MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Zahradnická fakulta v Lednici
Bakalářská práce Památné stromy Zlínského kraje – Vsetín a okolí
Vypracovala: Veronika Horáková Vedoucí závěrečné práce: Ing. Stanislav Vilím 2008
2
3
Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma: Památné stromy Zlínského kraje – Vsetín a okolí vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici, dne:
Veronika Horáková
4
OBSAH 1
ÚVOD....................................................................................................................... 7
2
CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 8
3
VÝZNAM PAMÁTNÝCH STROMŮ..................................................................... 9
4
OCHRANA STROMŮ ........................................................................................... 11 4.1
Historie ochrany stromů.................................................................................. 11
4.2
Současná problematika ochrany památných stromů....................................... 15
4.2.1
Základní právní předpoklady .................................................................. 15
4.2.2
Evidence památných stromů................................................................... 17
4.2.3
Subjekty péče o památné stromy ............................................................ 18
4.2.4
Cíle do budoucna .................................................................................... 19
4.3
5
6
7
Ochrana stromů v zahraničí ............................................................................ 20
4.3.1
Slovenská republika................................................................................ 20
4.3.2
Velká Británie ......................................................................................... 21
MATERIÁL A METODY...................................................................................... 24 5.1
Navrhování památných stromů....................................................................... 24
5.2
Vyhlašování památných stromů...................................................................... 26
5.3
Rušení ochrany památných stromů................................................................. 26
CHARAKTERISTIKY VYBRANÉHO ÚZEMÍ ................................................... 28 6.1
Bývalý Vsetínský okres .................................................................................. 28
6.2
Geomorfologické charakteristiky ................................................................... 29
6.3
Hydrologické charakteristiky.......................................................................... 30
6.3.1
Podzemní vody ....................................................................................... 30
6.3.2
Povrchové vody ...................................................................................... 30
6.4
Klimatické charakteristiky.............................................................................. 31
6.5
Biotické charakteristiky .................................................................................. 32
PAMÁTNÉ STROMY SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ ............................................... 33 7.1
Památné stromy České Republiky .................................................................. 33
7.2
Památné stromy Zlínského kraje..................................................................... 34
7.3
Památné stromy bývalého Vsetínského okresu .............................................. 34
8
VLASTNÍ METODIKA ......................................................................................... 36
9
VÝSLEDKY A DISKUZE..................................................................................... 39 9.1
Vybrané památné stromy bývalého Vsetínského okresu ................................ 39
5
9.2
Stromy navrhované za památné...................................................................... 55
9.3
Zvláštní část .................................................................................................... 64
10
ZÁVĚR ............................................................................................................... 66
11
ABSTRAKT ....................................................................................................... 67
12
SEZNAM LITERATURY.................................................................................. 68
13
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK................................................................. 70
14
SEZNAM TABULEK, FOTOGRAFIÍ A MAP V TEXTU ............................... 71
15
PŘÍLOHY ...................................................... Chyba! Záložka není definována.
6
1 ÚVOD Staré stromy jsou součástí krajiny od nepaměti. Ať již rostou u kapličky na návsi nebo uprostřed polí. Lidé se u starých stromů setkávali, rozjímali, slavili. Stromy byly významnými dominantami v krajině, pomáhaly v její orientaci a kralovaly nad ní. Snad i v dnešní uspěchané době si lidé takových stromů všimnou. Zastaví se a pomyslí, jak asi vypadala vesnice, krajina, když byl strom ještě mladý. Ano, stromy jsou tu dlouho. Několik lidských generací by se muselo spojit, aby vyrovnaly věk stromu. Z minulosti si nesou řadu poselství a příběhů. Škoda jen, že stromy mlčí. Nebo snad šumem svých listů nám chtějí něco sdělit? Člověk musí umět naslouchat. Bohudík, takové lidi najdeme ještě i dnes. Jsou to ti, kteří mají zájem, aby strom přežil i naši generaci a vyprávěl svůj příběh dál. Vyhlášení stromu stromem památným je jedna z cest, jak strom uchránit. A právě o tom je tato práce. O stromech, které žijí, žily a o snaze, aby žily dál.
Vzácné památky nemusejí být jen z mramoru a drahých kovů ... Marie Hrušková
7
2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je shrnout význam stromů, zhodnotit historii a současnost ochrany významných dřevin u nás i v zahraničí. V regionu Vsetín zmapovat některé již vyhlášené památné stromy a zhodnotit důvody jejich vyhlášení. Ve stejném regionu vytipovat dřeviny vhodné k vyhlášení za památné stromy a provést všechny úkony vedoucí k vyhlášení dřeviny za památný strom.
8
3 VÝZNAM PAMÁTNÝCH STROMŮ Památné stromy a jejich význam je možno hodnotit z několika hledisek – z hlediska biologického a přírodovědného, hlediska krajinářského, historického, estetického, je možno hledat odraz a odezvu starých a pamětihodných stromů v umění jak slovesném, tak malířském i hudebním. Lidé uctívali staré stromy odpradávna. Stromy lidem poskytovaly mnoho užitečného – potravu, dřevo na oheň, nástroje, části zbraní, stavební materiál, hračky pro děti, úkryt před nepřáteli a nepohodou; dřevo stromů je provázelo, a vlastně dodnes provází, od kolébky až do hrobu. Velmi brzy se staré stromy staly předmětem kultu, staly se němými svědky minulosti – pamětí generací. Jsou poselstvím minulosti, které předáváme příštím generacím. Už staří Sumerové uctívali kosmický strom Haluppu zasvěcený Inane. V biblickém ráji stál Strom poznání dobrého a zlého. Pod fíkovníkem (Ficus religiosa L.) došel osvícení Gautama a stal se Buddhou. Ve starověkém Egyptě byla stromem života palma (Phoenix dactylifera L.), v antickém světě byl posvátný granátovník (Punica granatum L.). Pro některé národy mají stromy svou duši. Předmětem kultu byly u Keltů duby, jabloně, tisy a buky, u Germánů duby, jasany, hlohy, u Slovanů duby, lípy, javory, jasany a vrby. Lípa byla přijata za náš národní symbol až v době obrozenecké Jánem Kollárem. Z dendrologického hlediska mají památné stromy význam tím, že jejich ochranou pečujeme o významné exempláře různých taxonů autochtonních i některých introdukovaných dřevin. Velký význam má i uchování genetického bohatství, protože nestarší památné stromy jsou pravděpodobně fragmenty starých (skoro původních) populací našich domácích dřevin (KOLAŘÍK, 2003). Důležitý bude také kulturně historický aspekt záchrany genofondu památných stromů, protože potomstvo Svatováclavského dubu, bude-li i v nové výsadbě takto označeno, ponese s sebou kulturní náboj vázaný k matečnému stromu (NĚMEC et al., 2003). Památné stromy jsou také významnou složkou naší kulturní krajiny, mnohé z nich jsou krajinnými dominantami, jsou významné svým vzrůstem, věkem, často jsou součástmi historických a kulturních památek, k řadě z nich se váže pověst nebo
9
historická událost, jsou pamětí krajiny, pomáhají utvářet její krajinný ráz (KOLAŘÍK, 2003). Památné stromy v krajině plní všechny obecné funkce krajinné zeleně ekologické, zdravotně rekreační, stabilizační a estetické (REŠ, 2003). V neposlední řadě mají památné stromy význam výchovný a etický. Pomáhají vytvářet povědomí národní sounáležitosti, vlastenectví, napomáhají tříbení smyslu pro krásu, vztahu k živému kolem nás (KOLAŘÍK, 2003). Památné stromy nejsou „muzeálními exponáty v přírodě“, nýbrž jsou to živé části přírody, živé organizmy, které poskytují v ekosystému biotop nebo i útočiště pro celou velkou škálu vzájemně se ovlivňujících organizmů na různých úrovních biologické pyramidy a biologické rozmanitosti od hub (zvláště dřevokazných), přes bezobratlé živočichy, netopýry až po hnízda ptáků a drobné savce v dutinách nebo ve větvích (REŠ, 2003).
10
4 OCHRANA STROMŮ 4.1
Historie ochrany stromů Staré stromy a posvátné háje jako symboly kultu byly uctívány a proto chráněny
od nepaměti. Úcta k nim se přenášela z generace na generaci. Dodnes jako nejlepší ochrana platí z generace na generaci tradované vědomí, že ten strom vysadil můj praděd, děd nebo otec při té či oné příležitosti (REŠ, 2003). Ochrana stromů ve středověku souvisela úzce s péčí o lesy. Jedním z nejstarších zachovaných předpisů o hospodaření v lese a trestech za jeho poškozování je Právo českého knížete Konráda Oty asi z roku 1189. Tresty za neoprávněné porážení stromů najdeme i v Městském právu jihlavském a v Knize starého pána z Rosenberka asi z roku 1360. V návrhu Majestas Carolinae Karla IV. z roku 1348, v kapitole 50, je uvedeno: „Lesuov našich divné z zemí i také krásné shromažděnie netoliko bychom je chtěli rozptýliti, ale také snažnú stráží ode všeho rúbanie, leč bychom co komu zvláště dopustili, zachovati mieníme a nepoškvrněné věčně je míti chtiec, přikazujem, ...“. V roce 1355 byl Majestas Carolinae na nátlak panského sněmu Karlem IV. odvolán (NĚMEC et al., 2003). Jednou z prvních vyhlášek, která zajišťovala ochranu konkrétních stromů, byl patent z roku 1714, chránící lipovou alej mezi Pražským hradem a Královskou oborou v Bubenči (WIKIPEDIA [online], 2008). V roce 1754 vydává Marie Terezie Řád lesní, ve své době pokrokový a důkladný předpis na ochranu a hospodaření v lesích. Alexander von Humboldt (1769 - 1859), profesor university v Berlíně nazval jako první věkovité a majestátní stromy, se kterými se setkal při své vědecké výpravě do jižní Ameriky v letech 1799 - 1804, termínem přírodní památka. Tento pojem byl Hugo Conwentzem, ředitelem přírodovědného muzea v Gdaňsku, rozšířen v roce 1900 i na aleje, parky a na stanoviště vzácných rostlin (NĚMEC et al., 2003). Nařízení z roku 1837 udává povinnost udržování stromů a stromořadí u veřejných cest. Návrhy zákonů na ochranu přírody, obsahující i ochranu dřevin rostoucích mimo les, podávané od začátku minulého století, narážely dlouho na nepochopení jak u vídeňské poslanecké sněmovny, tak u zemského sněmu v Praze. V roce 1914 vydalo
11
Ministerstvo orby ředitelstvím státních statků a lesů oběžník o ochraně přírodních památek (KOLAŘÍK, 2003). V roce 1899 publikoval Jan Evangelista Chadt Ševětínský první přehled památných stromů v Čechách. V roce 1908 v časopisu Český lid, ročník XVII a ve zvláštním otisku publikoval tentýž autor soupis Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku s popisem 165 vzácných stromů a s 30 obrazy. Doplněné vydání s popisy 320 vzácných stromů se 160 obrazy význačných druhů vyšlo v Písku v roce 1913 a pak ještě jako samostatný oddíl v knize Dějiny lesů a lesnictví. Tento soupis, který byl zpracován s pomocí řady přispěvatelů, je prvním zevrubným soupisem památných stromů u nás, ze kterého dodnes čerpáme cenné informace o našich památných stromech. To on poprvé nazval mimořádné stromy památnými, poprvé o nich shromáždil tehdy dostupné zprávy a články z různých lesnických a vlastivědných časopisů, zařadil informace od dopisovatelů. Stál u počátku zpracování dnes už samozřejmých seznamů památných a chráněných stromů. Historie ochrany památných stromů na přelomu 19. a 20. století je u nás spjata velmi úzce se vznikem a prací okrašlovacích spolků (HRUŠKOVÁ [online], 2008). Již dříve však vznikají okrašlovací spolky v Kutné Hoře (1849), Domažlicích (1867), Jindřichově Hradci (1871) a na mnoha dalších místech. V roce 1880 bylo spolků již 28 (KOLAŘÍK, 2003). Dne 30. října 1904 byl v Praze („U Choděrů“) založen Svaz českých okrašlovacích spolků v Království Českém se sídlem v Praze. Od roku 1905 se jmenuje Svaz českých spolků okrašlovacích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Činnost tohoto spolku se úspěšně rozvíjela a zaměřila se na ochranu domoviny, památek i přírodu a v ní ponejvíce ochranu stromů v krajině. Později byl svaz přejmenován na Svaz českých spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (zkráceným názvem Svaz okrašlovací v Praze). Po vzniku Československé republiky se svaz přeměnil na Svaz československých spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Praze (HRUŠKOVÁ [online], 2008). Svaz vydával od roku 1904 až do začátku padesátých let zajímavý časopis Krása našeho domova, ve kterém i dnes nalezneme řadu údajů o ochraně památných stromů. V činnosti tohoto svazu se angažovala řada významných osobností např. Jan Emler, prof. J. U. Jarník, prof. K. Domin, prof. K. Kavina, prof. R. Kettner, J. Frič, ze spisovatelů a
12
umělců např. A. Jirásek, S. Čech, K. Klostermann, A. Kašpar a další (NĚMEC et al., 2003). V roce 1904 již činil počet organizovaných spolků 237 a již v roce 1913 dosáhl 400. Významnou činností okrašlovacích spolků hned od počátku byly především stromové slavnosti, které se například v roce 1906 konaly v 500 obcích v celých Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Od roku 1908 svaz organizoval zakupování sazenic pro okrašlovací spolky z různých dotací a zprostředkovával darování přebytečných sazenic ze státních školek (KOLAŘÍK, 2003). V letech 1918 - 1922 publikoval Rudolf Maximovič, pozdější generální konservátor ochrany přírody, soupis významných stromů, alejí, porostů a keřů hejtmanství čáslavského. Vztah člověka, lesa a stromu je předmětem stejnojmenné zásadní studie J. S. Procházky, která vyšla v roce 1923. V tomto období vycházela ochrana stromů z vůle samotných vlastníků. Od roku 1920 bylo možno k ochraně památných stromů využít tak zvaného přídělového zákona. V roce 1940 byla Svazem pro okrašlování a ochranu domoviny zahájena revize starých seznamů a zpracování nového Soupisu našich starých a památných stromů. Pro soupis byla vydána podrobná instrukce. Jako první vyšel v plánované řadě v roce 1940 první svazek díla Františka Hrobaře - Staré a památné stromy na Rychnovsku nad Kněžnou. Druhý díl této edice od téhož autora Památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách vyšel až v roce 1949. Tyto soupisy poskytují mnoho informací o význačných stromech v těchto oblastech. V letech 1941 - 1956 byl spolupracovníky ochrany přírody (především konservátory) prováděn Soupis památných neb význačných stromů, stromořadí a porostů. Bohužel se těchto dotazníků dodnes dochovalo jen málo (NĚMEC et al., 2003). Dne 25. ledna 1946 vydal Zemský národní výbor v Praze oběžník Zákaz kácení stromů, kterým ukládal okresním národním výborům vydat výnosy zakazující kácení ojedinělých stromů, jejich skupin starších 40 let, stromů starých a památných s estetickým významem v krajině. V roce 1951 byla zrušena činnost okrašlovacích spolků a bylo úředně zastaveno vydávání svazového časopisu Krása našeho domova (KOLAŘÍK, 2003). Po přijetí zákona č. 40/1956 Sb. o ochraně přírody byly památné stromy vyhlašovány jako chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky. Soupisy prováděla tehdejší Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Soupisy byly dosti nejednotné, každé středisko používalo svůj formulář. Tyto soupisy se staly 13
zdrojem informací o dříve vyhlášených památných stromech pro ústřední seznam ochrany přírody (NĚMEC et al., 2003). V roce 1965 vydalo Ministerstvo zemědělství vyhlášku č. 89/1965 Sb., podle níž ke kácení stromu rostoucího mimo les byl nutný souhlas místního národního výboru. V roce 1979 byl založen Český svaz ochránců přírody, který se od počátku své existence věnoval péči o dřeviny (KOLAŘÍK, 2003). Dne 17. září 1980 byla schválena vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky, kterou se stanovily podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, postupy při výjimečném povolování jejich kácení a způsob využití dřevní hmoty z těchto stromů. Tato vyhláška dělila stromy do dvou kategorií. Do I kategorie se řadily stromy:
v parcích, veřejných sadech, veřejných zahradách a ve stromořadích
s krajinotvornou, estetickou, historickou nebo přírodní hodnotou
v remízech a větrolamech v komplexech zemědělské půdy, dále v podhorských a horských oblastech s typickým přechodem mezi zemědělskou krajinou a lesem
určené k ochraně půdy, pramenišť a rašelinišť
s ochrannou funkcí v okolí průmyslových, zemědělských a jiných hospodářských objektů
ostatní s obvodem kmene nad 125 cm (nebo průměru 40 cm) měřeného ve výši 130 cm nad zemí a dřeviny keřového vzrůstu o plošné výměře nad 60 m2
v likvidovaných, popřípadě opuštěných těžebních prostorech nerostů, včetně hald, výsypek a odvalů
Do kategorie II se poté řadily všechny ostatní stromy. Ke kácení stromů z kategorie I bylo nutné povolení. Žádost o povolení byla podávána místnímu národnímu výboru, ten rozhodoval o kácení stromu. Uživatel, kterému bylo povolení vydáno, byl povinen nabídnout vytěženou dřevní hmotu do tří dnů po skácení stromu státní organizaci lesního hospodářství (Vyhláška 142/1980). Z hlediska ochrany a péče o dřeviny rostoucí mimo les, kam také řadíme památné stromy, bylo přelomové přijetí zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Podle zákona jsou chráněny před zničením či poškozováním všechny stromy a keře rostoucí mimo les. Stromy chráněné státem se začínají nazývat památnými stromy
14
a je zaveden jejich centrální registr, který spravuje AOPK ČR (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) Praha. Při AOPK ČR byla vytvořena dendrologická laboratoř, která se speciálně věnovala péči o dřeviny rostoucí mimo les. V rámci tohoto pracoviště vznikla řada projektů a publikací. V roce 2003 se laboratoř začlenila do Výzkumného ústavu Sylva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, který se dlouhodobě péči o dřeviny rostoucí mimo les věnuje a je pracovištěm, kde je řešena řada významných úkolů v této oblasti (KOLAŘÍK, 2003).
