ŽATEC MANAGEMENT PLAN K U L T U R N Í S T A T E K. 1.fáze z p r a c o v á n í p o d k l a d ů a ú v o d n í a n a l ý z y

ŽATEC KULTURNÍ STATEK zařazený Ministerstvem kultury ČR n a: Indikativní seznam památek

PAMÁTKY PĚSTOVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ CHMELE A VÝROBY PIVA

MANAGEMENT PLAN 1.fáze zpracování podkladů a úvodní analýzy

Indikativní seznam je seznamem takových statků, které členský stát Úmluvy o ochraně světového dědictví plánuje nominovat k zápisu na Seznam světového dědictví během příštích let. Česká republika definovala svůj první Indikativní seznam v roce 1991. Seznam byl aktualizován v letech 2000 a 2006, naposledy v roce 2012. V současné době obsahuje celkem 17 položek a obsahuje i dále popisovaný statek.

MANAGEMENT PLAN

Památky pěstování a zpracování chmele a výroby piva v Žatci

ŽATEC – THE HOPS TOWN

zadavatelé projektu: Ministerstvo kultury České republiky a Město Žatec

S E Z N A M 1. Č Á S T I M A N A G E M E N T P L A N U Poděkování Úvodní slovo místostarosty Žatce Stručně z historie města

str. 3 4 5

8. B

ASPEKTY SLUŽEB PRO NÁVŠTĚVNÍKY A PRESENTACE HODNOT

8. B1 8. B2 8. B3 8. B4 8. B5

ANALÝZA EXISTUJÍCÍCH SLUŽEB PRO NÁVŠTĚVNÍKY ANALÝZA DALŠÍCH ROZVOJOVÝCH POTENCIÁLŮ STATKU ANALÝZA POČTU NÁVŠTĚVNÍKŮ ANALÝZA STAVU ODBORNOSTI PERSONÁLU ANALÝZA STAVU PRESENTACE A SPOLUPRÁCE S VEŘEJNOSTÍ

50 59 57 57 59

1.

ÚVOD

2.

RESUMÉ

10

9.

ANALÝZA FINANCOVÁNÍ

60

3.

IDENTIFIKACE NAVRHOVANÉHO STATKU

13

10.

SWOT ANALÝZA K POTŘEBÁM ZACHOVÁNÍ OUV

62

4.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O HODNOTÁCH STATKU

15

11.

NÁVRHOVÁ ČÁST MANAGEMENT PLANU

7

4. A

NÁVRH PROHLÁŠENÍ MIMOŘÁDNÉ UNIVESRSÁLNÍ HODNOTY

4. A1 4. A2

STRUČNÁ SYNTÉZA 15 KRITÉRIA, NA JEJICHŽ ZÁKLADĚ JE STATEK NAVRHOVÁN K ZÁPISU 18 A ODŮVODNĚNÍ ZÁPISU PODLE TĚCHTO KRITÉRIÍ PROHLÁŠENÍ INTEGRITY STATKU 20 PROHLÁŠENÍ AUTENTICICTY STATKU 20 PROHLÁŠENÍ MIMOŘÁDNÉ UNIVERSÁLNÍ HODNOTY STATKU 20 PŘEDBĚŽNÁ SROVNÁVACÍ ANALÝZA 22 PODMÍNKY SPRÁVY A OCHRANY STATKU 24

4. A3 4. A4 4. A5 4. A6 4. A7 4. B

MONITORING A INDIKÁTORY

SOUČASNÝ STAV NOMINOVANÉHO STATKU-RIZIKOVÉ FAKTORY

6.

STAV ŘÍZENÍ A SPRÁVY STATKU

7.

DOKUMENTY ZAJIŠŤUJÍCÍ PÉČI O NOMINOVANÝ MAJETEK

8.

HLAVNÍ DOKUMENTY

12.

IMPLEMENTACE MANAGEMENT PLANU BUDE SOUČÁSTÍ ZPRACOVÁNÍ 2.FÁZE MANAGEMET PLANU

13.

KONTAKTNÍ ÚDAJE O ZPRACOVATELI

67

14.

POUŽÍVANÉ ZKRATKY A PODKLADY

68

15.

PŘÍLOHY

26

5.

7. B

BUDE SOUČÁSTÍ ZPRACOVÁNÍ 2.FÁZE MANAGEMET PLANU

30 36 36

ANALYTICKÁ ČÁST MANAGEMENT PLANU 8. A

39 ANALÝZA EXISTUJÍCHC KONCEPCÍ NA Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU

8. A1 8. A2 8. A3 8. A4 8. A5

ANALÝZA KONCEPCÍ Z HLEDISKA DOPRAVY V POHYBU A KLIDU ANALÝZA DEMOGRAFICKÉ SITUACE OBCE ANALÝZA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ANALÝZA KULTURNÍHO ŽIVOTA A KULTURNÍ INFRASTRUKTURY ANALÝZA DOSTUPNOSTI STATKU PRO NÁVŠTĚVNÍKY

42 43 44 46 49

Příloha č. 1 Mapa s vyznačením polohy statku a s návrhem nárazníkové zóny Příloha č. 2 Předběžný harmonogram přípravy Nominační dokumentace statku 2013 – 2016 Příloha č. 3 Návrh společného Memoranda Příloha č. 4 Právní ukotvení Steering group a Site manager Příloha č. 5 Demografická data Příloha č. 6 Pracovní organigram přípravného managementu

2

MANAGEMENT PLAN




Odborný garant Mgr. Lucie Radová, NPÚ, Odborné územní pracoviště Ústí nad Labem –

-

Odbor péče o památkový fond – Oddělení garantů území (město Žatec)

poděkování

Odborná supervize a zástupce nositele projektu Ing. Jan Novotný, Žatec, Místostarosta města s gescí pro kulturní dědictví,

Poděkování Města Žatec a zpracovatelů patří Všem, kteří se na vzniku Management Planu jakýmkoliv způsobem podíleli a poskytli nám potřebné informace, podklady a fotografie.

-

Ministerstvu kultury České republiky patří dík za finanční podporu. Paní doktorce Jitce Vlčkové z ústředního pracoviště Národního památkového ústavu v Praze děkujeme za cenné rady a poskytnuté podklady. Mgr. Lucce Radové z územního pracoviště NPÚ v Ústí nad Labem děkujeme za dosavadní průběžnou spolupráci na 1. fázi MP. Vděk patří i zpracovatelům Management Planu měst Kutné Hory a Českého Krumlova, kteří nám svými předchozími pracemi poskytli neocenitelné inspirace a dovolili jsme si z nich citovat.

Zpracovatelé projektu - Huml & Vaníček, architekti Žatec

cestovní ruch, kulturu a vnější vztahy

srpen 2013

www.atelierhv.com Jiří Vaníček, Ing. Arch., Petr Bažant

Odborní konzultanti projektu - Bc. Tomáš trávníček, Vedoucí Stavebního a vyvlastňovacího úřadu v Žatci Vedoucí Odboru životního prostředí Městského úřadu v Žatci Vedoucí Odboru rozvoje a majetku města MÚ v Žatci -

Ing. Petra Šilhavá – Stavební a vyvlastňovací úřad Městského úřadu v Žatci, oddělení památek

Název projektu Management Plan

Památky pěstování a zpracování chmele a výroby piva v Žatci Ústecký kraj, Česká republika Zadavatel projektu Ministerstvo kultury České republiky Objednatel projektu Město Žatec Nositel a kofinancovatel projektu Město Žatec

-

Martina Oppelová – Odbor rozvoje a majetku města MÚ v Žatec – ÚAP

-

Denisa Harajdová – Odbor rozvoje a majetku města MÚ v Žatec – investice

-

Jiří Dobruský – Vedoucí Odboru dopravy a silničního hospodářství MÚ Žatec

-

Ing. Martina Hauftová – Kancelář úřadu starostky města MÚ Žatec – dotace

-

Mgr. Lucie Radová, NPÚ Odborné územní pracoviště Ústí nad Labem – Odbor péče o památkový fond – Oddělení garantů území (města Žatec)

-

Mgr. Jitka Vlčková, Ph.D., ing. arch. Věra Kučová Národní památkový ústav, Ústřední pracoviště Praha, Referát památek s mezinárodním statutem

3

MANAGEMENT PLAN




úvodní slovo místostarosty Města Žatec Vážení, dovolte mi, srdečně Vás pozvat k návštěvě královského města Žatce, města, které má ambici zařadit se na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Možná namítnete, proč si v Žatci troufají tvrdit, že jsou světoví, vždyť je dobře neznáme ani v Čechách a Evropě? Dovoluji si připomenout, že určitě znáte! Pokud jste alespoň jednou v životě ochutnali skutečně dobré pivo, tak vězte, že by nemohlo být uvařeno bez přítomnosti jeho esenciální suroviny, tedy chmele, plodiny, která naše město a region proslavila nejen v kvalitních českých, evropských, ale i světových pivech. Žatecký chmel je fenomén, který ovlivňoval historii regionu po více než 800 let a svou kvalitou a specifičností si vysloužil celosvětové renomé. Na základě nařízení Evropské komise z května 2007 bylo označení Žatecký chmel zapsáno do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení Evropské Unie. Žatecký chmel se používá i na domácím trhu - vždyť Češi drží světové prvenství v konzumaci piva. Tradice chmelařství a pivovarnictví umožnila Žatci jeho prosperitu, již od první písemné zmínky o městě z roku 1004 a dále po celá staletí a dala také vzniknout i památkám v historickému centru, kde se zpracovával, skladoval i obchodoval chmel. Zóna technických památek chmelařství v současnosti kandiduje na zařazení na Seznam světového dědictví UNESCO. Napomoci tomu má i turistický projekt Chrám Chmele a Piva, který oživil autentické chmelařské stavby této zóny a umožňuje poznat historii i současnost světoznámé Žatecké chmelařské oblasti. Nejen každý správný milovník piva a specifické architektury by měl alespoň jednou za život vykonat pouť do srdce chmelařského regionu, města Žatce. Ing. Jan Novotný

Místostarosta Města Žatec

4

MANAGEMENT PLAN


stručně z historie města Dle kroniky Thietmara z Merseburgu (r.1004) je Žatec nejstarším historicky doloženým místem v kraji. Ale již v této době se jednalo o město dokonale opevněné hradbami, s kostely, školou, domy a ulicemi …

Vždyť od doby kamenné nebyla žatecká ostrožna liduprázdná! Dobré klimatické podmínky sem postupně přilákaly Keltské, Germánské i Slovanské kmeny. To dosvědčují v Žatci nalezené hliněné nádoby, kamenné nástroje, bronzové šperky a železné zbraně. Z keltských dob hospodářské i duchovní prosperity se dochoval název Boiohaemum (latinsky Bohemia=Čechy) i jméno řeky, která Žatcem protéká: Agara = OHŘE. Dobové opevnění ze starší doby železné se v průběhu věků neustále zdokonalovalo a rozšiřovalo. Z domnělého hlavního sídla Lučanů se po bitvě na Turském poli stalo jedno z nejhlavnějších a nejdůležitějších center Přemyslovců. Historický význam Žatce pro vznik české státnosti je doložen. Přemyslovské hradiště se rozrostlo v ranně středověkou aglomeraci, větší než současný Pražský hrad. Žatec tvořilo knížecí opevněné hradní sídlo správce Přemyslovců a opevněné předhradí neobvyklého rozsahu. Postupným vývojem pak vzniklo opevněné královské město. To bylo na přelomu 13. a 14. století, za vlády



Václava II., obepnuto novými, zdokonalenými kamennými hradbami, které jej proměnily v téměř nedobytnou obrovskou pevnost - hradní město s předhradím, podhradím a několika osadami tvořícími jeho hospodářské zázemí. Výhodná poloha města na obchodní stezce umožnila Žatci stát se jedním z nejvýznamnějších měst vrcholně středověkých Čech. K tomu jistě napomohla i přízeň Přemyslovských a Lucemburských panovníků, kteří do Žatce často zajížděli.

V 15. století patřil Žatec mezi husitská města. Jeho symbolem bylo tehdy Slunce. Žatečané se účastnili několika protihabsburských povstání, která však byla potlačena. Následovaly postihy, sankce a úpadek. Ten se prohloubil po třicetileté válce. Přicházeli noví němečtí osídlenci, kteří v Žatci postupně převládli.

5

MANAGEMENT PLAN


V době průmyslové revoluce a rozkvětu chmelařství byl ŽATEC (tehdy rovněž SAAZ) bohatým městem. Došlo k plošným přestavbám, byly zasypány hradní příkopy, strženy hradby a s nimi i mnoho cenných historických objektů, bran a věží. Naproti tomu bylo postaveno mnoho unikátních chmelařských staveb, které jsou dnes světovou raritou a jsou dokladem prosperity města na přelomu 19. a 20. století !

ŽATECKÉ CHMELAŘSTVÍ Z 11. století pochází první zmínky o pěstování chmele i o získání práva várečného. Velký hospodářský rozmach zaznamenal Žatec za vlády Karla IV. a v následujících desetiletích. To již plně kvetl obchod s chmelem (asi 400 ha), který se stával významným vývozním artiklem. Karel IV. dokonce pod přísnými tresty zakázal vývoz chmelových sazenic z Čech do ciziny. Největší úpadek utrpělo chmelařství po třicetileté válce. Díky chmelu však hospodářský pád Žatce nikdy nebyl dlouhodobý. V 18. století je již po celé Evropě známo, že české chmelařství produkuje nejlepší chmel. Největší množství chmele putovalo za hranice právě ze Žatecka. Obyvatelé města si byli vědomi významu chmele a věnovali mu patřičnou pozornost. Starali se o jeho kvalitu a začalo potvrzovat původ (potvrzení originality Žateckého chmele). Tento proces pokračuje přes patenty Marie Terezie až po legislativní registraci chmelnic prakticky dodnes. ZLATOU ÉROU žateckého chmelařství lze nazvat 19. století, které bylo celé ve znamení obchodu s chmelem. Město se plnilo sušárnami, sklady a balírnami (většina existuje dodnes) a postupně získávalo svůj typický kolorit. Chmel ze Žatecka se stal díky svým charakteristickým vlastnostem měřítkem pro stanovení kvality a ceny na evropském trhu. Samotné město Žatec se stalo společně s Norimberkem nejvýznamnějším chmelařským světovým centrem. Tato situace



přitahovala různé nepoctivé obchodníky a začalo docházet k míchání žateckého chmele s méně kvalitním a lacinějším chmelem. Na ochranu práv poctivých obchodníků a na zaručení kvality a ceny žateckého chmele byl založen v roce 1833 CHMELAŘSKÝ SPOLEK. Povinné známkování chmele probíhá od 12. 8. 1921. V 30. letech 20. století bylo v Žatci 53 balíren chmele a 161 firem, které se zabývaly jeho prodejem. Kolorit města dokreslovaly stovky lidí, kteří převáželi na kárách chmel z balíren do Známkovny chmele a zpět. Sláva žateckého chmele přesáhla z Evropy i do zámoří. Již v roce 1879 byl chmel ze Žatce vyvážen do Ameriky a od roku 1901 i do Japonska. Zvýšený odbyt umožnil další rozvoj chmelařství v celé oblasti. V minulosti mnohokrát chmel pomohl městu získat zpět jeho ztracenou prosperitu. I v dnešní době se jedná o naše velmi slavné zemědělské odvětví, které produkuje kvalitní a žádanou exportní surovinu. Dnešní fenomén některých částí Žatce je spjat s chmelařskou historií. Jedná se o opravdový unikát: dochovaný komplex chmelařských budov, uliček a náměstí v ochranném pásmu Městské památkové rezervace a Městské památkové zóně, který byl dochován prakticky ve své původní po době včetně technologie a neopakovatelné atmosféry této části města…

6

MANAGEMENT PLAN




MANAGEMENT

PLAN

1. ÚVOD Konkrétní cíl Cílem Management Planu statku Památky pěstování a zpracování chmele a výroby piva v Žatci je zaručit účinnou péči o statek, který je navrhovaný k zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví pro svou mimořádnou universální celosvětovou hodnotu. Pojem mimořádné universální hodnoty (MUH nebo OUV) je definován Úmluvou o ochraně světového kulturního dědictví (viz i zákon č. 159/1991 Sb.) a je nejdůležitější částí dokumentu pro odůvodnění zápisu daného statku na Seznam světového dědictví. MUH musí představovat takovou mimořádnou důležitost statku, která přesahuje národní hranice a přechází v mezinárodní význam. Tak je tomu i na příkladu města Žatec, ve kterém jsou architektonicky i urbanisticky hodnotné chmelařské industriální památky koncentrovány ve velkém počtu na relativně malé ploše Pražského předměstí nebo v jeho těsné blízkosti. Výchozí ideou pro MP je strategická vize města Žatec: „Město Žatec naváže na svou historii podnikatelsky úspěšného města a využije v maximální možné míře své tradice světového centra chmelařství, svého potenciálu pro cestovní ruch pro budování infrastruktury pro nové podnikatelské příležitosti k dalšímu hospodářskému a sociálnímu rozvoji města, jakož i k rozvoji občanské společnosti. Žatec je významné město s velkým historickým dědictvím a prokazatelně více než tisíciletou tradicí v pěstování, zpracování a vývozu aromatického chmele. Všichni navazujeme na místní tradice a jsme součástí, jeho současností i budoucností.“

7

MANAGEMENT PLAN


Komentář

Management Plan není jednorázovým produktem, ale dlouhodobým procesem, jehož by se měli aktivně zúčastnit všichni nositelé rozhodujících kompetencí v daném městě. Výsledkem součtu všech zpracovaných fází Management Planu je vytvoření a realizace „balíčku“ projektů směřujících k regeneraci, pravidelné údržbě a adekvátnímu využití památky Světového dědictví. V případě MP Žatec má dokončený Management Plan především shrnout a vymezit krátkodobé i dlouhodobé akce (projekty) směřující k zajištění uchování mimořádné univerzální hodnoty historického statku. Zároveň je Management Plan jedním z podkladů pro získávání finančních prostředků na ochranu, obnovu a smysluplného využití hmotného i nehmotného kulturního dědictví města. Management Plan je koncipován jako otevřený dokument, který musí být periodicky aktualizován a doplňován za podpory kompetentních zástupců různých sfér. Bude tedy i nástrojem komunikace mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem a občany města. Management Plan v případě města Žatec navazuje i na Strategický cíl KCR I – využití a regenerace kulturně-historického potenciálu města (opatření KCRI.I, KCR L.2) KCR I.I – dokončení regenerace historického jádra města a kandidatura města na seznam kulturně-historických památek UNESCO KCR I.2 – systematická archivace a shromažďování informačních materiálů a dokumentů zachycujících vývoj města Žatec, jeho proměny a osudy občanů.

Stěžejním úkolem předkládané první fáze Management Planu je návrh činností a úkolů od roku 2013, které se týkají i vytvoření pozice Site Manager (jmenovaná kontaktní a odpovědná osoba za nominovanou památku na Seznam světového dědictví UNESCO), jeho spolupracujícího týmu externích konzultantů tzv. Steering Group a návrhu systému jejich činnosti a přehledu úkolů – projektů od roku 2013 do roku 2016.

Úspěšné zpracování I. analytické fáze Management Planu v roce 2013 je předpokladem pro získání finančních prostředků na realizaci



druhé, tzv. návrhové fáze MP v roce 2014 a následně i na zpracování Nominační dokumentace v roce 2015. Naplňování jednotlivých projektů bude přizpůsobeno možnostem čerpání z rozpočtu města Žatec, Ústeckého kraje, ze státního rozpočtu České republiky, dotací z evropských fondů, národních a regionálních grantových programů a iniciativ občanské veřejnosti.

Obecný cíl „Hlavním posláním vyplývajícím z Úmluvy je povinnost smluvního státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Stát tuto svou povinnost zajistí při maximálním využití svých vlastních zdrojů, případně s mezinárodní pomocí a spoluprací. Za významný nástroj pro ochranu světového dědictví je dnes považován tzv. Management Plan, plán nakládání se statkem zapsaným na Seznam světového dědictví UNESCO. V souvislosti se statky zapsanými na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO nebo k takovému zápisu připravovanými se pojem Management Plan zavedl a široce začal používat zhruba od konce 90. let 20. století. Bylo to v době, kdy se prokázalo, že u řady již na tomto seznamu zapsaných statků jsou jejich hodnoty v ohrožení a že nestačí pouze vyhledávat další mezinárodně hodnotné lokality, ale že stejně závažné je zajistit udržitelnost jejich hodnot a uchování těch kvalit, pro které jim byl (anebo nově má být) prestižní status světově významného statku přiznán. Pojem Management Plan lze do českého jazyka na základě jeho skutečných cílů volně přeložit jako Plán nakládání se statkem zapsaným na Seznam světového dědictví nebo Plán řízení a odpovědnosti za hodnoty statku zapsaného na Seznam světového dědictví (nebo připravovaného k nominaci na zápis do tohoto Seznamu). Tento název je však velmi dlouhý, a proto je často upřednostňován anglický výraz Management Plan, se kterým se v agendě světového dědictví běžně operuje. Aktuální praxe činnosti Národního památkového ústavu, který byl Ministerstvem kultury ČR pověřen koordinovat přípravu nových nominací kulturních statků pro zápis na Seznam světového dědictví, prokázala, že nejsložitější částí procesu nominace je právě zajištění samostatné složky nominační dokumentace, kterou je Management Plan. Základním východiskem pro porozumění účelu dokumentu Management Plan jsou Operační směrnice k naplňování Úmluvy o ochraně světového dědictví nebo nějaký jiný doložený správní systém, ve kterém musí být přesně uveden způsob, jímž má být mimořádná univerzální hodnota statku chráněna, pokud možno za použití mechanismu spoluúčasti.

