ČASOPIS KOPŘIVNICKÉ FARNOSTI DOBA POSTNÍ ČÍSLO 66
Zvonky č. 66
______________________________________________________________________________________________________
NA ÚVOD Stojíme na prahu postní doby. Není to naše nejoblíbenější období. Máme ji spojenou s postem, odříkáním. Navíc v chladných kostelích při dlouhých pobožnostech nasloucháme slovům o nutnosti pokání a obrácení, o hříchu, o utrpení… Ale není to jen o tom. Na začátku postní doby mohou nemocní přijmout svátostné pomazání, které jim dodá útěchu a sílu v boji se slabostmi duše i těla. Nemocný se přitom více spojí s Ježíšem, který pro nás také trpěl, ale utrpení překonal. Zprostředkujme jim tuto svátostnou posilu a nezapomeňme, že po smrti následuje vzkříšení, po střídmosti doby postní následuje radost Velikonoc! A co dalšího prožíváme v postní době? Katechumeni finišují přípravu na přijetí křtu. My je provázíme svou modlitbou a přitom myslíme na obnovu svého vlastního křtu. Pomalu pokračuje oprava hlavního oltáře v našem kostele. Tak, jak se pomalu renovují sochy, tak bychom se měli renovovat i my. Staré dřevěné části se nejprve musí napustit několika různými roztoky, aby dobře odolávaly škůdcům, až pak se na ně znovu nanese barva. Naše duše si také žádají určitou obnovu, proto se v postní době nechme zase znovu „napustit“ Božím slovem, abychom odolávali různým škůdcům. Až pak o Velikonoční vigilii uslyšíme „všechno tvořím nové“, vzpomeňme si nejen na ty sochy, ale i na sebe. S obdobím, které prožíváme, jsou spojeny i pěkné věci. O některých se dozvíte z tohoto časopisu. Příjemnou četbu a požehnaný vstup do postní doby přeje o. Jakub
2
Zvonky č. 66
_____________________________________________________________________________________________
10 RAD PAPEŽE FRANTIŠKA PRO DOBRÝ ŽIVOT Argentinský časopis Clarin se obrátil na papeže Františka s otázkou, zda existuje nějaký návod na šťastný život. V neformálním rozhovoru papež odpověděl, že takový recept nezná, ale zmínil deset rad či principů, které jsou základem vyrovnaného života. Žij a nechej žít To je první krok k pokoji a radosti. Rozdávej se druhým V životě jsou potřebné dva póly: chvíle usebrání i chvíle, kdy se dáváme druhým. Pokud někdo zastaví tento dvojí pohyb, hrozí mu, že se stane egoistou. A stojatá voda zahnívá. Žij poklidně Schopnost chovat se laskavě a pokorně je jako tichá zátoka řeky života. Tuto schopnost mají staří lidé. Oni jsou pamětí národa. Národ, který nepečuje o své seniory, nemá budoucnost. Nezapomeň si někdy hrát Základem zdravé kultury je hra s dětmi. Je to těžké, když rodiče odcházejí do práce brzy ráno a vracejí se, když už děti spí. Je to těžké, ale je to potřebné. Prožívej neděli v rodinném kruhu Neděle je pro rodinu. 3
Zvonky č. 66
______________________________________________________________________________________________________
Pomáhej mladým lidem najít práci Člověk vnímá svou důstojnost, když si na sebe dokáže vydělat. Chraň přírodu Je potřebné chránit přírodu, ale neděláme to. Je to jedna z největších výzev, které jsou před námi. Rychle zapomínej na křivdy Potřeba mluvit špatně o druhých je projevem nízkého sebevědomí. Jako by člověk říkal: „Cítím se tak mizerně, že místo toho, abych se pozvedl, stáhnu i druhého.“ Zdravé je rychle zapomínat na křivdy. Respektuj ty, kteří smýšlejí jinak Můžeme druhé zneklidňovat svým svědectvím, abychom tak oba rostli ve vzájemné komunikaci, ale to nejhorší, k čemu může dojít, je náboženský proselytismus, který ustrnul v pozici: „Mluvím s tebou jen proto, abych tě přesvědčil.“ Každý účastník dialogu ať si je vědom své vlastní identity. Církev roste díky přitažlivosti, nikoliv díky proselytismu. Aktivně usiluj o mír Válka ničí. Musíme hlasitě volat po míru. Mohlo by se zdát, že mír je pouze klidem. Mír však nikdy není pouhým klidem. Mír je vždycky aktivní.
