Bakalářská práce Mezinárodní franchisingová smlouva Luděk Sztefek 2006

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra mezinárodního a evropského práva

Bakalářská práce Mezinárodní franchisingová smlouva Luděk Sztefek 2006

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Mezinárodní franchisingová smlouva zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny“.

Obsah Obsah ..............................................................................................................2

Abstract...........................................................................................................4

Úvod ...............................................................................................................5 1 Vymezení pojmu franchisingu ......................................................................7

1.1 Definice franchisingu.................................................................................7 1.2 Charakteristické znaky franchisingu.........................................................10 1.3 Druhy franchisingu ..................................................................................11

1.4 Výhody a nevýhody franchisingu.............................................................14 2 Právní režim franchisingu ...........................................................................16

2.1 Evropský kodex etiky franchisingu ..........................................................16

2.2 Nařízení komise Evropského Společenství ...............................................18 2.3 Franchizové svazy ...................................................................................18

2.4 Evropská franchisová federace (EFF).......................................................19 2.5 Česká asociace franchisingu.....................................................................19

2.5.1 Hlavní cíle, úkoly asociace a služby členům..........................................20 3 Franchisová smlouva a manuál ...................................................................22

3.1 Proces uzavírání franchisingové smlouvy.................................................23

3.2 Smlouva o budoucí franchisingové smlouvě ............................................24 3.3 Obsah tzv. přímé franchisingové smlouvy................................................26 Oddíl 1. Úvodní ustanovení .......................................................................27 Oddíl 2. Předmět smlouvy .........................................................................27

Oddíl 3. Rozsah a doba trvání smlouvy ......................................................29

Oddíl 4. Práva a povinnosti smluvních stran ..............................................30 Oddíl 5. Franchisové poplatky ...................................................................32

Oddíl 6. Vzhled prodejních místností a školení franchisanta ......................33 Oddíl 7. Reklama.......................................................................................35

Oddíl 8. Ochrana tzv. nehmotných statků...................................................36 Oddíl 9. Ostatní ujednání ...........................................................................37

Oddíl 10. Ukončení smluvní spolupráce.....................................................40 Oddíl 11. Závěr..........................................................................................42

Závěr .............................................................................................................43 2

Seznam literatury...........................................................................................45

Základní pojmy a použité zkratky ..................................................................47

3

Abstract This thesis analyses franchising in a general level, considers a

determination of a legal framework, characteristics and the subsequent implementation of a franchise contract. The intent of the thesis is to explain the

principles and methods by which franchising functions, especially in terms of

law, and breaks down the franchise contract as the legal basis of a franchise’s functioning.

In the analysis this work considers the interpretation of the institution

franchising, its characteristic signs – types, determinate legal framework with

participation of competent bodies or institutions, determines specifics of the

franchise contract and its subsequent implementation on a domestic and international (European) scale. The primary focus is on the construction of the

franchise contract as the legal basis of the functioning of cooperation on franchising principles. The aspects of franchising connected with protection of economic competition are are completely excluded.

4

Úvod Pro Českou republiku devadesátá léta dvacátého století znamenají

mimo jiné i proces směřující k vytvoření a stabilizování fungující tržní

ekonomiky. Velké změny zaznamenávají především podnikatelské aktivity. Ty, které do konce osmdesátých let fungovaly přestávají odpovídat potřebám reálného tržního prostředí. Proto se stále více do popředí zájmů

podnikatelských subjektů všech stupňů dostávají v České republice zatím

poměrně málo známé, ale ve světě již fungující, vyzkoušené a osvědčené podnikatelské nápady, myšlenky, styly a metody. K takovým lze řadit i

podnikatelský systém, kterému nejedna velká firma vděčí za svůj celosvětový

věhlas a nejeden střední a drobný podnikatel za svůj úspěch a dobré postavení v boji s konkurencí. Tento systém se nazývá FRANCHISING.

Manfréd Maus, bývalý viceprezident Evropské franchisové federace, vyjádřil

podstatu franchisingu těmito slovy: „… Lepší je jednou řádně myslet a stokrát to uplatnit, než stokrát myslet a stokrát uplatnit … Franchising je systém, ve

kterém místo, aby sto drobných podnikatelů přemýšlelo o nejlepší formě

podnikání, je pro ně výhodnější převzít již vymyšlenou a prověřenou formu ve franchisové systému.“1

Cílem bakalářské práce je snaha formou pojednání analyzovat

franchising v obecné rovině, vymezení právního režimu, charakteristika a následná realizace franchisingové smlouvy.

Po konzultaci s vedoucím práce, mi byly stanoveny následující výchozí

a omezující podmínky: v analýze se zabývat interpretací pojmu franchising, jeho charakteristickými znaky – druhy, vymezit jeho právní režim s podíly

kompetentních orgánů či institucí, determinovat specifika franchisingové smlouvy a jeho následnou implementaci ve vnitrostátním a mezinárodním

(evropském) měřítku. Hlavní pozornost by měla být věnována konstrukci franchisingové smlouvy, jako právního základu fungování kooperace na

principech franchisingu. Zcela by měly být abstrahovány aspekty franchisingu z roviny ochrany hospodářské soutěže.

Kubín, Z. Systém, který přináší jistotu. Praha : Českomoravský PROFIT Speciál, 1993, č. 47, s. 7.

1

5

Abych co možná nejlépe dosáhl stanoveného cíle bakalářské práce,

využil jsem proto následující metody vědeckého zkoumání:

Analýza – dovoluje myšlenkové rozebrání, rozdělení zkoumaného

problému na části, jejich následné definování, myšlenkové uchopení a odlišení

jejich vlastností. Díky aplikaci analýzy na řešený problém mohu lépe postihnout samotnou podstatu problému, rozebrat si zjištěné aspekty či vlastnosti řešeného problému.

Syntéza – sloučení jednotlivostí, prvků díky kterým je možno vyvodit

závěr o daném jevu či problému. Syntézou slučuji dílčí úkoly a jejich prvky, jejímž prostřednictvím jsem mohl vydedukovat závěry o daném problému.

V průběhu zadané práce nastala potřeba analyzovat současný stav

problematiky. To mi umožnilo proniknout do problému, definovat spolu se

syntézou některé skutečnosti a vytvořit si dostatečný obzor pro následné řešení tématu.

V hlavní a nejrozsáhlejší části bakalářské práce vstupuje do popředí

metoda analýzy. Zde šlo především o to, abych nabyté vědomosti a získané informace, poté co jsem si je důslednou analýzou utřídil, ujasnil a definoval,

dokázal vhodně shrnout a utřídit, aby výsledný produkt byl přehledný, souvislý a měl logickou posloupnost.

Využitím shora uvedených metod bylo možné zadané téma bakalářské

práce lépe vystihnout a pochopit vazby mezi jednotlivými fakty.

6

1 Vymezení pojmu franchisingu 1.1 Definice franchisingu V současné

době

neexistuje

jednotná

a

univerzální

definice

franchisingu, protože různé formy franchisových systémů, rozvoj jednotlivých

prvků franchisingu i odlišnosti legislativy v různých zemích, vedou k rozdílným definicím. Podle mého názoru za nejlépe propracované definice franchisingu lze považovat definice Německého franchisového svazu

(DFVe.V.), Mezinárodní asociace amerických franchisorů a především Evropské franchisové federace.

Německý franchisový svaz definuje franchising takto:

“Franchising je vertikálně – kooperativně organizovaný odbytový systém právně samostatných podnikatelů na bázi smluvních dlouhodobých závazků.

Tento systém vstupuje na trh jednotně a vytváří se prostřednictvím vzájemného plnění partnerů patřících do jednoho systému a kontrolním systémem.

Franchisorův souhrn podmínek pro poskytnutí franchisingu se nazývá

franchisový balík (franchise package). Je sestaven z nákupního, odbytového a

organizačního konceptu, využívání ochranných práv, výchovy franchisanta,

závazku franchisorů podporovat aktivně franchisanta a průběžně rozvíjet tuto koncepci. Franchisant vystupuje vlastním jménem a na vlastní účet. Má právo a povinnost využívat franchisový balík za úplatu. Jako výkonnostní příspěvek dodává práci, kapitál a informace.“2

Podle doporučení Mezinárodní asociace amerických franchisorů je

franchising definován jako „smlouva nebo dohoda, ústní nebo písemná, mezi dvěma nebo více partnery, kde:

a) se franchisantovi poskytuje právo podle marketingového plánu sestaveného franchisorem, poskytovat služby nebo prodávat výrobky, a

b) řízení podnikání podle určitých plánů nebo systémů je spojeno s označením výrobků, služeb a obchodního jména, reklamních a

obchodních symbolů, pomocí kterých jsou jednotliví franchisoři nebo smluvní podnikatelé rozeznatelní, a 2

Deutscher Franchise-Verband e. V. Franchising. München, 1992

7

c) franchisant se zavazuje přímo nebo nepřímo platit konkrétní částku za poskytnutí franchisingu.“3

Tato definice neodpovídá zcela charakteru franchisingu, neboť zde chybí

důležité oprávnění franchisorů kontrolovat dodržování svého systémového konceptu a prosazovat jeho přesné dodržování.

Asi nejvýstižnější charakteristiku franchisingu je možno nalézt u Evropské franchisové federace, která franchising definuje jako „určitou formu

smluvní spolupráce mezi právně nezávislými podnikateli vytvořenou na základě rovnoprávnosti, kde na jedné stráně stojí franchisový podnikatel „franchisor“ a na druhé straně jeden nebo více podnikatelů „franchisantů“. Franchisor splňuje následující znaky:

a) Podnik nese obchodní jméno, slovní označení nebo symbol (případně

ochrannou známku) pro výrobní, obchodní činnost nebo činnost služeb,

ale také symbol zkušeností, vědomostí (know-how) a franchisant je oprávněn je využívat.

b) Podnik disponuje určitými výrobky nebo druhem služeb v přesně

určeném rámci a originální obchodní koncepci, kterou může franchisant přebrat a využívat. Tato koncepce je založena na specifických a vyzkoušených

obchodních

technikách.

Protože

má

franchisant

k dispozici právo využívat obchodní jméno, obchodní koncepci,

technologii a know-how franchisorů, je tento systém daleko dokonalejší než systémy jiné, např. koncesní nebo licenční.“4

Závěrem lze z výše uvedených definic franchisingu shrnout, že franchising

je forma podnikání, založená na vytváření kooperačních vztahů. Je jednou z nejrozšířenějších forem vertikální spolupráce velkých a malých firem. Zakladatel systému, franchisor, představuje jádro tvořící koordinační

centrum celého systému. Je původcem a majitelem podnikatelského nápadu, který se dále stává předmětem obchodu. Na druhé straně stojí

příjemce franchisingu, franchisant, představuje partnera, který kupuje

určitý výrobek, službu, recept. Nejedná se samozřejmě jen o samotný výrobek, ale především o ochrannou známku, se kterou se kupuje Štensová, A., Gieratová, Z. Viete čo je franchising? 1. vydání. Bratislava : Vydavatelství Elita, 1991, 40 s. 4 Večeř, I. Základy franchisingu. Přednáška. Praha, 3 .6. 1992.

3

8

kompletní

„image“

firmy.

Vzájemné

vztahy

mezi

franchisorem,

jednotlivými franchisanty a ostatními subjekty na trhu, kterými jsou např. banky nebo dodavatelé a přepravci, vytvářejí spolu fungující franchisový systém, který lze jednoduše označit slovem franchising.