4.2
Současná problematika ochrany památných stromů Každý strom prochází přirozeným životním cyklem, v jehož průběhu více či
méně vyžaduje péči a ošetřování. V minulosti se takové péče dostávalo stromům jen výjimečně. Zdravotní stav stromů, zejména starších věkových kategorií, se proto neustále zhoršoval. Soustavnější péče o památné stromy se začala realizovat v 70. a 80. letech 20. století. Chyběl však dostatek financí a nebylo ani dost těch, kteří by byli schopni o stromy profesionálně pečovat. Po roce 1989 se situace výrazně zlepšila. Díky novému zákonu o ochraně přírody a krajiny, zlepšenému systému péče o chráněné části přírody, tak zvaným krajinotvorným programům Ministerstva životního prostředí a díky Státnímu fondu životního prostředí se na péči o památné stromy začaly vynakládat poměrně velké finanční částky. Udržování fondu památných stromů vyžaduje každoročně milionové částky. Průměrné ošetření památného stromu stojí kolem 50 000 Kč. V posledních letech také vznikla řada firem a fyzických osob, které se specializují na ošetřování vzrostlých stromů, a tak se situace dále zlepšuje (NĚMEC et al., 2003).
4.2.1 Základní právní předpoklady Základní právní normou v oboru ochrany památných stromů je zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších právních předpisů a dále na tento zákon navazující prováděcí předpis - vyhláška MŽP č. 395/ 1992 Sb. V § 46, odstavci (1) je definována kategorie speciální ochrany dřevin – památný strom, za který lze rozhodnutím orgánu ochrany přírody vyhlásit mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. V odstavci (2) je definován zákaz poškozování, rušení v přirozeném vývoji a dále, že jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.
15
V odstavci (3) je definováno ochranné pásmo památného stromu. Orgán ochrany přírody, který ochranu vyhlásil, vymezí pro zabezpečení před škodlivými vlivy ve správním rozhodnutí ochranné pásmo, definované podle potřeb ochrany památného stromu, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý památný strom ze zákona ochranné pásmo ve tvaru kruhu s poloměrem desetinásobku průměru kmene ve 130 cm nad zemí, ve kterém není dovolena žádná pro strom škodlivá činnost, např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. V odstavci (4) je stanoveno, že zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku podle § 56 citovaného zákona. To je v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, z důvodů uvedených v § 56, odst. (3) - v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, v zájmu obrany státu, v zájmu bezpečnosti leteckého provozu nebo provozu na dopravně významné vodní cestě, nebo v zájmu stavby dálnice a rychlostní silnice, v zájmu předcházení závažným škodám a pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení. Důkazní břemeno leží na žadateli, okolnosti je nutno posuzovat případ od případu. Dalším důvodem ke zrušení ochrany může být zánik důvodů ochrany (odumření, rozsáhlé poškození nebo nepovolené odstranění). V § 47 jsou stanoveny evidence v ústředním seznamu ochrany přírody a označování památných stromů tabulemi s malým státním znakem. Podle § 90 byly stromy vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. za chráněné přírodní výtvory, nebo chráněné přírodní památky prohlášeny památnými stromy. Dle § 92 byla zrušena vyhláška č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty těchto stromů. Tím byla zrušena i kategorizace dřevin v ní uvedená, a kategorie I, v terénu často označovaná tabulkami „Strom chráněný státem“, nebyla převedena ze zákona do kategorie památných stromů. § 39 zákona č. 114/1992 Sb. určuje možnost smluvní ochrany památných stromů na základě smlouvy mezi vlastníkem dotčeného pozemku a orgánem, který je oprávněn k vyhlášení. Ve smlouvě musí být vymezeny zejména ochranné podmínky a způsob péče o památný strom. Vyhláška 395/1992 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů, pro oblast památných stromů stanoví v § 11 náležitosti oznámení o záměru vyhlásit památný strom, v § 12 určuje AOPK ČR v Praze vedením ústředního seznamu ochrany přírody a 16
určuje podklady pro zápis památných stromů do Ústředního seznamu ochrany přírody. Dále v § 13 stanoví způsob označování památných stromů tabulí s malým státním znakem a nápisem Památný strom a v mapových podkladech označení prázdným červeným kroužkem, případně skupinou kroužků o průměru 3 mm (REŠ, 2007).
4.2.2 Evidence památných stromů Všechny vyhlášené památné stromy, jejich skupiny a stromořadí jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody - Ústředním seznamu památných stromů. V Ústředním seznamu se shromažďují všechny základní údaje o vyhlášených památných stromech, které jsou totožné s údaji nutnými k vyhlášení památného stromu – popsány v kapitole 5.1 (REŠ, 2003). Evidence památných stromů je vedena formou relační databáze v programu ACCESS 2000. Obsahuje základní údaje o památných stromech, skupinách a stromořadích. Struktura databáze je upřesněna v tabulce 1 přílohy č.1. Ústřední seznam ochrany přírody má dvě části – veřejnou a neveřejnou. Veřejná část, přístupná na internetu, obsahuje základní údaje, neveřejná část obsahuje další měření a údaje o vlastnících, o ošetřování památných stromů a další podklady pro jejich hodnocení a historii jejich ochrany. Zároveň obsahuje údaje o zrušených památných stromech. Z hlediska popisu památných stromů v odborné databázi (neveřejné části ústředního seznamu) je důležité, že databázová věta obsahuje údaje o jednotlivých jedincích u solitérně rostoucích stromů a u malých skupin památných stromů do 5 jedinců. Jejich příslušnost ke skupině je dána stejným základním číslem, které se skládá ze základní části kódu okresu a pořadového čísla v okresu, a dále rozlišením pořadí ve skupině odděleného od hlavního čísla tečkou, např. 710025.1/5, 2/5, 3/5, 4/5, 5/5. U skupin s počtem jedinců nad 5 je skupina popisována jednou databázovou větou s uvedením kvantitativních údajů v rozmezí minima a maxima. V čísle se velikost skupiny projeví údajem za základním číslem a tečkou uvedením přípony x/celkový počet jedinců ve skupině, např. 212153.x/20. Dalším specifikem je rozdělení památných stromů do 3 kategorií: 1. památné stromy kmetského věku (starší 400 let) 2. památné stromy zralého věku (200 – 400 let) 3. památné stromy – čekatelé, mladého věku (mladší 200 let) Ústřední seznam (veřejná část) přijal, nezávisle na odborné databázi (neveřejná část), jinou filozofii. Popisuje každou položku jedním kódem, ať obsahuje jednotlivý
17
strom, malou nebo velkou skupinu. Ve veřejné části Ústředního seznamu památných stromů je tedy položek logicky méně než v odborné databázi. V současné době je snaha obě databáze sjednotit (REŠ, 2007).
4.2.3 Subjekty péče o památné stromy Vlastník – vlastníkem památného stromu je fyzická osoba, fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnická osoba, která je vlastníkem pozemku, na kterém památný strom roste (je pevně spojen se zemí). Z titulu vlastníka je tento povinen zabezpečit řádnou péči o památný strom se souhlasem orgánu ochrany přírody, který památný strom vyhlásil provádět, nebo zabezpečovat realizaci ošetření nebo jiných potřebných opatření k zachování a zdárnému růstu památného stromu (REŠ, 2007). Často, dá se říci, že u většiny památných stromů náklady na ošetření odbornou firmou jsou nad finanční možnosti vlastníků. Je proto možno využít možnosti dotací z krajinotvorných programů, jednak z prostředků Ministerstva životního prostředí, jednak ze Státního fondu životního prostředí. V uplynulých letech byly vynaloženy nemalé prostředky na ošetření památných stromů ve všech regionech (REŠ, 2003). Nájemce - fyzická osoba, fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti, právnická osoba, která se souhlasem vlastníka pozemků na nich hospodaří a zároveň na sebe přebírá povinnosti a závazky vlastníka. Orgány státní správy (orgány ochrany přírody) – na úseku péče o památné stromy se výkon státní správy soustřeďuje na vyhlašování památných stromů, posuzování navrhovaných opatření péče o památné stromy a vydávání souhlasů k realizaci těchto opatření. Dále na rozhodování o rušení ochrany památných stromů ve zvlášť odůvodněných případech. Nakonec i rozhodování o sankcích za přestupky, týkající se památných stromů podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů. Kompetence na tomto úseku byla zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům a jim na roveň postaveným magistrátům statutárních měst, Magistrátu hlavního města Prahy. Na území národních parků a chráněných krajinných oblastí náleží kompetence Správám NP a CHKO, které vykonávají speciální státní správu ve věcech ochrany přírody. Na území vojenských újezdů náleží kompetence újezdním úřadům, na ostatních územích důležitých pro obranu státu pak Ministerstvu životního prostředí, na zvláště chráněných územích, mimo národní parky a CHKO, náleží kompetence Ministerstvu 18
životního prostředí. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou výpisy z ústředního seznamu ochrany přírody a jsou oprávněny k sankčním opatřením. Odvolacím orgánem pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jsou krajské úřady, u správ NP a CHKO je odvolacím orgánem Ministerstvo životního prostředí. Odborné organizace – v oboru péče o památné stromy je odbornou organizací Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. AOPK ČR vede ústřední seznam ochrany přírody, vykonává metodické působení v dané problematice prostřednictvím svých regionálních středisek, která zároveň shromažďují žádosti o dotace z krajinotvorných programů, vyjadřují se k návrhům na vyhlášení památných stromů a poskytují konzultační a poradenskou službu. Správy CHKO vykonávají speciální státní správu, mají kompetenci vyhlašovat a rušit ochranu památných stromů a odsouhlasit opatření při ošetřování památných stromů na území jejich působnosti. AOPK ČR je i oprávněným soudně znaleckým pracovištěm v oblasti ochrany přírody, tedy i památných stromů (REŠ, 2007).
4.2.4 Cíle do budoucna
Evidence, dokumentace a informační technologie Doplňovat evidenci ústředního seznamu o příslušné dokumentografické
podklady tak, aby byla dokumentace úplná a aktuální (lokalizace a její změny, vlastnické poměry, měření, stav stromů, plánované a provedené zásahy, historické údaje, bibliografie, fotoarchiv, videotéka a další). Vzhledem k narůstajícímu objemu informací je nutné do budoucna uvažovat o výběru nejvhodnější technologie zpracování informací. V souvislosti s upřesněnou lokalizací využít technologie GIS pro zpracování informací o památných stromech. Využít možnosti WEB sítě pro poskytování základních informací o památných stromech veřejnosti.
Péče o památné stromy V oblasti péče o památné stromy je nutné zaměřit pozornost na zvýšení odborné
úrovně péče, sledovat a využívat nové odzkoušené technologie a postupy péče o stromy z oboru arboristiky a prohloubit spolupráci s arboristickými firmami. V současné době i s ohledem na rozptýlenost památných stromů není reálné uvažovat o specializované firmě pro péči o památné stromy. Bude proto vhodnější zaměřit se na školení a metodické působení na stávající firmy.
19
Výzkum a vývoj V oblasti výzkumu a vývoje je nutné se zaměřit na získávání a aplikaci poznatků
ze zájmových přírodovědných, lesnických, zahradnických a historických oborů. Vlastní výzkum v nejbližším období zaměřit na problematiku záchrany genofondu památných stromů, problematiku stárnutí (veteranizace) stromů, problematiku ekosystémů památných stromů (dendrologie, mykologie, entomologie, botaniky).
Výchova, vzdělávání, osvěta a propagace V oblasti výchovy a vzdělávání je nutné se v nejbližším období zaměřit ve
spolupráci s vysokými, vyššími a středními odbornými školami na školení nebo doškolování pracovníků v oboru, tj. odborných pracovníků ve státní správě, pracovníků realizačních firem. Pro vlastní pracovníky AOPK ČR pořádat konzultační dny nebo prezentace s přednáškami. Poznatky publikovat v odborném tisku. Doplňovat a upravovat web stránku AOPK ČR. Do 3 let vydat CD shrnující danou problematiku, včetně bibliografie a fotoarchivu a později s periodicitou cca 5 let vydání opakovat. Iniciovat vydání regionálních publikací, plakátů a dalších propagačních materiálů (REŠ, 2003).
4.3
Ochrana stromů v zahraničí
4.3.1 Slovenská republika Na Slovensku se ochraně starých stromů začala věnovat pozornost v druhé polovině 20. století, kdy bylo zaevidováno nejvíce významných stromů. V říjnu roku 1955 byl Slovenskou národní radou přijat zákon č. 1/1955 o státní ochraně přírody, podle kterého mohly být významné stromy a jejich skupiny vyhlášené za chráněný přírodní výtvor nebo za chráněnou přírodní památku. O čtyřicet let později, 1.ledna 1995 nabyl účinnosti zákon Národní rady Slovenské republiky č. 287/1994 Sbírka zákonů o ochraně přírody a krajiny. Podle § 34 tohoto zákona mohly být kulturní, vědecké, ekologické, krajinotvorné nebo esteticky mimořádně významné stromy nebo jejich skupiny včetně stromořadí vyhlášeny za chráněné. Stejnou strategii ochrany významných stromů přijal i nový zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 543/2002 Sb. (ENVIROMENTAL [online], 2008). Podkladem pro vyhlášení je projekt ochrany chráněného stromu. Tento z vlastního nebo jiného podnětu vyhotovuje organizace ochrany přírody nebo fyzická či
20
právnická osoba zapsaná Ministerstvem životního prostředí Slovenské republiky v seznamu, který každoročně uveřejňuje. Organizací ochrany přírody ve věcech ochrany dřevin je Státní ochrana přírody Slovenské republiky se sídlem v Bánské Bystřici (KRIŠTOF [online], 2006). Krajský úřad životního prostředí může vyhlásit ochranné pásmo chráněných stromů. Pokud ochranné pásmo nebylo vyhlášeno tímto způsobem, je jím poté území okolo chráněného stromu v plošném průměru jeho koruny, který je zvětšen o jeden a půl metru. Nejméně však v okruhu 10 m od kmene stromu (ENVIROMENTAL [online], 2008). 31.12.2005 bylo na Slovensku evidováno 479 chráněných stromů, z toho 331 jednotlivců, 148 skupin nebo stromořadí. Jedná se o 1321 stromů zastoupených 70 taxony dřevin, z toho 32 původními a 38 nepůvodními (KRIŠTOF [online], 2006). K 31.12.2006 je na Slovensku evidováno 478 chráněných stromů a jejich skupin včetně stromořadí. Představuje to 1320 jednotlivých stromů zastoupených 70 druhy původních i nepůvodních dřevin. Vedením státního seznamu chráněných stromů je od 1.7.2002 pověřeno Slovenské muzeum ochrany přírody a jeskyň v Liptovském Mikuláši (ENVIROMENTAL [online], 2008). Nejpočetněji zastoupenými druhy jsou lípy (Tilia L.), duby (Quercus L.), platany (Platanus L.) a jírovce (Aesculus L.). Státní ochrana přírody Slovenské republiky v roce 2006 připravila internetovou výzvu pro odbornou i laickou veřejnost na poskytování informací o významných stromech. Prioritou je doplnit soustavu chráněných stromů o původní druhy (KRIŠTOF [online], 2006).