SLIBOVAT NĚCO ZDARMA JE OBLÍBENÝ REKLAMNÍ TRIK „Nuže, vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě; i když jste bez stříbra, pojďte, zásobte se a jezte, pojďte a kupujte bez stříbra a zdarma víno a mléko! Proč odvažovat stříbro za to, co není chléb, svůj výdělek za to, co nesytí? Slyšte mě, a budete hodovat, vychutnávat tučná jídla! Nakloňte ucho své a pojďte ke mně! Poslouchejte, a naplní vás nový život!“ Praví Bůh Hospodin (srov. Iz 55,1-3) 4
Zvonky č. 66
_____________________________________________________________________________________________
Vypěstovali jsme si nedůvěru ke všemu, co se nabízí zadarmo Slibovat něco zdarma je oblíbený reklamní trik. Velký červený nápis „Zdarma“ je na polovině výrobků a plakátů. A někde vedle malinkým písmem dopsáno, kolik nás to bude stát nebo jaký kousíček nám přidají k draze zaplacenému nákupu. V reakci na to jsme si vypěstovali velkou nedůvěru ke všemu, co se nabízí zadarmo. Je nám to zkrátka podezřelé. Dětem se snažíme vtloukat do hlavy, že nic není zadarmo. Jemnější a jakoby duchovnější varianta tohoto postoje říká, že „co nic nestojí, za nic nestojí“. V poslední době pak oblíbená zásada, že je potřeba „vyjít ze zóny osobního komfortu“, aby byl člověk šťastný a naplněný. Ke štěstí prý vede cesta překonávání sebe a hranic vlastní pohodlnosti. Na druhou stranu také čím dál víc tušíme, že důležité věci jako zdraví, hezké rodinné a přátelské vztahy, pokoj v srdci... se koupit nedají. Jak přistupovat k Božím nabídkám zdarma? Jak přistupovat k Božím nabídkám zdarma? Není v tom taky nějaká reklamní finta? Může být něco hodnotného zadarmo? Bůh se představuje jako ten, který vidí naši prázdnotu i vyprahlost a touží nás napojit a nasytit. Znovu a znovu zdůrazňuje, že to je projev jeho dobroty a lásky, která je bez podmínek, kterou si nemusíme zasloužit nebo zaplatit. Jemu na nás záleží a obdarovává nás vším, co k novému, plnému životu potřebujeme. Uvěříme mu to? Nechám na úvaze každého, zda to je úplně zadarmo, nebo kolik nás to stojí – ano, je potřeba leckdy překonat vlastní pohodlnost, abychom využili Boží nabídky. Je totiž potřeba naslouchat jeho slovům a přijít k Němu. Do čeho já vkládám nejen své peníze, ale především čas a síly? Jsou to věci, které skutečně sytí moje nitro? Není lepší sytit se u Boha, aby mě mohl naplnit nový život? www.vira.cz 5
Zvonky č. 66
______________________________________________________________________________________________________
Z NAŠÍ FARNOSTI KALENDÁRIUM
18. února - začátek postní doby – Popeleční středa - den přísného postu a újmy 22. února - děkanátní křížová cesta Via Crucis, začátek v 15h. u kostela v Rybí, projití části obnovené křížové cesty s mládeží děkanátu NJ 19. března - svátek sv. Josefa, pěstouna Pána Ježíše 20. – 21. března - diecézní setkání mladých ve Frýdku-Místku s o. biskupem Františkem 29. března - Květná neděle 2. dubna - Zelený čtvrtek – svěcení olejů Missa Chrismatis v Ostravě 3. dubna - Velký pátek - den přísného postu a újmy 4. dubna - Bílá sobota – adorace u Božího hrobu v kostele od 8h. do 20.30h. 5. dubna - Boží Hod Velikonoční – Zmrtvýchvstání Páně Anička Štefková Popeleční středa je prvním dnem postního období. Její termín připadá na 40. den před Velikonocemi. Do těchto 40 dnů se nepočítají neděle, proto v praxi připadá Popeleční středa na 47. den před Velikonoční nedělí. Pro nepravidelný datum Velikonoc se její termín každý rok mění. Letos připadne Popeleční středa na 18.2.2015. Název dne pochází ze zvyku pálit palmy nebo kočičky z Květné neděle z loňského roku. Takto získaný popel se používá při bohoslužbě Popeleční středy, kdy jsou věřící poznamenáni křížkem, popelem na čelo. Zaznamenání popelem je doprovázeno slovy: “Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš.” nebo “Obrať se a věř evangeliu.”