8

MANAGEMENT PLAN




Cílem Management Planu je tedy zaručit účinnou ochranu mimořádné hodnoty statku navrhovaného k zápisu pro současné a budoucí generace. Účinný systém péče musí být koncipován podle druhu, charakteristických znaků a potřeb statku navrhovaného k zápisu a jeho kulturního a přírodního dědictví. Plány a systémy se mohou lišit v závislosti na různých kulturních perspektivách, dostupných zdrojích a dalších faktorech. Mohou využívat a s výhodou citovat konkrétní ustanovení národních právních předpisů, zahrnout tradiční postupy, platné nástroje pro plánování a regulaci na úrovni měst nebo regionů, stejně jako další mechanismy kontroly plánování, formální či neformální. Zpracování Management Planu přímo navazuje na články 4 a 5 Úmluvy o ochraně světového dědictví, na jejímž základě jsou státy, které ji podepsaly, odpovědné za provádění účinných správních činností pro statek světového dědictví. Měly by tak jednat v těsné spolupráci s konkrétními správci či správcem statku, případně agenturami pověřenými jejich správou a dalšími partnery a subjekty, kterých se péče o statek a jeho hodnoty týká. Obecně by účinný Management Plan jako dokument pro řízení a odpovědnost za mimořádnou univerzální hodnotu světové památky měl obsahovat takové cíle a nástroje, které mají zejména prokázat:

Management Planu ty instituce, které budou odpovědné za jeho naplňování, a jejich postavení v textu přímo uvést. Přímá participace místně příslušné veřejné správy, samosprávy a vlastníků na formulování materiálu může také napomoci tomu, aby se všichni tito rozhodující činitelé s plánem ztotožnili a cítili za jeho odpovědnou přípravu a následnou implementaci spoluodpovědnost. Status světového statku by měl ostatně dotčené obci nebo městu trvale přinášet pocit hrdosti a sounáležitosti s lokalitou.“ citace z: PhDr. Jitka Vlčková, NPÚ Praha (Metodické pokyny NPÚ)

- hlubokou a sdílenou znalost statku ze strany všech zainteresovaných subjektů - analýzu existujících a chybějících nástrojů k ochraně hodnoty statku - oficiální a neoficiální plánovací cyklus provádění dalšího sledování hodnocení - účast partnerů a zainteresovaných subjektů - přidělování nezbytných zdrojů - posilování kapacit určených k péči o tento statek - srozumitelný popis fungování popsaného systému péče o lokalitu

Výsledný Management Plan by měl být předán zpracovatelem v tištěné a (nebo nejméně) elektronické formě k archivaci minimálně následujícím institucím:

Protože Česká republika věnuje statkům zapsaným na Seznam světového dědictví oprávněně zvýšenou pozornost, respektuje požadavek Centra světového dědictví a poradních orgánů Úmluvy, aby všechny tyto statky měly Management Plan vypracován i tam, kde v době nominace nebyl požadován…

1) Správci statku/zadavateli materiálu 2) Ministerstvu kultury ČR (OPP) 3) Příslušnému výkonnému orgánu státní památkové péče 4) Národnímu památkovému ústavu

U některých světových památek lze předkládat delší analytickou část (tam, kde lze navázat na již existující materiály, které budou vyhodnoceny jako ty, z nichž lze vycházet). U jiných statků, kde jsou nedostatečné a neaktuální vstupy, bude analytická část stručnější a koncepční část logicky složitější a měla by požadovat i ty dílčí projekty, které nahradí nedostatečné analytické materiály, na jejichž základě bude dále rozvíjena příprava a realizace konkrétních projektů ve prospěch uchování hodnot daného statku. Management Plan je dokument koncepční, svou povahou dynamický a není zatím zakotven v právních předpisech České republiky. Jeho platnost a budoucí využitelnost je potřebné zajistit jiným způsobem (vyhláška obce, kraje, vnitřní směrnice správce či správců statku atd.). Je nanejvýš vhodné zapojit již do přípravy

9

MANAGEMENT PLAN


2. RESUMÉ Pojem mimořádné universální hodnoty (MUH nebo OUV) je definován Úmluvou o ochraně světového kulturního dědictví (viz i zákon č. 159/1991 Sb.) a je nejdůležitější částí dokumentu pro odůvodnění zápisu daného statku na Seznam světového dědictví. MUH musí představovat takovou mimořádnou důležitost statku, který přesahuje národní hranice a přechází v mezinárodní význam. Tak je tomu i na příkladu Pražského předměstí v Žatci, ve kterém jsou chmelařské památky koncentrovány. Pěstování kvalitního a žádaného chmele má na Žatecku písemně doloženou více než 1000letou tradici. Žatec je historickým přirozeným centrem klimaticky specifického chmelařského regionu, který se podle platné vyhlášky (162/196) nazývá Žatecká chmelařská oblast (ŽCHO). Ta čítá více než 300 chmelařských obcí. Pouze chmel vypěstovaný v ŽCHO smí nést Chráněné označení původu: Žatecký chmel (Komise EU č. 503/2007). Chmel vypěstovaný v regionu Žatecka se v minulosti svážel do Žatce k dalšímu zpracování - sušení, síření, skladování, balení, známkování (povinně od 12.8. 1921) a následně se exportoval. Prosperita chmelařství na Žatecku na přelomu 19. a 20. století měla za následek expanzi nových chmelařských staveb v Žatci, které vznikaly koncentrovaně na malé ploše Pražského předměstí, přičemž díky dodržování původní parcelace došlo k zachování autenticity středověké uliční struktury tohoto předměstí úzce navazující na historické centrum města (MPR). Regulační podmínky, nedostatek a cena stavebních parcel a vysoká poptávka měly za následek výstavbu objektů o několika podlažích. Několik velkoskladů bylo postaveno i na volných plochách těsně mimo



Pražské předměstí. Všechny sklady mají společnou specifickou typologii, nosnou dřevěnou skeletovou konstrukci a vysoký komín. Několik desítek těchto zděných dochovaných komínů dodnes dotváří panorama města naplněné neopakovatelnou atmosférou. Vysoká kvalita fasád chmelařských skladů je dána tím, že byly stavěny přímo v zastavěném území města a architektonická řešení jejich fasád musely splňovat přísné regulativy kladené i na výstavu obytných městských domů. Sláva a prestiž Žateckého chmele vedla tehdejší šlechtu a později i průmyslníky k založení několika desítek strojních pivovarů v Žatci i okolních obcích Žatecké chmelařské oblasti (Žatec, Postoloprty, Louny, Libočany, Podbořany, Petrohrad, Kryry, Krušovice…..)

Těžká práce ve chmelnicích a chmel, který byl zdrojem živobytí, lidi spojovaly a vytvářely v nich pocit místní hrdosti a lokálního patriotismu. Sezóna bývala a je zakončována podzimními oslavami (Dočesná), které byly a jsou spojeny s mnoha místními tradicemi. Oslavy spojené s pěstováním a sklizní chmele i některé typické tradice přetrvaly do současnosti. --The town Žatec is located in the northwest part of the Czech Republic, in the region geologically called the Žatec Basin. The natural conditions of the site are significantly influenced by the nearby mountains. Their slopes form a natural barrier against the western winds. They create what is called rain shadow, which markedly influences the climate in and around the town. The dry and relatively warm climate, combined with plenty of ground water, was found to be very favourable to the growing of hops. Hops have become a typical crop of this region and the good natural and climatic conditions are still used for hop growing. Most of the buildings and structures associated with the processing of hops are concentrated in the historic core of the town and, in particular, in its part called Pražské předměstí (‘Prague Suburb'). As a result, not only the huge towers of the dominant historic buildings - the Town Hall and the church - but in particular the slim chimneys of the historic hop drying

10

MANAGEMENT PLAN


houses characterise the distant vistas of the town. The tradition of hop growing and processing in and around Žatec dates back to the Middle Ages. Although the already prosperous hop industry suffered a setback in th the 14 century and then again during the thirty-year war, it was restored th to prosperity and at the beginning of the 18 century the Žatec hops th became a famous commodity on the world market. The 19 century saw a considerable upswing of the hop industry (in terms of both hop cultivation and hop processing technology) in the Žatec region. The inflow th of capital and wealth to the town led to huge investments in the 19 century. Over several decades, practically the entire Pražské předměstí changed its appearance. Due to the hops trading boom, several dozens of buildings and structures related to hop processing were built, including stores, hop drying and and hop packaging buildings with the typical tall masonry chimneys that give the town its characteristic atmosphere. The large buildings associated with the processing and sale of hops are at present significant elements of the town's panorama. The significant and prosperous business activities - in particular the trading in hops - were reflected in the rich and imposing architectural morphology of the burgher houses in the historic core of the town as well as in the suburbs. The historic core of Žatec consists of the burgher houses around the rectangular main square, spreading along the north-south axis. Adjacent to this square is a narrower area into which the main church of the town is inserted crosswise, splitting the area into two smaller squares. The northernmost ensemble of buildings in the historic core of the town is the th Žatec brewery, which was built in the 18 century on the ruins of a Middle Age castle and is still functioning. Nowadays it is a symbolic dominant feature of the town historic core, closely connected with the commodity underlying the local economy. The historic core includes burgher houses, many of which have historic roofs with rows of dormers, reminding of the former function of the loft spaces of the houses: the drying of hops. The number of the buildings and structures associated with the processing of hops have been preserved in Pražské předměstí, which is larger in terms of area than the historic core of the town. Unlike the historic core, this suburban part of the town has no regular ground plan: it was built along the Middle Age access roads leading to the town gates. The spontaneously developed mass of the built-up area includes groups of th th hop processing buildings (most of them built in the 19 and 20 centuries,



including hop drying houses, hop packaging halls, storage buildings) and residential houses. This combination of functions gives the buildings the unique atmosphere of a business environment of the second half of the th th 19 century and the first half of the 20 century. The individual small hop businesses developed as units in which the residential function was integrated with the operation of hop kilns, packaging rooms and stores. The actual structure of these units depended on the means of each of the entrepreneur families. Most of the buildings are built of stone and the more recent ones are of brick. Buildings with more than one above-ground storeys prevail. One building with historic storage and packaging facilities for hops, standing at one of the squares, is open to the public. The building accommodates a unique Hops Museum, which helps visitors understand the uniqueness of the building and the technical heritage of Žatec and the principles of hop-growing and hop-processing in general. The chimneys of the former hop dryings houses and the original historic hop storage facilities (some of them still in use for the same purpose) are characteristic elements of the town's atmosphere. These heritage th properties whose history reaches back to the 19 century or the first half th of the 20 century add to the importance of Žatec as a former metropolis of world hops trade and industry. Statements of authenticity and/or integrity A significant number of buildings in the historic core of the town as well as in the suburban area of Pražské předměstí still serve their initial function. This applies to residential buildings (burgher houses and blocks of flats), community buildings (the Town Hall, the church and the theatre) as well as the buildings functionally associated with hop processing and hop trading (drying, packaging and storing). Most of those buildings that th th were built in the 19 century and at the beginning of the 20 century for purposes related to hop processing and trading have maintained their initial character and have not been altered to suit other functions, because they still accommodate active operations. Successful hop production will ensure that these buildings will remain as they are. Pražské předměstí comprises numerous buildings that still serve their hops-related purpose, including, for example, the functionally unique hop bale marking hall, where bales of hops are sealed to guarantee the commercial and export quality of Žatec hops.

11

MANAGEMENT PLAN




In spite of many organisational and ownership changes that took place th during the 20 century, it remains true that the position of hops as an important trade article has strongly supported the continuity of use of these buildings. Although larger and more modern facilities for hop processing and storage were built in other parts of Žatec in the second th half of the 20 century, activities connected with hop trading has never been totally removed from the initial historic buildings. The Czech Republic has a long tradition of hop growing and processing. It was already in the Middle Ages that breweries were built in almost all towns. Some of them earned world renown and all needed to be supplied with good hops. Žatec is most closely associated with the manufactory and industrial processing of hops and with hop trading. The high-quality Žatec hops are exported to many countries. At first the exports went to th European countries but from the beginning of the 20 century hops have also been exported overseas. No other town in the country does have such a large complex of historic buildings associated with hop processing and trading. A detailed comparative analysis will be provided with the nomination documentation and will refer, in particular, to sites in hop-producing regions with a long tradition such as Bavaria, Belgium and Southeast England. The town Žatec maintains twinning contacts with several towns in Europe where the tradition of hop growing or processing is still alive.

chmelařské sklady na části Pražského předměstí

citace: (http://whc.unesco.org/en/tentativelists/5153/)

12

MANAGEMENT PLAN




STRUČNÝ POPIS STATKU

3. IDENTIFIKACE NAVRHOVANÉHO STATKU

název statku Památky pěstování a zpracování chmele a výroby piva v Žatci

členský stát Česká republika

datum předložení / date of Submission 29.05. 2007

přiznaná kriteria (ii) + (iii) + (iv)

předloženo / Submitted by Ministry of Culture Czech Republic Ministerstvo kultury České republiky

region Ústí nad Labem

Coordinates – přibližný geometrický střed území N50 19 43.67 E13 32 34.93 ref 5153

„ Město Žatec leží v severozápadní části české republiky. Přírodní podmínky města velice ovlivňují blízké hory. Jejich svahy se staví jako přirozená hradba do cesty západnímu vzdušnému proudění. Vytvářejí tak tzv. srážkový stín, který výrazně ovlivňuje klimatické poměry Žatecka. Suché a poměrně teplé klima spolu s dostatkem spodní vody bylo již ve středověku shledáno jako velmi výhodné pro úspěšné pěstování chmele. Tato plodina se stala pro celou oblast zcela typickou a i v současnosti jsou zdejší přírodní a klimatické podmínky pro pěstování chmele úspěšně využívány. Největší koncentraci staveb spojených se zpracováním chmele obsahuje historické jádro města Žatec a zejména jeho tzv. Pražské předměstí. Mohutné věže historických dominant města - radnice a kostela - doplňují štíhlé komíny historických sušáren chmele a společně dotvářejí panorama města. Tradice pěstování a zpracovávání chmele v Žatci a jeho okolí sahá až do středověku. V průběhu 14. století a v době 30leté války sice v té době prosperující chmelařství zaznamenalo úpadek, ale již od počátku 18. století je Žateckých chmel zase světoznámým artiklem. Největšího rozmachu jednak po stránce pěstitelské, ale i technické, dosáhlo chmelařství v Žatci v 19. století. Příliv kapitálu a bohatství do města měly tehdy za následek ohromný rozsah nových investic. Prakticky celé středověké Pražské předměstí změnilo v průběhu několika desetiletí svoji podobu, neboť chmelařská konjunktura zde po sobě zanechala několik desítek chmelařských staveb, tj. skladů, balíren a sušáren s typickými vysokými zděnými komíny, které dodnes městu dodávají neopakovatelnou atmosféru. Významný a čilý ruch a zejména obchodování s chmelem se odrazilo především v bohatém a výstavném tvarosloví městských domů v historickém jádru i na předměstích.

13

MANAGEMENT PLAN


Historické jádro Žatce tvoří zástavba kolem hlavního obdélného náměstí protaženého v severojižním směru. Na tento prostor navazuje další, užší veřejný prostor, do něhož je příčně vložen hlavní městský kostel, dělící jej na dvě další náměstí. Nejseverněji položeným komplexem historického jádra města je areál městského, dodnes funkčního Žateckého pivovaru, postaveného na sklonku 18. století na zbytcích středověkého hradu. Nyní tvoří symbolickou dominantu města, úzce spjatého s komoditou, na které jeho sláva a prosperita byla po staletí založena. Zástavba historického jádra obsahuje měšťanské domy, z nichž řada nese historické krovy se soustavami vikýřů, prozrazujících jejich někdejší funkci: sušení chmele.



kombinace funkcí dává celku skutečně neopakovatelnou atmosféru podnikatelského prostředí druhé poloviny 19. století a počátku 20. století. Jednotlivé menší chmelařské podniky se utvářely jako stavební celky integrující obytnou funkci s provozem sušáren, balíren a skladů, ve funkční struktuře odpovídající možnostem jednotlivých podnikajících rodin…

Vpravo nahoře je Pražské předměstí – součást MPZ

Část Městské památkové rezervace Žatec

foto1998 Antonín Svoboda

Hlavní koncentrace chmelařských staveb se dochovala na Pražském předměstí, jehož plocha je větší než plocha vlastního historického jádra. Zástavba tohoto předměstí není organizována na pravidelném půdoryse, jako je tomu v historickém jádru města. Vychází ze středověkého komunikačního systému a vyvíjela se podél hlavních příjezdových tras k branám vnitřního města. Rostlá hmotová struktura zástavby v sobě obsahuje skupiny industriálních chmelařských staveb a obytných objektů. tato

foto1998 Antonín Svoboda

Ke koloritu Žatce patří zmiňované vysoké komíny bývalých sušáren chmele i původní skladové prostory, které jsou mnohde využívány ke stejnému původnímu účelu dodnes. Tyto památky, jejichž stavební historie sahá do 19. století, podtrhují význam Žatce jako bývalé i současné metropole světového chmelařství, významného centra zpracování a obchodu s chmelem.“ citace: Indikativní seznam 2006, ing. arch. Kučová.

Popisovaný statek je tvořen Městskou památkovou rezervací s ochranným pásmem a Městskou památkovou zónou, která je téměř celá obsažena v ochranném pásmu MPR. Ochranná pásma MPR tvoří jeho nárazníkovou zónu. V zájmu zabezpečení budoucího památkového statutu statku bude požádáno o rozšíření hranice MPR

14

MANAGEMENT PLAN




o celou Městskou památkovou zónu a bude nově definováno ochranné pásmu na jejím severním okraji (Komenského alej). V rámci Management Planu se pokoušíme o první návrh tohoto ochranného pásma, které bude tvořit severovýchodní nárazníkovou zónu nominovaného statku. Jednalo by se o území přilehlé ke Komenského aleji a Tyršově ulici. V těchto lokalitách je zástavba stabilizovaná a nepředpokládá se výraznější architektonický nebo urbanistický zásah, který by narušil hmotovou autenticitu či prostorovou integritu území (viz mapka v příloze č. 1 tohoto MNP).

4. HLAVNÍ INFORMACE O HODNOTÁCH STATKU

4.A NÁVRH PROHLÁŠENÍ MIMOŘÁDNÉ UNIVESRSÁLNÍ HODNOTY 4.A 1 STRUČNÁ SYNTÉZA Evropa je místem prolínání různých tradic, jejichž kořeny sahají hluboko do minulosti. Je to místo regionů s vlastními kulturními, hospodářskými i etnografickými zvyky. Některé z nich přesahují současné hranice států, jiné jsou úzce vázané na vlivy klimatu a hodnoty přírodního prostředí a také na zkušenosti, um a pracovitost lidí daného regionu. Pokud bychom měli určit, která města jsou nejvíce v historickém i současném kontextu spjatá s tradicemi pěstování, zpracování a exportu chmele, pak jsou to jednoznačně Žatec (Saaz) a Norimberg. V Žatci se na rozdíl od jiných pěstitelských území díky symbióze přírodních a klimatických podmínek za podpory lidského faktoru a jistého dílu náhody podařilo dochovat kompletní ucelený urbanistický komplex specifických chmelařských staveb, které dokumentují in situ tehdejší chmelařskou prosperitu i více než prokazatelně 1000 letý um místních lidí v pěstování a zpracovávání žádaného chmele.

Chrám Chmele a Piva – Žatecká chmelařská oblast Žatecká chmelařská oblast je symbiózou velmi příznivých půdních podmínek, vhodného klimatu, množství srážek, směru větrů a slunečního záření v době květu a sklizně. Toho zde dokázali využít již Keltové i později příchozí kmeny. Pěstování chmele se nejvíce rozšířilo v době panování Karla IV.(ve 14. století), který dbal o pověst

15

MANAGEMENT PLAN




českého chmele a dokonce zakázal pod přísnými tresty vývoz chmelových sazenic. Zlatá éra chmelařství na Žatecku nastala koncem 19. Století. Tehdy se začaly stavět dřevěné chmelnice současného typu (do té doby se chmel pěstoval u tyčí podobně jako vinná réva). Již počátkem minulého století se z chmele ze zdejší chmelařské oblasti vařilo pivo po celém světě. Žatecký chmel tak pronikl i do Ameriky a do Japonska….

Chmelařská architektura Vypěstovaný chmel se z celého regionu Žatecké chmelařské oblasti (Žatecko, Lounsko, Rakovnicko, Podbořansko) svážel ke zpracování do Žatce, kde se sířil, sušil, značil, balil a skladoval. Bylo to ohromné období prosperity. Do Žatce se sjížděli obchodníci s chmelem z celého světa a ve městě bujel společenský život, z něhož těžily hotely i obchody ve městě i v regionu. Bylo postaveno mnoho hotelů, výstavních vil a především nových skladů a balíren chmele. Tato expanze proběhla především na tzv. Pražském předměstí. V rozpětí desetiletí bylo postaveno několik desítek industriálních chmelařských staveb, které se v podstatě všechny dochovaly v původním stavu dodnes a svými komíny dotvářejí panorama města Žatec. Výstavba velkého počtu nových chmelařských skladů sebou přinesla totální demolici původní zástavby. Podléhala ale přísné regulaci stavebního úřadu. Nové chmelařské stavby respektují původní středověkou uliční síť a v zásadě i původní parcelaci. Jejich fasády jsou přizpůsobeny umístění v tehdejším živoucím městě a jsou prakticky k nerozeznání od fasád obytných budov, i když se v nich ukrývá dřevěný skelet skladových prostorů.

Středověká komunikační síť města zůstává v jeho jádru dochována…

Hodnota dochovaného souboru historických chmelařských budov je ze současného pohledu téměř nevyčíslitelná. Nikde jinde ve světě takový urbanisticky zajímavý soubor staveb na sušení a zpracování chmele nevznikl a ani v podstatě vzniknout nemohl, protože nikde nebyla výstavba chmelařských staveb tak silně časově a lokálně koncentrována právě jako v Žatci. Díky chmelu, město i region prosperovaly a v Žatci i v okolních obcích bylo postaveno i mnoho dalších hodnotných dochovaných budov. Dochované chmelařské stavby v zahraničí jsou spíše ojedinělé. Obdobné budovy v zahraničí zcela ustoupily modernější výstavbě nebo byly až na jednotlivé vyjímky zásadně přestavěny. Chmelařské budovy v Žatci jsou ve většině případů velmi zachovalé a některé z nich dokonce stále plní svoji původní funkci. Pražské předměstí, kde jsou chmelařské stavby koncentrovány, je v současnosti součástí městského historického centra (MPR + MPZ).

16

MANAGEMENT PLAN




Práce ve chmelnicích a tradice

Žatecká chmelařská oblast

Práce ve chmelnici si vyžaduje mnoho zkušeností a musí se pravidelně provádět během celého vegetačního období. Zkušenosti se v regionu hromadily celá staletí. Tvrdá a těžká práce pěstitelů končila dočesáním chmele na chmelnicích. Konec sezóny slavili chmelaři slavnostmi, kterým se říkalo Dočesná/Hopfenertefest.

Pěstování kvalitního a žádaného chmele má na Žatecku písemně doloženou více než 1000 letou tradici. Žatec je historickým přirozeným centrem regionu, který se podle platné vyhlášky (162/196) nazývá Žatecká chmelařská oblast (ŽCHO). Ta čítá více než 300 chmelařských obcí. Pouze chmel vypěstovaný v ŽCHO smí nést Chráněné označení původu. Žatecký chmel (Komise EU č. 503/2007). Umístění statku

Svážení chmele z chmelnice

Poslední štok je odvážen slavnostně z chmelnice

K obdobným kulturním tradicím patřila i Volba chmelové královny nebo Volba krále Šišky. Obě události byly spojeny s pivní slavností plné recese, která k pivu patří. Některé chmelařské tradice i Dočesná jsou udržovány dodnes. Přibyly i nové tradice jako je Chmelfest, při kterém se slavnostně žehná nové úrodě chmele. V Žatci vznikl i krojovaný spolek na ochranu Chmelařských tradic: Chmelobrana Žatec.

Chmelfest 2008

Chmel vypěstovaný v regionu Žatecka se v minulosti svážel do Žatce k dalšímu zpracování - sušení, síření, skladování, balení, známkování (povinně od 12.8. 1921)a export. Prosperita chmelařství na Žatecku na přelomu 19. a 20. století měla za následek expanzi nových chmelařských staveb v Žatci, které vznikaly koncentrovaně na malé ploše Pražského předměstí, přičemž díky dodržování původní parcelace došlo k zachování autenticity středověké uliční struktury tohoto předměstí úzce navazující na historické centrum města (MPR).

Typologie Regulační podmínky, nedostatek a cena stavebních parcel a vysoká poptávka měly za následek výstavbu objektů o několika podlažích a několik velkoskladů bylo postaveno na volných plochách těsně mimo Pražské předměstí. Všechny sklady mají společnou specifickou typologii, nosnou dřevěnou skeletovou konstrukci a vysoký komín. Několik desítek těchto dochovaných komínů dodnes dotváří panorama města naplněné neopakovatelnou atmosférou. Vysoká kvalita fasád chmelařských skladů je dána tím, že byly stavěny přímo v zastavěném území města a architektonické návrhy jejich fasád musely splňovat přísné regulativy kladené i na výstavu obytných městských domů.