V České republice se v roce 1998 franchisingem zabýval Vrchní soud

v Praze (rozhodnutí ze dne 28.4.1998, SJS 725/2000, 7 A 170/95), který ve

svém rozhodnutí uvedl definici franchisingu, resp. franchisingové smlouvy

tak, že předmětem franchisingové smlouvy je poskytnutí výrobního nebo obchodního know-how a dalších průmyslových práv poskytovatelem

příjemci za to, že příjemce výsledky svého podnikání uvede na trh; obě

smluvní strany se stávají partnery, jde o vertikální dlouhodobý vztah, přinášející oběma zisk a vyvážené výhody; příjemce podniká pod jménem

poskytovatele zavedeným na trhu a s jeho pomocí získává právo užívat jeho ochrannou známku, image a zkušenosti. Poskytnutá licence opravňuje příjemce k provozování

vlastního podniku

na

základě ověřeného

podnikatelského konceptu poskytovatele, jeho know-how a pod jeho jménem. Poskytovateli pak náleží jednorázový poplatek za poskytnutí

licence a průběžný franchisingový poplatek z měsíčního obratu (nebo z čisté

tržby,

hrubých

výnosů

apod.),

stanovený

Podnikatelská suverenita příjemce franchisy

procentuálně.

je omezena smluvně

založenou povinností užívat komplexní návod k podnikání smlouvou poskytnutý a strpět kontrolu poskytovatele stran jeho plnění a stran

správného vyúčtování poplatků a jejich placení, jeho výhodou jako začínajícího podnikatele naopak je, že se zavádí pod známým jménem,

známou značkou, dostává návod „jak na to“, a je mu poskytnuta pomoc

v rámci školení, a to i stran vedení účetnictví, zajištěna je i reklama. Smlouva sama obsahuje prvky různých smluvních typů (např. licenční

smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o použití know-how). Práva a povinnosti partnerů jsou v korelaci, jde o vyvážený stav, a to i stran

platebních podmínek. Jde zásadně o vztah samostatných podnikatelů,

podnikatelská samostatnost příjemce je omezena toliko smlouvou co do užití jména poskytovatele přijatého konceptu provozování určité činnosti

9

(prodeje určitých výrobků, poskytování služeb), jde však o podnikání na vlastní odpovědnost a riziko.5

1.2 Charakteristické znaky franchisingu -

-

-

-

dlouhodobá smluvní spolupráce franchisora a franchisanta,

vertikálně organizovaná struktura systému,

právní a částečně podnikatelská samostatnost franchisanta,

poskytnutí práva užívat ochrannou známku, obchodní firmu (jméno) franchisora, obchodní znašku jeho výrobků, služeb nebo technologií, výrobní a obchodní tajemství, know-how, image, zkušenosti, odbytové

-

-

-

a marketingové programy,

povinnost franchisanta jednat stanoveným způsobem,

právo franchisora řídit a kontrolovat franchisový systém

podpora franchisora při výstavbě a vedení podniku.6

Ucelenější systém znaků vypracoval Německý franchisový svaz. Mezi

nejdůležitější znaky, které jsou obsaženy v informačním letáku tohoto svazu, řadí:

1. Systém odbytu -

-

decentralizovaný odbyt

právně samostatné území

2. Program činnosti -

Systém franchisora (franchisový balík) o vybavení podniku

o využívání ochranných práv

o koncepce nákupu, odbytu a organizace o další rozvoj systému -

o aktivní podpora

Systém franchisanta

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 4. 1998, SJS 725/2000, 7 A 170/95 (Soudní judikatura, 2000, č. 6, s. 351) – k výkladu pojmu „plnění běžných úkolů“ a „franchising“ 6 Večeř, I. Základy franchisingu. Přednáška. Praha, 3 .6. 1992.

5

10

o pracovní složka

o kapitálová složka

o informační složka 3. Vertikálně – kooperativní organizace -

-

-

-

přísná organizace

intenzivní spolupráce

vertikální dělba práce

systém kontroly

4. Jednotné vystupování -

-

-

jméno (ochranná známka)

společná strategie

jednotná image

5. Právní samostatnost -

-

podnikatelská iniciativa

podnikání pod vlastním jménem a na vlastní náklady

6. Smluvní dlouhodobé vztahy -

-

-

-

dlouhodobá vzájemná spolupráce

práva a povinnosti franchisora

práva a povinnosti franchisanta

regulace plateb7

1.3 Druhy franchisingu Franchising, jako marketingovou metodu sloužící k distribuci výrobků, služeb

nebo technologií, lze klasifikovat podle několika hledisek. a) hledisko historické -

7

Historicky nejstarší typ je tzv. výrobkový

franchising, který

představoval povolení na prodej určitých značkových výrobků (např.

Deutscher Franchise-Verband e. V. Franchising. München, 1992

11

automobilů, nápojů) a franchisant obdržel od franchisora přesný popis -

výrobního postupu apod.

Komplexnější a dnes i častější formou je podnikatelský franchising, jinak také zvaný odbytový franchising nebo také package franchise

(business format), který je podnikáním „na klíč“, V rámci tohoto franchisingu získává franchisant ověřený podnikatelský nápad, pomoc při vyhledávání místa k vlastnímu založení podniku, pomoc při řízení

vlastního podniku a eventuální finanční pomoc. Tento typ je charakterističtější pro oblast poskytování služeb. b) předmět franchisingu -

Průmyslový franchising, který je zaměřen na prodej výrobků

(franchisant je oprávněn vyrábět zboží podle specifikace franchisora a současně je oprávněn toto zboží pod jeho ochrannou známkou

-

prodávat).

Distribuční franchising, který je zaměřen na prodej výrobků

(franchisant je oprávněn prodávat určité výrobky ve franchisové podniku, který nese označení franchisora a v souladu se zavedenými

-

obchodními metodami).

Franchising služeb (někdy také servisní franchising), jehož předmětem je poskytování služeb (franchisant je oprávněn provozovat určité služby pod označením

-

franchisora a v souladu s jeho zavedeným a

vyzkoušeným obchodním stylem).

Velkoobchodní franchising, jehož předmětem je podnikání na

velkoobchodní úrovni (franchisant je oprávněn distribuovat určité výrobky pouze maloobchodníkům a nikoli konečným spotřebitelům).

c) osoba franchisanta -

-

-

Franchising mezi fyzickými osobami jako podnikateli.

Franchising mezi právnickými osobami.

Franchising smíšený.

d) vertikální členění

12

-

Jednostupňový franchising, tj. franchisor poskytuje franchising pouze

-

Vícestupňový franchising, kde existuje více úrovní franchisantů.

franchisantům na stejné úrovni.

e) vztahy ke třetím osobám -

Master-franchising, ve kterém franchisor poskytuje franchisantovi

právo poskytovat franchising dalším franchisantům (subfranchising). Franchisant se tak stává quasi franchisorem, i když s poněkud omezenými oprávněními, v přesně smluvně vymezené oblasti (Obr. 1). Franchisor Master Franchisant Franchisant

Franchisant

Franchisant

Obr.1 Master-franchising -

Jednoduchý franchising, ve kterém má franchisant zakázanou jakoukoliv činnost, která by mohla vést k prozrazení důležitých

informací a údajů týkajících se franchisového systému třetím osobám. Franchisant tedy není oprávněn provádět master-franchising (Obr. 2) Franchisor Franchisant

Franchisant

Obr.2 Jednoduchý franchising

13

Franchisant

f) hledisko teritoriální -

Národní franchising, který se uskutečňuje mezi franchisorem a

-

Mezinárodní franchising, který je poskytován do jiného státu.

franchisantům z téhož státu.

g) výlučnost (exkluzivita) výrobků -

Minifranchising, který se používá u exkluzivních výrobků (určených

pro malý okruh spotřebitelů) od exkluzivních firem. Franchisor poskytuje právo prodeje exkluzivních výrobků na předem určeném

území, speciální franchisový sortiment, reklamní materiál, vstupní

kapitálový vklad, dodržování předepsaných cen, zařízení prodejen pro -

optimální nabídku exkluzivních firem.

Franchising týkající se běžného sortimentu výrobků.8

Výše uvedená klasifikace franchisingu není samozřejmě komplexní a

vyčerpávající. Demonstruje určitá hlediska, která je možné v teoretické rovině použít pro definici franchisingu.

1.4 Výhody a nevýhody franchisingu Franchising, který je dlouhodobým obchodním vztahem mezi dvěma

nezávislými subjekty přináší vedle již zmíněných výhod, další výhody, ale i nevýhody, z nichž některé bych chtěl v následující části stručně zmínit: Výhody pro franchisora • •

se zvyšujícím se počtem franchisantů má výhodnější vyjednávací pozici na

trhu

při rozšiřování své franchisingové sítě není zatížen rozsáhlými investicemi,

neboť je přenese na franchisanty a částečně na ně přenáší i podnikatelské riziko

• •

8

jistější odbyt vlastních produktů

prostřednictvím franchisantů, kteří znají podmínky místního trhu může

pružněji reagovat na místní potřeby

Večeř, I. Základy franchisingu. Přednáška. Praha, 3 .6. 1992.

14

Výhody pro franchisanta • • • • •

od počátku podnikání má přístup k ověřenému a funkčnímu obchodnímu

modelu

nižší podnikatelské riziko, rychlejší a jistější vstup na trh podporovaný

společnou a jednotnou propagací, která zvyšuje marketingovou sílu značky

má právo užívat jméno a silnou značku franchisora, který stále pečuje o její

známost a dobrou pověst a stejně tak o vývoj a propagaci produktů

přístup k poradenství, školení zaměstnanců a další podpoře ze strany

franchisora

lepší přístup k úvěrům

Nevýhody pro franchisora •

při výběru budoucího franchisanta je nutné velmi zodpovědně vybírat mezi

zájemci, neboť jeden nezodpovědný franchisant, nedodržující stanovené podmínky může silně poškodit dobrou pověst franchisora

• •

kontrola franchisantů klade na franchisora velké nároky a je složitější než

při řízení vlastní provozovny, kde lze jednoznačně nařizovat

franchisanti mohou časem dojít k závěru, že pro ně spolupráce

s franchisorem

již nemá velký význam a s nabytými znalostmi a

zkušenostmi se mohou chtít zcela osamostatnit a franchisorovi konkurovat Nevýhody pro franchisanta • •

musí se podřizovat pokynům a kontrole ze strany franchisora, čímž ztrácí

část své samostatnosti a stává se na franchisorovi částečně závislý

má omezenou možnost dalších obchodních aktivit, neboť může vyrábět,

prodávat

výrobky nebo poskytovat služby jen v rozsahu stanoveném

franchisingovou smlouvou •

některé výrobky nebo služby může odebírat pouze od franchisora nebo od

franchisorem stanovených subjektů (ale v případě nižších nákupních cen, příp. jiných výhod nemusí být toto nevýhodou)

•

je závislý na úspěchu a dobré pověsti franchisora, které nemůže při jejich

nepříznivém vývoji nijak ovlivnit

15

• •

musí pravidelně odvádět poplatek franchisorovi

informace týkající se jeho podnikání zná franchisor z kontrolní činnosti

2 Právní režim franchisingu V rámci EU neexistuje jednotná právní úprava franchisingu ani

neexistují speciální franchisingové zákony, existuje pouze velmi malé procento národních právních řádů, které se specializují na franchising. Franchising tak zůstává v rámci právní úpravy občanského práva, obchodního práva, práva správního aj. v každém státě. Ve Francii je franchising např. zařazen do právní

úpravy licenční smlouvy k právům nehmotných statků. Mimo obvyklé

náležitosti obecné právní úpravy má franchisor povinnost informovat franchisanta o všech specifikách franchisového podnikání. Dále je např.

stanovena minimální délka trvání pilotního provozu apod. Ostatní evropské státy nahrazují nedostatek právní úpravy franchisingu především nezávaznými pravidly, obsaženými v kodexech franchisového podnikání.