6
Zvonky č. 66
_____________________________________________________________________________________________
V následujících letech připadá Popeleční středa na: 2016 10. února 2017 1. března 2018 14. února 2019 6. března 2020 26. února
TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2015 Pomáhat a starat se o druhé je dobrá „povinnost“ lásky... Ve dnech 1. – 14. ledna byla pořádaná Charitou ČR finanční sbírka na pomoc chudým lidem. Pro dostatek času jsem se rozhodla této akce aktivně zúčastnit. Potěšilo mě, že takřka všichni lidé se snažili dle svých možností podpořit tuto dobrou věc. Myslím, že je potřebné, aby lidé pomáhali, nejen tím, že vhodí do pokladničky nějakou částku, ale i tím, že si pomohou v každodenních situacích. Petra Sobková 7
Zvonky č. 66
______________________________________________________________________________________________________
Při letošní sbírce se v celé naší republice vybralo 89316247 Kč, což je za 15letou dobu trvání sbírky rekordní částka. V naší ostravsko-opavské diecézi se vybralo 13 955 435 Kč. V oblastní Charitě Kopřivnice, (kde např. patří Štramberk, Kopřivnice, Lubina, Příbor, Veřovice, Mořkov…), se vybralo 831 591 Kč. Velké Pán Bůh zaplať za Vaše dary a fyzickou pomoc při koledování!
Koledníci – Matyášek, Kuba a Adámek
8
Zvonky č. 66
_____________________________________________________________________________________________
13. MISIJNÍ KOLÁČ V neděli 15. března 2015 se uskuteční v naší kopřivnické farnosti 13. Misijní koláč. Informační schůzka pro všechny, kteří jsou ochotni pomoci napéct a organizovat tuto akci, bude v neděli 8. března 2015 po obou dopoledních bohoslužbách (vzadu v kostele ve zpovědní místnosti). Výtěžek letošní sbírky bychom rádi odeslali na podporu projektu Misijní banky ubožáků, která se věnuje hloubení studní v nejchudších oblastech světa, základní zdravotnické pomoci, podpoře sirotků a dětí ve školách. Můžeme dělat jen malé věci s velikou láskou. (Blahoslavená Matka Tereza z Kalkaty) Anička Štefková
9
Zvonky č. 66
______________________________________________________________________________________________________
PŘIPRAVUJEME Farnost Kopřivnice připravuje na pátek 8. května tradiční farní pouť. Můžete se těšit na zajímavé poutní místo a další program. Bližší informace budou zveřejněny během března. Již nyní se těší pořadatelé. Hanka Pavlíková
Z KATOLICKÉHO DOMU Doba mezi vánočními svátky a postním časem se nazývá „mezidobí“, ale také „plesová sezóna“. Letošní rok Katolický dům přivítal již několik plesů. Začalo to Skautským plesem, pak následoval Retrobál, Swingový, Děkanátní ples, příborský Lidový ples … a samozřejmě náš Farní ples. Všechny plesy se myslím vydařily, o čemž svědčí především spokojení účastníci.
Vás, čtenáře Zvonků zajímá jistě nejvíce Farní ples, který se konal v pátek, 13. února 2015. Nejde ve stručnosti zhodnotit tak podařenou akci, ale jistě jde poděkovat všem, kteří se na radostné atmosféře podíleli: aranžérky a zdobičky 10
Zvonky č. 66
_____________________________________________________________________________________________
pod vedením Aničky, v kuchyni dvě Zdeničky… prostě mňam mňam, kapela i po půlnoci živá, skvělá Lucka, Jarek týpek, co nezkazí žádný vtípek, skauti všude kam se podíváš a tři skvělá vystoupení – schola volá haleluja, ztracený zajíček Jiříček a zpěvní chlapi s tančícími ženami – taky mňam mňam Jé, jé, jé, kdepak ty fajn chvíle jsou… Zkrátka díky patří všem ostatním nejmenovaným, kteří přišli, pomohli, donesli, udělali, připravili, namazali, podrželi, nalili, dojedli, uklidili a odešli… Abyste nezapomněli a nepříchozívší litovali, mrkněte na fotografie: http://david-foto-3d.rajce.idnes.cz/ Mackovi
11
Zvonky č. 66