Dočesná v 19. století

17

MANAGEMENT PLAN


SHRNUTÍ STRUČNÉ ANALÝZY Neopakovatelná kombinace přírodních, půdních a klimatických podmínek spojených s tisíciletou pěstební tradicí a s pracovitostí obyvatel regionu, umožnila pěstování, zpracování a export místního typického aromatického Žateckého chmele. Žatec je typickým příkladem historického města se zachovalou středověkou uliční strukturou v jeho středu, navíc doplněnou o několik desítek dochovaných specifických chmelařských staveb, dokumentující místní tradice v pěstování a zpracování chmele. Mimořádná hodnota statku spočívá ve velkém počtu typologicky ojedinělých chmelařských staveb koncentrovaných na malé území v samém centru města při současném dochování původní středověké uliční struktury. Chmelařské, ještě dnes provozuschopné, stavby v takovém množství a koncentraci nebyly v žádné jiné lokalitě světa dochovány.


4.A2


KRITÉRIA, NA JEJICHŽ ZÁKLADĚ JE STATEK NAVRHOVÁNÍ K ZÁPISU A ODŮVODNĚNÍ ZÁPISU PODLE TĚCHTO KRITÉRIÍ

Obecné požadavky Dle paragrafu 77 aktuálního znění Operačních směrnic z roku 2008 navrhované statky musí splňovat některá z deseti kritérií: (ii) (iii) (iv) (v) (vi) (vii) (viii) (ix) (x)

Indikativní seznam (Tentative List Unesco) stanoví pro statek Památky pěstování a zpracování chmele a Piva v Žatci následující kritéria: (ii) (iii) (iv)

S prosperitou chmelařství jsou spojeny historické i dochované místní i regionální tradice, kroje a oslavy a mnohé další architektonicky významné stavby dokumentující předválečnou prosperitu a národnostní (Češi, Němci) i kulturní sounáležitost (Křesťané, Židé).

Zdůvodnění kritérií v souladu s Indikativním seznamem Kritérium (ii) Statek musí svědčit o výrazné výměně vlivů po dané období nebo v určité kulturní oblasti, na vývoj architektury nebo technologie, monumentálního umění, urbanismu nebo tvorbu krajiny…

krajina – tradice – lidé – chmel – pivo – práce – zábava – recese

Město Žatec se stalo jedním z nejvýznamnějších světových center zpracování a obchodu s chmelem, tedy i místem výměny technických zkušeností. Právě požadavky světového obchodu a zámořského exportu chmele si vynutily zavádění nových inovativních postupů zpracování, balení a skladování. Obce v regionu i město samotné jsou

18

MANAGEMENT PLAN


tak dokonalým příkladem vlivu zemědělského podnikání na celkový obraz a strukturu sídla, jeho urbanismus, architekturu a kulturněspolečenský život. Symbióza vhodných přírodních podmínek, po generace přenášených zkušeností a tradic, vše spojené s pracovitostí a regionální hrdostí obyvatel chmelařské oblasti, vyvrcholily na přelomu 19. a 20. století ohromnou regionální chmelařskou prosperitou projevující se prudkým nárůstem pěstebním ploch chmele a navýšením hmotného i kulturního bohatství dokonce i v malých okolních obcích. Díky prosperitě v pěstitelství i exportu chmele vznikl v krátkém časovém období na Pražském předměstí koncentrovaný urbanistický konglomerát několika desítek specifických a architektonicky hodnotných obytných a industriálních staveb na zpracování, balení, známkování a skladování chmele.

Kritérium (iii) Statek musí přinášet jedinečné, nebo alespoň výjimečné svědectví o kulturní tradici nebo o živé či již zaniklé civilizaci…


devatenáctého


století

a

v první

polovině

dvacátého

století.

Kritérium (iv) Statek musí představovat vynikající příklad určitého typu stavby nebo architektonického či technologického souboru anebo krajiny, který je dokladem jednoho či více význačných období v lidských dějinách…

Město Žatec je typickým příkladem lokality, ve které se dochoval unikátní početný soubor industriálních staveb spojených se zpracováním chmele a která významně determinuje celkovou atmosféru, strukturu a panorama města. Zpracování probíhalo zřídka v původních k tomuto účelu přizpůsobených objektech, ale především v novostavbách industriálního charakteru s typologicky i konstrukčně specifickým řešením. Sklady byly díky nedostatku stavebních parcel několikapodlažní a díky svému umístění v centru města se vyznačovaly kvalitní architekturou.

Město Žatec je výjimečným živoucím dokladem města, jehož ekonomika a tradice byly od středověku a odnes i jsou založeny na zpracování a obchodu s chmelem, který se pěstoval a pěstuje v jeho širokém okolí. Památky pěstování a zpracovaní chmele v Žatci a na Žatecku tvoří na Pražském předměstí v Žatci jedinečný urbanisticky dochovaný komplex chmelařských staveb (skladů, sušáren, balíren a známkoven chmele). Značné množství dochovaných staveb, koncentrovaných na malé ploše a zakomponovaných mezi obytnými do běžné uliční zástavby na půdorysu uliční sítě středověkého města dokumentují způsoby zpracování chmele a mezinárodní obchod s chmelem v Žatci koncem

19

MANAGEMENT PLAN




Negativní vlivy

4.A3

PROHLÁŠENÍ INTEGRITY

Prohlášení integrity - Statement of integrity Česká republika je spojována s dlouhou tradicí pěstování chmele a výroby piva. Žatecko je regionem, kde se oba tyto fenomény potkaly za velmi příznivých přírodních, klimatických i lidských podmínek. Žatec je ze všech chmelařských měst nejtěsněji spojen s manufakturním i industriálním zpracováním chmele a s jeho obchodováním.

V minulosti došlo v území k několika drobným nevhodným stavebním úpravám objektů, tyto však nemají žádný podstatný vztah k chmelařským stavbám. Návrhy nových objektů stavěných v prolukách v popisovaném území jsou regulovány a hmotově podřízeny původní zástavbě. Nehrozí proto narušení vizuálních vztahů a vizuální integrity jednotlivých ulic a jedinečného panoramatu této části Žatce, tvořeného několika desítkami komínů chmelařských objektů. Hrozí postupné přemístění produkce do nových modernějších provozů a nežádoucí změny vyvolané novým nevhodným využitím.

Několik desítek typologicky ojedinělých chmelařských staveb (Památky pěstování a zpracování chmele a výroby piva v Žatci) je koncentrováno na relativně malé ploše Pražského předměstí v Žatci. Jsou svědky chmelařské prosperity Města Žatec i celé Žatecké Chmelařské oblasti. Tato lokalita s výjimečnou hodnotou je prakticky totožná s ochranným pásmem Městské památkové rezervace Žatec a s územím Městské památkové zóny – Zónou technických památek chmelařství. Celé území tak požívá nejpřísnější plošné památkové ochrany. Některé z chmelařských staveb byly prohlášeny za nemovitou kulturní památku a další jsou připraveny na nominačních listinách. Na konci roku 2013 bude na NPÚ a Ministerstvo kultury České republiky podána žádost o zvýšení statutu ochrany Městské památkové zóny formou rozšíření hranice Městské památkové rezervace o MPZ. Městská památková zóna má stabilizovanou uliční síť založenou na zachované středověké struktuře města. Tato struktura je mezi MPR a MPZ propojená a neoddělitelná. V dochované urbanistické struktuře se nepředpokládají žádné změny, což je doloženo platným Územním plánem města Žatec i schválenou Strategií rozvoje města Žatec z roku 2008.

20

MANAGEMENT PLAN


4.A4

PROHLÁŠENÍ AUTENTICICTY


4.A5


PROHLÁŠENÍ MIMOŘÁDNÉ UNIVERSÁLNÍ HODNOTY

Prohlášení autenticity - Statement of authenticity

Prohlášení MUH - Outstanding universal value / OUV

Soubor chmelařských staveb na Pražském předměstí v Žatci je dokladem a vyvrcholením staletého vývoje pěstování a zpracování chmele v tomto městě i v okolním chmelařském regionu. Objekty koncentrované na malé ploše tzv. Pražského předměstí doposud neprošly konverzí a vyhnuly se i nežádoucím stavebním zásahům. Tak zůstala většina původních chmelařských staveb dochována. Téměř všechny vznikly v období chmelařské prosperity žateckého regionu na přelomu 19. a 20. století. Mnohé z nich byly postaveny na půdorysu ještě starších, středověkých, chmelařsko-technologických objektů (Renesanční sladovna).

Neopakovatelná kombinace přírodních, půdních a klimatických podmínek spojených s tisíciletou pěstební tradicí a s pracovitostí obyvatel regionu, umožnila v Žatecké chmelařské oblasti pěstování, zpracování a export místního typického aromatického chmele Žatec je typickým příkladem historického města se zachovalou středověkou uliční strukturou v jeho středu, navíc doplněnou o několik desítek dochovaných specifických chmelařských staveb, dokumentující místní tradice v pěstování a zpracování chmele. S prosperitou chmelařství je spojeno i množství dalších významných historických staveb v historickém jádru města i v přilehlém regionu. Mimořádná hodnota statku spočívá ve velkém počtu typologicky ojedinělých chmelařských staveb koncentrovaných na malé území v samotném historickém jádru města při současném dochování původní středověké uliční struktury. Chmelařské, ještě dnes provozuschopné, stavby v takovém množství a koncentraci nebyly v žádné jiné lokalitě světa dochovány.

Po postavení moderního velkoskladu na okraji Žatce v 80. letech minulého století byly některé sklady využívány pro sušení, zpracování a balení bylinek, což je činnost velmi podobná té původní. V budovách proto nedocházelo k stavebním zásahům, demolicím či likvidaci technologie. Mnohé z budov byly využívány ke skladování a zpracování chmele ještě v sezóně 2012/13. Fasády i konstrukce budov jsou původní, stejně tak je dochováno i mnoho důležitých detailů, pracovních nástrojů a prvků technologie. Jednotlivé budovy i ulice si udržely autenticitu jednotných konstrukcí, hmoty, užití a funkce, materiálů, konstrukcí, výplní oken, krytin i jednoduchého dekoru fasád. Velké množství interiérů skladů je neporušeno včetně původní technologie a atmosféry doby. Ve většině dochovaných budov je možno kdykoliv obnovit nebo předvádět původní technologické postupy. Opravy budov jsou prováděny pod dohledem Národního památkového ústavu. Nárazníková zóna lokality je příznivá a je tvořena ochranným pásmem, rozlehlými parky nebo trvale neměnnou zástavbou ze stejného časového období.

21

MANAGEMENT PLAN




4.A6

PŘEDBĚŽNÁ STRUČNÁ SROVNÁVACÍ ANALÝZA

Jen souhrn mimořádných podmínek rozhodl o tom, že konglomerát industriálních chmelařských staveb zůstal zachovaný téměř nedotknutý a v původním rozsahu v jakém byl na přelomu 19. a 20. století postaven: -

Region Žatecka je díky souhře přírodních a klimatických podmínek, tradic a zkušeností místních obyvatel vhodný k produkci žádaných odrůd aromatického chmele

-

Mimořádná prosperita chmelařství vzešlá z tradic a zkušeností obyvatelstva umožnila finančně nákladnou výstavbu tak rozsáhlého souboru industriálních staveb na zpracování chmele

-

Byla velká a neustálá poptávka po kvalitním Žateckém chmelu

-

Území se vyhnulo destrukci způsobené 2. světovou válkou

-

Rozsáhlá chmelařská oblast vyžadovala pro svou produkci neustále zpracovatelské a skladovací kapacity a technické zázemí

-

Majitelé staveb prováděli pravidelnou údržbu až do konce 20. st.

-

Nedošlo ke změnám využití a k vyvolaným stavebním úpravám

-

V době před rokem 1989 byl vybudován velkokapacitní sklad na okraji města Žatec, tím byla otevřena cesta, aby Území Pražského předměstí včetně všech chmelařských staveb prošlo plošnou demolicí (příprava sídliště z panelových domů), ale roce 1989 bylo od záměrů výstavby sídliště upuštěno (některé nevyužívané chmelařské stavby hledají od té doby vhodné využití)

-

V roce 2000 přichází občanská iniciativa podporovaná místní samosprávou a politickou reprezentací města směřující k záchraně historického dědictví – Památek pro pěstování a zpracování chmele a výroby piva

22

MANAGEMENT PLAN

-




Ministerstvo Kultury ČR zařazuje v roce 2006 statek na Indikativní seznam statků, které členský stát Úmluvy o ochraně světového dědictví plánuje nominovat k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO během příštích let.

Závěr

Díky staleté tradici v pěstování a zpracování chmele v celém žateckém regionu, díky specifickým klimatickým podmínkám a díky několikagenerační zkušenosti místních lidí, mohl být v období prosperity na přelomu 19. a 20. století v Žatci na Pražském předměstí postaven dnes unikátní soubor staveb na zpracování chmele

Kovářská ulice 2013

Chmelařské náměstí 2012

Nikde jinde na světě nebyl postaven v krátkém časovém údobí tak ucelený soubor chmelařských industriálních staveb - navíc koncentrovaných ve velkém počtu na malém území v samotném jádru historického města. Obdobné stavby v zahraničí byly většinou stavěny v menším rozsahu a rozptýleně a časem podlehly nové moderní výstavbě nebo byly přestavěny. Detailní srovnávací analýza bude předmětem Nominační dokumentace. Bude obsahovat porovnání s jinými lokalitami, v kterých se pěstuje chmel jako je Bavorsko, Belgie, Jihovýchodní Anglie či Slovinsko.

Nároží Kovářské ulice a Smetanova náměstí 2013

23

MANAGEMENT PLAN


4.A7



PODMÍNKY SPRÁVY A OCHRANY

Nominovaný statek tvoří dvě části historického území města – Městská památková rezervace (MPR) a Městská památková zóna (která je prakticky shodná s ochranným pásmem MPR). Obě mají vlastní statut: Vyhlášení Městské památkové rezervace Žatec v roce 1961 Ministerstvem školství a kultury Výnos č.j. 36.568/61-V/2, ministr Kahuda v.r., dne 31.8. 1961 (Žatec, Tábor, Jindřichův Hradec, Slavonice a Kutná Hora) Výnos Ministerstva kultury č.j. 16.417/1987 – VI/1 ze dne 21.12. 1987 č. 108/2003

Vyhlášení Městské památkové zóny Žatec 2003 Zóna technických památek chmelařství na Pražském předměstí Vyhláška MK č. 108/2003 Sb. ze dne 1.4 2003 Předpokládá se, že v roce 2013 bude požádáno o rozšíření MPR o území MPZ. Městská památková rezervace má zpracován Plán ochrany, pro MPZ tento plán zpracován doposud není. Území je pod dohledem památkové péče. Až na některé ojedinělé nepovolené vyjímky (okna, krytina) je území v relativně dobrém stavu. Po pasportizaci chmelařských staveb (1. etapa 2013) budou vytipovány důležité architektonicky hodnotné stavby, u kterých bude požádáno o prohlášení za kulturní památku. Jeden klíčový industriální chmelařský objekt (s nejvyšší autenticitou a vypovídající hodnotou) bude nominován na prohlášení za Národní kulturní památku. Prohlášením chmelařských památek za „světové dědictví“ se pro majitele staveb situace z hlediska dodržování zásad památkové péče prakticky nic nemění a systém památkové ochrany bude z jejich pohledu při povolování změn a stavebních úprav, stejný jako doposud. Ze strany památkové péče bude pouze navíc prováděn cílenější a periodický monitoring dochování atributů autentičnosti objektů a území.

Pohled na Žatec od jihozápadu z počátku 20. století. V popředí jsou patrné oba typy chmelnic. Původní „tyčovka“ i nově nastupující drátěná konstrukce. Za chmelnicemi v popředí stojí Společenský pivovar (později zakoupen firmou Dreher). Horizont dotváří vertikály komínů chmelařských objektů. Jelikož komíny produkovaly během zpracovatelské sezóny velké množství kouře, bylo pro výstavbu sušáren a skladů zvoleno nejvyšší místo města na závětrné straně – na tzv. Pražském předměstí.

Dle zásad Památkové ochrany území Žatec MPR (SPÚ ÚL – 2001) platí tyto obecné regulativy: 1/ Bezpodmínečně musí být zachován historický půdorys včetně dodržení původních uličních čar a historické parcelace, nelze připouštět řešení drobných stavebních závad „úpravou“ původní parcelace v místech proluk a podobně. 2/ Dochovanou historickou zástavbu jádra města nelze zásadně měnit hmotovými či negativně ovlivňujícími výrazovými změnami. Zcela nežádoucí je změna charakteru hmoty, hustoty nebo měřítka stavby. Demolice mohou být zvažovány jen v případě odstraňování zcela nevhodných přístavků a novostaveb vzniklých ve druhé polovině 20. století výrazně narušujících historické prostředí MPR. V žádném případě nelze demolovat původní zástavbu (i kdyby vykazovala špatný stav), je nutno vždy přistupovat k obnově. Obdobně nelze připustit nevhodné rozšiřování jednotlivých domů většími přístavbami – například s využitím proluk – nebo i nástavbami, což vždy způsobí narušení stabilní výškové hladiny historické zástavby.

24

MANAGEMENT PLAN




3/ Při všech hlavních činnostech – tj. přestavbách, opravách, půdních vestavbách nebo jiných zásazích do stavebních konstrukcí, popřípadě při novostavbách na stávajících prolukách, nutno vždy postupovat dle doporučení odborného pracovníka útvaru památkové péče NPÚ v Ústí nad Labem a v souladu s příslušným závazným stanoviskem výkonného orgánu SPP. Veškeré zásahy budou řešeny tak, aby výsledné architektonické dílo bylo v souladu s historickým charakterem MPR a neovlivnily ho nevratně nebo zcela negativním způsobem. 4/ Při obnově i údržbě nutno zachovat všechny typické doklady hodnotné původní umělecko-řemeslné výroby – původní dveře a okna včetně kování, zábradlí, mřížky, kované branky, původní obložení stěn, cedule, značky, dlažby vnitřních domovních komunikací, rovněž dláždění ulic, náměstí a dvorů. 5/ Dle odborných pokynů je nutné postupně rehabilitovat zničené tzv. zjednodušené ozdobné fasádní prvky, dále se nesmí povolovat osazování nových nevhodných okenních konstrukcí a skel a nové osazení oken za líc obvodového zdiva. 6/ Střešní krajina se musí udržet a postupně rehabilitovat s použitím pálené krytiny (bobrovky) a nesmí se nepovolovat užití jiné, danému prostředí zcela cizí materiály. Zobytnění půdních prostor lze řešit jen v těch případech, kde konstrukce krovu tento zásah umožňuje bez podstatných zásahů do jejího systému. Osvětlení takto nově vzniklých prostor musí být řešeno jen na plochách pohledově zcela neexponovaných – formou střešních oken. Uplatnění vikýřů bude povolováno jen ve výjimečně zdůvodnitelných případech s pultovým překrytím – nebudou vůbec používány valbové nebo sedlové střechy vikýřů.

zděné objekty, hodnotné uliční fasády, vnitřní dřevěné skelety, vysoké komíny, dochovaná technologie…

7/ Nová výstavba bude realizována jen v místech stávajících proluk, kde byla původní zástavba zdemolována v minulosti. Novostavba musí respektovat půdorysný tvar původního objektu, za dodržení hmotových a výškových parametrů vázaných na okolní zástavbu. Mimo plochy proluk nelze novou výstavbu povolovat. 8/ Ve všech případech výkopových prací na území MPR – je nutný, s ohledem více než tisíciletý vývoj novověkého osídlení na žatecké ostrožně nad řekou Ohří, příslušně dokladovaný odborný archeologický průzkum nebo dohled. 9/ Je nutno uchovávat stávající zeleň. Její případné úpravy včetně nových koncepcí ozelenění města je nutno řešit dle doporučení odborného pracovníka NPÚ v Ústí nad Labem a příslušného závazného stanoviska orgánu SPP v souladu s historickým prostředím MPR

25

MANAGEMENT PLAN


4.B MONITORING A INDIKÁTORY Klíčové indikátory pro měření stavu zachování statku Památky pěstování a zpracování chmele a vaření piva v Žatci budou sledovány a zaznamenávány v rámci zpracování ročních monitorovacích zpráv. Periodicita monitoringu je upravena jednotnou celonárodní metodikou a bude uvedena v Nominační dokumentaci statku. Jelikož je území i jednotlivé objekty pod stálým dohledem památkové péče (statut MPR a MPZ) nebudou se jednotlivé sledované atributy odlišovat od parametrů, na které jsou již nyní kladeny přísné požadavky z hlediska zájmů orgánů památkové péče. důležité atributy monitoringu: -



Budou prováděny monitorovací zprávy i aktualizace Management Planu. Sledování památek podle Směrnic pro zpracování Periodických zpráv pro Výbor světového dědictví UNESCO nebylo ještě v Žatci zavedeno, protože statek není zapsán na Seznam světového dědictví. V případě úspěšné nominace budou tyto zprávy připravovat kvalifikovaní pracovníci Národního památkového ústavu. Současně bude aplikován národní systém periodického monitoringu podle jednotné celostátní metodiky. V České republice jsou zprávy o monitoringu památek zapsaných na Seznamu světového dědictví uloženy v Národním památkovém ústavu a na Ministerstvu kultury České republiky.

dochovaný počet chmelařských objektů počet objektů využívaných pro zpracování chmele nebo jeho presentaci (funkční sklady, muzea, expozice, zážitková turistika) zachování chmelařské technologie a TZB na původních pozicích (stroje, lisy, rozvaděče, elektrorozvody, osvětlení, výtahy…) komíny chmelařských staveb jejich počty a technický stav střešní krajina (zásahy do střechy, původnost materiálů, technologie položení střešní krytiny, detaily) dodržování původnosti architektonického řešení fasád a výplní otvorů (okna, vrata, manipulační technologické otvory) zachování původního konstrukčního systému a podlah budovy materiály dlažeb přístupových cest a manipulačních dvorů

Vyhodnocování změn po dobu sledování umožňuje stanovit opatření k nápravě a předcházení jakémukoli ohrožení. Sledování změn se bude provádět: obhlídkou věci, vyhodnocováním statistických údajů, fotodokumentací ze stejného místa, v případě potřeby audiovizuální dokumentací, zaměřením, grafickou dokumentací tak, aby srovnávací výpověď byla co nejpřesnější.

26

MANAGEMENT PLAN




5. SOUČASNÝ STAV NOMINOVANÉHO STATKU A RIZIKOVÉ FAKTORY Popisovaný statek se nachází v relativně velmi dochovaném stavu. Díky minimální stavebním zásahům a dochované technologii v mnoha stavbách je míra dochované autenticity vysoká. V případě dodržení požadavků památkové péče nehrozí její narušení.