V některých státech mimo Evropu, např. v USA, Kanadě, Brazílii, platí

speciální zákony o franchisingu. Právní úprava obsahuje především povinnost franchisora informovat potenciálního

franchisanta o všech aspektech

franchisového podnikání, požadavky na registraci, ustanovení omezující právo franchisora vypovědět nebo odmítnout prodloužit franchisingovou smlouvu

s franchisantem. Cílem takové právní úpravy je snaha zabránit především možným podvodům ze strany franchisorů.9 2.1 Evropský kodex etiky franchisingu Jedním ze základních, ovšem nenormativních pramenů vztahujících se

k franchisovému podnikání je Evropský kodex etiky franchisingu („European Code Of Ethics for Franchising“) zpracovaný v roce 1972.

Kodex vypracovala Evropská franchisová federace ve spolupráci s

národními franchisovými svazy z jednotlivých členských zemí EU. Kodex

představuje souhrn pravidel, předpisů a zásad upravujících čestné a slušné chování a jednání pro účastníky franchisingu na území Evropské unie. Pod 9

Jakubíková, D. Franchising. I. Vydání. Plzeň : Vydavatelství ZČU, 1997, s. 13

16

právní režim Kodexu spadají ovšem pouze ti členové národních franchisových

svazů, kteří se zúčastnili jeho zpracování a současně se zavázali zajišťovat jeho dodržování. Kodex je třeba považovat za nenormativní akt, jeho dodržování

nelze žádnými právními prostředky vynutit. Sankce za jeho nedodržování lze najít

pouze

v

rámci

jednotlivých

franchisových

svazů,

které

jsou

samosprávnými institucemi dobrovolně sdružujícími franchisory a franchisové podnikatele. Franchisové svazy mohou zpravidla v souladu se svými

zakladatelskými dokumenty (např. stanovami vyloučit z franchisového svazu ty franchisory, jež porušují zásady a povinnosti obsažené v Kodexu. Vyloučení

z franchisového svazu pro franchisora znamená především částečnou ztrátu image a dobré pověsti.

V úvodních pasážích Kodexu je obsažena definice franchisingu, v druhé

části hlavní zásady franchisingového podnikání (např povinnosti franchisora), třetí část je zaměřena na reklamu a na získávání partnerů, čtvrtou část tvoří požadavky kladené na budoucí franchisanty. Důležitou částí Kodexu je

kapitola upravující franchisingovou smlouvu. Dle této musí franchisingová

smlouva odpovídat vnitrostátnímu právu, právu EU, stejně jako Kodexu chování a jeho případným doplňkům. Smlouva odráží zájmy členů franchisové

sítě, přičemž chrání živnostenská, autorská a průmyslová práva franchisora a vlastní identitu a pověst franchisové sítě. Všechny smlouvy a všechna ujednání uzavřena v souvislosti s franchisovým vztahem se sepisují v úředním jazyce země, v níž má franchisant své sídlo, nebo budou do tohoto jazyka přeloženy

soudním překladatelem a tlumočníkem. Ve franchisingové smlouvě je třeba stanovit závazky, odpovědnost jednotlivých stran a ostatní podmínky

smluvního vztahu. Níže uvedené smluvní podmínky představují nutné minimum franchisingové smlouvy:

1. práva a povinnosti franchisora,

2. práva a povinnosti franchisanta,

3. charakteristika zboží, služeb nebo technologií, 4. platební podmínky,

5. trvání smlouvy a možnost jejího prodloužení, 6. podmínky převodu franchisového podniku,

7. ustanovení týkající se autorských a průmyslových práv, práv na

označení

17

8. podmínky ukončení smlouvy a vzájemné vypořádání.10

Jak již vyplývá ze shora uvedeného, je zřejmé, že odkaz na rozhodné

právo by měla upravovat přímo sama franchisingová smlouva prostřednictvím

dispozitivního ujednání smluvních stran, a v případě absentuje-li toto ujednání,

je nutno využít kolizních norem. Nicméně v oblasti kolizních norem tedy např. zákona

o

mezinárodním

právu

soukromém

a

veřejném,

dominuje

upřednostnění práva „silnější strany“ – v tomto případě tedy práva poskytovatele franchisy, franchisora.

2.2 Nařízení komise Evropského Společenství Vzhledem k tomu, že franchisingové smlouvy obsahují i ujednání, která

lze považovat za ujednání narušující nebo ohrožující hospodářskou soutěž, bylo třeba upravit vztah franchisingu k soutěžnímu právu Evropské unie, neboť toto má přímé účinky i na našem území.

Výsledkem tohoto procesu bylo vydání Nařízení komise č. 2790/1999

z 22. 12. 1999 vztahující se k aplikaci článku 81 odst. 3 Římské smlouvy na

kategorie vertikálních dohod a omezení [„Commission Regalation (EC) No

2790/1999 Dec. 1999 on the application of Artikle 81 (3) of the Treaty to categories of vertical agreements and concerted practices“].11 Tímto Nařízením

se franchisingové smlouvy vyjímají z působnosti článku 85 odst. 3 Římské smlouvy o dohodách omezujících soutěž (jedná se o tzv. blokovou výjimku). 2.3 Franchizové svazy Za účelem prosazování, podpory a rozvoje franchisového podnikání

byly též založeny franchisové svazy. Franchisové svazy představují dobrovolné

sdružení franchisorů a franchisových podnikatelů na národní úrovni. Členství v

těchto svazech je zpravidla rozděleno podle vyspělosti každého člena z hlediska franchisového podnikání. Členství představuje následující kategorie –

řádný člen (po provedení pilotního provozu a po určitou dobu již franchising European Code of Ethic for Franchising. A také Řezníčková, M. Franchising z pohledu práva EU. EMP, Praha, ročník V., 1996 č. 3 – 4, s. 34 a také http://eff-franchise.com. 11 Commission Regulation /EEC/ No. 4087/88 of 30. November 1988 on the Application of Article 85/3 of the Treaty to Categories of Franchise Agreements, Official Journal L 359, 28. 12. 1988, s. 46 (xerokopie, která byla přílohou informační brožury Německého franchisového svazu). 10

18

poskytují), přidružený člen (pilotní provoz s kratší dobou poskytování franchisingu menšímu počtu franchisantů) a člen začátečník. 2.4 Evropská franchisová federace (EFF) Zřejmě nejpočetnějším franchisovým svazem v Evropě je Francouzský

franchisový

svaz

(Fédération

Francoise

franchisový svaz z Velké Británie a z Itálie. Evropské

franchisové

svazy

du

založily

Franchisage),

v roce

1972

následuje

Evropskou

Francoisovou federaci (EFF), která se stala iniciátorem vytvoření Evropského kodexu etiky franchisingu. Posláním Evropské franchisové federace je vědecké

studium franchisingu, koordinace činností svých členů a podpora franchisingu

jako způsobu podnikání. EFF je zájmovým sdružením seskupujícím evropské národní franchisové svazy a hájícím franchising před evropskými institucemi, obchodními kruhy, médii, veřejností a spotřebiteli v celé Evropě. EFF si klade

za cíl co nejširší uplatňování franchisingu jako způsobu podnikání, a to především prostřednictvím dodržování Evropského etického kodexu ve

franchisingu. Členy EFF je v současné době 18 národních asociací zemí:

Německé, Rakousko, Velká Británie, Francie, Belgie, Nizozemí, Švýcarsko, Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko, Turecko, Jugoslávie, Maďarsko a Polsko. 2.5 Česká asociace franchisingu V České republice se konalo ustavující shromáždění dne 26. 10. 1993,

kdy vznikla Česká asociace franchisingu (ČAF). Cílem této profesní organizace je prosazovat a podporovat rozvoj franchisového systému v České republice.

19

2.5.1 Hlavní cíle, úkoly asociace a služby členům

Hlavním posláním České asociace franchisingu je především: •

Reprezentovat franchisovou formu podnikání a být jejím odborným

garantem v ČR i v zahraničí; informovat laickou i odbornou veřejnost o podstatě a významu franchisingu a propagovat jej;

•

•

sdružovat podnikatelské subjekty, které aktivně, úspěšně a trvale působí

v oblasti franchisingu;

poskytovat svým členům a zájemcům o franchising informační podporu

a servis a napomáhat při získávání důležitých informací, odborných znalostí, kontaktů a referencí o franchisingu;

•

usilovat o srozumitelnou aplikaci zákonné regulace (legislativy) v

oblasti franchisového podnikání, vč. oblasti hospodářské soutěže, daní a financování;

•

•

podporovat a prosazovat znalosti a důsledné dodržování etických

standardů chování vyjádřených v Evropském kodexu franchisingu;

podporovat makroekonomické přínosy franchisingu v oblasti rozvoje

malého a středního podnikání, kvality služeb a pracovních příležitostí;

napomáhat

českým

podnikatelským

subjektům

při

"exportu"

tuzemských franchisových systémů do zahraničí a podporovat "import" osvědčených zahraničních systémů a investic do ČR na bázi franchisingu; •

udržovat kontakty a spolupracovat s institucemi, profesními a

odbornými svazy v ČR a s ostatními franchisovými svazy především ze

zemí Evropské unie s cílem vytvořit synergické efekty a informovat členy těchto institucí o aktivitách.

Výhody členství v ČAF: •

•

•

Právo prezentovat se jako řádný člen ČAF, který splňuje podmínky

Etického kodexu a používat logo asociace;

Možnost bezplatné prezentace či prezentace za zvýhodněných

podmínek na akcích ČAF;

Bezplatný přístup k důležitým informacím a statistikám o franchisingu,

které ČAF shromažďuje a sleduje; 20

•

•

Účast na konferencích, seminářích, workshopech a veletrzích

pořádaných ČAF či spolupořádaných ČAF za zvýhodněných podmínek;

Možnost přímé a bezúplatné výměny zkušeností s významnými

představiteli franchisingu, jak z České republiky tak také ze zahraničí

na různých akcích pořádaných ČAF nebo při neformálních setkáních při různých příležitostech; •

•

• •

Podporu a zajištění společné mediální prezentace ČAF, franchisingu a

jejich členů;

Aktivní pomoc při rozvoji franchisových aktivit členů informační

podporou a prezentací na webových stránkách ČAF;

Možnost bezplatného přístupu do Franchisové knihovny ČAF;

Podporu "exportu" tuzemských franchisových systémů jednotlivých

členů do zahraničí a podporu vstupu mezinárodních franchisových systémů a zahraničních investic na bázi franchisingu do ČR.12

Tak jako franchisové svazy v jiných zemích chce být i ČAF zárukou

serióznosti a kvality. Její etický kodex stanovuje například zásady a povinnosti

při získávání franchisantů, zásady franchisingových smluv, povinnosti franchisora a franchisanta.13

Lze konstatovat, že i přes absenci úpravy franchisingu v českém

právním řádu je současné právní prostředí pro tuto formu podnikání příznivé. Relevantní právní předpisy jsou již plně kompatibilní s právem EU, zájemci ze

zahraničí mohou tudíž očekávat jak právní jistotu, tak i bezproblémový přechod na jednotný trh.

Vzhledem k tomu, že se franchising v České republice teprve pozvolna

zabydluje a konkurence dosud není tak silná, mohou ze současné situace těžit právě zahraniční franchisingové systémy, které již mají k dispozici osvědčený podnikatelský koncept a potřebné know-how. Jak v praxi nicméně dokazují

nově vznikající tuzemské franchisové systémy, mají i tyto velkou šanci na úspěch.

http://www.czech-franchise.cz Scheeová, M. „Kdyby nebylo franchisingu, musel by být vynalezen!“ (Wolfgang Karte, bývalý prezident Spolkového kartelového úřadu SRN) – Franchising jako světově úspěšná metoda. Přednáška III. Franchise – Forum, Jíloviště u Prahy, 19. 10. 1994

12 13

21

3 Franchisová smlouva a manuál Nezbytnou součástí každé smlouvy o franchisingu se v tomto smyslu

stalo vymezení vzájemných práv a povinností souvisejících s předměty

duševního vlastnictví, tj. zejména podmínky udělení licence k ochranným známkám, převod know-how, poskytnutí franchisy atp. Franchisingové

smlouvy dále pravidelně obsahují ustanovení, která mají zajistit, aby měl

příjemce franchisy k dispozici během trvání smlouvy všechny potřebné informace - např. povinnost poskytovatele franchisy vyškolit jejího příjemce a po celou dobu mu poskytovat odpovídající podporu. U smluv se zahraničním

franchisorem je navíc více než vhodné přímo ve smlouvě dohodnout právní

řád, jimž se podnikatelský vztah řídí, a příslušnost řádného či rozhodčího soudu.