4.3.2 Velká Británie První záznamy o starých stromech ve Spojeném království obsahuje dílo Johna Evelyna Silva z roku 1664. Prvním člověkem, který se zabýval měřením stromů ve Spojeném království, však byl John Claudius Laudon, který ve svém osmisvazkovém díle Arboretum et Fructicetum Britanicum (1934 – 1937) shromáždil údaje o 500 historických stromech. Začátkem 20. století Elves a Henry ve své knize Trees of Britain and Ireland zaznamenali přes 3500 starých stromů. Dnešní Rejstřík stromů Británie a Irska obsahuje podrobné údaje o více než 150 000 stromech. Vládní agentura pro poradenství v oblasti zachování přírodního dědictví Anglie – anglická příroda – vedla v letech 1996 až 2000 iniciativu Za staré stromy (Veteran
21
Tree Initiative), aby zvýšila povědomí o důležitosti těchto stromů. Tato iniciativa byla společenstvím šesti organizací. Když iniciativa Za staré stromy ukončila svou činnost, obrátilo se Fórum starobylých stromů na Lesní nadaci (Woodland Trust) jako na hlavního partnera nové iniciativy – Zajištění budoucnosti starobylých stromů (Securing the Future of Ancient Trees), která má účel:
získat uznání důležitosti starých a starobylých stromů jako takových a jejich významu pro naše dědictví, krajinu a biodiverzitu
angažovat obyvatelstvo ve zjišťování starých stromů v celém Spojeném království
podněcovat majitele a správce, aby věnovali starým stromům maximální péči a pozornost
V politice i v poradenství došlo k některým výrazným změnám. Pravidlo 9 plánovací politiky zvýšilo ochranu starých a letitých stromů v Anglii. Britská norma 3998 Práce se stromy nyní zvětšila rozlohu ochranného pásma kořenů, která vychází z 12-násobku průměru kmene ve výčetní výšce do maxima 15 m. Program zajištění lesních porostů ve Spojeném království dbá o zvýšenou ochranu starých a starobylých stromů a také odumřelých stromů. Je zde také snaha o změnu legislativy v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku v těchto směrech:
vytvoření národního rejstříku stromů zvláštního významu
novelizaci legislativy o ochraně stromů
rozšíření rozsahu Rejstříku historických parků a zahrad na historické lesy a tradiční ovocné sady
zajištění ochrany stromů v historických parcích a zahradách
Akce Vyhledávání starých stromů (Ancient Tree Hunt) zapojuje tisíce lidí do vyhledávání a mapování všech objemných stromů v celém Spojeném království. Vytvoří komplexní živou databázi starobylých stromů a je prvním krokem k lásce a péči o ně. Akce začala v roce 2004 jako společný projekt Rejstříku Britských ostrovů a Fóra starobylých stromů a shromáždila již přes 6 000 záznamů. Cílem je vybudovat ve Spojeném království databázi, která by umožňovala zjišťovat způsob, jak nejlépe zajistit budoucnost těchto stromů.
22
Ve Švédsku například již existuje Desetiletý akční plán pro zvláště hodnotné stromy. Švédská vláda uvolnila 35 milionů liber na financování a řízení tohoto projektu, který zmapuje všechny staré a starobylé stromy v zemi (BULTER, 2007). Spojené království má cca 1 000 starobylých stromů a desítky tisíc starých stromů (GREEN, 2007). V Londýně nedávno vznikl projekt pod názvem Cavat – registrace a ochrana všech vzácných nebo starých stromů v metropoli a okolí. Ten má za úkol zaevidovat významné stromy a určit jejich hodnotu. Jedná se o opatření, které chrání stromy hlavně proti vandalům a stavebním firmám. Cílem je, aby se lidé a stavební firmy přizpůsobovali stromům a nikoli naopak. Nejdražším londýnským stromem je dub, který stojí ve čtvrti Mayfair v centrálním Londýně. Jeho odhadní cena je 750 000 liber – asi 24 miliónů korun. Poškození nebo dokonce skácení takového stromu je hodnoceno velmi vysokými pokutami (JAKŠ, 2008).
23
5 MATERIÁL A METODY 5.1
Navrhování památných stromů Podle zákona č. 114/1992 Sb. může kterýkoliv občan ČR navrhnout ochranu
vybraných stromů v kategorii památných stromů. Dosavadní síť vznikala více méně nahodile v průběhu poměrně dlouhého období. Navazovala na historické seznamy J.E. Chadta Ševětínského z let 1908 a 1913, soupisovou akci Svazu okrašlovacích spolků ze 40. let 20. století, na spolupráci dobrovolných pracovníků státní ochrany přírody, v návaznosti na zákon o státní ochraně přírody č. 40/1956 Sb. Zdaleka ještě nebyl využit potenciál mimořádně cenných stromů, zejména v lesích, historických zahradách a parcích, vojenských újezdech, ale nakonec ani ve volné krajině. Nebyly zatím zváženy možnosti ochrany stromů vysazovaných kolem roku 1968 jako Stromy republiky. Soubor památných stromů není uzavřen ani dalším mimořádně cenným introdukovaným dřevinám. Při navrhování dalších památných stromů je třeba postupovat uvážlivě a souhrnně zhodnotit celou řadu kriterií a hodnot, jak hodnotu biologickou a v tom nejen hodnotu dendrologickou, ale i hodnotu ekologickou – hodnotu mikroekosystému pro řadu biot, dále pak hodnotu krajinotvornou a estetickou, hodnotu historickou (historické události, pověsti a další). Zároveň je ale třeba brát zřetel na zdravotní stav stromů a jejich provozní bezpečnost. V úvahu je třeba vzít i regionální hledisko a různorodost přírodních podmínek regionů. V návrhu je třeba uvést o jakou dřevinu se jedná, kde se nachází, zdůvodnění návrhu a další informace, které jsou popsány v návrhu na vyhlášení památných stromů níže. Návrh je třeba zaslat orgánu, který je oprávněn památné stromy vyhlašovat, což je ve většině případů pověřený obecní úřad, Správa NP nebo CHKO. Ti návrh posoudí a odborně dopracují a vypracují oznámení o záměru vyhlásit památný strom nebo skupinu památných stromů a zahájí správní řízení ve věci jejich vyhlášení (REŠ, 2007).
24
NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ PAMÁTNÝCH STROMŮ
Číslo ústředního seznamu: Název památného stromu (stromů): Kraj:
Okres:
Obec:
Pověřený obecní úřad:
Katastrální území:
Parcelní číslo pozemku:
Vlastník: Mapy (1:50000):
Nadmořská výška:
Souřadnice WGS84: Popis lokality: Charakter výskytu:
Počet jedinců:
Dřevina (název druhu dřeviny): Obvod kmene (v 1,3 m): Výška stromu: Výška koruny:
Šířka koruny:
Stáří:
Zdravotní stav:
Datum popisu: Zdůvodnění ochrany: Podmínky ochrany: Vymezení ochranného pásma: Podmínky režimu ochranného pásma: Zdroje možného ohrožení: Provedená ošetření nebo konservace: Navrhovaná opatření: Údaje o literatuře: Údaje o fotodokumentaci: Fyziologický stav: strom
kvete,
plodí,
semena klíčivá
nekvete, neplodí,
semena neklíčivá
Údaje o historickém významu: Datum: Zpracovatel: Vyjádření region.prac.AOPK ČR Přílohy: Výpis z evidence nemovitostí, snímek pozemkové mapy, zákres do SMO 1:5000, výřezy základní mapy 1:50000 -------------Pozn.Číslo ústř.seznamu určuje následně AOPK ČR v Praze
25
5.2
Vyhlašování památných stromů Památné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlašují orgány ochrany přírody –
pověřené obecní úřady a jim na roveň postavené úřady statutárních měst, Magistrát hlavního města Prahy, na území národních parků a chráněných krajinných oblastí Správy národních parků a Správy CHKO, na území vojenských újezdů pak Újezdní úřady. Na ostatních pozemcích důležitých pro obranu státu je kompetentní Ministerstvo životního prostředí, stejně jako u památných stromů na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek. Podle zákona č. 114/1992 Sb. jsou památné stromy vyhlašovány rozhodnutím kompetentního orgánu ochrany přírody, jak je uvedeno výše. Správnímu rozhodnutí musí předcházet zahájení správního řízení a oznámení záměru vyhlásit památné stromy. Účastníky řízení jsou vlastníci, případně nájemci pozemků, na kterých památné stromy rostou, vlastníci pozemků, na které zasahuje určené ochranné pásmo památných stromů, obec a občanská sdružení, pokud se k řízení přihlásila písemně do 8 dnů ode dne zahájení řízení (§70 zákona). Návrh musí být projednán i s dotčenými orgány státní správy (REŠ, 2007). Ochrana památného stromu se vztahuje na všechny části a stádia stromu, tedy například i na torza kmene (KOLAŘÍK, 2003). Rozhodnutí má formu danou správním řádem. Obsahuje výrokovou část, ve které jsou uvedeny: specifikace předmětu vyhlášení a jeho umístění, kdo je vlastníkem nebo nájemcem, vymezení ochranného pásma. Dále obsahuje odůvodnění výroku, kde jsou uvedeny důvody vyhlášení památných stromů, vyhodnocen průběh řízení a jak bylo naloženo s případnými připomínkami a námitkami účastníků řízení. V závěrečné části rozhodnutí musí být uvedeno poučení o možnosti odvolání účastníků řízení, lhůta a způsob podání odvolání. Rozhodnutí nabývá právní moci po uplynutí odvolací lhůty, pokud účastníci nevyužili možnost odvolání. Odvolacím orgánem k rozhodnutím pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jsou krajské úřady, u správ NP a CHKO je odvolacím orgánem Ministerstvo životního prostředí (REŠ, 2007).
5.3
Rušení ochrany památných stromů Podle zákona o ochraně přírody a krajiny je k rušení ochrany památných stromů
kompetentní ten orgán ochrany přírody, který je oprávněn památné stromy vyhlásit.
26
Rušení ochrany se děje formou správního rozhodnutí se všemi náležitostmi. O důvodech rušení ochrany památných stromů již bylo pojednáno v kapitole 4.2.1 (REŠ, 2007). Před vydáním povolení o kácení, pokud je vykácení prokazatelně nezbytné, musí být ochrana památného stromu zrušena opět správním rozhodnutím příslušného orgánu ochrany přírody (KOLAŘÍK, 2003). V řadě případů je žádoucí ponechat torzo stromu až do úplného rozpadu tam, kde se nacházejí populace jiných biot – hmyzu, živočichů hub apod., pokud ponecháním části stromu není ohrožena provozní bezpečnost okolí (REŠ, 2007).
27
6 CHARAKTERISTIKY VYBRANÉHO ÚZEMÍ 6.1
Bývalý Vsetínský okres Bývalý okres Vsetín leží na východním okraji České republiky. Rozprostírá se
mezi 49˚ 08΄ 05˝ a 49˚ 32΄ 20˝ severní zeměpisné šířky a mezi 17˚ 46΄ 40˝ a 18˚ 24΄ 55˝ východní zeměpisné délky. Rozloha okresu činí 1143 km2. Krajina okresu se na většině povrchu vyznačuje kopcovitým terénem s hluboce zaříznutými údolími. Plošší reliéf se nachází v západní části a na jižním okraji okresu. Lesy zaujímají 54 % rozlohy a z hlediska lesnatosti tak okres zaujímá 3. místo v České republice. Přírodní podmínky jsou velmi různorodé a podmiňují pestrou mozaiku přírodních stanovišť. Z hlediska přírody patří okres Vsetín k nejzachovalejším územím v České republice (PAVELKA; TREZNER et al., 2001).
Mapka 1: Mapa bývalého Vsetínského okresu
28
Culek rozděluje Českou republiku do bioregionů, kde velká část Vsetínského okresu patří právě do Vsetínského bioregionu. Značná část vsetínského bioregionu je součástí CHKO Beskydy, v jihozápadním cípu do něj zasahuje CHKO Bílé Karpaty. Mezi nejvýznamnější maloplošná chráněná území patří NPR Razula s motivem ochrany horského pralesa a NPR Pulčín - Hradisko, kde se zachovaly přirozené podhorské porosty kolem významného geomorfologického jevu. PR Kutaný a PP Stříbrník chrání biotu lesní. Další chráněná území, jako PP Ježovka, PP Louka za Klenovem, PR Galovské louky, PR Ploščiny a PR Bílé potoky, zajišťují ochranu květnatých luk. Převažujícím důvodem vyhlášení PP Čertův kámen a PP Čertovy skály jsou ojedinělé výchozy pískovcových skal (CULEK et al., 1995). Mapka krajinného pokryvu okresu Vsetín je uvedena v příloze č.3 jako mapka1.
6.2
Geomorfologické charakteristiky Reliéf okresu Vsetín je velmi členitý a kontrastní, vyznačuje se pestrou
mozaikou různých tvarů, od mohutných hornatinných a vrchovinných horských hřbetů, přes hluboká údolí, kotliny a brázdy až po plochý nízký pohorkatinný reliéf v severozápadní části okresu. Ploché horské hřbety a rozsochy přecházejí do příkrých svahů hustě členěných stržemi a údolími, typický je rozvoj vodní eroze a sesuvů. Tvarová různorodost reliéfu je doplněna mnoha menšími i rozsáhlými pískovcovými skalními útvary, na které jsou vázány drobné tvary zvětrávání (skalní mísy, tunely a podobně) a rovněž poměrně rozsáhlé podzemní prostory – pseudokrasové jeskyně. Pestrost a kontrastnost reliéfu podmiňuje značnou diferencovanost a malebnost valašské hornaté krajiny. Nejvyšším vrcholem okresu je Čertův mlýn (1206 m) v Radhošťské hornatině, nejníže – 262 m leží údolní dno Bečvy u Němetic, v místě kde řeka opouští území okresu. Celkově v reliéfu okresu výrazně převažuje erozně-denudační a strukturnědenudační vrchovinný a hornatinný reliéf na flyšových pískovcích a jílovcích nad akumulačním a erozně-akumulačním reliéfem v kotlinách, brázdách, výrazných dnech údolí. Horské hřbety se váží na pruhy odolných pískovců a jejich pásma se táhnou ve směru od severo-východu na jiho-západ. Podle regionálního geomorfologického členění reliéfu patří území okresu k provincii Západní Karpaty, k subprovincii Vnější Západní Karpaty, ta se dále dělí na nižší geomorfologické celky (PAVELKA; TREZNER et al., 2001).
29
Ve Vsetínském bioregionu zcela převládají silně kyselé (dystrické) kambizemě, které na nejvyšších vrcholcích Javorníků přecházejí až do kambizemních podzolů. Úpatí svahů a nižší vrchoviny pokrývají kyselé typické kambizemě, často též pseudoglejové nebo
oglejené.
Pouze
v údolích
Bečev
se
vyskytují
ostrovy
typických
a
pseudoglejových kambizemí. V rožnovské brázdě jsou i větší plochy primárních pseudoglejů. Hydromorfní a vodou ovlivněné půdy převažují v severozápadní části bioregionu, kde navazují na obdobné půdy v Hranickém bioregionu. Nivy mají relativně velký rozsah, zvláště obou Bečev. Jsou na nich vyvinuty typické fluvizemě, ovšem s velkým obsahem pískovcového štěrku a písku (CULEK et al., 1995). Na mapce 2 přílohy č. 3 jsou znázorněny jednotlivé geologické jednotky a prvky v okresu Vsetín.