Panorama lokality

mapa okolo 1840

Panorama je tvořeno střechami chmelařských staveb a obytných budov. Neopakovatelným fenoménem panoramatu města je několik desítek štíhlých vysokých zděných komínů, které patří k chmelařským industriálním stavbám. Komíny, vévodící území již 100 let, jsou díky péči předchozího majitele (Chmelařství družstvo Žatec) v relativně dobrém technickém stavu. Jsou zmapovány a jednotlivě i pojmenovány. rizika -

Urbanistická struktura dochované středověké uliční sítě Stav je dán stávající zástavbou a fixován územně plánovací dokumentací a další legislativou. -

-

údržba komínů je nákladná sklady chmele mohou postupně měnit majitele a může hrozit zanedbání údržby komínů a jejich destrukce komíny budou využívány pro umístění satelitní a přenosové techniky nepředpokládaná seizmologická aktivita změna kvality nebo homogenity podloží vlivem neodborného zásahu v okolí základové konstrukce komína změna kvality nebo homogenity podloží vlivem neodborného zásahu v okolí základové konstrukce komína změna kvality nebo homogenity podloží vlivem neodborného zásahu v okolí základové konstrukce komína

nehrozí změny struktury uliční sítě hrozí celková demolice v případě zanedbané údržby a narušení statického stavu domu

27

MANAGEMENT PLAN



-


při nevyužití objektu hrozí zanedbaná údržba a následné destrukce výše uvedených prvků v souvislosti s novým využitím i snahy investorů o dodatečné zateplení fasád nevhodné je používání moderních skel s hladkým a reflexním povrchem na vnější vrstvě souvrství okna

Střešní krajina Střešní krajina je v současnosti na chmelařských stavbách zachována jak hmotově, tak i materiálově rizika -

nové využití a půdní vestavby, použití nevhodných střešních oken provedení nepovolených nástaveb umisťování anténní a satelitní techniky umisťování fotovoltaických a solárních zařízení likvidace střešních komínových lávek a typických „volských ok“ používání nevhodných hromosvodů a odstraňování původních jímačů ubourávání či úplné odstraňování komínů nebo jejich nadstřešních částí přestavby těles komínů z nevhodných materiálů s použitím nevhodných tvarových a materiálových řešení hlavic nevhodné soudobé technologie kladení střešní krytiny

Vnitřní konstrukce, podlahy, omítky Nosné vnitřní systémy objektů jsou tvořené dřevěnými skelety s relativně malou únosností (2 sklady v Žatci jsou železobetonové). Díky konzervačním účinkům skladovaného chmele jsou dřevěné konstrukce zachovány. Poškození je spíše lokální a je způsobené lokálním zatékáním do objektu (lokálně opravitelné) nebo běžným opotřebením při provozování (podlahy, schodiště). Opotřebení není na závadu další funkci stavby, naopak připívá k zachování autenticity a původní atmosféry prostoru. rizika -

Fasády a výplně otvorů, hodnotné detaily -

V současnosti je na většině objektů zachováno množství hodnotných detailů, vrat, oken, dveří, vikýřů rizika -

v souvislosti s případným novým využitím hrozí výměna původních autentických ale tepelně nevyhovujících oken, velkých vrat v souvislosti s případným novým využitím hrozí výměna původních autentických ale tepelně nevyhovujících oken, velkých vrat

-

malá únosnost - při změně využití nutné zesílení konstrukcí stropů a sloupů, v nejhorších případech hrozí totální odstranění dřevěných konstrukcí a jejich nahrazení hořlavost - při změně využití je nutné zvýšení požární odolnosti zesílením nosných prvků nebo protipožárními obklady při změně využití možnost poškození a vzniku hniloby při kondenzacích u vytápěných budov, poruchách vodovodních a kanalizačních zařízení odstraňování a úpravy dřevěných prvků při nevhodném návrhu nových dispozičních uspořádání odstraňování původních omítek v souvislosti s přestavbami interiérů nově vzniklých prostor

28

MANAGEMENT PLAN




Technologie Technologie chmelařských staveb procházela postupným vývojem. Přesto je zachováno množství sušících a sirných komor, topenišť, kouřovodů, bezpečnostních tabulek, chmelových lisů, ručních i elektrických výtahů, prostupů pro manipulaci s chmelem v dřevěných podlahách a dalších prvků. rizika při změně majitele či změně využití objektu -

přemístění či odstranění technologie při přestavbě demontáž a prodej technologie s cílem získat finanční prospěch nevhodné amatérské úpravy a ponechání jako „prvek“ interiéru

-

nedostatečné zabezpečení, možnost postupného rozebírání a odprodej dílů do druhotných sběrných surovin nebo sběratelům, prodej pro nevhodné účely !!!

Archeologické nálezy a podzemní zařízení Lokalita byla historicky využívána téměř nepřetržitě a lze očekávat nálezy jak z pravěkého tak i ze středověkého období. Navíc i při stavbě chmelařských staveb byly požívány podzemní vedení, kolektory a zděné vzduchové kanály od topenišť. rizika -

nedostatečné zmapování, možnost poškození při zemních pracích v parteru nebo při zásahu do podlahy objektu v přízemí

-

riziko při nevyužití objektu

Tlaky vyvolané rozvojem

Materiály dlažeb, cest, manipulačních dvorů V současnosti jsou zachovány původní povrchy jen u některých staveb rizika -

nedostatečné zmapování, možnost poškození při zemních pracích v parteru nebo při zásahu do podlahy objektu v přízemí neobnovení povrchu či záměny materiálů při vedení podzemních sítí a přípojek

Chmelařská činnost je postupně přemisťována do modernějších provozů a lze očekávat změnu majitelů, kteří mohou v některých případech usilovat o změnu využití či přestavbu objektu, která může vyvolat pokusy o nevhodné zásahy a přestavby. Obecně Rizika při nevyužívání objektů jsou také velká, jelikož při zanedbané údržbě a nedostatečném zabezpečení může dojít k destrukci objektů, konstrukcí a výplní otvorů, ale také k nechtěnému vniknutí a vykradení prvků interiéru a dochované technologie. (obr. z Nerudova náměstí)

29

MANAGEMENT PLAN




Požár skladu na Náměstí Prokopa Velkého

Tlaky vyvolané životním prostředím V současnosti se nepředpokládá vliv kyselých dešťů a imisí na povrchy budov a jejich střešní pláště. Nejvýznamnějším rizikovým přírodním prvkem je a budu i nadále srážková voda zatékající do objektu netěsnostmi, zemní a vzdušná vlhkost v kombinaci s mrazem.

Ohrožení ohněm a protipožární opatření Chmelařské stavby s vnitřními dřevěnými konstrukcemi musí být z hlediska požáru dobře zabezpečeny. rizika -

Potíže s chováním návštěvníků

vandalství a žhářství, blesk, zkrat elektroinstalace velké vzdálenosti mezi venkovními hydranty nedostatečná kapacita vodovodních řádů nízké tlaky ve vnitřních hydrantech malá tolerance HZS Žatec oddělení prevence ke kompromisním řešením chránící historické konstrukce před poškozením vyvolanými protipožárními opatřeními

Při plánovaném využití území i staveb pro cestovní ruch je lokální riziko poškození památek ze strany návštěvníků reálné. Rozptylová plocha MPZ a MPR je velká a nehrozí poškození památek z nadbytečného počtu návštěvníků například formou zvýšení vlhkosti v konkrétním prostoru. .

Ohrožení povodní Vzhledem k poloze chráněné lokality na ostrožně se nepředpokládá.

Proluka po vyhořelém a odstraněném skladu (viz obrázky výše) byla nahrazena novou výstavbou (vstupní objekt do Chmelařského muzea – investor Město Žatec 2010)

30

MANAGEMENT PLAN



-

6. STAV ŘÍZENÍ A SPRÁVY STATKU Státní správa na úseku památkové péče zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány státní památkové péče a odborná organizace státní památkové péče zabezpečují zachování, ochranu a vhodné využívání kulturních památek. Právní úprava je předmětem zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb.

národní úroveň Vláda ČR – přijímá zásadní koncepční dokumenty a zavazuje své členy k jejich provádění. Pro oblast památkové péče, a tedy i pro statek v Žatci je to Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011–2016. Vláda také přijímá nařízení o vyhlášení národních kulturních památek a stanoví obecné podmínky zabezpečení památkové péče o ně. Vláda dohlíží na naplňování Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, která je publikována ve Sbírce zákonů č. 159/1991 Sb. Česká komise pro UNESCO – je poradním orgánem vlády ČR pro záležitosti UNESCO a je, jako v jiných zemích, složena ze zástupců zainteresovaných ministerstev, institucí a osobnosti.

-

prohlašuje věci za kulturní památky a ruší tato prohlášení uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci pro území zahrnující městskou památkovou rezervaci (územní plán města, změny územního plánu a regulační plány v územích zasahujících do městské památkové rezervace)

je dotčeným orgánem k projednání návrhu opatření obecné povahy, jímž jsou vydávány plány ochrany památkových rezervací a památkových zón prostřednictvím svého specializovaného kontrolního orgánu - Památkové inspekce – vykonává ústřední dozor nad dodržováním Památkového zákona a jeho prováděcích předpisů (při zjištění nedostatků navrhuje opatření k jejich odstranění a dohlíží na jejich plnění, popř. navrhuje uložení pokuty) je zřizovatelem odborné organizace státní památkové péče - Národního památkového ústavu, který poskytuje odbornou pomoc jak orgánům veřejné správy při výkonu jejich pravomocí, tak vlastníkům kulturních památek

Národní památkový ústav NPÚ, ústřední pracoviště v Praze je odborně metodickým pracovištěm s celostátní působností, vydává odborná písemná vyjádření k obnovám národních kulturních památek. Z hlediska monitoringu památek UNESCO zajišťuje přípravu první části zprávy – Aplikace Úmluvy smluvním státem a garantuje a zpracovává ve spolupráci s regionálními památkovými ústavy část druhou – Stav konzervace jednotlivých památek UNESCO.

krajská a regionální úroveň

Krajský úřad Ústeckého kraje Úkoly orgánu státní památkové péče plní odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu: -

Ministerstvo kultury České republiky Úkoly orgánu státní památkové péče plní Odbor památkové péče: -


-

uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci pro území města, které neobsahuje městskou památkovou rezervaci (kompetence ministerstva kultury), avšak zahrnuje městskou památkovou zónu nebo se v něm nalézá národní kulturní památka (v Žatci není), resp. ta jeho část, která není součástí území městské památkové rezervace (změny územního plánu města a regulační plány v územích zasahujících do městské památkové zóny je dotčeným orgánem k zabezpečení nepředvídaných nálezů kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo archeologických nálezů, nejde-li o nálezy učiněné při přípravě či provádění obnovy kulturní památky nebo při provádění prací v památkově chráněném území (městská památková rezervace a její ochranné pásmo, městská památková zóna.

31

MANAGEMENT PLAN


NPÚ, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem je odborným pracovištěm Národního památkového ústavu pro území severočeského regionu. Vydává písemná vyjádření k obnovám kulturních památek a památkově chráněných území pro výkonný orgán státní památkové péče - Městský úřad v Žatci, ORM oddělení památkové péče. místní úroveň Městský úřad Žatec Úkoly orgánu státní památkové péče plní odbor územního plánování a památkové péče, oddělení památkové péče: -

-

-

uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci pro území města, ve kterém je nemovitá kulturní památka (vyjma památek v území městské památkové rezervace a městské památkové zóny - kompetence ministerstva kultury a krajského úřadu) nebo ochranné pásmo městské památkové rezervace (změny územního plánu města a regulační plány v územích obsahujících ochranné pásmo městské památkové rezervace mimo jeho část zasahující do městské památkové zóny a v územích mimo ochranné pásmo, avšak obsahujících nemovitou kulturní památku (památky) jako dotčený orgán vydává závazné stanovisko pro řízení vedená jinými správními úřady v záležitostech týkajících se nemovitých kulturních památek, území městské památkové rezervace a jejího ochranného pásma a území městské památkové zóny vykonává dozor při obnově kulturních památek a při stavbách, změnách staveb, terénních úpravách, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění staveb nebo při udržovacích pracích na nemovitostech, které nejsou kulturními památkami, ale nalézají se v městské památkové rezervaci, v jejím ochranném pásmu nebo v městské památkové zóně ukládá pokuty fyzickým i právnickým osobám za porušení povinností uložených jim zákonem o státní památkové péči


Ostatní správní úřady Všechny orgány státní správy rozhodující podle zvláštních právních předpisů. Svá rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy státní památkové péče na ochraně nebo zachování nemovitých kulturních památek v Žatci a prostředí městské památkové rezervace Žatec včetně jejího ochranného pásma a Památkové zóny a na jejich vhodném využití, vydávají vždy na základě závazného stanoviska Městského úřadu Žatec, odboru územního plánování a památkové péče, oddělení památkové péče Ústeckého kraje.

ZMĚNY VE ZPŮSOBU VYUŽÍVÁNÍ STAVEB NA ÚZEMÍ MPR A MPZ ŽATEC

Podléhají povolení stavebního úřadu Městského úřadu v Žatci dle stavebního zákona. Základní parametry stavby a způsob jejího využití jsou předmětem územního rozhodnutí. Na ně navazuje stavební povolení řešící detailně technické parametry a architekturu stavby, popř. tzv. souhlas s ohlášením stavby (u staveb nevyžadujících dle stavebního zákona stavební povolení). Povolení stavebního úřadu musí podléhat rovněž terénní úpravy a zařízení (např. reklamní a technická). Pro všechny druhy řízení stavebního úřadu je v případě stavby, terénní úpravy a zařízení v MPR a MPZ – je nezbytným podkladem závazné stanovisko ORM oddělení památkové péče Městského úřadu v Žatci. V případech, kdy věc není řešena stavebním úřadem (např. restaurování sochy, nebo jiná činnost, která nepodléhá řízení z hlediska stavebního zákona), vydává rozhodnutí k opravě příslušný orgán státní památkové péče vlastním správním rozhodnutím: -

Regenerační komise je jmenována Radou města Žatec, vyjadřuje se k záměrům oprav a obnovy památek v Žatci a k finanční podoře jednotlivých památek Zákon O obcích - č.128/2000 Sb., o obcích § 102 odst. 2 písm. h, a § 122:


-

v případě Kulturních památek - ORM oddělení památkové péče Městského úřadu v Žatci v případě Národních kulturních památek – (v Žatci prozatím není) odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Ústeckého kraje v Ústí nad Labem

32

MANAGEMENT PLAN


Nezbytným podkladem pro vydání závazného stanoviska orgánu státní památkové péče v Žatci je písemné vyjádření odborné organizace NPÚ v Ústí nad Labem. Stanovisko ústředního pracoviště NPÚ se sídlem v Praze je zase nezbytné pro vydání závazného stanoviska Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu ÚK v Ústí nad Labem V případě nesouhlasu vlastníka stavby s obsahem závazného stanoviska orgánu státní památkové péče může se vlastník proti němu odvolat. Obsah závazného stanoviska, vydaného jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu, lze napadnout až odvoláním proti rozhodnutí stavebního úřadu. Pokud bylo stanovisko orgánu státní památkové péče vydáno samostatným správním rozhodnutím, lze je napadnout odvoláním přímo proti němu. Odvolacím orgánem je: -

-

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Ústeckého kraje v Ústí nad Labem - v případě závazného stanoviska ORM oddělení památkové péče městského úřadu v Žatci Ministerstvo kultury České republiky - v případě závazného stanoviska odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Ústeckého kraje

PODMÍNKY PRO STAVEBNÍ ČINNOSTI PODLE VÝNOSU MINISTERSTVA KULTURY ČR 16 417/87 – VI/1 O PROHLÁŠENÍ HISTORICKÝCH JADER NĚKTERÝCH MĚST ZA MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE Účelem prohlášení lokality za památkovou rezervaci (dále jen "rezervace") je zabezpečit zvýšenou ochranu významnému historickému urbanistickému celku a dokladům lidské činnosti, zajistit potřebnou péči o jeho zachování, obnovu a prezentaci, aby jako organická součást životního prostředí sloužil kulturním, výchovným, společenským a hospodářským potřebám společnosti.“



Předmětem památkové péče prohlášeného za rezervaci, jsou:

v

historickém

jádru

města

a) historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské interiéry včetně povrchu komunikací, plochy zvýšené ochrany, ostatní chráněné plochy a podzemní prostory b) hlavní městské dominanty v dálkových i blízkých pohledech c) nemovité kulturní památky uvedené v Ústředním seznamu kulturních památek d) ostatní objekty, soubory a prostory, dotvářející prostředí rezervace, u kterých z hlediska zájmů státní památkové péče lze závažné, podstatně měnící úpravy provádět pouze po dohodě s orgány státní památkové péče f) veřejná zeleň

Pro stavební činnost v historickém jádru města se stanoví tyto podmínky: a) veškeré úpravy nemovitých kulturních památek i jejich souborů musejí být řešeny a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich existence, hmotné podstaty, k jejich přiměřenému využití a dalšímu zhodnocování jejich výtvarných a dokumentárních funkcí b) úpravy terénní i sadové, stavby dopravní, vodohospodářské, energetické i podzemní a inženýrské sítě musejí být prováděny s ohledem na památkovou hodnotu objektů a území

33

MANAGEMENT PLAN

c)


při nové výstavbě a při vnějších úpravách nechráněných objektů je třeba dbát architektonických vztahů ke kulturním památkám a jejich souborům, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu i prostředí a dotvářet jejich celky přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby

d) všechny úpravy městských prostorů, zejména úpravy fasád, povrchů komunikací, veřejné osvětlení i reklamní zařízení, musí být v souladu s historickým prostředím rezervací e)

f)


-

-

stavebně technické práce musejí směřovat k obnově a funkčnímu zhodnocení hlavních historických prostorů, památkových souborů a objektů, zároveň s odstraňováním nevhodné vnitroblokové zástavby

Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, č. 73/2000 Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, č. 99/2000 Sdělení ministerstva zahraničních věcí České republiky č. 99/2000 Sb., přijetí Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy Sdělení ministerstva zahraničních věcí České republiky č. 73/2000 Sb., přijetí Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy Sdělení federálního Ministerstva zahraničních věcí České republiky č. 159/1991 Sb. m.s., o sjednání Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví Sdělení ministerstva zahraničních věcí České republiky č. 13/2005 Sb. m. s., Evropská úmluva o krajině

Ostatní související mezinárodní úmluvy, charty a instrumenty

při stavebně udržovacích pracích je třeba soustředit pozornost především na zabezpečení technického stavu památkových objektů tak, aby byly uchráněny před dalším chátráním do doby, než bude přikročeno k jejich obnově

-

g) při plánování údržby a investic na obnovu města musí být věnována prvořadá pozornost ochraně památkových objektů v rezervacích, dbáno, aby nedocházelo ke zvyšování nákladů a kulturním i ekonomickým ztrátám zanedbáním jejich řádné údržby

-

DALŠÍ LEGISLATIVNÍ NÁSTROJE

-

Mezinárodní úmluvy Vztah k mezinárodním úmluvám a smlouvám je zakotven v Ústavě České republiky, zákon č. 1/1993 Sb. Dle článku 1 Ústavy Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. Dle článku 10 Ústavy vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament ČR souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu.


-

-

-

Vyhláška ministerstva zahraničních věcí č. 15/1980 Sb., o Úmluvě o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 94/1958 Sb., o Úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu… Mezinárodní charta ICOMOS o zachování a restaurování památek a sídlišť -Benátská Charta - ze dne 25. a 31. května 1964, II. mezinárodní kongres architektů a techniků, Benátky 1964 Mezinárodní charta ICOMOS z roku 1976, Bruselská Charta Mezinárodní charta ICOMOS z roku 1982, Florentská Charta Mezinárodní charta ICOMOS pro záchranu historických měst z roku 1987 – Washingtonská Charta Mezinárodní charta ICOMOS o řízení archeologického dědictví z roku 1990 – Charta z Lausanne Mezinárodní charta ICOMOS, Mexická charta Dokument o autenticictě z roku 1994 – Nara Budapešťská deklarace o světovém dědictví, 2002 Haagská úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu z roku 1954 a protokol k ní, č. 94/1958 Sb. Druhý protokol k Haagské úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu z roku 1954, publikovaný pod č. 71/2007 Sb. mezinárodních smluv

34

MANAGEMENT PLAN




ZÁKONY URČUJÍCÍ RÁMEC MANAGEMENT PLANU

APLIKACE PAMÁTKOVÉHO ZÁKONA V PÉČI O STATEK V ŽATCI

§8 4 ods. 2 písm. a zákona o obcích č.128/2000 Sb. Vyhrazená pravomoc zastupitelstva Města Žatec schválit Strategický program rozvoje obce a v jeho rámci Management Plan jako jeho součást Akčního plánu rozvoje města na roky 2014 - 2020.

Počátky ochrany a postupné obnovy historických českých měst se datují k polovině 20. století. Vláda schválila usnesením z 6.7.1950 postup obnovy domů v historicky hodnotných městech, z nichž vybralo Ministerstvo školství, věd a umění l ochraně 30 nejcennějších historických celků. Ve výběru na čelním místě figurovalo historické město Žatec. V roce 1952 vydalo stejné ministerstvo Směrnice pro památkovou údržbu. V ní jsou zmiňovány tzv. rezervační knihy, obsahující výběr stavebních památek z historických center měst - MPR - pořízený tehdejším ministerstvem a určených během následujících 10 let k neodkladné obnově. Poprvé se tak v dokumentech MŠK objevuje termín: MPR, Městská památková rezervace. Žatec patřil mezi první 4 vyhlášené MPR na území Československa – stalo se tak v roce 1961. V té době byl rozsah MPR vymezen městskými hradbami.

Zákon č. 20/1987 Sb. Účinný od 1.1. 1988 - O státní památkové péči definuje podmínky, zásady a postupy péče o kulturní památky, o jejich zachování, zpřístupňování a vhodném využívání. Památkový zákon dále upravuje práva a povinnosti vlastníků kulturních památek a vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostí nacházejících se v památkově chráněných územích, správních orgánů na úseku státní památkové péče a odborné organizace státní památkové péče, kterou je státní příspěvková organizace Národní památkový ústav, včetně příslušných sankcí za porušení stanovených povinností. Od 17. 7. 2008 je zaveden i institut plánů ochrany památkových rezervací a památkových zón. §28a Kraj v samostatné působnosti schvaluje koncepci podpory státní památkové péče v kraji v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v ČR a po projednání s Ministerstvem kultury ČR schvaluje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů a programů zachování a obnovy KP v kraji… § 29 Obecní úřad s rozšířenou působností (Žatec) vykonává a organizuje státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice a podílí se na zpracování krajské koncepce podpory státní památkové péče a na zpracovánÍ střednědobých a prováděcích plánů a programů obnovy kulturních památek (Management Plan).

Kulturní památky V Žatci se nachází k roku 2013 toto množství nemovitých památek: Městská památková rezervace Městská památková zóna

138 Nemovitých kulturních památek 11 Nemovitých kulturních památek

Vždy se vyžaduje závazné stanovisko orgánu státní památkové péče a vyjádření NPÚ oúp v Ústí nad Labem Národní kulturní památka a památka s mezinárodním statusem Městská památková rezervace 0 Národních kulturních památek Městská památková zóna 0 Národních kulturních památek

Mezinárodní status památky Tentative list UNESCO / Indikativní seznam datum podání: 29.05. 2007 určená kritéria: (ii) + (iii) + (iv) předkladatel: Ministry of Culture Czech Republic, ref 5153 statek: Památky pěstování a zpracování chmele a výroby piva v Žatec

35

MANAGEMENT PLAN




Ochrana ostatních objektů Objekty umístěné na území Městské památkové rezervace a Městské památkové zóny v Žatci a v ochranném pásmu MPR – vlastník musí získat závazné stanovisko odboru rozvoje oddělení památkové péče a písemné vyjádření odborné organizace NPÚ ÚOP Ústí n/L. Uvažuje se s rozšířením MPR o území MPZ a o vytvoření jižní nárazníkové zóny (doplnění ochranného pásma rozšířené MPR)

Archeologické výzkumy a nálezy před zahájením stavebních prací na území historického centra města spojených se stavebními či jinými zásahy pod úrovní terénu, je stavebník povinen oznámit záměr Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky pracoviště Žatec nebo Regionálnímu muzeu v Žatci a umožnit jemu nebo oprávněné právnické osobě provést záchranný archeologický výzkum.