______________________________________________________________________________________________________
ZAMYŠLENÍ Nedávno jsem šel večer kolem Kopřivnického kostela a prohlížel jsem si ho v umělém osvětlení lamp a halogenů, zaměřených na něj, aby jeho krása vynikla i v noční hodinu. Z kostela se ozývala varhanní hudba, ale uvnitř se nesvítilo, mše neprobíhala. Jeden z varhaníků šel asi cvičit a seděl tam teď sám v téměř naprosté tmě, kdy kromě malého světýlka nad ním svítilo jen věčné světlo u svatostánku. Fascinuje mě představa nočního kostela, kdy člověk spíše tuší ten ohromný prostor v tuto chvíli plný mohutné hudby. Jen tma, hudba a maličké světýlko určující směr modliteb osamoceného člověka, ke kterému se téměř samy stáčí jeho oči i mysl. Složité tělo varhan, píšťaly pokrývající podstatnou část zadní stěny - jako by se přidávaly k jeho modlitbě. Varhaník jako člen nebeského kůru dávající do pohybu a řádu tuto masu syrového zvuku a zhmotňuje skladbu zapsanou do not před ním. Myslím, že právě anděly měly v baroku na mysli, když do kostelů přidávaly tento největší z nástrojů, aby podpíral a vedl náš zpěv, stejně jako andělé podporují, ale nepřehlušují náš život s Bohem. Varhaník má tedy velkou zodpovědnost výběrem písní i rejstříků přivádět nás k té melodii zbožnosti, která se nejlépe hodí do běhu liturgického roku. Prohlíželi jste si někdy varhaníka při hře? Kromě dvou (někde i více) klaviatur pro ruce a spousty rejstříků má jednu klaviaturu pro své nohy. Ve starých, pro tuto službu na kůru uschovaných polobotkách rozeznívá nejhlubší tóny varhan. Ty jsou schopny citelně rozvibrovat dřevěnou skříň, ve které jsou ukryty píšťaly! Pro plynulý přechod mezi tóny drží jednu z klapek patou a na druhou v tu samou chvíli postupně přitlačuje špičku a uvolňuje předchozí. Pata, špička, pata, špačka. Obě nohy v jednu chvíli se přemisťují jako v tanci. Hráč přenáší váhu svého těla a hraje v jednu chvíli všemi končetinami svého těla. Znáte jiný takový nástroj? Nevím, jestli ten noční hráč cvičil, nebo jen potřeboval hrát před Hospodinem a proměňoval hudbu v modlitbu 12
Zvonky č. 66
_____________________________________________________________________________________________
a svěřoval se tak se vším, co se těžko vyslovuje a muzika v nás rozezní. Postál jsem tam chvíli v zimě u kostela a byl jsem rád. Že to někomu stojí za to jít v noci na kůr, rozehřát zmrzlé prsty a spustit. Že při mších tady v Kopřivnici tak často zní hudba, která má v liturgii výsadní postavení mezi různými druhy umění. Malby, sochy a architektura jen dávají prostor k Bohoslužbě, které je hudba nedílnou součástí. Pius XII napsal: „Jestliže tedy zdůrazňujeme rozmanitou hodnotu a apoštolskou působivost chrámové hudby, poukazujeme na něco v ní, co přináší velikou radost a útěchu všem, kteří se dobře věnují jejímu pěstování a provozování. Nebo? Všichni, kteří buď sami tvoří jako skladatelé, nebo přispívají k provedení jako hudební vedoucí, jako zpěváci, jako hráči na nějaké nástroje, ti všichni beze sporu uskutečňují, i když v rozdílné podobě, opravdový a pravý apoštolát a podle věrnosti jednoho každého při plnění své povinnosti obdrží od Krista Pána odměnu a čest apoštolů v hojné míře. Mají tudíž vysoce vážiti svůj úkol, kterým jsou nejenom umělci a učiteli umění, ale i učedníky Kristovými a spolupracovníky v apoštolátu". Tyto řádky by si měli pro útěchu často připomínat všichni kostelní hudebníci a měly by sloužit k zamyšlení o úloze hudby i našim kněžím.“ Važme si našich varhaníků a ostatních, kteří provozují liturgickou hudbu v Kopřivnici. A pokud bych mohl jen nesměle navrhnout, tak jestli se bude někdy přemýšlet, do čeho investovat společné peníze (pokud nebude zrovna potřeba opravit zásadní věci jako střecha), bylo by skvělé zrekonstruovat varhany. Je to investice do Duší. VFR
13
Zvonky č. 66
______________________________________________________________________________________________________
BROUČCI ZIMNÍ CHALUPA RODIN S BROUČKY NA ORLÍM HNÍZDĚ
„Žijte proto jako děti světla…“ Toto téma nás provázelo na letošní víkendové chalupě rodin, kterou jsme strávili v Pstruží na přelomu ledna a února. Do chaty, která je v kopci a svým výhledem vypadá opravdu jako orlí hnízdo, se vešlo třináct rodin. Byli to: Mackovi, Tomanovi, Kupčíkovi ml., Juračákovi, Davidovi, Šimíčkovi, Kostelníkovi, Kramolišovi, Ohnůtkovi, Pavlicovi, Sykalovi, Žárští a Hyklovi. Sníh byl té nejlepší kvality a byl ho dostatek, proto jsme si zimních radovánek užili všichni naplno. V sobotní podvečer za námi přijel otec Jiří. Při společné mši svaté jsme svítili lucerničkami a zjišťovali, že světlo nejen svítí, ale i hřeje. Víkend uběhl moc rychle a my si odnášeli naději, že jsme dětmi světla a budeme svítit a hřát. Mackovi
14
Zvonky č. 66
_____________________________________________________________________________________________
PRO DĚTI
15
Zvonky č. 66
______________________________________________________________________________________________________
16