6.3
Hydrologické charakteristiky
6.3.1 Podzemní vody Okres Vsetín je celkově chudý na podzemní vody v důsledku geologické stavby, neboť málo propustné horniny karpatského flyše se vyznačují nepříznivými podmínkami pro výskyt a oběh podzemních vod. Zdroje podzemních vod mají s výjimkou několika případů malou a kolísavou vydatnost. Příznivější podmínky jsou v říčních sedimentech a mocnějších zvětralinách při úpatí svahů často překrývajících údolní nivu. Akumulace podzemních vod jsou závislé na mocnosti nezpevněných uloženin, a proto v důsledku většinou jejich malé mocnosti jsou málo vydatné. I když podmínky pro tvorbu podzemních vod nejsou příznivé, přesto jsou neodmyslitelnou součástí valašské hornaté krajiny vývěry podzemních vod – prameny, které jsou často upraveny do studánek. Zvláštním druhem podzemních vod, které se liší od prostých vod, jsou minerální vody. I v okresu Vsetín se vyskytuje celá řada lokalit, vydatnost minerálních výronů je však malá (PAVELKA; TREZNER et al., 2001).
6.3.2 Povrchové vody Povodí území okresu náleží úmoří Černého moře. Celková plocha vodních ploch (toků, jezer a nádrží) činí kolem 440 ha. Okres Vsetín náleží celým svým územím povodí Bečvy, která je největším levostranným přítokem řeky Moravy. Bečva je dlouhá 120,2 km a s plochou povodí 1627 km2. Řeka Bečva vzniká soutokem mohutnější Vsetínské Bečvy a Rožnovské Bečvy.
30
Vsetínská i Rožnovská Bečva jsou toky velmi vodné s nejvyšší úrovní vodní hladiny v měsíci dubnu a nejnižší v září. Celkově je však nutno konstatovat, že malá retenční schopnost hornin a silně kolísavé srážky způsobují, že rozkolísanost odtoku je jednou z největších na území ČR a projevuje se nízkými hodnotami minimálních průtoků a vysokými hodnotami kulminačních průtoků povodňových vln. Toky se skládají z jednotlivých úseků s různou čistotou vody. Zdroji znečištění jsou odpadní vody z domácností, z průmyslové výroby a splachy z hnojených zemědělských pozemků. Na území okresu je poměrně málo stojatých vod. Vodní toky zahrnují kolem 180 ha. Plošně největší je vodní nádrž Stanovnice u Karolinky (50,5 ha), která slouží jako zásobárna pitné vody pro okresy Vsetín a Zlín. V příštích desetiletích se očekává vybudování dalších menších vodních ploch, které by sloužili zejména k zadržení vod v okolní v minulosti odvodněné krajině (PAVELKA; TREZNER et al., 2001).
6.4
Klimatické charakteristiky Podnebí celého území okresu Vsetín lze charakterizovat jako podnebí mírného
pásu mírně kontinentální. Vzhledem k malému plošnému rozsahu okresu dominantní význam pro charakteristiku klimatu v jednotlivých místech okresu má nadmořská výška a orografie (terénní členitost). Území okresu spadá do dvou klimatických oblastí. Chladná oblast zabírá horské části okresu, jmenovitě Vizovické vrchy, Javorníky a Bílé Karpaty, Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy, Veřovské vrchy. Hostýnské vrchy spadají spolu s dalšími oblastmi okresu do mírně teplé oblasti. Dle Quitta leží kotliny v nejchladnější mírně teplé oblasti MT 2, převážná část území se nachází v chladné oblasti CH 7 a vyšší hřbety v CH 6. Průměrná roční teplota vzduchu dle 50. leté časové řady (1901-1950) se pohybuje dle nadmořské výšky lokality od 4,0 ˚C do 7,9 ˚C. Nejnižší průměrné teploty vykazují stanice ve vysokých polohách Beskyd, jmenovitě stanice Radhošť – kaple. Nejteplejším měsícem je v v okresu Vsetín červenec s průměrnou měsíční teplotou 17 ˚C až 18 ˚C na území do 400 m nad mořem, nejchladnějším měsícem je leden s teplotou -3 až -5 ˚C. Tropických dnů, kdy teplota vzduchu dosahuje 30 ˚C a více, bývá v okresu Vsetín průměru 7 za rok. Letních dnů, kdy teplota vzduchu dosahuje 25 ˚C a více, bývá v okresu až 48 v roce. Jejich počet je závislý na nadmořské výšce. Průměrný počet mrazových dnů, kdy teplota ve 2 m nad zemí poklesne pod 0 ˚C, bývá v okresu 112 až
31
146, i zde je jejich počet závislý na nadmořské výšce měřící stanice. Průměrný počet arktických dnů, kdy teplota nestoupne nad -10 ˚C, bývá v okresu 3 až 5 do roka (PAVELKA; TREZNER et al., 2001). Průměrné měsíční minimální a maximální teploty ve Valašském Meziříčí za období 1961 – 1990 jsou uvedeny v grafu 1 přílohy č.2. Sloupcové diagramy v grafech 2, 3 a 4 přílohy č.2 ukazují měsíční úhrny srážek v lokalitách Valašské Meziříčí, Vsetín a Rožnov pod Radhoštěm za léta 1961 - 1990. Území okresu lze přiřadit k středoevropskému typu ročního chodu srážek s maximem v letních měsících a minimem v zimě. Celé území okresu je nadprůměrně zavlažováno, ale podle frekvence výskytu srážek není území okresu nadměrně deštivé. Nejvyšších hodnot dosahují srážky na vrcholových místech Moravsko – Slezských Beskyd (cca. 1200 mm) (PAVELKA; TREZNER et al., 2001).
6.5
Biotické charakteristiky Významnou přírodní složkou krajiny je biota – soubor rostlinných a živočišných
organismů obývajících určitý prostor. Současná biota okresu je výsledkem dlouhodobého přirozeného vývoje, který probíhal v těsné závislosti na zdejších ekologických podmínkách prostředí a později pod vlivem stupňujících se aktivit lidské společnosti (PAVELKA; TREZNER et al., 2001). Dle Culka et al. (1995) bioregion hostí typickou západokarpatskou biotu bukového lesa převážně 5. vegetačního stupně, do níž od severovýchodu pronikají horské prvky (zřejmé na mapce 3 přílohy č.3). Vegetaci tvoří květnaté bučiny, s ostrovy acidofilních horských bučin. Flóra je celkově bohatá. V lesích je charakteristické velké zastoupení jedle a to až dodnes. Typická jsou společenstva horských luk a pastvin. Netypická část je tvořena nižší Rožnovskou kotlinou a údolím Bečvy pod Vsetínem s dubohabrovými háji, které přechází k Hranickému bioregionu. Přechodnou zónou je i jižní výběžek vsetínského bioregionu, zčásti ovlivněný průnikem některých prvků Pováží. V lesích dnes převažují kulturní smrčiny se zbytky jedlových a javorových bučin, mimo les dominují horské louky a pastviny. V bioregionu je zastoupena ochuzená karpatská horská fauna, přecházející níže v ochuzenou faunu pahorkatin. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, na Bečvě i lipanového, na dolním toku (v rámci bioregionu) s prvky pásma parmového (CULEK et al., 1995).
32
7 PAMÁTNÉ STROMY SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ 7.1
Památné stromy České Republiky Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, památné stromy České republiky
jsou dle vyhlášky 395/1992 Sb. evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP). Postupné navyšování počtu památných stromů v ÚSOP můžeme vyhodnotit v tabulce 2 přílohy č.1. Ke dni 14.6.2008 je tedy v ÚSOP registrováno na 5138 položek památných stromů, z nichž o solitéry se jedná v 4044 případech a 1092 položkami jsou zastoupeny skupiny památných stromů. Dvě položky bohužel nejsou zařazeny ani do jedné z uvedených skupin. Počet položek v ÚSOP se neustále mění. Každým rokem přibude v průměru okolo 200 nových položek památných stromů a kolem 30 položek je z ÚSOP vyřazeno. Tabulky 3 a 4 přílohy č.1 znázorňují změny v počtu položek v ÚSOP během posledních let. Druhové složení památných stromů je na území ČR poměrně bohaté. Přesto však mezi nejvyhlašovanější památné stromy patří dřeviny domácí. Zřejmé je to i z uvedeného grafu 5 přílohy č.2. Nejrozšířenějším taxonem je Tilia cordata Mill., dále Quercus robur L. a Tilia platyphyllos Scop. Další tabulka 5 v příloze č.1 znázorňuje zastoupení jednotlivých taxonů v ÚSOP. Mnohé dřeviny jsou zastoupeny pouze jediným exemplářem. Jedná se především o introdukované dřeviny a jejich kultivary. Příkladem je Cedrus libani A. Rich z pohoří Libanon, Celtis occidentalis L. ze Severní Ameriky nebo Thujopsis dolabrata (Thunb. ex L. f.) Siebold & Zucc. z jižní části Japonska (CUTLEROVÁ; RUSSELL, 2003). Českou republiku lze rozdělit do jednotlivých krajů a v jejich rámci zhodnotit památné stromy (tabulka 6 v příloze č.1). Kraj se suverénně největším počtem položek památných stromů je kraj Středočeský. Hlavní město Praha má v rámci ČR nejméně položek, což je dáno také velikostí kraje a hustotou zalidnění. Zlínský kraj se se svými 204 položkami řadí na 11. místo ze 14 krajů. Kolik procent z celkového počtu památných stromů zaujímají památné stromy jednotlivých krajů, vyjadřuje graf 6 přílohy č.2. Památné stromy Zlínského kraje pokrývají 4% ze všech památných stromů v České republice.
33
Nejvíce položek památných stromů - 24 má katastr Žamberk. Další významné katastry jsou uvedeny v tabulce 7 přílohy č.1.
7.2
Památné stromy Zlínského kraje Území Zlínského kraje bylo dříve rozděleno do okresů Kroměříž, Vsetín, Zlín a
Uherské Hradiště. V ÚSOP je i dále toto členění zachováno. Rekordmany mezi dřevinami Zlínského kraje s největší obvodem ve výčetní výšce znázorňuje tabulka 8 v příloze č.1. Okres Kroměříž jednoznačně kraluje nad ostatními okresy. Nejen že obsahuje 70 platných položek, ale také 929 památných stromů. Tento počet je dán zejména rozsáhlými alejemi, jako je například jasanová alej v obci Kvasice, lipová alej v obci Zdounky nebo nejrozsáhlejší alej jírovcová v obci Hoštice. Okres Vsetín zaujímá pomyslnou druhou příčku. V bývalém okresu Vsetín bylo ke dni 14.6.2008 vyhlášeno 51 položek památných stromů. Ve skutečnosti se jedná celkem o 63 stromů evidovaných právě pod 51 položkami v Ústředním seznamu ochrany přírody. Při počátku zpracování této práce bylo evidováno v bývalém okresu Vsetín 52 položek. Bohužel dne 14.11.2007 bylo vydáno Městským úřadem Vsetín rozhodnutí o zrušení ochrany Tomanova dubu v Liptále, které nabralo účinnosti dne 1.12.2007. Více o stromu v kapitole 9.3. Dalším v počtu položek je okres Zlín a poslední okres Uherské Hradiště s pouhými 35 platnými položkami. Vše je znázorněno v tabulce 9 přílohy č.1. Z celkového počtu 200 položek, kterými Zlínský kraj disponuje, celých 26% zaujímá bývalý okres Vsetín. Procentické vyjádření ostatních okresů je znázorněno v grafu 7 přílohy č.2.
7.3
Památné stromy bývalého Vsetínského okresu Seznam památných stromů bývalého okresu Vsetín a důležité informace k nim
nalezneme u uvedené tabulce 10 v příloze č.1. Jak již bylo zmíněno, v bývalém Vsetínském okresu je chráněno na 51 položek památných stromů. Určité položky však zahrnují více dřevin, které mohou patřit do různých taxonů. Proto lze v tabulce 11 přílohy č.1 spatřit čísla s desetinnou čárkou. Jako příklad lze uvést položku č. 46 - lípy u kostela ve Zděchově. Položka obsahuje dva stromy – lípu srdčitou (Tilia cordata Mill.) a lípu velkolistou (Tilia platyphyllos Scop.).
34
Pouze 11 taxonů dřevin je v bývalém Vsetínském okresu vyhlášeno za památný strom. Jedním z úkolů této práce je rozšířit druhovou rozmanitost památných stromů a to o druhy Platanus hispanica Münchh. a Acer pseudoplatanus L. Nejčastějším památných stromem na Vsetínsku je Tilia platyphyllos Scop. s celými 31% z celkového počtu položek. Dále Quercus robur L., Taxus baccata L. a další. Vše uvedeno v tabulce 11 přílohy č.1 a grafu 8 přílohy č.2. Počítáme-li však s celkovým počtem památných stromů, pak se jednotlivé zastoupení poněkud liší. I zde je na prvním místě Tilia platyphyllos Scop. Ta je zastoupena 22 exempláři, což přestavuje 34% z celkového počtu. Dále je to Tilia cordata Mill. a Quercus robur L. Vše je znázorněno v tabulce 12 v příloze č.1 a grafu 9 přílohy č.2. Vyjádření zastoupení jednotlivých druhů znázorňuje tabulka 13 přílohy č.1 a graf 10 přílohy č.2. Rod Tilia L. představuje 44% ze všech 51 položek a je tedy nejrozšířenějším druhem. Rod Fraxinus L. je zastoupen jediným exemplářem a to Střítežským jasanem Na Příčnici. Katastrem s největším počtem položek památných stromů je jednoznačně s 5 položkami katastr Velkých Karlovic. Následují katastry se 3 položkami. Vše znázorňuje tabulka 14 přílohy č.1. V celém bývalém okresu Vsetín není možno najít alej zapsanou mezi památné stromy. Výsledkem této práce by měl být zápis aleje Hynka Tošenovského v Dolní Bečvě mezi památné stromy. Byla by to tudíž první zapsaná alej v bývalém Vsetínském okresu. Tabulka 15 přílohy č.1 déle zobrazuje počet položek solitér a skupin. Stromem s největším obvodem kmene (740cm) ve výčetní výšce je v bývalém Vsetínském okresu Kobzova lípa, rostoucí na okraji obce Francova Lhota. Dalším rekordmanem je Hornolidečský dub s obvodem 686cm. Ostatní jsou uveřejněny v tabulce 16 přílohy č.1. Pět lip s největším obvodem ve výčetní výšce 130 cm znázorňuje tabulka 17 v příloze č.1, pět rekordmanů dubů tabulka 18 přílohy č.1.
35
8 VLASTNÍ METODIKA Zjištění počtu památných stromů na zadaném území bylo získáno z Ústředního seznamu ochrany přírody, který spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny a je veřejně přístupný na internetu. Informace o daném seznamu a mnohé další informace byly získány na přednášce s názvem Nová koncepce péče o památné stromy, která byla pořádána Severomoravským regionálním sdružením ČSOP ve Valašském Meziříčí spolu s dalšími organizacemi ve Zlíně dne 8.3.2007. Základní mapku s vyznačenými památnými stromy poskytla Agentura ochrany přírody a krajiny ve Zlíně. Při hledání památných stromů v terénu byla tato mapka využita spolu s knihou Památné a významné stromy Valašska. Tato kniha je bohatá na fotografie památných a významných stromů a velmi usnadnila identifikaci stromů. V bývalém Vsetínském okresu se nachází 51 položek památných stromů. Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, na počátku zpracování této práce existovalo položek 52. V měsících srpnu a září roku 2007 bylo z těchto 52 položek navštíveno 37 a pořízeny fotografie (část fotografií uvedena v příloze č.7). Z navštívených položek bylo vybráno 13, kterými se tato práce podrobněji zabývá. Těchto 13 položek památných stromů bylo pečlivě vybráno dle místa výskytu, taxonu, výjimečnosti nebo historické události. Cílem výběru bylo získat památné stromy nacházející se v různých lokalitách bývalého Vsetínského okresu a zajistit ve vybraném vzorku různorodost taxonů. Vybrané položky pro tuto práci jsou uveřejněny v kapitole 9.1. Dalším cílem práce byl výběr stromů vhodných pro vyhlášení za památný strom. Některé exempláře byly vybrány autorem práce. Nebylo zapotřebí žádných speciálních metod, důležité bylo pozorování krajiny a vnímání okolí. Další stromy byly doporučeny pracovníkem Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Byla využita jeho znalost a několikaletá praxe v oboru. Stromy byly vybírány dle jejich významného věku, vzrůstu nebo historické události ke stromu se vážící. Nakonec bylo vybráno 86 stromů, které se budou v návrzích prezentovat pod 9 položkami. Více bude pojednáno v kapitole 9.2. Všechny stromy, ať již vyhlášené jako památné nebo teprve vyhlašované, byly vyfotografovány ve všech ročních obdobích fotoaparátem Panasonic DMC–LC20. Několik málo fotografií bylo pořízeno multifunkčním SD fotoaparátem Panasonic SVAS3.