36

MANAGEMENT PLAN


7. DOKUMENTY ZAJIŠŤUJÍCÍ UCHOVÁNÍ A PÉČI O NOMINOVANÝ MAJETEK

7.B HLAVNÍ DOKUMENTY

Vyhlášení Městské památkové rezervace Žatec v roce 1961 -Ministerstvem školství a kultury Výnos č.j. 36.568/61-V/2, zákon podepsla ministr Kahuda v.r. (5 měst: Žatec, Tábor, Jindřichův Hradec, Slavonice a Kutná Hora) -Výnosem Ministerstva kultury č.j. 16.417/1987 , č. 108/2003

Vyhlášení Městské památkové zóny Žatec 2003 Zóna technických památek chmelařství na Pražském předměstí -Vyhláškou MK č. 108/2003 Sb. ze dne 1.4 2003

Plán Ochrany Městské památkové rezervace Žatec Jde o nový institut zavedený poslední novelou památkového zákona, zákonem č. 307/2008 Sb., - plány ochrany památkových rezervací a památkových zón. Jeho realizace umožní lepší péči o historické centrum města Český Krumlov. Plán ochrany je opatřením obecné povahy (§§ 171–174 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) o ochraně památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich částí, které může vydat krajský úřad po projednání s ministerstvem kultury, orgánem územního plánování a příslušnou obcí jako dotčenými orgány (§ 6a odst. 1 památkového zákona). Plánem ochrany bude možno jednotně upravit provádění činností, které mohou mít vliv na zachování a uplatnění hodnot památkové rezervace či zóny. Jde



především o takové činnosti, jejichž obecná regulace není podle jiných právních předpisů možná, avšak zároveň je jejich regulace z hlediska ochrany hodnot památkových rezervací a památkových zón žádoucí (obecné požadavky na umisťování reklam, sezónní využívání ploch pro občerstvení atp.). Plán je rovněž užitečným podkladem pro celkovou ochranu hodnot území. Svým obsahem bude plán stát na pomezí správního rozhodnutí a právního předpisu bude jím rozhodováno o povinnostech vlastníků. Podrobnější obsah a náležitosti plánů ochrany památkových rezervací a památkových zón stanovuje prováděcí vyhláška č. 420/2008 Sb. ze dne 28. listopadu 2008 a Metodika pro zpracování plánů ochrany památkových rezervací a památkových zón (Ing. Arch. Karel Kuča, Ing. Arch. Věra Kučová).

Město Žatec má pro MPR zpracovaný Plán ochrany (Zásady památkové ochrany území MPR - SPÚ Ústí nad Labem 2001-2002, Ing arch. Miriam Zkoumalová a kol.). Ten stanoví obecné regulativy pro MPR: 1/ Bezpodmínečně musí být zachován historický půdorys včetně dodržení původních uličních čar a historické parcelace, nelze připouštět řešení drobných stavebních závad „úpravou“ původní parcelace v místech proluka a podobně. 2/ Dochovanou historickou zástavbu jádra města nelze zásadně měnit hmotovými či negativně ovlivňujícími výrazovými změnami. Zcela nežádoucí je změna charakteru hmoty, hustoty nebo měřítka stavby. Demolice mohou být zvažovány jen v případě odstraňování zcela nevhodných přístavků a novostaveb vzniklých ve druhé polovině 20. století výrazně narušujících historické prostředí MPR. V žádném případě nelze demolovat původní zástavbu, i kdyby vykazovala špatný stav, nutno vždy přistupovat k obnově. Obdobně nelze připustit nevhodné rozšiřování jednotlivých domů většími přístavbami – například s využitím proluk – nebo i nástavbami, což vždy způsobí narušení stabilní výškové hladiny historické zástavby. 3/ Při všech hlavních činnostech – tj. přestavbách, opravách, půdních vestavbách nebo jiných zásazích do stavebních konstrukcí, popřípadě při novostavbách na stávajících prolukách, nutno vždy postupovat dle doporučení odborného pracovníka útvaru památkové péče NPÚ v Ústí nad Labem a v souladu s příslušným závazným stanoviskem výkonného orgánu SPP. Veškeré zásahy budou řešeny tak, aby výsledné architektonické dílo bylo v souladu s historickým charakterem MPR a neovlivnily ho nevratně nebo zcela negativním způsobem. 4/ Při obnově i údržbě nutno zachovat všechny typické doklady hodnotné původní umělecko-řemeslné výroby – původní dveře a okna včetně kování, zábradlí, mřížky,

37

MANAGEMENT PLAN



kované branky, původní obložení stěn, dlažby vnitřních domovních komunikací, rovněž dláždění ulic, náměstí a dvorů.

Městské vyhlášky v Žatci viz: www.mesto-zatec.cz

5/ Dle odborných pokynů postupně rehabilitovat zničené tzv. zjednodušené ozdobné fasádní prvky, dále nepovolovat osazování nových nevhodných okenních konstrukcí a skel, nepovolit nové osazení oken za líc obvodového zdiva. 6/ Střešní krajinu udržet a postupně rehabilitovat s použitím pálené krytiny (bobrovky) a nepovolovat užití jiné, danému prostředí zcela cizí materiály. Zobytnění půdních prostor řešit jen v těch případech, kde konstrukce krovu tento zásah umožňuje bez podstatných zásahů do jejího systému. Osvětlení takto nově vzniklých prostor musí být řešeno jen na plochách pohledově zcela neexponovaných – formou střešních oken. Uplatnění vikýřů bude jen ve výjimečně zdůvodnitelných případech s pultovým překrytím – nebudou vůbec použity valbové nebo sedlové střechy vikýřů. 7/ Nová výstavba bude realizována jen v místech stávajících proluk, kde byla původní zástavba zdemolována v minulosti. Novostavba musí respektovat půdorysný tvar původního objektu, za dodržení hmotových a výškových parametrů s okolní zástavbou. Mimo plochy proluk nejde novou výstavbu povolovat. 8/ Ve všech případech výkopových prací na území MPR – je nutno s ohledem více než tisíciletý vývoj novověkého osídlení na ostrožně nad řekou vždy nutný příslušně dokladovaný odborný archeologický průzkum nebo dohled. 9/ Nutno uchovávat stávající zeleň. její případné úpravy včetně nových koncepcí ozelenění města je nutno řešit dle doporučení odborného pracovníka NPÚ v Ústí nad Labem a příslušného závazného stanoviska orgánu SPP v souladu s historickým prostředím MPR

Plán Ochrany Městské památkové zóny Žatec


Územní plán jako základním nástrojem rozvoje města. Územní plánování má v Žatci dlouhou tradici. Tím je zajištěna relativní kontinuita a plánovitost vývoje města. Problémem jsou časté změny ÚP. Územní plán je v Žatci základním dokumentem pro rozhodování v území, zejména pro rozhodování stavebního úřadu. Jeho obsah byl zpracován v dohodě s dotčenými orgány státní správy, včetně orgánů státní památkové péče, konkrétně Městským úřadem v Žatci. Aktuální územní plán města Žatec byl schválen zastupitelstvem města v roce 2008. Změna č.1 byla provedena v roce 2011 a o rok později pak změna č.2 (další doposud neschválené změny č.3 a č. 4 proběhly v roce 2012 a 2013). Hlavní hodnoty Žatce z urbanistického hlediska (třeba respektovat): -

-

-

MPR a Zóna technických památek chmelařství ochrana historické siluety města včetně určujícího krajinného reliéfu okolní kulturní krajiny, kompoziční vazby a panorama města vnímané z míst panoramatických výhledů charakter dochované středověké historické struktury uliční sítě a několika historických náměstí v místech bývalých středověkých kostelů a pohřebišť Technické historické památky chmelařství, pivovarnictví a souvisejících manufaktur včetně jejich komínů

Není pro MPZ Žatec zpracován

Program regenerace Městské památkové rezervace Žatec 1994 – atelier Vega Praha, ing. arch. Baše 2003 – Huml & Vaníček Žatec, ing. arch. Jiří Vaníček (aktualizace 1) 2010 – Huml & Vaníček Žatec, ing. arch. Jiří Vaníček (aktualizace 2)

Cílem územního plánu z hlediska ochrany kulturního dědictví je formou vhodně specifikovaných regulativů pro chráněná území a jejich ochranná pásma vytvořit předpoklady pro takové změny v území městské památkové rezervace a jejího ochranného pásma, které budou v souladu se zájmem na uchování, mimo jiné, shora uvedených hlavních urbanistických hodnot a s platnými právními předpisy, uvedenými rovněž výše.

38

MANAGEMENT PLAN

-

-

-


z důvodu ochrany dálkových pohledů respektovat v širším okolí historického centra města charakter historicky založených usedlostí a jejich hmotově prostorové struktury uchovat původní hmotovou strukturu města Žatec zastavění zabezpečit ochranu působení kulturně historických stavebních dominant (radnice, kostely, synagoga, komíny chmelařských staveb) nevhodnou zástavbou nepoškodit historicky přírodní charakter meandrovitého údolí Ohře zachování charakteru a identity města v dosahu vizuálního kontaktu historického centra (při rozvaze o rozvoji sídla provádět příslušnými odbory MÚ zpětnou kontrolu kompozičních os a vztahů, působnosti přírodních, kulturních nebo technických dominant).



8. ANALYTICKÁ ČÁST MANAGEMENT PLANU 8.A ANALÝZA EXISTUJÍCÍCH KONCEPCÍ Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU A JEJICH RÁMEC

národní úroveň -Prováděcí dokument ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013 Usnesením č. 913 ze dne 23. července 2008 vláda ČR schválila Prováděcí dokument ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013

-Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007– 2013 Usnesením č. 1239 ze dne 7. listopadu 2007 vláda ČR schválila Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013 v prioritách: Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu - Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu - Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů - Priorita 4: Vytváření struktury cestovního ruchu

-Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020 Dne 27. března 2013 usnesením č. 220 vláda schválila novou Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 – 2020 (dále jen Koncepce). Priorita 1: Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu - Priorita 2: Management cestovního ruchu - Priorita 3: Destinační marketing - Priorita 4: Politika cestovního ruchu a ekonomický rozvoj

39

MANAGEMENT PLAN


-Marketingový plán agentury Czech Tourism na rok 2013 -Účast v projektu European Quartet – One Melody. Česká republika je jedním ze čtyř členů Visegrádské čtyřky. Společnou propagaci zemí V4 v oblasti cestovního ruchu zastřešuje platforma European Quartet – One Melody. Sdružuje národní centrály cestovního ruchu České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska. Cílem spolupráce zemí V4 je rozvoj příjezdového cestovního ruchu, zejména ze vzdálených zdrojových destinací. Společné aktivity jsou proto realizovány na trzích Japonska, Číny, USA a od roku 2007 také v asijské části Ruské federace, kde se země V4 prezentují jako jeden marketingový celek, k čemuž využívají jednotlivých projektů a akcí stanovených v plánu marketingových aktivit V4 vždy pro příslušný rok.



zaměřeny na rozvoj zážitkové turistiky na bázi chmele s využitím hodnot dochovaného historického dědictví města Žatec. Strategické cíle KCR1 Využití a regenerace kulturně-historického potenciálu města KCR2 Zvýšení nabídky a kvality doprovodných služeb CR KCR3 Navazování lokálních partnerství a posílení spolupráce města Žatec se strategickými subjekty KCR4 Posílení spádovosti města Žatec jako přirozeného centra regionu s přesahem na národní a mezinárodní úroveň KCR 5 Podpora a propagace místních produktů a značek jako nástroje pro posílení lokálního patriotismu KCR6 Integrovaný přístup k podpoře kulturně-vzdělávacích a volnočasových organizací města Žatec

krajská úroveň dostupné diplomové a bakalářské práce -Koncepce rozvoje cykloturistiky v Ústeckém kraji Základní koncepční dokument pro oblast cykloturistiky v Ústeckém kraji pro období do roku 2017. Verze před projednáním v orgánech kraje. -Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje Cílem strategie je analyzovat situaci kraje v oblasti cestovního ruchu a navrhnout opatření, která je potřeba ze strany Ústeckého kraje učinit pro rozvoj tohoto odvětví na období 2010 - 2015 -4K Karta – vyzkoušejte novinku Dolního Poohří pro sezonu 2013 3k karta byla společný produkt měst Kadaň a Klášterec nad Ohří. Destinační agentura Dolní Poohří ho letos převzala a provedla několik změn. Vstup do zhruba 30 turistických atraktivit a služeb v oblasti Dolního Poohří a Krušnohoří. Místní úroveň -Strategický plán rozvoje města Žatec závazný schválený dokument na období 2008 – 2013. V příslušném oddíle textu popisuje priority, příležitosti a rizika cestovního ruchu v Žatci. Priority jsou

-Marketing turistické nabídky města Žatce, -Potenciál cestovního ruchu Žatecka,

Jan Novotný 2011, DP Petra Poláková 2006, BP

Významná ocenění Žatce & úspěchy v cestovním ruchu a kultuře -Žatec - nejlepší infocentrum v Ústeckém kraji v letech 2009, 2010, 2011 pořadatel: Asociace turistických infocenter ČR -Žatec - vítěz krajského kola-příprava regenerace MPR a MRZ 201011-12 pořadatel: Sdružení historický sídel Čech, Moravy a Slezska -Žatec - finalista soutěže EDEN 2011 – Obnova hmotného dědictví pořadatel: Česká centrála cestovního ruchu Czechtourism -Žatec město pro byznys - 2. místo v Ústeckém kraji 2012 pořadatel: Týdeník EKONOM -Národní zahájení Dnů Evropského dědictví v Žatci – (EHD) 2011 pořadatel: Město Žatec a AHMS 40

MANAGEMENT PLAN


možné faktory cestovního ruchu ohrožující OUV dílčí citace Management Planu Český Krumlova a zkušenosti Českého Krumlova:

„Vysoká intenzita cestovního ruchu může způsobovat dva extrémy: 1. nadměrnou komercializaci centra a ztrátu původnosti včetně ztráty původního obyvatelstva, 2. vytvoření turistického skanzenu, což představuje konzervaci města směřující ke kulisovému působení a ztrátě reálného života. V obou případech město ztrácí svou přirozenou obytnou funkci a slouží především návštěvníkům. Je proto nutné regulovat a organizovat cestovní ruch, jeho negativní dopady v kontextu města, stanovit únosnou turistickou kapacitu města, sledovat životní cyklus celé destinace…“

Cestovní ruch a pokles počtu obyvatel v historickém jádru města Počet stálých obyvatel v centru může mít sestupnou tendenci. Příčiny tohoto jevu již byly zhodnoceny - svou roli hraje i vytíženost centra množstvím návštěvníků v určitých obdobích roku, což způsobuje ztrátu soukromí a zvýšenou hlučnost v denních i nočních hodinách (nejen turisté, ale i kulturní a společenské akce, slavnosti, koncerty, ohňostroje..). Dalším faktorem je jistě i cena nájmu nebytových prostor, která logicky reflektuje turistickou atraktivitu historického centra a mnohdy přesahuje možnosti obyvatel, drobných obchodníků a řemeslníků. Cestovní ruch a přetíženost dopravou Řešení dopravy na území historického jádra je vzhledem k limitovaným kapacitním možnostem veřejných ploch a komunikací problém vyžadující značnou pozornost.


-


Město Žatec nemá propracovaný integrovaný inteligentní parkovací a dynamický naváděcí systém. V historickém centru není vymezena pěší zóna Těžká nákladní - doprava či průjezd autobusů jsou z centra Žatce zcela vyloučeny. I přes tato značná opatření však stále automobilová doprava působí v historickém jádru problémy, a to především ve vztahu k pěším návštěvníkům a obyvatelům města. Do jisté míry narušuje nejen autenticitu a atmosféru města jako historického prostoru ale při obvyklé míře zalidnění ulic během letních měsíců, kdy vrcholí turistická sezóna, může pro pěší návštěvníky znamenat i potenciální nebezpečí ohrožující jejich zdraví. (nutnost řešit kapacitní odstavné plochy v blízkosti MPR)

Cestovní ruch a úbytek autenticity a celistvosti Dalším problémem, který je způsoben turistickou atraktivitou místa, je neúměrný tlak na komerční využití historicky cenných objektů. V 90. letech prudce stoupnul počet historických objektů, kde došlo k zásadní změně jejich využití, v převážné míře případů na ubytovací a gastronomické provozy. Změna funkce objektu je kromě transformace dispozic provázena také značnou negativní intervencí do fyzické podstaty památky a znamená značné ohrožení její autenticity. Ze strany vlastníků je zjevný tlak na umožnění maximální ekonomické výtěžnosti z prostor objektu. Díky tomu často expanduje nové funkční využití do prostor hůře využitelných nebo prostor kde se do té doby udrželo využití tradiční, vázané na funkci obytnou. Tyto nedotčené prostory, zpravidla půdy a sklepy, jsou velice cenné především mírou zachovalé autenticity. Nový trend využívání podkrovních prostor se může také negativně promítnout v obraze střešní krajiny, jejíž hodnota je v případě historických měst nemalá

41

MANAGEMENT PLAN




Cestovní ruch a vandalismus

8.A1 ANALÝZA KONCEPCÍ Z HLEDISKA DOPRAVY V POHYBU A KLIDU

Není zásadním neřešitelným problémem a lze jej poměrně snadno eliminovat kamerovými systémy a činností Městské policie

Zpracované a dostupné koncepční materiály nebyly z MÚ Žatec poskytnuty. Silnice pro motorová vozidla – doprava v pohybu

Cestovní ruch a únosné kapacity návštěvnosti . Tento stav bývá nepříjemný pro stálé obyvatele města i pro jeho návštěvníky, neboť znamená určitý diskomfort v potřebě životního prostoru a nároku na soukromí. Bez účinné regulace vstupů do historických objektů a jejich využívání však především velký počet návštěvníků ohrožuje vlastní fyzickou podstatu památky. Kromě těchto aspektů je negativně vnímána i tzv. sezónnost, neboť během zimních měsíců intenzita turistického ruchu výrazně klesá. K eliminaci těchto jevů je třeba vytvořit účinný nástroj pro rozvoj a regulaci cestovního ruchu v památkových objektech a historickém jádru města, který umožní využití všech časových a prostorových rezerv… zaměří se tedy i na dosud nevyužité či nevhodně využívané objekty.

přístupnost regionu, města i statku samotného je dobrá, kvalita silničních vozovek je spíše podprůměrná, kvalita místních komunikací je průměrná až dobrá Parkování a doprava v klidu Parkovací možnosti jsou stejně jako v obdobných historických městech velmi omezené a dostupné parkovací plochy v jádru města jsou často využívány a zaplněny místními rezidenty. Záchytné parkoviště není v Žatci koncepčně a projekčně připraveno, ale předpokládá se kapacitní podzemní parking pod Nákladní ulicí, který by vyřešil potřeby obyvatel a prodejcům na území MPR a uvolnil pozemní parkovací kapacity návštěvníkům města (kupní síla). Inteligentní parkovací systém s naváděním na volné parkovací plochy je zatím v Žatci v stadiu přípravných úvah. Dálnice Dálnice D6 a D7 jsou v přípravě. Po realizaci bude vzdálenost Žatce k D7 cca 6km a k dálnici D6 25km Železnice Žatec je křižovatkou několika železničních tratí. Ze Žatce lze jet vlakem 4 základními směry ze dvou osobních nádraží. 1/Plzeň, Německo 2/Praha, vnitrozemí ČR 3/Chomutov, Karlovy Vary, Cheb, Německo 4/Most, Teplice, Ústí nad Labem, Německo

Vodní doprava Existují pouze rekreační možnosti vodáckého využití řeky Ohře (včetně propojení po řece Ohři mezi Žatcem a přehradou Nechranice)

42

MANAGEMENT PLAN


Cyklistická doprava Systém cyklistické dopravy ve městě samotném neexistuje a i v přilehlém regionu je značně nerozvinutý. Neexistuje síť kvalitních cyklostezek propojující Žatecko se sousedními regiony. Cyklistika je přesto v regionu oblíbeným sportem. Využívány jsou především 2 nedokončené cyklotrasy a obsáhlá síť často zpevněných polních cest. Výhodou jsou i poměrně málo frekventované silnice III. třídy směřující na Podbořansko a k Vojenskému újezdu Hradiště (Doupovské hory). Pěší doprava je v Žatci relativně dobře organizovaná, chodníky jsou většinou neudržované a zanedbané (prorůstajíc zeleň) … Naváděcí a informační systémy Památkové objekty a významná místa ve městě Žatec jsou označeny litinovými a měděnými deskami se základními informacemi. Velmi dobře funguje Informační centrum, které získalo v posledních letech několik ocenění. Je položen základ informačního a naváděcího systému pro motoristy a pěší návštěvníky. Systém je však nutno graficky i materiálově zdokonalit a doplnit o další informace a o orientační mapy města a turistické mapy přilehlého okolí. Neexistuje naváděcí systém na hlavních komunikacích R7 a R6. Zcela zanedbaná je situace v barevném značení turistických tras!!! Z několika původních značených turistických tras dnes neprochází napříč městem ani jediná. Je velká škoda, že na turistických mapách potenciální turistické destinace, kterou chce Žatecko být, je vyznačená pouze modrá trasa mezi Žatcem a Nechranicemi (i na



Drážďany Lipsko Erfurt Berlín Mnichov

120 km 165 km 240 km 290 km 330 km

mezinárodní letiště mezinárodní letiště mezinárodní letiště mezinárodní letiště mezinárodní letiště

MOŽNÁ OPATŘENÍ V DOPRAVNÍ SITUACI Základním problémem, bez jehož dořešení nemůže proběhnout úspěšná regenerace historického středu města, je vytvoření dostatečné parkovací kapacity pro rezidenty MPR a MPZ. Další možná opatření jsou: -dořešit systém městských a příměstských cyklistických tras -dořešit velkokapacitní parkování v centru města a naváděcí systém -provést rekonstrukci autobusového nádraží společně s výstupním a nástupním místem pro turisty, taxislužbou a půjčovnou kol -provést výměnu všech autobusových zastávek MHD za modernější -řešit povrchy komunikací ve městě i regionu (směr Loun, obce) -zajistit společným jednáním s ČD rekonstrukci a modernizaci obou osobních železničních nádraží v Žatci -provést doplnění a modernizaci informačního systému města -chybí půjčovna kol a automobilů -v budoucnu bude chybět portál o dopravních a parkovacích možnostech ve městě -úprava příjezdových úseků do Žatce a okrasné ozelenění kruhových objezdů (ÖMV, kasárna, Kaufland, Benzina..) -zmenšení počtu dopravních značek v MPR, MPZ vytvořením obytných zón

mapách Seznamu.cz).