Jako hlavní zdroj informací franchisanta slouží ve většině případů tzv.

manuál, dokument obsahující veškeré, pro podnikání na základě franchisy

relevantní údaje, postupy a instrukce. Manuál bývá zpravidla přílohou

smlouvy. Jelikož obsahuje informace, které patří k know-how franchisora, velmi se doporučuje, aby byly podmínky jeho užívání ve smlouvě jednoznačně

vymezeny. Vedle vypracování vlastního textu smlouvy o franchisingu jsou z právního hlediska značně relevantní i jednání vedoucí k jejímu uzavření. Ze

strany poskytovatele franchisy dochází v tomto okamžiku k částečnému odtajnění jeho know-how. Z důvodu ochrany takto získaných důvěrných

informací se doporučuje, aby se budoucí příjemce franchisy předem zavázal k mlčenlivosti, příp. aby s ním byla uzavřena odpovídající smlouva o smlouvě budoucí.

Naopak z pohledu příjemce franchisy často právě tato jednání (a v

jejich rámci poskytnuté informace) předurčují úspěch jeho podnikatelské

aktivity. Podobně jako výše popsaná typická smluvní ustanovení, vyvinula se v

tomto kontextu v praxi evropských států i nepsaná povinnost poskytovatele

franchisy předem detailně informovat jejího budoucího příjemce. Franchisant by měl především získat tři typy informací: •

údaje o franchisingovém podnikatelském konceptu a finanční situaci

franchisora (hospodářský vývoj, pozice na trhu, zahraniční zkušenosti, 22

celkový počet franchisantů, počet nových franchisantů přistoupivších během posledního roku)

•

podmínky franchisy, včetně detailních informací o provedení pilotního projektu

(poplatky

spojené

s

franchisou,

plnění

z

centrály,

marketingový koncept franchisora, prvotní náklady, průměrný roční obrat)

•

údaje o osobách oprávněných za franchisora rozhodovat

3.1 Proces uzavírání franchisingové smlouvy Celý mechanismus, jehož výsledkem je uzavření franchisingové

smlouvy a zahájení spolupráce mezi franchisorem a franchisantem, má několik

fází.

V první fázi se franchisant hledá franchisora a nebo naopak, a to

prostřednictvím

médií

(noviny,

franchisingových veletrzích apod. Nastává druhá

rozhlas,

televize,

internet)

nebo

na

fáze, a to kontakt franchisora s potenciálním

franchisantem, kdy probíhá výměna informací formou vyplnění formuláře resp. žádosti o poskytnutí licence, kde jsou dotazy na informace jako např. osobní údaje franchisanta, údaje o předchozím a současném povolání, podnikání,

reference od třetích osob, finanční zázemí, ochota změnit místo pobytu atd. S dotazníkem franchisant obdrží také informační brožuru o franchisovém systému podnikání franchisora, jeho podmínkách, variantách apod. Hodnocení

vyplněného

formuláře

potenciálního

franchisanta

franchisorem je pak třetí fází, přičemž si každý franchisor vytváří hodnocení sám, neexistuje žádný unifikovaný systém hodnocení.

Čtvrtá fáze přichází, pokud potenciální franchisant splňuje požadavky

franchisora. Je pozván na pohovor k franchisorovi, kde zhodnotí svoje

zkušenosti, cíle, finanční možnosti, zájem zapojit se do franchisingové sítě.

Některé franchisové systémy umožňují potenciálním franchisantům projít po absolvování úvodního pohovoru celým franchisovým podnikem, seznámit se

z jeho provozem, se všemi činnostmi, které jsou v jeho rámci vykonávány a tyto činnosti si sám vyzkoušet. Takové seznámení je velmi účelné a lze je

doporučit, neboť si v praxi lze vyzkoušet a ověřit svoje schopnosti zapojit se do franchisového podniku a odhadnout, zda může po absolvování úvodního 23

školení podnik vést a řídit. Na základě takovéhoto seznámení pak lze snadněji rozhodnout, zda se do franchisové sítě zapojí či nikoliv.

Pátá fáze přichází, trvá-li ochota obou stran do franchisového vztahu

vstoupit. V této fázi se zpravidla uzavírá mezi franchisorem a franchisantem smlouva o smlouvě budoucí.

Franchisové smlouvy mohou mít nejčastěji z hlediska jejich vztahu ke

třetím osobám stojícím vně franchisové sítě charakter buď master franchisingové smlouvy, která po splnění smluvně vymezených podmínek opravňuje franchisanta poskytovat dále ve výmluvně vymezeném území

franchising dalším franchisantům (tzv. sublicence), nebo přímé franchisingové

smlouvy, na jejímž základě je franchisant oprávněn pouze využívat franchisovou licenci. Je však možná kombinace obou těchto typů franchisingových smluv, která umožňuje franchisantovi podnikat v rámci

franchisové sítě a zároveň také uzavírat přímé franchisingové smlouvy s dalšími novými franchisanty ve smluvně vymezeném území. 3.2 Smlouva o budoucí franchisingové smlouvě Tato smlouva, která předchází franchisingové smlouvě, upravuje vztahy

mezi franchisorem a franchisantem do doby, než tito mezi sebou uzavřou rádnou franchisingovou smlouvu. Předmětem této smlouvy je ochrana informací, jež si smluvní strany v rámci předsmluvních fází vymění, a závazek smluvních stran v uvedené době uzavřít řádnou franchisingovou smlouvu, přičemž je třeba, aby byly splněny smluvně stanovené podmínky. Mezi

základní podmínky, po jejichž splnění franchisor a franchisant mohou přistoupit k uzavření řádné franchisingové smlouvy, patří účast a úspěšné zakončení úvodního školení prováděného franchisorem ze strany potenciálního

franchisanta a výběr a upravení franchisového podniku nebo provozovny, ve

kterém bude potenciální franchisant podnikat, do konečné podoby a jednotného vzhledu provozoven, zařazených do franchisové sítě. Cílem úvodního školení

franchisanta je dosažení takové úrovně franchisanta ve všech aspektech řízení franchisového podniku, která by zajistila, že zejména standard, kvalita a dobré

jméno franchisové sítě nebudou i po rozšíření o další franchisový podnik poškozeny.

24

Smlouva o budoucí franchisingové smlouvě by měla zahrnovat i

předběžnou podnájemní smlouvu na užívání prostor, ve kterých se bude podnikání potenciálního franchisanta uskutečňovat.

Forma smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě stejně jako forma

řádné franchisingové smlouvy jakožto nepojmenovaných smluv není stanovena žádným právním předpisem. I v tomto případě z ustanovení § 272 ObchZ

vyplývá, že smlouva vyžaduje k platnosti písemnou formu pouze v případech

stanovených v tomto zákoně nebo když alespoň jedna ze stran při jednání o

uzavření smlouvy projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. Smluvním stranám lze doporučit, aby si zvolily písemnou formu smlouvy,

zvláště chce-li si franchisor ochránit informace, jež poskytl franchisantovi před uzavřením řádné franchisingové smlouvy. Z důvodů právní jistoty smluvních stran a také ochrany franchisora je vhodné tyto informace již při jednáních před uzavřením smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě označit za důvěrné a

tudíž požívající právní ochrany uvedené zejména v ustanovení § 271 ObchZ. Z tohoto ustanovení obchodního zákoníku vyplývá pro smluvní strany

povinnost nesdělit třetí osobě informace, které si smluvní strany při jednání o

uzavření smlouvy navzájem poskytnou, a tyto informace použít v rozporu s účelem pro své potřeby, a to ani tehdy, pokud nedojde k uzavření smlouvy. Pokud by došlo k porušení této povinnosti, je tím založeno právo poškozené

smluvní strany na náhradu škody dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku.14

Pro uzavření řádné franchisingové smlouvy může být splnění podmínek

časově velmi náročné. Smluvní strany by proto měly věnovat pozornost formulaci oboustranného závazku, který obsahuje lhůtu, do kdy uzavřou řádnou franchisingovou smlouvu. Tyto lhůty se mohou u různých

franchisových systémů lišit, neboť každý klade jiné požadavky na podnik,

provozovnu, délku úvodního školení atd. Jako optimální se jeví lhůta 1 roku ode dne uzavření smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě se závazkem

smluvních stran smlouvu o budoucí franchisingové smlouvě prodloužit, pokud

Scheeová, M. „Kdyby nebylo franchisingu, musel by být vynalezen!“ (Wolfgang Karte, bývalý prezident Spolkového kartelového úřadu SRN) – Franchising jako světově úspěšná metoda. Přednáška III. Franchise – Forum, Jíloviště u Prahy, 19. 10. 1994

14

25

podmínky pro uzavření řádné franchisingové smlouvy nebudou ve stanovené lhůtě splněny.

Existují franchisové systémy, které institut smlouvy o budoucí

franchisingové smlouvě nevyužívají a rovnou po úvodních jednáních přistoupí k uzavření řádné franchisingové smlouvy. Pokud smlouva o budoucí

franchisové smlouvě uzavřena je jsou splněny všechny stanovené podmínky, dochází k jednání mezi franchisorem franchisantem, jehož výsledkem je podpis přímé franchisingové smlouvy.

3.3 Obsah tzv. přímé franchisingové smlouvy Franchisingová smlouva je právním základem fungování každého

franchisového podniku. Je uzavírána mezi podnikateli. Proto ve smyslu

ustanovení § 269 odst. 2 ObchZ je v ní bezpodmínečně nutné určit předmět závazků smluvních stran, což znamená co nejpodrobnější a nejpřesnější

smluvní vyjádření podstaty fungování spolupráce na bázi franchisingu, včetně popisu všech jeho znaků, podmínek fungování a jiných skutečností, které jej charakterizují. Pouze tímto způsobem lze zajistit řádné fungování

franchisového vztahu a vyloučit případné spory mezi smluvními stranami. bodů:

Každá franchisingová smlouva by měla zahrnovat úpravu následujících 1. stanovení typu spolupráce smluvních partnerů,¨

2. předmět smlouvy, včetně práv na označení, vzhled obchodů a provozoven a dalších identifikačních znaků franchisora,

3. rozsah smlouvy a specifikace prodávaných výrobků, poskytovaných služeb nebo technologií,

4. postavení a práva franchisora

5. postavení a práva franchisanta,

6. oprávnění a povinnost franchisora rozvíjet a dále zdokonalovat franchisový systém,

7. povinnosti franchisora,

8. povinnosti franchisanta,

9. vztahy v rámci franchisové sítě, vztahy ke konkurenci a ke třetím osobám,

26

10. dodací a platební podmínky a vedení účetnictví,

11. školení franchisanta a jeho zaměstnanců,

12. franchisové poplatky,

13. předkupní právo franchisora a podmínky prodeje či postoupení franchisového podniku,

14. právní nástupnictví,

15. délka trvání franchisingové smlouvy a možnosti dalšího prodloužení,

16. podmínky ukončení smlouvy a důvody pro odstoupení od smlouvy,

17. následky ukončení smlouvy a vzájemné vypořádání.15 Oddíl 1. Úvodní ustanovení Záhlaví každé smlouvy musí obsahovat přesné označení smluvních

stran a partnerů – franchisora a franchisanta. Označení subjektů vychází

z jejich podstaty. Pokud je smluvní stranou právnická osoba, je nutné ji označit obchodní firmou, pod kterou je zapsána v obchodním nebo jiném zákonem

stanoveném rejstříku, sídlem a identifikačním číslem. Pokud je smluvní stranou fyzická osoba, musí být označena jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem a bydlištěm. Pokud je tato zapsaná v obchodním rejstříku, je třeba uvést i tuto skutečnost s uvedením registračního čísla.