36
U stromů již vyhlášených bylo provedeno měření obvodu kmene ve výčetní výšce 130 cm a dále zhodnocen zdravotní stav. Měření i hodnocení zdravotního stavu bylo prováděno stejně jako u stromů vyhlašovaných. Detailněji popsáno níže. Formuláře pro návrhy památných stromů byly získány od Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) v Praze. Dle metodiky AOPK byly tyto formuláře pro 9 vybraných položek vyplněny. Název dřeviny byl vybírán například dle historické události vázané ke stromu, dle zeměpisné polohy a další. Kódy krajů a obcí byly zjištěny z internetu z www stránky uvedené v použité literatuře. Díky mapě, získané od pracovnice Městského úřadu Valašské Klobouky, bylo zjištěno, pod jaký pověřený obecní úřad daná lokalita se stromem patří. Na internetu bylo také vyhledáno katastrální území v němž strom roste, jeho číslo a v některých případech i číslo parcely a vlastníka parcely. Mapy v měřítku 1:10 000 byly objednány a poslány z prodejny map Zeměměřičského úřadu v Opavě. Nadmořská výška lokalit a souřadnice WGS84 byly zjišťovány pomocí internetu. Lokalita výskytu byla popsána výstižně a co nejstručněji, aby bylo možné ji díky popisu jednoduše najít. Charakter výskytu stromu byl popsán jako solitéra, skupina stromů nebo jako alej. Při určování druhu dřeviny byly využity znalosti získané studiem na střední i vysoké škole. Obvod kmene ve výčetní výšce 130 cm byl zjištěn pomocí provázku, který byl ihned na to změřen metrem. Pro přesnost měření bylo při práci s provázkem potřeba alespoň dvou lidí. Výška stromu a koruny byla měřena výškoměrem SILVA. Šířka koruny poté odhadnuta dle změřené výšky stromu. Stáří stromů určeno po domluvě s pracovníky Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí nebo vyčteno z literatury. Zdravotní stav hodnocen dle stupnice 1 až 5 (1- zdravý strom, 5- odumřelý jedinec). Dále popsán alespoň jednou větou.
37
Do kolonky - zdůvodnění ochrany bylo nejčasněji uvedeno – významná dominanta, významný svým věkem, zajímavý vzrůstem, historická událost vážící se ke stromu. Podmínky ochrany uvádí zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Ochranného pásmo bylo počítáno dle zákona č. 114/1992 Sb., kde každý strom má ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. U některých dřevin byly také určeny podmínky režimu ochranného pásma. Stejně jako podmínky režimu ochranného pásma i zdroje možného ohrožení byly určeny dle prozkoumání a odhadnutí okolí. Údaje o provedeném ošetření a konservaci byly získány z dokumentů Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí, od AOPK ve Zlíně nebo zhodnoceny dle viditelných ošetření na stromu. Navrhovaná opatření byla stanovena tak, aby strom měl co nejlepší podmínky pro růst a vývoj. Do kolonky - údaje o fotodokumentaci byly zapsány dny, kdy byl strom autorem fotografován. Byla snaha fotografovat stromy z více úhlů a za nejlepších podmínek. Bohužel počasí na Valašsku se mění velmi rychle a proto některé fotografie mají sníženou kvalitu. Před výpravou do terénu bylo nutné pozorovat přírodu a podle ní odhadnout v jakém fenologickém stádiu se bude strom nacházet. Fenologická stádia byla hlavně ovlivněna nadmořskou výškou a s ní spojenými teplotami. Například rašení dubů v nadmořské výšce 643m bylo výrazně opožděno o několik dní oproti dubu rostoucí v nadmořské výšce 281m. Fyziologický stav stromu byl určen dle pozorování během celého roku. Výskyt mladých semenáčů pod stromy automaticky znamenal zaznamenání informace o klíčivosti semen. Pokud byly zjištěny údaje o historickém významu, byly do formuláře zaneseny. Nejčastějším zdrojem byla literatura a informační tabule u stromů nebo blízkých objektů. Nově vyhlašované stromy se nacházejí na území spadající pod pověřený obecní úřad Valašské Meziříčí a pod Správu CHKO Beskydy. Zde byly také formuláře spolu s některými pořízenými fotografiemi zaslány.
38
9 VÝSLEDKY A DISKUZE 9.1
Vybrané památné stromy bývalého Vsetínského okresu
Helštýnské lípy
(kód ÚSOP: 33)
Čtyři helštýnské lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) rostou na kopci nad městem Valašské Meziříčí. Původně se místu říkalo “na Kaštýle“. Od počátku 19. století se nazývá pro krásný rozhled “Helštýn“ (Hellstein). V roce 1893 bylo na vrchu Helštýně prozkoumáno žárové pohřebiště ze slezsko-plátěnické kultury. Asi v 18. století byla na vrchu postavena dřevěná stavba sloužící k odpočinku panstva po honech v oboře a kolem bylo vysázeno asi dvanáct lip, z nichž čtyři přetrvaly až do současnosti. Dnes jsou dominantou
kopce
a
tvoří
rámec
památníku obětem válek. Ten je tvořen Fotografie 1: Tabule s jednou z Helštýnských lip pylonem se státním znakem, nápisem “Obětmi ke svobodě“ a mísami na věčný oheň (KLEČKOVÁ; ORÁLEK, 2004). Dne 6.1.2004 byly čtyři lípy Městským úřadem Valašské Meziříčí vyhlášeny jako památné stromy. Rozhodnutí o vyhlášení je uvedeno v dokumentu 1 přílohy č.6. Lípy jsou významné svým věkem i vzrůstem a tvoří spolu s památníkem významnou krajinnou dominantu. Lípami je také lemována cesta na vrch Helštýn. V blízkosti památných lip byla provedena výsadba dalších mladých lipek. Všechny čtyři exempláře jsou staženy popruhy a u některých je provedeno ošetření dutin a jejich zakrytí plechem. Ten chrání dutiny před proniknutím srážek. Rány po řezu velkých větví jsou odborně ošetřeny. Stromy jsou mírně proschlé, některé napadené jmelím. Z báze kmene se tvoří výmladky. Obvod kmene, uveden v tabulce 1, i velikost stromů se různí. Nejnižší měří 10 metrů, další 14, 18 a nejvyšší kolem 20 m. Stáří stromů je odhadováno na 300 let.
39
Další informace o stromu jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy č.1, fotografie uvedeny v přílohách číslo 5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
Tabulka 1: Obvod kmene - Helštýnské lípy Obvod kmene ve Rok měření výšce 130cm(cm) lípa 1
lípa 2
lípa 3
lípa 4
2003
310
400
490
600
2008
335
431
528
680
40
Střítežský jasan Na Příčnici
(kód ÚSOP: 4742)
Památný jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.) roste v mírném svahu poblíž hospodářské budovy v jihovýchodní části obce Střítež nad Bečvou, která nespadá do CHKO Beskydy. Okolní budovy nijak nebrání stromu v růstu. Pod stromem vede
málo
frekventovaná
asfaltová
komunikace. Památný jasan ve Stříteži je jediným
zástupcem
rodu
mezi
památnými stromy v celém bývalém okresu Vsetín. I přes všechny připomínky majitele pozemku na němž strom roste byl vyhlášen dne 25.4.2006 Městským úřadem Valašské Meziříčí. Rozhodnutí o Fotografie 2: Jeden ze strážců jasanu vyhlášení je uvedeno v dokumentu 2 přílohy č.6. K vyhlášení došlo na základě dobrého zdravotního stavu, rozměrů a krajinotvornému významu. Zdravotní stav je velmi dobrý. Rány po řezu suchých větví nižších řádů z roku 2005 jsou zaceleny. Na kmeni můžeme najít již zataženou podélnou ránu. Asi ve 4 metrech nad zemí se z hlavního kmene odděluje jeden menší kmen. Větev směřující nad komunikaci je zajištěna popruhem. Strom je vysoký 20 m a jeho stáří odhadováno na 100 let. Další informace o stromu jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy č.1, v dokumentu 3 přílohy č.6, fotografie uvedeny v přílohách číslo 5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
Tabulka 2: Obvod kmene - Střítežský jasan Na Příčnici
Rok měření
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
2006
340
2008
350
41
Lípa u pomníku
(kód ÚSOP: 60)
Lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.) roste v jižní části obce Zubří asi 250 metrů od železničního přejezdu. Z jedné strany je lemována Zuberským potokem, z druhé málo frekventovanou asfaltovou komunikací. Lípa se stala 5. listopadu 1944 nechtěnou součástí tragické události, při níž byli zavražděni dva lidé. Poprava byla jednou z tzv. zastrašovacích akcí proti
partyzánskému
odboji,
který
v zuberských a přilehlých lesích neustále sílil. Odsouzenci Václav Sedlák a Václav Procházka byli přivedeni gestapem a protektorátními četníky k lípě, na níž Fotografie 3: Pomníček pod lípou měli být oběšeni. Václav Sedlák se pokusil o útěk a byl zastřelen. Václav Procházka, známý boxer, byl oběšen a pro výstrahu musel zůstat viset na stromě celých 48 hodin (KLEČKOVÁ; ORÁLEK, 2004). Vzhledem k této tragické události byla lípa 11.4.1972 radou Okresního národního výboru (ONV) Vsetín vyhlášena památným stromem. Tragickou událost připomíná pomníček hned u kmene stromu. Velká část koruny lípy je napadena jmelím. Strom postupně prosychá. V kmeni jsou viditelné drobné prasklinky. Z koruny v minulosti odstraněna silná větev. Stáří lípy je odhadováno asi na 90 let. Výška stromu kolem 22 metrů. Další informace o stromu jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy č.1, fotografie uvedeny v přílohách číslo 5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
Tabulka 3: Obvod kmene - Lípa u pomníku Rok měření
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
1972
240
2003
267
2008
276
42
Koláčkův tis
(kód ÚSOP: 65)
Tis (Taxus baccata L.) samčího pohlaví roste v severní části obce Zubří na rohu ulic Hlavní a U Tisu u domu č.p. 181. Dům je zřejmě jedno z nejstarších selských stavení v Zubří. Dříve v něm bydlel písmák Jan Koláček, dnes je stavení neobydleno. V CHKO Beskydy, kam také tis spadá, je známo pouze dvacet původních jedinců tisů. O tomto památném stromu bylo již napsáno mnoho článků. Spory se vedly zejména kolem jeho věku. Většina údajů o stáří tisu je nadhodnocena a navíc se různí autoři u jednoho a téhož stromu rozcházejí
i
o
mnoho
set
let Fotografie 4: Koláčkův tis
(KLEČKOVÁ; ORÁLEK, 2004). Ve starších literárních odkazech ze třicátých let bylo uváděno dokonce 700 – 1000 let, což můžeme považovat z pohledu dnešních znalostí za dosti nadnesené. Proto v roce 1985 pracovníci muzea ve Valašském Meziříčí provedli měření pomocí dřevního vývrtu z kmene stromu. Stáří stromu se tak vypočítá ze změřených průměrů nebo obvodů kmenů a průměrné šířky letokruhů, zjištěné právě analýzou dřevního vývrtu. Tis v Zubří je prokazatelně nejstarší tis na Valašsku s věkem přibližně 361 až 366 let (KLEČKOVÁ; ORÁLEK, 2004). Pamětníci vzpomínají, že hrabě Kinský chtěl tis přesadit do svého parku, ale nebylo to možné, tak pevné a daleké byly už tehdy tisové kořeny. Prý že chtěl tis zůstat u obyčejných lidí. Stromu určitě neprospěl ani požár nedaleké staré stodoly. Proto větve ve vysoké koruně, která dosahuje až nad střechu stavení, prosychají. Strom se těší velké úctě u místního obyvatelstva. Při zavádění plynu se plynaři museli kořenům tisu vyhnout a odklonit plynové potrubí (HRUŠKOVÁ; TUREK, 2001). Koláčkův tis byl stejně jako památná lípa v Zubří vyhlášen 11.4.1972 radou ONV Vsetín. Tis byl vyhlášen pro svůj úctyhodný věk a rozměry.
43
Ve výšce 110 cm má tis průměr kmene (kmen je dutý) 376 cm a ve výšce 135 cm se rozdvojuje na dva kmeny s obvodem 205 cm a 214 cm. Výška stromu je 10 až 12 metrů (KLEČKOVÁ; ORÁLEK, 2004). Vše měřeno v prosinci roku 2003. Průměr kmene při zpracování této práce nebyl změřen a to z důvodů špatné přístupnosti a dobré vůle stromu neublížit. Stromu
ani
neprospěla
provedená oprava komunikace, která byla přivedena až do těsné blízkosti tisu. Dnes je tis chráněn před poškozením
automobily
malým
dřevěným plotkem. V létě roku 2007 tis trpěl nedostatkem vody. Větve byly svěšené, pravidelně však byl zalíván.
V minulosti
byl
strom
ořezán, rány začištěny, dutiny zakryty Fotografie 5: I tak lze projevit úctu plechem a strom stáhnut popruhy. Další informace o stromu jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy č.1, fotografie uvedeny v přílohách číslo 5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
Záhadné. Skrývají hrozbu svou jedovatostí. Mají v sobě síly, které mohou člověka zahubit. Ne nadarmo se říkalo, že tisy jsou zasvěcené bohyni smrti – Moraně.
Marie Hrušková
44
Buk v Lešné
(kód ÚSOP: 52)
Červenolistý
kultivar
buku
lesního (Fagus sylvatica ´Atropunicea´) roste ve svahu v areálu kostela svatého Archanděla Michaela v Lešné. Strom má dostatek místa a proto má rovný kmen a nádherně
rovnoměrnou
korunu
rozprostřenou do všech stran. Strom byl pro svoje rozměry, věk, biologickou,
estetickou
a
kulturně
historickou hodnotu vyhlášen Městským úřadem Valašské Meziříčí dne 16.9.1999 za
strom
památný.
Rozhodnutí
o
vyhlášení je uvedeno v dokumentu 4 přílohy č. 6. Zdravotní stav stromu je velmi Fotografie 6: Vchod do areálu kostela v Lešné dobrý. Byly dezinfikovány a zatřeny pahýly po neodborném řezu. Pravidelně je odstraňován podrost. Stáří stromu je odhadnuto na 150 let. Svojí výškou 28 m téměř převyšuje kostelní věž a je výraznou dominantou obce. Další informace o stromu jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy č.1, v dokumentu 5 přílohy č.6, fotografie uvedeny v přílohách číslo 5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
Tabulka 4: Obvod kmene - Buk v Lešné Rok měření
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
1999
400
2003
406
2008
417
45
Kachlíkovy lípy
(kód ÚSOP: 42)
Dvě lípy velkolisté (Tilia platyphyllos
Scop.)
rostou
nedaleko centra obce Hošťálková, ve
dvoře
památkově
chráněné
usedlosti Hajnušov. Štít budovy dřevěné
usedlosti
se
pyšní
letopočtem 1849. Stáří lip je však odhadováno až na 200 let. Městský vyhlásil
lípy
úřad dne
Vsetín 20.9.1999.