Letecké spojení Žatec Karlovy Vary Praha Ruzyň

místní sportovní letiště regionálního významu 60 km mezinárodní letiště 70 km mezinárodní letiště

43

MANAGEMENT PLAN


8.A2 ANALÝZA RIZIK DEMOGRAFICKÉ SITUACE OBCE A TRENDŮ VČETNĚ VDĚLANOSTNÍ STRUKTURY

Počet obyvatel k 31.12.2012: 19.203 Podíl žen: 51,4 % Průměrný věk:

40,4

Základních škol k 30.06.2011:

6

Ekonom. subjektů k 31.12.2012:

4163



historického města, než pro jejich životní styl a poměrnou pracovitost a bezkonfliktnost. Významnou, ne-li rozhodující negativní roli, v prudkém růstu počtu pro město Žatec nežádoucích občanů, hraje i podnikatelská vychytralost některých konkrétních obyvatel města Žatec, kteří hanebně využívají nedokonalé zákonodárství naší republiky a skupují v Žatci starší domy, které po letmé modernizaci pronajímají sociálně slabším rodinám, mezi které Romové v Žatci bohužel patří, a pobírají od nich neúměrné nájmy dotované státem. Demograficko-sociální situaci je pro další vývoj města nutno vnímat jako skutečnou hrozbu, kterou nelze opomíjet ve SWOT:

Bližší a podrobnější informace o vývoji a počtu obyvatel města jsou uvedeny v Příloze č. 5 tohoto Management Planu. Statistická data lze podrobně zjistit na www stránkách Českého statistického úřadu (http://vdb.czso.cz ) Aby analýza byla kompletní, nemůžeme se bohužel vyhnout zmínce o neřešeném demograficko-sociálnímu problému v Žatci, který je spojen s nepřizpůsobivými obyvateli města a romskou komunitou. Díky politice vlád Československé socialistické republiky se v Žatci usadilo v minulosti v poškozených historických domech několik cikánských rodin ze Slovenska. Díky povinné školní docházce a všeobecné pracovní povinnosti se však tyto rodiny postupně asimilovaly a sblížili se s místní komunitou. V posledních letech se počet Romů a nepřizpůsobivých občanů v Žatci nekontrolovatelně zvětšuje. Nárůst jejich počtu je geometrický. Prudce se zvyšuje nelegální přistěhovalectví do města (za jednou přistěhovanou rodinou přijedou další a další), které není pod kontrolou místních úřadů. Zvýšený počet Romů příchozích z jiných měst sebou přináší zvýšenou kriminalitu a konflikty s místními obyvateli. Prudce klesá patriotismus obyvatel města a stále více obyvatel, kteří mají možnost, uvažuje dle provedených anket o přestěhování do jiného města. Negativně jsou vnímání i někteří vietnamští obchodníci, ale spíše z pozice umístění jejich velkého množství obchodů v jádru

-

snižování patriotismu obyvatel města odchod mladých lidí a absolventů škol do jiných obcí do města se nevrací absolventi SŠ a VŠ snižování vzdělanostního koeficientu obce totální postupná změna sociální struktury města snížení koupěschopnosti obyvatelstva pracovní síla bez vzdělání – nižší příchozí investice zvýšené sociální náklady a náklady na činnost Městské policie nezájem potencionálních podnikatelských subjektů velký a skrytý, zatím neřešený nárůst xenofobie a nálad zaměřených proti nepřizpůsobivým občanům Žatce turisty je město vnímáno obecně jako „Romské město“ cílem je tento dojem změnit na „Město chmele“

Změna sociální struktury města, nedostatek vzdělané a aktivní pracovní síly může být jednou ze skutečných problémů pro uskutečnění cíle tohoto Management Planu. Přehled dalších navrhovaných opatření je uveden ve Strategickém plánu rozvoje města Žatec (RRA ÚK 2008).

44

MANAGEMENT PLAN


8.A3

ANALÝZA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Strategický plán rozvoje města Žatec (RRA ÚK 2008):

„Lze konstatovat, že předchozí dokumenty a plány nepovažovaly oblast životního prostředí za kritickou a tím mohlo dojít ke zhoršení nebo minimálně k prolongování negativ v oblasti… Bazální problémy v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí na městské (samosprávné) úrovni jsou definovány čtyřmi body: 1. problematika odpadového hospodářství – „odpady“, 2. problematika údržby a správy veřejných prostranství a zeleně – „zeleň“, 3. problematika ekologické výchovy veřejnosti – „výchov a přístup“, 4. problematika rozmachu „urban sprawl“.

MPR a MPZ Nedostatečná je situace ve zmapování stávajícího stavu kanalizace ve vnitroblocích. Potřebné podklady nemá k dispozici ani správce kanalizačních řádů. Domy, které prošly obnovou či rekonstrukcí jsou napojeny na kanalizační řády. Mnohé historické domy byly napojeny do dvorních jímek a jejich odtok je napojen v lepším případě do kanalizace nebo není zmapován. V horším případě dochází ke vsakování v prostoru dvora. (RRA ÚK 2008): „ …nové rozvojové zóny města čelí riziku odvodu dešťových vod ze zastavěných ploch. Zde je zapotřebí také najít optimální řešení a především posílit pozici města a jeho úřadu jako svébytné a nezávislé instituce nepodléhající tlakům ze stran developerů. Při hospodaření s dešťovými odpadními vodami (zejména u nových rozvojových ploch) je nutné přednostně aplikovat moderní principy (recyklace) nebo zajistit jejich retenci a bezpečné odvedení do vodotečí. Nepřípustné je navyšování balastního podílu směšovací kanalizace. Ovzduší je do značné míry determinováno četnou individuální automobilovou dopravou, ale i lokálními topeništi na tuhá paliva v rodinných domech. Významně jsou překračovány pouze limity prašnosti. Prašnost je závažným problémem, který musí být analyzován!



Díky četné autodopravě je také problémem hluk podél všech významnějších komunikací. Silnou stránkou je však vysoký podíl zeleně, která dokáže m.j. od hluku dobře izolovat. Další výsadba dřevin a křovin (případně i celých biotopů) by proto měla mít za účel oddělit obydlené objekty od dopravních komunikací či průmyslu.“

Město Žatec má ve srovnání s obdobně velkými městy vysoký počet kontejnerů pro tříděný komunální odpad. Odstavené kontejnery nejsou vhodným estetickým doplňkem prostor MPR a MPZ a bylo by vhodné zabývat se aplikací podzemních kontejnerů v prostorách historického jádra města nebo alespoň vyhledat vhodnější místa pro jejich umístění. (RRA ÚK 2008): „Stávající stav organizačního a finančního zajištění správy a údržby veřejné zeleně je velmi zásadním negativním jevem v samosprávném působení města v oblasti životního prostředí. Je zavedený nefunkční model, velmi často kritizovaný veřejností, odbornou veřejností a státní správou. Město řeší oblast životního prostředí a kvalitu biotopů a veřejných prostranství na politické úrovni okrajově. Je proto třeba se zaměřit na zlepšení těchto prostor jejich technickým zhodnocením či výsadbou a následně svědomitější údržbou. Vhodnými lokalitami pro rozvoj záměrů jsou prostory pod hradbami a park pod pivovarem. Zároveň je zapotřebí budovat naučné a oddechové prostory s nekonvenčními a lákavými atrakcemi podporujícími návštěvnost těchto míst. Je nutné mít na zřeteli, že zeleň je jedním z prvořadých prvků v tzv. hodnocení kvality žití vlastními občany, „výkladní skříní“ pro návštěvníky města (pořádek budí obecně kladný dojem) a významná zeleň patří k hlavním bohatstvím města. Je nutné opětovně připomenout obrovský nevyužitý potenciál v zeleni města, kdy žatecké parky jsou v posledním sociologickém průzkumu mezi občany města vysoce hodnoceny.“

Důležitým neopomenutelným faktorem je tvorba krajiny v okolí města. Je zapotřebí provázat městkou a příměstskou zeleň a využít ji pro každodenní rekreaci obyvatel Žatce. K tvorbě krajiny musíme započítat i dosazování alejí lemující komunikace a cesty. V tomto lze na Žatecku spatřovat velkou zanedbanost a opomenutí.

45

MANAGEMENT PLAN


(RRA ÚK 2008): „ Nejsou podrobně analyzována pozitiva a fungující věci a zároveň nejsou odlišeny negativní obecné jevy. Je nezbytně nutné v rámci samosprávy města Žatec zvýšit environmentální aktivitu zastupitelů, upřednostnit rozhodování podporujících ochranu ŽP a vytvořit dostatečné podmínky pro ochranu a tvorbu životního prostředí města, tj. zajistit dostatečné organizační a finanční podmínky pracovištím ŽP a aktivní části veřejnosti… Do prostředí zasahuje také nová individuální zástavba, která má z urbanistického pohledu dosti nevhodné prvky, jako je absence veřejných prostranství či oddělování zdí (např. Bezděkov). Opatření plánu se proto zaměřují také na dohled nad estetickými a urbanistickými zásahy do charakteru města. K tomu je zapotřebí vyvinout správné nástroje pro monitoring. V Žatci se rozmáhá „urban sprawl“ se svými negativními (nevratnými) dopady…“

…k nimž patří i nízká urbanizace centra a přesouvání těžiště města a obchodních aktivit mimo vlastní historické jádro k okrajovým zónám sídelního útvaru.

8.A4 ANALÝZA KULTURNÍHO ŽIVOTA A KULTURNÍ INFRASTRUKTURY

Strategický plán rozvoje města Žatec (RRA ÚK 2008):

„Ve volnočasovém vyžití město vykazuje spíše slabé stránky. Zatím není dostatečná nabídka v oblasti kulturních a sportovních zařízení. Zde by mohlo rovněž napomoci vytvoření multifunkčního sportovně-rekreačního areálu (viz výše) pro oddechový čas obyvatel města. Jako žádoucí příležitost se jeví zvýšení podpory (ať již technického, metodického, finančního či personálního charakteru) ze strany města vůči kulturním organizacím a akcím, zejména pořádání divadelních a jiných kulturně společenských představení (např. koncerty vážné hudby). Ve městě existuje poměrně široká nabídka v oblasti volného času, aktivně zde působí řada spolků a organizací, povětšině však neustanovených po formální stránce (s chybějícím statutem občanských sdružení). Jejich činnost však není místním lidem ve většině případů známá. Město tak trpí nízkou propagací poskytovatelů volnočasových aktivit a špatným technickým zázemím pro jejich poskytování. Tyto aktivity jsou také



nedostatečně personálně obsazeny, což opět odráží vliv nízké zainteresovanosti místních obyvatel o dění ve městě. Zcela zde schází tradice občanských iniciativ. Možnou příležitostí v tomto se jeví posílení a rozvoj dobrovolnických aktivit ve městě…“ (konec cit.)

Oproti Strategickému plánu rozvoje, který vznikl v roce 2008 došlo v této oblasti v Žatci v uplynulých 5 letech ke značným změnám. Občanům města i návštěvníkům jsou nově k dispozici: -

Volnočasové centrum dětí do 10 let v CHCHP 4 nová kompletní dětská hřiště Oddechová zóna a zahrada s voliérami a výběhy v areálu Kapucínského kláštera Galerie moderního umění v obnovené Renesanční sladovně Expozice Žatec ve filmu v Renesanční sladovně Interaktivní expozice v Regionálním muzeu K.A Polánka Informační centrum Žatecké chmelařské oblasti v CHCHP Nový vstupní prostor do Chmelařského muzea Rekonstruovaný lehkoatletický stadion Mládí Zastřešená tenisová hala Nové moderní koupaliště se zábavnými vodními prvky Nové hřiště pro in-line hokej in-line dráha a minigolfový areál in-line dráha na břehu Ohře (součást budoucí cyklostezky) kde vznikla Galerie moderního umění a expozice Žatec ve filmu. V Chrámu chmele a Piva je otevřena interaktivní expozice o historii žateckého chmelařství. Byl rekonstruován lehkoatletický stadion Mládí, nákladem přes 130 mil. Kč bylo postaveno moderní koupaliště se sportoviště, minigolfem a inline dráhou 2001 - Kapucínská zahrada (investor Město Žatec + ROP),

46

MANAGEMENT PLAN




www.chrampiva.cz, www.zateckypivovar.cz, www.mesto-zatec.cz

Dočesná září

Slavnosti Chmele a Piva v srdci chmelařské oblasti Nejstarší a největší oslavy chmele a piva na území České republiky www.divadlozatec.cz

Rock For Žatec září

jednodenní festival na žateckém náměstí

Dny Evropského dědictví v Žatci září Chmelový orloj 2011 (detail)

Dvorana Chmelařské muzea

Každoroční oslavy památek spojené s jejich prohlídkami

Chmelový maják 2011

www.muzeumzatec.cz

Vítání Nového roku na Žateckém náměstí prosinec

Oslavy příchodu nového roku www.divadlozatec.cz

Neckyáda Chmelfest &Chmelobrana Žatec

Křtění pivovaru U Orloje

srpen

Žatecký Pivní Šlapohyb

třicetiletá tradice, plavba recesních chmelařů na zvláštních plavidlech po Ohři www.chrampiva.cz

další akce na www.mesto-zatec.cz

Nejstarší pivní účet

Muzeum Homolupulů

Logo Žatecké oblasti

VÝZNAMNÉ KULTURNÍ AKCE VE MĚSTĚ Zahájení turistické sezóny duben

Zahájení turistické sezóny v areálu Chrámu Chmele a Piva www.chchp.cz , www.beertemple.cz

Velikonoční trhy

Dočesná v Žatci

Pohlednice M. Štross

Dočesná v Žatci

Regionální Muzeum v Žatci

Žatec město chmele a piva

Chmelařské muzeum v Žatci

duben

Velikonoční trhy na náměstí Svobody v Žatci www.mesto-zatec.cz

Chmelfest květen

Chmelová slavnost obcí Žatecké chmelařské oblasti, slavnostní zahájení chmelařské sezóny a svěcení chmelové úrody

47

MANAGEMENT PLAN



MUZEA, DIVADLO A VÝSTAVY

FINANČNÍ PODPORA KULTURY

Galerie Sladovna

Město Žatec podporuje ze svého rozpočtu dílčí částkou několik kulturních akcí. Rozpočet města Žatce na příspěvkové organizace v oblasti kultury činí: 18 mil. Kč ročně (Divadlo, Muzeum, Chrám Chmele a Piva, Informační centrum, Dočesná). Příspěvky z rozpočtu města na drobné spolkové akce: 250.000,- Kč

Současné české a slovenské moderní umění a cyklické výstavy

Městské divadlo v Žatci Jedno z nejstarších kamenných divadel v Čechách z roku 1849

Chrám Chmele a Piva Stálé klasické i interaktivní expozice ve starém chmelařském skladu, vyhlídková věž, informační centrum, volnočasové centrum dětí

Chmelařské muzeum stálá expozice o historii i současnosti chmelařství na Žatecku umístěná ve 3 chmelařských objektech dochovaného industriálního bloku

Regionální muzeum K.A. Polánka v Žatci a Křížova vila Stálá expozice, tematické výstavy, interaktivní prohlídka

Muzeum Homolupulů Stálá expozice spojená s představením Chmelobrany Žatec a bájného chmelového národa Homolupulů, obývajícího před dávnými časy území dnešní Žatecké chmelařské oblasti.

Synagoga občasné tematické výstavy, koncerty – objekt je připravován k celkové obnově

PARTNERSKÁ MĚSTA Poperinge Thum Žalec Krasnystaw


Belgie, od roku 1964 Německo, od roku 1997 Slovinsko, před r. 2000 Polsko, před r. 2000

ÚČAST MĚSTA VE SDRUŽENÍCH Euroregion Krušnohoří - Svaz měst a obcí - Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska - Mikroregion Nechranicko - Asociace turistických infocenter ČR - Destinační agentura Dolní Poohří - Severočeské sdružení obcí

OPATŘENÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU MĚSTA V OBLASTI KULTURY (RRA ÚK 2008):

KCR 1 Regenerace kulturně-historického potenciálu města KCR 1.1 Dokončení regenerace historického jádra města a kandidatura města na seznam kulturně-historických památek UNESCO KCR 1.2 KCR 1.3 Začlenění bohatého kulturně-historického dědictví židovské komunity do programů Židovské obce Teplice KCR 2 Zvýšení nabídky a kvality doprovodných služeb CR KCR 2.1 Důsledný marketing města Žatec KCR 2.2 Zvýšení standardu kvality doprovodných služeb CR KCR 2.3 Vytvoření značky kvality doprovodných služeb CR a dalších nástrojů KCR 3 Navazování lokálních partnerství a posílení spolupráce města Žatec se strategickými subjekty KCR 3.1 Spolupráce s investory a podniky a dalšími strategickými partnery na krytí investic a tradičních akcí města KCR 3.2 Rozšíření spolupráce se zahraničními partnery města Žatec v souladu s podporou místních tradic a specifik KCR 3.3 Rozšíření nabídky turistických atraktivit na Žatecku ve spolupráci s regionálními subjekty – svazky obcí či mikroregiony KCR 4 Posílení spádovosti města Žatec jako přirozeného centra regionu s přesahem na národní a mezinárodní úroveň KCR 4.1 Spolupráce s okolními městy (Louny, Kadaň, Klášterec n. O.) na propagaci KCR 4.2 Profesionalizace významných projektových záměrů KCR 4.3 Založení otevřeného diskusního fóra občanů města KCR 4.4 Oživení městské památkové rezervace nekonvenčními prvky KCR 4.5 Vyšší bezpečnost a prevence při „Dočesné“ KCR 5 Podpora a propagace místních produktů a značek jako nástroje lokálního patriotismu KCR 5.1 Zařazení tématu „Žatec“ do učebních plánů základních škol KCR 5.2 Moderní logo města Žatec KCR 5.3 Podpora vytvoření sítě atraktivit CR tematicky zaměřených na místní produkty, značky a zvláštnosti a jejich jednotná propagace KCR 6 Integrovaný přístup k podpoře kulturně-vzdělávacích a volnočasových organizací města Žatec KCR 6.1 Koordinace a integrace aktivit KCR 6.2 Systémová podpora kulturně-vzdělávacích a volnočasových organizací – grantový systém

48

MANAGEMENT PLAN


Galerie Sladovna – rekonstrukce středověké sladovny galerie, expozice Žatec ve filmu, archeologie …



Městské divadlo v Žatci z roku 1849

Jan Majdan – Zimní chmelnice

Chrám Chmele a Piva v Žatci -příklad využití nevyužívaného historického skladu chmele na minipivovar a informační centrum …

Původně renesanční sladovna v Žatci–obnova v roce 2010

8.A5 ANALÝZA DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI STATKU z pohledu návštěvníků Jižní hranice světoznámé Žatecké chmelařské oblasti je lemována řekou Berounkou. Zvlněná zalesněná krajina Křivoklátska, kterou Berounka protéká, přechází severním směrem v Rakovnickou pahorkatinu, nad níž se zvedá tabulová plošina Džbán, jejíž hřeben tvoří rozvodnici Vltavy, Ohře a Berounky. Tato přírodní oáza uprostřed nezalesněných rovin pozvolně přechází v Doupovské hory, západního ochránce území Chrámu Chmele a Piva. Severní ohraničení je tvořeno úrodnými nížinami podél řeky Ohře a neopakovatelným panoramatem vytvořeným z vrchů Českého středohoří.

Těžištěm Žatecké chmelařské oblasti je Přírodní park Džbán. Jak jinak by se mohlo toto území uprostřed chmelnic přiléhavěji nazývat…? DŽBÁN je svou čistotou výrazu a pestrou krajinou předurčený k romantickým toulkám. Unikátní a přitažlivá je i navazující Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, biosférická rezervace UNESCO s množstvím vzácných rostlin a živočichů... Přírodní charakter popisované chmelařské lokality dotváří Chráněná krajinná oblast České středohoří, nejkrásnější seskupení sopečných vrchů u nás. Dokladem nepoškozené přírody jsou i zasahující Přírodní parky Horní Střela a Jesenicko i četné další přírodní památky, rezervace a chráněná území. Vzdálenost těchto přírodně hodnotných území od Žatce se pohybuje od 15 do 30km (auto, kolo, vlak). Vzdálenosti od mezinárodních turistických center Samotné město Žatec je vzdáleno zhruba 80km od Prahy a Plzně. O něco blíže je to do Karlových Varů a Chmenitze a o něco dále pak do Drážďan, Lipska. Z německého Norimberka nebo Regensburgu či Erfurtu musí návštěvník ujet 240 km. Citace z textu z bodu 8.A.1: Silnice pro motorová vozidla – doprava v pohybu

přístupnost regionu, města i statku samotného je dobrá, kvalita silničních vozovek je spíše podprůměrná, kvalita místních komunikací je průměrná až dobrá Parkování a doprava v klidu Parkovací možnosti jsou stejně jako v obdobných historických městech velmi omezené a dostupné parkovací plochy v jádru města jsou často využívány a zaplněny místními rezidenty. Záchytné parkoviště není v Žatci koncepčně a

49

MANAGEMENT PLAN


projekčně připraveno, ale předpokládá se kapacitní podzemní parking pod Nákladní ulicí, který by vyřešil potřeby obyvatel a prodejcům na území MPR a uvolnil pozemní parkovací kapacity návštěvníkům města (kupní síla). Inteligentní parkovací systém s naváděním na volné parkovací plochy je zatím v Žatci v stadiu přípravných ideí.

Základním předpokladem pro úspěšnou regeneraci historického jádra města Žatce (MPZ a MPR) je vybudování potřebných parkovacích kapacit, které by mohli využívat především místní rezidenti, majitelé a zaměstnanci obchodů, úřadů, ordinací a podobně, aby uvolnili parkovací prostor vlastní klientele. Nové parkovací možnosti přispějí k oživení historického centra a ke zvýšení počtu stálých obyvatel MPR. Vhodným místem pro umístění větší podzemní parkovací kapacity se jeví prostor pod Nákladní ulicí. Takový prostor by mohl být propojen podzemní spojkou s eskalátory přímo s prostorem historického náměstí, aniž by byla narušena autenticita prostoru náměstí i prostoru pod Nákladní ulicí (zeleň na střeše parkingu). Součástí projektu je navrženo i obnovení Parku pod pivovarem, veřejných podzemních WC pod Libočanskou brankou a stabilizace hradebního systému a opěrných zdí pod MPR (u Nákladní ulice)



Pěší doprava je v Žatci relativně dobře organizovaná, chodníky jsou ale neudržované (prorůstání trav) a z větší části jsou poškozené ! Naváděcí a informační systémy Památkové objekty a významná místa ve městě Žatec jsou označeny litinovými a měděnými deskami se základními informacemi. Velmi dobře funguje Informační centrum, které získalo v posledních letech několik ocenění. Je položen základ informačního a naváděcího systému pro motoristy a pěší návštěvníky. Systém je však nutno graficky i materiálově zdokonalit a doplnit o další informace a o orientační mapy města a turistické mapy přilehlého okolí. Zcela zanedbaná je situace v barevném značení turistických tras!!! Z původních několika značených turistických tras dnes neprochází napříč městem ani jediná. Je velká škoda, že na turistických mapách potenciální turistické destinace, kterou chce Žatecko být, je vyznačená pouze modrá trasa mezi Žatcem a Nechranicemi.

Dálnice Dálnice D6 a D7 jsou v přípravě. Po realizaci bude vzdálenost Žatce k D7 cca 6km a k dálnici D6 25km Železnice Žatec je křižovatkou několika železničních tratí. Ze Žatce lze jet vlakem 4 základními směry ze 2 osobních nádraží. 1/Plzeň, Německo 2/Praha, vnitrozemí ČR 3/Chomutov, Karlovy Vary, Cheb, Německo 4/Most, Teplice, Ústí nad Labem, Německo Vodní doprava Pouze rekreační možnosti vodáckého využití a vodního spojení mezi Žatcem a přehradou Nechranice Cyklistická doprava Systém cyklistické dopravy ve městě samotném neexistuje a i v přilehlém regionu je značně nerozvinutý. Neexistuje síť kvalitních cyklostezek propojující Žatecko se sousedními regiony. Cyklistika je přesto v regionu oblíbeným sportem. Využívány jsou především 2 nedokončené cyklotrasy a obsáhlá síť často zpevněných polních cest. Výhodou jsou i poměrně málo frekventované silnice III. třídy směřující na Podbořansko a k Vojenskému újezdu Hradiště (Doupovské hory).