Franchisingová smlouva obsahuje v úvodních ustanoveních preambuli,

ve které je podrobně rozebrána podstata poskytovaného franchisingu. Preambule nemusí být jednoznačná, měla by sloužit především k tomu, aby

bylo při porovnávání a posuzování smlouvy zřetelné, o jaký druh spolupráce se jedná.

Oddíl 2. Předmět smlouvy Předmětem smlouvy je poskytnutí franchisorových práv franchisantovi. Scheeová, M. „Kdyby nebylo franchisingu, musel by být vynalezen!“ (Wolfgang Karte, bývalý prezident Spolkového kartelového úřadu SRN) – Franchising jako světově úspěšná metoda. Přednáška III. Franchise – Forum, Jíloviště u Prahy, 19. 10. 1994

15

27

Tato práva zahrnují právo užívat ochranné známky, logo, obchodní a servisní

značky, know-how a další průmyslová práva, důvěrné informace a ostatní obvyklé

náležitosti.

Oprávnění

k jejich

užívání

se

děje

především

prostřednictvím licenční smlouvy, která je včleněna do samotné franchisingové smlouvy.

V této souvislosti je třeba si uvědomit že licenční smlouva k předmětům

průmyslového vlastnictví, upravená v ustanovení § 508 a násl. ObchZ, pokud je jejím prostřednictvím franchisant oprávněn ve sjednaném rozsahu a na

sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví franchisora, zapsaných v příslušných rejstřících, podléhá ze zákona schválení Úřadem

průmyslového vlastnictví. Předmět takové smlouvy je pak vyznačován

v příslušných rejstřících, kde jsou jednotlivá franchisorova práva zapsána, např. Rejstřík ochranných známek (viz ustanovení § 509 ObchZ).

Součástí předmětu smlouvy je i přesná charakteristika výrobků, služeb

nebo technologií franchisora, k nimž se shora uvedená práva vztahují. Rovněž

je nezbytné stanovit poměr k výrobkům, službám nebo technologiím jiných

výrobců a dodavatelů, jejichž výrobky, služby nebo technologie je franchisant oprávněn prodávat nebo poskytovat vedle výrobků, služeb nebo technologií franchisora.

Podstatnou součástí smlouvy je tzv. manuál (franchisový balík), který

obsahuje veškeré informace nezbytné pro řádný chod franchisového podniku. Manuál je ve smlouvě zpravidla obsažen ve formě přílohy. Franchisový balík

bývá často charakterizován jako tzv. „kuchařka" franchisového konceptu. Pro účely udržení úrovně franchisové sítě je proto vhodné učinit franchisový balík

neoddělitelnou součástí franchisingové smlouvy. Vzhledem k charakteru

franchisového balíku je ovšem ze strany franchisorů snaha tento balík udržet co nejvíce a co nejdéle v tajnosti. Franchisingová smlouva proto často obsahuje ujednání, která stanovují franchisorovi povinnost do určité lhůty po jejím

uzavření předat franchisantovi tento balík. V neposlední řadě jsou zde také obsažena ujednání ochraňující franchisový balík před jeho zcizením, příp. zneužitím třetí osobou prostřednictvím franchisanta. Franchisant je tak ve smlouvě zavázán povinností provozovat franchisový podnik přesně podle manuálu, současně je mu zakázáno pořizovat si jakékoliv kopie a opisy manuálu.

28

Oprávnění měnit výrobky, služby nebo technologie poskytované v

rámci franchisingu (dále jen „smluvní výrobky") se zřetelem ke společným

zájmům obou smluvních partnerů je dána pouze franchisorovi. Franchisor by měl také mít stanovenou povinnost průběžně zdokonalovat a vylepšovat celý

franchisový koncept, jakož i sortiment smluvních výrobků a přijímat podněty od jednotlivých franchisantů. Zavedení nových smluvních výrobků bývá

nejčastěji řešeno pomocí samostatné smlouvy ve formě dodatku k původní

franchisingové smlouvě. Z důvodů přehlednosti je vhodné dodatek očíslovat, a to pro případ, že k původní franchisingové smlouvě budou smluvními stranami uzavírány další dodatky.

Oddíl 3. Rozsah a doba trvání smlouvy Cílem franchisingové smlouvy je především dlouhodobá spolupráce

smluvních stran. Proto jsou franchisingové smlouvy zpravidla uzavírány na dobu určitou, a to nejčastěji na 5-7 let s možností jejího dalšího prodloužení např. na 15 let nebo i více. Jedním ze základních ukazatelů, které délku trvání franchisingové smlouvy ovlivňují, je zájem franchisanta, aby za dobu trvání

franchisingové smlouvy amortizoval svoje vstupní investice a měl z vytvořeného franchisového podniku i zisk.

Charakteristika franchisové sítě zahrnuje přesné označení smluvních

stran jako samostatných podnikatelů (podkladem je aktuální výpis z

obchodního rejstříku, popř. živnostenský list, či jiné oprávnění k podnikání

obou smluvních stran). Aspekt samostatnosti je zde nejdůležitější, neboť franchisový systém podnikání nemůže vzniknout mezi jednotlivými součástmi jedné společnosti (organizačními jednotkami, dceřinými společnostmi), mezi

např. podnikovými prodejnami. Také je třeba si uvědomit, že franchisant není

ve vztahu k franchisorovi jeho zástupce, zprostředkovatel nebo zaměstnanec. Současně je důležité upravit vztahy mezi jednotlivými franchisanty navzájem a jejich vztah k franchisorovi.

Pro řádný chod franchisového systému je důležité vymezení teritoria, ve

kterém bude franchisant oprávněn podnikat. Čím přesněji bude území ve

smlouvě vymezeno, tím menším bude možnost překryvu teritorií dvou franchisantů téhož franchisingu a následné narušení franchisové sítě jako celku. 29

Narušení vazeb v rámci jedné sítě by totiž mohlo vést k velkým ztrátám (např. image) pro obě smluvní strany.

Součástí vymezení území bývá v některých smlouvách spojeno i se

závazkem tzv. exkluzivity franchisanta, který ukládá franchisorovi povinnost neuvádět žádného dalšího franchisanta do franchisantovy smluvně stanovené

oblasti. Některé franchisové systémy chápou exkluzivitu franchisanta pouze jako jeho právo odmítnout otevření dalšího franchisového podniku ve svém

smluvně stanoveném území. Exkluzivita však závisí na mnoha faktorech a je-li

formulována příliš rigidně, může se stát brzdou dalšího rozvoje franchisové

sítě. Vzroste-li např. ve franchisantově vymezené oblasti výrazně počet obyvatel, vede-li územím nová frekventovaná dopravní tepna, může být v

zájmu franchisora otevřít zde ještě nejméně jeden franchisový podnik, zatímco

zájmy franchisanta mohou sledovat udržení stávajícího stavu. Z tohoto důvodu by proto závazek exkluzivity měl být definován velmi obezřetně.

V souvislosti se stanovením smluvního území pro franchisanta je ovšem třeba vycházet ze zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně

některých zákonů (Toto se týká franchisingu z pohledu ochrany hospodářské soutěže, kterou se tato práce nezabývá).

Oddíl 4. Práva a povinnosti smluvních stran Nezbytnou součástí každé smlouvy je vymezení práv a povinností

smluvních stran. Vymezení práv a povinností smluvních stran by mělo být ve

vzájemné harmonii, aby nedocházelo ke zjevně nerovnému postavení

smluvních stran v rámci franchisové spolupráce. Současně by práva jedné smluvní strany měla odpovídat povinnostem druhé smluvní strany a naopak.

Mezi práva a povinnosti franchisora patří zejména - poskytování rad

informací vztahujících se k fungování a rozvíjení jeho systému a k vývoji na

trhu v dané oblasti, k prodejní a marketingové technice; analýza místa, reklama, poskytování manažerských služeb, sledování výkonů franchisanta s cílem udržení ziskovosti jeho franchisového podniku, předání informačních letáků atd. Franchisor provádí rozbor místa, marketing, reklamní plány, radí a

pomáhá při získávání správních povolení, pomáhá při výběru zaměstnanců franchisanta a jejich školení, pomáhá při vedení účetnictví. Franchisor je 30

povinen provádět školení franchisanta ve vedení obchodu ve vlastních

školících zařízeních. Franchisant má povinnost se školení a doškolování

zúčastnit. Franchisor je provádí bezplatně nebo je jejich cena zahrnuta do

franchisového poplatku za poskytnutí franchisové licence. Franchisor rovněž poskytuje franchisantovi určitý počet smluvních výrobků jako reklamní materiál a také různé podklady, katalogy (např. reklamní), prospekty atd.

Ve smlouvě jsou stanovena i práva a povinnosti franchisanta a jeho

postavení. Franchisant je právně a ekonomicky samostatný podnikatel, který jedná vlastním jménem a na vlastní účet, podnikatelskou samostatnost má

ovšem relativně omezenou. Franchisant jako franchisový partner se

soustřeďuje na prodej smluvních výrobků specifikovaných v předmětu smlouvy, na vedení svého podniku, na financování nutných investic a na

předávání relevantních informací do centrály. Franchisant se zavazuje, že

nezahájí svoji činnost, dokud nebude připraven franchisový podnik a dokud se

nezúčastní úvodního školení. Tento závazek platí i ve vztahu alespoň k podstatné části zaměstnanců franchisanta.

Franchisant má stanovenou povinnost relativního výhradního odběru

smluvních výrobků od franchisora, pouze určité procento výrobků může

odebírat od franchisorem povolených dodavatelů. Franchisor i franchisant jsou zpravidla zásobováni jedním výlučným distribučním systémem, což umožňuje

udržet si nižší cenovou hladinu pro smluvní výrobky na rozdíl od nefranchisových podniků.

Výhodou je rovněž plynulost dodávek výrobků a možnost získávat

bezprostřední informace o novinkách. Franchisorovy výrobky je franchisant povinen prodávat jen s použitím všech znaků daného franchisového systému, zejména obchodního jména, loga, ochranné známky a obchodní značky

franchisora. Franchisantovi je také stanovena povinnost zachovávat dobré jméno a pověst franchisora a podávat franchisorovi zprávy a hlášení o vývoji

obchodu, o situaci na trhu a o konkurenčních firmách. Franchisant souhlasí s

tím, aby do jeho franchisového podniku vstupovali franchisorem vybraní

kontroloři, a to za účelem kontroly dodržování franchisové smlouvy, franchisového konceptu a metody apod. Informace získané těmito kontrolory

jsou pro franchisora přínosem v tom, že mu umožňují kontrolovat výkony franchisanta a na jejich základě vypočítat ty poplatky, jejichž stanovení závisí 31

na tomto ukazateli. Na druhou stranu umožňují franchisantovi srovnat si svoje výkony se stanoveným předpokladem, případně s ostatními franchisanty.

Oddíl 5. Franchisové poplatky Poplatky, které platí franchisant franchisorovi, se skládají zpravidla z

následujících položek:

1. počáteční (vstupní) poplatek, který je jednorázovou platbou za poskytnutí

franchisové licence a za počáteční služby franchisora. Výše této částky se

liší v závislosti na náročnosti a úspěšnosti franchisového konceptu, který franchisor nabízí.