Fotografie 7: Hajnušov
Důvodem vyhlášení byl zřejmě mohutný vzrůst lip, jejich stáří a také výjimečnost místa, kde rostou. Lípy dotvářejí úžasnou atmosféru starého stavení a jsou bezpochyby jeho nedílnou součástí. Obě lípy byly v roce 2002 staženy popruhy. U mohutnější z lip se tak zabránilo jejímu rozlomení, u druhé lípy je popruhy zajištěna jedna z hlavních větví. Zakryto bylo také rozdvojení větví ve výšce asi 4,5 metru nad zemí a ošetřeny drobné kapsy u mohutnější lípy. U ní také v roce 2003 bylo provedeno ošetření po odlomení jedné k hlavních větví. Tato lípa je také ohrožována blízkou přilehlou budovou a svodem okapu. Právě proto je kmen u báze mírně odkloněný od budovy. Výška mohutnější lípy se pohybuje v rozmezí od 28 do30 m a výška druhé z lip 26 až 28 metrů. Další informace o stromu jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy č.1, fotografie uvedeny v přílohách číslo 5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
Tabulka 5: Obvod kmene - Kachlíkovy lípy Rok měření
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm) lípa 1
lípa 2
2003
400
445
2008
400
444
46
Turpišův dub
(kód ÚSOP: 55)
Dub letní (Quercus robur L.) roste na podmáčené louce na jižně situovaném svahu ve Vsetíně - místní části Bobrky jako solitér. Dub je krásně situovaný a i přes svou nevelkou výšku je výraznou dominantou krajiny. Lze jej spatřit z rušné silnice Vsetín - Jablůnka před benzínovou stanicí Bobrky. Dub nese název podle majitele pana Turpiše a díky své poloze byl dne 21.10.1998 vyhlášen Městským úřadem Vsetín památným stromem. Rozhodnutí o vyhlášení je uvedeno v dokumentu 6 přílohy č.6. Strom je zajímavý svou nepravidelnou
Fotografie 8: Turpišův dub v květnu
korunou. Jedna z jeho větví se sklání až téměř k zemi. Jeho zdravotní stav není příliš dobrý. Má poškozený kmen a část koruny je proschlá. Před hospodářskými zvířaty je chráněn elektrickým ohradníkem. Pod stromem roste několik malých doubků, které se třeba jednou stanou nástupci dnešního dubu. Jelikož je v místě stromu plánována výstavba, bude nutné strom v budoucnu ochránit před nepříznivými vlivy vzniklé stavbou. Dub i díky tomu, že není chráněn před větrem a dalšími vlivy, nedorostl výšek příliš závratných. Jeho stáří 80 až 90 let a ochrana zákonem však dává do budoucna možnost dosáhnout větší výšky než je dnešních 16 metrů. Další informace o stromu jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy č.1, v dokumentech 7 a 8 přílohy č.6, fotografie uvedeny v přílohách číslo 5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8. V tabulce č.6 jsou uvedeny naměřené hodnoty obvodu kmene v jednotlivých letech. Z tabulky je zřejmé, že se při měření v roce 1998 nejspíš udělala chyba. Tabulka 6: Obvod kmene - Turpišův dub Rok měření
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
1998
348
2003
300
2008
304
47
Dub ČSOP (Kučerův dub)
(kód ÚSOP: 54)
Dub letní (Quercus robur L.) roste na kraji lesního porostu v mírném jižním
svahu
blízko
lokality
“U
Matošků“ v Horní Jasence asi 700 metrů od lyžařského areálu v Horní Jasence. Dub byl v minulosti součástí lesního porostu a při jeho kácení byl dub ponechán. Poté kolem dubu byl vysazen další mladý, zřejmě smrkový Fotografie 9: Pohled do koruny
les. Pozemek dříve patřil státu a ještě před restitucí byla velká část lesa pokácena. Naštěstí nedošlo k pokácení dubu. Strom tak unikl zkáze, ale jen na chvíli. Pan Kučera, kterému byl pozemek i s dubem vrácen v restituci, chtěl dub i se zbytkem přilehlého lesa pokácet a získat za něj peníze. Tomu však zabránila organizace Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Ta parcelu číslo 1119/4 velkou asi 1000 m2 v roce 1998 odkoupila a tím strom zachránila před jeho blížícím se koncem. Kupní smlouva uvedena v dokumentu 9 přílohy č. 6. Dub je prvním stromem na Valašsku v polistopadové éře chráněný vlastnictvím (KLEČKOVÁ; ORÁLEK, 2004). Po jeho odkoupení organizací byl dne 1.2.1999 Městským úřadem ve Vsetíně vyhlášen za památný strom. Rozhodnutí o vyhlášení je uvedeno v dokumentu 10 přílohy č.6. Dub je výraznou dominantou krajiny, vyniká svými rozměry i věkem. Ochranné pásmo dubu je rozšířeno na celou parcelu č. 1119/4. Stromy rostoucí v ochranném pásmu byly odstraněny a pravidelně je odstraňován i podrost zejména mladých buků. Dlouhá rána na kmeni se postupně zatahuje. V koruně můžeme nalézt menší počet proschlých větví. Mladý dub zasazený v zahradě u domu blízko památného dubu by ho jednou mohl nahradit. Stáří dubu je odhadováno asi na 100 let. Za tu dobu dorostl do výšky kolem 22 m. Další informace o stromu jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy č.1, v dokumentu 11 přílohy č.6, fotografie uvedeny v přílohách číslo 5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
48
Tabulka 7: Obvod kmene - Dub ČSOP (Kučerův dub) Rok měření
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
1999
343
2003
385
2008
382
Babyka za humny v Rokytnici
(kód ÚSOP: 58)
Památná babyka (Acer campestre L.) roste na severovýchodním okraji obce Rokytnice na rozhraní polní cesty a louky v lokalitě Bečevná. Svah, ve kterém roste, je rozpůlen rušnou silnicí – obchvatem města Vsetína. Přesto však je babyka od silnice vzdálena asi 800 m a chráněna okolním porostem. Strom lze spatřit od cesty. Je výraznou dominantou, od které je výhled na město Vsetín a jeho okolí. Blízkost sídliště a dle odpadků zjevná oblíbenost místa, zvyšuje možnost poškození stromu zejména vandaly. Za památný strom byla babyka vyhlášena rozhodnutím
Městského
úřadu
Vsetín
Fotografie 10: Koruna babyky
dne
7.10.1996. Důvody pro vyhlášení byly dva - význačné rozměry a věk. Rozhodnutí o vyhlášení je uvedeno v dokumentu 12 přílohy č. 6. Stáří babyky je odhadováno asi na 80 let. Její zdravotní stav je velmi dobrý. V koruně nejsou vidět žádné stopy po dřívějších zásazích. Dostatek místa umožnil koruně rovnoměrný růst. Strom je díky zbarvení listů nejvýraznější na podzim. Pravidelné odstraňování podrostu by mělo být samozřejmostí. Strom dosud dorostl do výšky 20 m. Další informace o stromu jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy č.1, v dokumentu 13 přílohy č.6, fotografie uvedeny v přílohách číslo 5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8. Tabulka 8: Obvod kmene - Babyka za humny v Rokytnici Rok měření
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
1998
280
2003
280
2008
299
49
Žídkův buk
(kód ÚSOP: 57)
Památný buk lesní (Fagus sylvatica L.) roste na louce na hřebenu v lokalitě Vráblovy paseky nad obcí Lužná. Ke stromu se dá dostat pouze lesními cestami, v zimě pak při dostatku sněhu na běžkách, kdy je strom vzdálen od konce lyžařského vleku v Lužné asi 600 m. Strom kraluje nad Vráblovými pasekami a je od něj krásný výhled do dvou údolí a na okolní valašské kopce. Památným Městským
úřadem
stromem
byl
vyhlášen
Vsetín
dne
6.5.1998.
Rozhodnutí o vyhlášení je uvedeno v dokumentu 14 přílohy č.6. Strom je významnou dominantou
Fotografie 11: Kmen Žídkova buku
krajiny. Díky svým rozměrům a poloze lze strom spatřit i z poměrně vzdálených míst. Na kmeni stromu můžeme nalézt zatažené praskliny. Strom na svůj věk je pouze částečně napaden hnilobou. Jeho kořenové náběhy jsou poškozeny. Na jaře roku 2008 při vichřici Ema byla koruna poškozena. Jedna z kosterních větví nevydržela nápor větru a odlomila se. V pádu zachytila další větve, které také poničila nebo zlámala úplně. Na objednávku Městského úřadu Vsetín bylo provedeno odborné ošetření stromu. Rány byly zahlazeny a ošetřeny nátěrem. Strom byl poškozen, ale neztratil na mohutnosti a výjimečnosti. Stáří buku je odhadováno na 100 až 150 let. I přesto, že není chráněn žádným porostem a je přímo vystaven všem povětrnostním vlivům, dorostl doposud do úctyhodné výšky 18 metrů. Další informace o stromu jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy č.1, v dokumentu 15 přílohy č.6, fotografie uvedeny v přílohách číslo 5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8. Tabulka 9: Obvod kmene - Žídkův buk Rok měření
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
1998
400
2003
400
2007
414
50
Kobzova lípa
(kód ÚSOP: 59)
V severovýchodní části obce Francova Lhota při cestě na rozhlednu Čubův kopec nelze přehlednout na mírném návrší s několika staveními lípu velkolistou (Tilia platyphyllos Scop.). Původně tu stávaly jen čtyři dřevěné
chalupy.
Po
majitelích
dávného gruntu se tu dodnes říká “U Kobzů“.
Mohutný
strom
rostoucí
vysoko nad vsí je tedy proslulá Kobzova lípa. Vypravuje se o ní, že ji nechal zasadit roku 1530 nový majitel vesnice Tristan Franc z Háje, když získal tehdejší Zbelovu Lhotu do svého Fotografie 12: Dutina Kobzovy lípy majetku a přejmenoval ji na Lhotu Francovu. Byl to sympatický způsob jak ztvrdit nové jméno vsi – kázal zasadit čtyři lípy. Je škoda, že z nich přežila do naší doby jen jediná. Ještě v letech 1860 až 1890 se mohla Lhota chlubit všemi čtyřmi (HRUŠKOVÁ; TUREK, 2001). Od svahu je kmen nenarušený. Nejvíce upoutá pohled zvláštně tvarovaná nejnižší větev. Zato z druhé strany, od chalupy, je kmen otevřený do prostorné dutiny. V roce 1973 byla lípa ošetřena, dutinu místní ochranáři očistili a napustili lněnou fermeží. Strom vstupní otvor do dutiny postupně víc a víc uzavírá. A právě vznik dutiny je spojen s pověstí s tak častým zlem dávných dob tady na Valašsku – s nájezdem lupičů. Vypravuje se, jak za tureckého vpádu byla vesnice vypálená, jak hořely i chalupy u lípy a jak moc poškodil požár tehdy staletou lípu Na Kobzi. Kronikář uvádí i jinou verzi pověsti. Podle ní se v koruně stromu ukrývalo několik obyvatel, a tak loupežníci založili u lípy oheň, aby je zahubili (HRUŠKOVÁ; TUREK, 2001). Od roku 1985 pak lípa prošla několika ošetřeními, která provedli členové Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí (KLEČKOVÁ; ORÁLEK, 2004). Datum vyhlášení lípy za památný strom není v Ústředním seznamu ochrany přírody uveden a nepodařilo se ani toto datum vypátrat. Důvody, které vedly 51
k vyhlášení, jsou při pohledu na lípu zcela jasné. Lípa je významnou dominantou, svou výškou 24 metrů kraluje nad Francovou Lhotou. Významná je vzrůstem i pověstí, která se k ní váže a v neposlední řadě věkem. Kobzova lípa je nejmohutnějším památným stromem na území CHKO Beskydy. Jak již bylo zmíněno, kmen má velkou dutinu, která místy dosahuje šířky až 60 cm. Okraje dutiny zavalují a strom má snahu dutinu zacelit. Uvnitř dutiny rostou adventivní
kořeny.
Lípa
má
mohutný kmen a stejně mohutné kořenové náběhy. V koruně jsou instalovány
dvě
trojúhelníkové
vazby a jedna pevná železná. Rány
Fotografie 13: Zimní království lípy
po řezu větších větví jsou zaceleny. Pokud je pověst pravdivá, lípa má dnes 478 let. Svým obvodem kmene kraluje nad všemi stromy v bývalém Vsetínském okresu. Obvod kmene byl v roce 2003 podle knihy Památné a významné stromy Valašska 630 cm. Jde zřejmě o chybu při měření nebo zápisu hodnoty, jelikož v ÚSOP je uvedena hodnota 740 cm (není však uveden rok měření). Při měření v listopadu 2007 byl obvod kmene 754 cm.
Tabulka 10: Obvod kmene - Kobzova lípa Rok měření
Obvod kmene ve výšce 130cm (cm)
2003
630
2007
754
Další informace o stromu jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy č.1, fotografie uvedeny v přílohách číslo 5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
52
Hornolidečský dub
(kód ÚSOP:70)
V jihovýchodní části obce Horní Lideč roste
jeden
z nejmohutnějších
dubů
na
Valašsku. Dub letní (Quercus robur L.) vyrostl na louce asi 30 metrů za domem a má tedy dostatek místa pro rozložení mohutné koruny. Bohužel mohutnost koruny již není jako dřív. Strom se dělil v 1 metru nad zemí na 3 velké větve. V roce 2002 při bouři strom nevydržel nápory větru a napadení houbou a 2 hlavní větve odpadly. Větve byly poté uříznuty a rány zakryty plechem. Zakrytí je ovšem nedostatečné a potřebovalo by značné úpravy. Podle slov místních již dub není jako dřív.
Fotografie 14: Hornolidečský dub na
Datum vyhlášení památného stromu podzim není stejně jako u Kobzovy lípy a dalších 14 památných stromů v bývalém Vsetínském okresu v ÚSOP uvedeno. Dub je jedním z nejstarších dubů na Valašsku. Majitel odhaduje stáří stromu na 700 až 1000 let, ovšem podle odborníků má dub asi 400 let. I to je však úctyhodný věk. Strom je bohužel napaden houbou, která byla také příčinou odlomení hlavních větví. Dub ztratil velkou část koruny a ta se tak stala jednostrannou. Mladá větev, kterou strom vytvořil po odlomení, se bude snažit danou část stromu nahradit a tím i vytvořit rovnováhu v koruně. Kmen je jako u jiných starých stromů dutý. Je pokryt boulemi, borka je hrubá. Větve na jedné straně koruny prosychají. Strom je širší než vyšší, jeho výška činí 12 metrů. Další informace o stromu jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy č.1, fotografie uvedeny v přílohách číslo 5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
Tabulka 11: Obvod kmene - Hornolidečský dub Rok měření
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
v ÚSOP (není napsáno kdy měřeno)
686
2004
705
2007
700
53
Lačnovská babyka Lačnovská
(kód ÚSOP: 63) babyka
(Acer
campestre L.) roste na konci sadu na louce ve východní části obce Lačnov. Této výrazné solitéry si lze všimnout po pravé straně od silnice z Horního Lidče. Od stromu je krásný rozhled na krajinu
směrem
k Hornímu
Lidči.
Bohužel v budoucnu tento pohled bude pozměněn
chystanou
stavbou Fotografie 15: Cedulka a kmen stromu s viditelnými ranami
rychlostní komunikace R 49. Datum
vyhlášení
babyky
památným stromem není v ÚSOP uveden. Ale dle některých dokumentů je zřejmé, že se o babyce jednalo v roce 1972. Je tedy pravděpodobné, že byla vyhlášena v tomto roce. Babyka je výraznou dominantou krajiny, je významná svým věkem i rozměry. Zdravotní stav stromu není příliš dobrý. V minulosti byla zlomena jedna z hlavních větví stromu. Kmen je nízký a boulovitý a až k zemi je rána po ulomené větvi. Koruna je díky tomu jednostranná. Některé větve jsou proschlé, jiné ulámané větrem, u jiných se odlupuje borka. Velké rány po řezu zaceleny. Strom je nízký 10 metrů, široký, proschlý, ale i přesto si ponechal určité kouzlo. Pod stromem roste několik semenáčů babyky. Stáří stromu je odhadnuto na 200 let. Další informace o stromu jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy č.1, fotografie uvedeny v přílohách číslo 5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
Tabulka 12: Obvod kmene - Lačnovská babyka Rok měření
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
v ÚSOP (není napsáno kdy měřeno)
345
2003
375
2007
376
54
Statistické shrnutí Vybrané památné stromy jsou zastoupeny celkem 8 taxony. Jednotlivé procentické zastoupení, počet dřevin a položek znázorňuje tabulka 19 přílohy č.1 a graf 11 přílohy č.2.