50

MANAGEMENT PLAN

8.B


ASPEKTY SLUŽEB PRO NÁVŠTĚVNÍKY A PRESENTACE NOMINOVANÝCH HODNOT

8.B1 ANALÝZA EXISTUJÍCÍCH SLUŽEB PRO NÁVŠTĚVNÍKY INFORMAČNÍ CENTRA V ŽATCI Informační centrum v radnici - celoročně Informační centrum v Renesanční sladovně - celoročně Informační centrum v Chrámu Chmele a Piva

VEŘEJNÁ WC U Radnice Kapucínská zahrada Chrám Chmele a Piva

Požadavky -další vytipované lokality pro umístění automatických WC: hřbitov, městské parky, Nákladní ulice, autobusové nádraží, Podměstí, U Bašty…

ZDRAVOTNÍ ZÁZEMÍ V Žatci je návštěvníkům k dispozici funkční zmodernizovaná nemocnice (provozuje Město Žatec), poliklinika a síť privátních ambulantních pracovišť. Funkční je lékařská pohotovost pro dospělé i děti (v žatecké nemocnici). V Žatci sídlí i pracoviště Záchranné služby vybavené moderními sanitními vozy (provozuje Ústecký kraj).



MOŽNOSTI UBYTOVÁNÍ Hotel Zlatý Lev, Hotel Černý Orel, Hotel U Hada, Hotel Vila Hop Kellner Penzion U Kapitána, Penzion U parku, Penzion U divadla, Penzion Černý Rytíř, Penzion Apollo, Penzion Minihotel v zahradě, Penzion Kára, Penzion Aranka Kopecká, Ubytovna TJ Sever Žatec …

požadavky -zvýšení standartu služeb, lepší informovanost personálu, nedostatečné jazykové znalosti, chybí společný cech a společný postup při propagaci a presentaci ze strany majitelů ubytovacích kapacit -je nutná podpora expanze ubytovacích kapacit na Pražské předměstí -je nutné vedení podrobných statistik ZÁŽITKOVÉ EXPOZICE, MUZEA Chrám chmele a Piva Žatec, Regionální Muzeum K.A. Polánka v Žatci, Chmelařské muzeum, Renesanční sladovna, Muzeum Homolupulů, Křížova vila, Prohlídková trasa historickou částí Žateckého pivovaru, Synagoga, Městské divadlo, Letní kino

Požadavky -Provedení rekonstrukce Městského divadla -Realizace Letní scény za divadlem dle schválené PD -Obnovení historického kina v MPR -Využití Kapucínského kláštera -Rozšíření kapacit Regionálního muzea (objekt papíren) -Projekt Cesta Žateckého chmele (5 TOP chmelařských staveb se zážitkovými expozicemi) -Doplnění atraktivit Chrámu Chmele a Piva (chmelová dresina, prodejna regionálních produktů, doplnění ceremonií pro turisty, při vaření piva a mletí sladu…) -jednat s NPÚ o urychlené obnově zámku Stekník jako o velmi důležité turistické atraktivitě chmelařského regionu -klást větší důraz na kvalitu, odbornost a jazykové vybavení personálu včetně většího osobního povědomí a znalostí historie města Žatec -důraz na výchovu dětí ve školkách a školách ohledně znalostí města, regionu a turistických atraktivit v okolí Žatce -chybí pravidelná prohlídková trasa městem (2-3 okruhy) -chybí místní průvodci se znalostí jazyků a historie města

51

MANAGEMENT PLAN




ROCK FOR ŽATEC jednodenní festival na žateckém náměstí 6-10.000 návštěvníků DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ V ŽATCI Každoroční oslavy památek spojené s jejich prohlídkami 1.500 návštěvníků

MOŽNOSTI PARKOVÁNÍ, CESTOVÁNÍ A MHD

Dočesná – slavnosti chmele a piva v Žatci (56. ročník)

Chmelfest – jarní slavnosti chmele (od roku 2000)

NÁVŠTĚVNOST VĚTŠÍCH KULTURNÍCH AKCÍ SOUTĚŽE MAŽORETEK soutěže, defilé, průvod 2.000 návštěvníků CHMELFEST Chmelová slavnost obcí Žatecké chmelařské oblasti, slavnostní zahájení chmelařské sezóny a svěcení chmelové úrody 3-4.000 návštěvníků DOČESNÁ Slavnosti Chmele a Piva v srdci chmelařské oblasti. Nejstarší a největší oslavy chmele a piva na území České republiky 40-65.000 návštěvníků

relativně funkční MHD – zastávky zastaralé a poškozené 2 vlaková zanedbaná nádraží sportovní letiště zastaralé zanedbané autobusové nádraží (v plánu je nové AN) parkování je možné na veřejných komunikacích a náměstích

Požadavky -dořešit systém městských a příměstských cyklistických tras -dořešit velkokapacitní parkování v centru města a naváděcí systém -provést rekonstrukci autobusového nádraží společně s výstupním a nástupním místem pro turisty, taxislužbou a půjčovnou kol -provést výměnu všech autobusových zastávek MHD za modernější -zajistit rekonstrukci a obnovu obou osobních železničních nádraží v Žatci -provést doplnění a modernizaci informačního systému města -půjčovna kol a automobilů -portál o dopravních a parkovacích možnostech ve městě -úprava příjezdových úseků do Žatce a okrasné ozelenění kruhových objezdů (ÖMV, kasárna, Kaufland, Benzina..) -Základním požadavkem a předpokladem pro úspěšnou regeneraci historického jádra města Žatce (MPZ a MPR) je vybudování potřebných parkovacích kapacit v historickém jádru města, které by mohli využívat především místní rezidenti, majitelé a zaměstnanci obchodů, úřadů, ordinací a podobně, aby uvolnili parkovací prostor „vlastní klientele“. Nové parkovací možnosti přispějí k oživení historického centr, obnově bytového fondu a ke zvýšení počtu stálých

52

MANAGEMENT PLAN


obyvatel MPR. Vhodným místem pro umístění větší podzemní parkovací kapacity se jeví prostor pod Nákladní ulicí. Takový prostor by mohl být propojen podzemní spojkou s eskalátory přímo s prostorem historického náměstí, aniž by byla narušena autenticita prostoru náměstí i prostoru pod Nákladní ulicí (zeleň na střeše parkingu)… opakování z bodu 8.A.5

Západní vlakové nádraží v Žatci je na pokraji zájmu města i ČD



VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÁ ROZHLEDOVÁ MÍSTA V MPRA MPZ Radniční věž Chmelový maják

Požadavky - Doplnění plánované expozice Žatec v proměnách času formou modelů do radniční věže - Chybí organizovaná průvodcovská služba městem

Autobusové nádraží čeká přestavba

MOŽNOSTI REKREAČNĚ-SPORTOVNÍHO VYŽITÍ A VEŘEJNÁ ZELEŇ Moderní dětská hřiště, Lehkoatletický stadion Mládí, Stadion pro In line hokej, Fotbalový areál Slavoj, Fotbalový areál Flora, Moderní městské koupaliště, Nohejbalový areál, Tenisový a házenkářský areál Šroubárna žatec, Sportovní areál Sever (tenis, volejbal, stolní tenis) Dopravní dětské hřiště, Městský park, Park v MPR - Na hradbách …

Chmelový maják

8.B2 Požadavky -Kompletní rekonstrukce a doplnění parku Na hradbách -Rekonstrukce zbylých částí městského parku -Obnova Farské zahrady v Horově ulici -Výstavba víceúčelové haly pro míčové sporty -Dořešit prostor nábřeží řeky Ohře – příměstský břeh -Vybudovat prostor pro cyklistické sporty a městské cyklostezky -Obnova městských alejí -Obnova alejí na přístupových komunikacích a regionálních a polních cestách -Zalesnění vhodných ploch v okolí města (zadržení vláhy, menší prašnost)

ANALÝZA DALŠÍCH ROZVOJOVÝCH POTENCIÁLŮ STATKU A JEHO OKOLÍ

Soubor industriálních chmelařských staveb na Pražském předměstí je koncentrován do relativně malé plochy, která je součástí městského jádra a obklopena stávají historickou zástavbou, která společně s městskými parky tvoří základní část nárazníkové zóny zájmové lokality. Plošný rozvoj či rozšíření území je nemožné. To je sice eliminující pro případné budoucí rozšíření plochy statku, ale naopak je velice přínosné z hlediska zachování jeho integricity a autentičnosti. Rozvojový potenciál statku se tak s jistými omezeními přenáší do vnitřních prostorů jednotlivých industriálních chmelařských staveb.

53

MANAGEMENT PLAN




Již v minulosti nebylo stavebního místa nazbyt. Regulační podmínky, nedostatek a cena stavebních parcel a vysoká poptávka měly za následek výstavbu objektů o několika podlažích a několik velkoskladů bylo postaveno na volných plochách těsně mimo Pražské předměstí. Všechny sklady mají společnou specifickou typologii, nosnou dřevěnou skeletovou konstrukci a vysoký komín. Několik desítek těchto dochovaných komínů dodnes dotváří panorama města naplněné neopakovatelnou atmosférou. Vysoká kvalita fasád chmelařských skladů je dána tím, že byly stavěny přímo v zastavěném území města a architektonické návrhy jejich fasád musely splňovat přísné regulativy kladené i na výstavu obytných městských domů.

Žatecký pivovar na místě bývalého hradu – v pozadí panorama s komíny sušáren chmele

Žatecký pivovar

Pivovar Dreher v Žatci

Velkosklad se sušárnou a sířením chmele v dnešní Zeyerově ulici

Areál Russ & Co. pod Kapucínskou zahradou

Známkovna chmele na Chmelařském náměstí

Velkosklad f. Krejčí postavený mimo Pražské předměstí

Vnitřní konstrukce, podlahy, omítky jsou v současnosti u zachovalých objektů tvořené dřevěnými skelety s relativně malou únosností (2 sklady jsou železobetonové). Díky konzervačním účinkům skladovaného chmele jsou dřevěné konstrukce zachovány. Poškození je spíše lokální a je způsobené místním zatékáním do objektu (lokálně opravitelné) nebo běžným opotřebením při provozování (podlahy, schodiště). Opotřebení není na závadu další funkci stavby, naopak připívá k zachování autenticity a původní atmosféry prostoru.

54

MANAGEMENT PLAN



Přes všechna pozitiva existují omezení, která brání efektivnímu universálnímu využití chmelařských objektů:

-

-

-

omezující parametry využití statku malá únosnost - při změně využití nutné zesílení konstrukcí stropů a sloupů, v nejhorších případech hrozí totální odstranění dřevěných konstrukcí a jejich nahrazení nežádoucí hořlavost - při změně využití je nutné zvýšení požární odolnosti zesílením nosných prvků nebo protipožárními obklady - nežádoucí při změně využití možnost poškození a vzniku hniloby při kondenzacích u vytápěných budov, poruchách vodovodních a kanalizačních zařízení omezené nebo žádné odstraňování a úpravy dřevěných prvků při nevhodném návrhu nových dispozičních uspořádání při změně využití možnost poškození a vzniku hniloby při využití podkroví a nesprávném návrhu skladby střešního pláště omezené možnosti odstraňování původních omítek v souvislosti s přestavbami interiérů nově vzniklých prostor nežádoucí půdní vestavby, použití nevhodných střešních oken nežádoucí provedení nástaveb omezené možnosti umisťování anténní a satelitní techniky nežádoucí umisťování fotovoltaických a solárních zařízení

-


nežádoucí likvidace střešních komínových lávek a typických „volských ok“ nežádoucí používání nevhodných hromosvodů a odstraňování původních jímačů nežádoucí ubourávání či úplné odstraňování komínů nebo jejich nadstřešních částí nežádoucí přestavby těles komínů z nevhodných materiálů s použitím nevhodných tvarových a materiálových řešení hlavic nežádoucí nevhodné soudobé technologie kladení střešní krytiny velmi omezená možnost výměny původních autentických ale tepelně nevyhovujících oken, velkých vrat při nevyužití objektu hrozí zanedbaná údržba a následné destrukce výše uvedených prvků nežádoucí dodatečné zateplení fasád velmi omezené možnosti používání moderních skel s hladkým a reflexním povrchem na vnější vrstvě souvrství okna

Z výše uvedených důvodů lze doporučit následující možnosti využití: -

sklady chmele a chmelových produktů sklady obdobných materiálů – například léčivých bylin sklady materiálů bez nároků na velkou únosnost stropů galerie a výstavní prostory herny & zábavní prostory s omezeným počtem osob veřejnosti přístupné depozitáře významných institucí a muzeí prodejny, dílny, ateliery s výstavními prostory ve vyšších patrech omezeně: loftové byty bez většího nároku na členění dispozice

55

MANAGEMENT PLAN




Přízemí objektů je vesměs navrženo s velkou únosností, protože podlahy v přízemí leží na rostlém terénu nebo na klenutých sklepech. Přízemí tak lze využívat i komerčně a po promyšleném a citlivém architektonickém návrhu zpracovaném po konzultaci s orgány památkové péče (např. prodejny, restaurace, kavárny, administrativa, galerie, ateliery, kanceláře, dílny...). Vyšší patra je z výše uvedených důvodů možno využívat omezeně. Například by bylo vhodné využívat skladová podlaží v návaznosti na provoz v přízemí (například: Umělecká dílna x výstavní prostor a galerie, Umělecká kavárna x galerie, Dílna x expozice produktů a prodejní prostor, Prodejna specifického produktu x Muzeum vývoje daného produktu apod. …). Velmi vhodným využitím i z hlediska rozvoje cestovního ruchu v Žatci se jeví využití industriálních chmelařských staveb jako provázaný turistický park pro vybranou věkovou kategorii (cílovou skupinu) na bázi vlastního zážitku, recese, piva a chmelařských tradic. Takové využití by navazovalo na stávající produkty v Chrámu Chmele a Piva i v Žateckém pivovaru. Startovním projektem je připravovaný záměr města Žatec s názvem „Cesta Žateckého chmele“, který by návštěvníky formou skutečného vlastního zážitku a zkušenosti seznámil s pěstováním a zpracováním chmele a jeho cestou z chmelnice až do Žateckého pivovaru. Pro tento účel se předpokládá, že by město Žatec zakoupilo a obnovilo v rámci projektu dotovaného z ROP několik chmelařských objektů (5-7) s největší architektonickou hodnotou a autenticitou. Přízemí těchto objektů by bylo využito pro vlastní chmelařskou zážitkovou expozici, z které by si návštěvníci odnesli i vlastnoručně vyráběné suvenýry (využití jutoviny, šablon apod.). Skladová podlaží by byla využita pro vhodné expozice (obrazové galerie, expozice sběratelů chmelových a pivních artefaktů, výstavní prostory a dílny LŠU, veřejnosti přístupné depozitáře významných institucí a muzeí…).

V historii i nedaleké současnosti můžeme najít …

možné inspirace…

… pro případnou provázanou zážitkovou turistiku jednotlivců a kolektivů …

… a třeba také …

56

MANAGEMENT PLAN


… i pro vlastnoruční výrobu upomínkových předmětů návštěvníky



8.B3

ANALÝZA POČTU NÁVŠTĚVNÍKŮ

stručné statistiky návštěvnosti k roku 2010 podrobnější statistiky a aktuální průzkum nejsou zpracovány

obr. : Šablonování nápisu na žok

Mezi současnými vlastníky jednotlivých objektů statku panuje obava, že díky zvýšené ochraně nebudou moci chmelařské stavby dále využívat. Snaha vysvětlit, že v podstatě už zvýšení stupně stávající památkové ochrany nebude ani možné, jsou marné. Přitom spolupráce s vlastníky budov je velmi důležitá, ba při dalším udržení statku přímo nezbytná. K tomuto účelu bude upořádán na sklonku roku 2013 dvoufázový pracovní workshop. Jeho cílem bude v první fázi pozvat do města zástupce organizací, institucí a firem, které by mohly napomoci při hledání vhodné náplně a budoucího využití statku. Účastníci první fáze workshopu budou in situ formou prohlídek a procházek seznámeni s místními hodnotami statku a s jeho dalšími možnostmi využití. Formou následné diskuse proběhne výměna názorů o obecné problematice využití těchto specifických chmelařských staveb. Ve druhé fázi (zhruba za 2-3 týdny) se již workshop bude zabývat konkrétními možnostmi využití a to právě za účasti majitelů objektů, za účastí orgánů památkové péče a za asistence zástupců sdělovacích prostředků.

Turistické IC, Muzea 2008 – 14.500 návštěvníků 2009 – 15.200 2010 – 15.900 Kulturní akce včetně Dočesné, Chmelfestu a Rock for Žatec 2008 – 43.000 2009 – 53.000 2010 – 62.000 2011 – 67.000 Ubytovaní návštěvníci v Žatci 2008 – 8.500 2009 – 7.000 2010 – 7.300 Statistické údaje v Žatci jsou nedostatečné, ale i z nich jsou rezervy dalšího rozvoje zřejmé. Ve srovnání s městy s obdobným potenciálem Žatec silně zaostává jak v počtu návštěvníků, tak i v počtu pracovních míst vázaných na cestovní ruch. Projekt Chrám Chmele a Piva, který měl v Žatci zajistit potřebnou propagaci lokality a měl nastartovat jak místní, tak i regionální spolupráci podnikatelských subjektů a chmelařských obcí v turistické a agroturistické nabídce, svoje poslání zatím zdaleka nenaplnil a potýká se díky počátečním manažerským chybám s vlastními provozními problémy. Podobně nevýrazně zatím působí i nově vzniklá destinační agentura „Dolní Poohří“. Pro srovnání Český Krumlov k roku 2009 vytváří 3.000 pracovních míst v cestovním ruchu. Příjmy města z cestovního ruchu tvoří 5% celkových příjmů města. Počet ubytovacích lůžek je stabilně 3.000. Počet přenocování byl v roce 2008 téměř 220.000. Počet návštěvníků byl podle obsazenosti parkovišť v roce 2008 téměř 650.000 osob (v přepočtu na 2 osoby/osobní automobil a 40 osob/ autobus). Návštěvnost Kutné Hory se pohybuje mezi 350 – 400.000 osob ročně.

57

MANAGEMENT PLAN

8.B4




ANALÝZA STAVU ODBORNOSTI PERSONÁLU A ZAPOJENÝCH SUBJEKTŮ U ODBORNÉ I VÝKONNÉ SLOŽKY PAMÁTKOVÉ PÉČE v Praze:

Mgr. Jitka Vlčková, Ph.D., ing. arch. Věra Kučová Národní památkový ústav, Ústřední pracoviště Praha, Referát památek s mezinárodním statusem

VŠ, jazyková a odborná připravenost, praxe v práci s památkami s mezinárodním statusem v Ústí nad Labem Mgr. Lucie Radová, NPÚ Odborné územní pracoviště Ústí nad Labem – Odbor péče o památkový fond – Oddělení garantů území (města Žatec)

VŠ, jazyková a odborná připravenost

…později se připojila i motorová technika

Práce ve chmelnicích byla celoroční tvrdou dřinou . Česání chmele bývalo vhodnou příležitostí přivýdělku pro celé rodiny.

v Žatci Ing. Petra Šilhavá – Stavební a vyvlastňovací úřad Městského úřadu v Žatci, oddělení památek

VŠ, jazyková a odborná připravenost, organizační schopnosti

nahoře: česání z drátěných novějších chmelnic

dole: česání z tyčových chmelnic

Chmel se do Žatce svážel povozy…

58

MANAGEMENT PLAN

8.B5


ANALÝZA STAVU PRESENTACE A SPOLUPRÁCE S VEŘEJNOSTÍ publikace, workshop, články

Zájem odborné veřejnosti o komplex industriálních chmelařských staveb v Žatci je, díky opravdové unikátnosti souboru památek, opravdu veliký. To se také projevilo tím, že MK ČR, v podstatě bez jakékoliv původní iniciativy městské samosprávy v Žatci, navrhlo statek na Indikativní seznam. Tímto aktem stouplo radikálně povědomí a sebevědomí místní samosprávy a politické reprezentace, co se týče poznání hodnot a možností využití dochovaného statku. To se následně hned příští rok projevilo schválením Strategie rozvoje města Žatec, kde je nominace statku do seznamu „světového dědictví“ jednou z hlavních priorit. Ta se dílčími kroky začala důsledně naplňovat. Bohužel povědomí obyvatel města a především vlastníků objektů je značně menší. (citace z bodu 8.B.2) : Mezi vlastníky jednotlivých objektů statku panuje obava, že díky zvýšené ochraně nebudou moci chmelařské stavby dále využívat. Snaha vysvětlit, že v podstatě už zvýšení stupně stávající památkové ochrany nebude ani možné, jsou marné. Přitom spolupráce s vlastníky budov je velmi důležitá, ba při dalším udržení statku přímo nezbytná.



Součástí mediální přípravy pro nastartování spolupráce s veřejností bude i vydání odborně-populární publikace (12/2013), ve které budou ve stručnosti shrnuty všechny hodnoty statku doplněné o současné i historické hodnoty statku. Každoročně se v rámci Dne památek v Žatci konají prohlídky s odborným komentářem (Regionální Muzeum v Žatci), které seznamují návštěvníky a místní účastníky prohlídek s hodnotami místních památek. V letošním i v následujících letech budou tyto prohlídky zaměřeny právě na industriální chmelařské stavby v Žatci a na presentaci statku obecně. Prohlídky budou podpořeny v předstihu místními sdělovacími médii.

K tomuto účelu bude upořádán na sklonku roku 2013 dvoufázový pracovní workshop. Jeho cílem bude v první fázi pozvat do města zástupce organizací, institucí a firem, které by mohly napomoci při hledání vhodné náplně a budoucího využití statku. Účastníci první fáze workshopu budou in situ formou prohlídek a procházek seznámeni s místními hodnotami statku a s jeho dalšími možnostmi využití. Formou následné diskuse proběhne výměna názorů o obecné problematice využití těchto specifických chmelařských staveb. Ve druhé fázi (zhruba za 2-3 týdny) se již workshop bude zabývat konkrétními možnostmi využití a to právě za účasti majitelů objektů, za účastí orgánů památkové péče a za asistence zástupců sdělovacích prostředků. Průběh i výsledky workshopu budou mediálně presentovány.