2. průběžný poplatek, který může být rozdělen na autorský honorář, na

odměnu franchisora za užívání franchisorových práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv, know-how apod. a na poplatek z prodeje

smluvních výrobků. Průběžný poplatek je zpravidla stanoven procentuálně

v závislosti na velikosti hrubého příjmu franchisanta dosahovaného za smluvně určené období (např. měsíc, čtvrtletí), případně

3. příspěvek na reklamu. Příspěvek na reklamu jsou povinni platit všichni

franchisanti. Tento příspěvek je soustřeďován ve speciálním fondu reklamy, ze kterého je franchisor povinen platit výdaje pouze na reklamu a

reklamní kampaň celého franchisového systému, na rozvoj této reklamy, na

vytvoření reklamních materiálů a materiálů pro celou franchisovou síť. Příspěvek na reklamuje obvykle vypočten procentem z hrubého příjmu franchisanta.

Názvy jednotlivých poplatků jsou uvedeny obecně a záleží na vůli smluvních

stran, jaký název zvolí pro konkrétní poplatek stanovený franchisingovou smlouvou.

V některých franchisových systémech je do franchisových poplatků

zahrnováno i nájemné za užívání nebytových prostor, ve kterých franchisant provozuje franchisový podnik nebo má umístěnou provozovnu.

Výše franchisových poplatků musí být stanovena velmi obezřetně, aby

potenciální franchisanty od franchisové licence neodradila nebo aby

franchisanty mající již uzavřenou franchisingovou smlouvu příliš v počátcích 32

podnikání finančně nevyčerpala. Jedním ze základních faktorů, ovlivňujících

jejich výši, zpravidla bývá cena know-how, náročnost školení a charakter teritoria. Ujednání o poplatcích je také vhodné konzultovat s daňovým

poradcem, aby při kontrole ze strany finančního úřadu nebyly problémy s jejich zařazením.

Na konci devadesátých let dvacátého století většina franchisorů

nabízejících franchisovou licenci pro franchisanty z České republiky vstupní poplatek v podobě jednorázové částky nepožadovala, neboť si byla vědoma nedostatku

počátečních

investic

franchisanta

při

zahájení

činností

franchisového podniku. Často franchisoři přistupovali i k tomu, že požadovali

pouze vstupní poplatek na počátku franchisové spolupráce, ale pak již v průběhu fungování franchisového podniku po franchisantovi žádné další platby

nepožadovali, vyjma příspěvku na reklamu.16 V současné době se již situace

natolik zlepšila, že ve většině franchisových systémů franchisant platí jak vstupní, tak i průběžný poplatek a poplatek na reklamu.

Ve smlouvě je stanoveno i datum splatnosti jednotlivých plateb od

franchisanta, a to ihned při podpisu smlouvy pro počáteční (vstupní) popplatek za franchisovou licenci a pro ostatní platby 15. den každého sledujícího kalendářního měsíce.

Oddíl 6. Vzhled prodejních místností a školení franchisanta Co nejpřesnější charakteristika franchisového podniku, prodejních

místností a místností sloužících k prodeji výrobků, k poskytování služeb nebo technologií představuje jeden z charakteristických rysů franchisingu - jednotný

vzhled franchisového podniku. Podnik nebo prodejní jednotka, ve které vykonává franchisant svoji činnost, je zařízena podle návrhu franchisora.

Veškeré změny týkající se interiéru a exteriéru podléhají předchozímu

písemnému schválení franchisora. Nájemní smlouva na tyto prostory bývá

obvykle sestavena tak, že franchisor je nájemcem a je smlouvou oprávněn dát

Scheeová, M. „Kdyby nebylo franchisingu, musel by být vynalezen!“ (Wolfgang Karte, bývalý prezident Spolkového kartelového úřadu SRN) – Franchising jako světově úspěšná metoda. Přednáška III. Franchise – Forum, Jíloviště u Prahy, 19. 10. 1994

16

33

pronajaté prostory do podnájmu, a to buď s předchozím souhlasem pronajímatele nebo i bez tohoto souhlasu.

Nebytové prostory pro rozšíření franchisové sítě jsou častokrát

franchisorem vybrány dříve než je pro ně vybrán nejvhodnější potenciální

franchisant. Nebytové prostory je franchisant oprávněn užívat na základě

podnájemní smlouvy, kterou mezi sebou uzavřou franchisor a franchisant buď jako součást franchisingové smlouvy (případně již ve smlouvě o budoucí

franchisingové smlouvě) nebo jako samostatnou podnájemní smlouvu. V této smlouvě by nemělo být ze strany franchisora opomenuto upravit jeho oprávnění kontrolovat franchisanta, zda pronajaté prostory udržuje ve stavu, v jakém je převzal a jaký odpovídá jejich charakteru a určení, a zda se vše děje v souladu s franchisingovou smlouvou a pravidly stanovenými pro jednotný vzhled franchisového podniku nebo prodejen, zakotvenými v manuálu.

Kontrola pronajatých prostor je nezbytná. Pokud by tyto prostory byly užívány v rozporu s nájemní smlouvou, uzavřenou mezi pronajímatelem na straně jedné

a franchisorem jako nájemcem na straně druhé, a potažmo i podnájemní

smlouvou, uzavřenou mezi franchisorem na straně jedné a franchisantem jako

podnájemníkem na straně druhé, byl by vlastník těchto prostor oprávněn od nájemní smlouvy odstoupit, nebo ji vypovědět. Důsledkem toho by tak mohlo

dojít pro franchisora k nežádoucímu zániku nájemního (a tím i podnájemního) vztahu. Tato skutečnost by pak franchisorovi přinesla nemalé potíže a mohla

by především narušit a ohrozit pověst, stabilitu a celkový image celého franchisového systému v daném regionu. Franchisor by tak ztratil místo, se kterým by mezitím zákazníci spojovali prodej výrobků, poskytování služeb nebo technologií nesoucí znaky franchisového systému.

Součástí nájemní smlouvy by mělo být oprávnění franchisora tyto

prostory upravit tak, aby vyhovovaly jeho požadavkům a znakům jeho

franchisového systému. Podnájemní smlouva by pak měla řešit, kdo ze smluvních stran a v jaké výši ponese náklady na přizpůsobení pronajatých

prostor tak, aby bylo již na první pohled zřejmé, že jsou součástí franchisové

sítě. Franchisant po uzavření franchisingové smlouvy obdrží od franchisora standardní plány a specifikace na vzhled a vybavení nebytových prostor, ve kterých bude umístěn franchisový podnik. Podnájemní smlouvy často obsahují

34

ustanovení o povinnosti franchisanta předmětné prostory po určité době obnovit (např. 5 let).

Před zahájením provozu podniku franchisanta je franchisor povinen

uspořádat především pro franchisanta, v některých případech i pro podstatnou část jeho zaměstnanců, úvodní školení, aby kvalita franchisového systému i po rozšíření sítě o nový franchisový podnik zůstala nadále zachována. Cílem úvodního školení je vedle podrobného seznámení franchisanta s chodem franchisového podniku i např. získávání finančních prostředků v rámci zahájení podnikání,

management

franchisového

podniku,

získávání

a

školení

zaměstnanců, reklamní činnost apod. Současně se franchisor zavazuje provádět pro určitý počet zaměstnanců franchisanta průběžná školení vedoucí ke

zdokonalování celého systému a k přijímání informací a podnětů od franchisanta. Ve franchisingové smlouvě je vhodné přesně stanovit maximální

počet zaměstnanců franchisanta, kteří se vždy zúčastní každého školení, a dále

stanovit, v jakých funkcích jsou tito zaměstnanci zařazeni. Školení je

poskytováno bezplatně, ale účastníci si hradí samostatně náklady na cestovné a stravné. Větší franchisové systémy obsahují zpravidla ve franchisingové

smlouvě ustanovení o tom, že franchisant je oprávněn po určité době fungování svého franchisového podniku zřídit si vlastní školící zařízení pro účely školení

svých nových zaměstnanců a pro zdokonalování stávajících zaměstnanců. Franchisor se zavazuje franchisantovo školící zařízení vybavit a dodat mu nezbytné učební pomůcky.

Některé franchisové systémy umožňují franchisantovi využít služeb

kvalifikovaného franchisorova zaměstnance, který je dočasně přidělen k

výkonu práce k franchisantovi. Jeho úkolem je vypomáhat franchisantovi v začátcích podnikání a s řízením a personálním vedením franchisového podniku a provozovny.

Oddíl 7. Reklama Důležitou součástí smlouvy je koncepce reklamy. Mezinárodní a

národní reklama je prováděna franchisorem. Franchisant provádí místní

(regionální) reklamu a marketingové akce (průzkum trhu) ve vlastní oblasti, 35

což ovšem musí být plně v souladu s nadregionální reklamou franchisora. Franchisant zpravidla podílem ze svých příjmů přispívá na reklamu, na

podporu odbytu a na public relations (vztahy k veřejnosti), které provádí franchisor. Pokud místní reklama prováděná franchisantem vyžaduje velké finanční prostředky (např. při zahájení činnosti franchisového podniku v

novém regionu), zavazuje se franchisor k tomu, že tuto reklamu bude i on sám

hradit určitým procentem ze svých příjmů. Franchisor se zavazuje zkoumat

prostřednictvím průzkumu trhu účinek reklamy a takto získané údaje předávat franchisantovi, aby reklama splňovala stanovený účel. Oddíl 8. Ochrana tzv. nehmotných statků Ve smlouvě by neměla chybět úprava ochrany proti zneužití práv

vyplývajících z tzv. nehmotných statků, zejména z ochranné známky, z know-

how a proti nekalé soutěži. Na základě tohoto ujednání je franchisant povinen oznamovat franchisorovi všechna jemu známá, byť i potenciální, porušení jeho

práv. Franchisant je povinen zdržet se všech jednání, která by mohla vést k porušení těchto práv nebo k prozrazení know-how třetí osobě. Franchisor má

výhradní právo zasáhnout proti takovým porušením. Náklady na ochranu proti poškození třetí osobou nese franchisor.

V ustanoveních týkajících se know-how je důležitá definice know-how jako souboru nepatentovatelných praktických poznatků, které jsou založeny na zkušenostech franchisora a jsou tajné, podstatné a identifikovatelné (bližší charakteristiku podává Evropský kodex etiky franchisingu).

Pro účely ochrany nehmotných statků jsou do franchisingových smluv

často včleňována ustanovení o zaplacení předem specifikované částky po ukončení franchisingové smlouvy představující tzv. finanční odškodnění za

možné zneužití autorských a průmyslových práv franchisora ze strany

franchisanta nebo jeho zaměstnanců po skončení franchisového vztahu a jako tzv. návrat nehmotných statků.

Povinnost mlčenlivosti a diskrétnosti je dalším, ne méně podstatným,

bodem smlouvy.

Franchisant a jeho zaměstnanci mají povinnost mlčet o veškerých

údajích a informacích týkajících se franchisového systému (především 36

franchisora, know-how a obchodního tajemství atd.) a jsou povinni utajovat tyto informace a údaje před třetími osobami do doby, než se stanou obecně známými. Tuto povinnost mají zpravidla i po určitou dobu po ukončení

franchisingové smlouvy (zpravidla 1 rok). Za třetí osoby se ovšem nepovažují

další franchisanti a osoby, které byly s franchisovým systémem franchisora seznámeny a také s ním spolupracují.