9.2
Stromy navrhované za památné
Buk v zámeckém parku Červenolistý kultivar buku lesního (Fagus
sylvatica
´Atropunicea´)
roste
v blízkosti budovy zámku v zámeckém parku v Lešné. Buk upoutá pozornost hned při
vstupu
s poklasicistním
do
zámeckého
zámkem
a
areálu
anglickým
přírodně krajinářským parkem. Zámek, původně
vodní
tvrz
a
poté
pozdně
renesanční stavba s arkádovým nádvořím, byl přestavěn v 18. a ve druhé polovině 19. století,
kdy
získal
dnešní
podobu.
Architektonicky i dendrologicky hodnotný park – arboretum o současné rozloze kolem 7 ha. s 1220 kusy dřevin, byl založen v polovině 19. století. O jeho rozkvět se Fotografie 16: Kmen buku zasloužili Kinští z Vchynic a Tetova. Strom má zajímavě rostený kmen, který se asi v 1,20 m větví. Spodní větve jsou mohutné a boulovitý kmen směrem výše ztrácí na objemu. Koruna je lépe vyvinuta ze strany k louce, kde má více prostoru. Až na několik jizev po řezu větví nejsou vidět žádné zásahy do koruny. Strom kvete i plodí a jeho zdravotní stav je velmi dobrý. Je výraznou dominantou parku a vyniká svým věkem a rozměry. Vhodné by bylo odstranění náletových dřevin převážně tisů u kmene stromu. Návrh na vyhlášení památným stromem uveden ve formuláři 1 přílohy číslo 4, fotografie uvedeny v přílohách č.5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
55
Tabulka 13: Základní informace - Buk v zámeckém parku Datum popisu: 1.5.2008 Stáří
100 - 150
Výška stromu (m)
19
Zdravotní stav
1
Výška koruny (m)
18
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
555
Šířka koruny (m)
16
Dub v zámeckém parku Stejně jako předchozí buk, i dub letní (Quercus robur L.) roste v zámeckém parku v Lešné. Dub roste na okraji louky, která tvoří hlavní průhled od zámku. Strom má dostatek místa pro růst a vývoj a proto jeho koruna
je
krásně
rovnoměrně
vyvinuta. Jeho rovný kmen je do 5 až 6 metrů porosten břečťanem a Fotografie 17: Mladé listy a květy dubu ve 4 metrech se větví na 4 hlavní větve, z nichž dvě jsou mohutnější než ostatní. Na stromu jsou viditelné hojící se jizvy po řezu větví. Ze stromu by bylo vhodné odřezat proschlé větve a odstranit dřeviny rostoucí přímo pod korunou stromu. Dle nalezených semenáčků lze usoudit, že strom nejen kvete a plodí, ale že i semena jsou klíčivá. Dub je výraznou solitérou parku, dokáže upoutat pozornost svými rozměry a stářím. Návrh na vyhlášení památným stromem uveden ve formuláři 2 přílohy číslo 4, fotografie uvedeny v přílohách č.5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8. Tabulka 14: Základní informace - Dub v zámeckém parku Datum popisu: 1.5.2008 Stáří
200 - 250
Výška stromu (m)
16
Zdravotní stav
1
Výška koruny (m)
12
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
525
Šířka koruny (m)
18
56
Alej Hynka Tošenovského Cesta
kolem
kostela
v Dolní
Bečvě až k místnímu hřbitovu je po obou stranách lemována lípami (Tilia cordata Mill.). Alej
je
pojmenována
podle
místního rodáka Hynka Tošenovského, který byl popraven koncem 2. světové války. Aby nacisté odradili obyvatelstvo od pomoci partyzánům, snažili se je zastrašit veřejnými popravami partyzánů, osob chycených při pokusu o přechod moravsko-slovenské hranice a jejich pomocníků. Jednou z těchto obětí se stal také pekař Hynek Tošenovský z Dolní Bečvy, který byl 23. listopadu 1944 Fotografie 18: Pomník Hynka Tošenovského oběšen před zraky rodiny nedaleko svého domu na jedné z lip v aleji. Později byl u lípy postaven pomník (KLEČKOVÁ; ORÁLEK, 2004). Alej dlouhá asi 350 metrů je vysázena kolem asfaltové komunikace. Ta je z půlky pěší zónou a z druhé půlky průjezdná. Jedná se však o málo frekventovanou silnici mezi rodinnými domy. Celkem je v aleji vysázeno na 77 lip, z nichž 6 je lipek mladých, které vyplnily mezery vzniklé po úhynu starších lip. Při pohledu od kostela je levá řada delší, čítá také více stromů - 40. Druhá kratší - 37. Zdravotní stav lip je velmi dobrý. Pouze na některých jedincích jsou vidět stopy po řezu větví, malé dutinky nebo malé praskliny kmenů. Stromy nejenom kvetou a plodí, ale jejich semena jsou klíčivá. Alej je velmi výraznou dominantou obce, navštěvovanou oázou v letních měsících. Navíc se k aleji vztahuje také historická událost a proto by bylo vhodné alej vyhlásit. Jednalo by se o první památnou alej nejen v CHKO Beskydy, ale také v celém bývalém Vsetínském okresu. Návrh na vyhlášení památným stromem uveden ve formuláři 3 přílohy číslo 4, fotografie uvedeny v přílohách č.5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
57
Tabulka 15: Základní informace - Alej Hynka Tošenovského Datum popisu: 1.5.2008 Stáří
přes 100
Výška stromu (m)
průměr 14
Zdravotní stav
1
Výška koruny (m)
průměr 11
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm) průměrný jedinec 219
Šířka koruny (m)
průměr 8
Platan v parku Botanika Platan
javorolistý
(Platanus
hispanica
Münchh.) roste v parku Botanika ve Valašském Meziříčí. Park je velký pouze 2,4 arů a byl založen při stavbě zdejšího gymnázia kolem roku 1870. Stáří stromu je tedy odhadováno dle záznamu na 130 až 140 let. Park je umístěn v klidné vilové čtvrti nedaleko centra města mezi ulicemi Tylova, Husova a Havlíčkova. Platan roste ve spodní části parku na rohu ulic Tylova a Husova. Jedná se o strom s významnými rozměry a věkem. Jeho zdravotní stav je velmi dobrý. Hlavní větve jsou však staženy popruhy. Viditelné jsou také Fotografie 19: Platan na podzim ošetřené rány po řezu větví. Rovný kmen se asi ve 3 metrech větví na tři hlavní větve a jednu menší větev. V místě větvení je strom ošetřen plechem. Strom je okrasný nejenom krásnou kůrou, habitem, listy, ale také plody. Po odstranění některých dřevin kolem platanu by strom daleko více vynikl. Pokud by se podařilo strom vyhlásit, jednalo by se o první památný platan na území bývalého Vsetínského okresu. Návrh na vyhlášení památným stromem uveden ve formuláři 4 přílohy číslo 4, fotografie uvedeny v přílohách č.5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8. Tabulka 16: Základní informace - Platan v parku Botanika Datum popisu: 17.5.2008 Stáří
130 - 140
Výška stromu (m)
26
Zdravotní stav
1
Výška koruny (m)
23
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
361
Šířka koruny (m)
20
58
Dub u hospody V
zahrádce
hospody
”Pod
dubem” v jižní části obce Malá Lhota roste dub letní (Quercus robur L.). Při cestě do hospody roste téměř stejně starý dub, o kterém více v následující kapitole. Strom spolu s druhým dubem jsou
výraznou
dominantou
obce.
Vynikají nejenom svým úctyhodným věkem, ale také rozměry. Na dubu umístěná
cedulka
informuje
o
odhadnutém stáří stromu - 247 let. Po celém kmeni stromu je viditelná odborně ošetřená velká rána. Asi ve dvou metrech nad zemí se kmen, Fotografie 20: Jeden z dubů v Malé Lhotě na kterém roste pár plodnic hub, začíná větvit. U větvení lze spatřit rány po řezu velkých kosterních větví. Také další rány po odřezaných větvích jsou na stromu viditelné. Dub má velké kořenové náběhy, které jsou částečně porostlé mechem. Některé větve jsou již suché. Na jaře si v útrobách kmene ptáci vyklovali hnízdo. Do poměrně hluboké díry v kmeni mohou být zaneseny spóry hub a mohlo by dojít k následnému postupnému rozkladu dřeva. Návrh na vyhlášení památným stromem uveden ve formuláři 5 přílohy číslo 4, fotografie uvedeny v přílohách č.5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
Tabulka 17: Základní informace - Dub u hospody Datum popisu: 17.5.2008 Stáří
240 - 260
Výška stromu (m)
14
Zdravotní stav
2
Výška koruny (m)
12
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
475
Šířka koruny (m)
12
59
Dub u cesty k hospodě O
druhém
významném
dubu
(Quercus robur L.) Malé Lhoty již byla zmínka. Duby jsou od sebe vzdáleny asi 35 metrů. Dub, jak již název napovídá, roste ve svahu u štěrkovité cesty vedoucí k místní hospodě. Duby jsou dle odhadu stejně staré, přesto však dub u cesty je ve výrazně lepším zdravotním stavu. Do koruny bylo zasahováno minimálně, pouze řezem suchách větví. Rány po řezu jsou zaceleny.
Stromu
ovšem
neprospívá
obytná buňka v těsné blízkosti kmene. Nejlépe by bylo buňku alespoň o několik metrů posunout.
Fotografie 21: Kmen s obytnou buňkou
Spolu s druhým dubem jsou výraznou dominantou obce a také proto by si stromy zasloužily vyhlášení. Návrh na vyhlášení památným stromem uveden ve formuláři 6 přílohy číslo 4, fotografie uvedeny v přílohách č.5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
Tabulka 18: Základní informace - Dub u cesty k hospodě Datum popisu: 17.5.2008 Stáří
230 - 250
Výška stromu (m)
14
Zdravotní stav
1
Výška koruny (m)
12
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
420
Šířka koruny (m)
14
60
Javor na vrchu U Javora Severovýchodně
od
obce
Velká Lhota uprostřed louky na vrcholu “U Javora” roste nádherný strom
-
javor
pseudoplatanus
klen
(Acer
L.).
Jeho
výjimečnost je dána nejenom jeho vzrůstem a krásnou korunou, ale také místem. Od stromu je krásný výhled do všech stran - jak na stranu k
Rožnovu,
tak
na
přehradu
Fotografie 22: Javor uprostřed května
Bystřička. Javor patří do CHKO Beskydy. Javor zatím nedorostl zvlášť významných rozměrů. Podmínky, kde roste nejsou příliš příznivé. Často je vystavován silným větrům vanoucím od přehrady Bystřička. Jelikož roste uprostřed louky, není chráněn žádnou vegetací ani stavbou. Společnost mu dělá jen mladý záměrně vysazený javor klen. Ten má zřejmě v budoucnu starý javor nahradit. Zdravotní stav stromu je dobrý. Severozápadní část koruny je ovšem proschlá. Rýha na kmeni se postupně zatahuje. Na stromě jsou patrné jizvy po řezu větví. Kmen je rovný a asi ve 2 metrech se začíná větvit. Po jeho vyhlášení by se stal prvním památným javorem klenem v bývalém okresu Vsetín. Návrh na vyhlášení památným stromem uveden ve formuláři 7 přílohy číslo 4, fotografie uvedeny v přílohách č.5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
Tabulka 19: Základní informace - Javor na vrchu U Javora Datum popisu: 1.5.2008 Stáří
přes 100
Výška stromu (m)
10
Zdravotní stav
1
Výška koruny (m)
12
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
283
Šířka koruny (m)
9
61
Lípy Broučka a Berušky Na
hřbitově
v
těsné
blízkosti
nejstaršího tolerančního kostela na Moravě ve Velké Lhotě rostu dvě lípy srdčité (Tilia cordata
Mill.).
Ty byly pravděpodobně
vysazeny v letech budování kostela. Po roce 1781, kdy vydal císař Josef II. Toleranční
patent,
který
ukončil
pronásledování protestantů, vznikl v tehdejší Hrubé Lhotě evangelický sbor. Později byl v nesnadných podmínkách chudoby zbudován dřevěný kostel. První bohoslužby se zde konaly v roce 1783. Kostel se srouben ze silných smrkových klád a dodnes se v něm konají bohoslužby, křty, svatby, pohřby nebo Fotografie 23: Toleranční kostel s lípami koncerty. Kostel je pod ochranou státní památkové péče jako jediný kostel u nás s původními základními rysy tolerančních kostelů. V roce 1875 se stal farářem na tehdejší Hrubé Lhotě Jan Karafiát. Jan Karafiát napsal několik teologických spisů, rozsáhlé paměti a revidoval Bibli kralickou. Ale pro většinu lidí je autorem jediné knihy – Broučků. Proto byl také název lip zvolen podle dvou hlavních hrdinů knížky. Obě lípy jsou významné svým vzrůstem a stářím. V areálu hřbitova roste ještě několik lip. Přesto, že jsou zřejmě stejně staré, jsou mohutnější než obě lípy u kostela. Kořeny lip jsou prorostlé hluboko pod kostelem a jejich koruny se tyčí vysoko nad něj. Mohutnější z lip, blíže silnici, se větví asi ve 4 metrech nad zemí. Místo větvení je zakryto plechem. Od budovy kostela je na kmeni zatahující se rána. Menší z lip se větví asi v 6 metrech nad zemí. Obě lípy jsou jištěny popruhy a rány po řezu zaceleny. Terminál mohutnější z lip je obsypán jmelím a jmelím je napadena i druhá z lip. Odstranění jmelí a proschlých větví by stromům pomohlo. Návrh na vyhlášení památným stromem uveden ve formuláři 8 přílohy číslo 4, fotografie uvedeny v přílohách č.5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
62
Tabulka 20: Základní informace - Lípy Broučka a Berušky Datum popisu: 17.5.2008 lípa 1
lípa 2
lípa 1
lípa 2
Stáří
225
225
Výška stromu (m)
18
16
Zdravotní stav
2
2
Výška koruny (m)
12
12
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
320
291
Šířka koruny (m)
10
10
Pulčínská lípa V severozápadní části obce Pulčín na soukromé zahradě ve svahu u asfaltové silnice roste lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.). Strom i přesto, že je v níže položené části obce, je její výraznou dominantou. Je významný svým věkem i rozměry. Zdravotní stav stromu je velmi dobrý.
Kmen s
mohutnými kořenovými náběhy, které jsou částečně poškozeny, se asi ve 4 metrech větví. Rány po řezu větví zatahují, ale v některých dřevo vyhnívá a tvoří se dutinky. Menší část větví
je
suchá
a
jejich
odstranění
se
doporučuje. Koruna je jištěny popruhy. Více o zdravotním
stavu
uvádí
odborný
Fotografie 24: Kořenové náběhy a kmen
dendrologický posudek v dokumentu 17 přílohy č. 6. Návrh na vyhlášení památným stromem uveden ve formuláři 9 přílohy číslo 4, fotografie uvedeny v přílohách č.5 a 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8.
Tabulka 21: Základní informace - Pulčínská lípa Datum popisu: 17.5.2008 Stáří
250 - 300
Výška stromu (m)
22
Zdravotní stav
1
Výška koruny (m)
18
Obvod kmene ve výšce 130 cm (cm)
460
Šířka koruny (m)
14
63
Statistické shrnutí Stromy vybrané pro vyhlášení za strom památný jsou zastoupeny celkem 6 taxony. Jejich shrnutí a procentické vyjádření je uvedeno v tabulce 20 přílohy č.1 a grafu 12 přílohy č.2.
9.3
Zvláštní část Tato zvláštní část je věnována stromu, který byl během zpracování této práce
zbaven ochrany a pokácen.
Tomanův dub
(kód ÚSOP: 56)
Dub letní (Quercus robur L.) rostl na okraji zahrady domu č.p. 152 uprostřed obce Liptál kousek od benzínové stanice. Dub byl pojmenován Tomanův, podle majitele pozemku na kterém rostl. Dne 31.5.1996 byl Městským úřadem Vsetín vyhlášen za památný strom. Rozhodnutí je uvedeno v dokumentu 18 přílohy číslo 6. Strom byl výraznou dominantou okolí, byl významný svým věkem i rozměry. Díky dostatku místa měl rovnoměrně vyvinutou korunu. Bohužel
při
neuvážené
stavbě
plotu
Fotografie 25: Dub v srpnu 2007
s betonovým pokladem kolem zahrady byl již dříve strom poškozen. Poškozeny byly jeho kořeny a strom začal částečně v koruně směřující k domu prosychat. Jelikož strom roste na rozhraní pozemků u místní komunikace, byly jeho kořenové náběhy několikrát poškozeny. Ani instalování ochranného rámu na kovových patkách zapuštěných do země nepomohlo a strom byl opakovaně automobily naprosto nevšímavých a sobeckých lidí dále poškozován. Jelikož se jedná o porušování zákona č. 114/1992 Sb., ČSOP ve Valašském Meziříčí podalo na neznámého pachatele podezření z trestné činnosti nebo přestupku. Tento dokument je uveden v dokumentu 19 přílohy číslo 6.