Chmelový král

59

MANAGEMENT PLAN




Dočesná/Hopfenertefest.

měření objemu načesaného chmele pomocí míry zvané VĚRTEL Po skončení celé náročné a dlouhé chmelařské sezóny následovaly mohutné oslavy přímo na chmelnicích, v jednotlivých chmelařských obcích a vrcholily Dočesnou v Žatci. Průvodu se účastnilo vždy několik vyzdobených vozů, lidé v krojích… dle tradice se volil i Chmelový král

60

MANAGEMENT PLAN



9. ANALÝZA FINANCOVÁNÍ Náročnost pořízení přípravné a nominační dokumentace statku spojené s jeho presentací předpokládá sdružení finančních prostředků ze strany Města Žatec, Ústeckého kraje, Ministerstva kultury ČR a NPÚ. Nutné je předkládat žádosti na potřebné dotační tituly a to zejména ve spojení s plánovaným projektem Cesty Žateckého chmele. Předpokládané možnosti: Ministerstvo kultury ČR - příspěvek na Management Plan 2. návrhová fáze - příspěvek na pořízení Nominační dokumentace statku - příspěvek na publicitu a vydání osvětových a presentačních materiálů - příspěvek na obnovu viditelných částí objektů statku vedených jako kulturní památky Ústecký kraj - příspěvek na pořízení Nominační dokumentace statku - příspěvek na publicitu a vydání osvětových a presentačních materiálů - příspěvek na provedení pasportizace industriálních chmelařských staveb ve venkovských sídlech regionu Žatecka ROP - dotace na PD a realizaci projektu Cesty Žateckého chmele spojeným s odkoupením nejvýznamnějších objektů ze souboru chráněného statku a jejich využití pro cestovní ruch s cílem zachování maximální autenticity prostoru i původního provozu – priorita/cíl: Konvergence: podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75% průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Dále jsou


k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90% průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy. dotace na realizaci projektu Regenerace MPR - dořešení podzemních parkovacích kapacit v Nákladní ulici, priorita/cíl: Konvergence

NPÚ -

podklady k rozšíření MPR o území MPZ pořízení aktualizace Plánu ochrany MPR (po rozšíření o MPZ) archivace a digitalizace zachovaných dokumentů a původních stavebních plánů chráněného statku - vypracování seznamu a podkladů pro rozšíření počtu kulturních památek na území města o vybrané industriální chmelařské stavby - vypracování podkladů pro podání žádosti o prohlášení vybraného chmelařského objektu Národní kulturní památkou Město Žatec - příspěvek na vypracování Management Planu 2. fáze (návrhová) - příspěvek na vypracování Nominační dokumentace statku - příspěvek na pořízení osvětových a presentační materiálů - vypracování projektu Cesty Žateckého chmele a podání žádosti o dotaci z ROP - vypracování PD a podání žádosti ROP na dotaci projektu Regenerace MPR - dořešení podzemních parkovacích kapacit v Nákladní ulici Fond dopravní infrastruktury ČR - příspěvek na realizaci projektu Regenerace MPR - dořešení podzemních parkovacích kapacit v Nákladní ulici Ministerstvo zemědělství ČR & Agrární komora ČR - finanční podpora při provozování Chmelařského muzea - podpora presentační a osvětové literatury - podpora značky a místního produktu Žatecký chmel

61

MANAGEMENT PLAN




Komentář Dotační programy (finanční zdroje) jsou rozděleny do různých tematických oblastí. Tyto oblasti se nazývají operační programy (ROP). Je zapotřebí předložit jednoduchý projektový záměr, který obsahuje základní koncepci a myšlenku, a teprve poté samotný projekt. Tento projektový záměr je následně konfrontován s možnostmi, které ROP nabízí s cílem splnit maximální počet kritérií. Veškeré podklady a přílohy by měly být zpracovány v souladu s doporučenou metodikou. Evropská unie provádí kohezní politiku v rámci sedmiletých cyklů, takzvaných programových období. Cíle kohezní politiky Evropské unie se v čase mění a reagují na potřeby stávajících a přistupujících členů a celkového prostředí EU. V současném programovém období 2007-2013 má kohezní politika tři cíle: Konvergence, Konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Na tyto cíle je vyčleněno ve strukturálních fondech a Fondu soudržnosti pro celou Evropskou unii na sedm let téměř 350 miliard €, z toho pro Českou republiku 26,7 miliardy €. Z toho cíl konvergence: 25,88 mld. € (cca 730,00 mld. Kč). Evropská komise zveřejnila v Páté kohezní zprávě své první návrhy na podobu, strukturu a principy budoucí kohezní politiky po roce 2013; dne 6. října 2011 pak zveřejnila balíček šesti nových nařízení, která budou po jejich projednání a schválení tvořit rámec kohezní politiky pro období 2014-2020. K návrhům nařízení vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj Rámcové pozice, které byly projednány s relevantními partnery v příslušných poradních, pracovních a koordinačních skupinách. Soubor celkem šesti Rámcových pozic byl schválen vládou dne 18. ledna 2012 usnesením č. 42.

Možnosti: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) ROP Severozápad od roku 2014 Operační program životní prostředí Integrovaný regionální operační program Fond dopravní infrastruktury ČR …..další možnosti v daném časovém období V rámci MÚ Žatec v Kanceláři úřadu jsou zaměstnáni 2 specialisté, jejichž úkolem je sledovat dotační politiku, vyhledávat vhodné dotace a spravovat poskytnuté dotace na probíhajících stavbách.

10. SWOT ANALÝZA K POTŘEBÁM ZACHOVÁNÍ OUV SWOT analýza potřeb sídelního útvaru byla provedena v rámci zpracování Strategie rozvoje města Žatec (RRA ÚK, 2008). Při naší analýze a zhodnocení z této SWOT analýzy vycházíme. Doplňujeme tuto SWOT analýzu o kapitolu Ochrana Kulturních a historických hodnot: Kultura a cestovní ruch silné stránky 1. město s tradicí pěstování chmele nemající ve světě obdobu a užívající ochrannou známku EU významné chmelařské oblasti 2. město s pokračující tradicí v pivovarnictví 3. město evropsky významné nadregionální slavností chmele „Dočesná“ – v současné době kladen důraz na propagaci města v rámci této slavnosti spolu se zachováním symbolické vazby s chmelařstvím 4. město s bohatou a slavnou historií: MPR, MPZ- zóna technických památek chmelařské architektury 5. město nacházející se v zemědělské krajině s tradičním rázem v rámci průmyslové zóny SZ Čech a regionu Podkrušnohoří 6. město s blízkostí jedné z republikově nejdůležitějších průmyslových zón „TRIANGLE“ 7. město s turistickou atraktivitou „Žatecko a České středohoří“ a blízkostí CHKO Džbán a Křivoklátsko 8. město s významnou filmařskou tradicí 9. město nacházející se v malé vzdálenosti od významných kulturních center (Praha, Plzeň, Teplice, Karlovy Vary) 10. město s jedinou profesionální posádkovou armádou v regionu 11. město s bohatou historií židovské komunity

62

MANAGEMENT PLAN


slabé stránky

1. město zatížené dědictvím chybějícího patriotismu jeho obyvatel a neexistencí pevných vazeb (kořenů) k městu 2. město s nízkou vzdělanostní strukturou obyvatelstva 3. město se stavební zanedbaností zejména v MPR a s pokračujícím chátráním historicky cenných objektů v zóně technických památek 4. město postrádající silnější povědomí o své existenci a specifikách na národní úrovni 5. město s problematickými vztahy s romskou komunitou mající negativní dopad na image města 6. město s nízkou propagací poskytovatelů volnočasových aktivit a špatným technickým zázemím pro jejich poskytování 7. město se zatím nedostatečnou nabídkou v oblasti kulturních a sportovních zařízení 8. město bez existence odborného profesionálního managementu cestovního ruchu a nízká koordinace nabídek 9. město s nízkou dobou pobytu návštěvníků 10. město bez profesního sdružení místních průvodců 11. nedostatek připravených, kvalifikovaných pracovníků pro oblast cestovního ruchu s dobrou jazykovou přípravou 12. nedostatečně zpracované statistiky cestovního ruchu a nedokonalé monitorování ekonomického vlivu cestovního ruchu na prosperitu města 13. město se slabou pozicí vlastníka městských objektů 14. město se stále rozvíjející se infrastrukturou cestovního ruchu 15. nedostatečná motivace návštěvníka k návštěvě města mimo hlavní turistickou sezónu 16. nemoderní a nedokončený informační systém 17. chybí nabídka regionálních produktů a agroproduktů 18. nedostatečně moderovaná a koordinovaná spolupráce a komunikace mezi subjekty cestovního ruchu ve městě – případně vznik profesních sdružení a místních cechů 19. nepřipravené projekty k žádostem o dotaci v oblasti cestovního ruchu



20. absence vyhlášek a efektivního vymáhání práva v oblasti umísťování reklamních a technických zařízení v MPR a MPZ 21. prozatím nedostatečné zapojení chmelařských firem do propagace města Příležitosti 1. využití připravenosti marketingové koncepce na obsazenost nových trhů CR ke zvýšení počtu pracovních míst vázaných CR 2. větší podpora Ústeckého kraje 3. rozvoj turistických atraktivit a efektivní využití potenciálu silných stránek města s přihlédnutím k novým formám CR – vytvoření nových produktů s využitím chmelařských objektů 4. zajištění úspěšné kandidatury do UNESCO (2009); profesionalizace záměru 5. prodejna s regionálními produkty, agroprodukty a chmelovými specialitami 6. využití smluvních vztahů s profesními poradenskými agenturami v oblasti dotační politiky 7. oslovení městských příspěvkových výchovně vzdělávacích organizací pro metodickou a personální podporu v procesu zachycení vzpomínek pamětníků města 8. dokončení regenerace MPR 9. užší spolupráce s investory v průmyslové zóně 10. užší spolupráce s městskou vojenskou posádkou 11. navázání spolupráce s okolními městy 12. zvýšení spolupráce s místními spolky a organizacemi 13. využití nových informačních technologií Ohrožení 1. 2. 3. 4.

růst konkurenceschopnosti ostatních destinací pomalý postup regenerace historického jádra města pozůstatek vnímání SZ Čech jako zdevastovaného regionu nedostatečná zainteresovanost podnikatelů na dění ve městě (nejen v oblasti CR) – zejména firem obchodujících chmel 5. odliv vzdělaných a ekonomicky silných obyvatel z města a změna sociální struktury obyvatelstva

63

MANAGEMENT PLAN


6. pokračující tendence problematického soužití s romskou komunitou 7. zaostávání standardu služeb a zařízení kultury a cestovního ruchu 8. destrukce, přestavby či nevhodná využití industriálních chmelařských staveb 9. pokračující pocit „nesounáležitosti“ obyvatel s městem; obtížná změna postoje k vyšší míře patriotismu (RRA ÚK 2008 ): „Královské město Žatec je v očích české i mezinárodní společnosti známé především jako „město chmele“ s významnou a dlouholetou tradicí pěstování této strategické suroviny nemající ve světě obdoby a užívající ochranné známky EU pro tuto chmelařskou oblast. Pokračující a uznávanou tradici pěstování chmele a pivovarnictví je tedy možné považovat za jednu ze silných stránek města. Symbolický rámec této tradici pak poskytuje především každoroční pořádání významné nadregionální slavnosti chmele „Dočesná“, při níž je v současné době kladen důraz na propagaci města spolu se zachováním vžité symbolické vazby s chmelařstvím. Oslabujícím faktorem turistického rozvoje je zaostávání standardu služeb a zařízení CR a kultury ve srovnání s městy s obdobným turistickým potenciálem. Toto je možné připsat na jedné straně nízkému zájmu místních podnikatelských subjektů a na straně druhé slabé pozici města jakožto vlastníka využitelných budov a objektů. Jednou z příležitostí města je dostatečně využít připraveného koncepčního materiálu marketingu na obsazení nových trhů CR, především v souvislosti s nárůstem turistické klientely ze zemí východní Evropy. Důležitým předpokladem pro posílení turistického ruchu ve městě je také dokončení regenerace městské památkové rezervace a její ucelená a jednotná propagace. Turisticky významná jsou v tomto směru především městská památková rezervace, památková zóna a zóna technických památek chmelařské architektury s Chrámem Chmele a Piva a Renesanční sladovnou. Na náměstí města se nachází světově jedinečná nejmenší chmelnice zapsaná i do Guinessovy knihy rekordů. Pozitivní obraz této historicky významné oblasti však bohužel v současné době narušuje celková stavební zanedbanost a pokračující chátrání historicky cenných objektů v zóně technických památek. Pomalý postup regenerace historického jádra je jednou z hrozeb, jimž bude město v budoucnu čelit. Jako určitý paradox se může jevit fakt, že je město díky své tradici a aktivitám známé spíše na mezinárodní než národní úrovni.



v tradiční zemědělské krajině se specifickým rázem v rámci průmyslové zóny severozápadních Čech a regionu Podkrušnohoří opravdu co nabídnout. Oblast „Žatecka a Českého středohoří“ je spolu s blízkostí CHKO Křivoklátsko a Džbán turisticky atraktivní lokalitou. Silné stránky města posiluje i jeho krátká vzdálenost od významných kulturních center (Praha, Plzeň, Teplice). Příležitostí města je pak navázání spolupráce s okolními městy a posílení nadregionálního charakteru. Ojedinělá je existence místní profesionální posádkové armády ve městě, s níž chce město do budoucna navázat užší spolupráci. Turistickou atraktivitu města posiluje jeho významná a dlouholetá filmařská tradice, díky níž je město vedle např. Prahy a Kutné hory „Mekkou“ tuzemských i zahraničních filmařů. Veřejnosti nepříliš známá je bohatá historie židovské komunity na území města. Významnými objekty deklarujícími tuto tradici je zachovalá židovská Synagoga a židovský hřbitov s jedinečnou atmosférou. Nepříliš známý je také pobyt Franze Kafky v nedaleké vesnici Siřem.“

krajina lidé práce chmel pivo radost recese především hrdost na svoje město a žatecký chmel

Město tak postrádá silnější povědomí o své existenci a specifikách ve srovnání s ostatními městy v České republice a charakterizuje tento jev jako jednu ze svých slabých stránek. Přitom má město Žatec se svou strategickou pozicí

64

MANAGEMENT PLAN


Ochrana kulturních a historických hodnot

Silné stránky 1. historicky dané tradice a zkušenosti s pěstováním chmele 2. kulturní prostředí a dědictví 3. dochovaný komplex chmelařských architektonicky hodnotných budov 4. dochovaná struktura historického centra města vycházející z dochované urbanistické středověké skladby 5. Městská památková rezervace – historické centrum 6. ochranné pásmo městské památkové rezervace 7. Městská památková zóna – zóna technických památek chmelařství 8. relativně propracovaná odborně metodická působnost památkové péče při ochraně dochovaných statků

Slabé stránky 1. absence Plánu ochrany MPZ 2. malý počet kulturních památek v MPZ a malá nárazníková zóna 3. nevhodné zásahy do střešní krajiny a fasád domů 4. nedokončené zmapování žateckého podzemí 5. neexistence modelu a systému vzdělávání a osvěty pro děti a mládež, občany o významu kulturních, chmelařských a historických hodnot města Žatec 6. Nízké povědomí vlastníků budov o jim svěřených hodnotách 7. absence vyhlášek o umisťování reklamních a technických zařízení na území MPR a MPZ



Příležitosti 1. mezinárodní spolupráce posilující význam památkového fondu České republiky v evropském a světovém kontextu 2. posilování spolupráce s městy zapsaných na seznam UNESCO 3. možnost využití externích finančních zdrojů 4. upřesnění nových konkrétních cílů při aktualizaci Strategie rozvoje města Žatec od roku 2014 5. obnova zámku Stekník a dalších památek

Hrozby 1. nevhodné využívání objektů v územích s památkovou ochranou a s tím spojené nevhodné stavební úpravy, přestavby nebo demolice 2. degradace památek z důvodu zanedbané údržby 3. používání nevhodných materiálů a nevhodných detailů 4. žádné využití vedoucí k celkové degradaci památky údržba komínů je nákladná 5. prodej objektu, změna majitele a může hrozit zanedbání údržby komínů a jejich destrukce 6. komíny budou využívány pro umístění satelitní techniky 7. umisťování fotovoltaických a solárních zařízení na střechách 8. přestavby těles komínů z nevhodných materiálů s použitím nevhodných tvarových a materiálových řešení hlavic 9. v souvislosti s případným novým využitím hrozí výměna původních autentických ale tepelně nevyhovujících oken, velkých vrat 10. v souvislosti s novým využitím i snahy investorů o dodatečné zateplení fasád 11. používání moderních skel s hladkým a reflexním povrchem na vnější vrstvě souvrství okna 12. přemístění či odstranění chmelařské technologie demontáž a prodej technologie s cílem získat finanční prospěch 13. malá únosnost - při změně využití nutné zesílení konstrukcí stropů a sloupů, v nejhorších případech hrozí totální odstranění dřevěných konstrukcí a jejich nahrazení

65

MANAGEMENT PLAN


14. hořlavost - při změně využití je nutné zvýšení požární odolnosti zesílením nosných prvků a protipožárními obklady 15. při změně využití podkroví - možnost poškození a vzniku hniloby také při kondenzacích u vytápěných budov, poruchách vodovodních a kanalizačních zařízení 16. odstraňování původních omítek v souvislosti s přestavbami interiérů nově vzniklých prostor



6. existence sítě partnerských měst a spolupráce na společných projektech Slabé stránky 1. spolupráce s institucemi na národní úrovni a mezinárodní úrovni 2. nízká připravenost zásobníku prioritních projektů pro jednání o přidělení dotace 3. malá presentace města vůči okolí a mikroregionu Žatecko 4. není vypracován systém spolupráce spolkových organizací města a jednotná prezentace města vůči okolí 5. chybějící funkční grantový systém na podporu zahraniční spolupráce 6. neexistuje provázaný systém spolupráce mezi obcemi v regionu ve využití a společné propagaci chmelařské historie regionu a tvorbě společně provázaných turistických atraktivit

Příležitosti

…aus der Hopfen – Bierstadt SAAZ Žatec, město chmele a piva krajina lidé práce chmel pivo radost recese především hrdost na svoje město a žatecký chmel a pivo

Vnější vztahy, význam a úloha lokality Silné stránky 1. historické dědictví, atraktivita a atmosféra města, 2. významné světové chmelařské centrum 3. město je přes administrativní zásahy (zrušení okresu) i nadále přirozeným centrem regionu 4. město není vzdáleno od velkých kulturních center 5. spolupráce v rámci sítě měst a historických sídel ČR

1. vytvoření pevných regionálních vazeb mezi obcemi 2. prohlubování mezinárodní spolupráce 3. rozšíření partnerských měst o další chmelařská města z jiných zemí, kde se pěstuje chmel 4. prezentace města v rámci ÚK, spolupráce s ÚK a s NPÚ 5. využití historického dědictví, chmelařské historie regionu, oslav a vzácných návštěv k propagaci lokality 6. možnost využití finančních prostředků mimo rozpočet města Hrozby 1. všeobecné oslabení významu města 2. globální rizika 3. klesající image a sociální a hospodářská stabilita v souvislosti s přílivem romských rodin

66

MANAGEMENT PLAN




Objednatel projektu Město Žatec Nositel a kofinancovatel projektu Město Žatec Odborný garant Mgr. Lucie Radová, NPÚ, Odborné územní pracoviště Ústí nad Labem –

-

Odbor péče o památkový fond – Oddělení garantů území (města Žatec)

Odborná supervize a zástupce nositele projektu Ing. Jan Novotný, Žatec, místostarosta města s gescí pro kulturní dědictví,

-

cestovní ruch, kulturu a vnější vztahy krajina lidé práce chmel pivo radost recese a zase jen hrdost na svoje město a žatecký chmel

Zpracovatelé projektu - Huml &Vaníček, architekti Žatec, www.atelierhv.com srpen 2013

11. NÁVRHOVÁ ČÁST MANAGEMENT PLANU BUDE SOUČÁSTÍ ZPRACOVÁNÍ 2. FÁZE MANAGEMET PLANU

12. IMPLEMENTACE MANAGEMENT PLANU BUDE SOUČÁSTÍ ZPRACOVÁNÍ 2. FÁZE MANAGEMET PLANU

Jiří Vaníček, Ing. Arch., Petr Bažant

Odborní konzultanti projektu Bc. Tomáš Trávníček, vedoucí Stavebního a vyvlastňovacího úřadu v Žatci vedoucí Odboru životního prostředí Městského úřadu v Žatci vedoucí Odboru rozvoje a majetku města MÚ v Žatci

Ing. Petra Šilhavá – Stavební a vyvlastňovací úřad Městského úřadu v Žatci, oddělení památek

Martina Oppelová – Odboru rozvoje a majetku města MÚ v Žatec – ÚAP Denisa Harajdová – Odboru rozvoje a majetku města MÚ v Žatec – investice Jiří Dobruský – vedoucí Odboru dopravy a silničního hospodářství MÚ Žatec Ing. Martina Hauftová – kancelář úřadu starostky města MÚ Žatec – dotace Ing. Jan Novotný - místostarosta města Žatec – cestovní ruch, kultura

13. KONTAKTNÍ ÚDAJE O ZPRACOVATELI Název projektu Management Plan Památky pěstování a zpracování chmele a výroby piva v Žatci Zadavatel projektu Ministerstvo kultury České republiky

Mgr. Lucie Radová, NPÚ Odborné územní pracoviště Ústí nad Labem – Odbor péče o památkový fond – Oddělení garantů území (města Žatec)

Mgr. Jitka Vlčková, Ph.D., ing. arch. Věra Kučová Národní památkový ústav, Ústřední pracoviště Praha, Referát památek s mezinárodním statutem

67

MANAGEMENT PLAN


14. POUŽÍVANÉ ZKRATKY A PODKLADY 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36.

CCR Centrála cestovního ruchu ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČR Česká republika ČSAV Československá akademie věd EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém IDS integrovaný dopravní systém IOP integrovaný operační program KN katastr nemovitosti KP kulturní památka KPÚ krajský památkový úřad k. ú. katastrální území KÚ ÚK Krajský úřad Ústeckého kraje MK ČR Ministerstvo kultury České republiky MMR ČR Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky MP Management Plan MÚ městský úřad MZe Ministerstvo zemědělství NKP národní kulturní památka NPÚ Národní památkový ústav OP operační program OUV outstanding universal value (= vynikající univerzální hodnota) PK pozemkový katastr PZ památková zóna ROP regionální operační program Sb. sbírka SD světové dědictví SKD světové kulturní dědictví SPP Státní památková péče SPÚ Státní památkový ústav (předchůdce NPÚ) SRR ČR Strategie regionálního rozvoje České republiky ÚP územní plán ÚPD územně plánovací dokumentace ÚPN SÚ územní plán sídelního útvaru VÚC vyšší územní celek



PODKLADY -Strategický plán rozvoje města Žatec 2008 -Územní plán Žatec 2008,2011 -Metodické principy přípravy nominací k zápisu na Seznam světového dědictví UNE SCO - NPÚ Praha 2011 -Management Plan města Český Krumlov 2009 -Management Plan města Kutná Hora 2011 -Management Plan města Praha – koncept 2009 -Management Plan Památky Velké Moravy (z Nominační PD) 2013 -Plán ochrany MPR SPPÚL ing. arch. Zkoumalová -Organigram MNP Památky Velké Moravy 2013 -Směrnice k provádění Úmluvy k ochraně světového dědictví – OSN 2012 -Program regenerace MPR Žatec 2010 -Podklady jednotlivých odborů MÚ Žatec 2013 -Fotografie a pohledy (Z.Chabr, E.Havlová, J.Urban, J.Wara)

Žatecký chmel - historie i současnost

68

MANAGEMENT PLAN




15.PŘÍLOHY Příloha č. 1 Mapa s vyznačením polohy statku a s návrhem nárazníkové zóny Příloha č. 2 Předběžný harmonogram přípravy Nominační dokumentace statku 2013 – 2016 Příloha č. 3 Návrh společného Memoranda Příloha č. 4 Právní ukotvení Steering group a Site manager Příloha č. 5 Demografická data Příloha č. 6 Pracovní organigram přípravného managementu

69

ŽATEC MANAGEMENT PLAN K U L T U R N Í S T A T E K. 1.fáze z p r a c o v á n í p o d k l a d ů a ú v o d n í a n a l ý z y

Recommend Documents