V případě porušení tohoto závazku je franchisor oprávněn odstoupit od

smlouvy a požadovat především přiměřené zadostiučinění a náhradu škody. Náhrada škody je ovšem v případě porušení povinností vyplývajících z

franchisingové smlouvy (zejména zneužití práv vyplývajících z nehmotných

statků) téměř nevyčíslitelná. Pokud franchisant poruší smlouvu a franchisová spolupráce je v důsledku toho ukončena, nelze prakticky zajistit, aby

franchisant veškeré nabyté vědomosti, know-how. obchodní tajemství a ostatní práva vyplývající pro něho z ukončené franchisingové smlouvy nepoužíval ve

svých dalších aktivitách, popřípadě aby je zapomněl. Náhrada škody by proto měla mít spíše ráz morálního odškodnění než ráz náhrady skutečně způsobené škody.

Důležitým ustanovením je zákaz konkurence. Znamená pro franchisanta

jako fyzickou osobu povinnost neúčastnit se během platnosti smlouvy jako neomezeně ručící společník na podnikání jiné osoby, nevyrábět výrobky, neprodávat zboží nebo neposkytovat služby či technologie konkurující

smluvním výrobkům franchisora, nebýt franchisorem v jiné franchisové síti, která je v konkurenčním postavení vůči franchisorovi apod. Oddíl 9. Ostatní ujednání V tomto článku franchisingové smlouvy jsou zpravidla obsažena

ujednání, která nelze zařadit do shora uvedených. Zpravidla zde bývá upraven

přechod práv a povinností vyplývajících z franchisingové smlouvy a převod franchisového podniku. Přechod i převod je vždy vázán na předchozí výslovný

a písemný souhlas franchisora, a to pod sankcí neplatnosti takové dispozice.

Chybí-li tento souhlas je převod nebo přechod neplatný a franchisor je oprávněn domáhat se náhrady škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění.

37

Při převodu franchisového podniku má franchisor v každém případě

vyhrazeno předkupní právo (tzv. právo opce). Součástí opce franchisora by

mělo být ujednání, kterým by byl franchisor zavázán povinností zaplatit takovou cenu, kterou by v dobré víře nabídl jiný kupující. Tímto bude

zajištěno, že nedojde k podhodnocení franchisového podniku franchisanta a

tento za prodej svého podniku obdrží alespoň „quazi" tržní hodnotu. V

některých franchisingových smlouvách bývá i ujednání týkající se přechodu práv a povinností vyplývající z franchisingové smlouvy, tzv. přechod franchisového podniku. Nastává v souvislosti s úmrtím franchisanta, pokud je fyzickou osobou, nebo v souvislosti se zánikem franchisanta, pokud je

právnickou osobou. V těchto případech jsou zpravidla stanoveny takové

postupy, které umožňují plynulý přechod podniku na jinou osobu nebo jeho převzetí dědici či právními nástupci franchisanta, pokud jsou podle

stanovených kritérií franchisorem kvalifikováni i vhodní franchisanti. Přechod franchisového podniku musí být ale a vždy tak, aby nebyl běžným zákazníkem zaznamenán a aby nedošlo k narušení stability franchisové sítě v daném

regionu. Nastupující franchisant pak musí absolvovat školení franchisora, aby

byl schopen zařadit se bez problémů do franchisové sítě a vést franchisový podnik jako jeho předchůdce. Na přechodnou dobu přebírá vedení

franchisového podniku zaniklého franchisanta franchisorův kvalifikovaný zaměstnanec, který franchisový podnik dočasně spravuje, řídí a je za něj franchisorovi odpovědný, a to do doby než bude franchisový podnik schopen převzít nový franchisant (např. dědic původního franchisanta).

Franchisor a franchisant se řídí při dodávkách zboží Všeobecnými

podmínkami obchodu, které jsou stanoveny na počátku jejich spolupráce.

Konkrétní ceny si zpravidla určuje každý franchisant sám vzhledem ke

zvláštnostem svého smluvně vymezeného území a charakteru a skladbě zákazníků ve své oblasti, některé systémy stanovují franchisantům nezávazně doporučené ceny. Stanovování cen by mělo být velmi zvažováno, především s ohledem na pravidla soutěže a protimonopolní zákony.

Smluvní strany by neměly opomenout upravit otázky výlučného práva a

příslušnosti soudu, případně smluvní řeči, pokud franchisor a franchisant nepocházejí z jednoho státu nebo jedné jazykové oblasti.

38

Je žádoucí, aby smlouva o budoucí franchisingové smlouvě, řádná

franchisingová smlouva, jakož i ostatní smlouvy uzavírané mezi franchisorem a franchisantem v souvislosti s poskytnutím franchisové licence měly stejný právní režim. Rovněž je vhodné, aby tyto smluvní dokumenty byly vyhotoveny

v jazyce země, ze které pochází franchisant, nebo aby byly do tohoto jazyka přeloženy soudním překladatelem nebo tlumočníkem.

Pro případné spory, které by mohly v souvislosti s uzavřenou

franchisingovou smlouvou a s celým franchisovým systémem mezi smluvními

stranami vzniknout, je vhodné do smluv začlenit i tzv. rozhodčí doložku. Rozhodčí doložkou by bylo stanoveno, že veškeré spory a sporné otázky vyplývající z franchisingové smlouvy nebo s ní související, včetně sporů o její

platnost, výklad nebo porušení, nedodržení nebo vypovězení, budou s konečnou platností řešeny v rámci rozhodčího řízení, a to výlučně rozhodčím

senátem zřízeným a organizovaným podle konkrétně stanoveného řádu. V této souvislosti by si strany měly určit, že rozhodčí řízení bude vedeno rozhodčím senátem, který se bude skládat ze tří rozhodců. Jednoho rozhodce si zvolí

každá smluvní strana a předseda bude jmenován ze seznamu rozhodců při

přesně vymezené instituci. Součástí rozhodčí doložky by mělo být i ustanovení, že rozhodci budou jednat a rozhodovat tak, aby každá strana mohla rovnocenně předkládat relevantní doklady a důkazy k projednávané věci, a to stejným

způsobem a ve stejném rozsahu, jako by se projednávala civilní žaloba u příslušného soudu. Smluvní strany by také měly vzít na vědomí, že na základě rozhodčího nálezu může být vydán a vykonán rozsudek u jakéhokoliv příslušného soudu.

V některých franchisových systémech franchisor nesouhlasí s tím, aby

určité skupiny sporů byly řešeny před rozhodci. V takových případech je třeba do rozhodčí doložky přesně vymezit, které skupiny sporů budou řešeny před rozhodci a které skupiny sporů budou řešeny před soudem. Pokud by k takové úpravě řešení sporů došlo, je vhodné určit i místní příslušnost soudu.

Ve smlouvě může být také upraveno pojištění a odpovědnost.

Druhy pojištění, které je franchisant povinen uzavřít, jsou specifikovány

podle předmětu smlouvy. Franchisant v souvislosti s provozem obchodu zpravidla ručí za všechny oprávněné nároky třetích osob u jakéhokoliv druhu smluvních výrobků.

39

Franchisant je povinen vést účetnictví v souladu s příslušnými právními

předpisy. Současně je však povinen dbát doporučení a rad franchisora nebo

franchisorem vybraného kontrolora nebo daňového poradce. Franchisant předkládá franchisorovi měsíční vyhodnocení (bilanci) v předem určené lhůtě a roční účetní závěrku. Roční účetní závěrku předkládá franchisant franchisorovi

do třiceti dnů po jejím řádném schválení orgánem (pokud je tento zřízen), jehož oprávnění schvalovat roční účetní závěrku vyplývá z příslušného právního předpisu nebo právního dokumentu (např. valná hromada společnosti s ručením omezeným). Franchisor má právo provádět nad tímto kontrolu.

Ve smlouvě by nemělo chybět ustanovení umožňující reagovat na vývoj

ekonomických, demografických a přírodních podmínek ve franchisantově oblasti a sledující prospěšnost celé franchisové sítě (viz např. již zmíněná exkluzivita).

Smluvní strany by také neměly opomíjet úpravu platnosti dřívějších

ujednání (např. smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě), neplatnosti

některých ujednání franchisingové smlouvy ve vztahu ke smlouvě jako celku a důsledků změny podmínek, které by mohly nastat po podpisu smlouvy. Oddíl 10. Ukončení smluvní spolupráce Ukončení franchisové spolupráce před uplynutím doby, na kterou je

franchisingová smlouva uzavřena, je řešeno oprávněním obou smluvních partnerů odstoupit od smlouvy a rovněž smlouvu vypovědět.

Vedle obvyklých důvodů pro ukončení smlouvy (platební neschopnost,

porušení smlouvy podstatným způsobem aj.) by měl franchisor položit důraz i na to, že franchisant se nesmí odchýlit od pokynů uvedených v manuálu a

rovněž nesmí zanedbávat požadovanou úroveň svého franchisového podniku, což by mohlo ohrozit pověst celé franchisové sítě. Za porušení smlouvy podstatným způsobem se zpravidla považuje zastavení obchodní činnosti

franchisora nebo franchisanta, zákaz vykonávat činnosti nezbytné k provozu franchisového podniku, platební neschopnost, zahájení konkursního řízení,

poškození dobré pověsti, prodlení s placením nebo s dodávkou zboží. Franchisant by měl dbát, aby ve smlouvě bylo stanoveno i porušení smlouvy

podstatným způsobem ze strany franchisora spočívající v jeho jednání, kterým 40

bude preferovat určité oblasti (např. jednoho státu) oproti jiným oblastem, nerovnoměrné distribuce smluvních výrobků, použití prostředků uložených na reklamním fondu pro jiné účely, než jak jsou určeny apod.

Pro případ ukončení spolupráce je třeba upravit následky ukončení

smlouvy. Po ukončení smlouvy není franchisant již oprávněn prodávat zboží, poskytovat služby nebo technologie. Zákaz se vztahuje i na používání obchodního loga, označení zboží, ochranných známek a jiných znaků jmenovaných v preambuli smlouvy.

Franchisant je dále povinen vrátit veškeré movité věci, které za dobu

spolupráce s franchisorem od něho nebo od jiných osob v této souvislosti převzal nebo získal.

Po ukončení franchisového vztahu by mělo dojít ke vzájemnému

vyrovnání, popř. odškodnění. Franchisant je také povinen podepsat prohlášení

o cesi používání ochranné známky tak, jak je to nezbytné pro zapsání do Rejstříku ochranných známek, nebo i jiných práv, u nichž to vyžaduje příslušná právní úprava.

Podnik nebo provozovnu, jakož i veškeré

místnosti sloužící

franchisovému podnikání je franchisant povinen v přiměřené lhůtě, stanovené franchisorem, vyklidit a vyklizené předat franchisorovi, a to s přihlédnutím k jejich obvyklému opotřebení.

Důsledkem ukončení franchisingové smlouvy bude takové postavení

franchisanta, že již nebude mít žádné vztahy a viditelné spojení s franchisovou sítí franchisora. Mimo to je důležité do franchisingové smlouvy začlenit i ujednání o povinnosti franchisanta nebýt po určitou dobu po ukončení spolupráce, založené franchisingovou smlouvou, v konkurenčním postavení

vůči franchisorovi a ostatním franchisantům zařazeným ve franchisové síti.

Součástí tohoto ujednání by měl být i zákaz využívat a používat franchisový systém a s ním související metody a postupy do určité lhůty po ukončení franchisingové smlouvy.

Pro případ porušení taxativně vymezených povinností vyplývajících ze

smlouvy pro obě smluvní strany je stanovena přiměřená smluvní pokuta jako forma zajištění jednotlivých závazků smluvních stran. Současně má franchisor právo i na náhradu škody.