64
Díky
neodstranitelnému
poškození kořenových náběhů došlo k napadení dřevokaznými
stromu
houbovými
organismy,
mezi
kterými byl také rezavec kořenový (Inonotus dryadeus). Na bázi kmene se vytvořila asi 50 cm plodnice této houby. Strom začal na podzim roku 2007 silně prosychat a po odborném Fotografie 26: Poškozené kořenové náběhy
posudku
bylo
doporučeno
zrušení
ochrany a jeho následné pokácení. Dne 14.11.2007 bylo vydáno Městským úřadem Vsetín rozhodnutí o zrušení ochrany Tomanova dubu v Liptále, které nabralo účinnosti dne 1.12.2007. Další informace o stromu jsou uvedeny v tabulce 10 přílohy č.1, v dokumentu 20 přílohy č.6, fotografie uvedeny v příloze číslo 7 a přesné zakreslení místa do mapy v příloze č.8. Strom byl díky sobeckému chování lidí a jejich neuváženému jednání v tak špatném stavu, že byl nakonec z důvodů ohrožení provozu na komunikaci a ohrožení přilehlých budov pokácen.
Fotografie 27: I tak končí památné stromy
Chraňme staré stromy a pěstujme nové, abychom našim potomkům nezanechali svět pustý a šedivý, ale barevný a plný vůní. (KLEČKOVÁ; ORÁLEK, 2004)
65
10
ZÁVĚR V prvních kapitolách se práce zabývá všeobecným významem památných
stromů. Shrnuje nejenom význam pro člověka, ale také pro ostatní organismy žijící na této planetě. U nás i v zahraničí byly v historii staré stromy uctívány a úcta k nim se přenášela z generace na generaci. Práce ukázala, jaká byla a je ochrana nejenom u nás, ale také na Slovensku a ve Velké Británii. Všude nalezneme snahu zachránit staré stromy pro další generace. Snaha je vyvíjena nejenom dobrovolníky z různých organizací, ale také vládami jednotlivých zemí. Práce stručně shrnula výskyt, počet a taxony památných stromů v České republice. Dále se více zaměřila na Zlínský kraj a bývalý Vsetínský okres. Uvádí základní údaje všech památných stromů bývalého Vsetínského okresu a zároveň jeho stručnou charakteristiku. U třinácti vybraných památných stromů bývalého Vsetínského okresu je popsána lokalita ve které rostou, jejich zdravotní stav, uvedeny důvody jejich vyhlášení památným stromem a u některých popsána historická událost na ně se vážící. Přidány jsou výsledky měření odvodů kmene z let minulých i nově pořízené. Dokumentace o vyhlášení památným stromem, revize památných stromů, mapy, fotografie pořízené ve čtyřech ročních obdobích a další jsou uvedeny v přílohách. Během zpracování práce byly zaznamenány některé změny v rozměrech stromů nebo v jejich zdravotním stavu. Devět vybraných stromů v bývalém okresu Vsetín bylo navrhnuto na vyhlášení stromem památným. Převážně se jedná o jedince výjimečné svým vzrůstem a rozměry. K daným jedincům byla pořízena fotodokumentace ve čtyřech ročních obdobích, bylo provedeno měření, zpracován návrh dle metodiky AOPK ČR a ten následně poslán příslušné instituci. Nyní jsou návrhy v jednání.
66
11
ABSTRAKT
Klíčová slova památný strom, ochrana, měření, vyhlášení Abstrakt Tato práce se zabývá památnými stromy v bývalém Vsetínském okresu. Stručně je shrnut význam památných stromů, historie a současnost jejich ochrany v České republice i v zahraničí. Ukazuje společnou snahu lidí chránit staré stromy a zachovat je pro budoucí generace. Práce stručně shrnuje výskyt, počet a taxony památných stromů v ČR. Dále se více specializuje na bývalý Vsetínský okres. Podrobněji je popsáno třináct vybraných památných stromů z dané lokality, je uvedena fotodokumentace ze čtyř ročních období. Je zhodnocen jejich zdravotní stav, porovnány výsledky měření odvodu kmene s dřívějšími údaji a zhodnoceny důvody jejich vyhlášení. Dalších devět stromů výjimečných věkem a rozměry jsou navrhovány na památné stromy. Jsou získány všechny údaje potřebné k vyplnění formulářů a formuláře zaslány na patřičné instituce. Nyní se čeká na jejich vyjádření.
Key words tree monuments, protection, measurement, proclamation The Abstract The aim of this work was to study tree monuments in the former region Vsetín. The work itself summarises the meaning of tree monuments, the history and the present of their protection in the Czech Republic, and in other countries. It shows the attempt of the people to protect aged trees and to keep them for the next generations. Briefly, it summarises the localization, the amount, and the taxon of tree-monuments in the Czech Republic. And later, the work is focused on the former region Vsetín and describes in details 13 tree-monuments located at the region. Furthermore, the photo-documentation of all seasons of the year has been included. Moreover, the state of health of trees was examined; the measurement of the tree-trunk perimeter was compared with previous data, and it has been studied the proclamation of trees, not to mention that more than 9 trees, significant with age and dimension, were suggested to became tree-monuments. All the necessary data were filled in the forms and the forms have been send to the proper institution. Its decision is being expected impatiently.
67
12
SEZNAM LITERATURY Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW:
.
AOPK ČR : Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) [online]. 1999-2005 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: .
BUTLER, Jill. Historické stromy ve Spojeném království. In Strom pro život - život pro strom : Věk stromů : [Národní arboristická konference 7. mistrovství ČR ve stromolezectví : Brno, 22.-24. srpna 2007]. [s.l.] : Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2007. s. 33-35. ISBN 978-80-86950-02-0.
CULEK, Martin, et al. Bibliografické členění České republiky. Martin Culek. Praha : ENIGMA, s.r.o.,Tolského 16, Praha 10, 1995. 352 s. ISBN 80-85368-80-3.
CUTLEROVÁ, Catherine, RUSSELL, Tony. Stromy : Světová enciklopedie. Helen Sudellová; Simona Hillová; Helena Kholová. 1. vyd. [s.l.] : Fortuna Libri, 2003. 256 s. ISBN 978-80-7321-290-2.
ČÚZK : Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. 2004-2008 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: .
Enviromental [online]. 2004-2008 [cit. 2008-05-13]. Dostupný z WWW: .
GREEN, Ted. Nearboristický pohled na dvacet let péče o starobylé stromy a na arboristiku ve spojeném království. In Strom pro život - život pro strom : Věk strom: [Národní arboristická konference 7. mistrovství ČR ve stromolezectví : Brno, 22.24. srpna 2007]. [s.l.] : Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2007. s. 3638. ISBN 978-80-86950-02-0.
HRUŠKOVÁ, Marie, TUREK, Jaroslav. Památné stromy. Praha: Marie Hrušková, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648 -1.
HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy [online]. [cit. 2008-03-07]. Dostupný z WWW: .
HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy [online]. [cit. 2008-03-07]. Dostupný z WWW: .
JAKŠ, David. Nejdražší dřeviny světa. Epocha. 2008, č. 14, s. 6.
KLEČKOVÁ, Zina, ORÁLEK, Milan. Památné a významné stromy Valašska. [s.l.] : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2004. 108 s.
68
KOLAŘÍK, Jaroslav. Péče o dřeviny rostoucí mimo les : 1. díl. ČSOP Vlašim. Vlašim : [s.n.], 2003. 261 s. Metodika Českého svazu ochránců přírody. ISBN 8086327-36-1.
KRIŠTOF, Milan. Chráněné stromy. Enviromagazín [online]. 2006, č. 3 [cit. 200806-13],
s.
13.
Dostupný
z
WWW:
.
Mapový server [online]. 1999-2008 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: .
Mapy.cz
[online].
2005-2007
[cit.
2008-06-14].
Dostupný
z
WWW:
.
Missouri botanical garden [online]. 2008 [cit. 2008-07-01]. Dostupný z WWW: .
NĚMEC, Jan, et al. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezku. Irena Bibelková. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Olympia a.s., 2003. 224 s. ISBN 27-0092003.
PAVELKA, Jan, TREZNER, Jiří, et al. Příroda Valašska. Vsetín : ČSOP ZO 76/06 Orchidea, 2001. 568 s. ISBN 80-238-7892-1.
Projekt bibliografické citace [online]. 2004-2008 [cit. 2008-07-01]. Dostupný z WWW: .
REŠ, Bohumil. Metodika péče o památné stromy. Přednáška Nová koncepce péče o památné stromy., Zlín 8.3.2007, nepublikováno
REŠ, Bohumil. Vývoj a současný stav péče o památné stromy. In Strom pro život, život pro strom IV. : Řez dřevin z pohledu nového tisíciletí. 1. vyd. Praha : Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2003. s. 59-64. ISBN 80-902910-4X.
Územně identifikační registr ČR [online]. 1998-2006 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: .
Vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 142/1980
Wikipedia : Otevřená encyklopedie [online]. 2001 , 5. 4. 2008 v 17:42 [cit. 2008-0612]. Dostupný z WWW: .
69
13
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny č. - číslo ČR – Česká republika ČSOP – Český svaz ochránců přírody CHKO – Chráněná krajinná oblast MěÚ – městský úřad NP – Národní park NPR – národní přírodní rezervace ObÚ – obecní úřad ONV – Okresní národní výbor Pozn. – poznámka PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace PS – památný strom Sb. – sbírky ÚSOP – Ústřední seznam ochrany přírody
70
14
SEZNAM TABULEK, FOTOGRAFIÍ A MAP V TEXTU
Tabulky Tabulka 1: Obvod kmene - Helštýnské lípy ................................................................... 40
KLEČKOVÁ, Zina, ORÁLEK, Milan. Památné a významné stromy Valašska. [s.l.] : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2004. 108 s.
Tabulka 2: Obvod kmene - Střítežský jasan Na Příčnici ................................................ 41
AOPK ČR : Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) [online]. 1999-2005 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: .
Tabulka 3: Obvod kmene - Lípa u pomníku................................................................... 42
AOPK ČR : Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) [online]. 1999-2005 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: .
KLEČKOVÁ, Zina, ORÁLEK, Milan. Památné a významné stromy Valašska. [s.l.] : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2004. 108 s.
Tabulka 4: Obvod kmene - Buk v Lešné ........................................................................ 45
AOPK ČR : Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) [online]. 1999-2005 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: .
KLEČKOVÁ, Zina, ORÁLEK, Milan. Památné a významné stromy Valašska. [s.l.] : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2004. 108 s.
Tabulka 5: Obvod kmene - Kachlíkovy lípy .................................................................. 46
KLEČKOVÁ, Zina, ORÁLEK, Milan. Památné a významné stromy Valašska. [s.l.] : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2004. 108 s.
Tabulka 6: Obvod kmene - Turpišův dub ....................................................................... 47
AOPK ČR : Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) [online]. 1999-2005 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: .
KLEČKOVÁ, Zina, ORÁLEK, Milan. Památné a významné stromy Valašska. [s.l.] : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2004. 108 s.
Tabulka 7: Obvod kmene - Dub ČSOP (Kučerův dub) .................................................. 49
AOPK ČR : Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) [online]. 1999-2005 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: .
KLEČKOVÁ, Zina, ORÁLEK, Milan. Památné a významné stromy Valašska. [s.l.] : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2004. 108 s.
Tabulka 8: Obvod kmene - Babyka za humny v Rokytnici............................................ 49
71
AOPK ČR : Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) [online]. 1999-2005 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: .
KLEČKOVÁ, Zina, ORÁLEK, Milan. Památné a významné stromy Valašska. [s.l.] : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2004. 108 s.
Tabulka 9: Obvod kmene - Žídkův buk.......................................................................... 50
AOPK ČR : Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) [online]. 1999-2005 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: .
KLEČKOVÁ, Zina, ORÁLEK, Milan. Památné a významné stromy Valašska. [s.l.] : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2004. 108 s.
Tabulka 10: Obvod kmene - Kobzova lípa..................................................................... 52
KLEČKOVÁ, Zina, ORÁLEK, Milan. Památné a významné stromy Valašska. [s.l.] : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2004. 108 s.
Tabulka 11: Obvod kmene - Hornolidečský dub............................................................ 53
AOPK ČR : Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) [online]. 1999-2005 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: .
KLEČKOVÁ, Zina, ORÁLEK, Milan. Památné a významné stromy Valašska. [s.l.] : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2004. 108 s.
Tabulka 12: Obvod kmene - Lačnovská babyka ............................................................ 54
AOPK ČR : Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) [online]. 1999-2005 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: .
KLEČKOVÁ, Zina, ORÁLEK, Milan. Památné a významné stromy Valašska. [s.l.] : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2004. 108 s.
Tabulka 13: Základní informace - Buk v zámeckém parku............................................ 56 Tabulka 14: Základní informace - Dub v zámeckém parku ........................................... 56 Tabulka 15: Základní informace - Alej Hynka Tošenovského....................................... 58 Tabulka 16: Základní informace - Platan v parku Botanika ........................................... 58 Tabulka 17: Základní informace - Dub u hospody ......................................................... 59 Tabulka 18: Základní informace - Dub u cesty k hospodě ............................................. 60 Tabulka 19: Základní informace - Javor na vrchu U Javora........................................... 61 Tabulka 20: Základní informace - Lípy Broučka a Berušky .......................................... 63 Tabulka 21: Základní informace - Pulčínská lípa........................................................... 63 Další informace k tabulkám získány měřením.
72
Mapky Mapka 1: Mapa bývalého Vsetínského okresu ............................................................... 28
PAVELKA, Jan, TREZNER, Jiří, et al. Příroda Valašska. Vsetín : ČSOP ZO 76/06 Orchidea, 2001. 568 s. ISBN 80-238-7892-1.
Fotografie Fotografie 1: Tabule s jednou z Helštýnských lip .......................................................... 39 Fotografie 2: Jeden ze strážců jasanu ............................................................................. 41 Fotografie 3: Pomníček pod lípou .................................................................................. 42 Fotografie 4: Koláčkův tis .............................................................................................. 43 Fotografie 5: I tak lze projevit úctu ................................................................................ 44 Fotografie 6: Vchod do areálu kostela v Lešné .............................................................. 45 Fotografie 7: Hajnušov ................................................................................................... 46 Fotografie 8: Turpišův dub v květnu .............................................................................. 47 Fotografie 9: Pohled do koruny ...................................................................................... 48 Fotografie 10: Koruna babyky........................................................................................ 49 Fotografie 11: Kmen Žídkova buku................................................................................ 50 Fotografie 12: Dutina Kobzovy lípy............................................................................... 51 Fotografie 13: Zimní království lípy............................................................................... 52 Fotografie 14: Hornolidečský dub na podzim ................................................................ 53 Fotografie 15: Cedulka a kmen stromu s viditelnými ranami ........................................ 54 Fotografie 16: Kmen buku.............................................................................................. 55 Fotografie 17: Mladé listy a květy dubu ......................................................................... 56 Fotografie 18: Pomník Hynka Tošenovského ................................................................ 57 Fotografie 19: Platan na podzim..................................................................................... 58 Fotografie 20: Jeden z dubů na Malé Lhotě ................................................................... 59 Fotografie 21: Kmen s obytnou buňkou ......................................................................... 60 Fotografie 22: Javor uprostřed května ............................................................................ 61 Fotografie 23: Toleranční kostel s lípami ....................................................................... 62 Fotografie 24: Kořenové náběhy a kmen........................................................................ 63 Fotografie 25: Dub v srpnu 2007.................................................................................... 64 Fotografie 26: Poškozené kořenové náběhy ................................................................... 65 Fotografie 27: I tak končí památné stromy..................................................................... 65 Všechny fotografie byly pořízeny autorem práce.
73
