baumaxu Zlín jsou zřízena automaticky otevíratelná okna, která jsou jediným způsobem, jak se doposud řeší snížení teploty v období léta na přijatelný stav. Toto řešení je ovšem mnohdy nedostačující. Za zvážení stojí fakt, že by v podniku mohla být zřízena klimatizace, díky které by byl problém ihned vyřešen. Tento výsledek by přivítali nejen všichni zaměstnanci ale i zaměstnavatel. Avšak hlavní problém spočívá v nákladech, které by byly

Diskuse

59

potřebné na vybudování zmíněné klimatizace. Navíc by vzrostla spotřeba energie, což by se také promítlo do nákladů. Zaměstnavatel se však obává, že toto řešení by nebylo schváleno vedením společnosti Baumax, které neustále vedoucí provozoven tlačí ke snižování všech režií. • Standardy pracovního oblečení. Po celou dobu výkonu práce bez ohledu na roční období mají zaměstnanci přikázané nosit pouze dlouhé kalhoty, což je nepříjemné zejména v létě. Toto nařízení vedení společnosti je závazné pro všechny pracovníky. Na jednu stranu je pochopitelné, že je nevhodné nosit krátké kalhoty při výkonu práce v řezárně, kde by mohlo dojít k poranění dolních končetin, které by tak nebyly chráněny. Pokud by bylo povoleno nosit krátké kalhoty, musel by být vzhled přesně specifikován, aby nenastala situace, kdy by zaměstnanec přišel do práce ve sportovních krátkých kalhotách. Každý pracovník by při nástupu do práce kromě košil či trik obdržel krátké kalhoty s logem společnosti Baumax jednotného vzhledu pro všechny. Na druhé straně má Baumax Zlín předepsány přesné řády, kterými se řídí všichni pracovníci. Celkově se společnost snaží své zaměstnance motivovat k lepším výkonům, především poskytováním různých benefitů po splnění určitých podmínek. Sám zaměstnavatel jde svým zaměstnancům příkladem, ať už se jedná o dodržování předepsaných OOPP, standardů oblečení či respektování bezpečnostních přestávek ve stanovených časech. Velmi pozitivním aspektem při dodržování zásad BOZP je minimální výskyt pracovních úrazů, což je z hlediska BOZP velmi stěžejní faktor. Dále zaměstnavatel pečuje o své zaměstnance také tím způsobem, že pro ně vybudoval kvalitní zázemí, které v době přestávek mohou volně využívat. Jedná se o kuchyň, koupelnu, sociální zařízení. Ovšem občas se vyskytne problém s poškozeným vybavením. Tuto situaci již zaměstnavatel odmítá řešit, protože pracovníci se nikdy nepřiznají, i když byli několikrát upozorněni. To znamená, že pokud si zaměstnanci sami ničí zakoupené vybavení a neváží si toho, zaměstnavatel není povinen neustále toto zařízení obnovovat.

60

Závěr

6 Závěr V bakalářské práci je rozebírána problematika BOZP, neboť v každém podniku, ať malém či velkém, je nezbytné se touto oblastí blíže zabývat, a také je důležité, aby se tento úsek v žádném případě nepodceňoval. Především pokud management podniku chce, aby podnik prosperoval, musí dbát o jednotlivé zásady BOZP a také neustále kontrolovat, zda jsou tato pravidla správně dodržována. Nejdříve je v práci řešena oblast BOZP obecně, tedy jsou vyjasněny základní související pojmy. Dále jsou podrobněji rozvedeny otázky BOZP. Závěrem teoretické části jsou definovány jednotlivé povinnosti zaměstnavatele a následně práva a povinnosti zaměstnance. Pro praktickou část jsou využity poznatky týkající se BOZP, které byly zjištěny v konkrétním podniku, Baumax Zlín-Malenovice. Tyto poznatky jsou více rozepsány v jednotlivých subkapitolách. Po celkové analýze oblasti BOZP v Baumaxu Zlín lze podotknout, že jsou zde dodržovány veškeré povinnosti uložené zákonem. Samotná společnost Baumax má pro svou činnost vypracovány vnitřní směrnice, kterými je oblast BOZP blíže specifikována a upravena pro konkrétní pracovní činnosti. Samotné dodržování zásad BOZP je ve vlastním zájmu podniku, protože pokud by došlo ke kontrole, mohl by mít podnik problémy, kdy v lepším případě by byl upozorněn na nedostatky a nutné sjednání jejich nápravy nebo v horším případě by nesl následky ve formě pokut. Vzhledem k tomu, že pro podnik jsou důležití zákazníci, kteří zde nakupují nejrůznější druhy zboží, dbá Baumax Zlín o péči a motivaci svých zaměstnanců tím, že jim jsou poskytovány různorodé benefity. Snaží se tak zaměstnance stimulovat k maximálním pracovním výkonům. Z hlediska ochrany zdraví zaměstnanců a minimalizaci nebezpečí, která by mohla vést ke vzniku úrazů, je v podniku vypracovaný úplný soupis rizik, která by mohla nastat při pracovních činnostech. Každý zaměstnanec je proto také proškolen v otázkách týkajících se BOZP odpovědným pracovníkem. Již při nástupu do zaměstnání jsou s jednotlivými druhy rizik obeznámeni všichni pracovníci a v jejich vlastním zájmu musí dbát o to, aby se těmto stavům vyvarovali. Dále musí zaměstnanci plnit veškeré povinnosti týkající se například používání OOPP, standardního oblečení pracovníka Baumaxu dle konkrétní pracovní pozice, musí dodržovat organizaci práce a také dbát na zákazy, jež jim jsou zákonem, popřípadě zaměstnavatelem, uloženy. Co se týká závěrečného zhodnocení situace BOZP v Baumaxu ZlínMalenovice, byly zjištěny malé nedostatky. Za hlavní vadu je považováno porušování zákazu kouření během pracovní doby a dále problém s temperováním teploty na pracovišti během teplých letních měsíců. Tyto problémy se ovšem dají řešit, i když vybudování klimatizace, by bylo poměrně finančně náročné. Zaměstnavatel se zmínil, že v současné situaci, kdy se dbá o minimalizaci režií, by mu výstavba zařízení nebyla povolena. Ovšem problematika kouření by se dala vyřešit vybudováním kuřárny pro pracovníky, kteří kouří, v nevyužívané míst-