41

Oddíl 11. Závěr Závěrečná ustanovení o nákladech na vyhotovení smlouvy, počtu

exemplářů, údaj o tom, od kdy je smlouva účinná, a její podpis oběma smluvními stranami, jsou rovněž nezbytnou součástí každé smlouvy. 3.3 Master franchisingová smlouva

Master franchisingová smlouva je jiným typem franchisingové

smlouvy. Náležitosti smlouvy, které byly uvedeny výše u tzv. přímé

franchisingové smlouvy, by měla přiměřeně obsahovat i master franchisingová

smlouva. Mimo ně, aby ji bylo možné označit za master franchisingovou

smlouvu, je důležité, aby obsahovala oprávnění franchisanta (master franchisanta) poskytovat dále ve smluvně vymezeném území franchising

dalším franchisantům (tzv. sublicenci). Franchisant se pak označuje jako master franchisant. Master franchisant master franchisingovou smlouvou získá

na smluvně vymezeném území částečná oprávnění, ale i povinnosti, která by v

případě tzv. přímé franchisingové smlouvy patřila přímo franchisorovi. Master

franchisant pak vůči přímým franchisantům vystupuje jako quazi-franchisor. Vedle toho master franchisant bývá oprávněn i sám využívat franchising k podnikání.

V

případě,

že

se

franchisor

rozhodne

uzavřít

master

franchisingovou smlouvu, pak je vhodné, aby jako příloha této smlouvy, vedle

obvyklých příloh jako jsou např. výpisy z obchodního rejstříku, vyobrazení loga, manuál apod., byla uvedena i typová přímá franchisingová smlouva,

pokud tato není obsažena v manuálu. Současně je třeba, aby franchisor měl nad činností master franchisanta kontrolu, a to především ohledně uzavírání

přímých franchisingových smluv. Některé systémy tuto kontrolu řeší tak, že

podmiňují platnost přímé franchisingové smlouvy souhlasem franchisora, apod.

42

Závěr Závěrem lze shrnout, že franchisingová smlouva je velmi komplikova-

ným smluvním typem. Lze předpokládat, že vzhledem k výhodám, kterým zúčastněným stranám franchisingu podnikání přináší, si najde svoje trvalé místo u podnikatelských subjektů. S ohledem na svůj charakter není vhodné, aby do budoucna byla začleněna do naší právní úpravy jako samostatný smluvní typ uvedený v části třetí hlavy II. obchodního zákoníku.

Naopak je opodstatněné ponechat ji jako smlouvu sui generis uzaví-

ranou podle ustanovení § 269 odst. 2 ObchZ.

Totožná je i praxe evropských zemí, které také nepřistoupily k legisla-

tivní úpravě této smlouvy jako samostatného smluvního typu ve svých obchodních nebo občanských zákonících. V rámci zemí Evropské unie je ovšem tento zdánlivý nedostatek právní úpravy nahrazen následujícími

dokumenty: jako prvním a dnes již neplatným nařízením Komise s názvem

„Commission Regulation /EC/ No 4087/88 of 30 November 1988 on the

Application of Article 85 (3) of the Treaty to Categories of Franchise Agreements"-NařízenímKomise ES č. 4087/88 z 30. 11. 1988 o aplikaci či. 85

odst. 3 Smlouvy na kategorie franchisingových smluv, které bylo nahrazeno od 1. 1. 2000 novým Nařízením Komise pod názvem „Commission Regulation

(EC) No 2790/1999 of 22 dec. 1999 on the application of Article 81 (3) of the

Treaty to categories of vertical agreements and concerted practices" - Nařízení Komise č. 2790/1999 z 22. prosince 1999 k aplikaci 51. 81 odst. 3 Smlouvy na

kategorie vertikálních dohod a související praktiky. Toto nařízení je pak

doplněno již shora zmíněným „Euro-pean Code of Ethics for Franchising" Evropským kodexem etiky franchisingu (viz dále kapitolu 8. - Franchising v zemích Evropské unie).

Tato práce je zaměřena na vysvětlení podstaty a způsobu fungování

franchisingu především z hlediska práva, rozebírá franchisingovou smlouvu jako právní základ fungování franchisingu.

Ke zpracování bakalářské práce jsem se snažil přistupovat zodpovědně.

Vlastním vyhledáním potřebné literatury a následným prostudováním jsem

získal potřebný přehled o daném tématu. V průběhu zpracovávání tématu se 43

ukázalo jako velice obtížné. Především bylo nutné zpracovat a analyzovat poměrně značné množství informací.

Myslím si, že stanoveného cíle se mi podařilo dosáhnout. Obsah

bakalářské práce odpovídá na otázky tvorby a fungování mezinárodní franchisingové smlouvy. Dále jsem zpracoval ucelený materiál, kde v první.

kapitole rozebírám pojem franchising v obecné rovině. Druhá kapitola je

analýzou právního režimu franchisingu. Poslední kapitola je analogií tvorby franchisingové smlouvy.

Tato bakalářská práce může být podkladem pro další prohlubování

významu franchisingu jak v mezinárodním tak i ve vnitrostátním měřítku, také zároveň pomůckou pro další rozšiřování teoretických znalostí studentů právnické fakulty.

Bakalářská práce kromě úvodu a závěru obsahuje celkem tři samostatné

kapitoly. Jejich názvy, dílčí členění a obsah považuji za logické.

Zpracováním jsem si rozšířil teoretické znalosti, dále jsem se zdokonalil

ve své stylizační schopnosti a získal potřebné návyky v práci s literaturou.

44

Seznam literatury [1] Loebl, Z., Lukajová, D. Franchising - úspěch bez čekání, Praha : Grada, 1994, ISBN 80-7169-050-3

[2] Mendelsohn, M., Acheson, D. Franchising : Moderní forma prodeje, Praha : Management Press, 1994, ISBN 80-85603-54-3

[3] Mariel, F., Clay, T., Benabou, C. Mezinárodní právo soukromé a obchodní = Droit international privé et droit de commerce international. Recueil de

conférences des enseignants francais á la Faculté de droit de l'Université

Masaryk en 1997 et 1998 : Sborník přednášek francouzských učitelů na Právnické fakultě MU v letech 1997-1998, (Acta Universitatis Brunensis. Iuridica ; No 220), Brno : Masarykova univerzita, 1998, ISBN 80-210-2000-8

[4] Martinek, M. Moderne Vertagstypen : Band II : Franchising, Know-howVerträge, Management und Consultingvertäge, München : C.H.Beck, 1992, ISBN 3-406-35507-2

[5] Gerber, M. E. Podnikatelský mýtus, Praha : Managent Press, 1995, ISBN 80-7261-092-9

[6] Řezníčková, M. Franchising - Podnikání pod cizím jménem, 2. vydání Praha : C.H.Beck, 2004, ISBN 80-7179-894-0

[7] Kiyosaki, R. T., Lechterová, S. L. Škola byznysu, Praha : Pragma, 2001, ISBN 80-7205-941-6

[8] Česká asociace franchisingu, Franchising Česká republika 2003, Česká asociace franchisingu 2004, ISBN 80-239-2637-3

[9] Deutscher Franchise-Verband e. V. Franchising. München, 1992

[10] Štensová, A., Gieratová, Z. Viete čo je franchising? 1. vydání. Bratislava : Vydavatelství Elita, 1991

[11] Jakubíková, D. Franchising. I. Vydání. Plzeň : Vydavatelství ZČU, 1997

[12] Česká asociace franchisingu, Franchising Česká republika 2003, Praha : 2004, ISBN 80-239-2637-3

[13] http://www.franchising-info.cz [14] http://www.franchising.com [15] http://www.franchising.org

[16] http://www.czech-franchise.cz 45

[17] http://eff-franchise.com

[18] Kubín, Z. Systém, který přináší jistotu. Praha : Českomoravský PROFIT Speciál, 1993

[19] Burešová, J. Franchising In: Právní rozhledy : Časopis pro všechna právní odvětví : Praha, 1997, ISSN 1210-6410. - roč. 5, č. 7, s. 385-390 [20] Řezníčková, M. Evropské aspekty franchisingu, 1. část

In: Právo a podnikání : Odborný časopis pro obchodní, finanční a pracovní právo : Praha, 1995, ISSN 1211-1120. - roč. 4, č. 6, s. 26-27. [21] Řezníčková, M. Evropské aspekty franchisingu, 2. část

In: Právo a podnikání : Praha, 1995, ISSN 1211-1120. - roč. 4, č. 7, s. 19-20.

[22] Vojčík, P. Zmluvy o franchisingu In: Průmyslové vlastnictví : Praha, 1994 - roč. 4, č. 12, s. 370-374

[23] Brzobohatá, M., Bejček, J. Franchising. 1. část In: Právní praxe v podnikání : měsíčník Komory komerčních právníků České

republiky : Praha, 1993, ISSN 1210-4043. - roč. 2, č. 7-8, s. 11-21. [24] Brzobohatá, M., Bejček, J. Franchisingová smlouva. 2. část

In: Právní praxe v podnikání : Měsíčník Komory komerčních právníků České republiky : Praha, 1993, ISSN 1210-4043. - roč. 2, č. 10, s. 9-12.

[25] Brzobohatá, M., Řezníčková, M. Lze podnikat pod cizím jménem? In: Bulletin advokacie : Praha, 1994, ISSN 1210-6348. - č. 9, s. 7-12.

[26] Burešová, J. Franchisingová smlouva In: Obchodní právo : Časopis pro obchodně právní praxi : Praha, 1997, ISSN 1210-8278. - roč. 6, č. 12, s. 31-36. [27] Burešová, J. Franchisingová smlouva jako smlouva obchodní

In: Právní praxe v podnikání : Měsíčník České advokátní komory : Praha, 1998, ISSN 1210-4043. - roč. 7, č. 3, s. 27-32

[28] Kudrna, K. Právní povaha franchisinglové smlouvy In: Právní rádce : Praha, 2001, ISSN 1210-4817. - Roč. 9, č. 8, s. 33-34.

[29] Kudrna, K. Vztah franchisora a franchisanta In: Obchodní právo : Časopis pro obchodně právní praxi : Praha, 2001, ISSN 1210-8278. - roč. 10, č. 4, s. 39-40.

[30] Burešová, J. Formy závislosti v rámci franchisingového vztahu

In: Obchodní právo : Časopis pro obchodně právní praxi : Praha, 2002, ISSN 1210-8278. - roč. 11, č. 7, s. 2 - 3.

46

Základní pojmy a použité zkratky ČAF - Česká asociace franchisingu EU – Evropská Unie

Franchisa - licence (právo) opravňující franchisanta k provozování odbytové koncepce franchisora vlastním jménem na vlastní účet Franchisor - franchisový poskytovatel, poskytovatel franchisy Franchisant - franchisový příjemce, nabyvatel franchisy

Franchisová smlouva - dlouhodobá smlouva upravující základní vztahy mezi franchisorem a franchisantem

Franchisový balík - souhrn práv, znalostí a dalších plnění poskytovaných franchisorem umožňující provozovat franchisu

Franchisové poplatky - platby, které platí franchisant franchisorovi za licenci a služby

Franchisová síť - obchodní a organizační propojení franchisora a všech jeho franchisantů koordinované a podporované prostřednictvím franchisové centrály

Know-how – soubor nepatentovatelných praktických poznatků a znalostí, které vycházejí ze zkušeností franchisora a které jsou utajené, podstatné a identifikovatelné Master-franchising – franchising provozovaný v mezinárodním měřítku

přesahující

území

státu,

tzn.

Master-franchisa - franchisová licence pro území cizího státu (zpravidla pro celé území)

Master-franchisor - vlastník franchisového konceptu udělující franchisu do zahraničí

Master-franchisant - tuzemský držitel franchisové licence udělované zahraničním franchisorem

Master-franchisová smlouva - (master - hlavní) smlouva upravující základní vztahy mezi master-franchisorem a master-franchisantem opravňující master-franchisanta uzavírat jako franchisor franchisové smlouvy s dalšími franchisanty

47

ObchZ – zákon č. 513/1191 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

48