Závěr

61

nosti. Vedoucí provozovny Baumax Zlín o tomto návrhu uvažuje, neboť by tak mohl být konečně zbaven nepříjemné záležitosti, která souvisí s nedodržováním pracovní doby kvůli kuřáckým přestávkám během pracovní směny. Zaměstnanci by tak přímo ve smlouvě souhlasili svým podpisem s využíváním kuřáren pro tyto účely v předepsané době. V případě nesplnění by poté následoval příslušný postih.

62

Literatura

7 Literatura Monografie BEK, J. Praxe bezpečnostního technika. Vyd. 1. Praha: CODEX Bohemia, 1998, 174 s. ISBN 80-85963-55-8. BĚLINA, M. A KOL. Pracovní právo. 4. dopl. a přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, 575 s. ISBN 978-80-7400-186-4. DANDOVÁ, E. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v otázkách a odpovědích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2004, 123 s. ISBN 80-735-7007-6. DANDOVÁ, E. Evidence pracovních úrazů - nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 79 s. Bezpečnost práce v praxi, ISBN 978-807-3576-547. HŮRKA, P. A KOL. Pracovní právo v bodech s příklady. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 136 s. ISBN 978-807-3575-311. HŮRKA, P. A KOL. Pracovní právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 559 s. ISBN 978-80-7380-316-2. NEUGEBAUER, T. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a ochranných nápojů. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, 80 s. ISBN 978-807-3573102. NEUGEBAUER, T. Vyhledání a vyhodnocení rizik v praxi. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 84 s. ISBN 978-807-3573-560. NEUGEBAUER, T. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v kostce, neboli, O čem je současná BOZP. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 258 s. Bezpečnost práce v praxi (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357556-4 (BROž.). PÍCHOVÁ, I. Aktuální otázky péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 68 s. Právnické sešity, Č. 53. ISBN 80-210-0691-9. ROMANĚNKO, J., SKÁCELÍK P. Legislativa BOZP ve školství: kompletní přehled, úplná dokumentace, výklady, příklady pro praxi, bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve školství, BOZ dětí, žáků a studentů, požární ochrana ve školství, spisová služba ve školství. Praha: Sondy, 2008, 403 s. ISBN 978808-6846-262. ŠUBRT, B. A KOL. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: podle právního stavu k 15.4.2003. Olomouc: ANAG, 2003, 639 s. ISBN 80-7263-172-1.

Literatura

63

Internetové zdroje Bezpečnost práce. Rodina-Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2012-01-19]. Dostupné z: http://www.rodina-finance.cz/zamestnani.211/bezpecnostprace.20422.html Evropské směrnice. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci [online]. 1998 [cit. 2012-01-26]. Dostupné z: http://osha.europa.eu/cs/legislation/directives/directives-intro Home. Frontpage – bauMax [online]. 2012 [cit. 2012-02-21]. Dostupné z: http://www.baumax.com/cz/ Jak postupovat při vyhodnocování zdravotních rizik? BOZP info [online]. 2007 [cit. 2012-02-01]. Dostupné z: http://bozpinfo.cz/rady/nejcastejsi_dotazy/zdravotni_rizika_nzp070101.h tml Obchodní řetězce: bauMax ČR s.r.o. www.KAMworld.com [online]. 2010 [cit. 2012-02-21]. Dostupné z: http://www.kamworld.com/cz/retezce/baumaxcr-a-s-/ POSPÍŠILÍK, K. Jak evidovat a hlásit úrazy zaměstnanců. Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/275039/?auth=5a1586feb87ca588d 8a49636db851fc0%20 SÝKOROVÁ, P. Co je pracovní úraz?. Profit: hospodářský a podnikatelský týdeník [online]. 2010[cit. 2012-02-10]. ISSN 1212-3498. Dostupné z: http://profit.tyden.cz/clanek/co-je-pracovni-uraz/ VORÁČEK, J. Práva a povinnosti zaměstnance. O bezpečnosti práce.cz [online]. 2010 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.obezpecnostiprace.cz/prava-povinnosti-zamestnance/

Právní přepisy Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: podle stavu k 3.5.2010. Ostrava: Sagit, 2010. ÚZ. ISBN 978-80-7208-668-9. ČESKO. Zákoník práce (262/2006 Sb.): přehled paragrafů (článků). In: Sbírka zákonů. [online] 2006. [cit. 2012-02-10] Dostupné z: http://www.sbirkazakonu.info/zakonik-prace/

64

Seznam zkratek

8 Seznam zkratek • BOZP – bezpečnost a ochrana zdraví při práci, • ČR – Česká republika, • ČÚBP – Český úřad bezpečnosti práce, • EU – Evropská unie, • EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, • MČDP – mycí, čistící a dezinfekční prostředky, • OOPP – osobní ochranné pracovní prostředky.